Právnická fakulta Masarykovy univerzity Všeobecná veřejná správa
Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2016
Mgr. Hana Mikulášková
Masarykova univerzita Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Ochrana kvality zemědělské půdy Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. JUDr. Ilona Jančářová, Ph.D.
Vypracovala: Mgr. Hana Mikulášková
Brno 2016
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Ochrana kvality zemědělské půdy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k
sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
Dne…………………………………………………………… Hana Mikulášková…………………………………………..
3
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto formou poděkovala paní doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph.D. za
poskytnuté konzultace, cenné rady a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala mé rodině za trpělivost a podporu během celého studia.
4
Abstrakt Předkládaná práce se zabývá problematikou ochrany zemědělské půdy před její kontaminací v souvislosti s aplikací hnojiv a přípravků na ochranu rostlin,
užívaných při zemědělské činnosti. Cílem této práce je stručné uvedení do dané
problematiky s vymezením základních pojmů. Stěžejní část práce je věnována
analýze současné právní úpravy, která poskytuje ucelený přehled nástrojů určených k ochraně zemědělské půdy před jejím znehodnocením. Poslední
kapitoly jsou věnovány institucionárnímu zabezpečení v oblasti ochrany zemědělské půdy a stručnému nástinu sankčních opatření.
Klíčová slova: životní prostředí, ochrana půdy, hnojiva, přípravky, znečištění
Abstrakt Main focus of presented thesis is protection of farmland against contamination
caused by usage of fertilizers and preparations for protection of plants in agricultural production. Aim of this thesis is short introduction of the issues and definition of basic terms. Major part of thesis is dedicated to the analysis of
current legislation, which provides comprehensive list of means of farmlands protection against devastation. Last chapters deals with institutionary protection of farmland and short introduction of sanctions.
Keywords: environment, soil protection, fertilizers, preparations, pollution
5
OBSAH
1
1.1 2 2.1
PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY ............................................................ 12
Prameny právní úpravy ochrany zemědělské půdy v souvislosti se zemědělskou výrobou ............................................................................. 13 VYMEZENÍ POJMŮ V REŽIMU PLATNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................................................... 14 Půda ....................................................................................................... 14
2.1.1 Pozemek................................................................................................. 14
2.1.2 Parcela ................................................................................................... 15 2.2
Zemědělský půdní fond .......................................................................... 15
2.3
Kontaminace půdy cizorodými látkami v procesu zemědělské činnosti ... 16
2.2.1 Zemědělská půda.................................................................................... 16 2.4
Prostředky určené k výživě rostlin, jako možný zdroj kontaminace zemědělské půdy .................................................................................... 17
2.4.1 Hnojiva .................................................................................................. 17
2.4.2 Dělení a charakteristika hnojiv dle ZOH ................................................. 17 2.5
Prostředky určeny k ochraně rostlin, jako možný zdroj kontaminace zemědělské půdy .................................................................................... 19
2.5.1 Rostliny.................................................................................................. 19 2.5.2 Ochrana rostlin – obecná charakteristika ................................................ 19 2.5.3 Přípravky a metody určené k ochraně rostlin .......................................... 20 3
3.1 3.2
NÁSTROJE NA OCHRANU KVALITY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ......... 21
Právní ochrana kvality zemědělské půdy před znehodnocením v rámci zemědělské činnosti ................................................................................ 21 Ochrana kvality zemědělské půdy v režimu ZOZPF ............................... 22
3.2.1 Evidence informací ................................................................................ 23
3.2.2 Souhlas orgánů ochrany ZPF .................................................................. 24 3.2.3 Oznamovací povinnost ........................................................................... 24 3.3
Ochrana kvality zemědělské půdy v režimu ZOH ................................... 24
3.3.1 Uvádění hnojiv a pomocných látek do oběhu.......................................... 25
3.3.1.1 Ohlášení hnojiv a pomocných látek ........................................................ 25
3.3.1.2 Registrace hnojiv.................................................................................... 26 3.3.2 Aplikace hnojiv a pomocných látek ........................................................ 27 3.3.3 Agrochemické zkoušení zemědělské půdy .............................................. 27
6
3.4
Ochrana kvality zemědělské půdy v režimu ZRLP.................................. 28
3.4.1 Uvádění přípravků na ochranu rostlin do oběhu ...................................... 29 3.4.2 Používání přípravků ............................................................................... 30
3.4.3 Národní akční plán ................................................................................. 31 3.4.4 Mechanizační prostředky na ochranu rostlin ........................................... 31 4
ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ V REŽIMU PŘEDPISŮ................... 33
4.2
Institucionární zabezpečení ve spojení se zemědělskou činností ............. 34
4.1 4.3 4.4 5
5.1
Institucionální soustava orgánů ochrany ZPF .......................................... 33 Orgány státní správy kompetentní v oblasti rostlinolékařské péče ........... 34
Orgány státní správy kompetentní v oblasti používání hnojiv a pomocných látek ....................................................................................................... 35 SANKČNÍ NÁSTROJE ......................................................................... 36 Správněprávní odpovědnost.................................................................... 37
5.1.1 Odpovědnost za přestupky...................................................................... 37
5.1.2 Odpovědnost za jiné správní delikty ....................................................... 38 6 7
ZÁVĚR .................................................................................................. 41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................... 44
7
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PCB
- polychlorované bifenyly
ZOZPF
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
ZOH
- zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
BFR ZPF
- polybromované retardátory hoření - Zemědělský půdní fond
ŽP
- životní prostředí
ČOV
- čistička odpadních vod
KT
- zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon
ZRLP
- zákon č. 326/1995 Sb., o rostlinolékařské péči
MŽP
- Ministerstvo životního prostředí
MZe
- Ministerstvo zemědělství
LZPS MZd
ÚKZÚZ TZ
- Listina základních práv a svobod
- Ministerstvo zdravotnictví
- Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským
- zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
ZŽP
- zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
NAP
- Národní akční plán
SZIF EU EP
- Státní zemědělský investiční fond
- Evropská unie
- Evropský parlament
8
ÚVOD A CÍLE PRÁCE S rozvojem vědy a techniky vznikla celá řada látek, které se v přírodě
přirozeně nevyskytují, ale byly uměle vyrobeny člověkem. Do životního prostředí se tyto cizorodé látky dostávají převážně z antropogenní činnosti člověka, ke které
se řadí například zemědělství, průmysl, energetické závody aj. Mnoho těchto sloučenin bylo ještě v nedávné době, vzhledem ke svým vlastnostem, považováno za látky průmyslově významné, o něco později se však prokázal opak. Mezi tyto
látky patří například polychlorované bifenyly (PCB), polyjaderné aromáty,
chlorované alifatické uhlovodíky, organické pesticidy, polybromované retardátory
hoření (BFR), přípravky pro osobní hygienu, detergenty, léčiva, aj.1. Následkem toho je životní prostředí zatěžováno znečišťujícími látkami v množství, které může negativně ovlivňovat organismy na všech trofických úrovních ekosystémů.
Proto je tedy péče o krajinu a životní prostředí v současné době stále více
diskutovaným tématem a to zejména proto, že toxické a perzistentní látky, které se hromadí v životním prostředí, mohou svým průnikem do potravního řetězce ohrozit zdraví lidí2,3.
Půda je obecně popisována jako nejsvrchnější vrstva zemské kůry,
poskytuje místo pro život a řadu činností s tím spojenou. Plní mnoho nezbytných funkcí, kde například slouží jako přirozená zásobárna vody a velkého množství živin, hraje významnou roli v koloběhu látek, tvoří prostředí pro růst rostlin, poskytuje mechanickou oporu jejich kořenům a v neposlední řadě vytváří vhodné životní podmínky pro mnoho živočichů a mikroorganismů4.
Kotyza, Soudek et al. 2009 Kucerova, Mackova et al. 1999 3 Kočí 2006 4 Právo živ. prostředí 1988 1 2
9
Vzhledem k tomu, že spolu s atmosférou a vodou patří půda k základním
složkám životního prostředí, je důležitost péče o zachování úrodné a nezávadné
půdy o to důležitější. Na rozdíl od ostatních složek jako je voda a vzduch, které mohou proudit a pohybovat se, a tím dochází k ředění a očišťování od nečistot, v půdě mají tyto nečistoty dlouhodobý nebo trvalý charakter5.
Protože je půda nezbytnou podmínkou života na zemi, je její ochrana
nevyhnutelná. Od pradávna je využívána k jedné z nejstarších a nejdůležitějších činností člověka, a to k zemědělství. Aby byl zajištěn hlavní smysl zemědělství, kterým je produkce potravin a výživa lidstva, je třeba využít praktických nástrojů,
kterými jsou například efektivní využití půdy nebo správná aplikace rostlinolékařských přípravků a hnojiv. V této souvislosti je tedy nezbytné
přihlédnout také k ekologické stránce, která s touto činností úzce souvisí. Z výše zmíněných důvodů je v této oblasti nutná aplikace práva.6
Jak již bylo uvedeno, mezi závažné druhy znečištění životního prostředí se
řadí také průmyslová hnojiva a látky na ochranu rostlin, kterými se bude předkládaná práce blíže zabývat, a to z hlediska právních předpisů, kterými je zajištěna ochrana kvality zemědělské půdy.
Hlavním cílem této práce bude stručné uvedení do problematiky a dále
vymezení a definice základních pojmů v rámci platné legislativy. Další část práce bude věnována zejména zhodnocení právních předpisů, které se vztahují
k danému tématu a zjištění, jakým způsobem je zajištěna ochrana kvality zemědělské půdy před kontaminací v důsledku aplikace zemědělských hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.
5 6
Cibulka 1991 Damohorský a kol., 2015
10
V neposlední řadě bude práce obsahovat také zamyšlení nad organizačním
zabezpečením ve veřejné správě v režimu předpisů a stručný náhled na sankční nástroje.
V závěru práce bude na základě provedené analýzy provedeno zhodnocení
platné právní úpravy a vyvozeny závěry, případně návrhy de lege ferenda.
V rámci vypracování této bakalářské práce bude čerpáno z platných
právních předpisů České republiky i odborné literatury z oblasti ochrany a práva životního prostředí, pedologie, ekologie, ekotoxikologie, aj.
11
1
PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY Již v článku 7 Ústavy České republiky se uvádí, že „Stát dbá o šetrné
využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“, za což se půda považuje7. V Listině základních práv a svobod čl. 35 zaručuje právo na příznivé
životní prostředí, právo na informace o jeho stavu a zakazuje ohrožování či poškozování životního prostředí, přírodních zdrojů a druhového bohatství přírody nad míru stanovenou zákonem8.
Dle Damohorského a kol. (2015) lze prameny právní úpravy zemědělského
práva rozdělit do několika skupin. První skupinou jsou právní předpisy obecné,
které se vztahují nebo se mohou vztahovat k této problematice a patří sem například občanský zákoník, trestní zákoník, některé zákony z oblasti správního práva, aj9.
Další skupinou jsou pak zvláštní právní předpisy, které se dále mohou dělit
na komplexní, kam řadíme kupříkladu zákon o zemědělství, zákon o ekologickém
zemědělství, o životním prostředí nebo takzvané úsekové právní předpisy, kterými jsou například veterinární zákon, zákon o hnojivech, zákon o rostlinolékařské péči, aj.
Poslední skupinou jsou prameny českého práva, které jsou tvořeny prameny
práva Evropské unie, zejména na úrovni směrnic10.
Z výše uvedeného vyplývá, že je tato problematika obsažena v celé řadě právních
předpisů, nicméně v rámci této práce bude věnována pozornost pouze některým z nich.
Ústava ČR 1/1993 Sb. LZPS 2/1993 Sb. 9 Damohorský a kol. 2015, cit. str. 19, 35 10 Damohorský a kol. 2015, cit. str. 19, 35 7 8
12
1.1
Prameny právní úpravy ochrany zemědělské půdy v souvislosti se zemědělskou výrobou
Ochrana zemědělské půdy ve spojitosti s výživou rostlin a rostlinolékařskou
péčí je v České republice zabezpečena řadou právních předpisů. Mezi stěžejní právní předpisy patří především zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu a jeho novela č. 41/2015 Sb., který již v § 3 výslovně zakazuje
poškozování fyzikálních, biologických či chemických vlastností zemědělské půdy narušováním erozí, zhutňováním, zasolováním, zamokřováním, vysoušením nebo její znečišťování vnášením přípravků, látek, nebo organismů, jejichž množství překračuje preventivní hodnoty, viz. dále.
Dalším zákonem v oblasti ochrany před znehodnocením zemědělské půdy je
zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, který vymezuje pojem hnojiva a uvádí podmínky jejich uvedení do oběhu a způsoby aplikace. Dále upravuje tzv.
agrochemické zkoušení zemědělských půd, jako nástroj ke zjišťování chemických vlastností zemědělských pozemků, což je blíže popsáno v kapitole 4.
V neposlední řadě je tato problematika upravena také zákonem č. 326/2004
Sb., o rostlinolékařské péči, kterým je stanovena ochrana rostlin, a dále uvádění chemických přípravků na trh a podmínky pro jejich používání 11.
Právními předpisy, chránící půdu jako složku životního prostředí, jsou také
prameny práva Evropské unie, kterými jsou Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství, za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
11
Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015)
13
2
2.1
VYMEZENÍ POJMŮ V REŽIMU PLATNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Půda
V platné právní úpravě ČR výslovná definice pojmu „půda“ není uvedena.
Obecně tento pojem však můžeme označit jako část zemského povrchu
(především souše). V rámci pozemkového práva se nejčastěji označuje jako
pozemek, resp. parcela. V právu životního prostředí se pak půda označuje jako nejsvrchnější část zemské kůry, vznikající dlouhodobou přeměnou matečné
horniny za působení půdotvorných faktorů (pedogenezí), která plní funkci životního prostředí pro řadu mikroorganismů, rostlin a živočichů12,13.
Z pohledu přírodních věd, je půda významnou složkou životního prostředí a
základním článkem potravního řetězce14,15. Dle Koplíka (1996) půda představuje heterogenní polyfázový systém obsahující anorganickou i organickou hmotu,
živou a neživou, v koloidním stavu i ve stavu drobných částic, vodu a různé plyny v proměnlivých proporcích16. 2.1.1 Pozemek
Definice tohoto pojmu je v českém právu obsažena v zákoně č. 256/2013
Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „KZ“). V § 2 písm. a) je definován jako „část
zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo
hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním
plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva
Právo životního prostředí 2. díl, kol. autorů (2007), cit. str. 156 Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015) 14 Ministerstvo životního prostředí 15 Laník a Halada 1960 16 Koplik, Curdova et al. 1997 12 13
14
zapisovaného do katastru nemovitostí záznamem, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním využití pozemků“17. 2.1.2 Parcela
Parcelou se označuje určitá část zemského povrchu, která je vymezena
znaky, které tuto část jednoznačně identifikují. KZ tento pojem definuje v ustanovení § 2 písm. b) jako geometricky a polohově určený pozemek, který je
zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Jak uvádí autoři v publikaci Právo životního prostředí, kol. autorů (2015), dalším identifikačním znakem parcely je i označení katastrálního území18. 2.2
Zemědělský půdní fond
Zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) je dle Zákona č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZOZPF“) označován jako
základní přírodní bohatství naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem
umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí19.
Jak uvádí výše zmíněný zákon20, ZPF je tvořen pozemky zemědělsky
obhospodařovanými a pozemky, které byly a májí být nadále zemědělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělávány nejsou a nebyly vyňaty z tohoto půdního fondu postupem uvedeným v citovaném zákoně (dále jen "zemědělská půda"). Dle KZ se jedná o pozemky zemědělské.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit str. 165. 19 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu § 1 odst. 1 20 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu § 1 odst. 2 17 18
15
Dále zde patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská
půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby (polní cesty, závlahové vodní
nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo technická protierozní opatření apod.)21. 2.2.1 Zemědělská půda
Půda se stává zemědělskou společným působením člověka a přírody.
Z hlediska zemědělství se dá zemědělská půda charakterizovat jako souhrnné označení pozemků bezprostředně určených zemědělské výrobě k pěstování plodin.
Je základním výrobním prostředkem a produkčním činitelem22. Pomocí poznatků moderní vědy a techniky si uchovává a zlepšuje své užitné vlastnosti a je dělena dle kvality do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany“)23. Zásadou využívání zemědělské půdy je sledování dlouhodobého cíle, nikoli jen okamžité ekonomické zájmy24.
Z pohledu práva je dle ZOZPF zemědělská půda označovaná jako půda
zemědělsky obhospodařovaná a patří sem orná půda, chmelnice, vinice, zahrady,
ovocné sady, trvalé travní porosty nebo jako půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. 2.3
Kontaminace půdy cizorodými látkami v procesu zemědělské činnosti
Funkce půdy bývá často nepříznivě ovlivňována procesy, ke kterým se řadí
větrná a vodní eroze, ale také kontaminace organickými a anorganickými látkami.
Ke zdrojům těchto látek se řádí, jak přirozené přírodní procesy, tak antropogenní
činnost. Jde především o lokální kontaminaci, která je způsobena převážně
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu § 1 odst. 3 Právo životního prostředí (1988), str. 65 23 Zákon 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., ZOZPF, § 3 odst. 5 24 Právo životního prostředí (1988), str. 65 21 22
16
průmyslovými aktivitami, jako je těžba, havárie, ukládání odpadů, aplikace hnojiv nebo odpady z ČOV
25.
Následkem toho je nezbytná právní ochrana, která je
obecně poskytovaná půdě jako takové, bez ohledu na její konkrétní využití. Jedná
se o právní předpisy na ochranu jednotlivých složek ŽP a předpisy regulující aktivní činnosti, při které je využívaná půda intenzivně, jako je zákon č. 334/1992
Sb., o ochraně ZPF a jeho novela č. 41/2015 Sb., zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech a zákon č. 326/1995 Sb., o rostlinolékařské péči aj. 26. 2.4
Prostředky určené k výživě rostlin, jako možný zdroj kontaminace zemědělské půdy
2.4.1 Hnojiva
Hnojivem se dle Zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (dále jen „ZOH“) považuje látka, která je způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin,
pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce27.
2.4.2 Dělení a charakteristika hnojiv dle ZOH
Hnojiva, látky určené pro výživu rostlin je možno dělit dle tří hledisek, a to
podle účinnosti, původu a skupenství.
Podle účinnosti se hnojiva dělí na hnojiva přímá a pomocné látky. Hnojiva
přímá obsahují jednu nebo více rostlinných živin, většinou ve větším množství, a
Ministerstvo životního prostředí Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 164 27 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech § 2 pís. a 25 26
17
to v minerální nebo organické formě. Pomocné látky neobsahují rostlinné živiny, ale pomáhají k výživě pomocí úpravy ŽP28 nebo ovlivňují metabolismus rostlin29.
Podle původu pak dělíme hnojiva na minerální, organická, organominerální
a statková. Dle ZOH je minerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované
živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také
dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivo
obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů30. Některé zdroje uvádějí, že minerální hnojiva zahrnují všechny hnojivé látky vyráběné mimo
zemědělský závod31. Organickým hnojivem je dle platné legislativy hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě; organominerálním
hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a
organické formě32. Za statkové hnojivo je pak považováno hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno.
Posledním dělením je dělení podle skupenství, kde dle ZOH je kapalným
hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku; tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %33.
Životní prostředí Multimediální učební texty z výživy rostlin 30 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech § 2 pís. b 31 Multimediální učební texty z výživy rostlin 32 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech § 2 pís. c, d 33 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech §2 pís. e,f 28 29
18
2.5
Prostředky určeny k ochraně rostlin, jako možný zdroj kontaminace zemědělské půdy
2.5.1 Rostliny
Rostlinami se dle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně
některých souvisejících zákonů (dále jen „ZRLP“) vyznačují plody v botanickém smyslu, zelenina, hlízy, cibule, oddenky a jiné podzemní části sloužící k rozmnožování, řezané květiny, větve s listy nebo jehlicemi, uříznuté stromy s listy nebo jehlicemi, listí nebo jehličí, rostlinné buněčné a pletivové kultury, živý pyl, rouby, očka a řízky, osivo aj.34, 35.
2.5.2 Ochrana rostlin – obecná charakteristika
Jak uvádí Damohorský a kol. (2015), základem ochrany rostlin a rostlinných
produktů před nežádoucími organismy je v první řadě dodržování základních
povinností fyzických a právnických osob, které pěstují, zpracovávají nebo uvádějí na trh rostliny nebo rostlinné produkty36.
Mezi tyto povinnosti patří integrovaná ochrana rostlin, kterou se v rámci
tohoto zákona myslí souhrn opatření, která po zvážení veškerých dostupných
metod ochrany rostlin potlačují rozvoj populací škodlivých organismů, podporují
přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy a snižují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí37. Tento soubor opatření se vztahuje převážně na profesionální uživatele, jako jsou osoby, používající přípravky v rámci profesní činnosti, včetně techniků, obsluhy aj., jak v zemědělství, tak v jiných odvětvích.
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, §2, odst. 1 pís. a nařízení (ES) č. 1107/2009 čl. 3, odst. 5 36 Damohorský a kol. (2015) cit. s. 81. 37 Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, §2, odst. 1 pís. k 34 35
19
Jedná se například o monitoring výskytu škodlivých organismů, preventivní
a přímá opatření v rámci ochrany rostlin, případně opatření v případě rezistence organismů na aplikované přípravky a v neposlední řadě kontrola úspěšnosti používání zmíněných přípravků38.
2.5.3 Přípravky a metody určené k ochraně rostlin
Aplikace přípravků na ochranu rostlin slouží ke zkvalitnění rostlinné
produkce a jako prevence šíření nežádoucích organismů.
Definice pojmu „přípravky“ je vymezena v nařízení (ES) č. 1107/2009 jako
směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek a určené pro použití jako přípravky na ochranu rostlin39.
Metody ochrany rostlin lze dělit na chemické a nechemické. K chemickým
metodám ochrany řadíme přípravky nazývané pesticidy, které se dále dělí například na herbicidy (látky na hubení plevelů), fungicidy (látky na hubení houbových chorob), insekticidy (látky na hubení hmyzu) a rodenticidy (látky na hubení hlodavců), aj.
Nechemické metody nebo alternativní přípravky (k chemickým pesticidům)
ochrany rostlin jsou dle nařízení (ES) č. 1107/2009 posuzovány s ohledem na vědeckotechnické poznatky a musí představovat významně nižší riziko pro zdraví nebo životní prostředí v souvislosti s daným organismem. Jedná se o systém, který využívá
přirozených
antagonistů
škodlivých
organismů
nebo
produktů
a
necílovým
připravených za využití živých organismů. Řada zdrojů uvádí vysokou a dlouhodobou
organismům40.
účinnost
a
šetrnost
k životnímu
Damohorský a kol. (2015) cit. s. 81. nařízení (ES) č. 1107/2009 čl. 3, odst. 3 40 Internetový zdroj – Biocont laboratory 38 39
20
prostředí
3
NÁSTROJE NA OCHRANU KVALITY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
Ochrana kvality zemědělské půdy je zabezpečena řadou nástrojů. Mezi tyto
nástroje se řádí například institucionární zabezpečení, které tvoří soustava orgánů
ochrany ZPF, administrativně - právní činnost, do které spadají aktivity související s vydáváním rozhodnutí, souhlasů, ukládání povinností a dozor. Dále
můžeme zmínit sankční nástroje, jako jsou pokuty nebo opatření k odstranění zjištěných vad41,42. Podrobněji viz dále. 3.1
Právní ochrana kvality zemědělské půdy před znehodnocením v rámci zemědělské činnosti
V dnešní době se zemědělství v důsledku mechanizace jen málo podobá
zemědělství, kdy byly zásahy člověka do přírodních procesů velmi omezené a
byly prováděny převážně mechanickým způsobem. Dnešní zemědělství je z velké
části zmechanizováno a v důsledku zvyšujících se požadavků na intenzitu
zemědělské výroby dochází k hojnému používáni chemických látek v podobě hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin. Na základě této skutečnosti patří zemědělství mezi faktory, které mohou negativně ovlivňovat životní prostředí, což může mít vliv na zhoršení zdravotního stavu hospodářských zvířat i samotného
člověka43. Následkem toho se projevil zvýšený zájem o stav životního prostředí, což se otisklo i v oblasti legislativy.
Neucelená právní úprava ochrany půdy, jako složky ŽP s sebou nese
vymezení obecných principů, které jsou víceméně společné všem stávajícím
Multimediální učební text, UPOL www.upol.cz/fileadmin/user.../PF.../ZPZPpuda.ppt Damohorský a kol. 2010, cit. s. 36-37. 43 Právo životního prostředí 3. díl, kol. autorů (2007), cit. str. 174 41 42
21
právním režimům v českém právu44. Významem těchto principů je komplexní ochrana půdy jako složky životního prostředí. Některé publikace řadí mezi základní principy ochrany půdy následující45:
a) Princip ochrany ekologických funkcí půdy – půda je za všech okolností součástí ŽP, bez ohledu na její konkrétní využití v danou chvíli
b) Princip racionálního hospodaření s půdou a na půdě – z důvodu jejích nezastupitelných funkcí a omezenému množství, je třeba s půdou nakládat s pečlivým rozmyslem
c) Princip prevence – tento princip práva ŽP je třeba aplikovat již v prvních etapách návrhů, plánů a projektů činností, které mohou stav půdy ovlivnit
d) Princip zvýšené ochrany některých částí půdy – z důvodu odlišných vlastností některých částí půdy (zejména úrodnosti), je třeba věnovat těmto částem zvýšenou ochranu46 3.2
Ochrana kvality zemědělské půdy v režimu ZOZPF
V rámci nové právní úpravy došlo, na rozdíl od původního zákona, který
stanovoval povinnosti zejména majitelům a nájemcům pozemků, ke změně a nyní se adresátem těchto norem stává každý.
V § 3 odst. 1 ZOZPF jsou uvedeny základní zásady ochrany zemědělské
půdy, které zakazují znečišťovat zemědělskou půdu vnášením látek, přípravků
nebo organismů do zemědělské půdy, nebo na ni, jejichž množství překračuje
Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 166 tamtéž 46 Právo životního prostředí 2. díl, kol. autorů (2007), cit. str. 157 44 45
22
preventivní hodnoty, které představují horní hranice obsahů rizikových látek a rizikových prvků stanovené prováděcím právním předpisem.
Dle odst. 2 se do zemědělské půdy nebo na ni zakazuje vnášet jiné látky
nebo přípravky, než umožňují zvláštní právní předpisy47 a odstavec 3 pak na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení indikační hodnoty, zakazuje používání hnojiv nebo přípravků, které obsahují rizikovou látku nebo rizikový prvek, u nichž k překročení indikačních48 hodnot došlo. 3.2.1 Evidence informací
Ochrana zemědělské půdy je také ošetřena pořizováním a evidencí
informací o kvalitě zemědělské půdy. Tyto informace obsahují, dle § 3b ZOZPF,
například obsah rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě. Podle
zákona o zemědělství49 jsou informace o kvalitě zemědělské půdy vedeny
v evidenci, která je součástí samostatné části evidence půdy50. Do této evidence jsou informace o kvalitě zemědělské půdy předávány orgány ochrany ZPF51. Informace z ní využívají orgány ochrany ZPF k hodnocení vývoje a kvality
zemědělské půdy. Zejména pak v případě nepříznivých změn, jako je překročení preventivních
hodnot
v zemědělských
půdách,
sledovaných hodnot v určitém časovém intervalu.
nebo
v případě
zhoršení
zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech 48 indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem. 49 zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství 50 Evidence využití půdy je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je MZE. Aktualizace této evidence je prováděna Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen Fond). 51 Viz. kapitola 5 47
23
3.2.2 Souhlas orgánů ochrany ZPF
Novela č. 41/2015 Sb. zákona ZOZPF dále obsahuje rozšířenou úpravu
v oblasti používání sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na
zemědělské půdě. Jejich použití připouští v případě, že mají být použity jen na trvalý travní porost nebo ornou půdu při jejich obnově, na základě souhlasu orgánu ochrany ZPF. Toto je možné jen při dodržení podmínek a postupů stanovených ZOH.
3.2.3 Oznamovací povinnost
Nově jsou v zákoně (§ 3c) upraveny také postupy v situacích, kdy dojde ke
znečištění půdy a následné opatření k nápravě. Těmito postupy jsou především
oznamovací povinnost orgánu ochrany ZPF vůči Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ÚKZÚZ, Státní veterinární správě nebo krajské hygienické stanici. 3.3
Ochrana kvality zemědělské půdy v režimu ZOH
Zemědělská půda je v rámci zlepšení úrodnosti nebo zvýšení výnosu či
kvality produkce vystavena působení řadě látek, které jsou způsobilé poskytnout
účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, tedy hnojivům. Stěžejním právním předpisem, který udává podmínky uvádění do
oběhu, skladování a používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů (dále jen "pomocné látky"), podmínky
agrochemického zkoušení zemědělských půd aj., je ZOH52. Jak uvádí § 3 tohoto zákona, do oběhu je možné uvádět pouze hnojiva, která nepoškozují ŽP,
neohrožují zdraví lidí ani zvířat nebo úrodnost půdy. Dále je tímto zákonem stanoveno, že tato hnojiva nesmí být pří uvádění do oběhu znehodnocena a musí
52
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
24
splňovat požadavky na jejich označování, balení a skladování. Je nepřípustné uvádět do oběhu hnojiva, která obsahují vyšší množství rizikových prvků nebo rizikových látek, než je stanoveno právním předpisem, nebo jsou neoznačené,
případně jsou označené nepravdivě nebo klamavě. Výjimkou jsou statková hnojiva, která nepodléhají povinnosti registrace nebo udělení souhlasu, pokud je
dodáváno výrobcem přímo spotřebiteli a ten na označení netrvá. V neposlední
řadě je tímto zákonem upravena i evidence aplikace hnojiv na půdu, která umožňuje vyhledání původu použitého hnojiva a je uchovávána po dobu nejméně 7 let. Výše uvedená ustanovení platí i pro pomocné látky.
Rizikové prvky a rizikové látky a jejich limitní hodnoty pro jednotlivé
skupiny hnojiv a pomocných látek, jakož i přípustné odchylky jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva zemědělství.
3.3.1 Uvádění hnojiv a pomocných látek do oběhu
Veškerá hnojiva a pomocné látky mohou být uváděny do oběhu pouze na
základě ohlášení, jak je uvedeno v § 3a ZOH nebo registrace (§ 4 ZOH). Souhlas i registrace je udělována Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen Ústav nebo ÚKZÚZ)53. 3.3.1.1 Ohlášení hnojiv a pomocných látek
Uvádění hnojiv a pomocných látek do oběhu podléhá v České republice
povinnosti ohlášení příslušnému Ústavu. Ohlášením se dle § 3a ZOH myslí
zjednodušené registrační řízení u tzv. typových hnojiv, což jsou hnojiva uvedená
v prováděcí vyhlášce č. 474/2000 Sb.54, tato hnojiva mohou být tedy uvedena do
oběhu pouze na základě písemného souhlasu Ústavu, který je platný po dobu pěti
Damohorský a kol. 2015, cit. s. 152. Důvodová zpráva, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 7. volební období, Sněmovní tisk č. 669/0, část č. 1/6. s. 14. 53 54
25
let. Veškeré údaje a náležitosti, které uvádí § 3a odst. 2, ZOH, týkající se ohlášených hnojiv a látek jsou uloženy v elektronické databázi Ústavu.
Důležitým bodem v oblasti ohlašování by mohl být návrh zákona ze dne 15.
12. 2015, kterým se mění ZOH, jehož cílem uvedeným v Důvodové zprávě, je
nastavení procesu vstupu vzájemně uznaných hnojiv55 na trh v České republice tak, aby měl dozorový orgán od počátku informaci, že takový výrobek bude
uveden na trh a zjednodušeným postupem ve formě souhlasu mohl schválit jeho uvedení na trh56.
Hnojiva, která jsou deklarovaná, jako HNOJIVA ES není třeba v České
republice registrovat ani ohlašovat, mohou být přímo uváděna do oběhu57. 3.3.1.2 Registrace hnojiv
Registrace hnojiv se provádí na základě žádosti výrobce, dovozce nebo
dodavatele a musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti. K žádosti je nutno připojit vzorky hnojiva nebo musí být umožněn jejich odběr. V případě potřeby je
žadatel povinen na vyžádání poskytnout Ústavu podklady a potřebné informace
pro řízení. Žádost se podává u ÚKZÚZ, který provede správní řízení a na základě posudku o ní rozhodne. Posuzované hnojivo musí splňovat podmínky stanovené
zákonem, případně se podrobí biologickým testům a zkouškám. Ústav také může uznat posouzení nebo výsledky testů provedené jiným odborným pracovištěm i
mimo území ČR. Rozhodnutí o registraci je správním rozhodnutím a je platné po dobu pěti let, pokud není v rozhodnutí stanovena doba kratší. Registrace se
následně provede zápisem do registru hnojiv vedeným Ústavem, obdobně toto platí i pro pomocné látky58,59.
55
hnojiva a pomocné látky, které jsou již schváleny či povoleny v některém členském státě EU Důvodová zpráva, Poslanecká sněmovna, 7. období, Sněmovní tisk č. 669 57 ÚKZÚZ ze dne 18.11. 2015 [online]. 2015 [cit. 5.4.2016] 58 Právo životního prostředí 3. díl, kol. autorů (2007), cit. 186-187 59 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech 56
26
Významnou skutečností v oblasti registrace by také mohl být výše zmíněný
návrh zákona. Hlavním cílem tohoto návrhu je změna způsobu zařazování
pomocných látek ke hnojivům tak, aby nedocházeno k překryvům s definicí přípravků na ochranu rostlin podle nařízení ES č. 1107/2009. 3.3.2 Aplikace hnojiv a pomocných látek
Základní povinností vyplývající ze zákona (§ 9 ZOH) je možnost používání
pouze ohlášených nebo registrovaných hnojiv a pouze způsobem, který stanoví
zákon. O použití těchto látek musí být vedena evidence, která je uchovávaná po dobu nejméně 7 let. Do půdy nesmí být používáním hnojiv, pomocných látek nebo upravených kalů vnášeny rizikové prvky nebo látky, které by mohly ohrozit
kvalitu půdy a tím i potravní řetězec60. Uvedená hnojiva nesmí být aplikována v případě, že jimi nelze zajistit rovnoměrné pokrytí pozemku, jejich použití může způsobit škody na půdě nebo v širším okolí nebo je půda přesycena vodou,
promrzlá a přes den nerozmrzá do hloubky 5 cm nebo je pokryta vrstvou sněhu vyšší než 5 cm.
Odborným dozorem nad dodržováním zákonem stanovených povinností je
pověřen Ústav, odpovědnostním vztahům je věnována kapitola 5, viz. dále. 3.3.3 Agrochemické zkoušení zemědělské půdy
Některé publikace popisují Agrochemické zkoušení zemědělské půdy jako
jeden z prostředků sloužících k racionálnímu a tedy i ekologickému hospodaření na půdě61. Jedná se o zákonem stanovené označení pravidelného zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v souvislosti s užíváním hnojiv, pomocných
látek, upravených kalů a sedimentů. Dále se jedná o monitoring zemědělských
60 61
Právo životního prostředí 3. díl, kol. autorů (2007), cit 188 -189 Právo životního prostředí 3. díl, kol. autorů (2007), cit. 189-190
27
půd, sledováním chemických, fyzikálních nebo mikrobiálních parametrů půdy,
sloužící k zjišťování obsahu rizikových prvků a rizikových látek na určitých
plochách stabilním souborem měřicích postupů. Veškeré odběry vzorků a jejich rozbory jsou prováděny Ústavem nebo dalšími osobami, kterým bylo uděleno
oprávnění na základě jejich žádosti62. Výsledky zkoušení poskytují informace o důsledcích používání těchto látek a v neposlední řadě slouží jako podklady pro
rozhodování o druhu a množství hnojiv a pomocných látek, které mají být v určitém období aplikovány na pozemcích. 3.4
Ochrana kvality zemědělské půdy v režimu ZRLP
Rostlinolékařská péče je z pohledu ZRLP chápána jako soubor odborných,
organizačních, technických a právních opatření, které slouží k uchování dobrého
zdravotního stavu rostlin a nezávadnosti rostlinných produktů63. Zákon poskytuje ochranu, jak zemědělským plodinám, tak i rostlinám, které nejsou zemědělsky pěstované a v neposlední řadě také volně žijícím živočichům.
Tímto zákonem jsou stanoveny požadavky na skladování, distribuci, obecné používání přípravků na ochranu rostlin a používání přípravků z hlediska ochrany
necílových organismů. V neposlední řadě také uvádí požadavky na leteckou aplikaci přípravků nebo požadavky na ochranu vodního prostředí a pitné vody a zvláště chráněných území.
Ochrana kvality zemědělské půdy je v režimu citovaného zákona zajištěna
řadou spolu souvisejících činností, mezi které patří např. základní povinnosti (§ 3 ZRZP) osob právnických i fyzických, které konají činnost v souvislosti s pěstováním, zpracováním, výrobou nebo uváděním na trh rostlin nebo jejich
produktů nebo vlastníkům a uživatelům pozemků a skladů. Tyto osoby mohou dle
62 63
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech Právo životního prostředí 3. díl, kol. autorů (2007), cit. 192
28
zákona použít k ošetřování rostlin nebo rostlinných produktů pouze povolené
přípravky a mechanizační prostředky, a to předepsaným způsobem. Důležitou
činností je také odborná pomoc, která je povinným subjektům poskytována Ústavem, případně osobami pověřenými Ústavem nebo Ministerstvem. Tato pomoc spočívá především v poradenské službě, odborném školení, v monitoringu
škodlivých organismů nebo laboratorních rozborech k určení např. škodlivých
reziduí přípravků či jiných škodlivých látek v půdě, rostlinách nebo jejich produktech, aj..
3.4.1 Uvádění přípravků na ochranu rostlin do oběhu
Ochranné přípravky mohou být uváděny na trh na základě požadavků
uvedených v předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na trh, na žádost osoby,
která hodlá přípravek uvézt na trh. Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh je tedy upraveno přímo aplikovatelným předpisem EU nařízená EP a rady č.
1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Toto nařízení zavádí
povinné schvalovací řízení pro účinné látky a další látky, které jsou součástí přípravků na ochranu rostlin a povolovací řízení pro uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin. Zmíněné schvalovací a povolovací řízení nahrazuje dřívější registraci. Jestliže přípravku na ochranu rostlin nebylo uděleno povolení
v daném členském státě, nelze takový přípravek uvést na trh ani používat. K udělení povolení je třeba, aby daný přípravek na ochranu rostlin splňoval
nařízením stanovené podmínky. Jak uvádí Damohorský a kol. (2015)64, mezi tyto požadavky patří například přijatelnost fyzikálních a chemických vlastností
z hlediska používání a skladování, absence látek, které jsou vyhlášeny jako nepřijatelné, apod. V České republice je vydávání těchto povolení svěřeno
Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému. ÚKZÚZ dále vede
64
Damohorský a kol. 2015, cit. str. 84- 85
29
řízení o povolení k souběžnému obchodu, což je zjednodušené řízení, které ověřuje shodnost přípravku, který je již povolen v jiném členském státě65.
Významným bodem této problematiky by mohl být rovněž návrh zákona,
kterým se mění ZRLP, který byl předložen na Úřad vlády dne 7. 4. 2016. Cílem tohoto návrhu zákona je prostřednictvím regulace trhu s nelegálními přípravky na
ochranu rostlin zvýšit ochranu ŽP a potravinového řetězce. K realizaci tohoto cíle
by mělo přispět posílení kontroly nad distribučním řetězcem přípravků a
pomocných prostředků na ochranu rostlin (registrace distributorů, omezení
přebalování), zpřesnění úpravy aplikace prostředků na ochranu rostlin a sladění sankcí se sankcemi podle obdobných úprav (chemický zákon)66,67. 3.4.2 Používání přípravků
Používáním přípravku a dalšího prostředku se dle § 43 ods. 3 ZRLP rozumí
všechny činnosti, které přímo směřují k jeho aplikaci, přechodnému skladování mimo distribuci nebo manipulaci s ním, jako je jeho ředění, míchání a samotná
aplikace pomocí zařízení pro aplikaci přípravků68. Používání přípravků nesmí být
v rozporu s evropským nařízením69 a při jejich používání nesmí být zasaženy rostliny a plochy, které se nacházejí mimo pozemek, na němž se provádí aplikace.
V případě vysoce toxických prostředků je jejich aplikace možná pouze na základě předchozího povolení Ústavu. Stejně tak je nezbytné předchozí schválení Ústavu při letecké aplikaci přípravků, která je zakázána s výjimkou mimořádných situací,
tato aplikace může být provedena pouze na základě předchozích ochranných opatření a varování místních obyvatel, opatření pro řízení rizik, opatření k ochraně
Zákon ZRLP Internetový zdroj – eagri.cz, (cit. 8. 4. 2016) 67 Internetový zdroj – Důvodová zpráva, (cit. 8. 4. 2016) 68 Zákon ZRLP 69 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 65 66
30
ŽP, aj.. Samotná letecká aplikace se provádí dle schváleného plánu letecké aplikace70.
3.4.3 Národní akční plán
Hlavním nástrojem k ochraně životního prostředí a zdraví před škodlivým
vlivem přípravků je Národní akční plán (dále jen NAP) pro bezpečné používání přípravků. Tento plán, který je upraven v § 48a ZRLP stanoví kvantitativní úkoly, cíle, intervaly kontrol zařízení pro aplikaci přípravků, opatření pro snížení rizik a
omezení dopadů používání přípravků na lidské zdraví a životní prostředí.
Primárním cílem tohoto plánu je podpoření vývoje a zavádění integrované
ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání přípravků. NAP vytváří a vyhodnocuje Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví (dále jen MZd) a Ministerstvem životního prostředí (dále jen MŽP) a schvaluje jej vláda.
Ministerstvo tento plán každých 5 let aktualizuje a zveřejňuje návrh nebo jeho
aktualizace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně ministerstvo informuje veřejnost formou oznámení v periodickém tisku71,72.
3.4.4 Mechanizační prostředky na ochranu rostlin
Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin jsou myšlena zařízení,
určená k aplikaci přípravků a technická zařízení k hubení škodlivých organismů, jak uvádí § 61 ZRLP.
Mechanizační prostředky, které jsou používány profesionálně, tedy v rámci
podnikání, musí být před použitím uznány z hlediska jejich způsobilosti Ústavem,
musí být evidovány v úředním registru mechanizačních přípravků, musí být
Damohorský a kol. 2015, cit. str. 86- 87 Damohorský a kol. 2015, cit. str. 84- 87 72 Zákon ZRLP 70 71
31
podrobeny kontrolnímu testování, které provádí ÚKZÚZ a mohou být používány pouze osobami, které jsou pro tuto činnost odborně způsobilé. Tyto osoby musí být zapsány v rejstříku provozovatelů technických zařízení73.
Rozbor výše uvedených právních předpisů, souvisejících s předkládanou
prací, poukazuje na řadu nástrojů, které jsou využívány k ochraně zemědělské půdy, která by se také dala označit jako základní složka potravního řetězce. Proto
je nesmírně důležité, aby nedošlo k narušení celého půdního ekosystému. I
sebemenší nevhodné zásahy do tohoto složitého systému mohou mít za následek mnoho nepříznivých dopadů na životní prostředí a následně i na člověka.
73
Damohorský a kol. 2015, cit. str. 87
32
4
ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ V REŽIMU PŘEDPISŮ Ochrana životního prostředí a půdy v souvislosti se zemědělskou činností je
zabezpečena soustavou orgánů a jejich působností v oblasti aplikace právních předpisů, které obsahují právní režim ochrany půdy. Jak již bylo uvedeno výše,
právní ochrana půdy a pozemků je obsažena v širším okruhu právních předpisů,
které také uvádějí, kterým orgánům je svěřena konkrétní činnost v dané oblasti.
Následkem toho je škála těchto orgánu poměrně široká. V následujícím textu budou tedy uvedeny převážně ty, v jejichž působnosti převažuje ochrana zemědělské půdy a její racionální využití74. 4.1
Institucionální soustava orgánů ochrany ZPF
Ochrana pozemků, které náleží do ZPF je vykonávána orgány, kterým
zákon tuto ochranu svěřuje. Tyto orgány spolu s vymezením působnosti uvádí §
13 až 18 ZOZPF a jsou jimi pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a Ministerstvo životního prostředí. Správě
národních parků je svěřena jejich působnost na území národního parku a ve vojenských újezdech pak zvláštním orgánům Ministerstva obrany75.
Orgány ochrany ZPF jsou vedle jim speciálně vymezených kompetencí také
pověřeny výkonem dozoru nad dodržováním zákona a prováděcích předpisů. Tyto orgány jsou oprávněny ukládat příslušná opatření, v případě zjištění nedostatků.
Jejich povinností je rovněž spolupráce s ostatními orgány státní správy, jejichž
činnost se dotýká ZPF. Těmito orgány jsou Inspekce životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Zákon (§ 18b) ukládá povinnost spolupráce s orgány
74 75
Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 187, 514 Zákon ZOZPF
33
ZPF také Ministerstvu vnitra a Policii ČR, hlavním úkolem této spolupráce je poskytování potřebných informací76,77. 4.2
Institucionární zabezpečení ve spojení se zemědělskou činností
Ochrana životního prostředí při zemědělské činnosti spadá do kompetence
orgánů statní správy, jimiž jsou dle zákona Ministerstvo zemědělství, jako ústřednímu orgánu státní správy pro zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, jako ústřednímu orgánu státní správy v oblasti ochrany většiny složek
ŽP. Kontrolním a dozorovým správním úřadem je Česká inspekce životního prostředí. V oblasti s nakládání s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin je správním úřadem Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Oblast ekologického zemědělství je zabezpečena orgány státní správy, jako jsou MZe, ÚKZÚZ a pověřenými právnickými osobami, kterým jsou svěřeny kontrolní a certifikační činnosti78.
Kontrola podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu
(kontrola podmíněnosti) je svěřena Státnímu zemědělskému investičnímu fondu
(dále jen SZIF), který také jako správní úřad spravuje finanční podporu z národních zdrojů a fondů Evropské unie79. 4.3
Orgány státní správy kompetentní v oblasti rostlinolékařské péče
Rostlinolékařská péče spadá do kompetence orgánů státní správy, které
uvádí Hlava VI § 70 ZRLP. Těmito orgány jsou Ministerstvo zemědělství,
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a celní správa. Dřívější Státní rostlinolékařská správa se dnem nabytí účinnosti citovaného zákona sloučila s
Zákon ZOZPF Pozemkové právo, Pekárek a kol., (2010), cit. str. 255 - 256 78 Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 514 - 515 79 tamtéž 76 77
34
Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a jako správní úřad,
organizační složka státu a účetní jednotka zanikla. Dále ve vymezeném rozsahu vykonávají státní správu také obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Konkrétní činnost těchto orgánů je uvedena v § 71 – 74 citovaného zákona. 4.4
Orgány státní správy kompetentní v oblasti používání hnojiv a pomocných látek
Hlavním orgánem, vykonávajícím odborný dozor nad dodržováním
povinností stanovených zákonem a prováděcími předpisy, které upravují činnost
spojenou s nakládání s hnojivy a pomocnými látkami, vykonává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ústav je také v případě zjištění nedostatků
oprávněn ukládat příslušná opatření, která jsou uvedena v § 13 ZOH. Dalšími orgány pak jsou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
35
5
SANKČNÍ NÁSTROJE Nezbytnou součástí práva jsou také odpovědnostní vztahy. Pokud by
v případě porušení určitého právního pravidla právo neobsahovalo řešení nastalé situace, bylo by toto právo neúplné a neúčinné80.
V průběhu zemědělské činnosti, při které dochází k manipulaci např. s
přípravky na ochranu rostlin nebo hnojivy může dojít k ekologické újmě na jednotlivých složkách životního prostředí. Z tohoto důvodu obsahují zákony právní úpravu preventivních a nápravných opatření k ochraně těchto složek ŽP 81.
Dle druhu chráněného zajmu lze odpovědnost rozlišit na odpovědnost
správněprávní, majetkoprávní, trestněprávní a na ekologickou újmu, jakožto specifickou formu v oblasti práva životního prostředí82,83.
Některé publikace uvádějí, že není možné vyloučit ani uplatnění
soukromoprávních povinností nahrazení újmy vzhledem k těsnému propojení zemědělské činnosti s půdou (pozemkem)84.
Jestliže ze strany zemědělců, zvláště pak zemědělských podnikatelů dojde
k porušení právních povinností, může jejich činnost naplnit znaky přestupku,
správního deliktu nebo trestného činu85. Porušování stanovených povinností s sebou přináší řadu nepříznivých následků v podobě sankcí.
Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 179 Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 514 82 Jančářová a kol. Odpovědnost v právu životního prostředí - současný stav a perspektivy, 2013, cit. s. 15. 83 Odpovědností majetkoprávní, trestněprávní a za ekologickou újmu se předkládaná práce z důvodu omezeného rozsahu nebude více zabývat. 84 Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 514 85 Jančářová a kol. Odpovědnost v právu životního prostředí - současný stav a perspektivy, 2013, cit. s. 15. 80 81
36
5.1
Správněprávní odpovědnost
Správně právní odpovědností je myšlena odpovědnost správně právních
subjektů za porušení norem správního práva. Správně právní odpovědnost vzniká
v případě, že došlo ke splnění několika předpokladů. Těmito předpoklady jsou v případě tzv. objektivní odpovědnosti protiprávní chování subjektu správního
práva, následek jednání a příčinná souvislost mezi protiprávním chováním subjektu a ohrožením právem chráněného zájmu. Jestliže je zákonem vyžadováno
pro vznik správně právní odpovědnosti ještě zavinění subjektu, pak se jedná o odpovědnost subjektivní86.
Správně právní forma odpovědnosti má dvě základní podoby –
odpovědnosti za přestupky a odpovědnosti za jiné správní delikty87.
V případě odpovědnosti za přestupky bývá subjektem fyzická osoba, mimo
rámec své podnikatelské činnosti a jedná se zpravidla o odpovědnost subjektivní.
U jiných správních deliktů je subjektem právnická osoba nebo fyzická osoba v rámci své podnikatelské činnosti, zde se jedná o odpovědnost objektivní. 5.1.1 Odpovědnost za přestupky
Skutkové podstaty přestupků souvisejících s ochranou půdy, jako jedné
z hlavních složek ŽP, jsou uvedeny v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „přestupkový zákon“) a ve zvláštních předpisech.
V přestupkovém zákoně je ochrana kvality zemědělské půdy zajištěna
především v ustanovení § 35 odst. 1 písm. a) a písm. b). V tomto případě dochází
k odpovědnosti za přestupek, jestliže subjekt vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo nesprávně či neoprávněně použije chemický nebo biologický přípravek na
ochranu rostlin. Dále pak dochází k odpovědnosti za přestupek, jestliže dojde ke
Jančářová a kol. Odpovědnost v právu životního prostředí - současný stav a perspektivy, 2013, cit. s. 15. 87 Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 179 86
37
znečištění půdy například nevhodným skladováním pesticidů, hnojiv nebo jiných škodlivých látek. Za tyto přestupky je sankcí pokuta, kterou lze v prvním případě uložit do výše 15 000 Kč, ve druhém případě pak do výše 3000 Kč.
V § 20 písm. a), e) a f) ZOZPF se subjekt dopustí přestupku, jestliže znečistí
zemědělskou půdu, vnáší na půdu jiné než povolené přípravky a látky nebo
použije hnojivo nebo přípravek obsahující rizikovou látku nebo rizikový prvek, u kterých došlo k překročení indikačních hodnot. Za tyto přestupky lze v prvních
dvou případech uložit pokutu do výše 1000 000 Kč, ve třetím případě pak 50 000 Kč88.
Skutková podstata přestupků je v ZOH uvedena v § 14, kde se subjekt
dopustí přestupku tím, že nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické
zkoušení zemědělských půd. Pokuta za tento přestupek dosahuje výše do 50 000 Kč89.
Zákon o rostlinolékařské péči upravuje správní delikty v § 79. Problematika
přestupků v oblasti manipulace s přípravky je upravena konkrétně v § 79c odst. 1. Zde se subjekt dopouští přestupku například používáním nepovolených přípravků,
případně je aplikuje či distribuuje v rozporu se zákonem, aj.. Za tyto přestupky lze
udělit pokutu do výše 40 000 Kč nebo sankci v podobě zákazu činnosti po dobu 2 let90.
5.1.2 Odpovědnost za jiné správní delikty
Skutkové podstaty jiných správních deliktů nejsou soustředěny v jednom
určitém zákoně, ale jsou uvedeny vždy v příslušném zákoně. Tato správně právní podoba odpovědnosti se na rozdíl od přestupků vztahuje na právnické osoby nebo
osoby fyzické podnikající a navíc jen v případě, že jejich chování naplňující
Zákon ZOZPF Zákon ZOH 90 Zákon ZRLP 88 89
38
některou ze skutkových podstat jiného správního deliktu, souvisí s jejich podnikatelskou činností91.
Jednotlivé skutkové podstaty se nacházejí prakticky ve všech zákonech,
které souvisí s ochranou půdy.
V zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu je této problematice
věnována část IX § 20a písm. a), e) a f), tyto skutkové podstaty jsou obdobné,
jako u přestupků. Za správní delikt uvedený v tomto zákoně je možné uložit pokutu v rozmezí od 500 000 Kč až po 10 000 000 Kč. Dle tohoto zákona se projednáváním správních deliktů zabývají obce s rozšířenou působností a Česká
inspekce životního prostředí. V případě uložení pokut obecním úřadem obce s rozšířenou působností je 50 % příjmem obce, v jejímž územním obvodu byl
delikt spáchán a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí ČR, jako je tomu i v případě uložení pokuty inspekcí.
V ZOH jsou správní delikty uvedeny v ustanovení v § 14a odst. 1, písm. a),
b), c) a odst. 2, písm. a) – d), kde se subjekt dopustí správního deliktu například
tím, že používá hnojiva a pomocné látky v rozporu se zákonem, případně nevede nebo neuchovává evidenci, dle zákona, nestrpí odběry vzorků, aj.. Pokuta za tyto
správní delikty se pohybuje v rozmezí od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč. V prvním
stupni jsou správní delikty projednávány Ústavem, který je také pověřen výběrem pokut. Dle citovaného zákona je příjem z pokut příjmem státního rozpočtu.
Správní delikty z oblasti rostlinolékařské péče uvádí podrobně Hlava VII, §
79 ZRLP, konkrétně § 79g. Zde se subjekt dopouští správního deliktu v obdobných případech, jak již bylo uvedeno výše u přestupků. Pokuta za tyto
správní delikty sahá do výše 1000 000 Kč nebo zákazu činnosti do 2 let.
Správními delikty se v prvním stupni zabývá Ústav nebo obec s rozšířenou působností (§ 73 odst. 3). V případě, že je Ústavem uložena pokuta, je také
91
Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 181
39
Ústavem vybírána. Od uložení pokuty může kontrolní orgán upustit v případě, že
došlo k nápravě protiprávního jednání, nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinností (dle opatření v § 75) a protiprávním jednáním nemohlo dojít k poškození životního prostředí nebo zdraví lidí a zvířat.
Pokuty, jako sankce za porušení právních předpisů v souvislosti s ochranou
půdy nejsou jediným prostředkem, který je používán jako důsledek porušení
stanovených povinností. Dalším využívaným prostředkem je zastavení (zákaz) nebo omezení činnosti a opatření k nápravě92.
92
Právo životního prostředí: zvláštní část, kol. autorů (2015), cit. str. 181
40
6
ZÁVĚR Téma ochrany zemědělské půdy je stále více aktuální. Půda, jakožto
základní prostředek zemědělské činnosti je v současnosti ohrožena mnoha faktory,
jako je využívání půdy ke stavebním účelům, používání těžké techniky při jejím obdělávání, znečištění skládkováním nebo používáním chemických látek,
spalováním nevhodných paliv, zabírání zemědělské půdy k nezemědělským účelům, aj.. To vše má za následek řadu problémů v podobě zvýšená degradace,
zasolování, eroze, zhutňování, kontaminace cizorodými látkami, sesuvů půdy,
snížení úrodnosti, zvýšené riziko záplav, snížení zásob rezervoárů podzemních
vod, ztráta biodiverzity a v neposlední řadě ztráta rekreační a krajinářské funkce půdy. V souvislosti s ochranou půdy a zajištěním kvalitní zemědělské výroby je půda sledována nejen z pohledu kvality, ale také její rozlohy.
Vzhledem ke všem uvedeným faktům a k tomu, že všechny složky
životního prostředí jsou spolu úzce spjaty, není možná aplikace práva pouze
jedním právním předpisem, ale je třeba přihlédnout i k právním předpisům
z jiného odvětví93. Na základě těchto informací je zvolené téma této bakalářské práce v současné době velmi aktuální.
Předkládaná práce je členěna do sedmi kapitol, kde první kapitoly jsou
věnovány především stručnému uvedení do problematiky, výčtu souvisejících pramenů práva a stručné charakteristice pojmů. Stěžejní části této práce je věnována 3. kapitola, která se zabývá zhodnocením platné právní úpravy z oblasti
ochrany zemědělské půdy ve spojení se zemědělskou činností, konkrétně
s aplikací hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Poslední kapitoly jsou pak věnovány institucionárnímu zabezpečení a stručnému popisu sankčních nástrojů.
93
Damohorský a kol. 2015, cit. Str. 19, 35
41
Právní ochrana zemědělské půdy je v České republice zabezpečena řadou
právních předpisů, jak na tuzemské, tak na unijní úrovni. Z výše uvedené analýzy
právních předpisů je patrné, že je problematice ochrany zemědělské půdy a nejen v souvislosti se zemědělskou činností, věnovaná velká pozornost. Citované právní
předpisy uvádějí základní podmínky pro manipulaci a používání hnojiv a
přípravků na ochranu rostlin, jejich označování, skladování atd.. Jako hlavní nástroje pak stanovují podmínky pro uvádění jednotlivých hnojiv a přípravků na trh, což je ošetřeno především vydáváním potřebných povolení/rozhodnutí, a s tím
spojenou evidencí/registrací těchto látek. Dále také upravují problematiku
institucionárního zabezpečení v konkrétních oblastech ochrany zemědělské půdy s čímž úzce souvisí výkon dozoru nad dodržováním uvedených pravidel.
Základními nástroji, kterými orgány dozoru disponují, jsou nepříznivé důsledky porušení právní povinnosti, například v podobě sankcí, aj.. V neposlední řadě jsou
těmito právními předpisy stanoveny podmínky pro pravidelné zkoušení a testování kvality zemědělské půdy a neopomenutelná je také nutnost odborné způsobilosti pověřených osob.
Na základě provedené analýzy citovaných právních předpisů je možné
konstatovat, že tato ustanovení spolu, v souvislosti s ochranou zemědělské půdy
před jejím znehodnocením, úzce souvisí a navzájem se doplňují. Konkrétním
případem je například včlenění problematiky sedimentů, která je upravena novelou ZOZPF, do zákona o hnojivech. V jiných případech ZOZPF přímo odkazuje na výše zmíněné právní předpisy, např. v případě vnášení látek a přípravků na nebo do zemědělské půdy.
Přestože je problematika půdy obsažena v řadě právních předpisů, lze
považovat za velký nedostatek neucelená právní úprava v oblasti ochrany půdy, jako složky životního prostředí, jak je tomu u ostatních složek ŽP.
Nejzávažnějším problémem, ohrožujícím kvalitu zemědělské půdy, se dále
může jevit nedostatečné dodržování předepsaných povinností ze strany jednotlivců. Z tohoto důvodu je vhodné poznamenat, že výše finančních prostředků na zmírnění nebo odstranění případných škod by byla podstatně vyšší,
42
než ukládají uvedené předpisy v oblasti právní odpovědnosti, pokud by náprava škody byla vůbec možná.
Vzhledem k poznatkům, které s sebou zpracování této práce přineslo, je
možné říci, že využití nástrojů k ochraně zemědělské půdy je dostatečné, nicméně zájem zákonodárců (viz. návrhy novel citovaných zákonů) o tuto oblast je
namístě, vzhledem k tomu, že je s postupem času vhodná aktualizace stávajících právních předpisů, aby nebyly zastaralé a nevyhovující.
43
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Publikace CIBULKA, Jiří a kol. Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Praha: Academia, 1991. 432 p. ISBN 80-200-0401-7
DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xlvii, 629 s. ISBN 978-80-7400-338-7.
DAMOHORSKÝ, Milan a kol. Zemědělské právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 224 s. ISBN 978-80-7380-584-5.
JANČÁŘOVÁ, Ilona a kol. Právo životního prostředí: zvláštní část. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2015. 623 s. ISBN 978-80-210-8041-6.
JANČÁŘOVÁ, Ilona, Milan PEKÁREK a Ivana PRŮCHOVÁ. Odpovědnost v právu životního prostředí - současný stav a perspektivy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 15.
KOČÍ, Vladimír. Importance of toxicity tests for assessment of effects of chemicals on environment. Chemicke Listy, 2006. s. 882-888.
KOLEKTIV AUTORŮ. Právo životního prostředí 2. díl. 2. vyd. přepracované vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2007. 379 s. ISBN 978-80-2103978-0.
KOLEKTIV AUTORŮ. Právo životního prostředí 3. díl. 2. vyd. přepracované vydání Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2007. 327 s. ISBN 978-80-2104299-5.
44
KOLEKTIV AUTORŮ. Právo životního prostředí. Praha: Karlova univerzita, 1988. 178 s. ISBN 60-108-87.
KOPLIK, Richard a kol. Trace element speciation in water, soils, sediments and biological materials. Chemicke Listy. 1997, 91(1): 38-47.
KOTYZA, Jan a kol. (2009). "Pharmaceuticals - New Environmental Pollutants." Chemicke Listy. 2009, 103(7): 540-547.
KUCEROVA, Petra., Martina, MACKOVA, et al. (1999). "Perspectives of phytoremediation in decontamination of organic pollutants and xenobiotics." Chemicke Listy. 1999, 93(1): 19-26.
LANÍK, Josef, Jan HALADA. Kniha o půdě 1. [díl] : Půda a rostlina. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960. 259 s. Elektronické zdroje Důvodová zpráva, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna , 7. volební období, Sněmovní tisk č. 669/0, část č. 1/6. s. 14. [cit.5.4.2016]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=669&CT1=0. Důvodová
zpráva.
[online].
2016
[cit.
8.4.2016].
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNA47MSPCK a ak.cz/data_ak/15/l/pr/Rostlinolek.pdf.
Dostupné
z:
http://www.apic-
Důvodová zpráva. [online] Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 7. období,
Sněmovní
tisk
č.
669.
[cit.
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=669.
45
8.4.2015].
Dostupné
z:
ÚKZÚZ.
[online].
2015
[cit.
5.4.2016]
Dostupné
http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/hnojiva-a-puda/hnojiva/hnojiva-es/infor
z
mace -ke-hnojivum-es/informace-hnojivaes. html
HLUŠEK, Jaroslav. Multimediální učební texty z výživy rostlin [online]. 2016 [cit.
5.2.2016].
Dostupné
z:
http://web2.mendelu.cz/af_221_
multitext/vyziva_rostlin /html/hnojiva/a_ index_hnojiva.htm.
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Poškození půdy kontaminací. In:
MIKULÁŠKOVÁ, Hana. Studium fytotoxických účinků environmentálních polutantů: disertační práce. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Fakulta veterinární hygieny a ekologie, 2014. 114 l. 24 l. Vedoucí disertační práce Miroslava Beklová.
BIOCONT LABORATORY. Biologická ochrana rostlin. [online]. 2016 [cit. 5.2.2016]. Dostupné z: http://www.biocont.cz/cz/biologicka-ochrana-rostlin.htm
Registr přípravků na ochranu rostlin. In: http://eagri.cz/ [online]. 2016 [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/.
Národní akční plán. In:http://eagri.cz [online]. 2016 [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/udrzitelne-pouzivanipesticidu/narodni-akcni-plan-cr-nap/
Připravovaná legislativa MZe. [online]. 2016 [cit. 8.4.2016]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pripravovana-legislativa/návrhy
zakonupripravovanemze/_prezentace_cz_mze_legislativa_pripravovanalegislativa _navrhy-zakonu-pripravovane-mze_navrh-novely-zakona-c-326-2004-sb.html.
46
Multimediální učební texty. [online]. 2016 [cit. 10.2.2016]. Dostupné z: www. upol. Cz /fileadmin/ use r.../PF.../ZPZPpuda.ppt.
PELC, František. Ochrana půdy z pohledu Ministerstva životního prostředí.
[online]. 2016 [cit. 10.2.2016]. Dostupné z: www.spov.org/.../ochrana.../rndrfrantisek-pelc--senat. Právní předpisy Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 1. 2. 2016].
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 1. 2. 2016].
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 1. 2. 2016].
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 3. 3. 2016].
Zákon č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991
Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších
předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2. 2. 2016].
47
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2. 2. 2016].
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících
zákonů In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2. 2. 2016].
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec
pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 3. 2. 2016].
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 uvádění přípravků na
ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 3. 2. 2016].
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 2. 2016].
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o
vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 2. 2016].
48
