Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Právní a ekonomické aspekty osobního bankrotu
Eva Bulínová 2015
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Právní a ekonomické aspekty osobního bankrotu“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ ……………… Eva Bulínová
1
Věnování Tato práce je věnována mým prarodičům, Antonínu Fantalovi a Aloisii Bulínové, jež nás opustili v roce 2014. Tímto bych jim chtěla poděkovat za všechny vědomosti a dovednosti, jež mi předali a rozloučit se s nimi.
2
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou osobního bankrotu, konkrétně provedením analýzy příčin, důsledků a současné právní legislativy vztahující se k této problematice. Zvolený problém jsem řešila pomocí analýzy, syntézy a komparace právní úpravy, bibliografie a článků z internetových zdrojů. Na základě zjištěných údajů jsou v závěru práce sepsány kladné i negativní aspekty tohoto institutu. V závěru je také upozornění a navrhované řešení ohledně opakovaných žadatelů o přiznání statusu osobního bankrotu. Abstract This bachelor thesis is focused on the characteristics of personal bankruptcy, more specifically performing the analysis of causes, consequences and current legal legislation related to this issue. The given problem is solved by means of analysis, synthesis and comparison of legislation, bibliographies and articles from Internet sources. According to the findings in my theses, I tried to list positive and negative aspects of this institution of law. In conclusion, there are also warnings and suggested solutions for granting the status of personal bankruptcy for the applicants repeating the application. Klíčová slova Osobní bankrot, dlužník, věřitel, pohledávka, splátkový kalendář, zpeněžení majetkové podstaty. Keywords Personal bankruptcy, debtor, kreditor, claim, payment schedule, convert property into money.
3
OBSAH ÚVOD
6
1.
7
ZÁKLADNÍ CHRAKTERISTIKA OSOBNÍHO BANKROTU
1.1. Historický přehled
8
1.2. Přehled základních platných pramenů úpadkového práva
8
1.3. Možné příčiny osobního bankrotu
9
1.4. Základní terminologie
10
1.5. Osobní bankrot manželů
11
2.
12
Průběh řízení
2.1. Základní podmínky
12
2.2. Zásady insolvenčního řízení
12
2.3. Procesní subjekty insolvenčního řízení
13
2.4. Řešení osobního bankrotu
14
2.5. Zahájení insolvenčního řízení
15
2.6. Přihlašování pohledávek věřitelů
16
2.7. Přezkumné jednání
16
2.8. Schůze věřitelů
17
2.9. Rozhodnutí o úpadku
17
2.10.
18
3.
Splnění oddlužení a osvobození dlužníka
Dopady osobního bankrotu
19
3.1. Pozitivní aspekty – dlužník
19
3.2. Pozitivní aspekty – věřitel
20
3.3. Negativní aspekty – dlužník
20
3.4. Negativní aspekty – věřitel
21
4.
23
Šikanózní návrh a jeho dopady
4
5.
Osobní bankrot v Britském království
24
5.1. Vyhlášení bankrotu - VB
24
5.2. Insolvenční řízení - VB
25
5.3. Omezení v průběhu vyhlášení bankrotu - VB
26
5.4. Majetek dlužníka - VB
26
5.5. Domov dlužníka - VB
27
5.6. Příjem dlužníka - VB
28
5.7. Konec osobního bankrotu - VB
28
5.8. Komparace systému Velké Británie a České republiky
29
ZÁVĚR
30
ZDROJE
32
5
ÚVOD Osobní bankrot se od zavedení v roce 2008 stává postupným trendem, jak vyváznout z tíživé situace fyzické osoby, jejíž dluhy nepochází z podnikání. Díky tomuto institutu se může plno lidí dostat z finanční tísně, při předpokladu splnění všech požadavků stanovených zákonem. Cílem této práce je zjistit problémová místa v právním systému České republiky a zároveň se podívat jak osobní bankrot v prostředí České republiky probíhá. Toto téma jsem si vybrala jelikož, institut osobního bankrotu je relativně nový a tudíž není prověřen soustavou našich soudů. Ráda bych zjistila, jestli nastavené hranice zákonodárcem jsou dostačující a zda nebude mít pouze krátkého trvání v důsledku nátlaku na zákonodárce na zrušení. V této práci bude čerpáno z různých knižních publikací, ale také z internetových zdrojů, kde jsou publikovány různé články na uvedené téma a samozřejmě z legislativy České republiky. Bohužel na judikaturu si budeme muset ještě chvíli počkat. V práci bude použita syntéza, analýza a komparace, z důvodů dosažení co nejpřesnějšího výstupu. Na začátku práce Vás seznámím s historií úpadkového práva, poté stručně vysvětlím určité právní instituty zahrnující tuto problematiku. Následně bude popsáno řízení při oddlužení, jakožto jediný možný institut při osobním bankrotu. V závěru práce budou sesbírané pozitivní a negativní aspekty tohoto institutu.
6
1. ZÁKLADNÍ CHRAKTERISTIKA OSOBNÍHO BANKROTU Možnost vyhlášení osobního bankrotu přišla do českého právního řádu relativně nedávno. Stalo se tomu tak 1. ledna 2008, kdy vstoupil v platnost zákon č. 182/ 2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon). Právní institut osobního bankrotu, je mezi všeobecnou veřejností nejrozšířenějším pojmem, který si lidé spojují s insolvenčním řízením. Málokdo však už ví, že s insolvenčním řízením není spojen pouze „osobní bankrot“, ale téže konkurs, oddlužení či reorganizace. Osobní bankrot je však specifický v tom, že je to forma oddlužení, ale pouze pro fyzické osoby, jejichž dluhy přerostly únosnou výši a je vysoce pravděpodobné, že i při konsolidaci půjček nemá dotyčná osoba šanci uspokojit všechny své věřitele v plné výši.1 Do konce roku 2013 platilo, že žádosti o status osobního bankrotu smí být vyhověno pouze fyzickým osobám, které nemají žádné dluhy z podnikání. Ostatní subjekty tudíž byly oddlužovány pomocí prostředků reorganizace a konkurzu. Od 1. 1. 2014 dostávají možnost na osobní bankrot i osoby samostatně výdělečně činné, ale aby na status osobního bankrotu mohly dosáhnout, tak jen v případě, že věřitelé, jejichž pohledávky vyplývají z podnikatelské činnosti, budou s tímto prostředkem souhlasit. Bez souhlasů těchto věřitelů může živnostník o oddlužení žádat, jen jedná-li se o pohledávky, které se nepodařilo uspokojit v rámci předchozího insolvenčního řízení, ve kterém soud zrušil konkurz pro nedostatek majetku dlužníka.2
1
JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014, publikováno 6. 12. 2007 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/cl_07_071206.html 2 DLOUHÁ, Petra. Osobní bankrot 2014: Nově oddlužení pro živnostníky a společné pro manžele. Peníze.cz [online]. Peníze.cz, publikováno 29. 1. 2014 [cit. 28. 3. 2015]. ISSN 12132217. Dostupné z: http://www.penize.cz/osobni-bankrot/280564-osobni-bankrot-2014-noveoddluzeni-pro-zivnostniky-a-spolecne-pro-manzele
7
1.1. Historický přehled Tak jak většina evropských právních řádů vychází z práva římského, tak i české právo na tom není jinak. Počátky insolvenčního řízení můžeme shledávat už ve středověku v oblasti severní Itálie, jelikož zde bylo v podstatě ideální prostředí pro vznik. V severoitalských městech panoval čilý obchodní ruch, ale také zde působily školy glosátorů a komentátorů. Základy insolvenčního řízení tedy můžeme umístnit do tohoto období, avšak první ucelená procesní úprava k nám dochází až v podobě Josefínského konkursního řádu z roku 1781. Postupem času byl Josefínský konkursní řád doplňován s ohledem na vývoj ve sféře ekonomické, avšak po určité době byly už nedostatky tak velké, že musel být nahrazen konkursním řádem č. 1/1869 ř. z. Ani tento řád se příliš v praxi neosvědčil a tudíž světlo světa spatřilo nařízení č. 337/ 1914, kterým byl zaveden řád konkursní, řád vyrovnávací a řád odpůrčí. S ohledem na socialistickou koncepci, kdy nikdo nemá osobní vlastnictví, byl tento řád roku 1950 zrušen a vzniklo pouze pár nedostačujících paragrafů v občanském soudním řádu. Znovu rozšíření a propracování insolvence proběhlo díky zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. A zatím pro nás nejdůležitější změny byly přijaty v roce 2006, kdy byl přijat zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.3
1.2. Přehled základních platných pramenů úpadkového práva Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014
3
CHALUPECKÁ, Kristýna a kol. Insolvenční právo v teorii a praxi. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 18-21s. ISBN 978-80-210-6038-8.
8
Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, ve znění k 31. 3. 2011 Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění k 1. 1. 2014 Vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění k 1. 8. 2013 Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění k 1. 1. 2013 Vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců, ve znění k 1. 1. 2014
1.3. Možné příčiny osobního bankrotu Jako základní problém spatřuji výši finanční gramotnosti v České republice. Kdybychom ji měli měřit, zjistili bychom, že naši občané jsou na tom velmi špatně. Plno lidí neumí plánovat v dlouhodobém horizontu a ani flexibilně reagovat na výkyvy na finančním trhu. Následně se proto dostávají do takzvané dluhové pasti v důsledku špatného hospodaření, kdy nejsou ochotni snížit svůj nastavený standard, a následného braní úvěrů. Finanční gramotnost, ale není zase až tak složitá jak vypadá. Je to pouze soubor určitých znalostí a postupů, jak se pohybovat na finančním trhu a jak zacházet se statky. Základním pravidlem by mělo pro lidi být, že nemůžou utratit více, než kolik vydělají a také plánovat v dlouhodobějším horizontu, aby je nepřekvapili nečekané výdaje.4 Druhotnou příčinou může být nenadálá změna v životech jedinců. Mám na mysli např. placení hypotéky po ztrátě manžela a nemožnost prodeje nemovitosti, či přírodní katastrofy nebo krize ve finanční sféře, za jejímiž následky je hromadné propouštění. 4
Finanční (ne)gramotnost v Česku. Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_130527_zamrazi lova_ct24.html
9
1.4. Základní terminologie Úpadek Pro splnění definice úpadku musí mít dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a zároveň je u něj nemožnost splácení. Při této situaci může podávat návrh na insolvenční řízení jak dlužník, tak věřitel. Hrozící úpadek V případě hrozícího úpadku, může podat insolvenční návrh pouze sám dlužník a to v případě, že vzhledem ke všem okolnostem, lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen plnit řádně a včas podstatnou část svých závazků.5 Insolvenční řízení Insolvenční řízení je řízení, jež má za předmět dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční soud Insolvenční soud je soud, u nějž insolvenční řízení probíhá a kam se i podává insolvenční návrh. Majetková podstata Tímto pojmem je označen majetek, jehož prodáním dojde k uspokojení věřitelů. Osoba s dispozičním oprávněním Tato osoba je oprávněna nakládat s majetkovou podstatou. Zajištění věřitelé Jsou věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, zajišťovacím právem, omezením převodu nemovitosti apod. Přihláška pohledávky
5
Insolvenční zákon – definice úpadku. Fabianpartners [online]. TRUSTIA, © 2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.fabianpartners.cz/cz/insolvencni-spravce/insolvencnipravo-pojmy-a-instituty/insolvencni-zakon-definice-upadku/
10
Pomocí přihlášky pohledávky věřitel uplatňuje svá práva v insolvenčním řízení. Pohledávkám, jež se do stanoveného termínu nepřihlásí, zaniká možnost vymáhání svých nároků. Insolvenční rejstřík Insolvenčním rejstříkem se rozumí veřejný informační systém, kde jsou zapsány informace o dlužnících, kteří využívají možnost dostat se z dluhů jednou z cest definovaných v insolvenčním zákonu.6
1.5. Osobní bankrot manželů Osobní bankrot nestíhá jen samostatné subjekty, ale může postihnout i celé manželské páry. Dříve se tato situace řešila tím způsobem, že oba manželé museli podat samostatný insolvenční návrh se souhlasem svého zákonného manžela a i soudy je pak posuzovali jako samostatné jednotky. Tudíž se stávalo, že jednomu z manželů bylo vyhověno avšak druhému nikoliv. Ohledně manželských párů můžeme najít dva druhy dluhů a to: dluhy, jež jsou společné a nerozdílné a dluhy, jejichž závazek spočívá ve společném jmění manželů. Tohle rozdělení mělo svůj praktický význam i v insolvenčním řízení, avšak od 1. 1. 2013, tento význam ztratilo, nýbrž nabyla účinnosti novela exekutorského řádu, která umožňuje z titulu závazku jednoho z manželů vést exekuci i proti druhému z manželů. Tudíž kdyby jeden z manželů procházel osobním bankrotem, ten druhý by pořád mohl být stíhán exekučně. Od 1. 1. 2014 již ale platí novela, jež společné oddlužení umožňuje a zamezuje tak těmto situacím. Díky této novele je vyhověno více lidem, jež žádají o osobní bankrot a ulevilo se i soudní administrativě, což má za následek i rychlejší projednávání.7
6
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 24-25 s. ISBN 978-80-89001-10-3. 7
Osobní bankrot manželů. Můj Bankrot CZ – vše o osobních bankrotech [online]. Můj Bankrot CZ, © Advokátní kancelář Paroulek a spol. [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.muj-bankrot.cz/osobni_bankrot_manzelu/?
11
2. Průběh řízení Jak je již zmíněno výše, způsobem řešení úpadku pro fyzické osoby a fyzické osoby, které podnikají a výbor věřitelů jim schválí tento nástroj insolvenčního práva, je oddlužení. Zákonodárce tak připravil fyzickým osobám, jež se ocitly v dluhové pasti, nástroj, pomocí nějž napomáhá k zotavování ekonomické situace dlužníka. Avšak k úspěšné žádosti nestačí pouze splnit podmínky úpadku a podání žádosti. Musí proběhnout insolvenční řízení, na jehož základě insolvenční soudce rozhodne o insolvenčním návrhu.
2.1. Základní podmínky Jak již bylo naznačeno výše, prvotní podmínkou je, aby se jednalo o osobní bankrot, je dlužník jako fyzická osoba, jejíž dluhy nevznikly v návaznosti na podnikatelskou činnost anebo fyzická osoba samostatně výdělečně činná. Následně na to navazují finanční možnosti dlužníka, jelikož podstatou a také druhou podmínkou je splacení minimální výše, alespoň 30 % dlužné částky všem svým věřitelům s přihlášenými pohledávkami.
2.2. Zásady insolvenčního řízení Insolvenční zákon není rigidním předpisem, ale tím jak zákonodárce použil dispozitivní ustanovení, umožnil určitou flexibilitu, díky níž může insolvenční soudce reagovat na nově vzniklé jedinečné situace, jež se před něj budou v průběhu let dostávat. Tato značná právní volnost je však omezena zásadami uvedenými v § 5 insolvenčního zákona. Mezi první a podstatnou zásadou se nám objevuje zásada vedení řízení způsobem, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen či nedovoleně zvýhodněn, ale zároveň bylo dosáhnuto rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Tudíž nám vychází, že by řízení mělo být efektivní a zároveň co nejspravedlnější. Jako druhá zásada se nám tu objevuje zásada rovnosti možností u věřitelů stejného nebo obdobného postavení. Tato zásada nám naráží na dvě skupiny
12
věřitelů a to zajištěných a nezajištěných. Přiznáním stejného práva by tudíž docházelo ke zvýhodnění zajištěných věřitelů, což by bylo v rozporu s první zásadou. Avšak pokud existuje insolvenční řízení v němž věřitelé nemají rozdílné postavení, tak v tomto řízení musí být možnosti věřitelů shodné. Třetí zásada nám navazuje na již zmíněné předchozí zásady a zní: zásada vyloučení omezení v insolvenčním řízení práva věřitele, jež byla nabyta v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení, avšak s výhradou zákonných ustanovení. A poslední základní zásada vymezená v §5 insolvenčního zákona je zásada zákazu v průběhu řízení provádět kroky směřujících k separátnímu uspokojení věřitele mimo probíhající insolvenční řízení. Tyto kroky, pokud nespadají do výjimek, by způsobovali nihilizaci insolvenčního řízení a zároveň by poškozovali zájmy ostatních insolvenčních věřitelů.8
2.3. Procesní subjekty insolvenčního řízení Okruh procesních subjektů insolvenčního řízení nám zákonodárce určil v § 9 insolvenčního zákona, kde se dozvídáme, že do subjektů spadají účastníci řízení, insolvenční soud, insolvenční správce, státní zastupitelství vstoupivší do řízení a likvidátor úpadce. V insolvenčním řízení rozhoduje samosoudce, ten však má pravomoc pověřit výkonem činnosti v rozsahu daném zákonem o vyšších soudních úřednících vyššího soudního úředníka. Jedná se v podstatě o asistenta soudce insolvenčního soudu, jež kromě vydávání procesních rozhodnutí má za povinnost získávat podklady a provádět úkony v rámci přípravy rozhodnutí následně vydávaného insolvenčním soudcem. Účastníky insolvenčního řízení se rozumí dlužník a věřitelé uplatňující právo vůči dlužníkovi a také osoby, jež mají pohledávky za majetkovou podstatou
8
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 25-26s. ISBN 978-80-89001-10-3.
13
nebo pohledávkami jim na roveň stavěnými a to po dobu od vzniku až po její uhrazení. Vedlejší účastenství je přípustné pouze při rozhodování v incidenčních sporech. Zákon pojmenovává účastníky incidenčního sporu jako žalobce a žalovaný. Zákon také počítá se situací, kdy dojde ke změně účastníka řízení, kdy při změně ze zákona účastník nic nedokládá, avšak při změně, jež nevyplívá z právního předpisu, je účastník povinen svůj status doložit veřejnou listinou.9
2.4. Řešení osobního bankrotu Osobní bankrot se ze zákona dá řešit dvěma, v podstatě třemi, různými způsoby. Věřitelé v této situaci vychází z ustanovení § 398 insolvenčního zákona, kde jsou ustanoveny možnosti řešení osobního bankrotu. Oddlužení může být tedy prováděno buď pomocí zpeněžení majetkové podstaty anebo pomocí splátkového kalendáře. Ve výjimečných případech se může jednat o kombinaci obou uvedených způsobů. Zpeněžení majetkové podstaty značí rozprodání všech hmotných statků ve vlastnictví dlužníka pro pokrytí určité části z dluhů. Oproti tomu je splátkový kalendář nastaven tak, aby byly závazky vůči věřitelům hrazeny postupně a z peněžitých statků budoucích. S výjimkou zajištěných věřitelů, jenž jsou uspokojováni pomocí zástav.10 Obě uvedená řešení mají své kladné a záporné stránky. Pokud si věřitelé zvolí možnost zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, berou na sebe riziko, že jim bude vyplaceno méně než v druhé variantě, ale zároveň je výhodou, že budou mít peníze v podstatě jednorázově a nemusí čekat. Splátkový kalendář naproti tomu vybízí možnost, že věřitelé dostanou nazpátky větší obnos dlužné částky, ale s tím, že jim bude spláceno postupně během pěti let. Nebyl by to ale český právní řád, kdyby se zde neobjevila i výjimka. I když je v zákonu stanovena hranice minimálně splacení 30 % všech zakázek, tak
9
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 46-47 s. ISBN 978-80-89001-10-3. 10 JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Op.cit.
14
následně zákon povoluje možnost, kdy je tato hranice nižší a to tehdy, není-li dlužník schopen splácet ve výši dohodnutých splátek, z důvodů, jež nemohl vlastní vůli ovlivnit.11
2.5. Zahájení insolvenčního řízení Insolvenční řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení, jelikož jen oni jsou aktivně legitimovaní, jak je již zmiňováno výše. Insolvenční řízení je zahájeno dnem kdy došel insolvenční návrh věcně příslušnému soudu. Při podávání návrhu na zahájení insolvenčního řízení se zároveň podává návrh na povolení oddlužení. Návrh na zahájení musí dle § 103 insolvenčního zákona obsahovat rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, případně v případě podávání věřitelem označení důkazů k prokázání svých tvrzení a podání přihlášky pohledávky. Jelikož naší problematikou je osobní bankrot, tak se pro speciální náležitosti návrhu musíme obrátit na §391 a 392 insolvenčního zákona. Návrh musí obsahovat: Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech, Údaje o příjmech dlužník za poslední tři roky, Návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový nevznáší a zároveň musí být na předepsaném formuláři.12 K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, případně prohlášení insolvenčnío změnách, jestli nějaké v mezidobí nastaly, listiny dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky a případně písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem
11
JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Op.cit. § 391 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014]. 12
15
dohodl, že částka, jež při oddlužení obdrží, může být nižší než 30% výše jeho pohledávky.13 Při formálních či obsahových vadách v návrhu na zahájení insolvenčního řízení vyzve soud podatele návrhu podle §393 insolvenčního zákona usnesením k opravě vadných částí ve lhůtě, jež nesmí být kratší než sedm dní. Pokud podatel řádně neodstraní vady podání ve stanovené lhůtě, tak soud může návrh odmítnout.14
2.6. Přihlašování pohledávek věřitelů Dalším krokem v insolvenčním řízení je vyzvání věřitelů, aby přihlásili své pohledávky. Při přihlašování nemusí být přihlašovány jen pohledávky věřitelů, ale také pohledávky, u kterých je dlužník ručitelem či spoludlužníkem. Zajištění věřitelé se musí při přihlášce pohledávky dovolat svého zajištění a uvést okolnosti, které je osvědčují, případně připojit listiny, které se toho týkají.
2.7. Přezkumné jednání Po ukončení přihlašování pohledávek, nastává fáze, kdy insolvenční správce a insolvenční soudce přezkoumávají podaný návrh. V tomto procesu dochází k rekapitulaci seznamu přihlášených věřitelů a výše jejich přihlášených pohledávek. Dlužník a insolvenční správce jsou následně poučení soudem a vyjadřují se k pravosti, výši pohledávek. Případ popírání pravosti pohledávky značí, že pohledávka nevznikla, či je promlčená nebo již zanikla. Také můžeme popírat pouze výši přihlášené pohledávky. Zákon nám stanoví, že popírání je umožněno pouze dlužníkovi a insolvenčnímu správci (věřitelům je toto právo odejmuto). Popře-li dlužník přihlášenou pohledávku, jinak uznanou insolvenčním správcem, nastává situace, 13
§392 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014]. 14 § 393 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014].
16
kdy nemůže být pohledávka považována za exekuční titul po skončení insolvenčního řízení. V případě, že je věřitelova pohledávka popřena, může věřitel podat ve lhůtě 30 -ti dnů incidenční žalobu. Po doručení vyrozumění o popření pohledávky běží 15 -ti denní hmotněprávní lhůta k uplatnění popření nároku. Při nastanuvším incidenčním sporu je insolvenční správce, případně dlužník, povinen prokázat důvody popření pohledávky.15
2.8. Schůze věřitelů Následujícím krokem v insolvenčním řízení je svolání, insolvenčním soudem, schůze věřitelů, kde přihlášení věřitelé hlasují, jakým způsobem bude provedeno oddlužení. Součástí rozhodnutí o svolání schůze věřitelů je i obligatorně její program. Na schůzi věřitelů má právo dostavit se i dlužník, insolvenční správce či státní zástupce, jenž vstoupil do insolvenčního řízení. Hlasování je nastaveno buď osobním hlasováním, nebo prostřednictvím hlasovacího lístku. Hlasy se počítají podle výše přihlášené pohledávky, tudíž na každou 1 Kč přihlášené pohledávky připadá na schůzi věřitelů 1 hlas. Podmínkou na schůzi věřitelů je fakt, že věřitelé nesmějí hlasovat ve vlastní věci či věci osoby blízké. V případě nedostavení se a nehlasování ani mimo schůzi, rozhodne podle insolvenčního zákona o způsobu řešení osobního bankrotu insolvenční soud. Ten se řídí dle zásad uvedených výše, tudíž se snaží maximalizovat uspokojení pohledávek, ale zároveň bere ohled na ekonomickou situaci dlužníka.16
2.9. Rozhodnutí o úpadku Po přezkoumání soudem, zda není návrhem sledován nepoctivý záměr, zda hodnota plnění, které by obdrželi při oddlužení, nebude nižší než 30 % výše jejich pohledávek (ledaže by věřitelé souhlasili s nižším uspokojením), zda jej nepodala 15
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 100-103 s. ISBN 978-80-89001-10-3. 16 KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 78-85 s. ISBN 978-80-89001-10-3.
17
osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto či zda dosavadní výsledky insolvenčního řízení nedokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, může soud podat rozhodnutí o úpadku dlužníka a o povolení jeho oddlužení. Kdyby dlužník jeden z předchozích bodů nesplňoval, mělo by to za následek zamítnutí návrhu.17
2.10.
Splnění oddlužení a osvobození dlužníka
Osvobození od dluhů nepřichází automaticky po skončení insolvenčního řízení, ale až na základě rozhodnutí vydaného insolvenčním soudem, které je oprávněn vydat dle § 414 an. Insolvenčního zákona. Aby rozhodnutí o osvobození mohl insolvenční soudce vydat, musí od dlužníka obdržet návrh na osvobození od dluhů. Z pohledu dlužníka by měl návrh na osvobození od dluhů podat ihned po ukončení insolvenčního řízení, jelikož po pravomocném skončení insolvenčního řízení, jej mohou věřitelé napadnout výkonem rozhodnutí anebo exekucí, jelikož se skončením insolvenčního řízení skončila také ochrana před výkonem těchto dvou institutů. Výkon rozhodnutí či exekuci můžou věřitelé vést proti dlužníkovi až do rozhodnutí insolvenčního soudce o osvobození od dluhů.18
17
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, s. 220. ISBN 978-80-89001-10-3. 18 MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 3. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2014, s. 147. ISBN 978-80-7201-939-7.
18
3. Dopady osobního bankrotu Změna norem upravující úpadek v českém právním řádu zavedla větší míru flexibility řízení, jelikož insolvenční zákon zavedl větší míru dispozitivnosti, než bylo v letech dřívějších, zároveň rozšířil okruh termínů a lhůt pro jednotlivé úkony v insolvenčním řízení čímž podpořil rychlost řízení a zároveň posílil práva a odpovědnost věřitelů. Insolvenční zákon taktéž stanovení základních zásad zvětšil transparentnost a předvídatelnost insolvenčního řízení.
3.1. Pozitivní aspekty – dlužník Zlepšení pozice dlužníků je nepopiratelná. Požádat o osobní bankrot má pro dlužníky hned několik výhod. Při využití tohoto institutu se dlužník nemusí obávat výkonu rozhodnutí, platebních rozkazů, urgování a nárůst úroků u bankovních a nebankovních institucí anebo nekalých praktik při vymáhání exekucí, jelikož v průběhu insolvenčního řízení požívá dlužník na tyto instituty ochranu. Každý dlužník má rovněž právo se vyjádřit k přihlášeným pohledávkám před přezkumným jednáním, ale i v průběhu jednání. Dlužník může popírat pořadí, pravost a výši pohledávky. Další jeho výhody lze spatřovat v možnosti navrhnutí nižších měsíčních splátek a hlavní výhodou je, že velmi zadluženému dlužníkovi může být po pěti letech odpuštěno víc než 70% výše pohledávek. Další výhodou k zastavení nárůstu úroků a strachu z vymáhání exekutory je určitě i nastavení výše splátek s ohledem na skutečnost, aby dlužníkovi bylo ponecháno zákonem stanovené minimum takzvaný nezabavitelný příjem. Kdyby s ohledem na okolnosti dlužník nebyl schopen platit požadovanou výši splátky, tak má možnost dohodnout se s věřiteli na nižší splátce případně využít takzvanou darovací smlouvu. Princip darovací smlouvy spočívá v tom, že se za dlužníka zaváže třetí strana, která bude přispívat určitou částkou na splácení pohledávek v požadované výši.
19
3.2. Pozitivní aspekty – věřitel Pro věřitele má insolvenční řízení také několik výhod. Mezi hlavní výhody lze zařadit skutečnost, že pokud bude probíhající insolvenční řízení úspěšné, tak dostanou minimální část svých přihlášených pohledávek a to 30%. Není však pravidlem, že vyhlášení osobního bankrotu automaticky znamená, že dlužník zaplatí pouze poměrnou část. Jelikož institut osobního bankrotu vznikl v roce 2008, tak již mají někteří lidé vyhlášení osobních bankrotů úspěšně za sebou a mezi těmito lidmi jsou i tací, jež dokázali splatit celých 100% pohledávek. Tito dlužníci by však bez tohoto institutu nebyli schopní celou částku věřitelům zaplatit, v ohledu na neustále rostoucí úroky. Tak jako dlužníci se mohou vyjadřovat k přihlášeným pohledávkám, tak i věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek ostatních věřitelů v průběhu nezkumného jednání. Další zvýšení práv můžeme téže spatřovat i v hlasování na věřitelské schůzi, kde se od výše přihlášené pohledávky odvíjí i síla hlasu při hlasování. Jak již je psáno výše má každá přihlášená koruna 1 hlas.
3.3. Negativní aspekty – dlužník Negativní aspekt můžeme spatřovat ve veřejném vystavení v insolvenčním rejstříku a zapsáním v centrálním registru dlužníků, od čehož se budou odvíjet i případné komplikace při braní úvěrů v budoucnosti, následně po oddlužení. Jelikož bude pro bankovní instituce ne zrovna důvěryhodným subjektem, tak mu banky nemusejí úvěr vůbec dát, případně mu jej dají, ale s daleko vyššími úroky. Určitě negativní je také skutečnost, že se člověk musí snažit, aby v horizontu 5 let měl stálou práci a mohl tak plnit splátkový kalendář, což je určitě náročné pro nervy dlužníka, ale rozhodně je to lepší než strachování o střechu nad hlavou v důsledku vymáhání exekutorskými společnostmi. Jak již bylo nasvětleno, pokud bude chtít dlužník využít institut osobního bankrotu, tak je potřeba aby měl stálý měsíční příjem, jenž by nebyl na hranici minima, a bylo by možné z něj odvést za let minimálně 30% výši pohledávek.
20
Tudíž tento institut není vhodný pro lidi, jež už jsou na pracovním úřadě a nemají dostatek financí ani k nezbytné obživě. Nevýhodu lze spatřovat i v nečekaných darech či dědictvích, jež by na dlužníka připadali v průběhu insolvenčního řízení, jelikož tyto nečekané finanční příjmy musí dlužník použít jako mimořádný vklad na umoření dluhu. Dlužník, u nějž probíhá insolvenční řízení, však neplatí pouze pohledávky věřitelům, ale také platí odměny a náhrady hotových výdajů svému insolvenčnímu správci. Zvlášť náročnou spatřuji situaci, kdy je v osobním bankrotu žena, jež v průběhu pětileté lhůty otěhotní. Na umořování dluhů totiž většinou bývají dva, pokud je vypočítána vysoká měsíční splátka a následkem otěhotnění a mateřské či rodičovské dovolené se příjmy páru razantně sníží, jelikož oddlužení se dotýká i mateřské či rodičovské dávky. Nemyslím si, že nezabavitelné minimum dostatečně stačí na pokrytí všech výdajů spojené s miminkem a zároveň tato šťastná událost má negativní dopady i na vztah rodičů, jež jsou finančně velmi napínáni. Dlužník nemůže presumovat, že v jeho případě soudce rozhodne tak jak on potřebuje. Každý soudce je jiný a nemusí mu třeba vůbec vyhovět, takže pouze utratí peníze za podání návrhů. Po vydání osvobození si dlužník stále nemůže oddechnout, jelikož ještě následující tři roky, bude pod dohledem insolvenčního soudu, jež bude hlídat, zda nejednal podvodně vůči věřitelům. Pokud soud nazná, že jednal podvodně, či byl odsouzen za trestný čin vztahující se k oddlužení, odejme dlužníkovi status osvobození a bude postupovat dál podle konkursního řízení.
3.4. Negativní aspekty – věřitel V praxi se může stát, že věřitel si nebude dostatečně hlídat insolvenční rejstřík, následkem čehož nestihne přihlásit ve vymezené lhůtě pohledávku k příslušnému soudu a ztratí tak možnost pohledávku vymoci. Jediná šance v této situaci pro věřitele bývá v doufání, že dlužník nedokáže břímě osobního bankrotu unést či se jinak proviní, následkem čehož soud rozhodne o ukončení oddlužení a
21
dlužník tak nedosáhne na osvobození od všech svých nesplacených a nepřihlášených dluhů. Pro věřitele je negativní, že vidina, že se domůže celé částky, je mizivá a bude v tom případě ve ztrátě, kterou mu nikdo nenahradí. Negativní je i záměrné vyhlašování bankrotů, kdy dlužník už dopředu počítá s tím, že nebude schopen platit a např. vyčerpá limity na kartách, aby splnil podmínku více věřitelů.19
19
Semináře z exekučního a insolvenčního práva
22
4. Šikanózní návrh a jeho dopady Asi nikde ve světě se nedá vyhnout tomu, aby určité subjekty se nesnažily zneužít právo a určitým způsobem zdiskreditovat, alespoň na určitou dobu. V tomto ohledu může dlužník zkoušet podáním insolvenčního návrhu, oddálit či zabránit provedení výkonu rozhodnutí anebo exekuce na svůj majetek. Rozhodně daleko větší pole působnosti ohledně zneužití insolvenčního návrhu, lze spatřovat v osobě věřitele, např.: snaha o zdiskreditování dlužníka v souvislosti se zveřejněním údajů o zahájeném insolvenčním řízení, snaha o vytvoření nátlaku na dlužníka, aby uhradil spornou pohledávku, snaha o obejití sporného nalézacího řízení, jelikož u insolvenčního řízení jsou náklady nižší, snaha o poškození konkurenčního subjektu, následkem čehož získá navrhovatel konkurenční výhodu, či snaha o úplnou diskvalifikaci konkurenta v probíhajícím výběrovém řízení, aj. Dlužník se může bránit podáním žaloby na náhradu škody nebo jiné újmy do 6 měsíců od zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, pokud byl návrh anebo opatření vinou navrhovatele zamítnut, odmítnut anebo bylo insolvenční řízení v průběhu zastaveno. A druhá cesta proti šikanóznímu návrhu je udělení pokuty pro zjevné bezdůvodné podání. Tato pokuta může dosáhnout až výše 50 000,-, čímž zřejmě v rovině fyzických nepodnikajících osob dostatečné opatření, avšak v rámci podnikajících fyzických osob tato výše pokuty nemusí plnit svůj účel.20
20
DŘEVÍNEK, Karel. Šikanózní insolvenční návrhy a jejich praktické dopady na dlužníky. Výzkum insolvence [online]. Výzkum insolvence, publikováno 13. listopadu 2014 [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/seminar-psp2014/prezentace/drevinek.pdf
23
5. Osobní bankrot v Britském království Aby fyzická osoba dostala oficiálně status osobního bankrotu ve Velké Británii, tak musí splnit alespoň jednu ze tří podmínek, aby soud mohl vyhlásit oddlužení. Prvotní situace, jež může nastat, je když se dlužník sám obrátí na soud, že není schopen platit své účty a rád by vyhlásil osobní bankrot. Druhotní situace nastává, když věřitelé podají žádost o osobní bankrot dlužníka k soudu, z důvodů, že jim je dluženo 750 a víc liber. A jako třetí možnost se nabízí, že správce konkurzní podstaty vyhlásí bankrot, jelikož dlužník porušil ujednání, k nimž byl zavázán. Následně při řízení o osobním bankrotu dostane kopii rozhodnutí o bankrotu a téže může být zpovídán o své současné situaci. Stávající majetek může být použit k zaplacení pohledávek21. Po dobu, kdy bude osobní bankrot trvat, musí dlužníci se statusem osobního bankrotu dodržovat předem legislativně stanovená pravidla. Po 12 měsících dodržování pravidel pro splacení, alespoň určité části svého dluhu, je dlužník obvykle oproštěn od svých dluhů a pravidel, jež musel dodržovat skrz vyhlášený osobní bankrot, i když majetek, jenž byl součástí dlužníkova majetku v průběhu vyhlášení osobního bankrotu, může být stále použit k placení dluhů. Tenhle specifický systém pro umoření dluhů se v Britském království používá pouze pro fyzické osoby. Stojí však za zmínku, že tenhle proces je zlehka odlišný od průběhu bankrotů ve Skotsku a Severním Irsku.22
5.1. Vyhlášení bankrotu - VB Pokud dlužník nazná, že jediné rozumné řešení je vyhlášení bankrotu, tak musí nejprve podat insolvenční návrh a prohlášení, obojí ve dvou kopiích,
21
V podstatě se jedná o systém zpeněžení majetkové podstaty dlužníka s následným uspokojováním pohledávek, poměrně dle uvážení insolvenčního správce. 22 Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/overview
24
k příslušnému soudu.23 Soud následně rozhodně zda povolí vyhlášení bankrotu či nikoliv. Pokud se soudce přikloní k vyhovění žádostí, tak vydá rozhodnutí o osobním bankrotu dlužníka. A ani při snaze o osobní bankrot se dlužník jen tak nevyhne poplatkům. Bez zaplacení poplatků není možné, aby bylo dlužníkově žádosti vyhověno. Jediný poplatek, jemuž se může vyhnout, je poplatek na soudní náklady ve výši 180 liber a to jen je-li dlužník na státní podpoře. Druhými významným poplatkem je 525 liber pro insolvenčního správce. Důležité je i podání návrhu ke správnému soudu, jelikož ne zrovna všechny soudy řeší tuto problematiku. Tudíž dlužník doručí návrh na soud, jež je nejblíže místu, kde se obvykle zdržuje či obchoduje. Ne vždy soud, který je nejblíže je i tím správným soudem pro podání návrhu, protože v Britském království není každý soud určen i jako insolvenční.24
5.2. Insolvenční řízení - VB Jakmile je rozhodnuto o zahájení insolvenčního řízení, jsou strany sporu o tomto oznámeny, pomocí rozhodnutí o zahájení řízení. Téže dostane dlužník i oficiální dopis s informacemi kdo je nyní jeho insolvenční správce i se žádostí o rozhovor, případně i dotazník ohledně dluhů, pokud však nezažádal o status bankrotu sám. Následně je dlužníkovi sděleno, jak se má v průběhu insolvenčního řízení chovat, jaké pravidla dodržovat a co ještě musí vykonat. Obvykle bývá dlužník požádán o poskytnutí informací ohledně svých dluhů, věřitelů, majetku a příjmů. V průběhu rozhovoru s insolvenčním správcem musí tyto informace, jakožto výši a četnost dluhů, majetku, výši důchodu nebo úspor, důvodu proč se dlužník dostal
23
Návrh i prohlášení jsou předem dané formuláře. Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/declare-bankruptcy 24
25
do insolvenčního řízení atd., dlužník poskytnout, neboť neposkytne-li je, tak umoření dluhů pomocí vyhlášení bankrotu může být odloženo.25
5.3. Omezení v průběhu vyhlášení bankrotu - VB Všichni dlužníci, u nichž probíhá osobní bankrot, musí dodržovat zákonem stanovená omezení. Tyto omezení spočívají v zákazu: půjčování si více než 500 liber bez vědomí věřitele s přihlášenou pohledávkou, působení na místě ředitele nějaké společnosti, vytváření, spravování a podporování společností, bez svolení soudu, řízení obchodu s jiným názvem, kde by dlužník zastíral, že je v bankrotu, práce jako správce konkurzní podstaty. Tyto omezení jsou trestně stíhatelná, pokud jsou dlužníkem porušena a zároveň poskytovat součinnost insolvenčnímu správci. Délka trvání těchto omezení je obvykle 12 měsíců, pokud je poskytována dostatečná součinnost. Zrušení omezení bývá až po umoření dluhů, respektive skončením statusu osobního bankrotu. Zároveň však mohou být tyto restrikce prodlouženy v případě, že dlužník neplní své povinnosti nebo že bylo zjištěno, že dlužník nejednal uváženě anebo čestně.26
5.4. Majetek dlužníka - VB Insolvenční správce dostane do své působnosti majetek dlužníka ke správě. Aktiva dlužníka můžou být prodána na pokrytí, alespoň části dluhů. Dlužník si však může ponechat hmotné statky potřebné pro výkon jeho povolání např. 25
Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/what-happens-next 26 Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/restrictions
26
nástroje a také domácí potřeby, jakožto oblečení, ložní prádlo nebo nábytek. Nicméně i tyto položky je možné odevzdat svému správci, pokud stojí více než obdobné věci určené ke stejnému účelu. Nejen na hmotné statky spadá správcovo dispoziční právo, ale také na bankovní účty, šekové knížky, debetní a kreditní karty aj. Správce účty „zmrazí“, avšak v případě nutnosti může uvolnit nějaké peníze třeba na nákup potravin, či pokud máme společný účet s partnerem, který však bankrotu nepodléhá.27
5.5. Domov dlužníka - VB Pokud insolvenční správce nazná, že jediným možným způsobem jak umořit dluhy je prodej dlužníkova domu či bytu či vlastnického podílu na budově, má právo to udělat. Dlužník tedy sám nesmí prodat nemovitost, ale ani nesmí požadovat peníze za prodej, pokud nemovitost prodá správce. Dnem vstupu do osobního bankrotu je v katastru nemovitostí u dlužníkova majetku oznámeno, že je dlužník v bankrotu. Je možné, že v katastru nemovitostí označí nemovitost, která nepatří dlužníkovi s vyhlášeným bankrotem. V tomto případě je zde možnost nápravy spatřována v doručení písemného podepsaného prohlášení, které tvrdí, že subjekt není v osobním bankrotu a tudíž žádá o provedení změny zápisu v katastru nemovitostí. Dlužník může zastavit nebo odložit prodej svého domova v případě, že hodnota zájmu je menší než 1000 liber nebo pokud má zájem nebo právní zájem na prodeji i někdo jiný například partner anebo dlužník potřebuje, aby měli někde domov jeho děti či partner28 .29
27
Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/your-assets 28 V tomto případě může být prodej odložen až o 1 rok. 29 Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/your-home
27
5.6. Příjem dlužníka - VB Správce může dlužníka odkázat, aby své měsíční platby hradil z rezervních/náhradních příjmů. Tohle uspořádání může trvat až 3 roky a nazývá se Dohoda o příjmech a platbách (Income Payments Agreements). Pokud dlužník nesouhlasí s Dohodou o příjmech a platbách, může se následně správce obrátit na soud, aby vydal příkaz o měsíčních platbách (Income Payments Order). Skutečná výše splátek závisí na tom, kolik potřebuje dlužník na nezbytné výdaje, jako jsou potraviny a účty.30
5.7. Konec osobního bankrotu - VB Dlužníkův bankrot obvykle končívá, když jsou dluhy umořeny, což bývá většinou po 12 měsících, kdy soud udělil dlužníkovi status osobního bankrotu. Jak už je psáno výše, pokud subjekt nespolupracuje se svým správcem, tak se tato doba může prodloužit. Osvobození je udělováno většinou automaticky. Pokud však subjekt potřebuje důkaz, že už je osvobozen, tak má dvě možnosti. Buď požádá správce, pod nímž byl veden, o potvrzovací dopis anebo požádá insolvenční soud o Potvrzení osvobození od dluhů, kde zaplatí správní poplatky ve výši 70 liber + 10 liber za další kopie. Insolvenční rejstřík je aktualizován do tří měsíců od osvobození subjektu. Povinností subjektu po ukončení úpadku je zažádání u Správy pozemkových poplatků (Land Charges) a Katastru nemovitostí (Land Registry) o odstranění záznamů o bankrotu. Banky a jiné finanční instituce můžou ještě šest let po vyhlášení úpadku najít v centrálním referenčním souboru informace o tom, že u daného subjektu proběhl bankrot. Po ukončení úpadku jsou subjekty oproštěny od většiny, ale ne všech dluhů, jež existovaly ke dni vyhlášení bankrotu. Dluhy, jichž se osvobození netýká, jsou: dluhy vzniklé z podvodu, dluhy skrz rodinné jednání (pokud soud 30
Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/your-income
28
nerozhodne jinak), odškodnění za fyzickou a psychickou újmu (pokud soud nerozhodne jinak), dluhy, které nebyly zahrnuty v insolvenčním řízení.31
5.8. Komparace systému Velké Británie a České republiky V porovnání s Velkou Británií je v podvědomí lidí v České republice zafixováno, že člověk, jenž se stal dlužníkem a dostal se do předlužení, rovná se člověk neschopný, člověk, který nedokázal naplnit očekávání. Rozdílem je ve Velké Británii insolvence brána jako naprosto něco normálního, kdy dlužník pouze zariskoval a ztratil. Britská mentalita nespojuje bankrot se ctí, tak jak u nás a i proto trvá v Británii oddlužení obvykle jen jeden rok, tudíž se subjekt může relativně brzy aktivně vrátit do ekonomického života. Dle mého názoru je nastavená mentalita ve Velké Británii správným směrem k udržování aktivní ekonomiky státu.32
31
Declaring bankruptcy or being made bankrupt. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/when-bankruptcy-ends 32 KUPEC, Olga. Předlužení občané věc soukromá nebo veřejná?, Výzkum insolvence [online]. Výzkum insolvence, publikováno 20. 5. 2014 [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/vedecke-konference/cnb-2014/prezentace/kupec.pdf
29
ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla sestavena s ohledem na dostupnou teoretickou a praktickou literaturu a také s pomocí poznatků získaných během semináře v předmětu Exekučního a insolvenčního práva. Předmětem mé bakalářské práce byla analýza osobního bankrotu a jeho právních a ekonomických aspektů. Tato práce je založena v podstatě pouze na teoretickém konceptu. V práci byly vymezeny hlavní aspekty, jež by měly nastínit problematiku osobních bankrotů. Při zpracování této práce jsem došla na slabá místa v insolvenční sféře především v subjektech, jež jsou předlužení a zároveň nedosáhnou na systém osobního bankrotu. Tyto subjekty mají v podstatě již předurčeno, že se z bludného kruhu dluhů nevymotají. Po tomto „osvícení“, že již nemají šanci své dluhy zkrotit, ztrácí motivaci, aby se snažili zvládnout nezvladatelné a tak následkem toho přestávají pracovat a žijí pak pouze ze sociálních dávek anebo skončí jako bezdomovci. Tito lidé tak přispívají k výdajům státu a zároveň nejsou schopni do státní pokladny cokoliv přispět a možná ani nechtějí. Navrhovala bych, aby byl vytvořen i systém pro tyto lidi s delším časovým horizontem, aby měli šanci na lepší život a vrátili se tak aktivní ekonomické sféry. Dalším problémem, na který jsem narazila je šikanózní návrh, u kterého jsou pokuty pro některé subjekty příliš směšné, aby je odradili od zamýšleného poškozování ostatních subjektů. Zde bych nastavila další systém ohledně pokut, kde by poměrně dle majetku anebo obratu byla vypočítávána pokuta, tak aby byla citelně znát po jejím udělení a tudíž ostatní subjekty od tohoto jednání odradila. Posledním problémem, který vyplynul na povrch při vytváření této práce, je problematika opakovaných žádostí o osobní bankrot po již úspěšném osvobození. Zde bych navrhla řešení v tom aspektu, že tito opakovaní žadatelé už budou mít nastolené přísnější podmínky ohledně osobního bankrotu, jakožto například větší minimální procento splacených dluhů.
30
Věřím, že slabých míst se v průběhu času ještě pár najde při střetu s praxí, avšak dle mého se jedná o dobrý prostředek k navracení lidí do aktivní ekonomiky.
31
ZDROJE TIŠTĚNÉ PRAMENY 1.
CHALUPECKÁ, Kristýna a kol. Insolvenční právo v teorii a praxi. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 18-21s. ISBN 978-80-210-6038-8.
2.
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 298 s. ISBN 978-80-89001-10-3.
3.
MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 3. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2014, 491s. ISBN 978-80-7201-939-7. PRÁVNÍ PRAMENY
4.
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014]. ELEKTRONICKÉ PRAMENY
5.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – declare bankruptcy. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/declare-bankruptcy
6.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – overview. GOV.UK [online]. GOV.UK,
©
Crown
copyright
[cit.
2.
4.
2015].
Dostupné
z:
https://www.gov.uk/bankruptcy/overview 7.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – restrictions. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/restrictions
8.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – when bankruptcy ends. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/when-bankruptcy-ends
32
9.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – what happens next. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/what-happens-next
10.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – your assets. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/your-assets
11.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – your home. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/your-home
12.
Declaring bankruptcy or being made bankrot – your income. GOV.UK [online]. GOV.UK, © Crown copyright [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gov.uk/bankruptcy/your-income
13.
DLOUHÁ, Petra. Osobní bankrot 2014: Nově oddlužení pro živnostníky a společné pro manžele. Peníze.cz [online]. Peníze.cz, publikováno 29. 1. 2014
[cit.
28.
3.
2015].
ISSN
1213-2217.
Dostupné
z:
http://www.penize.cz/osobni-bankrot/280564-osobni-bankrot-2014-noveoddluzeni-pro-zivnostniky-a-spolecne-pro-manzele 14. DŘEVÍNEK, Karel. Šikanózní insolvenční návrhy a jejich praktické dopady na dlužníky. Výzkum insolvence [online]. Výzkum insolvence, publikováno 13.
listopadu
2014
[cit.
5.
4.
2015].
Dostupné
z:
http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/seminar-psp2014/prezentace/drevinek.pdf 15.
Finanční (ne)gramotnost v Česku. Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/c l_13_130527_zamrazilova_ct24.html
16.
Insolvenční zákon – definice úpadku. Fabianpartners [online]. TRUSTIA, ©
2014
[cit.
25.
10.
2014].
Dostupné
z:
http://www.fabianpartners.cz/cz/insolvencni-spravce/insolvencni-pravopojmy-a-instituty/insolvencni-zakon-definice-upadku/
33
17.
JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014, publikováno 6. 12. 2007 [cit. 25. 10. 2014].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/c l_07_071206.html 18.
KUPEC, Olga. Předlužení občané věc soukromá nebo veřejná?, Výzkum insolvence [online]. Výzkum insolvence, publikováno 20. 5. 2014 [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/vedeckekonference/cnb-2014/prezentace/kupec.pdf
19.
Osobní bankrot manželů. Můj Bankrot CZ – vše o osobních bankrotech [online]. Můj Bankrot CZ, © Advokátní kancelář Paroulek a spol. [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.muj-bankrot.cz/osobni_bankrot_manzelu/? JINÉ PRAMENY
20.
Semináře z exekučního a insolvenčního práva
34
