www.suas.cz
číslo 11–12|2010
ročník 15
zpravodaj společnosti
Hornická činnost v lomu Medard definitivně skončila
Firmu čeká zásadní reorganizace, lom Družba končí, vznikne divize Těžba
Dopad vládního záměru zdanit emisní Sokolovská nemocnice získala díky povolenky pocítí i sport a kultura pomoci SU nové vybavení
Navezením posledních vagónů se skrývkou v listopadu definitivně skončila hornická činnost v bývalém lomu Medard mezi Sokolovem a Habartovem. Ten se v budoucnosti promění na rozsáhlou rekreační oblast. více na str. 2
Zásadní změny čekají od ledna obě těžební divize společnosti Sokolovská uhelná. Ty se sloučí do jednoho celku, který ponese název Těžba. Navíc lom Družba již v polovině roku zastaví dobývání hnědého uhlí. více na str. 3
Zdanění emisních povolenek připraví Sokolovskou uhelnou v roce 2011 o půl miliardy korun. Šetřit tak bude nutné nejen na provozních nákladech, ale úspory tvrdě dopadnou také do oblasti podpory sportu a kultury. více na str. 3
Odbory dávají prednost solidarite
Sokolovskou uhelnou i kraj Cekají tvrdé škrty
ˆ
ˆ
Krásné Vánoce a šťastný nový rok vám přeje Sokolovská uhelná!
ˆ
Přednost zachování pracovních míst před zvyšováním mzdových tarifů. Takový je postoj, který zaujali odboráři Sokolovské uhelné v kolektivním vyjednávání na rok 2011. Reagují tak na zdanění emisních povolenek, v důsledku kterého firma zaplatí státu až půl miliardy korun, i na probíhající útlum těžební divize Družba. „Pokud si máme vybrat mezi propouštěním a mzdovou solidaritou, která umožní zachování pracovních míst, rozhodně budeme volit druhou možnost,“ říká Jan Smolka, předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné. Ještě před několika týdny přitom plánovali vstoupit do kolektivního vyjednání s požadavkem na až dvouprocentní zvýšení mezd. „Za dané situace to ale není reálné. Nicméně o přesných číslech ještě jednáme. V této chvíli máme již příslib vedení společnosti, že i přes současnou složitou situaci bude pro rok 2011 zachován objem prostředků v sociálním fondu na úrovni letošního roku ve výši 30 milionů korun a nedojde k jeho snižování,“ poukazuje předseda odborů. Zatímco v nadcházejících dvanácti měsících čeká zaměstnance firmy dost složitá situace, letošní rok odbory hodnotí naopak velmi kladně. Nejen že se podařilo dodržet všechny body kolektivní smlouvy, ale také její rámec překročit, když společnost vyplatila mimořádné odměny v celkové výši 170 milionů korun. Odborům se zároveň povedlo kompletně zajistit i dětskou rekreaci pro děti zaměstnanců ve svých táborech ve Svojšíně a Bezdružicích. První z nich pak letos vůbec poprvé využilo pro odpočinek i na šest desítek seniorů z řad bývalých pracovníků Sokolovské uhelné a jejich rodinných příslušníků. Nicméně v případě příštího roku se nyní v rámci vyjednávání snažíme hlavně o zachování dosavadních standardů pro naše zaměstnance,“ dodává Smolka s tím, že kompletní kolektivní vyjednávání o smlouvě na příští rok i rámcové kolektivní smlouvě na dalších pět let by mohlo být ukončeno již v závěru prosince. (red)
Nový špičkový videoendoskop nebo operační lůžka pro oční a chirurgické oddělení. To je jen malá část pomoci, kterou Sokolovská uhelná poskytla nemocnici v Sokolově. Spolupráce dolů s nemocnicí má přitom dlouhou tradici. více na str. 6
X Firma přijde o stovky milionů korun škrtem pera. Česká vláda se totiž, jako jediná v Evropě, rozhodla zdanit emisní povolenky
Stát chce od energetických firem miliardy korun a zdůvodňuje to bojem proti zdražování elektřiny vyvolané mimořádně výhodnými výkupními cenami elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Chce proto zdanit bezplatné přidělování emisních povolenek, které jsou v celé Evropě emitentům skleníkových plynů až do roku 2012 přidělovány zdarma. Na záměr státu ale tvrdě doplatí firmy i tisíce jejich zaměstnanců, a to zejména v krajích s nejvyšší nezaměstnaností. Masivní a nekompromisní úspory čekají od ledna Sokolovskou uhelnou i tisíce jejích zaměstnanců, pokud vstoupí v platnost zákon o zdanění přidělovaných emisních povolenek. Ten je jedním z nejtvrdších zásahů státu do podnikání v oblasti energetiky od roku 1989. Firma přijde o půl miliardy Stát chce v následujících dvou letech zdanit příděl emisních povolenek pro výrobce elektrické energie darovací daní ve výši 32 procent. Výše této daně se pak má odvíjet od ceny povolenek na burze. Jak potvrzuje technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl, pokud zákon vstoupí v platnost, dopad tohoto opatření bude zdrcující. „V případě Sokolovské uhelné by to při současné hodnotě emisenek znamenalo daň ve výši kolem půl miliardy korun ročně.“ Tak razantní zvýšení daní ale nelze promítnout do ceny elektrické energie, protože ve všech ostatních státech Evropy dostávají energetické firmy povolenky zdarma. České firmy, včetně Sokolovské
uhelné, by tak okamžitě přestaly být konkurenceschopné vůči ostatním výrobcům v EU a jejich elektřina by byla neprodejná. Nová daň se proto tvrdě projeví v provozních nákladech firem. „V první řadě bude nutné udělat maximální úspory v provozní oblasti,“ konstatuje Pöpperl s tím, že firma razantně přehodnotila rovněž plán investic pro nadcházející rok. Co není nezbytně nutné, dělat se nebude. Situace se navíc odrazí i v personální oblasti. Vůbec poprvé v novodobé historii podniku tak budou zmražené mzdy a dojde i na razantní snižování počtu zaměstnanců. Ne propouštění, ano úsporám „Nechceme rozdávat červené karty, takže všechny odchody budou v rámci přirozené fluktuace a odchodů do penze,“ říká Pöpperl s tím, že situaci navíc komplikuje útlum lomu Družba, který v polovině roku 2011 zastaví těžbu uhlí. Dosud zisky umožňovaly firmě dočasný nadstav ustát a čekat až se vyřeší postupným odchodem zaměstnanců. To nyní bude mnohem složitější. „Abychom lidi uvolněné z Družby a při úsporných opatřeních v ostatních provozech nemuseli propustit, budeme muset razantně ořezat dosavadní odběr služeb od externích firem“, upozorňuje Pöpperl. Může se tak stát, že aby firma situaci ustála, bude si provozy znovu hlídat vlastními zaměstnanci namísto najaté agentury, nebo si bude řešit ve své režii různé opravy. „Jsme si vědomi, že to bude zřejmě znamenat zánik některých pracovních míst u dodavatelských organizací, zejména v Karlovarském kraji, a nejsme
z toho nijak nadšeni. Ale na druhé straně je naší prioritou dostát závazkům vůči našim vlastním zaměstnancům,“ konstatuje technický ředitel společnosti. Výrazný vliv tato skutečnost bude mít také na podporu regionu ze strany Sokolovské uhelné. Firma totiž dosud jednoznačně byla největším podporovatelem sportu, kultury i dalších oblastí veřejného života v Karlovarském kraji. Chybějící půl miliarda korun ale bude znamenat zásadní škrty také v této oblasti. Stát potřebuje peníze Zákon, který má zdanit příděl emisních povolenek, přitom prošel poslaneckou sněmovnou relativně bez povšimnutí a na jeho kritické následky upozorňovala jen hrstka odborníků. Předkladatelé totiž zdanění emisních povolenek přidali k zákonu o zdanění zisku z fotovoltaických elektráren. Právě prudký nárůst výkonu těchto zdrojů s jejich zhruba desetkrát vyšší výkupní cenou byl pak prezentován jako největší nebezpečí pro českou ekonomiku i zvýšení cen energií pro obyvatelstvo. Zákon tak byl následně urychleně schválen v takzvané legislativní nouzi. Fotovoltaické elektrárny by měly do konce roku v České republice disponovat instalovaným výkonem kolem 1200 MW. Skutečná účinnost panelů se ale pohybuje na úrovni pouze 15 procent. V loňském roce tak při instalovaném 464 MWe dosáhly solární elektrárny skutečné výroby 88,8 GWh elektrické energie. Tedy zlomek celkové produkce, která v České republice v roce 2009 činila 82.250 GWh. „Ve skutečnosti tak vliv rozmachu solární energetiky nebude tak děsivý, jak tvrdí politici,“ poukazuje Pöpperl. pokračování na str. 2 | str. 1
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 1
16.12.2010 15:59:21
pokračování ze str. 1 A bude hůř Zdaněním emisních povolenek pro roky 2011 a 2012 ale není zdaleka konec snahám politiků získat na úkor energetických firem peníze do státního rozpočtu. Na veřejnosti totiž byly už opakovaně prezentovány informace o záměru, že by si firmy od roku 2013 musely již kupovat za tržní cenu úplně všechny emisní povolenky. Což by mohlo pro některé české energetické firmy znamenat dokonce úplný zánik. „Evropská unie sice počítala s tím, že energetické firmy budou od roku 2013 vyjmuty z bezplatného poskytování emisních povolenek, nicméně umožňuje některým zemím včetně ČR výjimku z tohoto pravidla,“ konstatuje technický ředitel Sokolovské uhelné.
www.suas.cz Firmy by tedy měly mít možnost část povolenek dostávat i nadále zdarma výměnou za investice vedoucí ke snižování objemu emisí skleníkových plynů. Zbytek si pak budou muset již kupovat. Pro první rok má tento poměr činit 70 procent proti investicím ku 30 procentům nákupu. Poměr uznatelných investic se pak bude postupně snižovat, a od roku 2020 si již energetici budou muset všechny povolenky kupovat. „Česká republika je ale jediná, která uvažuje o tom, že by tuto výjimku neuplatnila,“ dodává Pöpperl. V praxi by tak Sokolovská uhelná musela zaplatit již v roce 2013 za nákup emisních povolenek zhruba 1,6 miliardy korun, tedy více než činí její současný zisk. A to bude znamenat velmi vážné ohrožení samotné existence společnosti. (red)
Co je takzvaná emisní povolenka? Emisní povolenka je povolení vypustit množství 1 tuny skleníkových plynů (především CO2). Emisní povolenky byly zavedeny v roce 2005 v rámci opatření EU vedoucích ke snížení produkce skleníkových plynů. Každý členský stát tak dostává v určitých obdobích určené množství povolenek, které umožňují pevně daný objem emisí a ty rozděluje zdarma mezi firmy. Pokud firma překročí limit, musí si další „emisenky“ nakoupit za tržní ceny na burze. Pokud investuje do ekologie a vyprodukuje tak méně emisí, může je naopak prodat.
Oprava generátoru skonc ila Technologie poškozená požárem najela do provozu o dva týdny dříve. Škody přesto dosáhnou výše téměř dvě stě milionů korun. Po téměř třech měsících od havárie najel opět do provozu turbogenerátor TG1 teplárny a elektrárny ve Vřesové. Úplné odstranění následků havárie však bude trvat nejméně dalšího půl roku. „Jde především o střechu strojovny sekce Teplárna a opravu portálového jeřábu,“ potvrzuje Pavel Homola, ředitel divize Zpracování Sokolovské uhelné. Strojovna je prozatímně zastřešena jednovrstvou plechovou střechou, na kterou bude nutné přidat tepelnou izolaci a další vrstvu plechu. Zároveň bude nutné také provést další zatěžkávací zkoušky jeřábu. „Ten byl zatím zprovozněn do hmotnosti 27
tun, což stačilo na jeho použití během oprav. Jeho plná nosnost, na kterou se chceme vrátit, je ale 80 tun,“ konstatuje ředitel divize Zpracování. Turbogenerátor TG1 byl poškozen při manipulaci s olejovými filtry počátkem letošního září. Následný požár poškodil, vedle samotné technologie strojovnu, také okolí elektroinstalace nebo střechu budovy. „Naštěstí, jak se ukázalo po otevření a následné revizi vysokotlaké části turbíny, ani statorová ani rotorová část nebyla nijak zasažena a poškození turbíny bylo pouze povrchové v souvislosti s požárem,“ říká Homola. To umožnilo urychlit opravy a již šestého prosince zahájit teplé zkoušky celé technologie. Původní předpoklad přitom počítal s najetím o dva týdny později.
Výroba el. energie za říjen 2010 V říjnu vyrobila teplárna 130,3 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 192,7 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v říjnu vyrobeno 323,0 tisíc MWh elektrické energie.
Těžba uhlí za říjen 2010 Na velkolomu Jiří bylo v říjnu vytěženo 615,7 tisíc tun uhlí, na divizi Družba to bylo 42,6 tun uhlí. Celková těžba za obě divize činila v říjnu 658,3 tisíc tun uhlí.
Výroba el. energie za listopad 2010
ˆ
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI
„Nicméně i tak se budou škody způsobené odstavením turbogenerátoru mimo provoz pohybovat ve značné výši,“ shrnuje situaci Homola s tím, že jejich přesné vyčíslení bude ve spolupráci s pojišťovnami probíhat nejméně do poloviny roku 2011, kdy budou dokončeny veškeré opravy. V současné době je již také ukončeno šetření příčin havárie ze strany policie, hasičů i inspektorátu bezpečnosti práce. Ve všech bodech vyloučilo porušení pracovně-právních a bezpečnostních předpisů ze strany provozovatele technologie. Jako příčinu havárie, při které 8. září zahynul jeden člověk a další tři byli zraněni, pak označilo vyšetřování nedodržení stanovených technologických postupů ze strany obsluhy.
V listopadu vyrobila teplárna 127,4 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 182,4 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v listopadu vyrobeno 309,8 tisíc MWh elektrické energie.
Těžba uhlí za listopad 2010 Na velkolomu Jiří bylo v listopadu vytěženo 671,7 tisíc tun uhlí, na divizi Družba to bylo 54,2 tun uhlí. Celková těžba za obě divize činila v listopadu 725,9 tisíc tun uhlí.
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden až listopad 2010 ve srovnání se stejným obdobím let 2008 a 2009
ˆ
Horníci definitivne opustili Medard Dosypáním břehové linie definitivně skončila báňská historie další části regionu Hornická činnost v západní části sokolovského hnědouhelného revíru definitivně skončila. Pomyslnou tečku za ní udělalo uložení posledních vagó-
nů skrývky na budoucí břehové linii jezera Medard poblíž Svatavy. „V současné době tak už běží demontáž kolejí v lomu včetně trolejových sloupů a dalšího příslušenství,“ říká František Kastl, ředitel divize Družba
X Ukončení sypání v lomu Medard. Na snímku zleva: Petr Kunert (strojvedoucí), v podřepu Zoltán Hencze (výklopní), Pavel Nosek (zámečník), Ing. Milan Karásek (vedoucí sekce), Ing. František Kastl (ředitel divize Družba), Karel Schuldes (důchodce - bývalý řidič lopatového rýpadla), Milan Pacholík (provozní inženýr), Ing. Miroslav Švirák (vedoucí sekce), František Krátký ( řidič dozeru), Zdeněk Bursa (řidič velkostroje - zakladače), Jaroslav Prchal (předák kolejářů)
Pracovního jubilea v prosinci 2010 dosahují 20 let Árva Bauer Benek Čermák Dvořák Halaj Chvojan Jakubek Jonáš Krejzar Kriegerová Kruliš Lutonský Mařík Oborský Petřík Schubert Soulek Vachoušek Volf
Štefan Divize Jiří Miroslav Divize Družba Ján Divize Zpracování Martin Úsek personálního ředitele Miloš Divize Jiří Milan Divize Zpracování Jiří Divize Služby Martin Divize Služby Robert Divize Zpracování Vladimír Divize Zpracování Helena Divize Družba Libor Divize Jiří Martin Divize Jiří Roman Divize Jiří Václav Divize Jiří František Divize Družba Jiří Divize Zpracování Čeněk Divize Družba Vladimír Divize Služby Miroslav Divize Jiří
25 let Bartek Bělohlávek Beránek Bigas Bigas Bláha Brabec Brzák Cichra Hanzlík
Lubomír Miloš Robert Petr Jiří Jiří Oldřich Milan Pavel Václav
Divize Družba Divize Zpracování Divize Družba Divize Služby Divize Služby Divize Jiří Divize Družba Divize Zpracování Divize Družba Divize Jiří
Hataš Chvojka Janeček Janošík Kameník Kapek Klomínková Kočárek Koten Kvasnička Lagron Machulka Mareš Moskura Pňáček Podroužková Pokrývka Pospíšil Skopec Šlapa Vachta Vaněk Vetchá Vrba Vurmová-Dobošová Zvánovec Žáček
Jaroslav Libor Rudolf Roman Jiří Karel Monika Karel Milan Pavel Karel Petr Jaroslav Petr Jiří Jolanta Miroslav Jaroslav Radek Robert Stanislav Jaroslav Marcela Vlastimil
Divize Služby Divize Družba Divize Služby Divize Služby Divize Služby Divize Zpracování Úsek výrobního ředitele Divize Jiří Divize Jiří Divize Družba Divize Služby Divize Jiří Divize Služby Divize Jiří Divize Služby Úsek výrobního ředitele Divize Zpracování Divize Jiří Divize Služby Divize Družba Divize Služby Divize Služby Divize Zpracování Divize Družba
Magdalena Jaroslav Václav
Divize Zpracování Divize Družba Divize Jiří
Karel Jiří Margita Vlastimil Stanislav Michal
Divize Služby Divize Zpracování Divize Zpracování Divize Jiří Divize Jiří Divize Jiří
30 let Firbas Koška Mandáková Roffeis Sedlák Tonhäuser
Sokolovské uhelné. Pracovníky divize tak čeká vedle odstranění asi dvou kilometrů pohyblivých kolejí především demontáž sedmikilometrové trasy pevných kolejí vedoucích k montážnímu místu Marie. Zároveň proběhne také přesun zakladače Z1650/16, který ukončil svou činnost právě uložením posledních kubíků materiálu na břeh budoucího jezera. „Následně bude kompletně demontován. Některé části, jako jsou podvozky, pasy nebo koleso a korečkový řetěz si necháme na náhradní díly. Ty ostatní pak půjdou kompletně do šrotu,“ říká Kastl s tím, že osádka stroje přejde od prvního ledna na nově vznikající divizi Těžba. Součástí ukončení báňských prací v lomu Medard bude také demolice zbývajících stavebních objektů v areálu lomu. V současné době se tak již likviduje například areál bývalého REO SUAS, nebo započala demolice mostu u bývalého montážního místa Medard. Další objekty ale ještě nějaký čas zůstanou. Jde například o příjezdové vrátnice, které budou dál sloužit ostraze, nebo vlakový Matyášský most. Ten se dokonce dočká zcela nového využití. Místo vlaků po něm budou jezdit auta. Stane se totiž součástí obchvatu Sokolova. Povrchový lom Medard byl otevřen v roce 1918 a těžil v prostoru vymezeném v jižní části železnič35 let Ernst Hladík Kozák Maděra Paprštein
Pavel Miroslav Václav Pavel Miroslav
Divize Zpracování Divize Družba Divize Jiří Divize Služby Divize Družba
Zoltán Zdeněk
Divize Zpracování Divize Družba
40 let Balogh Dvořák
Pracovního jubilea v Lednu 2011 dosahují 20 let Havlík Isser Löblová Patová Pušman, Ing. Reisima Sufčák Šafránek Šípek, RNDr. Tatíček Vimrová
Ladislav Divize Těžba Beno Divize Těžba Iveta Úsek výrobního ředitele Eva Divize Těžba Jiří Úsek ekonomického ředitele Josef Divize Těžba Antonín Divize Těžba Karel Divize Těžba Martin Úsek technického ředitele Pavel Divize Těžba Jitka Úsek výrobního ředitele
25 let Bejlek Bigas Gibiecová Holub Chrastina Katyina Krejčík Ludvík Mňuk
Jiří Pavel Hana Jan Martin Marian Pavel Ctirad Jiří
Divize Zpracování Divize Zpracování Divize Služby Divize Zpracování Divize Těžba Divize Těžba Divize Těžba Divize Těžba Divize Služby
3,42 % 1.–11. 2010
4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 3,3 3,2
4,20 % 1.–11. 2008
3,35 % 1.–11. 2009
ní trati Sokolov – Cheb, v severní části pak obcemi Kluč a Habartov. Lom Medard II. ukončil těžbu 9. září 1975, v části Medard I. se pak uhlí těžilo až do 31. března 2000. Po ukončení těžby v oblasti zůstalo deponováno přibližně 15 milionů tun nevytěženého uhlí sloje Anežka a přibližně milion tun sloje Antonín. Důvodem byla nízká poptávka po daném druhu uhlí i problémy s písčitým nadložím. (red) Mokrusch Nováček Pfreimer Seitz Schaffer Schober Stinglová Stowasser Szabo Švarc, Ing. Träger Varga Vokáč Vostrá Vostřáková Záruba, Ing.
Roman Divize Těžba Martin Divize Těžba Karel Divize Těžba Jaroslav Divize Těžba Antonín Divize Těžba Libor Divize Zpracování Věra Divize Těžba Jiří Divize Těžba Milan Divize Zpracování Jiří Úsek technického ředitele Josef Divize Služby František Divize Těžba Rostislav Divize Zpracování Jana Divize Těžba Drahomíra Úsek výrobního ředitele Petr Divize Zpracování
30 let Borecký Čížková Jakubíček Kurčíková Petr Strašil Veselý
Jan Olga Jaroslav Zdeňka Václav Vladimír Rostislav
Divize Těžba Divize Těžba Divize Těžba Divize Těžba Divize Služby Divize Zpracování Divize Těžba
Ladislav Milan
Divize Zpracování Divize Těžba
Jaroslav Vladislav
Divize Zpracování Divize Těžba
35 let Bokšay Malina
40 let Hrabovský Lískovský
Všem jmenovaným přeje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadřuje poděkování za dlouholetou práci ve společnosti. Uzávěrka dat 3. 10. 2010
str. 2 |
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 2
16.12.2010 15:59:23
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI
Firma uzavírá rok s nižším ziskem, chystá se na složitá období na majetku po požáru způsobeném chybou obsluhy dosáhly desítek milionů korun. Další téměř dvě stovky milionů na ušlých tržbách bude stát odstavení poškozeného turbogenerátoru mimo provoz od září až téměř do konce roku. Celkový prodej elektrické energie v rámci Sokolovské uhelné by tak v tomto roce měl dosáhnout úrovně zhruba 3,2 TWh. Souhrnná těžba hnědého uhlí zůstane přibližně na úrovni loňského roku, tedy v objemu 8,6 milionu tun. Z toho společnost zhruba 4,6 milionu prodá svým zákazníkům, zbývající část zpracuje ve svých provozech. Nejvýznamnějším odběratelem byla i v uplynulém roce společnost ČEZ, respektive její Elektrárna Tisová. Ve změně struktury výrobků se pak letos projevilo ukončení výroby hnědouhelných briket. Těch Sokolovská uhelná ještě vyprodukovala 140 tisíc tun, ale poté jejich výrobu definitivně zastavila. „Odstavení briketárny bylo jednoznačně urychleno zmíněným skluzem zeminy na lomu Jiří“, říká Rokos. Vůbec poprvé pak byla celoročně v provozu také nedávno dokončená technologie takzvaného hořákového generátoru. Ta umožňuje zpracování vedlejších chemických produktů vzniklých při tlakovém zplyňování uhlí. Takto vzniklý energetický plyn je následně využíván pro výrobu elektrické energie. Tržby za vlastní výrobky a služby společnosti by tak v letošním roce měly dosáhnout souhrnné výše 8,5 miliardy korun. Z toho 5 mld. korun tvoří tržby z prodeje elektrické energie a tepla, zbytek tržby za ostatní komodity, zejména pevná paliva. Vůbec poprvé se navíc letos zastavil trend navyšování tržeb z prodeje elektrické energie. „Naopak tyto tržby významně klesly o téměř jednu miliardu korun,“ potvrzuje ekonomický ředitel společnosti Jaroslav Rokos. Příčinou byly nižší ceny na trhu proti roku 2009. „Celkově je tak hospodářský výsledek společnosti po zdanění očekáván v rozmezí 1,25 až 1,5 miliardy korun a jeho další pokles lze očekávat i v nadcházejícím roce. Mimo jiné i v souvislosti s nově zavedeným zdaněním přídělu takzvaných emisních povolenek.“ (red)
Vznikne nová divize te žba ˆ
V rámci změny organizační struktury Sokolovské uhelné se sloučí těžební divize do jednoho celku. Dobývání uhlí v Novém Sedle pak definitivně skončí v červnu 2011. Nová divize Těžba vznikne od ledna v rámci změn organizační struktury Sokolovské uhelné. Sloučí se do ní dosavadní těžební divize Jiří a Družba. Těžba ve Vintířově ve směru postupu k Lomnici a Sokolovu pak bude i nadále pokračovat. Naopak v Novém Sedle se, oproti původním předpokladům, dolování uhlí zastaví už v létě příštího roku. „Jde o řešení skluzu vnitřní výsypky v lomu Jiří, ke kterému došlo před dvěma lety,“ říká Jiří Peterka, výrobní ředitel Sokolovské uhelné. V jeho důsledku se totiž miliony kubíků nasypaného materiálu zapřely do pilíře oddělujícího oba lomy, pod kterým se ukrývají zásoby hnědého uhlí. To technologicky znemožňuje jejich vytěžení ze strany lomu Družba, jak se původně plánovalo. Tím pádem nebude mít Družba prakticky možnost dál těžit ve směru původně navrhovaného postupu, a v následujících měsících zastaví těžbu v uhelných řezech. „Nebude to znamenat odpis tamních zásob, ale hlavně změnu způsobu jejich dobývání,“ konstatuje Peterka s tím, že uhlí bude odtěženo v závěru životnosti lomu Jiří z opačné strany, než předpokládal původní záměr. V rámci nové divize Těžba tak od 1. ledna 2011 vznikne celkem deset sekcí, do kterých bude začleněno 18 stávajících sekcí divizí Jiří a Družba. Sekce Rekultivace, která dosud spadala pod Družbu, pak v plném rozsahu přejde pod již existující firemní divizi Služby. Zároveň
dojde k oddělení funkce ředitele divize Těžba a závodního lomu kvůli střetu odpovědnosti. Pozice závodního lomu pak bude zařazena pod útvar výrobního ředitele. Reorganizace a následné zastavení těžby uhlí v lomu Družba bude mít ale také dopad na jejích současných 1100 zaměstnanců. Podle Peterky se ale nemusí obávat hromadného propouštění. „Tyto změny probíhají už letos, kdy byla část pracovníků z Družby postupně převáděna na jiné divize,“ říká výrobní ředitel Sokolovské uhelné. Vedení společnosti navíc již přislíbilo, že umožní přechod zaměstnanců současné divize Družba na jiná pracoviště v rámci společnosti. Postupné snižování stavů na ekonomicky únosnou mez pak bude firma po dohodě s odbory řešit formou přirozených odchodů. „Pokud jde o objekty divize Družba, bude postupně rozhodnuto o jejich využití pro jiné účely nebo případném odprodeji,“ říká Peterka. Část Družby bude v provozu až do roku 2015, například kvůli přípravě předpolí lomu pro budoucí těžbu, nebo zajištění sanačních a likvidačních prací. Ty se budou týkat také přesunu a následné likvidace tamní techniky. „V uplynulých dnech jsme již odstavili dva velkostroje typu K800. Od prvního ledna pak půjdou mimo provoz také velkostroj KU 300/37 včetně zakladače číslo 16, KU 300/303 včetně pásových dopravníků 91 až 93,“ vypočítává Peterka. V těžbě pak zůstanou v provozu už jen dva velkostroje, které se odstaví k 30. červnu 2011. Postupně bude omezena také kolejová doprava a souběžně s útlumem i příslušné části autodopravy a údržby těžební části. (red)
X Kvůli ekonomické krizi a poklesu cen se v roce 2010 poprvé zastavil růst podílu výroby elektrické energie na tržbách společnosti Sokolovská uhelná. Celkově tak letošní prodej elektřiny zřejmě nepřesáhne 3,2 TWh
ˆ
Výsledky ovlivnil vývoj cen na trhu s elektrickou energií, skluz vnitřní výsypky lomu Jiří, nebo podzimní havárie generátoru. Čistý zisk Sokolovské uhelné meziročně klesne o jednu čtvrtinu. Potvrzují to předběžné údaje o hospodaření společnosti za rok 2010. Firma tak definitivně udělala tečku za rekordními výsledky z uplynulých let a směřuje k výrazně složitějšímu období. Vedle negativního vývoje cen na energetickém trhu hospodářské výsledky Sokolovské uhelné v roce 2010 ovlivnila také celá řada dalších faktorů. Některé z nich se navíc negativně odrazí také v příštích letech. „Tím prvním byl skluz vnitřní výsypky lomu Jiří z června 2009, který vedl k zásadnímu přehodnocení těžebního výhledu i následné změně organizačního schématu společnosti,“ konstatuje ekonomický ředitel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos. Sesuv totiž znemožnil odtěžení části zásob v lomu Družba a následné propojení obou území původně plánovaným způsobem, protože hrozil zavalením uhelných zásob. Provoz divize Družba tak byl už v průběhu roku 2010 postupně omezován, a v polovině roku 2011 se počítá s jeho úplným zastavením. To se navíc projeví i v omezení činnosti některých dalších částí společnosti, jako je například kamenolom Horní Rozmyšl či výkony divize Služby. Dopady situace se nevyhnou vedle technické stránky těžby ani personální oblasti. Na základě přehodnoceného plánu tak společnost počítá do roku 2015 s postupným snížením těžby až o 40 procent a zároveň snížením počtu zaměstnanců v dělnických i technických profesích na přibližně 3,5 tisíce ze současných 4,4 tisíce. „Maximálně ale využijeme v tomto případě přirozených odchodů, které v případě naší společnosti činí zhruba sto padesát až dvě stě lidí ročně,“ konstatuje Rokos s tím, že souběžně bude nadále důsledně aplikován takzvaný stopstav na přijímání zaměstnanců z vnějšku. Další neplánovanou situací, která měla vliv na výsledky společnosti v roce 2010, byla havárie turbogenerátoru TG1 v teplárně ve Vřesové. Škody
„Emisní dan “ postihne celý kraj Podpora regionu z prostředků Sokolovské uhelné bude v příštím roce výrazně omezena. V krajním případě hrozí i její zastavení. Více než 85 milionů korun ročně směřovalo v rámci marketingu v uplynulých letech ze Sokolovské uhelné na podporu sportu, kultury i vzdělání v Karlovarském kraji. V důsledku nově zavedeného zdanění přídělu emisních povolenek ale firma bude nucena v nadcházejícím roce sáhnout k tvrdým úsporným opatřením. Ty postihnou, mimo jiné, také oblast marketingu. „V příštím roce bude naše angažovanost v této oblasti zhruba na poloviční úrovni a do budoucna nelze vyloučit ani její úplnou eliminaci,“ při-
pouští ekonomický ředitel společnosti Jaroslav Rokos. Rozhodnutí státu, který chce, jako jediná země v Evropě, danit svým energetickým firmám darovací daní příděl takzvaných emisních povolenek, totiž bude stát jen Sokolovskou uhelnou v roce 2011 zhruba půl miliardy korun. „Za dané situace nebude firma schopna plně dostát ani původním záměrům v oblasti revitalizačních programů, tedy akcí nad rámec zákonem vymezených sanací a rekultivací,“ upozorňuje Rokos s tím, že společnost se za takové situace bude držet jediné možné strategie: „A to je upřednostnit přežití firmy“. (red)
Valná hromada Dozorčí rada Představenstvo
Generální ředitel
Kancelář generálního ředitele
Technický ředitel
Právní
Výrobní ředitel
Organizace a řízení
Informatika
Ekonomický ředitel
Personální ředitel
Sekce Správa majetku
Obchodní ředitel
Ekologie
Koordinace a řízení výroby
Účetnictví
Mzdy
Prodej energií
Investice
Hlavní mechanik
Finance
Personální
Prodej produktů
Veřejné zakázky a podnikatelské aktivity
Centrální laboratoře
Plán
Ekonomika práce
Ekonomika obchodu
Bezpečnost práce a požární ochrana Měřičství a geologie
Divize Těžba
Divize Zpracování
Divize Služby
Hlavní ekonom
Hlavní ekonom
Hlavní ekonom
Hlavní inženýr
Hlavní inženýr
Údržba těžba
Hlavní mechanik
Hlavní mechanik
Údržba zpracování
Těžba uhlí
Generátorovna
Skrývka
Rectisol
Materiálně technické zásobování Telekomunikace a spoje
Úpravny
Fenolka
Autodoprava
Báňská příprava
Teplárna
Měření a regulace
Důl Marie - hlubina
Úpravna uhlí
Rekultivace
Kamenolomy
Elektroprovoz
Technologická doprava
Paroplynový cyklus
X Nové organizační schéma Sokolovské uhelné platné od 1. 1. 2011
| str. 3
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 3
16.12.2010 15:59:27
ŽIVOT KOLEM NÁS
www.suas.cz
rok 2010 ve Fotografii
X Zásadní proměnou prošel letos i areál bývalého kamenolomu v Dasnicích. Jeho původní podobu překryly nově vymodelované svahy, a původní tvar lomu tak už vlastně připomíná jen malá vodní plocha na dně údolí. To má v budoucnosti sloužit jako klidová zóna pro obyvatele nedaleké obce. Uvažuje se také, že po tělese bývalé vlečky, která jezdila do lomu, by v budoucnosti mohla vést také některá z regionálních cyklotras
X K vzestupu hladiny jezera Medard významně přispějí i tuny sněhu, které napadly na okolní svahy
X Zatímco z dálky vypadají povrchové hnědouhelné lomy šedivé a jednotvárné, z blízka často hýří barvami. Často za to mohou různé minerální látky rozpuštěné ve vodách stékajících na dno lomu
X Letos se poprvé zastavil růst podílu výroby elektrické energie na tržbách společnosti. Důvodem je pokles cen i poptávky v souvislosti s hospodářskou krizí. Na snímku paroplynová elektrárna ve Vřesové
X Technika přichází i odchází. Letos těžební provozy na Sokolovsku de nahradily novější stroje. Na snímku provozní oprava jednoho z rýpa
X Rozsáhlé investice se v rámci Sokolovské uhelné nevyhnuly ani železnici. Firma v uplynulém roce pokračovala především v modernizaci používaných lokomotiv. Na snímku nádraží společnosti Sokolovská uhelná ve Vřesové
str. 4 |
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 4
16.12.2010 15:59:29
ŽIVOT KOLEM NÁS
www.suas.cz
X Stejně jako v předchozích letech vynaložila i v roce 2010 společnost Sokolovská uhelná značné prostředky na podporu sportu v regionu. Část z nich směřovala také do Chodova. Na snímku trénink tamních mladých fotbalistů
X Díky podpoře Sokolovské uhelné se v uplynulém roce mohla také dál rozvíjet činnost Městské knihovny v Sokolově. Ta se letos dočkala především nového vybavení pro své dětské oddělení
X První polovina letošních prázdnin byla nezvykle teplá. To se projevilo také na návštěvnosti sokolovského koupaliště Michal, které doslova lámalo rekordy v návštěvnosti. Naopak druhá půlka léta ale propršela
X Ke zlomovým okamžikům roku patřilo bezesporu zahájení napouštění jezera Medard z řeky Ohře. Stavidlo otevřeli generální ředitel Povodí Ohře Jiří Nedoma spolu s generálním ředitelem Sokolovské uhelné Františkem Štěpánkem
X Sokolovská uhelná ale nejsou jen doly. Je také významným chovatelem krav plemene Charolais. Krávy totiž, mimo jiné, spásají porosty i na některých plochách rekultivovaných výsypek
olovsku definitivně opustila kolesová rýpadla typu K800, které oho z rýpadel tohoto typu v lomu Družba
X Celý rok pokračovaly práce na předpolí lomu Jiří, předcházející jeho postup směrem k Lomnici
X Briketárna ve Vřesové v roce 2010 prošla rozsáhlou přestavbou, na jejímž konci se proměnila ve výrobnu hnědouhelného multiprachu. Dostat techniku do některých jejích částí ale nebylo nijak jednoduché
X Zatímco práce v okolí budoucího jezera Medard finišují, Smolnická výsypka si na rekultivaci ještě pár let počká. Zatím je totiž v plném provozu a slouží k ukládání vytěženého materiálu z lomu Družba
X Rok 2010 byl také ve znamení dalšího posilování bezpečnostních opatření. Firma je totiž stále častěji terčem nájezdu zlodějů. Letos proto ostrahu dolů i zpracovatelské části posílili psi a spolu s nimi i špičková technika
| str. 5
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 5
16.12.2010 15:59:47
ŽIVOT KOLEM NÁS
www.suas.cz
ˆ
Sokolovská uhelná podporila nemocnici Sokolovská uhelná podpořila nákup špičkového vybavení pro nemocnici v Sokolově. Technika v souhrnné hodnotě 3,5 milionu korun tak už od listopadu slouží pacientům. Technologicky nejvyspělejším zařízením zakoupeným za peníze od těžební a energetické společnosti je bezesporu videoendoskopická sestava Olympus. „Na rozdíl od současného a technicky již nevyhovujícího endoskopu tento disponuje špičkovou optikou. Navíc umožňuje i léčebné zásahy,“ říká náměstkyně sokolovské nemocnice pro lékařskou péči Zuzana Fialová. Pomocí nového endoskopu tak lékař dokáže například odstraňovat polypy, aplikovat přímo v místě léčebnou látku nebo odebírat vzorky tkáně. „Mezi další zakoupené vybavení patří dva operační stoly pro oční oddělení za zhruba půl milionu korun, které umožňují polohovat pacienta až do polohy vsedě, nebo nový operační stůl ve stejné hodnotě pro chirurgické oddělení,“ vypočítává Fialová. Kromě nich nemocnice nakoupila i několik transportních, pevných i nastavitelných lůžek, nebo vybavení pro gynekologickou ambulanci. Spolupráce Sokolovské uhelné s nemocnicí v Sokolově přitom není žádnou novinkou. Funguje už řadu let, během kterých firma přispěla například na nákup magnetické rezonance, na vybavení
pediatrického oddělení včetně jednotky intenzivní péče, nebo pomáhala s úpravami komunikací uvnitř nemocnice. I když i tentokrát výběr nakoupeného zařízení probíhal dle potřeb nemocnice a požadavků jejích oddělení, v jednom bodě se přeci jen od dřívější podpory liší. „Firma si totiž vyžádala garanci, že nakoupené zařízení zůstane umístěno v sokolovské nemocnici,“ říká náměstkyně. V minulosti se totiž již stalo, že přístroje na jejichž nákup Sokolovská uhelná přispěla, byly po čase ze sokolovské nemocnice jejím zřizovatelem přemístěny jinam. Přitom právě modernizace přístrojového vybavení je, spolu s nutností stavební obnovy, jednou z priorit dalšího rozvoje tohoto zdravotnického zařízení. „V současné době proto nemocnice zároveň žádá o dotaci na nákup dalšího vybavení v hodnotě až třiceti milionů korun,“ říká Fialová, podle které by tak už na počátku roku mohly do nemocnice dorazit nové plicní ventilátory, anesteziologické přístroje, elektromyograf na vyšetření svalů, ale také infuzní technika pro ARO, inkubátor pro dětské oddělení, nebo nový kombinovaný sterilizátor. „Což by, společně s podporou od Sokolovské uhelné, i pomocí města Sokolov, výrazně pomohlo s modernizací našeho vybavení,“ shrnuje lékařka. Další velké změny pak čekají nemocnici v souvislosti s jejím převzetím privátním provozovatelem, firmou Nemos Sokolov. Ten slibuje především urychlené zahájení stavební rekonstrukce jednotlivých částí nemocnice.
„Náklady nezbytné na úpravu interiérů a exteriérů nemocnice jsou až 350 milionů korun,“ říká jednatel společnosti David Soukup, podle kterého jako první proběhne rekonstrukce stravovacího provozu nemocnice. Ročně pak firma plánuje v areálu investovat až desítky milionů korun. A nesoustředí se jen na stavební práce.
„Vůbec první, čím začneme po převzetí nemocnice bude revize mzdového systému, která by umožnila řešit také benefity pro zaměstnance a koncepci vzdělávání personálu,“ dodává Soukup s tím, že změny k lepšími poznají pacienti a návštěvníci sokolovské nemocnice již během několika měsíců. (red)
X Oční oddělení, které je jedním ze špičkových pracovišť nemocnice, má díky pomoci Sokolovské uhelné dva nové operační stoly za půl milionu korun. Kromě nich nemocnice získala, díky pomoci firmy, i další potřebné vybavení
°
Za peníze dolů se pořídil například nový špičkový videoendoskop, nové operační stoly i další vybavení pro Nemocnici Sokolov.
°
Kluby du chodcu mají za sebou rušný rok
X Předsedové klubů důchodců sdružujících bývalé zaměstnance Sokolovské uhelné se setkali v Sokolově s vedením podnikových odborů. Na snímku zleva Vladimír Vodrážka, Danuše Šedá, Jan Smolka, Irena Fišerová, Jan Glauninger, Božena Trnková a Josef Roubal
Senioři nejčastěji organizovali poznávací zájezdy a společenská setkání bývalých zaměstnanců Sokolovské uhelné. Obdobnou činnost chystají jednotlivé kluby také pro rok 2011. Sokolovská uhelná má už řadu let jeden z nejrozsáhlejších programů péče o své bývalé zaměstnance. V jeho rámci dlouhodobě podporuje aktivity seniorů, stejně jako uchovávání jejich vazby na firmu. Vedle finanční podpory klubů důchodců pak Sokolovská uhelná spolupracuje s odbory i na přípravě plesu seniorů, a její zástupci se běžně účastní i setkání s členy jednotlivých klubů. Jak uvedl předseda Rady odborových organizací Sokolovské uhelné Jan Smolka, i když rok 2011 bude pro firmu velmi složitý, především kvůli plánovanému zdanění emisních povolenek, bylo již předběžně dohodnuto pokračování podpory aktivit bývalých zaměstnanců společnosti. „Vedení firmy nám již přislíbilo, že případná úsporná opatření by se v nadcházejícím roce neměla dotknout podpory aktivit seniorů,“ konstatuje Smolka, podle kterého jde za dané situace o velmi vstřícný postoj vůči lidem, kteří se podíleli na tvorbě výsledků firmy v uplynulých letech. Tento postoj již přivítali také předsedové všech pěti klubů důchodců, které sdružují zhruba 1700 členů řad bývalých zaměstnanců Sokolovské uhelné. Při příležitosti jejich listopadového setkání v Sokolově jsme se jich proto zeptali, jak vypadal letošní rok z pohledu činnosti těchto klubů, a co chystají na měsíce následující. Josef Roubal předseda klubu Přátelství a bývalé GŘ „Náš klub má v současné době asi dvě stě členů a postupně jich ubývá, protože závod již ne-
existuje. Dnešní stav je tak ani ne polovina toho, co jsme měli dřív. Ale to nám samozřejmě nebrání tomu něco dělat. Vlastně jako všechny ostatní kluby to děláme především proto, že Sokolovská uhelná je jednou z mála firem, která se o své bývalé zaměstnance vůbec stará. A my od ní dostáváme na svou činnost každoročně 150 tisíc korun. Náš klub za ně letos udělal dalších sedm akcí, počínaje zájezdem do pražského Divadla na Fidlovačce a konče účastí na Zahradě Čech v Litoměřicích. O tu je ostatně každý rok velký zájem. Pokud jde o plán na příští rok, ten budeme sestavovat až v lednu a záleží také na tom, kolik budeme mít k dispozici peněz. Určitě bychom chtěli udělat zájezd do divadla v Praze nebo Plzni a také nějakou cestu. Uvažuje se o jižní Moravě, a nebo nějakém místě, kde naši členové ještě nebyli. Těch možností je celá řada. A pak samozřejmě chceme připravit i nějaká pravidelná setkání.“ Ladislav Vodrážka předseda klubu Dukla Habartov „Velký zájem mezi našimi členy je tradičně o společná setkání, která jsme udělali v letošním roce čtyři. Pokud jde o jiné větší akce, jako jsou třeba poznávací zájezdy, máme příliš málo členů na to, abychom je naplnili a tak spíše doplňujeme akce ostatních klubů. Nás je totiž už jen 130 a navíc často dost vysokého věku. To ale neznamená, že by naši členové nebyli aktivní. Někteří jsou dokonce až dost. Když jsme třeba byli popřát naší nejstarší člence k devadesátinám, našli jsme ji na zahradě, kde se oháněla motykou nad záhonem s vervou, s jakou to nezvládnou ani mnozí mladší. Pokud jde tedy o příští rok, počítáme, že v kulturním středisku v Habartově uděláme setkání bývalých
pracovníků Dukly. Zároveň budeme určitě dál zajišťovat pro naše členy zvýhodněné vstupenky na kulturní akce v Habartově, odkud je i většina našich členů. O kulturní akce je totiž, vedle společných setkání, největší zájem.“ Jan Glauninger předseda klubu Medard a Doprava „Náš klub, který sdružuje zhruba tři stovky bývalých zaměstnanců, se schází pravidelně každý měsíc. Třikrát do roka pak děláme setkání v sokolovském Hornickém domě, vždy na Velikonoce, Hornický den a Vánoce. Což je většinou včetně hudby, o kterou se nám pravidelně stará Vesnická čtyřka manželů Homolkových. A v tomto počtu jsme podnikli pravidelná setkání i letos. Kromě toho ale děláme také pravidelné zájezdy pro naše členy. Letos jsme ještě pořádali poslední třídenní cestu po hradech a zámcích jižní Moravy, ale v příštích letech přejdeme ke kratším cestám. Je to trochu dané i stárnutím našich členů, pro které jsou dlouhé zájezdy již fyzicky náročné. I proto jsme letos uspořádali ještě dva jednodenní zájezdy, a to do kladenského dolu Mayrau a Botanické zahrady v Praze, plus zájezd do Kladrub a skanzenu v Doubravě. A protože ročně od společnosti dostáváme 200 tisíc korun, vystačí to každoročně i na nějakou návštěvu divadla a drobné dárkové balíčky pro naše členy, kteří se dožívají životního jubilea. Pokud jde o příští rok, místo vícedenního zájezdu chceme připravit několik kratších cest, ale přesný cíl teprve vybereme. A rozhodně nabídneme našim členům možnost návštěvy divadla v Plzni.“ Danuše Šedá předsedkyně klubu Vřesová „Náš klub je v trochu jiné situaci, narozdíl od ostat-
ních, kteří sdružují členy z divizí, které již ukončily svou činnost. My sdružujeme bývalé zaměstnance zpracovatelské části a divizí Družba i Jiří. Takže máme výrazně mladší členskou základnu, která se navíc i každoročně rozrůstá přibližně o padesát lidí, což je víc než úbytek členů. Dnes tak sdružujeme kolem 700 lidí a hospodaříme se zhruba půl milionem korun ročně od Sokolovské uhelné. Tomu celkem odpovídají i akce, které děláme. Tedy jen dvě každoroční setkání seniorů s hudbou v chodovském Kassu, a k tomu až pět zájezdů. Letos to byla například cesta po zámcích na Loiře, cesta po památkách v Sasku, nebo rekreace pro seniory ve Svojšíně, o kterou byl velký zájem. To vše pak letos zakončil oblíbený zájezd na adventní trhy do Drážďan. Tím, že máme přeci jen mladší členskou základnu než ostatní kluby důchodců, zůstaneme i v příštím roce u vícedenních poznávacích cest. Plánujeme tak například zájezd do Berlína. Ale abychom vyšli vstříc také starším seniorům z řad zaměstnanců, počítáme také s jednodenním zájezdem na Valeč a do Kynžvartu. A samozřejmě bychom chtěli i nadále po dohodě s chodovským Kassem našim členům zprostředkovávat zvýhodněné vstupenky na kulturní akce, které jsou také hojně využívané.“ Božena Trnková předsedkyně klubu Marie - hlubina „Vzhledem k tomu, že hlubinné dobývání v revíru skončilo už před lety, jsme v situaci, kdy věkový průměr našich téměř dvou stovek členů činí zhruba sedmdesát let a noví členové nám již nepřibývají. Navíc máme dost odlišné postavení proti ostatním klubům. Zatímco Medard má většinu členů z Habartova, Vřesové, z Chodova nebo Sokolova, ti naši jsou roztroušeni doslova po celém Karlovarském kraji. A protože kvůli tomu mají i poměrně málo možností k setkávání, je mezi našimi členy větší zájem než o cestování hlavně o společná setkání. Sice jsme zkusili v minulosti udělat třeba výlet na Říp nebo Kokořín, ale nakonec jsme se vrátili k organizování pravidelných setkání. Ty děláme pravidelně třikrát do roka v Lomnici. Možnost cestování pak svým členům nabízíme v rámci vzájemné spolupráce s ostatními kluby formou účasti na jejich akcích. K další činnosti našeho klubu pak patří také pravidelné návštěvy členů výboru u jubilantů z řad bývalých zaměstnanců firmy. Což je tak v souhrnu i popis naší letošní činnosti a toho, co plánujeme na rok příští. Budeme se i dál držet toho, o co mají naši členové největší zájem. (red)
str. 6 |
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 6
16.12.2010 16:00:08
Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI
Technologie v provozech Sokolovské uhelné: rádiová sít ˆ
X Václav Čubár je jedním z těch, kteří stáli u zrodu firemní rádiové sítě. A spravuje ji dodnes
X I přes nástup internetu, optických kabelů a mobilních telefonů zůstává rádiová síť nejdůležitějším komunikačním kanálem mezi těžební a zpracovatelskou částí Sokolovské uhelné
Minulé díly našeho seriálu se zabývaly těžební technologií v lomech společnosti, počínaje předpolím lomů přes těžbu až k pasové a kolejové dopravě. To vše je navzájem různou měrou propojené a navazující jedno na druhé. Aby bylo možné zajistit kontinuální těžbu uhlí, je tedy nutné zajistit přesnou koordinaci nejen technologií na lomech mezi sebou, ale také mezi nimi a povrchem. Vedle datových linek k tomu slouží především rádiová síť. Ta se v sokolovských dolech začala budovat koncem šedesátých let 20. století souběžně s výstavbou zpracovatelské části ve Vřesové. „Předtím existovaly pro řízení provozu ve zpracovatelské části, ale i v těžebních lomech jen přímé dispečerské telefonní linky,“ vzpomíná Václav Čubár z divize Služby Sokolovské uhelné, který stojí u rozvoje firemní rádiové sítě od jejího samotného počátku až do současnosti. Tyto přímé telefonní linky vedly z dispečinku na povrchu na některá místa v lomu, a využívaly
X Moderní vozidlové radiostanice umí leccos, včetně posílání krátkých textových zpráv
takzvaných MB nebo ÚB telefonů, či tzv. lygifonů, tedy telefonních přístrojů s drátovým propojením. Pro MB telefony je charakteristická klička induktoru, který vytváří střídavý proud, kterým uvede do chodu zvonek v druhém přístroji. Jejich výhodou, kterou dodnes oceňuje také armáda, je konstrukční jednoduchost a provozní spolehlivost. Nevýhodou naopak omezení dráhou položeného vodiče. „Proto byla pracoviště na drtírně a podnikové vlečce (bagry a lokomotivy, hradlo a dispečink) vybavena prvními vozidlovými radiostanicemi typu Tesla VXN 101 a přenosnými radiostanicemi Tesla VXW 010,“ popisuje techniku, která dala základ firemní rádiové síti Čubár. Tehdy šlo ještě o poměrně mohutné přístroje složené ze zdroje a samostatné krabice s transceiverem, tedy vysílačem i přijímačem v jednom. Byl již z části tranzistorový, ale jeho koncové stupně využívaly ještě elektronky (vozidlové stanice). Ve stejné době se začali vybavovat i vedoucí pracovníci v rámci dolů přenosnými radiostanicemi. Ty již byly plně tranzistorové a tím pádem také výrazně menší. I přesto v porovnání s dnešními radiostanicemi dosahovaly, kvůli mohutným bateriím, i trojnásobné velikosti, a například typ Tesla PR11 bylo nutné nosit v samostatné kožené brašně na rameni. Nicméně už tehdejší stanice uměly řadu věcí jako ty dnešní moderní, jako byla například selektivní volba na vyvolávání. I když z počátku ji měl k dispozici pouze dispečer. Rádiová síť dolů i zpracovatelské části se začala poměrně rychle rozvíjet. Zatímco z počátku si vystačila jen s jedním kanálem, s nástupem radiostanic VR20, 21 a 22 už byly osazovány vícero kanály (dva a později i tři). V rámci firmy tak začaly vznikat rozsáhlé separátní rádiové sítě. Divize Západ měla
X Jeden z převaděčů rádiové sítě Sokolovské uhelné je umístěn přímo na komíně teplárny ve Vřesové. Foto archiv divize Služby SU
hned čtyři, zpracovatelská část tři a jedna tříkanálová byla i pro lomy Jiří a Družba. Tato rádiová síť vydržela bez výraznějších změn až do počátku 90. let minulého století, kdy se ve společnosti začaly masivně modernizovat počítačové i telefonní sítě. Souběžně s tím vyvstala také potřeba modernizovat rádiovou síť tak, aby se zlepšilo její pokrytí. Volba proto padla na takzvaný převaděčový systém. Ten funguje na bázi transceiveru, který přijímá vysílání na určitém kmitočtu a je schopen ho v reálném čase vysílat na kmitočtu jiném. A protože má obvykle větší výkon než samotná radiostanice, která signál původně vyslala, lze se tak prostřednictvím převaděčů dovolat na větší vzdálenosti i s relativně nevýkonnou radiostanicí. Dolům se tehdy povedlo uzavřít bártrový obchod v rámci kterého měly získat výměnou za uhlí novou moderní technologii jak pro telefonní, tak rádiovou síť. Bylo rozhodnuto, že rádiová síť bude pracovat v pásmu 160 MHz a to zejména v souvislosti s probíhajícím přechodem orgánů a organizací s celostátní působností (hasiči, zdravotní a záchranný systém, České dráhy apod.) a tím i možné spolupráci s těmito rádiovými sítěmi. Technologie byla dodána na základě smlouvy s firmou Nikotes Praha. Dodavatelem prací se stal KH servis Praha s technologií od firmy Philips. V první fázi se vybudovaly především tři převaděče. Ten první na komíně teplárny ve Vřesové, druhý pro divizi Družba na Pískovci a třetí pro divizi Jiří na bývalé Lipnici. U již utlumované divize Západ se počítalo s dožitím původní rádiové sítě bez její modernizace. Ve firmě pak bylo nasazeno na dvě stě nových radiostanic Philips PRP 7304 a PRM80, později vyráběné pod značkou Simoco.
X První radiostanice, které do firmy přišly v šedesátých letech, měly ještě lampové koncové stupně
Po dalších dvou letech se síť rozšířila o dalších téměř 400 radiostanic a čtyři kanály. V roce 1998 pak Sokolovská uhelná propojila rádiovou síť i se svou telefonní sítí a od té doby je možné v rámci firmy volat i na konkrétní radiostanici z obyčejné telefonní linky. Moderní síť provozovaná Sokolovskou uhelnou zároveň umožňuje prostup do sítě rychlé zdravotnické služby, hasičů, nebo Českých drah, a opačně. V roce 2005 došlo ke změně telekomunikačního zákona a v jejím důsledku nebylo možné používat radiostanice s kanálovým odskokem 25 KHz, které musely kvůli lepšímu využití frekvencí nahradit stanice s odskokem 12,5 KHz. Takže dosavadní radiostanice musely nahradit kompletně nové. Šlo konkrétně o typ Simoco SRM 9000 a 9030. Ty ve vozidlovém provedení dosahují výkonu až 10 wattů, u ručních pak až 5 wattů a jsou softwarově regulovatelné. „Podnikový hasičský a záchranný sbor je vybaven vysílačkami do výbušného prostředí Motorola GP 380 a ručními GP 360, případně jejich staršími typy,“ shrnuje současný stav rádiové sítě a používané techniky Čubár. Celkově pak je dnes v podnikové síti zařazeno 234 ručních, 220 vozidlových a 40 základnových radiostanic. V době největšího rozmachu podnikové sítě, kdy byla v provozu i divize Západ, to bylo až devět stovek stanic. (red)
X Přenosné rádiové stanice používané v provozech firmy od nejstarších až po ty nejnovější
| str. 7
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 7
16.12.2010 16:00:13
Z kultury
www.suas.cz
ˆ
ŽIVOT KOLEM NÁS
Baníku se darí na všech frontách
9. 11. – 31. 12. 2010 Sokolov – zámek Tel.: 352 623 930, 352 324 021 VÝSTAVA BABIČČINY VÁNOCE Výstava historických hraček a betlémů ve výstavní síni v 1. patře
Přehled zápasů HC Energie Karlovy Vary na domácím ledě (Aréna KV)
5. 12. 2010 – 16. 1. 2011 Ostrov – klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Tel.: 351 001 003, 353 800 511 BETLÉMY OSTROVSKÝCH SBĚRATELŮ Výstava betlémů. Betlémy oblíbeného ostrovského řezbáře Václava Nekoly, sběratelky Zdeňky Janischové, domácí betlém pana Lessera ad. Vzácnými exponáty budou betlémy zapůjčené z Muzea z Annaberg – Buchholz, z chráněné dílny farní charity z K. Varů ad. 25. 12. 2010 Sokolov – Kinokavárna Alfa Tel.: 352 622 133, 359 808 715 VÁNOČNÍ ROCK PARTY Vánoční Rock party - rockový koncert. Vystoupí kapely: Animal Resources - hardcore/crossover (K. Vary), Friday - pop/punk/rock (Sokolov), Filip Koryta & Dankiss - folk/rock/alternative (Sokolov), Raduz a hosté - rock (Sokolov). Od 19.00 hodin 27. 12. 2010 Karlovy Vary – Městské divadlo Tel.: 353 225 537, 353 225 621 ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ Koncert. Tradiční zpívaná Česká mše vánoční J. J. Ryby. Účinkují: Smíšený pěvecký sbor Západočeské univerzity Nová česká píseň (Plzeň) a Plzeňský komorní orchestr se sólisty. Dirigent: Zdeněk Vimr. Od 19.30 hodin 29. 12. 2010 Teplá – Klášter premonstrátů Tel.: 353 392 691, 353 392 732 ROHÁČI – VÁNOČNÍ KONCERT Vánoční koncert loketské folkové skupiny Roháči. Písničky nejen vánoční, ale i ze svého tradičního repertoáru vám zahraje legenda českých bluegrassových pódií. Od 18.30 hodin 31. 12. 2010 Královské Poříčí – areál zem. statku Bernard Tel.: 352 629 722, 777 167 324 SILVESTR NA STATKU Tradiční silvestrovské oslavy, výběr z několika jídel. Program: karaoke, disco, živá hudba „Rebel“, půlnoční světelné překvapení ad. Od 19.00 hodin
Ze sportu
Středa 22. 12. 2010 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Kladno Úterý 28. 12. 2010 od 18.00 hodin X Fanoušci mají důvod ke spokojenosti, Baník už zase sází soupeřům góly. Foto FK Baník Sokolov
Po rozpačité jarní části sezóny se tým probojoval na sedmou příčku tabulky, kde bude také „zimovat“. Do zimní přípravy zapojí i juniory. Po výrazně neuspokojivých výsledcích v jarní sezóně se fotbalisté Baníku Sokolov znovu vrátili do první poloviny druholigové tabulky. Po zimní přípravě chtějí svou pozici ještě více upevnit. „Naše představa je zůstat v tabulce jarní části do šestého místa,“ říká sportovní ředitel klubu Vítězslav Hejret. To nebude ale nijak jednoduché. Rozdíly v tabulce jsou totiž minimální a její střed je velmi silný. Tým proto čeká v nadcházejících týdnech náročná zimní příprava včetně výjezdního soustředění v Břeclavi, nebo série přípravných utkání. Mezi nimi nebude chybět ani souboj s vedoucím týmem ligy Plzní, nebo Sigmou Olomouc. Do nich by se mohli navíc zařadit i nadějní hráči z juniorky. „Zatím počítáme se třemi jmény,“ potvrzuje Hejret. Do přípravy s muži tak nastoupí Roman Domin, Tomáš Bereczký a Petr Bastl. Pokud se osvědčí, mohli by už na jaře doplňovat soupisku mužů. Dobré výsledky ale, vedle vlajkového týmu klubu, poskytují také mladí hráči. Juniorka se sice po-
týká s výkonnostními problémy způsobené částečně i výrazným podílem studentů, kteří v ní hrají a musí tak svůj čas dělit mezi školu a fotbal, ale celkově je vedení klubu s výsledky mladých hráčů spokojeno. „Celkem máme v kategorii mládeže třináct týmů, z toho jsou čtyři dorostenecké, čtyři žákovské a pět přípravek,“ říká šéftrenér mládeže Tomáš Provazník s tím, že dorostenci postoupili loni ve všech kategoriích o soutěž výš. „A zatím se velmi slušně drží, i když skok z krajského přeboru do ligy je obrovský. Ale ukazuje se, že jsou rovnocennými soupeři.“ Daří se ale i mladším. Například hráči ročníku 96 vedou divizi, kde vysoce herně převyšují své soupeře, a obdobně se daří také žákovskému A týmu. „Je ale otázka, jak se projeví zásadní změny v mládežnických soutěžích, ke kterým dojde od července příštího roku,“ říká Provazník. Po letech totiž bude zrušen sestupový systém a to by se mělo odrazit i na výkonech hráčů. Odborníci proto čekají hlavně zintenzivnění útočné hry. A tím pádem od příštího ročníku i další zatraktivnění mládežnických soutěží. (red)
HC Energie Karlovy Vary – Mladá Boleslav Neděle 2. 1. 2011 od 16.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Litvínov Pátek 7. 1. 2011 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary – Č. Budějovice
Přehled zápasů HC Baník Sokolov na domácím ledě Středa 22. 12. 2010 od 18.00 hodin HC Baník Sokolov – TJ Baník Most Sobota 8. 1. 2011 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov – HC Děčín
Energie se vrací znovu do hry Letos se daří hlavně mladým hokejistům. Někteří junioři by se mohli objevit také na pravidelné soupisce mužského týmu. Po nevydařené loňské sezóně to vypadá, že by se hokejisté karlovarské Energie mohli znovu vrátit mezi extraligovou špičku. Napovídá tomu podzimní série výsledků týmu, i názor jeho nového kouče Antonína Stavjani. „Asi hlavní příčinou toho propadu byla únava z velkého vypětí,“ říká Stavjaňa, sám bývalý špičkový hráč. Podle něj se to jasně ukázalo v prvních zápasech letošního roku. I když tým na soupeře fyzicky stačil, nezvládal situaci psychicky. „Sebemenší chyba se projevila. Například v zápasu s Chomutovem dostal tým dvě branky a doslova se sesypal,“ popisuje situaci, která vyvrcholila předligovým zápasem s Kladnem, trenér Energie. „Pomohlo zavedení krizového scénáře, kde už se uvažovalo i o možných tradech hráčů,“ říká Stavjaňa s tím, že následný zvrat ukázal, že Energetici znají cestu k návratu. Zvýšení jejich sebevědomí pak pomohla i úprava velikosti hrací plochy v nové hale, která týmu umožňuje lepší využití přesilovek. „Takže, pokud se nám vyhnou zranění klíčových hráčů, myslím, že je reálné skončit
v základní části do šesté příčky,“ říká Stavjaňa, ale vzápětí brzdí případné nadšení fanoušků. „Nic jednoduchého to ale rozhodně nebude. Čelo tabulky je hodně vyrovnané, bude se bojovat o každý bod.“ HC Energie Karlovy Vary ale není jen A tým mužů. Klub má také mládežnické kategorie od přípravky až po juniory, které všechny působí v nejvyšších soutěžích pro dané kategorie vypsaných. A sbírají také úspěchy na turnajích mimo ně. „Celkově máme v soutěžích dvanáct družstev a tři přípravky, což je v souhrnu bezmála čtyři sta dětí a mládeže,“ vypočítává Jiří Ryžuk, hlavní trenér Sportovního centra mládeže HC Energie. Výjimečnou sezónu zažívají především junioři, kde se zásadně mění struktura celé soutěže. Ta se z dosavadních 22 týmů bude zužovat na 18, a aby tým zůstal s jistotou v soutěži, musí ukončit základní část nejníže na dvanácté příčce. V době závěrky časopisu se dělil o druhou a třetí příčku s pražskou Slávii za prvními Vítkovicemi. Souběžně s tím se ale v českém hokeji vede intenzivní diskuse na téma, zda mají soutěže mládeže být sestupové či nikoliv. Podle Ryžuka by bylo lepší, aby i kvůli možnému ovlivňování výsledků tento systém z mládežnického hokeje zmizel. „A místo
něho nastoupila nesestupová soutěž extraligových farem.“ Práce juniorů, podložená herními výsledky, je ale pro Energii klíčová i proto, že právě z juniorských řad se rekrutují nové posily mužského A týmu. „Letos již mezi oběma mužstvy pendluje například sokolovský odchovanec Martin Rohan,“ říká Ryžuk s tím, že mezi kandidáty na možné zařazení do extraligové soupisky je například i Michal Vachovec nebo Jaromír Kverka mladší. Solidními výsledky se ale mohou chlubit i mladší ročníky. Starší dorost momentálně bojuje v polovině soutěžní tabulky, mladší dorostenci ji pak dokonce vedou se značným náskokem a jsou na nejlepší cestě k postupu do finále. V čele skupin zůstávají i kluboví žáci v páté, šesté a osmé třídě, sedmáci pak jsou aktuálně na třetí příčce. „Daří se samozřejmě i přípravkám, ale zde nijak na výsledky netlačíme. Tam jde hlavně o zábavu,“ konstatuje hlavní trenér. K vzestupu formy mládežnických týmů podle něho hodně pomáhá i rostoucí zájem rodičů a dětí o hokej. Zájem je totiž mnohem větší, než kolik vůbec tým je schopen přijmout zájemců, a tak se vybírají jen ti nejlepší. „Samozřejmě tomu výrazně pomohl loňský titul i přesun do nové haly, kde máme
X Antonín Stavjaňa věří, že jeho svěřenci mají sílu k návratu na špičku extraligy
špičkové tréninkové zázemí,“ říká Ryžuk, podle kterého tak v oblasti práce s mládeží řeší dlouhodobě HC Energie pouze jeden zásadnější problém. V regionu neexistuje žádná střední škola se sportovním zaměřením. „Nicméně věřím, že i to se podaří časem nějak vyřešit.“ (red)
X Již neodmyslitelně patří k předvánočnímu dění v Sokolově také adventní večery Občanského sdružení Chráněné bydlení Sokolov. To pomáhá lidem s mentálním handicapem se co nejvíce začlenit do běžného života. Letošní večer měl ve svém názvu číslovku 15. A jako vždy zaplnil klášterní kostel sv. Antonína Paduánského do posledního místa
X Hned dva primáty měl letošní adventní koncert Dechového orchestru Základní umělecké školy Sokolov a orchestru ZUŠ Toužim. Společné vystoupení, které proběhlo už po páté, totiž bylo poprvé v duchu tradičních českých koled. Doposud totiž oba soubory hrály, kvůli nedostupnosti notového materiálu pro tak velké těleso, především zahraniční sváteční produkci. Premiérově pak letošní koncert doprovodil svými hlasy také sokolovský pěvecký sbor Zvonek. ZUŠ Sokolov patří k organizacím dlouhodobě podporovaným společností Sokolovská uhelná
Šéfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakční rada: předseda – Ing. Miroslav Mertl, členové – Ing. Josef Michalský, Vladislav Podracký Foto, není-li uvedeno jinak, SU – Vladislav Podracký Adresa redakce: Kancelář GŘ, Staré náměstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty:
[email protected] Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK ČR E 12592 SOKOLOVSKÁ UHELNÁ www.suas.cz
str. 8 |
SU_zpravodaj_11-12_2010.indd 8
16.12.2010 16:00:27
