Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení
Diplomová práce Zaměstnávání vysokoškolských studentů a starobních důchodců Lenka Feberová
2014
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Zaměstnávání vysokoškolských studentů a starobních důchodců zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které byly pouţity k sepsání této práce, byly řádně citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.
V Karviné dne 19. 3. 2014
__________________________
1
Klíčová slova Vysokoškolský student, starobní důchodce, pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, sociální pojištění, důchodové pojištění, nemocenské pojištění, překáţky v práci, odborný rozvoj Key words University Students, Old-Age Pensioners, labour contract, agreement of work performed outside an employment relationship, social insurance, pension insurance, sickness insurance, obstacles to work, vocational progress Abstrakt V rámci pracovněprávních vztahů se diplomová práce věnuje zaměstnávání vysokoškolských studentů a starobních důchodců z pohledu pracovního práva, práva sociálního zabezpečení a částečně i finančního práva, a to především na odchylky od zaměstnávání lidí v produktivním věku. Cílem diplomové práce je nastínění specifik spojených se zaměstnáváním uvedených osob, zamyšlení se nad právy a povinnostmi vybraných skupin zaměstnanců a nad problémy a výhodami plynoucími právě z odchylek při jejich zaměstnávání. Abstract Within the framework of labour relations this theses attend to occupying of University Students and Old-Age Pensioners in view of labour law, law of social security and partly financial law, namely deflections from occupying of people in productive age. Aim of this theses is outlining of specifics connected to occupying listed persons, reflection about discretions and duties of selected groups of employees and issues resulting from deflections of occupying of these groups.
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Mgr. Janu Horeckému, vedoucímu mé diplomové
práce,
za
hodnotné
připomínky,
odborné
vedení
a pomoc poskytnutou při zpracovávání této diplomové práce. Ohromný dík patří mým nejbliţším za jejich pochopení během celé doby zpracovávání práce, především mým rodičům.
3
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................ 5
2.
Vymezení základních pojmů ........................................................................... 7
3.
Uzavírání pracovního poměru u Studentů ..................................................... 12
4.
Uzavírání pracovního poměru u důchodců .................................................... 14
5.
Sociální pojištění ........................................................................................... 17 5. 1. Nemocenské pojištění ........................................................................................... 17 5. 1. 1. Nemocenské pojištění u Studentů ................................................................. 19 5. 1. 2. Nemocenské pojištění u důchodců ................................................................ 21 5. 2. Důchodové pojištění ............................................................................................. 21 5. 2. 1. Důchodové pojištění Studenti ....................................................................... 22 5. 2. 2. Vyplácení důchodů při výdělečné činnosti ................................................... 24
6.
Veřejné zdravotní pojištění ............................................................................ 26 6. 1. Studenti a veřejné zdravotní pojištění ................................................................... 27 6. 2. Veřejné zdravotní pojištění a důchodci ................................................................. 29
7.
Překáţky v práci na straně zaměstnance ........................................................ 31 7. 1. Důleţité osobní překáţky ...................................................................................... 31 7. 2. Překáţky v práci z důvodu obecného zájmu ......................................................... 33 7. 3. Jiné překáţky v práci na straně zaměstnance ........................................................ 35
8.
Odborný rozvoj zaměstnanců ........................................................................ 37 8. 1. Zaškolení a zaučení ............................................................................................... 37 8. 2. Odborná praxe ....................................................................................................... 38 8. 3. Prohlubování kvalifikace ...................................................................................... 40 8. 4. Zvyšování kvalifikace a kvalifikační dohoda ....................................................... 41
9.
Daň z příjmů fyzických osob ......................................................................... 43 9. 1. Student a daně ....................................................................................................... 44 9. 2. Daně a důchodci .................................................................................................... 46
10.
Praktická část ............................................................................................. 48
11.
Závěr .......................................................................................................... 51
12.
Seznam literatury ....................................................................................... 57
13.
Přílohy ........................................................................................................ 68
4
1. Úvod Tématem
diplomové
práce
je
zaměstnávání
vysokoškolských
studentů
a starobních důchodců. Jedním z důvodů pro výběr tématu práce byla neustále se měnící právní úprava, především v zaměstnávání starobních důchodců, a dále snaha zhodnotit moţnosti zaměstnání těchto dvou skupin obyvatel, které jsou v naší populaci stále více zastoupeny, a to díky větším moţnostem pro studium a díky prodluţujícímu se věku obyvatelstva. Z těchto důvodů jsem se rozhodla pro zpracování práce na dané téma, které se stává v dnešní době více důleţitým. Ke zpracování diplomové práce mě přivedla i vlastní zkušenost se zaměstnáním při studiu vysoké školy. Cílem práce bude zhodnotit základní aspekty zaměstnávání vybraných skupin a uvést komplexní přehled moţností pro zaměstnání vysokoškolských studentů a starobních důchodců, zhodnotit dopad neustále se měnící právní úpravy a uvést moţné výhody i nevýhody pro zaměstnávání uvedených kategorií osob. Práce bude rozčleněna do několika kapitol a podkapitol. Obsahem první kapitoly bude vymezení základních pojmů v oblasti zaměstnávání a jejich základních charakteristických rysů. Další kapitoly se jiţ budou věnovat konkrétním specifikům zaměstnávání vybraných kategorií. V druhé kapitole bude rozebráno uzavírání pracovněprávních vztahů u studentů prostřednictvím pracovních smluv, dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. V další kapitole bude vymezeno uzavírání pracovněprávních vztahů, a to jak pracovního poměru vzniklého uzavřením pracovní smlouvy, tak na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, a to u druhé skupiny osob, tedy u starobních důchodců. Čtvrtá kapitola bude zaměřena na sociální pojištění, kde jedna z podkapitol bude zaměřena na pojištění důchodové a další podkapitola se bude věnovat dávkám nemocenského pojištění a účasti na nemocenském pojištění. Následovat bude pátá kapitola o veřejném zdravotním pojištění opět s podkapitolou jak pro studenty, tak pro důchodce.
5
V kapitole šesté se zaměřím na překáţky v práci na straně zaměstnance, ve které bude stručně popsáno, jaké překáţky mohou u zaměstnanců nastat. Šestá kapitola bude úzce propojena s kapitolou sedmou, ve které se budu zabývat odborným rozvojem zaměstnanců. V těchto dvou kapitolách bude popsáno, jaké nároky má zaměstnanec na vzdělání a jaká práva a jaké povinnosti mu plynou, pokud je mu při práci umoţněno studovat vysokou školu, jaká práva a povinnosti vznikají zaměstnavateli. Osmá kapitola popíše odvody na dani z příjmu fyzických osob, kde bude popsáno, jak daně z příjmů fyzických osob ovlivňují zaměstnávání a výdělky studentů a starobních důchodců. V poslední kapitole jsem se rozhodla vyuţít jednu z kvantitativních metod výzkumu, a to ve formě dotazníku, kdy jsem poloţila lidem několik otázek k vybranému tématu.
6
2. Vymezení základních pojmů Pracovněprávní
vztah
umoţňuje
výkon
závislé
práce.
Základními
pracovněprávními vztahy jsou dle zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy, které jsou zaloţené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Jedná se o společenský vztah regulovaný právními předpisy vznikající mezi účastníky, kterým poté vznikají práva a povinnosti vyplývající z tohoto vztahu. Pracovní poměr je nejvíce typický a nejvíce frekventovaný pracovněprávní vztah, prostřednictvím kterého se fyzická osoba účastní pracovního procesu. Jedná se o smluvní závazkový vztah, ve kterém se jeden účastník (zaměstnanec) zaváţe vykonávat práci za mzdu druhému účastníkovi (zaměstnavateli).1 Pracovní poměr můţe být zaloţen pracovní smlouvou či jmenováním, a to pouze v případech stanovených právními předpisy. Pracovní poměr můţe vzniknout jen, pokud zaměstnavatel i zaměstnanec souhlasí, a to platí i v případě vzniku pracovního poměru jmenováním.2 Pracovní smlouva je základem pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel v ní musí se zaměstnancem sjednat všechny podmínky, za kterých bude zaměstnanec práci vykonávat. Dle § 34 zákoníku práce je povinnost uzavřít smlouvu v písemné formě. Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem v pracovní smlouvě dohodnout druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Novinkou, která se můţe uplatnit v uzavírání pracovních smluv, je adhezní způsob uzavírání smluv dle § 1798 občanského zákoníku.3
Nejedná se o zvláštní typ smlouvy, nýbrţ
o zvláštní typ uzavření, které je podmíněno bezvýhradným přijetím smluvních podmínek. Většinou ekonomicky silnější strana (v našem případě zaměstnavatel) 1
GALVAS, Milan a kol. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 227 s. HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo v bodech s příklady. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, 17 s. 3 JOUZA, Ladislav. Pracovní smlouva a nový občanský zákoník. Poradce č. 6/2014. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2014, 249-250 s. 2
7
určuje základní podmínky smlouvy a předkládá je jako nabídku ekonomicky slabší straně (zaměstnanci), která ji můţe přijmout ve stavu v jakém je, či odmítnout bez jednání o změně smluvních podmínek.4 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nabízejí pro zaměstnance a zaměstnavatele volnější a jednodušší způsob zaměstnávání. Zákoník práce upravuje dvě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to dohodu o
provedení
práce
a
dohodu
o
pracovní
činnosti.
U
obou
dohod
je nutná písemná forma. Základní rozlišení mezi nimi je stanovení rozsahu práce a obsah. U dohod o provedení práce je forma uzavření nejméně formalizovaná. Uplatnění nachází, zejména pokud zaměstnavatel potřebuje vykonat jednorázovou činnost. Jediné omezení spočívá v mnoţství hodin, které můţe maximálně zaměstnanec vykonat.5 Rozsah práce je stanoven na maximálně 300 hodin v kalendářním roce. Obsahem dohody o provedení práce je stanovení konkrétního pracovního úkolu, doby, na kterou je dohoda o provedení práce uzavírána, a odměny za splnění pracovního úkolu. Naproti tomu dohoda o pracovní činnosti neomezuje maximální počet hodin v kalendářním roce, ale maximální rozsah je stanoven polovinou stanovené týdenní pracovní doby a posuzuje se za celou dobu, na kterou byla tato dohoda mezi účastníky uzavřena, maximálně na období 52 týdnů.6 Dohodu o pracovní činnosti lze uzavírat na dobu určitou i neurčitou a je výhodná především tehdy, kdy moţnosti zaměstnance nebo rozsah pracovní činnosti neumoţňují zaměstnání na plný úvazek nebo jde o pracovní úkoly příleţitostné nebo časově méně náročné.7 Obsahem dohody o pracovní činnosti je sjednaná práce, doba, na kterou je uzavřena, a sjednaný rozsah pracovní doby.
4
PRAŢÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II. s komentářem, zákon č. 89/2012 Sb. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 34-35 s. 5 BEZOUŠKA, Petr, IVANCO, Gabriela. Pracovní právo pro zaměstnavatele. Praha: Linde, akciová společnost, 2010, 127 s. 6 § 76 zákona č. 262/2006 Sb. 7 JOUZA, Ladislav. Pracovně právní slovník zaměstnavatele. aktualizované vydání, Český Těšín: Poradce s. r. o., 2004, 34 s.
8
Zaměstnancem
je
dle § 6
zákoníku práce
fyzická
osoba, která
se prostřednictvím základního pracovněprávního vztahu zavázala k výkonu závislé práce. Způsobilost fyzické osoby, tedy i ţáků a studentů, disponovat základními právy a povinnostmi v pracovněprávních vztazích a také způsobilost nabývat těchto práv a brát si na sebe tyto povinnosti, vznikne dnem, kdy fyzická osoba dosáhla 15. roku věku a kdy dovršila povinnou školní docházku. Tímto dnem je oprávněna zavázat se k výkonu závislé práce. Osoba mladší 15 let a nezletilý mohou vykonávat pouze kulturní, uměleckou, sportovní nebo reklamní činnost. Způsobilost je nově upravena v občanském zákoníku, který to převzal jako statusovou otázku ve funkci univerzálního občanskoprávního kodexu, konkrétně do § 34 a v § 35. V občanském zákoníku je v ustanovení § 35 odst. 1 uvedeno, ţe nezletilý, který jiţ dovršil patnáctého roku věku a jiţ ukončil povinnou školní docházku, se můţe zavázat k výkonu závislé práce. Dle dřívější úpravy si mohl mladistvý sjednat pracovněprávní vztah na červenec dříve, neţ tuto povinnou školní docházku ukončil. Dosavadní praxe toho běţně vyuţívala. Bylo to pouze omezeno tím, ţe jako den nástupu do práce nesměl být sjednán den předcházející dni, ve kterém proběhlo ukončení povinné školní docházky.8 Způsobilost v pracovněprávních vztazích je ještě v § 35 odst. 2 občanského zákoníku dále omezena. V tomto ustanovení se dále stanoví, ţe pokud uzavře osoba mladší 16 let pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce, která zakládá obdobný závazek jako pracovní poměr, je moţné, aby zákonný zástupce této osoby rozvázal tento pracovní poměr, pokud je to nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví osoby mladší 16 let, a to způsobem stanoveným jiným předpisem.9 Od dosaţení 15. roku věku má zaměstnanec právo učinit všechny pracovněprávní úkony, avšak s výjimkou uzavření dohody o hmotné odpovědnosti dle § 252 odst. 2 zákoníku práce, kdy dohoda smí být uzavřena nejdříve v den, 8
DANDOVÁ, Eva. Zákoník práce versus občanský zákoník. Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 12/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 165 s. 9 § 35 zákona č. 89/2012 Sb.
9
kdy
zaměstnanec
dosáhne
18.
roku
věku10
a
uzavření
dohody
o odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu dle § 255 odst. 3 zákoníku práce, kde rovněţ smí být dohoda uzavřena aţ po dosaţení 18. roku.11 Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající osobu fyzickou v pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatelem se rozumí dle § 7 zákoníku práce osoba, které se fyzická osoba zavázala v základním pracovněprávním vztahu k výkonu závislé práce. Jako zaměstnavatelé mohou v pracovněprávních vztazích vystupovat
způsobilé
fyzické
osoby,
fyzické
osoby
podnikající
a právnické osoby.12 Občanský zákoník nyní upravuje osobní stav osob. Vzhledem k úpravě osobního stavu bylo nutné v zákoníku práce zrušit právní úpravu o právní způsobilosti fyzické osoby, která vystupuje jako zaměstnavatel. V občanském zákoníku je uváděn rozdíl mezi svéprávností a právní osobností. Svéprávností se rozumí způsobilost nabývat pro sebe svým vlastním jednáním práva a zavázat se k povinnostem, zatímco právní osobností se rozumí způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.13 U fyzických osob, které mají oprávnění podnikat, např. podle ţivnostenského listu, nemůţe existovat pracovněprávní vztah s manţelem či manţelkou, tyto osoby by mohly vykonávat pracovní činnost pouze jako spolupracující osoba. Zaměstnavatel, jako fyzická osoba, má z pracovněprávních vztahů vyplývající odpovědnost a ve vztazích vystupuje svým jménem. V některých případech můţe jako zaměstnavatel vystupovat stát. Příslušná organizační jednotka jedná za stát v těchto případech a právní úkony činí jejím jménem vedoucí dané organizační sloţky. 14 Minimální mzda je minimální obecná cena práce garantovaná zákonem. Minimální mzda chrání zaměstnancovu minimální výši mzdy za výkon závislé 10
§ 252 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. § 253 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. 12 RICHTER, Jaromír. Pracovní právo: pro prezenční formu studia. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. 2012, 45-46 s. 13 DANDOVÁ, 2013, Zákoník práce versus občanský zákoník. op. cit., 173 s. 14 JOUZA, Ladislav. Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem. Poradce č. 3-4/2014. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 27 s. 11
10
práce bez ohledu na to, jakou má práce skutečně hodnotu. Institut minimální mzdy má zajistit ochranu pracujícího zaměstnance před hmotnou nouzí a současně má působit na chování zaměstnavatele jako nástroj ekonomického tlaku. Ochrana se vztahuje jak na mzdu v uţším slova smyslu, tak i na plat.15
15
HRABCOVÁ, Dana. Východiska a principy odměňování závislé práce v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 99 s.
11
3. Uzavírání pracovního poměru u Studentů Pro potřeby diplomové práce si definujeme vysokoškolského studenta. Vysokoškolským studentem (dále jen „Student“) v bakalářském či magisterském studijním programu je ten, jenţ dosáhl úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání16, v případě doktorského studia ukončení magisterského studia17, splnil podmínky stanovené vysokou školou či fakultou pro přijetí ke studiu18, bylo o jeho přijetí rozhodnuto19 a řádně se zapsal do studia po doručení sdělení rozhodnutí o přijetí ke studiu.20 Jak
bylo
řečeno
v předešlé
kapitole,
způsobilost
občana
mít
v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost k právnímu jednání vzniká dosaţením 15 let a ukončením povinné školní docházky. Z výše uvedeného vyplývá, ţe Student je schopen být smluvní stranou pracovněprávních vztahů.
„Studenti mohou pracovat na základě pracovní
smlouvy nebo pracovněprávních vztahů, jdoucích mimo pracovní poměr, tedy podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Kromě toho mohou podnikat jako OSVČ, případně mohou mít jiné příjmy specifické povahy.“21 Uzavře-li Student se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, která můţe sjednávat třeba i kratší pracovní úvazek, pak má Student všechna práva jako ostatní zaměstnanci, např. moţnost čerpání dovolené, ale také všechny povinnosti.22
16
§ 48 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb. § 48 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb. 18 § 49 zákona č. 111/1998 Sb. 19 § 50 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb. 20 § 51 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb. 21 ENGELMANN, Jan. Studenti a zdravotní pojištění. Poradce č. 13/2012. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 234 s. 22 Práce a daně. Pracovní poměr a dohody. Studentské finance [online]. Změněno 10. 12. 2013 [cit. 10. 12. 2013]. 17
12
U pracovního poměru, který byl sjednán na základě smlouvy, není důvod pro omezení počtu hodin. Standardní pracovní doba by činila 40 hodin týdně, je moţné ovšem sjednat dle § 80 zákoníku práce kratší pracovní dobu, která by Studentovi umoţňovala více času na přípravu do školy, a to pokud by nesouviselo studium se zvyšováním kvalifikace. Pro Studenta můţe být takový pracovní poměr výhodný, jelikoţ je mu jeho prostřednictvím zajištěna veškerá ochrana pro zaměstnance a Student má tak nárok na placenou dovolenou či stravenky a další naturální výhody, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům pracujícím na pracovní poměr. Pokud Student vykonávající zaměstnání na základě pracovního poměru pracuje v noci či ve svátek, náleţí mu i příplatky za takovou práci. Studentům činným na základě dohod mimo pracovní poměr ţádné zákonné příplatky k odměně nenáleţí.
13
4. Uzavírání pracovního poměru u důchodců V české úpravě existují 4 druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský a sirotčí).23 Diplomová práce bude zaměřena výhradně na oblast starobního důchodu. Pro získání nároku na starobní důchod v České republice musí být splněny současně dvě podmínky, a to dosaţení stanoveného věku a potřebné doby pojištění. Pokud je splněno postupně, vznikne nárok na starobní důchod splněním podmínky, která byla splněna později.24 Starobní důchod se dále dělí na starobní důchod řádný neboli klasický a na starobní důchod předčasný. Podmínky pro nárok na řádný starobní důchod jsou obsaţeny v § 29 zákona o důchodovém pojištění. Na předčasný starobní důchod má dle § 31 zákona o důchodovém pojištění člověk právo, pokud splní podmínky pro jeho přiznání, tedy pokud získá dobu důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění dle ustanovení v § 29 odst. 1 nebo 3, do dovršení důchodovém věku niţšího neţ 63 let chybí maximálně 3 roky, nebo při důchodovém věku alespoň 63 let dosáhne osoba důchodového věku aţ o 5 let niţšího.25 Pokud dosáhne zaměstnanec důchodového věku, jeho pracovní poměr není ukončen ze zákona. Pracovní poměr musí být řádně rozvázán dle zákoníku práce.26 Důvodem pro rozvázání pracovního poměru není pobírání starobního důchodu, a není to ani důvod pro změnu pracovního poměru zkrácením doby práce nebo pro přechod na pracovní poměr na dobu určitou. Zaměstnanec, který tedy dosáhl na důchodový věk, můţe pobírat vedle starobního důchodu i příjem
23
PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik, 13. aktualizovaní vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 14 s. 24 ČERNÁ, Jana, TRINNEROVÁ, Dagmar, VACÍK, Antonín. Právo sociálního zabezpečení 2. rozšířené vydání. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2007, 80 s. 25 ŠUBRT, Bořivoj a kol. Abeceda mzdové účetní 2013, 23. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2013, 449 s. 26 § 48 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.
14
ze zaměstnání. Tito občané mohou pobírat starobní důchod buď v plné výši, nebo pokud si poţádají, tak ve výši poloviční.27 Do konce roku 2009 nesměli starobní důchodci uzavírat pracovní poměr jinak neţ na dobu určitou nepřesahující jeden rok. Od 1. 1. 2010 je moţné přiznat a pobírat starobní důchod, i kdyţ je důchodce nadále v pracovněprávním vztahu, který byl sjednán na dobu neurčitou. Není jiţ tedy nutné měnit pracovní poměr z doby neurčité na určitou, či pracovní poměr vypovědět a zaloţit nový na dobu určitou.28 Vedle klasického starobního důchodu stojí starobní důchod před dosaţením důchodového věku, a to dle § 31 zákona o důchodovém pojištění.29 U tohoto typu starobního důchodu je povinnost zaměstnavatele zjistit u nového zaměstnance, zda není poţivatelem tohoto starobního důchodu. Pokud zjistí, ţe ano, a zaměstnanec není pořád ve věku, kdy by dosáhl věku pro nárok na řádný starobní důchod, není moţný souběh příjmu s důchodem. Pro tento případ existují výjimky, a to ty, ţe pokud zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, nesmí příjem přesáhnout 2 500 Kč, anebo pokud pracuje na dohodu o provedení práce, nesmí příjem přesáhnout měsíčně částku 10 000 Kč, nesmí být tedy zaloţena účast na pojištění. Zaměstnanec je povinen doloţit doklad prokazující pobírání starobního důchodu před dosaţením důchodového věku a zaměstnavateli vzniká ohlašovací povinnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.30 Po dosaţení řádného důchodového věku pro vyplácení klasického starobního důchodu se na něj poté vztahují stejné podmínky pro výplatu důchodu, jako na poţivatele řádného starobního důchodu. Je-li důchodcem pobírán starobní důchod v plné výši a zároveň důchodce vykonává výdělečnou činnost, je mu ze zákona zvyšována procentní výměra 27
Informace pro občany České republiky. Zaměstnávání starobních důchodců. Portál veřejné správy [online]. Změněno 20. 1. 2014 [cit. 20. 1. 2014]. 28 Nejčastější dotazy důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Změněno 30. 9. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. 29 § 31 zákona č. 155/1995 Sb. 30 Specifické kategorie zaměstnanců – starobní důchodci a studenti. Nakladatelství Verlag Dashöfer [online]. Změněno 11. 11. 2013 [cit. 11. 11. 2013].
15
důchodu, a to za kaţdých 360 dnů výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu.31 Další moţnost je pobírání důchodu v polovině stanovené výše (polovina základní výměry a polovina procentní výměry), tímto se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu, a to za kaţdých 180 kalendářních dnů, ve kterých je vykonávána výdělečná činnost, tzn. o 3 % ročně.32 Poslední variantou pro penzisty je nepobírat k výdělečné činnosti důchod ţádný. V tomto případě se procentní výměra důchodu zvyšuje za kaţdých 90 kalendářních dní o 1,5 % výpočtového základu, tedy o 6 % za rok.33
31
Informace pro občany České republiky. Zaměstnávání starobních důchodců, 2014, op. cit. § 34 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. 33 Příručka budoucího důchodce v roce 2013. Důleţité informace, které byste měli vědět o starobním důchodu. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2013, 40 s. 32
16
5. Sociální pojištění Sociální pojištění je v praxi chápáno jako souhrnné označení pro pojištění nemocenské a důchodové. Součástí pojistného na sociální zabezpečení je kromě pojištění nemocenského a důchodového pojištění také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Sociálním pojištěním je obecně zajišťováno pojištěncům ze strany státu, prostřednictvím státních orgánů či organizací, které vystupují jako nositelé pojištění, ţe se jim bude poskytovat náleţité hmotné zabezpečení, a to buď ve formě dávek nemocenského, nebo důchodového pojištění. Takové dávky bude moţné poskytovat, jestliţe se ve státem uznávané sociální situaci nemohou účastnit výdělečné pracovní činnosti.34 V platných právních předpisech se pojem sociální pojištění nevyskytuje.
5. 1. Nemocenské pojištění Hlavním cílem nemocenského pojištění je zajištění zabezpečení dávkami nemocenského pojištění osobám, jeţ se účastní tohoto pojištění při zákonem určených sociálních událostech tak, aby byly zmírněny nebo odstraněny dopady daných událostí.35 Od 1. 1. 2014 jiţ nejsou v platnosti zvláštní podmínky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, kteří pracovali v tzv. krátkodobém zaměstnání, tzn. zaměstnání, které nebylo delší neţ 14 dní a ani od začátku zaměstnanec a zaměstnavatel delší zaměstnávání neplánovali. V krátkodobých zaměstnáních nebyl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud u zaměstnavatele zaměstnanec pracoval poprvé nebo vzniklo, aţ po 6 měsících po skončení předchozího zaměstnání u stejného zaměstnavatele, pokud u něj zaměstnáním
byla
zaloţena
účast
na
34
nemocenském
pojištění.
Účast
HEJKAL, Tomáš. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění s komentářem. Poradce č. 12/2012. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 11 s. 35 ČERNÁ, TRINNEROVÁ, VACÍK, 2007, op. cit., 103 s.
17
z krátkodobého zaměstnání na nemocenském pojištění nebyla zaloţena, pokud nebyl sjednaný či dosaţený příjem aspoň 2 500 Kč.36 Zaměstnání se budou tedy z hlediska podmínek účasti na pojištění členit na zaměstnání, která jsou vykonávána na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.37 Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, které splňuje podmínky § 6 zákona o nemocenském pojištění, od 1. 1. 2014 je takovým i zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat více neţ 14 kalendářních dní, tedy tzv. krátkodobé zaměstnání. Výjimku tvoří podmínka sjednání příjmu minimálně ve výši příjmu rozhodného pro účast daného zaměstnance za kalendářní měsíc na nemocenském pojištění. Dále je od 1. 1. 2014 novinkou, ţe pokud u jednoho zaměstnavatele trvá v jednom kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu, je zaměstnanec účasten ze všech těchto zaměstnání na nemocenském pojištění, pokud úhrn ze všech započitatelných příjmů z takových zaměstnání činí minimálně 2 500 Kč, tedy od 1. 1. 2014 je moţné sčítání příjmů z více zaměstnání malého rozsahu.38 Zaměstnanec je nemocensky pojištěn v kalendářních měsících, ve kterých dosáhl na příjem, který byl započitatelný do vyměřovacího základu pojistného sociálního zabezpečení nejméně ve výši příjmu, který byl rozhodný pro účast na nemocenském pojištění.39 Účast na pojištění je povinná nebo dobrovolná. Dobrovolná účast na nemocenském pojištění je moţná pouze u osob samostatně výdělečně činných či zahraničních zaměstnanců.40 Jiným osobám není umoţněna dobrovolná účast, protoţe z podstaty principu sociálního pojištění, potaţmo pojištění nemocenského, je pokrytí rizika ztráty příjmu z kvalifikované činnosti, která podléhá pojištění.
36
ŢENÍŠKOVÁ, Marta, PŘIB, Jan. Zákon o nemocenském pojištění od 1. 1. 2014 s komentářem a příklady. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s. r. o., 2014, 32 s. 37 Nemocenské pojištění v roce 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Změněno 1. 2. 2014 [cit. 1. 2. 2014]. 38 ŢENÍŠKOVÁ, PŘIB, 2014, op. cit., 33-34 s. 39 HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. Nemocenské pojištění při zaměstnání malého rozsahu. Beck-online. [online]. Změněno 18. 12. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. 40 ŠUBRT, 2013, op. cit., 417 s.
18
Z tohoto důvodu osoby, které jsou v domácnosti a nevykonávají ţádnou činnost vedoucí k výdělku, neriskují ztrátu příjmu.41 V nemocenském pojištění existují čtyři druhy poskytovaných dávek, a to nemocenská, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.42 Nemocenské ve stanovených případech náleţí také dle § 15 zákona o nemocenském pojištění, jestliţe ke vzniku pracovní neschopnosti došlo v ochranné lhůtě po zániku pojištění. Ochranná lhůta je zákonem upravená pro dávky nemocenské a pro peněţitou pomoc v mateřství. V ochranné lhůtě je nárok na uvedené dávky zachován, i kdyţ pojištění jiţ zaniklo, ale došlo k takové sociální události, která by za trvání pojištění tyto dávky přiznala. Ochranná lhůta můţe trvat nejvýše 7 dní po zániku pojištění, avšak pokud trvalo pojištění kratší dobu neţ 7 kalendářních dnů, tak stejný počet dnů jako pojištění trvalo.43 5. 1. 1. Nemocenské pojištění u Studentů
Účast na nemocenském pojištění u Studentů je závislá na tom, zda Student pracuje nebo ne a zda jsou splněny zákonem určené podmínky, které je potřeba splnit pro zaloţení účasti na nemocenském pojištění. Za jakých podmínek Studenti budou či nebudou účastni nemocenského pojištění, bude rozvedeno dále. Studenti nejsou ze zákona od 1. 1. 2009 účastni na nemocenském pojištění. Tato změna vznikla především z toho důvodu, ţe cílem nemocenského pojištění, jak jiţ bylo zmíněno v úvodu kapitoly, je zmírnění či odstranění dopadů sociálních událostí, např. nařízení karantény, potřeba ošetření, dočasná pracovní neschopnost atd. Nemocenské pojištění má alespoň částečně nahradit příjem, na který osoba při dané sociální situaci nedosáhne. Jelikoţ Studenti mezi 41
HEJKAL, Tomáš. Zákon o nemocenském pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., s komentářem. Poradce č. 1/2014. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 12 s. 42 DANDOVÁ, Eva. Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi. Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 9/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 145 s. 43 HEJKAL, Zákon o nemocenském pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., s komentářem. 2013, op. cit., 31 s.
19
vydělávající osoby nepatří a tudíţ nemají ţádný příjem, o který by v důsledku sociální události přišli, nejsou účastníky tohoto pojištění ze zákona, jak tomu bylo dříve.44 Za první moţnost u Studentů je povaţováno, pokud jsou zároveň při studiu zaměstnáni na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo podnikají, odvádí tedy příspěvek na sociální pojištění. V uvedeném případě jsou i tito Studenti účastni nemocenského pojištění za obdobných podmínek jako ostatní zaměstnanci,45 tedy jejich započitatelný příjem je ve výši nejméně 2 500 Kč, pokud bude sjednán niţší příjem a půjde o zaměstnání malého rozsahu, budou Studenti účastni nemocenského pojištění pouze v měsících, ve kterých jejich příjem dosáhne částky ve výši 2 500 Kč.46 Další moţností u Studentů je zaměstnávání na dohodu o provedení práce, kde je podstatný příjem, kterého dosáhnou v daném kalendářním měsíci. Studenti pracující na základě dohody o provedení práce se účastní nemocenského pojištění, pokud jim byl zúčtován v daném měsíci započitatelný příjem vyšší neţ 10 000 Kč.47 Student pracující u téhoţ zaměstnavatele na základě více dohod o provedení práce bude účasten pojištění, pokud součet započitatelných příjmů z dohod dosáhl v daném kalendářním měsíci nejméně částku 10 000 Kč. U takovéto souběţné či navazující pracovní činnosti na základě dohod o provedení práce se posuzují pro účely odvodů pojistného příjmy z kaţdé dohody samostatně.48 Pokud Student sjednal zaměstnání pouze na dobu, která spadá do období prázdnin, neplyne mu z takového zaměstnání ochranná lhůta.49
44
KŘIVOHLAVÝ, Aleš. Nemocenské pojištění studentů ze zaměstnání sjednaného na dobu prázdnin. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Změněno 18. 12. 2013 [cit. 18. 12. 2013] 45 Práce a daně. Sociální pojištění. Nemocenské pojištění. Studentské finance [online]. Změněno 10. 12. 2013 [cit. 10. 12. 2013]. 46 ŠUBRT, 2013, op. cit., 371 s. 47 Nejčastější dotazy nemocenského pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Změněno 18. 1. 2014 [cit. 18. 1. 2014]. 48 ŠUBRT, 2013, op. cit., 372 s. 49 § 15 odst. 4 písm. c zákona č. 187/2006 Sb.
20
5. 1. 2. Nemocenské pojištění u důchodců
Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou totoţné jako u skupiny Studentů. Je to tedy sjednaný měsíční příjem ve výši nejméně 2 500 Kč, pokud bude sjednán niţší příjem a půjde o zaměstnání malého rozsahu, budou starobní důchodci účastni nemocenského pojištění pouze v měsících, ve kterých jejich příjem dosáhne částky ve výši 2 500 Kč nebo v případě, ţe budou pracovat na základě dohody o provedení práce, tak budou účastni nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, kdy jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší neţ 10 000 Kč. 50 Starobním důchodcům, kteří zároveň pracují, se vyplácí nemocenské od 15. dne, od kterého trvá dočasná pracovní neschopnost, a to maximálně v době trvání 70 kalendářních dnů, maximálně však do toho dne, kdy je ukončena pojištěná činnost.51 Tedy nejdéle do dne, kdy jim skončilo jejich zaměstnávání. Této skupině zaměstnanců neplyne dle zákona o nemocenském pojištění z § 15 odst. 4 písm. a ochranná lhůta.
5. 2. Důchodové pojištění Důchodové pojištění je v České republice upravené zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Základním obsahem důchodového pojištění na základě uvedeného zákona je pokrytí rizika moţnosti ztráty nebo výrazného sníţení příjmů, a to s ohledem na věk, zdravotní stav, který je dlouhodobě nepříznivý, či ztrátu ţivitele. Zákon rozlišuje v § 2 zákona o důchodovém pojištění dobrovolnou a povinnou účast na důchodovém pojištění. Od 1. 1. 2013 vznikl v České republice třípilířový systém, kdy v prvním pilíři je penze vyplácena státem, druhá penze je vyplácena z penzijního fondu a třetím pilířem jsou vlastní úspory občana, např. penzijní připojištění. Účast v druhém 50 51
ŠUBRT, 2013, op. cit., 371 s. Nemocenské pojištění v roce 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014, op. cit.
21
pilíři je pouze moţností ne povinností, která umoţňuje vyuţití části povinného důchodového pojištění, které je odváděno na důchodový účet. Druhý pilíř umoţňuje spoření na penzi, kdy zaměstnavatel neodvádí 28 % z příjmu na státní důchody, ale pouze 25 % a zbývající 3 % odvádí na zaměstnancův vlastní účet důchodového spoření, avšak s podmínkou, ţe na účet budou odváděna dále ještě zaměstnancem 2 % z jeho příjmu. Vstup je dobrovolný, avšak není moţné z něj vystoupit před odchodem do důchodu.
5. 2. 1. Důchodové pojištění Studenti
Od roku 1996 do roku 2010 byla doba studia (max. 6 let) po dosaţení 18 let započtena jako náhradní doba pojištění. V této době byla potřebná doba pojištění 25 let a Student si mohl za své studium přijít na přibliţně pětinu potřebné doby pojištění. Od 1. 1. 2010 jiţ studium není započítáváno do náhradní doby pojištění. Pokud Student studoval i před rokem 2010 i po, tak mu je část jeho studia započtena do náhradní doby pojištění.52 Od roku 2010 mohou být Studenti účastni důchodového pojištění na základě § 6 zákona o důchodovém pojištění v případě, ţe podali přihlášku k účasti na pojištění.53 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání začíná na vysoké škole nejdříve dnem, kdy se studentem vysoké školy dítě stává a ukončeno je dnem, kdy bylo dítětem vysokoškolské studium ukončeno. Dle § 23 zákona o důchodovém pojištění je za soustavnou přípravu dítěte povaţována také: - doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stane studentem vysoké školy, jestliţe bez přerušení dítě pokračuje v dalším studiu, - kalendářní měsíc, v němţ dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němţ dítě ukončilo
52
Práce a daně. Sociální pojištění. Důchodové pojištění. Studentské finance [online]. Změněno 1. 2. 2014 [cit. 1. 2. 2014]. 53 § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
22
studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, - doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téţe nebo jiné vysoké školy, pokud studium na stejné nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle
však
doba
tří
kalendářních
měsíců
následujících
po kalendářním měsíci, v němţ dítě ukončilo studium na vysoké škole. Pro účely důchodového pojištění je dále důleţitý pojem nezaopatřené dítě, neboť skutečnost, ţe někdo je nezaopatřeným dítětem, je důleţitá především v okruhu pojištěných osob i důvodem pro hodnocení vedlejší samostatné výdělečné činnosti a je i jednou z podmínek nároku na sirotčí důchod.54 Pojem nezaopatřeného dítěte pro účely důchodového pojištění je uveden v § 20 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. „Jestliže by studentka přerušila studium nikoli z důvodu nemoci, ale z důvodu rizikového těhotenství, které je ve svých důsledcích srovnatelné s nemocí, bylo by i přesto třeba považovat žalobkyni i v době přerušení studia za nezaopatřené dítě ve smyslu § 20 odst. 3 písm. b zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz), a proto jí nemohl být odňat sirotčí důchod podle § 56 odst. 1 písm. a téhož zákona (zánik nároku na dávku).“55 Důleţité je uvést, ţe „Studenta vysoké školy nelze pro účely posuzování sociální potřebnosti po dosažení věku 26 let pokládat za
nezaopatřené
dítě
podle
§ 20 zákona
č. 155/1995
Sb.,
o důchodovém pojištění“.56 Odvody na důchodové pojištění jsou pro Studenty velmi důleţité po absolvování vysoké školy. Pokud Student pracuje a odvádí důchodové pojištění, je moţné mu vyplácet podporu v nezaměstnanosti po ukončení studia. 54
HEJKAL, 2012, op. cit. 52 s. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, ze dne 25. 9. 2004, sp. zn. 19 Cad 120/2006 56 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, ze dne 28. 4. 2006, sp. zn. 4 Ads 6/2005 55
23
Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti je aspoň minimální podpora státu důleţitá. Proto, aby byla podpora vyplácena, je nutné pracovat v posledních dvou letech minimálně 12 měsíců. Tuto dobu je moţné získat i prostřednictvím náhradních dob pojištění, ovšem jak bylo uvedeno, studium jiţ není náhradní dobou pojištění.
5. 2. 2. Vyplácení důchodů při výdělečné činnosti
Důchodce, kterému je vyplácen starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění, má nárok i při výdělečné činnosti na výplatu takového důchodu v plné výši nebo na ţádost pojištěnce v poloviční výši, kde se poloviční výší rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry. O poloviční výši pracující důchodce sám ţádá, pokud má zájem o zvýšení procentní výměry starobního důchodu, za období, kdy vykonává další výdělečnou činnost. U předčasného starobního důchodu vypláceného dle § 31 zákona o důchodovém pojištění není moţné souběţně vyplácet takový důchod a současně být výdělečně činný nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Uvedené omezení je v platnosti aţ do dne, kdy bude dosaţeno řádného důchodového věku. Aţ od tohoto dne se posuzují podmínky pro souběh výplaty důchodu a výdělečné činnosti obdobně jako u obecného starobního důchodu.57 „Pokud § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, stanoví podmínku
pro
výplatu
přiznaných dávek důchodového pojištění v podobě
existence pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou, pak tímto nejsou dotčeny pracovněprávní vztahy tak, že by docházelo k jejich vzniku, změně nebo zániku. Pojištěnec, jemuž byl přiznán starobní důchod, má na výběr, zda bude pobírat dávku důchodového pojištění v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti za existence pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nebo případně zůstane v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou bez současného nároku na výplatu
57
HEJKAL, 2012, op. cit., 70 s.
24
přiznané dávky s tím, že po vzniku nároku na starobní důchod je pojištěnec nepobírající starobní
důchod zvýhodněn
tím,
že
se
zvyšuje
procentní
výměra starobního důchodu podstatně progresivnějším způsobem (§ 34 odst. 2 téhož zákona).“58 Dle § 37a zákona o důchodovém pojištění je podmínkou nároku pro výplatu starobního důchodu, u kterého je procentní výměra stanovena dle § 35 odst. 2 písm. a59, souhlas s převedením částky ve výši 60 % prostředků, které pojištěnec naspořil v důchodovém spoření ve prospěch státního rozpočtu.
58 59
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 3 Ads 88/2006 § 35 odst. 2 písm. a zákona č. 155/1995 Sb.
25
6. Veřejné zdravotní pojištění Veřejným zdravotním pojištěním se rozumí druh zákonného pojištění, na základě kterého je hrazena v plné nebo částečné výši zdravotní péče poskytnutá pojištěnci za účelem zachování nebo zlepšení zdravotního stavu pojištěnce.60 Veřejné zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 48/1997 Sb, ve znění pozdějších
předpisů,
který
zapracovává
i
Směrnici
č.
89/105/EHS61
o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění.62 Systém veřejného zdravotního pojištění je zaloţen v České republice na třech subjektech, a to na pojištěnci, který je příjemcem zdravotní péče, na poskytovateli zdravotních
sluţeb,
který
má
oprávnění
poskytovat
zdravotní
sluţby,
a na zdravotní pojišťovně, coţ je instituce, u které je pojištěnec pojištěn.63 Veřejné zdravotní pojištění je v České republice zkonstruováno tak, ţe v zásadě kaţdý z pojištěnců je zároveň plátcem pojistného, pokud povinnost není převedena na stát.64 Skupiny osob, za něţ pojištění platí prostřednictvím státního rozpočtu stát, jsou uvedeny v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V tomto ustanovení se nachází jak Studenti, tak také starobní důchodci.65 Vyjmuty ze zdravotního pojištění jsou osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt a zároveň jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele v České republice, který poţívá diplomatické imunity a výsady, nebo nemají na území České republiky trvalý pobyt a zároveň pracují pro zaměstnavatele, 60
Daně, účetnictví. Zákonné pojištění. Zákonné zdravotní pojištění. BusinessInfo.cz [online]. Změněno 31. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. 61 Směrnice č. 89/105/EHS 62 DANĚK, Antonín. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění s komentářem. Poradce č. 11-12/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 11 s. 63 Veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo zdravotnictví [online]. Změněno 10. 2. 2014 [cit. 10. 2. 2014]. 64 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení, 6. podstatně přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 96 s. 65 § 7 zákona č. 48/1997 Sb.
26
který nemá sídlo na území České republiky, nebo dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné dle zákona o veřejném zdravotním pojištění, ustanovení § 8 odst. 4.66
6. 1. Studenti a veřejné zdravotní pojištění Studenti jsou zařazeni dle § 7 odst. 1 písm. a zákona o veřejném zdravotním pojištění mezi nezaopatřené děti. Dle tohoto ustanovení je za ně placeno pojistné prostřednictvím státního rozpočtu. U Studentů evidovaných u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za kterou je pojištění placeno státem celý kalendářní měsíc, neexistuje povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu (z minimální mzdy), ale vyměřovacím základem u této skupiny je skutečně dosaţený příjem. Pro odvod ze skutečného dosaţeného příjmu, aniţ by mu bylo dopočteno do minimálního vyměřovacího základu, je nutné doloţit, ţe plátcem je skutečně stát, Studenti dokládají potvrzení o studiu.67 Student, za kterého platí stát pojistné, má povinnost platit prostřednictvím zaměstnavatele pojistné na zdravotní pojištění pouze v těch případech, kdy jeho zaměstnání zakládá účast na zdravotním pojištění svým charakterem či výší zúčtovaného příjmu.68 Aby mohl být Student zařazen mezi osoby, za které je placeno pojistné státem, musí splnit Student oznamovací povinnost u následujících skutečností: - zahájení a ukončení vysokoškolského studia, pokud tak není učiněno školou, - přerušení a opětovné zahájení studia na vysoké škole, - pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost, tak informace o zahájení a ukončení takové činnosti,
66
ŠUBRT, Bořivoj a kol. Abeceda mzdové účetní 2014, 24. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2014, 309 s. 67 ENGELMANN, 2012, op. cit., 234 s. 68 ENGELMANN, 2012, op. cit., 237 s.
27
- při zápisu do 1. ročníku vysoké školy aţ v měsíci říjnu či listopadu do 8 dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností srozuměn. 69 V období tzv. posledních prázdnin není moţné dítě povaţovat jako nezaopatřené v případech, ţe vykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost dle § 10 zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikace. Pokud obě uvedené skutečnosti na sebe navazují v průběhu kalendářního měsíce tak, ţe trvají po celý kalendářní měsíc, není dítě povaţováno za nezaopatřené70. Dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, se za nezaopatřené povaţuje nejdéle do 26. roku věku. Student se nepovaţuje za zaměstnance tehdy, pokud má příjem pouze ze závislé činnosti a funkčních poţitků za práci z praktického výcviku.71 Pokud nenastoupí po ukončení studia do práce, je tedy nezaopatřeným dítětem do konce následujícího měsíce po řádném ukončení studia. Poté pro Studenta existuje několik moţností: - po absolvování vysoké školy nastoupí do práce a to i v případě, ţe pouze na část měsíce, tak pojistné hradí zaměstnavatel, - práci se mu nepodaří sehnat a nezačne ani s podnikáním, musí se tedy přihlásit na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání, - začne podnikat jako OSVČ, - nepřihlásí se na úřad práce a nemá nárok na zařazení do jiné skupiny, za kterou je pojistné hrazeno státem, hradí si pojistné sám, jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností platit kaţdý měsíc pojistné, - rozhodne se vystoupit ze systému českého veřejného zdravotního pojištění, např. z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině nebo v rámci států Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska nebo Švýcarska z titulu
69
DANĚK, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění s komentářem. 2013, op. cit., 23 s. 70 DANĚK, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění s komentářem. 2013, op. cit., 22 s. 71 ŠUBRT, 2014, op. cit., 329 s.
28
výkonu výdělečné činnosti, a to dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/200472, včetně prováděcího nařízení č. 987/2009.73 Situace se pro Studenty změní při dovršení 26 let. Od této doby se nepovaţují Studenti za nezaopatřené děti a není za ně jiţ placeno zdravotní pojištění státem, pokud nesplňují jinou podmínku uvedenou v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Pokud není jiná podmínka splněna, musí být zdravotní pojištění hrazeno jiným způsobem. Jestliţe Student pracuje, je pojistné placeno, jako u jiných zaměstnanců, a to včetně povinnosti doplatit zbylou částku do minima, tedy do 13,5 % z minimální mzdy. Dále můţe Student pojistné platit jako osoba samostatně výdělečně činná formou měsíčních záloh na pojistné. V případě, ţe Student starší 26 let není ani zaměstnán a ani nevykonává samostatně výdělečnou činnost, je dle § 5 písm. c povinen platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Platba na pojistné bude ve výši 13,5 % z minimální mzdy.
6. 2. Veřejné zdravotní pojištění a důchodci Rozsáhlou skupinu osob, za které je placeno pojistné státem, představují poţivatelé důchodů. Pro penzisty není výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, ale pouze vedlejším. Zdravotní pojištění důchodci, kteří jsou výdělečně činní, odvádí stejně jako ostatní zaměstnanci. Při nízkém příjmu z práce však nemusí být dodrţen minimální vyměřovací základ. Jako všichni zaměstnanci odvádí penzisté na zdravotní pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % z hrubé mzdy je odváděno zaměstnavatelem. Zároveň bude za důchodce hrazeno pojištění státem ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu určeného pro státní pojištěnce. Z důvodu, ţe je za důchodce odváděno pojistné i státem, neplatí pro něj minimální vyměřovací základ stanovený jako výše minimální měsíční mzdy. Pojistné na zdravotní pojištění bude vypočteno zaměstnavatelem z důchodcova skutečného
72 73
Nařízení č. 883/2004 ENGELMANN, 2012, op. cit., 241 s.
29
vyměřovacího základu, tedy ze skutečného výdělku. Výjimka nastane, pokud příjem zaměstnance nedosáhne minimální mzdy. Pokud by důchodce pracoval na základě dohody o provedení práce a nedosáhl za daný kalendářní měsíc na příjem ve výši minimálně 10 000 Kč, nebyl by povaţován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance. Z takovéhoto příjmu se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí. V tomto měsíci musí být pojistný vztah řešen jiným způsobem, coţ v případě penzisty je splněno registrací v kategorii, za kterou odvádí pojistné stát.74 U dohod o pracovní činnosti se vychází pro účely účasti na zdravotním pojištění v příslušném kalendářním měsíci pouze z výše příjmu. Pokud zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v kalendářním měsíci na částku ve výši 2 500 Kč, není pro účely zdravotního pojištění povaţován za zaměstnance. Opět musí být v tomto měsíci řešen pojistný vztah jinak, zde vyřešeno placení zdravotního pojištění státem.75
74
DANĚK, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění s komentářem. 2013, op. cit., 26 s. 75 DANĚK, Antonín. Zdravotní pojištění – zaměstnavatelé a zaměstnanci po 1. 1. 2013. Poradce č. 6/2013 Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 214 s.
30
7. Překážky v práci na straně zaměstnance Překáţky v práci jsou rozděleny v zákoníku práce na překáţky na straně zaměstnance a zaměstnavatele. Pro potřeby diplomové práce se zaměříme na překáţky na straně zaměstnance. V průběhu zaměstnání můţe na straně zaměstnance nastat okolnost, na základě které není moţné po kratší či delší dobu vykonávat povinnosti z pracovněprávního vztahu. Existence určité právní skutečnosti, která znemoţňuje zaměstnanci dočasně plnit závazek, jsou překáţky v práci na straně zaměstnance, a takováto právní skutečnost vyvolává zákonem předpokládané právní následky. Za stanovených okolností vzniká zaměstnanci právo nevykonávat práci a získat od zaměstnavatele pracovní volno a omluvenou absenci. Zaměstnanci můţe vzniknout právo na náhradu odměny, kterou by za jiných okolností obdrţel, a to pokud tak právní předpisy stanoví.76 Dle platné právní úpravy a druhu překáţky v práci existuje několik variant nároků zaměstnance, a to: - pracovní volno s náhradou mzdy či platu od zaměstnavatele, - pracovní volnou s jinou formou hmotného zajištění z vnějšího zdroje, - pracovní volno, ovšem bez náhrady mzdy či platu, tzv. neplacené volno.77 Překáţky jsou rozděleny dále na důleţité osobní překáţky a překáţky v práci z důvodu obecného zájmu. Vedle těchto dvou kategorií překáţek existuje ještě jedna, tedy skupina jiných překáţek v práci na straně zaměstnance, která není upravena v zákoníku práce, ale vyplývá z jiných právních předpisů.
7. 1. Důležité osobní překážky Důleţité osobní překáţky se dělí na dva okruhy. Prvním okruhem se rozumí důleţité osobní překáţky z důvodů zdravotních a z důvodů péče o děti nebo o jiné 76 77
GALVAS, 2012, op. cit., 477 s. GALVAS, 2012, op. cit., 479 s.
31
členy rodiny, např. mateřská a rodičovská dovolená, karanténa, ošetřování nemocného člena rodiny.78 Po dobu trvání těchto překáţek je povinností zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance, aniţ by zaměstnanec musel o poskytnutí pracovního volna v souvislosti s touto překáţkou ţádat. Zaměstnanec prokáţe existenci překáţek doklady, kterými uplatňuje nárok na dávky nemocenského pojištění.79 Zaměstnanci u těchto překáţek nepřísluší náhrady mzdy, a to s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v prvních třech týdnech, jinak je hmotné zabezpečení zaměstnance upraveno v předpisech o nemocenském pojištění a v předpisech o státní sociální podpoře.80 Druhou skupinou jsou jiné důleţité osobní překáţky v práci, zde bychom mohli zařadit např. svatbu, úmrtí rodinného příslušníka, lékařskou prohlídku, přerušení dopravního provozu nebo zpoţdění hromadných dopravních prostředků, vyhledání nového zaměstnání a další. Tyto překáţky jsou taxativně vymezeny v Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důleţitých osobních překáţek v práci. „Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. V případě neodkladné důležité osobní překážky v práci, která nebyla zaměstnanci předem známa, např. náhlé onemocnění nebo úraz, není zaměstnanec povinen uvědomovat zaměstnavatele o této překážce v práci předem, je však povinen tak učinit bez zbytečného průtahu po jejím vzniku. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout zaměstnanci v těchto otázkách potřebnou součinnost (prokázání existence úkonu, případně délku jeho trvání).“81 V těchto případech ukládá právní předpis zaměstnavateli povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance, ale nést také ve stanoveném rozsahu náklady 78
ŠUBRT, 2013, op. cit., 79 s. ZACHARIÁŠ, Jaroslav a kol. Praktikum pracovního práva. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2007, 139 s. 80 ŠUBRT, 2013, op. cit., 80 s. 81 Práce a právo. Příručka pro personální a platovou agendu. IX. Překáţky v práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Změněno 30. 9. 2013 [cit. 15. 11. 2013]. 79
32
na hmotné zajištění tím, ţe zaměstnanci zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy nebo platu. U těchto překáţek v práci často vznikají nedorozumění či spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a proto existuje velmi podrobná úprava důleţitých osobních překáţek.82 Ještě
jednou
zákonem
výslovně
neupravenou
skupinou
jsou
další
tzv. fakultativní překáţky v práci. Patří tam jiné neţ shora uvedené důvody, které se týkají osoby zaměstnance, kdy zaměstnanec poţaduje poskytnutí pracovního volna a současně má zájem o zachování pracovního poměru mezi ním a zaměstnavatelem. Jedná se jak o volno krátkodobé, např. na pár hodin, tak i o dlouhodobé volno. Jedná se o subjektivní překáţky v práci, kdy zaměstnanec poţaduje volno i bez právního důvodu. V tomto případě je pouze na uváţení zaměstnavatele a dohodě mezi účastníky pracovněprávního vztahu, zda zaměstnanci volno poskytnuto bude či nikoliv. V těchto případech zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy či platu.83 Od 1. 1. 2014 činí opět doba, kdy zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě, pouze 14 dní (od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 byla tato doba 21 dní), po tuto dobu je moţné, aby zaměstnavatel svého zaměstnance kontroloval, zda dodrţuje nemocný zaměstnanec reţim dočasně práce neschopného pojištěnce.84
7. 2. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu Překáţky v práci z důvodu obecného zájmu jsou takové skutečnosti, na základě kterých bude poskytnuto zaměstnanci volno v nezbytně nutném rozsahu pro výkon veřejné funkce, pro výkon občanské povinnosti, pro jiné úkony v obecném zájmu, pracovní volno související s brannou povinností, a to tehdy pokud nelze vykonat tyto činnosti mimo pracovní dobu.
82
GALVAS, 2012, op. cit., 485 s. GALVAS, 2012, op. cit., 490 s. 84 ŠUBRT, 2014, op. cit., 84 s. 83
33
Výkonem veřejné funkce se rozumí dle § 201 zákoníku práce plnění povinností, které vyplývají z funkce vymezené funkčním nebo časovým obdobím, jeţ je obsazována volbou, ať uţ přímou nebo nepřímou, nebo jmenováním. Zaměstnanci vykonávajícímu veřejnou funkci vedle svého zaměstnání, smí být poskytnuto z tohoto důvodu pracovní volno v rozsahu maximálně 20 dní.85 Při výkonu občanských povinností, zejména u svědků, znalců a tlumočníků předvolaných k jednání soudu či ke správním či obdobným úřadům, při poskytnutí osobní pomoci u poţární ochrany či ţivelné události nenáleţí zaměstnanci od zaměstnavatele náhrady mzdy.86 U jiných úkonů v obecném zájmu lze rozdělit na ty s náhradou mzdy a na ty bez náhrady mzdy. S náhradou mzdy jsou to zejména činnost dárce při odběru krve, účasti na školení, které pořádá odborová organizace nebo činnost člena orgánu odborové organizace. U všech těchto případů je doba, při které je poskytována náhrada mzdy, stanovena zákonem. Bez náhrady mzdy lze třeba uvést příklad, kdy zaměstnanec pomáhá při záchranné akci jako člen Horské sluţby, je činný při přednášce nebo výuce, a to včetně zkušebních činností, nebo činný jako zprostředkovatel a rozhodce při kolektivním vyjednávání.87 Pracovní volno související s brannou povinností přísluší zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu za předpokladu, ţe je zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu. Ve stejném rozsahu bude zaměstnanci poskytnuto pracovní volno na cestu do místa, do kterého byl povolán a také po dobu vojenského cvičení. Předvolanému či povolanému zaměstnanci hradí náhradu mzdy či platu ve výši průměrného výdělku vojenský úřad, jeţ zaměstnance předvolal či povolal.88 Specifickou překáţkou v práci je dle § 205 zákoníku práce překáţka v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy či studia. Pro zaměstnávání Studenta je tato překáţka v práci důleţitá. V případě uvedené překáţky se jedná buď o zvyšování, 85
JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem. op. cit., 236 s. ŠUBRT, 2013, op. cit., 88 s. 87 Tamtéţ 88 JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem. op. cit., 236 s. 86
34
získávání nebo rozšiřování kvalifikace a také o rekvalifikaci, kterou zajišťuje zaměstnavatel, o prohlubování či udrţování kvalifikace nebo o studium zaměstnance na základě vlastního zájmu. Uvedené důvody účasti na vzdělání zaměstnance je třeba vzít v úvahu, aby bylo moţné rozlišit, zda se jedná o překáţku v práci, při které náleţí zaměstnanci náhrady mzdy a pracovní volno, nebo zda se jedná o výkon práce, při níţ náleţí zaměstnanci mzda nebo zda se jedná o aktivitu z osobní iniciativy a zaměstnanec ji vykonává na vlastní náklady ve svém volnu. 89 Ustanovení § 205 zákoníku práce řeší případy, kdy je zaměstnanec výjimečně nucen vykonávat jiný druh práce, i kdyţ pro něj nesplňuje poţadavky nutné pro řádný výkon práce nebo předpoklady stanovené právními předpisy a zároveň má zaměstnavatel zájem, aby jiný druh práce vykonával s plnou kvalifikací.90 Překáţka z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia musí být ve shodě s potřebou zaměstnavatele, a pokud v souladu s potřebou je, vzniká právo na náhradu platu nebo mzdy, jelikoţ se jedná o přímý výkon práce.91 Další otázky prohlubování a zvyšování kvalifikace budou podrobněji rozebrány v další kapitole Odborný rozvoj zaměstnanců.
7. 3. Jiné překážky v práci na straně zaměstnance V ojedinělých případech z právních předpisů vyplývají i jiné překáţky v práci neţ z důvodu obecného zájmu či osobních překáţek. Tyto případy se posuzují sice jako výkon práce, avšak jen pro naplnění fondu pracovní doby, ne pro účely dovolené či odměňování, a to ještě pouze v případech, kdy bude nepřítomnost posouzena jako omluvená. Jedná se např. o účast zaměstnance ve stávce, která je vedena dle zákona o kolektivním vyjednávání92 nebo na základě Listiny 89
GALVAS, 2012, op. cit., 494 s. KOTTNAUER, Antonín a kol. Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012. Praha: Leges, 2012, 691 s. 91 ZACHARIÁŠ, 2007, op. cit., 143 s. 92 § 16 - § 23 zákona č. 2/1991 Sb. 90
35
základních práv a svobod93, s výjimkou neomluvené absence v důsledku soudního rozhodnutí o nezákonnosti stávky, nebo o ztrátu zdravotní způsobilosti způsobenou vinou zaměstnance, který se nezúčastnil nařízené preventivní lékařské prohlídky, pokud mu uplynula doba stanovená pro další periodickou prohlídku. V druhém uvedeném případě by se ovšem jednalo o přímou neomluvenou absenci v práci. V těchto případech nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy.94
93 94
Čl. 27 odst. 4 úst. zákona č. 2/1993 Sb. ŠUBRT, 2013, op. cit., 90 s.
36
8. Odborný rozvoj zaměstnanců Do odborného rozvoje zaměstnanců řadíme zejména zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Českou právní úpravu nalezneme v § 227 a násl. zákoníku práce a také v § 110 zákona o zaměstnanosti, kde se mluví o rekvalifikaci zaměstnanců. Mezinárodní úpravou je úmluva Mezinárodní organizace práce č. 140/1974, o placeném studijním volnu.95 Péče o odborný rozvoj zaměstnanců je sloţena ne jenom právní úpravou, která je provedena zákoníkem práce a dalšími právními předpisy, nýbrţ celým souborem činností zaměstnavatele zaměřených na vzdělávání zaměstnanců, prohlubování či zvyšování jejich kvalifikace, nebo na jinou odbornost zaměstnance.96
8. 1. Zaškolení a zaučení Zaškolení a zaučení je upraveno zákoníkem práce v § 228. Pokud zaměstnanec bez kvalifikace vstupuje do pracovního poměru, je povinností zaměstnavatele zabezpečit pro zaměstnance získání kvalifikace zaučením či zaškolením, a to na své náklady. Taková povinnost vzniká zaměstnavateli k zaměstnancům vstupujícím bez kvalifikace do pracovního poměru, zaměstnancům, kteří přecházejí na jiné nové pracoviště či na nový druh a způsob práce, z nezbytného důvodu, tedy např. při organizačních změnách nebo dalších racionalizačních změnách. Za zaškolení či zaučení náleţí zaměstnanci náhrada mzdy.97 Podmínky pro zaškolování zaměstnanců nejsou uvedeny v ţádném právním předpisu. Nejčastěji začíná zaškolení v době, v němţ je zaměstnanec seznamován 95
Zákon č. 491/1990 Sb. BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. Beck-online. [online]. Změněno 18. 12. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. 97 JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem. op. cit., 257 s. 96
37
s pracovním
prostředím,
s jeho
pracovištěm,
s bezpečnostními
a provozními předpisy a s organizací práce. V tomto období by měl být zaměstnanec teoreticky i prakticky seznámen se všemi operacemi vyplývajícími z kvalifikačních charakteristik vykonávané práce. Na konci zaškolení by měla být provozní příprava, ve které se zaměstnanec naučí vykonávat nové povolání či pracovní činnost podle daných pracovních postupů. Konec zaškolovacího období by měl nastat uplynutím provozní přípravy, či v některých případech sloţením kvalifikační zkoušky. Zaučení by bylo posuzováno obdobným způsobem.98 Při zaučení či zaškolení nesmí zaměstnavatel podmínit splnění svých zákonem uloţených povinností tak, ţe uzavře se zaměstnancem dohodu o tom, ţe pokud zaměstnanec určitou kvalifikaci získá, zůstane v pracovním poměru, a ţe pokud tam nesetrvá, bude zaměstnanec muset uhradit vynaloţené náklady na jeho zaškolení či zaučení.99
8. 2. Odborná praxe Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou praxi absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol. Absolventem je kaţdý ze zaměstnanců vstupujících do zaměstnání na práci, která odpovídá jeho kvalifikaci, a to do doby neţ jeho celková doba odborné praxe nedosáhne 2 let po řádném ukončení jeho studia.100 Za dobu odborné praxe se nepovaţuje doba mateřské nebo rodičovské dovolené. Odborná praxe je povaţována za výkon práce, za který náleţí danému zaměstnanci mzda či plat. Odborná praxe má vést k zisku praktických zkušeností a znalostí pro spolehlivý výkon práce a pro moţnost dalšího odborného růstu.
98
JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem. op. cit., 257 s. Tamtéţ 100 Práce a právo. Příručka pro personální a platovou agendu. XI. Péče o zaměstnance. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Změněno 30. 9. 2013 [cit. 10. 11. 2013]. 99
38
Jedním z nástrojů pro zvýšení zaměstnávání absolventů jsou příspěvky pro zaměstnavatele od úřadu práce, pokud zaměstnavatel po dohodě s úřadem práce zřídí nové pracovní místo nebo vyhradí pracovní místo, jedná se o tzv. společensky účelná pracovní místa. V závislosti na míře nezaměstnanosti v okrese a počtu vytvořených či vyhrazených míst bývá stanovena maximální výše příspěvku, a to tak, ţe na jedno takové místo můţe být maximální výše příspěvku osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, a to ještě za podmínky, ţe míra nezaměstnanosti překročila v daném okrese průměrnou celostátní míru nezaměstnanosti a bylo zaměstnavatelem zřízeno více neţ deset nových pracovních míst. Na zřizování účelných pracovních míst můţe být úřadem práce poskytnut návratný příspěvek, tedy příspěvek na úhradu mzdových nákladů, zahrnující i pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a také pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, náklady na úhradu úroků z úvěru či jiných účelově vynaloţených příspěvků.101 Úřad práce je oprávněn zřídit společensky účelné pracovní místo i s takovým uchazečem o zaměstnání, jenţ se zaváţe vykonávat samostatně výdělečnou činnost, a to na dobu nejméně 24 měsíců s příspěvkem aţ ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy.102 Podrobněji jsou společensky účelná místa upravena v § 113 zákona o zaměstnanosti. Dalším nástrojem vedoucím ke zvýšení zaměstnatelnosti absolventů škol do 25 let je tzv. individuální akční plán. Obsahem tohoto plánu je závazek absolventa školy a úřadu práce, které směřují ke zdokonalení v přípravě jak teoretické, tak
praktické.
Příprava
probíhá
často
za
pomoci
vzdělávacího
či rekvalifikačního střediska nebo dokonce za pomoci budoucího zaměstnavatele. Z takovéto přípravy by mělo vyplývat rychlejší a méně komplikované zapojení do zaměstnání.103
101
JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem op. cit., 258 s. ŠUBRT, 2013, op. cit., 186 s. 103 JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem, op .cit., 258 s. 102
39
Jedním z nástrojů ke zvýšení zaměstnanosti absolventů můţe být i příspěvek na zapracování. Pro zaměstnavatele, kteří do zaměstnání přijmou absolventy škol a zajistí jim dalšího zaměstnance poskytující mu při nové práci pomoc, existuje moţnost po písemné dohodě s úřadem práce dostat od něj příspěvek na zapracování absolventa. Ten je úřadem práce poskytován po dobu nejdéle tří měsíců a měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním můţe být maximálně polovina minimální mzdy.104 Příspěvek můţe být poskytnut i OSVČ, případně i společníku obchodní společnosti. Poskytuje se jednorázově, a
to
za
celé
sjednané
období
zpětně.105
Příspěvek
upravuje
zákon
o zaměstnanosti v § 116.
8. 3. Prohlubování kvalifikace Za prohlubování kvalifikace se bere její průběţné doplňování neměnící podstatu dané
kvalifikace
a
umoţňující
zaměstnanci
výkon
sjednané
práce.
Za prohlubování kvalifikace lze také povaţovat její udrţování a obnovování.106 Udrţení zaměstnance na úrovni, která mu zvýší šance při uplatnění na trhu práce, je v jeho nejlepším zájmu. Pokud jeho dovednosti pro potřebný výkon práce stačit nebudou, jeho zaměstnavatel můţe po dohodě změnit jeho pracovní zařazení či rozvázat pracovní poměr. 107 Pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, je moţné případně nařídit na dobu školení práci přesčas, jedná se např. o školení o víkendech, musí být ovšem splněny podmínky stanovené v § 78 odst. 1 písm. i zákoníku práce.108 V tomto případě má zaměstnanec opět právo na vyplacení mzdy za vykonanou
104
JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem, op .cit., 258 s. ŠUBRT, 2013, op. cit., 187 s. 106 § 230 zákona č. 262/2006 Sb. 107 GALVAS, 2012, op. cit., 559 s. 108 § 78 odst. 1 písm. i zákona č. 262/2006 Sb. 105
40
práci přesčas. Nepřítomnost zaměstnance na školení můţe být posouzena jako neomluvená absence, jelikoţ to spadá pod výkon práce.109 „Zaměstnavatel je ve smyslu ustanovení § 141a zákoníku práce (nyní § 230 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení k prohloubení kvalifikace, jehož součástí může být závěrečné ověření získaných znalostí; z tohoto ustanovení však nelze dovodit oprávnění zaměstnavatele uložit zaměstnanci povinnost podrobit se pouhému přezkoušení úrovně kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.“110
8. 4. Zvyšování kvalifikace a kvalifikační dohoda Zvýšením kvalifikace se chápe změna hodnoty kvalifikace, patří do ní také získání nebo rozšíření. Do zvyšování kvalifikace patří zejména studium, školení či jiná forma přípravy zaměstnance pro dosaţení vzdělání vyššího stupně, pokud je v souladu s potřebou jeho zaměstnavatele.111 „Při zvyšování kvalifikace přísluší zaměstnanci (jestliže zaměstnavatel kladně rozhodl o poskytování pracovního volna a hmotného zabezpečení, popř. byla-li mezi nimi uzavřena kvalifikační dohoda podle § 234 zákoníku práce) pracovní volno s náhradou mzdy, popř. bez ní v případech a rozsahu podle § 232 zákoníku práce. Při rekvalifikaci vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po celou dobu rekvalifikace.“112 Pokud není zvyšování kvalifikace v souladu s potřebami zaměstnavatele, jedná se pouze o soukromou věc zaměstnance. Zvýšení kvalifikace nemůţe být zaměstnanci nařízeno, zaměstnanec není povinen si zvyšovat svou kvalifikaci.113 Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem na takovém zvýšení dohodnou, náleţí zaměstnanci určité pracovní úlevy či hmotné zabezpečení. Minimální 109
JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem, op. cit., 259 s. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 182/2006 111 DĚRGEL, Martin. Zvyšování vs. Prohlubování kvalifikace zaměstnance. Mzdová praxe [online]. Změněno 1. 3. 2007 [cit. 21. 1. 2014]. 112 ŠUBRT, 2013, op. cit., 89 s. 113 GALVAS, 2012, op. cit., 561 s. 110
41
pracovní úlevy stanoví § 232 zákoníku práce, rozsah úlev můţe být zvětšen dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. K právům zaměstnavatele patří i moţnost sledování průběhu a výsledku zvyšování kvalifikace. Poskytování pracovních úlev můţe být zastaveno jen z důvodů stanovených zákonem. Buď se zaměstnanec stane pro řádný výkon práce dlouhodobě nezpůsobilým, jedná se např. o zhoršení zdravotního stavu, nebo zaměstnanec neplní bez jakéhokoliv váţného důvodu povinnosti stanovené pro zvyšování kvalifikace, např. neplní úkoly, které jsou dány studijním řádem.114 Pro ujasnění práv a povinností mohou mezi sebou uzavřít účastníci pracovněprávního vztahu kvalifikační dohodu. Ta musí být uzavřena písemně na dobu nejdéle 5 let a musí v ní být obsaţen druh kvalifikace, doba, po kterou bude zaměstnanec zavázán k práci u zaměstnavatele po ukončení vzdělávání, druh nákladů a celková částka nákladů.115 Zaměstnavatel se v takové dohodě zaváţe k tomu, ţe umoţní zaměstnanci zvýšení kvalifikace pracovními úlevami a hmotným zabezpečením a zaměstnanec se zaváţe k tomu, ţe po ukončení zůstane v pracovním poměru u zaměstnavatele a ţe pokud nesplní stanovené povinnosti, bude zaměstnavatel oprávněn poţadovat vynaloţené náklady. Kvalifikační dohoda musí být uzavřena před tím, neţ zaměstnanec začne kvalifikaci získávat.116
114
KOTTNAUER, 2012, op. cit., 752 s. § 234 zákona č. 262/2006 Sb. 116 JOUZA, 2013, Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., s komentářem, op. cit., 261 s. 115
42
9. Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob patří mezi daně přímé důchodového typu. Je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Předmětem daně z příjmu fyzických osob jsou dle § 1 zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Pro účely této diplomové práce se zaměříme na příjem ze závislé činnosti. Za příjem ze závislé činnosti se povaţuje plnění dle § 6 zákona o daních z příjmů ve formě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru a současně mu plyne povinnost dbát příkazu plátce, nebo ve formě funkčního poţitku, dále se tím rozumí příjmy za práci člena druţstva, společníka společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, dále do příjmu ze závislé činnosti patří odměny členů orgánů právnické osoby, odměny orgánu právnické osoby a likvidátora. Také tam patří příjmy, které plynou v souvislosti se současným, budoucím či dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou výše uvedené příjmy. U zaměstnanců je základem daně mzda, která je zvýšená o pojistné na sociální pojištění, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a o příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Daňová povinnost vzniká v okamţiku, kdy dochází k výplatě mzdy nebo v okamţiku zúčtování mzdy, a to bez ohledu na to, v jaké chvíli nárok na mzdu vznikl. Daň z příjmu ze závislé činnosti je taková daň, která je vybírána formou sráţek záloh, a to dle zákona o daních z příjmů ustanovení § 38 h odst. 2 a § 38 ha. Pro zmírnění daňových dopadů existuje institut slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, díky kterému jsou v souladu se zákonem o daních z příjmů s § 35ba poskytovány částky sniţující daňovou povinnost.117 117
ŠUBRT, 2014, op. cit., 204-206 s.
43
Za poplatníky této daně jsou povaţovány všechny fyzické osoby, které mají bydliště na území České republiky nebo se v ní obvykle zdrţují. Obvyklým zdrţováním se rozumí pobyt na území České republiky alespoň 183 dní v kalendářním roce. U těchto uvedených poplatníků podléhají jejich veškeré příjmy, jak z České republiky, tak ze zahraničí, dani z příjmů v České republice, tedy daňoví rezidenti. Druhou skupinou jsou daňoví nerezidenti, pokud nemají na území České republiky bydliště či se zde obvykle nezdrţují, nebo to o nich nestanoví mezinárodní smlouva. Tito platí daň z příjmů pouze z příjmů, které jsou v České republice.118
9. 1. Student a daně Student je při práci zvýhodněn v oblasti daňových odvodů, kdy můţe uplatnit dle zákona o daních z příjmů nejen základní slevu na dani pro poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok, ale také dle § 35ba odst. 1 písm. f uvedeného zákona slevu na studenta ve výši 4 020 Kč za rok. Sleva můţe být uplatňována pouze v době, kdy se student soustavně připravuje na budoucí povolání. Takovou slevu na dani je moţné odečítat do 26. roku, v případě, ţe Student pokračuje v prezenční formě doktorského studia poskytované vysokou školou, tak aţ do dovršení 28 let. Za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání či předepsaný výcvik se rozumí doba uvedená ve zvláštních právních předpisech pro účely státní sociální podpory.119 Pro odvádění daně z příjmů není podstatné, na základě čeho bude Student pracovat, zda to bude některá z dohod nebo pracovní smlouva, ale zda Student podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů (dále jen „Prohlášení“)
118
BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo, 6. upravené a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 194 s. 119 SEDLÁKOVÁ, Eva. MARTINCOVÁ, Drahomíra. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů s komentářem. Poradce č. 7-8/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 299 s.
44
Pokud Student Prohlášení u zaměstnavatele podepíše, bude se tedy jednat o tzv. hlavního zaměstnavatele, tak zaměstnavatel provede daňovou povinnost ve dvou krocích. V prvním kroku bude nejprve vypočtena záloha na daň, která je ve výši 15 %120, a to z úhrnu měsíčních příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků,
zvýšené
o
tzv.
povinné
pojistné,
které
platí
zaměstnavatel
(tzv. superhrubá mzda). Druhým krokem bude kontrola Prohlášení dotyčného Studenta a na základě informací uvedených v Prohlášení sníţí vypočtenou zálohu na daň o prokázané částky měsíční slevy na dani, u Studenta tedy měsíční sleva na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč a za studium ve výši 335 Kč. U hlavního zaměstnavatele při podepsání Prohlášení je měsíční příjem nepodstatný a lze u něj uplatnit slevy na dani a zaměstnavatelem je sráţena zálohová daň.121 Díky tomu si můţe Student podat daňové přiznání či provést roční zúčtování záloh daně. Jelikoţ většina Studentů nepracuje během celého roku, mohou díky podání daňového přiznání či při poţádání o roční zúčtování záloh daně získat část odvedených záloh daně zpět. To však nelze provést, pokud byla odvedena daň sráţková.122 Sráţková daň bude odvedena v případě, ţe Student pracuje u tzv. vedlejšího zaměstnavatele, tedy nepodepíše u něho Prohlášení a jeho měsíční příjem nebude větší neţ 5 000 Kč. V tomto případě nesmí být zohledňovány ani slevy na dani. Posledním případem bude Student zaměstnaný u vedlejšího zaměstnavatele, ale jeho příjem bude větší neţ 5 000 Kč. V tomto případě není taktéţ moţné započítávat osobní slevy na dani, ale zdanění je zálohové a lze tedy prostřednictvím ročního zúčtování záloh daně či daňového přiznání poţádat o vrácení části záloh daní.123
120
§ 16 zákona č. 586/1992 Sb. DĚRGEL, Martin. Vše o zdanění mezd. Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 3-4/2012. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 146 s. 122 Práce a daně. Pracovní poměr a dohody. Studentské finance [online]. Změněno 10. 12. 2013 [cit. 10. 12. 2013]. 123 DĚRGEL, 2012, op. cit., 146 s. 121
45
9. 2. Daně a důchodci U pracujících starobních důchodců došlo od roku 2013 k výrazné změně v oblasti odvádění daní z příjmů. Od roku 2008 bylo důchodcům povoleno uplatňovat základní slevu na dani z příjmu fyzických osob. V rámci úspor vláda zavedla pro důchodce omezení a tuto slevu jim dočasně zrušila, a to pro roky 2013, 2014 a 2015. Základní sleva na dani má za úkol efektivně zajistit nezdanění ţivotního minima, které je v případě důchodců zajištěno vyplácením důchodů, který není do výše 25 500 Kč měsíčně zdaněn.124 Velkým problémem u placení daní z příjmů u důchodců je § 35ba odst. 1 písm. a zákona o daních z příjmů. Dle tohoto ustanovení nelze uplatnit slevu na poplatníka u aktivních starobních důchodců, kteří pobírají starobní důchod k 1. lednu daného roku, pokud ovšem začnou pobírat starobní důchod aţ 2. ledna, bude tím splněna podmínka pro uplatnění slevy na dani pro poplatníka.125 Tohoto se důchodci snaţili vyuţít a zasílali ţádost o přerušení výplaty důchodu na správu sociálního zabezpečení. To jim mělo přinést slevu na dani za uplynulý rok. Vzhledem k velkému mnoţství těchto ţádostí vydalo Generální finanční ředitelství informaci, ţe pokud bude ze všech objektivních informací vyplývat, ţe tento krok je pouze snahou o získání slevy, bude uvedený postup orgány Finanční správy ČR posuzován jako zneuţití práva i se všemi důsledky, které vyplývají z daňového řádu.126 V České republice je většina důchodů vyplácena tzv. čistých. Důchodci neodvádějí ze svých penzí zdravotní pojištění, které je placeno státem a ani sociální pojištění, které je nahrazeno důchodem.127
124
Materiály na jednání vlády 23. května 2012. Ministerstvo financí České republiky [online]. Změněno 23. 5. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. 125 MACHÁČEK, Ivan. Odpočty a slevy na dani z příjmů u FO v r. 2013, Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 2/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 110 s. 126 Informace k přiznání slevy na dani pracujícím starobním důchodcům (Tisková zpráva GFŘ). Ministerstvo financí České republiky [online]. Změněno 5. 2. 2014 [cit. 5. 2. 2014]. 127 Kdy se neplatí z důchodu daň z příjmu. [online]. Finance.cz. Změněno 14. 2. 2014 [cit. 14. 2. 2014].
46
Dle § 4 odst. 1 písm. h zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny příjmy získané ve formě dávky nebo sluţby z důchodového pojištění, avšak příjem, který je vyplácen jako pravidelný důchod nebo penze, je od daně osvobozen, pouze v případě, ţe úhrn takových příjmů nepřevyšuje částku ve výši 36 násobku minimální mzdy platné vţdy k 1. lednu daného kalendářního roku. Pro letošní rok k 1. lednu činí minimální mzda částka ve výši 8 500 Kč, tzn. ţe od daně budou osvobozeny důchody do výše 306 000 Kč ročně, tedy 25 500 Kč měsíčně. Pokud by důchodce pobíral větší důchod a jeho příjem by byl nulový, i tak musí podat řádně a včas daňové přiznání. Dále § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů říká, ţe pravidelně vyplácené důchody a penze dle § 4 odst. 1 písm. h téhoţ zákona nejsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud součet všech příjmů ze závislé činnosti a základů daně z příjmů ze samostatné činnosti a z příjmů z nájmu u daného důchodce přesáhne v daném zdaňovacím období částku ve výši 840 000 Kč.
47
10.
Praktická část
Na závěr jsem se rozhodla vyuţít jednu z kvantitativních metod výzkumu, a to formu dotazníku, prostřednictvím kterého jsem poloţila lidem několik otázek týkajících se práce při studiu, a to z důvodu, ţe z vlastní zkušenosti jsem při studiu pracovala. Z odpovědí bych ráda zjistila, jakou formu nejčastěji vyuţívají studenti při práci, zda jim přijde výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění správná a jestli v otázce pracujících studentů souhlasí, ţe tyto částky odvádějí oni, a zda zaměstnavatelé vítají, ţe se chce jejich zaměstnanec vzdělávat. Mého výzkumu se zúčastnilo 63 lidí, z toho bylo 38 ţen a 35 muţů. 73,02 % bylo ve věku 22-24 let (viz graf č. 1), tedy ve věku, kdy většina Studentů ukončuje studium na vysoké škole, ať uţ v bakalářském či magisterském studiu. Mezi prvními otázkami mého dotazníku figurovala otázka, kdy lidé začínají poprvé pracovat. Jako zajímavé se mi jeví, ţe většina lidí začíná pracovat jiţ během střední školy o prázdninách, a to 37,1 % respondentů, zatímco na vysoké škole, ať uţ během prázdnin nebo semestru začalo pracovat pouze 8,07 % (viz graf č. 2). V návaznosti na to ovšem vyplývá z výzkumu, ţe 82,26 % respondentů pracuje nebo pracovalo během semestru na vysoké škole a 79,03 % pracovalo během prázdnin na vysoké škole (viz graf č. 3). Z tohoto důvodu si myslím, ţe by mohla být část diplomové práce zaměřená na studenty velkým přínosem. Nejčastěji volenou formou pro práci Studentů je práce na dohody konané mimo pracovní poměr, a to s upřednostňováním dohody o provedení práce, kdy skoro 71 % respondentů aspoň jednou na tuto dohodu pracovalo, následuje dohoda o pracovní činnosti, kterou vyuţilo více neţ 51 %. Zvláštním ukazatelem je, ţe před pracovní smlouvu s 24 % se dostala ještě tzv. práce na černo, kdy takto pracovala téměř třetina (viz graf č. 4). Dle mého názoru je to, proč vůbec Studenti nastupují do zaměstnání při škole velmi důleţité. Nejvíce lidí uvedlo, ţe začali při škole pracovat kvůli penězům,
48
coţ v dnešní době vysokých nákladů na studium a pro pocit aspoň malého osvobození od závislosti na rodičích je pochopitelné. Druhým nejčastějším důvodem byla praxe, a to jak povinná, tak dobrovolná praxe do zaměstnání (viz tabulka č. 1). V této souvislosti odpovědělo i 80,65 % lidí, ţe se domnívají, ţe praxe při škole a získané zkušenosti se jim zhodnotí v budoucím povolání. Přínos práce při studiu hodnotí respondenti velmi kladně. 20 lidí hodnotí práci při studiu velmi přínosnou pro svou budoucí práci a 15 velmi přínosnou i pro svůj obor ve škole a jako přínosné 27 lidí pro svou budoucí práci a 23 pro svůj obor ve škole (viz tabulka č. 2). U práce Studentů se velmi často diskutuje, zda mají nebo nemají odvádět část své výplaty na sociální a zdravotní pojištění, kdyţ je za ně odváděno i státem, zda by podpora státu neměla být v této oblasti ještě výraznější, aby motivovala Studenty k práci a získávání praxe při škole, a tím lepší výchozí pozici pro ukončení školy. V otázce, zda souhlasí s výší odvodů na zdravotní a sociální pojištění ze strany zaměstnance, uvedlo 25 lidí, ţe výše není přiměřená, 21 ţe ano a 17 lidem je to jedno. Ovšem v otázce, zda by měli studenti odvádět část mzdy na uvedená pojištění, 54 odpovědělo, ţe by takové odvody u Studentů být neměly, 8 lidí si myslí, ţe by měly odvody zůstat zachovány a 1 si myslí, ţe by odvody být měly, ale aţ od určitého výdělku. Spousta vysokoškolských studentů se pro takové studium rozhodla aţ při zaměstnání. Pro takové studium je důleţitá pomoc zaměstnavatele. Velmi ochotně vycházel zaměstnavatel vstříc 44,83 % zaměstnancům, s občasnými problémy a připomínkami to bylo u 24,14 %, jedna čtvrtina lidí takovou situaci nemusela řešit a někteří dokonce museli opustit zaměstnání (viz graf č. 5). V kapitole 7 bylo uvedeno, ţe zaměstnavatel můţe svému zaměstnanci uloţit účast na školení k prohloubení kvalifikace, ale bylo by také správné, aby měl zaměstnavatel moţnost svého zaměstnance donutit jít studovat na vysokou školu, která by mu pomohla při jeho zaměstnání? Výsledek byl v celku zajímavý, kdy 50,79 % lidí odpovědělo, ţe by takovou moţnost zaměstnavatel mít neměl, 42,68 %, ţe by tu moţnost mít měl a zbylých 6,35 % mělo jiný názor, jako např.
49
ţe by zaměstnavatel měl mít větší moţnost rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který se nechce nadále vzdělávat a mít tedy moţnost takového člověka, co nejrychleji vyměnit za někoho, kdo ten zájem má. Po absolvování vysokoškolského studia je důleţité, co nejrychleji získat práci. U některých vysokých škol je téměř nemoţné při studiu pracovat, a tak často absolventi nesplňují poţadavky zaměstnavatelů na povinnou praxi. Stát se pokouší čerstvým absolventům pomáhat, ať jiţ formou individuálního akčního plánu či podporou pro zaměstnavatele, kteří vytvoří nové místo pro absolventa. Zeptala jsem se tedy, zda souhlasí respondenti s podporou zaměstnavatelů při zaměstnávání absolventů vysokých škol. Vzhledem k tomu, ţe většina odpovídajících byla zároveň studenty, odpověď v 79,66 % zněla, ţe s takovouto podporou souhlasí, a ţe by taková podpora měla být ještě výraznější, aby byli studenti zapojeni rychleji do pracovního procesu. V této otázce si 15,25 % myslelo, ţe by podpora být měla, a ţe momentálně dostačuje v takové míře, jakou je prováděna, pouze 3,39 % si myslelo, ţe by taková podpora pro určitou skupinu lidí, zde absolventů, být neměla (viz graf č. 6). Mého výzkumu se zúčastnili převáţně studenti, a to z následujících fakult (viz graf č. 7).
50
11.
Závěr
Na začátku diplomové práce jsem se zaměřila na moţnosti uzavírání pracovního poměru, jak u Studentů, tak u starobních důchodců. Popsala jsem jednotlivé moţnosti a v praktické části poté uvedla, jakou z těchto moţností nejčastěji Studenti vyuţívají. Z výzkumu vyplynulo, ţe nejčastěji vyuţívanou moţností je uzavírání pracovního poměru na základě dohody o provedení práce. Tato dohoda je dle mého nejčastěji vyuţívanou metodou, protoţe většina Studentů pracuje v období prázdnin, a pokud nepracují kaţdý den, tak délka 300 hodin na prázdninové období vystačí. Také pokud je práce časově dobře rozloţena do dvou měsíců a mzda není nijak velká, Studenti nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění, a tím jsou jejich příjmy větší, neţ kdyby pracovali na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, a jak rovněţ vyplynulo z dotazníku, nejvíce Studentů pracuje právě kvůli penězům. Druhou nejčastěji uzavíranou formou pracovního poměru je práce konaná na základě dohody o pracovní činnosti a Studenty je vyuţívaná, pokud pracují i během semestru. Z dohody o pracovní činnosti je placeno zdravotní a sociální pojištění jiţ při dosaţení výdělku ve výši 2 500 Kč za měsíc. Dle mého názoru a i názoru ostatních, jak vyplynulo z dotazníku, není pro Studenty výhodné, ţe je z dohody o pracovní činnosti odváděno sociální a zdravotní pojištění jiţ z malého výdělku. V dnešní době, kdy je praxe pro další kariéru velmi důleţitá, je odvod poměrně velké částky důvodem, proč spousta Studentů volí jinou variantu i v třeba jiném zaměstnání, neţ je jejich studijní obor. Z tohoto důvodu si myslím, ţe by pro lepší zapojení Studentů měly být odvody na zdravotní a sociální pojištění u Studentů zrušeny nebo minimálně sníţeny, čímţ by vznikla větší moţnost studentské práce během semestru. Studenti by měli větší motivaci a zaměstnavatelé by měli i z finančních důvodů větší moţnost Studenty zaměstnávat, protoţe i odvody zaměstnavatelů jsou vysoké.
51
V zaměstnávání Studentů při studiu udělali velký krok v sousední Slovenské republice, ve které připravili národní projekt „Vysoké školy ako motory rozvoja vedomostnej spoločnosti“. Cílem projektu je přizpůsobení vysokoškolského vzdělání reálným potřebám zaměstnavatelů a společnosti. Projekt propojuje podnikovou praxi a studium. Student je poté lépe připraven při uplatnění na trhu práce, vysoké školy mají lepší a tím ţádanější studijní programy a podniky přijímají jiţ připravené absolventy, čímţ šetří náklady na počáteční vzdělávání.128 Cesta zahájení spolupráce mezi firmami a vysokými školami, potaţmo Studenty, která by částečně odráţela i poptávku pracovního trhu, by byla jistě jednou z moţností lepšího zapojení pro absolventy i v naší republice a jistě by i firmy uvítaly přijímání jiţ zaškolených pracovníků, zejména u technických a vědeckých oborů, na které se ve Slovenské republice zaměřují a vzhledem ke spolufinancování Evropské unie je vidět, ţe podpora praxe při studiu je správnou cestou i pro zapojení studentů v zahraničních firmách. Jak vyplynulo z dotazníku, spousta lidí pracuje tzv. na černo, kdy nemusí ţádné prostředky odvádět a zaměstnavatelé, studenti i důchodci na tom ušetří spoustu peněz, jediný kdo na tom finančně tratí je stát. Po uvedení moţností, jak mohou Studenti i důchodci pracovat jsem se podrobněji věnovala sociálnímu pojištění. Zde jsem uvedla, kdy jsou povinni a kdy ne platit tyto skupiny nemocenské a důchodové pojištění. Jak jsem jiţ uvedla po dohodě o pracovní činnosti a dohodě o provedení práce je další nejčastější moţností práce bez ničeho, tzv. na černo. Mnoho Studentů si neuvědomuje, ţe jim z práce na černo není nic započítáváno do potřebné doby pojištění pro moţnost získání starobního důchodu a pokud nic neodvádí, nemají nárok při hledání práce po škole na dávky při nezaměstnanosti z úřadu práce, které by zřejmě nebyly nijak výrazné, ale určitě by mohly do začátku po škole usnadnit ţivot. Započítávání let do potřebné doby pojištění není pro Studenty nyní asi nijak důleţité, vzhledem k prodluţujícímu se věku, který je stanoven pro 128
Prezentácia projektu. Vysokoškoláci do praxe [online]. Změněno 10. 3. 2014 [cit. 10. 3. 2014].
52
odchod do důchodu, avšak pokud by Student dlouho nemohl najít práci, mohly by mu při nynějším započítávání 3 let, jako náhradní doby pojištění pro osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání krajské pobočky Úřadu práce, nastat problémy. Domnívám se, ţe by mělo být jako dříve Studentům započítáváno do doby pojištění i studium na vysoké škole. Ne v podobě, jaká byla dříve, tedy započítání všech studijních let, ale části takového studia, kde by např. u bakalářského studia byly započítány poslední dva roky a u magisterského poslední tři, a to s ohledem na to, ţe na spoustě fakult je povinná praxe, kde Student vykonává pracovní činnost a nebývá za to odměněn, a na jinou placenou práci jim nezbývá čas. Poslední dva, případně tři roky z důvodu, aby nedocházelo Studenty ke zneuţívání, ţe by se zapisovali do prvních ročníků vysokých škol, jen z tohoto důvodu.
Také
pokud
pracují
na
černo,
nemají
nárok
na
podporu
v nezaměstnanosti, jak bylo uvedeno jiţ dříve, coţ můţe vést ke zhoršení ţivotní situace, kdy absolventa jiţ nepodporují rodiče a ztrácí jakýkoliv příjem. Z výše uvedeného soudím, ţe pokud by stát umoţnil studentům větší moţnost zaměstnání při studiu většími finančními úlevami nejen pro zaměstnance, ale i zaměstnavatele, mohlo by to vést k vytvoření více volných míst, čímţ by pomohli tvořit odborníky v různých oborech, ale pomohli by i ekonomice. Studenti by jiţ nepracovali na černo a finančně by si tedy polepšil i stát. Spousta Studentů si také neuvědomuje, ţe pokud pracuje na černo, tak je taková praxe téměř k ničemu, protoţe nový zaměstnavatel si nemůţe u bývalého ověřit ţádné informace, jelikoţ u něj jakoby nikdy nepracoval a i reference z dřívějšího místa mohou být při hledání práce prospěšné. Práce na dohody konané mimo pracovní poměr či na černo u důchodců nehrají tak významnou roli. Důchodci si prací uţ jenom přivydělávají a hlavním příjmem pro ně je důchod. Za jediné negativum u práce na černo lze povaţovat nezvyšování procentní výměry starobního důchodu. V dalších části diplomové práce jsem se zaměřila na překáţky v práci a na odborný rozvoj zaměstnanců. Současná doba disponuje velkými moţnostmi
53
studia a více neţ dříve je potřeba mít vysokoškolské vzdělání. To můţe zaměstnancům i zaměstnavatelům přinést nemalé problémy. Jak ovšem vyplynulo i z dotazníku, většina zaměstnavatelů vítá, ţe jejich zaměstnanci mají zájem studovat a podporují je. Myslím, ţe je to správné, ţe je zaměstnancům dovoleno studovat a zaměstnavatelé jim vychází vstříc. Dle mého názoru by měla být v zákoníku práce ještě lépe upravena moţnost studia, která by dovolila studovat lidem, kteří po ukončení střední školy neměli moţnost nastoupit na vysokou školu, z důvodu finančních či jiných, a mají potenciál ke studiu. Samozřejmě je nutné chránit i zaměstnavatele, kterému v důsledku neustálých absencí můţou nastat komplikace. Pro tyto situace by bylo výhodné, aby bylo zákoníkem práce upraveno více moţností pro absenci z důvodu studia, např. moţnost nahrazení pracovní doby o víkendech či moţnost nadpracování během týdne. Patrně ne u všech povolání je takové nahrazování moţné, ale pokud to práce dovoluje, bylo by vhodné takovou moţnost upravit, aby měl zaměstnanec více moţností pro studium a tím pro zkvalitnění výkonu práce, coţ by přineslo pozitiva i zaměstnavateli. Velkým problémem v České republice je zvyšující se nezaměstnanost. Z mého pohledu by pro oţivení ekonomiky a sníţení nezaměstnanosti měla být práce důchodců omezena např. mnoţstvím nadpracovaných let, kdy by důchodci mohli pracovat pouze 3 roky od splnění zákonem daných podmínek pro získání řádného starobního důchodu, v případě zaučení nového pracovníka na dobu dalšího roku. Výjimky by tvořila zaměstnání, ve kterých je nedostatek pracovníků, např. lékaři, zubaři apod. nebo pokud se jedná o skutečné odborníky např. pro výuku na vysokých školách, pro výzkum. Pokud by omezení počtu odpracovaných let po dosaţení na moţnost vyplácení starobního důchodu existovala, jistě by poklesla nezaměstnanost, kdy by na uvolněná místa mohli nastoupit mladší nezaměstnaní lidé. Navíc vezmeme-li v úvahu zvyšující se věk pro odchod do důchodu, není moţné pracovat v některých případech ještě déle, ale důchodci se snaţí udrţet si svá pracovní místa, i pokud plnění pracovních povinností není jiţ v jejich silách. Pro spoustu důchodců by to znamenalo pokles
54
ţivotní úrovně, ale pro zamezení takového poklesu existuje moţnost penzijního připojištění a od roku 2013 i moţnost druhého důchodového pilíře, kdy si mohou lidé lépe šetřit na penzi za produktivního ţivota. U omezení doby, ve které by mohli důchodci stále ještě být výdělečně činní, by mohl nastat problém v otázce diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb.129 a směrnice Rady 2000/78/ES130. Domnívám se, ţe v mnou navrhovaném řešení by se jednalo o legitimní cíl, neboť důchodci by nebyli bez finančních prostředků, mladým lidem by se otevřela moţnost najít práci a tím by se ulehčilo státnímu rozpočtu, coţ by vedlo k moţnosti vyuţít peníze na další potřebné projekty. Pokud jde o srovnání zaměstnávání starobních důchodců a vysokoškolských studentů, největší rozdíl spatřuji v moţnosti daňových slev, jak bylo rozebráno v poslední kapitole diplomové práce. Plně souhlasím s rozhodnutím vlády, která důchodcům přestala svým rozhodnutím umoţňovat slevu na dani z příjmů na poplatníka. Důchodcům není daněn do určité výše důchod, který je u nich povaţován za hlavní příjem, a není tedy nutné jejich vedlejší příjem nedanit. V oblasti odvodu daní z příjmů mají výhody Studenti, kteří vyuţívají nejen slevu na poplatníka, ale i na studenta. V tomto samozřejmě spatřuji výhodu, avšak z vlastní zkušenosti musím říct, ţe málo Studentů se při škole dostane k takovému výdělku, aby mohli slevu na studenta uplatnit. Určitě by pro zaměstnávání Studentů bylo výhodnější stanovit částky, ze kterých by odváděli sociální a zdravotní pojištění, na vyšší částky neţ je nyní, např. u práce na dohodu o pracovní činnosti aţ na 10 000 Kč, jako tomu je u dohody o provedení práce. Jak bylo uvedeno výše, za Studenta je odváděno zdravotní a sociální pojištění státem, v souvislosti s dohodou o pracovní činnosti by bylo ještě řešením, ţe by Studenti měli stanovené úlevy na pojištění dle výdělku. Například u práce na základě dohody o pracovní činnosti a u zaměstnávání na základě pracovní smlouvy by do výdělku 5 000 Kč nebylo placeno pojištění, od 5 001 Kč do 10 000
129 130
Zákon č. 198/2009 Sb. Směrnice č. 2000/78/ES
55
Kč sociální pojištění ve výši 3,5 % a zdravotní ve výši 2 %, nad 10 000 Kč jiţ standardní pojištění, tedy sociální ve výši 6,5 % a zdravotní ve výši 4,5 %. Cílem práce bylo zhodnocení moţných výhod a nevýhod zaměstnávání specifických kategorií osob, jako jsou vysokoškolští studenti a starobní důchodci, nejen z pohledu pracovního práva, ale také z oblasti sociálního zabezpečení a finančního práva, zhodnotit právní úpravu a navrhnout moţné změny právní úpravy. Z pohledu de lege ferenda povaţuji za nutné, aby byla omezena především práce důchodců poté, co jim můţe být vyplácen starobní důchod, a zavedení mírnějších odvodů pro pracující studenty a opětovné započítávání části studijních let do důchodového pojištění.
56
12.
Seznam literatury
Knižní vydání: [1] BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo, 6. upravené a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 552 s. ISBN 978-80-7400-440-7 [2] BEZOUŠKA, Petr, IVANCO, Gabriela. Pracovní právo pro zaměstnavatele. Praha: Linde, akciová společnost, 2010, 224 s. ISBN 928-80-7201-795-9 [3] ČERNÁ, Jana, TRINNEROVÁ, Dagmar, VACÍK, Antonín. Právo sociálního zabezpečení 2. rozšířené vydání. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2007, 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2 [4] GALVAS, Milan a kol. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 746 s. ISBN 978-80-210-5852-1 [5] HRABCOVÁ, Dana. Východiska a principy odměňování závislé práce v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 133 s. ISBN 80-210-2277-9 [6] HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo v bodech s příklady. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, 144 s. ISBN 978-80-7357-846-6 [7] JOUZA, Ladislav. Pracovněprávní slovník zaměstnavatele. aktualizované vydání, Český Těšín: Poradce s. r. o., 2004, 288 s. ISBN 80-7365-021-5
57
[8] KOTTNAUER, Antonín a kol. Zákoník práce - komentář s judikaturou. Podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012. Praha: Leges, 2012, 1088 s. ISBN 978-80-87576-08-3 [9] PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik, 13. aktualizovaní vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 144 s. ISBN 978-80-247-4090-4 [10] RICHTER, Jaromír. Pracovní právo: pro prezenční formu studia. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. 2012, 154 s. ISBN 978-80-7248-738-7 [11] ŠUBRT, Bořivoj a kol. Abeceda mzdové účetní 2013, 23. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2013, 576 s. ISBN 978-80-7263-800-0 [12] ŠUBRT, Bořivoj a kol. Abeceda mzdové účetní 2014, 24. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2014, 608 s. ISBN 978-80-7263-851-2 [13] TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení, 6. podstatně přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 320 s. ISBN 97880-7400-473-5 [14] ZACHARIÁŠ, Jaroslav a kol. Praktikum pracovního práva. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2007, 215 s. ISBN 978-807380-045-1 [15] ŢENÍŠKOVÁ, Marta, PŘIB, Jan. Zákon o nemocenském pojištění od 1. 1. 2014 s komentářem a příklady. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s. r. o., 2014, 280 s. ISBN 978-80-7263-856-7
58
Internetové zdroje: [16] BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. Beck-online. [online]. Změněno 18. 12. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/resultsgroup.seam?groupIndex=0&conversationId=786651 [17] Daně, účetnictví. Zákonné pojištění. Zákonné zdravotní pojištění. BusinessInfo.cz [online]. Změněno 31. 1. 2014 [cit. 31. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakonne-zdravotni-pojisteni-3568.html [18] DĚRGEL, Martin. Zvyšování vs. Prohlubování kvalifikace zaměstnance. Mzdová praxe [online]. Změněno 1. 3. 2007 [cit. 21. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d1625v1601-zvysovani-vsprohlubovani-kvalifikacezamestnance/?search_query=$issue=3I31&order_by=&order_dir=&type=&search _results_page=1 [19] HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. Nemocenské pojištění při zaměstnání malého rozsahu. Beck-online. [online]. Změněno 18. 12. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6bonzsw233dmvxhg23fl5yg 62tjon2gk3tjl5yhe2k7pjqw2zltorxgc3tjl5wwc3dfnbxv64tppjzwc2dv&groupIndex =1&rowIndex=0&conversationId=444634
59
[21] Informace k přiznání slevy na dani pracujícím starobním důchodcům (Tisková zpráva GFŘ). Ministerstvo financí České republiky [online]. Změněno 5. 2. 2014 [cit. 5. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/dane/danova-legislativa/2013/informace-k-priznani-slevy-na-danipracu-11342 [22] Informace pro občany České republiky. Zaměstnávání starobních důchodců. Portál veřejné správy [online]. Změněno 20. 1. 2014 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/183/184/4411.html#obsah [23] Kdy se neplatí z důchodu daň z příjmu. [online]. Finance.cz. Změněno 14.
2.
2014
[cit.
14.
2.
2014].
Dostupné
z:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/396313-kdy-se-neplati-z-duchodu-dan-zprijmu-/ [24] KŘIVOHLAVÝ, Aleš. Nemocenské pojištění studentů ze zaměstnání sjednaného na dobu prázdnin. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Změněno 18. 12. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanychcisel/clanky/judr-ales-krivohlavy-nemocenske-pojisteni-studentu-ze-zamestnanisjednaneho-na-dobu-prazdnin.htm [25] Materiály na jednání vlády 23. května 2012. Ministerstvo financí České republiky [online]. Změněno 23. 5. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/materialy-na-jednani-vlady/2-ctvrtleti12/materialy-na-jednani-vlady-23-05-12-2383
60
[26] Nejčastější dotazy důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Změněno 30. 9. 2013 [cit. 18. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/templates/nejcastejsidotazy.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7bF32F8E92-38CC465D-BCDD1A62B86C1B5E%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2finformace%2fnejcastejsidotazy%2fnejcastejsi-dotazy-duchodovepojisteni%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#duchodove76 [27] Nejčastější dotazy nemocenského pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Změněno 18. 1. 2014 [cit. 18. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/templates/nejcastejsidotazy.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7b297E2F70-A9FC-4549-95A074E5AF560B02%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2focssz%2finformace%2fnejcastejsi-dotazy%2fnejcastejsi-dotazy-nemocenskepojisteni%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#1
[28] Nemocenské pojištění v roce 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].
Změněno
1.
2.
2014
[cit.
1.
2.
2014].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/7 [29] Práce a právo. Příručka pro personální a platovou agendu. XI. Péče o zaměstnance. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Změněno 30. 9. 2013 [cit. 10. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB050 [30] Práce a daně. Pracovní poměr a dohody. Studentské finance [online]. Změněno
10.
12.
2013
[cit.
10.
12.
2013].
Dostupné
http://student.finance.cz/prace-dane/informace/zamestnani/pracovni-pomer/
61
z:
[31] Práce a daně. Sociální pojištění. Důchodové pojištění. Studentské finance [online].
Změněno
1.
2.
2014
[cit.
1.
2.
2014].
Dostupné
z:
http://student.finance.cz/prace-dane/informace/socialni-pojistenistudentu/duchodove/ [32] Práce a daně. Sociální pojištění. Nemocenské pojištění. Studentské finance [online].
Změněno
10.
12.
2013
[cit.
10.
12.
2013].
Dostupné
z:
http://student.finance.cz/prace-dane/informace/socialni-pojistenistudentu/nemocenska/ [33] Práce a právo. Příručka pro personální a platovou agendu. IX. Překáţky v práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Změněno 30. 9. 2013 [cit. 15. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB038 [34] Příručka budoucího důchodce v roce 2013. Důleţité informace, které byste měli vědět o starobním důchodu. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení [online].
2013.
40
s.
ISBN
978-80-87039-30-4
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/BE2C8116-FF17-4660-BEEF6693A4B2E373/0/PBD2013_web.pdf [35] Specifické kategorie zaměstnanců – starobní důchodci a studenti. Nakladatelství
Verlag
Dashöfer
[online].
Změněno
11.
11.
2013
[cit. 11. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.dashofer.cz/7/0/specificke-kategoriezamestnancu-starobni-duchodci-a-studenti-cid285700/ [36] Veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo zdravotnictví [online]. Změněno 10.
2.
2014
[cit.
10.
2.
2014].
Dostupné
http://www.mzcr.cz/Cizinci/obsah/verejne-zdravotni-pojisteni_2617_22.html
62
z:
[37] Prezentácia projektu. Vysokoškoláci do praxe [online]. Změněno 10. 3. 2014 [cit. 10. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.vysokoskolacidopraxe.sk/prezentaciaprojektu/ Právní předpisy: [38] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení [online]. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:166:0001:01:CS:HTML [39] Směrnice Rady č. 89/105/EHS ze dne 21. 12. 1988, o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění [online]. In: EURlex
[právní
[cit.
27.
informační
systém].
1.
Úřad
2014]
pro
publikace
Dostupné
Evropské z:
unie.
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31989L0105:cs:HTML [40] Směrnice Rady č. 2000/78/ES ze dne 27. 11. 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání [online]. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. [cit. 11. 3. 2014] Dostupné
z:
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:05:04:32000L0078:CS:PDF [41] Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění zákona č. 162/1998 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 12. 2013]
63
[42] Zákon č. 491/1990 Sb., Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o placeném studijním volnu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 12. 12. 2013]. [43] Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
In:
ASPI
[právní
informační
systém].
Wolters
Kluwer
ČR
[cit. 28. 12. 2013]. [44] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2014]. [45] Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
In:
ASPI
[právní
informační
systém].
Wolters
Kluwer
ČR
[cit. 17. 1. 2014]. [46] Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 2. 2014]. [47] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 1. 2014]. [48] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 11. 2012]. [49] Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
In:
ASPI
[právní
informační
[cit. 1. 12. 2013].
64
systém].
Wolters
Kluwer
ČR
[50] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 11. 2013]. [51] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 3. 2014]. [52] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 16. 1. 2014]. Periodika: [53] DANDOVÁ, Eva. Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi. Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 9/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 184 s. ISSN 1213-9270 [54] DANDOVÁ, Eva. Zákoník práce versus občanský zákoník. Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 12/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 184 s. ISSN 1213-9270 [55] DANĚK, Antonín. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění s komentářem. Poradce č. 11-12/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 336 s. ISSN 1211-2437 [56] DANĚK, Antonín. Zdravotní pojištění – zaměstnavatelé a zaměstnanci po 1. 1. 2013. Poradce č. 6/2013 Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 256 s. ISSN 1211-2437 [57] DĚRGEL, Martin. Vše o zdanění mezd. Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 3-4/2012. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 200 s. ISSN 1213-9270
65
[58] ENGELMANN, Jan. Studenti a zdravotní pojištění. Poradce č. 13/2012. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 256 s. ISSN 1211-2437 [59] HEJKAL, Tomáš. Zákon o nemocenském pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., s komentářem. Poradce č. 1/2014. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 272 s. ISSN 1211-2437 [60] HEJKAL, Tomáš. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění s komentářem. Poradce č. 12/2012. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 240 s. ISSN 1211-2437 [61] JOUZA, Ladislav. Pracovní smlouva a nový občanský zákoník. Poradce č. 6/2014. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2014, 288 s. ISSN 1211-2437 [62] JOUZA, Ladislav. Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb, s komentářem. Poradce č. 3-4/2014. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 432 s. ISSN 1211-2437 [63] MACHÁČEK, Ivan. Odpočty a slevy na dani z příjmů u FO v r. 2013, Daně, účetnictví, Vzory a případy č. 2/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 184 s. ISSN 1213-9270 [64] PRAŢÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II. s komentářem, zákon č. 89/2012 Sb. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2012, 320 s. ISBN 978-80-7365-338-5 [65] SEDLÁKOVÁ, Eva. MARTINCOVÁ, Drahomíra. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů s komentářem. Poradce č. 7-8/2013. Český Těšín: Poradce s. r. o., 2013, 400 s. ISSN 1211-2437
66
Soudní rozhodnutí: [66] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 182/2006. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 28. 1. 2014] [67] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, ze dne 28. 4. 2006, sp. zn. 4 Ads 6/2005 In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 1. 12. 2013] [68] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR, ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 3 Ads 88/2006 In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 5. 2. 2014] [69]
Rozsudek
Krajského
soudu
v
Ostravě,
ze
dne
25.
9.
2004,
sp. zn. 19 Cad 120/2006 In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 18. 12. 2013]
67
13.
Přílohy
Tabulka č. 1
Ano
Nerozhodovalo
Ne
Kvůli penězům
53 (85,48%)
6 (9,68%)
3 (4,84%)
Kvůli povinné praxi
15 (24,19%)
19 (30,65%)
27 (43,55%)
Protože jsem chtěl/a praxi
42 (67,74%)
7 (11,29%)
13 (20,97%)
Protože mě to bavilo
36 (58,06%)
16 (25,81%)
10 (16,13%)
Protože to vyžadovali rodiče
7 (11,29%)
9 (14,52%)
46 (74,19%)
Tabulka č. 2
Pro můj obor ve škole: Pro můj budoucí život: Pro moje zájmy: Pro budoucí práci:
velmi přínosné
přínosné
nemám názor
malý přínos
žádný přínos
15
23
2
13
10
23
29
1
8
2
11
29
6
10
7
20
27
0
10
6
68
Graf č. 1
Graf č. 2
69
Graf č. 3
Graf č. 4
70
Graf č. 5
Graf č. 6
71
Graf č. 7
72
