I ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013

I ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 1 Úvod 1.1 Předmět řešení Zpracovaná koncepce vyjadřuje zájmy Olomouckého kraje v oblasti rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013. Koncepční materiál vychází z Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, Programového prohlášení Rady Olomouckého kraje, ze schváleného územně plánovacího podkladu, Územního generelu dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje. Cílem koncepce je stanovení postupu při rozvoji silniční sítě na území kraje. Dokument slouží pro uplatňování zájmů kraje ve vlastní rozhodovací činnosti, při správě a rozvoji silniční sítě ve vlastnictví kraje, v úzké koordinaci při uplatňování cílů kraje vzhledem k silničním správním orgánům státu. Současně je také jako podkladový materiál pro aktivní získávání podpory ve prospěch zájmů kraje.

1.2 Výchozí podklady Jako základní výchozí podklady, s předpokladem využití pro tuto práci byly požity: -

Kategorizace silniční sítě a výsledky sčítání dopravy na silniční síti – ŘSD, Koncepce rozvoje silniční sítě do roku 2005 Olomouckého kraje, východiska, analýza, Zásobník akcí na silnicích II. a III. tříd – Olomoucký kraj, březen 2002 a „Bílá kniha“ silnic I. tříd – ŘSD, Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Střední Moravy, Územní plánovací podklad – Územní generel dopravy, silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje, Modernizace silniční sítě Olomouckého kraje 2006 – 2008, Analýza železničních přejezdů na regionálních silnicích a návrh na opatření pro zlepšení jejich bezpečnosti, Studie hlukových účinků na regionálních silnicích Olomouckého kraje, Projekt nízkonákladových opatření pro zvýšení bezpečnosti na regionálních silnicích v roce 2006.

Tato část obsahuje shromáždění dostupných podkladů a shrnutí dopravních záměrů v území kraje dle přijatých územně technických podkladů (UTP) a schválených územních plánů obcí, měst a vyšších územních celků. Další podklady a materiály, které byly prostudovány a využity: -

obecné zásady odstraňování závad pozemních komunikací (teze z TP 131 Zásady pro úpravu silnic vč. Průtahů silnic obcemi), struktura výdajových položek na výstavbu, rekonstrukci a opravy silniční infrastruktury, dostavba komunikační sítě na území Olomouckého kraje, stavby dle platné územně plánovací dokumentace, Výstavba a obnova dálnic, vybraných rychlostních silnic a silnic I. třídy v Olomouckém kraji na roky 2005 – 2010 (podklad Ředitelství silnic a dálnic ČR), seznam připravovaných staveb mostních objektů na silnicích II. a III. třídy v Olomouckém kraji, 5


-

-

-

inventarizace vstupních podkladů o stávající a výhledové dopravní síti v kraji a okolí, se zájmem o silniční komunikace, pokrytí území kraje územními plány velkých územních celků, jejich vzájemná návaznost a jejich stav zpracování (aktuálnost), prověření souladu platné územně plánovací dokumentace vyšších územních celků s národní koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury, se zaměřením na silniční síť, charakteristika dopravní, ale především silniční infrastruktury kraje navržené v územních plánech velkých územních celků, inventarizace silničních záměrů ve schválených územních plánech obcí, zvýraznění konfliktů s nadřazeným stupněm územně plánovací dokumentace, inventarizace problémů v území mezi schválenými záměry v územně plánovací dokumentaci a vlastníky nemovitostí, občanským sdružením, ekologickými aktivisty apod., charakteristika stávající silniční sítě v kraji, tj. šířkové kategorie silnic, kvalita jejich povrchu, limitující parametry objektů trasy pro přepravu nadměrných nákladů, zhodnocení ostatní dopravní sítě v kraji, především stávající železniční sítě, ale i např. sítě cyklistických tras atp., výkony všech dopravních sítí – zatížení silniční a železniční sítě, dopravní nehodovost, atd., uzavřené smlouvy a dohody o spolupráci s okolními kraji a státy.

1.3 Používané termíny a zkratky 1.3.1 Používané zkratky AGC AGN AGR AGTC ČD D-O-L DSP DÚR EIB EU HD IAD IDS IDSOK KÚOK MD ČR MHD MMR ČR MÚK OK PAN RPDI ŘSaD ČR SFDI SP SSOK SSZ TEM TEN

evropská mezinárodní železniční magistrála evropská vnitrozemská vodní cesta evropská hlavní silnice s mezinárodním provozem evropská trasa mezinárodní kombinované dopravy České dráhy, a. s. vodní cesta Dunaj - Odra – Labe dokumentace pro stavební povolení dokumentace pro územní rozhodnutí Evropská investiční banka Evropská unie hromadná doprava individuální automobilové doprava integrovaný dopravní systém integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje Krajský úřad Olomouckého kraje Ministerstvo dopravy České republiky městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky mimoúrovňová křižovatka Olomoucký kraj panevropský multimodální dopravní koridor roční průměr denních intenzit IAD ve voz/24 hod Ředitelství silnic a dálnic České republiky Státní fond dopravní infrastruktury stavební povolení Správa silnic Olomouckého kraje světelné signalizační zařízení transevropská dálnice sever - jih transevropské multimodální dopravní sítě

6


TER TINA ÚPD ÚP VÚC ÚPP - ÚG ÚR ÚTP VRT

transevropská železniční magistrála Posouzení potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment) územně plánovací dokumentace územní plán velkého územního celku územně plánovací podklad – územní generel územní rozhodnutí územně - technický podklad vysokorychlostní trať

1.3.2 Používané termíny Homogenizace šířkového uspořádání – změna prostorového uspořádání komunikačního tahu na navrhované parametry při přibližném zachování stávající trasy, kategorie komunikace - šířkové uspořádání definované normovou kategorií dle ČSN 73 6110 nebo ČSN 73 6101 šířkou dopravního prostoru k návrhové rychlosti (např. S 22,5/100). Doplňující znak „M“ označuje kategorie silnic, u nichž je předpokládáno výhledové převedení do sítě rychlostních komunikací pro motorová vozidla (S 22,5/100M), obchvat – přeložka úseku vedeného průtahem přes zastavěné území mimo současně zastavěné území, průtah – vedení komunikace přes zastavěné či k zastavění určené území, přeložka – nová trasa vybudovaná v nové stopě.

1.4 Postup zpracování Koncepce je zpracována v následujících etapách: 1. etapa - inventarizace a vyhodnocení současného stavu dopravní sítě a jejich potřeb, rozbor dostupných podkladů pro definici stávajících výkonů dopravní sítě, průzkumy a rozbory základních údajů o stávající dopravní infrastruktuře, inventarizace a implementace dříve přijatých dokumentů 2. etapa – koncepce a strategie – úvod, úvodní část, širší dopravní vazby (a dílčí rozpracování koncepce a strategie pro silniční hospodářství kraje – bylo zapracováno do I.etapy) 3. etapa – formulace koncepce a strategie - dopravní koncepce a strategie kraje pro všechny druhy doprav, komplexní návrh řešení, při jehož tvorbě budou využity dosud zpracované dokumenty, návrh bude posouzen z hlediska stávajících požadavků a předpokládaných trendů rozvoje 4. etapa – posouzení koncepce z hlediska dopadů na životní prostředí, shrnutí připomínek, dopracování čistopisu bude provedeno v přiměřeném rozsahu v souladu s požadavky orgánu ochrany přírody, při akceptaci již provedených dílčích posouzení připravovaných investic přeložek a novostaveb komunikací II. a III. třídy. 5. etapa – akční plán rozvoje silnic II. a III. třídy v Olomouckém kraji do roku 2010, s výhledem do roku 2013, soupis silnic II. a III. třídy v kraji, které na základě multikriteriálního hodnocení jsou vybrány k rekonstrukci v uvedených letech, financování těchto rekonstrukcí, ale i novostaveb bude z finančních prostředků kraje, z půjčky EIB, z Regionálního operačního programu (ROP), z fondů EU, aj.

7


2 Charakteristika řešeného území 2.1 Vymezení řešeného území, širší vztahy a vazby Řešeným územím je Olomoucký kraj. Rozloha Olomouckého kraje je 5267 km2 (6,5% z celkové rozlohy České republiky), kde žije 635 126 obyvatel1. Kraj zahrnuje pět okresů – Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Obyvatelé Olomouckého kraje žijí v 397 obcích, z nichž má 27 přiznaný status města. Na začátku roku 2005 proběhlo připojení tří obcí (Moravský Beroun, Norberčany a Huzová) z území Moravskoslezského kraje. Na území Olomouckého kraje je v současnosti vymezeno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 19 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. V neposlední řadě jsou na území kraje tzv. Olomoucký kraj a jeho sousedé mikroregiony, tj. sdružení několika obcí, případně i Zdroj: Geografický server měst. V současné době je jich na řešeném území kolem 37. Olomoucký kraj leží na severovýchodním okraji České republiky v severovýchodní části Moravy a Slezska. Jeho severní hranici tvoří 104 km dlouhá státní hranice s Polskou republikou, severovýchodní hranici hranice s Moravskoslezským krajem, na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, jihovýchodní hranici sdílí s krajem Zlínským a na západě s Pardubickým krajem. Vztahy s Polskem jsou intenzivní na severu kraje – zejména v okrese Jeseník – v Javornickém výběžku (vazby na Opolské vojvodství 1,1 mil. obyvatel, s blízkými městy Glucholazy a Nysa - 50 tis. obyvatel). Spolu se Zlínským krajem z hlediska územně správního tvoří Region soudržnosti NUTS II - Střední Morava.

2.2 Přírodní podmínky, ochrana přírody, vodohospodářské zájmy V každém územním celku je vývoj dopravy výrazně ovlivňován přírodními podmínkami v daném území, strukturou obyvatelstva, osídlením a širšími vazbami území na okolí. Z přírodních podmínek to jsou zejména tvary reliéfu a klimatické podmínky. Bližší informace o přírodních podmínkách Olomouckého kraje jsou obsahem přílohy č.1 průvodní zprávy.

2.3 Sídelní infrastruktura, obyvatelstvo, bydlení Sídelní struktura Olomouckého kraje nevykazuje výraznější odchylky vzhledem k průměrným charakteristikám ČR. Řadu specifik a i poměrně velkou diferenciaci v rámci kraje je možno ale najít mezi jednotlivými regiony (okresy). Hustota zalidnění kraje 124 obyv./km2 je mírně pod průměrem ČR (130 obyv./km2). V rámci kraje má nejmenší hustotu obyvatel okres Jeseník ( 59 obyvatel / km2 ) a Šumperk ( 96 obyvatel /km2 ). Podobně i průměrná velikost obce z hlediska počtu obyvatel je v Olomouckém kraji mírně nižší než je průměr ČR.

Kraj 1

Struktura osídlení krajů ČR – relativní údaje Zalidněnost Průměrná plocha (km2) Průměrný počet obyvatel Obyvatel / km2 Obce Katastru Obce Katastru

údaje k datu 31.12.2004

8


ČR celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

130 2 357 102 62 73 92 154 135 116 113 75 160 124 150 229

12.62 496.00 9.59 16.14 14.97 25.11 15.07 14.64 10.62 9.97 9.49 10.92 13.08 13.21 18.46

6.00 4.43 5.26 6.22 5.46 5.29 5.05 6.23 4.95 5.72 5.32 8.30 6.65 8.95 8.89

1 637 1 169 106 978 1 004 1 090 2 306 2 317 1 982 1 229 1 122 711 1 743 1 627 1 983 4 217

778 10 438 536 386 398 486 776 843 573 643 399 1 325 827 1 343 2 031

Zdroj: ČSÚ, rok 2001 Bližší informace o sídelní struktuře,obyvatelstvu a bydlení v Olomouckém kraji jsou obsahem přílohy č.2 průvodní zprávy.

2.4 Nezaměstnanost, pohyb za prací Nezaměstnanost obyvatel je významným omezujícím faktorem rozvoje. Navazuje na ni řada důsledků (nižší sídelní stabilita obyvatel, sociální problémy, malá ochota investovat do bydlení – a to nejen v úzce vymezeném finančním vyjádření). Dlouhodobě silně nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v Olomouckém kraji je výrazným problémem, který ohrožuje sociálně ekonomický vývoj především nejpostiženějších regionů – Jesenicka (Javornicko), Uničova a Lipníku nad Bečvou (Libavá), či mikroregionu Hanušovicka. Bližší informace o nezaměstnanosti a pohybu za prací v Olomouckém kraji jsou obsahem přílohy č.3 průvodní zprávy.

3 Základní dopravní charakteristiky v EU 3.1 Dopravní infrastruktura V Bílé knize Evropské komise z roku 1993 „Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost výzvy a cesty vpřed do 21. století“ se poprvé výrazně zdůrazňoval jako nástroj podpory ekonomického růstu a růstu zaměstnanosti rozvoj dopravní infrastruktury. Uvádělo se tehdy, že rozvoj malých a středně velkých podniků přináší 70 % nárůst zaměstnanosti (nyní se údaj korigoval na 66 %). Malé a středně velké podniky se podílely a podílejí na zaměstnanosti z 50 % a rozvoj dopravních sítí jako svého druhu předpoklad společného trhu by odstranil výrazné překážky ekonomického rozvoje. 3.1.1 Osobní doprava V roce 2000 bylo v zemích EU registrováno více než 170 mil. osobních automobilů, to znamená že během posledního desetiletí došlo ke 180% nárůstu počtu osobních automobilů. Následující tabulka udává přehled celkového vývoje na úrovni využití motorizace. Hustota aut v EU se za posledních 25 let zdvojnásobila a dosáhla 469 jednotek na 1000 obyvatel (k roku 2000). Počet aut na 1000 obyvatel je často používán jako ukazatel pro výpočet standardu životní úrovně.

9


Počet aut (auto/1000 osob) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 : : 394 403 412 422 432 444 455 463 415 422 430 438 445 456 467 478 488 495 408 423 422 427 432 440 448 456 461 463

1991 1992 EU (25 zemí) : : EU (15 zemí) 401 408 Belgie 397 400 Česká : : : : republika Dánsko 309 310 312 310 Německo 489 447 478 488 Estonsko : : : : Řecko 173 177 189 199 Španělsko 322 336 344 351 Francie 417 419 423 430 Irsko 237 242 249 262 Itálie 503 518 521 540 Kypr : : : : Lotyšsko : : : : Litva : : : : Lucembursko 519 532 523 540 Maďarsko : : : : Malta : : : : Nizozemí 370 373 376 383 Rakousko 397 410 421 433 Polsko : : : : (b) Portugalsko 203 203 222 240 Slovinsko : : : : Slovensko : : : : Finsko 384 384 370 368 Švédsko 420 414 409 409 Velká Británie 383 382 371 376 Bulharsko : : : : Rumunsko : : : : Turecko : : : : Island 467 458 439 436 Lichtenštejnsko 590 593 586 596 Norsko 379 378 379 381 Švýcarsko 450 450 448 453 USA : : : 733 Japonsko : 313 327 341 Kanada : : : : Zdroj: http://epp.eurostat.cec.eu.int

295 321 495 267 207 362 434 274 529 338 134 198 568 217 488 366 452 195 374 357 189 372 411 374 196 97 51 445 612 387 459 739 356 445

10

309 330 500 287 218 376 439 291 531 343 155 218 572 220 446 374 464 209 398 373 197 379 413 387 204 106 54 465 622 379 462 750 375 :

329 337 504 306 232 389 448 309 535 350 177 247 582 223 490 380 475 221 424 392 211 379 418 397 208 116 58 487 638 399 469 747 : :

339 343 508 325 247 407 459 322 548 367 200 276 596 216 463 390 487 230 453 410 222 392 428 403 219 125 61 511 646 403 476 752 : :

334 346 516 333 269 425 469 338 556 374 220 309 611 220 480 401 502 240 485 428 229 403 439 414 232 133 64 544 656 407 485 762 : :

335 347 532 339 293 437 476 347 564 386 235 335 626 232 490 411 511 259 514 437 236 412 451 420 247 139 68 565 667 412 493 771 : :

345 350 539 299 312 451 485 359 579 399 249 326 635 244 497 418 521 272 538 444 240 417 452 433 264 146 66 561 682 415 502 : : :

357 351 541 295 331 460 490 371 590 405 265 340 643 259 508 424 495 287 558 459 247 422 453 447 276 136 66 563 683 418 508 : : :


3.1.2 Nákladní doprava Procentuelní podíl silniční nákladní dopravy na celkové vnitrostátní dopravě v zemích EU vyjadřuje následující tabulka. Indikátor je definován jako procentuelní podíl silniční nákladní dopravy z celkové vnitrostátní nákladní dopravy.

Zastoupení silniční dopravy v celkové vnitrostátní nákladní dopravě (%) 1993

1994

:

:

72.2

(s)

72.6

(s)

72.3

(s)

73.6

(s)

74.8

(s)

74.5

(s)

75.5

(s)

76.1

(s)

76.2

(s)

76.5

(s)

EU (státy 25)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

EU (státy 15)

75.6

(s)

75.4

(s)

76.6

(s)

77.1

(s)

76.4

(s)

77.1

(s)

77.9

(s)

77.6

(s)

78.4

(s)

78.9

(s)

79.2

(s)

79.2

(s)

Euro-zóna

73.2

(s)

72.8

(s)

74.3

(s)

74.9

(s)

74.1

(s)

75.1

(s)

76.2

(s)

75.9

(s)

77.3

(s)

77.9

(s)

78.2

(s)

78.4

(s)

73.6 75.4

(s)

73.1 76.7

(s)

74.6 77.4

(s)

75.2 76.4

(s)

74.4 76.7

(s)

75.5 (s) 75.1

(s)

76.5 73.1

(s)

76.3 77.4

(s)

77.3 78.3

(s)

77.9 77.5

(s)

78.2 76.5

(s)

78.4 74.9

:

50.3 91.5 61.6 28.3 98.1 91.5 75.3 90.2

57.5 91.8 63.9 28.7 97.7 90.3 76.5 90.1

Euro-zóna (12 zemí) Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko

(r)

91.9 61.8 20.9 96.8 92.2 75.3 89.9

57.1 65.8 64.3 (r) (r) (rs) 92.3 91.5 91.2 64.3 64.4 65.0 (br) (r) 31.I 30.4 32.7 (s) (s) 97.8 98.2 98.5 (s) (s) (s) 90.2 89.7 91.7 76.4 74.9 75.3 91.7 93.1 94.6

11

(s)

68.8 68.0 69.7 73.3 74.5 75.2 (r) (r) (r) (r) (r) 92.2 92.1 91.8 92.1 92.0 91.4 67.4 66.1 67.2 67.0 67.8 66.9 (r) (r) (r) (r) (r) 32.3 37.3 31.2 30.3 29.1 32.7 (s) (su) (su) (su) (su) (su) 98.4 98.1 98.3 98.5 98.0 97.4 92.1 92.8 93.2 94.1 94.3 94.9 76.8 76.0 77.9 77.8 78.8 79.9 95.1 96.2 96.0 97.1 97.5 97.7


Zastoupení silniční dopravy v celkové vnitrostátní nákladní dopravě (%) 1997 (s) 88.3 100.0 19.4 37.4

1998 (s) 89.1 100.0 24.0 40.4

1999 89.1 100.0 25.4 49.6

2000 89.0 100.0 26.5 46.6

2001 (e) 89.4 100.0 27.4 51.7

2002 (e) 90.4 100.0 (r) 29.2 52.3

2003 2004 (e) (be) 89.5 89.5 100.0 100.0 27.5 28.4 50.0 51.3

Lucembursko 81.4 79.7 85.9 79.7 81.9 (e) (e) (e) (e) (e) Maďarsko 58.9 60.0 58.3 61.3 60.8 Malta 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

83.3 65.8 100.0

86.2 68.2 100.0

87.8 (b) 68.1 100.0

89.6 67.3 100.0

91.5 (r) 65.5 100.0

92.0 (r) 65.6 100.0

90.9 65.9 100.0

64.1 62.2 63.6 64.2 61.4 63.8 64.8 63.4 (s) (s) (s) (s) (s) 52.7 50.8 63.5 64.3 63.7 64.0 66.3 64.8 39.0 40.9 42.6 45.3 48.1 52.9 55.7 56.9 (s) 90.5 91.9 90.3 92.6 91.7 92.5 92.3 92.5 (er) (er) (er) (er) (er) (er) (er) (er) 67.0 67.6 64.9 70.0 67.8 68.9 70.0 70.0 (br) 31.2 47.7 63.7 53.8 52.5 57.8 61.6 53.0 (s) (s) 72.8 71.9 72.3 73.7 72.1 73.8 75.0 75.8 (e) (s) (s) (s) 58.2 58.6 62.0 63.9 64.6 63.5 63.5 63.9

63.0 65.9 (r) 61.1 93.3 (r) 71.3 53.6 75.4 63.6

63.3 (r) 65.8 (r) 62.2 93.1 (r) 68.2 (r) 58.7 76.6 65.6

64.6 67.4 (r) 63.0 (r) 93.0 (r) 68.3 (r) 62.1 75.3 64.5

(r)

65.0 (b) 65.6 (b) 65.8 (b) 94.7 72.2 65.4 76.0 63.9

91.2 92.2 92.3 91.6 90.8 (e) (e) (e) (e) (e) 79.7 80.1 77.3 77.2 76.7 : : : : : (e) 39.4 44.0 42.0 41.4 45.1 92.1 92.1 93.0 93.8 93.6 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 : : 78.0 81.7 82.4

90.0 (b) 52.3 : (r) 42.9 94.3 100.0 83.5

89.3 60.2 75.9 (r) 49.6 95.3 100.0 84.0

89.7 62.9 (r) 76.4 (r) 57.3 95.5 100.0 85.1

89.8 61.7 (b) 76.1 (r) 62.4 94.6 100.0 (r) 86.3

88.1 66.9 76.7 66.7 94.4 100.0 86.2

(r)

38.6 93.4

(r)

39.1 93.4

(r)

39.6 93.4

: :

Itálie Kypr Lotyšsko Litva

Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Turecko Irsko Norsko

1993 (s) 88.1 100.0 11.3 41.0

1994 87.1 100.0 12.8 36.3

1995 88.2 100.0 15.8 41.6

(r) (r) (r) USA 38.8 38.7 38.2 Japonsko : : 92.1 Zdroj: http://epp.eurostat.cec.eu.int

1996 89.2 100.0 15.1 34.1

(r)

38.2 92.4

(r)

39.0 92.6

90.8 90.1 (e) (e) 77.0 77.8 : : 43.1 43.5 94.8 94.8 100.0 100.0 83.6 83.7 (r)

38.9 92.9

12

(r)

38.9 93.2

38.7 93.4

(p)


4 Základní dopravní charakteristika v ČR 4.1 Dopravní infrastruktura Česká republika přes svou relativně malou rozlohu díky geografické poloze v centru Evropy je důležitou součástí v evropském dopravním systému. Kvalitní dopravní síť je podmínkou pro to, aby tranzitní doprava nebyla pro území ČR zdrojem obtíží, ale naopak přínosem. Je to důležité především z hlediska životního prostředí a konkurenceschopnosti. Poměrně hustá síť železnic a silnic ne zcela vždy odpovídá změnám v přepravních vztazích, ke kterým v poslední 15 letech došlo. Dalším problémem je též technický stav infrastruktury. Pokud budeme srovnávat dopravní infrastrukturu ČR se státy EU, pak můžeme říci, že z hlediska hustoty je situace vyhovující a např. u železnic je v některých případech hustota dokonce vyšší. Ovšem z hlediska celkového technického stavu a kvality je situace daleko horší. To je dáno nedostatečnou údržbou. Evropský parlament a Rada přijaly v roce 1996 směrnice Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které určují až do roku 2010 orientaci rozvoje multimodální dopravní sítě na území EU. Na třetí panevropské dopravní konferenci v roce 1997 v Helsinkách byly definovány transevropské dopravní sítě a multimodální popravní koridory ve středoevropských a východoevropských státech 6 trasami multimodálních koridorů I. – IX. Česká republika je bezprostředně zainteresována na modernizaci dvou prioritních transevropských multimodálních dopravních koridorů – IV. multimodální dopravní koridor transevropské sítě v trase: Berlín – Praha – Brno – Břeclav – Bratislava s větví A IV. koridoru v trase: Norinberk – Praha a větve B IV. multimodálního dopravního koridoru v trase: Katovice – Ostrava – Břeclav – Vídeň v železničním spojení, v silničním spojení Katovice – Ostrava – Brno, která prochází těžištěm Olomouckého kraje. Na základě přípravy na přijetí kandidátských zemí do Evropské unie byly zařazeny do sítě TINA, budoucí rozšířené Transevropské dopravní sítě (TEN – Tr), následující prvky dopravní sítě z nichž procházející po území Olomouckého kraje. Tato dopravní síť se vstupem do EU nezměnila. Uvedené trasy (významná část na území kraje je vyznačena silně). Páteřní síť TINA: • Dálnice D47, která je součástí transevropských multimodálních dopravních koridorů, t. j. větev B koridoru VI. (Katovice) – Ostrava – Hranice - Přerov – Brno • Železniční tratě, které jsou součástí následujících transevropských multimodálních dopravní koridorů – koridor VI: (Gdaňsk – Katovice) – Petrovice u Karviné – Český Těšín – Žilina (dočasná trasa, návaznost na koridor V. procházející územím Slovenska) a větev B koridoru VI: (Katovice) – Petrovice u Karviné – Ostrava – Hranice na Moravě - Přerov – Břeclav – (Vídeň/Bratislava) Doplňková síť TINA: a) rychlostní silnice • R 48 Bělotín – Frýdek – Místek – Český Těšín – státní hranice • R 52 Brno – Pohořelice – státní hranice • R 55 dálnice D47 (Přerov) – Otrokovice – Uherské Hradiště – Břeclav • R 43 Moravská Třebová – Brno • R 46 Vyškov – Olomouc

13


b) železniční tratě • 280 Hranice na Moravě – Střelná – státní hranice • 300 Přerov – Brno • 270 Přerov – Zábřeh na Moravě – Česká Třebová Schema vedení 6. multimodálního koridoru na území Olomouckého kraje v kontextu Moravy a Slezska

Zdroj: MD ČR

14


Zdroj: ŘSD ČR

15


V České republice existuje více než 55,5 tis. km silnic a dálnic2 (v roce 2005). Z toho na dálnice připadá 546 km, na silnice I. třídy 6 156 km, na silnice II. třídy 14 699 km a 34 128 km na silnice III. třídy. Dálniční síť dosahuje dosud pouze jedné třetiny plánovaného stavu. Mezi dálnice a nejvýznamnější komunikace náleží i síť mezinárodních silnic podle evropské dohody AGR3 označené písmenem E (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem), jejichž délka činí 2 644 km.

Délka silniční sítě ČR v jednotlivých krajích k 1.1.2005 (km) Dálnice Silnice I. třídy Silnice II. Silnice III. třídy třídy Hlavní město Praha 11 31 30 -

Celkem 72

174

780

2369

6251

9574

Kraj Jihočeský

9

664

1639

3819

6131

Kraj Plzeňský

106

41

1510

3095

5122

-

227

563

1259

2049

29

490

902

2750

4171

Kraj Liberecký

-

329

487

1621

2437

Kraj Královehradecký

-

430

901

2422

3754

Kraj Pardubický

-

445

913

2222

3581

Kraj Vysočina

93

421

1636

2944

5094

Kraj Jihomoravský

124

449

1479

2441

4493

Kraj Olomoucký *)

7,6

427,5

922,7

2206,6

3564,4

Kraj Zlínský

-

337

574

12108

2121

Kraj Moravskoslezský

-

713

744

18868

3344

546

6156

14669

34128

55500

Kraj Středočeský

Kraj Karlovarský Kraj Ústecký

Celkem

*) Olomoucký kraj – aktualizovaný údaj k 1.6.2006

V České republice je ve srovnání se zeměmi EU také malý rozsah samostatných komunikací pro nemotorovou dopravu (cyklostezky). Tyto skutečnosti vedou k značnému počtu usmrcených osob, který výrazně překračuje průměr EU. Následující přehled ukazuje srovnání hustoty silnic a dálnic v České republice a ve vybraných členských zemích. Vypovídá na jedné straně o vysoké hustotě silnic, na straně druhé o výrazném zaostávání rozvoje dálniční sítě v ČR.

2 3

Zdroj: ŘSD, ČSÚ - Silnice a dálnice v České republice 2005 Zdroj: ŘSD - Silnice a dálnice v České republice 2005

16


Hustota silniční a dálniční sítě (v roce 2000) Země

Hustota silnic a dálnic (km/km2)

Hustota dálnic (km/km2)

0,737 0,444 0,675 0,571 0,715 0,389

0,006 0,019 0,032 0,056 0,017 0,015

Česká republika Rakousko SRN Belgie Francie EU-15

Zdroj: Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN) Na železniční síti je v provozu celkem 9 523 km tratí. Z toho dvoukolejných a vícekolejných tratí je 1 878 km. Z následujícího přehledu je patrné, že Česká republika má vysokou hustotu železniční sítě, ale zaostává v elektrifikaci těchto tratí a v počtu dvou a vícekolejných tratí. K největším problémům regionálních železničních tratí ve všech regionech patří jejich zanedbaný technický stav a zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení. Tyto faktory mají za následek nízkou přepravní rychlost na těchto tratích. Porovnání vybraných charakteristik železniční sítě (v roce 2000) v provozu celkem dvou a vícekolejných tratí elektrifikovaných tratí Země (km/km2) (km/km2) (%) Česká republika 0,120 0,024 30 Rakousko 0,068 0,021 60 Belgie 0,114 0,086 78 Nizozemí 0,069 0,047 73 EU-15 0,047 50 Zdroj: Ministerstvo dopravy (MD)

4.2 Doprava Počet přepravených cestujících ve druhé polovině 90. let stagnoval, výrazně se ovšem změnila struktura podle způsobu přepravy. Došlo k výraznému přesunu přepravených osob z veřejné silniční a železniční dopravy k dopravě individuální automobilové. Obdobný přesun byl zaznamenán i v oblasti přepravních výkonů, kde celkový ukazatel mírně stoupal, avšak výkony veřejné silniční a železniční dopravy klesaly. Přepravní výkony osobní dopravy (v mil. osob) 1995 1997 1998 1999 Přeprava cestujících Veřejná doprava celkem - Železniční doprava mimo IDS4 - Silniční autobusová doprava veřejná Individuální automobilová přeprava osob

4 982,0 3 282,0 227,1 644,2 1 700,0

Zdroj: rezortní statistika MD 4

IDS = integrované dopravní systémy

17

4 925,3 3 075,3 202,9 465,0 1 850,0

4 868,7 2 983,7 182,9 456,0 1 885,0

4 982,7 3 052,7 177,0 446,9 1 930,0

2000

2001

4 913,7 2 937,7 184,7 438,9 1 976,0

5 024,6 2 996,5 190,7 435,6 2 028,1


V devadesátých letech rovněž došlo k přesunu značné části přepravních výkonů nákladní dopravy ze železniční na silniční dopravu při mírném poklesu celkové přepravy zboží, ovšem za nárůstu celkových přepravních výkonů o polovinu. Od roku 1995 se výkony veřejné silniční dopravy zvýšily na trojnásobek. V důsledku tohoto vývoje se velmi výrazně zvýšila dopravní zátěž na silnicích a místních komunikacích se všemi negativními vlivy na životní prostředí. Mezioborové srovnání přepravních výkonů nákladní dopravy 1995 1997 1998 1999 2000 Přeprava zboží celkem 692 125 634 703 577 366 540 928 514 902 (v tis. tun) - železniční doprava 108 871 111 379 104 788 90 734 98 253 - silniční doprava 360 644 222 642 201 933 207 763 199 566 Přepravní výkon 55 272 62 460 53 592 54 620 57 343 celkem (v mil. tkm5) - železniční doprava 22 623 21 010 18 709 16 713 17 496 - silniční veřejná 26 577 30 781 24 489 26 039 31 363 doprava Zdroj: MD ČR

5

tkm = tunokilometr; ve výkonech nejsou zahrnuty ropovody

18

2001 537 511 97 218 248 490 57 777 16 882 34 212

I ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

Recommend Documents