Parlament České republiky
SENÁT 2010
1221
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách
Návrh usnesení
SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách
Senát Parlamentu České republiky dává souhlas
k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách
Předkládací zpráva pro Parlament České republiky k návrhu na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách (dále jen „Dohoda“) Vzájemné diplomatické styky mezi Československem a Austrálií byly navázány v roce 1920 na konzulární úrovni a od roku 1972 na úrovni velvyslanectví. Dne 1. ledna 1993 uznala Austrálie Českou republiku a rovněž k tomuto datu byly navázány diplomatické styky na úrovni velvyslanectví. Obě strany vyjadřují zájem na rozvoji vzájemných vztahů. Zejména v posledních letech se uskutečňuje řada vzájemných pracovních návštěv a společenských setkání na různých úrovních. Bilaterální vztahy České republiky a Austrálie v ekonomické oblasti upravuje Dohoda mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic (Canberra, 30. září 1993), Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu mezi Českou republikou a Austrálií (Canberra, 28. března 1995) a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o spolupráci při mírovém využití jaderné energie a převodech jaderného materiálu (Praha, 27. července 2001). Platnost Obchodní dohody mezi Českou republikou a Australským společenstvím byla po vzájemné dohodě ukončena k 30. dubnu 2004 z důvodu vstupu České republiky do EU. Pokud jde o leteckou dopravu, nemají dosud Česká republika a Austrálie smluvně upraveny vzájemné vztahy v oblasti civilního letectví. Pravidelná ani nepravidelná letecká doprava mezi Českou republikou a Austrálií není v současné době zajišťována žádným leteckým dopravcem. Sjednání dohody bylo iniciováno australskou stranou za účelem vytvoření rámce pro možný budoucí provoz leteckých služeb mezi Českou republikou a Austrálií. Obsahové vymezení textu Dohody je následující: V zájmu jednotnosti výkladu textu Dohody byly v článku 1 definovány výrazy důležité pro aplikaci Dohody. Článek 2 stanoví, že za účelem výkonu přepravních práv může každá smluvní strana jmenovat libovolný počet leteckých podniků. Dále článek určuje postup pro taková jmenování a vydání a odvolání provozního oprávnění. Činnosti spojené se závazky obsaženými v článku 2 zajišťuje odbor civilního letectví Ministerstva dopravy v souladu s § 71 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o civilním letectví“). Článek 3 obsahuje vymezení práv k provádění mezinárodní letecké dopravy, které si smluvní strany vzájemně vyměnily. Jedná se o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze k Dohodě cestující, zavazadla, zboží a poštovní zásilky určené nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany a práva jinak stanovená v této Dohodě.
1
Na letecké podniky, cestující, posádky, zavazadla, zboží a poštovní zásilky nacházející se na území státu druhé smluvní strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany, jak je stanoveno v článku 4. Žádná smluvní strana nebude při aplikaci těchto zákonů, předpisů a postupů dávat přednost svému nebo kterémukoli jinému leteckému podniku. Článek dále řeší režim při tranzitu cestujících, zavazadel a zboží. Pro účely provozování dohodnutých leteckých služeb si smluvní strany dle článku 5 budou vzájemně uznávat osvědčení a průkazy vztahující se k letadlům a posádkám. Dále článek umožňuje smluvním stranám provést inspekci letadla na stojánce a stanovuje postup v případě nedodržování minimálních bezpečnostních norem stanovených Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) druhou smluvní stranou. Tyto činnosti zabezpečuje Ministerstvo dopravy v souladu se zákonem o civilním letectví. V článku 6 si smluvní strany potvrzují jejich závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy v souladu s Úmluvou o mezinárodním civilním letectví (Chicago, 1944) a jejími přílohami, které se týkají této oblasti. Spravedlivého a přiměřeného stanovování uživatelských poplatků za použití leteckých zařízení se týká článek 7. Uživatelské poplatky podle tohoto článku jsou ukládány v souladu s doporučeními a postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Podle zákona o civilním letectví Ministerstvo dopravy dohlíží na dodržování ustanovení mezinárodních smluv vztahujících se na stanovování cen za tyto služby. Článek 8 upravuje poskytování statistických informací a údajů vzájemně mezi leteckými úřady a leteckými podniky obou smluvních stran. Článek 9 upravuje osvobození leteckých podniků resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého vybavení a zásob letadel a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od dovozních omezení, cel, nepřímých daní a jiných poplatků při provozu mezinárodních leteckých služeb. Článek 10 umožňuje volné stanovení tarifů leteckými podniky pro dopravu cestujících, zavazadel a zboží. Dále je stanoveno, že tarify leteckých podniků Austrálie pro přepravu zcela v rámci Evropské unie podléhají unijnímu právu. Obecné kapacitní principy jsou uvedeny v článku 11 a zajišťují rovné soutěžní podmínky pro provozování leteckých služeb. Článek 12 upravuje oblast zastoupení leteckých podniků, která včetně jejich personálu podléhají právním předpisům platným na území státu, kde jsou zastoupení zakládána, a dále pak oblast prodeje leteckých služeb a převodů finančních prostředků. Spolupráci leteckých podniků na základě společného označování linek, vyblokování prostoru či jiných marketingových ujednání řeší článek 13. Článek 14 stanovuje obecné možnosti leteckých podniků v oblasti pozemního odbavování a zajišťuje nediskriminační přístup k letištní infrastruktuře včetně transparentního
2
a nestranného přidělování volných letištních časů. Přidělování volných letištních časů v souladu s odst. 3 zajišťuje Úřad pro civilní letectví. Článek 15 umožňuje leteckým podnikům obou smluvních stran vykonávat mezinárodní leteckou dopravu s letadlem najatým od jiné společnosti za podmínky dodržení bezpečnostních norem a požadavků. Spolupráce leteckých podniků s provozovateli pozemní dopravy včetně obecných pravidel takové spolupráce je řešena v článku 16. Článek 17 má za cíl zajistit řádné konkurenční prostředí prostřednictvím aplikace zákonů na ochranu hospodářské soutěže na provoz leteckých dopravců. Postup pro provádění konzultací mezi smluvními stranami a změn Dohody je řešen v článcích 18 a 19. Článek 20 upravuje řešení sporů vyplývajících z výkladu nebo provádění Dohody. Závěrečná ustanovení upravují podmínky ukončení platnosti Dohody (článek 21), stanovují povinnost registrace Dohody u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (článek 22) a určují vstup Dohody v platnost (článek 23). Dohoda vstoupí v platnost poté, co si smluvní strany navzájem písemně oznámí, že byly splněny jejich příslušné požadavky pro vstup Dohody v platnost. Dohoda se sjednává v českém a anglickém jazyce, přičemž oba texty jsou stejně autentické. Příloha k Dohodě obsahuje volné vymezení linek mezi místy na území České republiky a místy na území Austrálie s možností provozu přes jakákoli mezilehlá místa nebo do jakýchkoli míst za územím státu druhé smluvní strany. Příloha dále umožňuje leteckým podnikům obou smluvních stran změnu typu letadla na lince. Vláda České republiky souhlasila se sjednáním Dohody ve svém usnesení ze dne 30. května 2007 č. 578. Následně bylo toto usnesení změněno usnesením ze dne 22. září 2010 č. 682 v bodě zmocnění k podpisu vzhledem k aktuálnímu vývoji situace. Dohoda byla následně podepsaná v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů dne 24. září 2010 v New Yorku 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí ČR Karlem Schwarzenbergem a australským ministrem zahraničních věcí Kevinem Ruddem. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Jednání o Dohodě bylo oznámeno Komisi v souladu s článkem 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách a následně bylo její uzavření povoleno rozhodnutím Komise ze dne 23. prosince 2005 o dohodách o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi oznámenými podle nařízení (ES) č. 847/2004. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu. Sjednání a provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Činnosti spojené s aplikací Dohody budou zajišťovány především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou spolupracovat s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem financí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí
3
a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých ministerstev a Úřadu pro civilní letectví. Dohoda, přestože je po formální stránce sjednávána jako dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie (letecké dohody jsou celosvětově tradičně sjednávány mezi vládami jednotlivých států), má charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR. Dohoda obsahuje mj. úpravu práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (jedná se např. o právo leteckých podniků létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, přistávat na jeho území pro potřeby nikoli obchodní, nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží, právo volně prodávat letecké dopravní služby na území smluvního státu, podmínky pro odvolání provozního oprávnění, atd.). Dohoda se předkládá před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu České republiky k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací podle Ústavy České republiky. Sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách představuje jednu z možností, jak dále rozvíjet vzájemné vztahy. Dohoda stanoví rámec pro možný budoucí pravidelný letecký provoz mezi oběma státy. Z tohoto důvodu bude sjednání Dohody pro rozvoj česko – australské bilaterální relace jednoznačně přínosné.
V Praze dne
Předseda vlády
4
