Založení podniku v Mühlviertelu Tento leták se obrací na české podnikatele, kteří chtějí v Rakousku založit podnik.
Máte šanci!!! Vstupem do EU je dána možnost zvolit své bydliště a sídlo v Rakousku, což umožňuje založit v Rakousku podnik. Státní občané České republiky mají tímto stejné postavení jako státní občan Republiky Rakousko.
Na co je třeba dbát z hlediska živnostenského práva? Podniky potřebují dle živnostenského řádu (GewO) k výkonu výdělečné činnosti živnostenské oprávnění. Výdělečnou činností je samostatná (na vlastní účet a nebezpečí), pravidelná (opakovaná nebo déle trvající) činnost provozovaná se záměrem docílit výnosu nebo hospodářského prospěchu. Vyňaty z živnostenského řádu jsou např. zemědělství a lesnictví, umělci, lékaři, daňoví poradci a další svobodná povolání. Co je předpokladem pro přihlášení živnosti? • • •
plnoletost (minimální věk 18 let) bezúhonnost (žádné finanční trestné činy, soudní odsouzení) žádné zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku
Živnost lze přihlásit na živnostenském úřadu. To je orgán okresní správy (okresní hejtmanství), v jehož spádové oblasti se nachází sídlo podniku. Tento úřad provede do tří měsíců zápis přihlášky živnosti do živnostenského rejstříku a vystaví výpis z živnostenského rejstříku (dříve: „živnostenský list“). Volná nebo vázaná živnost? U volných živností není třeba prokazovat způsobilost. U vázaných živností je nutné předložit doklad o způsobilosti (doklad o kvalifikaci, vzdělání, zkouška, odborné činnosti, praxi), který je určen dle druhu živnosti. Pokud chybí formální doklad o způsobilosti, je živnostenský úřad povinen zjistit individuální způsobilost, budou-li požadované znalosti a dovednosti prokázány jinými důkazními prostředky. Nebude-li předložen doklad o způsobilosti dle rakouského živnostenského práva, existuje možnost, požádat na Spolkovém ministerstvu práce a hospodářství (BMWA) o uznání (nostrifikaci) kvalifikace nahrazující předepsaný doklad o způsobilosti. O uznání se rozhoduje formou rozhodnutí (jsou-li požadované okolnosti prokázány dle vyhlášky o uznání úředních listin pro evropský hospodářský prostor zák.č. 775/1993 Sb. Rakouska), na základě vysvědčení, odborných činností vykonávaných jako samostatně výdělečná osoba (OSVČ), vedoucí podniku, výdělečně nesamostatná osoba nebo činností na vedoucích pozicích. Pro živnosti, které nejsou obsaženy ve vyhlášce o uznání pro evropský hospodářský prostor, lze požádat na Spolkovém ministerstvu práce a hospodářství o rovné postavení profesní kvalifikace (vzdělání, způsobilost) s odpovídajícím rakouským dokladem o způsobilosti. : Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
1
Spolkové ministerstvo práce a hospodářství (SMPH) musí v jednotlivých případech rozhodnout, že bude třeba prokázat případně chybějící kvalifikace doplňující tuzemskou odbornou činností, rekvalifikačním kurzem resp. složením zkoušky způsobilosti. Vázaná živnost se zkouškou spolehlivosti Tzv. „živnosti vázané spolehlivostí“ lze vykonat teprve po vydání pravomocného rozhodnutí ze strany živnostenského úřadu. K těmto patří mimo jiné stavitelé, tesaři, studnáři, elektrotechnika, plynová a hygienická technika. Doklady pro získání živnostenského oprávnění: požadavek státní občanství členského státu EU plnoletost (18 let) žádné důvody případného vyloučení název živnosti a místo podnikání doklad o způsobilosti (u vázaných živností) Další doklady: Při jmenování odpovědné osoby pro provozování živnosti ∗
u společností
!! zvýhodnění ohledně poplatků a nákladů: nová založení nebo převzetí podniků
doklad doklad o státním občanství nebo cestovní pas; u změny jména: oddací list rodný list výpis z rejstříku trestů a prohlášení o neexistenci důvodů pro vyloučení písemný údaj vysvědčení, potvrzení o vykonané práci, rozhodnutí o uznání nebo rovném postavení
- doklad o státním občanství nebo cestovní pas; u změny jména: oddací list; rodný list - potvrzení místní správy zdravotního pojištění v případě zaměstnání odpovědné osoby pro provozování živnosti; - doklad o způsobilosti (u vázaných živností); - prohlášení živnostenskoprávního jednatele - výpis z obchodního rejstříku (ne starší než 6 měsíců) nebo společenská smlouva (pouze u v.o.s., k.s.); - od každé osoby jednající za společnost prohlášení o neexistenci důvodů vyloučení - od odpovědného zástupce: osobní doklady, příp. doklad o způsobilosti, prohlášení živnostenskoprávního jednatele; u vázaných živností: doklad o oprávnění k zastupování na základě výpisu z obchodního rejstříku nebo doklad o závislé činnosti potvrzením o přihlášení u místní zdravotní pojišťovny potvrzení dle zákona o podpoře zakládání nových podniků (vystaveno hospodářskou komorou – okresní správa)
∗
Pokud podnikatel sám nesplňuje živnostenskoprávní předpoklady, může jmenovat odpovědného zástupce. Společnosti musí mít tzv. živnostenskoprávního jednatele, což je odpovědný zástupce, který prokáže způsobilost uplatnit se v provozu. Pozor: výjimky pro průmyslové podniky!
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
2
!! Pozor: Vlastnictví živnostenského oprávnění samotného nevede u činností podobajících se závislé činnosti („zdánlivá samostatnost“) k osvobození od povolení dle zákona o zaměstnávání cizích státních občanů (AuslBG): Směrodatná není vnější forma smlouvy (smlouva o dílo), nýbrž skutečný hospodářský obsah. V tomto případě je nutné povolení dle AuslBG! Vlastnostmi takovéto „zdánlivé samostatnosti“ jsou: • chybějící podniková struktura • chybějící vlastní nářadí nebo vozový park • neexistence daňové registrace • povinnost respektovat přímo na místě pokyny zaměstnanců objednatele
(např. jeho stavbyvedoucím)
Povolení provozních zařízení Provozní zařízení si vyžadují povolení, mohou-li způsobit, a to zejména stroji a přístroji, nevýhodné účinky (ohrožení zdraví a života lidí nebo ohrožení vlastnictví souseda). O povolení je třeba zažádat před zřízením provozního zařízení na živnostenském úřadě (místně příslušné okresní hejtmanství). Kromě toho mohou být pro provozní zařízení nutná ještě další povolení (stavební právo, pracovní právo, vodní právo, právo ochrany přírody, manipulace s odpady, lesní právo). Určité živnostenské činnosti si vyžadují, aby byly v souladu s územním plánem.
Pro jakou právní formu se rozhodnete? Živnosti jsou provozovány nejčastěji v následujících právních formách: • podnikatel • veřejná zisková společnost(OEG) a komanditní zisková společnost (KEG) • veřejná obchodní společnost (OHG) • komanditní společnost (KG) • společnost s ručením omezeným (GmbH) Podnikatel (fyzická osoba) Majitelem podniku je jediná osoba, která podnik provozuje vlastním jménem a na vlastní účet. Podnikatel může být vlastníkem nebo nájemcem podniku. Podnik fyzické osoby je právní forma v Rakousku nejvíce používaná. Že majitel provozuje tento podnik sám, neznamená, že je zcela odkázán sám na sebe. Může zaměstnávat pracovníky, tudíž uzavírat pracovní smlouvy a používat k provedení jím převzatých zakázek i pomocníky. Podnikatel – fyzická osoba ručí neomezeně celým svým provozním a soukromým majetkem. Podle velikosti a rozsahu podniku je možný zápis do knihy firem (obchodního rejstříku) či nikoliv. Minimální předpoklad pro zápis do knihy firem je v současné době minimální roční obrat ve výši EUR 400.000,--, u maloobchodu potravinami a smíšeným zbožím EUR 600.000,-. Rejstříkový soud potřebuje k objasnění rozsahu podniku znalecký posudek hospodářské komory.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
3
Společnost s ručením omezeným GmbH (s.r.o.) je právnickou osobou a má vlastní právní subjektivitu, což znamená, že může nabývat práva, vstupovat do závazků a žalovat i být žalována. K založení spol. s r.o. je potřebné uzavření společenské smlouvy (notářský zápis). Nejvyšším orgánem spol. s r.o. je valná hromada společníků. Na valné hromadě projevují společníci svou vůli. S.r.o. je vedená a zastupovaná jednatelem jmenovaným valnou hromadou. Minimální základní kapitál s.r.o. činí EUR 35.000, minimální vklad v hotovosti EUR 17.500. Ručení se zásadně omezuje na majetek společnosti. Společníci jsou povinni splatit kapitálový vklad. V případě porušení povinností může dojít k osobnímu ručení jednatele. S.r.o. lze doporučit tehdy, hrozí-li v důsledku činnosti společnosti určitá nebezpečí s tím, že riziko bude omezeno na majetek společnosti. Kromě toho jsou směrodatné i daňové úvahy. S.r.o. může být zakládaná jako společnost s jediným společníkem. Obchodní firma s.r.o. musí vycházet z předmětu podnikání a nesmí nikoho uvádět v omyl. Dále musí obsahovat slova společnost s ručením omezeným nebo jejich zkratku GesmbH resp. GmbH. Sídlo musí být v Rakousku. Jakmile začne být s.r.o. aktivní, potřebuje živnostenské oprávnění. Za tímto účelem musí společnost jmenovat odpovědného zástupce, který disponuje osobními předpoklady jako podnikatel – fyzická osoba, popř. dokladem o způsobilosti. U vázaných živností je třeba, aby byl odpovědný zástupce buď obchodně právním jednatelem spol. s r.o. nebo pracovníkem zaměstnaným minimálně na týdenní normální pracovní dobu. Spol. s r.o. je dle obchodního a daňového práva povinná vést účetnictví. Ročně je třeba zpracovat roční závěrku (rozvahu) a uložit ji u obchodního rejstříku (kniha firem). Veřejná obchodní společnost (OHG – v.o.s.) V.o.s. může pod svou obchodní firmou nabývat práva, vstupovat do závazků a žalovat resp. být žalována. Založení v.o.s. se provede uzavřením společenské smlouvy. Sice není ze zákona pro společenskou smlouvu předepsána určitá forma, avšak lze jen doporučit sepsání písemné smlouvy. V.o.s. je třeba zapsat do knihy firem, může však již před zápisem zahájit svou činnost. Na rozdíl od kapitálových společností (spol. s r.o., a.s.) základní kapitál není nutný, což znamená, že při založení není potřebné splatit hotovost. Společníci však osobně ručí za závazky společnosti. V zásadě je každý společník oprávněn vést obchody společnosti a může zastupovat v.o.s. samostatně. V.o.s. lze založit pouze za účelem provozování úplné obchodní živnosti. Tzn., že podnik musí mít „podle druhu a rozsahu obchodně zařízenou provozovnu“ (roční čistý obrat nejméně EUR 400.000). Nelze-li dosáhnout takovéhoto provozního objemu, přichází v úvahu veřejná zisková společnost. Odpovědný zástupce v.o.s. musí být buď společníkem nebo zaměstnancem s minimálně poloviční týdenní normální pracovní dobou.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
4
Komanditní společnost (KG – k.s.) Komanditní společnost má v zásadě stejnou strukturu jako v.o.s. (OHG). V komanditní společnosti existuje však vedle neomezeně ručících společníků (komplementáři) i omezeně ručící společníci (komanditisté). Tito ručí pouze ve výši svého ručitelského vkladu. Komanditisté zásadně nejsou oprávněni k vedení společnosti nebo k jejímu zastupování. Odpovědný zástupce komanditní společnosti musí být buď neomezeně ručící společník (komplementář) nebo zaměstnanec vykonávající minimálně polovinu týdenní normální pracovní doby. Veřejná zisková společnost (OEG) a komanditní zisková společnost (KEG) Struktura OEG odpovídá struktuře OHG (v.o.s.). OEG vzniká zápisem do knihy firem. Tato společnost se používá pro ony účely, pro které nelze založit v.o.s. (OHG). Provozování úplné obchodní živnosti veřejnou ziskovou společností proto není přípustné. OEG je k dispozici zejména drobným podnikatelům, svobodným povoláním a zemědělcům resp. lesníkům. KEG se rozlišuje od OEG pouze v tom, že ručení je minimálně u jednoho společníka omezeno na jeho ručitelský vklad (komanditista). V ostatním platí úpravy OHG (v.o.s.), resp. KG (k.s.).
Mohou se v Rakousku usadit zahraniční společnosti? Společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se sídlem v zahraničí mohou založit v Rakousku tuzemskou organizační složku. Výhoda organizační složky spočívá především v jejím jednoduchém a levném zřízení. Organizační složka nemá však na rozdíl od dceřinné společnosti právní subjektivitu. Jí uzavřené smlouvy jsou považovány za obchody jejího zahraničního právního subjektu. Návrhy na zápis do knihy firem je třeba podat u Zemského soudu v Linci. Obchodní firma organizační složky musí obsahovat obchodní firmu zahraničního právního subjektu. Dodatek poukazující na vlastnost organizační složky lze používat (např. „organizační složka Freistadt“). K registraci v knize firem je třeba předložit následující dokumenty: • • • • • • •
společenská smlouva (u osobních nebo kapitálových společností) seznam společníků (jméno, povolání, bydliště, základní vklad) doklad o právní existenci podniku v domovském státě (výpis z obchodního rejstříku, nebo srovnatelná listina příslušného zahraničního orgánu v ověřeném překladu) usnesení o zřízení organizační složky (nebo příslušné prohlášení v přihlášce) potvrzení o skutečně provedeném zřízení organizační složky (např. nájemní smlouva nebo vyjádření obchodní komory příslušné pro konkrétní spolkovou zemi) ověřený podpisový vzor tuzemského jednatele souhlasné potvrzení příslušného finančního úřadu (oddělení poplatky a obchodní daně), resp. ve Vídni finančního úřadu pro poplatky a obchodní daně
Pozor: Dnem 1.1.2007 nabývá účinnosti nový podnikatelský zákoník (UGB). Rozsáhlé změny se týkají především právních forem společností !
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
5
Jaké daňové právní předpisy musíte zohlednit? Pokud založí cizinci v Rakousku podnik, musí respektovat tytéž daňové předpisy jako Rakušané. Toto se týká především povinnosti vést řádnou evidenci a respektovat předpisy zákona o DPH a zákona o daních z příjmů. V případě zaměstnávání pracovníků vznikají vedlejší mzdové náklady. Ohledně zdaňovacího práva, tzn., která země smí příjmy zdanit, jsou směrodatné úpravy dohody o zamezení dvojího zdanění. Všeobecné pokyny Do jednoho měsíce od zahájení živnosti je třeba oznámit finančnímu úřadu zahájení provozu a zažádat o přidělení daňového identifikačního čísla (DIČ). Příslušný je finanční úřad, v jehož spádové oblasti se nachází provozovna. Další informace o zakládání společnosti lze zjistit v brožuře „Daňové informace pro zakladatele podniků“: www.wkw.at/docextern/abtfinpol/extranet/wkoat/NeugründungÜbergabeAufgabe/Betrieb sgruenderBroschuerewko.pdf Podnik jednotlivce (fyzická osoba) Příjem (zisk) podnikatele – fyzické osoby podléhá dani z příjmů. Daňová sazba je odstupňována progresivně a činí 0 % až 50% z příjmů. Tuto daň je třeba hradit čtvrtletně předem dle výměru finančního úřadu. GmbH (spol. s r.o.) Při založení spol. s r.o. (GmbH) vzniká společenská daň ve výši 1% vkladů společníků. Spol. s r.o. podléhá se svým ziskem dani z příjmů právnických osob ve výši 25%, nezávisle na tom, zda bude zisk mezi společníky rozdělen či nikoliv. Minimální daň z příjmů právnických osob (i v případě ztráty) činí 5% zákonného základního kapitálu. Rozdělení zisku podléhá dani z kapitálového výnosu ve výši 25% (finální zdanění). Dvojí zdanění Rakousko – Česko V zásadě se zisky podniků zdaňují ve státu sídla podniku. U fyzických osob se sídlo řídí dle místa bydliště. Jsou-li místa bydliště v obou státech, je směrodatný tzv. střed životních zájmů. U spol. s r.o. je směrodatné místo skutečného obchodního vedení. Nachází-li se provozovna v jiném státě, je třeba zdanit tam dosažený zisk v tamním státě. Mzdy a platy se zdaňují ve státě, v němž zaměstnanec pracuje. Výjimku tvoří krátkodobé vyslání zaměstnanců jednoho podniku do jiné země. Nejdůležitější ustanovení dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Rakouskem a Českou republikou lze zjistit v informačním letáčku: www.wkw.at/docextern/abtfinpol/extranet/wkoat/internationales/DBAtschechienwko.pdf Daň z obratu (daň z přidané hodnoty) Daň z obratu je v Rakousku upravena dle ustanovení 6. Směrnice EU o dani z přidané hodnoty. Proto je z větší části totožná s úpravou v jiných členských státech EU. V detailních oblastech jsou odchylky. Dani z obratu (DPH) podléhají v Rakousku pouze dodávky a jiné služby, jež se provádí v Rakousku. DPH činí zásadně 20%. Snížená daňová sazba (např. pro určité potraviny nebo knihy) činí 10%. Daň se vypočítá dle úhrady.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
6
Podniky jejichž obraty podléhají dani z přidané hodnoty, mohou uplatnit DPH, která byla vyúčtována jinými podniky za jejich dodávky nebo služby jako daň na vstupu. Předpokladem toho je však mimo jiné řádně vystavená faktura. Nárok na uplatnění daně na vstupu nenáleží, pokud byly obdržené dodávky a služby použity k provedení nezdaněných obratů. Tyto kalkulace pro zjištění úhrady DPH nebo dobropis ve prospěch finančního úřadu je třeba provádět v samotném podniku, a to obvykle měsíčně. Čtěte k tomu i vysvětlení v informačním letáčku „DPH a daň na vstupu – úvod“: http://www.wkw.at/docextern/abtfinpol/extranet/wkoat/Umsatzsteuer/UmsatzsteuerVor steuerEinfuehrungwko.pdf Pokud v Rakousku existuje „pravá“ provozovna, lze aplikovat tzv. úpravu pro drobné podnikatele. Podle této platí, že pro roční obraty do € 22.000,-- (od 1.1.2007 € 30.000,--) není třeba platit DPH. Ovšem neexistuje nárok na uplatnění daně na vstupu. Podrobnosti k tomu najdete v informačním letáku „Úprava drobných podnikatelů (DPH)“ pod odkazem: http://www.wkw.at/docextern/abtfinpol/extranet/wkoat/Umsatzsteuer/Kleinunternehm erregelungwko.pdf Mzdové odvody Jsou-li v rakouské provozovně zaměstnanci, je třeba vést pro každého zaměstnance mzdový účet. Ohledně odvodů vznikají vedle příspěvků na sociální pojištění a příspěvků zdravotního pojištění zaměstnanců (1,53%) komunální daň (3 %), příspěvek zaměstnavatele (4,5 %) a pokud je podnik členem hospodářské komory, přihláška k zaměstnavatelskému příspěvku (v Horním Rakousku 0,36 %). Tyto odvody se zjišťují vždy na základě hrubé měsíční mzdy, částečně jsou limity, kde platí osvobození. Bližší informace najdete v informačním letáku „Vyúčtování zaměstnanců“ na adrese: http://www.wkw.at/docextern/abtfinpol/extranet/wkoat/Lohnverrechnung/Abrechnungv onDienstnehmernwko.pdf Daň z převodu nemovitostí Tato daň podléhá všem úplatným obchodům s pozemky. Daňová sazba činí 3,5 % proti plnění. Četné další informační letáky a brožury k daňovým tématům najdete na internetu pod: http://portal.wko.at/wk/aktionsbutton.wk?AngID=3&AbID=5213&DstID=0 Doporučuje se zapojení daňového poradce pro povinnostech v Rakousku.
získání přesných informací o daňových
Jak budete jako podnikatel sociálně pojištěný? V Rakousku jsou drobní podnikatelé zásadně pojištění od okamžiku, kdy získali živnostenské oprávnění, a to dle zákona o sociálním pojištění živnostníků (GSVG) povinně v rámci zdravotního a penzijního pojištění, a dle zákona o všeobecném sociálním pojištění (ASVG ) v rámci úrazového pojištění.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
7
U společností s ručením omezeným jsou společníci – jednatelé s obchodním podílem do 25% pojištěni jako zaměstnanci dle ASVG. V případě obchodních podílů mezi 26 a 49 % existuje podobně jako u zaměstnaneckého poměru pojištění ASVG, v případě dominujícího postavení (např. „blokující menšina“ s podílem mezi 25%- 50%) pojištění dle GSVG. Od 50 % účasti jako jednatele jde vždy o pojištění dle GSVG. Společnost s ručením omezeným musí být členem hospodářské komory. Podnikatelé platí na sociálním pojištění dle GSVG 9,1 %, penzijní pojištění dle GSVG 15,25 % z příjmů provozování živnosti (provozní příjmy – provozní výdaje) dle výměru daně z příjmů. Příspěvek úrazového pojištění činí měsíčně 7,30 EUR paušálně (hodnoty pro rok 2006). Dohoda o sociálním pojištění mezi Rakouskem a Českou republikou U samostatné nebo nesamostatné výdělečné činnosti českého státního občana jen v Rakousku platí rakouské právo (povinnost sociálního pojištění). Je-li český podnikatel zároveň aktivní i v Rakousku, používá se právo státu bydliště, pokud dochází k samostatné výdělečné činnosti i v tomto státě. Pokud podnikatel ve státě, v němž má své místo bydliště, neprovádí výdělečnou činnost, je třeba aplikovat právo onoho státu, v němž dochází k hlavní činnosti. Provádí-li současně samostatné a nesamostatné výdělečné činnosti v České republice a v Rakousku, aplikuje se právo státu, v němž vykonává činnost jako zaměstnanec.
Na co musíte dbát, pokud zaměstnáváte pracovníky? Pro zaměstnávání pracovníků se doporučuje písemná pracovní smlouva, která není zpoplatněná. Vzory pro nejrůznější odvětví najdete na adrese www.wko.at. Pro většinu odvětví existují kolektivní smlouvy, které mají bezprostřední vliv na pracovní smlouvy. Tyto upravují především odměnu (mzdu), pracovní dobu a její rozvržení, důvody překážek v práci, výpovědní lhůty a termíny. Aplikovaná kolektivní smlouva se řídí dle příslušného živnostenského oprávnění. Z pracovní smlouvy nesmí vyplývat horší postavení oproti kolektivní smlouvě. I kolektivní smlouvy lze najít pod www.wko.at. Pracovní dobu je třeba sjednat předem, a tuto nutno dokumentovat (záznamy o pracovní době). Čeští pracovníci smí (zásadně) pracovat pouze na základě povolení a dle zákona o zaměstnávání cizích státních příslušníků v Rakousku. Povolení uděluje služba pracovního trhu (AMS). Mzdové předpisy Ze zákona je stanovena úhrada 12 měsíčních odměn. Většina kolektivních smluv však navíc počítá s 13. měsíční odměnou (příspěvek na dovolenou) a 14. měsíční odměnou (vánoční příspěvek). Pro každého zaměstnance je třeba vést mzdový účet. Finančnímu úřadu je třeba odvádět daň ze mzdy, zaměstnavatelský příspěvek ve výši 4,5 % do vyrovnávacího fondu na podporu rodin a přirážku k příspěvku zaměstnavatele.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
8
Pracovní doba Normální pracovní doba činí dle zákona: • • •
denní pracovní doba 8 hodin (pracovní doba během 24 hodin) týdenní pracovní doba ve výši 40 hodin (pracovní doba od pondělí do neděle včetně) kolektivní smlouvy mnoha odvětví tuto týdenní pracovní dobu zkracují.
Činí-li celkové trvání pracovní doby více než 6 hodin, je třeba pracovní dobu přerušit přestávkou na odpočinek v délce nejméně půl hodiny. Tato přestávka není hrazená a nezapočítává se do pracovní doby. Dovolená Každý pracovník má nárok na zaplacenou dovolenou. Délka dovolené je závislá na délce trvání pracovního poměru. Při době trvání menší než 25 let činí 5 týdnů (nebo 30 pracovních dnů) za pracovní rok, po dokončeném 25. roce práce se zvyšuje na 6 týdnů (36 pracovních dnů). Tento nárok náleží i částečně zaměstnaným. Trvalé platby v případě nemoci Onemocní-li zaměstnanec, musí mu zaměstnavatel dál po určitou dobu platit mzdu. Doba těchto trvalých plateb je závislá na tom, zda je zaměstnanec dělníkem nebo jiným pracovníkem a dále na tom, jak dlouho už trval pracovní poměr. Podle toho mohou kolektivní smlouvy stanovovat příslušný nárok. Zaměstnanec je povinen každé zamezení (překážku) v práci neprodleně a bez vyzvání oznámit zaměstnavateli a na požádání předložit potvrzení o pracovní neschopnosti. Výpověď U výpovědi je třeba dbát jak na výpovědní lhůty, tak na výpovědní termíny (časový okamžik, k němuž končí pracovní poměr). Tyto vyplývají ze zákona nebo z používaných kolektivních smluv. Zvláštní ochrana před výpovědí platí podle zákona o ochraně matek, pro členy podnikové rady, pro prezenční a civilní službu, jakož i pro zvýhodněné postižené osoby. Sociální pojištění Zaměstnavatel je povinen přihlásit resp. odhlásit zaměstnance do 7 dnů u místní zdravotní pojišťovny (GKK). Oznamovat je třeba i důležité změny. Oznámení lze provádět elektronicky, resp. existují tiskopisy GKK pod www.gkk.at. U podniků s počtem do 15 zaměstnanců je místní zdravotní pojišťovna na žádost povinna příspěvky předepsat. Zaměstnanec je zásadně registrován k sociálnímu pojištění v zemi zaměstnání. Nesamostatní zaměstnanci v Rakousku, jejichž příjem leží nad tzv. „zanedbatelným limitem“ (pro rok 2006 € 333,16 měsíčně), jsou přihlášeni k sociálnímu pojištění. Sociální pojištění je v Rakousku povinným pojištěním a skládá se ze čtyř pojišťovacích odvětví, a to zdravotní pojištění, penzijní pojištění, úrazové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
9
Určité skupiny osob, jako např. osoby vydělávající méně než je zanedbatelný limit, jsou jen z části přihlášeni k sociálnímu pojištění. Příspěvky sociálního pojištění hradí zaměstnanec i zaměstnavatel. Odvod příspěvku na sociální pojištění se děje automaticky zaměstnavatelem. Přihlášení k sociálnímu pojištění provádí zaměstnavatel. U zákonného zdravotního pojištění v Rakousku není možnost volby zdravotní pojišťovny. Příslušnost je závislá na místě zaměstnání zaměstnance a na profesní činnosti. Přihlášku k sociálnímu pojištění podává rovněž zaměstnavatel.
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
10
Důležité kontakty: ZAKLADATELSKÝ SERVIS HOSPODÁŘSKÉ KOMORY HORNÍHO RAKOUSKA V OKRESNÍCH POBOČKÁCH V MÜHLVIERTELU GRÜNDERSERVICE DER WIRTSCHAFTSKAMMER OÖ IN DEN BEZIRKSSTELLEN IM MÜHLVIERTEL Rohrbach
Haslacher Str. 4 4150 Rohrbach tel.: 05 90 909 5650 e-mail:
[email protected] Hessenplatz 3 4020 Linz tel.: 05 90 909 5800 e-mail:
[email protected] Linzer Str. 11 4240 Freistadt tel.: 05 90 909 5200 e-mail:
[email protected] Haydnstr. 4 4320 Perg tel.: 05 90909 5550 e-mail:
[email protected]
Urfahr-Umgebung
Freistadt
Perg
ZEMSKÝ SOUD LINEC LANDESGERICHT LINZ Fadingerstr 2 4020 Linz tel.: +43 5 7601 - 21 fax: +43 5 7601 - 2112930 FINANČNÍ ÚŘADY FINANZÄMTER Rohrbach
Urfahr-Umgebung
Freistadt Perg
Linzerstr. 15 4150 Rohrbach tel.: 07289/8131 fax: 07289/6887 Kaarstr. 21 4041 Linz tel.: 0732/7092 fax: 0723/701382 Schlosshof 2 4240 Freistadt tel.: 07942/72515 fax: 07942/75002 Herrenstr. 20 4320 Perg tel.: 07262/52251 fax: 07262/53410
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
11
OKRESNÍ HEJTMANSTVÍ (ORGÁNY MÍSTNÍ SPRÁVY) BEZIRKSHAUPTMANNSCHAFTEN
Rohrbach
Bahnhofstraße 7 - 9 4150 Rohrbach tel. +43 7289 88 51-0 e-mail:
[email protected]
Urfahr-Umgebung
Peuerbachstraße 26 4041 Linz tel. +43 732 73 13 01-0 e-mail:
[email protected]
Freistadt
Promenade 5 4240 Freistadt tel. (+43 7942) 702-0 e-mail:
[email protected] Dirnbergerstraße 11 4320 Perg tel. (+43 7262) 551-0 e-mail:
[email protected]
Perg
Informace o lokalitách pro založení podniku HORNORAKOUSKÁ TECHNOLOGICKÁ A MARKETINGOVÁ SPOLEČNOST S.R.O. (pro Horní Rakousko) OÖ TECHNOLOGIE- UND MARKETINGGESELLSCHAFT MBH (für Oberösterreich) Hafenstr. 47-51 4020 Linz tel.: +43 732 79810 e-mail:
[email protected] Homepage: www.tmg.at AUSTRIAN BUSINESS AGENCY (pro Rakousko) Opernring 3 1010 Wien tel.: +43 1 588 58 0 e-mail:
[email protected] Informace o zprostředkování pracovních sil SLUŽBA PRACOVNÍHO TRHU HORNÍHO RAKOUSKA (AMS) ARBEITSMARKTSERVICE OBERÖSTERREICH (AMS) Europaplatz 9 4021 Linz tel.: +43 732 6963 – 0 e-mail:
[email protected] Homepage: www.ams.or.at
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
12
Informace o sociálním pojištění pro zaměstnance HORNORAKOUSKÁ MÍSTNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA OBERÖSTERREICHISCHE GEBIETSKRANKENKASSE Gruberstr. 77 4021 Linz tel.: +43 732 7807 0 e-mail:
[email protected] Homepage: www.gkk.at Informace o sociálním pojištění pro podnikatele SOCIÁLNÍ POJIŠŤOVNA ŽIVNOSTENSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SOZIALVERSICHERUNGSANSTALT DER GEWERBLICHEN WIRTSCHAFT Landesstelle OÖ (Zemská pobočka Horního Rakouska) Mozartstr. 41 4010 Linz tel.: +43 732 7634 0 Homepage: www.sva.or.at Informace o živnostenském právu a právních formách SPOLKOVÉ MINISTERSTVO PRÁCE A HOSPODÁŘSTVÍ (BMWA) BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT UND WIRTSCHAFT (BMWA) Stubenring 1 4010 Wien tel.: +43 1 711 00 0 Homepage: www.bmwa.gv.at Informace o daních SPOLKOVÉ MINISTERSTVO FINANCÍ BUNDESMINISTERIUM FÜR FINANZEN Himmelpfortgasse 4-8 1010 Wien tel.: +43 1 514 33 0 Homepage: www.bmf.gv.at
Dotisk, rozmnožování a šíření jakéhokoliv druhu je přípustné pouze s výslovným souhlasem Hospodářské komory Horního Rakouska. Přes pečlivé zpracování nepřebíráme za provedení záruku. V zájmu lehčí čitelnosti jsou uváděny názvy závislé na pohlaví pouze v mužském rodě. 10 | 2006
: Prace bez hranic v Mühlviertel a v jiznich Cechach
13