Předkládací zpráva pro Parlament České republiky k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, podepsaná dne 26. června 2012 v Bruselu Vláda ČR vyslovila souhlas se sjednáním Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé (dále jen "dohoda"), usnesením č. 355 ze dne 16. května 2012. Dohoda byla v souladu s tímto usnesením podepsána Milenou Vicenovou, velvyslankyní a stálou představitelkou České republiky při Evropské unii, spolu se zmocněnci dalších členských států EU dne 31. května 2012 na zasedání Rady pro zahraniční věci v Bruselu Následně byla podepsána také komisařem EU pro obchod a zástupci Peru a Kolumbie dne 26. června 2012 v Bruselu. 1. ZHODNOCENÍ VZÁJEMNÝCH REPUBLIKY S KOLUMBIÍ A PERU
EKONOMICKÝCH
VZTAHŮ
ČESKÉ
Kolumbie a Peru jsou rozvojové země, jejichž HDP mírně přesahující částku 10 tis. USD na obyvatele je řadí na 109. a 111. místo ve světě. Pokud jde o aktuální obchodně-politický režim, v současné chvíli jak Kolumbie, tak i Peru mají zajištěn preferenční přístup na trh EU v rámci Systému všeobecných celních preferencí GSP+1 . Naopak vývoz z EU nepodléhá žádným preferenčním podmínkám a celní sazby pro EU export jsou stanoveny dle doložky nejvyšších výhod. Kolumbie a Peru nepatří v současné době mezi největší obchodní partnery ČR v latinskoamerickém regionu, nicméně vzájemná obchodní výměna dynamicky narůstá a s uzavřením obchodní dohody se otevřou českým firmám další příležitosti na těchto trzích. Obrat obchodní výměny s Peru činil v roce 2011 skoro 700 mil. Kč a s Kolumbií přes 1,3 mld. Kč. Kolumbie se tak řadí na 75. místo mezi obchodními partnery ČR a Peru na 98. místo. Od roku 2006 do roku 2011 se obchodní obrat s těmito zeměmi téměř zdvojnásobil a se vstupem dohody v platnost můžeme očekávat jeho další růst, neboť potenciál Kolumbie i Peru není stále plně využitý.
Kolumbie Do Kolumbie se v roce 2011 z ČR vyvezlo zboží v celkové hodnotě 593 mil. Kč naopak dovezeny byly výrobky v hodnotě 750 mil. Kč. Nejvýznamnější položkou českého vývozu jsou osobní automobily (18 %). Vyváží se i tříkolky a kočárky pro panenky, kosmetické přípravky, kolagenní střívka, syrovátka, telekomunikační přístroje. Podíl těchto položek na vývozu však nepřesahuje 10 %. V dovozech z Kolumbie měly v roce 2011 dominantní podíl 1
Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (tzv. GSP Plus), v jehož rámci mohou získat dodatečné preference ty rozvojové země, které jsou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného zapojení do mezinárodního obchodního systému zranitelné a které současně přijaly zvláštní závazky a odpovědnosti vyplývající z ratifikace a účinného provádění základních mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných. 1
banány (60 %). Další významnější položkou byly řezané květiny (9 %), dováží se i káva a kávové výtažky, cukrovinky a čerstvé ovoce. V oblasti služeb dosáhl vývoz v roce 2011 částky 36 mil. Kč a dovoz 37 mil. Kč. Ve vývozu se jedná zejména o služby v oblasti dopravy (letecká a silniční nákladní doprava). V dovozu figurují poradenské služby a nákladní silniční doprava. Pokud jde o budoucí spolupráci, nabízí se českým firmám příležitosti v oblasti strojírenství, a to zejména v dalším nárůstu vývozů osobních automobilů. Potenciál má i vývoz textilních a obráběcích strojů, dieselagregátů, čerpadel. Možnosti se nabízejí i v oblasti obranného průmyslu, dále v oblasti těžby, energetiky, infrastruktury a životního prostředí. ČR nemá s Kolumbií žádnou platnou bilaterální ekonomickou dohodu. Dne 22. března 2012 byla podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. V obou státech v současné době probíhá standardní vnitrostátní schvalovací proces vedoucí ke vstupu této dohody v platnost. Peru Do Peru se v roce 2011 vyvezlo zboží v celkové hodnotě 361 mil. Kč naopak dovezeny byly výrobky v hodnotě 348 mil. Kč. Mezi hlavní vývozní komodity v roce 2011 patřily hračky, hry a sportovní potřeby (14 %). Dále se vyvezly výrobky ze skla pro stavební účely, elektrické motory, ruční nářadí a osobní automobily; podíl těchto výrobků na celkovém exportu však nepřesáhl 10 %. Mezi nejvýznamnějšími dovozními komoditami dominovala káva (28 %). Dovážely se i další produkty, jako např. vinné hrozny, rybí moučka, polotovary ze zinku a rybí filé. V oblasti služeb dosáhl vývoz v roce 2011 částky 11 mil. Kč a dovoz 20 mil. Kč. Jak ve vývozu, tak i v dovozu se jedná především o služby nákladní dopravy. V Peru se příležitost pro české firmy otevírá zejména v oblasti energetiky. Možnosti nabízí i těžební průmysl, odvětví ochrany životního prostředí a vodohospodářství (likvidace komunálních a toxických odpadů, čističky a úpravny vody, zásobování vodou, úpravy toků, zalesňování aj.). V oblasti strojírenství jsou v Peru konkurenceschopné české obráběcí stroje. ČR má s Peru sjednanou mezivládní dohodu o hospodářské a průmyslové spolupráci (2008) a bilaterální dohodu o podpoře a ochraně investic (1995).
2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA DOHODY Dohoda je sjednána, v souladu s obchodní strategií Evropské komise "Obchod, růst a celosvětové záležitosti", jako dohoda o volném obchodu tzv. „nové generace“ – prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu („deep and comprehensive free trade agreement“ - DCFTA). To znamená, že jde nad rámec závazků ve Světové obchodní organizaci (WTO) a zaměřuje se vedle liberalizace obchodu zbožím i na další oblasti jako jsou např. netarifní překážky obchodu, vymáhání a ochrana práv k duševnímu vlastnictví, veřejné zakázky, regulatorní spolupráce. EU přistoupila na asymetrickou liberalizaci ve prospěch Peru a Kolumbie s ohledem na fakt, že se jedná o dohodu sjednávanou s rozvojovými zeměmi.
2
Původně byla jednání o dohodě o volném obchodu nové generace součástí jednání o Asociační dohodě mezi EU a státy Andského společenství (Bolívie, Ekvádor, Peru, Kolumbie). Kvůli neshodám mezi zeměmi Andského společenství však došlo k oddělení jednání o obchodní části, a ta byla zahájena s těmi zeměmi Andského společenství, které byly na jednání připraveny. Technická jednání o dohodě byla ukončena na jaře 2010, text byl parafován na jaře 2011. Na zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC – obchod) dne 16. března 2012 byla dosažena politická dohoda ohledně návrhu Rozhodnutí Rady o podpisu jménem Unie a prozatímním provádění dohody a Rozhodnutí Rady o uzavření dohody (viz bod III. předkládaného materiálu). K podpisu dohody členskými státy EU došlo na zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC – obchod) dne 31. května 2012. Společný podpis Dohody s Kolumbií a Peru proběhl dne 26. června 2012. HLAVA I – ÚVODNÍ USTANOVENÍ Dohoda vytváří oblast volného obchodu. Cílem dohody je liberalizovat a zjednodušit vzájemný obchod zbožím a službami, liberalizovat trh s veřejnými zakázkami, účinně chránit práva k duševnímu vlastnictví, odstraňovat veškeré překážky obchodu, podporovat hospodářskou soutěž a zahraniční investice, a to při respektování cíle udržitelného rozvoje. Mezi zásadní prvky dohody patří lidsko-právní klauzule a klauzule k odzbrojování a nešíření zbraní hromadného ničení. Na jejich základě obě strany stvrzují úctu k demokratickým zásadám a základním lidským právům stanoveným ve Všeobecné deklaraci lidských práv a také k zásadám právního státu. Dále strany souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provádění svých stávajících závazků v rámci dohod, smluv a jiných relevantních mezinárodních závazků. Porušení těchto klauzulí může být základem pro unilaterální pozastavení obchodních preferencí, v případě potřeby bez předchozí konzultace, dle odpovídajících interních procedur jednotlivých zemí (v případě EU dle čl. 218 Smlouvy o fungování Evropské unie). HLAVA II - INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ V dohodě jsou standardním způsobem vytvořeny společné orgány, ve kterých zasedají zástupci EU, Kolumbie a Peru. Konkrétně jde o Výbor pro obchod a osm podvýborů zaměřených v souladu s obsahem dohody na specifické oblasti (přístup na trh, zemědělství, duševní vlastnictví atd.). Výbor pro obchod může zřizovat další specializované pracovní orgány. HLAVA III – OBCHOD ZBOŽÍM Kapitola 1 – Přístup zboží na trh Na základě dohody dojde k liberalizaci obchodu se zbožím, a to jak liberalizaci v oblasti tarifní (snižování a odstraňování cel), tak i v oblasti netarifních opatření. Cla na zboží jsou podle dohody odstraňována postupně v průběhu přechodného období, které začíná vstupem dohody v platnost (resp. zahájením prozatímního provádění). Liberalizace jednotlivých položek celních sazebníků obou stran je přesně definována v Příloze I.
3
U průmyslových výrobků a produktů rybolovu dojde na straně EU od data vstupu dohody v platnost (resp. data zahájení prozatímního provádění) k úplnému odstranění celních sazeb. Na straně Kolumbie a Peru dojde k eliminaci veškerých cel do 10 let, čímž by měli evropští exportéři ušetřit na clech částku 250 mil. EUR za rok. Kolumbie bude okamžitě liberalizovat 65 % položek exportovaných z EU. Po 5 letech dojde k eliminaci celních sazeb u dalších 18 % položek. EU získala v rámci dohody okamžitou liberalizaci pro velký podíl svých produktů u těchto sektorů: obuv (100 %), zdravotnické vybavení (95 %), chemikálie (90 %), stavební zařízení (87 %), textil a oblečení (80 %), strojírenství (75 %), informační technologie (75 %), elektrické a elektronické zařízení (63 %), kosmetika (45 %), farmaceutické výrobky (45 %). Motorová vozidla budou liberalizována do 7 let (USA dosáhlo 10 let). Nejdelší přechodné období 10 let se bude vztahovat např. na některé výrobky ze dřeva (dřevěné rámy, kuchyňské nádobí a náčiní), z papíru (toaletní papír, ubrousky, omalovánky), výrobky z plastů (kojenecké lahve, záchodová prkénka, vany) a výrobky chemického průmyslu (mýdla, laky na vlasy, pudry, zápalky). Peru bude dnem vstupu v platnost liberalizovat 80 % položek. Po 5 letech dojde k eliminaci dalších 6 % položek. Okamžitou liberalizaci EU získala pro zemědělské a stavební zařízení, zdravotnické vybavení, ocel, informační technologie, textil a oblečení, keramiku, strojírenské výrobky a optické přístroje. U osobních automobilů je liberalizace rozdělena podle obsahu motorů. Osobní automobily s obsahem motorů nad 3000 cm3 budou liberalizovány ihned. Osobní automobily s obsahem motorů v rozmezí 1600 cm3 – 3000 cm3 budou liberalizovány do 6 let a automobily s obsahem motorů do 1600 cm3 budou liberalizovány do 10 let. Nejdelší přechodné období 10 let se vztahuje např. na některé výrobky ze dřeva (dřevěné rámy, kuchyňské nádobí a náčiní, ramínka, dřevěné desky), z papíru (toaletní papír, obálky, ubrousky, sešity), výrobky z plastů (kojenecké lahve, vany) kožené a kožešinové výrobky (rukavice, kufry, kabelky), farmaceutické výrobky (léky obsahující penicilín) a výrobky chemického průmyslu (mýdla, šampony, laky na vlasy, zápalky). Pro zemědělské výrobky jsou sjednaná liberalizační období o něco delší, a to maximálně 17 let. Na základě liberalizace zemědělských položek by měli evropští exportéři na clech ročně ušetřit dalších 22 mil. EUR. Mezi ofenzivní zájmy EU v průběhu vyjednávání patřily lihoviny, mléčné výrobky (sušené mléko, sýry, zpracované mléčné výrobky, syrovátka), vína, produkty z vepřového masa a olivový olej. U lihovin (včetně whisky, vodky a ovocných destilátů) se v případě Peru i Kolumbie podařilo dosáhnout okamžité liberalizace. Výjimkou je pouze vývoz whisky a vodky do Kolumbie, kde je stanoveno liberalizační období 10 let. Na vývoz mléčných výrobků (s výjimkou syrovátky) se vztahuje bezcelní množstevní kvóta, jejíž výše přesahuje současný objem obchodu a která se bude každý rok zvyšovat o 10 %. Plné liberalizace bude u mléčných výrobků v případě Kolumbie dosaženo po 15 letech, v případě Peru po 17 letech. Cla na syrovátku (která patří i mezi ofenzivní zájmy ČR) budou odstraněna okamžitě v případě Peru. U Kolumbie bude plné liberalizace dosaženo po 3 letech. Pro šumivá vína budou celní sazby Kolumbie eliminovány dnem vstupu Dohody v platnost, v Peru do 5 let. U ostatních vín dojde k plné liberalizaci u Peru do 3 let a u Kolumbie do 5 let. U vepřového masa byla stanovena bezcelní kvóta Peru ve výši 4000 t s 10 % ročním nárůstem, Kolumbie dovozní clo neliberalizuje. Vývoz olivového oleje bude liberalizován dnem vstupu v platnost.
4
Mezi defenzivní zájmy EU v oblasti zemědělských výrobků patřily banány, cukr, rýže, rum a hovězí maso. Rýže je v případě Kolumbie z dohody zcela vyjmuta. U dalších položek k liberalizaci dojde pouze v rámci sjednaných kvót, jejichž objem respektuje obavy EU. U banánů je navíc sjednána zvláštní ochranná doložka. Dohoda obsahuje zvláštní ochrannou doložku pro obchod se zemědělským zbožím. Dohoda umožňuje Peru i Kolumbii uplatnění ochranných opatření ve formě dodatečného dovozního cla na zemědělské produkty specifikované v Příloze IV. Peru může ochranná opatření zavést při překročení stanovených dovozních množství vepřového masa, uzenek a mléčných výrobků o 10 %. Kolumbie může ochranná opatření zavést při překročení dovozních kvót mléčných výrobků a přípravků pro dětskou výživu o 20 %. Tato dodatečná dovozní cla nesmí překročit clo MFN ani celní sazbu uplatňovanou před vstupem dohody v platnost. V případě uplatnění této doložky již nemůže být použito nápravné opatření dle kapitoly 2. Dohoda rovněž zavazuje obě strany k omezení svých netarifních překážek obchodu. Nad rámec ustanovení Dohody GATT (dovozní a vývozní omezení, dovozní a vývozní licenční řízení, státní obchodní podniky) se strany zavazují k uplatňování ustanovení Dohody o dovozních licencích i pro veškerá licenční řízení u vývozu do druhé strany. Mezi konkrétní výsledky dohody lze v oblasti netarifních překážek uvést: zrušení zvláštního režimu pro dovoz ojetých automobilů Peru do 2 let a závazek Kolumbie, že režim E85, který by nařizoval používat 85 % palivové biosložky, nebude závazný. V tarifní oblasti se strany zavazují k eliminaci vývozních cel a daní. Konkrétně na základě dohody dojde k odstranění diskriminačních elementů daňového systému pro alkoholické nápoje v Kolumbii.
Kapitola 2 – Nápravná opatření Kapitola 2 Dohody v oddílech 1 a 2 definuje podmínky a postupy pro přijetí nápravných opatření. U tradičních ochranných nástrojů - antidumping, vyrovnávací cla a opatření proti zvýšeným dovozům strany stvrzují své závazky vyplývající z legislativy WTO a dále se zavazují k posílení disciplíny a transparentnosti s cílem omezit užití ochranných nástrojů na skutečně nezbytné případy se zárukou řádného administrativního postupu a rovného zacházení. Nad tento rámec se podařilo Kolumbii zavázat k testu veřejného zájmu, tzn. v šetřeních přihlížet k relevantním informacím poskytnutým dalšími účastníky řízení, a užití pravidla nižšího cla, pokud je postačující k odstranění újmy domácího výrobního odvětví. Tyto standardy jsou již v EU uplatňovány. Dohoda v oddíle 3 obsahuje dvoustrannou ochrannou doložku, která umožňuje stranám během přechodného období pozastavit proces dalšího snižování cel nebo znovu zavést celní sazby až na úroveň doložky nejvyšších výhod, pokud zvýšený dovoz způsobí nebo by mohl způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Upravuje i mechanismus šetření a použití dvoustranných ochranných opatření v souladu s legislativou WTO. Rovněž tak stanovuje podmínky zvláštní ochrany pro nejvzdálenější regiony EU. Provádění dvoustranné ochranné doložky na straně Unie bude upraveno zvláštním nařízením Evropského parlamentu a Rady EU.
5
Součástí prováděcího předpisu k dvoustranné ochranné doložce bude i mechanismus stabilizace pro banány, který je uveden v přílohách dohody. Podle tohoto stabilizačního mechanismu lze do 1. ledna 2020 v případě dosažení daného ročního objemu dovozu pozastavit používání preferenční celní sazby. Stanovené spouštěcí objemy reflektují dovozy banánů do EU v posledních letech a budou postupně do konce r. 2019 navyšovány. Kapitola 3 – Celní spolupráce a zjednodušení obchodu Celní problematice se kromě kapitoly 3 věnuje související Příloha II týkající se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce. Tato Příloha stanovuje pravidla pro určení původu zboží, kterému je přiznáno preferenční zacházení. Kapitola 3 je standardní částí mezinárodních dohod preferenčního typu a popisuje zásady a principy vzájemné celní spolupráce a usnadnění obchodu s cílem ulehčit jednotlivým subjektům vzájemný obchod a neklást překážky či bariéry týkající se celní problematiky a celních postupů, a to od zjednodušení a zefektivnění celního řízení na hranicích a celních úřadech, přes zajištění větší průhlednosti, transparentnosti a právní jistoty, až po rozvoj účinné komunikace s podnikatelskou sférou. Dohoda rovněž obsahuje závazek k volnému tranzitu. V rámci dohody se zřizuje Podvýbor pro celní spolupráci, usnadnění obchodu a pravidla původu, který bude složen ze zástupců smluvních stran a bude sloužit pro řešení případných problémů mezi stranami. V Příloze II o definici pojmu „původní produkty“ a metodách administrativní spolupráce jsou stanovena podrobná pravidla pro určování původu zboží i metody a formy vzájemné správní spolupráce celních orgánů obou zemí v této oblasti. Protokol je založen na preferenčních pravidlech původu využívaných EU v rámci dohod o volném obchodu. U některých výrobků byla dohodnuta mírnější kritéria původu, nicméně ta pak nepřesahují rámec reformovaných pravidel původu v rámci Systému všeobecných celních preferencí (GSP), která jsou v platnosti od 1.1.2011. Kumulace je umožněna, v souladu s platnými pravidly původu pro GSP, což znamená, že Peru a Kolumbie budou i nadále moci využívat materiály z ostatních zemí Andského společenství, Střední Ameriky a Panamy. Na základě žádosti Peru, Kolumbie nebo EU a splnění určitých, dohodou přesně stanovených podmínek, může být Podvýborem umožněna kumulace s vybranými materiály, pocházejícími ze středoamerické, jihoamerické nebo karibské země. Kapitola 4 – Technické překážky obchodu Problematika technických překážek obchodu je do dohody zahrnuta s cílem omezit překážky obchodu mezi stranami spojené s technickými předpisy, normami, postupy posuzování shody, značením výrobků a obdobnými opatřeními. Dohoda stvrzuje závazky vyplývající z Dohody o technických překážkách obchodu WTO, navíc však obsahuje řadu ustanovení překračující její rámec. Pro zvýšení transparentnosti se obě strany zavázaly ke vzájemné informovanosti ohledně návrhů nových technických předpisů a postupů posuzování shody s tím, že strany získají možnost se k novým návrhům vyjádřit ve lhůtě 60-90 dnů. Aby bylo možné nové požadavky naplnit, musí od zveřejnění nového předpisu do jeho vstupu v platnost uplynout lhůta minimálně 6 měsíců. Dohoda rovněž vyzývá k používání mezinárodních standardů a k vzájemnému uznávání výsledků postupů posuzování shody. Novým elementem je i dohoda na spolupráci v oblasti dohledu nad trhem a stejně tak i zahrnutí ustanovení k značení a označování. Tato systematická zlepšení budou mít pozitivní dopad na export textilu, farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků, optických nástrojů, automobilů a dalších strojírenských výrobků, kde firmy v současné době narážejí na zatěžující technické překážky. 6
Kapitola 5 – Sanitární a fytosanitární opatření Cílem kapitoly je usnadnit obchodní výměnu živých zvířat, rostlin a produktů živočišného a rostlinného původu a současně zajistit vysokou ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin na území smluvních stran. Dohoda rovněž posiluje spolupráci stran v otázkách dobrých životních podmínek zvířat (animal welfare). Za tímto účelem se smluvní strany zavazují k transparentní výměně informací a vzájemnému dialogu, spolupráci na vývoji společného výkladu použití mezinárodních norem s vazbou na sanitární a fytosanitární opatření (SPS). Dále se zavazují k výměně informací o otázkách souvisejících s rozvojem a použitím sanitárních a fytosanitárních opatření včetně nových dostupných vědeckých důkazů, jež ovlivňují nebo mohou ovlivnit obchod mezi stranami, s cílem minimalizovat jejich negativní dopad na obchod, jakož i k posilování vzájemné důvěry např. stanovením oblastí prostých škůdců nebo nemocí v souladu s mezinárodními pravidly (Světové organizace pro zdraví zvířat OIE a Mezinárodní úmluvou o ochraně rostlin IPPC). Strany se dále zavazují, že zajistí, aby dovozní podmínky byly uplatňovány přiměřeným a nediskriminačním způsobem. Při jakékoliv změně dovozních požadavků musí být stanoveno přechodné období odpovídající charakteru změny tak, aby se zabránilo případnému přerušení obchodních toků a zároveň umožnilo vyvážející straně, aby podle této změny upravila své postupy. Součástí této dohody je také zřízení společného podvýboru za účelem řešení případných problémů. V rámci podvýboru mohou strany požádat o technické konzultace pro sanitární a fytosanitární opatření. Kapitola 6 – Pohyb zboží Tato kapitola souvisí s účastí stran v regionálních uskupeních a stupněm integrace uvnitř těchto uskupení. Vytvoření podmínek pro volný pohyb zboží uvnitř těchto uskupení je cílem dohody. V rámci EU je volný pohyb zboží garantován, Peru a Kolumbie přijímají zejména politický závazek k usnadnění pohybu zboží. Konkrétnější závazky pak přijaly v oblasti proclívání zboží, u technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření. Ve všech případech by měly zajistit pro zboží původem z EU co nejpříznivějšího zacházení a prosazovat harmonizaci norem a předpisů v rámci Andského společenství. Pokud přistoupí k dohodě i ostatní členské státy Andského společenství, budou ustanovení této kapitoly přezkoumána s cílem zlepšit podmínky pohybu zboží pocházejícího z EU mezi členskými státy Andského společenství. Kapitola 7 – Výjimky Ustanovení jsou sjednána podle čl. XX GATT 1994 (Všeobecné výjimky) ve stejné struktuře a ve velmi podobném obsahu. Jde o povolené výjimky z výše dohodnutých ustanovení dohody. Mezi důvody pro jejich uplatnění jsou zahrnuty např. ochrana veřejné mravnosti, života a zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, dovoz a vývoz zlata a stříbra, produkty vězeňské práce, ochrana národních památek, zachování živých a neživých vyčerpatelných přírodních zdrojů, splnění povinností podle mezivládních dohod o komoditách, omezení vývozu domácích materiálů za přesně definovaných podmínek apod. Strany se dohodly, že opatření přijatá na základě výjimek nebudou prostředkem diskriminace stran. Nad rámec
7
mnohostranné úpravy pak strany dohodly konzultační postup. Chce-li některá strana přijmout opatření k omezení vývozu domácích materiálů nebo na distribuci některých nedostatkových produktů, bude o tom s předstihem informovat druhou stranu s cílem nalézt přijatelné řešení. HLAVA IV - OBCHOD SLUŽBAMI, USAZOVÁNÍ A
ELEKTRONICKÝ OBCHOD
Část dohody věnovaná obchodu službami, usazování (ve smyslu vytvoření obchodní přítomnosti) a elektronickému obchodování odpovídá strukturou i rozsahem standardnímu formátu dohod o volném obchodu uzavíraných EU. Strany v dohodě potvrzují své závazky dle Dohody o WTO a s ohledem na rozdíly v úrovni rozvoje jednotlivých stran stanoví nezbytná ustanovení progresivní liberalizace usazování a všech způsobů obchodu službami2 a spolupráce v oblasti elektronického obchodování. Z působnosti dohody jsou pro způsoby 1 až 3 vyjmuty služby námořní kabotáže států, audiovizuální služby a letecké přepravní služby3. Navíc je z působnosti dohody vyjmuto usazení v oblasti těžby, výroby a zpracování jaderného materiálu, výroby zbraní, munice a válečného materiálu a obchodu s nimi a zpracování, třídění a likvidace toxického odpadu. Obě strany se zavazují přeshraničním poskytovatelům služeb a podnikům a investorům druhé strany poskytnout přístup na trh a národní zacházení v odvětvích uvedených v listině závazků (Přílohy VII a VIII) s výjimkou zde explicitně uvedených výhrad. Strany se navíc zavazují podporovat prostředí atraktivní pro vzájemné investice a zároveň k přezkoumání právního rámce pro investice, investičního prostředí a toku investic mezi stranami do pěti let od vstupu dohody v platnost. Jelikož dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic závazné pro ČR obecně obsahují velmi širokou „umbrella clause“ (včetně investiční dohody s Peru z roku 1994), která dává investorovi právo zahájit mezinárodní arbitráž proti hostitelskému státu v případě jakéhokoliv sporu týkajícího se investice, nelze vyloučit, že investor se pokusí využít mechanizmus řešení sporů poskytnutý investiční dohodou v případě, že se bude domnívat, že ČR porušila své závazky z Dohody EU – Peru, Kolumbie ve vztahu k jeho investici. To souvisí se skutečností, že Dohoda EU – Peru, Kolumbie se dotýká i oblastí souvisejících s investiční činností zahraničních investorů (např. usazování, národní zacházení), ačkoliv samostatnou úpravu investic výslovně neobsahuje. Listiny závazků odpovídají formátu předchozích dohod EU a pokrývají převážnou většinu existujících služeb. Lze říci, že závazky Peru a Kolumbie korespondují s klíčovými zájmy EU v oblastech finančních, dopravních a telekomunikačních služeb a služeb svobodných povolání. Peru a Kolumbie navíc umožní usazení evropských společností v oblasti průmyslové výroby, výroby energie a těžby. V oblastech specifických zájmů ČR se pro české společnosti otevře možnost profitovat z otevření trhu v sektoru stavebnictví, distribučních a počítačových služeb a služeb inženýrů. Neméně důležité jsou také závazky Peru a Kolumbie pro služby společnostem (jako např. služby průzkumu trhu a veřejného mínění, podnikové
2
Na základě principů vycházejících z GATS (Všeobecná dohoda o ochodu službami) mohou být služby poskytovány 4 způsoby: 1) z území jedné strany na území druhé strany (na dálku), 2) na území jedné strany spotřebiteli z druhé strany (spotřeba v zahraničí), 3) vytvořením obchodní přítomnosti (usazením), 4) dočasnou přítomností fyzických osob jedné strany na území druhé strany 3 S výjimkou oprav a údržby, prodeje a marketingu služeb v letecké dopravě, služeb v oblasti počítačového rezervačního systému a služeb pozemního odbavování a služeb souvisejících s provozem letadel, které jsou do působnosti dohody zahrnuty. 8
poradenství či reklamní služby4), které budou nezbytné při budování konkurenceschopné infrastruktury tamního sektoru služeb. Rozsah závazků ČR vychází z koncepce liberální obchodní politiky ČR a z její platné legislativy v oblasti služeb. Obecně lze říci, že ČR neuplatňuje nijak rozsáhlá omezení pro poskytovatele služeb či společnosti, které chtějí na jejím území zřídit obchodní přítomnost. Omezení způsobů poskytování 1-3 uplatňuje ČR pouze pro pátrací a bezpečnostní služby, pro služby zprostředkování a zajišťování zaměstnanců (obě v kategorii ostatních služeb obchodní povahy), vysokoškolské vzdělávání kromě vyššího technického a odborného vzdělávání, některé rekreační, kulturní a sportovní služby a služby v oblasti energetiky. V neposlední řadě ČR také uplatňuje omezení týkající se nabývání pozemků a nemovitého majetku ze strany zahraničních investorů. Závazky pro dočasnou přítomnost fyzických osob (Příloha IX) se vztahují na takové kategorie pracovníků5, kteří přijíždějí za účelem obchodu či realizace investice. Naopak se nevztahují na opatření týkající se přístupu na trh práce, ani na opatření týkající se občanství, bydliště nebo zaměstnání na trvalém základě. Závazky pro smluvní poskytovatele služeb a nezávislé profesionály reflektují tradiční koncept EU, tzn. že se vztahují pouze na vysoce kvalifikované osoby. V sektorech, ve kterých má ČR závazky pro tyto kategorie, může navíc aplikovat test ekonomické potřebnosti. Závazky EU pro smluvní poskytovatele služeb a nezávislé profesionály zároveň vyvažují rozsáhlé závazky pro usazení, ke kterým se zavazují Peru a Kolumbie. Co se týče výjimek ze závazků pouze pro přeshraniční poskytování služeb, ČR může uplatňovat omezení v oblasti některých služeb svobodných povolání, nemovitostí, nájmů/pronájmů bez operátorů, služeb pro podnikatele, údržby a oprav železničního vybavení a letadel, služeb úklidu budov, inkasních agentur a ověřování solventnosti, stavebnictví, distribučních služeb, pojišťovacích služeb, bankovnictví, zdravotních a sociálních služeb, cestovního ruchu a některých služeb v sektoru dopravy. Kromě seznamu specifických závazků dohoda také obsahuje obecný regulatorní rámec pro vzájemné uznávání, transparentnost, a domácí právní předpisy. Nedílnou součást dohody také tvoří regulatorní rámec pro počítačové, poštovní a kurýrní, telekomunikační a finanční služby a služby v mezinárodní námořní dopravě, který stanovuje rozsah zahrnutých služeb a specifické podmínky jejich poskytování. V kapitole věnované elektronickému obchodování obě strany souhlasí s tím, že tyto služby nepodléhají celním poplatkům. Hlava IV také na závěr zahrnuje výjimky, které umožňují přijmout a provádět opatření nezbytná pro ochranu veřejného pořádku, života a zdraví, vyčerpatelných přírodních zdrojů a národních kulturních památek, a dále opatření týkající se předcházení podvodným praktikám, ochrany soukromí jedinců a jejich osobních údajů a bezpečnosti.
4
Zatímco Kolumbie liberalizovala sektor reklamních služeb úplně, Peru požaduje, aby se na tvorbě reklamy v Peru podíleli peruánští umělci, kteří poté musí obdržet určitou část prostředků vyčleněných na mzdy a platy umělců. 5 Klíčoví zaměstnanci, stážisté-absolventi, prodejci služeb pro podniky, smluvní poskytovatelé služeb, nezávislí odborníci, krátkodobí návštěvníci a osoby převedené v rámci společnosti. 9
HLAVA V – BĚŽNÉ PLATBY A POHYB KAPITÁLU V části dohody, která se věnuje běžným platbám a pohybu kapitálu, se strany zavazují neomezovat platby a převody na běžném účtu platební bilance mezi stranami ve volně směnitelné měně a v souladu se stanovami Mezinárodního měnového fondu. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu, strany se zavazují zajistit volný pohyb kapitálu v souvislosti s přímými investicemi uskutečněnými do právnických osob a rovněž likvidaci nebo repatriaci těchto investic a veškerého zisku, který z nich pochází. V případě mimořádných okolností, jakým je hrozící nebezpečí pro měnovou či devizovou politiku, dohoda umožňuje přijmout ochranná opatření týkající se pohybu kapitálu, a to na období nepřesahující jeden rok.6 HLAVA VI - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Peru a Kolumbie na rozdíl od EU nejsou členy vícestranné Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA). Proto nebylo možné sjednat ustanovení pro tuto oblast ve smyslu odkazů na ustanovení a působnost GPA. Nicméně při hodnocení úrovně sjednaných závazků je srovnání s GPA relevantní, neboť ta je de facto jedinou mezinárodní právně závaznou dohodou s širší platností, která oblast veřejných zakázek upravuje. Veřejné zakázky jsou v této dohodě upraveny standardním způsobem: obsahují všechna základní ustanovení zabývající se oblastí působnosti a procesem zadávání veřejných zakázek ve všech jeho fázích. Důležité je sjednání principů nediskriminace, národního zacházení a transparentnosti. Dohoda oproti stávající GPA umožňuje využití elektronické formy sdílení informací a dokumentace. Nad rámcem GPA je i ustanovení ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků. Co se týče působnosti, prahové hodnoty zakázek jsou u zboží i služeb stanoveny ve výši 130 000 zvláštních práv čerpání (SDR) a u stavebních služeb ve výši 5 000 000 zvláštních práv čerpání, což odpovídá prahovým hodnotám stanoveným v GPA. Jelikož jsou tyto limity stanoveny v zúčtovací měnové jednotce SDR, musí být přepočítávány průměrným kurzem na eura a případně dále na měny jednotlivých členských států, které nejsou členy eurozóny. Z hlediska subjektů, na něž se dohoda vztahuje, jdou některé závazky nad rámec závazků sjednaných EU s dalšími členy GPA. Konkrétně EU umožní Peru a Kolumbii přístup k veřejným zakázkám všech svých subjektů na úrovni ústředních orgánů státní správy, k zakázkám v sektoru železniční dopravy a plynárenství a ke koncesním smlouvám na stavební práce. Peru a Kolumbie poskytnou operátorům z EU přístup k zakázkám obcí a dále národní zacházení ve vztahu k zakázkám týkajícím se poskytování služeb, včetně letecké přepravy, inženýrských a tiskařských služeb (Kolumbie). Inženýrské služby bývají často spojeny se stavebními pracemi a poskytnutím uvedených koncesí se tak firmy z EU budou moci ucházet i o získání kontraktů tohoto typu. Dohoda podporuje přístup na trhy zejména pro podnikatele z řad mikropodniků a malých a středních podniků (dále jen SMEs). Strany se dohodly na spolupráci zejména při vývoji elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, budování kapacit a technické pomoci usnadňující pro SMEs snazší přístup na trh s veřejnými zakázkami a budování kapacit k zajištění mnohojazyčného přístupu k příležitostem v oblasti veřejného zadávání. 6
V případě Kolumbie mohou být tato ochranná opatření na základě oprávněných důvodů zachována i po uvedeném období, pokud je třeba překonat mimořádné okolnosti, které vedly k jejich uplatňování. 10
Dohodou se zřizuje Podvýbor pro veřejné zakázky, který bude dohlížet a hodnotit provádění ustanovení této Hlavy. Celkově lze hodnotit úroveň sjednaných závazků poskytnutých oběma stranami dohody jako vysokou. HLAVA VII – DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ Hlavními cíli dohody v této oblasti je podpora inovací a dosažení odpovídající úrovně ochrany a vymahatelnosti práv k duševnímu vlastnictví, což je stěžejní přínos pro české firmy, respektive exportéry. Dohoda se řídí mezinárodními závazky obou stran, které vyplývají z Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS) Světové obchodní organizace a dalších vícestranných dohod včetně těch uzavřených v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Nad závazky z dohody TRIPS jdou opatření zejména v oblasti zeměpisných označení, vymáhání práv k duševnímu vlastnictví a autorská práva. Ochrana zeměpisných označení nad rámec dohody TRIPS a dalších mezinárodních dohod se vztahuje na označení uvedená v příloze 13, dodatek 1, která obsahuje seznam celkem 124 vzájemně uznaných zeměpisných označení zemědělských výrobků. Většina produktů (potraviny, vína, lihoviny a aromatizovaná vína) pochází z EU, pouze 6 zeměpisných označení je z Kolumbie a Peru. V seznamu zeměpisných označení chráněných v Kolumbii je také uveden 1 výrobek z ČR, a to Českobudějovické pivo. Dohoda zároveň stanovuje mechanismus pro zařazení dalších výrobků na seznam i po vstupu Dohody v platnost. Ochrana zeměpisných označení je výhodná nejen pro firmy, ale také pro české spotřebitele, kteří mají při koupi kolumbijského či peruánského registrovaného produktu záruku, že se jedná o autentický produkt. V oblasti autorského práva dohoda rozšiřuje práva umělců nad mezinárodní právní úpravu. Například určuje výlučné právo výkonných umělců udělit svolení k vysílání a dalšímu sdělování veřejnosti, distribuci či pronajímání jejich výkonu. Dohoda také prodlužuje minimální dobu ochrany práva oproti mezinárodním smlouvám. Práva autora literárního nebo uměleckého díla trvají 70 let po jeho smrti (oproti mezinárodně obvyklé hranici 50 let). Dále dohoda stanovuje v části ochrany dat regulovaných produktů (léky, pesticidy), že údaje a testy daných léčiv a pesticidů, které jsou uváděny na trh, budou chráněny (tajné) po dobu pěti let u farmaceutických výrobků a deseti let u zemědělských chemických výrobků (pesticidů) od uvedení na trh. Opatření je nad rámec mezinárodního práva, které v tomto případě lhůty pro ochranu dat neuvádí. Tato část dohody také obsahuje prvky vymáhání práv k duševnímu vlastnictví jednak v rámci dohody TRIPS, a dále ustanovení, která obsahují doplňková opatření, postupy a nápravná opatření v občanskoprávní a v trestněprávní rovině. V dohodě je kladen důraz na ochranu biologické rozmanitosti a tradičních vědomostí a závazky smluvních stran plynoucí z Úmluvy o biodiverzitě. Strany se navíc zavázaly spolupracovat na vyjasnění pojetí a řešení otázky neoprávněného využívání genetických zdrojů a inovací či postupů, které s nimi souvisí (využívání tradiční znalosti andských kmenů pro komerční účely zahraničních farmaceutických firem). Strany dále považují za užitečné uvádět informace o původu genetického zdroje při přihlašování patentů. Pozornost je také věnována transferu technologií a větší spolupráci stran v této oblasti.
11
HLAVA VIII – HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ Případné porušování pravidel volné hospodářské soutěže by mohlo mít výrazně negativní efekt na obecně pozitivní dopady liberalizace. Proto je problematika hospodářské soutěže řešena ve zvláštní části dohody. V textu strany definují postupy, které nejsou v souladu s touto dohodou a potvrzují zachování institutů pro ochranu hospodářské soutěže, případně se zavazují k jejich zřízení. Strany budou vymáhat dodržování pravidel transparentně, včas a nediskriminačně. Je zachována autonomie stran při tvorbě a provádění soutěžní politiky. Závazky stran se vztahují i na státní podniky a veřejné či soukromé monopoly. Strany dále zdůrazňují význam spolupráce a výměny informací mezi nimi a ustavují postupy pro konzultace v případě potřeby. Otázky týkající se hospodářské soutěže jsou vyloučeny z mechanismu pro řešení sporů sjednaného v této dohodě. HLAVA IX – OBCHOD A
UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Ustanovení této části definují a specifikují vazbu obchodu a udržitelného rozvoje v širokém pojetí, tj. nejen environmentálním, ale i ekonomicko-sociálním a pracovně právním. Úvodem strany zmiňují závazky vyplývající z příslušných mezinárodních smluv a podtrhují nutnost plnění sjednaných cílů při zachování suverénních práv obou stran na možnou domácí regulaci v rámci stanoveném mezinárodními dokumenty. V oblasti pracovně právní legislativy je s odvoláním na základní normy Mezinárodní organizace práce sjednáno dodržování základních pracovních práv včetně práva na slušnou práci, svobody sdružování a uplatnění práva na kolektivní vyjednávání, boj proti nucené a dětské práci a osvědčené postupy v souvislosti se sociální odpovědností podniků. V oblasti životního prostředí strany považují za nezbytnou podporu vazby obchodu a ochrany životního prostředí, a to s ohledem na řešení globálních i regionálních environmentálních problémů. Je zvýrazněna role obchodu v souvislosti s environmentálně udržitelným rozvojem, zachování přírodních zdrojů a biodiverzity včetně příslušné ochrany genetických zdrojů a práv domorodých a místních společenství. Příslušná ustanovení zahrnují konkrétní opatření pro dosažení trvale udržitelného rozvoje, např. při ochraně lesních a rybolovných zdrojů a v boji proti klimatickým změnám. Strany dohodly záruku nediskriminace legálních zahraničních pracovníků na svých územích. Je podtržena nutnost zachování minimálně dosavadního stupně ochrany v oblasti pracovní i environmentální. Dohoda dále předpokládá vědeckou spolupráci při zvyšování ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a vyhodnocování příslušných dopadů. Zřizuje se Podvýbor k obchodu a udržitelnému rozvoji jako institucionální rámec a monitorující mechanismus v této oblasti. Jeho úkolem bude mj. i podpora transparentnosti a účasti veřejnosti včetně zavedení dialogu s občanskou společností. Případné spory budou předmětem mezivládních konzultací. Pro případ jejich neúspěchu bude zřízen Panel odborníků, který bude posuzovat neplnění povinností v této oblasti a předkládat návrhy na řešení. Spory v této oblasti jsou vyjmuty ze systému řešení sporů dle Hlavy XII. HLAVA X – TRANSPARENTNOST A SPRÁVNÍ POSTUPY
12
Hlavním cílem této kapitoly je obecné nastavení mechanismů transparentnosti tak, aby všechny právní předpisy a další pro tuto dohodu podstatné regulatorní informace byly zveřejněné a snadno dostupné všem zainteresovaným osobám. Text upravuje možnost zainteresovaných osob vyjadřovat se k připravovaným regulatorním opatřením souvisejícím s touto dohodou, dále nakládání s důvěrnými informacemi, možnost účasti subjektů ve správních řízeních druhých stran a nezávislý přezkum a odvolání k správním rozhodnutím. Zvláštní pozornost věnují strany rozsahu zveřejňování informací o subvencích. Ustanovení této části nepodléhají Hlavě XII (Řešení sporů). Strany však mají v případě subvencí možnost uplatnit nápravná opatření nebo využít mechanismu řešení sporů v souladu s příslušnými ustanoveními Světové obchodní organizace. HLAVA XI – OBECNÉ VÝJIMKY Tři články definují (obvyklé) obecné výjimky – bezpečnostní, v oblasti daní a platební bilance. Ustanovení o bezpečnostních výjimkách jsou sjednána podle článku XXI Dohody GATT 1994. Jde o povolené výjimky z ustanovení této dohody týkající se zajištění bezpečnosti států v případě válečných konfliktů, pro obchod se zbraněmi a municí, obchod se štěpnými materiály apod. Nad rámec Dohody GATT byly doplněny i veřejné zakázky na dodávky vojenského materiálu. V oblasti daní nesmí žádné ustanovení dohody bránit účinnému a nestrannému ukládání nebo vybírání daní v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy, resp. případnou bilaterální dohodou. V oblasti platební bilance je definováno právo smluvních stran na nediskriminační a časově omezená opatření (omezení) k ochraně platební bilance v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě WTO (článek XII GATT 1994) a v Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu. Případná opatření budou konzultována v rámci Výboru pro obchod. HLAVA XII – ŘEŠENÍ SPORŮ Řešení sporů je v dohodě upraveno na základě standardního modelu používaného EU. Dohodou jsou upraveny konzultace a arbitrážní řízení a připouští se i dobré služby, smírčí řízení a mediace. Dohoda zároveň obsahuje ustanovení pro případ, kdy je spor založen na porušení pravidel WTO a dohody zároveň. HLAVA XIII – TECHNICKÁ POMOC A BUDOVÁNÍ KAPACIT V této části dohody se strany zavázaly k posílení spolupráce, jež přispěje k provádění dohody a optimalizaci jejích výsledků. Pro dosažení těchto cílů se strany zaměří na spolupráci ke zlepšení a vytvoření nových obchodních a investičních příležitostí, podporu konkurenceschopnosti a inovací. Zvláštní důležitost bude věnována rovněž podpoře rozvoje mikropodniků a malých a středních podniků prostřednictvím obchodu jako nástroje snižování chudoby. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
13
Závěrečná ustanovení otevírají prostor a stanovují podmínky pro přistoupení nových členských států Evropské unie a přistoupení ostatních členských států Andského společenství k dohodě. V případě přístupu nové země do EU jde v podstatě o včasnou informovanost všech stran o kandidátské zemi. V případě vstupu země z Andského uskupení musí tato země vyjednat s EU podmínky pro vstup (harmonogramy pro odstraňování cel, seznamy závazků týkajících se usazování a seznamy závazků týkajících se přeshraničního poskytování služeb). Dále kapitola řeší vstup dohody v platnost, dobu jejího trvání a podmínky pro odstoupení od dohody. 3. PROVÁDĚNÍ DOHODY V souladu s ustanovením článku 330, odstavec 3 dohody ve spojení s čl. 3 odst. 1 Rozhodnutí Rady o podpisu jménem Unie a prozatímním provádění dohody, bude dohoda prozatímně prováděna Unií s výjimkou článků 291 a 292 týkajících se správního řízení, přezkumu a odvolání, článku 2 týkajícího se odzbrojování a nešíření zbraní hromadného ničení a článku 202 (1), který se týká potenciální harmonizace trestněprávního vynucování s odvolávkou na Dohodu TRIPS. Prozatímní provádění dohody v ČR (nad rámec shora uvedeného provádění ze strany Unie), se nepředpokládá. Datum, od kterého bude dohoda prozatímně prováděna, zveřejní Generální sekretariát Rady v Úředním věstníku EU v souladu s článkem 3 Rozhodnutí Rady o podpisu jménem Unie a prozatímním provádění dohody (příloha III materiálu). Až potom, co bude dohoda schválena dle příslušných vnitrostátních procedur všemi členskými státy, bude odsouhlasena Evropským parlamentem a bude přijato rozhodnutí Rady o uzavření dohody (příloha IV materiálu), vstoupí dohoda v platnost. 4. DOPAD NA STÁTNÍ ROZPOČET Dohoda nepředpokládá žádné výdaje ze státního rozpočtu ani jiný přímý dopad. Kvantifikace nepřímých dopadů na rozpočet bude záviset na reálném využití preferenčního zacházení plynoucího z dohody, přičemž snížení příjmů z vybraných cel by mělo být kompenzováno růstem příjmů z daní v důsledku intenzivnější obchodní spolupráce. 5. DOPAD NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Dopady dohody na ekonomiku České republiky byly kvantifikovány nezávislou studií, zpracovanou Asociací pro mezinárodní otázky z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, s využitím modelu všeobecné rovnováhy (CGE model). Na základě této studie dojde k nárůstu objemu vývozu ČR do Peru a Kolumbie až o 12,3 %, nárůst dovozu je předpokládán ve výši 1,89 %. Studie je v plné verzi zveřejněna na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/obchodni-vztahy-eu-se-tretimizememi/. Z pohledu státní správy je dohoda vnímána jako důležitý instrument, který otevírá prostor nejenom v oblasti obchodu se zbožím, ale i v oblasti služeb a veřejných zakázek a významnou měrou přispěje k transparentnosti vzájemné spolupráce a zvýšení právní jistoty českých podnikatelských subjektů působících na kolumbijském a peruánském trhu. Dle interní analýzy Ministerstva průmyslu obchodu by na základě dohody mohly české firmy na clech uspořit až 3890 USD za rok. Tato "Analýza vybraných dopadů pro uzavření obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR" je rovněž zveřejněna na webových stránkách.
14
Na základě Dohody se českým subjektům otevírá řada příležitostí, a to jak v oblastech, kde spolupráce již probíhala, tak v oborech zcela nových. Mezi sektory, které budou z dohody nejvíce těžit, patří zejména automobilový a ostatní zpracovatelský průmysl. Pozitivní vliv bude mít rovněž na menší odvětví s vysokým potenciálem, jako je např. potravinářský průmysl. Na druhou stranu se zvýší dovozy surovin související zejména s potravinářským průmyslem. Kromě pozitivního dopadu v oblasti výměny zboží znamená dohoda také vylepšení podmínek pro české poskytovatele služeb. Významný potenciál se nabízí především v oblasti stavebnictví a IT služeb. 6.
SOULAD SMLOUVY S ÚSTAVNÍM POŘADKEM ČR, KATEGORIE SMLOUVY
Předkládaný návrh na sjednání dohody je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR a ostatními součástmi právního řádu, se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU. Z pohledu evropského práva dohoda představuje mezinárodní smlouvu tzv. smíšeného typu, jež je sjednávána společně EU a jejími členskými státy, neboť se týká i oblastí, které jdou nad rámec pravomocí Unie. Dohoda je sjednána na základě čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU (SFEU), proces sjednávání pak vychází z čl. 218 SFEU. EU bude moci dohodu uzavřít až ve chvíli, kdy s jejím uzavřením vysloví souhlas Evropský parlament a poté, co bude na základě příslušných vnitrostátních předpisů schválena všemi členskými státy EU. Z pohledu českého ústavního práva lze dohodu charakterizovat jako smlouvu prezidentské kategorie ve smyslu čl. 49 písm. a), d) a e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn. Poté, co obě komory Parlamentu vysloví souhlas s ratifikací dohody, bude dohoda předložena k ratifikaci prezidentu republiky.
V Praze dne 27. listopadu 2012
předseda vlády RNDr. Petr Nečas, v.r.
15
