Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Operativní leasing Bakalářská práce
Autor:
Valentina Dostálová bankovnictví, bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Tomáš Marek
Červen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Operativní leasing zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne
Valentina Dostálová
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Tomáši Markovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
3
Anotace Operativní leasing je poměrně mladý produkt, který však v sobě skrývá velký potenciál. Lze sledovat, jak se stále progresivněji etabluje nejen na našich finančních trzích a v různých sektorech podnikání. Tato práce srovnává různé aspekty financování vozového parku modelové služby rychlé lékařské pomoci, která stojí před rozhodnutím, jakým optimálním leasingovým produktem financovat provoz deseti nových ambulantních vozidel. V první části je vymezen samotný modelový provoz a formulován požadavek na nové ambulantní vozy včetně jejich zákonného vybavení a odpovídajících požadavků na servis. Následuje teoretická část, v níž jsou rozebrány nejpodstatnější aspekty finančního a operativního leasingového financování (např. aspekty právní, daňové, účetní atd.), které jsou potom předmětem závěrečné komparace zkoumaných výstupů obou leasingových produktů v praktické části práce. Cílem je prokázat, že operativní leasing je v tomto případě efektivnější formou financování než leasing finanční.
Annotation Operative leasing is quite a small product hiding a great potential. We can watch it establish itself more and more progressively not only on our financial markets and different business sectors. This paper compares different aspects of fleet financing on a model of an ambulance service which finds itself deciding on the optimal leasing product for purchase of ten new vehicles. The first part defines the model operation and introduces the request for new ambulances including their mandatory equipment and servicing requirements. The following theoretical part deals with the most significant aspects of financial and operative leasing financing (e.g. legal, tax or accounting ones) which are then the subject of the final comparison of the examined outputs of both leasing products in the practical part of the paper. The objective is to prove that operative leasing is the more efficient form of financing than its financial counterpart.
4
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................... 6 1. VYMEZENÍ RÁMCE MATERIÁLNÍCH NÁKLADŮ......................................................................... 8 1.1 Právní vymezení a definice.......................................................................................... 8 1.1.1 Záchranná služba .................................................................................................. 8 1.1.2 Zdravotnická vozidla ............................................................................................ 9 1.1.3 Servis a údržba ................................................................................................... 10 1.2 Kalkulace nákladů ..................................................................................................... 11 2. FINANČNÍ LEASING ............................................................................................................. 15 2.1 Charakteristika finančního leasingu .......................................................................... 15 2.2 Právní aspekty ........................................................................................................... 16 2.2.1 Vymezení finančního leasingu v právu ČR ........................................................ 16 2.2.2 Leasingová smlouva ........................................................................................... 16 2.3 Daňové aspekty ......................................................................................................... 18 2.3.1 Daň z příjmů ....................................................................................................... 18 2.3.2 Daň z přidané hodnoty........................................................................................ 19 2.3.3 Daň silniční ......................................................................................................... 19 2.4 Účetní aspekty ........................................................................................................... 20 2.4.1 Zachycení v účetnictví ........................................................................................ 20 3. OPERATIVNÍ LEASING.......................................................................................................... 21 3.1 Charakteristika operativního leasingu ....................................................................... 21 3.2 Právní aspekty ........................................................................................................... 22 3.2.1 Vymezení operativního leasingu v právu ČR ..................................................... 22 3.2.2 Leasingová smlouva ........................................................................................... 23 3.3 Daňové aspekty ......................................................................................................... 24 3.3.1 Daň z příjmů ....................................................................................................... 24 3.3.2 Daň z přidané hodnoty........................................................................................ 24 3.3.3 Daň silniční ......................................................................................................... 24 3.4 Účetní aspekty ........................................................................................................... 25 3.4.1 Zachycení v účetnictví ........................................................................................ 25 3.4.2 Zahájení leasingové operace............................................................................... 25 3.4.3 Průběh leasingové operace ................................................................................. 27 3.4.4 Ukončení leasingové operace ............................................................................. 30 4. SROVNÁNÍ ......................................................................................................................... 31 4.1 Charakteristika ........................................................................................................... 31 4.2 Daňové aspekty ......................................................................................................... 32 4.2.1 Daň z příjmů ....................................................................................................... 32 4.2.2 Daň silniční ......................................................................................................... 33 4.3 Účetní aspekty ........................................................................................................... 33 4.4 Finanční aspekty ........................................................................................................ 37 ZÁVĚR................................................................................................................................... 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................ 47 SEZNAM TABULEK.................................................................................................................. 49 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................................... 50
5
ÚVOD Podniky a firmy se neustále nacházejí před otázkou, jak nejlépe investovat do strojů a zařízení nezbytných pro jejich podnikatelské účely. Nabízí se tři základní možnosti. Koupě za hotové (za předpokladu, že podnikatelský subjekt disponuje vlastními volnými finančními prostředky), koupě na úvěr nebo leasing. Výhodou užití vlastních prostředků je skutečnost, že se podnikatelský subjekt stává ihned vlastníkem předmětu aniž by se zadlužoval. Jak ovšem poznamenávají někteří autoři věnující se leasingu, na druhé straně tak přichází o možnost investovat své finance do zbývajících oblastí svého podnikání. Před tímto krokem je jistě třeba se zabývat mírou efektivity takto obětovaných příležitostí. I v případě úvěrového financování je podnikatelský subjekt okamžitě vlastníkem pořízeného majetku, za poskytnutí finančních prostředků bankou však platí úroky a další poplatky spojené s pořízením a vedením úvěru.1 Třetí možností, jak lze pořídit potřebný předmět pro podnikání, je leasing. „Vlastnické právo k majetku však zůstává po celou dobu trvání leasingového vztahu pronajímateli.“ 2 Tato práce bude zaměřena na leasingové produkty a jejich problematiku. Hlavními dvěma produkty na leasingovém trhu jsou finanční a operativní leasing. Oba umožňují podnikatelskému subjektu získat předmět ihned k užívání a navíc, jak uvádí např. předseda představenstva České leasingové a finanční asociace Martin Kofroň v rozhovoru pro Hospodářské noviny ze dne 9. 4. 2010, „na rozdíl od úvěru se u leasingu financuje především příslušná komodita. To je právě výhodou leasingu a činí z něj vhodný alternativní nástroj financování v době ekonomické recese a horší dostupnosti finančních zdrojů.“ 3 Charakteristika těchto dvou metod financování se však v obou případech vzájemně výrazně liší. U finančního leasingu jde o pronájem s následnou koupí najaté věci po skončení doby leasingu, zatímco u operativního leasingu jde o dočasné používání najaté věci bez záměru tento předmět v budoucnu vlastnit.
1
VALOUCH, P. Leasing v praxi : praktický průvodce. 4. aktualiz. vyd. Praha : GRADA Publishing, 2009, s. 17-26. srov. s JINDROVÁ, B. Leasing : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, 1999, s. 11-14. 2 VALOUCH, 2009, s. 18. 3 BERÁNEK, K.. Za poklesem leasingu u nás není pouze globální recese. Hospodářské noviny, 9. 4. 2010.
6
Pomocí metody analýzy, syntézy, deskripce a komparace vymezím metody leasingového financování. V následujících kapitolách se soustředím na popis jednotlivých charakteristik těchto dvou metod a na jejich praktické a teoretické aspekty. Za jakých podmínek může podnikatelský subjekt na českém leasingovém trhu uzavřít smlouvu? Jaká práva a povinnosti z této transakce pro podnikatelský subjekt nastávají? Jaké výhody či nevýhody plynou z využití jednotlivých leasingových produktů? Jak konkrétní užitý leasingový produkt ovlivní chod společnosti? Pro snadnější analýzu jednotlivých leasingových produktů použiji vlastní modelový provoz, kterému budu věnovat první kapitolu. Bude jím společnost poskytující záchrannou lékařskou službu, která je postavena před otázku, jak efektivně
financovat
rozšíření
svého
vozového
parku
o deset
nových
specializovaných ambulantních vozů. Posoudím, který z produktů leasingového financování bude pro společnost výhodnější, když vezmu na vědomí nabídky leasingových společností, které figurují na tuzemském trhu. Cílem práce je poskytnout srovnání efektivity různých metod leasingového financování vozového parku deseti ambulantních vozů ve společnosti poskytující záchrannou lékařskou službu. Výsledkem práce bude přehledná analýza, která poukáže na to, který leasingový produkt je pro daný modelový provoz vhodnější a efektivnější.
7
1. VYMEZENÍ RÁMCE MATERIÁLNÍCH NÁKLADŮ 1.1 Právní vymezení a definice Na následujících řádcích uvedu popis situace, kterou řeší záchranná služba v modelovém provozu. Ta stojí před rozhodnutím, jak vhodně pořídit dalších deset specializovaných sanitních vozů do svého vozového parku. Předně vymezím její definici a výčet zdravotnických zařízení, které musí dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky splňovat. Vyčíslení všech relevantních položek je pak uvedeno v podkapitole 1.2. Můj modelový provoz hovoří o záchranné službě, která má statut nestátního zdravotnického zařízení s právní formou společnosti s ručením omezeným (dále s. r. o.). Tato společnost je financována z veřejného zdravotního pojištění na základě smluv se všemi zdravotními pojišťovnami. Finanční příjem plyne také z komerční činnosti (např. asistenční činnosti při společenských, kulturních, sportovních, filmových a jiných akcích). Je plátcem DPH a vede podvojné účetnictví.
1.1.1 Záchranná služba Zdravotnická záchranná služba poskytuje přednemocniční neodkladnou péči 4 osobám, které se nacházejí v ohrožení života, nebo se závažným postižením zdraví. Služba je poskytována přímo na místě vzniku úrazu nebo onemocnění, během dopravy k dalšímu vyšetření a ošetření a předání do zdravotnického zařízení (nemocnice, polikliniky, léčebny dlouhodobě nemocných). Součástí péče je poskytnutí první pomoci do 15 minut od přijetí tísňového volání. K tomu, aby byla tato neodkladná péče zabezpečena včas, slouží zdravotnické operační středisko, které řídí činnost výjezdových skupin záchranné služby. Mezi základní úkoly záchranné služby patří: 4
zpracování a vyhodnocení tísňových volání,
§ 18, odst. b, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
8
-
zajišťování přednemocniční neodkladné péče,
-
doprava raněných, nemocných a rodiček mezi zdravotnickými zařízeními,
-
likvidace zdravotních následků hromadných neštěstí,
-
spolupráce s praktickými lékaři,
-
rychlá přeprava zdravotníků a lékařů, léků, krve a dalších nezbytných materiálů,
-
spolupráce s hasičskými sbory a dalšími středisky záchranného systému. 5 Výjezdová skupina poskytující přednemocniční neodkladnou péči
má
charakter skupiny rychlé zdravotnické pomoci obvykle obsazena řidičem záchranářem a zdravotníkem - záchranářem, nebo skupiny rychlé lékařské pomoci, pokud je členem posádky i lékař. Činnost záchranné služby probíhá nepřetržitě. Průběh záchranné služby, informace o doplňování ambulantního vozu léky a zdravotním materiálem, případně závažné údaje se zapisují do knihy hlášení o průběhu služby, která se dále archivuje.6
1.1.2 Zdravotnická vozidla Sanitní vozidla, aby splňovala podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních
komunikacích, musí být na rozdíl od normálních automobilů vybavena
řadou nadstandardních prvků.
Kromě radiokomunikačního zařízení, výstražných
světelných a zvukových zařízení nebo například protismykové podlahy musí obsahovat ještě několik dalších obdobných věcí navíc, které jej znatelně odliší od okolí a umožní mu tak rychlý zásah. 7 Existuje pak celkem pět hlavních druhů zákonem definovaných nastavení vybavení sanitních vozů, v závislosti na charakteru vlastního využití: -
pro dopravu raněných, nemocných a rodiček nosítky (dále DRNR),
-
pro rychlou zdravotnickou pomoc (dále RZP),
5
Vyhláška 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů Tamtéž 7 Vyhláška č. 49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění vyhlášky 51/1995 Sb. 6
9
-
pro rychlou lékařskou pomoc (RLP),8
-
pro přepravu nedonošených novorozenců,
-
pro přepravu odborníků, krve a krevních derivátů a biologických materiálů . Platí přitom, že každý vůz musí být pro daný účel vybaven množstvím
zařízení, z nichž některé má vysoce sofistikovaný charakter. Od kyslíkové bomby, přes transportní inkubátor novorozenců, odsávačku, ruční dýchací křísicí přístroj s maskami, až po fólii na mrtvoly. U sanitky pro rychlou lékařskou pomoc se jedná o více než 60 přesně vymezených položek. 9 V současné době je možné se setkat na českých komunikacích se sanitními vozy třídy A nebo A1, které slouží výhradně pro přepravu nemocných, raněných a rodiček. Jsou méně vybavené zdravotnickým zařízením, také lékař není přítomen. Pro označení těchto sanitních vozů bývá v praxi používána bílá barva. Dále sanitní vozy třídy B slouží k akutnímu ošetření a rychlému převozu do zdravotnického zařízení. Jsou lépe vybavené, s obvyklým označením služby RZP nebo RLP. Tento typ sanitních vozů je označen signální žlutou barvou s reflexními prvky. Poslední třídou sanitních vozů je C, které zajišťují intenzivní péči. Vozy jsou nejlépe vybaveny přístroji a zařízením, které slouží pro kontrolu a udržení základních životních funkcí pacienta, s větším prostorem pro pohyb lékaře nebo zdravotníka. Také vozy třídy C jsou označeny signální žlutou barvou a reflexními prvky. 10 V této práci již bude dále hovořeno jen o vozech RLP.
1.1.3 Servis a údržba V nepřetržitém provozu je potřeba mít ambulantní vozy a jejich zařízení vždy v perfektním stavu. Obvyklé servisní garanční prohlídky, které musí absolvovat každé vozidlo po cca 20 000 ujetých kilometrech (u různých značek se tento interval liší), musí být u ambulantních vozidel nadstandardně i častěji prováděné, neboť vozidlo RLP je v terénu nesrovnatelně více namáháno, jezdí zpravidla rychleji, mnohem 8
Dále se ještě rozlišují vozy pro poskytování lékařské služby první pomoci a pro poskytování rychlé lékařské pomoci v setkávacím systému 9 Vyhláška č. 49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění vyhlášky 51/1995 Sb. 10 Evropská norma ČSN EN 1789 Zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení – Silniční ambulance
10
častěji brzdí atd. Dochází tak k vyššímu zatížení i rychlejšímu opotřebení některých součástí, než jak je tomu u ostatních vozidel. Kromě zmíněného brzdového systému by se dalo i bez hlubší znalosti mechaniky vozidel dovodit, že toto opotřebení se projeví právě u takových dílů, jako jsou například pneumatiky, spojka, převodovka, tlumiče, klouby atd. Toto vše má potom významný dopad na náklady servisního zabezpečení vozidla jako takového. Po každém zásahu záchranné služby je navíc nutné obnovit medicínský materiál sanitního vozu a překontrolovat funkčnost všech specializovaných přístrojů a techniky. Veškeré tyto práce tedy provádí dva druhy pracovníků, kteří na straně jedné dbají na stav vozidel po stránce motorické bezpečnosti a provozuschopnosti a na straně druhé pak na funkčnost a předepsaný stav nezbytných lékařských přístrojů a specializovaného vybavení.
1.2 Kalkulace nákladů Z toho, co bylo doposud nastíněno v předchozím textu, lze vyvodit tři základní skupiny nákladů, se kterými je nutné při úvahách o pořízení nové flotily ambulantních vozidel počítat. První skupinu nákladů určují specifické motorické vlastnosti pořizovaných vozidel a jejich nadstavbové konstrukční parametry. Tato první skupina se tedy týká pořizovací ceny samotného speciálně upraveného vozidla. Druhou
skupinu
nákladů
tvoří
speciální
lékařské
vybavení
technického
i netechnického charakteru, které je v mnoha ohledech vymezeno zákonem. Aby vozidlo mohlo splňovat statut vozidla RLP, toto vybavení obsahovat musí. Jedná se o desítky položek, které se výší pořizovacích nákladů zpravidla vyrovnají ceně za samotné nevybavené vozidlo. Třetí nezanedbatelnou a významnou skupinu nákladů, které nelze opomenout, tvoří náklady na servis a údržbu vozidel a zdravotnické techniky a vybavení. Pokud budu dále hovořit o leasingových produktech a financování těchto nákladů s jejich pomocí, je nutné veškeré náklady ze všech tří skupin selektivně přezkoumat. Relevantní náklady, se kterými je možné při komparaci operativního a finančního leasingu pracovat, jsou jedině ty, které mohou být zahrnuty v leasingovém balíku buď obou, nebo jednoho ze zmiňovaných produktů. Je sice zřejmé, že kromě právě těchto nákladů existuje ještě řada dalších, které z různých důvodů nejsou a nemohou být předmětem leasingového financování,
11
na druhou stranu tyto náklady nemají ke zkoumané problematice žádný vztah. Hovořím především o části nákladů ve třetí, mnou definované skupině, servis a údržba. Pokud tuto skupinu rozdělím na dvě části – servis a údržba vozidel a servis a údržba vybavení (více viz podkapitola 1.1.3), tak v případě servisu a údržby části sofistikovaného lékařského technického vybavení, které musí ambulance obsahovat, nelze předpokládat, že by náklady na servis tohoto charakteru mohly být kryty např. operativním leasingem. Jedná se o tak specializovanou problematiku, která je zcela mimo pole působnosti leasingové společnosti. Nevylučuji, že by i tyto služby mohly být v rámci např. operativního leasingu poskytovány, nicméně efektivita a cenová nabídka leasingové společnosti, která se pouze snaží zprostředkovat služby, které obvykle neužívá (servis lékařské techniky) by nemusela vést k příliš výhodné nabídce.11 Proto tedy nadále budu pracovat s následujícími skupinami nákladů: 1. pořizovací
cena
nových
nevybavených
sanitních
vozů
s příslušnými
konstrukčními parametry nástavby; 2. pořizovací cena zákonem určeného povinného lékařského vybavení, které musí vozidlo RLP obsahovat; 3. náklady na servis a údržbu vozidel a části vybavení, které nemusí být nutně zabezpečovány provozovatelem a mohou být přeneseny na leasingovou společnost (např. u operativního leasingu). Náklady na pojištění. Finanční ohodnocení a sumarizace nákladů první a druhé skupiny není nijak problematická. Vycházím-li z nabídek prodejců tohoto typu vozidel, existuje relativně dostatečné množství možností a variant, které ovšem pro tuto práci nejsou nijak zásadně určující. Setkala jsem se s jistě kvalitní, ale velmi drahou poptávkou, kterou představila veřejnosti např. Záchranná služba Hlavního města Prahy, když si před třemi lety pořídila deset nových sanitek za průměrnou cenu 3 500 000 Kč/ks (vozidlo + vybavení bez DPH).12 Pro potřeby své bakalářské práce jsem si nechala zpracovat nabídku od společnosti FOSAN Ivančice, s. r. o., která má potřebnou certifikaci pro výrobu, přestavbu a osazování vozidel lékařskou technikou. Z této nabídky, která tvoří přílohu č. 3 této práce, vyplývá, že pořizovací cena jednoho vozidla je 11
DOUBRAVA, M. Leasingová smlouva : tuzemská i mezinárodní. 1. vyd. Praha : LINDE. 2003, s. 16-21. Magistrát Hlavního města Prahy. Deset nových sanitek pro pražskou záchranku. [online].[cit. 2010-06-18]. Dostupný na WWW: < http://magistrat.praha-mesto.cz/73171_Deset-novych-sanitek-pro-prazskouzachranku>. 12
12
905 480 Kč bez DPH. Náklady na vybavení vnitřního prostoru sanitky dle vyhlášky č. 49/1993 Sb. a dalších předpisů či potřeb (vyplývajících např. z požadavků vysledovaných praxí atp.) jsou včetně přístrojového vybavení a zdravotnického materiálu vyčísleny částkou 1 514 550 Kč bez DPH – viz příloha č. 3, nabídka společnosti FOSAN Ivančice, s. r. o. Celkové náklady na pořízení jednoho vozidla včetně potřebného vybavení jsou tedy 2 420 030 Kč bez DPH. Vymezení třetí skupiny nákladů, kterou tvoří náklady na servis, údržbu a pojištění, není tak jednoznačné, jako u předchozích dvou skupin. Je zde nutno vycházet z několika dílčích typů servisních zásahů, které se obtížně kvantifikují a obtížně předvídají. Před tím, než se tak pokusím učinit, je důležité určit si časový rozsah uvažovaného plnění. Rozsah nákladů na tuto skupinu služeb totiž nezůstávají po celou dobu konstantní, ale s postupem času rostou. Nejedná se tedy o náklady fixní, ale o náklady variabilní. S postupným opotřebováním vozidel roste četnost servisních zásahů a zvyšují se náklady na údržbu. Období, na němž budu zkoumat dopady leasingového financování definovaného vozového parku, jsem si stanovila na dobu šesti let. Ve výčtu servisních a pojistných plnění by pak neměly chybět následující položky: -
pravidelné garanční prohlídky (servisní interval 20 000 - 40 000 km),
-
výměna pneumatik (letních a zimních, ojetých za nové),
-
servis brzd,
-
mimořádný servis (v případě havárií apod.),
-
povinné ručení,
-
havarijní pojištění. Souhrn těchto a dalších položek se obtížně určuje, především díky faktoru
určité nepředvídatelnosti mimořádných událostí, havárií apod. Je nutno si uvědomit, že zde hovořím o vozech ambulance, které se obvykle musí ve velmi krátké době dostat k pacientovi, což zvyšuje riziko komplikací v dopravě. Často se v médiích objevují zprávy o tom, že havarovala sanitka rychlé lékařské služby, což ve většině případů – na rozdíl od havárií v běžném dopravním provozu – představuje nároky na komplikovanější opravy. Stejně tak (jak již bylo zmíněno v podkapitole 1.1.3) je třeba brát v potaz, že v případě ambulantních vozidel dochází k většímu a rychlejšímu 13
opotřebení namáhaných součástí. Pneumatiky a brzdy nemají obvyklou životnost, jako je tomu u osobních vozidel atd. Sumarizaci těchto nákladů proto nechám pro tento moment otevřenou a vrátím se k jejímu vymezení v kapitole 4. Nejdříve se však blíže seznámím s finančním leasingem, kterému věnuji celou 2. kapitolu své práce.
14
2. FINANČNÍ LEASING 2.1 Charakteristika finančního leasingu O finančním leasingu bylo napsáno mnoho. Tato forma financování se u nás objevuje v devadesátých letech minulého století společně s rozvojem tržní ekonomiky a od té doby se stává formou nejrozšířenější pro financování dopravních prostředků, strojů a zařízení. Představuje poměrně jednoduchý způsob, jak si pořídit komoditu a přitom nevynaložit větší obnos hotovosti najednou. Předmět leasingu zůstává i po jeho pořízení stále ve vlastnictví leasingové společnosti ve formě zajištění. Oproti neúčelovým úvěrům v bankách je pravděpodobnější, že podnikatelský subjekt získá možnost si majetek koupit právě touto cestou. Česká leasingová a finanční asociace definuje finanční leasing na svých internetových stránkách takto: „Smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. […] účelem je dlouhodobé užívání předmětu leasingu s: a) přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, b) právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.“ 13 Podnikatelský subjekt se stává nájemcem daného předmětu a dle dohody, kterou stvrdí leasingovou smlouvou, platí pravidelné leasingové splátky. Doba trvání finančního leasingu je dlouhodobější a odpovídá době životnosti, která se řídí daňovými předpisy 14 pro daný pronajímaný předmět. Po uplynutí této doby dochází k odkupu předmětu leasingu za předem stanovených podmínek uvedených v téže smlouvě a nájemce se následně stává vlastníkem pronajaté věci. Z výše uvedeného
13
Charakteristika leasingu [online]. Česká leasingová a finanční asociace. [cit. 2010-06-02]. Dostupný na WWW: < http://www.clfa.cz/index.php?textID=39>. 14 § 30, odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
15
vyplývá, že hlavní funkcí finančního leasingu je pořízení předmětu leasingu do vlastnictví. 15 Než získá nájemce předmět leasingu do vlastnictví, je mu umožněno danou věc po dobu splácení používat pro své podnikatelské účely. Jedná se o další funkci finančního leasingu – užívací. Z této možnosti plyne nájemci také odpovědnost se o danou věc starat. Jsou to především takové úkony, které udržují daný předmět leasingu ve stavu způsobilém k jeho nepřetržitému užívání. Nájemce předmětu se stará o jeho případné opravy či údržbu. Také je jeho povinností se vyvarovat nebezpečí, které by vedlo k poškození s následkem poklesu tržní hodnoty nebo zničení předmětu leasingu. 16
2.2 Právní aspekty 2.2.1 Vymezení finančního leasingu v právu ČR V současné době neexistuje přímá a konkrétní právní úprava finančního leasingu. Subjekty leasingové operace však mohou využít právních norem, které upravují finanční leasing. Jedná se o zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. V případě finančního leasingu se především jedná o § 659 - § 662 občanského zákoníku, které se věnují úpravě smlouvy o výpůjčce. Dále je třeba také věnovat pozornost § 489 - § 496 obchodního zákoníku, které upravují smlouvu o
koupi najaté věci. Záleží na subjektech
leasingové operace, do jaké míry budou z těchto zákoníků vycházet.
2.2.2 Leasingová smlouva „Většina leasingových pronajímatelů […] používá pro své leasingové smlouvy právně nepojmenovanou leasingovou smlouvu podle § 269 obchodního zákoníku.“ 17
15
BENDA, V. a kol. Leasing : právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. 3. vyd. Praha : POLYGON, 2006, s. 17-20. 16 Tamtéž 17 DOUBRAVA, 2003, s. 23.
16
V podnikatelské praxi se často postupuje při uzavírání leasingových smluv dle § 273 obchodního zákoníku, který uvádí: „(1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. (2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. (3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku.“ Za odbornou či zájmovou organizaci pro účely leasingových operací lze chápat Českou leasingovou a finanční asociaci, která doporučuje využívat jí vypracované všeobecné podmínky. 18 Mezi náležitosti smlouvy o finančním leasingu patří identifikace smluvních stran, označení pronajímaného předmětu leasingu a základních podmínek jeho užívání příjemcem leasingu (např. stanovení odpovědnosti za vady způsobené na pronajaté věci). Dále jsou ve smlouvě uvedeny platební podmínky, které se týkají pořizovací hodnoty předmětu leasingu, výše leasingových splátek, termínů jejich splatnosti, určení zálohy na leasingové splátky, určení první vyšší leasingové splátky, určení doby trvání leasingu, pojištění, termín předání předmětu leasingu nájemci, podmínky případného převodu vlastnictví předmětu leasingu na příjemce leasingu atd. Součástí smlouvy může být také splátkový kalendář. 19 Samotné písemné vyhotovení leasingové smlouvy přispívá (nejen) k jistotě stran ohledně obsahu vzájemných práv a povinností a je nejobvyklejší formou úpravy vztahů mezi leasingovou společností a nájemcem, ačkoliv „žádné z ustanovení našich platných právních předpisů nenařizuje výslovně, aby leasingové obchody probíhaly na základě písemných kontraktů.“20 Při sepisování leasingové smlouvy je vhodné používat jednotnou terminologii. Týká se označení leasingové smlouvy za smlouvu o finančním leasingu a smluvních stran za poskytovatele leasingu (nebo za leasingového pronajímatele) a za příjemce leasingu (nebo za leasingového nájemce). Pro finanční leasing lépe vystihuje platby termín leasingové splátky.21 18
Všeobecné podmínky leasingu movitých věcí [online]. Česká leasingová a finanční asociace. [cit. 2010-0610]. Dostupný na WWW: < http://www.clfa.cz/index.php?textID=42>. 19 např. BENDA, 2006, s. 34-37 srov. s DOUBRAVA, 2003, s. 29-32. 20 BENDA, 2006, s. 36. 21 Tamtéž s. 34-37.
17
2.3 Daňové aspekty 2.3.1 Daň z příjmů V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), ve znění pozdějších předpisů, je finanční leasing důsledně označován pod pojmem finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného majetku (popř. najaté věci). Aby mohl nájemce uplatňovat nájemné jako daňově uznatelné, musí u finančního leasingu splňovat hned několik podmínek, které upravuje § 24 odst. 4 ZDP, jenž zní: „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu hmotného movitého majetku zařazeného podle přílohy č. 1 k zákonu v odpisové skupině 1 trvá nejméně 36 měsíců, v odpisové skupině 2 nejméně 54 měsíců a v odpisové skupině 3 nejméně 114 měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). Při změně doby odpisování (§ 30) se pro účely stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku podle písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b) použije doba odpisování platná v době uzavření smlouvy.“
18
2.3.2 Daň z přidané hodnoty V zákoně 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH), ve znění pozdějších předpisů, byl pro finanční leasing používán pojem finanční pronájem. Od 1.1.2009 se již v tomto zákoně nevyskytuje, nahradily jej dva pojmy – dodání zboží a poskytnutí služby. Pokud má nájemce povinnost odkoupit předmět leasingu, jedná se o dodání zboží, kdy se DPH platí jednorázově na začátku leasingové operace podle § 21 odst. 3 písm. d) ZDPH. Nájemce pak musí vystavit daňový doklad z celkové ceny finančního leasingu, splátkový kalendář nelze akceptovat jako daňový doklad. V ostatních případech, kdy leasingová smlouva obsahuje oprávnění odkupu předmětu leasingu nájemcem, se považuje převod práva za poskytnutí služby. Zdanitelným plněním jsou pak jednotlivé leasingové splátky, z nichž postupně leasingová společnost odvádí a leasingový příjemce nárokuje DPH k datu uskutečnění zdanitelného plnění jednotlivých splátek dle § 21 odst. 9 ZDPH. Daňovými doklady mohou být faktury a splátkový kalendář, jenž splňují stejné náležitosti jako běžný daňový doklad dle § 28 ZDPH a musí být součástí leasingové smlouvy. 22
2.3.3 Daň silniční Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, určuje, že poplatníkem silniční daně je osoba zapsaná v technickém průkazu jako provozovatel vozidla. V případě finančního leasingu je jako provozovatel vozidla obvykle zapsán nájemce, proto je povinen odvádět silniční daň (přitom vozidla jsou evidována v majetku poskytovatele). 23
22
§ 13 odst. 3, § 14 odst. 1, § 21 odst. 3 a 9, § 28, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 23 § 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
19
2.4 Účetní aspekty Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, jakým způsobem bude podnikatelský subjekt poskytovat informace o své finan ční situaci za určité časové období.
2.4.1 Zachycení v účetnictví Nájemce eviduje předmět leasingu ve svém účetnictví na podrozvahovém účtu a to v ocenění, ve kterém je tento předmět veden v účetnictví leasingové společnosti. O leasingové splátce účtuje nájemce v nákladech jako o službě, kterou časově rozlišuje. Jako závazek vůči leasingové společnosti uvádí splátky v podrozvahové evidenci. V případě mimořádné splátky účtuje nájemce o nákladu, který také časově rozlišuje a to dle doby, na jakou byla leasingová smlouva sjednána. Nájemce dále uvádí předmět leasingu v příloze k účetní závěrce jako svůj závazek. Po ukončení leasingu zaúčtuje nájemce převod předmětu v aktivech, kde jej zachytí v zůstatkové hodnotě popřípadě v reprodukční ceně. 24 V případě finančního leasingu je v podnikatelské praxi pravidlem, že si leasingová společnost účtuje první mimořádnou splátku, tzv. akontaci. Tu platí nájemce hned na začátku leasingové operace. Znamená pro něj mimořádný výdaj, který přímo ovlivňuje peněžní toky, nebo-li cash flow. Je rovněž nutné poznamenat, že existuje řada výdajů spojených s vozovým parkem, které finanční leasing nezahrnuje
v měsíčních
splátkách,
které
jsou
v mnoha
případech
obtížně
předvídatelné a které mají další významný dopad na cash flow nájemce (více o cash flow v kapitole 4).
24
BENDA, 2006, s. 48-51
20
3. OPERATIVNÍ LEASING 3.1 Charakteristika operativního leasingu Operativní leasing je na tuzemském trhu poměrně mladou formou financování. Své první zákazníky si získal teprve až v roce 1996. Těmi jsou zpočátku pobočky zahraničních firem, které jsou již zvyklé na tuto formu financování vozových parků ze svých domovských západoevropských zemí. Postupně si však možnosti operativního leasingu začínají uvědomovat i české podnikatelské subjekty. 25 Česká leasingová a finanční asociace na svých internetových stránkách definuje také operativní leasing takto:
„Smlouva, podle níž jedna strana
s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. […] účelem je dočasné používání předmětu bez: a) přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu, b) jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce.“ 26 Pro operativní leasing je také charakteristické předmět leasingu užívat. Operativní leasing představuje nájemní službu, kdy podnikatelský subjekt daný předmět leasingu má vždy k dispozici pro svůj podnikatelský záměr bez potřeby a zájmu věc v budoucnu vlastnit. Po celou dobu pronájmu předmětu leasingu je jeho vlastníkem leasingová společnost. Doba trvání operativního leasingu může být kratší než je samotná životnost příslušné věci. Nájemce leasingu daný předmět pouze užívá. Veškerá rizika spojená s používáním předmětu leasingu tedy nese leasingová společnost. Také leasingová společnost na sebe bere péči o předmět leasingu a splnění zákonných požadavků (jako je např. u automobilů silniční daň, poplatek za rádio a zákonné pojištění).
25
MITTERWALD, M. Operativní leasing je populárnější, Hospodářské noviny, 18.11.2009. Charakteristika leasingu [online]. Česká leasingová a finanční asociace. [cit. 2010-06-02]. Dostupný na WWW: < http://www.clfa.cz/index.php?textID=39>. 26
21
Leasingová společnost může poskytnout nájemci ve formě nadstavby další doprovodné služby, které jsou zahrnuty v leasingové splátce a které si může sám nájemce nadefinovat do leasingové smlouvy. Jejich výčet je dosti obsáhlý, od záručního servisu, údržby přes výměnu pneumatik až po vedení administrativy. Záleží vždy na konkrétní nabídce leasingové společnosti, do jaké míry je schopna tyto služby zajistit. Jedná se o operativní leasing se servisem, nebo-li tzv. Full Service Leasing.
Těmito
službami
leasingová
společnost
zbavuje
nájemce
starostí
s provozováním předmětu leasingu. Nájemce naopak očekává, že předmět leasingu bude vždy po celou dobu trvání pronájmu v perfektním stavu schopném zajistit nepřetržitou podnikatelskou činnost. Po uplynutí doby, na které se leasingová společnost a nájemce domluví ve smlouvě, dochází k vrácení předmětu leasingu zpět leasingové společnosti. 27
3.2 Právní aspekty 3.2.1 Vymezení operativního leasingu v právu ČR Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole o finančním leasingu, současné české závazkové právo neupravuje také ani operativní leasing. Obecné náležitosti jsou řešeny v § 663 - § 684 občanského zákoníku, který upravuje nájemní smlouvu, o kterou se opírá i definice operativního leasingu. Jedná se o časově ohraničený pronájem věci bez nutnosti následné koupě předmětu leasingu, obsahuje obecná ustanovení a podmínky placení nájemného a skončení nájmu. § 630 - § 637 obchodního zákoníku přímo definuje i samostatnou smlouvu o nájmu dopravního prostředku, ve které se leasingová společnost zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit nájemné. Smlouva o nájmu dopravního prostředku vyžaduje písemnou formu.
27
např. BENDA, 2006, s. 17-20.
22
3.2.2 Leasingová smlouva Pro operativní leasing platí obdobné náležitosti smlouvy, jaké byly popsány v kapitole věnující se finančnímu leasingu (podkapitola 2.2.2). Je vhodné používat jednotnou terminologii pro označení leasingové smlouvy za smlouvu o operativním leasingu a smluvních stran. Při operativním leasingu vystihuje lépe platby termín leasingové nájemné.28 Smlouvu o operativním leasingu lze sjednat jak na dobu určitou, tak také na dobu neurčitou. Ve smlouvě mohou být zahrnuty podmínky, které například omezují úplné snížení hodnoty věci opotřebením nebo pokutu v případě jejího nedodržení. Většinou na konci operativního leasingu navazuje další smlouva pro nový předmět leasingu.29 Leasingové společnosti, které nabízejí operativní leasing se servisem, mohou nájemci poskytnout různé typy leasingových smluv. Jedná se o tzv. uzavřenou leasingovou smlouvu, nebo také o uzavřenou kalkulaci, kde výše splátky je fixní a po celou dobu pronájmu se nemění. V druhém případě se jedná o tzv. otevřenou leasingovou smlouvu, nebo také o otevřenou kalkulaci, kde je nájemce seznámen se všemi náklady spojenými s provozem a servisem vozu. Na konci pronájmu jsou platby zúčtovány oproti reálným nákladům. Pokud nájemci vznikl přeplatek, je mu vrácen. V opačném případě nese ztrátu leasingová společnost. 30
28
BENDA, 2006, s. 34-37. DOUBRAVA, 2003, s. 16-17. 30 Otevřená kalkulace – Partner Plan [online]. Lease Plan. [cit. 2010-06-18]. Dostupný na WWW: < http://www.leaseplan.cz/operativni-leasing-otevrena-kalkulace/otevrena-kalkulace/> srovnej s Leasing [online]. Business Lease. [cit. 2010-06-18]. Dostupný na WWW: < http://www.businesslease.cz/page/pagecontent/Produkty+a+služby/Leasing/Leasing.html>. 29
23
3.3 Daňové aspekty 3.3.1 Daň z příjmů V ZDP nemá operativní leasing žádnou specifickou úpravu ani označení a je k němu přistupováno jako k typickému nájemnímu vztahu. ZDP upravuje podmínky, kdy je možné uznat nájemné v základu daně z příjmů. Pro poplatníka, který vede účetnictví, je nájemné uznatelné v případě, že respektuje věcnou a časovou souvislost. Ve smlouvě o operativním leasingu může být sjednána v podstatě libovolná doba nájmu, která nemá vliv na uznatelnost nájemného.
3.3.2 Daň z přidané hodnoty Operativní leasing je dle ZDPH chápán jako specifická služba, kdy dochází k převodu a využití práva k předmětu leasingu, který se na konci pronájmu vrací zpět leasingové společnosti. Dle § 14 odst. 1 ZDPH představuje operativní leasing poskytnutí služby. V tomto případě je tato skutečnost chápána jako dílčí plnění dle § 21 odst. 9 ZDPH. Podle pravidel vyplývajících z § 72 až § 76 ZDPH může nájemce (plátce DPH) postupně nárokovat odpočet daně, pokud předmět leasingu používá pro svou podnikatelskou činnost. I v případě operativního leasingu mohou být daňovými doklady faktury a splátkový kalendář, pokud splňují stejné náležitosti jako běžný daňový doklad dle § 28 ZDPH a jsou součástí leasingové smlouvy .31
3.3.3 Daň silniční V případě operativního leasignu je zpravidla poplatníkem silniční daně samotná leasingová společnost, protože právě ona je zapsána v technickém průkazu. Vystupuje jako provozovatel vozidla, tak také jako vlastník předmětu operativního leasingu.32
31
§ 14 odst. 1, § 21 odst. 9, § 28, § 72 až § 76, zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 32 § 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
24
3.4 Účetní aspekty 3.4.1 Zachycení v účetnictví V části této práce se budu mimo jiné také věnovat účetním předpisům a používat čísla účtů, která jsou uvedena v příloze č. 1. U
operativního
leasingu
zachycuje
nájemce
předmět
leasingu
na
podrozvahovém účtu v ocenění, v jakém je veden u leasingové společnosti. O leasingových splátkách účtuje nájemce jako o závazku v pasivech, který má k leasingové společnosti, a o službě jako o nákladu, který zaúčtuje v tom období, do kterého věcně a časově náleží. Závazky z leasingu vede v podrozvahové evidenci. O dalších službách, které leasingová společnost nájemci dále poskytuje a fakturuje mimo leasingové splátky, účtuje také v nákladech, které časově rozlišuje. Nájemce nemá danou povinnost zveřejňovat informace o operativním leasingu v rozvaze.33
3.4.2 Zahájení leasingové operace Ve fázi zahájení leasingové operace jedná nájemce s leasingovou společností o náležitostech v leasingové smlouvě. Nájemce předává leasingové společnosti svou představu o předmětu leasingu. Úkolem leasingové společnosti je najít vhodného dodavatele a vyjednat s ním podmínky pro nájemce. Eventuelně nájemce již má dodavatele vybraného a leasingové společnosti předá nabídku od dodavatele, na základě které dále jedná leasingová společnost s dodavatelem. Jakmile jsou veškeré skutečnosti mezi leasingovou společností, dodavatelem a nájemcem domluvené, následuje samotné podepsání leasingové smlouvy o operativním leasingu mezi leasingovou společností a nájemcem, což je chápáno jako zahájení leasingové operace. Nájemce se může setkat s poplatkem za uzavření leasingové smlouvy. Viz účetní předpis v tabulce č. 1. Jednorázový poplatek je spojen s administrativou, kterou musela leasingová společnost vynaložit při přípravě dokumentace k leasingové 33
BENDA, 2006, s. 51-53.
25
operaci. Záleží však na jednotlivých nabídkách leasingových společností, zda a v jaké výši a formě tento poplatek po nájemci požadují. Tento poplatek může být součástí marže leasingové společnosti. Z pohledu DPH u operativního leasingu je poplatek součástí režijních nákladů a zdaněn základní sazbou 20 %. Tabulka č. 1: Účtování nájemce o poplatku 34 Účetní operace
MD
Předpis poplatku
381
a) DPH
343
b) Celkem
Dal
321, 325, 221
Časové rozlišení poplatku
518
381
U operativního leasingu je možné se setkat se zálohu na splátky nájemného, viz tabulka č. 2. Z hlediska ZDP však není žádná speciální úprava, v účetnictví se na zálohu pohlíží jako na náklad. Tabulka č. 2: Účtování nájemce o záloze na splátku nájemného 35 Účetní operace
MD
Dal
Úhrada zálohy leasingové společnosti
314
221
DPH
343
314
321, 325
314
Poměrné zúčtování zálohy
Začátek leasingové operace začíná převzetím předmětu leasingu nájemcem do užívání. Samotné převzetí předmětu leasingu probíhá většinou mezi dodavatelem a nájemcem. Tato skutečnost je podložena tzv. přejímacím protokolem, který má ve své dokumentaci leasingová společnost. Při zahájení leasingové operace může nájemce operativního leasingu zaúčtovat nejdříve celkovou hodnotu nájemného na podrozvahovém účtu – Závazky z leasingu a předmět leasingu vést na podrozvahovém účtu – Najatý majetek ve stejném ocenění, v jakém ho eviduje leasingová společnost. Při každém zaúčtování leasingového nájemného do nákladů se závazek z leasingu snižuje. 34 35
BENDA, 2006, s. 138. BENDA, 2006, s. 142.
26
Součástí leasingové smlouvy je splátkový kalendář. Ten přesně vymezuje závazek nájemce operativního leasingu a stanovuje výši splátek nájemného, jejich počet a termíny splatnosti. Může představovat nedílnou součást leasingové smlouvy. Jak již bylo uvedeno dříve, splátkový kalendář také plní funkci daňového dokladu, podle něhož lze účtovat jednotlivé splátky pronájmu. Viz tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Účtování nájemce o zařazení předmětu a předpisu nájemného 36 Účetní operace
MD
Zařazení předmětu leasingu do podrozvahové
Dal
75x
evidence Předpis leasingového nájemného
518
a) DPH
343
b) Celkem
321, 325
Platba nájemného z BÚ
321, 325
221
3.4.3 Průběh leasingové operace Nájemce operativního leasingu platí za užívání předmětu leasingu tzv. leasingové nájemné. Jeho stanovení vychází z pořizovací ceny předmětu leasingu, který leasingová společnost pořídila. Dále je do splátek nájemného zakalkulován zisk leasingové společnosti a náklady spojené s realizací leasingové operace (např. náklady za úvěr, který si leasingová společnost vyřídila u banky). Během leasingové operace je leasingové nájemné chápáno jako poskytnutí služby. Účtování vychází buď přímo ze splátkového kalendáře v případě, že splňuje náležitosti pro daňový doklad, nebo na základě faktur (také jako daňových dokladů). Pro leasing jsou častěji používány splátky anuitní a rovnoměrné po celou dobu pronájmu. Výpočet roční splátky zobrazuje vzorec 37: a = (D * i) / (1 – vn),
36 37
BENDA, 2006, s. 142 a VALOUCH, 2009, s. 40. BOHANESOVÁ, E. Finanční matematika I. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2006, s. 76.
27
kde (a) je splátka, (D) je počáteční výše dluhu, (i) je roční úroková míra, (v) je podíl 1 / (1 + i) a nazývá se diskontní faktor neboli odúročitel, (n) je doba v letech. Pro výpočet měsíční splátky je třeba vzorec upravit: a = (D * i * t / 360) / [1 – (1 / 1 + i * t / 360)m], kde (t) je počet dní úrokovacího období, (m) je počet úrokovacích období (počet plateb). Ve splátce (a) je zahrnutý úrok (U) a úmor (M). Pro splátku tak platí vztah 38: a = U + M. Průběh splácení se zapisuje do splátkového kalendáře, viz tabulka č. 4. V případě operativního leasingu se určuje výše dluhu jako rozdíl mezi pořizovací hodnotou předmětu leasingu a jeho zůstatkovou hodnotou na konci leasingové operace, za kterou může být dále prodán leasingovou společností (např. u vozů na trhu ojetých automobilů). Tabulka č. 4: Splátkový kalendář 39 Rok
Splátka
Úrok
Úmor
Stav dluhu
0
-
-
-
D = a * an|
1
a
a(1 – vn )
avn
a * an-1|
2
a
a(1 – vn-1 )
avn-1
a * an-2|
3
a
a(1 – vn-2 )
avn-2
a * an-3|
…
…
…
…
…
2
2
n–1
a
a(1 - v )
av
a * a1|
n
a
a(1 – v)
av
0
Ʃ
na
na – D
D
-
„Symboly an|, an-1|, …, v posledním sloupci označují zásobitele pro zbývající počty roků splácení, tj. pro n, n – 1, … , 1 roků.“40
38
Tamtéž s. 76. Tamtéž s. 77. 40 Tamtéž 39
28
Při placení leasingového nájemného je možné se setkat s platbami, které jsou placeny předem, nebo pozadu. V prvním případě se jedná o nájemné, které nájemce platí v běžném období, které však věcně náleží do období příštího roku. V druhém případě je tomu právě naopak. Tedy nájemce platí za službu až v dalším roce, ale věcně souvisí s běžným obdobím daného roku. Vždy je tedy třeba dbát na správnost časového rozlišení nájemného pro dané účetní období, se kterým věcně a časově souvisí. Pro správnou částku je nutné vycházet z celé částky nájemného a z celkového počtu měsíců. Danou částku pak převést na takový počet měsíců, které odpovídají danému účetnímu období. Předpis účtování viz tabulky č. 5 a 6. Časové rozlišení je nutnou podmínkou pro uznání leasingových splátek v základu daně z příjmu. Tabulka č. 5: Účtování nájemce o nájemném placeném předem 41 Účetní operace
MD
Předpis leasingového nájemného
381
a) DPH
343
b) Celkem
Dal
321, 325
Úhrada nájemného z BÚ Časové rozlišení nájemného
321, 325
221
518
381
Tabulka č. 6: Účtování nájemce o nájemném placeném pozadu 42 Účetní operace
MD
Dal
Časové rozlišení nájemného
518
383
Předpis leasingového nájemného
383
a) DPH
343
b) Celkem
321, 325
Úhrada nájemného v následujících účetních obdobích
321, 325
221
Odpisy předmětu leasingu se promítnou pouze v účetnictví leasingové společnosti jakožto vlastníka daného předmětu. Případné technické zhodnoc ení, opravy či úpravy předmětu leasingu, nebo jeho dovybavení, nese náklady s tím
41 42
BENDA, 2006, s. 178 a JINDROVÁ, 1999, s. 65. BENDA, 2006, s. 178 a JINDROVÁ, 1999, s. 68
29
spojené leasingová společnost. Nájemce tyto případné skutečnosti před jejich samotnou realizací vždy konzultuje s leasingovou společností.
3.4.4 Ukončení leasingové operace Na konci leasingové operace dochází k vyrovnání mezi leasingovou společností a nájemcem. Záleží na tom, jaký režim leasingové smlouvy byl zvolen (otevřená nebo uzavřená kalkulace, viz podkapitola 3.2.2). Vhodné také je, aby tyto skutečnosti o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek byly písemně zapsány v tzv. protokolu. Dále dochází k vyřazení předmětu leasingu z podrozvahové evidence. Předmět leasingu je nájemcem vrácen leasingové společnosti včetně dokumentace k danému předmětu leasingu. Pro podnikatelský subjekt je však žádoucí, aby navázal a uzavřel s leasingovou společností další leasingovou smlouvu o operativním leasingu. Předpokladem je, že podnikatelský subjekt bude i nadále pokračovat ve své podnikatelské činnosti, ke které bude dále potřebovat využívat předmět leasingu. Je teď jen na samém podnikatelském subjektu, zda se domluví na další spolupráci s danou leasingovou společností. Za dobu, po kterou byla leasingová smlouvy o operativním leasingu sjednána, se mohou na trhu s operativním leasingem objevit další hráči. Po spokojené vzájemné spolupráci se dá také očekávat, že jak leasingová společnost, tak také nájemce budou chtít dále v této spolupráci pokračovat. Leasingová společnost může nájemci vyjít vstříc zvýhodněnou nabídkou, aby i nadále zůstal jejím klientem. Po ukončení leasingové smlouvy je předmět leasingu tzv. vyměněn za nový. Nájemce neřeší další prodej používaného předmětu leasingu, to má na starosti leasingová společnost. V praxi může nastat situace, kdy na konci smlouvy o operativním leasingu dochází k odkupu předmětu leasingu přímo do vlastnictví nájemce.
30
4. SROVNÁNÍ 4.1 Charakteristika Na začátku této kapitoly srovnám nejprve samotnou charakteristiku obou produktů leasingového financování. Jak u leasingu operativního, tak také u leasingu finančního poskytuje leasingová společnost předmět leasingu do užívání. Rozdíl se nachází v podmínkách jeho užívání. U operativního leasingu se jedná o užívání krátkodobé, kdežto u leasingu finančního se jedná o užívání dlouhodobé. U operativního leasingu nedochází k přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, u leasingu finančního však dochází, a to k přenosu části nebo dokonce i všech rizik a užitků. Leasingová společnost v případě finančního leasingu přenáší na nájemce povinnosti spojené s údržbou předmětu leasingu, opravami a servisem. Naopak u leasingu operativního zajišťuje tyto úkony samotná leasingová společnost, přičemž formulace jejich rozsahu součástí leasingových smluv. U operativního leasingu neexistuje smluvní nárok na možný převod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce, předmět leasignu se vrací zpět leasingové společnosti. Naopak u leasingu finančního k převodu vlastnictví dochází, buď je to oprávnění či povinnost si daný předmět leasingu odkoupit, eventuelně má nájemce možnost uzavřít další smlouvu s leasingovou společností. Přehledné srovnání charakteristik nabízí tabulka č. 7. Tabulka č. 7: Charakteristika leasingových produktů, zdroj: vlastní Charakteristika
Operativní leasing
Finanční leasing
Účel
užívací
pořizovací a užívací
Délka užívaní
krátkodobé
dlouhodobé
Přenos rizik a užitků
bez přenosu
s přenosem
Převod předmětu leasingu
bez nároku
s právem či povinností
Na konci leasingu dochází
k vrácení
k odkupu
31
4.2 Daňové aspekty 4.2.1 Daň z příjmů Při operativním leasingu ZDP nestanoví žádné speciální podmínky. Existuje však výjimka, kdy musí nájemce dodržet zásady časového rozlišení, aby jím placené nájemné bylo daňově uznatelné a mohlo tak snížit základ daně pro výpočet daně z příjmů. I v případě leasingu finančního musí splnit stejnou podmínku. U leasingu finančního však musí nájemce splnit další podmínky, které přímo ukládá § 24 odst. 4 ZDP. V případě mého modelového provozu záchranné služby lze sanitní vozy odpisovat, jsou řazeny do 2. odpisové skupiny a tudíž doba finančního leasingu bude 5 let, což koresponduje s dobou životnosti předmětu leasingu dle § 30 ZDP. Pokud v době odkupu budou sanitní vozy ze 100 % odepsány, mohou se záchranná služba a leasingová společnost domluvit na libovolné odkupní ceně. Proto nyní ověřím výpočtem rovnoměrných daňových odpisů zůstatkovou cenu sanitních vozů, jejichž celková pořizovací cena je 24 200 300 Kč. Postup výpočtu zachycuje tabulka č. 8. Tabulka č. 8: Výpočet rovnoměrných daňových odpisů, zdroj: vlastní Rok
Roční odpisová sazba 43
Postup
2010
11
24 200 300 x 0,11
2 662 033,00
2011
22,25
24 200 300 x 0,2225
5 384 567,75
2012
22,25
24 200 300 x 0,2225
5 384 567,75
2013
22,25
24 200 300 x 0,2225
5 384 567,75
2014
22,25
24 200 300 x 0,2225
5 384 567,75
Odpis v Kč
24 200 300,00
Celkem
Zůstatková cena sanitních vozů je 24 200 300 – 24 200 300 Kč = 0 Kč. Podmínka 100% odepsání je splněna, záchranná služba a leasingová společnost se tedy mohou domluvit, že odkupní ceně.
43
§ 31 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
32
Z pohledu ZDP je pro modelový provoz záchranné služby efektivnější využít operativní leasing, protože nemusí splňovat další podmínky pro uznání nájemného jako u leasingu finančního, kterými jsou: -
předmět leasingu lze odpisovat
-
minimální doba trvání finančního leasingu, v mém případě 5 let,
-
bezprostřední převod vlastnických práv na nájemce po ukončení finančního leasingu,
-
zahrnutí předmětu leasingu do obchodního majetku. U operativního leasingu si může nájemce naopak zvolit libovolnou dobu
pronájmu, v mém případě 3 roky. Pokud nájemce dále splňuje podmínky ZDP, tedy že předmět leasingu používá k dosažení, zajištění a udržení příjmů, může si nechat nájemce uznat nájemné v celé jeho výši.
4.2.2 Daň silniční Protože se jedná o modelový provoz záchranné služby, dle § 3 písm. d) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jsou sanitní vozidla osvobozena od daně.
4.3 Účetní aspekty Záchranná služba v modelovém provozu vede podvojné účetnictví. U obou typů leasingových produktů není předmět leasingu účetně zachycován ve vlastni ctví nájemce v rozvaze, tudíž nezvyšuje bilanci aktiv a výši závazků na straně pasiv v rozvaze. Nájemce jej zachycuje na podrozvahovém účtu 75x. Odpisování předmětu leasingu nájemce nezatěžuje, neboť předmět leasingu odepisuje leasingová společnost, která předmět leasingu také vede ve svém účetnictví jako svůj majetek. Na základě nabídky sanitních vozů, kterou jsem si nechala zpracovat společností FOSAN Ivančice, s. r. o., viz příloha č. 3, jsem dále požádala leasingovou společnost EKORENT, s. r. o., o kalkulaci finančního leasingu, viz příloha č. 4.
33
Z tohoto propočtu vycházím pro stanovení leasingových splátek. Tabulka č. 9 zachycuje účtování v leasingu finančním.
Záchranná služba může uzavřít
s leasingovou společností smlouvu o finančním leasingu s oprávněním k následné koupi najaté věci s těmito základními podmínkami: -
předmět leasingu – deset sanitních vozů typu Mercedes Benz Sprinter vč. zdravotnického vybavení,
-
cena předmětu leasingu – celková pořizovací cena deseti sanitních vozů vč. zdravotnického vybavení činí 24 200 300 Kč bez DPH, DPH (20 %) činí 4 840 060 Kč, pořizovací cena vč. DPH činí 29 040 360 Kč,
-
leasingová splátka – celková splátka deseti vozů činí 458 940 Kč bez DPH, DPH (20 %) činí 91 788 Kč, celková splátka k úhradě vč. DPH činí 550 728 Kč, leasingová splátka bude placena v pravidelných měsíčních intervalech, splátka celkem k úhradě vč. pojištění a DPH činí 610 178 Kč
-
první mimořádná splátka – 10 % z pořizovací ceny činí 2 420 030 Kč bez DPH, DPH (20 %) činí 484 010 Kč, celková mimořádná splátka k úhradě vč. DPH 2 904 040 Kč,
-
datum uzavření smlouvy a datum předání předmětu leasingu nájemci – 1. 7. 2010,
-
doba trvání leasingové smlouvy – 60 měsíců,
-
splatnost leasingového nájemného – vždy k 20. dni kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy,
-
výše měsíčního pojištění činí 59 450 Kč,
-
na konci leasingové smlouvy dojde k bezprostřednímu odkupu deseti sanitních vozů nájemcem za celkovou cenu 10 000 Kč bez DPH.
Tabulka č. 9: Účtování nájemce ve finančním leasingu 44 Datum 1.7.2010
Peněžní
Účetní operace
částka v Kč
Zaúčtování deseti sanitních vozů do podrozvahové evidence
1.7.2010
44
Platba mimořádné splátky z BÚ
VALOUCH, 2009, s. 40., zdroj dat: vlastní
34
MD
24 200 300
75x
2 420 030
381
Dal
a) DPH 20 %
484 010
b) Celkem 20.x.2010
343
2 904 040
Platba splátky z BÚ (v roce 2010 6*) a) DPH 20 %
221
518 390
518
91 788
343
b) Celkem
610 178
31.12.2010
Časové rozlišení mimořádné splátky
242 003
518
20.x.2011
Platba z BÚ (v roce 2011 12*)
518 390
518
91 788
343
a) DPH 20 %
221
b) Celkem
610 178
31.12.2011
Časové rozlišení mimořádné splátky
484 006
518
20.x.2012
Platba z BÚ (v roce 2012 12*)
518 390
518
91 788
343
a) DPH 20 %
221
b) Celkem
610 178
31.12.2012
Časové rozlišení mimořádné splátky
484 006
518
20.x.2013
Platba z BÚ (v roce 2011 12*)
518 390
518
91 788
343
a) DPH 20 %
610 178
31.12.2013
Časové rozlišení mimořádné splátky
484 006
518
20.x.2014
Platba z BÚ (v roce 2012 12*)
518 390
518
91 788
343
610 178
31.12.2014
Časové rozlišení mimořádné splátky
484 006
518
20.x.2015
Platba ŘS z BÚ (v roce 2013 6*)
518 390
518
91 788
343
b) Celkem 1.7.2015
a) DPH 20 % b) Celkem 1.7.2015
Vyřazení sanitních vozů z podrozvahové evidence
31.12.2015
Časové rozlišení mimořádné splátky
45
381
221
610 178
Nákup deseti sanitních vozů
381
221
b) Celkem
a) DPH 20 %
381
221
b) Celkem
a) DPH 20 %
381
381
221
10 000
50145
2 000
343
12 000
321
24 200 300
75x
242 003
518
381
Protože sanitní vozy nedosahují limitu pro ocenění dlouhodobého majetku dle ZDP, účtuje nájemce sanitní vozy rovnou do spotřeby.
35
První mimořádnou splátku je potřeba časově rozlišit, aby mohl nájemce uplatnit leasingové splátky jako daňově uznatelné. Celková výše nájemného č iní 2 420 030 + 60 * 518 390 Kč = 33 523 430 Kč. Doba nájmu je 60 měsíců, tudíž na jeden měsíc připadá poměrná část nájemného 558 723,83 Kč. Za rok 2010 lze uplatnit v daňových nákladech celkem 558 723,83 * 6 = 3 352 343 Kč. V dalších letech 2011 až 2014 lze uplatnit 6 704 686 Kč. V roce 2015 lze opět uplatnit 3 352 343 Kč. Za rok 2010 bude na řádných splátkách zaplaceno celkem 3 110 340 Kč, do nákladů může nájemce dále převést rozdíl 3 352 343 – 3 110 340 = 242 003 Kč, což je poměrná část první mimořádné splátky pro rok 2010. V dalších letech 2011 až 2014 bude tato poměrná část první mimořádné splátky činit 484 006 Kč. V roce 2015 bude poměrná část první mimořádné splátky činit opět 242 003 Kč. Protože nájemce účtuje v případě operativního leasingu dle účetních předpisů (viz kapitola 3) také o rovnoměrném leasingovém nájemném, splňuje podmínku časového rozlišení nákladů pro dané účetní období a může veškeré náklady odečíst od základu daně pro výpočet daně z příjmu. Dále nájemce jakožto plátce DPH nárokuje odpočet DPH na vstupu jak u leasingu operativního, tak také u finančního. Účtování mimořádné splátky ve finančním leasingu je více administrativně náročnější než u leasingu operativního, kde nájemce není povinen první mimořádnou splátku platit na začátku leasingové operace. Proto je pro nájemce efektivnější využít operativního leasingu, kdy má dále tu možnost uplatnit leasingové nájemné v nákladech o dva roky dříve než je tomu u leasingu finančního. Zde je nájemce vázán splněním další podmínky dle ZDP, a to dodržením minimální doby leasingové operace. Platba mimořádné splátky ve finančním leasingu dále negativně ovlivní peněžní toky nájemce, nebo-li cash flow. Tento ukazatel o firmě vypovídá, jak zdravě dokáže plánovat své peněžní příjmy a výdaje. Pokud nájemce zaplatí v roce 2010 mimořádnou splátku ve výši 2 904 040 Kč, zvýší tak své peněžní výdaje, což není žádoucí, neboť se může dostat do platební neschopnosti. Tyto finanční prostředky mohl nájemce použít za jiným účelem, předně za účelem podnikatelským a investovat je do svého provozu. Naopak u operativního leasingu je placené leasingové nájemné
36
ve stejné výši po celou dobu pronájmu, z pohledu cash flow se jedná o rovnoměrné rozložení investice. Na konci finančního leasingu odkoupí nájemce sanitní vozy za 10 000 Kč zcela odepsané, které může i nadále šestým rokem používat. Sice mu klesnou náklady vynaložené na jejich splácení, výrazně se však zvýší servisní náklady na opravy, neboť stáří sanitních vozů již překročilo jejich životnost. To se právě projevuje ve zvýšeném financování jejich provozuschopnosti.
4.4 Finanční aspekty Finanční aspekty a jejich kvantifikace představují ty nejpodstatnější výstupy, které ovlivňují podnikatelský subjekt v jeho rozhodování, zda dát přednost leasingu finančnímu či operativnímu. Tabulky č. 10 a 11 ukazují skladbu služeb a nákladů, které jsou zahrnuty v nájemném u operativního leasingu a ve splátkách u finančního. Tabulka č. 10: Skladba služeb v leasingových produktech, zdroj: vlastní Leasing
Skladba služeb
Operativní
Finance Financování vozu
Finanční
ano
ano
Silniční daň, rozhlasový poplatek
ano
ne
Dálniční známky
volitelné
ne
Platba na počátku leasingu (akontace)
ne
ano
Přechod vozidla do majetku klienta
ne
ano
Povinné ručeni
ano
volitelné
Pojištění havarijní a doplňkové pojištění
ano
volitelné
Opravy a údržba
ano
ne
Pneumatiky
ano
ne
Služby
Asistenční služba
volitelné
ne
navíc
Náhradní vozidlo
volitelné
ne
Tankovací karty
volitelné
ne
24 hod. Hot line
ano
ne
Provoz
37
Statistiky a reporting
ano
ne
Elektronická kniha jízd, monitoring vozidel
volitelné
ne
ano = zahrnuto, ne = není zahrnuto, volitelné = lze zahrnout Tabulka č. 11: Skladba nákladů v leasingovém nájemném a leasingové splátce, zdroj vlastní Náklad na provoz
Operativní leasing
Finanční leasing
financování
ano
ano
pojištění
ano
ano
opravy, údržba a pneumatiky
ano
ne
náhradní vozidlo
ano
ne
správa
ano
ne
palivo
ne
ne
ano = zahrnuto ve splátce, ne = není zahrnuto Z výše uvedeného vyplývá pro potřeby této komparace několik údajů, z nichž pouze některé budou tvořit jádro srovnání s jasnou vypovídací hodnotou měřitelnosti efektivity obou metod financování a jejich promítnutí do finančních aspektů nájemce. Je třeba si uvědomit, že v případě rozboru konstrukce měsíčních plateb u obou leasingových produktů lze hovořit o několika částech. Tyto části by potom mohly být charakterizovány ve dvou úrovních – rozsahem zpoplatněných služeb (kvalitativní pohled) a jejich cenou (kvantitativní pohled). Při komparaci finančních aspektů finančního a operativního leasingu je pak možné srovnávat pouze ty části měsíční splátky, které jsou shodné z pohledu rozsahu poskytovaných služeb u obou typů leasingu, ale rozdílné z pohledu výše jejich ceny (např. splátka ve finančním leasingu, resp. nájemné v operativním leasingu). Není relevantní zabývat se např. povinným ručením a havarijním pojištěním, které je součástí obou druhů plateb a představuje stejnou výši částky, proto může být z komparace abstrahováno. Stejně tak jde o služby, které v obou případech musí hradit nájemce, jen s tím rozdílem, že v prvním případě (u finančního leasingu) je uhradí nájemce sám třetí osobě, zatímco v operativním leasingu jsou tyto platby součástí měsíčního nájemného.
38
Další z nutně uvažovaných aspektů, které by zásadně měly ovlivnit rozhodování podnikatele, je výše nákladů obětovaných příležitostí, které ovšem nalezneme pouze u finančního leasingu. Jde o to, že sice hovořím o úhradě služeb, které jdou na vrub nájemce buď prostřednictvím přímých plateb třetím osobám (např. za servis, údržbu, opravy apod.), nebo prostřednictvím konstantní částky, která je součástí leasingového nájemného u operativního leasingu. Je zde ovšem nutno počítat s náklady na administraci těchto služeb u leasingu finančního. V případě operativního leasingu leží náklady celé administrace (nikoliv jen samotného výkonu) servisu – tedy odvoz vozidla do servisu, zajištění náhradního vozu atd. – na leasingové společnosti, zatímco u finančního leasingu musí nájemce počítat s tím, že tyto věci si bude muset obstarat zcela sám a k těmto účelům použít vlastní personální aparát přinejmenším jako investici času svých zaměstnanců. Abstrahuji-li tyto dílčí části ze skladby měsíčních plateb, dostávám se do situace, kdy do srovnání zahrnuji pouze čistou cenu finančních služeb bez DPH. Čistou cenou se rozumí ve finančním leasingu skladba následujících položek: -
splátku dluhu bez DPH,
-
finanční služba bez DPH,
-
počáteční akontace (v modelové kalkulaci od společnosti EKORENT, s. r. o., ve výši 10 % z pořizovací ceny),
-
cena za odkup vozidel po ukončení finančního leasingu ve výši 1 000 Kč za jedno vozidlo.
V operativním leasingu se jedná o tyto položky: -
nájem vozidel (částka vypočtená z rozdílu pořizovací a zbytkové hodnoty vozidel, viz tabulka č. 12),
-
provize leasingové společnosti ve výši 10 %,
-
úrok ve výši 9,64 % (úroková sazba jako v kalkulaci viz příloha č. 4).
39
Matematicky vyjádřeno jde o srovnání následujících částek: 1. Finanční leasing: 458 940 Kč/měsíčně po dobu 60 měsíců + 2 420 030 Kč (počáteční akontace) + 10 000 Kč (odkup po ukončení finančního leasingu). 2. Operativní leasing: 347 944 Kč/měsíčně po dobu 72 měsíců (neboli dva cykly operativního leasingu. Počítám tedy s tím, že leasingová smlouva bude obnovena a společnost bude další tři roky pokračovat v nájmu vozidel – viz níže). Ad 1. – částka vychází z modelové kalkulace společnosti EKORENT, s. r. o. Celková suma, kterou společnost zaplatí čistě za pořízení deseti vozidel s využitím finančního leasingu (bez nákladů na pojištění a následných nákladů na nutný servis a údržbu, jimiž se budeme zabývat později) je 29 966 430 Kč s tím, že po pěti letech splácení je nyní všech deset vozidel v majetku záchranné služby. Další důležitý fakt, který ještě budu zmiňovat a který nutně bude hrát roli v určení, která metoda leasingového financování je efektivnější, je skutečnost, do jaké míry jsou ambulantní vozidla nasazována do ostrého provozu, a tedy v jakém jsou po ukončení leasingu stavu. Číslo samo o sobě v podstatě není příliš důležité, ale je nutné s něčím počítat. Na základě informací, které uvedl ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek v rozhovoru pro Český rozhlas dne 5. května 2009 46 jsem stanovila roční nájezd vozidel na 60 000 km/ročně. Modelová společnost tedy po pěti letech splácení nyní vlastní deset vozidel, které mají ujeto 300 000 km, což je ovšem za definitivní hranicí použitelnosti. Náklady na údržbu takto ojetých vozidel dramaticky rostou a vzhledem k faktu, že jsou hrazeny nájemcem, tvoří propastný rozdíl v nákladech na samotné financování vozového parku finančním leasingem od leasingu operativního, ale o tom až dále. V časové ose se ovšem nacházíme na konci pátého roku, přičemž v této práci počítám s cyklem šestiletým. I o této skutečnosti se ještě na jiném místě zmíním.
46
PANCÍŘ, T. Rozhovor s Martinem Houdkem, ředitelem ÚSZSSK, Český rozhlas Střední Čechy, 5. 5. 2009, [online]. Přepis dostupný na WWW:< http://www.rozhlas.cz/strednicechy/kveci/_zprava/578237> Martin Houdek v rozhovoru dokonce uvedl, že sanitky ZSSK najedou v praxi cca 300 000 km za tři až čtyři roky. Já ovšem uvádím nižší číslo. Jak bude dále osvětleno, pokud bych použila počet ujetých kilometrů vyšší, rozdíl mezi finančním a operativním leasingem by byl o to víc markantnější, a to právě ve prospěch leasingu operativního.
40
Ad 2. – částka vychází z výpočtu, kdy je na začátku stanovena leasingová cena rozdílem mezi pořizovací a zůstatkovou cenou vozidel. Zde je velmi důležité zmínit, že rozdíl mezi opotřebováváním vozidel v ostrém provozu a mezi opotřebováváním zdravotnické přístrojové techniky, jíž jsou vozidla osazena, je značný. Po konzultaci s odborníky společnosti NoVa car, s. r. o., která poskytuje operativní leasing, jsem ve výpočtu použila zůstatkovou hodnotu vozidel ve výši 40 % z ceny pořizovací a zůstatkovou hodnotu zdravotnických přístrojů a techniky ve výši 70 % z pořizovací ceny (10 % opotřebení ročně). Zdravotnická technika totiž není mechanicky natolik namáhána, aby se její opotřebení projevilo natolik, jako je tomu u vozidel, které ročně ujedou 60 000 km. Po třech letech dojde k obnovení leasingové smlouvy na další tři roky s tím, že vzhledem k relativně nízkému opotřebení zdravotnické techniky je nutné pouze obnovit vozový park, nikoliv však tuto techniku. Počítám-li s opotřebením 10 % ročně, rozdíl mezi pořizovací cenou promítnutou nákupem nových deseti vozidel a jejich osazení již použitým vybavením, které tedy leasingová společnost nemusí znovu a nákladně pořizovat, a cenou zůstatkovou je totožný jako v příkladu první tříleté periody. Tabulka č. 12: Výpočet výše dluhu – první tříletá perioda, zdroj: vlastní Sanitní vozy
Zdravotnická technika
Celkem
Pořizovací cena
9 054 800 Kč
15 145 500 Kč
24 200 300 Kč
Zůstatková cena
3 621 920 Kč
10 601 850 Kč
14 223 770 Kč
Výše dluhu
9 976 530 Kč
Matematicky vyjádřený výpočet výše částky po doplnění do vzorce pro výpočet měsíční splátky z předešlé kapitoly vypadá takto: a = (9 976 530 Kč * 0,0964 * 30/360) / [1 – (1 / 1 + 0,0964 * 30/360) 36] = 320 231 Kč Z uvedeného výpočtu vyplývá měsíční splátka 320 231 Kč. Navýšení úvěru činí 1 872 017 Kč. Provize leasingové společnosti činí 10 % z výše dluhu, což je 997 653 Kč. Celková výše leasingového nájemného oproštěného od nákladů na servis, pojištění atd. je 320 231 + (997 653 / 36) = 347 944 Kč. 41
Tabulka č. 13: Výpočet výše dluhu – druhá tříletá perioda, zdroj: vlastní Sanitní vozy
Zdravotnická technika
Celkem
Pořizovací cena
9 054 800 Kč
10 601 850 Kč
19 656 650 Kč
Zůstatková cena
3 621 920 Kč
6 058 200 Kč
9 680 120 Kč
Výše dluhu
9 976 530 Kč
Z výše dluhu v tabulce č. 13 vyplývá, že celková výše leasingového nájemného oproštěného od nákladů na servis, pojištění atd. bude totožná, jako v první tříleté periodě. Celková suma po šestiletém pronájmu vozidel v rámci operativního leasingu tedy činí 25 051 968 Kč. Nyní se dostávám do okamžiku, kdy lze poprvé hmatatelně srovnat dílčí dopady financování vozidel v rámci finančního a operativního leasingu. Na straně finančního leasingu je zde ukončený pětiletý cyklus s vynaloženými dílčími náklady ve výši 29 966 430 Kč a deseti velmi opotřebovanými vozidly v celkové hodnotě sotva jeden milion korun v majetku společnosti, která jsou ovšem pouze obtížně prodejná (málokdo bude poptávat ojetá vozidla, která mají najeto cca 300 000 km). Pokud by záchranná služba chtěla nadále pokračovat v jejich užívání, musela by vynaložit značné náklady na jejich servis, neboť vozidla v tomto stavu vyžadují vysoké náklady na udržení v provozuschopném stavu. Záchranná služba po tomto pětiletém cyklu disponuje vlastní zdravotnickou technikou, která je ještě v relativně uspokojivém stavu a tudíž není nutné vynakládat další náklady na jejich renovaci. Pokud tedy uvažuji o cyklu šestiletém, pravděpodobně by došlo k tomu, že záchranná služba by (v případě finančního leasingu) z těchto ojetých aut na pokraji životnosti musela na vlastní náklady vymontovat veškeré zákonem předepsané zdravotnické vybavení, tato vozidla odprodat (řekněme za cca milion korun) a nakoupit podle stejného klíče nová vozidla na finanční leasing a osadit je vlastním vybavením. Dostávám se tak do situace, kdy společnost uzavře novou leasingovou smlouvu na nových deset vozidel v ceně 905 480 Kč/ks, což představuje akontaci ve výši 905 480 Kč (za 10 vozidel) a měsíční splátky (opět bez pojištění a DPH) ve výši 171 709 Kč (se stejnou úrokovou sazbou 9,64 %). Výsledkem za šest let by tedy bylo 42
zaplacení 29 966 430 Kč mínus 1 000 000 Kč za odprodej starých vozidel plus 905 480
Kč
za
akontaci
nových
vozidel
plus
suma
2 060 508
Kč
jako
dvanáctinásobek měsíční splátky. Celkem 31 932 418 Kč za šest let provozu bez nákladů na servis a údržbu a pojištění. Podrobněji to ukazuje tabulka č. 1 4. Tabulka č. 14: Náklady na financování vozového parku, zdroj: vlastní Položky
Operativní leasing
Finanční leasing
347 944 Kč * 72 =
458 940 Kč * 60 =
25 051 968 Kč
27 536 400 Kč
Akontace
0 Kč
2 420 030 Kč
Odkupní cena
0 Kč
10 000 Kč
Prodej starých aut 47
0 Kč
- 1 000 000 Kč
Akontace nových vozidel
0 Kč
905 480 Kč
Nové měsíční splátky
0 Kč
Měsíční splátka
Celkové finanční náklady
25 051 968 Kč
171 709 Kč * 12 = 2 060 508 Kč 31 932 418 Kč
Oproti celkovým nákladům finančního leasingu nájemce (v modelovém provozu) po dvou cyklech operativního leasingu vynaložil celkem již zmiňovaných 25 051 968 Kč. Financování operativním leasingem by pro něj bylo stále výhodné i za předpokladu, kdyby leasingová společnost neuplatňovala úrokovou sazbu ve výši 9,64 %, ale až do výše cca 25 %. To ovšem ještě nezmiňuji náklady na servis a údržbu. Tyto jsou zpravidla v případě operativního leasingu (u uzavřených kalkulací) konstantní po celou dobu nájmu vozidel. Za předpokladu, že se vychází z reálných, nikoliv iracionálně nadhodnocených čísel, kdy se leasingová společnost snaží pro svého klienta minimalizovat náklady a maximalizovat užitek, musí být tento servis pro nájemce vozidel logicky výhodnější, než je tomu u leasingu finančního. Díky tříletým cyklům má nájemce k dispozici stále relativně „nová“ vozidla, která díky nízkému počtu ujetých kilometrů nevyžadují nijak nákladný servis, zatímco v případě finančního leasingu od třetího roku dále dochází často k problematickému servisování vozidel, které je díky 47
snižuje výši nákladů
43
charakteru jejich využití neustále nutné udržovat v perfektním stavu. Silně opotřebené vozidlo, jehož stáří se blíží 300 000 km, může pacienta spíše ještě více ohrozit na životě než jej bezpečně a rychle dopravit do zdravotnického zařízení.
44
ZÁVĚR V této bakalářské práci se mi podařilo prokázat, že v případě potřeby pořízení deseti nákladných a sofistikovaně vybavených ambulantních vozů rychlé lékařské pomoci, je jednoznačně efektivnější využít financování operativním leasingem. Ve své práci jsem sice představila teoretický modelový provoz fiktivní společnosti, jejíž činnost a působení bylo do jisté míry trivializováno, nicméně jsem vycházela z konkrétních a reálných nabídek vypracovaných certifikovanými společnostmi, které se primárně věnují trhu s novými vozidly záchranné služby, jejich osazováním zákonem vymezenými přístroji a zařízeními, včetně nákladného lékařského technického vybavení. Pro potřeby této práce jsem rovněž využila informace z několika konzultací s předními specialisty různých významných leasingových společností, které se kromě finančního leasingu orientují také na stále progresivnější operativní leasing. V praktické části jsem aplikovala na modelový provoz konkrétní nabídku na financování ambulantních vozů finančním leasingem, která mohla být srovnána s dopady financování leasingem operativním. Výsledek mé analýzy jednoznačně potvrdil, že v tomto případě je operativní leasing nejen finančně výhodnější, co se týče nákladů počitatelných a plánovatelných, ale je zde rovněž silný předpoklad, že kratší časové intervaly, které operativní leasing užívá, mají nezpochybnitelný vliv na standardní kvalitu a tudíž bezproblémovou provozuschopnost vozového parku, zatímco finanční leasing nechává toto břemeno plně na nájemci těchto vozidel. Může se tak stát (jako to vyšlo i mě, v modelovém provozu na základě aplikace podkladů a empirických zkušeností Záchranné služby Středočeského kraje), že po ukončení splácení finančního leasingu nájemci zůstane flotila vozidel za hranicí bezpečné a přiměřeně nákladné použitelnosti, což v případě nezodpovědného přístupu může v krajních okolnostech znamenat i ohrožení životů převážených pacientů, posádky i ostatních účastníků silničního provozu. Problémem zůstává, že v současné době v České republice neexistuje žádná společnost, která by nabízela zdravotnickým zařízením financování jejich vozového parku ambulantních vozidel operativním leasingem, a to ani přes matematicky
45
prokázanou skutečnost, že výše úrokové sazby by mohla být více než dvojnásobně vyšší než u sazeb běžných pro finanční leasing. Výše vynaložených nákladů nájemce přitom bude u operativního leasingu stále nižší než u finančního. Z podnikatelského úhlu pohledu je úplně vedlejší, zda dochází k pořízení a užívání vozů vlastních nebo k užívání vozů pronajatých, podstatná je jedině výše vynaložených nákladů na toto užívání. Díky operativnímu leasingu navíc nevzrůstají náklady na personální zajištění provozu vozového parku a náklady obětovaných příležitostí v případě (častých) mimořádných událostí, jako jsou např. havárie či poruchy, jdou plně na vrub leasingové společnosti, která toto promítne do výše nájmu.
Vzhledem
k obvyklému
rozsahu
spravovaných
vozidel
leasingovými
společnostmi poskytujícími operativní leasing lze předpokládat, že má silné vazby na smluvní a výhodné servisní firmy (pokud je sama nevlastní) a tedy dosahuje značných úspor z rozsahu, což se rovněž přenáší do výše nájemného, ale také do zisku těchto leasingových společností. Nespornou výhodou financování vozidel operativním leasingem je fakt, že časová investice managementu společnosti a provozního personálu nemusí být vynaložena na udržování provozuschopného vozového parku, ale především na rozvoj a
zkvalitňování
vlastního
předmětu
podnikání,
což
společnost
činí
konkurenceschopnější, efektivnější, ziskovější, tedy v případě záchranné služby prospěšnější zdraví pacientů.
46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Bibliografie: [1] BENDA, V. a kol. Leasing : právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. 3. vyd. Praha : POLYGON, 2006. 384 s. ISBN 80-7273-132-7. [2] BOHANESOVÁ, E. Finanční matematika I. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2006. 118 s. ISBN 80-244-1294-2. [3] DOUBRAVA, M. Leasingová smlouva : tuzemská i mezinárodní. 1. vyd. Praha : LINDE, 2003. 93 s. ISBN 80-86131-47-5. [4] JINDROVÁ, B. Leasing : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing, 1999. 116 s. ISBN 80-7169-611-0. [5] VALOUCH, P. Leasing v praxi : praktický průvodce. 4. aktualiz. vyd. Praha : GRADA Publishing, 2009.128 s. ISBN 978-80-247-2923-7. Periodika: [6] BERÁNEK, K. Za poklesem leasingu u nás není pouze globální recese. Hospodářské noviny, 9. 4. 2010. [7] MITTERWALD, M. Operativní leasing je populárnější. Hospodářské noviny, 18.11.2009. Zákony: [8] Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění [9] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění [10] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění
47
[11] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění [12] Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění [13] Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění [14] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění [15] Vyhláška č. 49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění vyhlášky 51/1995 Sb., v platném znění [16] Vyhláška 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění [17] Evropská norma ČSN EN 1789 Zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení – Silniční ambulance Internetové články: [18] Deset nových sanitek pro pražskou záchranku [online]. Magistrát Hlavního města Prahy. [cit. 2010-06-18]. Dostupný na WWW: < http://magistrat.prahamesto.cz/73171_Deset-novych-sanitek-pro-prazskou-zachranku>. [19] Charakteristika leasingu [online]. Česká leasingová a finanční asociace. [cit. 2010-06-02]. Dostupný na WWW: < http://www.clfa.cz/index.php?textID=39>. [20] Všeobecné podmínky leasingu movitých věcí [online]. Česká leasingová a finanční asociace. [cit. 2010-06-10]. Dostupný na WWW: < http://www.clfa.cz/index.php?textID=42>. [21] Otevřená kalkulace – Partner Plan [online]. Lease Plan. [cit. 2010-06-18]. Dostupný na WWW: < http://www.leaseplan.cz/operativni-leasing-otevrena-kalkulace/otevrenakalkulace/>
48
[22] Leasing [online]. Business Lease. [cit. 2010-06-18]. Dostupný na WWW: < http://www.businesslease.cz/page/pagecontent/Produkty+a+služby/Leasing/Leasing.html>. [23] PANCÍŘ, T. Martin Houdek, ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje. [online]. Český rozhlas Střední Čechy 5. 5. 2009, Přepis dostupný na WWW:< http://www.rozhlas.cz/strednicechy/kveci/_zprava/578237>
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1
Účtování nájemce o poplatku
str. 26
Tabulka č. 2
Účtování nájemce o záloze na splátku nájemného
str. 26
Tabulka č. 3
Účtování nájemce o zařazení předmětu a předpisu nájemného
str. 27
Tabulka č. 4
Splátkový kalendář
str. 28
Tabulka č. 5
Účtování nájemce o nájemném placeném předem
str. 29
Tabulka č. 6
Účtování nájemce o nájemném placeném pozadu
str. 39
Tabulka č. 7
Charakteristika leasingových produktů
str. 31
Tabulka č. 8
Výpočet rovnoměrných daňových odpisů
str. 32
Tabulka č. 9
Účtování nájemce ve finančním leasingu
str. 34
Tabulka č. 10
Skladba služeb v leasingových produktech
str. 37
Tabulka č. 11
Skladba nákladů v leasingovém nájemném a leasingové splátce
str. 38
Tabulka č. 12
Výpočet výše dluhu – první tříletá perioda
str. 41
Tabulka č. 13
Výpočet výše dluhu – druhá tříletá perioda
str. 42
Tabulka č. 14
Náklady na financování vozového parku
str. 43
49
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Seznam použitých účtů
str. 51
Příloha č. 2
Seznam použitých zkratek
str. 52
Příloha č. 3
Specifikace – cenová kalkulace vozidla RLP
str. 53
Příloha č. 4
Kalkulace finančního leasingu vozidla RLP
str. 57
50
Příloha č. 1 Seznam použitých účtů 221
Bankovní účty
314
Poskytnuté provozní zálohy
321
Závazky z obchodních vztahů (Dodavatelé)
325
Ostatní závazky
343
Daň z přidané hodnoty
381
Náklady příštích období
383
Výdaje příštích období
501
Spotřeba materiálu
518
Ostatní služby
75x
Podrozvahové účty
51
Příloha č. 2 Seznam použitých zkratek s. r. o.
Společnost s ručením omezeným
ks
kus
km
kilometr
DRNR
Doprava raněných, nemocných a rodiček
RLP
Rychlá lékařská pomoc
RZP
Rychlá zdravotní pomoc
ZDP
Zákon o daních z příjmů
ZDPH
Zákon o dani z přidané hodnoty
DPH
Daň z přidané hodnoty
BÚ
Bankovní účet
52
Příloha č. 3 Specifikace – cenová kalkulace vozidla RLP
FOSAN Ivančice, Alexovice 3, 664 91 Ivančice, tel 546452116 Držitel certifikátu jakosti ČSN EN ISO 9009:2001 a ČSN EN 729-2 FOSAN s.r.o., Řeznovice 86, 664 91 Ivančice KB Ivančice: 1049580207/0100 v Kč
IČO: 64509214 DIČ: CZ64509214 e-mail:
[email protected] www.fosan.cz
SPECIFIKACE - CENOVÁ KALKULACE sanitního vozidla RLP Mercedes Benz Sprinter 324/35 KAWA - Furgon Zákazník: A. Vozidlo Mercedes -Benz Sprinter 319CDI/S KAWA pro přestavbu ● ● ● ● ● ●
Technické údaje celková hmotnost vozu – 3500 kg motor - přeplňovaný vznětový šestiválec s obsahem 2989 ccm převodovka 6-ti stupňová manuální rozvor- 3 665mm rozměry ložné plochy v mm – 3 265 x 1 780 x 1940 servisní interval 35 000 až 45 000 km
Výbava vozidla Standardní: ● emise EURO 5 ● airbag řidiče ● dvousedadlo spolujezdce ● el. stahování oken ● předmontáž pro radio v kabině řidiče ● centrální uzamykání na dálkové ovládání ● třetí brzdové světlo ● otáčkoměr ● imobilizér ● posilovač řízení – servořízení ● ABS + ASR + ESP ● kotoučové brzdy vpředu a vzadu ● boční posuvné dveře vpravo ● zesílený stabilizátor přední nápravy ● zadní lapače nečistot ● předehřev paliva ● odhlučnění na úroveň osobních vozů ● uzamykání palivové nádrže Na přání: ● zadní dveře s okny ● okno vpředu vpravo posuvné v bočních dveřích ● zesílený stabilizátor zadní nápravy ● přídavná zesílená baterie 12 V
53
4 800,9 404,4 306,6 049,-
● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●
dělící relé pro přídavnou baterii zesílený alternátor 14 V , 180 A elektricky vyhřívaná a seřiditelná zpětná zrcátka vysoká střecha + vysoké zadní dveře nástupní schůdek u zadních dveří široký dělící stěna s posuvným oknem zadní dveře otevíratelné o 270˚ vnitřní zpětné zrcátko mlhovky integrované do předních světlometů přední lapače nečistot zvuková signalizace couvání uzamykatelná schránka u spolujezdce tlumiče pro obytnou zástavbu ukazatel servisních intervalůASSYST airbag spolujezdce – vč.napínačů pásů okenní airbagy klimatizace prostoru řidiče a spolujezdce zesílené tlumiče zadní nápravy nezávislé teplovzdušné topení prostoru sanitní zástavby
Cena výbavy na přání
2 560,10 460,6 330,35 289,7 530,6 974,11 015,1 215,4 040,1 080,4 310,820,13 800,2 694,10 460,16 060,43 200,2 560,30 424,235 480,-
Cena základního modelu 313 CDI/S, 95kW/ 129k/ 305Nm
670 000,-
A. Celkem vozidlo Mercedes Benz Sprinter 313 CDI/S KAWA Kč bez DPH
905 480,-
B. Sanitní výbava RLP pevná 1.Výstražné světelné zařízení - modrá záblesková rampa Britax Premier Hazard se 4 záblesk. světly nebo Federal Signal VAMA se dvěma záblesk. světly v přední části střechy a výstražné zvukové zařízení - siréna AS250 nebo 7004-12GB29T s ovládacími prvky v kabině řidiče a repro 100W v rampě 2.Modrý dvouzáblesk. maják HELLA KLX nebo Federal LE106 v zadní části střechy, 3.Modrá světla LED Federal Signal blikající oválná vpředu na masce vozidla - 2 ks 4.Oranžová oboustranně blikající světla HELLA na zadní hraně střechy - 2 ks 5.Pracovní světla HELLA na zadní hraně střechy, svítící dozadu s ovládáním od řidiče i od zadních dveří - 2 ks 6.Lampička na čtení map před spolujezdcem na ohebné hadici typ HELLA 7.Anténa radiostanice na střeše vozidla s koaxiálním kabelem a el. přívodem na přístrojové desce 8.Montáž radiostanice do kabiny – dodává a montuje zákazník 9.Stropní osvětlení ambulantního prostoru čtyřmi zářivkovými světly 2 x 8W s dvojí intenzitou s vypínačem u řidiče a u zadních dveří 10.Pomocné osvětlení ambulantního prostoru jedním žárovkovým světlem na stropě a s osvětlením bočního schodu s kombinovaným ovládáním přímo ve světle a dveřním spínačem v bočních a zadních dveřích 11.Teplovodní závislé topení Ateso ambulantního prostoru s mechanickým uzavíracím ventilem a s termostatem 12.Nabíječka Eprona 12/230V 15A autobaterí s automatickou ochranou proti přebíjení 13.Ovládací panel pro topení, osvětlení a signalizaci řidiči na levé stěně nad sedadlem lékaře 14.Zásuvky 12V: na levé stěně ambul. prostoru u přístrojů 3x, vzadu 1x, v kabině u spolujezdce 1x 15.Lékařské bodové halogenové světlo na stropě ambul. prostoru naklápěcí – 2x 16.Předehřev chladící kapaliny motoru Calix 230V 17.Přídavné el. topení 230V s ventilátorem a termostatem 18.Autorádio PANASONIC s RDS 19. 20.Zvuková signalizace z ambulantního prostoru k řidiči 21.Světelná signalizace otevření dveří ambulantního prostoru u řidiče - kontrolka v zorném poli na palubovce 22.Vstup 230V na levém boku za dveřmi řidiče a vnitřní rozvod s jištěním a blokováním startování , dále s dvojzásuvkou na levé stěně ambulantního prostoru, šňůra s koncovkami pro připojení na vnější zdroj 15m,
54
revize el. instalace, el. schéma 23.volné na doplňky 24.Střešní obousměrný ventilátor SIROCO 12V 25.Výztuhy karoserie AL plechem pro uchycení sanitní zástavby vč. vyztužení pro lékařské přístroje vlevo vpředu 26.Tepelná a hluková izolace ambulantního prostoru PUR pěnou kombinovanou s tvrdým pěněným samozhášejícím polystyrenem 27.Obložení stěn a stropu netříštivým, desinfikovatelným, snadno omyvatelným materiálem - RAL plech + oplechování zadních dveří - nerez 28.Vyrovnání podlahy a její obložení protismykovým desin. mat. - ALTRO - s olištováním vstupů 29.Zatmelení všech spojů obložení v ambulantním prostoru 30.Okno v příčce s posuvnými skly - u MB součástí vozidla 31.Prostor nad kabinou řidiče otevřený - odhlučněný, zateplený a obložený se dvěma svislými pružnými popruhy 32.Skříňka pro uložení matrace na levé stěně vzadu nad levým zadním podběhem 33.Skříňka s nerez pracovní deskou se zvýšeným okrajem a nerez umyvadlem, vpravo pokračuje skříňka zásuvkami a úložným prostorem pro lék. kufr – vše umístěno na přepážce 34.Dávkovač dezinfekce nad umyvadlem 35.Skříňka na spisy mezi sedadly v kabině řidiče 36.Poličky na léky ( 3ks ) s plexi ohrádkami na levém boku vpředu ( nad umyvadlem ) 37.Skříňka podstropní nábytková s přesuvnými dvířky po celé levé stěně pod stropem 38.Skříňka podstropní nábytková s přesuvnými dvířky po celé pravé stěně pod stropem – mimo bočních dveří 39.Sedačka čalouněná za hlavou pacienta typu Miesen, sklopná na přepážku se samonavíjecím bezp. pásem 40.Sedačka čalouněná s hlav. opěrou a bočními madly typu Miesen, u pravé stěny za bočními dveřmi sklopná na stěnu se samonavíjecím bezp. pásem 41.Lavice čalouněná na pravém podběhu s opěrou zad a hlavy s úložným prostorem a sklopným sedákem s bezp. pásem 42.Stůl nosítek odpružený v hlavové části s bočním posuvem s úložným prostorem fixace nosítek (zadní část) – trn na stole, oko na nosítkách 43.Uchycení pro křeslo/nosítko FERNO 107C na pravou stěnu vzadu 44.Sklopné držáky druhých nosítek FERNO 107C ve vodorovné poloze na pravé stěně za bočními dveřmi 45.Stropní madlo nad nosítky nerez 46.Madla pro nástup u bočních dveří vlevo, vpravo vodorovně na přepážce, vpravo u zadních dveří 47.Nerez držák infuz. lahví a PE vaků se silentblokem na stropním madle – 2+2 48.Odpadní nádoby: komunální odpad - 1ks, biologický odpad – 1ks 49.Hasicí přístroj 2kg v ambulantním prostoru – 1ks, jeden kus u řidiče 50.Uchycení pro dvě kyslíkové lahve 2x 10 l v levém zadním rohu se dvěma rychlospojkami 51.Vedení kyslíku mezi lahví 10l a rychlospojkami 52.Panel s dvěmi rychlospojkami na levé stěně u přístrojů a s jednou rychlospojkou u dýchacího přístroje 53.Uchycení pro kyslíkovou láhev 2 l - 2ks 54.Montáž držáků přístrojů dle přání objednatele ( Oxylog, injektomat, odsavačka ) 55.volné na doplňky 56.Věšáčky na šaty v kabině řidiče i v ambulantním prostoru 4 ks 57.Zmatnění oken ambulantního prostoru do 1/2, nahoře proužky 58.Výstražný červený reflexní pruh po obvodě vozidla, nápisy dle vyhlášky, volací znak a logo uživatele, 4x - znaky modré hvězdy života dle dispozic zákazníka 59.Klimatizace zadního prostoru přídavná střešní WEBASTO 60.Držák na defibrilátor, pevný, nerez, umístěn u hlavy nosítek vlevo Součástí dodávky je návod k obsluze vč. schéma el. instalace nástavby 12V a 220V a revize 220V.
Cena pevné sanitní výbavy bez DPH..............................................................592 400,- Kč
55
Pozn.: Nábytek od fy. FOSAN je vyroben z lehčené laminované vysoce kvalitní laťovky! - barevný odstín lze zvolit ( bezplatně nabízíme barevné rozlišení dvířek popř. čelních stěn zásuvek ). Položky z této nabídky je možno měnit popř. úplně vynechat a doplnit z vlastních zdrojů - odečítá se z ceny dle ceníku. Uspořádání interiéru dle dohody. Veškeré výše uvedené ceny bez DPH!!!
Cenová kalkulace
cena bez DPH A. Mercedes Sprinter 313CDI/35 KAWA vč.výbavy na přání 905 480,- K B. Cena pevné sanitní výbavy 592 400,- Kč E. Držiaky prístrojov 22 600,F. Cena transportnej techniky 152 890,G. Prístroje celkom 676 200,H. Doplnková výbava celkom 55 460,I. Kompletačný zdravotnícky materiál celkom odhad cca 15 000,Celková cena sanitního vozidla RLP MB Sprinter 2 420 030,- Kč bez DPH
Záruční a servisní podmínky MB Sprinter ( nejsou zástavbou omezeny! ) Záruční podmínky: 24 měsíců bez omezení počtem km na motor, převodovku a hnanou nápravu Servisní podmínky: interval pro výměnu oleje - 30 000 až 45 000 km ( za použití Assystu ) Garanční prohlídky po 60 000 km. Podrobnější záruční a servisní podmínky vozidel MB Sprinter v servisní knížce vozidla.
V Ivančicích dne Jan Ryška jednatel FOSAN s.r.o.
56
Příloha č. 4 Kalkulace finančního leasingu vozidla RLP
57
