ZAVEDENÍ RFID V PODNIKU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomické informační systémy

ZAVEDENÍ RFID V PODNIKU RFID implementation in a company Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Michal Kozub

Autor: Jiří DOBIŠAR

Brno, 2011

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Jiří Dobišar

Náz ev d i p l o m o v é p ráce: Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě: Kat ed ra:

Zavedení RFID v podniku RFID implementation in a company podnikové hospodářství

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. Michal Kozub

R o k o b h aj o b y:

2011

Anotace Předmětem bakalářské práce „Zavedení RFID v podniku“ je seznámit čtenáře s touto technologií a následně provést vybraný podnik možnostmi zavedení technologie RFID včetně kalkulací nákladů a možných úspor. První část je tedy zaměřena na technické specifikace, související hardware a software, možnosti využití, historii a také popis postupu při zavádění RFID v podniku. V druhé části jsou popsány jednotlivé kroky již zmíněného postupu při zavádění v praxi, ve vybraném podniku.

Annotation The subject of the thesis „RFID implementation in a company“ is to introduce this technology and then familiarize chosen company with the possibilities of implementing, including the calculation of costs and potential savings. The first part is focused on technical specifications, related hardware and software, usage, history and a description of the implementation of RFID in the company. The second part describes the steps of the implementing procedure in practice, in the selected company.

Klíčová slova EPC global, postup implementace, procesní analýza, RFID tag, RFID technologie

Keywords EPC global, process of implementation, process analysis, RFID tag, RFID technology

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zavedení RFID v podniku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Michala Kozuba a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 18.května 2011

Autor, Jiří Dobišar

Poděkování Děkuji mému vedoucímu práce Ing. Michalovi Kozubovi za cenné rady a za čas, který mi v rámci tvorby mé bakalářské práce věnoval. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Jaroslavu Matochovi za velmi vstřícný přístup, poskytnutí informací a umožnění přístupu do podniku Vinné sklepy Valtice a.s..

OBSAH OBSAH ........................................................................................................6 ÚVOD ..........................................................................................................8 I. TEORETICKÁ ČÁST ...............................................................................9 1. Čárové kódy ....................................................................................................10 1.1. Historie čárových kódů ................................................................................... 10 1.2. Specifikace čárových kódů ............................................................................. 10 1.2.1. Rozdělení čárových kódů .....................................................................................11 1.2.2. Snímače čárových kódů ........................................................................................12

2. Technologie RFID...........................................................................................14 2.1. Historie RFID .................................................................................................. 14 2.2. Specifikace RFID ............................................................................................ 17 2.2.1. Rozdělení RFID tagů.............................................................................................18 2.2.2. Srovnání RFID a čárového kódu ...........................................................................21

2.3. Využití technologie RFID ............................................................................... 22 2.3.1. Problémy spojené s RFID .....................................................................................24

3. Postup implementace.......................................................................................25 3.1. Zavedení po krocích ........................................................................................ 25 3.1.1. Případ užití ............................................................................................................25 3.1.2. Výběr tagu .............................................................................................................26 3.1.3. Optimalizace umístění tagu ...................................................................................27 3.1.4. Konfigurace čtecího zařízení.................................................................................28 3.1.5. Zodpovědnost za RF znečištění.............................................................................28 3.1.6. Opatrnost s alternativami ......................................................................................29 3.1.7. Výběr antény .........................................................................................................29 3.1.8. Volba čtecích zón ..................................................................................................29 3.1.9. Pilotní projekt, školení ..........................................................................................30

3.2. Náklady na implementaci, přínosy .................................................................. 31

4. Procesy a analýza ............................................................................................32 4.1. Výzkum ........................................................................................................... 32 4.1.1. Kvantitativní a kvalitativní metodologie...............................................................32

4.2. Procesní analýza .............................................................................................. 33 4.2.1. Process Diagram Technique..................................................................................34

II. PRAKTICKÁ ČÁST..............................................................................35 5. Charakteristika společnosti ............................................................................. 36 5.1. Ekonomické informace o společnosti .............................................................. 37

6. Procesní analýza ve společnosti...................................................................... 38 6.1. Popis prostředí.................................................................................................. 38 6.2. Proces aktuálního značení................................................................................ 42 6.3. Proces naskladnění ........................................................................................... 46 6.4. Proces expedice................................................................................................ 47 6.5. Shrnutí analýzy ................................................................................................ 50

7. Vlastní návrh implementace............................................................................ 52 7.1. Výběr tagu, potisk, programování a umístění.................................................. 52 7.1.1. Tagy pro značení kartonů ......................................................................................52 7.1.2. Tagy pro značení palet ..........................................................................................53 7.1.3. Tagy pro značení menších balení ..........................................................................53

7.2. Čtení tagů, umístění a typ antény čtecího zařízení .......................................... 54

8. Shrnutí a kalkulace.......................................................................................... 57 8.1. Náklady ............................................................................................................ 59 8.2. Přínosy ............................................................................................................. 60

ZÁVĚR .......................................................................................................61 Seznam použitých zdrojů............................................................................62

ÚVOD Tato práce se zabývá nejen zavedením technologie RFID do podniku, jak napovídá název, ale samozřejmě i seznámením s technologií samotnou. Práce tedy pojednává i o technických specifikacích RFID, možnostech využití, historii, a dalších informací upřesňující naši představu o této technologii. O jakou technologii tedy jde? Technologie RFID (Radio Frequency Identification) je jednou z nejvíce rozvíjejících se technologií dnešní doby, která slouží k označování objektů či sběru dat. Může například nahradit aktuální čárové kódy, i když je mnohdy vhodnější použít kombinaci těchto technologií. RFID je nasazována v různých odvětvích průmyslu. Mezi organizace, které zavádí tuto technologii, patří například společnosti z oblasti výroby, logistiky, dopravy, obrany i zdravotnictví. Jejich cílem je dosáhnout vysoké úrovně automatizace logistických procesů a vysoké míry přesnosti operací a tím zvýšit efektivitu, snížit provozní náklady a minimalizovat množství chyb způsobených lidským faktorem. Bližší informace seznamující s čipovou technologií spolu s teoretickým postupem zavádění RFID v podniku budou tvořit první část práce. [05] Druhou část mé práce tvoří část praktická, kterou jsem prováděl v akciové společnosti Vinné sklepy Valtice, jež mi poskytla spolupráci, důležité informace a přístup do prostor společnosti. Hlavním cílem práce je analýza možností zavedení RFID v podniku, vytvoření postupu implementace a jeho finanční zhodnocení. Tento postup začíná procesní analýzou v podniku. Díky tomuto úvodnímu kroku budu schopen zjistit vhodné typy jednotlivých komponent a tím i zjistit náklady na implementaci. S náklady jsou spojeny i přínosy, kvůli kterým novou technologii vůbec zavádíme. Je pochopitelné, že by přínosy měly převyšovat náklady. I při hledání odpovědi na otázku, zda se zavedení čipové technologie v konkrétním podniku vyplatí, pomáhá zmíněná procesní analýza. Závěrem budou již známé odpovědi na finanční náročnost celého projektu a zejména možné přínosy z implementace. [01][23] Na základě zmíněného cíle jsem stanovil hypotézy. Zavedení RFID technologie ve Vinných sklepích Valtice je uskutečnitelné. Tímto zavedením se společnosti sníží náklady. První realizace zavádění RFID technologií ve světě ukázaly na přínosy této technologie v podobě lepšího přehledu o pohybu zboží díky možnostem jeho sledování. Proto tato práce je přínosem pro všechny, kteří se chtějí seznámit nejen s čipovou technologií samotnou a jejími možnostmi, ale zajímají se i o možnosti či přímo postup implementace, její náklady a možné přínosy, kterých lze dosáhnout. Přínosem tato práce bude také pro akciovou společnost Vinné sklepy Valtice, ve které se odehrává praktická část.

8

I. TEORETICKÁ ČÁST

9

Často se můžeme doslechnout, že technologie RFID je možným nástupcem čárových kódů. Ve skutečnosti však tento cíl nesleduje. Technologie RFID by měla čárové kódy doplnit o další možnosti, a proto se často využívají v kombinaci. Aby bylo zřejmé, jak čárové kódy fungují a o jaké možnosti je můžeme doplnit, přiblížíme si i tuto technologii.

1. Čárové kódy Čárový kód je doposud nejrozšířenější metoda automatické identifikace, jinak také registrace dat bez použití kláves. Je tvořen tmavými čarami s mezerami a je snímán specializovanými čtečkami, tzv. snímači čárového kódu. Snímače převádí kód již v podobě čísel a znaků do počítače či jiného zařízení, kde probíhá další zpracovávání. Data uložená v čárovém kódu mohou obsahovat téměř cokoli, například číslo výrobce, číslo výrobku, číslo série nebo i jméno určité osoby. [08] Mezi přednosti čárových kódů patří mimo jiné přesnost, rychlost a flexibilita. Přesností vyniká díky snížení počtu chyb při ručním zadávání a dodatečnou kontrolou kódu skrze kontrolní číslici, která ověřuje správnost čtení všech ostatních číslic. Rychlost souvisí také se srovnáním ručního zadávání a snímáním kódů. A flexibilitu zajišťuje možnost tisku kódů na různé materiály, které mohou být odolné vůči mrazu, teplu, obroušení, kyselinám, atd. Nebo mohou být i přizpůsobeny velikostí, například na miniaturní elektronické součástky. [16]

1.1. Historie čárových kódů V roce 1948 vznesl první požadavek na identifikaci produktů ředitel potravinářského řetězce ve Philadelphii. Tímto úkolem se zabývali Bernard Silver a Norman Joseph Woodland. Po pokusech s neviditelným inkoustem uspěli s tiskem čtyř bílých čar na tmavém podkladu. První bílá čára byla základní a ostatní měly vůči ní stálou pozici. Informace byla kódována přítomností nebo absencí jedné či více čar. Kód byl podobný dnešnímu 1D čárovému (lineárnímu) kódu. [12] O rok později vznikl čárový kód. Ve stejném roce si podali tvůrci žádost o patent. Až do roku 1966 však čárový kód nebyl obchodně využíván. Poté jej pro své potřeby začal využívat obchod potravinářského řetězce Kroger v Cincinnati a odstartoval tak jeho masové využívání. [12]

1.2. Specifikace čárových kódů Čárové kódy mívají nejčastěji papírovou podobu. Jsou tisknuty tiskárnami čárových kódů, které jsou řízeny počítačem. V rámci uvedené flexibility však může být čárový kód natisknut na různé materiály, kvůli přizpůsobení se daným podmínkám. Mohou na ně být kladeny

10

mimořádné nároky a mohou být vystaveny teplotním extrémům, mechanickému či chemickému poškozování. Většina čárových kódů nese pouze klíč k vyhledání dalších údajů v databázi externího systému, některé mají kapacitu větší a mohou potřebná data obsáhnout v kódu samotném, čímž si vytvoří nezávislost na externím systému. [07]

1.2.1. Rozdělení čárových kódů V průběhu vývoje se vyvinulo mnoho typů čárového kódu a dnes jich existuje okolo 200. Aktuálně se jich však masově používá přibližně deset. [12] Některé kódují jen číslice, jiné i písmena a některé čárové kódy mohou kódovat i speciální znaky. Jednotlivé typy se liší použitou metodou kódování při záznamu dat, skladbou záznamu a jeho délkou, hustotou záznamu a způsobem zabezpečení správnosti přečtení dat. [07] Čárový kód EAN se používá v obchodních sítích pro označení zboží. Tento typ se používá v rámci EAN International. Kódovány jsou číslice 0 až 9, přičemž každou číslici reprezentují dvě čáry a dvě mezery. Rozlišujeme EAN8 a EAN13 podle počtu čísel. První 2–3 číslice určuje stát (ČR má 859), dalších několik číslic výrobce a poslední číslice slouží pro kontrolu správnosti kódu. Registraci kódu pro výrobce zajišťuje společnost GS1 Czech Republic, čísla jednotlivým státům přiděluje sdružení GS1 se sídlem v Bruselu. [08]

Obr. 1 – EAN kód

Obr. 2 – UCC EAN 128

[www.officialeancode.com]

[www.kodys.cz ]

UCC/EAN 128 jsou průmyslové kódy pro označování obchodních a logistických jednotek. Pomocí kódování Code 128 lze zakódovat 96 ASCII znaků a 11 funkčních znaků. Kód pak může nést mnoho podstatných informací. [16] Code 39 nalézá široké využití až na prodeje v malém. Je přizpůsoben jako norma v automobilovém průmyslu, ve zdravotnické službě, v obraně a dalších odvětvích. Můžeme jím kódovat číslice 0 až 9, znaky abecedy A až Z a 7 speciálních znaků. Každý znak je zde reprezentován pěti čarami a čtyřmi mezerami, což razantně snižuje chybovost čtení. Codabar má naopak úzké využití, a to při označování krevních bank v transfúzních stanicích. Kóduje číslice 0 až 9 a šest znaků. Každý znak je tvořen čtyřmi čarami a třemi mezerami. [08] 2/5 ITF je typ čárového kódu umožňující relativně vysokou hustotu zápisu a je právě díky této vlastnosti využíván pro interní aplikace. Kóduje číslice 0 až 9, každou číslici představuje buď 5 čar nebo 5 mezer. To znamená, že se jednotlivé znaky kódují v párech. 11

První číslice je tedy tvořena čarami a druhá mezerami mezi těmito čarami. Musí proto obsahovat vždy sudý počet znaků.[16]

Obr. 3 – Code 39

Obr. 4 – 2/5 ITF

[www.naxter.com]

[www.logopak.com]

PDF 417 (Portable Data File) je již nová generace čárového kódu. Doposud se jednalo o 1D čárové kódy, kdežto nyní již hovoříme o 2D kódu, neboli dvou dimenzionálním. Oplývá velmi vysokou informační kapacitou a schopností detekce a oprav chyb při porušení kódu. Každé kódové slovo se sestává ze 4 čar a 4 mezer o šířce v rozmezí 1 až 6 modulů. Dohromady je však ve slově modulů vždy 17. Velikost kódovaného souboru může být až 1,1 kB, na rozdíl od 1D kódů, a proto tento typ již nemusí obsahovat pouze klíč, ale i potřebná data. Je tak nezávislý na vnějším systému. Navíc jde kombinovat i s kódy systému EAN. [08] DATAMATRIX je maticový 2D kód tvořen černými a světlými buňkami čtvercového nebo obdélníkového tvaru. Dokáže pojmout až 2 kB, zároveň však maximálně 2335 alfanumerických znaků. Úroveň korekce chyb je volitelná. Doporučuje se zejména u elektronických součástek, například u procesorů nebo čipů, a tvoří standart ve vojenských aplikacích a letecké přepravě. [16]

Obr. 5 – PDF 417 [www.kodys.cz]

Obr. 6 – PDF 417 v kombinaci s kódem EAN [www.carovykod.com]

Obr. 7 – Datamatrix [www.kodys.cz]

1.2.2. Snímače čárových kódů Jak již je uvedeno výše, čárové kódy vytváří tmavé čáry se světlými mezerami, které snímají specializované čtečky a převádí kód na číslice či písmena. Běžné laserové snímače čárového kódu vyzařují červené světlo. To je pohlcováno tmavými čarami a světlé mezery světlo odráží. Snímač vyhodnotí rozdíly v reflexi a přemění je na elektrické signály dle šířky čar 12

a mezer. Elektrické signály jsou následně převedeny na číslice, popř. písmena. Každá číslice či písmeno tedy má svou vlastní definovanou šířku čar a mezer. V dnešní době se navíc začaly využívat i snímače digitální, které čárový kód vyfotí a následně jej dekódují pomocí dekodéru. Hlavní výhodou je podpora mnoha-směrného čtení a čtení 1D i 2D symbolů. [16] Čtení čárových kódů tedy probíhá pomocí snímačů čárových kódů. Ty zajišťují korektní přečtení a předání dat. Snímače dělíme na několik kategorií. Dle principu čtení rozlišujeme čtecí pera, snímače s linear imagerem, 2D imagerem a laserové snímače. Dále mohou být snímače s dekodérem nebo bez něj. Pokud snímač obsahuje dekodér, může být buď s USB rozhraním nebo v provedení emulátoru klávesnice PS2, kdy se dekodér vřadí mezi klávesnici a PC. Zařízení se chová, jakoby byla snímaná data vložena z klávesnice. Tato verze spolu s USB verzí nepotřebují žádné úpravy softwaru. [04] Při volbě snímače čárových kódů je nutné zvážit okolnosti snímání. Pro jaké aplikace budou kódy snímány, jaké kódy budou snímány, v jakém prostředí a jak často. Základním rozdělením je na 1D snímače, ty jsou převážně určeny pro čtení lineárních kódů, například z výše uvedených EAN nebo Code 39, a 2D imagery, které jsou schopny číst 2D kódy, například Datamatrix. [04] Snímače však můžeme dělit dále na:
ruční snímače – lehké, umožňují rychlou práci, dokáží číst 1D i 2D (PDF 417) kódy
bezdrátové snímače – zvýšená odolnost vůči pádu, dlouhá výdrž baterie, rádiový dosah až 30 metrů, čtou lineární i 2D kódy
pokladní snímače  horizontální – všesměrové laserové snímání, vhodné pro obchody s potravinami či lékárny  vertikální – malé, vhodné pro maloobchodní prodejny či lehký průmysl
průmyslové snímače – mohou být i bezdrátové nebo stacionární, vyšší odolnost vůči vnějšímu okolí (prachu, teplotě, vodě, apod.) [04]

13

2. Technologie RFID Zkratka technologie RFID pochází z anglických slov Radio Frequency Identification. Již název napovídá, že se jedná o identifikaci pomocí radiofrekvenčních (RF) vln a to různých objektů či dokonce lidí. Data jsou zapsána v elektronické podobě na čip, nebo-li tag, ze kterého jsou přenášena bezdrátově. Tyto tagy mohou mít různé podoby, od nejpoužívanějších samolepících etiket, přes skleněné kapsle až po přívěsky. Tagy obsahují mikročip a anténu. [10] Tato technologie se řadí do skupiny tzv. automatic identification technologies, kam spadá například také čárový kód, OCR (Optical Character Readers, strojově čitelné písmo) nebo i biometrické technologie. [24] Hlavní novinkou oproti čárovým kódům je možnost identifikace jednotlivých produktů pomocí unikátního klíče. To zajišťuje organizace EPC Global prosazující standart EPC (Electronic Product Code). Systém RFID v sobě ukrývá mnoho pozitiv, na druhou stranu vyvolává řadu otázek, zda je také hrozbou kvůli možnostem zneužití. Záleží také na volbě dané společnosti, jaká data bude tag uchovávat. Zda se bude jednat pouze o základní informace, jejichž únik nijak firmu neohrozí, nebo zda budou tagy obsahovat i informace o výrobě, expedici, atd. Možnosti zneužití této technologie je však značně limitováno dosahem antény a navíc je nevědomé skenování tagů po celém území Evropské Unie nezákonné. [10] Přínosů pro firmu, jež si zavede RFID, může být celá řada. Od časové úspory, vyšší efektivnosti a přesnosti operací až po úsporu finanční. Největší úspěch RFID je díky tomu právě v oblasti řešení individuálních problémů se sledováním hmotného majetku na míru. [10]

2.1. Historie RFID RFID

technologie

není

vyloženě

novou

technologií,

ale

jedná

se

o

využití

elektromagnetických vln a radiového systému. Vychází tedy z práce Michaela Faradaye, Guglielma Marconiho a Jamese Clerka Maxwella z 19. století. Samotný koncept využití radiových frekvencí k odrazu vln od objektů se datuje do roku 1886, kdy prováděl experimenty Frederick Hertz. Tím se dostáváme k radaru, tak jak jej známe dnes. [28] Ten byl vynalezen roku 1935 skotským fyzikem, Sirem Robertem Alexanderem Watson-Wattem, který jako první sestrojil použitelný přístroj, jež dokázal zaznamenat letadla na několik kilometrů. Problém byl však v tom, že radar nerozeznával letadla nepřítele od vlastních. Němci si tehdy všimli změny odrazu radarového signálu při tzv. rolování navracejících se letadel na základnu. To byl, ve své podstatě, první pasivní RFID systém. [21] Ve Velké Británii pak zmíněný vynálezce radaru se svým týmem vyvinul první aktivní identifikační systém IFF (Identify Friend or Foe). V rámci tohoto systému byl instalován 14

vysílač na každé britské letadlo. V momentě, kdy přijal signál z pozemního radaru, začal vysílat signál spojeneckého letadla. Tímto způsobem pracuje i nynější RFID, jak ji známe. Tedy po přijetí signálu transpondérem se signál buď odráží zpět, v tomto případě se jedná o pasivní systém, nebo vysílá signál sám a mluvíme o aktivním systému. [21] V průběhu 50. a 60.let 20.století vývoj pokračoval zejména se zaměřením na využití radiofrekvenční energie k identifikaci objektů na dálku. V 60.letech začaly společnosti využívat k ochraně svého zboží tzv. Electronic article surveillance (EAS). [35] Tento systém se používá i dnes. 1-bitové tagy nabývají hodnot 0 a 1, které ve většině případů představují, zda bylo zboží zaplaceno nebo zda spustí alarm při pokusu z obchodu odejít. [21] V 70.letech pracovalo na RFID technologii mnoho institucí. Mnoho experimentů a významných výzkumů bylo prováděno například v laboratořích v Los Alamos, Severozápadní univerzitě či v institutu výzkumu mikrovln ve Švédsku. První důležitý objev byl prezentován právě v Los Alamos Alfrédem Koellem, Stevenem Deppem a Robertem Freymanem. Jejich práce nesla název „rádiová telemetrie s krátkým dosahem pro elektronickou identifikaci užívající modulovaného zpětného rozptylu“. [35] V lednu 1973 si ve Spojených státech Mario W. Cardullo patentoval první aktivní přepisovatelný RFID tag. [21] Ještě ten samý rok si kalifornský podnikatel Charles Walton, původně výzkumník v IBM, patentoval pasivní transpondér, jenž odemykal dveře bez klíče pouze pomocí ověřování správného identifikačního čísla uloženého na tagu. Jeho nápad odkoupila firma Schlage, která se zámky zabývá a uvedla do praxe doposud využívané přístupové karty. [28] Na systémech RFID technologie pracovala také americká vláda. V téže dekádě byla požádána Národní laboratoř v Los Alamos, aby vyvinula systém na sledování nukleárního materiálu. Vznikl tak koncept, kdy se snímali vozidla pomocí čteček v bránách. Transpondér odesílal čtečkám různé informace, např. o řidiči nebo převáženém materiálu. V polovině 80. let vědci ze zmíněné laboratoře odešli, aby založili vlastní firmu a vytvořili automatický platební systém. Tím byly položeny základy elektronického mýtného, které se v dnešní době využívá na silnicích, mostech či v tunelech. [21][28] Na žádost ministerstva zemědělství vytvořila laboratoř v Los Alamos také pasivní RFID tagy k monitorování dobytka. Žádost vznikla z problému obtížného sledování podávání léků a hormonů nemocným kravám. Tagy čerpaly energii ze čtečky a odrážely zpět upravený rozptýlený signál. Velmi malé zapouzdřené transpondéry ve skle mohly být vstříknuty pod kůži krávy. Pro tyto malé tagy byl vhodný nízko-frekvenční 125 kHz systém. [21] I když se zmíněné nízko-frekvenční tagy zaváděly například i do aut či pro přístupy do budov, postupem času se přecházelo na vyšší radiovou frekvenci, přesně 13,56 MHz. Vyšší frekvence byly totiž nevyužívané, nebyly regulované, nabízely větší dosah a rychlejší přesuny dat. Zejména v Evropě je začaly používat firmy ke sledování kontejnerů a dalšího majetku. V dnešní době je tato frekvence využívána pro přístupové či platební systémy, bezkontaktní čipové karty a také bezpečnostní systémy v autech. [21]

15

V 90.letech 20.století byla patentována inženýry z IBM ultra-high frequency (UHF) RFID systém. Systém nabízel rychlejší přenos dat a větší dosah čtení a to až na cca 6 metrů za dobrých podmínek. IBM tento systém nikdy komerčně nerozšířila a v době finanční krize patent prodala společnosti Intermec, která se zabývá poskytováním systémů s čárovými kódy. Ta RFID systém sice instalovala do několika různých odvětví, od skladů po zemědělství, ale technologie byla kvůli nízkému objemu prodeje a malému množství otevřených mezinárodních standardů stále příliš drahá. [21] V roce 1999 se firmy Uniform Code Council (UCC; nezisková organizace dohlížející na užívání univerzálních kódů u výrobků a na standarty čárových kódů v Severní Americe), EAN International (podobná organizace jako UCC pro Evropu), Procter & Gamble (Evropský výrobce pracích a čistících prostředků) a Gillette zasloužily o založení Auto-ID centra v Massachusettském institutu technologií. [21] Zde dva profesoři David Brock a Sanjay Sarma prováděli výzkum zaměřený na robotiku. Zajímali se možností, jak může robot opticky rozpoznávat a identifikovat okolní objekty. Položili však důležitou otázku. Co když se budou objekty, pomocí tagu, identifikovat sami robotovi? Jejich myšlenkou bylo zachytit na tag pouze sériové číslo, aby udrželi nízkou cenu, a další informace o daném produktu by byly dostupné na internetu v databázi pod daným sériovým číslem. Robot by si tak pouze na základě identifikačního klíče zjistil veškeré informace z externí databáze. [28] Tím Sarma s Brock změnili způsob, jak lidé smýšleli o RFID a dodavatelském řetězci. Dříve tagy byly mobilními databázemi, které nesly více informací o výrobku či sledovaném kontejneru všude, kudy putovaly. Jejich změna byla významná například pro obchodníky, díky možnosti sledování zboží na cestě. [21] V letech 1999 až 2003 pak Auto-ID centrum získalo podporu více než sta velkých koncových uživatelů a také amerického Ministerstva obrany a několika důležitých dodavatelů. Díky tomu se otevřely výzkumné laboratoře v Austrálii, Velké Británii, Švýcarsku, Japonsku a Číně. Byly vyvinuty dva protokoly (Class 1 a Class 0), schéma elektronického číslování výrobků (EPC – Electronic Produkt Code) a architekturu internetové sítě pro vyhledávání dat souvisejících s konkrétním tagem. V roce 2003 držela licenci na technologii společnost Uniform Code Council. Ta, společně s EAN International, založila za komerčním účelem EPCglobal. Auto-ID centrum bylo zrušeno v říjnu 2003 a výzkumné závazky byly přesunuty na Auto-ID laboratoře, neziskové laboratoře s centrálou v Massachusettském technologickém institutu. [21][35] Někteří z největších obchodníků na světě, jako jsou Albertsons, Metro, Target, Tesco, Wal-Mart a také americké Ministerstvo obrany již plánovaly použít EPC technologii pro sledování svého zboží v dodavatelském řetězci a do dalších odvětví se technologie postupně dostávala také. [21]

16

2.2. Specifikace RFID Celý systém RFID se skládá ze tří hlavních komponent. Tagů, čtecích zařízení a tzv. middlewaru. Samotné tagy se pak skládají ze tří částí. Antény, přijímače/vysílače s dekodérem a nosiče informace, tzv. transpodéru. Označení „transpondér“ vznikl spojením dvou slov, „transmitter“ a „responder“, tedy vysílač a odpovídač. Tvoří jej integrovaný obvod. V nízkofrekvenčním systému může obsahovat kondenzátor a cívku, v HF (vysoké frekvenci o 13,56 MHz) cívka součástí být musí a anténu potřebuje v UHF (velmi vysoká frekvence v rozmezí 865 – 869 MHz). Samotnému rozdělení dle frekvenčního pásma se však budeme věnovat níže, v kapitole „Rozdělení RFID tagů“. [09][33] Zmíněné čtecí zařízení, druhá komponenta potřebná k fungování tohoto systému, může mít různé podoby. Buď stacionární nebo mobilní, celé brány či jen ruční. Stacionární čtečky jsou pevně vestavěné v určitém strategickém místě, například ve vstupu do skladu. Disponují externí anténou. Anténa i čtečka jsou tedy zvlášť a jsou využívány zejména ve čtecích bránách, popřípadě na vysokozdvižných vozících. V případě nutnosti lze připojit více antén a zlepšit pokrytí prostoru ke čtení, resp. zápisu. Na druhé straně mobilní čtečky mají anténu i čtečku dohromady v jednom obalu. Velikostí jsou přizpůsobené pro držení v ruce. K osobnímu počítači, kde se data dále zpracovávají, je lze propojit buď USB kabelem nebo pomocí bezdrátové technologie bluetooth. Tyto mobilní čtečky mohou být schopné i hybridního použití a snímat tak nejen RFID tagy, ale i čárové kódy. [14] Tato čtecí zařízení vytváří radiofrekvenční signál, který umožňuje komunikaci s transpondérem. Čtecí zařízení v rámci komunikace může z tagů číst nebo na ně zapisovat data. Zároveň provádí kontrolu pravosti tagu za účelem odhalení podvodů. Mezi hlavní funkci však také patří dodávání energie pro pasivní RFID tagy. Jakmile se totiž transpondér vyskytne v oblasti dosahu čtecího zařízení, tedy radiofrekvenčních vln, indukuje se v jeho cívce elektrický proud. U pasivních tagů se tímto mohou ušetřit náklady na baterii a vydrží i bez ní mnoho let. [14][09]

Obr. 8 – stacionární čtečka RFID

Obr. 9 – ruční čtečka RFID

[www.rfid.vsb.cz]

[www.rfid.vsb.cz]

17

Antény, jako samotný komponent čteček a tagů, můžeme také rozdělit do různých kategorií:
lineárně polarizované antény – soustředí elektrické pole v jedné ose a jsou tím silnější a vhodné pro náročnější prostředí, je však zapotřebí řídit orientaci tagů, protože vertikálně orientovaná lineárně polarizovaná anténa dokáže číst pouze vertikálně orientované tagy; horizontálně orientované čtečky analogicky
kruhově polarizované antény – nejvíce používaný typ, jelikož jsou schopny snímat různě orientované tagy, jsou však slabší než lineárně polarizované
Yagi antény – méně obvyklé v RFID systémech, vytváří velmi cílený a intensivní RF signál, tedy vytváří užší šířku záběru, ale na delší vzdálenosti
close-coupled antény – určeny do prostředí s hustým pokrytím tagů [01] Třetí komponentou je uvedený middleware. Middleware je softwarem, který hraje roli prostředníka, mezi čtecími zařízeními a firemním informačním či řídícím softwarem. Náplní jeho práce tedy je navázání komunikace se čtečkami, dále získaná data filtruje a zpracovává, výsledky uchovává v databázi a následně je poskytuje dalším aplikacím, zejména pak firemnímu systému. Účel middlewaru je zejména sjednotit rozhraní jednotlivých čteček, protože různé čtečky oplývají různými vlastnostmi a tedy i komunikačními protokoly, a zjednodušit správu dat. [14]

2.2.1. Rozdělení RFID tagů RFID tagy můžeme rozdělit například na již zmíněné aktivní, pasivní či nově semiaktivní, tedy dle zdroje napájení. Avšak rozdělení podléhá i dalším kategoriím, a to dle provedení, frekvenčního pásma a možnosti zápisu. [06] Aktivní tagy obsahují vlastní zdroj energie, takže jsou schopny samy vysílat svoji identifikaci. Vlastní baterie však znamená vyšší cenu a větší hmotnost, a požívají se proto zejména pro sledování cennějšího zboží, které je třeba skenovat na delší vzdálenosti, například železniční vozy. Dosah čtení může být i více než třicet metrů. Pasivní tagy naopak vlastní baterii neobsahují a jak je již zmíněno výše ve specifikaci RFID, získávají energii pro komunikaci ze čtecího zařízení skrze vysílané elektromagnetické vlny. Dosah antény je sice nižší než u aktivních tagů, zde se pohybuje okolo šesti metrů, ale pasivní tagy jsou mnohem levnější než aktivní a proto se na tento typ soustředí většina koncových uživatelů. Semiaktivní, resp. semipasivní tagy sice obsahují vlastní baterii, ta je však určena pouze ke zvýšení dosahu snímání. K samotné komunikaci čerpá energii stejně, jako je tomu u pasivních tagů. [22]

18

Rozdělení dle provedení zahrnuje rozmanitost tvarů, rozměrů a materiálu. Vlastní čip tagu udává kapacitu, anténa kvalitu komunikace a zapouzdření tagu ovlivňuje životnost a možnost použití v různých prostředích. Na základě těchto vlastností můžeme rozlišit tzv. smart label, wristband, rfid card, rfid inlay a za zmínku také stojí skleněné tagy. [06]

Obr. 10 – Smart label

Obr. 11 – tiskárna na Smart label

[www.bartech.cz]

[www.eprin.cz]

RFID smart label, v překladu chytrá etiketa, obsahuje dvě vrstvy. Svrchní část je tvořena potisknutelnou částí a spodní vrstvu tvoří tag, který je umístěn na podložce. Tyto chytré etikety se skladují v kotoučích, podobně jako čárové kódy, a potisk se provádí pomocí RFID tiskáren. Na svrchní vrstvu se tak může natisknout prakticky cokoli, včetně čárového kódu. Od běžné etikety je tak téměř k nepoznání. Hlavní využití chytrých etiket je zřejmě až na samotném konci výrobního řetězce. V prodejnách je totiž zboží třeba sledovat v rámci skladování, markování, sledování data spotřeby a zároveň je třeba poskytnout údaje i zákazníkovi, který běžně RFID čtečkou nedisponuje. Ve výsledku by se mohlo docílit například toho, že by si zákazník nemohl nevědomě odnést prošlé zboží. V rámci smart labelu se tagy dělí do tří kategorií dle použité podložky. Pokud je použit polyesterový nosič bez lepidla, mluvíme o tzv. suchém tagu (inlay, suchá vložka). V případě, že je tag umístěn na téže nosiči s lepidlem, tag nazýváme mokrým (wet-inlay, mokrá vložka). A pokud je tag opatřen pouze svrchní papírovou vrstvou o velikosti antény tagu a silikonovou podložku již neobsahuje, jedná se o spojení papír-tag. [03] RFID wristband je náramek na ruku obsahující RFID čip. Využívá se zejména k identifikaci osob ve zdravotnictví. RFID card, neboli RFID karta, je tag umístěný do plastové karty či jiného předmětu typu klíčenky. Využití nachází například v docházkových a platebních systémech. RFID inlay je tag zabudován přímo do produktu. [06]

19

Obr. 12 – RFID wristband

Obr. 13 – tagy ve skleněných kapslích

[www.clevercard.cz]

[www.rfid.vsb.cz]

Skleněné tagy, resp. tagy ve skleněných kapslích jsou určeny pro aplikaci pod kůži. Využívají se v lékařském a veterinářském oboru. Velikost se pohybuje od 10-ti do 30-ti mm, přičemž ve skleněném pouzdře se nachází cívka navinutá z drátu silného 0,04 mm. Tvary mohou být různé, přizpůsobují se stále novým podmínkám využití. [14] Rozdělení dle frekvenčního pásma vyplývá z počátečního stanovení požadavků na jednotlivé vlastnosti tagu. Roli hraje například rychlost čtení a zápisu, dosah signálu či prostor pokrytí. Dle nároků v dané situaci můžeme tedy zvolit vhodnou pracovní frekvenci. [06] 125–134 kHz odpovídá nízké frekvenci (LF) a disponuje dosahem maximálně 0,2 m kvůli malé velikosti antény. Při této frekvenci lze snímat tag i v blízkosti kovu nebo i skrze vodu, ale snímání je pomalé. Využívá se například v docházkovém systému. 13,56 MHz je považováno za vysokou frekvenci (HF). Dosah při této frekvenci je až metr a rychlost snímání dosahuje až deseti-násobku LF (20 kB/s), nicméně snímání skrze vodu je doprovázeno problémy a spotřeba energie je vyšší než u LF. Toto pásmo najdeme například u knihovních systémů, e-peněženky či přístupových systémů. 865–956 MHz je označováno jako velmi vysoká frekvence (UHF). Snímání je rychlé a může probíhat na vzdálenost až 3 metry. Radiové vlny však neproniknou objekty s vysokou vlhkostí a obtížné čtení je i při umístění tagu v blízkosti kovu. Tato frekvence se nejvíce rozrůstá v používání u identifikace zboží a logistických jednotek, a to za pomoci jednotného číselného standartu EPC. 2,45 GHz, 5,8 GHz se nazývá mikrovlnná frekvence (MW). Při těchto frekvencích dosahuje snímání velmi vysoké rychlosti, na druhou stranu vysoká rychlost je doprovázena vysokou spotřebou energie a tagy jsou velmi drahé. Kvůli vyšší spotřebě energie je tato frekvence spojena zpravidla s aktivními tagy. Nejčastěji se s touto frekvencí setkáme ve spojitosti s identifikací vozidel, popřípadě jiných pohybujících se předmětů. [06][14][25] Rozdělení na základě frekvencí spolu se zeměpisnou polohou vytváří další rozdělení.
865–869 MHz platí pro Evropu
902–928 MHz platí pro USA, Kanadu a Mexiko 20


950–956 MHz platí pro Asii a Japonsko [06] Na základě možnosti zápisu nebo také na základě vlastností paměti lze rozlišovat další tři kategorie. Read-Only tagy (RO) mohou být požity pouze pro čtení. Jedná se tedy o tagy podobné čárovým kódům. Jsou naprogramovány ve výrobě a dále již přepisovat nejdou. Paměť většinou dosahuje maximálně 512 bitů a rychlost čtení je až 1000 tagů za sekundu. Write Once Read Many (WORM), neboli zapisovatelé 1x čitelné mnohokrát je také tag pouze pro čtení avšak s tím rozdílem, že tag není naprogramován při výrobě, ale až u prodejce či dodavatele. Paměť bývá stejná jako u RO, ale rychlost čtení je pouze 200 tagů za sekundu. Read Write tagy (RW) disponují velkou kapacitou. U pasivních tagů až 8Kb a u aktivních může paměť dosahovat až 2Mb. Data tagu jsou smazatelná a přepisovatelná a rychlost čtení je až 1000 tagů za sekundu. Mimo tyto tři základní kategorie můžeme narazit také na tagy obsahující jak RO tak i RW paměti současně. Například tagy připojené k paletám mohou zaznamenávat čísla palet v RO paměti, zatímco informace o obsahu palety, které se mění s měnícím se obsahem, mohou být zachyceny v RW paměti. [14]

2.2.2. Srovnání RFID a čárového kódu Nyní, když známe vlastnosti čárového kódu a RFID tagů, můžeme tyto dvě technologie porovnat. Systém EAN označuje výrobky jedinečným způsobem po celém světě. Můžeme díky němu zjistit, ze které země pochází, výrobce či druh výrobku. V rámci RFID technologie byl vytvořen nový standart EPC, pomocí kterého můžeme označit nejen výrobce či druh výrobku, ale každý jednotlivý kus zvlášť. Můžeme tak sledovat každý jednotlivý kus od výroby, přes transporty, prodej a případně i vyřazení na konci své životnosti. [29] Výhody RFID oproti čárovým kódům se dají shrnout do šesti hlavních bodů.
čtecí zařízení nemusí mít optický kontakt s čipem – RFID čip tak může být chráněn vůči vnějším vlivům přímo v obalu výrobku, či může být přímo součástí samotného výrobku
větší čtecí dosah – čtení tagů může probíhat v závislosti na použitém typu až na několik desítek metrů
snímání více tagů zároveň – opět dle použití určitého typu lze dosáhnout přečtení až 1000 tagů za sekundu
možnost změny dat – tedy tag nemusí být pouze naprogramován z výroby a nést jedinou informaci po celou svou životnost, ale lze do něj i zapisovat, resp. přepisovat a informace tak průběžně měnit
větší kapacita – tagy mohou nést mnohem více informací [03]
bezobslužný provoz – čtecí zařízení pracují sama bez nutnosti neustálé obsluhy a může tak šetřit náklady s obsluhou spojené [07] 21

Čárové kódy však mají také své výhody oproti novějšímu systému RFID.
možnost identifikace i bez elektronické čtečky – kód bývá popsán alfanumerickými znaky a není tak třeba čtečky, která by převáděla čárový kód sama
nulový vliv elektromagnetického rušení na čtení – u čárových kódů nedochází k šíření radiofrekvenčních vln
alespoň částečná identifikace při poškození – dojde-li k mechanickému poškození
cena – čárové kódy jsou levnější [03] Již v úvodu teoretické části je uvedeno, že technologie RFID i přes svůj potenciál nemá za cíl nahradit čárové kódy, alespoň tedy ne v blízké budoucnosti. Hlavním důvodem zatím zůstává cena. Nejjednodušší čárový kód lze vytisknout libovolnou tiskárnou a náklady jsou velmi malé, řádově v deseti haléřích Kč, zatímco cena tagu se pohybuje přibližně od 2.50,- Kč za nejběžnější masové RFID Smart labely, a v cenách několika set korun se pohybujeme u špičkových typů. Cena se odvíjí také od odebíraného množství. Náklady na vybavení k oběma technologiím může být stejná, nižší i vyšší. K RFID je třeba dražšího čtecího zařízení, ale není třeba tiskáren k tisku, jako u čárových kódů. Dalším faktorem zasahující cenu tagu je delší životnost díky možnosti přepisování dat. Tím se cena tagu alespoň trochu přibližuje nákladům čárového kódu. [03] V dohledné době tedy budou využívány technologie obě současně. V závislosti na prostředí, požadavcích a dalších faktorech může být jedna či druhá technologie zcela vyloučena, nebo naopak mohou být použity současně, jak to umožňuje právě smart label, který eliminuje většinu nedostatků obou technologií zvlášť.

2.3. Využití technologie RFID Zavádění jakékoliv nové technologie je podmíněno následným efektem. Od tohoto systému lze očekávat dobré výsledky v oblastech, kde je kladen důraz na rychlé zpracování informací. Moderní zpracování a využití informací vede ke zvýšení přesnosti, rychlosti a efektivnosti obchodních, skladových, logistických a výrobních procesů. [07] Protože poměřujeme zisk a náklady spojené s implementací a v minulosti byly náklady RFID čipů vysoké, jejich užívání se rozšířilo pouze ve vnitropodnikových procesech. Náklady však začaly klesat a pokles cen se předpokládá i do budoucna. Proto v současné době nalézají využití i v logistických a výrobních firmách a postupně i v dalších odvětvích. [26] Využití v logistice má své opodstatnění například kvůli často složité cestě distribuce, od výroby přes prodejce až ke svému spotřebiteli. Pro každou firmu, která však stojí jako mezičlánek v tomto řetězci jsou nejdůležitější vlastní operace s produktem a zejména rychlost a přesnost manipulace. Těmito operacemi většinou bývá příjem na sklad, přesuny v rámci skladu a výdej další firmě v řetězci. Díky technologii RFID není třeba načítat každý produkt zvlášť a z minimální vzdálenosti, ale snímání probíhá v rychlosti až 1000 čipů za sekundu a viditelnost nutná není, jak je uvedeno ve srovnání těchto dvou technologií. Pak jsou zde také 22

nároky na přesnost zásobování. S tím souvisí eliminace chyb, například nenačtení všech čárových kódů na paletě, a také již zmíněná rychlost. Problémy s čárovým kódem mohou nastat také v případě, že je poškozen a není čitelný. Oproti tomu RFID tag může být součástí výrobku již od výroby, kde je lépe chráněn. Stejně tak se lze vyhnout problémům se samotným ověřováním, zda je na paletě správný počet kartonů či vůbec počet konkrétních produktů. A v neposlední řadě lze data na RFID tagu měnit a doplňovat tak informace v rámci distribučního řetězce, například logistické zápisy. [26] Ve výrobních procesech nachází čipová technologie také své uplatnění právě díky přesným informacím, které z výroby pomocí tagů získáváme. Z pohledu materiálu spočívá hlavní výhoda v přehledu o spotřebě, času spotřeby, výrobní lince a pracovníkovi. Všechen materiál se totiž v rámci příjmu, výroby a přesunu na sklad může automaticky načítat do systému. Na základě získaných informací lze lépe plánovat objednávky, dodávky, plány výroby, reálné termíny dodání a další výrobní a logistické operace. Navíc je zajištěna zpětná dohledatelnost až na úroveň jednotlivých materiálů a tím i kontrola kompletnosti produktu. Dále je možné sledovat produktivitu strojů v různých časových intervalech, tedy kolik jednotek a za jaký čas stroj zpracoval. V důsledku dochází k snadnějšímu nalezení úzkého místa výroby. Stejným způsobem můžeme měřit produktivitu pracovníků. Informace mohou sloužit k optimalizaci osobního hodnocení a motivaci pracovníka. [26] Další oblastí, kde zavedení čipů má svá opodstatnění je u evidence majetku. Majetek firem bývá často v pohybu a zákonná inventarizace je mnohdy velmi náročná. Většinou je označován čárovým kódem na místě, kde je omezena možnost poškození, tedy v mnohých případech na špatně přístupném místě a manipulace se čtečkami je fyzicky a časově náročná. Výhodou využití čipové technologie spočívá v opakované možnosti číst tagy bez přímé viditelnosti na větší vzdálenosti. Navíc lze na takovém lehce čitelném tagu uchovávat všechna potřebná data jako název, inventární číslo a datum poslední inventarizace a navíc lze sledovat jeho pohyb v rámci instituce v případě vhodném rozmístění čtecích zařízení. Dochází tak ke zvýšení přesnosti evidence, zrychlení procesu inventarizace a zejména ke snížení nákladů na obsluhu, tedy finanční úspory, nehledě na omezení rizika krádeží či ztrát. [26] Za zmínku jistě také stojí obor zdravotnictví, jež je velmi specifickým oborem, protože chyby nemusí působit jen finanční ztráty, ale i ohrozit zdraví lidí. Zaměřujeme se zejména na problémy jednoznačné identifikace pacientů a léků, problémy s evidencí odebraných vzorků krve a s již zmíněnou evidencí majetku. Při identifikaci pacientů se opět můžeme opřít o významné vlastnosti RFID, a to možnost zápisu do tagů, čtení na větší vzdálenosti a bez nutnosti přímé viditelnosti. Pokud pacient získá při vstupu do nemocnice svůj čip, například v podobě náramku, mohou být průběžně zapisovány informace o průběhu léčby nejen do centrálního systému, ale i na čip samotný. Výhodou pak je možnost čtení informací i v místech, kde není možné se na centrální systém připojit. Všechny informace o naměřených teplotách, provedených vyšetřeních, přijatých transfúzích, podávaných lécích, atd. si pacient nese stále s sebou. Navíc můžeme sledovat u specifických pacientů i lokaci a povolit či naopak zamezit přístup pacientovi na různá oddělení. [26] 23

2.3.1. Problémy spojené s RFID Výhod čipové technologie a možnosti využití je celá řada. Avšak stejně jako další technologie s sebou nese i své problémy. Ty v zásadě můžeme rozdělit do dvou kategorií. Technické problémy a problémy spojené se soukromím a etikou. [34] Technické problémy vznikají například při rušení radiofrekvenčního signálu. Rušení může vznikat při výskytu energie na konkrétní frekvenci [34] nebo v blízkosti kapalin a kovů. Dále může docházet ke kolizím čteček, kdy se signály více čteček navzájem ruší. [06] Tag v takovém případě není schopen odpovídat na několik signálů ve stejném čase a je zapotřebí použít vhodné nastavení. Často se v systémech využívá tzv. anti-kolizní protokol, který umožňuje tagům odpovídat čtečkám postupně. Stejně tak může dojít ke kolizi tagů a to v situaci, kdy je v malém prostoru příliš mnoho tagů současně. Při dnešních možnostech rychlosti čtení je však možné přizpůsobit vybavení a zvolit vhodný typ pro dané využití a vyvarovat se tak těmto kolizím. [34] Zásadní problémy, které vyvolávají společenské diskuze v mnoha zemích světa, je otázka soukromí a bezpečí. Veřejnost vidí problémy například v tom, že tag lze číst i po opuštění dodavatelského řetězce. Teoreticky tedy není problém, aby si případný zloděj prošel kolem vašeho domu a načetl si informace o potencionálním lupu. Vzdálenost čtení, jak již víme, je různá a navíc mnohdy dosahuje i vyšších výkonů, než se uvádí. Úplná deaktivace tagů bývá také obtížná, protože lze většinou alespoň přečíst výrobní číslo tagu. Užívané argumenty o vzdálenosti či případném možném vypnutí tagu a zamezení této hrozby jsou proto prakticky vyvráceny. A nejedná se pouze o možnost čtení jednotlivého majetku v domech, ale i možnost čtení objektů, které máte zrovna u sebe, tedy dokladů, platebních karet, a dalších věcí, označených čipovou technologií. Na trhu se sice již objevují odstíněné peněženky, avšak doklady i platební karty při použití je třeba vyndat. Toto zneužití sice může být nepravděpodobné, ale zároveň je jednoduché. [32] S tímto problémem souvisí i fakt, že tagy v mnohých případech nelze jednoduše odstranit. Mohou být přímou komponentou produktu, například kvůli zmiňované ochraně před poškozením. Vzhledem k tomu, že čip nemusíme být schopni odstranit, nemusíme ani vědět, kdy je čip čten a kým. I přes možné výhody jsou tyto situace vnímány jako narušování soukromí. Horší situace může navíc nastat v případě, kdy je unikátní kód čipu spojen s konkrétním číslem platební karty. V takovém případě se jedná o závažný bezpečnostní problém, který nám může přivodit mnohem více potíží než přínosů. [34]

24

3. Postup implementace Při implementaci si pokládáme mnoho otázek, které je třeba zodpovědět, aby výsledek zavedení nové technologie byl co nejpříznivější. RFID nemusí přinést stejný užitek ve všech oblastech či konkrétních procesech. Obecně platí, že nelze automatizovat chaos, jinak řečeno RFID je možné smysluplně nasadit jen tam, kde jsou dobře definované a zvládnuté procesy. Ani to však nemusí stačit. Je třeba proto volit různé typy tagů, čtecích zařízení, mnohdy různé typy kombinovat nebo použít kombinace i s čárovým kódem. [29]

3.1. Zavedení po krocích Existuje mnoho rad, které je dobré při implementaci sledovat. Úvodním stanovením si svých cílů můžeme dosáhnout lepší představy o potřebných vlastnostech čipů, čteček, a dalších komponent systému. Stejně tak můžeme díky jasně daným cílům udržet pozornost na tom, co je vskutku důležité, a neodbočovat zbytečně k něčemu nepotřebnému. Dále musíme porozumět vlastnostem technologie RFID a jednotlivých komponent. Již jen logickou znalostí by mělo být, že tag musí být v dosahu čtecího zařízení, jinak systém nebude fungovat správně. Jaké typy pro to použít však již vyžaduje hlubší vědomosti. Je třeba si také uvědomit, že bez změn procesů zavedení možné nebude. Ať už to budou nové procesy, například zavedení značení, čtení čipů nebo zpracování dat, nebo přizpůsobování procesů pro dosažení lepších možností čtení. [18] V rámci snížení rizika projektu zavádění čipové technologie se můžeme držet několika bodů ověřených v praxi zaváděním několika systémů napříč různých odvětví. [01]

3.1.1. Případ užití Začít je třeba definováním cíle, čehož chceme dosáhnout implementací. Určujeme tedy případ užití pro konkrétní situaci. Zda potřebujeme sledovat produkt putující distribučním řetězcem, určit pozici konkrétní věci v konkrétním čase, pozorovat materiál ve výrobě až po konečný produkt nebo se snažíme o vyšší bezpečnostní standarty. Po určení případu užití dokážeme určit, co je třeba značit. Budou-li to jednotlivé produkty, balení, celé palety nebo vše zvlášť. První na řadě je analýza prostředí, kde se bude technologie zavádět. Pomůže nám to identifikovat možné problémy spojené s radiofrekvenční komunikací a potencionální elektromagnetické rušení. Také budeme schopni určit rozmístění antén, tedy pokrytí RF vln, možnosti napájení a rozvedení kabeláže. V souvislosti s našimi cíly také zjistíme požadavky na vybavení a optimální rozmístění dalších komponent, tedy čtecích zón a míst zpracovávání dat. Dále budeme vědět množství, popřípadě i jaká data potřebujeme na tag ukládat. Také můžeme zjistit jaké stávající vybavení můžeme použít v kombinaci se zaváděnou technologií. Například kontrolní stanice může kontrolovat váhu a příslušné identifikační číslo 25

tagu a v případě neshody je produkt odmítnut. [01] V souvislosti s aktuálním vybavením je třeba zjistit, jaký systém firma využívá a jakým hardwarem již disponuje. Následují pak otázky, jakým způsobem bude systém schopen zpracovávat informace či komunikovat s middlewarem. [18] Jestliže jsme dokončili základní analýzu cílů a prostředí, určili přibližné potřebné pokrytí a dalších komponent, můžeme začít určovat další faktory jako typ a množství tagů, čtecích zařízení, antén či čtecích bran. [01]

3.1.2. Výběr tagu Díky analýze přibližně víme, jaký typ tagu hledáme, resp. co od něj čekáme. S množstvím variant však může být výběrový proces velmi složitý a zpravidla se kritéria volby koncentrují na tři základní. Náklady, velikost a výkon. Vezmeme-li úvahu pasivní čipy, pak nás cena a velikost budou zajímat asi nejvíce. Cena pasivních čipů za několik posledních let výrazně poklesla. Hlavní příčinou tohoto poklesu byly technologické zlepšení, optimalizace výrobního procesu, standardizace a zejména používané množství. Právě díky menším nákladům na kus při velkém množství je možné vytvářet úspory z rozsahu výroby. Velikost tagu úzce souvisí s věcí, která bude označena, přičemž velikost není jediným rozhodujícím faktorem. Také v závislosti na materiálu dané věci se následně rozhodujeme, jakou velikost a typ tagu použít. Je pravidlem, že menší tagy jsou méně citlivé a disponují menším dosahem čtení, ale také většinou platí, že větší dosah v rámci případu užití ani není potřeba. V dnešní době je však možné použít i nové křemíkové tagy s velmi výkonnou anténou, díky čemuž i při malé velikosti dosahujeme velkého výkonu. Předpoklad, že menší tagy jsou levnější, však není správný. Je třeba se zaměřit spíše na zmíněné množství a další nároky v rámci našeho případu užití. Výkon je také důležitým faktorem. U některých věcí, jako například vlaky, je třeba možnost čtení i na několik desítek metrů. Zde se nejlépe uplatní větší tagy s vysokou citlivostí a dosahem čtení. Mimo dosah čtení je však nutné zvážit materiál značené věci. Budeme-li značit vodnaté produkty v rámci palety, jsme v našem výběru omezeni pouze na několik nejvýkonnějších a nejcitlivějších tagů. U obzvláště náročných materiálů, například kde dochází k rozlaďování antény a tím posunutí frekvence, což má za důsledek nižší výkon, se doporučuje použít tag s velkou šířkou frekvence. Většinou se jedná o rozmezí 860MHz až 960MHz. Často se také používají v prostředích, kde se nachází mnoho čtecích zařízeních o různých frekvencích nebo pro produkty určené k exportu kvůli zajištění správného fungování i v jiné zemi. [01] Důležitý je u tagů také výběr způsobu, jakým bude na danou věc aplikován. Mnoho firem používá tzv. metodu „slap-`n-ship“, u které jsou běžné stolní programovací tiskárny. Tagy jsou zde připraveny a ihned manuálně aplikovány, což vyžaduje velkou pozornost. Je pravda, že investiční náklady na tento způsob jsou malé, stále se však jedná o náročnou 26

činnost spojenou s vyššími náklady na obsluhu. Navíc je tento proces umístěn většinou na konci výrobního či dokonce balicího procesu, a firma tak přichází o cenné informace o výrobním procesu a vnitřní návratnosti investice. Oproti tomu jsme při užití automatizovaného procesu označování nuceni vynaložit vyšší prostředky při zavedení, ale docílíme snížení nákladů na obsluhu, získáme tím přesné označování na stále stejném místě, což často vede k vyššímu výkonu a snadnějšímu čtení. Dále nám nabízí řešení například při zvýšení objemu produkce, kdy manuální označování nemusí stačit rychlosti procesu. [01]

Obr. 14 – příklad automatizovaného značení [www.rfid-epc.cz]

Aplikace tagu úzce souvisí i se zmíněným materiálem označované věci či jejího balení. Jak vlastnost produktu, resp. materiálu, může ovlivnit výkon čipu, tak i balení produktu. Voda například v syrovém dřevě, vlhkých ubrouscích, kosmetice a mnoha dalších produktech díky svým fyzikálním vlastnostem absorbuje RF energii a okrádá tak RFID čip. Kov je obzvláště zajímavý, protože může při vhodném připevnění tagu jeho výkon zvýšit a naopak při nevhodné aplikaci i snížit. A aby toho nebylo málo, některé materiály mají jak absorpční, tak i vodivou vlastnost. Klíčovým rozpoznávacím faktorem takových materiálů je černá barva. Například uhlík nebo grafitem impregnované plasty mohou radikálně snížit výkon čipu. Typickým příkladem jsou plastové boxy pro ochranu citlivé elektroniky. Na zvážení jsou také varianty tzv. „near field“ a „far field“. V první variantě, nebo-li blízkého pole, jsme v situaci, kdy šířící se RF vlny oslabují velmi rychle. Tento typ se hodí mimo jiné na čipové karty pro kontrolu přístupu, kde nedochází k rušení. Obecně platí, že čtecí vzdálenost je limitována přibližně jednou vlnovou délkou, přičemž u UHF je jedna vlnová délka zhruba 30cm. Oproti tomu u druhé varianty, dalekého pole, RF vlny opadávají ve zvyšující se vzdálenosti mnohem méně. Tento typ se pak používá spíše pro čtení balíků, palet. Opět tedy volba závisí na konkrétním případu užití. [01]

3.1.3. Optimalizace umístění tagu Ve srovnání čárového kódu s RFID technologií jsme se dozvěděli, že není nutná přímá viditelnost čtečky s tagem. Dále víme, že některé materiály mohou RF signál oslabovat, jiné 27

materiály při vhodném použití naopak zesilovat. Značíme-li balík a umístíme čip na spodní stranu krabice, pak velmi záleží i na obsahu balíku. V případě produktů obsahující vodu bude lepší čip umístit tak, aby byl mezi čtecím zařízením a produktem. Naopak u materiálů typu folií a kovu se může signál procházející skrze produkt zesílit. Umístění čipu tedy ovlivňuje i dosah čtení. Obecně platí, že bychom měli umístit anténu tagu stejným způsobem, jako anténu čtečky. Tedy je-li anténa čtecího zařízení umístěna vertikálně, je třeba tag umístit také vertikálně. Toto pravidlo platí zejména pro lineárně polarizované antény čtečky. Dalším doporučením je označovat jednotlivé balíky na paletě asymetricky. Jinými slovy, je vhodné vyhnout se středu balíku. V případě, že se dostanou dva či více tagů do vzájemné blízkosti, může se vytvářet stínění, kdy se kryje jeden čip za druhý. Avšak i zde se postupem času nachází řešení v podobě RFID tagů na křemíkové bázi a jinými druhy antén. [01]

3.1.4. Konfigurace čtecího zařízení Protokol EPC Gen 2 nabízí mnoho příležitostí pro optimalizaci výkonu. Stejně jako tomu je u digitálních aparátů, některé čtečky mají předdefinované módy a stejně tak i možnost osobního nastavení. Pro všeobecné užití je obvykle přijatelná předdefinovaná konfigurace. V případě dolaďování určitých parametrů je třeba být plně obeznámen s daným přístrojem, aby nedošlo ke zhoršení výkonu namísto zlepšení. Výběr čtečky je velmi důležitý, a i když mohou současná čtecí zařízení fungovat dobře, existuje mnoho druhů a výrobců, díky kterým vzniká mnoho rozdílů v jednotlivých modelech. Je třeba se proto poradit se specializovanou firmou, která již má zkušenosti s použitím konkrétních typů v konkrétních prostředích. Je nutné nespoléhat se pouze na hodnocení čtečky, protože se čtečka dále optimalizuje, například za účelem čtení tagu pouze jednou. Tímto lze dosáhnout i snížení množství transferů dat v rámci sítě, a zlepšit tak výkon systému. [01]

3.1.5. Zodpovědnost za RF znečištění Na první pohled nemusí být z nadpisu podkapitoly zřejmé, o jaká další doporučení při implementaci této technologie jde. Jedná se zejména o vzájemné rušení čtecích zařízení, rušení čteček WiFi signálem bezpečnostního systému či starší přístupové body WiFi. Doporučení se tedy týká hlavně rozmístění a odpovědnosti vůči okolí v rámci správné volby dosahu čtení. V případě několik čtecích zařízení na malém prostoru lze použít čtečku nabízející tzv. husté čtení (Dense Leader Mode) [01], které umožňuje čtečkám přeskakovat po kanálech o konkrétním frekvenčním spektru. Čtení může být vyžádáno a pokud čtečka slyší, že daný kanál používá jiné čtecí zařízení, přeskočí na kanál jiný. [23] 28

Odpovědným chováním při rozmísťování a volbě typů různých komponent lze proto dosáhnout snížení rušení či nebezpečí neoprávněného čtení.

3.1.6. Opatrnost s alternativami Nabídka dodavatele technologie RFID je často optimalizována a certifikována pro splnění charakteristik systému jako celku. Je proto velmi důležité být opatrný při částečném odchýlení se od takové nabídky, ať už jiným než doporučeným nastavením či doplňkovými komponenty. Například systémy většinou používají lineárně polarizované antény, jejichž výkon je stanoven v jiných jednotkách než kruhově polarizované antény. Použitím jiné antény se vystavujeme potížím spojeným s jiným výkonem, než na jaký je systém nastaven. Stejně tak se vystavujeme možným problémům, budeme-li zavádět dlouhé prodlužovaní kabely, ve kterých může docházet ke ztrátě energie. Pokud je to nezbytné, je třeba použít nízko-ztrátové kabely k zamezení snížení výkonu. A naopak, pokud má anténa předepsanou délku kabelu a použijeme kabel kratší, může dojít k vyšší RF energii nad vyhovující úroveň. [01]

3.1.7. Výběr antény Zdi, budovy, podlaží a okolní prostředí ovlivňuje výkon antény, její zaměřování a cílení RF energie. Jak jsem již uvedl v kapitole o specifikaci RFID, běžně se uvádí čtyři typy antén. Lineárně polarizovaná anténa se používá v případech, kde je možná kontrola orientace tagů. Díky svému výkonu se hodí pro vzdálenější čtení i pro čtení balíků na paletě. Kruhově polarizované antény nedosahují takového výkonu co předchozí typ, avšak není třeba orientovaní tagů. Proto nachází své uplatnění v případech, kdy není možná kontrola orientace. Yagi antény nejsou běžně používané. Vytváří sice intenzivní RF energii, ale záběr je velice úzký. Proto se hodí na čtení na velké vzdálenosti. A tzv. close-coupled antény jsou vhodné pro prostředí, kde je mnoho tagů na malém prostoru díky tomu, že soustředí energii do blízkého okolí čipu. V situaci, kdy potřebujeme zjistit i relativní vzdálenost od antény, můžeme použít antény, které umožňují nezávislého nastavení výkonu. Nastavíme-li výkon na maximum, dále na nižší hodnotu a dále ještě na nižší, pak dostaneme 3 výsledky načtení různých tagů, které lze lehce rozdělit do tří konkrétních vzdáleností. [01]

3.1.8. Volba čtecích zón Opět se zde opřeme o náš případ užití, resp. analýzu konkrétního prostředí. Vzhledem k tomu, že již známe proces, ve kterém RFID zavádíme, víme, kde jsou čtecí zóny za potřebí a stejně tak můžeme pomocí kreativních řešení vyřešit i obtížné případy. 29

Například, jednotlivá balení produktů lze poměrně snadno číst. Pokud jsou však již dohromady na paletě, může být čtení mnohem složitější kvůli zmiňovanému stínění či složení produktu. V takovém případě je možné umístit čtecí zařízení přímo na balicí stroj, konkrétně na ovinovací stroje, které balí palety do fólií. Díky tomu, že se paleta otáčí a navíc zvedá a následně snižuje, dosáhneme mnohem lepších možností čtení. Tento proces balení palet před jejich odesláním je již ve firmách zpravidla zaveden, a tak může být toto řešení jednoduše integrováno. [01]

Obr. 15 – čtecí brána [www.rfid-epc.cz]

3.1.9. Pilotní projekt, školení V tuto chvíli by měl mít podnik jasno v tom, co od nové technologie očekává a jakým způsobem bude technologii zavádět. Společnost se může rozhodnout pro implementaci sama, tedy školením svých vlastních zaměstnanců, kteří budou schopni projekt realizovat. To však sebou může nést problémy zmíněné v kapitole 3.1.6. Nebo může firma navázat vztah s externí dodavatelskou firmou, která kompletaci systému zajistí. Máme-li již alespoň částečně zavedený systém v podniku, je třeba jej testovat. Testování probíhá zpravidla na rozmanitém vzorku, resp. by měly být otestovány všechny možné situace, které mohou nastat. Chceme-li však testovat nový systém, je třeba nejprve zaškolit personál, abychom dosáhli plnohodnotných výsledků.

30

3.2. Náklady na implementaci, přínosy Hlavní kritérium, které nás u implementace zajímá, je s největší pravděpodobností náklad investice a její návratnost. Všeobecně lze říci, že náklady na zavedení systému RFID jsou často vyšší, než je tomu u systému čárového kódu. Z tohoto vyplývá, že pokud může být systém čárového kódu použit se stejným či podobným výsledkem, nemá zavádění RFID z ekonomického hlediska smysl. To však samozřejmě závisí na daném případu užití. [36] Pouze na teoretické úrovni říci, jaké jsou skutečné náklady na implementaci technologie RFID, však nelze. Jedná se totiž o velmi individuální proces a cena se může pohybovat jak v rámci sta tisíců, tak v rámci několika desítek miliónů korun. Kritériem může být volba dodavatele, velikost firmy, složitost procesů či o jaký proces se jedná, nebo i nečekané potíže s implementací. O přínosech, z hlediska finančních úspor, můžeme říct to stejné. Může se jednat o úspory z nákladů na obsluhu, úspory z optimalizace výrobního procesu, zamezení krádežím či podvodům, nebo naopak zisky z nově dostupných informací. Toto vše záleží na mnoha faktorech prostředí, kde se technologie zavádí. Při znalosti konkrétní situace však můžeme měřit výnosnost investice například pomocí ukazatele ROI (Return On Investments), který poměřuje průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice a náklady na investici. Je odvozen od všeobecně používaných ukazatelů výnosnosti kapitálu. Poskytuje nám rychlou a vysoce názornou představu o rentabilitě investice. [31]

31

4. Procesy a analýza Z postupu implementace uvedeného výše je zřejmé, že pro úspěšné zavedení nové technologie je třeba určit případ užití, s čímž je přímo spojena analýza prostředí a konkrétních procesů. Za podnikový proces se považuje vše, co je souhrnem činností, transformujících souhrn vstupů do souhrnu výstupů pro jiné lidi nebo procesy, používajíce k tomu lidi a nástroje. [30] Zlepšování těchto procesů je v dnešní době nezbytné. V našem konkrétním případě je již zřejmé, jaké přínosy čipová technologie může přinést a s rostoucími nároky je třeba tyto nové technologie využívat. Některé firmy zdokonalují své procesy formou průběžného zlepšování, kdy se sleduje a měří stávající proces a vyplynuvší podměty ke zlepšování se průběžně realizují. Firma tak dosahuje přírůstkového zlepšení. [30] S již zmíněnými rostoucími nároky, zejména z příčiny nových technologií, potřeba zlepšovat podnikové procesy akceleruje. Firmy tak opouští koncept průběžného zlepšování a nahrazují jej metodami rychlého zlepšení svých procesů, resp. dramatickými a průkopnickými změnami. V takovém případě mluvíme o tzv. reengineeringu procesů, kdy je hlavní snahou dosáhnout dramatického zdokonalení v kritických parametrech výkonnosti. Jednou takovou metodou je například BPR (Business Process Reengineering). [30] V první fázi i samotné analýzy je však výzkum, který může probíhat různými formami. Je plánovaný a podléhá přísnými pravidly, aby se zabránilo zkreslení či jiných nepřesností. [20]

4.1. Výzkum Hlavním rysem základního výzkumu je skutečnost, že je prioritně zaměřen na vývoj v oblasti teoretického poznání – řešení praktických problémů a otázek může, ale nemusí být jeho součástí. Dle Easterby-Smitha a kol. [11] Výzkum může probíhat buď formou aplikovaného výzkumu nebo formou akčního výzkumu. V prvním případě se jedná o hledání řešení praktických problémů, v praxi často mívá podobu expertní činnosti pro klienta. V druhém případě se zamýšlená změna již aplikuje do výzkumného procesu. [20]

4.1.1. Kvantitativní a kvalitativní metodologie Metody výzkumu se dále rozdělují na kvantitativní a kvalitativní. U kvantitativních metod postupným ověřováním teorií dospíváme k některým obecným poznatkům a u kvalitativních metod je teorie indukována, přičemž poznatky se týkají konkrétního člověka, skupiny lidí či procesů. Dále, u kvantitativních metod je třeba zajistit korespondenci mezi vědeckými 32

pojmy a objektivní realitou a u kvalitativního přístupu spíše zachycujeme a analyzujeme data. [20] Mezi kvantitativní metody a techniky můžeme zařadit například:
standardizované pozorování – cílevědomé zaznamenávání jevů, tedy vlastní proces pozorování je dopředu připraven a sledují se konkrétní cíle a objekty
strukturovaný rozhovor – dotazováním získáváme validní a reliabilní údaje, výhodou je možnost reagovat na jednotlivé odpovědi respondenta, naopak nevýhodou je časová náročnost
dotazník – písemná forma dotazování
experiment – cílená změna situace a zkoumání reakcí a změn okolí [20] A do kvalitativních metod a technik řadíme:
zúčastněné pozorování o skryté pozorování – sledování situace, objektu či procesu, aniž by o tom zúčastnění věděli o zjevné pozorování – o sledování jsou všichni zúčastnění informováni o přerušované pozorování – sledování opět není tajné, ale pozorování je rozmělněno do více kratších pravidelných úseků
výzkumný rozhovor – proces záměrně vyvolané interakce k získání informací v určité oblasti [20]

4.2. Procesní analýza Procesní analýza je jednou ze základních metod pro mapování procesů ve firmě. Tuto metodu můžeme proto použít jak ve výrobě, tak i při mapování procesů mimo výrobní sféru. Popisujeme zejména účinnost a výkonnost kritických operací obsahujících větší podíl přesunu a překážek. [02] Každá metoda by se měla řídit určitými pravidly a jinak tomu není ani u procesní analýzy. Každý proces má proto vlastní vstup a výstup. Dále transformaci vstupu na výstup zajišťují role a pro každou roli jsou definovány typické aktivity včetně stanovených zodpovědností. Každý proces má mít svého vlastníka. Také můžeme stanovovat parametry, metriky či KPI (Key Performance Indicator), podle kterých posuzujeme kvalitu procesu. [17] Procesní přístup, čili analýza a namodelování sledovaných procesů může přinést jednoznačný efekt v transparentnosti, optimalizaci, podpoře rozhodování, efektivitě práce a flexibilitě. Jinými slovy by měly být informace o všech činnostech vždy dostupné ve správný čas na správném místě a stejně tak by měly být odhalena úzká místa a možnosti k optimalizaci. [17]

33

4.2.1. Process Diagram Technique Process Diagram Technique je jednou z technik modelování procesů. Tato technika poskytuje množinu pojmů, symbolů a pravidel jejich použití a to za účelem jednoduchého popsání podstatných vlastností chování reality. [30] Důležité jsou zejména jednotlivé prvky této techniky pro snadné pochopení znázorněných procesů v praktické části.

Obr. 16 – prvky diagramu procesů [30], str. 202-203 34

II. PRAKTICKÁ ČÁST

35

Z poslední podkapitoly teoretické části víme, že technologie RFID může mít různé přínosy pro různé firmy v závislosti na požadavcích, zaběhnutých procesech, prostředí, materiálu značené věci, a dalších faktorech. Aby bylo možné přiblížit náklady implementace, je třeba se zaměřit na konkrétní případ, tedy konkrétní společnost a proces. Pro svoji práci jsem zvolil společnost Vinné sklepy Valtice, a.s., sídlem Vinařská 407, Valtice. Zaměřil jsem se na proces značení balení lahví, tedy zejména kartonů, a následně palet. Dále proces uskladnění a expedice. Jinými slovy, jedná se o sledování pohybu zboží od výroby, resp. plnění lahví, až po vyskladnění prodaného zboží. Samotné láhve jsou sice značeny také, jak je zvykem nynějšími čárovými kódy, ale kompletní etikety jsou dodávány externími firmami, které tisk zajišťují. Také, při značení těchto lahví RFID čipy, by mohl nastat problém při čtení kvůli materiálu, čili samotného vína. Dále jsem se zaměřil pouze na adjustované vína, tedy vína, které podnik aktuálně značí čárovými kódy.

5. Charakteristika společnosti Akciová společnost Vinné sklepy Valtice byla v roce 1992 privatizována do současné podoby. Podnik pěstuje celkem 15 odrůd a byl i je největším pěstitelem vinné révy na území České republiky. Společnost je kapitálově propojena s akciovou Vinofrukt Dolní Dunajovice, která hospodaří na 420 hektarech vinic. [37]

společností

Obr. 17 – logo společnosti [www.vsvaltice.cz]

V nových výsadbách se společnost orientuje na odrůdy světového sortimentu, jako je Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Rulandské a Sauvignon. Roční výrobu 4 miliónů lahví vína zvládají technologové a sklepmistři pomoci nejmodernějšího vybavení včetně řízeného chlazeného kvašení. Společnost je taktéž významným vývozcem valtických vín do zahraničí, především Kanady, Velké Británie, SRN a dalších. [37] Víno je uloženo jak v historických sklepích v dřevěných i barikových sudech, tak v nově vybudovaných klimatizovaných nadzemních halách v nerezových cisternách. Valtická vína jsou vyráběna v moderních technologických prostorách, včetně řízeného chlazeného 36

kvašení v nerezových cisternách, ale současně dozrávají i ve starých historických sklepích, jak Zámeckém, tak Křížovém. V původním sklepě zámeckém z roku 1430 o současné kapacitě 600 tisíc litrů dnes zrají v dubových sudech především vína červená. Z roku 1640 pochází sklep, pro jeho půdorys nazývaný “Křížový”. [37] Jeho monumentální hlavní šíji dlouhou 120 m křižuje 100 m dlouhé rameno. Sklep pojme přes 1 milion litrů vína uloženého v dubových sudech i nerezových cisternách a zrajícího v 300 tisících lahví, aby získalo nejvyšší jakost odrůdových vín archivních. [37] Kromě rozsáhlého sortimentu vín odrůdových jakostních a vín s přívlastkem, zaměřila společnost svou produkci po vzoru dávných panských sklepmistrů na vína starších ročníků – vína lahvově zralá. [37]

5.1. Ekonomické informace o společnosti Akciovou společnost Vinné sklepy Valtice tvoří průměrně více než 80 zaměstnanců. Jejím předmětem podnikání je hostinská činnost a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Společnost emitovala celkem 60 117 kmenových akcií ve jmenovité hodnotě 1000,- Kč a 6 680 akcií prioritních ve stejné jmenovité hodnotě. Základní kapitál společnosti tedy činí 66 797 000,- Kč. Vlastní kapitál celkem v roce 2009 přesahoval 252 000 000,- Kč. Výnosy z běžné činnosti v roce 2009 přesahovaly 225 000 000,- Kč, přičemž zisk po zdanění činil 15 619 000,- Kč. Společnost vlastní 37,98% základního kapitálu akciové společnosti Vinofrukt se sídlem v Dolních Dunajovicích, 49% základního kapitálu ve společnosti s ručením omezením Valvin se sídlem ve Valticích a po 100% ve společnostech Knížecí vinné sklepy, s.r.o. a Vinova, valtická vinařská s.r.o. obě se sídlem ve Valticích. [19]

37

6. Procesní analýza ve společnosti V rámci procesní analýzy jsem ve společnosti sledoval prostředí, ve kterém se zboží pohybuje, tedy prostory a vybavení, a aktuální značení čárovými kódy. Dále jsem se zaměřil na využití čárových kódů při naskladňování lahví z výroby a aktualizaci informací v systému a stejně tak i při konečném vyskladnění. V souvislosti s touto činností jsem zjišťoval také počet zaměstnanců, kteří s využitím značení zboží dochází do styku. Data jsem shromažďoval kvalitativními metodami, zejména zúčastněným pozorováváním, přičemž o mé přítomnosti byli všichni zaměstnanci v prostoru skladu a výroby obeznámeni, a výzkumnými rozhovory. Jednotlivé procesy jsou znázorněny graficky technikou PDT (Process Diagram Technique).

6.1. Popis prostředí Pro snadnější popis a také vytvoření si představy o prostředí prostor sledovaných procesů budu vycházet z vlastního náčrtu půdorysu (níže). Náčrt jako celek je pouze orientační, nedodržuje přesnou metráž, naopak je více přiblížena zóna balení a značení lahví a palet (místnost s čísli 1-5) oproti jednotlivým místnostem skladu. Náčrt bude také sloužit pro jednodušší upřesnění, kde a proč bych umístil čtecí zóny ve vlastním návrhu. V této podkapitole proto budu odkazovat průběžně na jednotlivé body vyznačené na tomto náčrtu (obr. 20). Na náčrtu lze vidět, že zboží směřuje z oblasti výroby (znázorněno šipkou ve spodní části), kde se lahve plní a skládají do kartonů, na pohyblivém pásu k bodu č.1. Zde začíná celý sledované procesy balení a značení, naskladnění a následná expedice.

Obr. 18 – lepení kartonů přijíždějící z výroby a kontrolní váha (vlevo)

Obr. 19 – balení palety na otočné základně za ochranným plotem

[vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

38

Obr. 20 – náčrt půdporysu [vlastní] 39

Vstupem do prvního procesu jsou tedy kartony s již plnými lahvemi vína. První proces spočívá v uzavíraní a lepení těchto kartonů. Lepení zajišťuje stroj (viz obr. 18 výše). Kartony se následně přesouvají přes pás s váhou, konkrétně SOEHNLE Professional 3030, kde probíhá kontrola množství lahví v balení, popř. dalších nesrovnalostí dle hmotnosti. Posledním stádiem, které se na pohyblivém pásu odehrává je značení kartonů čárovými kódy. Jakým způsobem značení probíhá se budu věnovat níže v podkapitole 6.2. Označené kartony následně přijíždějí, stále na pohyblivém pásu, do místa označeného číslem 2. V tomto místě začíná druhý proces. Zde se totiž označené kartony skládají do jednotlivých řad a kompletní patra, zpravidla o celkovém počtu kartonů 24, jsou přenášeny strojem na paletu. Jakmile jsou na paletě tři patra, celkem tedy 72 kartonů, paleta se přesouvá dále k bodu č.3. Paleta se zabalí do fólie, o což se stará opět stroj. Paleta je při tomto balení umístěna na otočné základně a po manuálním připevnění jednoho konce fólie k paletě

Obr. 21 – počítač s tiskárnou čárových kódů pro palety na stanovišti č.4

Obr. 22 – počítač s ručními čtečkami čárových kódů na stanovišti č.5

[vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

se začne paleta otáčet (viz obr. 19 výše). Zásobník s fólií se navíc pohybuje nahoru a dolů, čímž se paleta zabalí celá. Po zabalení je nutné, aby pracovník manuálně připevnil etiketu s čárovým kódem na paletu a poté je zboží připraveno k uskladnění. Proces skládání kartonů a balení palety je ohraničen ochranným plotem. Bod č.4 znázorňuje stůl s počítačem a tiskárnou čárových kódů. Tato tiskárna tiskne čárové kódy, které se pak ručně umísťují na zabalené palety. Místo s číslem 5 je také stanoviště s počítačem, zde jsou však již celkem 3 ruční čtečky čárových kódů značky Unitech, za účelem kontroly chystání zboží na expedici (viz obr. 21 a 22 výše). Prostory s čísli 6 jsou rozsáhlé místnosti skladu, kam se víno na zabalených paletách vozí na uskladnění. Žádný druh vína však nemá vyloženě své konkrétní skladové místo a vždy se tak uskladní do místa dle vlastního uvážení zaměstnanců. Místnost označená č.7 je z poloviny sklad prázdných palet. Zde se také v místě s číslem 8 přidávají do zásobníku prázdné palety, které si pak stroj bere a skládá na ně jednotlivé řady kartónů, jak jsem popsal výše u bodů 2 a 3. 40

Místnost č.9 je určena pro nachystané zboží k expedici. Do tohoto prostoru se tedy vozí nachystané objednávky a následně se bránou, označenou šipkou, nakládají do nákladního auta externí firmy. Všechny popsané místnosti mají velmi vysoké stropy až na oblast s pohyblivým pásem, tedy v bodě 1, kde je strop vysoký přibližně 2 metry. Jednotlivé brány mezi sklady mají kovový rám a mají rozměry cca 2,5 x 2,5 m. Místnost skladu s číslem 6a má navíc na jedné straně sloupy s vyvýšenou plošinou, čímž se na jedné straně také snižuje strop. Skladové místnosti jsou také pod touto načrtnutou úrovní, tedy v suterénu. Přesun mezi patry je zajištěn výtahem.

Obr. 23 – prostor skladu označen číslem 6c

Obr. 24 – prostor skladu označen číslem 6a

[vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

V prostoru skladu se nachází celkem dva vysokozdvižné vozíky, jeden ruční elektrický paletový vozík a tři ruční paletové vozíky bez pohonu. U stropů je vedena většina kabeláže, zejména však pro osvětlení či kamerový systém. Žádné bezdrátové pokrytí, např. WiFi či jiné, v prostorách skladu zřízené není. Značeným materiálem je víno v kartonech a následně paleta obalená fólií. Víno by mohlo představovat problém, protože, stejně jako každá kapalina, pohlcuje radiofrekvenční signál. V místnosti nad prostorem s pohyblivým pásem (body č.1) se nachází kancelář vedoucího výroby a vedoucího expedice. V kanceláři se nachází další dva počítače pro každého z vedoucích a jedna tiskárna čárových kódů typu Avery Dennison AP 4.4, která slouží k tisku pro malá balení, například balení slámového vína. Všechny počítače jsou staršího typu, opatřeny Windowsem 98 a firemním softwarem Helios.

41

Obr. 25 – prostory od balení palet až po venkovní bránu, kde dochází k vyskladnění, spolu s ručním el. paletovým vozíkem

Obr. 26 – jeden z vysokozdvižných vozíků [vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

O chod skladu a expedice se stará celkem 10 zaměstnanců, včetně vedoucího expedice. Role zaměstnanců jsou rozděleny pouze jemně. Jedna pracovní činnost souvisí s přesunem zboží po skladě. Další s dodatečným manuálním značením, například zmíněného slámového vína. Také je vyčleněna role pro obsluhu balení kartonů a palety včetně značení. A v neposlední řadě role, jež mají na starost vychystávání zboží na expedici.

6.2. Proces aktuálního značení Jak jsem již zmínil, v podniku se rozlišuje adjustované a neadjustované zboží, tedy zboží které se značí čárovými kódy a které nijak značené není. Vzhledem k tomu, že neadjustované zboží nebylo doposud třeba značit, budu se zabývat pouze adjustovanou částí výroby. Značených kartonů je přibližně 600 000 za rok. Použit je čárový kód typu EAN13. Značení na lahvích, resp. na zadní části etikety láhve, je dáno již z tisku, který zajišťují externí firmy v Břeclavi či v Rakousku. Tento kód je přiřazen každému druhu vína a používá se například při chystání objednávky na pouze několik lahví z kartonu.

Obr. 27 – značení kartonů na pohyblivém pásu strojem SATO M-8485Se

Obr. 28 – označený karton [vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

42

Jednotlivé kartony jsou značeny strojem SATO M-8485Se na pohyblivém pásu, označen č.1 na obr. 20 (viz obr. 27 a 28 výše). Tento stroj zajišťuje i samotný tisk čárových kódů. Čárové kódy je potřeba u některých kartonů aplikovat manuálně z toho důvodu, aby na paletě nebyly otočeny dovnitř, ale byly čitelné z vnější strany. Tedy se jedná o první řady kartonů každého patra. Nálepka s kódem se lepí na užší stranu kartonu do vyšší poloviny na střed a je ve vertikální poloze. Velikost nálepky je přibližně 4 x 8 cm.

Obr. 30 – značení palet, zvýrazněno červeně

Obr. 29 – značení palet

[vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

Rychlost tohoto procesu přímo závisí na množství kartonů přijíždějících z oblasti výroby, resp. lahvování. Není však problém, aby tímto procesem projely až dvě desítky kartonů za minutu. Této rychlosti ale dosaženo zpravidla není. Dále se značí každá zabalená paleta s kartony. Velikost etikety je přibližně 14 x 25 cm. Tisk těchto etiket zajišťuje tiskárna u počítače, jež jsem označil číslem 4 na obr. 20. Tiskárna nese označení SATO CL608e a aplikace kódu na paletu probíhá manuálně, zpravidla do vyšší poloviny na střed. Toto označení se však již v této společnosti nepoužívá, slouží pouze pro externí firmy, tedy zejména klienty a dopravce (viz obr. 29 a 30). Celý výše popsaný proces značení kartonů a palet včetně jejich balení je znázorněn na obr. 33 níže. O správný chod procesu se stará zpravidla jediný zaměstnanec, přičemž většina dílčích procesů je plně automatická a nevyžaduje osobní obsluhu. Samotnému procesu však ještě předchází nastavení konkrétního značení, resp. výběr správné etikety dle druhu dávky, která se bude lahvovat a bude dále tvořit vstup pro proces balení a uskladnění. Výběr 43

konkrétního kódu pro kartony a palety se provádí na počítači u zmíněné tiskárny (v prostoru označeném č.4, obr. 20). Na základě informací z oblasti výroby zde zaměstnanec, jež má proces značení na starost, manuálně vybere konkrétní druh vína za pomocí specifického čísla odrůdy a datum lahvování. Uvedený proces, resp. nachystání jedné palety k uskladnění, trvá přibližně 15-20 minut, přičemž vytížení obsluhy není intenzivní, nicméně je zaměstnanec tzv. připoután k procesu drobnými úkony. Nastavení počátečních parametrů značení je jednorázové na celou dávku a v průběhu dne se tato činnost zpravidla moc neopakuje. Zastavení procesu v případě neshody váhy kartónu na kontrolní váze je též ojedinělé. Opakující činností pracovníka však zůstává zmíněné manuální značení kartonů vždy jedné řady na paletě, upevnění balicí fólie k paletě a manuální označení palety. Zcela zvlášť se značí malé krabice, do kterých jsou baleny některé láhve, například slámové víno. Tyto krabice se balí ručně a stejně tak probíhá i značení čárovým kódem. Jednotlivé krabice jsou naskládány jako ostatní lahve v kartonu. Etikety na tyto krabice jsou tištěny tiskárnou Avery Dennison AP 4.4 v kanceláři vedoucích výroby a expedice (viz obr. 31 a 32). Velikost etiket je přibližně 2 x 4 cm.

Obr. 31 – značení menších balení

Obr. 32 – tiskárna čárových kódů pro menší balení

[vlastní fotografie]

[vlastní fotografie]

44

Obr. 33 – proces značení a balení kartonů a palet [vlastní]

45

6.3. Proces naskladnění Proces naskladnění a zejména aktualizace databáze zboží na skladě je v tuto chvíli ve společnosti problematické. Z výroby přijíždí na páse víno v lahvích, to se uskladní v kartonech, které se poskládají na paletu. Paleta se následně odváží do skladu, přičemž jednotlivé odrůdy nemají svá vyčleněná místa, ale uskladní se dle vlastního uvážení pracovníků skladu. Uskladnění zboží, resp. nachystané zabalené a označené palety netrvá ani 3 minuty. I když jsou etikety na lahvích vybaveny čárovými kódy stejně jako kartony a palety, neprobíhá snímání těchto čárových kódů a tedy ani automatické načítání kusů do databáze. Ve skutečnosti je tento proces zcela samostatný a probíhá manuálně již při zadávání nové dávky ve výrobě. Počet nových kusů proto zadává vedoucí výroby do databáze firemního softwaru Hélios ručně. Jinými slovy, proces fyzického naskladnění zboží se liší od zadání informací o naskladněném zboží do podnikového informačního systému. Probíhají v různých časech a odpovědnost je v prvním případě na zaměstnancích skladu a v druhém případě na vedoucím výroby (viz obr. 34 a 35). Časová náročnost zadání dat o vyrobeném a naskladněném zboží závisí na množství výrobních dávek, denně až 30 minut.

Obr. 34 – proces naskladnění fyzického zboží [vlastní]

46

Obr. 35 – proces zadání vyrobených kusů do informačního systému společnosti [vlastní]

6.4. Proces expedice Příchozí objednávka rozbíhá proces chystání a vyskladnění. Objednávky prvně zpracovává vedoucí expedice a dále se zobrazují na počítači, který jsem označil v prostoru s číslem 5 na obr. 20. Jednotlivé objednávky si pak postupně zaměstnanci sami přehrávají do čteček čárových kódů a dle vytištěné objednávky začíná chystání zboží. Chystání zboží se řídí pravidlem FIFO, tedy se starší zboží ze skladu expeduje jako první. Vytištěná objednávka slouží k vlastní kontrole pracovníka, který si jednotlivé položky odškrtává. Čtecí zařízení s nahranou objednávkou představuje druhou kontrolu. Po načtení čárového kódu zobrazuje na displeji samotný kód, odrůdu a počet kusů. Zároveň hlídá, zda není položka již vykrytá, tedy nachystaná, nebo zda je položka vůbec v objednávce. V případě, že informace z načteného kódu nesouhlasí s objednávkou, zobrazí chybové hlášení. Vyhledané zboží v prostorách skladu se následně přesouvá ke stanovišti s počítačem. Zde se zboží zkontroluje, přibalí se vytištěná objednávka a paleta se manuálně zabalí fólií, protože ve většině případů se nejedná o expedici celé zabalené palety, která je výsledkem úvodního procesu balení.

47

Obr. 36 – proces expedice fyzického zboží dle příchozí objednávky [vlastní]

Nachystané objednané zboží se přesouvá do prostoru s číslem 9 obr. 20. Zde dochází k naložení objednávek do nákladního vozu dle předem připraveného seznamu vedoucím expedice. Přepravu zajišťuje externí firma a naložení zboží jednotlivých objednávek podléhá již pouze oční kontrole.

48

V rámci tohoto procesu se také zapisuje na objednávku počet palet, které se mají do společnosti Vinné sklepy Valtice vrátit. Čtečky, jak je zřejmé, slouží pouze pro kontrolu při chystání dané objednávky, ale odečítání prodaného zboží ze skladu je opět proces oddělený. Probíhá totiž opět ručně, tentokrát vedoucím expedice na základě nachystaných objednávek. V závislosti na množství objednávek tento proces trvá až 30 minut denně. Opět je možné konstatovat, že tyto dva procesy, tedy fyzické nachystání zboží a aktualizace stavu skladových jednotek, mohou probíhat v různých časech a odpovědnost za tyto dva procesy také leží na různých zaměstnancích podniku.

Obr. 37 – proces zadání vyskladněných kusů do informačního systému společnosti [vlastní]

49

6.5. Shrnutí analýzy Prostory skladu jsou rozsáhlé a poskytují mnoho možností pro rozmístění čtecích zařízení případného RFID systému. Například by mohlo dojít k využití kovových rámů bran mezi jednotlivými místnostmi k zesílení signálu čtecího zařízení. Tento předpoklad je však nutný vždy ověřovat v praxi s již konkrétními komponenty. K rušení jinou bezdrátovou komunikací by docházet nemělo, jelikož se v prostorách nenachází žádný zdroj bezdrátového přenosu. Nicméně je zde pravděpodobný výskyt problémů se čtením tagu z důvodu materiálu značeného zboží, resp. samotného vína, které radiofrekvenční signál pohlcuje. Využít se dají i nyní používané stroje, jako u skládání kartonů na paletu, balení palety do fólie, stroj zajišťující aktuální značení kartonů nebo i vysokozdvižné vozíky. Stejně tak lze využít, v případě potisku smart labelu, i tiskárny SATO. Zápis do tagů, neboli programování tagů, by měl být dle výrobce tiskáren též podporován. Programování tagů však nezajišťuje tiskárna Avery Dennison AP 4.4 v kanceláři vedoucích výroby a expedice, jež je určena pro tisk etiket na malá balení vín. Využívané počítače by, vzhledem ke svému stáří, nemusely zvládat čtení několika RFID tagů v jedné chvíli a dále informace zpracovávat tak, aby nedošlo k zahlcení procesoru a případné ztrátě čtených dat. Aktuální značení čárovými kódy není plně využíváno. Důsledkem toho je vyšší zatížení vedoucích výroby a expedice při zadávání aktuálních informací do systému tedy i vyšší riziko nepřesných informací o skladových zásobách. To může být zapříčiněno jak pozdním zadáním dat do systému, tak zadáním chybných informací omylem, resp. překlepem. Proces naskladnění zabalených palet je sice velmi rychlý, ale jednotlivé druhy zboží nemají svá konkrétní skladová místa a zavádějí se tak příčiny pro špatnou orientaci ve skladě a pro časové ztráty při hledání zboží. Proces expedice je občas zdržován zmíněným hledáním zboží, ale také jednotlivým snímáním čárových kódů. Dále zde chybí dodatečná kontrola správně nachystané objednávky, například při nakládání zboží do nákladního vozu. Školením při implementaci nového systému by mělo projít celkem 10 lidí včetně vedoucích výroby a expedice.

50

souhrn sledovaných procesů v podniku

aktér

vstup

výstup

časová náročnost

zaměstnanec skladu

karton s vínem

paleta k uskladnění

15 - 20 min / paleta

skladník

paleta k uskladnění

uskladněná paleta

2 - 4 min / paleta

expedient + zaměstnanec skladu

vyskladněné zboží + schválená objednávka potvrzení o přijetí externí firmou

dle rozsahu objednávky

vedoucí výroby

výrobní plán

skladové jednotky

až 30 min / den

vedoucí expedice

schválená objednávka + potvrzení o přijetí externí firmou

skladové jednotky

až 30 min / den

Tabulka č. 1 – souhrn sledovaných procesů v podniku [vlastní]

51

7. Vlastní návrh implementace Vzhledem k tomu, že již je známo prostředí, do kterého by měla být technologie RFID implementována, stejně jako již probíhající procesy a tedy i konkrétní nároky, je možné vybrat vhodný typ tagu, jeho umístění, potisk a programování tagu, typy čtecích zařízení, typy antén a rozmístění čtecích zón pro předpoklad správného fungování nového systému. Je však třeba zmínit, že plně funkčního systému využívající čipovou technologii lze dosáhnout jen testováním jednotlivých komponent přímo v praxi a dolaďováním konkrétních problémů. V první řadě by bylo třeba zavést ve skladových prostorech jasný řád a určit konkrétní místa pro konkrétní typy zboží. Jinými slovy, rozdělit sklad na jasně označené místnosti a místnosti na označené sekce. Každá odrůda vína v konkrétním balení by tedy měla určené skladovací místo dle místnosti a sekce. Toto označení lze jednoduše naznačit barvou na zem, zdi či sloupy ve skladu.

7.1. Výběr tagu, potisk, programování a umístění V případě výběru samotného typu tagu pro značení kartonů a palet je předem jisté, že se bude jednat o pasivní tagy kvůli nižším nákladům. Konkrétně bych volil smart-labely. Tyto chytré etikety jsou vhodné právě z důvodu možnosti kombinace s čárovým kódem, jež bude na etiketu natištěn, včetně dalších informací, na které je společnost v současné době zvyklá. Zachovají se tak i parametry, na které jsou zvyklí odběratelé firmy. Protože stávající tiskárny SATO používány při značení kartonů a palet umožňují tisk i programování RFID tagů, není třeba je měnit. Pro tiskárnu v kanceláři vedoucích pracovníků je však potřeba dokoupit RFID modul pro čtení/zápis, jehož připojení tiskárna podporuje. Cena toho modulu se pohybuje okolo 16 000,- Kč dle dodavatele.

7.1.1. Tagy pro značení kartonů Pracovní frekvence čipů na kartony by měla spadat do kategorie velmi vysoké, tedy 865– 956 MHz. Nejčastěji se uvádí 860–960 MHz. Nízká frekvence je nevhodná kvůli krátkému dosahu a pouze vysoká frekvence je nevhodná kvůli malé šířce použité frekvence. Větší šířka frekvence nám totiž zlepšuje možnosti komunikace s těžko prostupným materiálem na jedné paletě. Uživatelská paměť se zpravidla používá do 512 bitů, přičemž jednoznačné ID zabírá 96 bitů. Zbylou paměť je možné využít pro další informace nebo všechny údaje dohledávat v externí databázi dle klíče. Vhodné by například bylo zaznamenávat minimálně informace vytištěné na etiketě pro případnou možnost přečtení dat i při porušení či zašpinění potištěné plochy.

52

Aby bylo možné na tagy zapsat konkrétní data o daném zboží, je třeba, aby tagy byly uživatelsky programovatelné, proto typu WORM nebo nejlépe RW. Velikost etikety by měla být alespoň přibližně zachována, tedy 4 x 8 cm. Větší velikost antény vylepší i dosah a možnosti komunikace. Umístění tagů, resp. chytrých etiket se měnit nemusí. Tisk i aplikace etikety je popsán v kapitole 6.2.. Občasnou aplikaci zaměstnancem lze vynechat v případě, že nebude problém přečíst tag skrze plný karton, což je třeba ověřit v praxi. Pravidelné vertikální značení na stejném místě je vyhovující. Náklady na jednu etiketu vybavenou čipovou technologií splňující uvedené kritéria se pohybují okolo 5,- Kč.

7.1.2. Tagy pro značení palet Etikety pro značení palet se liší zejména velikostí, ale také informacemi, které by měly být na chytrou etiketu, resp. přímo na čip, zapsány. Pracovní frekvence by měla být opět UHF, jako je tomu u tagů pro kartony. Důvody zůstávají také stejné, je třeba použití větší šířky frekvence a také větší dosah čtení. Na tag každé palety by se měla automaticky zapisovat data o množství a obsahu kartonů z výrobní dávky. Mimo svůj identifikační klíč, by tedy měly nést i data jako datum lahvování, odrůda vína a počet kartonů či přesněji lahví. Uživatelská paměť by i v tomto případě mohla být stejná jako u etiket pro kartony, tedy 512 bitů. Velikost nynější etikety by měla být zachována. Tuto velikost podporuje i používaná tiskárna. Údaje na etiketě by zůstaly nezměněny již jen kvůli odběratelům, kteří zaběhnuté značení využívají. Aplikovat etiketu na paletu lze i nadále ručně. Umístění je opět vertikální, uprostřed širší strany palety. Etiketa je pravidelně na přibližně stejném místě. Cena této etikety vzhledem k větším rozměrům je vyšší, okolo 7,50,- Kč.

7.1.2. Tagy pro značení menších balení Mimo kartony a palety se ve společnosti znační také malá balení slámového či ledového vína. Balení probíhá ručně a stejně tak i značení. Tyto etikety jsou ze všech tří nejmenší. Mimo velikosti by však mohly zůstat ostatní parametry stejné. Stejně jako u tagů pro kartony by bylo možné evidovat na tag i doplňující informace k samotnému identifikačnímu klíči. Zaběhnuté umístění na spodní straně malého balení však považuji vzhledem ke čtení, které bude zpravidla probíhat nad kartonem, nikoliv ze spodu kartonu, nevhodné. Cena etiket o velikosti přibližně 2 x 4 cm se pohybuje okolo 4,- Kč.

53

7.2. Čtení tagů, umístění a typ antény čtecího zařízení V první řadě je třeba určit, jakým způsobem je potřeba zboží snímat a za jakým účelem. Doposud je zboží snímáno pouze za účelem kontroly při chystání objednávky a to ruční čtečkou čárových kódů. Aby zavedení čipové technologie nekopírovalo nynější proces, ale využilo se nových možností ke snížení nákladů na obsluhu a hlavně časové náročnosti, je třeba snímat zboží průběžně. První bod, kde by mělo být zboží snímáno, je na konci procesu značení kartonů, resp. v bodě č. 2 na obr. 20. Zde dochází k nakládání jednotlivých pater kartonů na paletu, což je zajišťováno strojem. Jak jsem již zmínil, čtení jednotlivých kartonů na plné paletě by mohlo být komplikované z důvodu problémového materiálu. Pokud by se však snímali kartony po jednotlivých patrech, přičemž čtecí zařízení by bylo umístěno nad celým patrem, do značené míry by bylo zamezeno průchodu signálu skrz víno. Každé patro, resp. zpravidla 24 kartonů, které by úspěšně prošly skrz váhovou kontrolu a značení, by byly takto přečteny a zapsány do systému v momentě, kdy by byly přenášeny strojem na paletu. Informace načtené z kartonů, zejména samotné identifikační klíče, by se dále mohly přiřazovat ke konkrétní paletě. Při načtení palety by se tak v systému zobrazilo nejen množství lahví konkrétní odrůdy, datum lahvování, popř. další informace, ale i konkrétní kartony, které byly na paletu zabaleny. Tyto identifikační klíče kartonů přiřazené k jedné paletě by však bylo třeba držet až v externí databázi, protože by kapacita tagu palety nebyla dostatečná. Čtení kartonů by v tomto případě bylo prováděno stacionárním čtecím zařízením s externími anténami. Vzhledem k poloze, resp. čtení patra kartonů ze shora, by antény pravděpodobně musely být umístěny horizontálně. Víme však, že kartony jsou značeny vertikálně a proto je třeba použít kruhově polarizované antény, které sice nedosahují takového výkonu jako lineárně polarizované, ale vzhledem k těsné blízkosti snímání a zamezení průchodu signálu skrze víno by to nemělo být zdrojem komplikací. Snímání tagu na zabalené paletě by následně mohlo probíhat pomocí čtecího zařízení zakomponované na vysokozdvižný vozík, kterým je paleta odvážena do skladu. Při naložení palety by proběhlo přečtení tagu. Na displeji ve vozíku by se řidiči objevili informace o konkrétním zboží jež je na paletě obsaženo, tedy zejména odrůda, počet kusů a skladové místo. Řidič by dle těchto informací během chvíle zboží uskladnil. Navíc by proběhlo potvrzení o uskladnění palety s konkrétními kartony. Čtení označené palety lze provést minimálně dvěma způsoby. Vozík lze vybavit dotykovým monitorem, kde by se informace zobrazovali. Informace lze pak číst buď ruční čtečkou čárových kódů s dlouhým dosahem, popř. hybridní čtečkou pro RFID i čárové kódy, nebo přímo anténami umístěnými v přední části vozíku. Větší a praktičtější využití ve Vinných sklepích Valtice bude však, dle mého názoru, mít ruční čtečka. Ta bude přichycena také ve vozíku a řidič ji má po ruce. Navíc ji využije i při chystání objednaného zboží. Při procesu expedice by tak řidič dle objednávky mohl 54

automaticky dojet vozíkem na skladové místo, jež je danému druhu zboží přiřazeno. Ruční čtečkou by si z vozíku na dálku načetl informace o paletě, tentokrát pouze pro kontrolu, a paletu naložil a převezl k chystání. Pro chystání menších balení, či jednotlivých kartonů a lahví je třeba použít mobilní

Obr. 38 – vozíkový terminál s ruční čtečkou s dlouhým dosahem [www.gaben.cz]

ruční terminál. Toto čtecí zařízení by mělo disponovat také možností zápisu, jelikož je možné, že bude třeba na tagy kartonů a palet zapisovat, resp. upravovat data. Informace na tagu palet je třeba upravovat zejména o počet kusů kartonů, jež na paletě jsou. Informace na tagu značící karton je třeba upravovat zejména ve chvíli, kdy dochází k chystání objednávky. V některých objednávkách se totiž nemusí vyskytovat položky po celých kartonech, ale i pouze jednotlivé kusy, resp. samotné láhve. Karton pak může obsahovat několik lahví různých druhů a aby tag kartonu nesl správné informace, je třeba jej přeprogramovat.

55

Obr. 39 – náhled mobilního ručního terminálu [www.gaben.cz]

Díky této úpravě lze například v procesu expedice celou nachystanou objednávku, kdy jednotlivé zboží je již nachystané na paletě, načíst do čtečky. Tím se provede nejen kontrola, ale také lze v systému přímo odečíst kusy a označit je jako blokované či již vyexpedované. Stejně tak by se po úpravě dat na tagu palety, ze které se odebralo jen několik kartonů, mohly načíst informace o zbývajících kusech a dokonce konkrétních kartonech, jež na paletě zbývají. Závěrečná kontrola při vyskladnění, resp. při naložení jednotlivých objednávek do nákladního vozu (bod č. 9 obr. 20), by pak, za zmíněné podmínky úprav informací na čipech značící kartony, mohla probíhat také stacionárním čtecích zařízením. Tentokrát čtecí bránou (viz obr. 15). Tato brána by navíc již mohla využívat lineárně polarizované antény, které disponují větším výkonem a měly by tak snadněji číst rfid tagy kartonů na paletě. V tomto případě je ovšem třeba zajistit testování v praxi. Pokud by se totiž vyskytovaly problémy se čtením nachystaných objednávek z důvodu neproniknutí RFID signálu zejména kartonů umístěných uprostřed palety a muselo se od tohoto čtení úplně upustit, nemusí se zmíněným způsobem upravovat data na čipech kartonů, ve kterých jsou různé druhy vín. Na první pohled se může zdát, že jde o časovou úsporu, avšak při chystání objednávky je třeba zboží načítat do systému jednotlivě a to za použití RFID tagů v kombinaci s čárovými kódy při čtení samotných lahví. Zmíněný mobilní terminál by také sloužil pro čtení tagů, jež by byly ručně aplikovány na malá balení, například se slámovým vínem, které se balí ručně. V tomto případě lze, podobně jako u skládání kartonů na paletu, načítat jednotlivé kódy lahví a přiřazovat je ke konkrétnímu tagu kartónu, ve kterém jsou uskladněny. Kartony jsou pak již značeny stejným způsobem jako ostatní láhve. Protože tyto procesy expedice a kompletace a značení menších balení mohou probíhat ve stejném čase, je za potřebí minimálně dvou mobilních ručních terminálů.

56

8. Shrnutí a kalkulace Ve společnosti by se na základě mého doporučení v první řadě zavedlo rozdělení skladových míst pro každý druh zboží. Dále by bylo třeba nakoupit etikety vybavené čipem, tedy smart labely. Při roční výrobě 4 miliónů kusů lahví, přičemž adjustovaná část výroby tvoří přibližně 600 000 kusů kartonů, by se jednalo o roční náklad 3 milióny Kč za etikety na kartony. Oproti nynějším nákladům na etikety se jedná o nárůst přes 2 600 000,- Kč. Roční náklad na chytré etikety značící palety by dosahoval 63 000,- Kč oproti nynějším 7 000,- Kč. A cena etiket na malá balení se při roční výrobě 400 000 by činila 1 600 000,- Kč za rok oproti aktuálním 200 000,- Kč. Aktuálně využívané tiskárny SATO jsou využitelné i nadále, čímž se náklady implementace prakticky snižují, resp. nenavýší o dalších 120 000,- Kč. Do tiskárny Avery Dennison AP 4.4 v kanceláři vedoucích výroby a expedice je však potřeba dokoupit RFID modul pro čtení/zápis, jehož cena se pohybuje okolo 16 000,- Kč. Čtení kartonů v bodě č. 2 na obr. 20 by zajišťovala stacionární čtečka s anténami. Stacionární čtecí zařízení lze pořídit přibližně za 42 000,- Kč a jednu anténu za 3 600,- Kč. Antény by však měly být alespoň 4 pro lepší pokrytí celého prostoru nad patrem palety, odkud by byly kartony snímány. Snímání tagů palet by v novém systému probíhal ruční čtečkou z vozíku, kde by měl řidič umístěn i terminál pro zobrazování načtených informací. Tento terminál lze pořídit za 70 000,- Kč a ruční snímač s dlouhým dosahem za dalších 28 000,- Kč. Mobilní ruční terminál, jež by byl využit pro chystání objednávek či kompletaci balení specifických vín typu slámového a ledového vína, by byl třeba minimálně ve dvou kusech. Cena za jeden kus, jež je schopen číst i čárové kódy, by činila přibližně 60 000,- Kč. Jednotlivé komponenty by spolu komunikovali bezdrátovou technologií WiFi. Ta by měla být založena na bezdrátovém switchi. Ideálním zařízením pro středně velké sítě je WS2000, jež může obsluhovat až 6 access portů. Je kombinovaným zařízením DHCP serveru, routeru, switche, firewallu a zdroje napájení POE pro připojená zařízení. [13] Cena tohoto zařízení spolu s dalším vybavením jako jsou antény a access porty pro jejich připojení je 115 000,- Kč. Uvedené komponenty zpravidla firmy nabízejí i s několikaletou servisní či záruční dobou, která je však zpoplatněna zvlášť. Za vybrané komponenty by tato položka dohromady činila až 28 000,- Kč. Stejně tak je třeba vzít v úvahu kabeláž k jednotlivých komponentům či mezi nimi, instalaci, dopravu a další práce. Tyto položky by v opět v souhrnu dosahovaly částky až 110 000,- Kč. Také by bylo třeba nových počítačů, které by nahradily stávající počítače v bodech 4 a 5 obr. 20. Pro práci plně postačující by bylo i tzv. All In One PC řešení, které nabízí například firma Lenovo. Jednotlivé komponenty počítače jsou součástí monitoru a disponuje 57

vlastnostmi, jež jsou pro dnešní svět standardem, tedy i WiFi síťovou kartou. Součástí je i klávesnice s myší. Cena jednoho kompletu činí 6 000,- Kč. V neposlední řadě je třeba provést úpravu stávajícího systému Hélios, popř. jej vyměnit za nový informační systém. Dodavatelské firmy jsou zpravidla schopny dodat i software, jež zpracovává načtené tagy a odesílá data dále do dalších aplikací informačního systému podniku či přímo na server do databáze. Další zpracovávání informací, například pro management, ale vyžaduje zmíněnou úpravu. Takovou úpravu zaběhnutého informačního systému je však třeba řešit skrze firmu, jež poskytuje podniku servis a o jak velké zásahy a změny systému by mělo dojít, musí říct právě odborný pracovník dané firmy. Zavedením nové technologie, resp. instalací všech komponent proces nekončí. Je nutné zaměstnance provést školením, aby byly schopni využívat nových nástrojů v plné míře a dosáhlo se tak co největšího efektu nového systému. Hodina školení personálu stojí přibližně 7 000,- Kč, přičemž školení zpravidla lze zvládnout maximálně do tří hodin a součástí je i vytvořená dokumentace k celému systému.

58

8.1. Náklady Náklady jsou uvedeny dle ceníků různých dodavatelských firem. Jsou jimi například Barco, s.r.o., Gaben, spol. s.r.o. nebo Relko s.r.o.. Přesná cenová nabídka však záleží na zvolené firmě, vyjednané slevě, vzdálenosti firmy a mnoha dalších faktorech. Ceník implementace je proto pouze orientační, zejména pak uvedené roční náklady na jednotlivé etikety, protože u tohoto druhu zboží velmi závisí na odebíraném množství a dalších smluvních podmínkách. V ceníku také není zahrnuta cena úprav firemního informačního systému, jejíž stanovení by vyžadovalo odborný posudek nejlépe přímo pracovníka servisní firmy. Také jsem se rozhodl pro levnější variantu, tedy bez čtecí brány, jež jsem zamýšlel umístit do bodu č. 9 obr. 20, kde by probíhala poslední kontrola při nakládání objednávek na paletách do nákladního vozu.

JEDNORÁZOVÉ NÁKLADY IMPLEMENTACE popis RFID modul pro čtení/zápis pro AP 4.4 stacionární čtecí zařízení + anténa stacionární terminál na VZV ruční čtečka na VZV mobilní ruční terminál WiFi infrastruktura servis a záruka kabeláž, instalace, doprava pracovní PC Lenovo školení, dokumentace

ks

jednotková cena

1 1 4 1 1 2 1 1 1 2 3

16 000 Kč 42 000 Kč 3 600 Kč 70 000 Kč 28 000 Kč 60 000 Kč 115 000 Kč 28 000 Kč 110 000 Kč 6 000 Kč 7 000 Kč

cena celkem 16 000 Kč 42 000 Kč 14 400 Kč 70 000 Kč 28 000 Kč 120 000 Kč 115 000 Kč 28 000 Kč 110 000 Kč 12 000 Kč 21 000 Kč

CENA IMPELEMTNACE CELKEM

576 400 Kč

ROČNÍ NÁKLAD NA POŘÍZENÍ SMART LABELU popis

ks / rok

jednotková cena

smart label na karton, 4 x 8 cm smart label na paletu, 14 x 25 cm smart label na malá balení, 2 x 4 cm

600 000 8 400 400 000

5,00 Kč 7,50 Kč 4,00 Kč

cena celkem / rok 3 000 000 Kč 63 000 Kč 1 600 000 Kč

NÁKLADY NA ZNAČENÍ ROČNĚ

4 663 000 Kč

PŘIBLIŽNÝ NÁRŮST ROČNÍCH NÁKLADŮ NA ZNAČENÍ

4 096 000 Kč

Tabulka č. 2 – náklady implementace a roční náklady na značení zboží [vlastní]

59

8.2. Přínosy V teoretické části jsem zmiňoval několik možných výhod, jež s sebou čipová technologie nese a i do akciové společnosti Vinné sklepy Valtice by tato technologie tyto výhody zanesla. Možnost čtení zboží na větší vzdálenost a snímání více tagů naráz je základními prvky, které jsou samozřejmé a bez kterých by RFID technologie nebyla tou technologií, za kterou se dnes považuje. V této společnosti jsou však důležitější přínosy nového systému. V procesu značení a balení by použití čipů nemělo žádný velký přínos. Avšak v procesech naskladnění a expedice by došlo ke značným časovým úsporám. Jedním z hlavních přínosů implementace by bylo automatické načítání a odečítání skladových zásob v informačním systému společnosti. Jinými slovy, docílilo by se rychlé aktualizace informací o množství zboží, jež je naskladněno a následně vyexpedováno. Tím by se eliminovalo riziko zadání chybných informací vedoucích pracovníků, jež doposud tyto informace zadávají ručně a s určitým zpožděním. Ročně by tak vedoucí výroby a vedoucí expedice měli každý méně práce až o 120 hodin. Další výhoda vzniká v procesu chystání objednávek. Vzhledem k zavedeným skladovým místům pro každý druh zboží lze zboží dohledat během chvíle. Navíc informace o skladovém místě zboží může být zobrazeno spolu s dalšími informacemi na ručním mobilním terminálu. V případě naskladňování palet řidič díky informacím přesně ví, kam paletu umístit. Tím vznikají další časové úspory jak při naskladnění palety se zbožím, tak při chystání objednávek. V informačním systému by také byly k dispozici údaje o jednotlivých údajích. Protože by jednotlivé palety měly přiřazeny konkrétní kartony, popř. jednotlivé kartony konkrétní malá balení vín, byla by zajištěna snadná dohledatelnost, jakému odběrateli a kdy se vyexpedovalo jaké zboží a to konkrétně z jaké výrobní dávky či přesně palety. Inventura skladu by se také prováděla snadněji, právě díky terminálu na vysokozdvižném vozíku či mobilním ručním terminálům. Načtené informace lze totiž odesílat ke zpracování přímo do systému a celý proces tak probíhá pouze s nástroji nového systému. Tyto drobné časové úspory při chystání objednávek, naskladňování zboží a inventuře by mohly v ročním součtu tvořit až 40 hodin. Při hodinové mzdě vedoucích expedice a výroby 220,- Kč a hodinové mzdě zaměstnanců skladu 100,- Kč lze odhadovanou horní hranici roční úspory času vyčíslit na 56 800,- Kč. Přínosy ve formě větší přesnosti, jednodušší dohledatelnosti dat nebo i většímu rozsahu dostupných informací mohou však pro společnost také znamenat snížení nákladů, například díky zlepšení péče o klienta či lépe informovaném vedení podniku.

60

ZÁVĚR Práce se zaměřuje na technologie automatické identifikace, čili mimo čárových kódů zejména na RFID technologii a její uplatnění. Tato práce čtenáře s čipovou technologií seznamuje, stejně jako s její historií, specifikacemi a možnostmi využití. Dále, v rámci samotného cíle práce testuje stanovené hypotézy, že zavedení čipové technologie v akciové společnosti Vinné sklepy Valtice je možné a že se implementací docílí snížení nákladů. V teoretické části je přiblížena technologie čárových kódů, jakožto doposud nejrozšířenější automatická identifikace. Dále zmíněná historie RFID, specifikace a rozdělení RFID komponent, srovnání s čárovými kódy, možnosti využití v různých oblastech, problémy s technologií spojené a zejména postup implementace spolu s teorií procesů, výzkumu a procesní analýzy. Praktická část je prováděna ve zmíněné akciové společnosti Vinné sklepy Valtice, kde byl proveden výzkum prostředí a byla zpracována procesní analýza. Procesní analýza byla provedena zpracováním informací o prostředí a procesech do grafického znázornění technikou PDT. Na základě této procesní analýzy byl navržen nový systém značení spolu s kalkulací nákladů na implementaci. Přínosy implementace jsou zejména v časových úsporách a rychlosti aktualizace dat v informačním systému společnosti. Na časových úsporách by mohlo tak dojít ke snížení nákladů až o 56 800,- Kč. Tyto úspory jsou však několikanásobně převýšeny náklady na implementaci, jež by činily přibližně 576 400,- Kč. Návratnost investice by se tak mohla zdát zřejmá během jedenácti let, avšak nárůst ročních nákladů na značení zboží, kvůli vyšší cenně etiket vybavené čipem, by činil oproti nynějšímu stavu přes 4 000 000,- Kč. Závěrem práce lze říci, že hypotéza o možné implementaci technologie v podniku je potvrzena, technologii RFID v podniku zavést lze. Nicméně při srovnání přínosů a nákladů nejen na implementaci, ale zejména na samotné značení chytrými etiketami se druhá hypotéza o snížení nákladů společnosti nepotvrdila. Společnosti se implementace čipové technologie při současné ceně jednotlivých chytrých etiket nevyplatí. Jednoduchým řešením, kterým by se dosáhlo určité časové úspory, by však pro firmu mohla být úprava informačního systému za účelem schopnosti systému načítat vyrobené zboží při naskladňování a následně zboží odečítat při expedici. Načítání čárových kódů při expedici aktuálně probíhá, pouze však pro kontrolu. A načítaní čárových kódů na paletách nově vyrobeného zboží sice zavedeno není, ale jedná se pouze o drobný úkon, který lze doplnit do seznamu úkonů pracovníka skladu, jež je k procesu balení a značení přiřazen.

61

Seznam použitých zdrojů [01] AlienTechnology [online]. 2007 [cit. 2011-03-15]. Common RFID Implementation Issues. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [02] API [online]. 2005 [cit. 2011-04-30]. Modelování procesů. Dostupné z WWW: . [03] Automatizace.hw.cz [online]. 2007 [cit. 2010-11-07]. RFID Smart Label a RFID vs. čárkový kód. Dostupné z WWW: . [04] Barco [online]. [cit. 2011-02-06]. Snímače čárových kódů. Dostupné z WWW: . [05] Barco [online]. [cit. 2011-03-18]. RFID technologie. Dostupné z WWW: [06] Bartech [online]. [cit. 2010-11-06]. RFID – Identifikace budoucnosti. Dostupné z WWW: . [07] Bc. PETRUCHA, Lukáš. Hodnocení efektivnosti zavedení a provozu RFID technologie ve společnosti Siemens Elektromotory s.r.o. [online]. Zlín : 2010. 143 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Dostupné z WWW: . [08] Carovykod.cz [online]. [cit. 2011-02-05]. Čárový kód. Dostupné z WWW: . [09] CryptoRF® aneb RFID od Atmelu. HW.cz [online]. 2007 [cit. 2010-10-23]. Dostupný z WWW: . [10] DHS [online]. 2000 [cit. 2010-10-16]. RFID. Dostupné z WWW: . [11] EASTERBY-SMITH, Mark; THORPE, Richard; LOWE, Andy. Management research: an introduction. 2nd ed. London: Sage, 2002. 194 s. ISBN 0-7619-7284-6.

62

[12] EPRIN [online]. [cit. 2011-02-05]. Obecně čárový kód. Dostupné z WWW: . [13] Gaben [online]. [cit. 2011-05-05]. Gaben, cenová nabídka. Dostupné z WWW: . [14] Ing. SOMMEROVÁ, Martina. Základy RFID technologií [online]. Ostrava. 32 s. Výukový materiál. VŠB-TU Ostrava. Dostupné z WWW: . [15] KODYS [online]. [cit. 2010-11-07]. RFID tag. Dostupné z WWW: . [16] KODYS [online]. [cit. 2011-02-05]. Čárový kód. Dostupné z WWW: . [17] MGE DATA [online]. 2009 [cit. 2011-04-30]. Procesní analýza. Dostupné z WWW: . [18] MoreRFID [online]. 2005 [cit. 2011-03-15]. The 5 Elements of a Successful RFID Implementation. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [19] Obchodní rejstřík [online]. [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . [20] PAVLICA, Karel, et al. Sociální výzkum podnik a management: Průvodce manažera v oblasti výzkumu hospodářských organizací. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2000. 161 s. ISBN 80-86119-25-4. [21] RFID Journal [online]. [cit. 2010-10-17]. The History of RFID Technology. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [22] RFID Journal [online]. [cit. 2010-11-06]. What's the difference between passive and active tags?. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [23] RFID Journal [online]. [cit. 2011-03-15]. What is "dense reader" mode?. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) 63

[24] RFID Journal [online]. 2005 [cit. 2010-10-16]. What is RFID?. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [25] RFID Journal [online]. RFID Journal Glossary of Terms. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [26] RFID portál [online]. [cit. 2010-03-21]. Obecné přínosy RFID. Dostupné z WWW: . [27] RFID TagSource [online]. [cit. 2010-11-06]. How RFID "Works". Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [28] RFID Tribe [online]. 2000 [cit. 2011-04-24]. History of RFID technology. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [29] RFID ve výrobě a skladech?. SystemOnLine [online]. 2005, 9, [cit. 2011-03-13]. Dostupný z WWW: . [30] ŘEPA, Václav Podnikové procesy : Procesní řízení a modelování. Praha : Grada Publishing a.s., 2006. 265 s. ISBN 80-247-1281-4. [31] Synek, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006 [32] SystemOnLine [online]. [cit. 2011-03-14]. Technologie RFID a bezpečnost. Dostupné z WWW: . [33] Technovelgy.com [online]. [cit. 2010-10-23]. How RFID Works. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [34] Technovelgy.com [online]. [cit. 2011-03-13]. Problems With RFID. Dostupné z WWW: . (vlastní překlad) [35] The history of RFID. AutoID [online]. 2005, 10/11, [cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW: . (vlastní překlad) [36] Toyota-Forklifts [online]. 2009 [cit. 2011-03-17]. RFID v praxi. Dostupné z WWW: . [37] Vinné sklepy Valtice a.s. [online]. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 64