H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
HTTP://CAODC.WEBPARK.CZ
Rocnık
O
5, cıslo 12
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
ODDI L
CAO DE
C I N
HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
Prosinec
2003
MYSTICKÉM
ASPEKTU LEZENÍ
JOHN GILL íObtıznost je relativnı pojem a pouhe pouzıva nı tohoto slova brzdı proces citove ho prohloubenı. Cıl, zdolat urcity stupen obtıznosti, muze sice zvy sit fyzicke schopnosti, ale odva dı na s od mysticky ch aspektu lezenı... V tomto c ısle v
Co nove ho v CAO Dˇcın
v
Mont Blanc je na s
v
A.Huber v Chomutovˇ
v
Mala povıdka o lezenı
v
Invalidnı kameny
v
Horolezecky oddıl Rot Sport
v
Horolezecky OB
v
Nove cesty
v
Strıpky
v
C eka na s a mnohe dalsıě Pavel Buky Henke © lezenı na Raci v Dubsky ch skala ch, 2003 Foto ň Vl. Kadlcık CAO News 1
Co nove ho v CAO Dč c ın?
M o n t B l a n c j e n a s!
Informace z oddılove ho dč nı.
Prechod pres strechu Evropy Pavla Pavlıkova
JirıChara
Praha
Predseda CAO Dˇcın
Listopadova
schuzka probehla 5. listopadu 2003 v restauraci u Krc ilu v Dec ıne Letnž . Blız ıcı se za ver roku znamena c as pro objedna nı c lenskych prukazek C HS a tedy na vybra nı c lenskych prıspevku. Kdo nestihl zaplatit v listopadu, ma (pokud chce na prıstı rok prukazku) poslednı moz nost 3.12. na prosincovž schuzi!! Program schu zky CAO Decın: - CAO News 11/2003. Rozda nı za jemcum, prıspevky do novž ho c ısla, na mety, kritika.. - Nova trika. Milan Cestr prinesl vzorky novych trik a mikin pro potisk oddılovym logem. Velkž mnoz stvı peknych mikin a barevnych kombinacı znamenalo pro Milana pernž chvilky pri sepisova nıobjedna vky.. - Poslednı slanenı. Poslednı upresnenı, domluveno drevo, na kup sudu a zajistenıgula se. - Pr ijetı nový ho clena. Za c lena CAO Dec ın byl prijat na doporuc enı Jeremyho Miroslav Dunovsky. Dalsı tri za jemkyneo vstup se nedostavily. - Ru zný . Prıspevky na rok 2004, novž cesty, novinky v lezeckych oblastech, fotografie z ruznych akcı, pozva nka na promıta nıKarla Hofmana, vysledky HOB atd. Az do konce roku nenı, jako kaz doroc ne, snad jediny volny vıkend. Nekterž akce se navıc kryjı, kaz dy se musırozhodnout, c emu da prednost. V listopadu bylo pomerne teplo a dlouhotrvajıcı sucha umoz novala pomerneslusnž lezenıjestei na pısku (tam, kde to nenısamozrejmezaka zanž ). Podzim je takž idea lnına pruzkum dosud nenavstıvenych nebo novych oblastı. Listıje jiz vetsinou opadanž , takz e se vez e a steny lž pe hledajı. Kde vsude se nasi c lenovž , ale i ostatnı horolezci potulovali, vyc tete z vrcholovych knız ek i z tohoto c ısla CNsú
Vesele Va noce a s ý astny Novy rok !!! Good
Climbing, Adventure and Outdoor!
Novoroc nıoddılova schu zka CAO Dec ın se bude konat ve stredu 7. ledna 2003 v restauraci U Krc ilu v Dec ıne Letnž od 18.00 hodin.
Rozhovor se
Zdenkem Weingartlem
Dalsıc a st rozhovoru az prıstč ...
B o h u ze l - z technicky ch duvodu se nam nepodarilo zaradit do tohoto cısla CNs avizovane pokracovanı rozhovoru se Zdenkem Weingartlem. Vsem, ktere jsme zklamali, se moc omlouvame. O rozhovor samozrejmž neprijdete. Objevit by se mžl jiz v prıstım cısle. Dekujeme za pochopenıš Redakce CAO News.
a c a l o to loni. Nejdrıv jsme s kamara dkou Pavlınou zdolaly koncem za rı nejvyssı horu Rakouska Gross Glockner a pak v rıjnu s Michalem a horskym vudcem Olegem za naprosto prısernž ho poc ası Gerlachovsky stıt. V za chvatu euforie, z e jsem prez ila, jsem se rozhodla, z e v roce 2003 vylezu na Mont Blanc. Honza Hora k me vzal za slovo a uz nebylo cesty zpet.
Z
Prvnı pokus jsme podnikli v „ noru 2003. “Udela me zimnı vystup, v lž te tam chodı mraky lidı.° Tak jo. Jenz e jsme skonc ili na lanovce Aiguille du Midi ve 3.800 m. Mra z (spanıv -16’C, ve 3.800 m -25’C - podle me prıserny mra z, podle mž ho zkusenž ho horskž ho vudce samozrejmeteplo) a vyskova nemoc mi vystavily stopku. K dalsımu pokusu jsme vyrazili v c ervnu. Auto narvanž vybavenım na s v pa tek 13. dovezlo podruhž do Chamonix. Teplouc ko, slunec no, vec er stra veny procha zkou po meste, zastavenı ve skoro kaz dž m horolezeckž m obchode a poslednı pora dnž jıdlo v pizzerii. V sobotu 14.6. jsme prejeli 20 km do St. Gervais Les Bains a zaha jili velkž pakova nı. Rozhodli jsme se pro prechod Mont Blancu, ne jen obyc ejny vystup a sestup norma lkou, tak toho ma me fakt hodne. Jak narvat vsechny ty kra my, kterž asi budeme potrebovat, do dvou batohu? Tak nakonec hodnevecı zustalo dole (sampon, tretı a dalsı na hradnı triko, ponoz ky a vsechny ty veci, kterž slec inka z mesta “nutne° potrebuje). Tramway du Mont Blanc na s vyvezla na Nid dêAigle do 2.372 m a tady jsme zaha jili vystup. Fuj, ten batoh je strasne tez ky. Nema m jeste neco vyhodit? Je horko, prec ka va me bourku v opustenž chate a v 15 hodin dora z ıme pres prvnı snehova pole na chatu Refuge de Tˆte Rouses ve 3.167 m. Co da l? Jıt da l nebo prespat? Rozhodujeme se pro prespa nı. Nenı divu, pred na mi je neblaze zna my traverz Velkž ho kuloa ru Aiguille du Go¨ter, o nemz se rıka , z e pripomına “ruskou ruletu°, protoz e tu c asto a nepredvıdatelne svistı dolu velkž kameny. Taky si moc dobre vzpomına m, jak mi bylo blbe, kdyz jsme v zime rychle zdolali velkou nadmorskou vysku. Ma me spoustu c asu se kochat na dhernymi panoramaty, brzo jdeme spa t, celž podkrovıpro sebe. V nedeli ra no vsta va me v 5 hodin, prsı, doznıva noc nı bourka. Dž s– usta va a my muz eme v 6:40 vyrazit do kuloa ru. C eka na s 700 vyskovych metru po ska le na dalsı chatu, na Go¨ter.
CAO News 2
Tu chatu zespodu vidıte, vypada to, z e to je tak blızko. Batohy ale ta hnou dolu. Cestou potka va me dva C echy, vracejı se. Pry v noci se vetsina lezcu z vystupu vra tila, protoz e nad 4.000 m lıtaly blesky jeden za druhym. V 10 hodin konec ne dora z ıme na chatu Go¨ter. Na ochoz chaty praz ıslunce, vedro, lidi se opalujı. Co podnikneme da l? Jdeme omrknout cestu, fotıme ty „ z asnž scenž rie. Je to takova na dhera, jenom snıh, horstıvelika ni, ticho a my. Rozhodujeme se pokrac ovat, nekde zakopeme stan. Ve 12 vyra z ıme, poprvž se navazujeme na lano a stylem 25 kroku ď pauza se pomalu suneme da l. Z druhž ho konce lana slysım Honzu: “Vz dy– uz to bylo 25 kroku!° “Jo poc ıta m 25 na kaz dou nohu.° “Aha.° Pomerujeme podle okolnıch vrcholku, jak vysoko jsme. To by bylo super mıt ty hodinky, co ukazujou nadmorskou vysku. Jdeme uz 3,5 hodiny a najednou se za hrebınkem uka z e plechova nouzova bivakovacıchata Refuge Vallot (4.362 m). To dojdeme! Uf, tak jo. V 16 hodin jsme tam. Honza me posıla podıvat se dovnitr, jestli tam budem spa t. Ty jo, to je smetiste, tady asi spa t nebudu.
jistit. Sestoupıme do sedla Col de la Brenva ve 4.303 m a rozhodneme se prespat. Honza zac ına kopat za hrab pro stan, fakt zıra m. Vım, z e mu nenı dobre a tak nesmele nabıdnu, z e budu taky kopat. Je opravdu skvely, koukne na mea posıla me tavit snıh na c aj. Tak se aspon snaz ım sestavit sama benzınovy varic . Povedlo se. Okamz itezaleha va me, je vedro a snaz ıme se zaspat nevolnost. Rıka m si, jak by bylo jednoduchž nechat se zachra nit vrtulnıkem. No jo, ale to by vlastne ten vystup neplatil. V „ tery ra no je strasnetez kž vsta t. Premlouva m se, musıs. C eka na s cely den ve snehu, trikra t do kopce, dvakra t do „ dolı. Vyra z ıme v 7, stoupa me k Mont Maudit, ktery traverzujeme. Ma m mısty pekny strach. Do sedla Col Maudit 4.035 m musıme kus slanit. Nad velkou trhlinou v ledu necha va me jeden cepın, za ktery slanıme poslednı dž lku. Pauza na tri susenky. Opet vystup k Mont Blanc du Tacul. Je neco kolem 13. hodiny a na s c eka jestesestup do sedla Col du Midi 3.532 m a vystup na Augille du Midi 3.842 m. Kdy jede poslednı lanovka? Snad ji stihneme. Do sedla sestupujeme skoro dvehodiny, z velkž c a sti kvuli mne. Jsem vyc erpana a bojım se. Obc as panikarım, zvla s–potž , co ma lem spadnu do trhliny. Samozrejme z e jsem na lane, Honza mejistı, ale stejneten pocit, kdyz najednou nohy i ruce ztra cı pevnou oporu a propada m se, je nic moc. I pres to panikarenıse vyhrabu na pevny snıh. Lez ım na snehu a brec ım.
Tak z e bychom zakopali stan? Snıh je tvrdy jak led, blız ıse bourka a nejsou lidi na kopa nı. Zac ına na m byt blbe. Rychle do chaty, najıt nejc istsı mısto. Zac ına m rozehrıvat snıh na c aj. Dora z ı jeste c tyri kluci z MaŘarska, co je chytla bourka pri sestupu. Varım c aj pro vsechny, venku zurı snehova va nice, teplota v chatemırnenad nulou. Honza rıka , kdyz je ti blbe, tak to zaspi. A sa m se tım rıdı. Taky to zkousım, huc ımi v usıch a premyslım, co bude zıtra. Jsme takovy kousek pod vrcholem, 450 vyskovych metru. Pujdeme dolu? Necha me batohy na chate a pujdeme na lehko? Budeme se drz et naseho pla nu a udela me prechod? Jsem pripravena na vsechno, tajne doufa m ve vystup na lehko. Ra no rozhodne. Pondelı ra no, 16.6. Honzovi je lıp (nebo to predstıra ) a vubec nepripustı pochybnosti, z e bychom nesli prechod. Podezrıva m ho, z e to je jen kvuli tomu, aby vyzkousel lopatu, co ta hne celou cestu a abychom nemeli pocit, z e vsechny ty veci jako stan a podobneneseme zbytec ne.
Pokrac ujeme da l. Nad na mi se neco stalo, pobıhajıcı za chrana ri vypadajı dost nervo zne. Nemohou se dostat na mısto. My jsme ale uz v sedle a zahajujeme sprint do poslednıho kopce. 300 vyskovych metru. V 15:45 dora z ıme do „ stı tunelu lanovky, slysıme hla senı, z e jede za 5 min. To stihneme. Pokladna zavrena , ale kdyz lanovka ri zjistı, z e jsme presli Mont Blanc, poc kajı a lıstky na m prodajı. Dojız dıme do Chamonix, skoro 30’C, vezmeme „ tokem prvnı sa mosku ď z ızen jak tra m. Autobusem do St. Gervais a v 18 hodin jsme u auta. Jsem utahana , ale moc s–astna . Na druhy pokus se podarilo. Mont Blanc mi dal zabrat. Pripravujete se, chysta te se, ale nakonec hora rozhodne, jestli va s pustı. Takž jsem si uvedomila, z e nenı dulez itž vylž zt az na vrchol, ale takž vra tit se bezpec nezpa tkyú
V 7 hodin vyra z ıme. Tentokra te nejen lano, ale i mac ky a cepıny. C ekajına s sem tam prudkž „ seky a hrebınky, kde vlevo ma te sra z kilometr dolu a vpravo taky. Na cesteje dost lidı, co vyrazili behem noci z Go¨teru, dolezli na vrchol a vracejı se stejnou cestou. Boz e, vetsina jich je pekne zelenych. To vypada me taky tak spatne? No asi jeste hur s temi nasimi batohy ď vetsina lidı mumla neco ve smyslu, a– vydrz ıme, z e uz to nenı tak daleko. Je to daleko! Systž m 25 kroku zmenen na 10. Najednou asi 50 metru pred sebou vidım vrchol. Ma m slzy v oc ıch, no, regulž rne brec ım a plazım se jak na mesıc na k tž vrcholovž tyc i. Tak jsme tady! V 9:48 je vrchol na s. 4.810 m n.m.! Praz ı slunce, silny vıtr, -6’C, na dherny rozhled, fakt nic nenı vyse nez my. Fotky, chvıli pobudeme a teŘ na s c eka to nejdulez itejsı, dostat se na lanovku na Augille du Midi. Vubec nevım, co mec eka . Jsem tak unavena , nohy se mi pletou, praz ıcıslunce vykona va svoje. Sestupujeme pomalu, snıh taje, na mac ky se nabalujı bac kory, necıtım se jistea asi az moc se necha va m od Honzy
Tahle zkusenost me zase posouvadal, je to pro me dalsı Impuls na Ceste. Vsem souputnıku m na Ceste hodne zdaru pr eje Pavla..
CAO News 3
Ilustracnı foto iNet
Al e x a n d e r H u b e r
v Chomutovˇ
Kra tky rozhovor s Alexem Huberem
Setka nı2003
Filip Papous Krivinka
JirıHouba Chara
Pri autogramiadž knihy Yosemity polozil “Sasovi Hubru° nžkolik otazek Filip Papous Krivinka:
CAO Dˇcın
L
e t o s v srpnu prelezl Alex Huber volnym so lem, tedy zcela bez jistenı, cestu Hasse-Brandler v severnı stene Cimy Grande di Lavaredo. Kousek, ktery nema obdoby a jen tez ko bude nekym zopakova n. Zcela jiste se jedna o
nejvyznac nejsı poc in v celž historii alpskž ho lezenı. Cestu HasseBrandler, takž nazyvanou Diretissima, v previslž , 550 metru vysokž severnıstene Cimy Grande, poprvž vylezli v roce 1958 Dietrich Hasse, Lothar Brandler, JŠrg Lehne a Sigi LŠw a hned se zaradila mezi nejtez sı skalnıvystupy v Alpa ch. V roce 1987 Kurt Albert a Gerold Sprachmann zdolali cestu volnym lezenım a cesta se tak opet vra tila mezi nejtez sı, tentokra t jako volneprelezena alpska cesta. A letos v srpnu vylezl tuto dech beroucı, impozantnı cestu pouze s lezec kami, pytlıkem s magnž ziem a helmou Alexander Huber. Ve stene stra vil celkem sest dnı prıpravou na tento so lo vystup. Nejprve cestu prelezl OS spolec ne s Guidem Unterw¨rzacherem. Pak se vra til ve spolec nosti Michi Althammera. Po peti dnech trž ninku byl duverne obezna meny se vsemi obtız emi, ale predevsım vedel, kterym chytum muz e v pomernela mavž m previsu verit.
Nekolik desıtek solo, diretissima na Cimu Grande solo. Jaky "smrtıcı" podnik v tvý m podanı bude nasledovat? Vz dycky se snaz ım jıt na hranici, ale nejsem hazardž r. Ani nejsem bla zen, nedela m veci, kterž jsou z ivotu nebezpec nž . Vım velmi dobre, jakž riziko mohu podstoupit a jakž je uz prılis vysokž . Za lez ı hlavne na tvych dovednostech - kdyz si myslıs, z e na so lo ma s a cestu stoprocentneprelezes, muz es to udelat. So lo Diretissimy na Cimu Grande (Hasse - Brandler) se vetsine lidı muz e zda t bla znivž . Myslı si, z e kdyz by se ocitli ve stenesami, bez lana a jistenı, znervo zneli by a spadli dolu. To ale nenı muj prıpad. Vım, co dela m a jak umım lž zt. Jsem tak psychicky vyrovnany, z e cestu prelezu, aniz bych byl nervo znı. Kdyby se ti to pri so lu takovž cesty stalo, umrel bys.
Jaký jsou tvoje budoucı plany? Jako sportovnı lezec uz lepsı nebudu, protoz e sta rnu. To je proste fakt: kdyz sta rnes, ztra cıs maxima lnı sılu. Na druhou stranu ma s lepsı vytrvalost. Je proto prirozenž , z e v budoucnosti budu vıc jezdit do vysokych hor. Vıc a vıc expedic v ruznž m stylu. Jsem ale vıc lezec nez vysokohorsky turista, proto da m radsi prednost technicky na roc nž sedmitisıcovce pred ka m, nez abych lezl na osmitisıcovku norma lnıcestou. Stefan Glowacz v interview pro cesky casopis Everest r ekl, ze konkrý tnı plany do budoucna v tisku nesdeluje, protoze pokazdý , kdyz to udelal, mu cestu nekdo vyfoukl. Pr esto, mu zes svoje budoucı zamery upr esnit? Na s prıstı cıl s bra chou Thomasem jsou Himala je. Prıstı podzim pojedeme na 1500 metru vysoky Catalan Buttress na Bhaghirathi III (6.454 m n.m., Indie). Chceme ho prelž zt volne.. v v v
Redakc nı poznamka: V ChomutoveHuber promıtl a okomentoval tri filmy: svuj zimnı so lovystup na Cimu Ovest, jejı prvnı RP prelez a nakonec, jako vyvrcholenı jeho vystoupenı i celž ho Setka nı 2003, neuveritelny film ze so la Hasse - Brandlera. Kdo si tento strhujıcı za z itek nechal uniknout, nech– svž ho rozhodnutı hluboce a horce lituje. NeboĚ -
- bylo to ABSOLUTNE DOKONAL š
Zamy slenou cestu, take nazy vanou Katalanenpfeiler Impossible Star, zdolala v kvžtnu roku 1984 ctverice zkuseny ch horolezcu: J.O.Aldeguere, S.Martinez, J.L.Moreno a J.Thomas. Cesta vede pilırem a zahrnuje 28 lanovy ch de lek o obtıznosti ED (850 m vertikaly klasifikace 6/A3, dalsıch 200 m tžzky ch a nebezpecny ch mixu a zavžrecne de lky v 60Ž ledu). Obtıznost je dle autoru srovnatelnas cestou Salathe na El Capitan...
CAO News 4
“Co na tom vasem horolezectvı vidıte?Š Nenı to tak davno, co jsem se stal svždkem rozhovoru dvou horolezcu s nžky m, kdo byl asi jen nahodny m prısedıcım u jejich stolu. Ten kdosi se jich po chvıli zeptal, co je vlastnž k tomu lezenı po horach tahne. Moc mž zajımalo, co mu odpovı. Z adne ho moudra jsem se vsak nedockal. Prisel jsem pravž ze skal, ruce jsem mžl odrene od spary, pred sebou sklenici piva a na tvari jistž trochu prihlouply vy raz blaha. Vypil jsem naraz te mžr pulku horke ho moku a s pobavenım si vzpomnžl, jak obtıznž jsem kdysi i jahledal slova pro odpovž… na podobnou otazku mojı panımamy Lıdy. “Co na tom vasem horolezectvı vidıte?°. A te… jsem pri prohrabovanı archivu nasel tuto ztracenou “povıdku°, kteraby dost dobre mohla by t odpovždı. Tady jeŠ -jch-
Mala povıdka o Matterhornu Z knihy WILDE GESELLEN od Karla Lukana preloz il Ing. Ladislav Vesely CSc.
meric ana jsme poprvž potkali v zermattskž m muzeu. Znudene precha zel od expona tu k expona tu, lhostejne vyslechl komenta r kustoda, aby nakonec zdvorile prohla sil "zajımavž , velmi zajımavž ". Ale Whymperovo lano bylo pro nej zrejme jen kusem pretrz enž ho spaga tu, Grozuv klobouk kusem oblec enı a nic vıc. Vec er jsme ho zahlž dli na terase hotelu. Opet se zrejme nudil. Co vlastne hleda v Zermattu, kam se lidž prijız dejıbavit nebo lž zt? Druhy den jsme stoupali za mırnž ho, ale vytrvalž ho deste na chatu HŠrnli. Po klidnž m vec eru rozehnal vıtr mraky a nad Matterhornem se vyjasnilo. Osm druz stev c eka na vystup - ale pred setmenım pricha zı jeste jedno. Mohutny vudce, schopny vyta hnout na vrchol osla - a na s Americ an. Zatracene, co tu chce? To uz se dole moc nudil a tak vrazil 120 franku do vystupu na Matterhorn, nebo mu to poradil mezi rızkem a mouc nıkem jeho vrchnı? A–uz tak c i onak, Americ an byl na Matterhornu. Ale Matterhorn je nase hora, o kterž snıme od detstvı, od chvıle, kdy jsme jako malıkluci videli film "Boj o Matterhorn". Tenkra t jsme poprvž zatouz ili byt horolezci. O tyden pozdeji jsme si pra li byt africkymi badateli a jeste pozdeji strojvudci, ale horolezci jsme se pak opravdu stali! Uc ili jsme se sekat stupy do ledu, slanovat pres previsy, najıt cestu v mlze, nezabıt se vza jemnelokry. Pricha zeli jsme do hor naplneni touhou a nacha zeli tu lž k na vsechny svž bolesti. TeŘ jsme sta li pod horou, ktera pro na s znamenala prıslib a ztelesnenı vsech horolezeckych snu a cılu. Ale sta l tu Americ an, ktery si koupil Matterhorn z nudy za 120 franku, a to na s dra z dilo. Ke vsemu se zac al vypta vat: "Jaky byl nejkratsı c as dosaz eny na Matterhornu?" Vudce rekl neuveritelne kra tkou dobu. "OK", rekl Americ an a odhadujıcım okem prejel dvoukilometrovy svycarsky hreben. Jako by to byla skva rova dra ha stadionu.
A
"Tomu jeste bude precha zet zrak", bruc el vedle kamara d. "A–zıtra padaj treba trakare, aby ten prez vykovac gumy videl, co je to hora!" a s tımto zboz nym pra nım jsme sli spa t. Druhy den vysly vsechny skupiny s vudci pred na mi, i kdyz jsme do skal vstupovali jeste za tmy. S Americ anem jsme se setkali az u vysvihu nad Ramenem. Byl bledy, lapal po dechu a bez nadsenıbloudil oc ima po zasnez enych skala ch. C tyri tisıce metru mu nesly nijak k duhu. Doc kali jsme se... Chteli jsme tž ustrasenž postave da t najevo vse, co na m od vc erejska lez elo na srdci. Slovy, gesty, „ smeskem... Od Americ ana na s oddelovala jiz jen zledovatela police. "Letês go!" chtel jsem mu rıci. Ale nerekl. Sa m jsem lapal po dechu, sa m jsem mel studenž rozechvelž ruce, sa m jsem tız ivepoci–oval c tyrtisıcimetrovou vysku. Mezi mraky se na okamz ik vynorilo slunce... "Beautiful!" rekl jsem Americ anovi. "Yes, beautiful", odpovedel tise. Dıval se dolu na Zermatt lez ıcıo 3 000 m nız e, na z ivž ulice, obchudky, hotely... "Come on!", ozval se vudce. Americ an pomalu obra til oblic ej vzhuru. Tam nekde, nekonec nedaleko pro nekoho, kdo tu je jen z nudy, je vrchol. Tž mer neprekonatelne daleko pro c loveka na pokraji sil, kterž mu stac ı rıci jen slovo, aby se vudce obra til na zpa tec nı cestu. Ale on to slovo nerekl, tez ce a neohrabaneuchopil fixnı lano a lezl vzhuru... V roce 1865, v dobe prvovystupu, tu ovsem lano nebylo. Prvolezci obcha zeli vysvih severnıstenou - a tam pak doslo pri sestupu k nestestı. Hej Billy, Jacku c i Joe! To lano, klobouk a modlitebnı kniha, na kterž jsi tak znudene pohlız el dole v Zermattu, patrilo muz um, kterı nepotrebovali to lano kterž tak krec ovitesvıra s. Kdyby ho meli, nedoslo by k prısernž mu pa du do tisıcimetrovž hloubky. Cha pes uz trochu, co to znamena byt horolezec? Cha pes teŘ staromo dnı Evropany, kterı posta vajı s „ ctou pred vitrınkou se zterelym lanem, kloboukem a modlitebnı knız kou? Billy, Jacku c i Joe, sa pes se na vrchol, prestoz e jsi bledy jako papır. Nebylo to prece jen neco vıc nez nuda, ktera tesem hnala? "Dlouho na vrcholu nezustaneme!" kric ı na na s Americ anuv vudce. "Poc asıse jestezhorsı!" Snehova boure na s zastihla na sestupu asi ve 4 000 m. Nata hli jsme kapuci a nasadili ochrannž bryle - a uz tu byl prvnıporyv. Za okamz ik vse kolem zbelelo. To nebyl Matterhorn z pohlednic - s horci, rododendrony c i kravic kami v popredı, to nebyl Matterhorn, ktery si lze koupit vysity v hedva bı za 120 franku, nebo za stejnou cenu na nej vystoupit. Jedna minuta ď a z Matterhornu bylo bılž peklo! "No, teŘ Americ ana prejde humor!" mumlal kamara d. Americ an! Ma lem jsme na nej zapomneli. Pra li jsme mu bourku, aby videl, jak mohou vypadat hory. Ale teŘ se na m vedlo jako muz i, ktery mel moz nost splnenı trı pra nı, preje si, aby jeho z enenarostl na nose burt a pak zas ho chce odc arovat. Pomalu jsme sestupovali. Vsechno kolem bylo sedivž a bılž - zemenikoho. Hledali jsme stupy a chyty, po kterych bychom se dostali dolu - az jsme zpozorovali, z e jsme na spatnž ceste... "Musıme doprava!" "Vpravo jsou previsy!" "Tak rovne!" "Tam je pra h!" Bezradne jsme se na sebe zadıvali. Zledovatelž stupy i chyty, viditelnost na 1 metr. Prita hnout se na zasnez enou rımsu, hergot, kdyby bylo trochu videt, rozpor mezi stenou a odstepem... Coz e, rozpor mezi stenou a odstepem? To jsem prece lezl uz pri vystupu, slezla mi pritom podkolenka. Pro na s to teŘ bylo jako Sezame, otevri se! Podkolenku jsem si pak nata hl v za rezu - a tım za rezem teŘ musıme dolu a prijdeme k
CAO News 5
rohu, kde visı fixnı lano. Roh je trochu neprıjemny, ale je to takž jedinž na padnž mısto na celž m dvoukilometrovž m hrebenu. Za nım prijde traverz vlevo a pak uz bude vsechno v pora dku. Traverz konc ı vez ic kou, kde jsme se delili o c okola du. A tak na s punc ochovy za rez, provazovy traverz a c okola dova vez vyvedli z boure a vetru k teplym kamnum, chaty. C lovek musı mıt smysl pro orientaci. Z knih se to neda nauc it. Jsou to tisıce hodin v hora ch, v mlze, snehovych bourıch, na nezna mych hrebenech a v neprehlednych stena ch o tyhle tisıce hodin jsme meli na skok pred Americ anem. Jiste to nenı nic nepochopitelnž ho, kdyz jsme se na Matterhorn mraku, mlh a snehu dıvali jako na svou horu a nepra li ji druhž mu. Naposled jsme se sesli s Americ anem na louce pred Zermattem. Lez el na brise a uprenepozoroval Matterhorn. Nad nım za rilo slunce a vsude kolem byl mır a klid horskž pastviny. Kalhoty mel c erstvevyz ehlenž , c istou kosili, oholeny oblic ej ale nebyl to ten lhostejny oblic ej, ktery jsme nesna seli. "Je to velika , kra sna hora" vydechl Americ an a nemohl od Matterhornu odtrhnout oc i. Zamumlali jsme neco anglicky a zmlkli. Mlc eli jsme, protoz e nase anglic tina nemohla byt vymluvnejsı nez hora za rıcı pred na mi. "Nikdy, ani jako stary muz , na ni nezapomenu!" rekl Americ an po chvıli mlc enı. "A my jsme o nısnili uz jako malž deti." Pomalu jsme odcha zeli ke stanum a byli jsme najednou naplneni stestım. Byli jsme s–astni, protoz e Matterhorn okouzlil naseho Americ ana, protoz e jsme se presvedc ili, z e sny naseho mla dı nebyly nic pomıjivž ho a nase mla dı patrilo nec emu opravdu velkž mu a kra snž mu. Na s sen o Matterhornu skonc il, ale jeho obraz si odna sıme v sobe. A poneseme ho vz dy znovu a znovu do nasich hor... Tenkra t pod Matterhornem se na m ten pohled zda l klıc em ke stestıtohoto sveta. Ma to smysl tra vit podstatnou c a st beztak nepohodlnž ho z ivota taha nım rancu, drenım ve spa ra ch a pozdnımi na vraty do „ dolı? Tato ota zka sta la na prvnı stra nce a ma sta t i na poslednı. Proto jsem vypra vel o hora ch, drine, kamara dech, o ctiz a dosti, lehkomyslnosti, o chvılıch strachu, ale i o minuta ch, kdy se horolezectvı sta va klıc em k pochopenı pozemskž ho stestı. Nechal jsem mluvit „ c etnı knihy horolezce - svž knihy vystupu. Z„ c tujeme? Jeste naposled vystoupıme na vrchol. Nebude to z a dna velehora, jen vez ic ka v peilsteinskych skala ch. Rıka me jı Cimone. Je lehka , z pevnž ho sedž ho kamene. Ve spa ra ch hnızdı kavky, a kdyz lezete z „ dolnı strany, musıte da t pozor, abyste nenahma tli pozdrav od c ernž ho kamara da. Z trhlin rostou kvetiny, kterž nikdo netrha - lezenı a trha nı kytic ek nejde dohromady. Ale kdyz jsme na jejım vrcholu (musıme se zma c knout - je malic ky), jsme vysoko nad korunami stromu, nad lidmi, a cely svet na m lez ı u nohou. A urc itetam nahore, na vrcholku Cimone, zapomeneme alespon na pa r minut na vsechno ostatnı. I kdyz je to jen neprava Cimone, protoz e ta prava stojı daleko v Dolomitech. Ale protoz e Dolomity jsou daleko, obracıme se se svymi sny na nepravou Cimone. A tak je Cimone po cely na s z ivot obrazem nec eho vzda lenž ho, tž mer nedosaz itelnž ho. Muz e se sta t, z e nase sny skonc ı u nepravž Cimone. Psychologovž na m uz vysvetlovali, z e nebojujeme s horami, ale sami se sebou a hora je jen kulisou za pasu. Moz na . C lovek
povaz uje svou cestu za spra vnou obvykle jen tehdy, kdyz nenı snadna . A tak ta hneme od hory k hore, od vrcholu k vrcholu, mezitım procha zıme dolinami, sta le se svym snem pred oc ima a s nadejı, z e nase cesta je spra vna . Za drinu s ruksakem na s odmenı vune opž kanych burtu po za padu slunce, na „ zkou spa ru zapomeneme v c lenitž stene a kdyz vec er klopyta me odrenı a utahanı do „ dolı, c eka na s den na horskž louce, se zvonenım sta d a modrıoblohy. A kaz da hodina na vrcholu, i ta na vrcholku Cimone, je obohacenım nasich vzpomınek. Ma dati a Dal nepatrnž ho lidskž ho z ivota. A co je snad na celž veci nejpodstatnejsı: i kdybych stokrat vedel, ze konec nabilance bude pasivnı, stejne bych nikdy a za zadnou cenu nedokazal hory opustit!
Ilustrac nıfoto Á 2002, Zdenč k Vaishar (mırnč upraveno)
Invalidnı kameny Lezenıu Kla sterce nad Ohrı Petr Rysak Vranek BEVA - club Praha
z v a s d et i a z ena premluvı k na vsteve Aquaparku v Kla sterci nad Ohrı, nezoufejte. Prestane-li va s bavit tlac enice na koupa lku a vyvalova nı na slunci, vypadnete vchodem a z enu a deti nechte tam, kde je to bavı. Vezmete si lezac ky, prebehnete silnici a tam se nalž za hospoda Koliba. Da te-li se vpravo, obejdete trochu kopec a narazıte na boulderovou stenku, na kterou vede nekolik cest. Pujdete-li vlevo na kopec ek, narazıte na Invalidnı kameny. Nevım puvodnı na zev. Invalidnı kameny jim rıka m ja , protoz e jsem zde rozlž zal svuj invalidnı duchod. Pokud by nekdo znal spra vny na zev, budu ra d ď a–si to v denıc ku mohu opravit. Jsou to vse bouldery, ale ve stenejsem nasel starou rezavou skobku, takz e asi jako vsude uz i v tž to mini oblasti po skala ch vzlınal nekdo prede mnou. Proto jsem nemaloval sipky ani nepsal protokol. Sice, jak rıka muj kamara d Pavel Kysa Bechyne ď “Takto se do c ıtanek nedostanes°, ale kdyz si koupıte horolezeckž ho pruvodce od Petra Resche, tak tam uz z a dnıprvovystupci stejnenejsou. Invalidnıkameny ani vedlejsıstenka nejsou oblast, ktera by si zaslouz ila dojız det z vetsıda lky, ale kdyz zrovna budete v Kla sterci, zavıtejte. Nenıto takovž lezenıjako Perstejn nebo nedalekž Sfingy u Medence, ale pora d lepsı, nez dra tem do oka..
A
CAO News 6
Horolezecky oddıl “Rot Sport° Historie a soucasnost.. Jaroslav Kukla Rot Sport
l o v n ı spojenı “Rot Sport° mnohž mu c tena ri nejspıse nic nerekne. C lovek znaly jazyka zjistı, z e jde o dvenemecka slova. Ti z na s, co znajı pravy breh “Laba ku°, si moz na , kdesi v podvedomı vybavı, z e takovy na pis je vyryty na stene vedle vstupu do jednž ze skalnıch jeskynı. Vsak jiz jen hrstka lidıvı, co ten na pis znamena a proc ho tam nekdo vytesal. Vra–me se do doby, kdy vez e znaly pouze “Starou cestu° a nekterž nebyly slezenž vubec. Vra–me se do doby, kdy v nasem pohranic ız ila nemecka na rodnostnımensina.
S
Prıbeh zac ına ve 20. letech minulž ho stoletı, kdy lidž jako Rudolf Hanke, Herbert KŠckritz, Erich Joppe, Arthur Ehrlich, Hans Donath, Karl Stein, Erich Langer, Kurt Schlosser, Fritz Schulze a mnoho dalsıch, spolu delali prvovystupy v C esko ď Saskž m Svycarsku. S odvahou zdola vali novž cesty, kterž jsou i dnes velmi hodnotnymi vystupy, aniz by tusili, z e jiz za pa r let se aktivne zapojı do boje proti fasismu, aniz by tusili, z e mnoho jejich kamara du, spolulezcu, bude za protinacistickou c innost odsouzeno k trestu smrti. Nicmž neta doba nastala. Trvala od roku 1930, kdy se zac al formovat protinacisticky odpor, az do konce va lky, do roku 1945. Pra ve tehdy vzniklo sportovnı hnutı “Rot Sport°, sdruz ujıcıpreva z nenemeckž , ale i nekterž c eskž horolezce. Do na stupu fasismu v roce 1933 slo o otevreny politicky boj, jenz se odehra val predevsım na nemeckž pude. Horolezci z “Rot Sportu° vyuz ıvali pri svych protinacistickych akcıch zkusenostı ze skal. Naprıklad dra z Řanstı horolezci uplatnili lezeckž techniky, kdyz za tmy vylezli na sıdlo NSDAP v Dra z Řanech, aby zde na fasa de domu napsali protifasistickž heslo.
V roce 1932 se z„ c astnili lidž z “Rot Sportu° 1. delnickž horolezeckž expedice na Kavkaz, tvorenž saskymi a mnichovskymi horolezci. Expedice mela demonstrovat nesouhlas nemeckych obc anu s na stupem fasismu. Neda vno byla v Mnichove pri prılez itosti 70. vyroc ı uspora da nı tž to expedice v muzeu horolezectvıotevrena expozice k tž to akci.
Po na stupu Hitlera k moci v roce 1933 presla nemecka c a st hnutı “Rot Sport° do ilegality. Fasistž si vsak dobre pamatovali jmž na svych odpurcu. Proto mnoho horolezcu bylo zatc eno, odsouzeno a uvezneno. Odbojova c innost se tım vsak nezastavila, ba naopak. I tentokra t vyuz ili znalosti skalnıho terž nu. Ve skala ch na nemeckž strane vznikaly skalnı „ kryty, kde c lenovž “Rot Sportu° tiskli protifasistickž leta ky, schova vali zbrane a ukryvali prona sledovanž osoby. V tajuplnych bludistıch skal, ve kterych by se neznaly c lovek ztratil, preva deli pres hranice do C SR politickž uprchlıky, prona sledovanž nemeckymi fasisty. Ilega lnı prechody se prova dely nejc asteji v noci na celž m „ seku sta tnı hranice od Mikula sovic az po Tisou. Po zabra nıc eskž ho pohranic ıfasisty, preslo celž hnutıÄRot Sport° do prısnž ilegality. Pra ve v tomto obdobı bylo mnoho vybornych horolezcu, za c innost proti rısi popraveno. V prubehu va lky se skupina zamerila na sabota z nı c innost, zejmž na na z eleznici a hmotnou pomoc uprchlıkum ze zajateckych ta boru. V roce 1944, po zavraz denıErnsta ThÚlmanna (na snımku) v koncentrac nım ta bore Buchenwald napsal Rudolf Hanke, c len “Rot Sportu°, puvodem z Labskž Stra ne, v noci, zavesen na lane, na skalnıstenu velky na pis “THA LMANN LEBT ň TROTZ ALLEDEM° (ThÚlmann z ije ď navzdory). Byl to velmi mora lnıvykon, o c emz svedc ıi to, z e nikdo az do konce va lky nenasel odvahu, spustit se do steny masıvu a na pis smazat. Na pis byl na stenedobre c itelny jestenekolik let po va lce z z eleznic nıtrate Dra z Řany ď Dec ın, nez ho doc ista smyl dž s–. Pra veRudolf Hanke v kvetnu 1945 oficia lnepredal, jako c len ilega lnı skupiny, Dec ın osvoboditelum. Po va lce museli Nemci z ijıcı v Sudetech odejıt do Nemecka. To se netykalo antifasistu, ti mohli zustat a mohli si ponechat svuj majetek. Vetsina jich ale presto odesla. Moz na tusili nena vist proti vsemu nemeckž mu, nebo proste jen sli s ostatnımi. V c eskž m pohranic ı uz nezustal tž mer nikdo, kdo by mohl podat o skupine “Rot Sport° svedectvı. Proto je tak tez kž dokladovat informace o tomto odboji. Dodnes toho ma me zmapova no jen ma lo. Proto bych chtel prostrednictvım tohoto c la nku poz a dat o jakž koliv informace o lezcıch 20, 30 a 40 let. Kaz da sebemensı informace ma pro na s velkou mora lnı cenu. V na vaznosti na tradice skupiny “Rot Sport°, jsme se rozhodli zaloz it horolezecky oddıl se stejnym na zvem “Rot Sport ň Labska Stran°. Oddıl funguje jiz delsı dobu neoficia lne. Uredne vznikne az ke konci roku 2004, jako obc anskž sdruz enı s vlastnımi stanovami. Oddıl se bude zamerovat predevsım na skalnı lezenı a ochranu prırody. Mnohem vıc se o nasem oddılu dozvıte na WWW stra nka ch, kterž by mely byt zprovozneny poc a tkem roku 2004. Horolezci z “Rot Sportu° odesli, jako kdyz v Suchž Kamenici, v teplž m c ervnovž m dnu vyschne poslednı kapka vody. Po nejakž dobe vsak prijde jarnı dž s–, ktery vodu do potoka zase navra tıú
CAO News 7
Vy sledkova listina XXIX. rocnıku horolezecke ho orientacnıho bž hu ze dne 2. 11. 2003
kategorie - muz i: 5 600 m, 16 kontrol poradı
jmeno
klub
1.
Vlcek Petr sen.
KOB Dˇcın
vy sledny c as v min. na setiny 57,69
2.
Stibal Ivan
KOB Dˇcın
60,71
3.
Vlk Josef
ASK Dˇcın
67,56
4.
Soucek Jirı
HUDY sport
72,49
5.
Nehasil David
HO Boletice
73,25
6.
Mirijovsky Premek
HO Start
76,10
7.
Nehasil Vladislav
HO Boletice
80,03
8.
Paul Jan
Dˇcın
81,63
9.
Cha ra Jirı
CAO Dˇcın
81,97
10.
Ve br Luka s
HK Varnsdorf
83,43
11.
Hora k Martin
Alterna tor Dˇcın
84,84
12.
Vlcek Petr jun.
KOB Dˇcın
85,43
13.
Hofman Karel
HK Varnsdorf
88,82
14.
Suchy Martin
HK Chribska
90,91
15.
KolorencPavel
KOB Dˇcın
93,61
16.
Hauzırek Jaroslav
ASK Dˇcın
97,91
17.
S tenberk Jan
HO Benesov
100,38
18.
Kadlec Jan
KOB Dˇcın
112,35
19.
Lastovicka Petr
HK Dˇcın
117,58
20.
Nejezchleba Jirı
A dr klub
118,43
21.
Soucek Radomır
HK Dˇcın
122,86
22.
Kratochvıl Milos
HO Boletice
133,68
Semık Jaroslav
THC Dˇcın
disk.
Duben Jirı + Jirı
KOB Dˇcın
84,33
KOB Dˇcın
132,52
V muzıch zvıtˇzil Petr Vlcek pred Ivanem Stibalem a Josefem Vlkem, v zena ch podle oceka va nı, Beata Patzeltova pred Son ou Vlckovou a Janou S trajtovou. Zvıtˇzil ovsem kazdy , kdo prekonal svoji pohodlnost a prisel se probˇhnout kra snou krajinou..
Vyhla senı vy sledku. Z leva doprava stojı: David Nehasil, Jirı Soucek, Josef Vlk, Petr Vlcek, Ivan Stibal a poradatel Jaromır Pospısil, Sona Vlckova , Beatrice Patzeltova , Jana S trajtova a opˇt Jaromır..
Podúkova nıod vs ech zu c astnúny ch patrı poradatel˚ m Janú a Jaromıru Pospıs ilovy m! Foto Á 2003 Vladislav Prcek Nehasil
Jubilejnıhorolezecky
XXX. Búh Labsky m udolım V sobotu 8. listopadu 2003 se uskute cnil jubilejnı trica ty (!!) rocnık bˇhu Labsky m ťdolım. Doufejme, ze ne za roven poslednı © ťcast horolezcu je totiz rok od roku nizsı. CAO Dˇcın reprezentovali (v oddılovy ch tricka ch) jen Ilona S kalova a Petr Kucera.
mimo soutž z Syrucek+Stibalova
Za vod (resp. mˇreny tre nink) to byl pˇkny . Bylo vidˇt, ze traó stavil zkuseny orientacnı bˇzec.
kategorie - z eny: 4 600 m, 11 kontrol klub
vy sledny c as v min. na setiny 59,72
poradı
jmeno
1.
Patzeltova Beatrice
2.
Vlkova Sona
Prıper
111,21
3.
S trajtova Jana
HO Doprava
112,41
4.
S trajtova Monika
HUDY Sport
126,92
5.
Stibalova Vˇra
KOB Dˇcın
134,83
6.
Bodla kova Anna
HK Dˇcın
165,80
Opavova Lenka
HK Chribska
disk.
Za vod se konal na mapˇ "Lipnık" z roku 2002-3, mˇrıtko 1:10 000. Pocası bylo slunecne , klidne , s teplotou okolo 10ž C. Vˇkovy koeficient byl uplatnˇn od 30 let. Penalizace 30 min. byla udˇlena za chybˇjıcı kontrolu umıstˇnou ve slanˇnı.
Jaromır Pospıs il
XXIX. Horolezecky orientacnı beh V poradı jiz XXIX. rocnık HOB se uskutecnil 2. listopadu 2003 v Mly nech. Na 34 ťcastnıku cekalo 16 kontrol a necekanˇ slunecne pocası. A protoze se jednalo o horolezecky OB, startovalo se v seda cıch s karabinou a osmou (nebo ruzny mi variantami). Jedna kontrola byla na la vce male vˇzicky, k jedne bylo nutne slanit z masivu (nebo vysplhat po lanˇ).
Hromadny start byl asi v 10.50, tradicnˇ vy strelem z pusky. Na startu bylo 9 zen, 3 dorostenci (ti bˇzeli polovicnı traó) a zbytek startovnıho pole byli muzi, celkem asi 40 bˇzcu. Bylo na dherne pocası, povrch trati docela tvrdy , suchy , obcas bahy nko, prikryte vrstvou listı. Mezi zenami se hned po startu dostala do cela Ilona S ka lova , v tˇsne m za vˇsu za nı byla Alena Stibalova . Asi po dvou km ji predbˇhla a do cıle pribˇhla asi o 2-3 min drıve. Tretı dobˇhla Vlckova asi 3-4 minuty za S ka lovou. V muzıch se strhl dramaticky finis v cılove rovinˇ, kdy zacal Petr S tˇpa n natvrdo finisovat a dobıhat Radana Pazderku. Ten se ovsem predbˇhnout nenechal a do cıle dobˇhl 1 vterinu pred S tˇpa nem. Oba v cıli svornˇ zaklekli a zvraceli. Kdyz Radan ublinka val jiz hodnou chvıli, pravil, ze mu to kafe ra no asi nesedlo... Tretı do cıle dobˇhl Jaroslav Hauzırek a ctvrty Toma s Charva t. Petr Kucera dobˇhl deva ty . -is-
CAO News 8
Nove cesty
Brdy ď Jindrichova ska la
OD NAS ICH DOPISOVATELU
Jindrichova ska la É Sapa II 12.3.2003 Slava Krob P.Vranek Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Stopa invalidnıho vozıku III 18.3.2003 Jirı Sailer P.Vranek Prstovou sparou (skoba). Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Dúlostrelecka hrana IV 18.3.2003 Jirı Sailer P.Vranek Hranou na vrchol. Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Kraslice v mechu II 21.4.2003 Petr Vranek S.Krob Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Lumpa rna II-III 22.4.2003 Petr Vranek J.Machacek Vlevo od Kraslic v mechu. Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Rozcvic ka II 22.4.2003 Petr Vranek Kunc Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Dıky Bohu IV 22.4.2003 Petr Vranek Vpravo od Rozcvicky, stžnkou (skoba) do spary a na vrchol. Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Lesnıhrana III 30.4.2003 Petr Vranek J.Machacek Hranou na vrchol. Znaceno u nastupu. Jindrichova ska la É Vypec ena III 30.4.2003 Petr Vranek J.Machacek Stžnkou (skoba na vrchol. Cesta vede mezi Lumparnou a Lesnı hranou. Jindrichova ska la É Zas ıva rna (Boulder) 30.4.2003 Petr Vranek Vlevo od Kraslic v mechu, koutem na vrchol.
(ALENA VAJSKA VAISHAROVA , PAVEL KY SA BECHYNE , VLADISLAV PRCEK NEHASIL A WEBOV„ STRA NKY VRCHOLKY.CZ)
Labskž „ dolıď pravy breh Masiv Kalhotkovy pilır - Nemravne na vrhy VIIb 22.11.2003 Vladislav Nehasil, J.Paul V leve casti stžny pres 2 kruhy az pod previs, traverz 3 m vpravo (*) a pres previs k trhlinž. Tou, vy se stžnou na vrchol. (*) - bude dodatecnž osazen kruh
Tisa Sportovnıvúz - Varianta omylem VI 2.11.2003 Vile m Sebek,Slavomil Krob. Pravou –dolnı hranou ke kruhu “Jarnı cesty° a tou na vrchol.
Kyjov Vodnık (Truchliva vúz ) - Spolec ne dılo VIIb 8.11.2003 Jan Paul, D.Nehasil, I.Nahlık, V.Nehasil V leve casti J stžny dvojity m post. do sikme spary, tou n.v. Vodnık (Truchliva vúz ) - Vesely Ivan V 8.11.2003 Vladislav Nehasil, Jan Paul, I.Nahlık, D.Nehasil Rozporem mezi blokem a vžzı, vy se stžnou a hranou na vrchol. Zelezna ostroz na - Preskok 2 1.11.2003 Kristian Jilps, A.Braunes Z masıvu preskok na vrchol. Kyjovsky kra l - Preskok 1 23.11.2003 Vladislav Nehasil, D.Nehasil, J.Paul Z masivu preskok na stupen a Starou cestou na vrchol. Krinicky pohled - Preskok 1 23.11.2003 Jan Paul, D.Nehasil, V.Nehasil Vpravo v masivu preskok na vrchol. Krinicka branka - Tichy let 1 23.11.2003 David Nehasil, J.Paul, V.Nehasil Z bloku masıvu preskok na vrchol. Svıc ka - Severovy chodnıcesta V 16.11.2003 Vladislav Nehasil, D.Nehasil Vlevo v nahornı (SV) stžnž k rozsirujıcı se spare a tou n.v.
Toka n S pena tova vúz - Stara cesta III Pode l V hrany polozenou stžnou na vrchol.
Blız evedly ď Dubskž ska ly Druz ic ka - Briga dnicka II 28.10.2003 Slavomil Krob,Vile m Sebek. Pravou castı V stžny na vrchol.
STR I PKY.. Ende Eine Legende?! Konec jedne legendy se jmenuje jeden z tˇzky ch pra sku Jindry Hudecka. Nynı to vypada , ze na obzoru je konec dalsı legendy © Kempu Pod Cısarem v Ostrovž .. Na jemci restaurace Pod Cısarem zmizeli s koncem lezecke sezony jako dy m nad ohnˇm, hospoda je zavrena i pres vıkendy a dokonce (podle neovˇrene zpra vy) nezaplatili ani na jem za za rı. Co je vsak jestˇ horsı, opustˇnou restauraci navstıvili nˇjacı dobra ci oknem a odnesli si odtud neudan e mnozstvı predmˇtu. Ende Eine Legende???
CAO News 9
Smırcıkrız u Arnoltic
Bernabe Fernandez - Chilam Balam 9b+
(pravy breh Labe)
O kontroverznı cestˇ S panˇla Bernabe Fernandeze jsme va s jiz informovali. Kontroverznı proto, ze Bernabe ji ohodnotil hned stupnˇm 9b+, tedy o dva stupnˇ vyssım, nez je soucasne nejtˇzsı prelezene maximum. Chilam Balam by tak byla jednoznacnˇ nejtˇzsı cestou svˇta (a B.F. nejlepsım lezcem)...
Na dalsı smırcı krız jste mohli narazit pri na vstˇvˇ Labske ho ťdolı. Arnoltice lezı na cestˇ do Labske stra nˇ, ktera mnohy m slouzı jako za kladna pri prıstupu do skal v okolı Ruzove vˇze. O osudu tohoto krıze mnoho nevıme, neva ze se k nˇmu ani za dna povˇst. Je vsak opatren dodnes citelny m na pisem:
Cesta vede diagona lnˇ impresivnı previslou stˇnou a o jejı obtıznosti hovorı i tato cısla: jejı de lka je 82 metru, zahrnuje 400 obtızny ch kroku a 22 dynamicky ch skoku. Cesta je prırodnı © za dne umˇle , lepene nebo prisekane chyty. Na snımcıch bojuje velky Bernabe v jednom z klıcovy ch mıstď
ALHIER IST DER SEELIGE MATTEUS GAUDERNACK VERSCHIEDEN. ARNSDARF. DEN 19. NOVEMBER ANNO 1775 Krız je vysoky asi 90 cm, siroky 60 cm a jeho tlousóka je 22 cm.
Expanze Ptacıch stún Expanze © jinak se dˇnı na Ptacıch stˇna ch pod Bukovou horou nazvat neda . Trıstıva zlomenina palce se Karlu Bž linovi jestˇ nestacila ťplnˇ zhojit, a uz zase predva dı v casto previsly ch stˇna ch krkolomne kousky. Mnohdy ani jeho paróa k Franta Zid necha pe. Bˇhem jedine ho ty dne zde vytvorili pres dvacet dalsıch cest, natloukli stejny pocet ha ku, na vˇz Honzıka umıstili novou knihu a zavrtali nˇkolik dobıra ku. Oblast se pomalu dosta va do povˇdomı lezcu. Naposledy se zde objevila velka druzina horolezcu ze Spartaku Ustı vedena Mirkem Radou. Ten hned jednu z cest notnˇ ztızil © s klıcovy m chytem prista l az v suóovisku pod stˇnou.. Expanze z zvetsova nı objemu, rozpına nı, roztahova nı; vybojnž „ silı o rozsırenı„ zemıa jeho realizace. (Slovnık cizıch slov)
Skvúla forma Rostislava Stefanka Rosš a S tefanek z Dˇcına potvrzuje svoji dominantnı pozici na ceske sce nˇ boulderingu. Zaca tkem listopadu t.r. navstıvil oblast Cresciano, kde se mu podarilo prele zt boulder La Boule Direkt, 8B! Kromˇ toho zvla dl dalsı tˇzke proble my jako: La Pelle 8A+ (na snımku), Ziggentr an Mitte 8A, Harvest Crunch 8A.. Vse zavrsil pri zasta vce ve Frankenjure prvoprelezem (!) traverzu Ententyky 8B tr. Take na Dž cınske m Snž z nıku patrı nejtˇzsı cesty jemu. Prvnı 8A+ v te to “nove Š oblasti se nacha zı na velike m kamenu asi 250 m vpravo od Best of Direct a nese jme no Californication 8A/8A+. Vpravo pridal cestu Hary Lotr za 8A. Oba bouldery vedou pˇknou, mırnˇ previslou deskou. Jsou asi 3-4 m dlouhe . A k mıstnım extre mum tu jestˇ pribyl traverz Ice Maker 8A, rovnˇz od Rosti S tefa nkaď
Navrat z Nepalu Z dlouhe cesty po Nepa lu se v listopadu vra tila Jindris ka R ehakova z CAO Dˇcın. Bohatsı o mnoho za zitku a dojmu, o tri sta povedeny ch fotografiı i o svuj vy skovy rekord © jeho hodnota je 5.755 m n.m. Bude to sta cit i na vıtˇzstvı v kategorii nejvyssı dosazena vy ska?
Foto archiv B.F.
Report z Labaku Tak jsem se konecnˇ dostal do Laba ku. Pocası se nastˇstı kra snˇ vydarilo, tak to k lezenı prımo sva dˇlo. Dopoledne jsme makali na plotˇ a po obˇdˇ se slo do skal, konkre tnˇ na Principa la. Hned na zaca tek jsem zkusil udˇlat novou cestu za padnı hranou. Dostal jsem se asi 5 m nad zem a narazil jsem na stˇnku zarostlou mechem s bujnou vrstvou vegetace, dokonce s brızkou, za kterou sem uva zal smyci. Fakt to neslo a asi po 20 min, ktere jsem prosta l na fleku, premy slejıc zda le zt da l ci nele zt, jsem usoudil, ze i kdyby se cesta zdarila, tak by ji nikdo nelezl. Vra til jsem se tedy na zem a premy slel kudy by to jestˇ slo... Nakonec jsem se pokusil o oblezenı zarostle ho mısta z boku od jihu traversem na hranu a na balkon, pak da l by se uvidˇlo... Celkem v pohodˇ jsem nastoupil do traverzu a dostal se na hranu, uz jsem si liboval, ze mech a hlınu ma m za sebou a teŘ mne ceka kra sna sucha ska la. Z omylu mne vyvedlo to, kdyz jsem spatril balkon, ktery byl tvoren prapodivnou pyramidou z mechu a hrabanky. Na balkonu jsem zalo zil pres hrot smycku a opˇt chvilku premy slel. Jedina rozumna moznost bylo pokracovat previslou hranou na vrchol. Do toho jsem se v sak bez lepsıho jistˇnı neodva zil a vra til jsem se zpa tky (chtˇlo to kruh). Nakonec jsem zkusil posledn ı moznost nove cesty, na kterou jsem mˇl za lusk jiz z minula. Tentokra t jsem cestu ťspˇsnˇ hned na poprve prelez a dal jı na zev “Tlukot srdceŠ (mırnˇ fyzicky i psychicky vycerpa n jsem zretelnˇ slysel tlukot sve ho srdce. Mozna to bylo i tım, ze jsem nemˇl zalozenou za dnou smycku). Takze.... Labske udolı - pravy breh, vž z Principal - Tlukot srdce VI, 27.9. 2003, Jaroslav Kukla ml. (jis tž n zdola). Stredem jiz nı stž ny previslou stž nou do dıry a mırnž vpravo na vrchol.
Lezenızdar! Jarda Kukla ml. "Rot sport" CAO News 10
Dalsızpravy z Noveho Zelandu
Petr Spek Slanina - nas clovúk
Dalsı zpra vicka od Filipa Zahradnıka z Nove ho Ze landu:
King Crimson se jmenuje jeden skalnı masiv na Kalichu, nedaleko Suchy ch skal. Petr S pek Slanina (na snımku) zde spolecnˇ s Petrem Hejtmankem vytvoril cestu Mˇsıcnı dıtˇ VIIIb, pojmenovanou pra vˇ po zna me skladbˇ od skupiny King Crimson (Moonchild). Bylo to 1.6.1993. O dva mˇsıce pozdˇji, 22.8.1993, vznikla na Krimsnech dalsı cesta Telegrafnı klıcVIIc. Autory byli J.Koudelka, J.Kadlec a L.Koudelka. Kromˇ Krimsnu se zde lezci nechali inspirovat i dalsımi zajımavy mi interprety: Janis Japlin a Jimim Hendrixem..
Naklerov na dobovy ch pohlednicıch Historicke obra zky rozhledny v Nakle rovˇ (nˇmecky Nollendorf, 701 m n.m.), na m zaslal Lukas Chalupecky z Teplic.
Kamenna rozhledna se jme nem cısare Frantiska Josefa, pozdˇji prejmenova na po funkciona ri Horske ho spolku K. Weissovi, sta vala v Nakle rovske m sedle a otevrena byla roku 1913. Za zimnı boure roku 1944 se vsak zrıtila a uz nebyla obnovena. Z rozvalin je ale nada le jeden z nejucelenˇjsıch pohledu na cele C eske stredohorı, vcetnˇ vzda leny ch Luzicky ch a Krusny ch hor. Prıstup je z Telnice, Knınic po neznaceny ch cesta ch nebo nejsnadnˇji prımo od silnice ze sedla. Za 10 minut, te mˇr po rovinˇ, jste na mıstˇ.
MONTANA plus + Minule jsme chva lili povedene cıslo MONTANY. Radost mnoha ctena rum udˇlalo urcitˇ i “pluskoŠ, s podtitulem “Ten ba jecnej dvojpohlavnı svˇt!Š, zamˇrene na zenske horolezectvı. C la nky o minulosti i soucasnosti, pohledem muzu i samotny ch zen, zajımave portre ty a rozhovory. C la nkum nechybı humor a nadhled. Po trochu ťnavny ch mimora dny ch cıslech, zamˇreny ch te mˇr vy hradnˇ na lezecky materia l, je toto opravdu vıtana zmˇna!
ČC au Jirko Houbo Cha ro. Tak jsem vc era zaz il velky uspč ch s knedlıky a gula sem. Kiwiove byli nadsenı. Po vec eri mi starej Kiwi povıda : "Filip, Czech Republic is all right". Ve skole si mi docela darı. Dnes po skole si jdu zale zt na prerostly sutry tady v Aucklandu. Uz se mi tady toho podarilo docela dost. Prvnı vıkend jsem vystoupil na nejvy ssı bod severnıho ostrova, Mt. Ruapehue 2.731 m n.m. Pč knč jsem se pritom spa lil. Pak jsem navstıvil mıstnısopec nou a gejzırovou top oblast Rotorua a tam jsem vystoupil na priv a tnı horu Mt. Tarawera 1.111 m n.m, samozrejmč na c erno, pod hrozbou z aloby, ale ten vrsek byl na dhernej. No a minuly tyden jsem udč lal trek skrz prales na za padnı pobrez ı, kde jsem vidč l na pla z i 12 mrtvych kytovc˚. Docela smutny pohled. Pak jsem se vra til zpč t, opč t skrz prales a podarilo se mi chytit bombovyho stopa dom˚. Vzali mč nč jaky borci z lodč nic, co se nudili, tak mi uka zali Auckland a pritom mč napa jeli pivem. Takz e jsem se po dlouhy dobč dostal do na lady. No teň o vıkendu c eka prales Coromandel a pak vystup na velmi pč kny kopec Mt. Taranaki a budu se stč hovat na jih do Queenstownu. A tam budu mıt nč jaky pra zdniny a asi tusıs, co je m˚j hlavni cil - Mt. Cook! Uz abych tam byl, jsem fakt nadrz enej na to vybč hnout na vrsek. Je to kra snej kopec, ale vsichni mč tu s nım strası. A nevım proc , ale zac ına m se tč sit na pısky. Kdyz se mrknu obc as do CAO News, tak bych si hned nč co pč knyho dal, treba na Vojtč cha, Skrın atd. Ale na to si musım poc kat. To by bylo asi tak vse podstatny. Uz ıvejte si snč hu a tč ste se na svıc kovou jako ja .
ZdravıFelipe del Sur
Letecka sparka Dan Holzl vyrazil do Ptacıch stˇn s kolegou hasicem Hofırkem. Nevˇdˇli, ze jiz za chvıli budou dalsımi akte ry, kterı se duvˇrnˇ sezna mı s la mavostı zdejsıch skal. Pro zamy sleny prvovy stup na Jinocha si vybrali pˇknou linii, Hofırek vyva dˇl, Dan jistil. Vsechno probıhalo v pohodˇ a prvolezci chybˇl jiz jen poslednı krok. I ten se zdaril a vypadalo to, ze vrchol je dobit. Najednou ale lezec vypadl u z vlastnˇ z vrcholu i s vylomeny m lokrem. Na sledoval pa d do dvou zalozeny ch smycek. Prvnı nevydrzela a rupla, druha vydrzela, ale sla i s hrotem.. Pa d pokracoval na razem na patest a da le dotoceny m saltem s vy krutem na kameny a sjezd po listı do napnute ho lana... Cestu jestˇ ten den dolezli! Letecka spa rka je jejı jme no... Jmenuje se snad oblast Ptac ı stúny jen kv˚li tomu, z e se zde tak c asto LETA ?!
CAO News 11
Zavodnık Jaromır Rada
mezi horolezci..
V nedˇli 23. listopadu se uskutecnily za vody na umˇle stˇnˇ HOSPUL CUP 2003 pora dane Horolezecky m oddılem TJ Spartak Ustı nad Labem. Za vodu se zťcastnilo celkem 70 za vodnıku preva znˇ z Ustecke ho a Liberecke ho kraje, ale i z Moravy a MaŘ arska. Soutˇz sledovalo te mˇr 200 diva ku. Vy sledky v jednotlivy ch kategoriıch (celkem sedmi) najdete na stra nka ch C HS i LEZCE. Kromˇ vıtˇzu si uzna nı zaslouzı i nejstarsı za vodnık. Nebyl jım nikdo jiny , nezli dlouholety instruktor Horolezecke ho oddılu TJ Spartak Jaromır Rada (na snımku). Bylo mu 71 let!!!
Boren u Bıliny, Mostecko. Tytam jsou casy, kdy horolezci patrili k elitˇ na roda. Jen ma lokomu se postˇstilo zahle dnout jejich shrbene postavy pod tˇzky mi tlumoky, kterak tise stoupajı ke sve stˇnˇ, nebo se zadumanˇ z tťry vracı do vsednıho zivota. Jak se neda vno podarilo zachytit nasemu reporte rovi, dnesnı horolezci jsou naprosto odlisnı a oznacit je elitou by dozajista neslo ani s nadmırou nadsa zky. Drogy, sex a nezrızene pitky © to dnes patrı mezi za kladnı stavebnı atributy tˇchto lidı. To, ze dosahujı za roven i jisty ch sportovnıch ťspˇchu, lze namnoze pricıtat pouze halucinogennım la tka m, ktere je zbavujı veskery ch za bran a tedy i prirozene ho strachu z vy sekď
Búh na Chlum Klub biatlonu Jılove spolu s oddılem Konkordia Dˇcın pora daly 23.11. jiz deva ty rocnık za vodu "Bˇh na Chlum". Vy skovy rozdıl 368 metru zvla dl nejrychleji by valy dˇcınsky veslar Roman Martınek, ktery porazil vıtˇze minuly ch dvou rocnıku kvadriatlonistu Radana Pazderku o te mˇr celou minutu. Mezi zenami si lonske prvenstvı zopakovala Ilona S kalova, tentokra t reprezentujıcı dˇcınsky horolezecky klub CAO Dˇcın. "Dobre se mi bˇzelo, souperky nikde, mˇla jsem starost jen o svoje tempo," prohla sila ťspˇsna kvadriatlonistka. Druha v cıli byla juniorka Slamž na a tretı Jindra Vlckova z orientacnıho bˇhu. Reditel za vodu Lubos Pribyl byl spokojen s celkovou ťcastı sto sedmna cti za vodnıku. Bž h na Chlum 9. rocnık Muz i 6500 m: 1. Martınek (Dˇcın - 27:29 min.), 2. R. Pazderka (Dˇcın - 28:21), 3. Ve br (30:46), 4. Hofman (31:18 oba HK Varnsdorf), 5. S afarık (CAO Dˇcın - 32:50). Muz i 40: 1. Jelınek (C . Lıpa - 28:40). Muz i 50: 1. Slamˇny (C . Lıpa - 28:26). Zeny: 1. S ka lova (CAO Dˇcın - 36:04), 2. Vlckova (KOB Dˇcın 39:21), 3. Eisnerova (AC Ustı - 39:34), 4. Pribylova (KB Jılove ). Dč c ınsky denık - 26.11.2003
Uspúsny rok Karla Búliny Ne ze by jine roky Pıskovcova fre za Karel Bž lina zaha lel © ale stejnˇ: Letos mˇl uz zaca tkem listopadu pres 400 vylezeny ch cest, vıce jak 200 prvovy stupu a 30 (!!) vy stupu v Alpa ch. Kolik osadil zeleza ani nevı, jen v Alpa ch to bylo 50 ny tuď Zvla dne toho sa m tolik, na co jinde nestacı ani cely oddıl :o)
Prevzato z denıku
Zapomenute Bulharsko Pri sve letosnı na vstˇvˇ Bulharska Daniel Holzl neuspˇl pri pokusu o zdolanı hory Botevu v pohorı Stara planina. Pro spatne pocası se musel vra tit ze sedla Ambarica asi ve 2000 metrech. Vidˇl zde vsak va pencovou oa zu Vracu, ktera ho nadchla. Stˇny vysoke 300 m, klid, za dnı turisti, za dnı lezci. Cesty vyny tovane a vyskobovane . Nemˇl sebou bohuzel za dny lezecky materia l, ale podle jeho slov se sem urcitˇ vra tı. Kra sne lezenı, ceny mırne a pivo dobre ...
Yosemity Na pultech knihkupectvı se pred neda vnem objevila na dherna vy pravna kniha Yosemity od Alexandera Hubera a Heinze Zaka.
Hamr na jezere Inspirova ni vesely m cla nkem Dobra k Pstros od Jindris ky R ehakove se jiz nˇkolikra t vydala na pruzkum do ma lo navstˇvovane oblasti Dˇvınske polesı skupinka lezcu z CAO Dˇcın. Naposledy to byl Zdenž k Vaishar a Jirı Chara.
Jako vˇtsina podobny ch publikacı je i tato kniha postavena na dokonaly ch fotografiıch (Heinz Zak snad ani jine neumı), ale tentokra t i na srozumitelne m a vy stizne m povıda nı Alexe Hubera.
Je zde asi 25 mensıch vˇzı, ale nˇktere z nich majı severnı stˇny tvorene zelezitou deskou, ktera sky ta para dnı lezenı. Patrı mezi nˇ hlavnˇ Za riva a Jedova vˇz. Dalsı vˇze uz tak kvalitnı lezenı neposkytujı, ale zase jsou zasazeny ve zvla stnı pˇkne krajinˇ, mimo sezonu navıc naprosto lidupra zdne .
Ponorıte se do nejzna mˇjsıho lezecke ho ťdolı a projdete se jım od jedne stˇny ke druhe , od jednoho prelomove ho vy stupu ke druhe mu, od historicky ch sa g vepsany ch do kolmy ch stˇn az po modernı, tˇzko pochopitelne , neuvˇritelne vy kony.
CAO News 12
Erich Melzer ® smutna vzpomınka
Renon - lezenıu Bolzana
Nedˇle 11.11.2001. Te mˇr pra zdna silnice. Na hle, necekanˇ a nepochopitelnˇ vjela do protismˇru doda vka, kde se celnˇ srazila s vozem Ericha Melzera. Uhnout Erich jiz nestacil a na mıstˇ svy m zranˇnım podlehl. Vzal si sebou i sve ho vˇrne ho druha psa Montyho. Rıka se, ze koho Bozi milujı, toho si vezmou brzy...
V jednom z cısel CNs jsem popisoval porfyrovou oblast nad Bolza nem Val Sarentino. Letos, vracejıc se ze slunne a teple Ita lie po ctrna cti dnech na pobrezı Amalfi, jsme, pri zasta vce u cesa cu v Bolza nu, prozkoumali dalsı stˇny z tohoto pruvodce. Tentokra t to byla oblast Renon neboli Ritten (to je nˇmecky).
Pa r ty dnu pred touto uda lostı mi Erich, na anketnı ota zku do CAO News, ktera vˇz a cesta se mu v Laba ku nejvıce lıbı, napsal:
ňKaz dy kus ska ly ma svoje kouzlo i cesta a ta k tomu i svoji mys lenku. Take kaz dy lezec ma svoji osobitost. Je tedy velice túz ke dúlat v túchto tematech nújake poradı, alespon tedy u mú“
Z Bolza na je to po leve stranˇ od da lnice (smˇrem na Brener). Nejle pe je jet v Bolza nu kolem na drazı, ale nezahnout doprava na most pres reku a da lnici, ale pokracovat da le ťzky mi ulickami smˇrem na St. Magdalenu (to je ca st/ctvró Bolza na). Silnice zacne za hy stoupat a serpentinami se vlnit do kopc u. Smˇrovky na Ritten/Renon. Minete vesnicku Collalbo (tusım) s povˇstny mi pyramidami z hlıny a pak u kostela Maria Saal odbocıte doleva. Da le jiz pode l cedulı "K lezecke zahra dce". Od parkovistˇ je to asi deset minut do kopce na SV. No a teŘ si k tomu sednˇte, protoze mˇ to, co jsem tam vidˇl, skoro vyrazilo dech, protoze... Jestli nˇkdo v koutku duse obdivujete Yosemity a touzıte se tam podıvat, tak nemusıte az za louzi, stacı navstıvit Renon:
JirıCha ra
Kaja & Paja ť Zna ma a nerozlucna lezecka dvojka Karel Pilch a Pavla Vlasakova zavıtala v listopadu na cedicovy sopouch Vrabinec. Vylezli zde mıstnı klasiky jako Vy chodnı cestu, Vesely koutek nebo Svrhnˇte dikta tora. Karel je z HO Tisa , Pavla z USK Sla vie Ustı nad Labem. Letos majı na sve m kontˇ, kromˇ jine ho, i prechod Eigeru ci vy stup na Jungfrau v Bernsky ch Alpa ch.
SKAJP - Luka s Chalupecky
Mimozemstane z Jungfraujoch ® DOHRA C la nek Mimozemsóane na Jungfraujoch (viz CAO News 11) mˇl necekanou dohru. Koncem listopadu roku 2003 p risel se fredaktorovi do redakce lıstek odeslany prımo z Riyadhu, Kingdom of Saudi Arabia (viz fotokopie).
Zna my spisovatel a odbornık na paranorma lnı jevy E.v.D. vnˇm odkazuje na jiste mısto v celosvˇtove internetove pavucinˇ, ktere , dle jeho mınˇnı, vysvˇtluje zjevenı pozorovane toto le to ve vysokohorske m sedle ve svy carsky ch Alpa ch. Za dny vy zkum © UFO to bylo!! A kdyz to rıka sa m slavny Erich von D–niken, nelze o tom pochybovat, viň Svinc oě
Konec roku se (opút) blız ı. Pred tremi roky, jsme se chystali na prıchod prvnıho roku s dvojkou na zaca tku. Tehdy, v editorialu casopisu Koktejl, napsala Jana Patkova (na snımku): ČJe dobre, z e cosi atavisticke ho v na s jestč zbylo a spojuje na s to se zbytkem svč ta, se vsemi samany a kouzelnıky. A“ uz dole tnou silvestrovske ohnostroje sebevys, stejnč v na s v tu chvıli bude mala dusic ka. Treba na m ten maly strach umoz nı s pokorou se sklonit pred nč c ım, co na s presahuje a c emu stejnč pora dnč nerozumıme, i kdyz uz da vno vıme, z e Zemč se toc ı. Moz na pocıtıme stejnou smč s ba znč a okouzlenı, jakou zaz ıvajılide pri nejr˚znč jsıch ritua lech, ktere dnes etnograficky zkouma me. Moz na budeme rok 2000 vıtat stejnč radostnč , jako kdysi nasi predkove vıtali po dlouhe zimč slunce. Moz na od nich nejsme i pres satelity, atomovou energii a Internet zas tak vzda lenı. Stac ısi vzpomenout, odkdy vlastnč roky, jez dospč ly k c ıslu 2000, poc ıta me. Jsme stejnıjako tehdy - pla c eme stejne slzy jako Jez ısovi uc ednıci, milujeme stejnč vroucnč jako Ma rı Magdalena...Ř
Hodnú zdravı, s tústıa spokojenosti, a kdyz uz slzy, tak jen ty od radosti, Va m do roku 2004 preje redakce c asopisu CAO News..
CAO News 13
VY
ROC I
CA O N ew s
PROSINEC 2003
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
4.12. Libor Rebel Hroza 7.12. Milan S afarık 10.12. Lenka Cestrova 11.12. Vlastimil Domes 13.12. Jirina Mis tıkova 17.12. Michal Karel Zelezny 23.12. Ta na Tanita Los ý a kova 26.12. Petr Jıcha
Slovo za vúrem..
Vsem oslavencu m blahoprejeme a prejeme hodne zdravı, lasky a spokojenostiš
C EKA
NA S.
K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... 6.12.
Bž h Vy prez Č Varnsdorf. Tvrda extre mnı akce pro opravdove drsna ky, pora dana HO Varnsdorf. Info Hofman
6.-7.12. Alpinsky pohar: SKIRALLYE Krkonose Harrachov-Pomeznı Boudy 26.12. Vanocnı bž h na Snž z nık. Stadion Lokomotiva, start v 10:00
31.12.
Tradicnı Vanocnı Boren . Odjezd ra no v 7:56 z Dˇcına rychlıkem R 690 Valdstejn (mozno pristupovat po trati) do Bıliny, odtud pˇsky na Boren. Zde lezenı a pote va nocnı posezenı v restauraci v Kyselce s maly mi da recky. XIV. rocnık. Info Cha ra Oslava Silvestra 2003 - 2004
1.1.
Novy rok 2004 © kde jinde, nezli ve skala ch..
leden
Boje o Horam zdar!
26.12.
Prosincove cıslo uzavrelo jiz pa ty rocnık zivota CAO News. Opˇt pribylo lidı, kterı byli ochotni se s ostatnımi podˇlit o sve za zitky z zivota horolezce. Nˇkdy to bylo o cesta ch pro jine nedosazitelny ch, jindy zase o tˇch ťplnˇ nejlehcıch. Jedno ale tyto cesty mˇly spolecne © jejich akte rum prinesly radost. A cla nky, fotografie nebo jen male zpra vicky z nich, zase treba inspiraci a potˇsenı tˇm druhy m. Vsem, kterı do casopisu prispˇli, veliky dık a moc se tˇsıme na dalsı spolupra ci. Az tedy budete balit cestovnı batoh treba na novorocnı vy stup, nezapomente pribalit i reporte rsky za pisnıkď
Vesele va noce a sóastny Novy rok 2004! ě
Redakce CAO News
Hora m zdar!
Oprava.. V minule m cısle na m, pri prepisova nı podˇkova nı Michala Zelezne ho, vypadlo z cla necku jme no Jany Fialove .
Michalovi i Janú se omlouva me“
UPOZORNE
V prıstım cısle CAO News 1/2004 Dokoncenı rozhovoru se Zdenkem Weingartlem (snad) Podıva me se mezi lovce H.Z. a B.H. (neboli Hora m zdar & Berg Heil 2004) Mozna najdeme na Borni novou vˇz Urcitˇ si zalezeme v nˇktere z me nˇ zna my ch oblastı Nebudou chybˇt nove cesty Nezapomeneme na pravidelne rubriky a samozrejmˇ mnoho dalsıhoď .
PRO C LENY
V PRIS TIM ROCE SE POPRVE SEJDEME VE STREDU 7. 1. 2004 OD 18.00 HODIN, V RESTAURACI U KRC ILU V DEC INE LETNÁ . NOVOROC NISLAVNOSTNISCHÝ ZKA BUDE SPOJENA
S VYHLA S ENIM
NEJLEPS ICH NOMINOVANYCH SPORTOVNICH VYKONÝ ZA ROK 2003.
NAPLA
NUJEME PRVNIZIMNIAKCE A ZBYDE-LI C AS, DOJDE I NA
PROMITA NIFOTOGRAFIIA FILMÝ .
TAKZE NEVA
HEJTE A DORAZTE.
NA ZA
V R MALA ODDILOVA OSLAVA!
OSTATN
OMLUVENKY NEPRIJIMA Mď
TES IM SE NA SETKANIS VAMI!
Nezapomen! News
CAO DE C IN
POZOR!!
-
Novoroc nıc ıslo CAO
NI
vycha zıjiz 7.1.2004!
CAO News © Horolezecky casopis severoceske ho regionu © Vyda va HO CAO Dˇcın © Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu © Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, se fredaktor Jirı Cha ra, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], webove stra nky: http://caodc.webpark.cz/, CAO News online http://cao-news.webpark.cz/, - Sazba: MicrosoftÍ Word 2000, Climbing © Adventure - Outdoors CAO News 14
