aŘíkali jste si, ţe Lístek uţ zanikl, co? Chápu. Naše pauzička po novém roce byla trochu delší. Znáte to, silvestr, pak samé plesy..To člověku dvakrát nepomůţe. Moţná to proţíváte s námi. Okno. Střídavě mlhavo a zataţeno. Občas přijde svěţí vzduch, ale ten pomůţe jen k překonání předešlého deliria...abychom byli schopni těch dalších. Nekonečný kruh, v kterém se motáme. Moţná jsme přece jen našli malou odbočku. Malinkatou. Reflexi plesů a dalších aktivit v tomto čísle najdete, mimo jiné... spolu s námi, zdá se, probudil se i kulturní ţivot v Budějovicích, takţe je kam Vás pozvat, coţ nás těší...Doufejme, ţe i Vás. A také doufejme, ţe Vaše okna nezazdíváme, ba naopak! Ţe se otvírají nová. Příjemné čtení pod lavicí
KULTURNÍ PŘEHLED 25.2. 20:00 THE POOH, SIMPLE MUFFIN, SANDWITCH – Benefiční koncert na festival Jeden svět – Český Krumlov, kde se festival letos koná poprvé. 20.3. 19:00 Filmový klub Česká a Bigy Vás tvou na promítání dokumentu „Ježíš je normální“. Film slovenské dokumentaristky Terezy Nvotové zobrazuje realitu všeního dne v Triumfálním centru víry. Film je pro nás pobídnutí k otázkám manipulace náboţenstvím, či kontroverzních forem křesťanství. Tipy do kina : Black swan. Pokud jste tento film ještě neviděli, určitě neváhejte! Darren Aronofsky jím jen opět potvrdil svůj reţisérský talent a cit pro výběr herců. Natalie Portman uţ teď za hlavní roli Niny získala Zlatý glóbus. Jde o nevšední podívanou, psychologická studie zasazená v prostředí příprav baletního představení Labutí jezero. Norské dřevo. Pokud jste četli román Haruki Murakamiho, tento titul Vás do kina musí jistě velmi lákat. Podle traileru očekáváme trochu sladší verzi, ale uţ ze zvědavosti se tím nenechejme odradit... Biutiful. Nový film Alejandra Gonzáleze Inárritu, kterého zajisté znáte jakoţto reţiséra 21gramů, Babelu či Amores Perros) pracuje v hlavní roli s Javierem Bardemem(např. Vicky,Christina Barcelona), který za svůj výkon jiţ byl oceněn Zlatou palmou. Rakovina, pouze dva měsíce ţivota. Tak zní rozsudek nad hlavním hrdinou – Uxbalem.Uxbal ztělesňuje velmi rozporuplného muţe - oddaný otec, zhrzený milovník, pouliční zločinec, duchovně zaloţený člověk. Skončí to tam, kde to všechno začíná? Tipy na výstavu : POD KŮŽÍ MILANA CAISE 3. února 2011 – 20. března 2011 Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům „Výstava „Pod kůţí“ se rodila více neţ dva roky. Jsou na ni k vidění převáţně objekty, instalace, sochy, ale také obrazy, kde kombinuji tisk s
malbou. Dalo by se s trochou nadsázky říci, ţe je to jakýsi průřez mojí tvorbou,“ představuje svůj nový projekt Milan Cais, který se výtvarnému umění věnuje jiţ od svého mládí. V letech 1992 – 1999 studoval praţskou Akademii výtvarných umění v ateliérech Huga Demartiniho, Jindřicha Zeithammela a Jiřího Davida. Mezi jeho nejznámější díla patří Noční hlídač (v roce 2000 instalovaný na střeše Goethe-Institutu v Praze) nebo výstava 9+6, uspořádaná v roce 2006 Galerií kritiků v Praze. Eva Koťátková – Paralelní životopis Dům umění (do 11.3.) Pomocí konstrukcí / mnohdy krkolomných / nám Eva Koťátková nabízí díla vztahující se v zásadě k jednoduchým, základním otázkám kaţdodenního ţivota.Jak sama uvádí, zabývá se situacemi jako je společenská izolace a neschopnost komunikace. Ukazuje roli jedince v nejpodstatnějších sociálních strukturách, kterými jsou domov, rodina, škola. Jakýsi vlastní „ţivotopis“, který je pastí ve které můţe být člověk lapen, kdy nás zradí vlastní tělo, či se proti němu bouří okolní prostředí.
Maturitní plesy našeho gymnázia 4. A Jako první jsme měli moţnost navštívit ples třídy 4. A, který se konal 13. 1. 2011, ve čtvrtek, v DK Metropol. Tématem byli „vojáci“, coţ jsme mohli pozorovat na výzdobě, na khaki popisech na šerpách nebo zeleném šampaňském, kterým si maturanti připíjeli. Také maturitní video bylo v tomto duchu – maskáče, paintballové zbraně a drsné výrazy, coţ (nejen podle mého názoru) velmi sedělo třídnímu učiteli 4. A, p. prof. Bartošovi. Moje spoluţáky také fascinovala přítomnost muţů v zelených uniformách s odznaky, dokonce po mně vyţadovali, abych se s nimi seznámila a sehnala jim tak kontakt. After party se konala v klubu Marty’s, kde podle mých zdrojů někteří (a nejen studenti) ztratili zábrany a ostych. 8. E Maturitní ples oktávy se konal přesně o dva týdny později na stejném místě. Tématem byly komiksové postavy, jak jsme mohli vidět ve vtipně zpracovaném videu a také při půlnočním překvapení. Na programu byl beatbox skupiny Mikekeepers ve které účinkovali sami studenti oktávy Pavel Veebr a Honza Rezek. Dále jsme mohli být svědky sprejerské show, jejíţ výsledek je k vidění v naší škole na ţlutém schodišti.
Co se mi na maturitních plesech líbí hlavně, je to, ţe se víceméně neformálním způsobem sejde velká část studentů a profesorů, atmosféra je přátelská a uvolněná. Zároveň se předčasně smiřujeme s odchodem našich maturujících ročníků. Letošní plesy se myslím opravdu vydařily. Pomalu uţ se můţeme začít těšit na příští sezónu, obzvlášť na ples letošní 7. E, protoţe to bude KONEC SVĚTA!
POVÍDKA Je to uţ nějaký ten rok zpátky, kdyţ jsme byli ještě docela malí. Chodívali jsme cestou ze školy kolem činţáku, kde pokaţdé z okna přízemí vykukoval jakýsi starý pán. Nikdy nic neříkal, jen líně bafal z fajfky. Ale my jsme ten dům vţdycky obcházeli, aby nás ten pán neviděl. Říkalo se o něm, ţe si zve děti do domu a tam je potom strčí do trouby, upeče a sní. Věřili jsme tomu. Vţdycky, kdyţ vykoukl z okna, někdo zlověstně zašeptal: „Vidíte? Uţ si vyhlíţí další oběť.“ A pak jsme se s křikem rozutekli. Běţeli jsme vţdycky aţ na druhý konec sídliště, tam jsme se celí udýchaní zastavili a odpočinuli. A i po letech, kdy uţ se ten podivný chlap odstěhoval, všichni kolem toho domu chodíme s jakousi obavou uvnitř. Jako bychom stále čekali, aţ se záclonka zase trochu poodhrne, okno se otevře a vyhlédne vrásčitá tvář toho starce.
Poručíme větru, dešti Nizozemí 2010 | titulky | přístupný | 73 min | dokument Dokument představuje odváţné aktivisty, kteří svůj boj nevzdávají, ačkoli jsou často perzekuováni, a současně stvrzuje, ţe čínského hospodářského úspěchu posledních let bylo dosaţeno na úkor ţivotního prostředí a zdraví jeho obyvatel. Je něco shnilého v Čínské lidové republice. A není to jen komunistický aparát. Ve vesnici v oblasti Če-ťiang na jihu země chutnají ryby vylovené z řeky po odpadcích, krému na obličej, někdy po barvě. Z místních studen se line nelibý odér, a lidé musejí pít vodu znečištěnou splašky z nedaleké továrny. Místní rybářka sepisuje petice a úřadům neúnavně dokazuje, ţe znečištění můţe za vysokou nemocnost obyvatel. Zatím je však její snaha marná. V Pekingu tráví obyvatele kromě kouře z výfuků obrovského mnoţství aut zplodiny ze spalovny na odpad. Aktivistka Čao se snaţí na situaci všemoţně upozorňovat, stejně jako vzdorovitá rolnice Čchen z centrální Číny, jeţ bojuje s úřady kvůli uzavření chemičky, která zamořuje tamní ovzduší. Mongolskou část země zase trápí postupující desertifikace. Vizuálně vytříbený snímek vypráví čtyři příběhy z nejlidnatější země světa – o vodě, ohni, vzduchu a zemi.
Ne, to není ţert, bez vzácných minerálů, jejichţ drtivá většina pochází z ilegálních dolů v Kongu, by se totiţ váš mobil neobešel. Dánský reţisér Frank Poulsen své pátrání začíná na Světovém mobilním kongresu v Barceloně. Ke svému zděšení zjišťuje, ţe mu ţádný z výrobců nemůţe zaručit, ţe právě jeho mobily nemají s nelítostnou válkou o naleziště minerálů v Kongu nic společného. Vypraví se proto na místo činu a po náročné cestě se dostává do jednoho z největších dolů v regionu v konţské Bisie. Dětská práce, prostituce nezletilých dívek, smrt zavalením a přestřelky mezi členy místních gangů jsou zde kaţdodenní realitou. Stejně jako všudypřítomná korupce v celé Demokratické republice Kongo. Moje reinkarnace USA/Nizozemí/Německo/Švýcarsko/Itálie 2010 | titulky | přístupný | 100 min | dokument Hlavní postavou časosběrného snímku oceňované americké dokumentaristky Jennifer Fox je Yeshi, syn vysokého tibetského duchovního, který po čínské okupaci utekl z Tibetu a usadil se v Itálii, kde zaloţil rodinu. Film začíná v roce 1989, kdy je Yeshimu osmnáct let a více neţ buddhistické učení ho zajímá kariéra fotografa a touha vést úplně normální ţivot. Hlavně ho ale trápí komplikovaný vztah s otcem, který v něm místo syna vidí pouze reinkarnaci mnicha Khjentse a tím i pokračovatele mizející odnoţe tibetského buddhistického učení dzogčhen. O tom ale nechce mladý Yeshi ani slyšet a v záběrech o třináct let později uţ ho vidíme jako spokojeného pracovníka firmy IBM a otce malého dítěte. S přibývajícími lety však dospívá ke zjištění, ţe mu buddhistická nauka není zdaleka tak cizí, jak se mu původně zdála, a ţe přání jeho otce, aby jel do Tibetu poţehnat věřícím, kteří jsou přesvědčeni o jeho reinkarnaci, není aţ tak pošetilé. Intimní portrét sloţitého vztahu syna k otci na pozadí buddhistické víry, točený v průběhu dvaceti let, nabízí jedinečný vhled na přímou konfrontaci východní filozofie a západního stylu ţivota a připomíná nelehký osud Tibeťanů nucených ţít v emigraci
Aegri somnia Máš rozbitý vokno, kámo! Sám máš rozbitý vokno! Tvuj dědek má rozbitý vokno! A tvoje máma neumí plavat do kopce! Tos pos*als! Vypadá takhle vaše konverzace se sourozenci? Zkoušeli jste je už vyhodit z okna? (Nemáte náhodou společnou matku?) Ááááááiiiihhhwbzééöööö! Kde to jsme, kámo? Öechchchrrrcht!? Taky netušim... Vypadá takhle vaše konverzace s přáteli? Mívate vokna (nebo jak u vás ve vidlákově výpadkům paměti říkáte...)? A co třeba přestat chlastat a najít si nějaký kámoše, který nejsou takový dobytci, ahá? Ahoj, já jsem Vavřinec a mám problémy s alkoholem. Všichni pozdravíme Vavřince! Aaa-hoooj Vaaavřiiinčeee! Pane Antoníne, zavřete tam prosím to okno, táhne mi na záda... Zneužíváte své přátele z klubu anonymních alkoholiků k dělání prací, na které jste sami líní? Slyšeli jste o proklamaci emancipace? (A neříkejte, že neposloucháte hip-hop, to už dneska neposlouchá nikdo - je to out jak kouření nebo domácí tepláky vaší mámy)
Co na to John Casor? (for more info UTFG!) čus!
14.3.-16.3. České Budějovice 16.3.-18.3. Český Krumlov Festival Jeden svět je největším filmovým lidskoprávním festivalem v celé Evropě. Jedná se o program Člověka v tísni, od kterého je odvozen i Jeden svět na školách. Koná se kaţdoročně uţ dvanáctý rok a těší se hojné návštěvnosti. Festival se snaţí kaţdý rok reflektovat nejdůleţitější problémy, či nové fenomény ohledně lidských práv za uplynulý rok. Těšit se můţete na spoustu filmů, stačí jen sledovat stránky kina Kotva, či Jednoho světa. Naše doporučení: Vodka Factory Švédsko 2010 | titulky | přístupný | 90 min | dokument Valja z města Ţiguljovsk v Samarské oblasti Ruské federace se ráda pěkně obléká a líčí. Sní o tom, ţe bude herečkou, nejvíce času však tráví v zaměstnání v balírně vodky a po večerech se opíjí se svými kamarádkami. Ţije společně se svou matkou Taťánou a se synkem Danilou. Obě ţeny odešly od svých manţelů, kteří je v opilosti bili a poniţovali. Taťána se znovu setkává se svou láskou z mládí, Valja ale odmítá ţít s matčiným novým partnerem. Po jejím odjezdu do Moskvy musí Taťána zváţit, zda svůj ţivot stráví s muţem, do něhoţ se znovu zamilovala, nebo s vnukem, který zůstává bez matky. Krev v mobilech Dánsko/Demokratická republika Kongo 2010 | titulky | přístupný | 82 min | dokument
FESTIVAL JEDEN SVĚT
Napadlo vás někdy, ţe se ve vašem mobilu mohou skrývat vzácné minerály potřísněné krví obětí války v Demokratické republice Kongo? A ţe kaţdým zavoláním nepřímo podporujete největší válečný konflikt od doby druhé světové války, kterému za posledních 15 let padlo za oběť pět milionů lidí? Lidé dělají různé věci
většinou hloupé tak hloupé, aţ to bolí investují energii do ještě většího zabřednutí nepostřehnutelnou energii o to palčivější zima odhalených nohou v noční košili po ránu padáme dál trosky jsme alkoholičtí mizerové neumíme přiznat světlo příliš zakrývá chyby příliš ostré světlo příliš my příliš ráno a zase ti cizí chytni je za ruku hlava se točí a je to příjemný moţná padáš? Konec vlastně jsme šťastní schoulím se do klubíčka a nikdo mi nic nebude moct to víš ţejo chytni je za ruku třeba to pomůţe ranní rituál, závislost jako káva a noviny porce emocí moc tučná slíbila si, ţe uţ bude dodrţovat dietu! Tahle písnička není poslední stejně si jí pořádně poslechni je opravdová
Filmová noc gymnázia Česká Člověku by se mohlo zdát, ţe na repráky ve školní tělocvičně uţ se pomalu uchytává prach. Opak je pravdou. Tělovična se po dlouhých letech probudila v noci ze 3. na 4. února 2011 a dala prostor asi padesátce studentů vyššího gymnázia, kteří přišli navštívit Filmovou noc. Vše začalo něco krátce po osmé hodině, organizátoři však byli na místě uţ o dobré dvě hodiny dříve. Anika Rychlíková (3.A) a Miroslav Duník (7.E) za tento čas připravili vše potřebné, aby mohl začít maraton 6 filmů. Projektor, plátno a další technické záleţitosti se s tělocvičnou brzo spřátelily a během večera nenastal ţádný technický problém, za coţ si organizátoři zaslouţí pochvalu. O dozor se starali pan profesor Kopačka a pan zástupce Štoudek, kterým také patří velký dík za podporu akce. Kdyţ se všichni pohodlně usadili na ţíněnkách a zabalili ve spacácích, či zahřáli čajem, mohlo se pustit film Trainspotting, který byl na programu jako první. Krátké pauzy mezi filmy byly vyplněny údernými spoty České sody, aby nikdo předčasně neusl. Dále jsme viděli i filmy jako Piráti na vlnách, 60 sekund nebo Pařba ve Vegas. Usínající jedinci se mohli v provizorní kuchyňce v prostorách šatny oţivit kávou, či jiným teplým nápojem. Všichni studenti se chovali přístojně, takţe ostatní účastníci ani dozor nemuseli řešit problémy týkající se chování. Celá akce se skvěle vydařila, je skvělé vidět, ţe se opět na naší škole najdou studenti, kteří dělají něco navíc ve svém volném čase pro své spoluţáky. Za to jim patří velký dík. Pro úspěch akce doufejme, ţe to nebylo naposledy, co jsme se při tak milé příleţitosti mimo vyučování ve školních prostorech sešli!
Eko-ústav Česká V dubnu 2010 se díky budoucí mamince a minulé profesorce pí. Michalové zapojilo naše gymnázium do programu Ekoškola. Program Ekoškola je mezinárodní program v rámci něhoţ se ţáci učí o environmentálních tématech a usilují o zlepšení ţivotního prostředí školy. Ve spolupráci s organizací Cassiopeia (centrum ekologické a globální výchovy) začal tzv. „Ekotým“ usilovat o změnu na našem gymnáziu a o získání titulu Ekoškola. Kromě dobrého pocitu ze sníţení ekologické stopy našeho procesu vzdělávání, můţeme ušetřit peníze z energií nebo z grantů. A peníze si v dnešní době najdou vyuţití téměř vţdy. Program Ekoškola si zakládá na tom, ţe získání titulu závisí především na studentech jednotlivých škol a na jejich aktivitě a snaze. Ekotým se skládá z ţáků jednotlivých tříd, kteří mají zájem o své okolí, chtějí se podílet na vytváření nápadů pro změnu k lepšímu a nemají strach tyto nápady předávat své třídě, která je leckdy můţe přijímat s nelibostí (např. proto, ţe koš na tříděný odpad je aţ na chodbě). Schůzky Ekotýmu se konají kaţdý první čtvrtek v měsíci ve sborovně, místo šesté vyučovací hodiny (ţáci jsou z hodiny omluveni). V současnosti jsou v Ekotýmu vesměs studenti z niţšího gymnázia, kteří jsou nadšení, svědomití a mají spoustu skvělých nápadů. Přesto uvítáme další studenty i z vyšších ročníků. Připojte se k nám dnes (nebo zítra)! Pomůţete tím ţivotnímu prostředí a tím i sobě, naší škole, získáte kvalitní zaplnění volného času i zkušenosti s prací v týmu, ulejete se z jedné hodiny kaţdý měsíc a šplhnete si u svých profesorů! Stručný přehled poslední schůzky Ekotýmu (aby bylo vidět, ţe se tam jen neválíme) čas: čtvrtek 6.1.2011 místo: sborovna přítomen: Ekotým
-navšítil nás pan Vogeltanz z Cassiopeii aby nám poskytl podporu a návrhy -pan ředitel kývl na zřízení environmentální studovny a poohlédne se po vhodné třídě, přemalovat zdi nám však nedovolí -studovnu je moţné vyzdobit zrecyklovanými materiály (např. Damou z PET-lahví) -před Vánoci odloţila p. Prof. Krhounková výrobu košů na tříděný odpad na nový rok, kde nic tu nic -byla vyrobena a instalována nová krabice na baterie vedle automatů (plňte plňte! Obsah se započítává a pokud se dobře umístíme, můţeme získat další peníze) -recitační krouţek se ujme soutěţe o sloţení Ekokoledy -členové i zájemci z řad nečlenů Ekotýmu mají moţnost se účastnit zdarma dvou exkurzí svého výběru -při větrání je efektivnější vytvořit průvan otevřením oken i dveří (viz. obrázková příloha) -termostaty byly odblokovány a z neznámého důvodu zase zablokovány, takţe nelze regulovat teplotu ve třídách (podezření padlo na toho, kdo „káţe vodu, pije víno“, co se nošení přezuvek týče)