Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Právní a ekonomické aspekty osobního bankrotu
Eva Bulínová 2014
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Právní a ekonomické aspekty osobního bankrotu“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ ……………… Eva Bulínová
1
Věnování Tato práce je věnována mým prarodičům, Antonínu Fantalovi a Aloisii Bulínové, jež nás opustili v roce 2014. Tímto bych jim chtěla poděkovat za všechny vědomosti a dovednosti, jež mi předali a rozloučit se s nimi.
2
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou osobního bankrotu, konkrétně provedením analýzy příčin, důsledků a současné právní legislativy vztahující se k této problematice. Zvolený problém jsem řešila pomocí analýzy, syntézy a komparace právní úpravy, bibliografie a článků z internetových zdrojů. Na základě zjištěných údajů jsou v závěru práce sepsány kladné i negativní aspekty tohoto institutu. V závěru je také upozornění a navrhované řešení ohledně opakovaných žadatelů o přiznání statusu osobního bankrotu.
Abstract This bachelor thesis is focused on the characteristics of personal bankruptcy, more specifically performing the analysis of causes, consequences and current legal legislation related to this issue. The given problem is solved by means of analysis, synthesis and comparison of legislation, bibliographies and articles from Internet sources. According to the findings in my theses, I tried to list positive and negative aspects of this institution of law. In conclusion, there are also warnings and suggested solutions for granting the status of personal bankruptcy for the applicants repeating the application. Klíčová slova Osobní bankrot, dlužník, věřitel, pohledávka, splátkový kalendář, zpeněžení majetkové podstaty.
Keywords Personal bankruptcy, debtor, kreditor, claim, payment schedule, convert property into money.
3
OBSAH ÚVOD 1.
6
ZÁKLADNÍ CHRAKTERISTIKA OSOBNÍHO BANKROTU
7
1.1. Historický přehled
7
1.2. Přehled základních platných pramenů úpadkového práva
8
1.3. Možné příčiny osobního bankrotu
9
1.4. Základní terminologie
9
2.
Průběh řízení
11
2.1. Základní podmínky
11
2.2. Zásady insolventního řízení
11
2.3. Procesní subjekty insolvenčního řízení
12
2.4. Řešení osobního bankrotu
13
2.5. Záhájení insolventního řízení
14
2.6. Přihlašování pohledávek věřitelů
15
2.7. Přezkumné jednání
15
2.8. Schůze věřitelů
16
2.9. Rozhodnutí o úpadku
16
2.10.
Splnění oddlužení a osvobození dlužníka
17
Dopady osobního bankrotu
18
3.1. Pozitivní aspekty – dlužník
18
3.2. Pozitivní aspekty – věřitel
19
3.3. Negativní aspekty – dlužník
19
3.4. Negativní aspekty – věřitel
20
ZÁVĚR
21
ZDROJE
22
3.
4
5
ÚVOD Osobní bankrot se od zavedení v roce 2008 stává postupným trendem, jak vyváznout z tíživé situace fyzické osoby, jejíž dluhy nepochází z podnikání. Díky tomuto institutu se může plno lidí dostat z finanční tísně, při předpokladu splnění všech požadavků stanovených zákonem. Cílem této práce je zjistit problémová místa v právním systému České republiky a zároveň se podívat jak osobní bankrot v prostředí České republiky probíhá. Toto téma jsem si vybrala jelikož, institut osobního bankrotu je relativně nový a tudíž není prověřen soustavou našich soudů. Ráda bych zjistila, jestli nastavené hranice zákonodárcem jsou dostačující a zda nebude mít pouze krátkého trvání v důsledku nátlaku na zákonodárce na zrušení. V této
práci
bude
čerpáno
z různých
knižních
publikací,
ale
také
z internetových zdrojů, kde jsou publikovány různé články na uvedené téma a samozřejmě z legislativy České republiky. Bohužel na judikaturu si budeme muset ještě chvíli počkat. V práci bude použita syntéza, analýza a komparace, z důvodů dosažení co nejpřesnějšího výstupu. Na začátku práce Vás seznámím s historií úpadkového práva, poté stručně vysvětlím určité právní instituty zahrnující tuto problematiku. Následně bude popsáno řízení při oddlužení, jakožto jediný možný institut při osobním bankrotu. V závěru práce budou sesbírané pozitivní a negativní aspekty tohoto institutu.
6
1. ZÁKLADNÍ CHRAKTERISTIKA OSOBNÍHO BANKROTU Možnost vyhlášení osobního bankrotu přišla do českého právního řádu relativně nedávno. Stalo se tomu tak 1. ledna 2008, kdy vstoupil v platnost zákon č. 182/ 2006 Sb. zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon). Právní institut osobního bankrotu, je mezi všeobecnou veřejností nejrozšířenějším pojmem, který si lidé spojují s insolvenčním řízením. Málokdo však už ví, že s insolvenčním řízením není spojen pouze „osobní bankrot“, ale téže konkurs, oddlužení či reorganizace. Osobní bankrot je však specifický v tom, že je to forma oddlužení, ale pouze pro fyzické osoby, jejichž dluhy přerostly únosnou výši a je vysoce pravděpodobné, že i při konsolidaci půjček nemá dotyčná osoba šanci uspokojit všechny své věřitele v plné výši. Zároveň tu máme hned první podmínku a to takovou, že vzniklé dluhy nesmí plynout z podnikatelské činnosti.1
1.1. Historický přehled Tak jak většina evropských právních řádů vychází z práva římského, tak i české právo na tom není jinak. Počátky insolvenčního řízení můžeme shledávat už ve středověku v oblasti severní Itálie, jelikož zde bylo v podstatě ideální prostředí pro vznik. V severoitalských městech panoval čilý obchodní ruch, ale také zde působily školy glosátorů a komentátorů. Základy insolventního řízení tedy můžeme umístnit do tohoto období, avšak první ucelená procesní úprava k nám dochází až v podobě Josefínského konkursního řádu z roku 1781. Postupem času byl Josefínský konkursní řád doplňován s ohledem na vývoj ve sféře ekonomické, avšak po určité době byly už nedostatky tak velké, že musel být nahrazen konkursním řádem č. 1/1869 ř. z. Ani tento řád se příliš
1
JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014, publikováno 6. 12. 2007 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/cl_07_071206.html
7
v praxi neosvědčil a tudíž světlo světa spatřilo nařízení č. 337/ 1914, kterým byl zaveden řád konkursní, řád vyrovnávací a řád odpůrčí. S ohledem na socialistickou koncepci, kdy nikdo nemá osobní vlastnictví byl tento řád roku 1950 zrušen a vzniklo pouze pár nedostačujících paragrafů v občanském soudním řádu. Znovu rozšíření a propracování insolvence proběhlo díky zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. A zatím pro nás nejdůležitější změny byly přijaty v roce 2006, kdy byl přijat zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.2
1.2. Přehled základních platných pramenů úpadkového práva
Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení
Zákon č. 182/2006 Sb.,o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014
Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, ve znění k 31. 3. 2011
Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění k 1. 1. 2014
Vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění k 1. 8. 2013
Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění k 1. 1. 2013
Vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců, ve znění k 1. 1. 2014
2
CHALUPECKÁ, Kristýna a kol. Insolvenční právo v teorii a praxi. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 18-21s. ISBN 978-80-210-6038-8.
8
1.3. Možné příčiny osobního bankrotu Jako základní problém spatřuji výši finanční gramotnosti v České republice. Kdybychom ji měli měřit, zjistili bychom, že naši občané jsou na tom velmi špatně. Plno lidí neumí plánovat v dlouhodobém horizontu a ani flexibilně reagovat na výkyvy na finančním trhu. Následně se proto dostávají do takzvané dluhové pasti v důsledku špatného hospodaření, kdy nejsou ochotni snížit svůj nastavený standard, a následného braní úvěrů. Finanční gramotnost, ale není zase až tak složitá jak vypadá. Je to pouze soubor určitých znalostí a postupů, jak se pohybovat na finančním trhu a jak zacházet se statky. Základním pravidlem by mělo pro lidi být, že nemůžou utratit více, než kolik vydělají a také plánovat v dlouhodobějším horizontu, aby je nepřekvapili nečekané výdaje.3 Druhotnou příčinou může být nenadálá změna v životech jedinců. Mám na mysli např. placení hypotéky po ztrátě manžela a nemožnost prodeje nemovitosti, či přírodní katastrofy nebo krize ve finanční sféře, za jejímiž následky je hromadné propouštění.
1.4. Základní terminologie
Úpadek Pro splnění definice úpadku musí mít dlužník více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a zároveň je u něj nemožnost splácení. Při této situaci může podávat návrh na insolvenční řízení jak dlužník, tak věřitel.
Hrozící úpadek V případě hrozícího úpadku, může podat insolvenční návrh pouze sám dlužník a to v případě, že vzhledem ke všem okolnostem, lze
3
Finanční (ne)gramotnost v Česku. Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_130527_zamrazi lova_ct24.html
9
důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen plnit řádně a včas podstatnou část svých závazků.4
Insolvenční řízení Insolvenční řízení je řízení, jež má za předmět dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení.
Insolvenční soud Insolvenční soud je soud, u nějž insolvenční řízení probíhá a kam se i podává insolvenční návrh.
Majetková podstata Tímto pojmem je označen majetek, jehož prodáním dojde k uspokojení věřitelů.
Osoba s dispozičním oprávněním Tato osoba je oprávněna nakládat s majetkovou podstatou.
Zajištění věřitelé Jsou věřitelé jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, zajišťovacím právem, omezením převodu nemovitosti apod.
Přihláška pohledávky Pomocí přihlášky pohledávky věřitel uplatňuje svá práva v insolvenčním řízení. Pohledávkám, jež se do stanoveného termínu nepřihlásí, zaniká možnost vymáhání svých nároků.
Insolvenční rejstřík
Insolvenčním rejstříkem se rozumí veřejný informační systém, kde jsou zapsány informace o dlužnících, kteří využívají možnost dostat se z dluhů jednou z cest definovaných v insolvenčním zákonu.5
4
Insolvenční zákon – definice úpadku. Fabianpartners [online]. TRUSTIA, © 2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.fabianpartners.cz/cz/insolvencni-spravce/insolvencnipravo-pojmy-a-instituty/insolvencni-zakon-definice-upadku/ 5 KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 24-25 s. ISBN 978-80-89001-10-3.
10
2. Průběh řízení Jak je již zmíněno výše, způsobem řešení úpadku pro fyzické osoby, jež se dostaly do finančních obtíží jinak než podnikatelským způsobem, je oddlužení. Zákonodárce tak připravil fyzickým osobám, jež se ocitly v dluhové pasti, nástroj, pomocí nějž napomáhá k zotavování ekonomické situace dlužníka. Avšak k úspěšné žádosti nestačí pouze splnit podmínky úpadku a podání žádosti. Musí proběhnout insolvenční řízení, na jehož základě insolvenční soudce rozhodne o insolvenčním návrhu.
2.1. Základní podmínky Jak již bylo naznačeno výše, prvotní podmínkou je, aby se jednalo o osobní bankrot, je dlužník jako fyzická osoba, jejíž dluhy nevznikly v návaznosti na podnikatelskou činnost. Následně na to navazují finanční možnosti dlužníka, jelikož podstatou a také druhou podmínkou je splacení minimální výše, alespoň 30 % dlužné částky všem svým věřitelům s přihlášenými pohledávkami.
2.2. Zásady insolventního řízení Insolvenční zákon není rigidním předpisem, ale tím jak zákonodárce použil dispozitivní ustanovení, umožnil určitou flexibilitu, díky níž může insolvenční soudce reagovat na nově vzniklé jedinečné situace, jež se před něj budou v průběhu let dostávat. Tato značná právní volnost je však omezena zásadami uvedenými v § 5 insolvenčního zákona. Mezi první a podstatnou zásadou se nám objevuje zásada vedení řízení způsobem, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen či nedovoleně zvýhodněn, ale zároveň bylo dosáhnuto rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Tudíž nám vychází, že by řízení mělo být efektivní a zároveň co nejspravedlnější. Jako druhá zásada se nám tu objevuje zásada rovnosti možností u věřitelů stejného nebo obdobného postavení. Tato zásada nám naráží na dvě skupiny věřitelů a to zajištěných a nezajištěných. Přiznáním stejného práva by tudíž
11
docházelo ke zvýhodnění zajištěných věřitelů, což by bylo v rozporu s první zásadou. Avšak pokud existuje insolvenční řízení v němž věřitelé nemají rozdílné postavení, tak v tomto řízení musí být možnosti věřitelů shodné. Třetí zásada nám navazuje na již zmíněné předchozí zásady a zní: zásada vyloučení omezení v insolvenčním řízení práva věřitele, jež byla nabyta v dobré víře před zahájením insolventního řízení, avšak s výhradou zákonných ustanovení. A poslední základní zásada vymezená v §5 insolvenčního zákona je zásada zákazu v průběhu řízení provádět kroky směřujících k separátnímu uspokojení věřitele mimo probíhající insolvenční řízení. Tyto kroky, pokud nespadají do výjimek, by způsobovali nihilizaci insolventního řízení a zároveň by poškozovali zájmy ostatních insolvenčních věřitelů.6
2.3. Procesní subjekty insolvenčního řízení Okruh procesních subjektů insolvenčního řízení nám zákonodárce určil v § 9 insolvenčního zákona, kde se dozvídáme, že do subjektů spadají účastníci řízení, insolvenční soud, insolvenční správce, státní zastupitelství vstoupivší do řízení a likvidátor úpadce. V insolvenčním řízení rozhoduje samosoudce, ten však má pravomoc pověřit výkonem činnosti v rozsahu daném zákonem o vyšších soudních úřednících vyššího soudního úředníka. Jedná se v podstatě o asistenta soudce insolventního soudu, jež kromě vydávání procesních rozhodnutí má za povinnost získávat podklady a provádět úkony v rámci přípravy rozhodnutí následně vydávaného insolvenčním soudcem. Účastníky insolventního řízení se rozumí dlužník a věřitelé uplatňující právo vůči dlužníkovi a také osoby, jež mají pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávkami jim na roveň stavěnými a to po dobu od vzniku až po její uhrazení.
6
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají.
Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 25-26s. ISBN 978-80-89001-10-3.
12
Vedlejší účastenství je přípustné pouze při rozhodování v incidenčních sporech. Zákon pojmenovává účastníky incidenčního sporu jako žalobce a žalovaný. Zákon také počítá se situací, kdy dojde ke změně účastníka řízení, kdy při změně ze zákona účastník nic nedokládá, avšak při změně, jež nevyplívá z právního předpisu, je účastník povinen svůj status doložit veřejnou listinou.7
2.4. Řešení osobního bankrotu Osobní bankrot se ze zákona dá řešit dvěma, v podstatě třemi, různými způsoby. Věřitelé v této situaci vychází z ustanovení § 398 insolvenčního zákona, kde jsou ustanoveny možnosti řešení osobního bankrotu. Oddlužení může být tedy prováděno buď pomocí zpeněžení majetkové podstaty anebo pomocí splátkového kalendáře. Ve výjimečných případech se může jednat o kombinaci obou uvedených způsobů. Zpeněžení majetkové podstaty značí rozprodání všech hmotných statků ve vlastnictví dlužníka pro pokrytí určité části z dluhů. Oproti tomu je splátkový kalendář nastaven tak, aby byly závazky vůči věřitelům hrazeny postupně a z peněžitých statků budoucích. S výjimkou zajištěných věřitelů, jenž jsou uspokojováni pomocí zástav.8 Obě uvedená řešení mají své kladné a záporné stránky. Pokud si věřitelé zvolí možnost zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, berou na sebe riziko, že jim bude vyplaceno méně než v druhé variantě, ale zároveň je výhodou, že budou mít peníze v podstatě jednorázově a nemusí čekat. Splátkový kalendář naproti tomu vybízí možnost, že věřitelé dostanou nazpátky větší obnos dlužné částky, ale s tím, že jim bude spláceno postupně během pěti let. Nebyl by to ale český právní řád, kdyby se zde neobjevila i výjimka. I když je v zákonu stanovena hranice minimálně splacení 30 % všech zakázek, tak následně zákon povoluje možnost, kdy je tato hranice nižší a to tehdy, není-li
7
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 46-47 s. ISBN 978-80-89001-10-3. 8 JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Op.cit.
13
dlužník schopen splácet ve výši dohodnutých splátek, z důvodů, jež nemohl vlastní vůli ovlivnit.9
2.5. Záhájení insolventního řízení Insolvenční řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení, jelikož jen oni jsou aktivně legitimovaní, jak je již zmiňováno výše. Insolveční řízení je zahájeno dnem kdy došel insolvenční návrh věcně příslušnému soudu. Při podávání návrhu na zahájení insolventního řízení se zároveň podává návrh na povolení oddlužení. Návrh na zahájení musí dle § 103 insolvenčního zákona obsahovat rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, případně v případě podávání věřitelem označení důkazů k prokázání svých tvrzení a podání přihlášky pohledávky. Jelikož naší problematikou je osobní bankrot, tak se pro speciální náležitosti návrhu musíme obrátit na §391 a 392 insolvenčního zákona. Návrh musí obsahovat:
Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat,
Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech,
Údaje o příjmech dlužník za poslední tři roky,
Návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový nevznáší
a zároveň musí být n předepsaném formuláři.10 K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, případně prohlášení o změnách, jestli nějaké v mezidobí nastaly, listiny dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky a případně písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, že částka, jež při oddlužení obdrží, může být nižší než 30% výše jeho pohledávky.11
9
JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Op.cit. § 391 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014]. 11 §392 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014]. 10
14
Při formálních či obsahových vadách v návrhu na zahájení insolventního řízení vyzve soud podatele návrhu podle §393 insolvenčního zákona usnesením k opravě vadných částí ve lhůtě, jež nesmí být kratší než sedm dní. Pokud podatel řádně neodstraní vady podání ve stanovené lhůtě, tak soud může návrh odmítnout.12
2.6. Přihlašování pohledávek věřitelů Dalším krokem v insolvenčním řízení je vyzvání věřitelů, aby přihlásili své pohledávky. Při přihlašování nemusí být přihlašovány jen pohledávky věřitelů, ale také pohledávky, u kterých je dlužník ručitelem či spoludlužníkem.
2.7. Přezkumné jednání Po ukončení přihlašování pohledávek, nastává fáze, kdy insolvenční správce a insolvenční soudce přezkoumávají podaný návrh. V tomto procesu dochází k rekapitulaci seznamu přihlášených věřitelů a výše jejich přihlášených pohledávek. Dlužník a insolvenční správce jsou následně poučení soudem a vyjadřují se k pravosti, výši pohledávek. Případ popírání pravosti pohledávky značí, že pohledávka nevznikla, či je promlčená nebo již zanikla. Také můžeme popírat pouze výši přihlášené pohledávky. Zákon nám stanoví, že popírání je umožněno pouze dlužníkovi a insolventnímu správci (věřitelům je toto právo odejmuto). Popře-li dlužník přihlášenou pohledávku, jinak uznanou insolvenčním správcem, nastává situace, kdy nemůže být pohledávka považována za exekuční titul po skončení insolventního řízení. V případě, že je věřitelova pohledávka popřena, může věřitel podat ve lhůtě 30-ti dnů incidenční žalobu. Po doručení vyrozumění o popření pohledávky běží 15-ti denní hmotněprávní lhůta k uplatnění popření nároku. Při nastanuvším
12
§ 393 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014].
15
incidenčním sporu je insolvenční správce, případně dlužník, povinen prokázat důvody popření pohledávky.13
2.8. Schůze věřitelů Následujícím krokem v insolvenčním řízení je svolání insolvenčním soudem schůzi věřitelů, kde přihlášení věřitelé hlasují, jakým způsobem bude provedeno oddlužení. Součástí rozhodnutí o svolání schůze věřitelů je i obligatorně její program. Na schůzi věřitelů má právo dostavit se i dlužník, insolvenční správce či státní zástupce, jenž vstoupil do insolvenčního řízení. Hlasování je nastaveno buď osobním hlasováním, nebo prostřednictvím hlasovacího lístku. Hlasy se počítají podle výše přihlášené pohledávky, tudíž na každou 1 Kč přihlášené pohledávky připadá na schůzi věřitelů 1 hlas. Podmínkou na schůzi věřitelů je fakt, že věřitelé nesmějí hlasovat ve vlastní věci či věci osoby blízké. V případě nedostavení se a nehlasování ani mimo schůzi, rozhodne podle insolventního zákona o způsobu řešení osobního bankrotu insolvenční soud. Ten se řídí dle zásad uvedených výše, tudíž se snaží maximalizovat uspokojení pohledávek, ale zároveň bere ohled na ekonomickou situaci dlužníka.14
2.9. Rozhodnutí o úpadku Po přezkoumání soudem, zda není návrhem sledován nepoctivý záměr, zda hodnota plnění, které by obdrželi při oddlužení, nebude nižší než 30 % výše jejich pohledávek (ledaže by věřitelé souhlasili s nižším uspokojením), zda jej nepodala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto či zda dosavadní výsledky insolvenčního řízení nedokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, může soud podat
13
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 100-103 s. ISBN 978-80-89001-10-3. 14 KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 78-85 s. ISBN 978-80-89001-10-3.
16
rozhodnutí o úpadku dlužníka a o povolení jeho oddlužení. Kdyby dlužník jeden z předchozích bodů nesplňoval, mělo by to za následek zamítnutí návrhu.15
2.10.
Splnění oddlužení a osvobození dlužníka
Osvobození od dluhů nepřichází automaticky po skončení insolvenčního řízení, ale až na základě rozhodnutí vydaného insolvenčním soudem, které je oprávněn vydat dle § 414 an. Insolventního zákona. Aby rozhodnutí o osvobození mohl insolvenční soudce vydat, musí od dlužníka obdržet návrh na osvobození od dluhů. Z pohledu dlužníka by měl návrh na osvobození od dluhů podat ihned po ukončení insolventního řízení, jelikož po pravomocném skončení insolvenčního řízení, jej mohou věřitelé napadnout výkonem rozhodnutí anebo exekucí, jelikož se skončením insolvenčního řízení skončila také ochrana před výkonem těchto dvou institutů. Výkon rozhodnutí či exekuci můžou věřitelé vést proti dlužníkovi až do rozhodnutí insolventního soudce o osvobození od dluhů.16
15
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, s. 220. ISBN 978-80-89001-10-3. 16 MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 3.aktualizované vydání. Praha: Linde, 2014, s. 147. ISBN 978-80-7201-939-7.
17
3. Dopady osobního bankrotu Změna norem upravující úpadek v českém právním řádu zavedla větší míru flexibility řízení, jelikož insolvenční zákon zavedl větší míru dispozitivnosti, než bylo v letech dřívějších, zároveň rozšířil okruh termínů a lhůt pro jednotlivé úkony v insolvenčním řízení čímž podpořil rychlost řízení a zároveň posílil práva a odpovědnost věřitelů. Insolvenční zákon taktéž stanovení základních zásad zvětšil transparentnost a předvídatelnost insolventního řízení.
3.1. Pozitivní aspekty – dlužník Zlepšení pozice dlužníků je nepopiratelná. Požádat o osobní bankrot má pro dlužníky hned několik výhod. Při využití tohoto institutu se dlužník nemusí obávat výkonu rozhodnutí, platebních rozkazů, urgování a nárůst úroků u bankovních a nebankovních institucí anebo nekalých praktik při vymáhání exekucí, jelikož v průběhu insolventního řízení požívá dlužník na tyto instituty ochranu. Každý dlužník má rovněž právo se vyjádřit k přihlášeným pohledávkám před přezkumným jednáním, ale i v průběhu jednání. Dlužník může popírat pořadí, pravost a výši pohledávky. Další jeho výhody lze spatřovat v možnosti navrhnutí nižších měsíčních splátek a hlavní výhodou je, že velmi zadluženému dlužníkovi může být po pěti letech odpuštěno víc než 70% výše pohledávek. Další výhodou k zastavení nárůstu úroků a strachu z vymáhání exekutory je určitě i nastavení výše splátek s ohledem na skutečnost, aby dlužníkovi bylo ponecháno zákonem stanovené minimum takzvaný nezabavitelný příjem. Kdyby s ohledem na okolnosti dlužník nebyl schopen platit požadovanou výši splátky, tak má možnost dohodnout se s věřiteli na nižší splátce případně využít takzvanou darovací smlouvu. Princip darovací smlouvy spočívá v tom, že se za dlužníka zaváže třetí strana, která bude přispívat určitou částkou na splácení pohledávek v požadované výši.
18
3.2. Pozitivní aspekty – věřitel Pro věřitele má insolvenční řízení také několik výhod. Mezi hlavní výhody lze zařadit skutečnost, že pokud bude probíhající insolvenční řízení úspěšné, tak dostanou minimální část svých přihlášených pohledávek a to 30%. Není však pravidlem, že vyhlášení osobního bankrotu automaticky znamená, že dlužník zaplatí pouze poměrnou část. Jelikož institut osobního bankrotu vznikl v roce 2008, tak již mají někteří lidé vyhlášení osobních bankrotů úspěšně za sebou a mezi těmito lidmi jsou i tací, jež dokázali splatit celých 100% pohledávek. Tito dlužníci by však bez tohoto institutu nebyli schopní celou částku věřitelům zaplatit, v ohledu na neustále rostoucí úroky. Tak jako dlužníci se mohou vyjadřovat k přihlášeným pohledávkám, tak i věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek ostatních věřitelů v průběhu nezkumného jednání. Další zvýšení práv můžeme téže spatřovat i v hlasování na věřitelské schůzi, kde se od výše přihlášené pohledávky odvíjí i síla hlasu při hlasování. Jak již je psáno výše má každá přihlášená koruna 1 hlas.
3.3. Negativní aspekty – dlužník Negativní aspekt můžeme spatřovat ve veřejném vystavení v insolvenčním rejstříku a zapsáním v centrálním registru dlužníků, od čehož se budou odvíjet i případné komplikace při braní úvěrů v budoucnosti, následně po oddlužení. Jelikož bude pro bankovní instituce ne zrovna důvěryhodným člověkem, tak mu banky nemusejí úvěr vůbec dát, případně mu jej dají, ale s daleko vyššími úroky. Určitě negativní je také skutečnost, že se člověk musí snažit, aby v horizontu 5 let měl stálou práci a mohl tak plnit splátkový kalendář, což je určitě náročné pro nervy dlužníka, ale rozhodně je to lepší než strachování o střechu nad hlavou v důsledku vymáhání exekutorskými společnostmi. Jak již bylo nasvětleno, pokud bude chtít dlužník využít institut osobního bankrotu, tak je potřeba aby měl stálý měsíční příjem, jenž by nebyl na hranici minima a bylo by možné z něj odvést za let minimálně 30% výši pohledávek.
19
Tudíž tento institut není vhodný pro lidi, jež už jsou na pracovním úřadě a nemají dostatek financí ani k nezbytné obživě. Nevýhodu lze spatřovat i v nečekaných darech či dědictvích, jež by na dlužníka připadali v průběhu insolvenčního řízení, jelikož tyto nečekané finanční příjmy musí dlužník použít jako mimořádný vklad na umoření dluhu. Dlužník, u nějž probíhá insolvenční řízení, však neplatí pouze pohledávky věřitelům, ale také platí odměny a náhrady hotových výdajů svému insolvenčnímu správci. Dlužník nemůže presumovat, že v jeho případě soudce rozhodne tak jak on potřebuje. Každý soudce je jiný a nemusí mu třeba vůbec vyhovět, takže pouze utratí peníze za podání návrhů. Po vydání osvobození si dlužník stále nemůže oddechnout, jelikož ještě následující tři roky, bude pod dohledem insolvenčního soudu, jež bude hlídat, zda nejednal podvodně vůči věřitelům. Pokud soud nazná, že jednal podvodně, či byl odsouzen za trestný čin vztahující se k oddlužení, odejme dlužníkovi status osvobození a bude postupovat dál podle konkursního řízení.
3.4. Negativní aspekty – věřitel V praxi se může stát, že věřitel si nebude dostatečně hlídat insolvenční rejstřík, následkem čehož nestihne přihlásit ve vymezené lhůtě pohledávku k příslušnému soudu a ztratí tak možnost pohledávku vymoci. Pro věřitele je negativní, že vidina, že se domůže celé částky je mizivá a bude v tom případě ve ztrátě, kterou mu nikdo nenahradí. Negativní je i záměrné vyhlašování bankrotů, kdy dlužník už dopředu počítá s tím, že nebude schopen platit a např. vyčerpá limity na kartách, aby splnil podmínku více věřitelů.17
17
Semináře z exekučního a insolvenčního práva
20
ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla sestavena s ohledem na dostupnou teoretickou a praktickou literaturu a také s pomocí poznatků získaných během semináře v předmětu Exekučního a insolventního práva. Předmětem mé bakalářské práce byla analýza osobního bankrotu a jeho právních a ekonomických aspektů. Tato práce je založena v podstatě pouze na teoretickém konceptu. V práci byly vymezeny hlavní aspekty, jež by měly nastínit problematiku osobních bankrotů. Při zpracování této práce jsem nenarazila na žádné závažnější mezery v legislativě vztahující se k osobnímu bankrotu, potažmo oddlužení.
21
ZDROJE
CHALUPECKÁ, Kristýna a kol. Insolvenční právo v teorii a praxi. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 18-21s. ISBN 978-80-210-6038-8.
KOZÁK, Jan; BUDÍN, Petr; PACHL, Lukáš. Insolvenční právo aneb Osobní bankroty začínají. Vyd. 1. Rašínova vysoká škola s.r.o., 2008, 298 s. ISBN 978-80-89001-10-3.
MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 3.aktualizované vydání. Praha: Linde, 2014, 491s. ISBN 978-80-7201-9397.
Finanční (ne)gramotnost v Česku. Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/c l_13_130527_zamrazilova_ct24.html
Insolvenční zákon – definice úpadku. Fabianpartners [online]. TRUSTIA, © 2014 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.fabianpartners.cz/cz/insolvencni-spravce/insolvencni-pravopojmy-a-instituty/insolvencni-zakon-definice-upadku/
JAKUBÍK, Petr. Je osobní bankrot řešením? Česká národní banka [online]. Česká národní banka, © 2003-2014, publikováno 6. 12. 2007 [cit. 25. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/c l_07_071206.html
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění k 1. 1. 2014. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 10. 2014].
Semináře z exekučního a insolvenčního práva
22
