Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská
Reorganizace ICT v podniku
Vypracoval: Václav SÝKORA Vedoucí práce: Ing. Miroslav LORENC
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Reorganizace ICT v podniku“ jsem vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu použitých zdrojů. V Praze dne 8. června 2010
..................................................... Václav SÝKORA
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval vedoucímu práce Ing. Miroslavu Lorencovi za cenné připomínky a rady, které mi poskytl a mým rodičům za podporu a trpělivost během mého dosavadního studia.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................... 3 TEORETICKO-METODICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 4 1
ICT – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE...................................................................... 4 1.1
1.1.1
Server ......................................................................................................................... 5
1.1.2
Záložní zdroj ............................................................................................................... 6
1.1.3
Plotter ........................................................................................................................ 6
1.2
Softwarové prostředky ..................................................................................................... 7
1.2.1
Systémový software .................................................................................................. 7
1.2.2
Aplikační software ..................................................................................................... 8
1.2.3
Public domain software ............................................................................................. 8
1.2.4
Freeware software .................................................................................................... 8
1.2.5
Open source software ............................................................................................... 9
1.2.6
Komerční software .................................................................................................... 9
1.3 2
Hardwarové prostředky .................................................................................................... 5
Komunikační technologie ................................................................................................. 9
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ .............................................................................................................. 10 2.1
Typy sítí ........................................................................................................................... 10
2.1.1
PAN (Personal Area Network) ................................................................................. 11
2.1.2
LAN (Local Area Network) ....................................................................................... 11
2.1.3
MAN (Metropolitan Area Network) ........................................................................ 12
2.1.4
WAN (Wide Area Network) ..................................................................................... 12
2.2
Topologie sítí ................................................................................................................... 13
2.2.1
Sběrnicová topologie ............................................................................................... 13
2.2.2
Hvězdicová topologie .............................................................................................. 13
2.2.3
Kruhová topologie ................................................................................................... 14
2.3
Technologie sítí ............................................................................................................... 14
2.3.1
Ethernet ................................................................................................................... 14
2.3.2
Token Ring ............................................................................................................... 15
2.3.3
FDDI ......................................................................................................................... 15
2.4
Hardwarové komponenty sítí ......................................................................................... 16
2.4.1
Aktivní prvky sítě ..................................................................................................... 16
2.4.2
Pasivní prvky sítě ..................................................................................................... 18
2.5
Shrnutí ............................................................................................................................. 18 1
3
OUTSOURCING VS. VLASTNÍ ŘÍZENÍ ICT ................................................................................... 19 3.1
Důvody pro outsourcing ................................................................................................. 19
3.2
Výhody a rizika outsourcingu IT ...................................................................................... 19
3.3
Dělení a modely outsourcingu ........................................................................................ 20
3.4
Výběr poskytovatele outsourcingu ................................................................................. 22
3.5
Service Level Management – Řízení úrovně poskytovaných služeb............................... 22
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 24 4
5
INFORMACE O SPOLEČNOSTI ................................................................................................ 24 4.1
Vize a cíle společnosti ..................................................................................................... 24
4.2
Organizace společnosti ................................................................................................... 24
ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ICT ........................................................................................ 25 5.1
5.1.1
Server ....................................................................................................................... 26
5.1.2
PC a jejich softwarové vybavení .............................................................................. 27
5.1.3
Tiskové zařízení ........................................................................................................ 27
5.2 6
Analýza HW a SW ............................................................................................................ 25
Analýza požadavků společnosti ...................................................................................... 28
NÁVRH A IMPLEMENTACE HW A SW ..................................................................................... 29 6.1
Struktura sítí.................................................................................................................... 29
6.1.1
Primární síť .............................................................................................................. 30
6.1.2
Sekundární síť .......................................................................................................... 32
6.2
Pobočková telefonní ústředna ........................................................................................ 33
6.3
Server a jeho funkce ....................................................................................................... 34
6.3.1
Microsoft Windows Server ...................................................................................... 35
6.3.2
Linux......................................................................................................................... 35
6.4
PC a ostatní zařízení ........................................................................................................ 36
7
VYHODNOCENÍ A KALKULACE ............................................................................................... 39
8
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 41
BIBLIOGRAFIE PŘÍLOHY
2
Úvod Podnik můžeme chápat jako systém, který se skládá z jednotlivých prvků a je zároveň ovlivňován i okolními systémy (podniky). Propojení jednotlivých prvků a vzájemná interakce systémů se uskutečňuje pomocí tzv. vazeb. V současné době mezi nejvýznamnější vazby řadíme informační a komunikační technologie (ICT). Je jim přikládán velký význam a to především z důvodů jejich rychlého rozvoje a rozšíření. Rychlý rozvoj ICT je doprovázen vysokými investičními náklady na jejich obnovu a inovaci. To vytváří vysokou bariéru především pro malé a střední podniky, které pak nemohou dosáhnout požadované konkurenceschopnosti. U mnoha velkých podniků se naopak setkáváme s problémy neefektivního využívání těchto technologií. Zvláštního významu nabývají ICT v souvislosti s informačními systémy (IS). Pokud si pod pojmem ICT představíme hardwarové a základní softwarové součásti, jejichž hlavním významem je získávání, zpracování a transformace informací a pod pojmem IS nástroje a lidi, jejichž úkolem je řešit špatně strukturované problémy a rozhodnutí, dostaneme základ, který by měl být dnes součástí každého „úspěšného“ podniku. Tento společný pojem označujeme jako ICT/IS. V této práci bych chtěl nejprve vysvětlit, co vše se skrývá pod pojmem ICT a jakou funkci zastávají jednotlivé prvky. Většina z nás správně tuší, že se jedná o hardwarové prostředky, jako jsou počítače, tiskárny, servery a různá koncová zařízení, ale málo kdo ví, že sem patří také softwarové prostředky. Ty jsou nutné pro zajištění základních funkcí hardwaru a softwarových aplikací využívané lidmi ve všech útvarech podniku. Nutnou část je třeba také věnovat zabezpečení. V dnešní době čelí podniky stále větším a nebezpečnějším útokům z okolí, za kterými stojí organizované skupiny, které se snaží poškodit společnost, či získat cenné informace. V této práci se zaměřím i na hrozby, které se skrývají uvnitř organizace. Zejména se jedná o definici přístupových práv jednotlivým subjektům, ale také zálohování podnikových dat. Cílem práce bude analýza současného stavu informačních technologií ve vybraném podniku a výběr a implementace takových technologií, které budou schopny zajistit společnosti maximální efektivnost a konkurenceschopnost. V našem případě se jedná o reálný výrobní podnik přibližně s 20 zaměstnanci. Zvážíme zde možnosti outsourcingu a jeho základní výhody a nevýhody. Názorně pak ukážeme jednotlivé kroky, které by podnik uplatnil v případě, že by se rozhodl pro realizaci vlastními silami a pokusíme se zjistit přibližné náklady. V závěru této práce zhodnotíme efektivnost implementovaných technologií a porovnáme výhodnost a rizika s tím spojená oproti možnosti využití outsourcingu. 3
TEORETICKO-METODICKÁ ČÁST
1 ICT – Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie je velice široký pojem. Jedním z pohledů jak můžeme tento termín interpretovat je souhrn technologií (hardware) a softwarových prostředků sloužících pro sběr, přenos, zpracování a ukládání dat, jejichž společným znakem je komunikace. (Gála, a další, 2006) Pro snadné porozumění si můžete představit počítač s nainstalovaným operačním systémem připojený k internetu. (hardware – počítač, software – operační systém, komunikace – prostřednictvím internetu). V praxi se však setkáváme s daleko více složitějšími propojeními jednotlivých prvků, které určitým způsobem vzájemně spolupracují a komunikují (tj. vyměňují si informace). Těchto skutečností využívají jednotlivé společnosti. Snaží se jak o interní propojení, mezi jednotlivými útvary v podniku, tak o vazbu s okolím. Nejvýznamnějšími partnery externí komunikace jsou dodavatelé a zákazníci. Hlavním cílem interního propojení je rychlá výměna informací a sdílení dat. Typickým příkladem praktického využití je zavádění nového výrobku a umístění na trhy. Abychom zabezpečili dosažení požadovaného cíle, je zde nutná spolupráce a komunikace výrobního útvaru, marketingového oddělení a dá se říci, že také všech ostatních částí podniku. Čím jednodušší a rychlejší komunikace mezi jednotlivými útvary bude, tím dosáhneme požadovaného výsledku rychleji a efektivněji. Pokud budete chtít Váš produkt prodat, musíte zákazníkovi poskytnout informace a udat důvod ke koupi. Můžete přitom opět využít růžných forem komunikace s využitím ICT, jako jsou telefonní hovory, e-mailové zprávy, propagace na webové stránky a nespočetně mnoho dalších. Tato část nám představuje externí komunikaci. V dnešní době se bez informačních a komunikačních technologií neobejdeme a pokud chceme aby náš podnik byl úspěšný, musíme jim porozumět a naučit se je efektivně ovládat.
4
Jak vyplývá ze základní definice, můžeme ICT rozdělit do třech základních kategorií (Pour, a další, 2009):
Hardwarové prostředky
Softwarové prostředky
Komunikační technologie
1.1 Hardwarové prostředky Hardwarové prostředky jsou hmotné prostředky, kterých se můžeme fyzicky dotknout nebo je přemisťovat z jednoho místa na druhé. Mezi základní patří například stacionární a přenosné počítače, servery, koncová zařízení (projektor, scanner, kopírka, PDA, mobilní telefon), komunikační a síťová zařízení (switch, router). Zahrnujeme sem také i jednotlivé součásti těchto zařízení, ze kterých jsou složeny. Počítač je tvořen z několika stovek, možná až tisíců dalších hardwarových součástí. Jedná se o CD mechaniky, procesory, paměti, sběrnice atd. Pro naše účely nebudeme zacházet do detailních podrobností a omezíme se pouze na takové prostředky, které jsou investičně poměrně náročné a zásadně ovlivňují komplexní využití efektivnosti ICT. 1.1.1 Server Mnoho lidí používá slovo server, aniž by věděla, co tento pojem přesně znamená. Server je „klasický“ počítač, který se od ostatních liší hlavně výkonem a softwarem poskytujícím služby klientům. Jsou zde použity výkonnější procesory1, paměti a ostatní hardwarové součásti (pevné disky, ventilátory) se vyznačují vysokou kvalitou. Důvodem je, že ve většině případech musí být v provozu 24 hodin denně a 365 dní v roce. Pokud by došlo k výpadku, společnost může utrpět velké finanční ztráty. Tomu svědčí i fakt, že finanční prostředky do nich investovaných se nepohybují v řádech tisíců, jako je tomu u běžných počítačů, ale v řádech desetitisíců až statisíců.
U větších serverů se místo ventilátorů často používá vodní chlazení a pokud
společnost používá i více serverů, které jsou vystaveny velké zátěži, bývají umístěny do speciálních klimatizovaných místností. Oproti běžným počítačům jim některé součásti chybí. Nedisponují například výkonnými grafickými kartami 2 a obvykle nebývají připojeny k monitoru. Přistupuje se k nim vzdáleně přes síť. Grafické uživatelské prostředí operačních systémů3 bývá
1
Procesor – angl. zkratka CPU (Central Processing Unit) – nejdůležitější část celého počítače. Jeho úkolem je zpracovávat veškeré operace (instrukce) a následně tyto operace vykonat. (Top Bits, 2010) 2 Grafická karta – prvek, které zajišťuje grafický výstup na monitor, projektor nebo jiné zobrazovací zařízení. 3 Více informací v kapitole - Systémový software
5
často nahrazeno příkazovou řádkou. Z důvodů bezpečnosti, především úniků dat, jsou servery také odproštěny od CD mechanik a USB rozhraní. Server v místní síti LAN zastává většinou roli více serverů. Mezi nejčastější patří: Souborový server – používán nejčastěji pro sdílení dat v rámci místní sítě podniku. Soubory jsou ukládány na disk serveru a ten bývá zálohován. Zamezí se tak případné ztrátě dat. Databázový server – slouží pro ukládání údajů (o zákaznících, produktech, objednávkách nebo fakturách) ve strukturované formě. Mailový server – pomocí tohoto serveru organizujeme a spravujeme e-mailové účty. Tiskový server – tiskárny a jiná multifunkční zařízení jsou připojeny k tomuto serveru a ten je připojen do místní sítě. Ostatní uživatelé pak mohou tisknout dokumenty na všech těchto připojených tiskových zařízení, aniž by museli instalovat ovladače na vlastní PC. 1.1.2 Záložní zdroj Někdy také označován jako UPS4. Jedná se o zařízení, které slouží k zabezpečení dodávky náhradní energie v případě výpadku elektrické sítě. Zásadní význam má při zapojení serverových počítačů, které musí být zabezpečeny proti výpadkům elektrické sítě. Pokud bychom ho opomenuli, vystavujeme se riziku velkých finančních ztrát z důvodů nefunkčnosti serveru a ztráty dat. Existuje několik typů záložních zdrojů. Hlavními odlišnými prvky jsou použitá technologie zabezpečující tvorbu náhradní energie, čas potřebný k přepnutí na záložní zdroj při výpadku energie a výdrž zdroje. Velice zjednodušeně můžeme říci, že v UPS jsou umístěny baterie, které se neustále dobijí, jelikož zdroj je připojen do elektrické sítě. Server a jiné počítače a prostředky jsou připojené do záložního zdroje. Pokud tedy dojde k výpadku elektřiny, dodávku energie nám zajišťují nabité baterie. Další funkcí záložního zdroje je přepěťová ochrana. Využívána především v místech, kde často dochází k výkyvům napětí v síti a mohlo by dojít k poškození důležitých součástek počítačů a serverů. (Koffler, 2010) 1.1.3 Plotter V praktické části se setkáme i s tímto pojmem, proto bych zde uvedl jednoduché vysvětlení. Plotter je zařízení pro grafické zpracování výstupu z počítače. Ve skutečnosti se jedná o „speciální tiskárnu“, kterou využívají například projektanti při tisku technických výkresů
4
UPS (Uninterruptible Power Supply) – překlad z aj. „nepřerušitelný zdroj energie“.
6
zpracovaných v CAD5 aplikacích. Existují dva základní druhy plotterů. Prvním z nich je perový. Jak už název naznačuje, součástí je pero, které umí zpracovat výstup v podobě vektorové grafiky. Druhým typem je inkoustový. Pracuje na podobném principu jako klasická inkoustová tiskárna, rozdíl je v tom, že umí tisknout na papír o velkých rozměrech (A1 nebo i A0) a oproti perovému plotteru umožňuje zpracovávat také výstup v rastrové6 podobě. Nevýhodou tohoto typu je především vysoká pořizovací cena a vyšší provozní náklady tisku oproti perovému plotteru. 1.2 Softwarové prostředky Představují nehmotnou část informačních a komunikačních technologií. Můžeme je definovat jako programové vybavení nutné k zabezpečení optimálního využití hardware. Software dělíme do dvou základních kategorií: 1. Systémový software 2. Aplikační software 1.2.1 Systémový software Systémový software nám řídí a zajišťuje bezproblémový chod počítače a napomáhá s jeho správou. Patří sem především operační systémy a programové utility7. Operační systémy jsou programy, které komunikují s jednotlivými součástmi počítače (nebo i jiného hardware) a zajišťují jejich správnou činnost a spolupráci. Bez operačního systému bychom nemohli spouštět běžné programy, které používáme. K hlavním představitelům OS patří MS Windows, UNIX, Mac OS ale i také MS-DOS. OS se netýkají pouze počítačů, ale také mobilních zařízení, kde mezi nejvýznamnější patří Windows CE, Symbian OS, Palm OS a Android. Mezi systémový software řadíme také tzv. programové utility. Ty nám umožňují konfigurovat jednotlivé části počítače podle našich požadavků. Rozdělit disk na několik částí, přiřazovat určitou velikost paměti jednotlivým aplikacím nebo nastavovat funkce procesoru. Dále mezi systémový software zahrnujeme obslužné programy (např. správce souborů), různé komprimační nástroje a antivirové programy. Ty v současnosti tvoří součást programového vybavení většiny operačních systémů. To vyvolává tlak na konkurenční výrobce těchto utilit, 5
CAD (Computer Aided Design) – nástroje pro tvorbu 2D a 3D objektů využívané návrháři a inženýry (např. AutoCAD) 6 Rastrová grafika – výstupní obraz je složen z několika desítek a tisíců pixelů (bodů) uspořádaných do mřížky, přičemž každý má definovanou polohu a barvu. 7 Utility – Program pro podporu chodu počítače, aplikací a vývojového prostředí.
7
kteří se snaží bránit. Výrobci se již nezaměřují na jednoduchost a hardwarovou nenáročnost programů, ale tvoří graficky propracované aplikace, které jsou lidem bližší a samozřejmě také žádanější. Začlenění obslužných programů do kategorie systémový software není zcela úplně přesné a částečně prolíná do aplikačního software. 1.2.2 Aplikační software Do této sféry patří speciálně navržené programy ke splnění uživatelských požadavků. Oproti systémovému softwaru se odlišují funkcí. Systémový software podporuje počítačové funkce, zatímco aplikační software napomáhá lidským funkcím. Například při komunikaci, hledání a zpracování informací, pomoc při rozhodování u špatně strukturovaných problémů a jejich interpretaci. Mezi základní programy řadíme textové editory, tabulkové procesory, databázové systémy a programy pro zpracování videa a zvuku. Někdy se můžeme setkat také s pojmem „balíček programů“. Typickým příkladem těchto balíčků je Microsoft Office neboli kancelářský balíček. V základním provedení obsahuje většinou textový editor, tabulkový procesor a nástroj pro prezentaci. Existuje ale i mnoho dalších více specializovaných programů, např. pro zpracování grafiky (Corel Draw, Adobe Photoshop) nebo komunikaci (Digsby, Skype, Lotus Sametime Connect). (Kenneth, a další, 2008) Nyní si vysvětlíme několik základních pojmů, které nám objasní situaci při pořizování software v praktické části. Jedná se o licenční politiku software. 1.2.3 Public domain software Public Domain Software zahrnuje programy u kterých se autor zřekl autorských práv a každý si tak s nimi může nakládat dle svého uvážení. Může je libovolně kopírovat, upravovat jejich zdrojový kód, začlenit do svých programů nebo dokonce i prodávat. Většinu těchto programů včetně jejich zdrojového kódu nalezneme na internetu. (Fishman, 2008) 1.2.4 Freeware software Tento pojem zahrnuje software, který je poskytován bezplatně, případně za symbolický poplatek a při jehož užívání musíme dodržovat autorská práva. Programy tedy můžeme volně šířit a kopírovat, ale nemůžeme je upravovat. Jejich zdrojový kód většinou není publikován. Autor zde může také stanovit, že program nesmí být použit pro komerční účely. Je proto vždy nutné si pozorně přečíst podmínky užití při instalaci programu.
8
1.2.5 Open source software Patří sem programy, které jsou uživateli volně k dispozici včetně zdrojového kódu. Licence software však umožňuje uživatelům využívat zdrojový kód (kopírovat, upravovat) pouze za dodržení určitých podmínek8. Mezi nejpoužívanější open-source software patří operační systém Linux, kancelářský balík OpenOffice.org nebo také grafický editor GIMP. 1.2.6 Komerční software Zahrnuje software, který je poskytován za úplatu. Jeho možnosti používání a rozšiřování jsou dány v licenční smlouvě. V podnikové sféře se jedná o nejrozšířenější software a je při jeho nákupu věnovat velkou pozornost licenčním podmínkám. Licence určitého software může být například omezena na maximální počet počítačů, na kterých může být nainstalován. 1.3 Komunikační technologie V užším pojetí můžeme komunikační technologie definovat jako souhrn technických prostředků a programového vybavení, které nám zajistí vzájemnou komunikaci systémů a aplikací rozmístěných mezi různými počítači. (Gála, a další, 2006) V širším pojetí se nejedná pouze o komunikaci počítačů, ale veškerého koncového zařízení, které ke komunikaci slouží. V dnešní době je na trhu nepřeberné množství těchto nástrojů. Patří sem mobilní technologie, jako jsou telefony, smartphony a PDA9. Dále projektory, zařízení umožňující videokonference, interaktivní tabule, tiskárny, scannery a mnoho dalších. Cílem komunikačních prostředků je umožnit vzájemnou komunikaci výše zmíněných zařízení. Toho dosahujeme uspořádáním jednotlivých komponent do tzv. sítí. Ty jsou tvořeny uzly a spojnicemi. Uzly sítí nám zajišťují příjem, odeslání nebo přesměrování požadavků a odpovědí. Spojnice zde hrají roli přenosových cest mezi jednotlivými uzly. V základním členění existují dva druhy sítí a to telekomunikační sítě a počítačové sítě. Pod pojmem telekomunikační síť si můžeme představit propojení koncových zařízení, jako jsou pevné telefonní linky či fax. Tyto zařízení jsou v dnešní době nahrazovány modernějšími technologiemi jako je například VoIP10, a proto se dále zaměříme pouze na počítačové sítě. (Pour, a další, 2009)
8
Více podrobností o licenci a podmínkách používání open-source software na: http://www.gnu.cz PDA (personal digital assistant) – kapesní počítač, který má dnes již srovnatelné funkce jako stolní PC. 10 VoIP (Voice over Internet Protokol) – technologie, která umožňuje přenos digitalizovaného hlasu prostřednictvím IP sítí (počítačová síť, internet). 9
9
2 Počítačové sítě Počítačovou síť můžeme tedy definovat jako soubor počítačů a zařízení, které jsou vzájemně propojené, aby mohly sdílet informace a služby. Existuje mnoho druhu sítí, které se od sebe odlišují typem, množstvím obsahujících prvků nebo rozsahem. Tempo technologického vývoje a inovací je v dnešní době enormní. Podniky jsou z tohoto důvodu pod neustálým tlakem a jsou nuceni využívat stále nejnovějších technologií (např. z důvodů konkurence). V mnoha případech ale nepostačuje pouze vyměnit jedno staré zařízení za nové, ale je nutné nahradit několik dalších zařízení, které s ním jsou propojeny a komunikují. Nákladem tedy není pouze pořizovací cena onoho nového zařízení, ale také přizpůsobení dosavadních technologií, které s ním spolupracují. Vysvětlit si to můžeme názorně na jednoduchém příkladě. Rozhodnete-li se vyměnit váš starý televizor za nový aby jste mohli sledovat vaše oblíbené pořady v HD11, zajdete do obchodu a objednáte si ho. Tímto však vaše investice zdaleka nekončí. Musíte si také pořídit digitální přijímač a vyměnit vaše stávající propojení mezi televizorem a přijímačem. Tedy váš starý koaxiální kabel za optický, či jiný, který zajistí potřebnou kvalitu přenosu. Naším úkolem tedy nyní bude objasnit si základní principy sítí, používaných technologií a zařízení a jejich vzájemného propojení. Zaměříme se pouze na technologie vyššího investičního charakteru vyskytujících se především v malých a středních podnicích. 2.1 Typy sítí Sítě klasifikujeme podle různých kritérií. Podle toho na jakém principu fungují, je dělíme na telekomunikační a počítačové. Telekomunikační sítě využívají principu přepojování okruhů. Pro pochopení si představte koncové stanice, které jsou linkami připojené k uzlům12, odtud vedou další linky, ke kterým jsou připojené další uzly nebo koncové stanice. Aby došlo ke spojení hovoru, musí být mezi koncovými stanicemi pospojovány všechny linky (tzv. cesty). Po ukončení komunikace dojde k rozpojení.
11 12
HD (High Definition) – obraz ve vysokém rozlišení Uzel – v tomto smyslu za uzel považujeme místo, kde dojde k přepojení hovoru na správnou linku.
10
U počítačových sítí jsou veškeré uzly trvale propojeny. Data, která jsou vyslána z jednoho počítače, musí byt vhodně zabalena do balíčku (packetu) a označena adresou příjemce (adresou počítače kterému mají být doručeny), aby nedošlo k pomíchání dat. Nejvýznamnějším rozdělením počítačových sítí je podle rozsahu. To dělí síť do čtyř základních skupin. 2.1.1 PAN (Personal Area Network) Personal Area Network. V překladu do češtiny znamená „osobní síť“. Používá se především pro komunikaci mezi osobními počítači a mobilním zařízením. Typickým příkladem je synchronizace kontaktů a e-mailů nebo také přenos obrázků videa a zvuku. Může využívat jak bezdrátových technologií (Bluetooth13, IrDA14, ZigBee15), tak i přímé propojení kabelem (USB, FireWire16). PAN bývá vytvořena většinou na určitou dobu a vyznačuje se nižší přenosovou rychlostí a kratším dosahem. V dnešní době však není problém překonat vzdálenosti několika stovek metrů za použití např. bluetooth adaptéru 17či jiných pomocných zařízení. 2.1.2 LAN (Local Area Network) Někdy též označována také jako „lokální síť“. Je v soukromém vlastnictví a je využívána především v domácnostech, podnicích a budovách, kde je nutné zajistit propojení počítačů a podobného zařízení. Hlavním významem sítí LAN je sdílení hardware a software. Jedná se o datová úložiště, tiskárny ale také i o sdílení internetu. Její rozsah se pohybuje v řádech několika kilometrů (1-2 km) a dosahuje poměrně vysokých přenosových rychlostí. Pohybuje se od 2 Mb/s (u bezdrátových technologií) až do 10 Gb/s (u propojení pomocí optických kabelů). Jelikož sítě LAN jsou hlavním pojítkem ICT v podniku, vysvětlíme si jejich strukturu trochu podrobněji. Při rozvodech sítí LAN se většinou využívá strukturované kabeláže. Její hlavní výhodou je, že využívá stejného media, jak pro telekomunikační, tak počítačové sítě. Pro propojení v budovách se používá čtyřpárová kroucená dvojlinka opatřená standardizovaným konektorem RJ-45 (pro 13
Bluetooth – Pracuje v pásmu 2,4 GHz. Dosah mezi komunikujícími zařízeními je několik desítek metrů. Kvalita spojení je ovlivněna vzdáleností a překážkami. 14 IrDA – Při komunikaci využívá infračerveného světla. Maximální vzdálenost je přibližně 1 metr a je zde nutná přímá viditelnost mezi komunikujícími zařízeními. 15 ZigBee – technologie využívající podobného principu jako bluetooth. Pracuje v pásmech okolo 868 MHz a 2,4 GHz. Její uplatnění je především v průmyslové automatizaci (zabezpečení, ovládání spotřebičů nebo také bezdrátové klávesnice a myši). 16 FireWire – technologie pro připojení počítačových periférií (fotoaparáty, externí disky). 17 Bluetooth adaptér – zařízení umožňující bezdrátovou komunikaci s mobilním telefonem, kapesním počítačem nebo jinými PC. Obvykle má rozměr několika centimetrů a zapojuje se do USB.
11
připojení PC, či jiného síťového zařízení) nebo RJ-11 (pro připojení telefonu). Aby nedocházelo ke ztrátám rychlosti a zkreslení přenášených dat, využívá se pro vzdálenější propojení optický kabel. Nabízí se zde také využití technologie Wi-Fi18. Buď k výstavbě celé sítě LAN nebo pouze pro zabezpečení přístupu určitých prvků do této sítě. Tato technologie využívá frekvenční pásmo 2,4 GHz a standarty IEEE 19 802.11b, 802.11g, 802.11n. které se od sebe odlišují přenosovou rychlostí. Nejvyšší v současnosti dosahuje standard 802.11n, kde se udává reálných 100 Mb/s. V dnešní době existuje již mnoho zařízení (např. mobilní telefony, satelity) a mnoho poskytovatelů bezdrátového připojení k internetu, které pracují v tomto pásmu. Dochází tedy k silné interferenci a tím k oslabení signálu a zkreslení přenášených dat. Proto zde můžeme využít také pásma 5 GHz a standardu IEEE 802.11b jež má vetší vyzařovací výkon a přenosová rychlost zde může dosahovat až 54 Mb/s. Wifi sítě neboli WLAN jsou dnes nejvíce využívány především pro přístup k internetu. V podnikové praxi se stále z důvodu bezpečnosti a spolehlivosti využívá strukturované kabeláže. (IEEE Standards Asociation, 2010) 2.1.3 MAN (Metropolitan Area Network) Síť, která je tvořena dvou či více místními sítěmi LAN. Je charakteristická pro určité území, jako je například město. Má za úkol propojit mezi sebou určité areály (např. podniku), které jsou od sebe geograficky odloučeny. Aby byly zajištěny vyšší rychlosti, tak se pro připojení jednotlivých LAN sítí k MAN používají optické kabely nebo jiná digitální media. Typickým příkladem je počítačová síť VŠE. Skládá se z jednotlivých vzájemně propojených sítí LAN, umístěných v areálu na náměstí W. Churchilla, Jižním Městě, kolejích Jarov a také v Jindřichově Hradci. 2.1.4 WAN (Wide Area Network) WAN jsou sítě, které zabezpečují přenos skrz geograficky oddělená a hodně vzdálená místa. Jedná se o regiony, státy, ale také i o kontinenty. Jsou tvořeny jednotlivými sítěmi MAN a LAN, a tak jako je tomu u MAN sítí, bývají propojeny převážně pomocí optických kabelů. Propojovací media jsou zde také velice často kombinována a bývá využíváno i bezdrátových technologií k překonání různých přírodních bariér.
18
Wi-Fi (Wireless Fidelity) – Označení pro bezdrátovou technologii k poskytování síťového připojení a internetu Standarty IEEE – standarty vyvinuté institutem IEEE (Institut of Electrical and Electronicals Engeneers). Nejznámějšími jsou standarty IEEE 802 týkající se místních sítí. 19
12
Jednotliví uživatelé počítačů využívají k připojení do WAN, tzv. „veřejné sítě“, kterou může být například telekomunikační síť (ISDN20). Největší WAN sítí je Internet. 2.2 Topologie sítí Topologie sítí nám vyjadřuje geometrické uspořádání jednotlivých prvků v síti. Existují tři základní topologie, v praxi se však častěji setkáváme s jejich kombinacemi. (Harte, 2003) 2.2.1 Sběrnicová topologie Tato topologie používá hlavního (páteřního) kabelu, ke kterému jsou připojené jednotlivé počítače. Signál je vyslán ze zdroje a jde po sběrnici (páteřním kabelu) ke všem počítačům, až najde tu správnou adresu počítače. Buď se jedná o MAC21 nebo IP22 adresu počítače. V daném okamžiku může vysílat signál pouze jeden počítač, což výrazně zpomaluje celou sít. Výhodou této topologie je jednoduchost, spolehlivost a malé množství potřebného kabelu. Naopak nevýhodou je výkonnost sítě a riziko, postižení mnoha uživatelů při poruše hlavního kabelu.
Obrázek 1 - Sběrnicová topologie
2.2.2 Hvězdicová topologie Hvězdicové uspořádání je charakteristické tím, že jednotlivé počítače jsou připojeny k centrálnímu rozbočovači (např. hub23).
Obrázek 2 - Hvězdicová topologie 20
ISDN (Integrated Services Digital Network) – technologie, která umožňuje po běžném telefonním kabelu přenášet více dat současně (video, hlas, data). 21 MAC adresa – unikátní identifikační číslo síťového adaptéru nebo síťové karty, jež obsahuje PC. Váže se tedy k počítači a nelze tuto adresu změnit. 22 IP adresa – identifikační číslo, které je přiřazováno počítači, který se připojuje do sítě. Tato adresa se může při každém připojení do sítě měnit. 23 HUB – tento pojem je vysvětlen v kapitole – Aktivní prvky sítě
13
Signály jsou vysílány ze zdroje (např. počítače) do rozbočovače a odtamtud k jednotlivým prvkům. Selhání jednoho z počítačů nám tedy neovlivní ostatní počítače. Tato topologie je jednoduchá na správu jednotlivých prvků sítě. Nevýhodou je, závislost na centrálním rozbočovači, jehož výpadek znamená kolaps celé sítě. 2.2.3 Kruhová topologie Při použití této struktury jsou počítače propojeny pomocí jediného kabelu do jakého si kruhu. Vyslaný signál pak tedy musí projít jednotlivými počítači popořadě, než se dostane k cílovému. Výhodou této struktury je, že každý počítač zde plní roli tzv. opakovače a zesiluje vysílaný signál. Nevýhodou je, že porucha jednoho uzlu (počítače) může mít dopad na chod celé sítě, obtížnost nalezení problému sítě a především dlouhá doba přenosu.
Obrázek 3 - Kruhová topologie
2.3 Technologie sítí V kapitole o sítích LAN jsme se zmínili o způsobu propojování. Máme tedy dvě metody a to propojení pomocí kabeláže a bezdrátové technologie. Pokud k těmto metodám připojíme ještě zmíněnou topologii, nacházíme další klasifikační kritérium pro třídění sítí a to rozdělení podle použitých technologií. Existuje jich celá řada. Mezi nejpoužívanější patří následující tři. 2.3.1 Ethernet Ethernet se stal se nejpoužívanější technologií pro budování LAN sítí a krátkých až středně dlouhých komunikačních systémů. Jako přenosového média se využívá koaxiálního kabelu, kroucené dvojlinky nebo optických vláken. Koaxiální kabely se však dnes již moc nepoužívají. Obvykle charakterizujeme Ethernet podle jeho rychlosti závisející, ve většině případů, na použitém mediu. Označení T přiřazujeme kroucené dvojlince podle anglického výrazu (Twist pair) a F optickým kabelům (Fiber). Mezi základní typy patří následující. (Cisco Systems, Inc., 2010) 14
1. Ethernet (10Base-T) – rychlost se pohybuje okolo 10 Mb/s (využívá dvou páru strukturované kabeláže ze čtyř) 2. Fast Ethernet (100Base-T) – rychlost se pohybuje okolo 100 Mb/s 3. Gigabit Ethernet (1000Base-T) – rychlost se pohybuje okolo 1000 Mb/s = 1 Gb/s (využívá všech čtyř párů strukturované kabeláže) 4. Páteřní síť (10Base-F) – rychlost okolo 10 Mb/s (zde použit optický kabel, dnes nahrazována Fast Ethernetem nebo Gigabit Ethernetem) Při použití různé kabeláže nesmí být také opomenuta jejich maximální délka. Např. pro zajištění rychlosti Gigabit Ethernetu by neměla vzdálenost kabeláže přesáhnout 100 m. Při delších vzdálenostech je nutno využít aktivního prvku sítě (např. switch 24 ). Hodnoty záleží na charakteristikách použité kabeláže a okolnostech vybudované sítě. Hlavním důvodem masového rozšíření Ethernetu byla jeho standardizace. Institut IEEE za spolupráce s mnoha různými společnostmi a organizacemi dosáhl, že byla přijata norma IEEE 802.1 a později byla tato norma převzata i organizací ISO25. (Cisco Systems, Inc., 2010) 2.3.2 Token Ring Technologie Token Ring byla vyvinuta společností IBM. Využívá topologie hvězdy, kdy jednotlivé počítače jsou uspořádány do kruhu a uprostřed se nachází stanice, která je spojena s každým počítačem dvěma linkami. Aby jednotlivé stanice mohly přenášet data, musí držet tzv. token. Tím je zajištěno, že více stanic nebude přenášet data současně. K propojení se používají nejčastěji kabely IBM typu 1, 2, 3. Jedná se o stíněnou nebo nestíněnou dvojlinku a optický kabel. Rychlosti sítí token ring se pohybují v rozmezí 4 Mb/s, 16 Mb/s, 100 Mb/s a 1 Gb/s. (IBM Corporation, 2002) 2.3.3 FDDI Fiber Distributed Data Interface využívá jako médium optický kabel. Objevuje se zde také modifikace této technologie, označována CDDI (Copper Distributed Data Interface). Pracuje na stejném principu, využívá ale měděného kabelu. Jedná se opět o kruhovou topologii, která je tvořena dvěma protisměrnými okruhy. Pokud dojde k selhání primárního okruhu, síť se automaticky přepne na sekundární protisměrný okruh. Tím je zajištěna spolehlivost sítě. Přenosová rychlost se zde pohybuje okolo 100 Mb/s. (Cisco Systems, Inc., 2010)
24 25
Switch – blíže je tento pojem vysvětlen v kapitole – Aktivní prvky sítě ISO – Mezinárodní organizace pro standardizaci
15
2.4 Hardwarové komponenty sítí Hardware sítí dělíme do dvou skupin. První skupinu tvoří aktivní prvky sítě a druhou pasivní prvky sítě. Tyto zařízení a technologie nám umožňují propojit jednotlivé stanice. Některé z těchto komponent mají vliv na základní vlastnosti sítě. Jedná se především o přenosovou rychlost, možnosti přístupu do sítě nebo rozlohu sítě. Je tedy vhodné jim věnovat větší pozornost při jejich výběru. 2.4.1 Aktivní prvky sítě Aktivní prvky přenášená data zesilují, přesměrovávají, mění či jiným způsobem ovlivňují. Jsou volena podle počtu uzlů a podle topologii počítačové sítě. V LAN sítích jsou používány především následující prvky. HUB (rozbočovač) Hub je zařízení, které se používá v síti, kde je nutno rozšířit stávající počet připojených stanic. Obsahuje různý počet portů (výstupů) podle typu rozbočovače, do kterých se jednotlivé stanice připojují pomocí vedení (kabeláže). Hub nezná adresy jednotlivých stanic, které jsou k němu připojeny a tak posílá packety dat ke všem a čeká, až dojde k jejich přijmutí. Teprve poté, kdy dojde k uvolnění kanálu, může být zprostředkován další přenos dat. Dochází proto často k zatížení sítě a snížení přenosové rychlosti. Průměrnou rychlost můžeme vypočítat jako podíl celkové rychlosti a počtem připojených stanic. Pokud tedy využíváme Fast Ethernetu, kde se rychlost pohybuje okolo 100 Mb/s, tak průměrná rychlost u rozbočovače ke kterému jsou připojeny 4 stanice je 25 Mb/s. Hub se využívá jako centrální prvek v hvězdové topologii a uplatnění nachází především v malých sítích. Dnes bývá často nahrazován přepínači. SWITCH (přepínač) Switch je využíván pro obdobné funkce jako hub. Nejčastěji tedy pro připojení více segmentů sítě. Jeho odlišnost spočívá v přenosu dat. Zatímco hub zprostředkovává přenos přijetého paketu dat ke všem stanicím, switch jej přeposílá pouze cílovému příjemci. Tento princip je dán tím, že switch dokáže dekódovat adresu příjemce a dojde tedy k přepnutí daného paketu ve switchi pouze na port příjemce. Výhodou je, že nedochází k přetížení ostatních portů sítě, které mohou být současně využity pro komunikaci jiných dvou stanic. Dále také vyšší bezpečnost, jelikož data už nejsou vysílána všem uživatelům. Přepínače se používají u sítí s větším počtem stanic, kde dochází k vyššímu zatížení a využívají především protokolů Ethernet, Fast Ethernet nebo Gigabit Ethernet. V praxi se používají přepínače, které disponují více druhy portů. Například pro připojení koncových stanic porty 100 Mb/s a několika porty 1 Gb/s pro připojení 16
k páteřní síti či datovému úložišti. V poslední době se také využívají přepínače, které současně disponují integrovanou funkcí směrovače. (Cisco Systems Inc., 2010) ROUTER (směrovač) Uplatňuje stejný princip přenášení dat jako switch. Liší se však tím, že router zajišťuje přepínání paketů mezi dvěma sítěmi na rozdíl od switche, který tuto funkci vykonává mezi jednotlivými stanicemi. Můžeme tak například propojit několik LAN sítí v podniku nebo se připojit k vnější síti internet. Moderní routery dnes obsahují mnoho integrovaných služeb. Jedná se především o služby zabezpečení proti neoprávněným přístupům do sítě a šifrování dat. (firewall, VPN). REPEATER (opakovač) Repeater je zařízení, jehož úkolem je obnovení a zesílení signálu. U kabelových rozvodů se používá především u WLAN sítí, které vedou na velké vzdálenosti. Opakovač přijímá zeslabený a zkreslený signál, odstraňuje šum, který vznikl z důvodu dlouhého vedení a přeposílá takto opravený signál dále. Takto to probíhá při přenosu digitálního signálu. Při přenosu analogového bohužel nedochází k odstranění šumu, ale se zesílením signálu dochází i k zesílení šumu. V podnikových sítích využíváme repeaterů především pro zesílení a rozšíření bezdrátového signálu (WiFi). FIREWALL Firewall je softwarové nebo hardwarové zařízení, které usměrňuje komunikaci mezi několika sítěmi. Většinou se jedná o LAN síť a síť internet. Cílem firewallu je blokovat veškerou komunikaci, která nám přináší riziko. Nastavení firewallu provádí administrátor sítě a míru propustnosti mezi vnitřní a venkovní sítí (případně mezi jednotlivými počítači) určuje v závislosti na zvolené bezpečnostní politice26. V určitých případech se můžeme setkat se zařízením, které vykonává funkci routeru a zároveň slouží jako firewall. Softwarová podoba bývá instalována na klientských počítačích zejména z důvodů individuálního nastavení pro určité oddělení a pracovníky v podniku. Firewally můžeme rozdělit do několika kategorií podle technologie, které využívají. Můžeme zde uvést jako příklad paketové nebo aplikační. Souhrnně je jejich cílem blokovat nezabezpečené porty, odepřít přístup neoprávněným osobám nebo filtrace e-mailových zpráv.
26
Bezpečnostní politika organizace – soubor opatření a nařízení směřujících k ochraně pracovníků a aktiv společnosti.
17
2.4.2 Pasivní prvky sítě Pokud mluvíme o pasivních prvcích sítě, většinou se jedná o zařízení, které nepotřebují napájení. Při přenosu data neovlivňují ani zásadním způsobem nemění. Řadíme sem přenosová media a příslušenství k propojení jednotlivých zařízení. Nejpoužívanějšími medii jsou optické kabely pro vysokorychlostní připojení, koaxiální kabely a kroucená dvojlinka. Na jednom konci bývají osazeny zásuvkou do které se připojuje počítač. Druhý konec media vede do patch panelu 27, případně je osazen standardizovanou koncovkou RJ-45 a zapojen například do switche. Dalším důležitým pojmem je rack. Jedná se o „skříň“, ve které je umístěn switch, router, patch panel či jiná podobná zařízení. Do racku vedou veškeré přívodní kabely od počítačů. Je obvykle uzamykatelný a může být vybaven chlazením. Mezi pasivní prvky dále patří různé lišty, konzole a držáky, kolejnice, záslepky a další součástky, které jsou nezbytné pro provoz sítě. 2.5 Shrnutí V této kapitole jsme si vysvětlili pojem počítačové sítě, uvedli jednotlivé druhy sítí, prvky ze kterých se skládají a technologie, které využívají. Cílem této kapitoly bylo pochopit základní souvislosti počítačových síti a uvědomit si především významnost lokální sítě v podniku. Ta tvoří základní kámen ICT. Pokud při jejím návrhu a výstavbě nebudeme věnovat dostatečnou pozornost, vystavujeme se riziku a zbytečným komplikacím.
27
Patch panel – lišta do které vedou přenosové kabely od počítačů z různých místností a pater. Patch je propojen se switchem. Usnadňuje přehlednost a případné zjišťování problému v síti.
18
3 Outsourcing vs. vlastní řízení ICT Pro pořízení a následnou správu ICT máme dva způsoby. Buď si veškeré úkony týkající se ICT zajistíme pomocí vlastních zdrojů a nebo zvolíme metodu outsourcingu. Popřípadě volíme kombinaci těchto dvou možností. Outsourcingem rozumíme přesun odpovědnosti za určitou oblast činností v podniku na externí specializovanou firmu, tj. poskytovatele. Většinou dochází k outsourcingu takových činností, které
nesouvisejí
přímo
s hlavním
oborem
činnosti
podniku.
Oblast
informačních
a komunikačních technologií je jednou z nich. Ve většině podniků tvoří pouze podpůrnou funkci k zabezpečení chodu společnosti. Je vysoce nákladnou oblastí a to ne jen z hlediska pořízení technologií a zařízení, ale také kvůli nákladům na lidské zdroje, které tyto zařízení spravují. 3.1 Důvody pro outsourcing Je zřejmé, že důvodů je vždy více a v různých oblastech činností se mohou výrazně odlišovat. Podle výzkumu Outsourcing Institute, definujeme deset důvodů seřazených podle jejich důležitosti a úspěšnosti. (Outsourcing Institute, 1998) 1. Snížení a kontrola provozních nákladů 2. Soustředění se na hlavní činnost podniku 3. Získání přístupu k možnostem a schopnostem ve světovém měřítku 4. Uvolnění vnitřních zdrojů pro jiné účely 5. Získání zdrojů, které nejsou interně dostupné 6. Rozšíření přínosů restrukturalizace 7. Řízení složitých procesů a služeb 8. Uvolnění kapitálových prostředků 9. Sdílení rizik 10. Přísun peněz
3.2 Výhody a rizika outsourcingu IT Na začátku při rozhodování zdali outsourcovat naše IT služby, ať už celkově nebo jen částečně, je nutné si definovat, co od toho vlastně očekáváme. Většina podniků očekává snížení nákladů a starostí s IT. Je ale třeba nahlížet na outsourcing jako na investici do budoucna, která má zvýšit výkonnost a konkurenceschopnost podniku. Proto by se tímto problémem neměli zabývat 19
pouze pracovníci s IT vzděláním, ale naopak z převážné části vrcholové vedení podniku, jejichž úkolem by mělo být stanovení budoucích cílů. Při rozhodování zdali outsourcovat nebo raději zajistit IT služby vlastními silami nám mohou napomoci následující výhody a rizika, které se při outsourcingu IT nejčastěji objevují. (Outsourcing IS/IT, 2008) Výhody:
Finanční přínos v podobě úspor vlastních nákladů na IT.
Snížení investičních nákladů – outsourcovanou službu budeme hradit z provozních nákladů.
Kontrola provozních nákladů na IT.
Vytěsnění činnosti řízení a provozování IT a soustředění se na hlavní činnost podnikání.
Získání know-how, čímž dojde k zefektivnění a dlouhodobé prosperitě podnikového IT.
Sdílení rizik s dodavatelem IT služeb.
Rizika:
Ztráta kontroly nad klíčovými zdroji.
Špatně specifikované požadavky na poskytovatele IT služeb.
Špatně nastavený smluvní vztah mezi poskytovatelem a zákazníkem.
Poskytovatel nesplňuje reálná očekávání zákazníka (příliš vysoké náklady, neplnění smluvních závazků, atd.).
Problémy se změnami smluvních podmínek a ukončení kontraktu.
Konkurence využívá služeb stejného dodavatele.
Možnost zneužití podnikových dat a informací.
Pasivita zaměstnanců přijmout „cizího“ dodavatele služeb a tím zhoršení jejich výsledků práce.
3.3 Dělení a modely outsourcingu Na outsourcing se můžeme dívat z různých pohledů. Jedno hledisko dělení je podle rozsahu služeb, které zákazník přenáší na poskytovatele. Z toho se vydělují čtyři základní modely. (Voříšek, a další, 2004) 1. Outsourcing komplexního IS/ICT – Poskytovatel zde přejímá hlavní roli ve vývoji a provozu veškerých IT v podniku. Má tedy na starost obstarat veškerý hardware a software, koncové aplikace a také lidské zdroje, které zajistí optimální a efektivní 20
provoz těchto technologií. Mezi výhody této metody patří možnost podniku soustředit se na hlavní činnost podnikání a přenechání odpovědnosti za IT pouze jedinému subjektu. V případě vzniku problému je tedy jasné, kdo ponese patřičné následky a bude penalizován. Mezi nevýhody patří především ztráta kontroly nad IT a závislost na poskytovateli. 2. Částečný outsourcing IS/ICT – Jak už sám název napovídá, jedná se o přenesení odpovědnosti na poskytovatele pouze za vybranou oblast. Jedná se například o outsourcing správy koncových zařízení a hardware, tiskových řešení, sítí LAN a WAN, datového centra, aplikačního software nebo lidských zdrojů. Toto řešení je zvláště výhodné pokud si chce podnik udržet dohled nad IT a zároveň vytěsnit takové činnosti, na jejichž optimální chod musí vynakládat vyšší náklady než na externí firmu, která by za tyto činnosti byla zodpovědná. Pro ujasnění zde můžeme zmínit názorný příklad. Pokud máme společnost pouze s několika zaměstnanci, je zbytečné zaměstnávat správce sítě, když pro něj budeme mít práci v rozsahu 5-10 hodin týdně. Řešením je tedy „pronajmutí“ kvalifikovaného odborníka od externí firmy, který bude provádět pravidelnou údržbu a zákroky v mimořádný situacích. 3. Outsourcing podnikového procesu – S tímto typem outsourcingu se většinou setkáváme u větších firem. Podnikovým procesem chápeme například účetnictví v podniku. Poskytovatel je tedy odpovědný, jak za účetnictví, tak také za všechny služby a zdroje IS/ICT určené k podpoře tohoto procesu. Výhodou tohoto modelu je, že podnik efektivně využívá své zdroje v procesech ve kterých je nejkonkurenceschopnějších a ostatní přenechává profesionálům ve svém oboru. Naopak problém občas nastává při napojení samotného vytěsněného procesu a jeho podpůrné části IS/ICT k ostatním procesům a zbývajícím částím IS/ICT. (Voříšek, a další, 2004) 4. Outsourcing vývoje IS/ICT – Typickým příkladem je outsourcing vývoje aplikačního software. Pro většinu podniků je téměř nereálné, aby zajistila vývoj vlastních aplikací z vlastních zdrojů a proto si najímá specializované firmy. V běžné podnikové sféře se můžeme například setkat s objednávkovými systémy integrovanými do databáze nebo již zmíněnými účetními systémy.
21
3.4 Výběr poskytovatele outsourcingu Při outsourcingu je výběr poskytovatele jedno z nejdůležitějších rozhodnutí. Na trhu najdeme velké množství firem, které outsourcing nabízí. Přehled, reference a ekonomické ukazatele o různých společnostech nalezneme na zpravodajském portálu SystemOnLine28. V dnešní době můžeme zvážit také výběr poskytovatele ze zahraničí, který bude mít pravděpodobně větší zkušenosti než poskytovatelé na místním trhu. Je zde však nutné vzít v potaz jazykovou bariéru. Výběr dodavatele se většinou provádí výběrovým řízením. Než však k samotnému procesu dospějeme, je vhodné si vytipovat několik potenciálních poskytovatelů podle předběžných kritérií, jako je dobrá pověst, finanční stabilita, dlouhodobé působení na trhu nebo zaměření na určitý typ outsourcingu, který požadujeme. Dalším krokem po výběru konkrétního poskytovatele je sestavení smlouvy pro outsourcing. Toto je nejdůležitější část celého projektu outsourcingu. Snažíme se, aby byla smlouva jasně definována a vyplývaly z ní konkrétní povinnosti pro jednotlivé strany. Zamezíme tím tak případným sporům. Při sestavování smlouvy nám může napomoci checklist, který naleznete v příloze. Účelem tohoto dokumentu je poskytnout přehled věcí, které by měly být smluvně řešeny mezi poskytovatelem a zákazníkem. 3.5 Service Level Management – Řízení úrovně poskytovaných služeb Service Level Management (SLM) je proces, jehož cílem je poskytovat a vyhodnocovat úrovně poskytovaných služeb, které jsou zakotveny písemnými smluvními vztahy. Základním pramenem je dohoda či smlouva o úrovni poskytovaných služeb (SLA29). Obsahuje specifické vymezení konkrétních požadavků dodávané služby (obsahové, kvalitativní nebo cenové) mezi poskytovatelem a zákazníkem. K upřesnění SLA se používají smlouvy OLA30. Jejich cílem je definovat vzájemné vztahy a odpovědnost mezi pracovními skupinami v podniku, jež se podílí na plnění určité služby. Mezi hlavní úkoly SLM řadíme:
Uzavírání a aktualizace SLA.
Monitorování plnění požadavků SLA a reporting těchto výsledků.
Plánování a zavádění změn procesů ke zlepšení plnění SLA.
Udržovaní a aktualizace OLA.
28
http://www.systemonline.cz SLA – Service Level Agreement 30 OLA – Operation Level Agreement 29
22
Monitorování pracovních skupin a jejich výkonnosti.
Souhrn úkolů a činností týkajících se SLM nám vytváří jakýsi nástroj pro měření efektivnosti a napomáhá ke stanovení skutečných nákladů a k zlepšování kvality poskytovaných služeb.
23
PRAKTICKÁ ČÁST
4 Informace o společnosti Společnost na které si ukážeme reorganizaci ICT má 20 zaměstnanců. Jak už bylo zmíněno v úvodu, jedná se o reálný výrobní podnik. Předmětem výroby jsou rádiem řízené svahové sekačky. Větší část z celkové produkce je určena především pro zahraniční trhy. 4.1 Vize a cíle společnosti Hlavní vize tohoto podniku je trvalý inovační proces. Vyhledávat mezery na trhu a nabízet zákazníkům takové řešení, které konkurence nenabízí. Velký význam je kladen především na kvalitu produktů a politiku jakosti. Cíle společnosti:
Rozšířit působnost na zahraničních trzích (Amerika, Asie).
Zvýšit podíl výdajů na výzkum a vývoj.
Přestěhovat útvar prodeje a služeb do centra města.
Podpořit vzdělanost zaměstnanců ve společnosti.
4.2 Organizace společnosti Organizační strukturu společnosti můžete vidět na následujícím schématu. Jedná se o nově navrženou strukturu, která koresponduje s budoucími strategickými plány a cíly podniku.
Obrázek 4 - Organizační schéma společnosti
24
5 Analýza současného stavu ICT Než se pustíme do analýzy, je třeba říci, že budeme provádět rozbor ICT pouze pro hardwarové součásti a základní systémový software. Analýza aplikačního software by byla příliš rozsáhlá a několikanásobně by překročila stanovený rozsah této práce. Současný stav IT v podniku je na pokraji funkčnosti. V době, kdy zde vznikla počítačová síť a byly zde instalovány hlavní komponenty, měla společnost 8 zaměstnanců. Od té doby se jejich počet více než zdvojnásobil a jediné změny, které v oblasti IT proběhly, se týkají nákupu několika nových počítačů a tiskáren. Ke snadnějšímu pochopení současné situace nám pomůže následující schéma. Server
ADSL Router
Switch
Útvar nákupu
Sekretářka
IT pracovník Ředitel
Útvar prodeje
Útvar služeb
Technický útvar
Obrázek 5 - Současný stav ICT v podniku
Současná struktura organizace se liší od plánované pouze nepatrně. V každém oddělení přibyli asistenti, mimo útvaru technického oddělení, kde byla zřízena nová pozice, manažer kvality. 5.1 Analýza HW a SW Síťová struktura společnosti je tvořena jednou sítí LAN. Popíšeme si nyní její základní charakteristiky a rozvržení.
25
Stolní PC a notebooky, včetně serverového počítače, jsou připojeny pomocí kroucené dvojlinky UTP31 do zásuvek ve zdi. Odtud jsou vedeny FTP32 kabely v lištách přímo ke switchi. Tyto rozvody kabeláže zde byly nově instalovány při rekonstrukci budovy. Díky propojení všech 4 páru kroucené dvojlinky by bylo možné zde vybudovat Gigabit Ethernetovou síť. Avšak kvůli omezení switche, je umožněna pouze technologie Fast Ethernet. Stávající switch obsahuje 24 portů, umožňující 10Base-T a 100Base-T (maximální rychlost 100 Mb/s), na které jsou napojeny uživatelské počítače a 2 porty 10Base-T/100Base-T/1000Base-T (max. rychlost 1 Gb/s), do kterých jsou připojeny server a router. Připojení k internetu a také telefonní linka je poskytována společností Telefonica O2 a je zde použit ADSL33 router se 4 porty a základní funkcí firewallu. 5.1.1 Server Nejdůležitějším prvkem je zde server. Před nedávnem prošel velkou inovací, především jeho hardwarová část. Jako operační systém zde jsou nasazeny Windows 7 Professional (dále jen W7) s licencí FPP34. Pokud by někdo namítal, že běžné Windows nemohou zastávat roli serveru pro více uživatelů, tak je zde krátké vysvětlení obecných licenčních podmínek společnosti Microsoft pro W7. „Smíte umožnit nejvýše 20 dalším zařízením, aby přistupovaly k softwaru nainstalovanému na licencovaném zařízení a užívaly pouze souborové služby, tiskové služby, internetovou informační službu, sdílení připojení k Internetu a služby telefonního subsystému.“ (Microsoft Corporation, 2010). Server v tomto podniku slouží pouze pro ukládání a sdílení souborů, tudíž je v souladu s pravidly užívání. W7 se oproti předchozím operačním systémům jako je Windows Vista Business, Windows XP Professional nebo Windows NT liší možností počtu přístupů. Nyní může být připojeno až 20 zařízení. U předchozích verzí tomu bylo pouze 10. Správu e-mailů společnost neřeší využitím mail serveru ale prostřednictvím služby Google Apps Premium. Za poměrně nízký roční poplatek může podnik využívat hostování své domény
31
UTP – označení pro nestíněný kabel (kroucena dvojlinka). FTP – stíněna kroucená dvojlinka (stíněná jako celek, ne jednotlivé páry). 33 ADSL – technologie umožňující využívat telefonní rozvody (kroucenou dvojlinku) pro vysokorychlostní přenosy dat. 34 FPP licence – druh licence společnosti Microsoft, která je prodávána samostatně v krabici. Není vázána na konkrétní počítač. Je tedy možné, například při výměně počítače ji nainstalovat na nový. 32
26
a spravovat e-mailové účty. Uživatelé si mohou poštu stahovat do e-mailového klienta35 na počítači nebo také využít možnosti přístupu přes webové rozhraní. 5.1.2 PC a jejich softwarové vybavení Celkem je ve společnosti 20 osobních počítačů (13x stolní PC a 7x notebook). Jejich rozdělení podle jednotlivých útvarů je znázorněno na schématu současné sítě a jejich podrobnou konfiguraci naleznete v příloze této práce. Všechny stolní PC byly do společnosti nakoupeny před cca 4 lety. Od té doby se dočkaly pouze výměny pamětí RAM36 a u počítačů v technickém oddělení také došlo k výměně grafických karet. Notebooky byly pořizovány nepravidelně s přibývajícím počtem zaměstnanců. Na všech počítačích je nainstalován operační systém Microsoft Windows XP Professional. Pro stolní PC zde byla pořízena multilicence. Přenosné počítače byly zakoupeny již s nainstalovanými Windows XP Professional s licencí OEM37. O bezpečnost jednotlivých PC se stará antivirový program AVG Anti-Virus Business Edition 9.0. Ten byl pořízen s licencí pro 20 počítačů. Jedná se o základní verzi v dané produktové kategorii společnosti AVG. Slouží jako ochrana před viry a také jako softwarový firewall proti neautorizovaným vstupům do počítače. 5.1.3 Tiskové zařízení V podniku jsou celkem čtyři tiskárny a jeden plotter. Tyto tiskárny nejsou připojeny přímo do sítě, ale vždy do stolního PC v každém oddělení. Je možné na nich tisknout požadované dokumenty z jakéhokoli počítače nebo notebooku připojeného v síti. Jejich charakteristiky opět naleznete v přílohách. Dále se ve společnosti nachází samostatná kopírka bez možnosti připojení do sítě a také několik dalších koncových zařízení, jako scanner a skartovací stroj.
35
E-mailový klient – počítačový program pro příjem a odesílání elektronické pošty (např. MS Outlook, Thunderbird) RAM (Random Acces Memory) – paměť v počítači, která je dostupná pouze v případě, že je PC spuštěno. Operační systém a aplikační program zde ukládají data a výsledky, aby je mohly opět rychle načíst. 37 OEM licence – dostupná pouze při nákupu nového PC, ke kterému je také vázána. Není možné ji přenášet, zaniká se zánikem PC. 36
27
5.2 Analýza požadavků společnosti Hlavním důvodem proč se podnik rozhodl pro inovaci ICT, jsou zvýšené náklady na údržbu a provoz a také nespolehlivost současných prostředků. Mezi časté problémy patří ztráta dat, velké množství spamu a také problémy při spouštění a běhu uživatelských aplikací. Dalším důvodem je také přemístění oddělení prodeje a služeb ze současného sídla společnosti do centra města. Musí se vybudovat nová IT infrastruktura v administrativní budově a zajistit vzájemné propojení těchto dvou oddělených pracovišť. V budoucnu společnost uvažuje také o nasazení informačního systému a je tedy nutné již dopředu předpovídat a navrhnout takové řešení hardware a systémového software, které bude co nejvíce vyhovovat nárokům na plánovaný IS.
28
6 Návrh a implementace HW a SW Před samotným výběrem a nákupem hlavních ICT zařízení bychom zde měli zmínit pojem standardizace. Pro námi vybranou společnost pojem velice známý a používaný především v rámci technické přípravy výroby a v samotném výrobním procesu. V našem případě bude hrát hlavní roli při rozhodování o jednotlivých komponentách ICT. Pokud se dnes podíváte na nabídku počítačů, routerů, mobilních telefonů, ale také i obyčejných zařízení jako jsou DVD přehrávače, které používáte běžně v domácnosti, zjistíte, že technické specifikace jednotlivých zařízení se od sebe značně odlišují. Zvláště pak produkty různých výrobců. Naším cílem je tedy výběr takových komponent a zařízení, které využívají stejné nebo podobné a především hodně rozšířené technologie. To nám zajistí jak delší životnost těchto zařízení, tak nižší náklady na jejich správu. Uvedeme si jednoduchý a názorný příklad, proč bychom standardizaci neměli rozhodně opomenout. Představte si, že si chcete pořídit nový monitor. Různé typy monitorů využívají různé konektory k propojení s počítačem. U nově zakoupeného monitoru se vám tedy může snadno stát, že konektor již nebude plně kompatibilní s vašim starším PC. Budete tedy muset zvolit jednu z dalších možností, jako je pořízení redukce nebo výměna grafické karty u PC. Nicméně obě tyto možnosti vyvolají další nadbytečné náklady. Nyní to budou náklady v řádech několika stovek až tisíců korun. U dražších zařízení se však částka může vyšplhat až do statisíců. Řešením je tedy použití pokud možno stejných typů součástek a zařízení u kterých je zajištěna dlouhodobá podpora a servis ze strany dodavatele. Obecně toto platí také i u software. Příkladem jsou soubory v různých formátech, které pak mohou činit našim zákazníkům a obchodním partnerům problémy při jejich otevírání nebo úpravách. 6.1 Struktura sítí Z důvodů místního odloučení jedné z částí pracoviště je nutné sestavit dvě LAN sítě. Rozdělíme je na primární a sekundární. Primární nám bude tvořit stávající síť v sídle společnosti, která se dočká velkých změn zejména v obnově jednotlivých prvků. Sekundární síť bude postavena zcela nově od základů v kancelářský prostorách. Struktury obou těchto sítí se odvíjí od organizační struktury podniku.
29
6.1.1 Primární síť Primární síť využívá hvězdicové topologie v jejímž centru stojí rozbočovač (v našem případě switch). Původní jsme se rozhodli nahradit novým, aby bylo možné naplno využít kapacity stávající kabeláže a uplatnit tak technologii Gigabit Ethernet. Umístíme zde tedy switch s 24 porty podporujících technologii až 1000Base-T. 24 portů je dostatečná kapacita i pro delší výhled do budoucnosti. Současný předpoklad je, že zde bude připojeno 11 počítačů včetně notebooků, server a několik tiskáren. V nabídce výrobců najdeme různé druhy switchů, které se liší funkcemi a také cenami. Pro účely naší společnosti nám zcela postačuje základní provedení se specifikacemi zmíněnými výše a s možností připevnit switch do racku. Sloty pro optická média a různá zdokonalení pro řízení správy switche pro nás nejsou v tuto chvíli podstatné. Firewall s VPN Server Switch
Vedoucí IT Nákup
Technický útvar
Obrázek 6 - Primární síť
Rack v současné sítí zcela chybí a budeme ho muset tedy také pořídit. Mezi jeho hlavní výběrové charakteristiky patří rozměry. Zejména se jedná o šířku a výšku. Šířka racku se musí shodovat se zařízením, které do něho hodláme usadit. Tedy pro námi vybraný switch, který má šířku 19”, musíme pořídit rack také o šíří 19”. Výška racku (nyní bereme v úvahu výšku vnitřní části do které mohou být umístěny komponenty) se udává v jednotkách U38. Její hodnotu stanovíme podle počtu a rozměrů jednotlivých prvků, které zde hodláme umístit. Je vhodné si 38
Unit (Rack Unit) – značíme U (nebo RU), 1 U = 1,75 palce = 44,45 mm, jednotka míry používaná pro měření výšky zařízení umisťovaného do raku (Sizes, 2010)
30
zde vytvořit rezervu pro případ, že v budoucnu zde budeme chtít pořídit další síťový prvek. My do raku usadíme switch, router a budeme zde počítat s místem pro další switch stejných parametrů a přídavné chlazení. Námi vybraný rack tady bude 19” široký a 15 U vysoký. Skříň bude plechová a čelní panel z tvrzeného bezpečnostního skla osazený zámkem. Dalším z důležitých prvků v síti je router. Podnik nyní využívá ADSL připojení k internetu od společnosti Telefonica O2 a nutným požadavkem tedy je, aby i router technologii ADSL podporoval. Současné zařízení, které je více jak 5 let staré, je stále plně funkční, nicméně pro takto velkou síť by nemuselo být zcela spolehlivé a mohlo by docházet k výpadkům. Poněkud větším problémem se kterým se zde dále potýkáme, je rychlost datového připojení. Poskytovatel zaručuje 8 Gb/s, ale to pouze v místech kde jsou rozvody z optických kabelů. V našem případě rychlost dosahuje zhruba poloviny zaručované rychlosti. Důvodem je propojení pomocí standardního telefonního kabelu mezi sídlem společnosti a hlavní páteřní sítí (rozvodem optického kabelu) v délce několika kilometrů. Tím dochází ke ztrátám rychlosti. Jako jednoduché řešení se jeví změnit poskytovatele. Nicméně podnik využívá i jiných služeb od společnosti O2 a proto musí být toto připojení zachováno. Pro účely naší společnosti budeme nadále využívat telekomunikačních služeb od tohoto poskytovatele a datové připojení bude sloužit pouze hostům a zákazníkům podniku. Vybudujeme zde speciální okruh sítě do kterého se budou moci připojit, abychom zamezili případnému neoprávněnému vniknutí do naší primární sítě a úniku dat. Pro připojení k internetu v primární síti využijeme bezdrátového připojení od jiného poskytovatele. Musíme také vyřešit otázku bezpečnosti. Nemůžeme spoléhat pouze na spolehlivost firewallu poskytovatele bezdrátového připojení, ale v této situaci je žádoucí si opatřit vlastní hardwarový firewall. Naše požadavky nejsou opět nijak zvláště přísné. Přenosová rychlost je omezena rychlostí bezdrátového připojení a tedy 100 Mb/s bude plně dostačující. Měl by splňovat alespoň hodnotu pro připojení 50 uživatelů v síti. Rozměr 19”, aby mohl být umístěn do námi vybraného racku. V této chvíli je také dobré si uvědomit, že budeme muset propojit primární a sekundární sít a vyřešit tak problém s místním odloučením pracovišť. Tomu nám napomáhá fakt, že většina hardwarových firewallů slouží také jako VPN39. Jelikož budeme chtít zajistit vzájemné propojení (ze sídla spol. do pobočky a z pobočky do sídla), pořídíme dva hardwarové firewally s VPN. Jeden umístíme do primární sítě a druhý do sekundární sítě. Tím zajistíme, že mezi jednotlivými částmi podniku vytvoříme tzv. tunel a zaměstnanci budou moci využívat sdílených disků, tiskáren a jiných zařízení stejně jako dříve. Navíc zde vznikne možnost, že zaměstnanci se budou moci připojit k sdíleným složkám z domova či z jiných lokacích, kde
39
VPN (Virtual Private Network) – prostředek, pomocí něhož můžeme vytvořit zabezpečenou síť mezi počítači, které jsou propojené veřejnou sítí (např. skrze internet).
31
budou mít přístup k internetu. Toto a další vlastnosti, jako kdy a kdo se bude moci připojit, již závisí na konkrétním nastavení VPN. Vzdálené připojení je velice vhodné, pokud například zaměstnanci onemocní, jsou nuceni dodělat neodkladné záležitosti v přesčasových hodinách z domova nebo také pro obchodní zástupce na cestách, kteří potřebují stáhnout z místní sítě aktuální ceníky a projekty pro své zákazníky. 6.1.2 Sekundární síť Do nové budovy, kam se nyní oddělení prodeje a služeb přestěhuje, bude nejdříve nutné udělat rozvody sítě. Architektura a specifikace těchto rozvodů bude obdobná jako v sídle společnosti. Tedy ve zdích budou rozvedeny FTP kabely, na jedné straně opatřeny koncovkou RJ-45 a na druhé standardizovanou zásuvkou pro tento konektor. Jednotlivé zařízení budou propojeny se zásuvkou pomocí UTP kabelů. Pro využití Gigabit Ethernet technologie je nutné propojit všechny čtyři páry kroucené dvojlinky. Umístíme zde také 19” rack a do něho switch a firewall s VPN. Firewall s VPN
Switch
Asistent IT
Sektretářka Ředitel
Útvar prodeje Útvar služeb
Obrázek 7 - Sekundární síť
Současný předpoklad je, že v sekundární síti bude 13 počítačů a 2 síťové tiskárny. Využijeme zde tedy podobnosti s primární sítí a pořídíme stejné komponenty (rack, switch a firewall s VPN). Zajistíme tím tak nižší náklady na údržbu a správu těchto zařízení a vyšší vzájemnou kompatibilitu. Server v sekundární síti nebude. Veškerá data budou ukládána a zálohována na serveru v primární síti (více si popíšeme v kapitole server). Připojení k internetu zde bude poskytováno od společnosti Telefonica O2. Důvodem jsou rozvody z optických kabelů přímo do
32
společnosti. Navíc není zde potřeba žádný modem, jako tomu je u připojení ADSL, ale postačuje ethernet kabel, kterým propojíme firewall se vyvedenou zásuvkou od společnosti O2. 6.2 Pobočková telefonní ústředna Dvě oddělená pracoviště a 21 zaměstnanců. Za tohoto stavu je jistě žádoucí, aby společnost zvolila takovou technologii, která ji pomůže uspořit nemalé náklady na telekomunikační služby a zajistila bezproblémové spojení se zákazníky. Jedním z řešení je pobočková telefonní ústředna. Nabízí nám nejen možnost komunikace se zákazníky a partnery, ale také i interně komunikovat v rámci firmy. Na trhu nalezneme nepřeberné množství ústředen, které se liší kapacitou, službami, dále modularitou a také samozřejmě cenou. Ústředny v dnešní době už nejsou jen pouhým přepojovacím nástrojem, ale plnohodnotným zařízením umožňující záznamy zmeškaných hovorů, detailní výpisy nebo také automatické přesměrování. (Šimák, 2010) Jedním z řešení pro naši společnost je zakoupení analogové nebo digitální ústředny. Pro zapojení takovéto ústředny bychom potřebovali přibližně 4 státní linky. Jedna by byla vyhrazena přímo pro ředitele společnosti, ostatní by byly zapojeny do telefonní ústředny. Při konfiguraci státních linek v ústředně se většinou zvolí jedna jako hlavní (řídící) a ostatní se zapojí sériově. Pokud tedy bude hlavní linka obsazena, nedojde k odmítnutí hovoru obsazovacím tónem, ale zákazník bude automaticky přesměrován na jinou linku, aniž by o tom věděl. Z telefonní ústředny se dále rozvedou jednotlivé pobočkové linky pro zaměstnance. Všichni budou mít jedinečné číslo a kdokoli, se bude moci dovolat přímo na konkrétní osobu, aniž by musel být přepojen spojovatelkou. Modernější ústředny mohou disponovat i tzv. automatickou spojovatelkou. Jedná se o hlasový záznamník, který vás vyzývá k volbě určitého čísla. Výhodou tohoto řešení je úplná kontrola nad telekomunikačními službami. Můžete si sami zvolit, kam vaši zaměstnanci budou nebo nebudou moci telefonovat nebo prostřednictvím software vytvářet detailní výpisy hovorů. Funkcí je opravdu nepřeberné množství a zpravidla závisí na konkrétním typu a charakteristikách ústředny. Mnoho dodavatelů vám při pořízení poskytne i školení na obsluhu a správu ústředny. Nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady. Ty narůstají s možným počtem uživatelů a také funkčním vybavením. Pokud bychom se rozhodli pro pořízení analogové nebo digitální ústředny, je zde nutné brát v úvahu také servisní podmínky dodavatele. Dalším řešením, které se nám zde nabízí je VoIP ústředna Asterix. Nejedná se však o klasickou ústřednu v pravém slova smyslu. Asterix je open-source software, který běží na klasickém 33
počítači. Je to zcela plnohodnotný nástroj, který najde uplatnění v malých, středních a také i velkých podnicích. Hlavní výhodou telefonní ústředny Asterix je modifikovatelnost. Znamená to tedy, že ji můžeme zcela přizpůsobit svým požadavkům. Využíváte-li například ve společnosti analogové telefony, stačí si pořídit PCI kartu s porty pro analogové linky, kterou umístíte do vašeho PC. I když se jedná o open-source projekt, je zde rozsáhlá komerční podpora a vývoj, který zabezpečuje podporu nových technologií. Zmíněná modifikovatelnost nám umožňuje snadný a hlavně levný přechod na tyto nové technologie. Nezbytné je také zmínit pořizovací cenu ústředny. Nemůžeme říci přesnou částku, ale vezmeme-li v úvahu, že se ústředna skládá z následujících částí: Stolní PC + komponenty (PCI karty – počet závisí na počtu potřebných linek) + OS Lynux + software Asterix, dojdeme k závěru, že veškeré náklady nám tvoří pouze počítač a komponenty. OS Lynux a software Asterix jsou zdarma. Pro účely naší společnosti, kde budeme počítat s 30 linkami, by celková částka neměla překročit 10 tis. korun. a to zde budeme moci využívat služeb jako je fax, hlasová schránka nebo také konference. Další možnosti závisí na konfiguraci. Ta je poněkud více složitější než u jiných zařízení plnících roli ústředny. Nevýhodou není pouze jen konfigurace samotné ústředny, ale i správa operačního systému Lynux. Je zde nutné mít hlubší technické znalosti. Pro zkušeného pracovníka IT by však nastavení této ústředny neměl být velký problém. Pro zájemce, kteří si chtějí zapojit a nakonfigurovat ústřednu Asterix je zde podrobnější návod. (Valoušek, 2006) Společnost nyní využívá místo klasické pobočkové telefonní ústředny, službu IP Centrex. Označované někdy také jako virtuální ústředna. Jedná se o řešení telekomunikačních služeb založených na technologii VoIP, které jsou určeny především pro podniky. Veškerá technologie a zařízení se nacházejí v prostorách poskytovatele těchto služeb, který je také jejich vlastníkem a provozovatelem. Jediné co potřebujete je tedy datové připojení a IP telefony. Výhodou jsou úspory pořizovacích nákladů a také nákladů na provoz a správu. Po analýze jsme se rozhodli, že naše společnost setrvá u tohoto řešení a v rámci standardizace dodavatelů zvolili společnost O2 také jako poskytovatele virtuální ústředny. 6.3 Server a jeho funkce Jak už jsme zmínili v analýze současného stavu sítě, hardwarová část serveru byla nedávno aktualizována. Zaměříme se tedy dále jen na operační systém serveru. Serverové operační systémy slouží k běhu multi-klientských aplikací, tedy takových, které slouží více uživatelům.
34
Na trhu je několik operačních systémů pro serverové počítače. V současné době je možné volit mezi operačními systémy Windows Server od společnosti Microsoft, distribucemi systému Linux a méně rozšířenými systémy od společností Apple, Novell, Sun Microsystems, Hewlett-Packard, SGI nebo IBM. (PC World, 2002) OPERAČNÍ SYSTÉM
VÝROBCE
NAVRŽEN PRO PODNIKY
Windows Server
Microsoft
Malé, střední i velké servery
Linux (Red Hat, Mandrake, Debian, atd.)
Open Source
Malé, střední i velké servery
FreeBSD
Open Source
Malé, střední i velké servery
Mac OSX Server
Apple
Malé a střední servery
SUSE Linux Enterprise Server
Novell
Malé, střední i velké servery
Solaris
Sun Microsystems
Střední až velké podnikové servery
HP-UX 11i & HP-UX 11i
Hewlett-Packard
Velké podnikové servery
IRIX
SGI
Velké podnikové servery
AIX 5L
IBM
Velké podnikové servery
Tabulka 1 - Serverové operační systémy
Každý systém má své pro a proti a je tedy nutné ho vybírat s opatrností přímo pro konkrétní společnost. Dále se budeme konkrétněji zabývat třemi nejrozšířenějšími operačními systémy. Jedním z nich je komerční Microsoft Windows Server, dále open-source systém Linux a NetWare od společnosti Novell. 6.3.1 Microsoft Windows Server Společnost Microsoft v současnosti přišla na trh s verzí operačního systému Windows Server 2008. Jeho výhodou je relativně snadná implementace do podniku a jednoduché nastavení. Díky známosti systému a grafickému rozhraní podnik nenese vysoké náklady na správce sítě. Ti mají průměrně mnohem nižší mzdy než správci Linuxových systémů. Vhodné jsou ovšem spíše pro malé a střední podniky. Podnik totiž musí zakoupit jednak licenci a také zaplatit jednorázový poplatek za každého uživatele nebo počítač, který se k serveru připojuje. 6.3.2 Linux Všechny OS Linux jsou postaveny na jádře GNU/Linux. Existuje však mnoho distribucí, které se od sebe nepatrně liší. Linux je open source aplikace a v současnosti se o vývoj jednotlivých distribucí starají developerské skupiny, nebo komerční společnosti. Ty pak vydávají volné distribuce a nebo díky placené podpoře a doplňkovým programům placené verze. Provoz tohoto systému vyvolává také vysoké fixní náklady. Ty tvoří z převážné části mzdy specialistů, kteří tyto systémy spravují. Vhodný je tedy spíše pro velké společnosti. 35
Příkladem je SUSE Linux Enterprise Server, který „prodává“ společnost Novell a její neplacená varianta openSUSE. Při výběru vhodného serverového OS je třeba vzít v úvahu také aplikace, které budou na serveru spouštěny. Například některé serverové účetní programy 40 jsou vyvíjeny pouze pro Windows, nebo pouze pro Linux. Pro naši společnost jsme vybrali Microsoft Windows Server, konkrétně Windows Small Business Server 2008 Standard41. Bude nám zde plnit role souborového, mailového a také tiskového serveru. Důvody pro zvolení tohoto systému jsou:
Nízká pořizovací cena
Nízké náklady na provoz a správu
Vysoká kompatibilita s ostatními programy a zařízeními
Maximální počet uživatelů připojujících se k serveru - 75.
Z hlediska bezpečnosti nesmíme také opomenout zálohování serveru. Zabráníme tím tak případné ztrátě dat. Po zhodnocení několika nejčastěji používaných aplikací pro zálohování jsme se rozhodli pro freeware program s názvem Cobian Backup. Snadná konfigurace a široké spektrum nastavení jsou hlavními důvody pro pořízení této zdarma distribuované aplikace. Dalším zařízením, které nám přispěje k vyšší bezpečnosti, je záložní zdroj. Do něho bude server zapojen. 6.4 PC a ostatní zařízení Se změnou organizační struktury a rozšířením společnosti o několik nových zaměstnanců je také nutno pořídit několik nových a modifikovat několik starých počítačů. Celkem je potřeba nakoupit 7 notebooků. Část jich bude rozdělena mezi nové zaměstnance a část mezi stávající. Několik PC bude zcela vyřazeno z provozu. U některých počítačů je nutné obměnit určité komponenty, aby mohly být i nadále efektivně využívány. Nově pořízené notebooky budou mít operační systém Microsoft Windows XP Professional OEM. I když nám několik přenosných licencí z vyřazených počítačů zbude, rozhodli jsme, že nebudou prozatím využívány pro přenosné počítače.
40
Serverový účetní program – účetní program, který je spuštěn na serverovém počítači. Ve stejném okamžiku s ním může pracovat několik uživatelů. 41 Více informací o této verzi: http://www.microsoft.com/cze/windowsserver2008/sbs/editions-overview.mspx
36
Bude také nutné rozšířit počet licencí k antivirovému programu AVG. Nyní má společnost předplaceno 20 licencí a bude tedy muset dokoupit balíček pro dalších 5 uživatelů. Dále je také nutné přikoupit jednu černobílou a tři barvené tiskárny, které budou sloužit zejména pro tisk méně rozsáhlých dokumentů a budou rozmístěny mezi jednotlivými útvary. Podrobnější informace o konfiguraci a umístění všech zařízení v primární a sekundární síti naleznete v příloze. Kromě mimo uvedených tiskových zařízení je nutné pořídit také síťovou tiskárnu, která bude schopná zpracovávat velké množství dokumentů v krátkém časovém intervalu. Zde se nám nabízí dvě možnosti. Buď si pořídíme vlastní zařízení, nebo zvolíme možnost outsourcingu. Outsourcing tiskového řešení zahrnuje zpravidla následující body:
Pronájem hardwaru – multifunkční tiskárny nebo kopírky připojitelné do sítě.
Zajištění provozu tohoto zařízení – opravy, údržba, zajištění spotřebního materiálu jako jsou papíry a náplně.
Monitoring tisku – evidence kopií a tisků podle jednotlivých uživatelů a útvarů.
Pronájem tiskárny nám umožňuje plánování nákladů na tisk a zcela eliminuje riziko vzniku neočekávaných nákladů (např. náklady na opravu zařízení). Obecně platí, že outsourcing tiskových zařízení je vhodný pro všechny typy podniků. Je ale samozřejmé, že s větším objemem tisku je i větší úspora nákladů. Mezi výhody pronájmu tiskového zařízení řadíme dále:
úspora investičních nákladů na pořízení tiskového zařízení
úspory nákladů v zajištění nákupu a servisu
přístup k nejnovějším technologiím
bezplatné odborné poradenství při výběru
My jsme se rozhodli pro pořízení multifunkčního zařízeni Nashuatec 2500AD. Kritériem výběru byl především měsíční objem tisku, který se pohybuje v naší společnosti okolo 1900 stran. V následující tabulce můžete vidět cenovou kalkulaci, která porovnává nákup zařízení a jeho provoz a pronájem po dobu 48 měsíců. Tato doba je zároveň i předpokládaná životnost zařízení.
37
NÁKUP MULTIFUNKČNÍHO ZAŘÍZENÍ PRONÁJEM MULTIFUNKČNÍHO ZAŘÍZENÍ Pořizovací cena 108 900 Kč Toner 3000 st. (černý) 2 058 Kč Toner 3000 st. (modrý) 2 168 Kč Toner 3000 st. (červený) 2 169 Kč Toner 3000 st. (žlutý) 2 169 Kč Papír A4 - 500 listů 96 Kč Měsíční náklady Měsíční náklady HW 2 269 Kč Pronájem (HW + 2000 čb. + 200 bar. str.) 5 000 Kč Papír - 2200 stran 422 Kč Toner - 2000 čb. + 200 bar. str. 1 943 Kč Celkem - měsíční náklady 4 634 Kč Celkem - měsíční náklady 5 000 Kč Náklady celkem (48 měsíců) 222 436 Kč Náklady celkem (48 měsíců) 240 000 Kč Tabulka 2 - Nákup vs. pronájem tiskového zařízení
Pokud bychom se rozhodli pro outsourcing, celková suma by byla vyšší o 17 564 Kč, než kdybychom zařízení koupili. Zvážíme-li však počáteční investici, kterou bychom museli vynaložit na pořízení, dále mzdové náklady na pracovníka potřebného pro obsluhu stroje (doplňování papíru, nákup tonerů) a „skryté“ náklady na opravu zařízení, je pro nás jednoznačně výhodnější pronájem za částku 5000 Kč měsíčně.
38
7 Vyhodnocení a kalkulace V této kapitole je naším cílem sestavit předběžnou kalkulaci nákladů na reorganizaci ICT v podniku. V následující tabulce můžete vidět již jednotlivě rozepsané položky dle aktuálních cen42. Částka 299 294 Kč je námi propočtená cena, kterou by podnik musel vynaložit za celkový projekt reorganizace, pokud by se rozhodl pro realizaci vlastními zdroji. Je zde nutné podotknout, že uvažujeme pouze mzdové náklady pracovníka IT. Rozhodli jsme tak proto, že tento pracovník bude koordinátorem celého projektu a bude zajišťovat veškeré věci od nákupu až po konečné nastavení a správu zařízení. Do projektu bude pravděpodobně zapojeno více zaměstnanců, ale jejich mzdové náklady jsou oproti ostatním položkám zanedbávající. POLOŽKA HW Rack Triton 19“, 15U – dvoudílný Switch D-Link DGS 1224T VPN Firewall D-Link DFL-800 Založní zdroj IBM UPS 1000THV 700W Notebook DELL Latitude E5400 Tiskárna Canon color laser LBP 5050 Tiskárna/kopírka/scanner – Canon MF4010 Komponenty – obměna starých PC Odprodej vyřazeného HW Rozvody sítí (nové sítě úprava starých) SW Windows Small Business Server 2008 (SW + 5 licencí) Windows Small Business server ( 1x licence) AVG Anti-Virus Business Edition 9.0 (5 uživatelů) Cobian Backup (zálohovací software) Mzdové náklady Pracovník IT
POČET KS
CENA
2x 2x 2x 1x 7x 4x 1x
3 852 Kč 4 207 Kč 3 266 Kč 9 715 Kč 19 982 Kč 4 036 Kč 3 712 Kč - 1 500 Kč
1x 20x 1x 1x
CELKEM
223 595 Kč 7 704 Kč 8 414 Kč 6 532 Kč 9 715 Kč 139 874 Kč 16 144 Kč 3 712 Kč 11 000 Kč - 1 500 Kč 22 000 Kč 43 799 Kč 16 699 Kč 21 980 Kč 5 120 Kč 0 Kč 32 000 Kč 32 000 Kč 299 294 Kč
Tabulka 3 - Výsledná kalkulace ICT
42
16 699 Kč 1099 Kč 5 120 Kč 0 Kč
CENA CELKEM
Ceny (bez DHP) jsou kalkulovány k datu 1.6.2010 ze serveru http://www.it.cz
39
Pokud bychom měli shrnout cenovou kalkulaci za celý projekt, myslím, že se nám podařilo dosáhnout požadovaného stavu za celkem přijatelnou cenu. Všechny dosavadní problémy by si již neměly nadále vyskytovat. Plánované zařízení a prostředky jsou vysoké kvality a výkonu a můžeme se na ně jistě spolehnout několik dalších let. Softwarové vybavení zůstalo typově zachováno, jediné změny se dočkal serverový operační systém. Přeškolení IT pracovníka by však nemělo být nijak drahou záležitostí. Microsoft Windows server 2008 je velice uživatelsky přívětiví a jeho princip ovládání se od ostatních produktu Microsoft zásadně neliší. Podnik by mohl také využít k financování části projektu jednoho z programů OPPI43. Vhodný by zde byl především program – ICT v podnicích. Tento program je zaměřen na získání finančních prostředků pro rozšiřování nebo zavádění informačních a komunikačních technologií (hardware, software) nebo pro implementaci informačních systémů. Mohou zde být uplatněny také náklady na poradce a experty, kteří pomáhají při zpracování projektu, náklady na externě zajišťované služby (pronájem hardware, software a určité druhy outsourcingu) nebo tvorbu webových stránek. Výše podpory je zde až 60% z celkové částky projektu a žadatelé mohou žádat 0,35 – 20 mil. Kč. (Czechinvest, 2010)
43
OPPI – Operační program Podnikání a inovace, tento program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
40
8 Závěr Cílem této práce bylo zavedení nových a modernizace starých technologií v podniku, které by odstranily současné problémy a zároveň zvýšily konkurenceschopnost podniku. Již samotná analýza byla poměrně komplikovaná. Současný pracovník IT neměl vedenou agendu o jednotlivých zařízení a jejich konfiguraci. Vycházelo se tedy pouze ze seznamu zařízení a ostatní parametry musely být dohledány manuálně. Ocenil jsem však spolupráci ostatních zaměstnanců, kteří pomohli při identifikaci problémů a také informace o budoucích plánech, které mi poskytl management podniku. V práci jsme také mimo jiné rozebrali možnosti, jakými můžeme ICT do podniku obstarat. To nám pomohlo jako podklad pro rozhodnutí, zdali využít externího dodavatele nebo se spoléhat pouze na vlastní síly. Nakonec jsme se rozhodli pro kombinaci obou těchto možností. Obecně můžeme říci, že prostředky nižšího investičního charakteru jsme si obstarali sami a u zařízení vyššího investičního charakteru jako je multifunkční tiskárna nebo telefonní pobočková ústředna jsme využili outsourcingu. Tyto rozhodnutí nejsou pouhou spekulací, ale jsou podloženy skutečnou kalkulací, která je v práci realizována. U zařízení, které jsme se rozhodli pořídit, byly nejprve jasně definovány požadavky, které vycházely z budoucích plánů. Konkrétně tedy, jak bude v nejbližší době vypadat organizační struktura a místní uspořádání podniku. Při výběru nových technologií je vždy nutné vzít v úvahu časový horizont několika let a také vzájemnou kompatibilitu těchto zařízení. Oproti hardwarovému zařízením se software liší tzv. „uživatelskou akceptovatelností“ Jinak řečeno, jestli váš notebook bude černý nebo stříbrný, na vaši pracovní výkonnost to nebude mít zásadní vliv. Naopak budete-li váš operační systém ovládat v GUI44 nebo v příkazovém řádku, bude zde rozdíl velice značný. Proto jsme se také rozhodli, nenasazovat zde žádný operační systém Linux a to ani na serverovém počítači. I kdybychom ušetřili nemalou částku při pořízení oproti komerčním systémům Windows, museli bychom vynaložit velké náklady na přeškolení zaměstnanců. Toto platí nejen u operačního software, ale jakéhokoli software v podniku. Celková částka kalkulace nebo-li celkové náklady na reorganizaci jsou poměrně vysoké. a to jsme se snažili investovat opravdu jen do nezbytných věcí. Jsou zde sice započítané náklady na výstavbu nové síťové infrastruktury v administrativní budově, většinu však tvoří náklady na hardware. Ten tvoří základ ICT. Podle mého názoru je tato částka žádoucí, pokud chce 44
GUI (Graphical User Interface) – grafické rozhraní
41
společnost
odstranit
své
dosavadní
problémy
a vyrovnat
se
konkurenceschopností
srovnatelným podnikům v odvětví. Velice zajímavé by bylo určitě také porovnání celkové částky kalkulace s náklady na analýzu, pořízení a implementaci těchto technologií externí firmou. Můžeme totiž předpokládat, že externí společnost zajišťující tyto služby má na vybrané produkty množstevní a jiné slevy. Na druhé straně, i tato společnost chce dosáhnout svého cíle (maximalizace zisku), a tedy výhoda v podobě slevy by už nemusela být tak znatelná. V blízké budoucnosti bude dalším krokem podniku reorganizace aplikačního software, transformace podnikových procesů a nasazení informačního systému.
Hlavním důvodem
nasazení informačního systému je maximální propojení mezi jednotlivými útvary podniku, dodavateli a zákazníky. Celkový proces počínaje materiálem od dodavatelů až po reklamace zákazníku se tedy urychlí a bude využita maximální efektivnosti zdrojů. To už však bude třeba součástí jiné práce, která poskytne pro toto téma patřiční rozsah.
42
Bibliografie Bruckner, Tomáš a Voříšek, Jiří. Checklist smlouvy na outsourcing. [Online] [Citace: 18. 5 2010.] http://nb.vse.cz/~bruckner/check.htm. Cisco Systems Inc. 2010. What is a Network Switch vs. a Router? Cisco Systems. [Online] 20. 5 2010. [Citace: 20. 5 2010.] http://www.cisco.com/cisco/web/solutions/small_business/resource_center/articles/connect_ employees_and_offices/what_is_a_network_switch/index.html. Cisco Systems, Inc. 2010. Cisco Systems, Inc. [Online] 2010. http://www.cisco.com/en/US/docs/internetworking/technology/handbook/Ethernet.html#wp1 020549. —. 2010. Internetworking Technology Handbook. FDDI. [Online] 20. 5 2010. [Citace: 20. 5 2010.] —. 2010. Internetworking Technology Handbook - Ethernet. Cisco System. [Online] 20. 5 2010. [Citace: 20. 5 2010.] http://www.cisco.com/en/US/docs/internetworking/technology/handbook/Ethernet.html#wp1 020850. Czechinvest. 2010. ICT v podnicích. Czechinvest. [Online] 4. 6 2010. [Citace: 4. 6 2010.] http://www.czechinvest.org/ict-v-podnicich. Fishman, Stephen. 2008. Public domain: how to find & use copyright-free writings, music, art & more. Barkeley : NOLO, 2008. ISBN 978-1413308587. Gála, Libor, Pour, Jan a Toman, Prokop. 2006. Podniková informatika. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. ISBN 80-247-1278-4. Harte, Lawrance. 2003. Introduction to Data Networks: PDN, LAN, MAN, WAN, and Wireless Data, Technologies and Systems. místo neznámé : Althos, 2003. ISBN: 1-932813-87-X. IBM Corporation. 2002. Token-Ring to Ethernet Migration. RedPaper. [Online] 2002. [Citace: 20. 5 2010.] http://www.redbooks.ibm.com/redpapers/pdfs/redp0168.pdf. IEEE Standards Asociation. 2010. IEEE 802. IEEE Standards Asociation. [Online] 20. 5 2010. [Citace: 20. 5 2010.] http://standards.ieee.org/getieee802/portfolio.html. Kenneth, J, a další. 2008. Succeeding with Technology. Boston, Massachusettes, USA : Course Technology, 2008. ISBN 978-1423925293.
Koffler, Robin. 2010. Articlebase. The Different Types of UPS and Their Role in Power Protection. [Online] 20. 5 2010. [Citace: 20. 5 2010.] http://www.articlesbase.com/information-technologyarticles/the-different-types-of-ups-and-their-role-in-power-protection-1002762.html. Microsoft Corporation. 2010. Microsoft Licensing Product Use Rights. Microsoft Volume Licensing. [Online] 1 2010. http://www.microsoftvolumelicensing.com/userights/Downloader.aspx?DocumentId=2886. Outsourcing Institute. 1998. Top ten outsourcing survey. The Outsourcing Insitute: Articles & Info. [Online] 1998. [Citace: 11. 5 2010.] http://www.outsourcing.com/content.asp?page=01b/articles/intelligence/oi_top_ten_survey.h tml. Outsourcing IS/IT. Krestýn, Jan. 2008. 2008, CIO Magazine. PC World. 2002. Server Operating Systems. PC World. [Online] 18. 9 2002. [Citace: 23. 5 2010.] http://www.pcworld.idg.com.au/article/151491/server_operating_systems/. Pour, Jan, Gála, Libor a Šedivá, Zuzana. 2009. Podniková informatika - 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2615-1. —. 2009. Podniková informatika 2. Praha : Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-26151. Šimák, Pavel. 2010. www.zive.cz. Pobočkové telefonní ústředny. [Online] 28. 4 2010. [Citace: 28. 4 2010.] http://www.zive.cz/Clanky/Pobockove-telefonni-ustredny/sc-3-a3196/default.aspx. Sizes. 2010. Sizes. Units. [Online] 12. 4 2010. [Citace: 12. 4 2010.] http://www.sizes.com/units/rack_unit.htm. Top Bits. 2010. Top Bits. Tech community. [Online] 20. 5 2010. [Citace: 20. 5 2010.] http://www.topbits.com/cpu.html. Valoušek, Ondřej. 2006. ABC Lynuxu.cz. [Online] 8. Listopad 2006. [Citace: 6. 5 2009.] http://www.abclinuxu.cz/clanky/site/asterisk-voip-ustredna-1-planovani. Voříšek, J., Pavelka, J. a Vít, M. 2004. Aplikační služby IS/ICT formou ASP: proč a jak pronojímat informatické služby. Praha : Grada, 2004.
Přílohy A. Checklist smlouvy na outsourcing Účel dokumentu:
Poskytnout ucelený přehled všech věcí, které je nutné smluvně řešit při outsourcingu informatiky (ať části nebo jako celku). Přehled je koncipován jako věcný, formální náležitosti i způsob věcné specifikace je nutné upravit podle zvolené právní formy řešení. Checklist není návrhem struktury smlouvy. Může sloužit jako podklad pro plánování procesu kontraktačního řízení outsourcingu, zejména na straně zákazníka. Základní možnosti právního řešení jsou uvedeny v závěru.
Obsah 1. 2.
Checklist věcí, které je nutné outsourcingovou smlouvou řešit Varianty právní formy řešení outsourcingové smlouvy
Volba právní formy (2) je závislá na zvoleném způsobu věcného řešení (1).
1. Checklist věcí, které je nutné outsourcingovou smlouvou řešit A, Poskytování služeb poskytovatelem B, Transformace stávajícího stavu na poskytování služeb poskytovatelem C, Ukončení poskytování služeb a převod na jiného poskytovatele nebo do interního provozu
A, Poskytování služeb poskytovatelem 1. Základní sada služeb a její úpravy o Definice základní sady služeb. Vymezení služeb, které jsou poskytovány podle této smlouvy (služby, u kterých bude dostatečně přesně a jednoznačně určen předmět závazků, pokud půjde o smlouvu nepojmenovanou) o Určení principů, kterých bude použito v případě, že bude sporné (že nenastane shoda), zda služba je součástí základní sady nebo není o Rámec pro řešení poskytování služeb, které nejsou součástí základní sady o Způsob kalkulace ceny základní sady služeb (pevná cena, cena závislá na kvantitě služby, cena za práci a materiál), jakým způsobem bude upravena cena základního balíku při ubrání / přidání poskytovaných služeb o Rozšíření základního balíku o další služby, povinnost zajistit parametry ostatních služeb při rozšíření, dohadování ceny provozu IS před započetím vývoje o Zúžení základního balíku, právo zákazníka přestat odebírat 2. Podrobná jednoznačná specifikace služeb, které jsou součástí základní sady. o Systém specifikace služeb (hierarchická struktura, disjunktnost apod.) o Vyjmenování služeb základní sady o Standardní úroveň poskytovaných služeb – kvalita, množství a cena jednotlivých služeb (SLA) ve vazbě na obecnou specifikaci základní sady o Odpovědnost za celkový chod IS (Systémová integrace), odpovědnost za věcné a technologické vazby mezi subsystémy, které zajistí jejich kooperaci. o Slevy/penále za nedodržení standardní úrovně u jednotlivých služeb (SLA) o Specifika spolupůsobení u jednotlivých služeb (SLA) o Pravidla technologické obnovy (podstatných systémů) 3. Dodatečné služby
Pravidla pro objednávání / poskytování služeb, které nejsou součástí základní sady (jak budou prováděny nové nákupy hardware do majetku zákazníka) o Omezení práva zákazníka nakupovat služby od třetích subjektů Změna podmínek a parametrů služeb o Případy, kdy vzniká právo zákazníka / poskytovatele vyvolat a dožadovat se jednání o změně podmínek a parametrů poskytovaných služeb Doba poskytování služeb o Poskytování na dobu neurčitou nebo určitou o Kdy začne poskytovatel poskytovat služby zákazníkovi. o Termíny obnovování smlouvy Jednotky, které budou zákazníky služeb poskytovatele o Omezení odebírání služeb v organizaci podniku zákazníka o Bude odebírat služby i někdo externí (mimo podnik zákazníka) v rámci této smlouvy? o Způsob řešení předpokládaných nebo možných významných změn organizační struktury zákazníka během trvání smlouvy Ujednání o exkluzivitě o Míra omezení práva zákazníka odebírat některé služby i od jiných dodavatelů Subdodávky o Omezení možnosti plnění prostřednictvím subdodávky třetím subjektem Technické prostředky o Které technické prostředky vlastní (nově nakupuje) zákazník, které poskytovatel o Kdo je zodpovědný za údržbu jednotlivých technických prostředků o Ke kterým prostředkům poskytovatel poskytuje službu helpdesk o Které prostředky obnovuje po životnosti poskytovatel, které zákazník o Ke kterým prostředkům provádí poskytovatel technické zhodnocení o Kdo je odpovědný za pronajímání, leasing, nákup a správu vztahů s třetími stranami, které se týkají prostředků zákazníka o Správa a aktualizace evidence prostředků, inventarizace Aplikační a systémový software o Kdo ponese náklady a odpovědnost za aplikační software o Licence: software licencovaný na (a) zákazníka, (b) poskytovatele, (c) zákazníka i poskytovatele Správa a údržba aplikací o Přesný způsob, jak se odliší správa aplikací od vývoje aplikací o Seznam všech činností, které zákazník zahrnuje pod správu aplikací a požaduje je i po poskytovateli Vývoj aplikací o Kdo bude odpovědný za vývoj aplikací, závazné události a procedury týkající se nového vývoje o Jak bude správa aplikací kvantitativně a cenově omezena Výkonové standardy systémů o Specifikace výkonových standardů s ohledem na služby poskytovatele o Má zákazník dokumentaci nebo benchmarky současných výkonových standardů? o Plánoval / dokumentoval zákazník současné prostoje systémů? o Slevy / pokuty, které poskytovatel ponese za nedodržení standardů o Dodržení standardů během transformace, migrací apod. Aktiva a odpovědnosti, které zůstanou zákazníkovi o Jaká aktiva a odpovědnosti zůstanou zákazníkovi o Bude zákazník odpovědný za dodávky spotřebního materiálu? (papír, formuláře, obálky, tonery …), pozor na personální zajištění těchto povinností u zákazníka Místo poskytování služeb o Budou služby poskytovány pouze v budovách a zařízeních zákazníka? o Omezení poskytování služeb na určitý region. o Zůstane provoz služeb v budovách a zařízeních zákazníka? Lidské zdroje o Budou někteří (kteří) zaměstnanci přesunuti k poskytovateli? Za jakých podmínek? o Odpovídá kvalifikace a přijímací procedury zaměstnanců poskytovatele předpisům pro zaměstnance (osoby pohybující se v prostorách) zákazníka? o Bude poskytovatel požadovat, aby zákazník určitou dobu držel určité zaměstnance? Uhradí poskytovatel zákazníkovi náklady na tyto zaměstnance? o
4. 5.
6.
7. 8. 9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
o Požadavky zákazníka / poskytovatele na pracovníky IS 17. Řízení projektů o Za řízení vývojových projektů odpovídá poskytovatel / zákazník o Jmenovitě klíčoví lidé v projektech (vedoucí projektů). Zákazník může požadovat, aby po určitou dobu poskytovatel neměnil klíčové osoby v projektech. o Pravidla pro personální obsazování budoucích projektů 18. Technologické skoky o Jak budou řešeny významné technologické změny v oblasti IT 19. Předávané informace o Specifikace zpráv, výkazů a sestav, které zákazník / poskytovatel předává (obsah, forma, termíny) o Zprávy, výkazy a sestavy během transformace, migrací apod. 20. Ochrana informací o Soulad / odchylky bezpečnostních politik zákazníka a poskytovatele, řešení odchylek o Smluvní pokuty za prokázaný únik chráněných informací o Povinnost zajištění dostatečné organizační a technologické ochrany informací poskytovatelem 21. Zákazníkova data o Jak budou řešeny chyby zpracování 22. Legislativa a autority o Odpovědnost za provedení změn v IS nutných kvůli legislativě a regulačním autoritám (s vlivem na zákazníka / s vlivem na poskytovatele) 23. Audity zpracování, cenové audity, benchmarky o Pravidelné audity, podmínky mimořádných auditů, pravidla srovnání kvality a ceny služeb s jinými podniky 24. Cena za služby o Které služby budou placeny paušálem / jednotkovou cenou za dodanou kvantitu / jednotkovou cenou za odvedenou práci / kombinací o Bude část ceny vázána na splnění určitých kvalitativních nebo auditních kritérií? o Bude cena vázána na obvyklou cenu v odvětví (benchmarky)? o Souvislost ceny za služby s dosavadními náklady zákazníka na outsourcovanou oblast 25. Dodatečné platby a bonusy o Případy, kdy je/není možné účtovat cenu za dodatečné služby z ceny (ve kterých případech které služby nejsou součástí ceny) o Případy, kdy budou poskytnuty bonusy 26. Vazby ceny na inflaci a kursy měn o Které složky ceny budou vázány na inflaci / směnné kursy? o Kdy a jakým způsobem se uplatní zvýšení / snížení podle inflace a směnných kursů, jaká a kým vyhlášená hodnota inflace a směnných kursů bude použita. 27. Daně o Jaké složky ceny spadají do snížené / standardní / nulové sazby DPH, jak budou tyto složky vykazovány a upravovány o Daňové aspekty různých forem vlastnictví / nájmů / leasingu prostředků pro poskytování služeb 28. Pojištění o Jaké pojištění jsou poskytovatel a zákazník povinni zajistit 29. Spolupůsobení (právo požadovat spolupůsobení) o Případy, kdy spolupůsobení zákazníka ovlivňuje povinnost poskytovatele dodržet parametry poskytovaných služeb o Interní jednotky spolupůsobení na straně zákazníka (útvar informatiky, útvar nákupu, správa budov, personalistika, strategické plánování, …) o Způsoby měření / dokladování dostatečnosti spolupůsobení 30. Pravidla komunikace a řízení změn o Povinnost zajistit prokazatelnost předání zprávy v určitých případech o Osoby odpovědné za jednání, kontaktní místo pro hlášení vad a požadavků o Způsob řešení nových požadavků. o Vazba plánování na plánovací cykly (investice, strategie, …) zákazníka o Povinnost stran předložit a projednat plán na příští období v určitém čase (změny základní sady, úprava cen, - pokud nedojde k dohodě, platí základní sada služeb i s cenami i pro příští období?)
B, Transformace stávajícího stavu na poskytovatele 31. Harmonogram převodu 32. Smlouvy, které mají být revidovány (pro zjištění, zda je nutné vyžádat souhlas třetích stran) o Softwarové licence o Pronájmy a leasing hardware o Smlouvy o údržbě (apod.) o ostatní (…) 33. Technické prostředky – stávající o Které prostředky poskytovatel odkoupí, za jakou cenu (tržní, účetní) o Prostředky, které nakupuje a provozuje poskytovatel, ale které po dobu životnosti (do doby odpisu) budou použity stávající v majetku zákazníka. 34. Aplikační a systémový software – stávající o Připravit seznam veškerého software dosud užívaného zákazníkem, v dělení na vlastní a licencovaný 35. Svolení třetích stran o Jak budou rozděleny náklady na zajištění potřebných svolení třetích stran při transformaci 36. Ocenění a audity 37. Lidské zdroje - transformace 38. Rozpracované projekty
C, Ukončení poskytování služeb a převod na jiného poskytovatele nebo do interního provozu 39. Předčasné ukončení smlouvy (vypovězení, odstoupení) o Kdy mohou strany vypovědět smlouvu, jak dlouhá má být výpovědní lhůta v jakých případech o Kdy mohou strany odstoupit od smlouvy (případy podstatného porušení) 40. Závazné procedury při ukončení poskytování služeb o Zajištění pokračování poskytování služeb jiným způsobem 41. Významná porušení smlouvy a práva stran z toho plynoucí 42. Platby při předčasném vypovězení (stornovací poplatky) 43. Práva a povinnosti při vypovězení a odstoupení od smlouvy 44. Svolení třetích stran o Jak budou rozděleny náklady na zajištění potřebných svolení třetích stran při ukončení smlouvy
2. Varianty právní formy řešení outsourcingové smlouvy A, Poskytování služeb poskytovatelem Nepojmenovaná smlouva o průběžné provozování informačních systémů o veškeré trvale poskytované služby o rámec pro ostatní smlouvy (o dílo, …) Smlouva o dílo o jednorázový vývoj IS s přesně definovatelným výsledkem o dohodnout způsob a parametry provozování díla po jeho předání Nájemní smlouvy, smlouvy o koupi najaté věci o nájem hardware Licenčněprávní a autorskoprávní řešení o poskytování práva užívat software
B, Transformace stávajícího stavu na poskytovatele Smlouva o prodeji (části) podniku o odkoupení útvaru informatiky zákazníka poskytovatelem Kupní smlouvy o odkoupení aktiv (hardware, …) poskytovatelem Pracovněprávní řešení převodu zaměstnanců
C, Ukončení poskytování služeb a převod na jiného poskytovatele nebo do interního provozu Součástí nepojmenované smlouvy – způsob ukončení průběžného poskytování služeb Smlouva o smlouvě budoucí o zpětné odkoupení hardware
B. Přehled současných PC a zařízení v podniku ODDĚLENÍ
PRACOVNÍK
OZNAČENÍ
HW KONFIGURACE
Management
Ředitel
PC01
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Management
Ředitel
NTB01
Notebook DELL Latitude D620, Core Duo 1.83 Ghz, 2 GB DDR2
Sekretariát
Sekretářka
PC02
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Služby
Vedoucí služeb
PC03
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Služby
Vedoucí služeb
NTB02
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Služby
Prac. marketingu
NTB03
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Služby
Účetní1
PC04
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Služby
Účetní2
PC05
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Prodej
Vedoucí prodeje
PC06
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Prodej
Vedoucí prodeje
NTB04
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Prodej
Prodejce – CR
PC07
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Prodej
Prodejce – zahr.
NTB05
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Technický útvar
Vedoucí tech. útvaru
PC08
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Ati Radeon 9800 Pro
Technický útvar
Vedoucí tech. útvaru
NTB06
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Technický útvar
Hlavní konstruktér
PC09
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Ati Radeon 9800 Pro
Technický útvar
Konstruktér1
PC10
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Ati Radeon 9800 Pro
Technický útvar
Konstruktér2
PC11
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Ati Radeon 9800 Pro
Technický útvar
Vedoucí servisu
PC12
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Ati Radeon 9800 Pro
Nákup
Vedoucí nákupu
PC13
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 2 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
IT
Pracovník IT
NTB07
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
SERVER COPIER1
Core 2 Quad Q6600, Ram 2x2GB, HDD 2x raptor 36 GB 10 000 ot/min, raid 1, HDD2 2x 1000 GB WD, raid 1 Kopírka/tiskárna/scanner – Canon iR1530 (využití pouze jako kopírovací zařízení)
Technický útvar
PRINT1
Plotter
Služby
PRINT2
HP DeskJet 640c
Prodej
PRINT3
Tiskárna – HP LaserJet 1300
Nákup
PRINT4
Tiskárna – HP LaserJet 1300
C. Přehled plánovaných PC a zařízení ODDĚLENÍ
PRACOVNÍK
OZNAČENÍ
HW KONFIGURACE
Management
Ředitel
PC01
Intel Pentium 4 D930, 2 GB DDR2, Ati Radeon 9600
Management
Ředitel
NTB01
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Sekretariát
Sekretářka
PC02
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Služby
Vedoucí služeb
NTB02
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Služby
Asistent
PC03
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Služby
Prac. marketingu
NTB03
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Služby
Účetní1
PC04
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Služby
Účetní2
PC05
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Prodej
Vedoucí prodeje
NTB04
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Prodej
Asistent
PC06
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Prodej
Prodejce – CR
NTB05
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Prodej
Prodejce – zahr.
NTB06
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Technický útvar
Vedoucí tech. útvaru
PC08
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Technický útvar
Vedoucí tech. útvaru
NTB07
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Technický útvar
Hlavní konstruktér
PC09
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Technický útvar
Hlavní konstruktér
NTB08
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Technický útvar
Konstruktér1
PC10
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Technický útvar
Konstruktér2
PC11
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
Technický útvar
Vedoucí servisu
NTB09
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Technický útvar
Manažer kvality
NTB010
Notebook DELL Latitude E5400, Core 2 Duo 2GHz, 2 GB DDR2
Nákup
Vedoucí nákupu
NTB11
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
Nákup
Asistent nákupu
PC13
Intel Pentium 4; 2,2 GHz; 3 GB DDR2, Intel GMA300 256 MB DDR
IT
Pracovník IT
NTB12
Notebook DELL Latitude D620, Core Duo 1.83 Ghz, 2 GB DDR2
IT
Asistent IT
NTB13
Notebook DELL Latitude D520, Core Duo 1.66 Ghz, 2 GB DDR2
SERVER
Core 2 Quad Q6600, Ram 2x2GB, HDD 2x raptor 36 GB 10 000 ot/min, raid 1, HDD2 2x 1000 GB WD, raid 1
PRINT1
Síťové multifunkční zařízení – Nashuatec 2500AD
PRINT2
Černobílá tiskárna/kopírka/scanner – Canon MF4010 (síť. připojení)
PRINT3
HP DeskJet 640c (síť. připojení)
PRINT4
Plotter
Management
PRINT5
Barevná tiskárna Canon color laser LBP 5050
Sekretariát
PRINT6
Barevná tiskárna Canon color laser LBP 5050
Služby
PRINT7
Barevná tiskárna Canon color laser LBP 5050
Prodej
PRINT8
Barevná tiskárna Canon color laser LBP 5050
