Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce
Pozemkové úpravy
Irena Betášová
Rok vypracování: 2006
Čestné prohlášení: Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Pozemkové úpravy zpracovala sama pouze s využitím pramenů v práci uvedených.
Obsah: Přehled použitých zkratek……………………………………………………………… 4
Úvod……………………………………………………………………………………… 5 1. Historický vývoj pozemkových úprav……………………………………….……... 6
2. Pozemkové úpravy…………………………………………………………………… 10
2.1. Právní úprava pozemkových úprav ……………………………………… ………10 2.2. Předmět a obvod pozemkových úprav…………………………………………… 11
2.3. Formy pozemkových úprav……………………………………………………… 12 2.3.1. Jednoduché pozemkové úprav……………………………………………. 13
2.3.2. Komplexní pozemkové úpravy…………………………………………… 13
2.4. Účastníci řízení o pozemkových úpravách………………………………………. 14
2.4.1. Vymezení pojmu účastník řízení………………………………………….. 14 2.4.2. Změny v osobách účastníků řízení………………………………………... 16
3. Řízení o pozemkových úpravách…………………………………………………… 17 3.1. Zahájení řízení…………………………………………………………………… 17
3.2. Úvodní jednání……………………………………………………………………18 3.3. Soupis a ocenění nároků vlastníků………………………………………………. 20
3.3.1.Soupis nároků vlastníků…………………………………………………… 20 3.3.2. Ocenění nároků vlastníků…………………………………………………. 22
3.4. Duplicitní vlastnictví…………………………………………………………….. 23
4. Návrh pozemkových úprav………………………………………………………….. 24
4.1. Společná zařízení…………………………………………………………………. 25
4.2. Návrh nového uspořádání pozemků……………………………………………… 27
4.3. Věcná břemena…………………………………………………………………… 28 4.4. Projednání zpracovaného návrhu pozemkových úprav…………………………... 31
5. Rozhodnutí o pozemkových úpravách……………………………………………… 32 5.1. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav……………………………... 32
5.2. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv…………………………. 33
5.3. Soudní kontrola rozhodnutí pozemkových úřadů…………………………………. 34
6. Provádění pozemkových úprav……………………………………………………… 36 6.1. Náklady na pozemkové úpravy…………………………………………………… 36
7. Praktická ukázka pozemkových úprav…………………………………………….. 38 8. Závěr…………………………………………………………………………………... 40
9. Resüme………………………………………………………………………………… 42 2
Přehled použité literatury………………………………………………………………. 44
Použité internetové zdroje……………………………………………………………… 44 Zadání bakalářské práce……………………………………………………………….. 45
3
Přehled použitých zkratek BPEJ č. čl. ČUZK FO JPÚ KatZ
KN KPÚ KÚ k.ú. LV např. násl. odst. o.z. písm. PO přísl. Sb. SGI SPI SZ ÚPÚ ÚSES VÚMOP z. ZPÚ
bonitovaná půdně ekologická jednotka číslo článek Český úřad zeměměřický a katastrální fyzická osoba jednoduché pozemkové úpravy zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy katastrální úřad katastrální území list vlastnictví například následující odstavec zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanský zákoník písmeno právnická osoba příslušný Sbírka zákonů soubor geodetických informací soubor popisných informací společná zařízení Ústřední pozemkový úřad územní systém ekologické stability Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha zákon zákon č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
4
Úvod
Téma této bakalářské práce se zabývá pozemkovými úpravami. Právním institutem,
který u nás má již svou tradici, vždyť počátky spadají již do 19. století.
Práce je rozdělena do několika samostatných kapitol a podkapitol, které se doplňují a
vzájemně na sebe navazují. Nejprve je věnována pozornost pozemkových úprav, na který navazuje vývoj na našem území.
historickému vývoji
Věnována je také pozornost vývoji právní úpravy na úseku pozemkových úprav, až po
současnost. V druhé kapitole je pojednáno především o předmětu, obvodu a jednotlivých formách pozemkových úprav. Vymezen je pojem účastníka řízení a některé možnosti změn v osobách účastníka řízení v pozemkových úpravách.
Samostatná kapitola je věnována jednotlivým etapám, kterými řízení o pozemkových
úpravách postupně prochází, zmíněna jsou i některá specifika řízení, ke kterým patří
například plánování a realizace tzv. společných zařízení. Vynechány nejsou ani majetkoprávních otázky, které s sebou pozemkové úpravy nesou.
V kapitole páté je v rámci vydávání jednotlivých rozhodnutí pozemkových úřadů –
rozhodnutí o schválené pozemkové úpravě a navazujícím realizačním rozhodnutí, pojednáno o možnostech soudní kontroly, proti jednotlivým rozhodnutím.
Práce je doplněna o krátkou praktickou ukázku z realizace komplexní pozemkové
úpravy.
5
1. Historický vývoj pozemkových úprav
Pozemkové úpravy můžeme nacházet již ve starém Babylonu, Egyptu a Řecku, zejména
v období starověkého Říma, kde se již setkáváme s konkrétními údaji, nejen technickými, ale i právními, o jednotném a rozsáhlém uspořádávání zemědělských pozemků.
Přestože u nás nesahají tak daleko, můžeme říci, že mají již svou tradici. První snahy
pozemkových úprav lze spatřovat v plánovaně zakládaných zemědělských sídlištích při osidlování a kolonizaci od počátku vzniku našeho státu. Do 12. století probíhala
tzv. vnitřní kolonizace. Veškerá půda byla ve vlastnictví
panovníka a ostatních feudálů, kteří ji pronajímali nesvobodným nájemcům. Nájem byl sjednávám ústně, byl nedědičný, vlastník kdykoliv vypovědět.
pronajímaných pozemků jej mohl nájemci
V období 12.-14. století probíhala velká kolonizace. Pro kolonizaci nebyl
dostatek
domácích pracovních sil, proto kolonisté byli lidé většinou cizích národností, a to zejména národnosti německé1 (z tohoto důvodu je též nazývána kolonizací německou). Nájemce
mohl získat půdu „zákupním penízem“, byl osobně svobodným na nesvobodné půdě, která byla ve vlastnictví feudála. Osidlování prováděl zjednaný měřič, zvaný „lokátor“, který
opatřoval kolonisty, vybíral zákupné, stanovoval hranice mýcení lesa, místa pro osady, průběh cest a průhonů, lokality orné půdy a pastvin, a následně rozděloval a vyměřoval půdu mezi jednotlivé kolonisty. Nájem byl již sjednáván písemnou formou, byl dědičný a
nevypověditelný. Jednalo se o pozemkové úpravy. Výsledkem těchto činností byl vznik různých typů osídlení, které jsou patrné dodnes.
15.-17. století nepřineslo v oblasti pozemkových úprav žádných větších událostí. Velké
změny přineslo až 18. století, kdy v roce 1775 vydává panovnice Marie Terezie robotní
patent, kterým dochází k omezení výše robot. Téhož roku pověřuje císařovna kancléře Františka Antonína Raaba k provedení jeho návrhu, velkých pozemkových úprav, kdy
mezi poddané byla rozparcelována půda státních velkostatků, půda jezuitských, církevních
a královských měst. Na soukromých statcích mohla být úprava vlastnictví pozemků
provedena na základě dobrovolnosti, za předpokladu, že s ní souhlasila vrchnost a dvě třetiny poddaných. Tato reforma, dle autora tzv. raabizace, probíhala v letech 1775–1785.
Při provádění těchto velkých pozemkových úprav (práce byla prováděna na 148 panstvích
v Čechách a 69 na Moravě; v Čechách tehdy vzniklo 128 nových vesnic a na Moravě 67)2, 1 2
Burian, Z. a kol. Almanach pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2001, str. 8
Dumbrovský, M. a kol. Metodický návod pro vypracování pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2004, str. 33
6
které byly řízeny ústředními orgány, dle právních, hospodářských a technických instrukcí a návodů, byly vyhotoveny raabizační mapy, provedeno číslování parcel a bonitace půdy.
Vzniklé písemné materiály, tzv. geometrické tabely, se staly předchůdcem pozemkové knihy.
Dle císařského patentu
(patent nebo císařský rozkaz byl srovnatelný s dnešním
zákonem) císaře Františka I. o pozemkové dani, vznikal od roku 1817, jako základ pro získání solidního daňového podkladu, stabilní katastr, který se stal nejdéle působícím ze
všech českých katastrů. Písemné i mapové materiály, které byly precizně vypracované a na vynikající právní úrovni, jsou základem dodnes využívaných map.
Další značné změny přinesl revoluční rok 1848, byl vydán patent o zrušení poddanství a
robot. Dochází k dokončení liberalizace postavení rolníků. Přestalo platit omezení v jejich
volném pohybu, mohli se volně stěhovat. Bývalí poddaní se stali majiteli pozemků, které
dosud obdělávali. Převod pozemků do jejich vlastnictví byl spjat s finanční úhradou, která byla důvodem jejich zadluženosti. Řešení hledali noví vlastníci půdy v možnosti rozdělení
svého zemědělského majetku mezi své potomky (dle doposud uplatňovaného patentu císaře Josefa II. nebylo drobení zdaňované půdy možné, zemědělský celek původně musel po smrti zůstavitelově přejít na jediného nástupce)3, či prodejem částí svých pozemků. Dochází
k náhlému růstu vlastníků a k dělení parcel na menší díly. Důsledkem byla značná roztříštěnost a rozptýlenost půdy,
nevhodné tvary pozemků, nepravidelné tvary
katastrálních hranic. Problémy nastávaly i z důvodů, že ne všechny pozemky byly dobře přístupné z veřejných cest, na některé pozemky byl tedy možný přístup jen přes pozemky
sousední. Drobení pozemků přinášel i rychlý vývoj výstavby technických staveb, zejména železnic
a silnic, či potřebné regulace toků.
Z výše uvedených důvodů docházelo
v zemědělství k špatným hospodářským výsledkům, které vedly k nutnosti provádění scelování půdy, které mělo za následek scelení půdní držby do menšího počtu pozemků při současném vybudování společných zařízení. K tomu docházelo nejprve dobrovolným
scelováním, k provedení těchto prací byl potřebný souhlas všech vlastníků půdy, v celém scelovacím obvodu. První dobrovolné scelování půdy provedl v letech 1856–1858 v obci Záhnilice
na Kroměřížsku,
místní rodák, rychtář obce a poslanec říšské rady, velký
propagátor scelování, pan František Skopalík. Při těchto úpravách se ukázala prospěšnost
Bumba, J. Zeměměřické právo, Zeměměřictví a katastr v technicko-právních souvislostech, Linde Praha, 2004, str. 22 3
7
scelování pro dobře fungující a prosperující zemědělství. Byl to podnět pro dobrovolné scelování, které následovalo v dalších 17 obcích na Moravě.4
Tyto úspěchy se však projevily jako částečné, později se ukázalo, že již nebylo možné
dosáhnout souhlasu se scelením od všech vlastníků pozemků. Následkem bylo scelování
úřední, podle říšského rámcového zákona z roku 1883 o scelování hospodářských pozemků, které bylo
prováděno státními orgány. Zákon stanovil zásady scelování, organizaci
scelovacích úřadů, scelovací řízení a způsob úhrady vzniklých nákladů.
K provádění PÚ docházelo v českých zemích v důsledku různé politické situace značně
rozdílně. Zemský zákon pro Moravu byl přijat v roce 1884 a pro Slezsko v roce 1887. V roce 1888 byla v Brně zřízena Zemská komise pro agrární operace, která řídila scelovací
práce na Moravě. V letech 1890 – 1940 bylo provedeno scelení na území Moravy a Slezska na území 323 obcí.
Situace v Čechách se odvíjela naprosto odlišně, na ně se říšský zákon nevztahoval. Český
sněm z kompetenčních důvodů odmítl jako diktaturu z Vídně zákon přijmout, jeho přijetí se
nepodařilo ani opakovaně v roce 1905. Z tohoto důvodu, se na území Čech nepodařilo, až na
dvě dobrovolné výjimky, uskutečnit scelování žádné. Právní stav z Rakouska byl v roce 1918 převzat do právního řádu vzniklé Československé republiky a působnost moravských zemských scelovacích zákonů byla na Čechy rozšířena teprve v roce 1940. Po okupaci Hitlerovským Německem byly moravské zákony převzaty pro celý zřízený protektorát.5
Po druhé světové válce byly zahájeny práce na novém scelovacím zákoně, ukázalo se, že
doposud platné
scelovací předpisy již plně nevyhovují. Bylo zapotřebí řešit nastalou
zemědělskou situaci. Byl přijat zákon o nové pozemkové reformě č. 142/1947 Sb., o revizi
první pozemkové reformy a teprve potom byl schválen další zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon), zvaný též
unifikační, obsahoval jednotnou právní úpravu pro celou ČSR (pro Slovensko platily do této doby zákony rozdílné, a to uherské zákony). Provádění technicko-hospodářských úprav zahrnovalo dle tohoto zákona scelování (komasaci) rozdrobených a rozptýlených pozemků,
dělení a úpravu správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondaci) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání hranic, kultivaci horských planin, technické úpravy jako meliorace, komunikace a jiné. Scelování se mělo
provádět z vlastní iniciativy zemědělců, prostřednictvím scelovacích (upravovacích) 4 5
Dumbrovský, M. a kol. Metodický návod pro vypracování pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2004, str. 33 Burian, Z. a kol. Almanach pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2001, str. 9
8
družstev, jehož členy měly být všichni přímí účastníci pozemkové úpravy a zástupce obce. Obec byla členem scelovacího družstva i v případě, kdy nebyla přímým účastníkem. Provádění zákona zajišťovaly okresní a krajské národní výbory. Nejvyšším dozorčím
orgánem bylo určeno ministerstvo zemědělství, veškeré náklady měl hradit stát. Technickohospodářská úprava pozemků byla rozdělena na tři etapy, a to předběžné, hlavní a závěrečné řízení. Nový scelovací zákon řešil i otázku náhradních pozemků, u kterých měla být zachována kvalita, výměra i vzdálenost nových pozemků ve srovnání s původními pozemky. Rozdíly ve výměrách řešil zákon prostřednictvím finančního vyrovnání. Vzhledem k politickým změnám v únoru roku 1948 se však tento zákon prakticky neprojevil.
V letech 1948–1989 nastává období budování socialismu i v zemědělství. Pozemkové
úpravy prodělávají vývoj v souladu s postupem socializace výrobních vztahů v zemědělství. Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků, byl
nahrazen vyhl. č. 47/1949 Sb. Tato vyhláška byla v roce 1955 nahrazena vládním nařízením č. 47/1955 Sb., o opatření v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.
PÚ v tomto období se dají rozdělit do tří vývojových etap. První spadá do let 1950-1960,
kdy docházelo ke vzniku jednotných zemědělských družstev, ta nebyla ještě plně ustálená, v důsledku toho docházelo k častým členským změnám a tím i ke změnám půdní základny.
Klasické PÚ se již zcela neprováděly, důležitost byla kladena na převádění pozemků do státního vlastnictví.
Druhá etapa probíhala v letech 1960–1972, zemědělská družstva byla již nyní
stabilizována, organizačně i hospodářsky, docházelo k
jejich slučování.
Slučování
pozemků do velkých výměr bylo spojeno s hlubšími zásahy do půdy rozoráváním mezí a
likvidací přírodních remízků, zvyšování výměr orné půdy na úkor luk a pastvin, docházelo k nadměrné erozi půdy, rušily se původní sítě cest a vodotečí.
Třetí etapa začala po roce 1974, dokončena měla být v první polovině 90. let. V roce
1975 byly přijaty „Pokyny pro přípravu a schvalování pozemkových úprav z hlediska jejich
vlivu na krajinné prostředí“. Na základě těchto pokynů byla v roce 1976 zpracována Metodika souhrnných pozemkových úprav. Zemědělská družstva byla v této době dle
hlediska maximální využitelnosti mechanizace velmi rychle spojována do obřích celků o výměrách až tisíců ha. V rámci realizace těchto nových směrů ztratila zemědělská krajina zcela svůj původní vzhled. Zmizely poslední zbytky rozptýlené zeleně a polních sadů,
neúměrným používáním umělých hnojiv dochází k zamoření půdy, ohrožovány jsou zdroje
podzemních vod. Za takových podmínek se již nová metodika souhrnných pozemkových úprav uplatnit nemohla, opatření k ozdravění krajiny se v praxi neuskutečnila.
9
2. Pozemkové úpravy
Smysl pozemkových úprav definuje jak zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (zákon o půdě), v § 19 odst. 1, kde se uvádí, že pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání
pozemků v určitém území, provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem, a podle
celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu; tak zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.
229/1991 Sb., o úpravách vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 2, takto: Pozemkovými úpravami
se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a
zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se
vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi
zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu,
vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. 2.1. Právní úprava pozemkových úprav
V roce 1991 byl vydán zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o půdě). Byla
tak zahájena zcela nová etapa ve vývoji pozemkových úprav, pro níž je v oblasti
majetkoprávní podstatné, že je založena na principu výměny vlastnických práv6 na rozdíl od
období 1955-1990, který vycházel z principu výměny užívacích práv.
Následně vychází zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech, kterým byly ustaveny okresní pozemkové úřady a ústřední pozemkový úřad.
Zemědělský majetek se v rámci restitucí začal navracet původním vlastníkům. V roce 2002
byl vydán nový zákon, který zákon č. 284/1991 Sb., nahradil, a to zákon č. 139/2002 Sb., o
pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravách vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších
předpisů, a to s účinností k 1.1.2003. Tímto zákonem dochází k převedení pozemkových úřadů pod působnost ministerstva zemědělství České republiky. Na výše zmíněný zákon č. 6
Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita Brno, 2004, str. 280
10
139/2002 Sb., navazuje prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění
pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, a to rovněž s účinností k 1.1.2003.
Zabývá se postupem při provádění pozemkových úprav, průzkumnými a
zjišťovacími činnostmi před zahájením pozemkových úprav, zeměměřickými činnostmi a zpracováním návrhu nového uspořádání pozemků. Příloha k vyhlášce pak podrobně stanovuje náležitosti postupů při pozemkových úpravách.
Další právní předpisy, které s pozemkovými úpravami souvisejí, jsou, mimo jiné, zákon
č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon č. 344/1992 Sb, o katastru nemovitostí České republiky (dále jen katastrální zákon), zákon
č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplnění, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších změn a doplnění.
2.2. Předmět a obvod pozemkových úprav
Předmětem pozemkových úprav stanoví § 3 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách
všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav, a to bez ohledu na dosavadní způsob
využívání a existující vlastnické a užívací vztahy, které se k nim vztahují. Tentýž § se
v odst. 3 zabývá specifickými pozemky. Jedná se o pozemky, které jsou určeny pro těžbu
vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru, pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu, pozemky vodních toků a
pozemky chráněné podle zvláštních předpisů.7 Tyto pozemky mohou být také zahrnuty do pozemkových úprav, avšak jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu.
Speciální režim platí pro pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu,
pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, oplocené pozemky, zejména zahrady, pozemky v současně zastavěném území obce, pozemky v zastavitelném
území obce a pozemky, na nichž se nacházejí hřbitovy, neboť ty lze v PÚ řešit jen se
souhlasem jejich vlastníka.8 Stejně tak jen se souhlasem dotčených vlastníků lze směňovat pozemky s prokazatelně sníženým zemědělským využitím (např. zvýšenou balvanitostí, zvýšeným výskytem stožárů elektrických zařízení, potřebou odvodnění).
např. zák.č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zák.č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 8 Pozn. pro srovnání -předcházející zák. č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, některé pozemky z pozemkových úprav vylučoval. Jednalo se o: pozemky určené pro obranu státu, pro těžbu vyhrazených nerostů, hřbitovy, pozemky zastavěné a určené k zastavění, pozemky chráněné podle zvláštních předpisů. 7
11
Pozemky, původně církevní majetek, či majetek náboženských řádů a kongregací, které
jsou ve správě Pozemkového fondu České republiky, až do doby přijetí zákonů o tomto
majetku, se řeší při pozemkových úpravách odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Nelze je použít na společná zařízení, lze s nimi však nakládat podle § 2 zákona o pozemkových úpravách. V rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu
vlastnických práv je nutno uvést skutečnost, že na tyto nově vzniklé pozemky se rovněž,
jako na pozemky původní, vztahuje omezení pro převody těchto pozemků. Tato skutečnost se vyznačí i v katastru nemovitostí. 9
Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, je tvořeno jedním
nebo více celky v jednom katastrálním území. Pozemkový úřad při určení odvodu pozemkových úprav postupuje tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako
nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu, s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu.
K dosažení cílů pozemkových úprav je možné a často i vhodné, zahrnout do obvodu pozemky v navazujících částech sousedních k.ú. Spadají-li tato sousední k.ú. do obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu, než toho, který řízení o pozemkových úpravách
zahájil, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil, tyto pozemky do obvodu pozemkových
úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, který má předmětné pozemky ve svém obvodu působnosti.
2.3. Formy pozemkových úprav
Pozemkové úpravy mají dvě formy:
2.3.1. Jednoduché pozemkové úpravy – JPÚ
Jedná se o pozemkové úpravy, které mají jeden nebo jen málo cílů, neřeší větší území,
širší vztahy či veřejné zájmy. JPÚ se využívají při potřebě dořešit některé problémy s půdou
při upřesnění a rekonstrukcí přídělů10 podle některých dekretů prezidenta republiky z roku 1945 a zákonů č. 142/1947 Sb. a 46/1945 Sb. Dále řeší např.: nedostatky v evidenci
vlastnictví, hospodářské potřeby, jako jsou směny pozemků některých vlastníků pro zpřístupnění pozemků, urychlené scelení pozemků, ekologická opatření v krajině –
protipovodňová opatření, kterým je díky způsobeným škodám v minulých letech věnován velký význam, opatření protierozní. Pozemkový úřad, může náležitosti návrhu a provádění V katastru nemovitostí se na listu vlastnictví s dotčenými pozemky v části C-LV vyznačí poznámka: „Omezení převodu pozemků podle § 29 zákona č. 229/1991 Sb.“ 10 v těchto řízeních se rozhoduje pouze o určení hranic pozemků 9
12
jednoduchých
pozemkových úprav upravit, oproti komplexním pozemkovým úpravám
odlišně, zpravidla zjednodušeně.11
2.3.2. Komplexní pozemkové úpravy – KPÚ
Ve většině případů se provádějí pozemkové úpravy formou komplexních pozemkových
úprav, které řeší nové uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům v obvodu pozemkových úprav. Cílem je nové prostorové a funkční uspořádání, zabezpečení přístupnosti pozemků a celých částí území (lesy, nivy apod.) a vyrovnání hranic pozemků v návaznosti na podmínky pro dobré obhospodařování. Řešeny jsou současně nejen vztahy ekologické, ale i další. Časová řada průběhu KPÚ
Průměrná Počet Doba trvání ukončených
Rok
1999 2002 2001 2002 2003 2004 2005*
(rok)
4 5 6 5 6 6 6
KPÚ
37 61 54 84 98 91 36
Počet parcel
před KPÚ
792 741 1019 891 907 1219 856
Počet Obvod Obvod parcel po parcel před parcel po KPÚ
341 345 497 405 487 598 452
KPÚ(m)
171 566 225 612 227 869 197 791 197967 261 612 190 106
KPÚ(m)
95 174 121 605 130 983 114 814 118 702 156 357 119 392
* údaje známé do 1.3.200512
2.4. Účastníci řízení o pozemkových úpravách 2.4.1. Vymezení pojmu účastník řízení
Účastníky řízení o pozemkových úpravách jsou:
a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách (účastníky
řízení nejsou smluvní uživatelé pozemků) a fyzické a právnické osoby, jejichž
vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena. Za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetickým informací.
Účastníci – vlastníci pozemků mají
v řízení nejvýznamnější
postavení. Jiným
účastníkům řízení, než vlastníkům pozemků, tak rozsáhlá práva přiznána nejsou. Účastníky Např. při upřesnění a rekonstrukci přídělu (JKÚ) vydávají pozemkové úřady pouze jedno rozhodnutí, a to rozhodnutí o určení hranic pozemků. Naproti tomu v rámci KPÚ vydává pozemkový úřad rozhodnutí dvě. Nejprve se jedná o schválení návrhu pozemkové úpravy a poté rozhodnutí o výměně vlastnických práv. 11
12
Údaje převzaty ze Zpravodaje Mze 4/2005
13
řízení jsou i vlastníci pozemků, které sice nejsou přímo do pozemkových úprav zahrnuty,
avšak jejich vlastnická nebo jiná práva k pozemkům mohou být úpravami přímo dotčena. K těmto jiným právům patří oprávnění z věcných práv k nemovitostem, pokud byla zřízena
jako věcná břemena nebo věcná práva k nemovitostem a jsou vyznačena v katastru nemovitostí.
b) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti,
(jedná se hlavně o stavebníky u liniových staveb – staveb dálkových vedení energetických, plynovodů, ropovodů, horkovodů, pozemních komunikací a mostů, stavby drah a vodohospodářských děl),
c) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky
zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách.
S ohledem na přímou vazbu pozemkových úprav na katastr nemovitostí se v zájmu
jednotné identifikace účastníka používají stejné principy, ze kterých vychází katastr nemovitostí. V řízení o pozemkových úpravách jsou tedy účastníci identifikováni – fyzické osoby: jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště a rodným číslem. Právnické osoby jsou identifikovány: názvem, sídlem a identifikačním číslem organizace.
Řízení o pozemkových úpravách se účastní značné množství účastníků a často nemalý
počet těch, kteří nejsou známi nebo není znám jejich pobyt. Tato okolnost souvisí s tím, že
v předchozím období nebyl kladen důraz na přesnou evidenci vlastnictví k pozemkům.
V současné době se většinou nedá došetřit a rozlišit, kdy jde o vlastníka neznámého nebo o vlastníka jehož pobyt není znám. V těchto případech se s ohledem na správní řád vychází z toho, že těmto osobám je ustanoven opatrovník, kterým může být i obec.13
Zákon o pozemkových úpravách dále upřesňuje, že stanovený opatrovník není oprávněn za účastníka udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti kvality a
výměry vyměňovaných pozemků. Ustanovení opatrovníka stavebníkovi jako účastníkovi neznámého pobytu nepřichází prakticky v úvahu.
Postavení účastníka řízení může mít za určitých zákonem stanovených podmínek i
občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, pokud jeho hlavní činností je podle stanov ochrana přírody a krajiny.
Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ASPI 13
14
U pozemků, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, jsou účastníky řízení všichni
spoluvlastníci, u pozemků ve společném jmění manželů, jedná pozemkový úřad s oběma
manžely, neboť změna vlastnickým vztahů k pozemku, nové určení jeho hranice, zřízení
změna nebo zrušení věcného břemene není běžnou záležitostí, kterou by mohl vyřizovat jeden z manželů bez souhlasu druhého.14
Při zjišťování účastníků řízení a jiných oprávněných osob mohou být využity údaje z
evidence katastru nemovitostí15, dále obecních úřadů, z evidence obyvatel, soudu. Významným pomocníkem při prověřování původních vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem je pozemková kniha.
Vlastníci pozemků si na dobu provádění pozemkových úprav volí na úvodním jednání
sbor zástupců, (při JPÚ lze od ustanovení sboru zástupců upustit), který spolupracuje při zpracovávání návrhu pozemkových úprav, posuzuje varianty řešení, vyjadřuje se k návrhu plánu společných zařízení, k podaným námitkám v průběhu řízení, spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav.
Počet členů sboru musí být lichý, minimální počet je 5 zástupců, maximum je 15, a to dle
celkového počtu účastníků a rozsahu území. Nevoleným členem je ředitel pozemkového
úřadu, popř. jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Členství ve sboru nesmí být odmítnuto účastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10% z celkové výměry pozemků dotčených pozemkovou úpravou. Musí však o své členství požádat, a to nejpozději v den konání volby sboru. Jednotlivá jednání dle jednacího řádu svolává a řídí, zvolený předseda.
Zasedání se konají vždy, když postup návrhových prací na KPÚ vyžaduje
konsensuální řešení nebo požádá-li o to písemně nadpoloviční většina všech jeho členů. Sbor je usnesení schopný, při přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho členů. 2.4.2. Změny v osobách účastníků
Jak již bylo dříve zmíněno, řízení o pozemkových úpravách se vyznačuje tím, že v něm
vystupuje velký počet účastníků, s tím souvisí i velký počet pozemků, a také to, že řízení
§ 145 odst. 1 zákona č. 40/1964, ve znění pozdějších předpisů Informace z KN však nemusí být zcela aktuální a to z důvodu, že mezi dnem vzniku, změny nebo zániku práv, které se do KN zapisují podle § 1 odst. 1 zák.č. 265/1992 Sb.,o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem , ve znění pozdějších předpisů (vkladové listiny) a dále změn, které se zapisují podle § 7 odst. 1 téhož zákona (záznamové listiny), a dnem zápisu do KN vznikají určité časové odstupy, jejichž délka se řídí lhůtami stanovenými správním řádem, tedy zák.č. 500/2004 Sb. Stejné lhůty, tedy 30 denní, platí pro zápisy změn údajů KN, které jsou KÚ povinni ohlásit vlastníci a jiní oprávnění podle § 10 odst. 1 písm d) katastrálního zákona. 14 15
15
trvá delší dobu.16 Během této doby může docházet, a také dochází, ke změnám v osobách
účastníků. Tyto změny jsou vyvolány jednak právními úkony účastníků řízení, kterými se mění právní vztahy k pozemkům, ať už se jedná o kupní, darovací nebo směnou smlouvu,
zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví či vypořádání společného jmění manželů.
V období, kdy řízení o pozemkových úpravách je ve fázi zahájení pozemkových úprav, tyto změny probíhají bez souhlasu pozemkového úřadu, resp. není ho zapotřebí. Jakmile však
nastává etapa schválení návrhu pozemkových úprav, a tato skutečnost je vyznačena
poznámkou17 v katastru nemovitostí u všech pozemků vstupujících do pozemkových úprav,
je součástí každé vkladové listiny pro zápis do katastru nemovitostí nezbytnou přílohou souhlas příslušného pozemkového úřadu se zápisem této změny.
Bez tohoto souhlasu
nebude požadovaný zápis proveden. Jinak řečeno, vlastník pozemku je oprávněn k dispozici
s pozemkovým vlastnictvím a k jeho zatížení, ovšem k takovému úkonu je nezbytný souhlas
pozemkového úřadu. Pozemkové úřady neudělují tento souhlas v řízení podle správního řádu, proto se z jejich strany se jedná o tzv. jinou formu činnosti.18
Změna v osobě účastníka řízení může nastat i nezávisle na vůli účastníka. Nezřídka
nastává situace, kdy vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav v průběhu řízení zemře. Pokud soud v řízení o dědictví dosud nerozhodl pravomocným usnesením,
stávají se účastníky řízení osoby podle sdělní soudu nebo soudního komisaře. Zde platí zásada rovnosti, nejsou ještě známy jednotlivé výše dědických podílů.
Dalšími příklady mohou být změny vlastníků v důsledku dražby, zrušení a vypořádání
podílového spoluvlastnictví soudu či vyvlastnění.
nebo vypořádání společného jmění manželů
rozhodnutím
§ 6 odst. 7 zákona o pozemkových úpravách vysloveně uvádí, že na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm, se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu. 17 Informace – zahájení PÚ se vyznačuje na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí v části D-LV, schválení PÚ v části C-LV. 18 Průchová, I. K některým problémům pozemkových úprav očima právníka, In 14. mezinárodní konference pozemkových úprav, Jestřábí-Lipno 13.15.9.2004, 2004, str. 33 16
16
3. Řízení o pozemkových úpravách
3.1. Zahájení řízení
Řízení po pozemkových úpravách zahajuje pozemkový úřad na základě dvou možných
skutečností, které jsou uvedeny v § 6 ZPÚ. V prvním případě se jedná o řízení zahájené
pozemkovým úřadem na základě předložených požadavků, ke kterým se pozemkový úřad
písemně do 30 dnů od podání vyjádří. Jsou-li shledány důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, pozemkový úřad řízení o pozemkových úpravách zahájí.
Druhým důvodem, podle kterého pozemkový úřad pozemkové úpravy musí vždy zahájit,
je ten, pokud o ně požádají vlastníci pozemků s celkově nadpoloviční výměrou zemědělské půdy v daném katastrálním území.
V odůvodněných případech může pozemkový úřad zahájit řízení i bez podaných
požadavků.
Řízení o pozemkových úpravách se vždy považuje za řízení zahájené z podnětu
pozemkového úřadu, tedy z moci úřední.
Jakmile je rozhodnuto o provedení KPÚ v určitém k.ú. oznámí pozemkový úřad bez
prodlení předpokládaný termín zahájení 19 příslušnému katastrálnímu úřadu, který na základě
tohoto oznámení provede kontroly vzájemného souladu souboru popisných informací (SPI) a
souboru
geodetických
informací
(SGI)
v příslušném
katastrálním
území.
O
předpokládaném zahájení PÚ se vyrozumí i obec a další osoby, které mají v obvodu PÚ rozsáhlý nemovitý majetek (např. pozemní komunikace, dráhy, letiště, vodní toky, lesní
pozemky) s upozorněním na povinnost trvalého označení hranic pozemků, aby si do svých finančních plánů zahrnuly náklady potřebné na trvalou stabilizaci svých pozemků.20
Oznámení o samotném zahájení řízení o pozemkových úpravách se oznamuje všem
účastníkům veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí na dobu 15 dnů na úřední desce pozemkového úřadu
a obcí v jejichž územních obvodech
se pozemky dotčené
pozemkovými úpravami nachází. Poslední den této lhůty je považován za den zahájení pozemkových úprav.
Veškeré informace týkající se jednotlivých etap řízení o pozemkových úpravách (nejen tedy zahájení řízení) musí být dále zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
19 20
Pozn.: nejčastěji se tak děje s ročním předstihem Dumbrovský, M. a kol. Metodický návod pro vypracování pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2004, str. 39
17
O zahájení řízení o pozemkových úpravách dále pozemkový úřad písemně vyrozumí
příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní
správy lesů. Další dotčené správní orgány pozemkový úřad vyrozumí, dotýká-li se řízení o
pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o
zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy o obraně a bezpečnosti státu. Tyto úřady stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů. Případně dohodne termín bezúplatného předání informací a údajů nezbytných pro zpracování návrhu KPÚ.21
ZPÚ počítá i s možností, že by samotný důvod, pro který bylo řízení o pozemkových
úpravách původně zahájeno, odpadl, dále se zabývá i situací, která by mohla nastat, pokud by se v průběhu pozemkových úprav vyskytly závažné překážky, pro které by nebylo možné dále v řízení pokračovat. V takových případech pozemkový úřad řízení zastaví. 3.2. Úvodní jednání
V první fázi řízení o pozemkových úpravách má svůj neopominutelný význam úvodní
jednání, na které pozemkový úřad pozve všechny známé účastníky řízení a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav. Oznámení o svolání úvodního
jednání se z důvodů průkaznosti doručuje na doručenku - do vlastních rukou osobám, které jsou uvedeny v § 7 ZPÚ a dále veřejnou vyhláškou na úřední desce obecního úřadu.
Účelem tohoto jednání je seznámení účastníků s důvody, formou, významem a
předpokládaným
obvodem pozemkových úprav, s předpokládaným harmonogramem a
realizací jednotlivých etap řízení, seznámení
účastníků se zpracovatelem projektu22,
projednání postupu při stanovování a oceňování jednotlivých nároků vlastníků, projednání
způsobu určování vzdálenosti pozemků od zvoleného vztažného bodu, poskytnutí informací
o společných zařízení - o jejich významu a účelu, ale také o nutnosti podílet se úměrně podle
velikosti svých pozemků začleněných v KPÚ na poskytnutí potřebné výměry pro tato společná zařízení v případě, že půda ve vlastnictví státu nebo pozemky ve vlastnictví obce
nebudou dostačující, seznámení s právy a povinnostmi geodetů (vstupovat a vjíždět na pozemky), ale také seznámení s právem vlastníků pozemků, vznikne-li jim v důsledku
Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy, Učební texty vysokých škol, Vysoké učení technické v Brně, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, Brno 2004, str. 19 22 Výběr zpracovatele se řídí zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který nabyl platnosti 1.5.2004 21
18
výkonu činnosti pro pozemkové úpravy újma, s možností požadovat náhradu v penězích.23 V případě, že se v rámci KPÚ jedná o vybudování protipovodňové ochrany, jsou účastníkům poskytovány údaje o zásadách jejich vypracování.
Účastníci jsou rovněž seznámeni s tím, že porušení pořádku na úseku KN ve smyslu §
23 katastrálního zákona se dopustí ten, kdo zničí, poškodí nebo neoprávněně přemístí měřickou značku bodů podrobného polohového bodového pole a může být za to pokutován, a o případném porušení pořádku na úseku zeměměřictví.
Dále jsou na jednání účastníci seznámeni s významem obnovy katastrálního operátu
prostřednictvím KPÚ, a z toho pro ně vyplývajících povinnosti (ke kterým např. patří: ve stanovené lhůtě předkládat potřebné doklady, na výzvu se zúčastňovat jednání, doplnit
chybějící údaje v KN, ohlašovat všechny změny týkající se jejich majetku), o nezbytnosti
aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a dalších potřebných otázkách významných pro řízení o pozemkových úpravách aj.
Účast pozvaných vlastníků je zaznamenána v prezenční listině, která obsahuje přesné
údaje o jednotlivých vlastnících, včetně jim přiděleného pořadového čísla, čísla LV a podíl vlastnictví z tohoto LV. Z jednání se provádí zápis. Náklady spojené s úvodním jednáním nese pozemkový úřad.
Účastníky 24 úvodního jednání jsou: a) příslušný pozemkový úřad,
b) vlastníci pozemků zahrnutých do pozemkové úpravy,
c) další FO a PO, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům mohou být PÚ přímo dotčena (např. zástavní věřitel),
d) obec (zastupitelstvo obce, nikoli obecní úřad), e) stavební úřad,
f) stavebník, je-li provedení PÚ vyvoláno v důsledku stavební činnosti, g) stávající nájemce zemědělské půdy,
h) Pozemkový fond ČR a Zemědělská vodohospodářská správa,
i) další účastníci řízení o PÚ dle rozhodnutí pozemkového úřadu, j) zpracovatel,
k) FO a PO, jejichž užívací práva mohou být dotčena,
Pozn.: Právo na náhradu se uplatňuje u příslušného pozemkového úřadu, který řízení o PÚ zahájil, a to: u porostů nejpozději do 30 dnů od vzniku újmy, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak právo na náhradu zaniká. Dle důvodové zprávy k ZPÚ se nepředpokládá, že by z tohoto důvodu došlo ke zvýšení nároků na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu, neboť pozemkový úřad by případnou náhradu těchto nákladů uplatňoval vůči odpovědnému subjektu. 24 Pozn.: Účastníky úvodního jednání nelze ztotožňovat s účastníky řízení, ti jsou vymezeni § 5 ZPÚ 23
19
l) vlastník pozemku, jemuž v průběhu nedokončeného scelování byly vydány náhradní
pozemky, ke kterým nenabyl vlastnické právo a na těchto pozemcích se nacházejí nemovitosti a trvalé porosty v jeho vlastnictví.25
3.3. Soupis a ocenění nároků vlastníků
Pozemkový úřad má rovněž na starosti další následující úkol, tím je zabezpečení
vypracování soupisu nároků jednotlivých vlastníků. Dalším úkolem je ocenění nároků vlastníků. Zde pozemkový úřad stanoví, zda provede toto ocenění sám, nebo tím bude
pověřen zpracovatel pozemkových úprav nebo znalec. V tomto případě se nejedná o postup podle správního řádu.
3.3.1. Soupis nároků vlastníků
Soupis nároků vlastníků je zpracováván na základě dostupných a věrohodných dokladů
podle jejich ceny, výměry, vzdálenosti a druhu pozemku, a to včetně omezení vyplývajících
ze zástavního práva, předkupního práva, věcného břemene a nájemního vztahu na dobu určitou a dále seznam pozemků s chráněnými zájmy. O průběhu soupisu nároků je ze strany
pozemkového úřadu informován sbor zástupců, kterému je při sepisování nároků umožněna spoluúčast. Rovněž může být člen sboru zástupců přítomen při jednání s vlastníky. Při zpracování soupisu nároků je potřeba věnovat
pozornost při oceňování
těch
pozemků, aby bylo dodrženo ust. § 3 odst. 3 ZPÚ u pozemků kdy je vyžadován souhlas vlastníka se zařazením pozemků mezi řešené dle § 2 ZPÚ. U takto dotčených pozemků je
nutno si nechat vlastníky pozemků podepsat takový nárokový list, který bude doplněn větou „Souhlasím aby pozemek p.č. … byl řešen v pozemkových úpravách“, nestačí jen doručit tento nárokový list vlastníkovi, totéž je nutno provést v případě neocenění dřevin rostoucích mimo les (§ 8 odst. 1 vyhlášky 545/2002 Sb.).
V případě, kdy mezi výměrou obvodu PÚ vypočtenou ze souřadnic, která je pro další
zpracování návrhu rozhodující a výměrou zjištěnou podle údajů vedených v KN, byly
zjištěny rozdíly, dochází pro odstranění těchto rozdílných údajů k úměrnému upravení jednotlivých vlastnických nároků.26
Dumbrovský, J. Pozemkové úpravy, Učební texty vysokých škol, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, Brno 2004, str. 50. 26 Pozn.: Děje se tak na základě zavedení tzv. opravného koeficientu (Ok), který je dán podílem výměry obvodu PÚ určené ze souřadnic a výměry určené podle údajů v SPI. Je-li Ok<1 = nároky vlastníků ve výměře a ceně budou o tento koeficient sníženy, je-li Ok>1 = nároky vlastníků ve výměře a ceně budou o tento koeficient zvýšeny. 25
20
Veřejné vyložení soupisu nároků je po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadu
a zároveň je doručován vlastníkům, jejichž pobyt je znám. Se soupisem nároků je
vlastníkům pozemků zaslán i výřez mapy se zákresem vlastnických vztahů daného vlastníka. Vlastníci mohou k soupisu ve lhůtě určené pozemkových úřadem podávat námitky. Ty
jsou projednány pozemkovým úřadem se sborem zástupců, popřípadě s KÚ. K námitkám
proti opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového zaměření skutečného stavu v terénu
se nepřihlíží. O vyřízení ostatních námitek musí být vlastníci písemně vyrozuměni. Pokud by byly vzneseny námitky k pozemkům, které nejsou předmětem řešení v řízení o PÚ, předá
je pozemkový úřad k rozhodnutí KÚ, který při jejich řešení postupuje podle § 16 katastrálního zákona.
Soupis nároků vlastníků pozemků se vyhotoví na základě podkladů kterými jsou
zejména:
a) katastrální operát (SGI a SPI) – program, b) mapy dřívější pozemkové evidence,
c) mapy podrobného zaměření polohopisu,
d) mapy BPEJ 1:5000 (digitalizované), které obsahují hranice BPEJ a pětimístné kódy BPEJ,
e) platný cenový předpis obsahující přiřazení cen k jednotlivým kódům BPEJ
Soupis nároků vlastníků se vyhotoví do tabulky „soupis nároků“.27 Soupis nároků tvoří 3 tabulky: -
pozemky v obvodu PÚ – řešené dle § 2 ZPÚ – zde se kromě výměry pozemků uvádí
-
pozemky v obvodu PÚ – neřešení § 2 ZPÚ – obsahuje soupis nároku jen podle
-
pozemky mimo obvod PÚ
také jejich ocenění a dopravní vzdálenost od zvoleného vztažného bodu
výměry pozemků
ZPÚ v ust. § 9 odst. 13 řeší možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví na základě
písemné dohody spoluvlastníků opatřené úředně ověřenými podpisy, takový postup však nesmí být v rozporu s cílem PÚ. Nelze však vypořádat společné jmění manželů (SJM).
Zákon výslovně nezakazuje (a tím umožňuje) při vypořádání podílového spoluvlastnictví upravit se souhlasem všech vlastníků i výši jednotlivých podílů.28
Vzor Soupisu nároků je uveden jako Tabulka č. 1 Vyhlášky č. 545/2002 Sb.,o postupu při provádění PÚ a náležitosti návrhu pozemkových úprav. 28 Dumbrovský, J. Pozemkové úpravy, Učební texty vysokých škol, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, Brno 2004, str. 115 27
21
3.3.2. Ocenění nároků vlastníků
Cena29 pozemků je stanovována podle zák.č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a k němu prováděcí vyhláškou č. 540/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V pozemkových úpravách mohou při oceňování
nastat různě složité situace. Ocenění běžných zemědělských pozemků zpravidla nečiní žádné zvláštní potíže a takové ocenění provádí přímo zpracovatel PÚ. Složitější záležitosti
je žádoucí svěřit fundované osobě s příslušným „razítkem“; důvodem je větší důvěryhodnost vlastníků v takové ocenění, což se může v některých případech jednání s vlastníky osvědčit.
Je tedy možné, že např. některé pozemky nebo některé porosty v rámci stanovení nároků budou oceněny další osobou, přičemž podstatnou většinu ocenění provede přímo
zpracovatel. Pokud zpracovatel narazí na určitý problém v oceňování (ve stanovování nároků), měl by s pozemkových úřadem situaci konzultovat. Pozemkový úřad totiž ve smyslu § odst. 2 ZPÚ může stanovit, zda ocenění provede sám nebo tím pověří zpracovatele PÚ nebo znalce.
Vlastní oceňování zemědělských pozemků je upraveno zejména v § 8 odst. 4, 5 a 6 ZPÚ.
Základem pro určení ceny zemědělského pozemku je stanovení plošného zastoupení BPEJ na oceňovaném pozemku, (BPEJ = základní mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, tj. specifický územní celek s konkrétními stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými
pětimístným číselným kódem, který vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty
zemědělského území.30 Jednotlivé číslice udávají: 1 = příslušnost k jednomu z 10 klimatických regionů, 2 a 3 = příslušnost k určité hlavní půdní jednotce černozemě,
hnědozemě, lužní půdy atd.), 4 = kombinace svažitosti pozemku od 2 do 250 a jeho expozici ke světovým stranám S-J-Z-V, 5 = vyjadřuje 9 kombinací hloubky a skeletovitosti
půdního profilu), BPEJ jsou evidovány v číselných a mapových podkladech. Při výpočtech ceny se vychází z údajů o BPEJ evidovaných v celostátní databázi ve Výzkumném ústavu
meliorací a ochrany půd Praha (VÚMOP), a to upravených podle zjištění a zaměření skutečného stavu v terénu. Při oceňování se pro každý díl vymezený na parcele hranicí BPEJ vypočítá cena podle ceny přiřazené kódu příslušné BPEJ v cenovém předpise. Celková cena se stanoví součtem cen všech dílů.
Pozn.: K tomu se v důvodové zprávě ZPÚ uvádí: „S ohledem na to, že během PÚ může dojít i ke změně cenových předpisů, je jednoznačně stanoveno, že cena pozemků se řídí podle cenového předpisu platného ke dni vyložení nároků.“ 30 Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky, 8. aktualizované vydání, Linde Praha, a.s., Praha 2004, str.26 29
22
Podle § 8 odst. 5 ZPÚ se u chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem
v nárocích uvede cena pozemku a porostu odděleně, s členěním podle druhu porostu. V zákoně byl tímto ust. proveden určitý ústupek těm, kteří chtějí mít představu o ceně
pozemku a porostu zvlášť. Je tomu tak s ohledem na v mnoha případech nevypořádané porosty, resp. na určité problémy vyplývajících již z restitučních řízení.
§ 8 odst. 6 ZPÚ přináší podstatné zjednodušení při oceňování porostů, které se nacházejí
na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků. Cena se stanoví jako násobek výměry parcely (její části) a průměrné ceny porostu za 1 m2. Průměrná cena
zahrnuje i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro účely průměrné ceny se porost ocení podle platného oceňovacího předpisu. 31 3.4. Duplicitní vlastnictví
Pozemkový úřad může při sestavování soupisů nároků jednotlivých vlastníků, zjistit
skutečnost, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou jako vlastníci evidováni v KN dvě nebo více osob. Nejde-li o spoluvlastnictví, jedná se o duplicitní zápis vlastnictví.
Zejména v období účinnosti zák.č. 22/1964 Sb., (o evidenci nemovitostí) měly zápisy o
právních vztazích k nemovitostem jen deklaratorní charakter, některé právní vztahy byly zapsány chybně popř. nebyly zapsány vůbec. Z tohoto důvodu bylo možné, že vznikaly
duplicitní nabývací tituly ke stejné věci nebo rozhodnutí osvědčující právní vztahy ke
stejným nemovitostem pro různé osoby. Pokud je katastrálnímu úřadu postupně doručeno více vykonatelných rozhodnutí a jiných listin (nabývacích titulů), jimiž je vázán, z nichž
každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, zapíše tuto okolnost do katastru nemovitostí duplicitním zápisem vlastnictví.32
Současná právní úprava nevylučuje možnost, aby mezi duplicitními vlastníky došlo
k dohodě kdo je výhradním vlastníkem a kdo od existujícího nabývacího titulu dobrovolně odstupuje.33
Pozemkový úřad na základě posouzení listin, které jednotlivá vlastnictví k pozemků dotčeným osobám osvědčují, může navrhnout způsob řešení stávajícího zápisu duplicitního
vlastnictví. V případě, že tento rozpor nebude řešen dohodou, rozhodne o této otázce pozemkový úřad z úřední povinnosti.
Kaulich, K. Oceňování v pozemkových úpravách, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ,2004, číslo 45, str.3 ust. § 37 odst 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., v platném znění 33 Kliment, V. Věcná práva a katastr nemovitostí, VÚMOP, Ročník 51, Publikace č. 37, Zdiby 2005, str. 79-80 31
32
23
4. Návrh pozemkových úprav
Významným krokem v průběhu řízení o pozemkových úpravách je zpracování tzv.
návrhu pozemkových úprav.34
Jeho odborné zpracování zajistí pozemkový úřad u
zpracovatele nebo návrh, popř. jeho část v nezbytných případech, zpracuje sám.
S ohledem na závažnost a široký okruh problémů, které řeší PÚ (majetkoprávní vztahy,
zeměměřické činnosti, územní systémy ekologické stability, ochrana zemědělského půdního
fondu, krajiny a životního prostředí, dopravní a vodohospodářský systém, tvorba digitální katastrální mapy aj.) mohou být zpracovatelem návrhu pouze FO, které mají k této činnosti úřední oprávnění podle § 18 ZPÚ.35
Náležitosti návrhu pozemkových úprav: -
-
-
-
-
-
-
-
průvodní list PÚ
souhrnná zpráva
dokumentace o přípravě řízení o PÚ
rozbor současného stavu
dokumentace k určení obvodu PÚ
dokumentace k soupisu nároků vlastníků
plán společných zařízení
návrh nového uspořádání pozemků
Informace nezbytné pro řízení o PÚ a pro zpracování návrhu jsou dotčené správní orgány
a správci pozemních a nadzemních zařízení povinni bezúplatně poskytnou pozemkovému úřadu.
Podkladem pro návrh KPÚ je zaměření předmětů, které zůstanou i po skončení PÚ
obsahem
SGI KN. Je-li to po posouzení pozemkových úřadem účelné, postupuje
se
obdobných způsobem i v JPÚ. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad
pro návrh PÚ, musí být ověřeny FO, které bylo uděleno oprávnění podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zaměření skutečného stavu v terénu se upřesní obvod PÚ a okruh účastníků řízení. Pozdější změnu obvodu PÚ a okruhu účastníků lze provést v případě, že pro to pozemkový úřad shledá důvody.
Postup při provádění PÚ a definice všech podstatných náležitostí návrhu PÚ stanoví vyhl.č. 545/2002 Sb., jakožto prováděcí předpis k ZPÚ. I když její náležitosti jsou uvedeny jako příloha vyhlášky je nutno je považovat za stejně závazné jako paragrafové znění postupu při provádění PÚ. Ústřední pozemkový úřad (ÚPÚ) jakožto odvolací orgán také zkoumá v rámci odvolacího řízení zda předložený návrh KPÚ potřebné náležitosti obsahuje. 35 Pozn.: Z důvodové zprávy k ZPÚ k § 9. 34
24
V této fázi se rovněž zjišťuje průběh hranic, což realizuje komise složená z pracovníků
pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle
potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem ředitel pozemkového úřadu.36
Seznam parcel, které jsou dotčeny PÚ předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu, za
účelem vyznačení poznámky k dotčeným parcelám na příslušné LV v katastru nemovitosti. 4.1. Společná zařízení
Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování 37 návrhu společných
zařízení 38 (SZ), který je závazným podkladem pro realizaci PÚ, jako součást schváleného
návrhu. SZ přestavují soubor opatření, které mají zabezpečit naplnění jednoho z hlavních
cílů KPÚ stanovených v § 2 ZPÚ o tom, že PÚ se vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu,
k zvelebení krajiny, zabezpečení
ochrany přírodních zdrojů, ke zvýšení ekologické stability.
Plán SZ posuzuje sbor zástupců, popř. vlastníci, pokud není sbor zvolen. Dále jej
schvaluje na veřejném zasedání zastupitelstvo obce.
Návrh SZ se zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených zařízení, včetně
změn druhů pozemků, (v případě potřeby jsou zvláště uvedeny ty změny druhu pozemků, jichž se netýkají navrhovaná SZ),
přehledu
výměry půdy, která bude potřebná k
jejich provedení39, s rozdělením na pozemky, které jsou ve vlastnictví státu, obce, popř.
pozemky jiných vlastníků. SZ slouží především zemědělské a lesní výrobě, k ochraně půdy,
ŽP a zvelebení krajiny, z uvedeného důvodu náklady na jejich vybudování nese stát. Proto se upouští od předepisování poplatků za odnětí. Souhrn opatření zahrnuje:40
a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody železniční přejezdy a podobně,
36
Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita Brno, 2004, str. 288
dle § 9 vyhl. č.545/2002 se plán společných zařízení nezpracovává, jde-li o jednoduché pozemkové úpravy prováděné za účelem upřesnění nebo rekonstrukce přídělů nebo když nebudou navrhována žádná společná zařízení. 38 Pozn.: Nařízení vlády 4/2000 Sb., v roce 2000 jako první právní norma definuje, co je společné zařízení a zavádí tento pojem. Toto nařízení stanovilo zpracovávat návrh společného zařízení a před tímto dokumentem provádět podrobný terénní průzkum a jeho hodnocení. Za dva roky došlo k zavedení těchto pojmů a náležitostí PÚ do ZPÚ a prováděcí vyhlášky 545/2002 Sb. 39 Pozn.: potřebná výměra půdního fondu, která je zapotřebí k vybudování SZ (§ 9 odst. 8 ZPÚ) stanoví návrh pozemkových úprav. K tomuto účelu jsou použity především pozemky ve vlastnictví státu, pak obce. Teprve v případě že tato možnost bude vyčerpána, využívají se k těmto účelům přiměřeně pozemky vlastníků. 40 § 8 ZPÚ 37
25
b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,
c) vodohospodářské opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry a podobně,
d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně.
V případě SZ technického charakteru jde o stavby nové nebo o jejich rekonstrukce, může se také jednat o modernizace již stávajících staveb.
Cílem opatření je především minimalizování škod způsobovaných vodní a větrnou erozí,
ochrana a zúrodnění půdního fondu včetně optimálního prostorového a funkčního
uspořádání druhů pozemků, zlepšení vodního režimu území včetně kvality povrchových a podzemních vod, řešení vodohospodářských poměrů včetně povodňové ochrany a ochrany
vodních zdrojů, zajištění ekologické rovnováhy životního prostředí, řešení zemědělského dopravního systému aj. 41
Plán vychází z platné územně plánovací dokumentace, vyhodnocení podmínek
rozhodujících orgánů státní správy a z vyhodnocení připomínek dotčených organizací. Návrh se projedná s těmito orgány na kontrolním dni. Pokud plán SZ mění v odůvodněných případech jakýmkoliv způsobem platný územní plán obce nebo regulační plán obce, musí
být už v průběhu zpracování změna projednána s orgány, které územně plánovací dokumentaci schválily, ale nakonec i jimi odsouhlasena. Z toho vyplývá, že schválený návrh SZ je i změnou příslušné územně plánovací dokumentace.
Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle PÚ potřebné, vykupovat
se souhlasem vlastníka v průběhu PÚ ve prospěch státu pozemky nebo k nim náležející
spoluvlastnické podíly, popřípadě přijmout dar. Dle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 545/2002 Sb., se tato možnost k získání další půdy ve prospěch státu preferuje, a to k přednostnímu použití
pro účely SZ, i v případě, že v daném k.ú. je půdy ve vlastnictví státu či obce dostatek. Pro SZ nelze použít pozemky, které jsou sice ve vlastnictví státu, ale jsou určeny pro těžbu
k tomu blíže: Dumbrovský, M. Návrh plánu společných zařízení, In 14. mezinárodní konference pozemkových úprav, Jestřábí-Lipno 13.15.9.2004, 2004, str. 45 41
26
vyhrazených
nerostů, pozemky
v současně zastavěném
území obce,
v zastavitelném území obce a pozemky, které jsou určeny k vypořádání náhrad.
pozemky
Nárok státu lze také zvýšit o ty pozemky, jejichž vlastník je neznámý, nebo o
spoluvlastnické podíly k těmto pozemkům. Přihlásí-li se do 3 let od právní moci rozhodnutí
pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že k uvedenému dni byla vlastníkem dotčeného pozemku popř. spoluvlastnickému podílu
k němu, bude jí ze strany pozemkového úřadu poskytnuta finanční náhrada v ceně podle oceňovacího předpisu platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnickému podílu k tomuto pozemku na stát.
SZ, realizovaná podle chváleného návrhu, stavby nebo opatření neinvestičního
charakteru jsou převáděny bezúplatně do vlastnictví obce, v jejímž obvodu se nacházejí,
pokud však nevyplývá z rozhodnutí o schválení návrhu PÚ něco jiného. Má-li se stát vlastníkem jiná osoba než obec, může získat vlastnictví k takovému zařízení pouze za předpokladu, že SZ má sloužit veřejnému zájmu.
Je-li v průběhu řízení o PÚ nezbytně třeba ještě před schválením návrhu PÚ vybudovat
přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné zařízení, postupuje pozemkový úřad podle stavebního zákona.
Zpracovaný plán SZ předkládá pozemkový úřad k posouzení dotčeným orgánům státní
správy, které se k němu do 30 dnů vyjádří. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních předpisů. Těmi mohou být např. předpisy z oblasti ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesy apod. 4.2. Návrh nového uspořádání pozemků
Pozemkový úřad navrhne vlastníkům nové pozemky tak, aby odpovídaly: a) přiměřenou cenou,
b) přiměřenou výměrou,
c) přiměřenou vzdáleností,
d) podle možností i druhem pozemku.
Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se
provádí celkem za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách. Při návrhu
nových pozemků se přihlíží k provedené zonaci, přání vlastníků o umístění v určité trati, požadavku ponechání původního pozemku (záhumenková trať) nebo naopak se zváží
objektivní důvody, kdy vlastník musí převzít své původní pozemky, protože se staly svou povahou nesměnitelné (sesuvy, záplavy aj.). Přihlíží se i k výslovnému přání
27
nehospodařících vlastníků o umístění jejich pozemků na základě nájemních smluv. Pro celkový počet i velikost vyčleňovaných pozemků k návrhu PÚ k výměně vlastnických práv je směrodatný i druh půdy, konfigurace terénu a rozmístění prvků společných zařízení.42
Za přiměřenou cenu je považována cena taková, která ve srovnání s cenou původní není
vyšší nebo nižší o více než 4 %. Ve prospěch vlastníka může být takto stanovená cena překročena jen za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením vzniklého rozdílu. K stanovení výše a přijetí částky, rovněž tak lhůty pro zaplacení, je příslušný pozemkový
úřad. V určitých případech může, se souhlasem sboru zástupců, pozemkový úřad od zaplacení rozdílu ceny upustit.43
Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl vzdálenosti
původních a vyčleňovaných pozemků nepřesahuje 20 % vzdálenosti původních pozemků; uvedený
limit
neplatí,
je-li
jeho
nedodržení
způsobeno
terénními
mimoúrovňovým křížením s dálničním tělesem nebo obdobnými skutečnostmi.
překážkami,
Výměra se má za přiměřenou, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků
nepřesahuje 10 % výměry pozemků původních. Dle § 10 odst. 5 ZPÚ
lze snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově
navrhovaných pozemků oproti původním pozemků nad rámec stanovených kritérií provést jen se souhlasem vlastníka.
Základními podklady pro návrh nového uspořádání pozemků je soupis nároků, obvod
pozemkových úprav určený v souřadnicích S-JTSK (systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální), podrobné zaměření polohopisu v digitální formě, do které je promítnut plán společných zařízení (projednaný a schválený obcí, sborem a orgány státní správy).44 4.3. Věcná břemena
Podle ust. § 2 ZPÚ se pozemkovými úpravami uspořádávají vlastnická práva a s nimi
související věcná břemena ve spojitosti s prostorovým a funkčním uspořádáním pozemků za účelem vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Zřízení nebo zrušení
věcných břemen předpokládá i ust. § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Dumbrovský, J. Pozemkové úpravy, Učební texty vysokých škol, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, Brno 2004, str. 212 42
k tomu blíže § 10 odst. 2.ZPÚ: V případě, že do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze z technických důvodů umístit tak, aby nebylo překročeno toto kritérium ve prospěch účastníka, může pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od požadavku uhrazení ceny ustoupit. 44 Dumbrovský, J. Pozemkové úpravy, Učební texty vysokých škol, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, Brno 2004, str. 212 43
28
Na základě tohoto ustanovení má pozemkový úřad ve své pravomoci zřídit45 nové věcné
břemeno za účelem zpřístupnění pozemku, změnit rozsah existujícího věcného břemene zmenšením jeho rozsahu, neslouží-li v celém původním rozsahu prospěšnějšímu užívání
nemovitosti, popř. je rozšířit, je-li to zapotřebí k zabezpečení přístupu k pozemkům nebo věcné břemeno zrušit, jestliže jeho další trvání je z hlediska prospěšného užívání pozemku
nepotřebné. Vše ovšem jen za předpokladu, že potřeba věcné břemeno zřídit, změnit rozsah, či zrušit, vznikne jako důsledek opatření provedených v rámci řízení o PÚ (např. zřízení
věcného břemene za účelem zpřístupnění pozemku, nebo zrušení břemene již v katastru nemovitostí zapsaného, a to z důvodu jeho další nepotřebnosti v případě nově navržené cesty).
Dále dle § 19 odst. 2 zákona o půdě, může pozemkový úřad v rámci pozemkových úprav
rozhodnout o zrušení věcného břemene na základě dohody vlastníků, nedojde-li k dohodě, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem.
Věcná břemena in personam, již dříve založená a vedená v KN, přechází ve většině
případů z původních pozemků na pozemky nově vzniklé.
Věcná břemena, která jsou již v katastru nemovitostí na dotčených nemovitostech
evidována (tzn. právně založena dle § 151o o.z.) se v řízení o PÚ zřizují podle potřeby na nových pozemcích vzniklých v rámci návrhu tak, aby byl zachován jejich původní účel
(např. přístup na pozemky vlastníků, vstup na pozemek správce sítí, atd.) Ke směnám takto zatížených pozemků je nutné mít písemný souhlas vlastníků těchto pozemků.
V řízení o PÚ nastávají i případy, kdy věcné břemeno, sice vzniklo podle § 151o o.z., ale
do katastru nemovitostí nebylo vloženo. Na jeho existenci se nebude v PÚ nic měnit, ale
oprávněná osoba žádá pozemkový úřad, aby v řízení o PÚ zařídil jeho vklad do katastru nemovitostí. Není znám žádný právní předpis, který by umožňoval, aby stát nahrazoval povinnosti FO i PO, v jejichž prospěch věcné břemeno vzniklo a za tím účelem vynakládal i
své finanční prostředky v souvislosti se vznikem věcného břemene a jeho vkladu do katastru nemovitostí. Ústřední pozemkový úřad proto zastává názor, že není povinností pozemkového úřadu, aby v takových případech zajistil vklad do KN, uhradil poplatek za
vklad, popř. poskytl i náhradu za omezení vlastnictví pozemku věcným břemenem. Pokud by v rámci PÚ přicházela výměna vlastnických práv k takto zatíženému pozemku v úvahu,
lze k ní přistoupit pouze za předpokladu, že s tím bude nový vlastník, samozřejmě po předchozím obeznámení, že jde o pozemek zatížený věcným břemenem doposud do KN
Pozn.: Zřízení věcného břemene se poskytuje za úplatu, kterou hradí stát prostřednictvím pozemkového úřadu. 45
29
nevloženým, souhlasit. Vklad do KN i náhrada za omezení tímto věcným břemenem by však zůstalo na osobě, v jejíž prospěch vzniklo.
V řízení o PÚ je nezbytné, aby pozemkový úřad měl k dispozici veškeré potřebné
informace o řešeném území. Praxe však ukázala, že k tomu vždy nepostačí postupovat podle § 6 odst. 6 ZPÚ, protože se tímto způsobem pozemkový úřad o některých
investorských záměrech nemusí dovědět. Může tomu tak být např. v případě, kdy se jedná o
stavbu, která nestojí pouze v jednom katastrálním území, přičemž každé z těchto k.ú. spadá do kompetence jiného stavebního úřadu. Dotázaný stavební úřad tedy nemusel o povolení
stavby rozhodovat, protože větší část stavby se nachází v obvodu působnosti jiného stavebního úřadu.
Pozemkový úřad také prověřuje, zda na příslušném KÚ nejsou založeny geometrické
plány k vyznačení např. trasy telekomunikačního vedení. Na další zájmy v řešeném území,
může pozemkový úřad usuzovat právě z toho důvodu, že na některých pozemcích je v KN
věcné břemeno již vyznačeno, a na dalších sousedících doposud nikoliv. A to z důvodu, že investor této liniové stavby s vlastníkem dosud příslušnou dohodu o zřízení věcného břemene neuzavřel. Liniové stavby se realizují na základě provedeného územního rozhodnutí a na to vydaném stavebním povolení. Výjimku v tomto případě činí liniové stavby pro telekomunikační sítě, kde je podkladem pro zahájení stavby pravomocné územní
rozhodnutí, které nahrazuje i stavební povolení. Liniové stavby jsou obecně ukončeny kolaudací, což ale naplatí v případě telekomunikační trasy. V případě telekomunikační trasy
je tedy pouze na dobré vůli stavebníka, aby oznámil stavebnímu úřadu skončení stavby a předal mu zjednodušenou dokumentaci, ze které vyplývá, kde je trasa telekomunikační sítě vedena. 46
Při rozhodování o zřízení, popř. o zrušení věcného břemene pozemkový úřad
rozhoduje na základě dohody s vlastníky dotčených pozemků podle § 19 odst. 2 zákona o půdě.47 Nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne pozemkový úřad v rozhodnutí po
závěrečném ústním jednání autoritativním výrokem, který je konstitutivní povahy. Dohoda v řízení o PÚ nemá povahu smlouvy, je jen vyslovením souhlasu s navrhovaným
uspořádáním věcných břemen. Věcné břemeno vzniká, popř. se ruší v řízení o PÚ teprve Kaulich, K. K otázce věcných břemen v pozemkových úpravách, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2004, číslo 47, str. 4 46
§ 19 odst. 2 zák. o půdě zní: O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud. 47
30
nabytím právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu. Pozemkových úřadem zřízená věcná břemena jsou spojena s vlastnictvím pozemku a přecházejí proto s vlastnictvím pozemku na jejich nabyvatele.48
4.4. Projednání zpracovaného návrhu pozemkových úprav
Za účelem zhodnocení výsledků PÚ a následnému schválení návrhu PÚ svolává
pozemkový úřad závěrečné jednání, kterému předchází seznámení účastníků řízení se
zpracovaným návrhem PÚ. Pozemkový úřad oznámí podle § 11 ZPÚ odst. 1 veřejnou vyhláškou na úřední desce, na kterém místě, v které dny a hodiny, je možno po dobu 30 dnů
od vyvěšení, nahlédnout do zpracovaného návrhu. Současně musí být zpracovaný návrh vystaven v obci. O vystavení vyrozumí pozemkový úřad rovněž všechny známé účastníky
řízení, a to formou doporučeného dopisu, ve kterém jim současně sdělí, že v této lhůtě mají
poslední možnost uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového úřadu. Dochází zde tady k uplatnění zásady koncentrace řízení, neboť k později předloženým
námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Pokud jsou podané námitky a připomínky shledány
ze strany pozemkového úřadu jako oprávněné a jsou na jejich základě provedeny úpravy návrhu, má pozemkový úřad povinnost vyžádat si od dotčených účastníků nové vyjádření.
Po uplynutí lhůty k nahlédnutí do zpracovaného návrhu, svolává pozemkový úřad již
zmíněné závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a seznámí účastníky s návrhem, o kterém bude rozhodnuto.
48
§ 151n odst. 2 občanského zákoníku
31
5. Rozhodnutí o pozemkových úpravách
Rozhodování o pozemkových úpravách lze označit jako dvouetapové a oproti obecnému
správnímu řízení se vyznačuje řadou specifik.
5.1. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav
V první etapě, po závěrečném ústním jednání a vyřešení připomínek49 doručených
pozemkovému úřadu, případně již vznesených během vystavení návrhu PÚ, vydá pozemkový úřad rozhodnutí o schválení návrhu PÚ podle § 11 odst. 4 ZPÚ, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 ZPÚ, přičemž váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.
Rozhodnutí o schválení návrhu oznamuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou a doručí
je všem známým účastníkům. Vzhledem ke značnému množství účastníků řízení o PÚ by
bylo technicky značně obtížné a finančně velmi nákladné doručit rozhodnutí s kompletní
dokumentací (vypracovaným a schváleným návrhem PÚ), proto se k příslušnému
doručovanému rozhodnutí přiloží jen ta část schváleného návrhu, která se týká konkrétního účastníka řízení.50
Schválený návrh pozemkových úprav s doložkou o nabytí právní moci je závazným
podkladem pro rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a jeho obsahem je
vázán nejen správní orgán, ale i účastníci řízení či jejich právní nástupci. K dosažení tohoto záměru je pozemkový úřad povinný předat katastrálnímu úřadu podklady k vyznačení
příslušné poznámky do katastru nemovitostí,51 který je veřejný. Potom každý, kdo o údaje
z katastru nemovitostí požádá, bude o změnách u předmětného pozemku informován.
Období mezi vydáním rozhodnutí o schválení návrhu PÚ a navazujícího realizačního
rozhodnutí má specifické důsledky, ty se vztahují na: -
dědění, které řeší v tomto časovém rozpětí ust. § 11 odst. 11 ZPÚ. Pokud nebylo
projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou dotčeny rozhodnutím o schválení PÚ, jsou předmětem dědictví nově navrhované pozemky v souladu se
Pozn.: Časopis Pozemkové úpravy ve svém č. 48 otiskl pod názvem Vyhodnocení závěrečných jednání v několika katastrálních území a komentář k nejčastějším důvodům nesouhlasu vlastníků zajímavou studii, která vznikla v rámci zpracování témat diplomových prací na oboru Pozemkové úpravy a převody nemovitostí na Jihočeské univerzitě. Dle této studie jsou hlavní důvody nesouhlasu vlastníků s projekty KPÚ tyto: 46% nespokojenost s umístěním pozemků, 25%-spekulativní důvody, 18%-celková nespokojenost bez konkrétnějšího důvodu, 7%-mezilidské vztahy, 4%-neporozumění a nepochopení KPÚ. 50 k tomu blíže Důvodová zpráva k návrh zákona o ZPÚ, k § 11 51 vyznačení poznámky se provádí dle ust. § 9 vyhl. ČUZK č. 190/1996 Sb., v platném znění, současně se jí nahrazuje již dříve vyznačená poznámka o zahájení PÚ, k tomu viz výše 49
32
schváleným návrhem, namísto původních pozemků zůstavitele. Po právní moci realizačního rozhodnutí bude tedy v KN evidován, a to až do doby provedení -
záznamu o změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců, zůstavitel.
Dále ust. § 11 odst. 12 ZPÚ stanoví, že v tomto období je právní stav podle
schváleného návrhu závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Znamená to, že v nabývacích listinách nebo listinách svědčících o jiném oprávnění k pozemkům,
uvádí kromě nabývaných pozemků i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu. Údaje o nich poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník po schválení návrhu zatížit nebo zcizit bez souhlasu -
pozemkového úřadu,
Zástavní právo, které vázne na
pozemku zahrnutém do pozemkových úprav,
přechází podle ust. § 11 odst. 13 ZPÚ na nový pozemek, který přešel do vlastnictví
zástavce podle schváleného návrhu. Zástavní věřitel má možnost se k přechodu zástavního práva na nový pozemek vyjádřit v průběhu řízení jako jeho účastník ve
-
smyslu § 5 ZPÚ.
Naproti tomu podle ust. § 11 odst. 13 ZPÚ, předkupní právo s věcnými účinky, které na pozemku zahrnutém do PÚ vázne, schválením návrhu PÚ zaniká, nedojde-li mezi
oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného -
předkupním právem k jinému ujednání nebo nestanoví-li zvláštní předpis jinak.52
Právo náhradního užívání, vzniklé podle vládního nařízení č. 47/1955 Sb.,
o
opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, se ze zákona mění na nájemní vztah mezi náhradním uživatelem a vlastníkem pozemku, k němuž bylo
právo náhradního užívání zřízeno, vlastník může tento nájemní vztah vypovědět nájemci či jeho právnímu nástupci nejdříve však po uplynutí 5 let. Nájemce má po celou dobu nájmu k pozemku předkupní právo.
Schválený návrh PÚ se všemi náležitosti se ukládá u pozemkového úřadu a u příslušného
obecního úřadu, kde do něho lze nahlédnout.
5.2. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv (realizační rozhodnutí)
Schválený návrh je závazným podkladem pro vydání rozhodnutí pozemkového úřadu o
výměně nebo přechodu vlastnických práv, k určení náhrady a lhůty k ní (uhrazení v rozdílu Zvl. zákonem je v tomto případě zák.č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, v platném znění. 52
33
ceny pozemku), o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného SGI, pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Těmito realizačními rozhodnutími zanikají zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k pozemkům, jichž se rozhodnutí týká.
Realizační rozhodnutí vydá pozemkový úřad po prověření, zda nebyla u příslušného
soudu uplatněna žaloba proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav.
Realizační rozhodnutí vydá pozemkový úřad, oznamuje se veřejnou vyhláškou a současně
se doručuje katastrálnímu úřadu a všem známým vlastníkům a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene, změnou zástavního práva. I k tomuto rozhodnutí, se doručuje pouze ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Rozhodnutí nabývá právní
moci posledním dnem patnáctidenní lhůty, která začíná běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Pozemkový úřad zabezpečí, aby na pozemkovém úřadu a na určeném
místě na obecním úřadě byly přílohy rozhodnutí přístupné k veřejnému nahlédnutí. Informace o této povinnosti pozemkového úřadu bude vyvěšena spolu s rozhodnutím.
Mají-li být výsledky pozemkových úprav použity jako podklady pro obnovu
katastrálního operátu, stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci realizačního rozhodnutí.
5.3. Soudní kontrola rozhodnutí pozemkových úřadů
Vlastníci pozemků mají možnost odvolat se proti rozhodnutí o
schválení návrhu
pozemkových úprav prostřednictví pozemkového úřadu k odvolacímu orgánu, kterým je Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad,53 a to ve lhůtě 15 dnů po obdržení rozhodnutí (ve lhůtě 15 dnů od posledního dne oznámení na veřejné vyhlášce).
Odvolacím řízením v rámci řízení schvalování návrhu pozemkových úprav se podrobněji
zabývá ust. § 11. odst. 6 a 7 ZPÚ. V případě odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu
pozemkových úprav vyrozumí pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, ostatní účastníky řízení o obsahu podaných odvolání veřejnou vyhláškou. Zároveň upozorní na
možnost se k předmětu odvolání do 7 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou vyjádřit. O
odvolání však nerozhoduje vždy ústřední pozemkový úřad. O odvolání může rozhodnout pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, jestliže odvolání v plném rozsahu
vyhoví a jestliže s tím souhlasí účastníci řízení, jichž se změna bezprostředně týká. V takovém případě oznámí pozemkový úřad rozhodnutí všem účastníkům řízení veřejnou 53
Podle § 22 písm. e) ZPÚ
34
vyhláškou a doručí těm, jichž se změna týká. Jedná se o institut tzv. autoremedury, kterou pozemkovému úřadu umožňuje ust. § 11 odst. 7 ZPÚ.
Pokud možnost použití autoremedury nebude ze strany pozemkové úřadu využita, je
pozemkový úřad povinen postoupit napadené rozhodnutí s výsledky doplněného řízení
odvolacímu orgánu, tedy ústřednímu pozemkovému úřadu, a to nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo. Odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí v celém rozsahu
a to jeho zákonnost, věcnou správnost a účelnost. Neomezuje se tedy jen na údaje, které tvrdí odvolatel. Odvolací orgán má tři možnosti. Může odvolání potvrdit, pak jej doručí
pouze tomu, kdo odvolání podal – odvolateli, ostatním účastníkům řízení se rozhodnutí o odvolání oznamuje veřejnou vyhláškou.
Jestliže rozhodnutí pozemkové úřadu odvolací orgán změní nebo zruší, rozhodnutí o
odvolání se oznámí veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům řízení.
Proti rozhodnutí o schválení pozemkových úprav může vlastník pozemků požádat o jeho
přezkum v rámci mimořádných opravných prostředků, či soudní cestou.
Vydané rozhodnutí o přechodu vlastnických práv má sloužit již jen jako doklad o
vlastnických vztazích a pro převzetí výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí. Proto je proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydaného na základě schváleného návrhu, odvolání nepřípustné. 54
Jak k tomu blíže uvádí Důvodová zpráva k ZPÚ nejedná se o omezení práv účastníků, neboť tito je již mohli uplatnit v první fázi správního rozhodování. Připuštěním odvolacího prostředku proti zmíněnému rozhodnutí by se zásadně narušila pravomocně ukončená, časově a finančně náročná první etapa řízení o PÚ. Vznikl by další složitý proces, ve kterém by s ohledem na časový odstup a již uskutečněné změny podle schváleného návrhu, zejména v držbě pozemků a provedených vlastnických změnách, která na sebe navzájem navazují, nebylo možno obnovit výchozí stav platný před zahájením pozemkových úprav. 54
35
6. Provádění pozemkových úprav
Postup realizace provádění pozemkových úprav stanoví ve svém ust. § 12 ZPÚ. Na
základě schváleného návrhu pozemkový úřad, po projednání se sborem zástupců a s jeho průběžnou spoluprací, stanoví postup realizace společných zařízení, který se provádí podle
finančních možností. Rovněž pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní
moci rozhodnutí o schválení návrhu PÚ a další opatření vyplývající ze schváleného návrhu. Vše se děje s ohledem na potřeby vlastníků a se zřetelem na finanční zajištění provádění pozemkových úprav.
Vytyčení vlastnických hranic pozemků, jejichž lomové body jsou v katastru nemovitostí
v souvislosti s PÚ označeny trvalou stabilizací, nelze opakovaně hradit z prostředků státu. Po dokončené pozemkové úpravě má vlastník právo na jedno bezplatné vytyčení nových
pozemků. Z toho vyplývá pro vlastníka pozemku povinnost dbát o uchování výsledků tohoto vytyčení.
6.1. Náklady na pozemkové úpravy
Náklady na pozemkové úpravy hradí stát. Na nákladech se mohou podílet i účastníci
pozemkových úprav, popř. i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení
pozemkových úprav (stát jim může poskytnou subvence nebo dotace podle zvláštních právních předpisů). Je-li provedení
pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební
činnosti, hradí náklady stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.
Mezi náklady náleží např.: náklady na přípravu zahájení pozemkových úprav, místní
šetření, zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vyhotovení geometrických plánů a
záznamů podrobného měření změn (ZPMZ), peněžité náhrady poskytované podle ZPÚ pozemkových fondem, zřízení věcných břemen, zajištění realizace společných zařízení, technická pomoc pro vytváření ucelených hospodářských jednotek.
Pro názornost jsou v následujících tabulkách uvedeny informace o finančním zajištění
činnosti pozemkových úřadů a skladba výdajů podle okruhu činností za období od roku 1991 do března 2005.55
Kaulich, K. Činnost pozemkových úřadů v období do r. 2005 a v letech 2006-2008, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2005, číslo 54, str. 2-3 55
36
Finanční zajištění činnosti pozemkových úřadů:
Na dosavadní činnost od r. 1991 vydaly pozemkové úřady: (v mil. Kč, zaokrouhleno): Roky
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 odhad
1991-2005
Celkem
80 161 386 696 892 838 888 954 938 847 682 886 961 1028 1115 11353
Státní rozpočet
80 161 386 696 892 820 770 846 847 752 613 501 598 695 470 9126
zdroje EU
249 270 202 500 1221
PF CR
RSD + ost.
107 78 59 57 42 61 52 72 100 627
18 12 29 33 37 28 76 42 59 45 379
Skladba výdajů podle okruhů činnosti: (v mil. Kč, zaokrouhleno): Roky
Celkem
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 odhad
80 161 386 696 892 838 888 954 938 847 682 885 961 1028 1115
1991-2005
GP
11353
Restituce návrhy vytyčování (technická pomoc) 40 60 97 153 286 323 332 325 276 195 152 151 153 140 140 2824
PÚ mapy
PÚ realizace spol. zařízení
40 101 242 406 383 375 433 457 456 491 378 396 413 453 395
0 0 48 137 222 140 123 172 206 160 152 338 395 435 580
5420
3109
37
7. Praktická ukázka pozemkových úprav
Vzhledem k tomu, že pracuji na Katastrálním úřadě pro Jihomoravský kraj, katastrální
pracoviště Brno-venkov, odbor Židlochovice, zařadila jsem do své bakalářské práce praktickou ukázku pozemkové úpravy. Z těch, které jsem měla do katastru nemovitostí k zápisu, jsou si vybrala komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území Ořechov.
Tato KPÚ byla zahájena již v roce 1991, jako první v okrese Brno-venkov. Řízení o KPÚ
bylo zajímavé už z důvodu svého zahájení, protože se mělo jednat o řízení modelové, které mělo posloužit jako podklad pro vzorový metodický návod pro celorepublikovou metodiku
zpracování pozemkových úprav. Zadavatel Okresní úřad Brno-venkov vybral pro tuto pozemkovou úpravu zpracovatelskou firmu AGREKO.
Úvodnímu jednání předcházelo jednání stanovující zásady pro postup prací v přípravě
metodiky a následně řešení návrhu KPÚ v k.ú. Ořechov. Byl dohodnut postup, který umožnil zahájení pozemkové úpravy v Ořechově ještě v roce 1991. Byla zde prakticky
potvrzena aplikace zásad dle zákona ČNR č. 284/1991 Sb., a dle vyhlášky Mze ČR k tomuto zákonu, při respektování souvisejících zákonů a právních norem, zejména zákona ČNR 229/1991 Sb. Cílem rychlého zahájení a průběhu návrhu a postupné realizace komplexní
pozemkové úpravy byla mimo jiné praktická aplikace součinnosti Ministerstva zemědělství
ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva vnitra, Českého úřadu geodetického a kartografického a jejich výkonných složek v praxi. Zkušenosti z průběhu prací a realizace KPÚ z vybrané akce měly sloužit ke zevšeobecnění v procesu pozemkových úprav, případě k aktualizaci prováděních předpisů, případně i zákonů.56
Tyto představy však nebyly naplněny, v řízení se vyskytlo mnoho problémů vzniklých
neplněním smluvních termínů ze strany zpracovatele, docházelo k oddalování odevzdání
ukončených etap KPÚ. Vše vedlo k tomu, že v roce 2001 Okresní úřad Brno-venkov odstoupil od smlouvy a vyzval v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek zájemce o veřejnou zakázku k podání nabídky „Na dokončení návrhu KPÚ Ořechov“.
Byla vybrána třebíčská firma EKOS T s.r.o. na základě nejvýhodnější nabídky. Tato
firma dovedla veškeré práce do zdárného konce.
Že se nejednalo o nic malého snad svědčí následující údaje. Do KPÚ vstupovalo 1258
listů vlastnictví, k tomu je zapotřebí dodat, že v k.ú. Ořechov jsou i parcely z původních k.ú. Ořechovičky a Tikovice, a dále se KPÚ dotkla i sousedních k.ú., konkrétně k.ú. Bratčice, Syrovice a Prštice. Počet účastníků řízení včetně spoluvlastníků, okruhů dědiců a Grmela, P.Sedm tisíc parcel řešených jedinou komplexní pozemkovou úpravou, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2004, číslo 50 56
38
opatrovníků dosáhl čísla 2806. V platném odbodu činí celková výměra k.ú. Ořechov dle SPI KN 1968,8 ha. Z toho představuje orná půda 1423,3 ha, vinice 45,2 ha, ovocné sady 5,8 ha,
trvalé travní porosty 26,1 ha, lesní pozemky 276,8 ha, vodní plochy 11,6 ha, zastavěné plochy 41,4 ha, což je zhruba 19 % výměry celého k.ú. Ořechov.
V rámci zápis KPÚ Ořechov do katastru nemovitostí bylo zrušeno 8489 záznamů jiných
právních vztahů (JPV), vytvořeno bylo 451 nových (včetně 225 přečíslování k nově vzniklým lesním pozemkům).57
Zastavěná část obce a území určené územním plánem k zastavění byly z území řešeného
KPÚ vyloučeny. Na základě šetření obvodů zpracovávaného území bylo dohodnuto, že obvod KPÚ byl rozšířen do některých sousedních k.ú., jak je již výše uvedeno.
Zpracovaný návrh KPÚ byl k veřejnému nahlédnutí vystaven v době 27.2.2004 –
29.3.2004 na obecním úřadě Ořechov a současně na Pozemkovém úřadě Brno-venkov. Bylo proti němu vzneseno 9 námitek a připomínek. S vlastníky pozemků, kteří námitky či
připomínky vznesli, bylo osobně či písemně jednáno úspěšně, o tom svědčí, že proti vydanému rozhodnutí nikdo nepodal odvolání.
S novým uspořádáním pozemků dalo písemný souhlas 1536 vlastníků dotčených parcel,
kteří vlastní 74 % výměry KPÚ. Nevyjádřilo se 547 vlastníků, což je 26 %, u nich se má za
to, že s návrhem souhlasí. Celková cena KPÚ Ořechov činí zaokrouhleně 13,5 mil. Kč, což představuje 9 000,- Kč/ha.
KPÚ Ořechov snížily původní roztříštěnost z téměř 7000 parcel na 2878. Rovněž je
v rámci KPÚ počítáno s výstavbou protierozního opatření a s výstavbou páteřních zpevněných polních cest, spojených s výsadbou doprovodné zeleně.
Pro úplnost uvádím chronologicky jednotlivé zápisy, které v rámci řízení KPÚ Ořechov
byly v KN zapsány. Zápis poznámky zahájeny pozemkové úpravy byl do katastru nemovitostí vyznačen dle podkladů Okresního úřadu Brno-venkov ze dne 2.12.1998. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav byla vyznačena dle Žádosti
Pozemkového úřadu Brno-venkov ze dne 21.12.2004. Rozhodnutí Pozemkového úřadu Brno-venkov o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravě v k.ú. Ořechov bylo vydáno dne 23.6.2004, právní moc dne 17.12.2004
57
Pozn. Do KPÚ Ořechov byly zahrnuty i pozemky neřešené podle § 2 ZPÚ; dle podkladů srovnávacích
sestavení bylo přečíslováno do KN stavu 225 nových parcel, s kulturou lesní pozemek. Celkem se jednalo o 9 lokalit
39
8. Závěr
Pravidla pozemkových úprav, jednoduchých i komplexních, jsou v současnosti stanoveny
legislativními opatřeními, zejména zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravách vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje práva a povinnosti účastníků PÚ (za připomínku stojí, že účastníkem KPÚ v případě, kde
jsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny mohou být i různá občanská sdružení), práva a
povinnosti státní správy, především pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, orgánů ochrany životního prostředí, stavebního úřadu, i zpracovatele PÚ, kde se ve většině případů jedná o soukromý zeměměřický subjekt.
Veřejný zájem pozemkových úprav je vymezen jejich účelem, musí být provedeny, resp.
řízení zahájeno, vyžadují-li to vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy řešeného
k.ú. Návrh pozemkové úpravy může být schválen, souhlasí-li s navrhovanou úpravou vlastníci alespoň ¾ půdy dotčené pozemkovými úpravami.
Rychlost postupu při vypracování KPÚ je limitován především dosažitelností potřebných
finančních prostředků. Základ tvoří státní rozpočet, pro financování PÚ jsou dále využívány
prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, a to především pro geodetické práce pro vytvoření návrhu PÚ-zaměření skutečného stavu, k realizaci plánů společných zařízení,
vyměřování pozemků za účelem přesné identifikace vlastnictví a vytyčení nově navržených
pozemků (program SAPARD, předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova
v kandidátských zemích EU, dále v současnosti využívaný program Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“-OP Zemědělství, a od roku 2007 program
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova-EAFRD). Dále jsou využívány prostředky z Pozemkového fondu ČR a ze zdrojů podniku Ředitelství silnic a dálnic.
Pozemkové úpravy mají značný význam nejen pro vlastníky a uživatele pozemků, když
slouží k odstranění roztříštěnosti pozemkového vlastnictví, odstraňují nepřehlednosti vlastnických
vztahů
(následek
porušení
kontinuity
zápisů
vlastnických
vztahů
v pozemkových knihách a nezávaznosti zápisů o vlastnických vztazích v pozdější evidenci nemovitostí),
nepostradatelné jsou rovněž pro ochranu životní prostředí, ochranu a
zúrodnění pozemkového fondu (zemědělská půda se podílí na celkové výměře ČR více než 50 %), oblast vodního hospodářství, ochranu lesního půdního fondu (v rámci PÚ dochází
k vytyčování lesních pozemků, coby pozemků nesměňovaných) aj. Zvýšený zájem o KPÚ
přichází v posledních letech i ze strany samotných obcí, neboť jsou důležité pro obnovu
40
venkova, kde přispívají ke zkvalitnění života v dotčených územích, k podpoře rozvoje podnikání ve venkovských regionech, cestovnímu ruchu či rekreaci.
Neopominutelnou úlohu mají pro správu a vedení katastru nemovitostí, neboť
pozemkové úpravy slouží jako podklady pro obnovu katastrálního operátu, v neposlední řadě nelze opomenout jejich význam pro řešení situace v územích s nedokončeným
scelovacím řízením, kdy jsou pozemkové úpravy jediným řešením pro nápravu neuspořádaných vlastnických vztahů.
Pozemkové úpravy jsou vždy řízením, které zahajuje pozemkový úřad z moci úřední na
základě dvou možných skutečností, jedná se o řízení zahájené pozemkovým úřadem na
základě předložených požadavků, jsou-li shledány důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, pozemkový úřad řízení o pozemkových úpravách zahájí. Druhým důvodem, podle kterého pozemkový úřad pozemkové úpravy musí vždy
zahájit, je ten, pokud o ně požádají vlastníci pozemků s celkově nadpoloviční výměrou zemědělské půdy v daném katastrálním území. Pozornost by se mohla věnovat skutečnosti, zda podnět k zahájení řízení by neměl vzejít v určitých případech i ze strany katastrálního úřadu, který může předložit k řešení mnohé náměty, se kterými se při své činnosti, vedení a správě katastru nemovitostí, setkává.
41
9. Resümee In meiner Bakalaureusarbeit schreibe ich von der Flurberinigung. Die Geschickte dieses
Rechtsinstitutes ist sehr lang. Die Enwicklung dieses Rechtsinstitutes langt bis zum Altertum. Die ersten historischen Verzeichnungen kann man schon in der historischen Literatur über das altertümliche Babylon, Ägypten und Griechenland finden. Die ersten juristischen und technischen Verzeichnungen stammen aus dem antiken Rom.
Die historische Entwicklung der Flurbereinigung in der Tschechischen Republik war
unterschiedlich von der Entwicklung in anderen europäischen Staaten. Die heutige Rechtsregelung der Flurgbereinigung
kann man im Bodengesetz Nr.
229/1991 des Gesetztblattes und im Gesetz Nr. 139/2002 des Gesetzblattes finden. Das Institut der Flurbereinigung
bedeutet gemäss dem Bodengesetz die vom Grunde der
Gestaltung der festgefügten Wirtschaftsbodeneinheiten nach dem Bedarf einzelner Bodeneingentümer. Der Flurgereinigungs - und Bodenämtergesetz konkretisiert den Begriff
der Flurbereinigung . Bei den Änderungen geht es um die neue Raum- und
Funktionsgestaltung. Im heutigen Flurbereinigungs- und Bodenämtergesetz wird Gewicht auf das öffentliche Interesse gelegt.
Die Flurbereinigung sichert die Bedingungen für die Verbesserung des Umweltschutzes,
des Schutzes und der Befruchtung des Landwirtschaftsbodenfonds, der Wasserwirtschaft und für die Erhöhung der ökologischen Stabilität der Landschaft.
Man kann zwei Formen der Flurbereinigung unterscheiden: einfache Flurbereinigung und
komlexe Flurbereinigung. Der Gegenstand der Flurbereinigung sind alle Grundstücke im bestimmten Gebiet ohne Rücksicht auf die bisherige Benutzungsweise und die bestehenden Eingentums- und Nutzungsverhältnisse.
Das Gesetz bestimmt die Teilnehmer des Verfahrens. Das sind: -
-
die Eigentümer, der in der Flurbereinigung einbezogenen Grundstücke;
physische und juristische Personen, deren Eigentums – oder andere Rechte zu den
Grundstücken getroffen werden können;
-
Bauherr, wenn die Durchführung der Flurbereinigung
-
Die Gemeinden, auf deren Gebiet sich in
Bautätigkeit nötig ist;
Grundstücke befinden.
vom Grunde seiner
die Flurberinigung einbezogenen
Den Verfahrensbeginn macht das Bodenamt durch die öffentliche Kundmachung bekannt. Gleichzeitig verständigt es davon interessierte Staatsverwaltungsorgane zum Beispiel: das
42
zuständige Katastralamt, das Gebietsplannungsorgan, die Baubehörde, das Organ des Schutzes des Bodenfonds und das Organ des Umweltschutzes.
Das Verfahren über die Flurbereinigung hat verschiedene spezifische Etapen, zum
Beispiele: die Anfangsverhandlung, die Bestimmung der Vertretungsversammlung, das Verzeichnis und die Bewertung der Ansprüche der Eigentümer, gemeinsame Einrichtungen, die Abschlussverhandlung, die Realisierungseintscheidung.
Die Flurbereinigung dient für die Erneuerung des Katastraloperates.
43
Přehled použité literatury: -Bumba,
J.
Zeměměřické
právo,
Zeměměřictví
souvislostech, Linde Praha, a.s., Praha 2004
a
katastr
v technicko-právních
-Burian, Z. a kol. Almanach pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2001
-Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy, Učební texty vysokých škol, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno 2004
-Dumbrovský, M. a kol. Metodický návod pro vypracování pozemkových úprav, ČMKPÚ, 2004
-Dumbrovský, M. Návrh plánu společných zařízení, In 14. mezinárodní konference pozemkových úprav, Jestřábí-Lipno 13.15.9.2004, 2004
-Grmela, P. Sedm tisíc parcel řešených jedinou komplexní pozemkovou úpravou, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2004
-Kaulich, K. Oceňování v pozemkových úpravách, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2004, číslo 45
-Kaulich, K. K otázce věcných břemen v pozemkových úpravách, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2004, číslo 47
-Kaulich, K. Činnost pozemkových úřadů v období do r. 2005 a v letech 2006-2008, Pozemkové úpravy, Praha, Mze-ÚPÚ, 2005, číslo 54
-Kliment, V. Věcná práva a katastr nemovitostí, VÚMOP, Ročník 51, Publikace č. 37, Zdiby 2005
-Kol.: Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí, ČUZK, Praha 2001
-Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí České republiky, 8. aktualizované vydání, Linde Praha, a.s., Praha 2004
-Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, 2. přepracované a rozšířené vydání, Masarykova univerzita Brno, 2004
-Průchová, I. K některým problémům pozemkových úprav očima právníka, In mezinárodní konference pozemkových úprav, Jestřábí-Lipno 13.15.9.2004, 2004
14.
-In Sborník příspěvků: Jubilejní 15. mezinárodní konference pozemkových úprav, ČMKPÚ, Jestřábí-Lipno 12.-14.září 2005 Použité internetové zdroje: http://www. CMKPU.cz http://www.la-ma.cz
http://www.VUMOP.cz 44
