Reorganizace Národního památkového ústavu

Reorganizace Národního památkového ústavu 1. Výchozí stav Národní památkový ústav (dále též „NPÚ“) je největší rezortní příspěvkovou organizací zřízenou na základě zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči. Jeho hlavní činnost se soustředí na dvě základní oblasti – naplňování role odborné organizace státní památkové péče při prosazování veřejného zájmu na ochranu hmotného kulturního dědictví a zajišťování obnovy, správy, propagace a zpřístupnění souboru státních hradů a zámku. Jeho činnost v současnosti zajišťuje 1867 zaměstnanců – cca 600 v odborné složce památkové péče, 1200 v oblasti správy svěřeného majetku zpřístupněného veřejnosti, zbývající jsou řídící pozice. NPÚ generuje výnosy z činnosti na SPO ve výši téměř 480 mil. Kč. Příspěvek na provoz představuje pro rok 2013 609 mil. Kč, z toho na platy zaměstnanců 397 mil. Kč. Přehled základní struktury rozpočtu s tendencí klesajícího příspěvku na provoz dokládá následující tabulka. 2009 skutečnost 2010 skutečnost 2011 skutečnost 2012 skutečnost Příspěvky na provoz Vlastní výnosy Celkem

729 708 446 750 1 176 458

686 809 445 473 1 132 282

618 667 478 336 1 097 003

629 678 1 490 311 1 119 989

Snižování příspěvku při zachování stávajícího rozsahu činností vyvolává potřebu zvyšování výnosů a efektivnější nakládání s prostředky i personálními kapacitami. Problémem byla i skutečnost, že typově stejné obslužné činnosti se vykonávají neefektivně na velkém počtu míst a přitom často v malém rozsahu – dochází ke kumulaci činností zajišťovaných jedním pracovníkem (např. kumulaci pozice investičního technika, bezpečnostního technika a referenta operativní evidence mobiliárních fondů). To ve svém důsledku vede k neudržitelnosti potřebné odbornosti a kvality práce ve všech těchto kumulovaných pracovních povinnostech. V roce 2010 v souvislosti s úsporami státního rozpočtu byl snížen počet zaměstnanců v NPÚ o 5% (to představuje 97 přepočteného stavu zaměstnanců). V důsledku toho nebyla zejména menší UOP schopna zajišťovat všechny zákonem stanovené statutární činnosti a kvalitní zázemí správám objektů. NPÚ vznikl v roce 2003, kdy se v návaznosti na reformu státní veřejné správy vytvořila celostátní příspěvková organizace s modelem řízení čtrnácti územních odborných pracovišť (dále jen „ÚOP“) v jednotlivých krajích z centrálního ústředního pracoviště v Praze, které současně zajišťovalo roli metodického centra. V rámci těchto krajských pracovišť byla prostřednictvím náměstků ředitele řízena jak odborná památková péče, tak správa státních památkových objektů (dále též „SPO“) zpřístupněných veřejnosti na území krajské působnosti. A to i tam, kde ÚOP spravovalo například pouze tři SPO. Tento systém byl náročný na počet manažerských pozic v regionech. Navíc ústřední pracoviště, které do roku 2003 nemělo žádné zkušenosti s řízením a provozováním hradů a zámků a prakticky ze dne na den se stalo manažerským centrem takto složité organizace, nebylo pro činnost řídícího centra dostatečně personálně ani odborně vybaveno. Absence funkčního řídícího centra sebou neslo řadu problémů a chyb kumulovaných v následujících letech. K tomu se přidala destabilizace způsobená častou výměnou generálních ředitelů ve vedení instituce během krátké doby 2 a v roce 2009 nelehká ekonomická situace vyvolaná celospolečenskou hospodářskou krizí, která vedla nejen soukromý sektor, ale také státní správu k výrazným finančním úsporám. Důvody pro zásadní změnu tedy zrály prakticky deset let. Doposud každé ze čtrnácti územních odborných pracovišť mělo svůj roční rozpočet daný na straně příjmů přerozděleným příspěvkem zřizovatele a vlastními výnosy ze správy hradů a zámků. Každé pracoviště ekonomicky řídil ředitel prostřednictvím provozně ekonomického náměstka. Systém přerozdělování 1

Navýšení příspěvku vlivem nových kapacit Od doby svého vzniku v roce 2003 až do prosince 2008 se v čele NPÚ vystřídalo sedm generálních ředitelů: T. Kalvoda (2003), J. T. Kotalík (03/2003 – 06/2004), A. Krejčů (07/2004 – 11/2005), Z. Novák (12/2005 – 01/2006), T. Hájek (02/2006 – 09/2006), P. Jerie (10/2006 – 11/2008), N. Goryczková (12/2008 – doposud)

2

1

příspěvku a výnosů mezi odbornou památkovou péči a správy objektů byl u jednotlivých pracovišť rozdílný. Výhodněji na tom byla ta ÚOP, která spravovala objekty s nejvyšší efektivitou, objektivně i atraktivitou významných objektů ve svém spádovém území (ÚOP v Českých Budějovicích, ÚOP pro střední Čechy v Praze, ÚOP v Liberci). Ostatní pracoviště se musela spoléhat na přerozdělený státní příspěvek. To mělo za následek rozdílný stav nejen vybavenosti, ale i poskytovaných služeb odbornou složkou památkové péče v jednotlivých regionech. Ředitel územního pracoviště musel zvládat nejen odbornou památkovou péči, ale i manažerské řízení památek zpřístupněných veřejnosti. Podle svého odborného zaměření pak přirozeně věnoval větší pozornost té oblasti, která mu byla bližší. Zpravidla to byla památková péče, nikoliv spravované památky. U kastelánů pak zákonitě mohl vznikat pocit nedostatečné pozornosti ze strany vedení, jakéhosi odstavení na vedlejší kolej. V horším případě to mělo dopady na hospodaření těchto objektů, jejich nedostatečné metodické řízení a nedostatečnou motivaci k efektivnímu nakládání s prostředky, zvyšování podílu výnosů na rozpočtu a jejich reinvestování do oprav a provozu. Z výše uvedených důvodů se vedení NPÚ rozhodlo přistoupit k restrukturalizaci svého vnitřního uspořádání. Toto rozhodnutí je založeno na velmi podrobném zhodnocení skutečného stavu (viz Srovnávací analýza silných a slabých stránek státní památkové péče – bilance, rizika a příležitosti rozvoje systému ve vybraných oblastech - autor J. T. Kotalík a kol., již 2004). Na tuto SWOT analýzu navázal komplexní audit provedený společnosti KPMG v roce 2008 (viz Komplexní procesní audit Národního památkového ústavu, KPMG, 2008) a Koncepce NPÚ na léta 2011-2015 (N. Goryczková a kol., 2010). Vedle těchto klíčových dokumentů mapujících a analyzujících současný stav NPÚ byly zpracovány ekonomické analýzy (autor V. Kutilek a kol.), podrobný personální audit (autor A. Krejčů a kol.) a Analýza činností a procesů v oblasti správ památkových objektů (autor P. Svoboda a kol.).

2. Cíl reorganizace Základním cílem transformace je zajistit efektivnější hospodaření se zdroji (lidskými, materiálními, finančními a informačními) za účelem kvalitnějšího výkonu činností svěřených Národnímu památkovému ústavu (dále jen „NPÚ“) a nastavení efektivnějšího způsobu řízení: • Nastavení efektivnějšího a přehlednějšího systému řízení NPÚ, který povede k lepší kontrole finančních toků a k účelnějšímu nakládání se státními prostředky. • Kvalitnější a efektivnější naplňování zákonem vymezeného působení NPÚ a posílení odbornosti zaměstnanců NPÚ, zkvalitnění odborné práce v oblasti péče o hmotné kulturní dědictví, v nichž je role NPÚ nezastupitelná - jedná se především o evidenci a dokumentaci desetitisíců památek v rámci intenzivně rozvíjeného oborového integrovaného informačního systému, průzkum památkového potenciálu a rozvoj vědecké a teoretické práce v oblasti památkové péče 3. • Zajištění rovnoměrného a vyváženého výkonu odborné památkové péče ve všech krajích ČR narovnáním personálních disproporcí. • Zefektivnění správy svěřeného majetku a zajištění jednotného přístupu v péči o něj. Komentář: Nová podoba NPÚ představuje vyváženější péči, minimalizaci disproporcí a vyšší profesionalitu v řízení zajišťovaných činností. V první řadě jde o nastavení efektivního řízení instituce, zkvalitnění správy státního majetku svěřeného do péče NPÚ, využití potenciálu odborné instituce k posílení její role odborného garanta při péči o památkový fond v celé své šíři a v neposlední řadě i úsporu mzdových prostředků zrušením řady řídících pozic ve prospěch posílení odborných činností a motivační složky platu zaměstnanců. V tomto smyslu se soustřeďuje na opatření, která mohou systémově ovlivnit péči o svěřený majetek a službu veřejnosti při ochraně hmotného kulturního dědictví, zejména řešení otázky vybudovaní infrastruktury pro evidenci a dokumentaci památkového fondu, zvýšení přehlednosti struktury ústavu, zpřehlednění financování činností a posílení mechanismů umožňujících lepší hodnocení efektivnosti ve všech oblastech jeho působení.

3

V rámci nově vytvořené organizační struktury vzniká samostatný odbor informatiky pro zajišťování centrálních informačních systémů včetně konsolidace IT infrastruktury a centrální útvar vědeckého tajemníka pro koordinaci a naplňování vědecko-výzkumné činnosti v NPÚ.

2

3. Způsob naplnění cíle Při naplňování výše uvedených cílů je nezbytné změnit organizační strukturu včetně početního složení zaměstnanců NPÚ v rámci všech územních pracovišť a zajistit centralizaci některých činností: • Důsledné administrativní oddělení obou odlišných činností (odborné památkové péček a správy památek zpřístupněných veřejnosti) v rámci stále jedné státní příspěvkové organizace NPÚ. • Vytvořením centrálního a manažersky koncipovaného řídícího pracoviště v podobě generálního ředitelství - sjednocení a centralizace vybraných činností, která přinese úspory, zastupitelnost i vyšší odbornost, a dále k posílení naplňování kontrolních mechanismů. • Ponechání 14 územních odborných pracovišť (dále též „ÚOP) s krajským uspořádáním pro naplňování odborné památkové péče s vazbou na státní správu. • Změna řízení správ památkových objektů (dále jen „SPO“) - prostřednictvím nově vytvořených pracovišť Územních památkových správ (dále jen „ÚPS“); zřízením čtyř ÚPS dojde k úspoře manažerských pozic, bude umožněna větší specializace odborných zaměstnanců, bude napřímeno řízení vedoucích správ (kastelánů), kteří budou řízeni přímo řediteli ÚPS. To vše při agregaci území krajů. Jednotlivá ÚPS mají následující územní působnost: - Pro Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Hlavní město Praha s centrem v hlavním městě Praze - Pro Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Kraj Vysočina s centrem v Českých Budějovicích - Pro Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj s centrem na Sychrově - Pro Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj s centrem v Kroměříži Komentář: Generální ředitelství je členěno na tři základní sekce řízené sekčními náměstky – sekci památkové péče se čtrnácti územními odbornými pracovišti, sekci správ památkových objektů se čtyřmi nově zřízenými územními památkovými správami (dále též „ÚPS“) v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži, a provozně ekonomickou sekcí zajišťující ekonomické fungování NPÚ. ÚOP budou naplňovat poslání odborné instituce památkové péče vyplývající ze zákona a za tímto účelem si ponechávají návaznost na krajské uspořádání ČR, ÚPS jsou zřizovány za účelem efektivní správy státních památek zpřístupněných veřejnosti. ÚOP s ohledem na úzce odborné zaměření a výrazně menší celkový počet zaměstnanců se již dále na sekce nedělí. V čele ÚOP stojí ředitel – erudovaný památkář vnímaný jako přirozená odborná autorita pracoviště, funkce náměstka pro památkovou péči, významově duplicitní k takto odborně vybavenému řediteli, se ruší (→ úspora manažerských pozic). Současně dochází k narovnání disproporcí mezi jednotlivými pracovišti přeskupením pozic v odborných útvarech a tím k zajištění rovnoměrné péče na celém území působnosti NPÚ. Počet ÚPS byl volen s ohledem na efektivitu spojení ekonomicky výnosných správ památkových objektů s méně produktivními a na personální bilanci servisních útvarů. Pro přehlednost a návaznost na krajské koncepce cestovního ruchu bylo rozhodnuto o důsledném respektování krajských hranic při vymezení územní působnosti památkové správy. Upustilo se od jiných zvažovaných územních variant vycházejících například ze zemského členění nebo historických souvislostí. Jednotlivé památkové správy nově spravují přibližně stejný počet památek a svým kastelánům jsou schopny nabídnout komplexnější odborný servis v podobě kvalifikovaných investičních techniků, expertů na tvorbu nových expozic a průvodcovských textů, specialistů na inventury historického mobiliáře či pracovníky v marketingu než tomu bylo při fragmentaci kapacit v třinácti dosavadních ÚOP. Kasteláni podléhají přímo řediteli ÚPS a jsou nadáni většími pravomocemi i zodpovědností než doposud. Běžný návštěvník by měl změnu pocítit především ve zkvalitnění služeb veřejnosti. Příznivcům památek budou nově sloužit i nová informačního centra a reprezentační prodejny. Přestože dochází ke zřízení dalších pracovišť, nepředstavuje zvolený model nákladnější systém z hlediska personálních kapacit. Pro naplnění územních památkových správ je plně využito mzdových prostředků získaných zrušením řady manažerských pozic – z celkového počtu 56 před reorganizací na 28 → představuje úsporu ve mzdách ve výši 10 mil. Kč za rok (bude využito pro navýšení tříd odborných pracovníků a pohyblivé složky platu).

3

4. Doposud bylo provedeno Reorganizace NPÚ byla zahájena vydáním nového Statutu NPÚ ministryní kultury dne 20. 9. 2012. Do konce roku 2012 se podařilo usadit personální obsazení podle nové struktury, připravit delimitaci majetku a modifikovat účetní systémy na novou organizační strukturu. V návaznosti na vydaný Statut NPÚ byly provedeny následující kroky: • Na základě projednání s odborovými organizacemi vydán Rozhodnutím generální ředitelky č. IX/2012/NPÚ (č. j. NPÚ-302/78848/2012) dne 21. 9. 2012 Hlavní organizační řád účinný k 1. 1. 2013 • Na základě projednání s odborovými organizacemi vydána Rozhodnutím generální ředitelky č. XI/2012/NPÚ (č. j. NPÚ-302/82510/2012) Systemizace pracovních míst v NPÚ účinná k 1. 1. 2013; systemizace určuje katalogové zařazení a zatřídění každé pracovní pozice v NPÚ včetně Správ památkových objektů 4. • Vydán Příkaz generální ředitelky č. V/2012/NPÚ (č. j. NPÚ-302/82522/2012) pro všechny ředitele ÚOP, který stanovil další závazný postup - všichni ředitelé ÚOP do 12. 10. 2012 vydali rozhodnutí pro svá pracoviště a učinili tak poslední úkon nutný k dokončení vydání rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně z hlediska § 52 pís. c) zákoníku práce. • Zpracována Implementační studii centralizace provozu účetního informačního systému WAM/S3 s jasným definováním předmětu a harmonogramu prací, která je postupně naplňována. • V říjnu 2012 byl generální ředitelkou NPÚ vydán Příkaz o delimitaci majetku s termíny postupného plnění k 31. 12. 2013 až 31. 3. 2013, kdy by měla být delimitace ukončena - její rozsah je dán delimitačním protokolem se závaznou strukturou. • Postupně byly aktualizovány a nově připravovány další potřebné vnitřní předpisy zohledňující novou strukturu NPÚ k 1. 1. 2013 a nové nastavení řídících a kontrolních procesů v organizaci Směrnici, kterou se upravuje časový harmonogram přechodu relevantních centrálních informačních systému na novou organizační strukturu NPÚ, Směrnici o rozpočtových pravidlech, Směrnice o oběhu účetních dokladů, Směrnici upravující závazný postup při zadávání veřejných zakázek v NPÚ, Směrnici k zajištění finanční kontroly v NPÚ, Směrnici o interním protikorupčním programu NPÚ, Směrnici o přenesení kompetencí na správce památkových objektů, Metodický pokyn o stanovení základních pravidel pracovně právních vztahů, Metodický pokyn k přípravě plánů údržby a obnovy památkových objektů atd. • Do konce roku 2012 byly připraveny technické podmínky k fungování zavedených systémů pro nová pracoviště Územních památkových správ, vyžadující řadu změn v užívaných informačních systémech (poštovní servery/domény, WAM/S3, VEMA, web NPÚ, ESS, Clavius/Tritius, CastIs atd.), v souladu s plánovaným harmonogramem bude implementace všech systémů dokončena v prvním čtvrtletí roku 2013. • V závěru roku byli na základě provedených výběrových řízení vybráni a jmenováni ředitelé nově vzniklých Územních památkových zpráv a Územních odborných pracovišť. Komentář: 1. Oblast pracovně-právních vztahů Doprovodným nutným jevem restrukturalizace NPÚ bylo rušení některých vybraných pracovních míst a s tím související propouštění zaměstnanců. Celkem bylo v důsledku přechodu na novou organizační strukturu k 31. 12. 2012 dáno v rámci celého NPÚ 31 výpovědí pro nadbytečnost, což je s ohledem na rozsah celé akce a celkový počet zaměstnanců v NPÚ (1867) nízké číslo. Naším zájmem bylo maximálně využít potenciál stávajících pracovníků a, v neposlední řadě, maximálně eliminovat i finanční dopady plynoucí z povinně přiznaného odstupného. Do konce 1. čtvrtletí roku 2013 předpokládáme, že bude ukončen pracovní poměr s 4

Projednávání obou dokumentů se zástupci odborových organizací bylo ve všech směrech velmi náročné, o to potěšitelnější je skutečnost, že se oba dokumenty podařilo projednat bez rozporu. Výše zmíněná rozhodnutí se stala platným podkladem pro naplnění procesu reorganizace v personální oblasti. Informovanost všech zaměstnanců NPÚ byla zajištěna prostřednictvím vnitřního informačního systému NPÚ MonumNet, kde ve sdílených složkách byly zveřejňovány relevantní dokumenty a připomínky odborových organizací včetně jejich vypořádání ze strany vedení NPÚ. Veřejnost byla s průběhem změn seznamována prostřednictvím pro tento účel nově otevřené a průběžně doplňované samostatné rubriky na webu NPÚ nazvané Proměna NPÚ (http://www.npu.cz/promena-npu/).

4

dalšími cca 30 zaměstnanci z ekonomických útvarů NPÚ. Jejich setrvání až do roku 2013 je dáno nutností zajistit plynulý přechod na upravené účetní systémy dle nové organizační struktury a bezkolizní zvládnutí účetní závěrky za rok 2012. Bylo nutné počítat s reálnou možností, že snižování počtu zaměstnanců naplní definici hromadného propouštění dle § 62 zákona č. 262/2006, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Hromadné propouštění je spojeno s přísnějšími zákonnými požadavky kladenými na zaměstnavatele, zejména se jedná o zapojení zástupců zaměstnanců. Povinnosti kladené na NPÚ jako zaměstnavatele byly dále komplikovány rozsáhlou novelizaci zákoníku práce, která vstoupila v účinnosti k 1. 1. 2012 a měnila mimo jiné postavení odborových organizací působících u zaměstnavatele. Z těchto důvodů byl kladen důraz na řádné projednání transformace se zástupci odborových organizací. V případě redukce počtu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci byla stanovena následující kritéria pro výběr zaměstnance, kterému bude předána výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů: • zaměstnanec s pracovním poměrem uzavřeným na dobu určitou, • míra a závažnosti porušování vnitřních předpisů zaměstnancem a s tím související případné disciplinární postihy, • zaměstnanec má pracovní poměr u NPÚ ne delší než dva roky, • kvalita výstupů práce daného zaměstnance, • včasnost plnění pracovních úkolů zaměstnancem, • dodržování pracovní doby zaměstnancem. Při provádění organizační změny byly splněny veškeré povinnosti uložené zákoníkem práce NPÚ jako zaměstnavateli. NPÚ učinil v průběhu vyjednávání další vstřícné kroky nad rámec zákonných povinností, jejichž cílem bylo snížení možnosti právních sporů. K dnešnímu dni neeviduje NPÚ žádnou stížnost nebo nesouhlas ze strany propouštěných zaměstnanců, které by mohly skončit soudním sporem a rizikem zvýšených nákladů na straně NPÚ. 2. Oblast ekonomicko-provozní V souvislosti s restrukturalizací NPÚ od 1.1.2013 bylo nutné promítnout uvažované změny do účetního systému WAM S/3 od společnosti Mikros a systému na zpracování mezd Vema, které jsou v současnosti v NPÚ využívány. Pro nastavení nové struktury NPÚ od 1.1. 2013 a implementaci nových funkcionalit, které jsou nezbytné pro kvalitní ekonomické řízení NPÚ, byly jmenovány GŘ odborné týmy pro zajištění těchto stěžejních úkolů. Odborný tým jmenovaný pro implementaci nového modelu účetního systému zpracoval návrhy číselníků a katalogů nutných pro fungování systému: číselník středisek, číselník objektů, dokladové řady, účetní rozvrh, číselník zakázek, číselník druhů účetních pohybů a přehled bankovních účtů a ve spolupráci se společností Mikros vypracoval implementační studii definující konečné nastavení systému, která je obsažena v příloze. V závěru roku proběhla instalace a testování nastavení systému v novém prostředí a školení pro uživatele. Bylo rozhodnuto, že dosavadní model účetního systému WAMS/3 nebude dále používán, ale že se založí nová jednotná databáze pro celý NPÚ do které budou mít příslušní pracovníci NPÚ on-line přístup, mimo jiné i správy hradů a zámků. Došlo k rozšíření počtu licencí informačního systému WAM S/3 ze 175 uživatelů na 270 uživatelů. V souvislosti s implementací nové funkcionality elektronického oběhu účetních dokladů získá omezené licence dalších 240 uživatelů, kteří nemají licence na WAM S/3. Takto nově koncipovaná struktura účetního systému má následující přínosy: • Celková provázanost celého systému eliminující duplicitní pořizování dat. • Online okamžitě přístupná data ze všech pracovišť a objektů. • Vysoká bezpečnost dat před zničením a zneužitím v jedné databázi Oracle. • Nová aplikace elektronického oběhu dokladů workflow. • Zpřístupnění systému mnohem většímu počtu uživatelů. • Omezení tištěných papírových výstupů a podkladů. • Částečné sjednocení SW na všech pracovištích. Předmětem smlouvy uzavřené v rámci jednacího řízení bez uveřejnění se společností Mikros byla centralizace informačního systému WAM S/3 v Národním památkovém ústavu, instalace a nastavení WAM S/3 na nové databázi v souladu s novou organizační strukturou a dodávka a implementace nové funkcionality elektronického oběhu účetních dokladů – workflow. 5

5. Závěr Restrukturalizace NPÚ nemá a ani nemůže mít ambice řešit zásadní problémy ochrany kulturního dědictví v České republice. Nejedná se o reorganizaci státní památkové péče, jak je někdy mylně uváděno, ale pouze o změnu vnitřního uspořádání příspěvkové organizace ministerstva kultury. Její ambicí je naopak vytvořit mechanismy, které umožní efektivněji a jednodušeji centrálně řídit největší rezortní příspěvkovou organizaci. I v nové struktuře je prvořadou úlohou NPÚ jako správce nejcennějšího hmotného kulturního dědictví země, oprávněně nazývaného „rodinným stříbrem“, zajistit uchování jeho hodnot příštím generacím. Rezolutně je potřeba odmítnout i často zmiňovanou obavu ze zcizení bohatých zámeckých mobiliárních fondů, které jsou nedílnou součástí prezentace našich objektů zpřístupněných veřejnosti. V roce 2005 byly položeny metodické základy evidence mobiliárních fondů v rámci sjednoceného evidenčního systému CastIS a zahájeno jeho naplňování napříč NPÚ. K dnešnímu dni je v systému evidováno přes milión inventárních jednotek, které jsou jasně identifikovatelné a nelze je zaměnit. V souladu se závaznými předpisy probíhají pravidelné inventury, jejichž kvalita a důslednost provádění by měly být díky sjednocení přístupů a lepšímu personálnímu zajištění z územních památkových zpráv vyšší. NPÚ jako příspěvková organizace s právem hospodaření ke svěřenému státnímu majetku, s ním nemůže volně nakládat, ale je povinován plnit ustanovení zákona 219/2000 Sb. o majetku České republiky. Je proto vyloučené, aby NPÚ jakýmkoliv způsobem svévolně s tímto státním majetkem disponoval. Stručné shrnutí výhod transformace • Zprůhlednění finančních toků především v oblasti financování provozu, oprav a údržby a investic • Dosažení vyšších vlastních příjmů využitím zkušeností kvalitně řízených zpřístupněných památkových objektů • Koncentrace finančních prostředků umožňující financování větších akcí z vlastních zdrojů • Efektivní odborné a ekonomické řízení, vyšší kontrola financí • Úspora manažerských pozic při vyšší specializaci ředitelů pracovišť • Jednodušší, průhlednější a efektivnější využití vlastních příjmů • Sjednocení a vyšší odbornost rozhodování ve výkonu odborné památkové péče • Přehledné financování provozu, spotřeby, oprav a investic • Snadnější kontrola rozhodnutí a finančních toků • Vyšší specializace a odbornost v servisních složkách využívaných SPO • Zajištění přístupu všech SPO ke všem servisním složkám dle potřeby.

V Praze 13. 2. 2013

Ing. arch. Naďa Goryczková generální ředitelka

6