VI.
Předkládací zpráva pro Parlament České republiky k Návrhu na sjednání Obchodní dohody proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými
1. MEZINÁRODNÍ OCHRANA PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Podpora znalostně orientované ekonomiky je jednou z priorit České republiky. Mezi naše obchodně ekonomické cíle tak patří i podpora inovací a s ní spojená ochrana práv duševního vlastnictví, neboť zásadní podmínkou pro investice do inovací je efektivní ochrana práv duševního vlastnictví. Pro náš vývoz je pak zvlášť důležitá dostatečná ochrana těchto práv na exportních trzích. Účinné prosazování práv duševního vlastnictví je také důležitou součástí ochrany zdraví a bezpečnosti občanů, protože některé padělané výrobky, potraviny, kosmetické přípravky či výrobky pro děti, zejména hračky, mohou představovat vážná zdravotní nebezpečí. Výroba, následná distribuce a prodej padělků je ale v současnosti především velmi výnosným obchodem pro organizovaný zločin, příležitostí pro legalizaci zisků z trestné činnosti a krácení daní. V rámci Evropské unie (dále „EU“) je ochrana práv duševního vlastnictví na velmi vysoké úrovni. Nicméně dostupnost ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví není v současnosti samozřejmostí na celém světě. Někdy nedosahuje ani elementárních standardů, na které jsou naši výrobci, softwaroví inženýři či designéři zvyklí z Evropy. Porušování práv duševního vlastnictví ohrožuje naše podniky a tím i konkurenceschopnost ČR, má negativní dopad na růst a pracovní místa. Zlepšení tohoto stavu proto je a bude ambicí každé zodpovědné politiky vedené Českou republikou. Právě zvýšení ochrany na základě sjednocení standardů pro prosazování práv duševního vlastnictví je hlavním cílem Obchodní dohody proti padělání (dále také „Dohoda“, „AntiCounterfeiting Trade Agreement“, „ACTA“). S tímto cílem se ČR účastnila jednání o Dohodě a během svého předsednictví v Radě EU také tato jednání koordinovala za členské státy EU. Samotná ochrana práv duševního vlastnictví by byla neúčinná bez konkrétních opatření postihujících porušení jejich ochrany. Kromě národní a evropské úrovně je ochrana práv duševního vlastnictví zakotvená v mnoha mezinárodních smlouvách a je předmětem zájmu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Základní opatření na jejich ochranu v oblasti obchodu pak stanovila Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights – dále také „TRIPS“, přijatá v roce 1994). ACTA navazuje na tento vývoj, reflektuje současné trendy a klade si za
1
cíl nastavit nové standardy efektivních opatření pro prosazování ochrany práv duševního vlastnictví. Česká republika dlouhodobě aktivně vystupuje v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. V průběhu českého předsednictví v Radě EU byl přijat Akční plán EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2009 až 2012, který stanovuje priority EU v této oblasti se zaměřením na nové aktuální problémy jako je internet nebo padělané výrobky nebezpečné pro zdraví, bezpečnost i životní prostředí. Plán zahrnuje příslušné kroky v oblasti legislativy, operativní spolupráci mezi celními správami v rámci EU i se třetími zeměmi, mezinárodní spolupráci, spolupráci s držiteli práv a rozšíření komunikace s veřejností. EU spolupracuje při prosazování práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni pomocí různých instrumentů. V současnosti je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zvýšení standardů ochrany práv duševního vlastnictví na exportních trzích nová generace dohod o volném obchodu uzavíraných EU s třetími zeměmi. Kapitola o ochraně práv duševního vlastnictví je nyní důležitou součástí těchto dohod. Větší liberalizace obchodní výměny vyplývající z uzavírání těchto smluv je tak současně spojena se zvýšením standardů ochrany výrobků chráněných právy duševního vlastnictví. Ne všechny země však mají zájem takové dohody uzavřít, a proto byla zahájena jednání o Obchodní dohodě proti padělatelství, ACTA, kterých se kromě EU, kterou při jednání zastupovala Evropská komise spolu se zemí předsedající Radě EU, účastnila také Austrálie, Kanada, Japonsko, Korea, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Švýcarsko a USA. Směrnice pro jednání byla přijata Radou EU dne 14. dubna 2008 a vyjednávání byla zahájena dne 3. června 2008. Negociace byly ukončeny po jedenácti kolech jednání dne 15. listopadu 2010 a vyjednané znění Dohody bylo parafováno dne 25. listopadu 2010. ACTA usiluje o zřízení komplexního mezinárodního rámce, který bude EU pomáhat v účinném boji proti porušování práv k duševnímu vlastnictví. Dohoda obsahuje nejmodernější ustanovení týkající se prosazování práv k duševnímu vlastnictví, včetně ustanovení o opatřeních pro prosazování v oblasti občanskoprávní, trestněprávní, na hranicích a v digitálním prostředí, mechanismy pevné spolupráce mezi stranami dohody ACTA na podporu jejich úsilí o prosazování práva a stanovování osvědčených postupů pro účinné prosazování práv k duševnímu vlastnictví. V souvislosti s vyjednáváním Dohody se objevily určité kontroverze, které měly původ ve zpočátku utajovaném vyjednávání Dohody a mylné interpretaci některých, z pohledu EU nepřijatelných, návrhů stran. K věcné diskuzi rovněž nepřispívá relativně komplikovaná právní úprava ochrany práv duševního vlastnictví. Samo utajování vyjednávání je sice obvyklé v počátečních fázích některých diplomatických jednání, dokud všechny strany nesouhlasí s jejich zveřejněním, nicméně, zejména u této Dohody, byla tato fáze i podle názoru České republiky příliš dlouhá a zbytečná. Proto ČR spolu s partnery z EU vystupovala pro větší otevřenost jednání ohledně Dohody, které se nakonec podařilo dosáhnout i díky angažovanosti Evropského parlamentu a nevládních organizací.
2
Rovněž některé návrhy, které se objevily v průběhu vyjednávání, vzbudily velkou kontroverzi, a to i přesto, že šlo o již existující nástroje ochrany práv duševního vlastnictví v některé ze zemí vyjednávajících Dohodu. Jedná se například o často citované návhry prosazující větší odpovědnost a tvrdší postihy za porušování práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí. Tyto návrhy nikdy neměly podporu ČR a ani nejsou obsaženy v konečném textu vyjednané Dohody. Nicméně právě tyto návrhy spolu s jejich „únikem“ z jednání tvoří mediální obraz Dohody. Bohužel, ne všechny současné internetové komentáře tak odrážejí výsledný stav textu Dohody a ne všechny články vycházejí z reálií české právní úpravy.1 Je pochopitelné, že uzavírání Dohody je spojeno s aktuální diskusí o podstatě práv duševního vlastnictví, tedy zda a případně do jaké míry jejich současná podoba stále plní svůj účel poskytovat ochranu a umožnit ocenění tvůrčího úsilí, tedy roli motoru inovací. Nicméně, tato diskuse stojí mimo předmět Dohody, jímž je rozšíření efektivního prosazování ochrany práv duševního vlastnictví, tak jak je již známe z ČR a EU. Členské státy EU byly o postupu jednání informovány ústně a písemně prostřednictvím výboru Rady EU pro obchodní politiku. Rotující předsednictví EU vedla jednání o věcech trestněprávního prosazování na základě stanovisek jednomyslně schválených a přijatých Radou v rámci výboru COREPER. Evropský parlament byl také pravidelně informován o vývoji prostřednictvím svého výboru pro mezinárodní obchod (výboru INTA) a komisařem De Guchtem na třech plenárních zasedáních v roce 2010. Dne 24. listopadu 2010 přijal Evropský parlament usnesení, jímž Dohodu podpořil. Výsledný text dohody nejde nad rámec platné právní úpravy ochrany práv duševního vlastnictví v ČR. Pro přijetí Dohody Českou republikou tak nebude nutná jakákoli změna naší legislativy. ACTA nemění ani acquis EU, protože právní předpisy EU, zejména pak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví, jsou již podstatně modernější než platné mezinárodní normy. ACTA bude zavádět nové mezinárodní normy vycházející z Dohody TRIPS a ze zmíněné směrnice 2004/48/ES. Dohoda vychází ze stávající platné úpravy ochrany práv duševního vlastnictví a je průsečíkem nejlepší praxe v prosazování těchto práv. Cílem Dohody je tento standard rozšířit celosvětově a zaručit lepší celosvětové prosazování práv duševního vlastnictví sjednocením mezinárodních standardů. Výsledný text je reálným odrazem kompromisu mezi účastníky jednání. Uzavření Dohody by bylo především jasným, mezinárodním signálem na podporu práv duševního vlastnictví směřujícím zejména do těch zemí, kde jejich ochrana nedosahuje vyjednaných standardů, tedy dobrou zprávou pro české autory, vynálezce, výrobce a zejména exportéry.
1
K mediálnímu obrazu Dohody a vývoji vyjednávání včetně analýzy výsledného textu Dohody se vyjadřuje např. studie Evropského parlamentu z června 2011 Dostupná na http://www.erikjosefsson.eu/sites/default/files/DG_EXPO_Policy_Department_Study_ACTA_assessment.pdf 3
2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA DOHODY Preambule Preambule stanovuje obecné cíle Dohody posílit vymáhání práv duševního vlastnictví na základě Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Kapitola I: Výchozí ustanovení a obecné definice Upravují vztah k jiným dohodám, zejména k dohodě TRIPS, a to tak, že v žádném případě neruší závazky jedné strany vůči každé další straně podle stávajících dohod. Stanoví volnost stran určit vhodnou metodu provádění ustanovení Dohody v rámci svého právního systému a právních postupů. Dohoda dále explicitně neupravuje ustanovení právních předpisů upravujících dostupnost, nabývání, rozsah a zachování práv k duševnímu vlastnictví. Zejména vylučuje povinnost strany uplatňovat opatření, jestliže právo k duševnímu vlastnictví není chráněno podle jejích právních předpisů a nařízení. Ustanovení dále upravují ochranu soukromí a zpřístupňování informací, a to v rámci platných právních předpisů stran Dohody. Kapitola dále stanoví obecné definice pojmů s nimiž dohoda pracuje v obsahové shodě s definicí pojmů obsažených v dohodě TRIPS. Kapitola II: Právní rámec pro prosazování práv k duševnímu vlastnictví Oddíl 1: Obecné povinnosti Oddíl obsahuje obecné povinnosti v souvislosti s vymáháním práv. Ty jsou v zásadě obdobné s obecnými povinnostmi obsaženými v Dohodě TRIPS, čl. 41, s některými modifikacemi jako například stanovení práva všech účastníků na náležitou ochranu během těchto postupů na vymáhání práv. Oddíl 2: Občanskoprávní prosazování Oddíl se zabývá prosazováním práv z duševního vlastnictví v rámci občanského soudního řízení. Vzhledem k tomu, že práva z duševního vlastnictví mají soukromoprávní povahu, představují civilní žaloby logicky jeden z klíčových způsobů jejich vymáhání. Dohoda ukládá smluvním stranám povinnost umožnit, aby nositelé práv mohli využít při prosazování těchto práv dále specifikované prostředky občanskoprávního soudního řízení. Soudům smluvních stran má být svěřena, za dále upřesněných podmínek, pravomoc zakázat porušování práv z duševního vlastnictví, pravomoc nařídit náhradu škody vzniklé porušováním a jiná nápravná opatření jako je zničení padělaného zboží a materiálů sloužících k jeho výrobě, dále nařídit žalovanému předložit vymezené informace související se sporem a pravomoc nařídit vyjmenovaná předběžná opatření. Úprava v dohodě je spíše rámcové povahy, podrobná úprava je ponechána smluvním stranám. Nejde nad rámec platné úpravy. Oddíl 3: Opatření na hranicích 4
Za zásadní změnu je možno považovat provádění kontrol nejen u dováženého, ale i vyváženého zboží, u kterého existuje podezření z porušení práv duševního vlastnictví. ACTA oproti dohodě TRIPS rozšiřuje rozsah chráněných práv duševního vlastnictví, jež jsou předmětem celních opatření na hranicích. Dohoda též dává celním orgánům pravomoc k činnosti ex officio. Upraveny detailněji jsou procesy týkající se opatření na hranicích, zejména žádosti o opatření a poskytování informací majitelům práv. Diskreční pravomocí členských států dohody ACTA zůstává možnost celního zásahu u malého množství zboží neobchodní povahy přepravovaného v osobních zavazadlech cestujících. Oddíl 4: Trestněprávní prosazování ACTA na rozdíl od dohody TRIPS, která upravuje trestněprávní prosazování práv duševního vlastnictví pouze v jednom odstavci, upravuje jak minimum trestních činů tak i příslušné minimální sankce. Kromě zabavení, konfiskace a zničení upravuje Dohoda také trestněprávní prosazování z moci úřední. Trestněprávní ustanovení jsou omezena na porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku. Oddíl 5: Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí Tento oddíl se zabývá specifickou regulací práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí prostřednictvím občanskoprávního i trestního řízení a nastavuje minimální standardy ochrany práv k duševnímu vlastnictví v rámci národních právních řádů. Ustanovení dohody ACTA jsou v souladu s acquis EU, zejm. se směrnicí 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, s právními předpisy na ochranu soukromí a osobních údajů a s právem na sbobodu projevu. Smluvní strany Dohody se zavazují podporovat spolupráci podnikatelských kruhů v zájmu účinného řešení problémů s porušováním práv k ochranným známkám a autorských práv. Dohoda dále předpokládá, že smluvní strany budou mít možnost stanovit pravomoc příslušných orgánů nařídit poskytovateli internetových služeb poskytnout nositelům práv informace umožňující identifikovat tvrzeného porušovatele práv. Stanoví se rovněž možnost pro smluvní strany přijmout opatření na ochranu proti obcházení technologických prostředků ochrany využívaných autory a dalšími nositeli práv chráněných autorským zákonem a opatření na ochranu elektronických informací týkajících se správy práv. Přesto se nejedná o povinnost smluvní strany přijmout uvedená opatření, a tudíž i v této souvislosti přijetím Dohody nevzniká nutnost iniciovat změnu jakéhokoliv právního předpisu. Kapitola III: Postupy prosazování Strany Dohody se zavazují v oblasti prosazování práv k duševnímu vlastnictví vnitrostátně koordinovat a rozvíjet odborné znalosti svých příslušných orgánů a vyhodnocovat informace a nejlepší postupy v této oblasti. Pro zlepšení účinnosti vymáhání práv k duševnímu vlastnictví na hranicích mohou příslušné orgány stran vést konzultace a sdílet informace s cílem identifikovat a řešit závažná rizika a prosazovat opatření ke zmírnění těchto
5
rizik, lépe identifikovat podezřelé dodávky a zaměřit se na jejich kontrolu včetně budoucích dodávek. Strany také přijmou příslušná opatření k tomu, aby informovala veřejnost o postupech a právních předpisech pro prosazování práv duševního vlastnictví. Ničení zboží porušujícího práva k duševnímu vlastnictví má probíhat v souladu s právními předpisy a nařízeními o otázkách životního prostředí té strany, kde zničení probíhá. Kapitola IV: Mezinárodní spolupráce Kapitola upravuje mezinárodní spolupráci za účelem boje proti porušování práv duševního vlastnictví ve světě v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami a podléhá právním předpisům, politikám, přidělování zdrojů a prioritám každé strany v oblasti prosazování práva. Zejména se jedná o sdílení informací, budování kapacit a technickou pomoc. Kapitola V: Institucionální opatření Smluvní strany zřizují Výbor ACTA jakožto instituci s univerzální působností v rámci Dohody. Ve výboru jsou zastoupeny všechny strany Dohody. Výbor určuje svou pravomoc a působnost, může měnit pravidla a postupy jednání, vydává doporučení ohledně provádění a působení Dohody a rozhoduje o sdílení informací a osvědčených postupů s třetími stranami týkajících se snížení porušování práv k duševnímu vlastnictví včetně postupů identifikace a sledování pirátství a padělání. Výbor přijímá všechna rozhodnutí na základě konsensu kromě některých případů, kdy na základě konsensu rozhodne o jiném způsobu rozhodování. Nerozhodne-li Výbor jinak, schází se alespoň jednou za rok. Dohoda dále přepokládá určení kontaktního místa každou ze stran Dohody, které mají usnadnit vzájemnou komunikaci mezi stranami. Dohoda také upravuje konzultační mechanismus mezi stranami. Kapitola VI: Závěrečná ustanovení Závěrečná ustanovení Dohody určují její časovou působnost, upravují možnost obsahových změn Dohody, přistoupení dalších stran k Dohodě pod podmínkou jejich členství ve WTO, možnost odstoupení smluvních stran od Dohody, dále garantují stejnou závaznost jazykových verzí, v nichž je Dohoda signována a určují jejího depozitáře, kterým je Japonsko. Dohoda je otevřena dalším stranám k podpisu do 31. března 2013. 2. VSTUP DOHODY V PLATNOST Tato dohoda vstupuje v platnost třicet dnů od data uložení šesté listiny o ratifikaci. 3. DOPAD NA STÁTNÍ ROZPOČET Dohoda nepředpokládá žádné výdaje ze státního rozpočtu ani nebude mít přímý dopad na státní rozpočet. Nepřímé dopady na rozpočet budou záviset na tom, v jaké míře bude jednodušší prosazování práv duševního vlastnictví přínosem pro české exportní podniky. 6
4. DOPAD NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Cílem Dohody je zaručit lepší celosvětové prosazování práv duševního vlastnictví sjednocením mezinárodních standardů. Dohoda tak reaguje na v současnosti rozšířené porušování těchto práv, které ohrožuje obchod a konkurenceschopnost našich podniků a má tak negativní dopad na růst a pracovní místa. Uzavření Dohody by tak bylo jasným, mezinárodním signálem na podporu práv duševního vlastnictví směřujícím zejména do těch zemí, kde jejich ochrana nedosahuje vyjednaných standardů. Přijetí Dohody by tak mělo pozitivní dopad na rozvoj znalostně orientované ekonomiky v ČR, zejména ale na české výrobce a exportéry.
5. SOULAD DOHODY SMLOUVY
S ÚSTAVNÍM
POŘÁDKEM
ČR,
KATEGORIE
Předkládaný návrh na sjednání Dohody je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR a ostatními součástmi právního řádu, se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU. Z pohledu českého ústavního práva lze Dohodu charakterizovat jako smlouvu prezidentského typu ve smyslu čl. 49 písm. a), d) a e) Ústavy ČR. Vláda vyslovila souhlas se sjednáním Dohody svým usnesením č. … ze dne … Poté, co Parlament vysloví souhlas, bude následně předložena prezidentu republiky k vlastní ratifikaci. Z pohledu práva EU se jedná o tzv. smíšenou dohodu, jež je sjednána společně EU a jejími členskými státy, neboť předmětem spolupráce jsou i oblasti, kde EU není ve vnějších vztazích oprávněna jednat samostatně, protože zahrnují aspekty, které jdou nad rámec její pravomoci. Dohoda je sjednána na základě čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU (SFEU), proces sjednávání pak vychází z čl. 218 SFEU. EU uzavře Dohodu ve chvíli, kdy s jejím uzavřením vysloví souhlas Evropský parlament a poté, co bude na základě příslušných vnitrostátních předpisů schválena všemi členskými státy EU.
7
