Oceňování zásob vlastní výroby v zemědělském podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Oceňování zásob vlastní výroby v zemědělském podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Lucie Bartůňková

Jana Dřevojanová

Brno 2012

Velice ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Lucii Bartůňkové za odborné vedení, cenné rady a připomínky a za vstřícný přístup. Dále bych ráda poděkovala majitelům společnosti KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. za odborné rady a připomínky k mé práci a poskytnuté informace. A v neposlední řadě bych ráda poděkovala účetní Pavle Plockové za poskytnutí materiálů, informací a času, který se mnou strávila na konzultacích.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Oceňování zásob vlastní výroby v zemědělském podniku“ vypracovala samostatně, pod odborným vedením Ing. Lucie Bartůňkové a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne 10. května 2012

__________________ Jana Dřevojanová

Abstract Dřevojanová, J. Appraisement stocks of own production in agriculture company. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. Bachelor's thesis deals with the inventory of production the problems of inventory production. The aim is to determine the optimal method of inventory valuation in the production unit Jaroměřice KLAS, spol. s. r. o. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part deals with the characteristics of stocks and their valuation and accounting of inventory including specifics in agricultural company. In this section costing and inventory supplies are listed. The practical part includes information about company, information about stocks of own production and inventory valuation of own production in agricultural company. In conclusion of the practical part I mentioned calculation of costs and inventory stock in the unit. The work ends with a summary of the results and recommendations for the company in valuing inventory and the production of internal guidelines. Keywords Stocks of own production, appraisement of stocks, accounting, calculation, agricultural company.

Abstrakt Dřevojanová, J. Oceňování zásob vlastní výroby v zemědělském podniku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářské práce se zabývá problematikou zásob vlastní výroby. Cílem práce je stanovit optimální způsob oceňování zásob vlastní výroby v účetní jednotce KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám charakteristikou zásob, jejich oceňováním a účtováním včetně specifika účtování zásob v zemědělském podniku. V této části je uvedena i kalkulace a inventarizace zásob. Praktické část zahrnuje informace o společnosti, informace o zásobách vlastní výroby a o oceňování zásob vlastní výroby v zemědělském podniku. V závěru praktické části mám uvedenou kalkulaci nákladů a inventarizaci zásob v účetní jednotce. Práce je zakončena shrnutím výsledků a doporučením pro firmu v oblasti oceňování zásob vlastní výroby a v oblasti vnitropodnikových směrnic. Klíčová slova Zásoby vlastní výroby, oceňování zásob, účetnictví, kalkulace, zemědělský podnik.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Literární rešerše

12

3.1

Charakteristika zásob ..............................................................................12

3.2

Členění zásob ...........................................................................................12

3.3

Účtování zásob .........................................................................................13

3.3.1

Účtování zásob způsobem A ............................................................13

3.3.2

Účtování zásob způsobem B ............................................................15

3.3.3

Společná ustanovení při účtování způsobem A a B.........................16

3.4

Účtování zemědělské výroby ...................................................................19

3.4.1

Nedokončená výroba .......................................................................19

3.4.2

Pěstování meziplodin na zelené hnojení ........................................ 20

3.4.3

Výrobky ............................................................................................21

3.4.4

Zvířata ..............................................................................................21

3.4.5

Škody v zemědělské výrobě ............................................................ 22

3.5

Oceňování zásob ..................................................................................... 23

3.5.1

Ocenění zásob vlastní výroby při pořízení...................................... 23

3.5.2

Oceňování zvířat ............................................................................. 24

3.5.3

Oceňování zásob při vyskladnění ................................................... 25

3.6

Kalkulace nákladů................................................................................... 25

3.6.1

Charakteristika pojmů .................................................................... 25

3.6.2

Druhy nákladových kalkulací ......................................................... 26

3.6.3

Členění nákladů .............................................................................. 27

3.6.4

Obecný kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů.................... 28

3.6.5

Metody kalkulace v zemědělství ..................................................... 28

3.7

Vnitropodnikové směrnice ..................................................................... 29

Obsah

6

3.7.1 4

Vnitropodnikové předpisy a legislativa .......................................... 30

Vlastí práce 4.1

32

Charakteristika společnosti .................................................................... 32

4.1.1

Odběratelé a dodavatelé ................................................................. 33

4.1.2

Účetní systém podniku ................................................................... 33

4.1.3

Aktiva podniku................................................................................ 34

4.1.4

Pasiva podniku................................................................................ 35

4.1.5

Hospodářský výsledek .................................................................... 36

4.2

Zásoby ..................................................................................................... 36

4.2.1

Oceňování zásob ............................................................................. 38

4.3

Rostlinná výroba..................................................................................... 38

4.4

Živočišná výroba ......................................................................................41

4.5

Kalkulace nákladů................................................................................... 44

4.5.1

Kalkulace nákladů v rostlinné výrobě............................................. 44

4.5.2

Kalkulace nákladů v živočišné výrobě ............................................ 50

4.6

Inventarizace........................................................................................... 55

5

Závěr

56

6

Literatura

58

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Pořízení zásob nákupem

14

Obr. 2

Spotřeba materiálu

14

Obr. 3

Reklamace zásob

14

Obr. 4

Pořízení zásob vlastní výroby

15

Obr. 5

Účtování nakupovaných zásob v průběhu roku

15

Obr. 6

Účtování nakupovaných zásob na konci roku

16

Obr. 7

Účtování zásob vlastní výroby na konci roku

16

Obr. 8

Nevyfakturovaná dodávka u účtování způsobem A

16

Obr. 9

Nevyfakturovaná dodávka u účtování způsobem B

17

Obr. 10

Účtování zásob na cestě způsobem A

17

Obr. 11

Inventarizační rozdíly u zásob vlastní výroby účtované způsobem A

18

Inventarizační rozdíly u zásob vlastní výroby účtované způsobem B

19

Obr. 13

Opravné položky k zásobám

19

Obr. 14

Účtování nedokončené výroby

20

Obr. 15

Účtování zvířat

22

Obr. 16

Členění kalkulačního systému z hlediska vztahu kalkulací k časovému zpracování a využití

26

Obr. 17

Procentní vyjádření stavu aktiv k 31. 12. 2011

35

Obr. 18

Procentní vyjádření stavu pasiv k 31. 12. 2011

36

Obr. 19

Srovnání nákladů před a po navržených úpravách u rostlinné výroby

54

Srovnání nákladů před a po navržených úpravách u živočišné výroby

54

Obr. 12

Obr. 20

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Výpočet přírůstku živé hmotnosti zvířete ve sledovaném období

24

Tab. 2 Položky obecného vzorce pro kalkulaci nákladů v zemědělství

28

Tab. 3

Kalkulační metody, které se používají v zemědělství

29

Tab. 4

Stav zásob vždy k 31. 12. příslušného roku (v tisících Kč)

37

Výměra plochy a velikost sklizně zemědělských plodin za rok 2011

39

Tab. 6

Výrobky rostlinné výroby v roce 2011

40

Tab. 7

Stav hovězího dobytka v roce 2011

41

Tab. 8

Nakoupená krmiva v roce 2011

42

Tab. 9

Stav výrobků živočišné výroby v roce 2011

42

Tab. 10

Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2010/2011

43

Tab. 11

Kalkulace nákladů na ozim v roce 2010 a 2011

46

Tab. 12

Zaúčtování nákladů v roce 2011

47

Tab. 13

Celkové náklady na 1 ha ječmene ozimého, pšenice ozimé a řepky

47


48

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové výrobní režie u rostlinné výroby

49

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové správní režie u rostlinné výroby

49

Tab. 17

Kalkulace nákladů na 1 l mléka

51

Tab. 18


51

Tab. 5

Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16

Seznam tabulek

Tab. 19 Tab. 20

9

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové výrobní režie u živočišné výroby

52

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové správní režie u živočišné výroby

52

Úvod

10

1 Úvod Zemědělství se vyvinulo už před 10 000 lety, vstoupilo do podvědomí lidí a dodnes zajišťuje potravu a další nutné produkty pro přežití lidské populace. Zemědělství se neustále vyvíjelo. Začalo jako jednoduché obdělávání půdy se značným zapojením lidské práce na polích a nakonec se vyvinulo do dnešní podoby, kdy zemědělskou půdu již obdělávají stroje. Mimo běžné zemědělství začíná být v dnešní době i oblíbené a státem podporované bio zemědělství. Na zemědělství nepůsobí pouze vývoj v čase, ale velmi výrazně i klimatické podmínky. Protože jsou klimatické podmínky v každém kraji v České republice jiné, pěstuje se v daném kraji to, co je pro něj výhodné a pro co je vhodná půda. Kraj Vysočina, ve kterém sídlí společnost Klas Jaroměřice, spol. s r. o., má vhodnou polohu pro zemědělství, protože je zde čisté ovzduší, nezničené lesy průmyslem a čisté vodní plochy. Zároveň se však tento kraj řadí mezi kraje s podprůměrnými srážkami. Stejně jako se nedají ovlivnit klimatické podmínky, nedá se ovlivnit ani ekonomie země. Po roce 1989, kdy se uvolnili podmínky pro podnikání, začalo v České republice vznikat mnoho akciových společností a společností s ručením omezeným nejenom v oboru zemědělství. Další změna nastala po vstupu do Evropské unie v roce 2004, kdy byly firmy nuceny čelit konkurenci z ostatních členských států, vyrovnat se s nízkými a mnohdy prodělečnými výkupními cenami a mnoho zemědělců mělo finanční problémy. Vstup do Evropské unie neměl pouze negativa, ale i pozitiva, mezi které patřil snadnější vývoz do zemí Evropské unie a možnost čerpání dotací. Protože na zemědělství působí mnoho vlivů a hlavně nízké výkupní ceny, je zde velkým problémem kontrola zásob. Pokud jich má společnost mnoho, váže si finanční prostředky a hůře se vyrovnává se všemi problémy. Pokud jich má málo, může se vyskytnout problém nedostatku. Proto se k ekonomickým, klimatickým a dalším vlivům působící na zemědělství řadí i problém s množstvím zásob. Dnes již nemůže zemědělský podnik fungovat bez zásob postřiků, hnojiv, nafty a dalších nutných surovin pro obdělávání a hospodaření. K těmto problémům se přidávají i problémy v živočišné výrobě, mezi které patří např. výkupní ceny mléka, výkupní ceny dobytka a náklady na dobytek. Zásoby také velmi výrazně ovlivňují plynulost a chod výroby, proto je nutné si stanovit optimální výši zásob. S tímto úzce souvisí i problém oceňování a stanovování si předběžné a finální kalkulace nákladů. Při oceňování zásob je pro podnik důležité, aby si vybral tu nejefektivnější a nejvhodnější variantu oceňování. Tato oblast je velmi rozmanitá, specifická a složitá. Proto jsem si zvolila téma práce „Oceňování zásob v zemědělském podniku“ a pomocí zpracovávání se budu moci této problematice více věnovat.

Cíl práce a metodika

11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce V teoretické části bakalářské práce je cílem popsat druhy a členění zásob, účtování, oceňování a evidenci zásob vlastní výroby. Bude zde uvedena i problematika účtování a oceňování zemědělské produkce a zvířat. Cílem praktické části bakalářské práce je stanovit optimální způsob oceňování zásob v účetní jednotce KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o., která se zabývá zemědělstvím a výrobou pečiva. V práci se zaměřím na výrobky vlastní výroby zemědělské produkce. Práce vyústí ve zhodnocení a doplnění stávajících vnitropodnikových směrnic zemědělského podniku v oblasti zásob vlastní výroby.

2.2 Metodika Tuto bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části. V teoretické části, kterou práce začíná, budou shrnuty informace ohledně zásob. Následně v praktické části budou využity informace ze zemědělského podniku. Teoretická část práce se zaměří na problematiku zásob, zejména na zásoby vlastní výroby. V úvodu této části budou definovány druhy zásob a členění zásob, dále způsoby oceňování zásob vlastní výroby při pořízení, při vyskladnění a oceňování zvířat. Poté teoretická část bude pokračovat způsoby účtování zásob, tedy způsobem účtování A i B a souhrnná ustanovení. Dále budou zahrnuty i specifika účtování a oceňování zemědělské výroby. V závěru teoretické části budou uvedeny kalkulace, které obsahují charakteristiku nákladů, druhy a členění nákladů, obecný kalkulační vzorec a metody kalkulace v zemědělství. V této části práce byla využita odborná literatura a nabyté znalosti v rámci studia. Praktická část navazuje na část teoretickou a bude zpracovávána pomocí informací a podkladů ze zemědělského podniku. Informace budou získány odbornými konzultacemi s hlavní účetní a majiteli podniku a při nejasnostech doplněny i informačními e-mailovými zprávami. V úvodu této části se budu zabývat charakteristikou společnosti, tedy základními informacemi, dodavateli a odběrateli, účetním systémem, aktivy, pasivy a hospodářským výsledkem. Dále budou v práci již uváděny informace o zásobách vlastní výroby a o jejich oceňování v účetní jednotce. Při zpracovávání dalšího oddílu praktické části budu pokračovat živočišnou a rostlinnou částí výroby a kalkulací této problematiky v zemědělském podniku. V závěru praktické části bude uvedena inventarizaci zásob v účetní jednotce. Všechny problémy a návrhy řešení pro účetní jednotku jsou uvedeny v závěru bakalářské práce.


12

3 Literární rešerše 3.1 Charakteristika zásob Zásoby představují majetek, který je krátkodobý a je zařazen do kategorie oběžného majetku v účetní jednotce. Jedná se především o nakoupené zásoby a o zásoby, které byly vytvořené vlastní činností. Charakteristickým znakem zásob je, že se plynule nebo jednorázově spotřebovávají nebo se v nezměněném stavu dále prodávají. Zásoby se účtují v účtové třídě 1 – Zásoby. Tato třída se dělí na 5 účetních skupin: 11 – Materiál, 12 – Zásoby vlastní výroby, 13 – Zboží, 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby a 19 – Opravné položky k zásobám. Zásoby se zahrnují do nákladů, a to v okamžiku jejich spotřeby, prodeje, darování či jiného úbytku.

3.2 Členění zásob Zásoby se podle Valdera (2008, str. 40 – 41) člení podle charakteru na materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, zboží. Podle Kovanicové (2009, str. 251 – 253) do tohoto členění zásob ještě náleží poskytnuté zálohy na zásoby. 1.

Materiál: • představuje nakupované zásoby, které podnik kupuje za účelem spotřeby, • patří sem suroviny (např. kov, dřevo, kůže), pomocné látky, provozovací látky (mazadla, paliva apod.), náhradní díly, obaly a obalový materiál, drobný hmotný majetek (doba použitelnosti je delší než 1 rok, ale vstupní cena nepřesahuje hranici stanovenou účetní jednotkou), ale i zásoby zemědělského charakteru – osiva, sadba, hnojiva, krmiva, steliva, ruční nářadí pro rostlinnou i živočišnou výrobu (které nejsou dlouhodobým majetkem), pokusná zvířata, • součástí jsou i movité věci, které mají dobu použitelnosti kratší než 1 rok bez ohledu na výši pořizovací ceny.

2.

Nedokončená výroba: • jsou to produkty, které již z části prošli výrobním procesem, ale stále ještě nejsou hotovým výrobkem, • patří sem nedokončená rostlinná výroba a z živočišné výroby např. nedokončené líhnutí drůbeže; odděleně se sledují polotovary, které ještě neprošly celým výrobním procesem, ale budou dokončeny v dalším výrobním stupni.


3.

13

Výrobky: • patří sem předměty, které jsme sami vyrobily, ale jsou určeny k prodeji, popř. ke spotřebě uvnitř výrobní jednotky.

4.

Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny: • jsou to nakupovaná zvířata i zvířata z vlastní produkce (kromě zvířat, která jsou zařazena do dlouhodobého majetku, materiálu nebo zboží), • patří sem mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, husy na výkrm, ryby, včelstva apod.

5.

Zboží:

• jsou to movité věci včetně zvířat, které jsme získaly za účelem prodeje (pokud s nimi účetní jednotka obchoduje), výrobky vlastní výroby (které jsme předaly do vlastních prodejen), nemovitosti (pokud účetní jednotka má předmět činnosti nákup a prodej nemovitostí, sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení a nemovitosti nakupuje za účelem dalšího prodeje) a zvířata z vlastního chovu (jsou dospělé, určené k prodeji a nejsou to jateční zvířata). 6. Poskytnuté zálohy na zásoby: • jsou to dlouhodobé a krátkodobé zálohy na pořízení zásob (materiálu, zvířat a zboží).

3.3 Účtování zásob Podle Českého účetního standardu pro podnikatele (č.015) můžeme zásoby účtovat průběžným způsobem A nebo periodickým způsobem B. U obou typů účtování musí úbytky zásob, které jsme vykázali v účetní závěrce, odpovídat skutečnému úbytku zásob. Pokud účetní jednotka používá způsob A, tak účtuje na příslušný účet každý nákup i každou spotřebu. Pokud používá způsob B, tak v průběhu roku neprovádí zápisy zásob do účtové třídy 1 – Zásoby a zásoby, které pořídí, účtuje do účtové třídy nákladů. Účetní jednotka může účtovat způsobem A i způsobem B, ale v rámci analytických účtů podle míst uskladnění může být uplatněn jen jeden způsob účtování. 3.3.1

Účtování zásob způsobem A

Nakupované zásoby V průběhu účetního období společnost účtuje na „Má dáti“ (dále jen „MD“) na účet 111 – Pořízení materiálu nebo 131 – Pořízení zboží a zároveň souvztažně zaúčtuje na stranu „Dal“ (dále jen „D“) ve prospěch účtu zúčtovacích vztahů 321 nebo 325, popř. na peněžní účty 211 nebo 221. Při nákupu zásob mohou kromě ceny pořízení vstoupit do pořizovací ceny i vedlejší pořizovací náklady, např. doprava dodavatelem, pojistné, clo při nákupu ze zahraničí. Pokud vstoupí


14

do pořizovací ceny ještě vnitropodnikové náklady, které souvisí s dopravou při pořízení zásob, je nutné je zaúčtovat na účty pořízení zásob na stranu MD a na stranu D na účty účtové skupiny 62 – Aktivace. Převzetí zásob na sklad zaúčtuje společnost na MD na účet 112 – Materiál na skladě nebo 132 – Zboží na skladě a v prodejnách a zároveň na D zaúčtuje na účet 111 – Pořízení materiálu nebo 131 – Pořízení zboží. 321 (211, 221)

111 (131) Faktura (nákup za hotové)

DPH

112 (132)

Naskladnění

343

622 vnitropodnikové náklady

Obr. 1

Pořízení zásob nákupem

Spotřeba materiálu a prodej zboží účetní jednotka účtuje na stranu D účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy a prodej materiálu zaúčtuje do účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady (prodej materiálu) souvztažně se zaúčtováním ve prospěch příslušného účtu zásob. 112 501 Spotřeba Obr. 2

Spotřeba materiálu

Reklamace uplatněná na již naskladněný materiál (zboží) se zaúčtuje na stranu MD na účet 315 – Ostatní pohledávky se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu zásob. Protože při reklamaci musí společnost upravit i příslušnou část daně z přidané hodnoty, zaúčtuje na základě daňového dobropisu na MD na účtu 315 – Ostatní pohledávky a na stranu D na účet 343 – Daň z přidané hodnoty. Samozřejmě tato úprava se týká pouze uznané reklamace. 112 315 Reklamace Obr. 3

Reklamace zásob


15

Zásoby vlastní výroby V průběhu účetního období se přírůstky účtují na stranu MD na účty účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby souvztažně i na stranu D do účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. Při vyskladňování zásob vlastní výroby do spotřeby nebo k prodeji je společnost účtuje na stranu MD účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a zároveň na stranu D příslušných účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby. 61x

12x Přírůstek Úbytek

Obr. 4

Pořízení zásob vlastní výroby

3.3.2

Účtování zásob způsobem B

Tento způsob účtování zásob vypadá na první pohled jednoduchý, ale je nutné zde vést důkladnou a přesnou evidenci zásob na analytických účtech. Pokud by účetní jednotka nevedla přesnou evidenci zásob, poté by byl problém prokázat a zjistit v průběhu účetního období stav zásob. Nakupované zásoby U tohoto způsobu účtování se o změně stavu zásob během roku neúčtuje. Zásoby se účtují v průběhu roku přímo do spotřeby na stranu MD na účty v účtové třídě 50 – Spotřebované nákupy a na stranu D na účty závazků. Při účtování tímto způsobem se zachybuje pohyb materiálu na skladě na skladových kartách tak, aby mohla účetní jednotka kdykoliv zjistit a prokázat stav zásob. Pokud zde vzniknou další vnitropodnikové náklady při pořízení zásob související s dopravou, musí se tyto skutečnosti zaúčtovat na účet 62 – Aktivace na stranu D a na stranu MD spotřeby těchto zásob. 321 (62x) 501, 504

Obr. 5

Účtování nakupovaných zásob v průběhu roku

Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy zásob z D na účtu 112 – Materiál na skladě převedou na stranu MD na účet účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy. Skutečný stav zásob, který se zjistí inventurou, společnost zaúčtuje na stranu MD účtu účtové skupiny 112 – Materiál na skladě souvztažně s účtem účtové skupiny 501 – Spotřeba materiálu (zde na stranu D).


16

112 (132)

501 (504) Převod počátečního stavu Převod konečného stavu

Obr. 6

Účtování nakupovaných zásob na konci roku

Zásoby vlastní výroby Opět zde v průběhu roku neprobíhá žádné účtování o změně zásob. Před uzavřením účetních knih se převedou počáteční stavy zásob na MD na účty účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. Po provedení inventury se zjistí skutečný stav zásob, který se zaeviduje na stranu D na účet účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. Pokud by zde účetní jednotka objevila inventurní rozdíly, zaúčtuje je podle vnitropodnikové normy přirozených úbytků. 12x 61x Převod počátečního stavu Převod konečného stavu Obr. 7

Účtování zásob vlastní výroby na konci roku

3.3.3

Společná ustanovení při účtování způsobem A a B

Nevyfakturovaná dodávka – při uzavírání účetních knih přijdou do podniku zásoby a podnik je naskladní, ale nepřijde se zásobami faktura. • Účtování způsobem A – pokud není známá přesně částku, která bude vyfakturována, tak se dodávka zaúčtuje na dohadný účet pasivní (na D účtu 389) souvztažně s účtem 111 – Pořízení materiálu nebo 131 – Pořízení zboží (na tyto účty na stranu MD). Po tomto zaúčtování nezůstanou žádné zůstatky na účtech 111 a 131 a my jsme tímto věrně zobrazili majetkovou a finanční situaci podniku. 389

Obr. 8

111 (131)

Nevyfakturovaná dodávka u účtování způsobem A

• Účtování způsobem B – postupuje se stejně jako u účtování způsobem A, pouze místo účtů 111 a 131 se zde používají účty 501 – Spotřeba materiálu nebo 504 – Prodané zboží. Pro vytvoření dohadné položky se účtuje na D 389 a na MD 501 nebo 504. Na začátku příštího roku se položky stornují


17

(stejným zápisem, ale částka bude záporná). Jakmile přijde faktura, zaúčtuje se došlý materiál či zboží na MD 501 nebo 504 a na D 321 – Závazky z obchodních vztahů (dodavatelé). 389

501 (504) Na konci roku + Na začátku roku -

Obr. 9

321 Faktura

Nevyfakturovaná dodávka u účtování způsobem B

Zásoby na cestě – patří sem materiál na cestě (účet 119) a zboží na cestě (účet 139) – při uzavírání účetních knih je již zaúčtována přijatá faktura nebo jiný daňový doklad, ale ke konci roku zboží nebo materiál ještě není na skladě • Účtování způsobem A – O materiál nebo zboží se účtuje na základě daňového dokladu (nejčastěji faktury) zápisem na MD na 111 nebo 131 a na D účtu 321. Na konci účetního období stále ještě zásoby nedošly, proto materiál na cestě se zaúčtuje na stranu MD na účet 119 souvztažně se zaúčtováním na stranu D na účet 111 – Pořízení materiálu, zboží na cestě se zaúčtuje na stranu MD na účet 139 souvztažně se zaúčtováním na stranu D na účet 131 – Pořízení zboží. V následujícím účetním období při otevírání knih se převedou účetní zůstatky na účtech 119 nebo 139 a 389 – Dohadné účty pasivní na účty 111 nebo 131. Tímto způsobem se původní zápisy zruší. 321

111 (131) Faktura

119 (139)

Materiál nebo zboží na cestě Následující účetní období

Obr. 10

Účtování zásob na cestě způsobem A

• Účtování způsobem B – opět se postupuje stejně jako u účtování u způsobu A, pouze místo 111 nebo 131 používáme účty 501 nebo 504. Úbytky zásob – účetní jednotka má vnitřní předpisy, ve kterých může stanovit přirozené úbytku zásob (stanovit tedy normu na přirozené úbytky). Těmi se potom dále řídí při určování manek do normy a nad normu. Dále Český účetní standard pro podnikatele č. 015 uvádí, že si účetní jednotka určí druhy materiálu, o kterých se rozhodla účtovat přímo do spotřeby (bez zaúčtování na sklad). Podmínkou je, že spotřeba materiálu, která je vykázaná v účetní závěrce, musí odpovídat skutečné spotřebě materiálu. Inventarizační rozdíly Při uzavírání účetních knih se inventarizační rozdíly řeší podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob.


18

Inventarizace se provádí: 1. 2.

řádná – pravidelná, sestavuje se k okamžiku sestavení řádné účetní závěrky, mimořádná – sestavuje se k okamžiku mimořádné účetní závěrky nebo při změně odpovědného pracovníka.

Při porovnání účetního a skutečného stavu mohou být zjištěny tyto inventarizační rozdíly: • skutečný stav je nižší než stav účetní (znamená, že je v podniku manko), • skutečný stav je vyšší než stav účetní (znamená, že je v podniku přebytek). Podle § 25, odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se za manka a škody „nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu, ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem.“ Za škodu se taktéž nepovažuje nutná porážka zvířete základního stáda. Tato definice nám říká, že se jedná o ztráty v rámci přirozených úbytků zásob. Normu přirozených úbytků si stanovuje sama účetní jednotka. Účtování u způsobu A Při inventarizačním rozdílu u zásob vlastní výroby se účtuje na stranu MD účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti (pokud je ztrátu či ztráty do výše norem přirozených úbytků) nebo na stranu MD účtu 549 – Manka a škody (pokud je ztrátu či ztráty nad normu přirozených úbytků). Pokud se zjistí přebytek zásob vlastní výroby při inventarizaci, zaúčtuje se na stranu D účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. 12x 61x (549 - pouze u ztráty) Ztráta Přebytek Obr. 11

Inventarizační rozdíly u zásob vlastní výroby účtované způsobem A

Účtování u způsobu B Inventarizační rozdíly u zásob vlastní výroby, které přesáhli normu přirozených úbytků, se zaúčtují na MD na účty účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady. Pokud je přebytek, zaúčtuje se na stranu D na účet 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti.


19

61x

12x Přebytek

Obr. 12

54x Ztráta

Inventarizační rozdíly u zásob vlastní výroby účtované způsobem B

Opravné položky k zásobám Zákon 563/1991 Sb. o účetnictví nám definuje, že opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku. Opravné položky se tvoří podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 005 Opravné položky, který říká: • tvorba opravných položek se provádí na MD účtů nákladů na základě inventarizace, • pokud se vytváří rezerva, nemůže se na stejný majetek tvořit opravná položka, • pokud se zjistí při inventarizaci, že výše závazků je vyšší než jejich výše v účetnictví, potom se nevytváří opravná položka (zvýšení zaúčtujeme přímo na účty závazků a souvztažně na stranu MD u příslušných nákladů). Tyto položky se tvoří, aby se uplatnila zásada opatrnosti v účetnictví. Pokud společnost zjistí, že se cena zásob odlišuje, lze potom předpokládat, že prodej bude v příštím účetním období uskutečněn se ztrátou. Proto chce toto riziko snížit zaúčtováním opravné položky (tedy nepřímým snížením hodnoty aktiva). Tvorba opravných položek se účtuje na stranu MD na účet 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní oblasti a zároveň na stranu D u účtů účtové skupiny 19 – Opravné položky k zásobám. Pokud by účetní jednotka chtěla opravné položky rozpustit či snížit, zaúčtuje se na MD na účty účtové skupiny 19 – Opravné položky k zásobám a souvztažně na D účtu 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní oblasti. V případě prodeje zásob se musí opravná položka opět rozpustit. 19x

559 Tvorba Rozpouštění

Obr. 13

Opravné položky k zásobám

3.4 Účtování zemědělské výroby 3.4.1

Nedokončená výroba

Podle Neplechové (2007, str. 52) se zde zachycují účetní stavy v rostlinné výrobě, v živočišné výrobě pouze líhnutí drůbeže nebo nedokončená výroba v rybníkářství (např. náklady na sadbová vejce vložená do líhně). Valder (2008,


20

str. 68) do této kategorie ještě zahrnuje nedokončené výroby pomocných činností (např. nedokončená výroba dílen, výrobků). Účetní jednotka si zvolí, zda bude jejím účetním období hospodářský rok nebo kalendářní rok. Pokud si vybere kalendářní rok, je vhodné rozlišit náklady na sklizeň běžného roku a na náklady sklizně příštího roku. Kalendářní rok se nekryje s hospodářským rokem (např. ozimy) a nekryje se ani se zdaňovacím období, proto je vhodné to takto rozlišit pomocí analytické evidence k účtu nedokončené výroby. Postup účtování nedokončené rostlinné výroby je vždy na stanovení účetní jednotky, která tento postup účtování stanoví ve vnitropodnikové směrnici. Oceňování nedokončené rostlinné výroby v běžném roce probíhá narůstajícím způsobem ve výši skutečných nákladů (toto ocenění má vliv na vykazování ztrát v rostlinné výrobě až po ukončení výrobního procesu), zaúčtuje se na stranu MD účtů účtové skupiny 5 – Náklady a souvztažně na stranu MD na účet účtové skupiny 12 – Nedokončená výroba a na stranu D účtu účtové skupiny 61 – Změna stavu zásob vlastní činnosti. Pokud v daném měsíci firma ukončila sklizeň, zaúčtuje ji na stranu MD účtu účtové skupiny 61 a na stranu D účtu 121 – Nedokončená výroba. 5xx 121 61x Sklizeň Ocenění nedokončené výroby Obr. 14

Účtování nedokončené výroby

Oceňování nedokončené rostlinné výroby v příštím roce probíhá opět narůstajícím způsobem ve výši skutečných nákladů. Záleží na účetní jednotce, kdy si stanoví, že končí sklizeň běžného roku (jestli podmítkou nebo orbou a které práce pro podzimní setí patří již do sklizně příštího roku). Na začátku příštího roku, tedy k 1. lednu, se zůstatky nedokončené výroby převedou počátečním účtem rozvažným na rozvahový účet nedokončené výroby pro sklizeň běžného roku. 3.4.2

Pěstování meziplodin na zelené hnojení

Jsou to plodiny, které jsou pěstovány v rámci jednoho účetního období a je možné je zaúčtovat do nákladů příštího období. Tento postup se z hlediska účetních předpisů považuje za správný, protože meziplodiny na zelené hnojení ovlivňují až výnosy v příštím roce (je však možné uvažovat i o časovém rozlišení). Pokud by toto bylo zaúčtováno už v roce výsevu, tak by to z hlediska účetních předpisů správné nebylo. Podle Neplechové (2007, str. 53) lze doporučit postup výše uvedený i na dotace. Pokud by účetní jednotka měla dotace a meziplodiny vysela v jednom účetním období a zaorala je v druhém účetním období, tak je nutné je zaúčtovat


21

až v době, kdy bude provedena sklizeň hlavní plodiny. Když bude mít podnik dotaci na hektary orné půdy, které jsou osety meziplodinami, musí být dotace zaúčtována do výnosu v období, kdy byly vynaloženy náklady. Zaúčtování meziplodin bude probíhat snížením účtu „Zelené hnojení“ nebo „Meziplodiny na zelené hnojení“ na straně MD účtu účtové skupiny 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti. Dotace by byla zaúčtována na stranu MD účtu účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy a souvztažně na stranu D účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací. 3.4.3

Výrobky

Jsou to výsledky vlastní rostlinné a živočišné činnosti a ostatní výroby, která je určena na prodej nebo ke spotřebě uvnitř jednotky (např. směsi, siláže, komposty). Konstrukce účtového rozvrhu v rámci účtových skupin je na účetní jednotce, ale předpokládá se, že účetní jednotka ve svém účtovém rozvrhu k účtové skupině 12 – Zásoby vlastní výroby vede syntetický účet Výrobky (např. obiloviny nebo jednotlivé druhy obilovin). Zaúčtování této produkce probíhá zápisem na stranu MD účtu účtové skupiny 12 a souvztažně se zápisem na stranu D účtu účtové skupiny 61, při úbytku produkce probíhá účtoví na stranu MD účtu účtové skupiny 61 a na stranu D účtu účtové skupiny 12. 3.4.4

Zvířata

Tento majetek má charakteristickou zvláštnost danou biologickou podstatou a technologií chovu. Hodnota majetku se pohybuje (zvířata rostou, hodnota stoupá) a může být v každé vzrůstové kategorii prodán a nelze tento majetek skladovat v nezměněné podobě. Zvířata jsou účtována na účet 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, kromě skupin zvířat, které si účetní jednotka v souladu s vnitřními směrnicemi sama zařadila do dlouhodobého hmotného majetku. Do této kategorie účtujeme zvířata z vlastního chovu i zvířata nakoupená. Podle Neplechové (2007, str. 55) se zvířata evidují skupinově, např. podle vzrůstových kategorií jednotlivých druhů zvířat. Tyto skupiny si stanoví sama účetní jednotka a záleží zde na rozhodnutí chovatele, jak bude zvířata členit, tedy vnitřní členění na vzrůstové kategorie zůstává plně v kompetenci chovatele (pokud neexistují předpisy – např. z titulu plemenářské práce). Zvířata se přeřazují během chovu z nižší kategorie do vyšší a toto přeřazení se v účetnictví promítne v rámci analytických účtů k účtům zvířat. Přírůstek hmotnosti a vzrůstový přírůstek se zaúčtuje zápisem na MD na účty účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby a zároveň na stranu D na účty účtové skupiny 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti. Úbytek zvířat se účtuje zápisem na MD účtů účtové skupiny 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti a na D účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby.


22

61x

12x Přírůstek Úbytek

Obr. 15

Účtování zvířat

3.4.5

Škody v zemědělské výrobě

Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 28 nám definuje, že „škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin.“ Tyto škody jsou účtovány v účtové třídě 5 – Náklady a nejde o náklady mimořádné, protože náklady jsou definovány pouze pro účetní případy, které vyplývají z mimořádných okolností (např. úroda zničená krupobitím – škoda, která ovlivňuje provozní výsledek hospodaření a v ČR se tato živelná pohroma může stát). § 35 a § 36 vyhlášky č. 500/2002 Sb. nám definuje, co patří do mimořádných nákladů a výnosů. Zároveň říká, že se do této kategorie řadí výnosy (náklady) z mimořádných událostí, které se nahodile vyskytly. Proto je možné nechat rozhodnutí na účetní jednotce, co považuje za mimořádnou událost v souvislosti s činností v zemědělství. Neplechová (2007, str. 59) dělí škody v nedokončené rostlinné výrobě na: Úplná škoda – úplné zničení (např. zničení porostů a již nebude provedena sklizeň). Škoda na porostech se řadí mezi provozní náklady, které akceptují rizikovost výroby. Snížení se zaúčtuje na MD účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady, popř. může mít účetní jednotka ještě analytické členění „Manka a škody ze živelných pohrom“. Škody z živelných pohrom jsou daňově uznatelným nákladem. Částečná škoda – poškození porostů, na kterých se projeví pouze snížení produkce, která se zaúčtuje na MD účtu účtové skupiny 54 a na D účtu účtové skupiny 12. Zároveň lze škodu zaúčtovat ve výši úhrady pojišťovny a tato úhrada nahradí účetní jednotce snížení produkce. Poškození úrody na trvalých porostech (sady, vinice) – zničení je totální nebo částečné. Toto poškození se neúčtuje, nejde o nedokončenou výrobu, ale o snížení výnosů (tedy zvýšení nákladů na produkci) a škoda může být zmírněna pojistným plněním. V živočišné výrobě – škodou se rozumí úhyn zvířete, který může být způsoben objektivními vlivy (např. nákazy, živelné pohromy) nebo může být zaviněn odpovědnou osobou. Manka a úhyny se účtují na stranu D účtu 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny souvztažně s: • na MD účtu účtové skupiny 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti, pokud jde o nezaviněné uhynutí nebo o uhynutí do výše vnitropodnikové normy přirozených úbytků, nezaviněný úhyn musí být doložen,


23

• na MD účtu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady a souvztažně se zaúčtováním na MD účtu účtové skupiny 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti a na D účtu účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní výroby, pokud jde o zaviněné uhynutí zvířat, úhyny převyšující vnitropodnikovou normu přirozených úbytků, úhyn způsobený objektivními příčinami, živelnými pohromami, hromadnými nákazami či jinými pojistnými událostmi, • nutné porážky zvířete (i když je zvíře označeno za konfiskát) se účtují jako prodej, i když nebyla žádná tržba nebo byla zpeněžena jen část zvířete, tedy vyřazení zvířete z chovu na MD účtu účtové skupiny 61 a na D účtu účtové skupiny 12, tržba se zaúčtuje na MD účtu účtové skupiny 21 a na D účtu účtové skupiny 60.

3.5 Oceňování zásob Zásoby se oceňují podle ČSÚ č. 015 Zásoby a podle zákona 563/1991 Sb. o účetnictví. Nakupované zásoby může společnost oceňovat pořizovacími cenami, pevnou cenou nebo reprodukčními pořizovacími cenami (např. při daru). U zásob vlastní výroby se oceňuje vlastními náklady, popř. reprodukční pořizovací cenou. Úbytky zásob lze oceňovat též cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo metodou „první do skladu – první ze skladu“. Louša (2007, str. 17–20) dále ještě uvádí oceňování zásob váženým průměrem zjednodušeným a pevnou cenou. V rámci jednoho analytického účtu nelze kombinovat způsoby oceňování zásob při nakupování a pak při vyskladnění. 3.5.1

Ocenění zásob vlastní výroby při pořízení

Zásoby vlastní výroby se podle zákona o účetnictví oceňují vlastními náklady, popř. reprodukční pořizovací cenou (pokud nejdou zjistit vlastní náklady na pořízení zásoby). U vlastních nákladů při oceňování nedokončené výroby a výrobků vlastní výroby se nejčastěji sledují náklady, které zahrnují přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady (např. nedokončené líhnutí drůbeže se ocení cenou násadových vajec vložených do líhní). „U výrobků vlastní výroby lze popřípadě zahrnout do ceny podíl výrobní režie, která s produkcí výrobků souvisí (Valder, 2008, str. 68).“ Vlastními náklady se podle vyhlášky 500/200 Sb. rozumí buď skutečná výše nákladů, nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Zároveň vyhláška říká, že odlišně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky. Reprodukční pořizovací cenu definuje zákon o účetnictví jako cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Touto cenou se oceňují bezplatně nabyté zásoby (např. darem, dědictvím, nalezením inventarizačních přebytků zásob, odpadem vráceným z výroby) nebo majetek, který účetní jednotka sama vyrobila vlastní činností, ale nemůže zjistit vlastní náklady. Zpravidla je tato cena stanovena formou odborného odhadu.


24

Specifikum u zemědělské výroby je, že při vytváření produktu se současně vytváří i jiný produkt, např. obilí – vzniká seno i sláma, zvířata – narozené mládě, přírůstek hmotnosti, mléko i chlévská mrva. Nakoupená zvířata jsou nejčastěji oceňována v pořizovacích cenách, zvířata vlastního chovu jsou oceňována ve vlastních nákladech nebo reprodukčními pořizovacími cenami. Přírůstky živé hmotnosti se oceňují vlastními náklady. 3.5.2

Oceňování zvířat

Příchovky zvířat se oceňují podle zákona o účetnictví vlastními náklady. Za příchovek se považuje narozené mládě, nově vzniklé včelstvo apod. Pokud nelze objektivně určit vlastní náklady, tak je možno ocenit narozená mláďata reprodukční pořizovací cenou. Telata mohou být oceněna polovinou ceny při narození, druhou polovinou při odstavu. Ale i tato možnost je velmi komplikovaná, protože narozená mláďata nejsou a nemohou být předmětem prodeje. Proto Neplechová (2007, str. 55–57) doporučuje, že je lepší např. ocenit hmotností narozeného mláděte cenou za 1 kg při odstavu. Při odstavu jsou běžné ceny známy, takže je reprodukční pořizovací cena použita zprostředkovaně. Přírůstek hmotnosti u vážených zvířat a vzrůstový přírůstek u nevážených zvířat se oceňuje vlastními náklady. Neplechová (2007, str. 56) zde doporučuje stanovení ceny 1 kg přírůstku hmotnosti a 1 krmného dne vzrůstového přírůstku ve vnitropodnikovém ceníku. Tento ceník by měl být podložen kalkulací a je vhodné ho aktualizovat při ceně vstupů nebo s ohledem na skutečné vlastní náklady v minulém účetním období. Tato práce je velice složitá a náročná, ale tímto postupem věrně a poctivě zobrazíme obraz účetnictví. U březích jalovic se zjišťuje váhový přírůstek pouze do 5. měsíce a pak až po otelení vzrůstový přírůstek, který je oceněný cenou vlastních nákladů za 1 krmný den. Při zjišťování přírůstku hmotnosti se musí zohlednit všechny změny předchozího období: Tab. 1

Výpočet přírůstku živé hmotnosti zvířete ve sledovaném období

Skutečná hmotnost koncem období + veškeré úbytky během období (hmotnost uhynulých, prodej, předání, vydání do restituce apod.) – veškeré příjmy během období (nákup, převod z jiné kategorie apod.) – skutečná hmotnost na začátku období Zdroj: Neplechová, 2007, str. 57

Úbytek zvířat podle Neplechové (2007, str. 57) je vyúčtován v průměrných cenách živé hmotnosti vyskladněných zvířat. Průměrnou cenu vyřazené zvířete je možné zjistit podle účetní hodnoty (pořizovací ceny) příslušné skupiny zvířat k začátku měsíce, která se vydělí hmotností, popř. počtem kusů těchto zvířat k začátku měsíce.


25

Úbytky se ocení podle Valdera (2008, str. 75) průměrnými cenami za 1 kg živé hmotnosti (u zvířat, která se váží) a průměrnými cenami za 1 kus (u zvířat, která se neváží). Také přepokládá, že u běžného užitkového chovu se vede skupinová evidence zvířat. Pokud se zvíře převádí mezi chovatelskými skupinami, zaúčtuje se výdej i příjem v průměrné ceně zvířete zjištěné ve skupině v rámci účtu 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Na toto přeřazení musí mít účetní jednotka doklad, kterým je protokol o přeřazení. 3.5.3

Oceňování zásob při vyskladnění

FIFO způsob je známý jako „první do skladu, první ze skladu“ a vychází ze zkratky anglického názvu „first in, first out“. Pomocí této metody se vyskladňované zásoby oceňují cenou „nejstarší“ zásoby. Zde je snaha se přiblížit při rozvahovém ocenění zásob co nejvíce současným cenám. Pokud se použije tato metodu, je zde nutnost použít pomocnou evidenci (abychom měli přehled, kolik měrných jednotek daného druhu je na skladě). Tato metoda však není běžně v zemědělských podnicích využívána. LIPO je opačný postup oceňování než u metody FIFO. Zkratka je odvozena z anglického názvu „last in, last out“ a v českém překladu znamená „poslední do skladu, první ze skladu“. Princip této metody vysvětluje Kovanicová (2003, str. 166) tak, že „v době růstu cen vede k vykázání nižší hrubé marže a tím i ke správnějšímu (nižšímu výsledku hospodaření).“ Nevýhodu tato metoda má méně přesné ocenění zůstatku zásob. U nás je toto oceňování zásob zákonem zakázáno. Při použití metody váženého průměru musí být vážený průměr počítán nejméně jednou za měsíc. Tento způsob oceňování při pořízení se vypočítává jako vážený průměr z vybraného druhu zásob na skladě a počítá se pokaždé při novém přírůstku určitého druhu zásob. Všechny položky potom jsou oceňovány tímto způsobem stanovení ceny až do úplného vyskladnění nebo nového nákupu. Pokud jsme danou položku na skladě ještě neměli nebo je momentálně vyprodaná, žádný aritmetický průměr se nepočítá a zásoba je oceněna pořizovací cenou. Metoda váženého průměru zjednodušeného byla využívána dříve, když bylo ještě méně počítačů. Vážený průměr se zde počítá stejně jako u předchozího příkladu, ale průměr se počítá za určité období, nejméně jednou za měsíc (nejvýhodnější je většinou termín ke konci měsíce). Tento způsob oceňování je tzv. periodický.

3.6 Kalkulace nákladů 3.6.1

Charakteristika pojmů

Náklady lze pojmout ze dvou hledisek – náklady ve finančním účetnictví (tyto náklady jsou určené pro externí uživatele) a náklady ve vnitropodnikovém (ma-


26

nažerském) účetnictví. „Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů. Účetní pojetí nákladů tuto obecnou definici zhruba odráží: účetními náklady je spotřeba hodnot (snížení hodnot) v daném období zachycené ve finančním účetnictví (Synek, 2000, str. 73–74).“ Zároveň je nutno náklady odlišit od peněžních výdajů (úbytek peněžních fondů, např. stavy hotovostí, peníze na účtech v bankách). „Kalkulací se obecně rozumí propočet nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu, na činnost nebo operaci, kterou je třeba s jejich uskutečněním provést. Kalkulace nákladů je propočet jednotlivých složek nákladů, marže, zisku a ceny na kalkulační jednici (Janoušková, Kotěšovcová, 2007, str. 32).“ Při kalkulaci vlastních nákladů zjišťujeme vlastní náklady na jednotku výkonu. „Kalkulační jednicí se rozumí konkrétní výkon, vymezený měrnou jednotkou a druhem, na který se stanovují nebo zjišťují náklady a další hodnotové veličiny (Janoušková, Kotěšovcová, 2007, str. 32).“ Výkon je vymezen jednotkou množství (např. u množství ks, u hmotnosti kg, v rostlinné výrobě 1 ha, v živočišné výrobě 1000 krmných dnů). 3.6.2

Druhy nákladových kalkulací

Obr. 16 Členění kalkulačního systému z hlediska vztahu kalkulací k časovému zpracování a využití Zdroj: Král, 2003, str. 235

Předběžná kalkulace – provádí se na základě předpokladů o nákladech na produkci. Tato kalkulace se dělí na (Král, 2003, str. 243–245): • propočtovou – vytváří podklady pro návrh ceny nově zaváděného nebo prováděného výkonu,


27

• plánovanou – platná k prvnímu dni hodnocené období, provádí se u výkonů, které byly předmětem podnikové činnosti již v minulém období, • operativní – odráží změnu v průběhu výroby. Výsledná kalkulace se provádí na základě skutečných nákladů a skutečné produkce (zjišťují se skutečné vlastní náklady na jednotku výrobku). Předmětem této kalkulace jsou vlastní náklady dokončené výroby. Při výpočtu této kalkulace musí být dodržen postup, který respektuje výrobní a technologické postupy v zemědělství. Hlavním podkladem pro sestavení výsledné kalkulace vlastních nákladů je účetnictví.

3.6.3 Členění nákladů Druhové členění nákladů podle Poláčkové (2010, str. 6) patří mezi základní třídění. Náklady v tomto třídění se seskupují podle stejnorodých druhů. Tyto náklady z hlediska podniku se dělí: • prvotní – jsou to externí náklady, které se zachycují v účetnictví v účtové třídě 5 – Náklady, do této kategorie patří spotřeba materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, finanční náklady, spotřeba a použití externích prací a služeb, odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, • druhotné – vyplývají z vnitropodnikových vztahů, člení se na spotřebu výrobků vlastní výroby, náklady z vnitropodnikového styku jednotlivých útvarů v rámci subjektu, režijní náklady. Kalkulační členění nákladů se dle Poláčkové (2010, str. 7) zakládá na přiřazování nákladů k určitému výkonu. Z hlediska jednotlivých výkonů se tyto náklady člení na: • přímé – zjišťují se přímo na kalkulovaný výkon, je zde známa skutečná výše v účetnictví, • nepřímé – ve výsledné a předběžné kalkulaci se stanoví pomocí doporučené rozvrhové základy pro jejich rozvrh k jednotlivým výkonům nebo podnikovým subjektem stanovené rozvrhové základny, • nekalkulované – nejsou nutné k zajištění výroby jednotlivých výkonů. Členění nákladů podle závislosti na objemu prováděných výkonů se používá podle Poláčkové (2010, str. 7) při vytyčení příspěvku na úhradu fixních nákladů (zde je nutná přesná specifikace, co patří do výnosů a co do variabilních nákladů). Toto členění nákladů se dělí na dvě skupiny: • variabilní – mění se v závislosti na objemu produkce, • fixní – zůstávají v určitém intervalu neměnné i při změně objemu produkce.


3.6.4

28

Obecný kalkulační vzorec úplných vlastních nákladů

Význam kalkulačního vzorce dle Poláčkové (2010, str. 8) „spočívá v tom, že je důležitým informačním podkladem pro hodnocení úrovně jednotlivých nákladových položek u jednotlivých výrobků.“ Do roku 1993 existoval pro kalkulaci vlastních nákladů v zemědělství oborový kalkulační vzorec, který byl odvozen od kalkulačního typového vzorce. Předpis pro kalkulaci vlastních nákladů byl zrušen zákonem č. 563/1991 Sb, o účetnictví. Předpokladem účinnosti vzorce je jeho podrobné rozčlenění. Pro kalkulaci vlastních nákladů doporučuje Poláčková (2010, str. 8–9) obecný kalkulační vzorec: Tab. 2

1

Položky obecného vzorce pro kalkulaci nákladů v zemědělství

Nakoupený materiál

2 Vstupy vlastní výroby 3 Ostatní přímé náklady a služby 4 Pracovní náklady celkem 5 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 6 Odpisy zvířat 7 Náklady pomocných činností 8 Výrobní režie

9 Správní režie

10 Náklady celkem

osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, léčiva a ostatní přímý materiál osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva a ostatní vlastní výrobky externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné, daň z pozemků aj. mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění účetní odpisy DNHM kalkulované přímo k jednotlivým výkonům

účetní odpisy zvířat náklady vlastních mechanizačních prostředků, opravy a udržování např. odpisy DNHM, nájemné, náhradní díly a materiál na opravy a další položky společné pro RV, respektive ŽV např. elektrická energie, výkony spojů, odpisy DNHM, nájemné, úroky a další položky společné pro celý podnik položka 1 až 9

Zdroj: Poláčková, 2010, str. 8–9

3.6.5

Metody kalkulace v zemědělství

Volba metody kalkulace v zemědělství závisí na tom, zda zemědělský podnik má sdruženou nebo nesdruženou výrobu. Ve většině odvětví je tato výroba sdružená


29

(jedním výrobním procesem nám vznikají souběžně nebo postupně další výkony). V nesdružené výrobě vzniká jeden výkon nebo výkony stejného druhu. Tab. 3

Kalkulační metody, které se používají v zemědělství

ve výrobě sdružené metoda odečítací (zůstatková) metoda rozčítací kombinace metody odečítací a rozčítací – –

ve výrobě nesdružené – metoda rozčítací – metoda dělením metoda zakázková

Zdroj: Poláčková, 2010, str. 10

Metoda odečítací podle Poláčkové (2010, str. 10–11) spočívá v tom, že se 1 druh výrobku označí za hlavní výkon, ostatní za vedlejší výkon a kalkuluje se pouze hlavní výkon. Vedlejší výkony se oceňují stanovenými vnitropodnikovými cenami a vůbec se nekalkulují. Tato metoda byla a je v zemědělských podnicích hojně využívána pro svou jednoduchost v rostlinné i živočišné výrobě. Metodu rozčítací interpretuje Poláčková (2010, str. 11) tak, že stanoví vlastní náklady na každý výkon a nerozlišuje vlastní a vedlejší výkony. Vlastní náklady zde rozvrhuje podle rozčítacích základen (např. poměrová (ekvivalentní) čísla, procentní podíly, pomocná kalkulační jednice). Dle Poláčkové (2010, str. 11) kombinace metody odečítací a rozčítací určuje jeden nebo několik výrobků v podniku jako hlavní a ostatní výrobky jsou zahrnovány do vedlejší produkce. Vedlejší výrobky se u této metody stanoví vnitropodnikovými náklady, poté se tato částka odečte od celkových vlastních nákladů dané výkonu. Na závěr se vykoná rozdělení zbývajících nákladů pomocí rozčítacích základen. Metoda dělením se používá v případech, kdy zemědělský podnik produkuje pouze jeden druh výrobku. Tato metoda patří mezi nejjednodušší. Výpočet u této metody probíhá dělením celkových nákladů množstvím kalkulačních jednic. Zakázková metoda se používá pouze při výrobě jedné jednotky výkonu, tzn. je vyroben jeden výrobek a je udělána jedna práce.

3.7 Vnitropodnikové směrnice Tato oblast v účetní jednotce bývá často zanedbávána, i když by je měla každá účetní jednotka dle legislativních norem mít. Pro správný chod firmy jsou vnitropodnikové směrnice zapotřebí, zajišťují přesné stanovení zásad, které se v daném podniku používají. Vnitropodnikové směrnice by v konečném důsledku neměly být nepoužitelné z důvodu dlouhých pasáží ze zákonů nebo nevýznamných hesel.


30

Vnitropodnikové směrnice by měli především plnit zkvalitnění vnitřního řízení účetní jednotky. Při kontrole auditora nebo daňové kontroly mohou kontrolu zjednodušit a zpřehlednit. „Management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit své cíle a záměry. (Hruška, 2002, str. 4)“ Zároveň by měla být vnitropodniková směrnice každý rok kontrolována nebo revidována. Kontrola nebo revize by neměla být impulzem pro změnu účetních metod a musí být v souladu s legislativními změnami. Pokud by k některým změnám dle § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví došlo, musí být tato změna přílohou k účetní závěrce. Pravidla, která jsou stanovena ve vnitropodnikových směrnicích, musí být dodržována všemi pracovníky dané účetní jednotky. Schvalování směrnic by měl provádět nejvýše postavený odpovědný pracovník. U menších účetních jednotek to obvykle bývá ředitel, majitel nebo jednatel firmy, u větších účetních jednotek mají tyto kompetence vedoucí na nižších pozicích. Každá vnitropodniková směrnice musí obsahovat jednotnou strukturu. Základní informace, které by mohli být uvedeny v záhlaví vnitropodnikových směrnic dle Hrušky (2002, str. 6) jsou název účetní jednotky, datum a místo vydání, název písemnosti a její číselné označení, název směrnice, schválení, revize, změněné stránky, účinnost, vypracoval, vydal, kontrola, vyřizuje a rozdělovník (kolikrát se daná směrnice vydá). 3.7.1

Vnitropodnikové předpisy a legislativa

V souladu s legislativou uvádí Hruška (2002, str. 7–10), že některé vnitropodnikové směrnice musí být povinně vytvořeny dle legislativy, některé nejsou povinné, ale dají se odvodit z legislativy a některé jsou pouze vhodné stanovit a nejsou nařízeny legislativou. Vnitropodnikové směrnice, které je povinnost vytvořit dle legislativy jsou účtový rozvrh, odpisový plán, podpisové záznamy, časové rozlišení nákladů a výnosů, kursové rozdíly, cizí měny, deriváty, druh materiálu účtovaných přímo do spotřeby, rozpouštění nákladů, popř. odchylek, konsolidační pravidla. Vnitropodnikové směrnice, které nejsou povinné, ale lze se odvodit z legislativy jsou seznam používaných účetních knih, symbolů a zkratek, inventarizace, pravidla pro tvorbu a používání rezerv, pohledávky po lhůtě splatnosti, forma, organizace a zaměření vnitropodnikového účetnictví, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, ocenění dlouhodobého majetku, způsob účtování technického zhodnocení, drobný hmotný majetek, který není dlouhodobým majetkem, oceňování zásob, účtování zásob, účtování na podrozvahových účtech, normy přirozených úbytků zásob, způsob účtování DPH a spotřební daně, částky, které nepatří do nákladů účetní jednotky, zvolení účetních metod, oběh účetních dokladů, archivace a skartace účetních písemností a záznamů na technických nosičích, provádění účetní závěrky včetně harmonogramu závěrkových prací, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a dezinfekčních prostředků a stejnokrojů.


31

Vnitropodnikové směrnice, které nejsou patrné přímo z legislativy, ale mohou přispět k jejich zkvalitnění, jsou projekčně programová dokumentace a výpočet odložené daňové povinnosti. Účetní jednotka si může stanovit i ostatní vnitropodnikové písemnosti, např. pracovní řád, organizační řád, přehled o peněžních tocích a způsob jejich zpracování, řešení náhradních škod, reklamační řízení.

Vlastí práce

32

4 Vlastí práce 4.1 Charakteristika společnosti „Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. vznikla rozdělením společnosti KLAS, spol. s. r. o. se sídlem Příštpo 145 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Brně pod sp. značkou Rg C 6331, která byla na základě usnesení valné hromady ze dne 31. 3. 1996 zrušena bez likvidace - rozdělením na společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. se sídlem Jaroměřice nad Rokytnou, Nábřežní 325 zapsané v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. značkou Rg C 24032 a na společnost KLAS Příštpo, spol. s. r. o. se sídlem Příštpo 145, zapsané v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. značkou Rg C 24034 (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2012, [online]).“ Datum zápisu společnosti KLAS Jaroměřice, s. r. o. do obchodního rejstříku proběhl 17. července 1996. Statutárním orgánem v této společnosti jsou jednatelé. Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. měla na počátku 2 jednatele - manžele Jana Kuchaříka a Danu Kuchaříkovou. Dne 6. listopadu 2009 byla zapsána do obchodního rejstříku náhrada za jednatele Jana Kuchaříka, a to jeho syn Ing. Ctibor Kuchařík. Společníci jsou v současné době Dana Kuchaříková a Ing. Ctibor Kuchařík. Dana Kuchaříková má ve firmě podíl 16,67% a její vklad činil 20 000 Kč, přičemž byl splacen ve výši 100%. Ing. Ctibor Kuchařík má podíl ve firmě 83,33% a jeho vklad činil 100 000 Kč, přičemž taktéž splatil 100% vkladu. • Datum zápisu: 17. července 1996. • Identifikační číslo: 253 05 379. • DIČ: CZ25305379. • Základní kapitál: 120 000,- Kč. • Počet zaměstnanců 22 v zemědělství).

v roce

2011:

42

(20

na

středisku

pekárna,

Firma má v Jaroměřicích nad Rokytnou 2 střediska - zemědělský provoz sídlí na adrese Ke spravedlnosti 657, Jaroměřice nad Rokytnou (místní část se nazývá Gigant) a další středisko je pekárna, která je na adrese Březinova 89, Jaroměřice nad Rokytnou. Hlavními předměty podnikání jsou pekařství, cukrářství a zemědělská výroba. Mezi další předměty podnikání patří řeznictví a uzenářství, silniční motorová doprava do 3,5 tuny i nad 3,5 tuny, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Dne 22. května 2006 byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. značkou Rg C 52029 zapsána firma KLAS - odbyt,

Vlastí práce

33

spol. s. r. o. (IČ: 27686388), která sídlí na adrese zemědělského provozu. Byla založena za účelem zprostředkování obchodu a služeb a velkoobchodu. U této společnosti jsou jednatelé Jan Kuchařík, Dana Kuchaříková a Ing. Ctibor Kuchařík. Společník této společnosti je KLAS Jaroměřice, spol. s r.o., která vložila vklad 200 000 Kč, má obchodní podíl 100% a celý vklad byl splacen ve výši 100%. 4.1.1

Odběratelé a dodavatelé

Hlavními odběrateli střediska pekárny společnosti KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. jsou JMB družstvo, Nemocnice Třebíč a Nemocnice Znojmo. Hlavními odběrateli střediska na Gigantě jsou Agrovýkup, a. s. Moravské Budějovice, Kamille, s. r. o., Zezula.cz, s. r. o., Rudíkov a Jaroměřická mlékárna, a. s. Hlavními dodavateli střediska na Gigantě jsou Agrovýkup, a. s. Moravské Budějovice, MANN-ZT Budišov, s.r.o., Autobaterie Kopečný s.r.o. Trnava, Termogas, spol. s. r. o. a Martin Diviš – servis a montáž servisního a chladícího zařízení. 4.1.2

Účetní systém podniku

Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. používá účetní systém ZEIS – Zaručeně Efektivní Účetní Systém od společnosti PROFEX AM, spol. s. r. o., která tento systém neustále vyvíjí, tvoří a prodává. Tento systém je tvořen moduly finance, mzdy, majetek, zásoby, spojovací soubory, spořitelna, půda, podíly a zvířata. Z těchto modulů zemědělská společnost využívá: • finance – tento modul může pracovat jako samostatný modul a zpracovávat komplexně finanční operace podniku nebo jako součást komplexu ZEIS. Tento modul zpracovává přijaté a vystavené faktury, dodací listy, objednávky, banku, pokladnu, všeobecné účetní doklady, DPH včetně daňového přiznání, kalkulační listy, skladovou evidenci, evidenci majetku, účetnictví včetně statistických výkazů a příloh k roční uzávěrce (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cash flow), • mzdy – tento modul se napojuje na modul finance nebo do účetnictví, zpracovává oblast mezd pro všechny typy organizací, je možné si vytvořit šablony pro jednotlivé skupiny pracovníků s definicí složek mzdy, tento program automaticky provede sražení všech druhů srážek, předem definovaný způsob výpočtu hrubé mzdy, dopočet mezd až do čistého příjmu, výpočet odvodů na sociální a zdravotní pojištění za pracovníka a podnik včetně daní, sledování výplaty přídavků, výpočty průměrů pracovněprávních a nemocenských dávek, kompletní mzdové listy, přehledové sestavy pro kontrolní orgány, vytvoří převodní příkazy pro banku a spořitelnu, • majetek – slouží pro evidenci investičního majetku, drobného investičního majetku a drobného majetku, tento modul vypočítává účetní i daňové odpisy dle platné legislativy, zavedení změn přímo do karty majetku, metodické

Vlastí práce

34

kontroly při pořízení a zpracování ve vazbě na zákon o účetnictví a zákon o dani z příjmů, volitelná délka období pro zpracování, tisk celé sestavy, tisk rekapitulace zaúčtování, tisk karty majetku, simulace odpisů v dalších letech, evidence a zpracování podkladů pro silniční daň, • zásoby – tento modul vede evidenci skladových zásob, materiálu, zboží a hotových výrobků, ukáže aktuální stav zásob podle skladů i za podnik celkem, vede deník zásob, hlavní knihu zásob, karty skladových položek i s obraty, umožňuje sledovat měsíční pohyby na jednotlivých položkách, • spojovací soubory – tento modul je určen k načítání účetních dat jednotlivých modulů před jejich centrálním zpracováním, • spořitelna – tento modul je určen pro evidenci kont klientů, zaměstnanců či společníků firmy, kteří se pro toto spoření rozhodli, v tomto modulu je umožněno provádět hotovostní vklady i výběry z kont, z modulu získá podnik informace o denním a měsíčním přehledu pohybů, sumární přehledy, podmínky vedení účtů, obraty na účtech, pokud je použit s modulem mzdy, je možné k určitému datu nastavit automatický převod spořené částky z mezd do spořitelny, • zvířata – tento modul sleduje stavy a obraty všech kategorií zvířat, které podnik sleduje za závod, středisko, stáj nebo druh zvířat, program eviduje dva základní druhy zvířat, a to mladá zvířata a zvířata základního stáda a tažná zvířata, program dopočítává krmné dny, vzrůstový přírůstek a zaúčtovává převod zvířat. Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. má dvě účetní. Hlavní účetní sídlí na středisku na Gigantě, kde zpracovává účetnictví za zemědělský provoz a poté za celou firmu. Na pekárně je druhá účetní, která zpracovává účetnictví pouze za pekárnu a zpracované účetnictví předává hlavní účetní. 4.1.3

Aktiva podniku

Výše aktiv k 31. 12. 2011 činila 69 877 000 Kč. Dlouhodobý majetek, který má pořizovací cenu vyšší než 40 000 Kč, se účtuje na účet 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Drobný majetek, který má nižší pořizovací cenu než 40 000 Kč, se účtuje jako náklad na účet 501 – Spotřeba materiálu. Tento majetek se dále dělí podle pořizovací ceny na majetek do 500 Kč a majetek nad 500 Kč, přičemž se účtuje společně na účet 501 – Spotřeba materiálu. V roce 2008 změnila společnost účtování zvířat. Do roku 2008 se všechna zvířata účtovala do dlouhodobého hmotného majetku na účet 042.100, kam se účtoval i investiční majetek a poté na účet 026 – Dospělá zvířata a jejich skupiny, který se dále dělí na analytické účty. Od roku 2008 se krávy a býci na výkrm zařazují do zásob a účtují se na účet 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Změna účtování zvířat proběhla z důvodu změny legislativy, kdy bylo uzákoněno, že některá zvířata se již nemohla dále účtovat do dlouhodobého hmotného

Vlastí práce

35

investičního majetku a odpisovat je. Společnost vlastní jednoho plemenného býka, který se stále účtuje do dlouhodobého hmotného majetku. Největší položku na straně aktiv tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Je to z toho důvodu, že firma vlastní velké množství polí, budov, pozemků a samostatných movitých věcí. Dlouhodobý nehmotný majetek společnost nevykazuje v rozvaze, proto není uveden v koláčovém grafu. Nejmenší položku tvoří dlouhodobé pohledávky, které činí -8 000 Kč a časové rozlišení, které činí 150 000 Kč a tyto hodnoty taktéž nejsou zahrnuty do grafu, který je uvedený níže.

Obr. 17 Procentní vyjádření stavu aktiv k 31. 12. 2011 Zdroj: Interní materiály společnosti

4.1.4

Pasiva podniku

Pasiva podniku činí k 31.12.2011 69 877 000 Kč. Podíl vlastního a cizího kapitálu je v poměru 37:63. Největší část pasiv podniku tvoří cizí zdroje, ve kterých figuruje bankovní půjčka. Do grafu, který je uvedený níže, nejsou zahrnuty rezervy, které nejsou vykazovány v rozvaze, rezerv. fondy, neděl. fondy a ost. fondy ze zisku, které jsou ve výši 12 000 Kč a základní kapitál, který je ve výši 120 000 Kč. Tyto položky nejsou v grafu viditelné, proto v něm nejsou zahrnuty.

Vlastí práce

36

Obr. 18 Procentní vyjádření stavu pasiv k 31. 12. 2011 Zdroj: Interní materiály společnosti

4.1.5

Hospodářský výsledek

Výsledek hospodaření před zdaněním k 31. 12. 2011 vykázala společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. ve výši 7 575 000 Kč, provozní výsledek hospodaření byl ve výši 9 534 000 Kč, finanční výsledek hospodaření byl -1 903 000 Kč a mimořádný výsledek hospodaření byl -56 000 Kč. Záporný finanční výsledek hospodaření byl z důvodu nákladových úroků a ostatních finančních nákladů, které způsobila rekonstrukce sýpky a dojírny. Záporný mimořádný výsledek hospodaření byl z důvodu rezervačního poplatku příkonu na bioplynovou stanici. Tento poplatek byl v roce 2012 vrácen, protože projekt bioplynové stanice se nakonec neuskutečnil.

4.2 Zásoby Společnost účtuje zásoby způsobem A. Ve vnitropodnikové směrnici mají stanoveno, že dlouhodobý majetek, který má menší hodnotu než 40 000 Kč (tedy drobný dlouhodobý majetek), se považuje za zásoby a účtuje se přímo do spotřeby na účet 501.100 a eviduje se v podrozvahové evidenci na účtu 750. Dále se ve směrnicích uvádí, že nákupy materiálu se účtují na účet 111 – Pořízení materiálu a poté se zaúčtují na sklad na účet 112 – Materiál na skladě. V podniku se naskladňuje na sklad číslo 111 (tento sklad je pouze pro zemědělský provoz) a sklad číslo 112 (tento sklad je pro provoz pekárny a ve výjimečných případech lze tento sklad využít i pro potřeby zemědělského provozu). V následující tabulce jsou uvedeny celkové stavy zásob a stav jednotlivých druhů, a to vždy k 31. 12. příslušného roku.

Vlastí práce Tab. 4

37

Stav zásob vždy k 31. 12. příslušného roku (v tisících Kč)

Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby

2006 11254 01485

2007 11912 00471

2008 17319 00505

2009 16043 00518

2010 14887 00919

2011 14846 02759

1650 3539

1703 4737

2065 9060

2841 8576

1824 9291

1824 6501

4361 0219

4680 0321

5570 0119

3877 0231

2534 0319

3110 0652

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Interní materiály společnosti

Tabulka nám zobrazuje, že největší množství zásob vzniklo v roce 2008 a oproti předchozím rokům 2006 a 2007 byl nárůst o více než 5 milionů korun. Největší nárůst je patrný u výrobků, které zvýšení zásob velmi výrazně ovlivnily. Toto zvýšení bylo z důvodu prodeje mléka, obilí a prodeje dobytka. Vše ovlivňuje prodejní cena, proto např. u obilí se čeká, až bude lepší výkupní cena, která bývá zpravidla až na začátku dalšího roku. U obilí zároveň záleží na sklizeném množství, proto jsou v tabulce patrné velké výkyvy. Zároveň nárůst způsobil prodej mléka, protože na začátku roku 2010 se podařilo společnosti koupit další mléčné kvóty od zanikajícího zemědělce. Dnes už mají mléčnou kvótu vyšší, a tudíž produkují větší množství mléka. U materiálu byl velmi výrazný pokles v roce 2007. Tento pokles způsobilo vyřazení vybavení z provozu, které již nebylo potřebné. Protože se v roce 2008 zrušil chov prasat, zrušena byla i jatka, která společnost vlastnila. Na konci roku 2007 se prodala velká část vybavení a poté i samotná jatka. V roce 2008 bylo uskutečňováno méně nákupu materiálu na středisku zemědělského provozu i na středisku na pekárně. Důvodem byly nevýhodné nákupy, proto se neuskutečnila zásoba materiálu a vše bylo dokupováno až v případě potřeby. Tento stav ovlivnil i rok 2009. V roce 2010 materiál výrazně vzrostl z důvodu výhodných nabídek osiv, hnojiv a potřebné chemie, které společnost nakoupila do zásoby. Zároveň se zde odráží i stav pekárny, kde byly zvýhodněny přípravky do pečiva a olej. Nedokončenou výrobu ovlivňují zaseté plodiny na podzim. Vše se tedy odráží v množství ploch, které jsou těmito plodinami osety. Společnost účtuje o plodinách již při předseťových přípravách a zahrnuje zde vše, co k pěstování plodin patří, např. nákup osiva, přípravky na ochranu rostlin, nafta. Neustálý nárůst zásob byl v sekci mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny až do roku 2008. Pokles vznikl tím, že na konci roku 2008 společnost z větší části zrušila chov vepřového dobytka a zanechala pouze chov hovězího skotu. Proto je

Vlastí práce

38

zde tak výrazný propad. Chov vepřového dobytka byl kompletně zrušen v první polovině roku 2009. Hlavním důvodem pro zrušení byl pohyb cen. Výkupní cena v mnohých případech pokrývala pouze náklady a se stále vzrůstajícím trendem dovozu se výkupní cena snížila až pod cenu výrobních nákladů. Zboží se dnes již týká pouze provozovny pekárny, kde je malý obchod. Do konce roku 2008 společnost vlastnila prodejnu masnu, která byla v prosinci 2008 zrušena. Od roku 2009 má zboží narůstající charakter, protože v roce 2010 se obchod na pekárně rozšířil a bylo potřeba doplnit zboží na prodej. 4.2.1

Oceňování zásob

Oceňování zásob probíhá dle stanovení ve vnitropodnikových směrnicích. Zásoby nakoupené se v podniku oceňují pořizovacími cenami, vždy včetně nákladů spojené s pořízením (např. doprava). Příjmy na sklad odpovídají vždy došlým fakturám. Pořízení materiálu je účtováno přes účet 111 – Pořízení materiálu a poté se materiál naskladní na účet 112 – Materiál na skladě. Zásoby vlastní výroby (včetně zvířat) se oceňují přímými náklady včetně podílu výrobní režie. Nákupy zvířat se evidují na účtu 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny a nákupy zboží na účtu 132 – Zboží na skladě. Materiál se ze skladu vyskladňuje v průměrných cenách, které jsou počítány vždy jednou za měsíc a to vždy na konci měsíce. Přírůstky a příchovky zvířat jsou oceňovány vlastními náklady, tedy ve skutečné výši nákladů včetně výrobní režie. Přírůstky a příchovky se váží jednou za rok vždy při inventarizaci, která se uskutečňuje na konci účetního období, tedy v prosinci. Během účetního období se účtují odhadem. Každý měsíc se zvířata převádí v rámci kategorií v průměrných váhách. U březích jalovic se přírůstek počítá z kalendářních dnů vynásobený počtem kusů na stáji. Zásoby vlastní výroby společnost zaznamenává v tržních cenách. Tyto zásoby se evidují na skladě podle nákladů na spotřebu na 1 ha (započítávají se mzdy, chemie, příprava půdy, sklizeň apod.). Veškeré zásoby nakoupené i vlastní se evidují v obratové soupisce. Vedlejší pořizovací náklady u výrobků jsou materiál, energie, osobní náklady, služby a doprava. Tyto vedlejší náklady podnik zahrnuje do pořizovacích cen nakupovaných zásob a do nákladů, které zahrnuje do cen vlastních výrobků. Ve vnitropodnikových směrnicích je stanoveno, že výdaje nakoupených zásob ze skladu se provádí v průměrné ceně.

4.3 Rostlinná výroba Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. obhospodařuje půdu na Českomoravské Vrchovině. Všechny pole a travní porosty jsou umístěny v okolí Jaroměřic nad Rokytnou v katastrech KÚ Jaroměřice nad Rokytnou, KÚ Příštpo, KÚ Myslibořice, KÚ Příložany, KÚ Ratibořice, KÚ Boňov, KÚ Račice, KÚ Radkovice, KÚ Vacenovice, KÚ Výčapy, KÚ Zárubice, KÚ Blatnice, KÚ Bohušice, KÚ Lukov, KÚ Moravské Budějovice a KÚ Ohrazenice.

Vlastí práce

39

Na pěstované plodiny zde mají velký vliv klimatické podmínky a umístění pozemků. Jaroměřický mikroregion je pro pěstování plodin horší oblastí. Je to převážně suchá oblast s podprůměrným počtem srážek. Výnosy ze zemědělských plodin jsou zde nižší než v jiných oblastech. Společnost obhospodařuje celkem 1165 ha půdy. Z této výměry mají dvě třetiny pozemků lepší bonitu a jedna třetina pozemků má horší bonitou. Nejlepší bonitu má pozemek ve Vacanovicích (10,96 Kč/m2) a nejhorší bonitu mají pozemky v Příštpě (5,34 Kč/m2), který má kamenitou a jílnatou půdu. Společnost se snažila vybírat pozemky s lepší bonitou. Obhospodařují i horší bonitu, protože když končily státní statky, soukromníci si chtěli založit společnosti a zakládali je na principu pronájmu pozemků od soukromníků. Těmto soukromníkům stát vrátil pozemky a ke každému pozemku byl restituční nárok v určité výši dobytka, krmení, strojů a zásob. Proto mají pozemky i s horší bonitou, které měli větší restituční nároky. Společnost byla založena na 300 restituentech, kteří měli majetek ve výši 42 milionů korun. V roce 2010 byly špatné klimatické podmínky pro hrách, který špatně vzešel a chytil plíseň, proto se musela jedna třetina zaorat na zelené hnojivo. V roce 2011 bylo velké sucho a suchem byla ovlivněna produkce. Důsledkem nízkého počtu srážek v roce 2011 velmi špatně vzešla řepka. V březnu roku 2012 musela společnost zaorat 102 hektarů ječmene ozimého, protože celý vymrzl a na jeho místo se již seje ječmen jarní. Společnost se zabývá pěstováním produkce již více než šestnáct let, mají již vyzkoušené a osvědčené plodiny, které mají větší výnos než jiné a pěstují tedy pouze vybrané druhy. Tab. 5

Výměra plochy a velikost sklizně zemědělských plodin za rok 2011

Druh plodiny Pšenice ozimá Ječmen ozimý Ječmen jarní Oves Kukuřice na zrno Hrách setý na zrno Řepka Mák Kukuřice na zeleno Vojtěška Trvalé travní porosty-píce v seně

Výměra plochy (v hektarech) Sklizeň (v tunách) 362,40 1312,41 047,15 170,00 076,20 080,00 005,20 025,00 035,00 149,51 071,10 150,00 285,78 419,61 033,24 015,70 142,20 960,00 020,00 190,00 121,94

417,00


V uvedené tabulce jsou zobrazeny všechny plodiny, které společnost pěstuje a obhospodařuje. Největší část plochy zaujímá pšenice ozimá a řepka. Oproti roku 2011 se nebude set v roce 2012 mák. Všechny ostatní plodiny se budou set

Vlastí práce

40

ve stejném množství jako v roce 2011. Každý rok dělají biopásy, které společnost vysévá na plochu o velikosti 4 hektary. Biopásy zpestřují pěstované plodiny, což se velmi zamlouvá myslivcům, zároveň dostane společnost na tuto produkci dotaci. V roce 2012 se plánují vyset biopásy pohanky a prosa, vysévá se cca 10 kg každé plodiny. Společnost dvě třetiny veškeré sklizně uskladní v Agrovýkupu, a. s., který má své sklady v Moravských Budějovicích a společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. má v Moravských Budějovicích své silo. Jedna třetina produkce zůstává na středisku zemědělské produkce v Jaroměřicích nad Rokytnou a na sile v Myslibořicích, kde je také uskladněna. Na sile v Myslibořicích je pouze malá část vypěstovaného obilí. Uskladnění produkce se využívá ke krmení v živočišné výrobě a popř. k prodeji. Produkce, která je uskladněna u Agrovýkupu v Moravských Budějovicích, se používá na kompenzaci krmných směsí pro dobytek, které společnost od Agrovýkupu odebírá. Produkci se snaží co nejméně prodávat a pokud ji prodávají, tak převážnou část odebere Agrovýkup, a. s.. Veškerou produkci potravinářské pšenice odváží do Agrovýkupu, a. s., zde se ohodnotí podle kvality A, B, C nebo potravinářská a podle toho se určuje i cena pšenice. Pšenice s označením potravinářská má nejvyšší cenu. Vyprodukovaný ječmen se vytváří pouze pro vlastní potřebu, uskladní se a celý se zkrmí hovězímu dobytku. V roce 2011 produkovali oproti roku 2010 i kukuřici na zrno, která se celá zkrmí. Mák, který vyprodukovali, se spotřebuje na pekárně do sladkého pečiva. Píce používají jako krmivo pro dobytek, vojtěšku přidávají do krmných směsí a částečně z ní dělají siláž jako krmení na zeleno. Společnost si při sklizni obilnin vytváří pouze pro vlastní potřebu seno, senáž i siláž. Silážují kukuřici na zeleno, seno senážují a používají na krmení pro dobytek. Všechny travní porosty společnost využívá na seno a senáž. Tab. 6

Výrobky rostlinné výroby v roce 2011

Druh produktu Počáteční stav Konečný stav MJ Produkce (v t) 417,00 seno 2918,90 1955,00 100 kg 190,00 senáž 1760,00 1030,00 g 960,00 siláž 9667,00 9713,00 100 kg 149,51 kukuřice na zrno 0000,00 1495,16 100 kg Zdroj: Interní materiály společnosti

Na podzim roku 2011 již zaseli na rok 2012 ječmen ozimý, pšenici ozimou a řepku ozimou. Zbytek produkce se bude zasévat na jaře 2012. V roce 2012 je předpokládaná obdobná sklizeň jako v roce 2011. Chemické přípravky, které se zpracovávají do půdy, se velmi přísně hlídají. Podnik musí vypočítat množství přípravku přesně na hektar nebo je uvedeno dávkování na litry. Vše záleží podle druhu přípravku a podle uvedeného dávkování. Chemii neustále mění, záleží podle ceny přípravku a podle aktuální nabídky. V roce 2011 používali na postřiky nepřeberné množství přípravků, např. Brasan, Teridox, Butisan, Rexstar, Arrat, Lentipur.

Vlastí práce

41

Při sklizni rostlinné produkce si vystačí společnost sama. Jsou vybaveni technikou tak, že mohou pomoci a pomáhají menším zemědělcům a soukromníkům v okolí při žních. Pokud je potřeba a na Vysočině žně ještě nezačaly, jezdí pomáhat i jiným podnikům do jiných krajů. Z této pomoci mají výnosy, které jim částečně hradí leasing na vozový park (např. kombajn, postřikovač).

4.4 Živočišná výroba Živočišná výroba sídlí na středisku zemědělské produkce v Jaroměřicích nad Rokytnou, v místní části nazývané Gigant. Společnost do roku 2008 chovala vepřový i hovězí dobytek, v roce 2009 byl definitivně zrušen chov vepřového dobytka z důvodu neustále se snižující ceny. Zůstal tedy zachován pouze chov hovězího dobytka, který se skládá pouze z dojných plemen. Společnost si hovězí dobytek dělí do kategorií, které jsou uvedeny v tabulce. Tab. 7

Stav hovězího dobytka v roce 2011

Kategorie Savé tele do 60 kg Telata do 150 kg, tříměsíční Jalovice březí Dvouleté jalovice Hovězí žír Dojnice Plemenný býk

Stáj/druhové číslo/označení druhu 210/101 100/104

Na začátku roku (v ks) 040

Na konci roku (v ks) 046

210/ 101 101/107

092

114

210/121 230/109 210/101 222/109 210/101 240/108 210/121 100/104 210/121 200/108

032 045 066 177 001

047 084 051 179 001


Každému druhu dobytka je přiděleno druhové čísla, stáj číslo 210 je pro všechny zvířata. K podestýlce dobytka se využívá sláma z vlastní produkce. Telata se nerozlišují podle pohlaví, rozlišují až dojnice, jalovice a hovězí žír. Pokud se rozhodnou některé druhy prodat, tak převážně býky a hovězí žír, jalovice a dojnice si nechávají pouze na chov. Telata a jalovice nechávají porazit pouze v případě nutné porážky zvířete (např. tele špatně roste, zvíře je nemocné). V současné době jsou býci ustájeni zvlášť ve venkovní ohradě, ve dvou letech jdou na porážku na jatka. Krávy, jalovice a telata jsou od jara do podzimu ve venkovním výběhu, v zimě jsou přemístěny do stájí. Telata jsou od narození venku, kde mají menší výběh a malé budky na schování. Toto opatření je z důvodu imunity, protože jsou odolnější proti nákazám a onemocněním. Ke krmení dobytka kupuje společnost směsi. Obilí, které mají uskladněno na středisku zemědělské produkce, šešrotují a tento šrot míchají se směsmi, které koupí. Pro namíchání krmiva se řídí podle návodů na směsích. Do směsí se

Vlastí práce

42

přidává řepkový šrot nebo sója, velice záleží na nákupní ceně daného krmiva. Nejčastěji se používá řepkový šrot. Nakoupené směsi společnost každý měsíc eviduje v deníku spotřeby krmiv, kde se eviduje pro každý druh dobytka, kolik daného krmiva spotřeboval. Každý rok spotřebují nakoupených krmiv obdobně jako v jiných letech. V loňském roce nakoupili směsi, které jsou uvedeny v tabulce. Tab. 8

Nakoupená krmiva v roce 2011

Název krmiva Počáteční stav Konečný stav MJ COT B start 155,50 0805,50 kg Sůl krmná 030,00 0071,40 kg Sója 000,00 1400,00 kg Řepkový šrot 180,00 1340,00 kg LIZ PP 20 kg 010,90 0015,70 g Zdroj: Interní materiály společnosti

Společnost eviduje pohyb zvířat v rámci kategorií každý měsíc a některé prodává. Telata neprodávají a chovají je do dospělosti. Úhyn zvířete po změně je účtován jako náklad na účet 614 - Změna stavu zvířat. V roce 2011 společnost nakoupila od 3 dodavatelů 20 kusů dobytka. Pokud některá zvířata nakoupí, na základě faktury od dodavatele vystaví příjemku na dané kusy dobytka a zvířata naskladní na účet 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Ke konci března roku 2012 se ve společnosti již narodilo 31 telat, proto si letos chystají vychovat svoji vlastní produkci a nákup dobytka se neplánuje. V živočišné výrobě produkují zvířata zároveň chlévskou mrvu a kejdu. Chlévská mrva je uskladněna na hnojišti na středisku zemědělské produkce a vyváží se dvakrát ročně, tedy v říjnu a v dubnu. Kejda je uskladněna v odpadní jímce a je taktéž na středisku zemědělské produkce. Produkce je vyvážena na pole, které společnost vlastní nebo pronajímá. Veškerá produkce chlévské mrvy a kejdy se spotřebuje. V uvedené tabulce je stav zvířecí produkce za rok 2011. Tab. 9

Stav výrobků živočišné výroby v roce 2011

Počáteční stav Konečný stav MJ Produkce (v t) Chlévská mrva 2890,00 2630,00 100 kg 878,10 Kejda 2250,00 0210,00 100 kg 080,00 Zdroj: Interní materiály společnosti

Společnost samozřejmě nehnojí jen vlastní produkcí, ale používá i hnojiva nakoupená. Celková spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2010/2011 je uvedena v následující tabulce. Protože společnost obhospodařuje každý rok pozemky o stejné rozloze, spotřeba hnojiv se nemění.


43

Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2010/2011

Vápenatá hnojiva v tunách zboží dusíkatá (N) Minerální hnojiva fosforečná (P2O5) v tunách čistých živin celkem hnůj Statková hnojiva kejda v tunách močůvka celkem

Spotřeba v tunách 926,9 156,7 012,2 168,9 878,0 040,0 040,0 958,0


Hovězí dobytek produkuje chlévskou mrvu, kejdu a mléko. Produkce chlévské mrvy a kejdy je považována za vedlejší, protože se chlévská mrva a kejda používá ke hnojení v rostlinné výrobě. Mléko je považováno za hlavní produkci v živočišné výrobě. Mléko Náklady jsou v posledních letech daleko vyšší než příjmy. Na přelomu let 2008 a 2009 dostávala společnost za mléko pouze 4,80 Kč/litr a vznikla mléčná krize. V polovině roku 2011 začala výkupní cena mléka vzrůstat a ustálila se na 7,89 Kč/litr mléka a v první polovině roku 2012 stagnuje v této výši. Tato cena už je pro společnost zajímavá. Společnost krmí a dojí dvakrát denně, vše co nadojí, to také prodají. Krávy mají neustálý přístup k čerstvé vodě. Průměrně jim kráva nadojí 25 litrů mléka za den, několik dojnic dosahuje i maxim 34,75 litrů mléka za den. Produkci mléka ovlivňuje stáří krávy, protože postupně trvá, než se rozdojí, starší je poté schopna nadojit i 50 litrů za den a v pozdějším věku se její dojivost opět snižuje. Dojivost samozřejmě ovlivňuje i to, zda je zima nebo léto. Aby kráva nadojila 50 litrů mléka, je zapotřebí zhruba 200 litrů vody. V současné době obsahuje mléko 3,94 g/100 g tuku, 8,86 g/100 g sušiny a 3,42 g/100 g bílkovin. Protože v minulosti měli malou kvótu na mléko a neustále rozšiřují chov hovězího dobytka, museli kvótu dvakrát dokupovat od malých zemědělců, kteří končili svůj provoz. V roce 2010 byla produkce mléka 925 708 litrů, v roce 2011 nadojili 978 926 litrů. V současné době je jejich kvóta na mléko 1 099 824 litrů. Náklady na 1 litr mléka jsou 7,50 Kč. Chlévská mrva a kejda Chlévská mrva je oceněna vnitropodnikovými cenami na 9,78 Kč/100 kg a kejda na 7,18 Kč/100 kg. Na produkci chlévské mrvy se podílejí všechny kategorie hovězího dobytka, nejvíce jalovice březí. Jedno tele vyprodukuje za měsíc 112,5 kg,

Vlastí práce

44

jedna jalovice 190,48 kg, jedna jalovice březí 382,98 kg, jeden býk 365,38 kg a jedna dojnice 83,8 kg.

4.5 Kalkulace nákladů Společnost Klas Jaroměřice, spol. s. r. o. používá upravený obecný kalkulační vzorec a kalkulaci nákladů sestavuje pomocí odečítací metody. Vnitropodnikovými cenami společnost oceňuje vedlejší produkci, která vzniká při výrobě hlavních výrobků. Do kalkulačního vzorce zahrnují: • nakoupená a spotřebovaná osiva, krmiva, • osivo a krmivo vlastní výroby, • spotřeba hnojiv a postřiků, • opravy a udržování, • odpisy, • pracovní náklady, • ostatní přímé náklady. Spotřebu pohonných hmot kontroluje mistr dílny na středisku zemědělské produkce, kde mají malou čerpací stanici pro naftu, která je pouze pro jejich potřebu. Tato nafta se využívá pro vozidla ze střediska zemědělské produkce a ze střediska pekárna. Všechna auta se evidují zvlášť a každé auto má knihu jízd, kam se vše zapisuje. Zároveň je další kontrolní evidence přímo u čerpací stanice, kde je zaveden deník s množstvím odebrané nafty. Do deníku se zapisuje množství odebrané nafty, typ auta a číslo auta. Každý měsíc se kontrolují knihy jízd, které kontroluje hlavní účetní a majitelé firmy. Mzdy, které do kalkulačního vzorce zahrnují, se týkají řidičů, které obhospodařují pole. Mzdy agronoma a technicko-hospodářského pracovníka zde nejsou, protože v současné době tyto pozice zastupují majitel Ing. Ctibor Kuchařík a jeho otec, který je bývalý majitel. Tyto mzdy se do kalkulace nezahrnují, stejně jako mzda účetní a zootechnika. Kalkulaci se snaží dělat pomocí kombinace praktických zkušeností a podle tržních cen. Nesestavují kalkulace předběžné, sestavují až kalkulace výsledné. Nejprve si spočítají náklady na danou vlastní produkci a poté sledují, jak se vyvíjí trh. S prodejem vyčkávají do doby, než je výhodné produkci prodat. 4.5.1

Kalkulace nákladů v rostlinné výrobě

Při kalkulaci rostlinné výroby se vychází ze základního kalkulačního vzorce. Při výrobě vzniká i vedlejší produkt. Tato produkce se oceňuje vnitropodnikovými náklady. Sláma i seno se uskladňují na středisku zemědělské produkce, kde je na to dostatečný prostor. Sláma se uskladňuje v balících nebo volně ložená, která je krytá přístřeškem. Na výrobu balíků mají vlastní lis. Seno se uskladňuje volně ložené v seníku. Senáž se uskladňuje v silážních žlabech a vzniká sklizní

Vlastí práce

45

zelené produkce (např. travní, hrachová, vojtěšková). Silážovaná kukuřice na zeleno se uskladňuje v silážních žlabech, které jsou na středisku zemědělské produkce. Při kalkulaci v rostlinné výrobě používají kalkulační jednotku hektar (ha), popř. metrický cent (q). V mapě stavu zásob mají produkci uvedenou pro každou položku v jiné váhové jednotku – např. u senáže, máku a ječmene ozimého je to metrický cent (q), u pšenice jsou to kilogramy (kg). Protože velkou část pšenice uskladní v Moravských Budějovicích ve svém sile a poté ji prodají do Výkupu, kde se výkupní listy vystavují v kilogramech, je měrná jednotka u pšenice v kilogramech. Při setí velmi záleží na tom, zda sejí ozim nebo až jarní plodiny. Po sklizni sklidí a vymlátí obilí, při setí ozimů se udělá mělká podmítka, poté vzejde výdrol (zbytek, který zůstane po minulé plodině) a poté se stříká herbicidem, aby se zničilo výdrol. Půda se neoře, protože ztrácí hodně vláhy, které je v mikroregionu Jaroměřice nedostatek. Po postříkání herbicidem znovu zdiskují nebo udělají hlubší podmítku a ihned se seje. Na zimu se většinou dělá hlubší podmítka z důvodu rozmetání chlévské mrvy. Tímto postupem se snaží co nejméně zpracovávat půdu a udržet hodně vláhy. Při setí jarních plodin se před zimou zdiskuje. Na jaře je půda hrudkovitá, proto se upraví smýkáním nebo radličkami. Takto se půda nakypří dvakrát a poté se ihned seje. Půda se připravuje většinou radličkami, které pouze půdu nakypří a neotáčí a půda opět nepřichází o vodu. Oralo se pouze pole, kde se dlouhodobě jezdilo s těžkými auty, ale toto orání tvořilo výjimku. Pokud je používáno osivo z vlastní produkce, tak si je společnost nemoří. Osiva buď nakoupí, nebo si vlastní produkci nechají přečistit, namořit a kompletně připravit na setí u firmy Agroos s. r. o., která sídlí v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tímto postupem si společnost vyrobí tzv. farmářské osivo. Tyto osiva mají různé odrůdy a firmy, které tyto odrůdy šlechtí, vybírají za toto osivo poplatek. Kalkulaci tvoří společnost pro plodiny pšenice ozimá, ječmen ozimý a řepka dohromady. Tyto uvedené plodiny patří mezi hlavní produkty společnosti. Protože se jedná o ozim, je výroba účtována v roce 2010 jako nedokončená výroby a poté se v roce 2011 dokončuje. V roce 2011 probíhá prosetí plodin, další nákup osiva, spotřeba pohonných hmot, mzdy pracovníků a další postřiky. Náklady v roce 2010 a 2011 jsou zobrazeny v tabulce.


46

Kalkulace nákladů na ozim v roce 2010 a 2011

Rok 2010 Nákup osiva Pšenice ozimá Ječmen ozimý Řepka Celkem Přípravky na ochranu rostlin Nafta Setí Diskování Válení Celkem Mzdy Celkem Rok 2011 Osivo Pšenice ozimá Ječmen ozimý Řepka Celkem Přípravky na ochranu rostlin Mzdy Nafta Setí Diskování Válení Celkem Celkem

816 q 0280 290 Kč 150 q 0060 000 Kč 283 VJ 0382 530 Kč 0722 820 Kč 0806 579 Kč 3l/1 ha 0053 467 Kč 8l/1 ha 0142 579 Kč 1l/1 ha 0017 822 Kč 0213 868 Kč 0294 889 Kč 2 038 156 Kč 1294 q 0482 000 Kč 175 q 0133 850 Kč 192 VJ 0251 646 Kč 0867 496 Kč 0606 572 Kč 0254 996 Kč 3l/1 ha 0078 170 Kč 8l/1 ha 0208 454 Kč 1l/1 ha 0026 057 Kč 0312 681 Kč 2 041 745 Kč


V uvedené tabulce jsou vyznačeny náklady na všechny tři druhy obilovin. Kompletní náklady v roce 2010 byly 2 038 156 Kč, tudíž náklady na 1 ha obilovin činí 2 931,21 Kč. Náklady v roce 2011 byly 2 041 745 Kč, tedy náklady na 1 hektar v roce 2011 činí 2 936,37 Kč. Zároveň musí být tato produkce proúčtována v roce 2010 i v roce 2011. Společnost účtuje náklady v rámci analytických účtů stejně, pouze je produkce rozlišena dle střediska a výkonu. Výkonem v rostlinné výrobě označuje společnost rozlišení jednotlivých druhů plodin – výkon 102 označuje v účetnictví plodinu ječmen, výkon 100 označuje v účetnictví plodinu pšenici a výkon 130 označuje plodinu řepku. Číslem 110 označují středisko rostlinné výroby. Zaúčtování nákladů probíhá na stejné účty se stejným rozlišením, proto uvádím jako příklad zaúčtování v roce 2011.


47

Zaúčtování nákladů v roce 2011

Náklady celkem Náklady na ječmen Náklady na pšenici Náklady na řepku

1 827 445 Kč 0220 330 Kč 1 123 252 Kč 0483 863 Kč

Zaúčtování Středisko Výkon 121100/611200 110 102 121100/611200 110 100 121100/611200 110 130 121100/611200


Z uvedené kalkulace vznikla sklizeň 1312,41 tun pšenice ozimé, 170 tun ječmene ozimého a 419,61 tun řepky. Před osevem ploch se půda hnojí vlastní produkcí a probíhají postřiky nakoupenými přípravky. Mzdy jsou v kalkulaci uváděny včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Osivo nakoupené v roce 2011 bylo od firem Oseva a Agroos (pšenice ozimá), Agroos a výkup (ječmen ozimý), výkup a Oseva (řepka). V roce 2010 stála nafta 23,70 Kč/litr a v roce 2011 již 30,80 Kč/litr. Cenu obilovin ovlivní i daň z pozemků a nájem pozemků. Placený nájem z pozemků ovlivní cenu hektaru pronajaté půdy a nájmy se vyplácí restituentům podle bonity půdy. Cena nájmu zemědělské půdy se pohybuje od 1 200 Kč do 1 300 Kč, daň z pozemků se pohybuje okolo 700 Kč. Pronajaté půdy má společnost více než vlastní. Společnost má náklady na obdělání 1 ha zemědělského pozemku stanoveny na 17 000 Kč, náklady na 1 metrický cent jsou 551,4 Kč. Kalkulace se vytváří pouze pro osivo, postřiky, naftu a mzdy. Další náklady, které ovlivňují cenu 1 ha, společnost detailně nevyčísluje. Majitelé společnosti sledují veškeré ostatní náklady a mají o nich přehled. Další náklady, které zahrnují do kalkulace, jsou uvedeny v tabulce. Tab. 13


Položka kalkulačního vzorce Kalkulované náklady v roce 2010 Kalkulované náklady v roce 2011 Opravy a udržování Materiál a služby Vlastní spotřebovaná hnojiva Odpisy Ostatní přímé náklady Náklady celkem

Náklady na jednici (ha) 2 931,21 Kč 2 936,37 Kč 1 543,60 Kč 3 118,55 Kč 0 188,69 Kč 3 292,18 Kč 2 989,40 Kč 17 000,00 Kč

Procentní vyjádření 17,24% 17,27% 09,08% 18,34% 01,11% 19,37% 17,58% 100,00%

Zdroj: Zpracováno dle informací z účetnictví a majitelů společnosti

Společnost většinou prodává pšenici za cenu 400-550 Kč/q, což jí pokryje náklady a považují to za velmi dobrou prodejní cenu. Ječmen produkují pouze pro vlastní potřebu, v roce 2011 a v roce 2012 se neprodával ani prodávat nebude. Semeno řepky je prodáváno za cenu 1000 - 1200 Kč/q a v roce 2012 se ještě ne-

Vlastí práce

48

prodávalo. Společnost neprodává rostlinnou výrobu pod svými náklady, vždy vyčkají na příznivou cenu, která bývá většinou na jaře. V únoru 2012 se potravinářská pšenice prodává za cenu 400 Kč/q a pšenice krmná za 360 Kč/q. Společnost stále s prodejem vyčkává, protože předpokládají, že bude ještě příznivější prodejní cena. Při sklizni obilovin vzniká i vedlejší produkt, tedy sláma. Různé množství slámy se sklidí z pšenice, jiné z ječmene, ale průměrně je vyprodukováno 5 metrických centů slámy z 1 tuny obilovin. Sláma je součástí sklizně, ale zužitkuje se, proto se oceňuje vnitropodnikovými cenami. Vnitropodniková cena slámy byla stanovena na 20 Kč/100 kg. Příklad 1: Společnost u rostlinné výroby nevyčísluje rozpočtovou správní ani rozpočtovou výrobní režii. Při kalkulaci jsem stanovila rozvrhovou základnou přímý materiál a přímé mzdy. Opravy a udržování byly zařazeny do výpočtu výrobní režie, odpisy byly zařazeny do výpočtu správní režie. Tab. 14


Položka kalkulačního vzorce Kalkulované náklady v roce 2010 Kalkulované náklady v roce 2011 Materiál a služby Vlastní spotřebovaná hnojiva Ostatní přímé náklady Výrobní režie Správní režie Náklady celkem

Náklady na jednici (ha) 2 931,21 Kč 2 936,37 Kč 3 118,55 Kč 0188,69 Kč 2 989,40 Kč 1 832,11 Kč 3 829,24 Kč 17 825,57 Kč

Procentní vyjádření 16,48% 16,51% 17,53% 01,06% 16,81% 10,09% 21,53% 100,00%


Celkové přímé náklady na materiál a mzdy byly vyčísleny na 6 161 702,5 Kč. Rozpočtová výrobní režie u rostlinné výroby činí 2 134 618 Kč. Do výpočtu výrobní režie jsem zahrnula níže uvedené náklady.


49

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové výrobní režie u rostlinné výroby

Položka kalkulačního vzorce Náklad celkem Mzda účetní 0117 274 Kč Mzda mistra 0129 219 Kč Režijní materiál 0030 530 Kč Opotřebení nástrojů 0005 020 Kč Opravy a udržování 1 802 453 Kč Náklady na provoz kanceláří 00050 158 Kč Celkem 2 134 618 Kč Zdroj: Zpracováno dle informací z účetnictví a majitelů společnosti

Při výpočtu bylo postupováno následovně: 2134618 ( ) * 100 = 34,64% 6161702,5 34,64 * 5289 = 1832,11Kč 100 Rozpočtová správní režie u rostlinné výroby činí 4 461 296 Kč. Do výpočtu správní režie jsem zahrnula níže uvedené náklady. Tab. 16

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové správní režie u rostlinné výroby

Položka kalkulačního vzorce Náklad celkem Mzda technicko-hospodářského pracovníka 0145 622 Kč Mzda vedoucího a agronoma 0185 644 Kč Mzda vedoucí 0159 597 Kč Poštovné 0005 542 Kč Pojistné 0050 632 Kč Elektrická energie 0028 057 Kč Úroky 0050 230 Kč Odpisy 3 835 972 Kč Celkem 4 461 296 Kč Zdroj: Zpracováno dle informací z účetnictví a majitelů společnosti

Při výpočtu bylo postupováno následovně: 4461296 ( ) * 100 = 72,40% 6161702,5 72,40 * 5289 = 3829,24 Kč 100 Součet správní a výrobní režie pro kalkulaci ječmene ozimého, pšenice ozimé a řepky je 5 661,35 Kč na hektar. Oproti užívanému způsobu kalkulace dochází k vyšší hodnotě nákladů na 1 hektar o 825,57 Kč, tedy o 26,78 Kč na 1 metrický

Vlastí práce

50

cent. Celkové náklady na 1 ha budou 17 825,57 Kč, celkové náklady na 1 metrický cent budou 576,78 Kč.

4.5.2

Kalkulace nákladů v živočišné výrobě

U kalkulace v živočišné výrobě se společnost snaží dodržovat upravený obecný kalkulační vzorec, do kterého zahrnují: • nakoupené krmení, • vlastní vyprodukovaná krmiva, • nakoupené příměsy do krmiva, • pracovní náklady, • veterinární ošetření a léky, • ostatní přímé náklady, • opravy a amortizace budov, • přímý materiál. U spotřeby nakoupených krmiv velmi záleží na druhovém složení hovězího dobytka, protože v každé kategorii jsou jiné množstevní nároky. Zároveň je také důležitý zdravotní stav dobytka, protože při různých onemocnění se krmné dávky musí upravovat. Kromě nakupovaných krmiv a příměsí do krmiva si společnost sama vyprodukuje obiloviny a výrobky z rostlinné výroby, které přidává ke krmivu. Při kalkulaci používá společnost kalkulační jednici u býků kilogramy (kg), jalovice březí mají kalkulační jednici krmný den. Společnost má stanoveny náklady na 1 kg hovězího žíru 35 Kč. Hodnota krávy se pohybuje v cenovém rozmezí 20 000 – 30 000 Kč za kus (záleží na hmotnosti a zdravotním stavu krávy). Vysokobřezí jalovice má pro společnost hodnotu 25 000 – 35 000 Kč (záleží na stavu březosti, zdravotním stavu apod.). U mléka je stanovena kalkulační jednice na 1 litr (l). V březnu 2012 se výkupní cena hovězího dobytka pohybuje okolo 58 Kč/kg u telete, u krávy 25-30 Kč/kg a u býků 43-47 Kč/kg. Tyto výkupní ceny stagnují od konce roku 2011. V roce 2011 byly výkupní ceny u býků max. 44 Kč/kg a u krávy kolem 30 Kč/kg. Krávy a telata prodává společnost jen na nutnou porážku, býky prodává nejvíce. Pokud musí jít na jatka kráva, tak průměrně ve váze 500-600 kg, býci jdou na jatka zpravidla ve váze 700-750 kg. Cena při prodeji hovězího dobytka vzniká dohodou nákupčího a prodejce. Každý kus není stejný a cena se dohodne při prodeji na jatkách. Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. vyváží výjimečně i do Rakouska nebo prodává společnosti Kamille, s. r. o., která zvířata pouze překupuje a převáží je k prodeji do Rakouska. Hlavní produkcí společnosti v živočišné výrobě je mléko. Kalkulace nákladů na 1 litr mléka je uvedena v tabulce.


51


Položka kalkulačního vzorce Nakoupené krmení Vlastní vyprodukovaná krmiva Nakoupené příměsy do krmiva Pracovní náklady Náhradní díly na opravu dojírny Odpisy dojírny Veterinární ošetření a léky Inseminační dávky Celkem

Náklady na jednici (l) 0,34 Kč 3,40 Kč 0,04 Kč 1,48 Kč 0,39 Kč 0,79 Kč 0,39 Kč 0,68 Kč 7,50 Kč

Procentní vyjádření 04,50% 45,30% 00,50% 19,70% 05,20% 10,50% 05,20% 09,10% 100,00%


Do nakoupeného krmení společnost zařazuje minerály, sóju, sůl, uhličitan vápenatý a řepkový šrot, do nakoupených příměsí především močovinu. Veškeré další krmení mají z vlastní produkce.

Příklad 2: Společnost detailně nevyčísluje rozpočtovou výrobní ani rozpočtovou správní režii u živočišné výroby. Při kalkulaci jsem stanovila rozvrhovou základnou přímý materiál a přímé mzdy. Opravy a udržování jsem v kalkulaci zařadila do výpočtu výrobní režie, odpisy dojírny jsem zahrnula do správní režie. Tab. 18


Položka kalkulačního vzorce Náklady na jednici (l) Procentní vyjádření Nakoupené krmení 0,34 Kč 04,27% Vlastní vyprodukovaná krmiva 3,40 Kč 42,95% Nakoupené příměsy do krmiva 0,04 Kč 00,47% Pracovní náklady 1,48 Kč 18,68% Veterinární ošetření a léky 0,39 Kč 04,93% Inseminační dávky 0,68 Kč 08,60% Výrobní režie 0,46 Kč 05,56% Správní režie 1,15 Kč 14,54% Celkem 7,93 Kč 100,00% Zdroj: Zpracováno dle informací z účetnictví a majitelů společnosti

Celkové přímé náklady na materiál a mzdy byly vyčísleny na 8 672 984 Kč. Rozpočtová výrobní režie pro živočišnou výrobu činí 768 027 Kč. Do výpočtů jsem zahrnula náklady uvedené v tabulce.


52

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové výrobní režie u živočišné výroby

Položka kalkulačního vzorce Náklad celkem Mzda účetní 117 274 Kč Mzda mistra 129 219 Kč Režijní materiál 055 545 Kč Opotřebení nástrojů 018 012 Kč Opravy a udržování dojírny 401 360 Kč Náklady na provoz kanceláří 0050 122 Kč Celkem 768 027 Kč Zdroj: Zpracováno dle informací z účetnictví a majitelů společnosti

Při výpočtu výrobní režie bylo postupováno: 768027 ( ) * 100 = 8,86% 8672984 8,86 * 5,26 = 0,46 Kč 100 Rozpočtová správní režie pro živočišnou výrobu činí 1 900 655 Kč. Do výpočtů jsem zahrnula náklady uvedené v tabulce. Tab. 20

Položky zahrnuté do výpočtu rozpočtové správní režie u živočišné výroby

Položka kalkulačního vzorce Náklad celkem Mzda technicko-hospodářského pracovníka 145 622 Kč Mzda vedoucího a agronoma 185 644 Kč Mzda vedoucí 159 597 Kč Pojistné 035 522 Kč Úroky 052 624 Kč Elektrická energie 518 927 Kč Odpisy dojírny 802 719 Kč Celkem 1 900 655 Kč Zdroj: Zpracováno dle informací z účetnictví a majitelů společnosti

Při výpočtu správní režie bylo postupováno: 1900655 ( ) * 100 = 21,91% 8672984 21,91 * 5,26 = 1,15 Kč 100 Součet správní a výrobní režie pro kalkulaci 1 litru mléka je 1,61 Kč. Oproti užívanému způsobu kalkulace dochází k vyšším nákladům o 0,43 Kč na 1 litr mléka. Celkové náklady po zahrnutí správní a výrobní režie na 1 litr mléka budou 7,93 Kč.

Vlastí práce

53

Shrnutí příkladů u živočišné a rostlinné výroby Při výpočtu poměrné části mzdy pracovníků v rostlinné i živočišné výrobě jsem do výpočtu zahrnula odvody sociálního a zdravotního pojištění, které platí zaměstnanec i část, kterou platí zaměstnavatel. Při výpočtu poměrné části mzdy účetní jsem vycházela z údajů, že 10% pracovní doby věnuje práci pro pekárnu, zbytek pracovní doby se rovnoměrně dělí mezi živočišnou a rostlinnou výrobu, tedy 45% tvoří rostlinná výroba a 45% tvoří živočišná výroba. Celková náklady na mzdu účetní činí 260 609 Kč za rok, poměrná část mzdy u rostlinné výroby činí 117 274 Kč, poměrná část u živočišné výroby činí 117 274 Kč a 26 061 Kč tvoří poměrnou část nákladů na pekárnu. Při výpočtu poměrné části mzdy mistra jsem vycházela z toho, že mistr pracuje na dílně na středisku na Gigantě. V pracovní době se stará o rostlinnou a živočišnou výrobu zhruba stejným dílem, proto jsem zde určila 50% pracovních nákladů na živočišnou výrobu a 50% nákladů na rostlinnou výrobu. Celkové mzdové náklady na mistra činí 258 438 Kč za rok, tudíž náklady pro rostlinnou výrobu činí 129 219 Kč a pro živočišnou výrobu taktéž 129 219 Kč. Při výpočtu poměrné části mzdy technicko-hospodářského pracovníka jsem vycházela z informací, že pracuje pouze pro pracoviště na Gigantě a stejně jako mistr dělí svou práci stejným dílem. Celkové mzdové náklady činí 291 244 Kč za rok, tedy 145 622 Kč připadá pro rostlinnou výrobu a 145 622 Kč připadá na živočišnou výrobu. Poměrná část mzdy vedoucí byla rozpočítána mezi pracoviště pekárna a pracoviště zemědělské produkce. Největší část nákladů jsem dle informací určila na 40%, které připadají pro pracoviště pekárna. Zbývajících 60% nákladů jsem rozdělila rovnoměrně, tedy 30% nákladů tvoří rostlinná produkce a zbývajících 30% nákladů tvoří živočišná produkce. Celkové mzdové náklady na vedoucí činí 531 990 Kč, poměrná část nákladů na pekárnu je 212 796 Kč, poměrná část nákladů na rostlinnou produkci je 159 597 Kč a pro živočišnou výrobu 159 597 Kč. Poměrná část mzdy vedoucího a agronoma byla rozpočítána mezi pracoviště pekárna a pracoviště zemědělské produkce. Vedoucí pracuje především pro pracoviště na Gigantě, proto jsem určila poměrnou část mzdy pro rostlinnou výrobu na 45% a taktéž 45% pro živočišnou výrobu. Zbývajících 10% nákladů tvoří pracoviště pekárna. Celkové mzdové náklady jsou 412 542 Kč za rok, poměrná část nákladů na živočišnou výrobu tvoří 185 644 Kč, pro rostlinnou výrobu 185 644 Kč a pro pracoviště na pekárně 41 254 Kč.

Vlastí práce

Obr. 19

Srovnání nákladů před a po navržených úpravách u rostlinné výroby

Obr. 20

Srovnání nákladů před a po navržených úpravách u živočišné výroby

54

Při srovnání nákladů před výpočtem a po výpočtu správní režie u rostlinné výroby se náklady na 1 ha zvýšily o 825,57 Kč. Při výpočtu výrobní a správní režie u živočišné výroby se náklady na 1 mléka zvýšily o 0,43 Kč. Při výpočtech je patrné, že náklady, které v současné době do kalkulací přímo nezahrnují, nejsou zcela zanedbatelné. Bez výpočtu správní a výrobní režie se do nákladů nezahrne vše, co by v kalkulacích nákladů zahrnuto být mělo. Zároveň tyto výpočty pomáhají k přesnému přiřazení nákladů na jednotlivou kalkulační jednici. Při výpočtu a zahrnutí správní režie do kalkulací je snaha zobrazit náklady, které se váží k celému podniku, na jednotlivé kalkulační jednice a tím zobrazit podíl nákladů

Vlastí práce

55

u každého produktu. Výrobní režie zase zahrnuje náklady, které se buď nedají přímo na danou kalkulační jednici zjistit, nebo by zjišťování těchto nákladů bylo složité a neefektivní. Při výpočtech, které jsem provedla, jsem ukázala, co nezapočítávají do svých nákladů a s čím by měli kalkulovat. Tyto výpočty by měli pomoci k věrnějšímu zobrazení nákladů na jednotlivé kalkulační jednice.

4.6 Inventarizace Inventarizace se ve společnosti koná vždy na konci kalendářního roku, tedy 31. 12. daného roku. Inventarizace se týká veškerého majetku a je prováděna dle středisek a dle jednotlivých účtů. Z pekárny se posílají stavy inventarizace na středisko zemědělského provozu, kde je účetní zaeviduje do účetnictví. Inventarizovány jsou všechny rozvahové a podrozvahové účty podle jednotlivých analytik. Inventarizován je také drobný hmotný a nehmotný majetek vedený v operativní evidenci. Skutečné stavy majetku hmotné povahy se zjišťují fyzickou inventurou (počítá se stav majetku, váží se apod.), u ostatních složek majetku se skutečnost zjišťuje dokladovou inventurou. Inventarizace probíhá dle stanovení ve vnitropodnikových směrnicích. Stavy majetku zjištěné fyzickou inventurou se zaznamenávají v inventurních soupisech. V zemědělském provoze se zjišťuje stav zásob, počet kusů dobytka, pokladna, banka, účty pokladní a účetní. Přebytky u zásob jsou mimořádně, při vzniku by byly účtovány na účet 688 – Ostatní mimořádné výnosy. Pokud by byly přebytky vlastních zásob, společnost by je účtovala na stranu MD účtu účtové skupiny 12 a zároveň na stranu D účtu účtové skupiny 61. Ztráty se účtují na účet 549 – Manka a škody z provozní činnosti. Ztrát je v podniku minimum a je to výjimečný stav. Na účtu 549 probíhá fyzická likvidace zásob, tedy se odepisuje opotřebovaný, zničený nebo nevyhovující majetek. Tento majetek nemá stanoven limit a zničení se nepředepisuje žádnému zaměstnanci k náhradě. Při úhynu zvířete se účtuje odvoz zvířete na 518 – Ostatní služby. Úhyn zvířete se nepředepisuje k náhradě, protože se většinou nejedná o vinu člověka. Inventarizační písemnosti se ukládají v archivu. Součástí inventarizace je i prověření odpisu majetku zda je v souladu s odpisovým plánem.

Závěr

56

5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala zásobami a jejich oceňováním. Problematikou bakalářské práce byly zásoby vlastní výroby v zemědělském podniku. Toto téma jsem zpracovávala ve společnosti KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. Společnost KLAS Jaroměřice, spol. s. r. o. účtuje zásoby způsobem A a používá účtovou osnovu pro podnikatele. V účtové osnově mají některé účty přejmenované, jinak je používána v nezměněné podobě a k syntetickým účtům si vytváří analytické. Při účtování a dodržování veškerých norem se řídí platnými zákony, především obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. a zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. včetně příslušných vyhlášek a Českými účetními standardy. Při vypracovávání praktické části jsem pracovala s vnitropodnikovými směrnice společnosti z roku 2006, kdy byly naposledy měněny. Obsah neodpovídá dnešnímu stavu, protože někteří lidé ve společnosti již nepracují, je v nich uvedeno ještě staré účtování zvířat, které řadily do dlouhodobého majetku a dnes se již účtují jako zásoby. Problémem ve vnitropodnikových směrnicích bylo i účtování zásob. Při sestavování jim nebyla věnována velká pozornost, protože na začátku způsobu účtování nakoupených zásob je způsob účtování jiný, jak na konci kapitoly. Zároveň zde není vůbec uvedeno, jak by se účtovaly v průběhu účetního období přebytky nebo úbytky, popř. manka na zásobách, co vše zahrnuje kalkulace zásob je uvedeno pouze u rostlinné výroby, není zde uvedeno ani účtování zemědělské produkce (pouze jak se oceňují zásoby vlastní výroby). Celkem jsou ve směrnicích každé sekci věnovány max. 2 odstavce, což je z mého hlediska nedostačující a nejen z hlediska zásob bych je doporučila rozšířit a celé přepracovat. Při doplňování účetních směrnic v oblasti zásob vlastní výroby doporučuji rozvést oceňování a způsob účtování rostlinné výroby, rozvést způsob oceňování a kompletně doplnit způsob účtování živočišné výroby a zemědělské produkce. Samozřejmě je vhodné upravit účtování nakoupených zásob tak, aby nevznikaly protikladné významy. Společnost kalkuluje pomocí odečítací metody. Cena vedlejší produkce je stanovena vnitropodnikovými cenami. Do nákladů u rostlinné výroby dávají osivo, postřiky, naftu a mzdy. Kalkulaci tvoří tak, že u mezd mají zahrnuty i odvody sociálního a zdravotního pojištění a stanovují ji pouze pro tyto čtyři největší položky. Výslednou kalkulaci vytváří majitelka společnosti, předběžnou kalkulaci nesestavují. Nepočítají žádnou správní režii ani výrobní režii, tudíž nemají její výši ani vyčíslenou. Další náklady, které se promítnou v konečné ceně, nemají detailně vyčísleny. Majitelé společnosti mají o těchto nákladech přehled a tyto náklady mi zjistili z účetnictví. Kalkulaci v živočišné výrobě společnost nesestavuje. Pokud chtějí danou produkci prodat, musí se přizpůsobit, i když výkupní cena není příznivá (např. výkupní cena mléka, při nutné porážce zvířete). Jako u kalkulace nákladů v rostlinné výrobě, tak i u kalkulace v živočišné výrobě si náklady sledují sami

Závěr

57

majitelé. Ti mi sdělili, co do nákladů vše zahrnují a přesnou výši jednotlivých nákladů mi byli schopni zjistit z účetních podkladů. Velké mezery bych při oceňování výrobků vlastní výroby shledávala, že nevyčíslují všechny položky detailně a některé do nákladů nezahrnují vůbec, např. poměrnou část mzdy majitele a agronoma v jednom, poměrnou část mzdy účetní a zootechnika, přesčasové a noční hodiny majitele. Proto by bylo vhodné, aby si vyčíslili správní i výrobní režii a zahrnovali ji do kalkulace nákladů. Dle provedených výpočtů byly náklady na kalkulační jednici u rostlinné a živočišné výroby vyšší z důvodu nevyčíslování a nezahrnování správní a výrobní režie do kalkulací. Při výpočtu výrobní a správní režie u rostlinné výroby se náklad na 1 hektar vlastní produkce zvýšil 825,57 Kč, tedy náklad na 1 metrický cent se zvýšil o 26,78 Kč. Při výpočtu výrobní a správní režie u živočišné výroby se náklad na 1 litr mléka zvýšil o 0,43 Kč. Při výpočtu správní režie jsem se snažila náklady, které se vztahují k celému podniku, zohlednit ke každé kalkulační jednici a tím zobrazit podíl nákladů ke každému produktu. Při výpočtu výrobní režie jsem se snažila zahrnout náklady, které se nedají na danou kalkulační jednici zjistit nebo by toto zjišťování bylo složité a neefektivní. Pomocí těchto výpočtů se výdaje, se kterými společnost běžně v kalkulaci nepočítá, zahrnou do nákladů a tím se věrněji zobrazí náklady na jednotlivou kalkulační jednici. Zároveň tyto výpočty společnosti ulehčí sledování jednotlivých nákladů a ihned je zřejmé, které výdaje jsou nadlimitní nebo méně potřebné. U rostlinné výroby doporučuji počítat kalkulace pro různé druhy obilí zvlášť, aby bylo ihned patrné, kde jsou jaké náklady. Při zpracování bakalářské práce jsem měla možnost získat praktický náhled na problematiku účetnictví v zemědělství a projít si celý zemědělský provoz. Firma má dvě střediska, středisko pekárna znám velice dobře, proto jsem byla ráda, že jsem mohla nahlédnout i na jejich zemědělské středisko a seznámit se s problematikou zemědělské produkce.

Literatura

58

6 Literatura Ares: Administrativní registr ekonomických subjektů. Ministerstvo financí ČR [online]. © 2012, 11.1.2012 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_or.cgi?ico=25305379&jazyk=cz&xml=1 Česká republika. České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In Finanční zpravodaj, Ministerstvo financí České republiky. 1/2003, 11–12, s. 294–348. Dostupný také z WWW: http://www.kacr.cz/Data/files/pdf/ucetni_standardy/fz11–2003_48.pdf Česká republika. Úplné znění vyhlášky č. 410/2009 Sb. s vyznačením změn podle vyhlášky č. 435/2010 Sb. In Sbírka zákonů, Česká republika. 01/2011, 58 s. Dostupný také z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhlaska_410_2009_uplne_znen i_31122010.pdf Česká republika. Úplné znění zákona o účetnictví s vyznačením změn k 1.1.2011 : Zákon 563/1991 Sb. In Sbírka zákonů, Česká republika. 01/2011, 51 s. Dostupný také z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zakon_563_1991_uplne_zneni_3 1122010%281%29.pdf Česká republika. Vyhláška č. 500/2002 Sb. : k provedení zák. o účetnictví pro podnikatele účt. v podvoj. účet.. In Sbírka zákonů, Česká republika. 11/2002, 2002, 174. Dostupný také z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/ 8411/_s.155/701?PC_8411_number1=500/2002&PC_8411_b=500/2002& PC_8411_ps=10#10821 HRUŠKA, Vladimír. Vnitropodnikové směrnice: praktický průvodce nejdůležitějšími vnitropodnikovými směrnicemi. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002. ISBN 80-863-7132-8. Interní materiály společnosti (Vnitropodnikové směrnice účetní jednotky pro rok 2006, Rozvaha za roky 2006-2011, Výkaz zisku a ztráty za rok 2011, Roční výkaz o sklizni zemědělských plodin za rok 2011, Mapa stavu zásob 2011, Deník spotřeby krmiv 12/2011). Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx KOTĚŠOVCOVÁ, Jana; JANOUŠKOVÁ, Martina. Manažerské účetnictví v teorii a praxi. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2007. 149 s. ISBN 978–80–86754–92–5. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 1. vyd. Praha: Polygon, 2009. 413 s. ISBN 978–80–7273–156–5.2.

Literatura

59

KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví : světový koncept. 4. vyd. Praha : Polygon, 2003. 536 s. ISBN 80–7273–090–8. KRÁL, Bohumil, et al. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, 2003. 547 s. ISBN 80–7261–062–7. LOUŠA, F. Zásoby : komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd. Praha : Grada, 2007. 170 s. ISBN 978–80–247–2117–0.3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011 : úplná znění platná k 1.4.2011. Praha : Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978–80–247–3944–1. NEPLECHOVÁ, M. Účetnictví zemědělského podniku. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 175 s. ISBN 978–80–7263–393–7.4. POLÁČKOVÁ, Jana, et al. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha : Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2010. 73 s. ISBN 978– 80–86671–75–8. Dostupné také z: http://www.uzei.cz/left– menu/publikacni–cinnost/metodiky/Metodika–kalkulace.pdf PROFEX AM, spol. s. r. o.: Zaručeně Efektivní Informační Systém [online]. © 2010 [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: http://www.zeis.cz STROUHAL, Jiří; ŽIDLICKÁ, Renata. Účetnictví : Velká kniha příkladů [2007]. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2007. 452 s. ISBN 978–80–251–1515–2. SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. 2. přeprac. a rozšířené vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80–247–9069–6. VALDER, A. Účetnictví pro podnikatele v zemědělství. Praha: ASPI, 2008. 392 s. ISBN 978–80–7357–388–1.

Oceňování zásob vlastní výroby v zemědělském podniku

Recommend Documents