C a s o p i s h o r o l e z e c k e h o o d d ıl u C A O D č c ın
Svazek 1, c ı slo 5
Prosinec 1999
Vesele vanoce a
ˇt astny Novy rok!
2000 Nadcha zejıcımu tisıciletı Vodna r e je pr edpovıda no ve ts ıproduchovne nı ves kerč nas ıc innosti. Pr ıroda i vesmır nepracujınahodile ale podle jasny ch za konuú
CAO News 1
Stave nı
Dals ıdvojitš stave nıje na starš ceste na Skrı n VII. Z balvanu dvojity m stave nı m do vodorovnš ho zarezu. Zajı mavš stave nıje na Labskou panu, cesta PLK z roku 1966. Touto cestou vystoupil s necisty m postavenı m Paul Scho ne s druhy jiz v roce 1922. Prvnısportovnıprelezenı ude lali Zdene k Kropacek, J.Pribyl, a F.Ledvinka.
Z dılny lezeckč technikyú Petr Stč pa n CAO De cı n
1. Stave nı vlastnı silou je uznany zpu sob lezeckš techniky. Je vs ak dovoleno pouze tam, kde je uzil prvovy stupce. 2. Stave jı cı horolezec smı by t s jisticı m prostredkem spojen pouze volne visı cı m sebezajis te nı m. Vy jimka z tohoto pravidla platıpro starš cesty vylezenš pred ácinnosti te chto pravidel. 3. Dals ına lane ma pravo prelš zt ásek, ktery prvolezec prekonal stave nı m, pomocılana. 4. Stave nımusıby t uvedeno v popise cesty. V dobach kdy stave nıbylo normalnısoucast lezenı byly cesty se stave nı m udalostıdne. Kdyz se s lo na cestu se stave nı m, nejlš pe dvojity m, sebe hli se lezci z okolına cumendu jak to dopadne, prı padne jako stave ci. Vzdy to byla lezecka udalost. Krkavec je ve z v Labskš m ádolı , na kterš je nejvı ce cest se stave nı m. Jsou to Severnıcesta VI, Severovy chodnıhrana V, Jiznıcesta VIIb a U dolnı cesta VI. Celkem ctyri cesty. Starılezci byly ve stave nı mistry.
Na dals ı fotce vidı me, zdolavanı vrcholu Mnicha starou cestou § Horam zdar 1.1.1968, ovs em v rozporu s pravidly lezenıó 4. odst. 4. Dals ızajı mavost na Mnichu je ádolnıcesta VI, z roku 1926 od Rudolfa Hankeho, kde se lezlo od kruhu s postave nı m vpr. do spary a tou na vrchol. Tato cesta se dnes leze bez stave nı . Stave t na tš to ceste je slozite js ı , nez ji vylš zt ciste . Jenze v dobach, kdy lezci lezli uvazani v pase na konopnš m lane , patrilo stave nı k dobre vylezenš ceste . Doporucuji v prı s tısezďne se vydat po stopach stary ch lezcu a ne kterš cesty vylš zt tak, jak je lezli pred padesati ci osmdesati lety. Lano si pro jistotu vezmeme novš .
Parta De cı nsky ch horolezcu Z historie lezenıv Labskč m ždolı Petr Ste pa n CAO De cı n
S éastni jsou ti horalove, kter ı na prvnı pohled Na fotce vidı me dvojitš postavenına severovy chodnı vypadajı jako by je osud zle potyral, kdyz je umıstil hrane na zmı ne nou ve z. Tri lezci jako pevna zakladna, na mezi pıskovcove ska ly . ( Pallas 1782 ) nich stojıctvrty , rozklada vahu na ramena dvou spodnı ch lezcu . Pres tyto stave ce (baumany) prelš za prvolezec. Spodnılezec pod pyramidou zodpove dne jistı . CAO News 2
V roce 1949 byl v De cı ne zalozen horolezecky oddı l. Do Labsky ch pı skovcu pris la parta mlady ch lezcu . Tato horolezecka omladina navazala na tradice Sassky ch lezcu . Kluku m nebylo vı ce jak dvacet pe t let. Karel Krombholz a bratri Heinz a Helmut Weiglovš byly vy raznš lezeckš osobnosti. Karel Krombholz me l prirozeny lezecky talent a takš byl dobry kamarad. V tš dobe mluvil jes te s patne cesky naprı klad mravenec byl bratnys , kapradıgabradi. Kluci se rezali smı chy. Karlovi to vu bec nevadilo, ba naopak. Me l zvlas tnı charisma. Okolo ne j se tvorila parta lezcu Radek Kotala, Erich Vrbı k, Bš da Fabian, Laüa Ryska. Weiglovci lezli se Zdenkem Janku , Standou Papezem, Standou Balı ckem a dals ı mi, jak to ve skalach by va.
komı ny a s kvı rami, coz tito pru kopnı ci z oblibou de lali, aniz by utrpe li s krabance. Hors ı bylo, kdyz takovš ho borce potkala baba s nu s ı- krve by se v nınedorezal. Lezlo se v keckach nebo bos. Propagator lezenıbos byl Karel, vs ak se muselo chodit bosky “aby Vam kakani narostla potras kaŽ. Klobouky nahrazujıprilbu. Lezlo se jiz “modernı mŽ zpu sobem - navazanıv pase nahradil prsnı ávazek ukonceny dracısmyckou, sedacka se vazala u kruhu z lana. Silne js ısmycka jako sedacka se zacala uzı vat pozde ji. Jistilo se pres rameno. Takto vybaveni lezci vylezli radu prvovy stupu . Zacali vznikat velkolepš cesty v ádolnı ch ste nach. Uvedu ne kterš jako motivaci pro jejich prelezy. 1953 1953 1953 1954 1954 1954 1955 1956 1957 1961 1963 1964
Na vrcholu Ru zovš ve ze nestojıtlupa lapku z doby Sarky Farky loupeznı ka, ale druzstvo vy konnostnı ch lezcu ze zacatku padesaty ch let!
Kazatelna § U dolnıcesta VIIb, Karel Krombholz, R.Kotala Strazce my tiny § U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz , R.Kotala Hrebenovy kuzel § Severozapadnı cesta VIIb, Karel Krombholz, L.Ryska, B.Fabian Zelva § U dolnıcesta VII, Karel Krombholz, jis te n zdola Klarka § U dolnıcesta VI, Heinz Veigel, J. Mlezak Klarka § Sev. spara VIIb, Heinz Veigel solo Hladka ve z § U dolnızlab VIIc, Karel Krombholz, E.Vrbı k, R.Kotala, B.Fabian De cı nska ve z § U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, V.Slama, E.Vrbı k, B.Fabian Rudolfu v kamen § U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, R.Kotala Skrı n § Vzpomı nkova cesta VIIc, Heinz Waigel, H.Waigel, M.Holub, J.Pribyl, R.Kotala Spicak § U dolnı cesta VII, Karel Krombholz, J.Bı lek, R Kotala Zapomenuta § U dolnı cesta VIIb, Karel Krombholz, E.Vrbı k, R.Kotala, B.Fabian
V tš dobe bylo na pravš m brehu Labe evidovano 33 ve zı , na levš m 10 ve zıa v Be lš 12 ve zı ! Ve Hrensku se sme lo jen na Starou Vaclavskou ste nu, Vaclavskou ve z, Krı zovou ve z a na Maly Pravcicky kuzel. Ostatnıve ze se nachazely v hranicnı m pasmu. Zacalo obdobıstudenš valky, zavreli se hranice a nas i lezci se ocitli v izolaci. Jejich vrstevnı ci za zeleznou oponou doby vali alpsky sve t...
V roce 1964 koncıš ra pru kopnickš ho objevovanıa zlš zanı skalnı ch ste n a zacı na doba novš ho lezenı . Sportovnıoblecenıve kterš m se lezlo, demonstruje V cele dals ılezeckš skupiny stanul Rudolf Zabilka. To uz Vas ek Langer vlevo, vedle ne ho Bš da Fabian predvadı je dals ıkapitola vy voje lezenıv Labaku. vy zbroj - ctyri zeleznš karabiny (hasaneiky) u pasu. Tretı z leva Karel Krombholz, ma pres rameno nejnove js ı Zby va jiz jen par dnu do chvı le, kdy v kalendari model konopnš ho lana. Vzorne smotany konopak na naskocırok 2000. Na zacatek novš ho stoletısi jes te rok sassky uzel ma pres rameno dals ılezec Laüa Slovacek. pockame, ale magicka dvojka uz je tady. Podivnš Venca Slama, paty v rade , po zdarilš m vy stupu potahuje numero, zvlas tnıa neokoukanš , novš . Az budu 1.1.2000 z cigarka. D„llferu v sed predvadı Hynek Weigel ve na vrcholu davat HORA M ZDAR!, tak si vzpomenu na slane nı . Tı mto zpu sobem se slanovalo do konce partu, ktera posunula skalnı lezenı o kus dopredu. s edesaty ch let. Vzpomenu na lezce, kterıjsou uz v penzi a ne kterıuz bohuzel v nebeskš m skalaku... Mans estrovš golfky se zaplatami na kolenou a na zadku a sako, takto vystrojen mohl lezec hodit tlamu a H o r a m z d a r ! trı sknout sebou o ste nu a byl v pohode . Mohl se prodı rat CAO News 3
VY ROC
Ko nigshain Za jezd do zajımavč lezeckč oblasti.
-
Dne 5. ledna oslavısvč narozeniny horolezec Petr Pudil z Hornıch Habartic. Gratulujeme.
-
Dne 13. ledna oslavısvč narozeniny zna my horolezec Karel Be lina z LK Sne znık. Pr ejeme pevnč zdravıa mnoho novy ch cest!
Jir ıCha ra CAO De cı n
I
Zajı mava, neprı lis znama lezecka oblast Ko nigshain, se nachazı u Ne meckš ho me sta Go rlitz, asi 50 km severne od Varnsdorfu. Oblast je zajı mava nejen po STR IPKY lezeckš strance ale i z historickš ho hlediska. Nachazıse zde skanzen lomovš te zby zuly, jakš si muzeum pod s iry m nebem. Naleznete zde zbytky te znı ch budov vcetne vnitrnı ho zarı zenı , kolejnice, te znıvozı ky a lanovky, kryty pred lš tajı cı m kamenı m pri odstrelech atd. U kazdš ho objektu je podrobna informacnı tabule. U zatopeny ch Ackoli by se zdalo, ze uz se nedajılš zt te zkš cesty, nenı lomu , kterš vytvarejıpe kna jezı rka s cistou vodou, jsou tomu tak. V sobotu 4.12.1999 ude lal Pavel Ry va novou cestu na Zelvu uvedeny i ádaje o hloubce. V lš te je zde idealnıkoupanı . Cesta vede v pravš casti nahornıste ny (pri a potape nı . V hlavnı m lomu vzniklo pred mnoha lety v Labskš m ádolı hrane ) pres 3 borhaky. Je za VIIIC a jmenuje se THE TA Θ. ádajne prvnıFKK v tehdejs ı m DDR.
CCoo jjee nnoovvééhhoo vv „„LLaabbáákkuu““??
-jh-
WALLISKY
HR EBEN V JEDINEM DNI
LIBEREC 4. PROSINCE 1999
Pro lezce vs ak zu stavajı ve stredu zajmu kolmš zulovš ste ny s mnoha obtı zny mi (az XIb) i lehcı mi cestami. Za nimi jsme sem vyrazili 28. listopadu i my § Standa Feigl, Karel Hofman, Petr Ste pan, Jaroslav Uher a ja. Oblast je rozde lena do ne kolika podoblastı . Ve ts inu tvorı zmı ne nš jezernı ste ny, ale je zde i ne kolik samostatny ch ve zıa prı rodnı ch masivu . Tyto napadne pripomı najı ve ze Jizersky ch hor. Zatı mco lezenı po lomovy ch ste nach nas nadchlo, z ve zıa ostatnı ch skal jsme byli zklamani § ve ts inou s lo o nevy raznš , nizs ı skaly, utopenš v bukovy ch lesı ch a tedy hodne zelenš a vlhkš . Lom Paradies ma v pru vodci pred svy m nazvem hve zdicku a takto je zde oznacena i ve ts ina cest. Ve vysve tlivkach je uvedeno: X = para da. Lezeme zde ne kolik cest od VI do VIIc. Lezenıje to opravdu pe knš i kdyz dost zebou ruce. Dale jsme vylezli na Keiner i Grosser Teufelstein, Hochsteinscheibe a na zave r Karel s klidem vyvadı neprı jemnou VIIIa Sve tlo a stı n na Schachmannturm. Vı c nam kratky zimnıden neumoznil. Ale i te ch deset cest, ne ktery m z nas dost staciloť
Tento zdanlive tvrdy podnik se da snadno uskutecnit jen par kilometru nad Libercem. Wallisky hreben je totiz nazev jednoho z nevelky ch kremencovy ch hrebenu v okolıJes te du. A dokonce jednotlivš ve ze nesou nazvy podle alpsky ch velikanu v tomto hrebeni § Maly Matterhorn, Breithorn, pe tivrcholova Monte Rosa, Castor, Pollux, a Lyskamm. Metamorfovan a kremencova hornina je velmi tvrda, pevna a prı znive clenita, takze lezenıpo nıje velice prı jemnš . Chyty a stupy jsou proste vs ude, jen jejich velikost a kolmost (nebo previslost) ste ny urcuje obtı znost cest. V blı zkš m okolıvrcholu Jes te du je jes te ne kolik dals ı ch ve zıa masivu o ktery ch platıtotš z. Tyto terš ny byly u horolezcu velice oblı benš jes te na zacatku tohoto stoletı , pak zajem o ne pomalu upadal vzhledem k objevovanıpı skovcovy ch oblastıLuzicky ch hor. (Dne 4.12.1999 Wallisky hr eben pr es el solo od Lyskammu po Maly Matterhorn Jir ıHouba Cha ra.) -jchBŽZ
ECKY ZA VOD
JESTŽD - VARNSDORF
VARNSDORF 11. PROSINCE 1999
“Tak co Karle, jaky to bylo?Ž, “Dobry az na ty nohyť Ž. Horolezci z Varnsdorfskš ho oddı lu be zeli dne 11.12.1999 zavod Jes te d § Varnsdorf, na ktery nas takš zvali. Zavod je dlouhy asi 50 km. Start byl v 10 hod. dopoledne na Vy prezi. Na startu se ses li prednıborci oddı lu, Erich Melzer , Karel Hofman a Arnost Haufert. Be zelo se za krasnš ho zimnı ho pocası . Do cı le dobe hl prvnıE. Melzer a jeho pes Monty v case 4:25 min. za nı m dobe hl Karel Hofman v case 5:10 min., tretıdobe hl Arnos t Haufert v case 5:58 min. Na bedne stali vs ichni. Dopravu s obcerstvenı m zajis Řoval Ales Zboril. De cı naci Choros , Mys ak a Pš Řa, kterıtakš chte li be zet, vyme kli, nebe zel ani Standa. Za rok se sejdeme na startu! -ps -
CAO News 4
C
Grimselpass
EKA NA S.
KALENDA R AKCI
Mč ne zna ma lezecka oblast ve S vy carsku -
Jir ıCha ra
Velice netradicnı prekvapenı z dılny Ste pa n - Cha ra. Procha zka tichou prı rodou zakoncena va nocnı ms ı v jeskyni C eskych bratrı . Sraz je 24.12.1999 v 9.45 hod. v Hrensku na parkovis ti nad Klepa cem. V 10.00 hod. je spolecny odchod do jeskyne C eskych bratrı (po cervenž znacce). Predpokla dany na vrat je 14.00 hod. (nejpozde ji). Info Cha ra, Ste pa n. NENECHTE SI UJIT A VEMTE SEBOU DE TI!
CAO De cı n
Grimselpass je vysoko polozenš sedlo, kterš je treba prekonat pri ceste z Matterhornu na Eiger. Mezi nas imi lezci je to oblast tš me r neznama, prestoze ve Svy carsku patrı (krome Alp) k te m vy znamne js ı m. Na svš si zde prijde opravdu kazdy . Oblast je tvorena vysoky mi hladky mi ste nami z ve ts ı casti prı mo nad prehradnı m jezerem. Kolem celš ho jezera je ázky chodnı k, z kterš ho zacı na ve ts ina cest. Ste ny jsou vysokš pres 300 m. V dolnı casti jsou polozenš , pak se postupne zvedajı , prechazıv kolmici a vy s e tvorıdlouhš previsy. Tı m je takš dana obtı znost a charakter cest. Nejlehcıjsou ve spodnıcasti. Hladkš sklopenš plotny se lezou na trenı . Cest je zde obrovskš mnozstvı , jsou dobre odjis te nš ny ty a poskytujıopravdu nadhernš lezenıs obtı znostıve ts inou kolem 6a § 6b. Zakonceny jsou dvojicı ny tu s rete zy pro pohodlnš slane nı . Lze ovs em pokracovat vy s e. Obtı znost vs ak prudce roste az k hornıhranici francouzskš stupnice. Ne kterš cesty zu stavajıv hornı ch partiı ch lezitelnš pouze s ume ly mi pomu ckami.
Va nocnıhorolezecka mse č 24.12.1999 dopoledne.
-
Va nocnıBor en 26. prosince 1999. Jubilejnı X. rocnık (!!). Sraz v 7.30 hod. na hl. na drazı v De cıne , cesta vlakem do Kyselky, vystup na vrchol Borne , lezenı na Ve trnou ve z, nebo obojı. Pri zpa tecnı ceste zasta vka v restauraci v Bıline Kyselce, posezenı s pra teli a preda va nı prı padnych da recku pod cestovnım va nocnım stromkem. Info Houba, Josef.
-
Akce na Novy rok ž 1.1.2000:
-
Novorocnıvyjı zů ka cyklistu. Sraz v 9.00 hod. pred OD Kora l. Trasa De cın č Hrensko č De cın. Info Ivo, Lubos .
-
Hora m zdar! Novorocnı lezenı (je oceka va n nevıdany boj o prvnı dostoupenı vrcholu v roce 2000!!). CAO De cı n nebude sta t stranou!
-
SlavnostnıNovorocnıschuze CAO De cı n č 5.1.2000 od 18.00 hod. v restauraci Za ve trem. Na programu bude vyhodnocenı roku 1999, ocen ova nı vykonu roku a pla ny na rok 2000, clenskž prı spe vky, pojis te nı aj. U cast nutna !
-
Vysok ﰀTatry č za jezd do Vysokych Tater, ubytova nı a vecere na chate Rysy, termın nor 2000. Pro cleny C HS slevy 50 %! Nejvys e polozena chata s cepovanym pivem. V okolı idea lnı moznost pro horolezectvı i VHT. Z lezeckych objektu je zde napr. legenda rnı Galerie Ganku pro na rocnž, nebo vystup na Rysy pro nena rocnž. Info a prihla s ky Houba.
CAO News
Horolezecky c asopis severoc eskeho regionu
Grimsel 21.8.1995 … leze Petr Hora k, dobıra Jir ı Cha ra
Prostoupenıcelš ste ny je sakramentsky tvrdy podnik a vyrovna se velky m alpsky m ste nam, (ktery mi ostatne jsou). Ve ts ine lezcu stacıovs em nadhernš plotny te sne nad hladinou. Grimselpass je rozumna alternativa pro prı pad neprı znivš ho pocası ve Wallisky ch nebo Bernsky ch Alpach. Naprıklad kdybychom se prıstı rok nacha zeli ciste na hodou rekne me ne kde kolem kopecku Eiger–
Redakc nı rada CAO News byla na minulč schuzi rozs ır ena o Jana Hora ka (-jh-) a Petra S te pa na (-ps -). Hodne se diskutovalo o obsahovč na plni. Zda se, ze c asopis je mezi lezci pome rne kladne pr ijıma n, ale je cıtit i tlak, na rozs ır enı jeho za be ru na cely severoc esky region. Svč sıly, nads enı a ochotu spolupracovat nabıdli dals ı lidč . Krome jiny ch i Vı a Harant z HUDY sportu v Hr ensku. Nabıdl se, ze by se stal jaky msi koordina torem mezi redakcı a pıs ıcımi lezci z jiny ch oddılu. Pokud ma te tedy jakč koliv pr ıspe vky, muzete je zanechat v prodejne HUDY sportu u Vıti. Uvidıme, co pr inese rok 2000ě
CAO News 5
INFO LEZECKE
STŽ NY
DŽC
IN S K A
Lezecka stčna Nebocady Po dels ıodmlce byla znovu otevrena lezecka ste na v Nebocadech. K dispozici jsou dve lezeckš mı stnosti a bar s obcerstvenı m. Nenıpotreba lano § leze se nad zı ne nkami. Ste ny jsou nı zkš s velky m mnozstvı m chytu , ve ts ıcast tvorıprevisy, cesty vs ech obtı znostı . Nechybı hrazda a jinš mucı cınastroje. Vstupnš je 30 Kc. Provoznıdoba: PO 18:00 Ú 21:00 hod. UT 18:00 Ú 21:00 hod. ST 18:00 Ú 21:00 hod. V ostatnıdny po telefonickš domluve . POZOR: V PRIPADE NEPRIZNIVČHO POC ASIA V ZIMNIM OBDOBIJSOU PRAVIDELNČ TRČNINKOVČ U TERKY CAO DEC IN PRESUNUTY DO NEBOC AD OD 18:00 HOD. SRAZ ZA JEMCŇ JE PRIMO V OBJEKTU LEZECKČ STENY!!!
Lezecka stčna Bčla Stale funguje cvicna ste na v Be lš (restaurace Beseda). Ste na je vys s ı , osazena jistı cı mi body, nutnš je lano a expresky. Spı s e te zs ı cesty. Vstupnš je 30 Kc na neomezenou dobu. Provoznıdoba: Krome STR EDY od 16:30 hod.
Lezecka stčna v Chr ibske Dle neove renš informace byla tato pe kna ste na bohuzel ZRUSENA.
PRO
UPOZORNŽ NI C LENY CAO DŽ C
Hora m zdar!
IN
SLAVNOSTNI NOVOROC NI SCH˚ ZE CAO DÁC IN, PRVNI V ROCE 2000 SE USKUTEC NIDNE 5.1.2000 OD 18.00 HOD. V RESTAURACI ZA VETREM. NA PROGRAMU BUDE VYHODNOCENIROKU 1999, OCENOVA NIVYKONŇ ROKU A PLA NY NA ROK 2000, C LENSKČ PRISPEVKY, POJISTENIAJ. U C AST NUTNA !
TÁSIM SE NA SETKANI S VAMI!
2000
CAO News - C asopis horolezeckš ho oddı lu CAO De cı n § Pouze pro vnitrnıpotrebu oddı lu § Sı dlo redakce: CAO De cı n, Hrdinu 365, De cı n XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0603 727753 - Naklad: neuveden § Sazba: Microsoft Word 2000 § Zdarma Climbing § Adventure - Outdoors CAO News 6
