Parlament České republiky
SENÁT 2010
1221
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě
Návrh usnesení
SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě
Senát Parlamentu České republiky dává souhlas
k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě
Předkládací zpráva pro Parlament České Republiky k návrhu na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě (dále jen „Dohoda“) Diplomatické styky mezi Českou republikou a Arménskou republikou (dále také „Arménie“) jsou navázány na úrovni velvyslanectví. Smluvní základna mezi oběma státy není příliš široká, neboť Arménie neuznává platnost žádné smlouvy či dohody z období SSSR a dává přednost vytvoření nové smluvní základny. Bilaterální vztahy v obchodně-ekonomické oblasti upravuje Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Jerevan, 2008). Dále je v různém stupni rozjednání několik smluv jako např. Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu a Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. V rámci vztahů Evropské unie a Arménské republiky je spolupráce s EU založena na Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která vstoupila v platnost v červenci 1999. Arménie spadá do skupiny zemí zahrnutých do Evropské sousedské politiky (ENP). K posílení vzájemných vztahů mezi zeměmi jižního Kavkazu (včetně Arménie) a EU by měla přispět iniciativa „Východní partnerství“ zahájená v květnu 2009. Ta předpokládá prohloubení vztahů prostřednictvím posilování smluvní základny, zejména přijetím asociačních smluv (nová prohloubená verze PCA) a dohod o vízové facilitaci a prohloubených zónách volného obchodu (Deep and Comprehensive Free Trade Area - DCFTA). V současné době jsou připravovány negociační mandáty pro sjednání Asociačních dohod se všemi třemi zeměmi jižního Kavkazu (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie). Pokud jde o leteckou dopravu, nemají dosud Česká republika a Arménie smluvně upraveny vzájemné vztahy v oblasti civilního letectví. Pravidelná letecká doprava mezi Českou republikou a Arménií je v současné době zajišťována na lince Praha – Jerevan a zpět českým leteckým dopravcem České aerolinie a.s., přičemž další rozvoj letecké dopravy v tomto teritoriu je považován za perspektivní. Z tohoto důvodu mají obě strany zájem na sjednání Dohody za účelem vytvoření smluvního rámce pro provoz leteckých služeb mezi oběma státy. První expertní jednání o Dohodě se uskutečnilo ve dnech 6. – 8. února 2002. Při jednání se podařilo připravit a odsouhlasit na úrovni expertních delegací vzájemně přijatelný návrh textu Dohody na základě českého vzorového textu. Sjednání Dohody bylo následně schváleno vládou ČR jejím usnesením ze dne 3. července 2002 č. 703. Dohodu se však poté nepodařilo podepsat, a to i přes několik pokusů učiněných z české strany. V souvislosti se změnou kategorizace leteckých dohod z vládních na prezidentské mezinárodní smlouvy, byly do návrhu Dohody zapracovány změny reflektující tuto skutečnost a v letech 2008 a 2009 byly tyto změny korespondenčně projednávány s arménskou stranou. V rámci korespondenčního jednání se však nepodařilo vyřešit všechny otevřené otázky, a tak se ve dnech 3. – 4. února 2010 uskutečnilo další kolo expertních jednání, na kterém bylo dosaženo finalizace textu Dohody.
Obsahové vymezení textu Dohody je následující: V zájmu jednotnosti výkladu textu Dohody byly v článku 1 definovány výrazy důležité pro aplikaci Dohody. Článek 2 vymezuje přepravní práva pro poskytování mezinárodní letecké dopravy vzájemně dohodnutá mezi smluvními stranami. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze k Dohodě cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany. Článek 3 stanoví, že za účelem výkonu přepravních práv může každá smluvní strana určit libovolný počet leteckých podniků. Zároveň článek obsahuje postup pro provedení takového určení a pro vydání provozního oprávnění leteckým podnikům druhé smluvní strany. V článku 4 jsou stanoveny podmínky pro odejmutí nebo pozastavení udělených provozních oprávnění. Na letecké podniky, cestující, posádky, zavazadla, zboží a poštovní zásilky se při vstupu, pobytu a výstupu z území státu druhé smluvní strany vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany, jak je stanoveno v článku 5. Žádná smluvní strana nebude při aplikaci těchto zákonů, předpisů a postupů dávat přednost svému nebo kterémukoli jinému leteckému podniku. V článku 6 si smluvní strany potvrzují jejich závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944), jejími přílohami, které se týkají této oblasti a dalšími platnými mezinárodními úmluvami o bezpečnosti civilního letectví. Článek také stanovuje požadavky na adekvátní bezpečnostní opatření na území smluvních stran včetně vzájemné spolupráce a pomoci. Pro účely provozování dohodnutých leteckých služeb si smluvní strany dle článku 7 budou vzájemně uznávat osvědčení a průkazy vztahující se k letadlům a posádkám. Článek 8 se zabývá otázkou provozní bezpečnosti a stanovuje povinnost smluvních stran účinně dodržovat stanovené bezpečnostní normy. Článek umožňuje smluvním stranám provést inspekci letadla na stojánce a definuje postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) druhou smluvní stranou. Článek 9 upravuje osvobození leteckých podniků druhé smluvní strany, resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého vybavení a zásob letadel a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od dovozních omezení, cel, nepřímých daní a jiných poplatků při provozu mezinárodních leteckých služeb. Spravedlivého a přiměřeného stanovování uživatelských poplatků za použití leteckých zařízení a infrastruktury se týká článek 10. Článek 11 stanovuje zjednodušený proces pro přímý transit cestujících na územích smluvních stran. Článek 12 upravuje prodej služeb leteckých podniků a převody finančních prostředků z nich plynoucích.
2
V článku 13 jsou obsaženy podmínky pro stanovení tarifů leteckými podniky pro přepravu cestujících, zavazadel a zboží. Článek dále upravuje postup pro předkládání tarifů leteckým úřadům. Obecné kapacitní principy jsou uvedeny v článku 14. Článek 15 definuje rámec pro spolupráci leteckých podniků na základě společného označování linek. Článek 16 stanovuje postup pro předkládání letových řádů leteckými podniky obou smluvních stran ke schválení leteckým úřadům. Článek 17 upravuje oblast zastoupení leteckých podniků, která včetně svého personálu podléhají právním předpisům platným na území státu, kde jsou zastoupení zakládána. Článek 18 umožňuje leteckým podnikům vybrat si na území státu druhé smluvní strany libovolného oprávněného poskytovatele odbavovacích služeb a zároveň umožňuje leteckým podnikům provádění vlastního pozemního odbavování. Článek 19 upravuje poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými úřady obou smluvních stran. Postup pro provádění konzultací mezi smluvními stranami a změn Dohody je řešen v článcích 20 a 21. Článek 22 upravuje řešení sporů vyplývajících z výkladu nebo provádění Dohody. Článek 23 stanovuje povinnost registrovat Dohodu a její případné změny u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Závěrečná ustanovení upravují podmínky ukončení platnosti Dohody (článek 24) a určují vstup Dohody v platnost (článek 25). Dohoda je sjednána v českém, arménském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu bude rozhodující anglický text. Dohoda vstoupí v platnost šedesát dní ode dne obdržení pozdějšího z oznámení, kterým si smluvní strany navzájem oznámí, že v jejich státech byly splněny předepsané požadavky pro vstup Dohody v platnost. Příloha k Dohodě obsahuje volné vymezení linek mezi místy na území České republiky a místy na území Arménské republiky. Mezilehlá místa a místa za územím státu druhé smluvní strany budou dohodnuta později. Usnesením vlády České republiky ze dne 19. dubna 2010 č. 304 vláda vyslovila souhlas se sjednáním Dohody a současně doporučila prezidentu republiky, aby ratifikoval podepsanou Dohodu po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky. Dohoda byla podepsána dne 17. května 2010 v Jerevanu. Za vládu České republiky Dohodu podepsal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Arménské republice Ivan Jestřáb a za vládu Arménské republiky generální ředitel Generálního odboru civilního letectví při vládě Arménské republiky Artyom Movsesyan. Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu.
3
Dohoda neobsahuje tzv. komunitární ustanovení, která se vkládají do leteckých dohod za účelem zajištění jejich souladu s právem EU (např. možnost určit pro provoz leteckých služeb jakéhokoliv dopravce EU apod.). Tato ustanovení však nebylo nutné do textu Dohody vložit, neboť Evropská komise v rámci svého mandátu sjednala s Arménií Dohodu o některých aspektech leteckých služeb 1 (tzv. „horizontální dohoda“), která mění příslušná ustanovení dvoustranných leteckých dohod mezi členskými státy EU a Arménií. Horizontální dohoda byla podepsána v Bruselu dne 9. prosince 2008 a vstoupila v platnost v prosinci 2009. Vzhledem ke skutečnosti, že se na Dohodu po jejím vstupu v platnost bude vztahovat horizontální dohoda, bude zajištěn soulad Dohody s právem EU. Sjednání a provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Provádění Dohody bude zajišťováno především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které v případě potřeby spolupracují s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu a bude spočívat zejména v administrativních úkonech stanovených touto Dohodou. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých ministerstev a Úřadu pro civilní letectví. Dohoda, přestože je po formální stránce sjednána jako dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky, má v České republice charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území smluvního státu, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, atd.). Dohoda se předkládá před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu České republiky k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací. Sjednání Dohody mezi vládou České o letecké dopravě představuje jednu z možností, stanoví rámec pro pravidelný letecký provoz považovat sjednání Dohody pro rozvoj česko – přínosné.
republiky a vládou Arménské republiky jak dále rozvíjet vzájemné vztahy. Dohoda mezi oběma státy. Z tohoto důvodu lze arménské bilaterální relace za jednoznačně
V Praze dne
2010
RNDr. Petr Nečas, v.r. Předseda vlády
1
Úřední věstník EU, L 50 z 21.2.2009
4
