Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu

VYUŽITÍ MOŽNOSTÍ AGRÁRNÍHO PODNIKÁNÍ NA ZAHRANIČNÍCH TRZÍCH RUMUNSKA

Bakalářská práce

doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc. vedoucí práce

Radka Mlezivová autorka

Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Využití možností agrárního podnikání na zahraničních trzích Rumunska“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů a literatury, které jsem uvedla v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2009

........................................................ Radka Mlezivová

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za cenné rady, metodické vedení a připomínky, které mi v průběhu zpracování poskytl. Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Bohumírovi Radovi, předsedovi představenstva Agrodružstva Jevišovice, za poskytnutí materiálů nezbytných pro vznik této bakalářské práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce „Využití možností agrárního podnikání na zahraničních trzích Rumunska“ přibližuje podmínky podnikání v této dosud nedostatečně vyspělé zemi. Hlavním cílem bakalářské práce je zaměření na problematiku podnikání v daném regionu Rumunska a poukázat na problémy spojené s podnikáním v této zemi. Dílčím cílem práce je komparace výsledků podnikání v Rumunsku s výsledky podnikání Agrodružstva Jevišovice. V teoretické části popisuji podnik, podnikání, formy vstupu na zahraniční trhy a náležitosti spojené se vstupem podniku na zahraniční trhy. Praktická část uvádí důvody založení dceřiné společnosti v Rumunsku a následný růst a profit této dceřiné společnosti. Dále je popsána struktura výroby družstva a dceřiné společnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA: Podnik, podnikání, zahraniční obchod, podmínky obchodování, Rumunsko.

ABSTRACT The bachelor thesis „Using possibilities of agriculture business in the internacional trades of Romania“ describes conditions of business in this poor country. The main of the bachelor thesis is targed the problems of business in the existing region of Romania and show business problems in this country. The partial aim is to compare issues of business in Romania and in Agrodružstvo Jevišovice. The teoretical part describes company, business, internationalization and prerequisites with international business. Practical part describes reasons of founding subsidiary company in Romania and grown, profit of this company. Next part describes structure of production of cooperative and subsidiary company.

KEY WORDS: Company, business, foreingn trade, conditions of trading, Romania.

OBSAH 1 2

Úvod.......................................................................................................................... 8 Cíl a metodika práce ................................................................................................. 9 2.1 Cíl práce............................................................................................................ 9 2.2 Metodika práce ................................................................................................. 9 3 Vlastní práce ........................................................................................................... 10 3.1 Vymezení podniku .......................................................................................... 10 3.2 Vymezení podnikání ....................................................................................... 11 3.3 Vymezení podnikatele .................................................................................... 12 3.3.1 Podnikatel a jeho cíle.............................................................................. 12 3.4 Formy podnikání v České republice ............................................................... 13 3.4.1 Formy podnikání podle obchodního zákoníku ....................................... 13 3.4.2 Dělení živností podle živnostenského zákona: ....................................... 14 3.5 Formy podnikání v zahraničí .......................................................................... 14 3.5.1 Náležitosti před vstupem na zahraniční trh............................................. 14 3.6 Marketingové strategie na zahraničních trzích ............................................... 16 3.6.1 Globalizační síly ..................................................................................... 17 3.6.2 Globalizační strategie ............................................................................. 17 3.7 Vstup podniku na zahraniční trhy................................................................... 19 3.7.1 Vývozní a dovozní operace..................................................................... 19 3.7.2 Obchodní zprostředkovatelé na zahraničních trzích ............................... 20 3.7.3 Formy vstupu na zahraničních trzích nenáročné na kapitálové investice 24 3.7.4 Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy ....................................... 27 3.8 Agrární politika............................................................................................... 29 3.9 Agrární politika v České republice do roku 1989........................................... 29 3.9.1 Vývoj po roce 1989................................................................................. 29 3.9.2 Vývoj agrárního sektoru po roce 1990 ................................................... 30 3.10 Vznik Evropské unie a společné zemědělské politiky.................................... 33 4 Praktická část .......................................................................................................... 34 4.1 Charakteristika Rumunska.............................................................................. 34 4.1.1 Historie.................................................................................................... 35 4.1.2 Geografie ................................................................................................ 36 4.1.3 Obyvatelstvo ........................................................................................... 36 4.1.4 Politika .................................................................................................... 36 4.2 Základní charakteristika hospodářství země................................................... 37 4.2.1 Průmysl ................................................................................................... 37 4.2.2 Zemědělství............................................................................................. 37 4.3 Základní charakteristika ekonomiky země ..................................................... 38 4.3.1 Inflace ..................................................................................................... 38 4.3.2 Nezaměstnanost ...................................................................................... 38 4.3.3 Dovozní a vývozní podmínky země ....................................................... 40 4.3.4 Struktura dovozu a vývozu podle skupin zemí....................................... 40 4.3.5 Export, import a bilance zahraničního obchodu země............................ 42 4.3.6 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu do země .................................. 43 4.3.7 Problematika místního trhu..................................................................... 44 4.4 Představení Agrodružstva Jevišovice ............................................................. 46 4.4.1 Rostlinná výroba ..................................................................................... 47

5 6 7 8

9

4.4.2 Živočišná výroba..................................................................................... 48 4.4.3 Chov drůbeže .......................................................................................... 48 4.4.4 Chov prasat ............................................................................................. 49 4.4.5 Chov skotu .............................................................................................. 49 4.5 Finanční analýza Agrodružstva Jevišovice..................................................... 50 4.5.1 Rozvaha .................................................................................................. 50 4.5.2 Výkaz zisků a ztrát.................................................................................. 51 4.6 Podnikání Agrodružstva v Rumunsku ............................................................ 53 4.7 Zevo Agricola, s.r.o. v Rumunsku .................................................................. 55 4.7.1 Personální struktura společnosti ............................................................. 55 4.7.2 Charakteristika a ekonomické zhodnocení jednotlivých pěstovaných plodin v Zevo Agricola, s.r.o. ................................................................................. 56 Zhodnocení a závěr................................................................................................. 61 Literatura................................................................................................................. 63 Seznam zkratek ....................................................................................................... 65 Seznam obrázků a tabulek ...................................................................................... 65 8.1 Seznam obrázků.............................................................................................. 65 8.2 Seznam tabulek ............................................................................................... 65 Přílohy..................................................................................................................... 66

1

Úvod

V posledních letech nelze přehlédnout výrazné změny ve všech sférách národního hospodářství. Tyto změny způsobila globalizace planety a trend 21. století CNS strategie. Proces globalizace postupně sjednocuje svět v jeden celek. Snížení nákladů na dopravu, volný pohyb osob, zboží a služeb to jsou pouze některé z dopadů globalizace. Dle zásad CNS strategie se firmy dobrovolně zavazují k vyvíjení svých činností odpovědně ke svému prostředí. Míra změn ukazuje na vyspělost popř. zaostalost země. Nepřehlédnutelnou změnou prošlo také zemědělství. V České republice již není mnoho volných ploch pro pěstování plodin. Nákupní ceny surovin pro výkrm hospodářských zvířat jsou pro většinu českých podnikatelů neakceptovatelné. Proto jsou nuceni vyhledávat alternativní trhy, popř. vhodné zemědělské půdy pro pěstování plodin v zahraničí. Perspektivními trhy se jeví méně rozvinuté státy Evropské unie. Zemědělstvím těchto států připadnou nemalé dotace. Dotace a levná pracovní síla jsou nepřehlédnutelným kladem pro velké investory z celého světa. Rozhodnutí podniku o vstupu na zahraniční trhy je důležitým rozhodnutím, které sebou nese mnoho přizpůsobování a rizik. Podnikatel musí počítat s neúspěchem, který může být způsoben podceněním neznámého trhu, legislativy, zvyklostí a tradic. Zemědělsko-průmyslovou zemí je největší stát Balkánského poloostrova Rumunsko. Jakožto nově přistoupený stát Evropské unie se nabízí pro založení podnikání v zemědělském sektoru. Na rumunském území se rozkládají obrovské plochy úrodné přesto nevyužité zemědělské půdy. A právě na tomto území se rozhodl pan Ing. Bohumír Rada, předseda představenstva Agrodružstva Jevišovice, založit dceřinou společnost. Agrodružstvo Jevišovice působí na českém trhu již od roku 1993, zabývá se především rostlinnou a živočišnou výrobou. Ovšem tyto oblasti výroby nejsou jediným předmětem podnikání Agrodružstva Jevišovice. Agrodužstvo má širokou škálu podnikatelských činností od tradičních řemesel kovářství až po moderní sportovní rekreační střediska. Rumunsko představuje pro Agrodružstvo vhodnou zemi k vypěstování ječmene, kukuřice a sóji za přijatelné ceny díky již zmíněné levné pracovní síle, nevyužitým volným plochám zemědělské půdy a vhodným podnebným podmínkám. Vhodné podnikatelské podmínky nejsou zárukou úspěchu. Zemědělství sebou nese mnoho rizikových faktorů týkajících se peněz. Při velké úrodě se může naskytnout problém zpeněžení sklizených produktů. Naopak při neúrodě bude podnikání ztrátové. Minimalizaci rizik lze provést zvýšením efektivnosti práce a přímou návazností zemědělského sektoru na potravinářský.

8

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Prvotním podnětem pro zpracování práce mi bylo vstoupení Rumunska do Evropské unie a jeho celková zaostalost za ostatními členskými státy. Hlavním cílem bakalářské práce je přiblížit podnikání v zemědělském sektoru Rumunska, vysvětlit pojmy týkající se podnikání na zahraničních trzích. Jedním z cílů je ukázat, jak se dceřiná společnost v Rumunsku podílí na rostlinné výrobě Agrodružstva Jevišovice a srovnat výsledky podnikání. Dílčím cílem je ukázat na případné problémy podnikání na zahraničním trhu.

2.2 Metodika práce Práce je členěna do 7 kapitol. První částí je úvod, který podrobněji rozvádí téma bakalářské práce. V druhá část popisuje stanovené cíle práce, po nichž následuje metodika práce. V další části bakalářské práce jsem se pokusila definovat nezbytné pojmy pro napsání práce a pochopení zadaného tématu. Do těchto pojmů jsem zahrnula podnik, podnikání, formy podnikání a nezbytné náležitosti spojené se zahájením podnikání v České republice i v zahraničí. Další část práce podrobně hodnotí nejen ekonomiku země, ale i obchodně – politické předpoklady a popisuji situaci na rumunském trhu. Po zhodnocení trhu představuji Agrodružstvo Jevišovice a jeho dceřinou společnost Zevo Agricola, s.r.o. Uvádím důvody expanze Agrodružstva na zahraniční trh Rumunska. Následně jsou vypočteny výsledky hospodaření Agrodružstva za poslední 3 roky a je provedena komparace výsledků se společností Zevo Agricola, s.r.o. Poslední kapitola obsahuje závěr, diskuzi, která se týká zhodnocení výsledků a přínos práce pro mou osobu.

9

3 Vlastní práce V podnikové sféře vyvíjejí podniky svou podnikatelskou činnost. Podniky dělíme podle různých hledisek: • z hlediska práva rozlišujeme právní formy podniku, • z hlediska Evropské unie podle velikosti podniku. „Ekonomický pojem podnik má 3 roviny: • zařízení – fyzická jednotka a místo organizace, • společnost – právní a fiskální seskupení, • seskupení podniků podle práva příslušného státu.“1

3.1 Vymezení podniku Významná je charakteristika podniku, ovšem různí autoři definují podnik jinak: Podle SYNKA,M.(2002), je podnik definován jako instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti, tedy institucionalizované podnikání. WAGNEROVÁ,E., MATUSIKOVÁ,L.,(2004) definují podnik podle Obchodního zákoníku, tedy soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které mají sloužit k provozu podniku. Obchodní zákoník definuje podnik následovně: „Podnikem se pro účely zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku.“2

1 2

doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc.,(2008), přednášky Obchodní operace II Pramen: Zákon č. 513/91 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění, § 5, strana 8

10

3.2 Vymezení podnikání Podniky se zakládají za účelem podnikání, které lze definovat: Obchodní zákoník vymezuje podnikání jako: „Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“3 SYNEK, M, (2002) charakterizuje podnikání několika podstatnými rysy: • snaha o dosažení zisku, jakožto přebytku výnosů nad náklady, • zisk se dociluje uspokojováním potřeb zákazníků, přičemž se snažíme vyhovět jejich preferencím, požadavkům a potřebám, • podnikatel získává své zákazníky na trhu, čili musí čelit riziku. K minimalizaci rizika je vhodné zvolit promyšlenou obchodní politiku a strategii, • na počátku podnikání podnikatel vkládá do podniku kapitál a to buď vlastní nebo vypůjčený. Velikost kapitálu se odvíjí od zvolené formy podnikání a jejího rozsahu. WAGNEROVÁ, E., MATUSIKOVÁ, L., (2004) podnikání definují následovně: Podnikání chápeme jako individuální cílevědomou činnost podnikatele za účelem vytvoření nových zdrojů pro sebe formou uspokojování cizích potřeb. Patří k nejsložitějším lidským činnostem. Předpokládá prosadit se v konkurenčním prostředí, umění jednat s lidmi, zvládat hospodářské procesy, schopnost reálně odhadnout situaci a předvídat budoucnost, schopnost zajistit kapitál a zhodnocovat ho, ale také podstupovat riziko. Podnikáním se spojují výrobní faktory pracovního procesu k vytváření užitného produktu za účelem směny. Jedná se o využití dlouhodobého majetku, surovin, materiálu, energií spolu s prací, technologií a informacemi v procesu transformace. Podnikání se netýká pouze právnických osob, zákon vymezuje i podnikání osob fyzických. Podnikat na základě živnosti může fyzická nebo právnická osoba. Pro založení živnosti postačí menší základní kapitál (odvíjí se od zvoleného předmětu podnikání). Živnostenský zákon vymezuje podnikání fyzických osob: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“4

3 4

Citovaný pramen: § 2, strana 7 Pramen: Zákon č. 455/91 Sb. Živnostenského zákona, v platném znění, § 2, strana 5

11

Živnost může provozovat každá osoba, která splní podmínky stanovené zákonem. „Všeobecnými podmínkami pro provozování živnosti, pokud zákon nestanoví jinak jsou: a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost.“5 „Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. „6

3.3 Vymezení podnikatele „Podnikatelem podle obchodního zákoníku je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“7

3.3.1 Podnikatel a jeho cíle „Podnikatel vyrábí výrobky nebo produkuje služby či práce pro trh se snahou: • dosáhnout zisk (zisk dociluje uspokojováním potřeb zákazníků na trhu), • musí čelit riziku (není na trhu sám, pohybuje se v konkurenčním prostředí), • vkládá do podnikání své znalosti, schopnosti a čas, nese odpovědnost a příslušnou míru rizika za svá rozhodnutí, ale dosahuje i osobní nezávislost a příležitost dělat to, co sám chce a vyhovět tak svým ambicím a cílům. Podnikatelem je osoba, která podnik zakládá a provozuje jeho činnost. Dobrý podnikatel být schopen rozpoznat a využít příležitosti na trhu, má k dispozici zdroje v podobě kapitálu. Účelná kombinace zdrojů a svoboda podnikání tvoří základ pro využití příležitostí. S tím souvisí i schopnost nést riziko a odpovědnost za své aktivity.“8

5

Pramen: zákon č. 455/1991 Sb. Živnostenského zákona, v platném znění, § 6, strana 9 Citovaný pramen, § 7, strana 10 7 Pramen: Zákon č. 513/91 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění, § 2, stana 8 8 Pramen: WAGNEROVÁ,E., MATUSIKOVÁ,L., Nauka o podniku, 2004, strana 16 6

12

„Podnikatel se může dostat do následujících rolí: • vlastníka (je výrazem vztahu podnikatele k majetku), • správce (slouží k zajištění a ochraně zdrojů dle požadavků), • manažera (výkonné činnosti k dosažení podnikatelského cíle), • prodejce (základem jeho činnosti je uplatnění se na trhu). Podnikatel manažer, tyto role často splývají v malých podnicích. Manažer je profese s vymezeným charakterem práce, s patřičnými dovednostmi a znalostmi a měly by zde patřit i určité vlastnosti osobnosti.“9

3.4 Formy podnikání v České republice Před začátkem podnikání musíme provést několik kroků. Důležitý je podnikatelský plán, hned za ním následuje analýza silných a slabých stránek, analýza konkurence a celková analýza podmínek v regionu, kde máme v úmyslu začít provozovat svou podnikatelskou aktivitu. Po těchto krocích je třeba zvážit, zda je podnikatelský plán realizovatelný. Rozhodnutí o formě podnikání je důležité, protože později společnost bude pod tímto statusem vystupovat navenek a bude tímto způsobem řízena. Nejrozšířenější formy podnikání u nás jsou kapitálové společnosti nebo-li společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Podle formy podnikání se podnikatel řídí obchodním zákoníkem v případě obchodní společnosti. Živnostník se řídí živnostenským zákonem.

3.4.1 Formy podnikání podle obchodního zákoníku Obchodní zákoník vymezuje podnikání obchodních společností: • • • • •

9

veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost družstvo.

Citovaný pramen, strana 17

13

Všechny výše uvedené společnosti jsou zakládány za účelem podnikání. Každá z těchto společností se vyznačuje specifickými znaky, jako například: výše základního kapitálu, počet zakladatelů, způsob založení společnosti10, vklady společníků, podíly na zisku, způsobem ručení atd. Podle živnostenského zákona podnikají jednotlivci živnostníci na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny

3.4.2 Dělení živností podle živnostenského zákona: • •

ohlašovací – volné, řemeslné, vázané, koncesované.

Ohlašovací živnosti mohou být provozovány na základě splnění podmínek stanovených zákonem a ohlášení. Koncesované dnem nabití právní moci rozhodnutí o udělení koncese.11

3.5 Formy podnikání v zahraničí Pokud se podnikatel rozhodne pro podnikání na zahraničních trzích, je nezbytné si zjistit, jaké jsou v daném státě podmínky pro podnikání. Podnikatel (exportér) by si měl najít informace o tom, jak si vybrat zahraniční trh, formu podnikání. Pokud se rozhodne pro zemi mimo Evropskou unii vzrostou jeho náklady o clo. Podnikatel nesmí opomenout na dokumenty v zahraničním obchodě. Dokumenty používané v zahraničním obchodě jsou např. celní, pojišťovací, úvěrové, platební, přepravní.

3.5.1 Náležitosti před vstupem na zahraniční trh Firma se nejdříve musí rozhodnout ohledně mezinárodních marketingových strategií a taktiky. V první řadě si musí zvolit trh, který pro ni přichází v úvahu. Rozhodování o formě vstupu na zahraniční trh je jedním z klíčových rozhodnutí. Před vstupem na neznámý trh musíme provést důkladnou analýzu, která se dá shrnout do několika následujících kroků: 1) podnik si zvolí zahraniční trh a ten podrobí důkladné analýze tržních příležitostí, makroekonomického a mikroekonomického prostředí, 2) zhodnotí výsledky analýzy a rozhodne se, zda bude na daný trh vyvážet a jakým způsobem, zda přímo nebo nepřímo, 3) definuje marketingový mix, 4) zpracuje nabídku pro konkrétní trh. 10

Nevyplývá-li ze zákona jinak zakládá se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravdivost podpisů musí být notářsky ověřena. Notářskou formu zápisu musí mít společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti. 11 Na udělení koncese není právní nárok.

14

„Po analýze tržních příležitostí je třeba zvolit způsob vstupu na zahraniční trh, který je závislý na: • • • •

obchodní politice, charakteru výrobku, obchodním partnerovi, efektivnosti.“12

3.5.1.1 Obchodní politika „Obchodní politika úzce souvisí se zahraničním obchodem. Představuje cíle, které si příslušný stát vytyčuje na úseku zahraničního obchodu, sleduje je a prosazuje jejich uskutečnění. Cíle jsou diferencované podle jednotlivých zájmů, které stát sleduje v určitých oblastech. Jsou rozdílné podle toho, zda se jedná o samostatný suverénní stát nebo zda je stát zapojen do určitých aliancí, soustátí, jako např. EU. Pokud je stát členem určitého společenství, pak se musí podřizovat cílům, které seskupení států sleduje. Cíle zahraniční obchodní politiky stát prosazuje pomocí nástrojů, které více nebo méně omezují vzájemné obchodní vztahy.“13 Směry zahraniční obchodní politiky lze rozlišit na: • liberalismus, • protekcionismus. 3.5.1.1.1 Technické překážky obchodu Za technickou překážku obchodu je považována každá povinnost, de jure nebo de facto, která exportéra nebo importéra nutí prokázat shodu jeho výrobku s technickou specifikací, která se liší od technické specifikace platné v zemi výroby. Dříve není možnost umístit výrobek na trh. 3.5.1.2 Znaky výrobku Z marketingového hlediska členíme výrobky do dvou skupin: • spotřební, • průmyslové. „Obecně platí, že čím technicky složitější je výrobek, tím přímější obchodní metoda se využívá při vývozu na zahraniční trh.“14

12

ČERNOHLÁVKOVÁ, PLCHAVÁ, Zahraniční obchod, 2004, strana 145 doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc.,(2008), přednášky Obchodní operace II 14 ČERNOHLÁVKOVÁ, PLCHAVÁ, Zahraniční obchod, 2004, strana 149 13

15

3.5.1.2.1 Spotřební výrobky Při jejich vývozu se v distribučním řetězci objevuje mnoho obchodních mezičlánků. Obchodní mezičlánky zakoupené zboží prodávají dále. Mezičlánky mohou být specializované podniky zahraničního obchodu, velkoobchody, mezinárodní obchodní řetězce atd. 3.5.1.2.2 Průmyslové výrobky Průmyslové výrobky, stroje, zařízení a především investičních celky, jejichž vývoz je spojen s nutností zabezpečení celé řady doprovodných služeb. Z tohoto důvodu je u průmyslových výrobků vhodné volit přímý vývoz. Kvalitní služby jsou dnes ve světovém měřítku základní podmínkou úspěchu. Ať již strojírenského zboží, nebo u zboží spotřebního je neprodleně nutné zabezpečení komplexních služeb faktorem, který do značné míry ovlivňuje rozhodování spotřebitelů o nákupu. 3.5.1.3 Obchodní partner Výběr obchodního partnera je třeba vždy pečlivě zvážit před uzavřením smluvních závazků. Nutností je opatřit si co nejvíce informací o jeho ekonomickém a právním postavení. Základní informace právního charakteru (forma společnosti, sídlo, ručení, osoby oprávněné jednat jménem firmy) lze získat z obchodního rejstříku. Ekonomické informace o solventnosti a solidnosti obchodních partnerů jsou hůře dostupné a je dobré získávat tyto informace z ověřených a důvěryhodných zdrojů, např. specializovaných informačních kanceláří, profesních svazů, obchodních a průmyslových komor aj. 3.5.1.4 Efektivnost V neposlední řadě je důležité hledisko efektivnosti, tj. zejména poměr vynaložených nákladů a rizik vyplývajících ze zahraničního obchodu k ceně zboží. Podnik by měl pečlivě zvážit, které trhy jsou pro něj nosné a perspektivní a bude je proto zpracovávat přímo, a na které bude prozíravě vstupovat nepřímo.

3.6 Marketingové strategie na zahraničních trzích Podnik musí zvážit svou schopnost produkce, inovace a prodeje výrobků na zahraniční trh. Svou marketingovou strategii musí zajistit z hlediska personálního, technického i finančního. Postoj podniku na zahraničním trhu k jeho konkurenci může mít ofenzivní nebo defenzivní charakter. Ofenzivní postoj znamená aktivní přístup všech podnikových aktivit, defenzivní naopak reaguje na mezinárodní konkurenci neúplně. Rozhodnutím o vstupu na zahraniční trh podnik posiluje svou podnikatelskou výkonnost, účinnost a efektivnost.

16

3.6.1 Globalizační síly Podnik může využívat globalizační taktiku „push“ nebo „pull“. Strategie „pull“ globalizace se projevuje rostoucími potřebami stejného charakteru, vyšším počtem poptávajících a zprostředkovatelů. „Push“ globalizace představuje rostoucí nabídku oborů a konkurence.

3.6.2 Globalizační strategie Firmy nejčasněji uplatňují tyto druhy strategií: •

•

•

•

15

Mezinárodní strategie. Tuto strategii uplatňují především podniky, které nejsou schopné přizpůsobit se zvláštnostem národního trhu. Firma se zaměřuje na výrobkové nebo tržní úzká místa trhu. Strategie se realizuje prostřednictvím vývozu, zprostředkovaným exportním oddělením firmy. Multinárodní strategie. Firmy mají v úmyslu uspět na více zahraničních trzích a mají dostatečný rozhodovací prostor k přizpůsobení se jednotlivým národním trhům. Zahraniční účast formou dceřiných společností a mezinárodních pracovišť. V případě využití multinárodní strategie se použije decentralizované rozhodování. Globální strategie. Konkurenceschopnost firmy je zvyšována sjednocením všech podnikových aktivit do jediného komplexního systému. Dceřiné společnosti jsou podřízené rozhodování mateřské společnosti tzv. centrální rozhodování. Smíšená strategie. Strategie spočívá v okamžité reakci podniku na změny na zahraničním trhu. Vyžaduje vysokou míru přizpůsobení trhu. 15

Pramen: www.marketingovenoviny.cz

17

Formy vstupu podniku na zahraniční trh zboží služby technologie

přímý export

filiálky afilace

podle způsobu

nepřímý export

obchodní zprostředkovatelé

reexport swich zušlechťovací styk investičně nenáročné

licenční dohody franchising smlouvy o řízení

s přímé investice kapitálově náročné

akvizice fúze join venture koupě založení dceřiné společnosti

spojeno s investičním vkladem

finanční účast v podniku

majoritní paritní minoritní

investičně nenáročné výhradní vlastnictví

Obr.č. 1: Formy vstupu na zahraniční trh Zdroj: Vytvořeno autorkou bakalářské práce

18

koupě založení dceřiné společnosti

Pokud podnik vstupuje na zahraniční trh poprvé využívá nejčastěji formu přímého vývozu nebo společného podnikání. Tyto formy vstupu nejsou příliš investičně ani kapitálově náročné, tudíž podnik neriskuje objemné finanční ztráty. Po zvážení všech výše uvedených kroků a kladném rozhodnutí o vstupu na zahraniční trh následuje zvolení formy vstupu.

3.7 Vstup podniku na zahraniční trhy Pro vstup podniku na zahraniční trh máme několik možností: • vývozní a dovozní operace, • zprostředkování pomocí akvizičních pracovníků a zprostředkovatelů, • formy vstupu nenáročné na kapitálové investice, • investičně náročné kapitálové vstupy na zahraniční trhy.

3.7.1 Vývozní a dovozní operace Nejsnadnější formou vstupu na zahraniční trhy jsou tradiční vývozní a dovozní operace. I když se vývoz zdá být nenákladným způsobem vstupu na zahraniční trhy, není to tak úplně pravda. Pokud chce vývozce na zahraničním trhu uspět musí tomu přizpůsobit svůj mezinárodní marketing. Důkladná analýza zahraničního trhu a přizpůsobení podmínkám trhu je samozřejmostí. 3.7.1.1 Přímý vývoz Obvykle používán při vývozu výrobních zařízení a investičních celků. Dodávky jsou velmi komplikované, tudíž je nutná přítomnost výrobce na zahraničním trhu kvůli poskytování odborných služeb. Použití metody vyžaduje perfektní znalost technické i obchodní problematiky. Výhodou přímého vývozu je kontrola nad výrobkem, cenami, možnost realizace vlastní marketingové strategie. Výrobce by měl dosahovat většího zisku, díky vyšším cenám, které může stanovit, protože zajišťuje realizaci a nese veškeré náklady. 3.7.1.2 Nepřímý vývoz Běžný způsob vstupu na zahraniční trh. Příležitostný vývoz firma použije tehdy, pokud občas vyváží své zboží z vlastní potřeby. Vhodný pokud je podnik kapitálově slabý a nemá dost zkušeností s obchodováním v zahraničí. Aktivním vývozcem se stává tehdy, pokud se rozhodne pro vývoz na určitý trh. Vyžaduje minimální investice a podnik je vystaven minimálnímu riziku.

19

3.7.1.3 Šedé vývozy Jedná se o vývozy bez souhlasu výrobce, proto výrobci není lhostejné, zda prodává na tuzemském nebo zahraničním trhu. Podnik investuje nemalé finanční zdroje do reklamy pro tuzemský trh a jeho výrobky jsou prostředníky vyváženy na trh zahraniční, pak to není v pořádku, především z důvodů: •

•

velkým problémem může být nedostatek výrobků v českých obchodech. Podnik tak snadno může přijít o zákazníky, kteří si rychle zvyknou na výrobky od konkurence, další problém je výše ceny na zahraničním trhu, kdy se ceny výrobce liší od cen prostředníků a zákazník může být zmaten z cenových rozdílů zboží.

Pokud chce tuzemský výrobce zakázat vývoz svého zboží, měl by si sjednat ujednání o omezení prodeje. „Ujednáním o omezení prodeje se prodávající zavazuje, že nebude určité zboží prodávat určitému okruhu zákazníků nebo do určitého státu, nebo že toto zboží bude prodávat jen v omezené míře nebo za podmínek stanovených v ujednání. Toto ujednání vyžaduje písemnou formu a jeho platnost je závislá na platnosti kupní smlouvy, jejíž je součástí nebo v souvislosti s níž bylo smluveno.“16

3.7.2 Obchodní zprostředkovatelé na zahraničních trzích Pro vstup na zahraniční trhy většina podniků, dokud nezná podmínky obchodování nebo investování na zahraničních trzích, využívá zprostředkovatele, což jsou: • výhradní prodejce, • obchodní zástupce, • výhradní obchodní zástupce, • obchodní zprostředkovatel, • komisionář, • mandatář, • piggybacking, • sdružení malých dovozců, vývozní aliance. V mezinárodním obchodě se setkáváme s celou řadou prostředníků. Za prostředníka považujeme subjekt, který obchoduje vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. Prostředníci prodávají nakoupené zboží dál odběratelům. Odměnou je pro ně rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, tzn. cenová marže.

16

Pramen: Obchodní zákoník, v platném znění,

20

3.7.2.1 Výhradní prodejce V některých případech může podnik vstoupit na zahraniční trh uzavřením smlouvy o výhradním prodeji. Výhodou využití výhradního prodejce je rychlý vstup firmy na zahraniční trh, díky již vybudovaným distribučním cestám. Prodejce může také proniknout na trhy, na kterých nepředpokládal vysoký obrat prodeje. Existují ovšem i nevýhody. V případě neschopnosti výhradního prodejce zajistit širokou distribuci zboží, může mít tento způsob expanze na zahraniční trhy opačný důsledek a to zablokování vstupu na zahraniční trh. Výhradní prodejce uzavírá smlouvu o výhradním prodeji. 3.7.2.1.1 Smlouva o výhradním prodeji „Smlouvou o výhradním prodeji se zavazuje dodavatel, že zboží určené ve smlouvě nebude v určité oblasti dodávat jiné osobě než odběrateli. Není-li smlouva sjednána písemně nebo není-li v ní určena oblast nebo druhy zboží, na které se smlouva vztahuje, je neplatná. Dodavatel nesmí po dobu platnosti smlouvy dodávat stanovené zboží přímo ani nepřímo nikomu jinému ve vyhrazené oblasti než odběrateli, popřípadě osobám, kterým to smlouva dovoluje. Smlouva nezbavuje práva dodavatele provádět propagaci a průzkum trhu ve vyhrazené oblasti. Jednotlivé prodeje v rámci smlouvy o výhradním prodeji se uskutečňují na základě samostatných kupních smluv. Část obsahu těchto smluv může být dohodnuta již ve smlouvě o výhradním prodeji. Není-li ve smlouvě stanoveno, na jakou dobu se uzavírá, zaniká smlouva po uplynutí jednoho roku po jejím uzavření.“17 3.7.2.2 Obchodní zástupce V mezinárodním obchodě je možné se setkat s mnoha subjekty pracujících v zastupitelské činnosti. Smyslem zastupitelské činnosti je vyvíjení aktivit, které vedou k uzavírání různých typů smluv. Jedná se o zajištění příležitosti k uzavření smlouvy a také dále o sjednávání a uzavírání obchodů jménem zastoupeného na jeho účet. V mezinárodním obchodě není zástupce vůči zastoupeném v podřízeném vztahu a ani pracovněprávním vztahu.. Zákony různých zemí vykazují v otázce zastoupení značné rozdíly a obsahují zvláštní ustanovení, kterými se vztahy mezi zastoupeným a zástupcem řídí. Obchodní zástupce uzavírá se zastoupeným smlouvu o obchodním zastoupení 3.7.2.2.1 Smlouva o obchodním zastoupení „Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce, jako nezávislý podnikatel, zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. Smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou 17

Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, v platném znění, § 745 – 749, strana 143

21

formu. Obchodní zástupce je povinen ve stanovené územní oblasti vyvíjet s odbornou péčí činnost, jež je předmětem jeho závazku. Předmětem závazku obchodního zástupce je vyhledávání zájemců o uzavření obchodů, jež jsou vymezeny ve smlouvě. Bez udělené plné moci není obchodní zástupce oprávněn jménem zastoupeného uzavírat obchody, cokoli pro něho přijímat nebo činit jiné právní úkony. Obchodní zástupce podává zastoupenému zprávu o vývoji trhu a všech okolnostech důležitých pro zájmy zastoupeného. Obchodní zástupce má nárok na provizi sjednanou, jinak odpovídající zvyklostem podle místa jeho činnosti a s ohledem na druh zboží, jehož se týká smlouva o obchodním zastoupení.“18 3.7.2.3 Výhradní obchodní zástupce Je zvláštním typem zastoupení. Vyznačuje se především tím, že si zástupce se zastoupeným sjednal území, na kterém bude jednat pouze ve prospěch svého nadřízeného a nebude nabízet konkurenční výrobky. Zastoupený se naopak zavazuje, že na toto území nepošle jiného obchodního zástupce. Zastoupený ovšem může na tomto území uzavírat obchody, ale musí si uvědomit, že je povinen platit zástupci provizi, jako by byl součástí kontraktu. Společně uzavírají smlouvu o výhradním obchodním zastoupení. 3.7.2.3.1 Smlouva o výhradním obchodním zastoupení „Bylo-li sjednáno výhradní zastoupení, je zastoupený povinen ve stanovené územní oblasti a pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného obchodního zástupce a obchodní zástupce není oprávněn v tomto rozsahu vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby nebo uzavírat obchody na vlastní účet nebo účet jiné osoby. Zastoupený je oprávněn uzavírat obchody, na které se vztahuje výhradní obchodní zastoupení i bez součinnosti obchodního zástupce, je však povinen, pokud smlouva nestanoví něco jiného, platit z těchto obchodů, obchodnímu zástupci provizi tak, jako kdyby tyto obchody byly uzavřeny s jeho součinností“19 3.7.2.4 Obchodní zprostředkovatel Je pracovník, který pro zastoupený podnik vykonává činnosti, k nimž se zavázal. Tuto činnost vykonává na základě smlouvy o obchodním zprostředkování. 3.7.2.4.1 Smlouva o zprostředkování „Je jednorázové zprostředkování. Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu. Tento typ smluv se používá v oblasti služeb, na burzách, při jednorázovém zastoupení.“20 18

Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, v platném znění, § 652-664, strana 132 - 134 Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění, §665-672a, strana 134 - 135 20 ČERNOHLÁVKOVÁ, PLCHAVÁ, Zahraniční obchod, 2004 19

22

3.7.2.5 Komisionář „Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu.“21 Výhodou využití služby komisionáře je kontrola nad cenami, komisionář je povinen prodávat za ceny stanovené komitentem, naopak komisionář může využít dobré jméno a již vybudované distribuční cesty komitenta k prezentaci a úspěšnému prodeji zboží. „Od smlouvy o zprostředkování se liší tím, že komisionář se zavazuje přímo k uzavření určité konkrétní smlouvy, zatímco zprostředkovatel se zavazuje zprostředkovávat příležitost k uzavření smlouvy.“22 3.7.2.5.1 Komisionářská smlouva Dle zákona komisionářská smlouva nemusí mít písemnou úpravu, proto podstatnými náležitostmi jsou určení stran, tj. komisionář a komitent, předmět smlouvy. Jelikož komisionář smlouvu přímo uzavírá, je povinen převést na komitenta bez zbytečného odkladu práva získaná při vyřízení dané záležitosti, a vydat vše co získal. Komitent je povinen vše převzít. Má příkazní charakter. 3.7.2.6 Mandatář Mandatář musí postupovat dle pokynů mandanta a v souladu se zájmy mandanta musí odevzdat věci, které za něho při zařizování záležitosti převzal. Ujednání platí i v případě, že se tyto věci zhodnotily více, než bylo sjednáno ve smlouvě. Mandant, je-li to třeba, je povinen vystavit mandatáři plnou moc a předat mu včas věci a informace, potřebné k jeho činnosti. 3.7.2.6.1 Mandátní smlouva „Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.“23 Mandátní smlouvu lze uzavřít pouze mezi podnikateli. Rozdíl oproti smlouvě komisionářské spočívá v tom, že mandatář jedná jménem mandanta. Ve smlouvě je nezbytné určit obchodní záležitosti, jež má mandatář zařídit, a to buď praktickou činností nebo uskutečněním právních úkonů.

21

www.businessinfo.cz ČERNOHLÁVKOVÁ, PLCHOVÁ, Zahraniční obchod, 2004 23 Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb, Obchodní zákoník, v platném znění. 22

23

3.7.2.7 Piggybacking Hlavním problém mezinárodního marketingu je proniknutí do zahraničních distribučních cest. Vývozci, často čelí situaci, kdy tuzemské firmy provádějí lobbying24 a snaží se tak zahraničním konkurentům znesnadnit vstup na trh. Způsoby, jak překonat problémy s distribucí v zahraničí řeší právě piggybacking. „Piggybacking je spolupráce více firem ve svém oboru v oblasti vývozu, při které obvykle velká a známá firma dává za úplatu menším firmám k dispozici své zahraniční distribuční cesty.“25 Výhodou pro malé firmy je využití dobrého jména a zkušenosti velké firmy, která poskytuje svému partnerovi mnoho služeb, např. vyřizování objednávek, zajištění přepravních služeb, pojištění aj. Nevýhodou může být tlak větších firem na nízké ceny. Výhodou pro velké firmy je možnost nabízet zákazníkům komplexní výrobkové škály a pochopitelně úplata, kterou získává od svých obchodních partnerů. 3.7.2.8 Sdružení malých vývozců – vývozní aliance Forma vstupu na zahraniční trhy týkající se především malých a středních podniků, které nemají dostatečné zkušenosti, ale přesto mají zájem vyvážet. Nejčastěji se sdružují podniky stejného oboru. Hlavní výhodou sdružení je úspora nákladů a dále možnost omezení exportních rizik. Nevýhodou může být nevyváženost vztahů v rámci sdružení a tedy eventuální nerovnoprávné zacházení s méně významnými členy a ztráta určité míry samostatnosti.

3.7.3 Formy vstupu na zahraničních trzích nenáročné na kapitálové investice Formy vstupu na zahraniční trhy pomocí nenáročných kapitálových investic využije podnik v případě, že se rozhodne, že nebude do v zahraničí investovat, ale přesto chce být na zahraničním trhu přítomen se svými výrobky, jinou formou než obchodními operacemi. Formy vstupu na zahraniční trh: • licence, • franšíza, • smlouva o zřízení. V oblasti výroby může využít formu: • zušlechťovací operace, • výrobní kooperace.

24

Lobbying v překladu agitace. Dle slovníku cizích slov, znamená veřejné, individuální i hromadné (často násilné) přesvědčování lidí pro určitý program, cíl, konkrétní úkol. 25 www.businessinfo.cz

24

3.7.3.1 Licence Je často používanou formou vstupu na zahraniční trhy. Termín licence označuje povolení k činnosti, která je bez povolení zakázána. V případě práv k nehmotným statkům se využívá právo k užití nehmotného statku jinou osobou. Licenci uděluje ten, kdo má k jejímu využití absolutní právo. Právo opravňuje, aby zabránil komukoliv jinému ve využívání tohoto nehmotného statku, a to i žalobou u soudu. „Mezi faktory, které vedou podniky k poskytování licencí do zahraničí, patří zejména: • • • • • • • •

obchodně-politické podmínky, nedostatečné finanční zdroje, prodloužení cyklu tržní životnosti výrobku, nedostatečné vlastní výrobní a exportní kapacity, propojení licence s dalšími formami podnikání, firemní strategie, platná legislativa, volba obchodního partnera.“26

3.7.3.1.1 Licenční smlouva V České republice je licenční smlouva upravena obchodním zákoníkem, podle české právní úpravy „licenční smlouvou k předmětům průmyslového vlastnictví opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité odměn nebo jiné majetkové hodnoty. Smlouvu je třeba uzavřít písemně.“27 Předmětem licenční smlouvy je právo na využití průmyslového vlastnictví (k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám). Náležitosti licenčních smluv: „Podstatnými náležitostmi licenčních smluv jsou: • • • •

26 27

určení stran, tj. poskytovatele a nabyvatele, určení práv, která může nabyvatel využívat, vymezení teritoria, určení úplaty plnění nebo jiné majetkové hodnoty.

ČERNOHLÁVKOVÁ, PLCHOVÁ, Zahraniční obchod, 2004 Pramen: Zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, v platném znění

25

Dalšími náležitostmi by měly být: • • • • •

stanovení doby trvání, poskytování podkladů a informací, které jsou k výkonu práva potřebné, zajišťování ochrany nabyvatelova práva proti třetím osobám, provedení zápisu do příslušného rejstříku, dále by mělo být sjednáno, o jaký druh licence jde.“28

3.7.3.2 Franšíza (Francoise, franchising agreement) „Je smluvní vztah mezi partnery, ve kterém franšizér poskytuje svou značku a právo užívat předmět podnikání své společnosti, tj. poskytuje své know-how včetně systému řízení a zabezpečování služeb a nabyvatel franšízy se zavazuje zaplatit smluvně stanovenou odměnu a dodržovat obchodní politiku poskytovatele.“29 Franšíza má velice podobné základy jako licence, jde ovšem o těsnější vztah mezi smluvními partnery. Franšízér obvykle vlastní významnou a úspěšnou firmou ve svém oboru. Nabízí dobrou image a výhodu podnikání pod silnou značkou. Těsný vztah zakotvený přímo ve smlouvě, poskytuje záruky, že nabyvatel bude dodržovat vysokou kvalitu výrobků a nabízet stejně kvalitní služby jako franšizér. Je obvyklé, že nabyvatel franšízy platí dohodnutý jednorázový poplatek, ve kterém je obsaženo know-how poskytovatele, technická pomoc a zaškolení personálu. Mimo jednorázový poplatek je nabyvatel franšízy povinen po celou dobu trvání spolupráce hradit smluvně stanovené poplatky, a to: • •

poměrné poplatky, výše je stanovena určitým procentem z objemu realizace, pevně stanovené poplatky, které pravidelně odvádí franšizérovi.

Poplatky jsou náhradou za trvalou pomoc, předávání know-how, včetně zdokonalení, které franšizér po dobu trvání smluvního vztahu předává. K rychlému rozvoji franšízy dochází především proto, že je vhodná pro malé i velké podniky. Dalším důvodem rozvoje franchisingu je oboustranná výhodnost. Pro malé podnikatele jsou hlavní výhodou nižší náklady, vysoká pružnost a podstatné omezení podnikatelských rizik. Velkým firmám umožňuje rychlý vstup na zahraniční trhy s minimálními náklady na kapitálové zdroje. Franchising je určen především na rozvoj malého a středního podnikání.

28 29

ČERNOHLÁVKOVÁ,PLCHOVÁ, Zahraniční obchod, 2004 www.businessinfo.cz

26

3.7.3.3 Smlouva o řízení Je zvláštní typ smlouvy, který se užívá v průmyslově vyspělých zemích. Předmětem smlouvy je poskytnutí řídících znalostí a špičkových manažerů, na dobu určitou, na smluvním základě. Typy smluv: • • •

řízení výrobního závodu, řízení v oblasti služeb, nejčastěji v hotelnictví, poradenské služby.

Smlouva o řízení je podobná franšíze, jedná se o poskytnutí osvědčené koncepce řízení do zahraničí. Manažerské know-how je nehmotný vklad do podnikání.

3.7.4 Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy Typické pro velké firmy a transnacionální korporace, formou přímé nebo portfoliové investice. Přímá investice představuje takovou investici, jejímž účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů mezi investorem jedné země a podnikem se sídlem jiné zemi. Mohou mít formu kapitálového vkladu, vnitrofiremních půjček či reinvestovaného zisku. Portfoliová investice spočívá v nákupu akcií nebo jiných cenných papírů. Rozhodování o kapitálovém vstupu na zahraniční trhy ovlivňuje mnoho faktorů, mezi nejznámější ovšem patří marketingové, obchodně-politické a nákladové. Nákladové podmínky jsou spojeny s investičním klimatem dané země.

3.7.4.1 Motivy zahraničních investorů Hlavními motivy investorů jsou obvykle nižší provozní náklady, nízká úroveň mzdových nákladů, levné suroviny a jejich přímé zpracování, nízké přepravní náklady. Dalšími motivy může být ekonomický růst společnosti, která na svém trhu již dosáhla svého maximálního tržního podílu a vzhledem k antimonopolním zákonům se nemá již kam posunout. Státy zpravidla vítají přiliv zahraničních investic a nabízí investorům různé formy investičních pobídek ve formě celních a daňových úlev, ve formě dotací. Vlády podporují příliv zahraničních investic z několika důvodů: • přinášejí kapitál nezbytný pro modernizaci a restrukturalizaci podniků, • přinášejí pokrokové technologie, • vytvářejí nová pracovní místa, • usnadňují přenos manažerského know-how, • v některých případech zjednodušují vstup na dosud neznámé trhy.

27

3.7.4.2 Formy přímých investic Přímé investice směřují z vyspělých zemí do vyspělých zemí. Dělíme je na: • • • • •

akvizice, fúze, investice na zelené louce, společné podnikání, strategické aliance.

3.7.4.2.1 Akvizice (Takeover) Je charakterizována jako převzetí již vybudovaného podniku nebo jeho části. Setkáváme se buď s přátelským převzetím, jehož účelem je posílení pozice firmy na trhu, anebo s nepřátelským převzetím, cílem je obvykle likvidace konkurence. 3.7.4.2.2 Fúze (Merger) Nejznámější forma splynutí a sloučení. V případě sloučení zaniká pouze slučovaná společnost bez likvidace aktiv a pasiv, která přecházejí do společnosti, jež zanikající společnost slučuje. Splynutím zanikají společnosti a vzniká nový právní subjekt. 3.7.4.2.3 Investice na zelené louce (Green Field Investment) Nově postavené a založené podniky. Přinášejí do země více kapitálu, více moderních technologií, zvyšují konkurenci na trhu a přinášejí nová pracovní místa. 3.7.4.2.4 Společné podnikání (Join Ventures) Spojení dvou nebo více subjektů do jednoho společného vlastnictví. Forma podnikání, jejímž cílem je realizace společného podnikatelského záměru, podílení se na zisku a krytí ztrát. Výhody této formy podnikání spočívají ve využití kontaktů a znalosti trhu místního partnera, možnosti rychlejšího vstupu na zahraniční trhy. Nevýhodou jsou neshody ve společném řízení. Kapitálový podíl zahraničních firem může být minoritní, majoritní, paritní a nebo podnik má 100% vlastnictví. 3.7.4.2.5 Strategické aliance Jde o spolupráci velkých, kapitálově silných podniků z vyspělých zemí. Účelem strategické aliance může být výroba předem daných komponentů, které jsou následně použity při kompletaci finálních výrobků obou partnerů. Velké firmy vytvářejí společné aliance v oblasti služeb – společné distribuční cesty.

28

3.8 Agrární politika Postavení a úloha zemědělství bylo vždy výsledkem vývoje ekonomiky a celé společnosti. Přes výrazné postavení sektoru v minulosti, má dnes zemědělství méně výrazný podíl národního hospodářství. Agrární politika30 je společenskou dohodou v rámci fungování celé ekonomiky. Agrární politiku určují principy a orientace globální hospodářské politiky státu. S ekonomickým růstem země roste i snaha věnovat se funkcím mimo zemědělství jako například ekologie, zdravotnictví, krajinotvorba.

3.9 Agrární politika v České republice do roku 1989 Agrární politika se až do roku 1918, čili, vzniku samostatného Československa, rovnala vývoji agrární politiky zemí západní Evropy. Čechy, Morava a Slezsko patřily mezi zemědělsky nejrozvinutější země tehdejšího Rakouska-Uherska. Zemědělství bylo vyspělé. Do roku 1939 bylo provedeno mnoho státních zásahů do zemědělství, jednalo se především o reformy pozemkového vlastnictví. Poválečná ekonomika Evropy se vyvíjela velice nepříznivě. Bylo nutné zajistit dostatek potravin, zavést přídělové systémy na potraviny. Kromě nedostatku problému musela tehdejší vláda řešit problémy s monopolizací dodavatelských a odběratelských odvětví, které určovaly vysoké ceny zemědělských produktů. Vláda zavedla také rozdílové příplatky v případě poklesu tržní ceny pod státem zaručenou cenovou úroveň.

3.9.1 Vývoj po roce 1989 Po zániku socialistické vlády, bylo třeba co nejrychleji přejít k tržnímu hospodářství, obnovení vlastnictví bylo jedním ze základních cílů. Obnova vlastnických vztahů byla realizována v rámci tří procesů: • • •

restitucí, transformací zemědělských družstev, privatizací.

30

„ Agrární politika představuje souhrn činností spočívající ve stanovení cílů agrární politiky, vymezení, konstrukci a fungování nástrojů k realizaci těchto cílů a institucionální uspořádání objektů a subjektů agrární politiky včetně organizačních a řídících forem. Je segmentem globální hospodářské politiky státu.“ Pramen: BEČVÁŘOVÁ,V. Zemědělská politika, 2001, str. 16

29

3.9.2 Vývoj agrárního sektoru po roce 1990 Hlavním cílem bylo vytvořit tržně orientovaný, efektivní a v mezinárodním měřítku konkurenceschopný agrární sektor. V devadesátých letech tedy prošlo české zemědělství následujícími etapami: 1) Startovací etapa (1989 – 1991). Četně se využívaly nástroje a instituce z předreformního období. Etapa byla význačná tím, že vrcholily restituční procesy z minulých let. Podporoval se vznik nových podniků, zejména menších rodinných farem. Založeny liberální trendy. 2) Liberální etapa (1992 – 1994). V etapě se plně rozvíjely liberální trendy založené v předchozí etapě. Likvidace mimořádně velkých přebytků zemědělské produkce. Poskytování bezúročných půjček na vznik nového podniku. 3) Rozvojová a sociálně stabilizační etapa (1994 – 1997). Značný nárůst ekonomických problémů. Význam státních zásahů do trhu a podpory cen klesal (nabídka a poptávka se dostávaly do rovnováhy). Investovalo se do restrukturalizace a modernizace prvovýroby. Docházelo k privatizaci státního zemědělského majetku. V této etapě rostla inflace a stagnovala ekonomika 4) Před vstupní etapa (od roku 1997). Charakteristická přípravou vstupu České republiky do Evropské unie. Mimo institucionálních a legislativních záležitostí se příprava týkala také rozsahu výroby, struktury a konkurenceschopnosti. Proto byla vypracována Koncepce resortní politiky ministerstva zemědělství před vstupem do EU. Koncepce vymezovala 2 etapy vstupu: • etapa Revitalizace (1999 – 2001), • etapa Adaptace (2001 – 2004) Etapa Revitalizace vymezovala základní cíle: • dořešení vnitřních vývojových problémů agrárního sektoru, • eliminace překážek dalšího vývoje, • stabilizace sektoru před jeho přizpůsobování podmínkám EU, • institucionální příprava na vstup do EU. Cílem etapy Adaptace bylo: • dosažení konkurenceschopnosti agrárního sektoru a zlepšení efektivnosti výroby, • zajištění dostatečné výnosnosti kapitálu v zemědělství, • vytvoření předpokladů pro zajištění přiměřených spotřebitelských cen potravin s vysokými kvantitativními parametry, • environmentální funkce zemědělství, • diverzifikace činnosti zemědělských podniků.

30

Agrární sektor plní dvě základní funkce: 1) vyrábí „zvláštní“ zboží = potraviny. Zabezpečuje základní lidské potřeby a výživu obyvatelstva, 2) rozhoduje v oblasti tvorby venkovského životního prostředí. Zemědělství je úzce propojeno s přírodou. Propojení má vzájemně úzký vliv, dotýká se zájmů přírodních, ekonomických i sociálních. Zemědělská výroba není uskutečňována pouze velkými zemědělskými podniky, ale často i malými rodinnými farmami. Sociálně ekonomická struktura zemědělství: • • •

Zemědělské podniky orientované na zisk. Vysoký podíl tržní produkce. Rodinná hospodářství. Větší část produkce je vyráběna pro trh. Část z výsledné produkce slouží vlastní potřebě. Naturální hospodářství fyzických osob. Rozhodující část produkce pro vlastní spotřebu, minimální pro trh.

Pro všechny podniky, nejen zemědělské, je důležitý trh. Místo, kde se setkává nabídka a poptávka a vzniká tržní cena. Pro zemědělce je důležitý agrární trh31. BEČVÁŘOVÁ,V., 2001 v agrárním sektoru rozlišuje čtyři druhy trhů: a) Trh naturální. Výrobce = spotřebitel a prodávající = kupující.

Výrobce

Spotřebitel

Obr. č. 2: Trh naturální

31

„Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh v širším pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací.“ Pramen: BEČVÁŘOVÁ,V., Zemědělská politika“, 2001, str. 23

31

b) Trh surovino-potravinářský. Prodávající jsou zemědělští výrobci. Kupující jsou spotřebitelé. Typické pro místní trhy. Jeho možnou variantou je tzv. sklizňový prodej, kdy spotřebitel sklízí komodity (ovoce, zelenina, brambory) přímo na farmě výrobce. Ušetří se náklady na dopravu a komodita je levnější. Výrobce

Spotřebitel

Trh Obr.č.3: Trh surovino-potravinářský c) Trh zemědělských výrobků. Prodávající jsou výrobci zemědělské suroviny, kupující jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace. Rozhodující část komodit je směňována mezi výrobními a zpracovatelskými podniky. Výrobce

Trh

Trh

Zpracovatelé

Nákupní organizace

Trh

Trh Zprostředkovatelé Obr.č.4: Trh zemědělských výrobků d) Trh potravinářských výrobků. Prodávající jsou potravinářské podniky, kupující z části koneční spotřebitelé a z rozhodující části obchodní podniky. Obchodní podniky výrobky prodávají. Prodej se uskutečňuje přímo a nebo prostřednictvím velkoobchodu. Spotřebitelé rozhodující část nakupují v maloobchodě. Potravinářské podniky

Velkoobchod. podniky

Trh

Trh

Spotřebitelé

Obchodní podniky

Obr.č.5: Trh potravinářských výrobků

32

Trh

Pro zemědělství jsou typické některé prvky, kterými se odlišuje od ostatních odvětví ekonomiky, ať v průmyslu nebo službách. Obecně konkrétní podobu agrární politiky v konkrétní zemi určují především: • •

podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti, strukturální změny ekonomiky a charakter globální hospodářské politiky dané země.

Významnými podmínkami úspěšného agrárního podnikání jsou také bonita půdy, klimatické podmínky, hustota osídlení. Obecně platí, že čím nižší hustota osídlení tím vyšší výměra zemědělské půdy na jedince a opačně.

3.10 Vznik Evropské unie a společné zemědělské politiky Jedním z původních cílů Evropské unie bylo dosažení společného trhu, bez cel a tarifních omezení. Z každého dalšího růstu EU zanikají dříve oddělené trhy a vzniká větší rozsáhlejší trh, který přináší každé zemi mnoho výhod při zachování její samostatnosti. „Integrační procesy32 prošly mnoha vývojovými fázemi: 1) Pásmo volného obchodu. Založeno na odstranění celních a jiných bariér při vzájemném obchodním styku. Ovšem vůči třetím zemím si každá země podmínky upravuje sama. 2) Celní unie. Zúčastněné země mají mezi sebou zrušené cla a jiné bariéry obchodu, ovšem rozdíl oproti pásmu volného obchodu je v tom, že členové vůči třetím zemím zavádějí společná cla. 3) Společný vnitřní trh. Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu mezi členskými zeměmi. 4) Hospodářská a měnová unie. V současnosti je hlavním cílem EU, založena na zavedení jedné měny ve všech členských státech. 5) Politická unie. Charakteristická jako společná hospodářská politika, politika zahraniční, bezpečnostní, obranná a vnitřní.“33

32

„Integrace je proces spojený s odstraňováním překážek, které ztěžují vzájemné (především obchodní) styky mezi konkrétními subjekty“ Pramen: BEČVÁŘOVÁ,V., Zemědělská politika, 2001 33 BEČVÁŘOVÁ,V., Zahraniční obchod“, 2001, str. 42

33

4 Praktická část 4.1 Charakteristika Rumunska

Obr. č. 6: státní znak

Obr. č. 7: státní vlajka

Obr.č. 8: mapa Rumunska Oficiální název Rozloha Počet obyvatel Hlava státu Politický systém Hlavní město Oficiální jazyk

România 238 931 km2 21,8 miliónů prezident Traian Băsescu republika Bukurešť rumunština

34

Vstup do EU Členství Náboženství, církve ostatní 8% Čas, časová pásma Měna Územní uspořádání

2007 NATO, OSN, CEFTA, CE křesťané (pravoslavní 87%, katolíci 5%), GMT + 2 1 nové leu (RON) = 100 bani – současný kurz (k 3.4.2009) – 6,370 41 krajů

Kraje (judete): Alba, Arad, Argeş, Bacău, Bihor, BistriŃa-Năsăud, Botoşani, Braşov, Brăila, Buzău, Caraş-Severin, Călăraşi, Cluj, ConstanŃa, Covasna, DâmboviŃa, Dolj, Galami, Giurgiu, Gorj, Harghita, Hunedoara, IalomiŃa, Iaşi, Ilfov, Maramureş, MehedinŃi, Mureş, NeamŃ, Olt, Prahova, Satu Mare, Sălaj, Sibiu, Suceava, Teleorman, Timiş, Tulce, Vaslui, Vâlcea, Vrancea.

4.1.1 Historie Ve starověku území dnešního Rumunska obývali Skytové, Thrákové a jejich příbuzní Dákové. Na pobřeží Černého moře byly řecké kolonie. Dácké království, které vlastnilo největší část tehdejšího Rumunska, bylo definitivně dobylo ve druhé dácké válce císařem Trajánem v roce 106 n. l. Z části území se tak stala římská provincie, kterou při stěhování národů začaly vytlačovat nejrůznější kmeny. Kolem šestého století se pak objevili na tomto území Slované. V devátém století Maďaři dobyli území Sedmihradska (střed a sever Rumunska), které bylo jejich součástí až do dvacátého století. Zhruba od desátého století se na Rumunském území začínaly vytvářet nezávislé státní útvary, které se postupně rozdělily do tří knížectví – Moldávie, Valašsko, Transylvánie. V roce 1857 se Moldávie a Valašsko spojili v jeden stát Rumunsko a vyhlásili neutralitu a autonomii. Rumunsko bylo konstituční monarchií. Úplná nezávislost Rumunska byla uznána až na Berlínském kongresu 1878. Po vypuknutí I. světové války Rumunsko vyhlásilo neutralitu. Ovšem v roce 1916 se přidalo na stranu spojenců proti Rakousku-Uhersku a Německu. Důvodem vstupu do války byly především územní zisky, což se Rumunsku dařilo a jeho rozloha se téměř zdvojnásobila. Ekonomická krize ve 30. letech 20. století urychlila Rumunsku nástup fašismu a v roce 1941 se Rumunsko stává spojencem Německa, následně vyhlašuje válku SSSR. V roce 1944 sovětská vojska dobývají Rumunsko. Rumunsko tedy vyhlašuje válku Německu. Na konci roku 1947 byla zrušena monarchie a král byl donucen k abdikaci. Vznikla Rumunská lidová republika s ústavou sepsanou s pomocí sovětského Ruska, na věčné časy a nikdy jinak. Po smrti Stalina (1953) se komunisté v Rumunsku rozhodli pro svůj vlastní socialismus. S nástupem Nicolae Ceausescu v roce 1967 se tehdejší Rumunsko přejmenovává na Rumunskou socialistickou republiku. Začal se rozvíjet těžký průmysl,

35

atomové energetiky, výstavba vodních kanálů, železná vrata na Dunaji, následoval rychlý ekonomický růst. Ovšem i přes ekonomický růst se Rumunsko řadilo mezi nejchudší země RVHP. Nicolae Ceausescu byl vynikajícím politikem pro svou zemi navenek, ovšem uvnitř státu vládl tvrdou rukou. Byl svržen 1989 a zastřelen i se svou manželkou. Po nabyté svobodě Rumunsko začalo propadat do spousty problémů například soužití téměř s dvoumiliónovou maďarskou menšinou, národnostní nepokoje, měnový propad a mnohé části Rumunska připomínaly dřívější století. Zlom začíná až na začátku 21. století, kdy Rumunsko vstoupilo do NATO, a později roku 2007 spolu s Bulharskem do Evropské unie.

4.1.2 Geografie Rumunsko se rozkládá na rozhraní střední a východní Evropy a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov, je největší zemí poloostrova. Severní území tvoří horské hřebeny a kotliny Východních a Jižních Karpat. Na jihu se nachází největší Rumunská nížina, která kopíruje deltu Dunaje. Sousední země jsou: Ukrajina, Moldavsko, Maďarsko, Srbsko a Černá Hora, Bulharsko. Na východě tvoří hranici Černé moře. Dunaj je největší Rumunskou řekou a tvoří celou jižní hranici země s Bulharskem.

4.1.3 Obyvatelstvo Dnešní Rumuni jsou potomky všech kmenů, které osidlovaly Rumunsko a promísily se s římskými kolonisti, od nich převzali latinu, kterou si poupravili dle vlastních potřeb. Z etnického hlediska je obyvatelstvo složeno z 90% rumunské a 7% maďarské. V oblasti Banát žije početná česká menšina. Hustota zalidnění je 94 obyvatel/km2 .

4.1.4 Politika Moc výkonnou představuje prezident, je volen přímo jednou za čtyři roky (od roku 2004). Jmenuje ministerského předsedu, který je hlavou všech ministrů, jež jmenuje. Moc zákonodárná je tvořena Senátem a Poslaneckou sněmovnou tzv. Camera DeputaŃilor. Senát má 140 členů, Poslanecká sněmovna 345 členů. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách jednou za čtyři roky. Hlavní politické strany: Vládní: Národně-liberální strana, Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku. Opoziční: Sociálně-demokratická strana, Strana Velkého Rumunska. Demokratická strana, konzervativní strany Rumunska, Liberálně-demokratická strana, Strana národní iniciativy, Národně-roľnícke křesťansko-demokratická strana.

36

4.2 Základní charakteristika hospodářství země 4.2.1 Průmysl V předválečném Rumunsku se těžilo především uhlí a ropa, vyráběla se elektrická energie, papír, různé druhy tkanin. Průmysl byl na nízké úrovni. Poválečné období se vyznačuje industrializací v oblastech hutnictví, těžkého průmyslu, strojírenství a dopravního průmyslu. V průběhu druhé poloviny dvacátého století se regiony postupně začaly dělit na průmyslové a agrární, toto rozdělení je dáno do jisté míry historií. Z hlediska životní úrovně, infrastruktury a stupně rozvoje průmyslu jasně rozpoznáme rozvinutější a méně rozvinuté části Rumunska. Mezi ty rozvinuté patří Sedmihradsko (dříve pod vládou Rakousko-Uherska), část Maramureše, hlavní město Bukurešť, Ploješť, Pitešť, Krajova, Jasy a oblast u Černého moře Konstancie. Agrární, málo osídlené, se špatnou infrastrukturou jsou především oblasti na jihozápadu a kolem Podunají a na hranicích s Moldavskem a Ukrajinou. Při zakládání podnikání je tedy důležitý i tento aspekt, ovšem na druhou stranu chudší oblasti snadněji dosáhnou na regionální fondy EU a jsou lépe přizpůsobitelné pro založení firmy a další podnikání. V posledních letech Rumunsko a jeho průmysl zasáhla vlna modernizace a průmysly jako automobilový, chemický, výroba plastů a plastových výrobků, sklářský a textilní byly dotovány zahraničními investicemi, což znamenalo jejich rychlý rozvoj. Potřeby Rumunska se stále mění a v dnešní době se spíše investuje mnoho do marketingu, informačních technologií a služeb. Základním cílem rozvoje zůstává infrastruktura, služby a zemědělství. V oblasti infrastruktury bylo vytvořeno mnoho projektů, ovšem projekty jsou velmi pomalé především kvůli financím a vládě. Kompletní škála služeb v Rumunsku poskytována není, některé zcela chybí a nebo jsou poskytovány jen z části. Tento stav je velice příznivý pro investory a podnikatele, mohou si snadno najít úzké místo na trhu. Kvalitní a cenově rozumné ceny jsou v Rumunsku nejen žádány, ale je jich obrovský nedostatek. Oblast zemědělství je dlouhodobou záležitostí. Zemědělství si žádá časově, finančně náročné změny.

4.2.2 Zemědělství Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu se v posledních letech snižuje, v roce 2007 za nižší podíl na HDP mohlo dlouhotrvající sucho. Zemědělství se v Rumunsku zaměřuje především na rostlinnou výrobu tj. obilniny a kukuřice. Pěstuje se také cukrová řepa, slunečnice, ovoce, zelenina, konopí, vinná réva, len. V minulosti prošlo mnoha reformami. V dnešní době se dá charakterizovat, i přes nepřehlédnutelné zahraniční investice, jako neefektivní, technicky špatně vybavené. Neustále se rozvíjí. Jedinou rozvíjející oblastí je vinařský průmysl. Rumunská vína nabývají na kvalitě, způsobu balení, presentaci i chuti. Jsou oceňována na prestižních výstavách. Do budoucna bude velkou podporou zemědělského sektoru. Problémem v zemědělství stále zůstává návaznost prvovýroby na potravinářský průmysl.

37

4.3 Základní charakteristika ekonomiky země Po převratu v roce 1989 se v Rumunsku prohloubila hospodářská krize a inflace vzrostla do astronomických výšin. Proto se v letech 1992-1993 zavedly nové nominální hodnoty bankovek a to 500 LEU, 1 000 LEU a 5 000 LEU, tyto hodnoty inflaci nesnižovaly. V roce 2003 se nominální hodnota bankovek zastavila na 1 000 000 LEU. Za tyto problémy mohla především vláda Nicolae Ceauşesca. V posledních se ekonomika Rumunska zlepšuje a řadí se k zemím s největším hospodářským růstem, nezaměstnanost klesla pod 4%. Hospodářský růst za rok 2008 byl 7,1%, v prvních třech kvartálech roku tomu bylo 9%, služby se podílely 30,3%, průmysl 13,5%, stavebnictví 27%, zemědělství 18% a čisté úspory 11,2%. Důvodem růstu v prvních třech kvartálech byla především vnitřní spotřeba, nárůst platů a úvěrů. V oblasti obchodní bilance je výrazný deficit zahraničního obchodu. Pro rok 2007 oproti roku 2006 vzrost deficit o 45%, což je přibližně 21,7 miliard EUR. Ovšem ani v roce 2008 se saldo nesnižovalo, naopak vzrostlo na 22,8 miliard EUR. V roce 2008 vzrost export o 13,8% v EURO a import 9,8 EURO. Významnou skupinu zahraničního obchodu tvoří automobilový průmysl a to díky investici firmy Ford, která koupila továrnu ve městě Crainova. Nyní ovšem tento průmysl v Rumunsku stagnuje, stejně jako ve všech jiných zemích. Pokračuje růst deficitu zemědělského sektoru a Rumunsko je nesoběstačné i v dříve tradičních surovinách jako je zelenina, vepřové a hovězí maso, a některé obiloviny např. kukuřice. Tento stav se zlepšil v roce 2008, kdy se zemědělství podílelo na růstu HDP.

4.3.1 Inflace Průměrná míra inflace za rok 2008 činila 7,9%. Rumunská národní banka v rámci snahy ovlivnit inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu v roce 2008 šestkrát na 10,25%. Mimo národní banku působil na inflaci i pokles cen zemědělských produktů díky úrodnému roku, ovšem udržení vyšší hladiny inflace naopak způsobilo zvýšení mezd až o 35% a cen energií. Úzkou souvislost s vývojem inflace má také kurz měny. V červenci 2007 došlo k oslabení měny na 3,6 RON/EURO, v zimě roku 2008 nastal další propad na 4 RON/EURO. Na začátku roku 2009 rumunská měna opět oslabila na 4,3 RON/EURO. Dlouhodobá předpověď napovídá další oslabení měny popř. její stagnaci.

4.3.2 Nezaměstnanost Rumunsko vykazuje dlouhodobě snižování nezaměstnanosti (podle posledního měření 4,2%). Za tuto nízkou hodnotu může také vstup Rumunska do Evropské unie a migrace obyvatel za prací do států, které jim otevřely své pracovní trhy. Tato statistika nezahrnuje obyvatele pracující na černo a na venkově, kteří jsou obvykle samozásobitelé. Mezi největší problémy v Rumunsku patří nedostatek kvalifikovaných

38

a kvalitních pracovníků, především ve stavebnictví, nedostatek odhaduje až na sto tisíce pracovníků. Průměrná hrubá mzda se pohybuje na 420 eurech. Zahraniční investice v roce 2007 pro Rumunsko dosáhly 7 miliard EURO, v roce 2008 9 miliard EURO. Základní makroekonomické údaje v letech 2003 – 2008 Tab. č. 1: Základní makroekonomické ukazatele v letech 2003 - 2008 Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007 HDP (mld. EUR) 52,60 60,80 63,30 96,90 121,30 HDP na osobu (EUR) 2 315 2 750 2 907 4 500 5 600 Reálný růst HDP (%) 5,20 8,30 4,10 7,90 6,00 Inflace (av; %) 15,30 11,90 9,00 6,60 4,90 Nezaměstnanost (%) 7,40 6,20 5,90 5,20 4,40 Vývoz FOB (mld. EUR) 15,61 18,94 22,26 25,85 29,55 Dovoz CIF (mld. EUR) 21,20 26,28 32,57 40,75 51,32 Bilance běžného účtu (mld. EUR) -6,00 -8,70 -9,40 -10,00 -16,70 Bilance finančního účtu (mld.EUR) 3,47 4,21 6,50 9,50 15,90 Deviz.rezervy(bez zlata-mld.EUR) 6,37 10,85 16,80 22,93 25,31 Zahraniční dluh (mld. EUR) 15,88 18,12 25,40 28,60 38,50 Devizový kurz (EUR/Leu) 3,66 3,62 3,52 3,34 4,06 Saldo státního rozpočtu (v%HDP) -2,30 -1,10 -0,80 -1,40 -1,50 Zdroj: Rumunský statistický úřad, Rumunská národní banka, zpracovala autorka bakalářské práce

Dynamika makroekonomických ukazatelů v letech 2003 - 2008 Tab.č. 2: Dynamika makroekonomických ukazatelů v letech 2003 – 2008 Ukazatel

Index bazický v % HDP řetězový HDP na osobu bazický v % (EUR) řetězový Vývoz FOB bazický v % (mld.EUR) řetězový Dovoz CIF bazický v % (mld.EUR) řetězový Bilance běžného bazický v % účtu (mld. EUR) řetězový Bilance finančního bazický v % účtu (mld. EUR) řetězový Deviz.rezervy (bez bazický v % zlata-mld. EUR) řetězový Zahraniční dluh (mld. bazický v % EUR) řetězový bazický v% Devizový kurz (EUR/Leu) řetězový Zdroj: vlastní výpočty autorky

2003 100 x 100 x 100 x 100 x 100 x 100 x 100 x 100 x 100 x

2004 115,589 1,156 118,790 1,188 121,332 1,213 123,962 1,240 145,000 1,450 121,326 1,213 170,191 1,702 114,106 1,141 90,148 0,901

39

2005 120,342 1,041 125,572 1,057 142,601 1,175 153,632 1,239 156,667 1,080 187,320 1,544 263,492 1,548 159,950 1,402 89,163 0,989

2006 184,221 1,531 194,384 1,548 165,599 1,161 192,217 1,251 166,667 1,064 273,775 1,462 359,743 1,365 180,101 1,126 86,700 0,972

2007 2008 230,608 260,266 1,252 1,129 241,901 280,778 1,244 1,161 189,302 215,439 1,143 1,138 242,075 265,755 1,259 1,098 278,333 281,667 1,670 1,012 458,213 0,000 1,674 0,000 397,035 411,359 1,104 1,036 242,443 314,861 1,346 1,299 82,266 90,640 0,949 1,102

2008 136,90 6 500 7,10 7,90 . 33,63 56,34 -16,90 . 26,22 50,00 3,68 -5,20

4.3.3 Dovozní a vývozní podmínky země Od počátku roku 2007, kdy je Rumunsko členem EU34 platí pro vývoz i dovoz stejné podmínky, pravidla vnitřního trhu i ochranná opatření, jako pro ostatní členy Evropské unie. V případě vývozu do třetích zemí je nejlepší zjišťovat údaje o celních předpisech od spedičních firem, které mají zkušenosti a přehled. Po vstupu do EU byly zrušeny bezcelní zóny, které nyní mohou sloužit jako perspektivní místo pro podnikání díky vybudované infrastruktuře.

4.3.4 Struktura dovozu a vývozu podle skupin zemí Dovoz tvořily výrobky tříděné podle skupin: XVI - Stroje a strojní zařízení (24%), XVII – Dopravní prostředky (12,4%), VI Chemické a návazné výrobky (8,4%), V - Minerální a nerostné produkty (13,8%), XV - Hutní výrobky (11,3%), XI – Textilie a textilní výrobky (6,1%). Hlavním dovozcem byla Evropská unie, největším importérem bylo Německo (17,2%), Itálie (12,7%) a dále Maďarsko, Rusko a Francie všechny státy okolo 6%. Následující tabulka č. 3 podrobněji zobrazuje strukturu dovozu podle jednotlivých kontinentů a jejich částí. V porovnání jsou roky 2006 a 2007. Z uvedených dat je zřejmé, že dovoz za jeden rok vzrost o 10 247 milionů euro. Největší část nárůstu zaujímá Evropa, naopak pokles byl zaznamenán v oblasti Oceánie o 329 milionů euro.

34

Rumunsko spolu s Bulharskem přistoupili do Evropské unie 1.1.2007. Referendum o přístupu se v Rumunsku nekonalo, prezident jej nepovažoval za nutné, jelikož bylo pro vstup do EU bylo 90% Rumunů. Díky geografické poloze Rumunska se rozšiřuje působnost Evropské unie nejen k území Černého moře, ale i na Blízký Východ. Při srovnání zjistíme, že Rumunsko zaostává za ostatními členskými státy. Jako první ze zemí střední a východní Evropy navázalo kontakt s Evropskými společenstvími a bylo zahrnuto do Všeobecného systému preferencí. Roku 1980 podepsalo dohodu o průmyslových výrobcích, 1990 dohodu o obchodu a spolupráci. 22.6.1995 podalo Rumunsko oficiální žádost o členství v Evropské unii. Na summitu v Kodani byla dne 15.2.2000 zahájena první jednání a v roce 2002 bylo schváleno přistoupení v roce 2007. V květnu 2004 se Rumunsko stalo členem NATO. 25.4.2005 podepsalo smlouvu o přistoupení. Na základě dlouhodobého pozorování vývoje rumunského hospodářství Evropská komise schválila přistoupení k 1.1.2007. Volný pohyb občanů Rumunska a Bulharska omezují tzv. přechodná obdobíí ve volném pohybu osob podle systému 2+3+2. To znamená, že pokud se některé státy obávají o svůj pracovní trh, mohou tohoto systému využít. Po dvou letech, ale musí přezkoumat znovu svůj pracovní trh a oznámit Komisi, zda chtějí tento zákaz prodloužit ještě o další 3 roky. Po uplynutí těchto let musí již volný pohyb umožnit. Pouze v případě vážných problémů na tuzemském pracovním trhu si mohou lhůtu prodloužit o další 2 roky. Z toho vyplývá, že až v roce 2014 budou mít rumunští a bulharští pracovníci svobodu volného pohybu po EU. Česká republika tohoto omezení nevyužila a plně otevřela svůj pracovní trh novým členům EU. Přijetí EURA má Rumunsko naplánováno na rok 2014. Státní dluh a rozpočtový schodek jsou zatím v mezích, které jsou nezbytné po přijetí EURA. Jediným problémem by mohla být neustále vysoká inflace a dlouhodobé úrokové sazby. Pro rok 2011 si Rumunsko plánuje členství v Schengenském prostoru. Již na začátku roku 2008 započaly nemalé přípravy a prověřování, protože Rumunsko a Bulharsko budou tvořit vnější hranici Evropské unie. Prověrky budou trvat nejméně 2 roky. Pramen: www.euroskop.cz

40

Tab.č. 3: Import podle skupin zemí v milionech euro 2006

Území

mil. euro Celkem

%

mil. euro

%

40745 100,00%

50992 100,00%

34618 27995 577

84,96% 68,71% 1,42%

43936 36261 458

Ostatní evropské země Asie Střední Asie a Blízký východ

6046 4200 541

14,84%

Ostatní asijské země Afrika Severní Afrika

3659 191 130

8,98%

Ostatní africké země Amerika Severní Amerika Střední Amerika a Karibik

61 1310 753 63

0,15%

494 69

1,21%

v tom

v tom

v tom

v tom

Evropa Evropská unie EFTA

v tom

2007

Jižní Amerika Oceánie

10,31% 1,33% 0,47% 0,32% 3,22% 1,85% 0,15% 0,17%

Ostatní země 357 0,88% Zdroj: Romania in figures 2008, zpracovala autorka bakalářské práce

∆ 2007 2006

10247

20,10%

86,16% 71,11% 0,90%

9318 8266 -119

21,21% 22,80% -25,98%

7217 5211 771

14,15%

1171

16,23%

10,22% 1,51%

1011 230

19,40% 29,83%

4440 266 165

8,71%

781

17,59%

0,52% 0,32%

75 35

28,20% 21,21%

101 1432 802 79

0,20%

40

39,60%

2,81% 1,57% 0,15%

122 49 16

8,52% 6,11% 20,25%

551 119

1,08%

57

10,34%

0,23%

50

28

0,05%

42,02% -329 1175,00%

Export podle oficiálních statistik tvořily tyto výrobkové skupiny: XVI - Stroje a strojní zařízení, elektrické a zvukové přístroje (24,1%); XI – Textilie a textilní výrobky (10,5%); XV - Hutní výrobky (14,6%); XVII – Dopravní prostředky (12,4%); V Minerální a nerostné produkty (9,3%). Nejvíce se vyváželo do evropských zemí, nejvíce do Itálie (17%), Německa (16,9%), Francie (7,7%), Turecka (7%) a Maďarska (5,6%).

41

rozdíl v %

Tab.č. 4: Export podle skupin zemí v milionech euro 2006

Území

mil. euro % mil. euro % 25850 100,00% 29402 100,00%

Celkem

v tom

Evropa Evropská unie EFTA

v tom

Ostatní evropské země Asie Střední Asie a Blízký východ Ostatní asijské země Afrika v tom

v tom

Severní Afrika

Ostatní africké země Amerika v tom

2007

Severní Amerika Střední Amerika a Karibik

Jižní Amerika Oceánie

rozdíl v %

∆ 2007 2006

3552

12,08%

22431 18228 425

86,77% 70,51% 1,64%

25901 21139 529

88,09% 71,90% 1,80%

3470 2911 104

13,40% 13,77% 19,66%

3778 1960 1229

14,62%

4232 2015 1124

14,39%

454

10,73%

6,85% 3,82%

55 -105

2,73% -9,34%

731 544

2,83%

3,03%

160

17,96%

2,10%

891 505

1,72%

-39

-7,72%

372

1,44%

378

1,29%

6

1,59%

172 886

0,67%

0,43%

-45

-35,43%

3,43%

127 930

3,16%

44

4,73%

724 57

2,80% 0,22%

634 134

2,16% 0,46%

-90 77

-14,20% 57,46%

105 7

0,41%

162 43

0,55%

57

35,19%

0,15%

36

83,72%

8

0,03%

7,58% 4,75%

0,03%

Ostatní země 22 0,09% Zdroj: Romania in figures 2008, zpracovala autorka bakalářské práce

-14 -175,00%

Největším exportérem byla stejně jako v případě importu Evropa. Pro lepší přehled o nárůstu exportu v roce 2007 oproti roku 2006 byly do tabulky přidány další sloupce. Roční nárůst exportu není tak patrný, jako v případě importu v tabulce č. 3. Jedním z důvodů může být také nízká kvalita rumunského zboží a poskytovaných služeb a celkovou zaostalostí všech sfér národního hospodářství. Vstupem do Evropské unie si Rumunsko dalo za cíl zkvalitnění všech sfér.

4.3.5 Export, import a bilance zahraničního obchodu země Tab.č. 5: Export, import a bilance zahraničního obchodu v milionech euro Ukazatel

jednotka

2003

2004

2005

2006

mil. euro 15614 18935 22255 25850 % 100,00% 121,27% 142,53% 165,56% mil. euro 21201 26281 32568 40746 Import % 100,00% 123,96% 153,62% 192,19% mil. euro -5587 -7346 -10313 -14896 Saldo % 100,00% 131,48% 184,59% 266,62% Zdroj: Romania in figures 2008, zpracovala autorka bakalářské práce Export

42

2007 29402 188,31% 50993 240,52% -21591 386,45%

Jednotlivé výše uvedené ukazatele vypovídají o stavu zahraničního obchodu v letech 2003-2007. Záporná hodnota salda obchodní bilance jasně značí, že dovoz převažuje nad vývozem. Zvyšující se hodnota záporného salda obchodní bilance může být způsobena poklesem hospodářské výkonnosti a ztrátou obchodních partnerů. Pro jiný způsob zobrazení exportu, importu a obchodní bilance byl sestrojen sloupcový graf, který usnadňuje a lépe naznačuje ukazatele v jednotlivých letech.

Dovoz, vývoz a obchodní bilance zahraničního obchodu 60000 50000

0 -10000

-5587

-7346

29402 50993

25850 40746

10000

22255 32568

20000

18935 26281

30000 15614 21201

Euro m iliony

40000

Export FOB Import CIF Balance (export FOB - import CIF)

-10313

-20000

-14896 -21591

-30000

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Obr.č. 9: Sloupcový graf exportu a importu mezinárodního obchodu Zdroj: autorka bakalářské práce

4.3.6 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu do země Základní podmínky pro zahraniční investory jsou upraveny zákonem č. 35/1991 Sb. o zahraničních investicích ve znění příslušných doplňků. Jediným dalším aspektem je nemožnost nabývání půdy, pozemků a nemovitostí, pokud není právní subjekt zapsán do obchodního rejstříku.

43

4.3.6.1 Právní formy podnikání v Rumunsku Rumunská legislativa, stejně jako česká rozlišuje několik forem podnikání. Podnikat lze jako obchodní firma nebo fyzická osoba – živnostník. •

• • • • •

SocietăŃi pe acŃiuni (S.A). Akciová společnost. K založení akciové společnosti vyžaduje rumunské právo 90 000 RON (25 715 EUR). Kapitál musí být při začátku podnikání ze 30 % splacen, zbytek do jednoho roku. Minimální počet akcionářů 5, minimální hodnota akcie 0.1 RON. SocietăŃi cu răspundere limitată (S.R.L.). Společnost s ručením omezeným. Minimální základní kapitál je stanoven na 200 RON, což je asi 60 EURO. Societate în nume colectiv (s.n.c.). Veřejná obchodní společnost. Societate în comandită simplă (s.c.s.). Komanditní společnost. Comerciantul persoana fizica. Živnostník, podnik jednotlivce. SocietăŃi în comandită pe acŃiuni (s.c.a.). Komanditní společnost s akciemi. Majetek je tvořen akciemi. Vlastníky jsou komanditisté a komplementáři. Základní kapitál musí být stejně jako u akciové společnosti 90 000 RON.

4.3.7 Problematika místního trhu Zahraničním investorům neustále způsobuje problémy nepřehledný legislativní rámec a často se měnící právní předpisy. Z neznalosti často těží rumunští obchodní partneři a prodlužují obchodní jednání a úmyslně odkazují na administrativní postup. Vstup do Evropské unie tyto problémy mírně zlepšuje svým tlakem na „evropské zacházení“. Při sjednávání schůzky ať obchodní nebo s úřady se vyplatí písemná žádost a její potvrzení. Jinak se totiž může stát, že schůzka se nekoná. Rumuni ocení dary z českého prostředí jako je Becherovka nebo Plzeňské pivo. Časy schůzek se nijak neliší od schůzek běžných v České republice. Rozdíl tvoří pouze čas Vánoc, kdy v Rumunsku nikdo nepracuje. Dalším rozdílem je také to, že v srpnu většina firem po francouzském vzoru má volno. Rumuni obvykle plní své dohodnuté závazky především pokud jde také o jejich zájem. Před prvním jednáním je dobré si zjistit základní informace o Rumunsku, někdy i základní fráze v rumunštině, vždy potěší a uvolní prvotní napjatou atmosféru.

4.3.7.1 SWOT analýza rumunského trhu SWOT analýza slouží ke zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro zadaný problém. Díky této analýze se podnik může rozhodnout o budoucí investici popř. vyvarovat se neefektivního podnikání. Následující SWOT analýza byla sestrojena pro český podnik, který má zájem o podnikání v Rumunsku.

44

Silné stránky (S) • zkušenosti českých exportérů s rumunským trhem, • znovuobnovení obchodních vztahů a podpora exportu, • možnost využití investic do podnikání z EU. Slabé stránky (W) • špatná dostupnost údajů o vývoji rumunského trhu, • jazyková bariéra, • nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků. Příležitosti (O) • výrazný růst ekonomiky země, zahraniční investice, • přijatelná geografická poloha s teplým klimatem, • rozvojová země s potřebou modernizace, Rizika (T) • neustále se měnící legislativa, • existence „černého“ trhu, • nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Sestrojená SWOT analýza jednoznačně ukazuje na plusy rumunského trhu pro podnikání. Pokud si tedy podnikatel vybere tento trh, neměl by dlouho váhat. O pozici na rumunském trhu mají zájem nejen prosperující nadnárodní společnosti, ale také výrobci z chudých zemí Turecka a Dálného východu. Čeští exportéři mohou navázat na vybudované vztahy v minulosti a využít výhodné geografické polohy a teplého klimatu Rumunska. Podnikání může výrazně zkomplikovat jazyková bariéra a neustále se měnící legislativa v oblasti daňové a pracovněprávní. Výrazný vliv mentality Balkánského poloostrova má na svědomí neukázněnost pracovníků, kteří jsou často méně kvalifikovaní.

45

4.4

Představení Agrodružstva Jevišovice

Agrodružstvo najdeme v jižní části Jihomoravského kraje, v oblasti Znojemska a Hevlínska, v nadmořské výšce 300 – 425 metrů. Vzniklo transformací původního Zemědělského družstva Jevišovice. Bylo zapsáno do Obchodního rejstříku dne 3. 12. 1993, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl Dr, vložka 2533. Základní zapisovaný kapitál družstva byl 107 000 Kč. Základní členský vklad byl stanoven ve výši 10 000 Kč. Nejvyšším orgánem družstva je valná hromada. Statutárním orgánem je představenstvo. Navenek jedná za družstvo předseda nebo místopředseda představenstva. Jedná-li se o právní úkon, jež má předepsanou písemnou formu, je třeba alespoň dvou podpisů členů představenstva, z toho jeden musí být předsedy představenstva. V případě nepřítomnosti předsedy představenstva je tento podpis nahrazen podpisem místopředsedy představenstva. Kontrolním orgánem družstva je tříčlenná kontrolní komise. V Agrodružstvu Jevišovice se klade velký důraz na výběr řídících pracovníků. Kvalitní řídící pracovníci výborně znají přírodní, klimatické a ekonomické podmínky, což je jednou z hlavních záruk úspěchu v zemědělském sektoru. Předseda Agrodružstva Jevišovice každé dva roky mění 10 % svých méně výkonných zaměstnanců za nové. Tento způsob personálního řízení Agrodružstva zaručuje nejen vysokou produktivitu práce, ale i neustále nové pracovníky s novými způsoby řízení. Původně Agrodružstvo vyvíjelo svou činnost na výměře 2753 ha zemědělské půdy. V současné době využívá již 16.000 ha zemědělské půdy v České republice, Rumunsku a na Ukrajině. Živočišná výroba agrodružstva je koncentrována také na Hodonínsku, v jihozápadní části Slovenska, v okolí Bratislavy a Trnavy. Rumunská a Ukrajinská dceřiná společnost jsou specializovány na rostlinnou výrobu.

46

Předmět podnikání Agrodružstva Jevišovice: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

zemědělská výroba, hostinská činnost, truhlářství, zednictví, kovářství, zámečnictví, klempířství, vodoinstalatérství, podnikání v oblasti nakládání s odpady, pronájem motorových vozidel, výroba a opravy zemědělských strojů, koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, práce zemními mechanismy, silniční motorová doprava nákladní, silniční motorová doprava osobní, výroba krmných směsí, topenářství, nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), opravy pracovních strojů, chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb, poskytování technických služeb, poskytování telekomunikačních služeb, poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost, ubytovací služby, ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům, přípravky na ochranu rostlin provozování tělovýchovy a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici

4.4.1 Rostlinná výroba Agrodružstvo Jevišovice obhospodařuje v České republice cca. 9 000 hektarů zemědělské půdy. Pěstuje především obilniny pro krmné účely. Jsou to ozimá pšenice (triticum), ječmen (hordeum sativum), kukuřice (zeya mais), sója, triticum durum. Většina produktů ze získaných obilovin se používá na výrobu krmiva pro rozsáhlou živočišnou výrobu. Strukturu plodin v osevním postupu tvoří: 50% obiloviny, 32% kukuřice, 5% sója, 4% vojtěška. Zbytek jsou louky, pastviny a zelenina, především naťová, pěstovaná pro potřeby sušárny.

47

Produkty rostlinné výroby družstvo získává ze na Ukrajině a v Rumunsku, kde se pěstuje především kukuřice, sója, pšenice a z olejnin slunečnice. Tyto plodiny sklizené na Ukrajině se do České republiky dopravují pomocí železnice, do mateřského podniku v Jevišovicích. Zde se skladují a zpracovávají na koncentrovaná krmiva pro živočišnou výrobu. Struktura rostlinné výroby Tab.č. 6: Struktura rostlinné výroby

v tom

v tom

Plodina Plocha (ha) Výnos (t/ha) Sklizeň (t) Obiloviny 6 340,0 23,8 43 727,6 pšenice ozimá 1 930,0 5,2 10 016,7 ječmen ozimý 376,0 5,7 2 143,2 triticale 442,0 4,7 2 077,4 kukuřice na zrno 3 592,0 8,2 29 490,3 Okopaniny 74,0 34,0 2 516,0 brambory rané 74,0 34,0 2 516,0 Olejniny 795,0 5,9 2 379,3 řepka 422,0 3,3 1 409,5 sója 373,0 2,6 969,8 Zdroj: interní informace Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

4.4.2 Živočišná výroba Představuje nedílnou součást Agrodružstva. Tvoří ji: • chov drůbeže, • chov prasat, • chov skotu.

4.4.3 Chov drůbeže Prioritním odvětvím živočišné výroby je chov jatečných brojlerových kuřat, což si vynucuje nový trend ve výživě obyvatel, charakteristický zvýšenou spotřebou drůbežího masa. Drůbež družstvo chová na farmách ve Slatině, Střelicích, Rudlicích, Hrádku, Velkém Karlově, Plenkovicích a na Pánově v okrese Hodonín v počtu přibližně 1 200 000 ks. Hlavním odběratelem drůbeže jsou Kostelecké uzeniny, které nakupují 16 000 t ročně. Kuřata odebírají v průměru po 44 až 46 dnech o hmotnosti brojlera 2,4 kg.

48

4.4.4 Chov prasat Chov prasat se člení na chov prasnic a výkrm jatečných prasat. V Tab.č.6 jsou uvedeny počty prasnic chovaných na jednotlivých farmách Agrodružstva Jevišovice v roce 2005 (ozdravené chovy)35. Tab.č. 7: Počty prasnic v roce 2006 počet absolutně relativně Celkem 2 990 100,00% Mramotice 1 100 36,79% Černín 860 28,76% Újezd 400 13,38% Rozkoš 330 11,04% Slatina 300 10,03% Zdroj: interní informace Agrodružstva Jevišovice a dopočet autorka bakalářské práce v tom

Farmy

Z údajů v tabulce je zřejmé, že největší koncentrace prasnic je na farmě Mramotice. Variační rozpětí (R= x max – x min) činní 900 ks, což ukazuje na značné rozdíly v chovaných počtech. Koncentrace prasnic se projevuje v nákladech na ošetřování, krmení a další činnosti s chovem spojené. Prasata na výkrm se chovají především na farmě Újezd a na farmě Rozkoš. V současné době je chován druh France hybride, jež je zárukou kvalitního a chutného masa pro spotřebitele. Pro Agrodružstvo je zárukou dobrého zdravotního stavu, vysokých přírůstků, což se projevuje v efektivním zhodnocování používaných krmných směsí.

4.4.5 Chov skotu Přesto, že z hlediska živočišné výroby zabírá nejmenší úsek je velmi významný. Družstvu zaručuje příjem finančních prostředků, výrobu kvalitního hnoje jako nezbytného organického hnojiva pro zlepšování půdní struktury i střídání plodin v osevním postupu. Družstvo chová plemeno Holštýnsko – frýžské, na farmě Jevišovice. Pro vysokou užitkovost tohoto plemene, používaných jadrných krmivech, optimálně sestavených krmných dávek a špičkovou dojící techniku, je výroba mléka zisková. Všechny chovy jsou zdravotně nezávadné, což je rozhodující pro získávání mléka, jeho zpeněžování a odchov telat. V posledních letech se u dojnic neobjevily žádné nemoci ani úhyny.

35

Pojem ozdravený chov znamená, že chov produkuje zdravý materiál pro výkrm a předvýkrm. Selata z těchto chovů se umísťují do čistého okruhu. Čistým okruhem rozumíme stoprocentní výměnu prasnic s následnou očistou farmy a rekonstrukcí.

49

4.5 Finanční analýza Agrodružstva Jevišovice Finanční analýza slouží k posouzení situace podniku. Provádíme ji pomocí ukazatelů finanční analýzy. Vycházíme z dat finančních výkazů společnosti (rozvahy a výkazu zisků a ztrát). Rozvaha nám poskytuje přehled o majetku podniku (aktiva) a o zdrojích financování majetku (pasiva). Je výsledkem uspořádání majetku k určitému datu, obvykle k 31.12. V rozvaze by mělo vždy platit aktiva = pasiva (bilanční rovnice). Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku v peněžním vyjádření a poskytovat podklady pro finanční zhodnocení podniku. Výkaz zisků a ztrát slouží k přehlednému uspořádání nákladů a výnosů účetní jednotky za účetní období, kterým bývá obvykle kalendářní rok. Následující tabulky zobrazují hospodaření Agrodružstva Jevišovice v letech 2005 – 2007.

4.5.1 Rozvaha Tab.č. 8: Aktiva Agrodružsva Jevišovice v tis. Kč Druh majetku

2005

2006

2007

Majetek celkem

1 167 371

1 340 234

1 330 595

Dlouhodobý majetek

885 143

818 766

30 189

36 531

41 369

DHM

717 666

793 246

721 431

DFM Oběžná aktiva

46 845

55 366

55 966

346 649

442 817

497 398

Zásoby

210 965

230 000

284 451

Dlouh.pohledávky

3 658

0

0

Krátk. Pohledávky

123 575

211 221

211 183

v tom

v tom

v tom

794 700

DNM

Krátk. Fin. Majetek 8 451 1 596 Časové rozlišení 12 274 26 022 Zdroj: rozvaha Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

1 764 14 431

Použité zkratky: DNM – dlouhodobý nehmotný majetek, DHM – dlouhodobý hmotný majetek, DFM – dlouhodobý finanční majetek.

50

Tab.č. 9: Pasiva Agrodružstva Jevišovice v tis. Kč m.j.

Ukazatel

2005

2006

2007

tis. Kč % tis. Kč

1 167 371 100 490 530

1 340 234 100 520 542

1 330 595 100 538 722

%

42,02

38,84

40,49

tis. Kč

643 066

810 986

784 308

%

55,09

60,51

58,94

8 158

0

0

Dlouh. závazky

128 891

116 361

114 025

Krátk. závazky

213 907

313 709

346 358

Bank. úvěry a výpomoci

292 110

380 916

323 925

33 775

8 706

7 565

% 2,89 0,65 Zdroj: rozvaha Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

0,57

Pasiva Vlastní kapitál

Rezervy v tom

v tom

Cizí zdroje

tis. Kč Časové rozlišení

Z tabulky č. 8 a tabulky č. 9 zřetelné, že majetek podniku roste, pouze v posledním roce klesá. Tento pokles může být způsoben částečným splacením bankovního úvěru a některých dlouhodobých závazků. Dalším důvodem snížení celkové hodnoty majetku bylo snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Tento majetek byl pravděpodobně již zcela odepsán a vyřazen z užívání. V roce 2007 vzrostly zásoby o 54 541 tis. Kč, tento růst byl způsoben především nákupu materiálu pro další zpracování.

4.5.2 Výkaz zisků a ztrát Tab. č. 10: Základní ekonomické ukazatele Agrodružstva Jevišovice v tis. Kč Ukazatel

2005

2006

2007

∆ 2007-2005

Provozní výnosy 1 098 027 1 118 899 1 157 786 Provozní náklady 1 055 404 1 065 989 1 130 065 Provozní HV 42 623 52 910 27 721 Finanční výnosy 10 147 10 178 13 886 Finanční náklady 9 623 33 391 38 771 Finanční HV 524 -23 213 -24 885 Mimořádné výnosy 12 574 1 507 41 521 Mimořádné náklady 0 0 33 332 Mimořádný HV 12 574 1 507 8 189 VH před zdaněním 55 721 31 204 11 025 Zdroj: rozvaha Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

51

59 759 74 661 -14 902 3 739 29 148 -25 409 28 947 33 332 -4 385 -44 696

index v % 2007/2005 105% 107% 65% 137% 403% -4749% 330% 0% 65% 20%

Výkaz zisků a ztráty vypovídá o tvorbě hospodářského výsledku (HV) družstva. Zobrazuje kompletní náklady a výnosy družstva. Výkaz zisků a ztráty rozděluje náklady a výnosy podle oblasti vzniku. Rozlišujeme tedy provozní, finanční a mimořádné náklady a výnosy. Podle oblasti vzniku nákladů a výnosů rozlišujeme i výsledky hospodaření. Provozní a finanční náklady tvoří hospodářský výsledek běžný. Mimořádné náklady a výnosy mimořádný hospodářský výsledek. Sečtením běžného a mimořádného hospodářského výsledku dostaneme hospodářský výsledek za účetní období. Náklady i výnosy družstva rostou. Tuto skutečnost dokazuje i tabulka č. 10. Zatímco oproti roku 2005 vzrostl provozní hospodářský výsledek v roce 2006 výsledek hospodaření klesl. Snížení je způsobeno zápornou hodnotou finančního hospodářského výsledku v roce 2006. Růst nákladů je způsoben nákladovými úroky a snížením rezerv a opravných položek. Pro lepší pochopení problematiky byly spočítány vybrané ukazatele finanční analýzy, které nalezneme v tabulce č. Tab. č. 11: Ukazatele finanční analýzy za roky 2005 – 2007 v % Ukazatel

2005

2006

2007

Celková zadluženost 54 60 58 Dlouhodobá zadluženost 36 36 30 Krátkodobá zadluženost 18 24 27 Míra samofinancování 42 39 40 Dluh na vlastní jmění 165 155 143 Zdroj: rozvaha Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

Z tabulky č. 11 vyplývá, že v roce 2006 stoupla celková zadluženost Agrodružstva o 5,959 %. Tento rozdíl byl způsobila rostoucí krátkodobá zadluženost. Na celkové zadluženosti se více podílí zadluženost dlouhodobá, což znamená, že družstvo využívá ke krytí svého majetku dlouhodobých zdrojů. Celková zadluženost nad 50 % vyjadřuje poměr vlastních a cizích zdrojů. V našem případě má družstvo nadpoloviční většinu cizích zdrojů. Hodnota zadluženosti není natolik vysoká, aby upozorňovala věřitele na neschopnost družstva splácet své závazky. O kolísavé hodnotě zadluženosti vypovídá i míra samofinancování, která se úměrně mění společně se zadlužeností. Dluh na vlastní kapitál udává poměr vlastního a cizího kapitálu. Z údajů je zřejmé, že v družstvu převažují cizí zdroje nad zdroji vlastními.

52

Tab. č. 12: Ekonomické ukazatele podle oblasti vzniku Oblast

Ukazatel

m.j.

Σ 2005 až 2007

∆ 2007 - 2005

Provozní

Výnosy tis. Kč 3 374 712 59 759 Náklady tis. Kč 3 251 458 74 661 Finanční Výnosy tis. Kč 34 211 3 739 29 148 Náklady tis. Kč 81 785 Mimořádná Výnosy tis. Kč 55 602 28 947 Náklady tis. Kč 33 332 33 332 Zdroj: rozvaha Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

index v % 2007/2005 105% 107% 137% 403% 330% 0%

Tab. č. 13: Ekonomické ukazatele Agrodružstva za roky 2005 – 2007 Ukazatel

m.j.

2005

Výnosy

2006

tis. Kč 1 120 748 1 130 584 tis. Kč 1 065 027 1 099 380 Náklady % 95 97 Nákladová míra rentability % 5,23 2,83 Zdroj: rozvaha Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

2007 1 213 193 1 202 168 99 0,91

Tabulky č. 12 a č. 13 podrobněji zobrazují již vypočtené údaje v předchozích tabulkách.

4.6 Podnikání Agrodružstva v Rumunsku Agrodružstvo Jevišovice se rozhodlo expandovat na zahraniční trhy. Jako vhodná oblast se naskytla oblast Bihor v Rumunsku. Na výměře 10 000 ha byla založena dceřiná společnost. Tuto půdu si Agrodružstvo pronajalo nebo odkoupilo od vlastníků. Ukázalo se, že v Rumunsku je častým problémem samotné nalezení vlastníka půdy a jeho kontaktování. Nejen kvůli neznalosti jazyka, ale také kvůli úřadům a neustále měnící se legislativě. V době, kdy se o podnikání v Rumunsku družstvo rozhodovalo, tak nákupní cena krmné pšenice na trhu činila 5000 Kč/t a krmné kukuřice 5600 Kč/t. Tyto ceny byly pro družstvo neakceptovatelné, s ohledem na zhodnocení jednotlivých produktů. Od hospodaření na půdě v Rumunsku družstvo očekává produkci kvalitní a levné suroviny, především pro výrobu vlastních krmných směsí. Vzhledem k intenzivní a rozšířené živočišné výrobě je Agrodružstvo Jevišovice společně se svou dceřinou společností v Rumunsku a na Ukrajině soběstačné pouze z 60 %. Zbývajících 40 % produkce musí nakupovat na trhu, což byl další důvod pro rozhodnutí podnikat v Rumunsku.

53

Důvody pro podnikání v Rumunsku Hlavní důvody je možno shrnout následovně: • levná pracovní síla, • úrodná půda, • vhodné klimatické podmínky, • vysoká cena za nakupované produkty rostlinné výroby v České republice. Další nepřehlédnutelné důvody pro podnikání v Rumunsku jsou: • • • • •

doposud volné plochy kvalitní půdy, velký počet Slováků a Čechů žijících v Rumunsku, lidé zvyklí na práci v zemědělství, s čímž je spojena národnostní mentalita, poptávka po komoditách na obilních burzách a současný stav cen za obchodované komodity na burze, nový členský stát EU a s tím spojeny dotace do zemědělství.

Zemědělský sektor v Rumunsku lze charakterizovat jako: • velmi roztříštěný, • nedostatečně vybavený moderní zemědělskou technikou, • vysoká nákladovost a tím nedostatečná ekonomická efektivnost. Nedostatečnou ekonomickou efektivností je možno rozumět především nízkou produktivitu a nedostatečnou návaznost na zpracování potravinářských surovin a distribuci. Zemědělství je možno charakterizovat jako rozvojové, se stále přetrvávajícím extenzivním hospodařením na půdě. I když rumunská vláda přijala několik opatření na posílení zemědělského sektoru, situace se podstatně nelepší. Hlavní druhy výpomoci ze strany vlády jsou finanční nevratné asistence, subvence a úhrada nákladů na poradenskou činnost. Finanční a materiální pomoc se týká živočišné a rostlinné výroby. Oblasti, do nichž stát vkládá finanční prostředky je možno využít na osev, závlahy nebo pohonné hmoty. Finanční pomoci se projevily v částečném zlepšení stavu zemědělství. Do budoucna vláda přijala program trvale udržitelného rozvoje, který se týká celé řady cílů a opatření (zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství, ekologické zemědělství, udržení charakteru venkova, zajištění stejných práv pro ženy, využití moderních technologií).

54

4.7

Zevo Agricola, s.r.o. v Rumunsku

Společnost Zevo Agricola s ručením omezeným byla založena v polovině roku 2007. Podnikatelskou činnost vyvíjí v oblasti Bihor, tj. v Severozápadní části Rumunska. Sousedí na severu s župou Satu Mare a státem Maďarsko, na východě župy Salaj, Cluj, Alba, na jihu Arad. Ekonomicky je župa Bihor jednou z nejbohatších v Rumunsku. Za ekonomickou vyspělostí župy stojí nemalé investice z Maďarska a ostatních států západní Evropy. HDP je nad průměrem celého Rumunska. Obyvatel na hranici chudoby je mezi jednou třetinou a pětinou. Nejúrodnější zemědělská půda župy je v jihozápadní části a v okolí města Salonta. Sídlo společnosti Zevo Agricola, s.r.o. se nachází ve městě Salonta. Původně Agrodružstvo Jevišovice mělo záměr nákup hovězího dobytka a jeho import do České republiky. O dva měsíce později se Agrodružstvo Jevišovice rozhodlo, že využije i rumunskou úrodnou půdu, která doposud nebyla dostatečně obhospodařována, pro své podnikatelské záměry. Na půdě začalo pěstovat plodiny rostlinné výroby, kukuřici, pšenici a sóju. Agrodružstvo Jevišovice zavedlo v Zevo Agricola, s.r.o. na 10 000 ha následující osevní postup: • • •

50 % kukuřice na zrno, 25 % pšenice ozimá, 25 % sója.

Tyto plodiny se budou vzájemně střídat, aby nedošlo k jednostranné únavě půdy.

4.7.1 Personální struktura společnosti Bezproblémové fungování společnosti je základem úspěšného podnikání. V zahraničí toto pravidlo platí dvojnásob. Proto předseda Agrodružstva Jevišovice zvolil ve své rumunské dceřiné společnosti následující strukturu řídících pracovníků: • • • •

dvojjazyčně mluvící řídící pracovník, 3 agroekonomové z Agrodružstva Jevišovice, 2 účetní z Rumunska, pracovníci polní rostlinné výroby složení z rumunských a českých obyvatel.

V případě neznalosti národní řeči země podnikání, je nezbytné zaměstnat dvojjazyčně mluvícího pracovníka, který vykonává řídící a organizační práce, především to jsou činnosti spojené s úřady (práce, sociálními, finančními aj.), komunikuje se zaměstnanci a řeší všechny vzniklé problémy. Agroekonomové se v Rumunsku střídají po 3 týdnech společně se skupinou českých pracovníků. Tito

55

pracovníci přijíždějí z České republiky mají za úkol vzdělávat rumunské pracovníky obhospodařovat půdu, provádět agrotechnické zásahy v době vegetace, naučit je snižovat sklizňové ztráty v době sklizně, pečovat o uskladněné plodiny. Nezbytné je naučit rumunské pracovníky využívat moderní stroje jako: secí stroje, traktory, adaptéry pro sklizeň plodin, sklizňové mlátičky atd. Pracovnice na úseku účetním jsou rumunského původu, jelikož znají neustále se měnící legislativu a účetní systémy používané v Rumunsku. Práce s rumunskými pracovníky není snadná. Prvky balkánské mentality obyvatel se projevují i v samotném výkonu práce. Pozdní příchody do práce, nebo absence jsou zcela běžné. Problém navíc umocňuje nekvalitně provedený pracovní výkon. Je třeba poznamenat, že rumunští pracovníci i přes snahu českých pracovníků provádějí některé polní práce ne zcela v souladu s požadovanou kvalitou. To se pak projeví na snížení výnosnosti plodin vykazované na hektar obdělávané půdy. Největším problémem je rivalita rumunských a českých pracovníků. Rumuni špatně snášejí „nadřazenost“ českých pracovníků. Dalším důvodem rivality je výše platu. Předseda Agrodružstva pro polní rostlinné výroby stanovil výši platu na úrovni rumunského průměrného platu.

4.7.2 Charakteristika a ekonomické zhodnocení jednotlivých pěstovaných plodin v Zevo Agricola, s.r.o. 4.7.2.1 Kukuřice (Zea mays) Kukuřice je velmi náročnou plodinou, pocházející z Ameriky. Je významná pro výrobu krmných směsí používaných ke krmení hospodářských zvířat, v potravinářství a farmacii. Celosvětově se pěstuje na cca. 130 mil. ha orné půdy. V ČR se touto plodinou osévá výměra asi 100 tisíc ha. Zrno je vysoce kvalitní, avšak vyžaduje sklizeň v optimální době. V posledních letech se zrno využívá i k výrobě potravin pro obyvatelstvo v podobě krupice, kukuřičné mouky a i celých pražených zrn. Kukuřice je jednoletá rostlina, vysokého vzrůstu 1,5 – 2,5 m. Sadba probíhá na jaře. Kukuřici se daří v teplejších podnebných pásmech. Klíčí při teplotě 8 až 10° C a vyžaduje souhrn vegetačních teplot 1700 - 3200° C. Kromě tepla je kukuřice náročná také na vodu. Rozvinutý kořenový systém umožňuje čerpání vody z hlubších vrstev půdy. V osevním postupu se řadí mezi zlepšující plodiny, proto ji nejčastěji pěstujeme po pšenici ozimé. Kukuřici můžeme pěstovat i několikrát po sobě. Obvyklý termín setí je v rozmezí od poloviny dubna do poloviny května. Záleží na teplotě půdy, optimální je 10 - 12° C. Termín sklizně v českých podmínkách začíná v září a prakticky se může sklízet až do zámrzu bez snížení kvality zrna. Na sklízení se používá sklízecích mlátiček s adaptérem na sklizeň kukuřice. Výnosy ze sklizně bývají 7 – 12 t/ ha.

56

Tab.č. 14: Kalkulace nákladů na pěstování kukuřice na zrno pracovní operace Kč/ha Kč/10 000ha Kč/15 000 ha Kč/30 000 ha podmítka 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 postřik proti plevelům 540 5 400 000 8 100 000 16 200 000 práce postřikovače + dovoz vody 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 dovoz hnojiva 70 700 000 1 050 000 2 100 000 základní hnojení 2 000 20 000 000 30 000 000 60 000 000 rozmetání hnojiv 200 2 000 000 3 000 000 6 000 000 podmítka 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 předseťová příprava 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 osivo kukuřice 1 700 17 000 000 25 500 000 51 000 000 setí kukuřice 200 2 000 000 3 000 000 6 000 000 hnojení pod patu 1 000 10 000 000 15 000 000 30 000 000 dovoz hnojiva 30 300 000 450 000 900 000 postřik proti plevelům 1 200 12 000 000 18 000 000 36 000 000 práce postřikovače + dovoz vody 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 postřik proti hmyzu 700 7 000 000 10 500 000 21 000 000 práce postřikovače + dovoz vody 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 sklizeň 500 5 000 000 7 500 000 15 000 000 odvoz zrna 400 4 000 000 6 000 000 12 000 000 sušení 8% 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 doprava v RU 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 dovoz do ČR 4 000 40 000 000 60 000 000 120 000 000 doprava v ČR 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 nájem 1 400 14 000 000 21 000 000 42 000 000 režie 1 200 12 000 000 18 000 000 36 000 000 celkem 17 040 170 400 000 255 600 000 511 200 000 Zdroj: interní informace Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

Tabulka č. 12 přibližuje orientační náklady na pěstování kukuřice na zrno při průměrném výnosu 8 t/ha. Cena kukuřice na burze je nepředvídatelná, a neustále se mění. V lednu byla cena kukuřice 5 358 Kč/t, do listopadu cena kukuřice za tunu klesla až na 3 157 Kč. Rozdíl 2 201 Kč/t je pro obchodníka nemalou částkou, která může ovlivnit jeho další podnikání v oboru. Proto pro další výpočty byla zpracována průměrná cena kukuřice za celý rok 2008. Tato cena činí 5 102,25 Kč/t . 36 V roce 2008 Agrodružstvo Jevišovice dovezlo ze své dceřiné společnosti 614,24 t kukuřice. Cena kukuřice v eurech byla stanovena na 115 euro/t . Celkem tedy Agrodružstvo zaplatilo 1 890 659 Kč. Průměrná cena nákupu se rovná 3. 078 Kč/t . Dovozem kukuřice ze své dceřiné společnosti družstvo ušetřilo celkem 1 243 347,04 Kč. Při odhadovaném výnosu 8 t/ha, a při průměrné ceně kukuřice 5 102,25 Kč/t a nákladech z tabulky č. 12, by byl hospodářský výsledek 23 378 Kč z jednoho hektaru.

36

Ceny komodit jsou s odvoláním na státní zemědělský intervenční fond.

57

V následující tabulce jsem se pokusila zobrazit změny hospodářského výsledku při měnících se výnosech na hektar a ceně kukuřice. Tab.č. 15: Vztah ceny kukuřice a jejího výnosu Cena Kč/t

4 t/ha

5 t/ha

6 t/ha

7 t/ha

8 t/ha

9 t/ha

-5 040 -2 040 3000 960 3 960 6 960 9 960 5 000 2 960 7 960 12 960 17 960 22 960 27 960 5 500 4 960 10 460 15 960 21 460 26 960 32 460 6 000 6 960 12 960 18 960 24 960 30 960 36 960 6 500 8 960 15 460 21 960 28 460 34 960 41 460 7 000 10 960 17 960 24 960 31 960 38 960 45 960 7 500 12 960 20 460 27 960 35 460 42 960 50 460 8 000 14 960 22 960 30 960 38 960 46 960 54 960 8 500 16 960 25 460 33 960 42 460 50 960 59 460 9 000 18 960 27 960 36 960 45 960 54 960 63 960 9 500 20 960 30 460 39 960 49 460 58 960 68 460 10 000 22 960 32 960 42 960 52 960 62 960 72 960 Zdroj: interní informace Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

10 t/ha 12 960 32 960 37 960 42 960 47 960 52 960 57 960 62 960 67 960 72 960 77 960 82 960

Z tabulky č. 13 jsou vidět tržby při měnících se cenách a výnosech kukuřice na hektar, při předpokládaných konstantních náklady 17 040 Kč/ha. Uvažujeme, že cena kukuřice nebude nižší než 3 000 Kč a vyšší než 10 000 Kč. Zároveň se předpokládá minimální výnos kukuřice 4 t/ha a maximální 10 t/ha. Pokud by cena kukuřice klesla pod 3 000 Kč/t a výnos z hektaru byl 4 t popř. 5 t bylo by podnikání ztrátové. Při vyšších hodnotách se již dosahuje kladného hospodářského výsledku. 4.7.2.2 Pšenice ozimá (triticulum aestivum) Pšenice se řadí mezi nejdůležitější plodiny na světě. Pšeničná mouka se používá při výrobě širokého sortimentu pečiva a potravin. Nejvýznamnější je pšenice obecná. Jednoletá rostlina, ozimého nebo jarního charakteru. Dosahuje výšky 0,4 – 1,0 m. Z obilovin se řadí na první místo náročnosti, proto ji nelze pěstovat bez příznivých klimatických a půdních podmínek. Vyžaduje teplo a vodu. V osevním postupu je nejlepší ji zařadit po luskovinách nebo jetelině. Pšenice se nedoporučuje sázet dvakrát po sobě, riskujeme snížení výnosu i kvality. Sází se obvykle od začátku září do poloviny října. Pšenice ozimá dozrává v červenci. Sklízí se sklízecí mlátičkou jednorázově. Výnosy se pohybují v rozmezí 3,5 – 6 t/ha.

58

Tab.č. 16: Kalkulace nákladů na pěstování pšenice na zrno pracovní operace Kč/ha Kč/10 000 ha Kč/15 000 ha Kč/30 000ha podmítka 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 postřik proti plevelům 540 5 400 000 8 100 000 16 200 000 práce postřikovače + dovoz vody 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 dovoz hnojiva 70 700 000 1 050 000 2 100 000 základní hnojení 2 000 20 000 000 30 000 000 60 000 000 rozmetání hnojiv 200 2 000 000 3 000 000 6 000 000 podmítka 300 3 000 000 4 500 000 9 000 000 předseťová příprava 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 osivo pšenice 1 300 13 000 000 19 500 000 39 000 000 setí pšenice 350 3 500 000 5 250 000 10 500 000 hnojení pod patu 1 000 10 000 000 15 000 000 30 000 000 dovoz hnojiva 30 300 000 450 000 900 000 postřik proti plevelům 1 200 12 000 000 18 000 000 36 000 000 práce postřikovače + dovoz vody 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 postřik proti houbovým chorobám 700 7 000 000 10 500 000 21 000 000 práce postřikovače + dovoz vody 100 1 000 000 1 500 000 3 000 000 sklizeň 700 7 000 000 10 500 000 21 000 000 odvoz zrna 400 4 000 000 6 000 000 12 000 000 sušení 2% 70 700 000 1 050 000 2 100 000 doprava v RU 200 2 000 000 3 000 000 6 000 000 dovoz do ČR 3 000 30 000 000 45 000 000 90 000 000 doprava v ČR 200 2 000 000 3 000 000 6 000 000 nájem 1 400 14 000 000 21 000 000 42 000 000 režie 1 200 12 000 000 18 000 000 36 000 000 celkem 15 560 155 600 000 233 400 000 466 800 000 Zdroj: interní informace Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

Tabulka č. 14 zobrazuje náklady na pěstování pšenice na zrno při odhadovaném výnosu 5 t/ha. Při průměrné ceně pšenice 5 505,75 Kč/t roku 2008 a odhadovaném výnosu vychází hospodářský výsledek 11 968,75 Kč z jednoho hektaru. Cena pšenice se neustále mění. Proto je hospodářský výsledek pouze orientační. Rozdíl ceny pšenice v lednu a listopadu roku 2008 činí 1977 Kč/t

V následující tabulce jsou zobrazeny změny hospodářského výsledku při měnící se ceně pšenice a jejím výnosu na hektar.

59

Tab. č. 17: Vztah ceny pšenice a jejího výnosu Cena Kč/t

4 t/ha

5 t/ha

6 t/ha

7 t/ha

8 t/ha

9 t/ha

-3 560 -560 3 000 2 440 5 440 8 440 11 440 5 000 4 440 9 440 14 440 19 440 24 440 29 440 5 500 6 440 11 940 17 440 22 940 28 440 33 940 6 000 8 440 14 440 20 440 26 440 32 440 38 440 6 500 10 440 16 940 23 440 29 940 36 440 42 940 7 000 12 440 19 440 26 440 33 440 40 440 47 440 7 500 14 440 21 940 29 440 36 940 44 440 51 940 8 000 16 440 24 440 32 440 40 440 48 440 56 440 8 500 18 440 26 940 35 440 43 940 52 440 60 940 9 000 20 440 29 440 38 440 47 440 56 440 65 440 9 500 22 440 31 940 41 440 50 940 60 440 69 940 10 000 24 440 34 440 44 440 54 440 64 440 74 440 Zdroj: interní informace Agrodružstva Jevišovice, zpracovala autorka bakalářské práce

10 t/ha 14 440 34 440 39 440 44 440 49 440 54 440 59 440 64 440 69 440 74 440 79 440 84 440

. Tabulka č. 15 zobrazuje hospodářský výsledek při změně ceny pšenice, jejího výnosu na hektar a konstantních nákladech 15 560 Kč/ha. Uvažujeme, že cena pšenice neklesne pod 3 000 Kč a nestoupne nad 10 000 Kč. Zároveň se předpokládá, že výnos nebude nižší než 4 t/ha a vyšší 10 t/ha. Při výnosu 4 t a 5 t na hektar a ceně 3 000 Kč za tunu je podnikání ztrátové. Při vyšších hodnotách dosahujeme kladného hospodářského výsledku.

60

5 Zhodnocení a závěr Zpracovaná problematika je velice náročná a přiblížit její podstatu vyžaduje vědomosti o pěstování rostlin, technologiích používaných pro ošetřování a sklizeň. Současně s tím i vědomosti marketingu a ekonomiky, na jejichž základě je možné zpracovat a vyhodnotit ekonomičnost podnikání v cizím teritoriu v našem případě dceřiné společnosti Zevo Agricola, s.r.o. Agrodružstva Jevišovice. Analýza zpracovaná v závěrečné bakalářské práci prokázala opodstatněnost rozhodnutí podnikat v Rumunsku. Ukazuje se, že pro získání ekonomického efektu je vhodné část v Rumunsku vypěstovaných produktů formou barterových obchodů směňovat na rumunském trhu dosahuje se tím vyšší účinnosti vynaložených nákladů. Řešená problematika přináší nové pohledy na podnikání v zemědělství v České republice i na zahraničních trzích. Umožňuje zvyšovat účinnost v tuzemsku vynakládaných faktorů a tím dosahovat příznivější ekonomické výsledky. Tato pozitiva se nemohou doposud jednoznačně projevit pro krátkou dobu podnikání v zahraničním teritoriu. Dá se předpokládat, že ekonomické výsledky získané v rumunské oblasti se pozitivně projeví na celkovém výsledku Agrodružstva Jevišovice, jako největším zemědělském podniku v České republice. Rumunsko je jednou z mála zemí, která má vhodný potenciál pro podnikání. Je to způsobeno především zaostalostí země a s tím spojenou možností vybudovat si perspektivní podnikání. Rozhodnutí pro podnikání v této zemi je dlouhodobou investicí s velmi pravděpodobnou návratností. Nesmím opomenout vstup Rumunska do Evropské unie, což dělá zemi ještě atraktivnější díky nemalým investicím na rozvoj podnikání, zemědělství a trvale udržitelného rozvoje. Rumunsko nejen díky své poloze, ale také létům socialismu obchoduje převážně s jihovýchodní Evropou. Česká republika s Rumunskem byla vždy v obchodním kontaktu. V současné době dochází ke znovuobnovení výborných dřívějších obchodních vztahů. Ke znovuobnovení vztahů dochází především na základě českých investic v Rumunsku. V první části práce jsem se zaměřila na vymezení podnikatelských a ekonomických pojmů a samotné podnikání. Popisuji způsoby vstupu podniku na zahraniční trhy a s nimi spojené náležitosti, které podniky musí splnit, aby byly podnikatelky úspěšné. Pro komplexnější pohled na řešenou problematiku přibližuji základy agrární ekonomiky a politiky. V další části práce popisuji samotné Rumunsko, a jeho část Bihor, ve které Agrodružstvo Jevišovice podniká na výměře 10 000 hektarů. Rumunsko je pro mnohé občany stále nedostatečně poznanou zemí. Proto jsem se rozhodla popsat tuto oblast nejenom z hlediska regionálního, ale širších souvislostí jednotlivých sfér národního hospodářství. Současně přibližuji historii, tradice a zvyky místního obyvatelstva.

61

V samostatné části je popsána společnost Zevo Agricola, s.r.o. a její činnost v Rumunsku. Společnost byla založena před necelými 2 roky. Z toho důvodu bylo velice obtížné zpracovat analýzu z jednotlivých oblastí Zevo Agricola, s.r.o. Při samotném sběru informací jsem narazila na nemalé problémy s jejich získáním. Rovněž bylo potřeba získat prostředníka, který tlumočil rozhovory vedené v rumunštině. Rumunské webové stránky je možno přepnout do angličtiny, avšak potřebné údaje již nejsou k dispozici. Jedním z investorů, který se rozhodl investovat v Rumunsku je Agrodružstvo Jevišovice. Plně si uvědomuje možnosti rumunského trhu a podnikatelského prostředí. Úspěch investora je závislý především na propracovaném podnikatelském plánu, dostatku investic a schopnosti se adaptovat podmínkám na zahraničním trhu.

62

6 Literatura • •

•

• • •

• •

BEČVÁŘOVÁ, V., Zemědělská politika, 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 116 s. ISBN 80-7157-514-3 BEČVÁŘOVÁ, V., Zemědělství v agrobyznysu : základy agrární ekonomiky a politiky. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 62 s. ISBN 80-7157-891-6. BEČVÁŘOVÁ, V., Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 94 s. ISBN 978-807375-133-3 ČERNOHLÁVKOVÁ, E., PLCHOVÁ, B., A KOL., Zahraniční obchod, Praha, leden 2005, ISBN 80-7265-074-2 KULHAVY, E. Mezinárodní marketing. 1. vyd. Praha: BABTEXT, 1992. 284 s. Univerzitní edice. ISBN 80-90144-0-3. MACHOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SATO, A. A KOLEKTIV, Mezinárodní obchodní operace, 3. přepracované vydání, Grada Publishing, a.s., 2003, ISBN 80-247-0686-5 MATUSIKOVÁ, L., WAGNEROVÁ, E., Nauka o podniku, Slezská univerzita v Opavě, 2004, ISBN 80-7248-243-2 SYNEK,M. A KOL., Podniková ekonomika, 3. přepracované vydání, C. H. Beck, 2002, ISBN 80-7179-736-7

Internetové zdroje: • Bulletiny za rok 2008 [online],[cit. 2009-05-10].Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/tis~zpravy_o_trhu • Čeněk Celer, Marketingové strategie na globálních trzích [online], přidáno 24.10.2005, [cit. 2009-05-02]. Dostupné z: http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID= 3605 • Ekonomická charakteristika země [online],[cit. 2009-04-25]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/rumunsko/ekonomika/eko nomicka_charakteristika_zeme.html • Romania in figures 2008 [online],[cit. 2009-05-10]. Dostupné z: http://www.insse.ro/cms/rw/pages/romania%20in%20cifre%202008.en.do • Souhrnné teritoriální informace [online],[cit. 2009-04-06]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rumunsko/1000686/ • Stručná historie Rumunska [online], přidáno 13. 02. 2009 [cit. 2009-04-05]. Dostupné z: http://www.i-cestovani.com/strucna-historie-rumunska-101

63

•

Wikipedia [online], poslední revize 2.5.2009 [cit. 2009-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rumunsko

64

7 Seznam zkratek RVHP...............................Rada vzájemné hospodářské pomoci NATO ..............................Severoatlantická aliance EU ....................................Evropská unie HDP .................................Hrubý domácí produkt DNM ................................Dlouhodobý nehmotný majetek DHM ................................Dlouhodobý hmotný majetek DFM ................................Dlouhodobý finanční majetek

8 Seznam obrázků a tabulek 8.1 Seznam obrázků Obr. č. 1: Formy vstupu na zahraniční trh ...................................................................... 20 Obr. č. 2: Trh naturální ................................................................................................... 33 Obr. č. 3: Trh surovino potravinářský............................................................................. 34 Obr. č. 4: Trh zemědělských výrobků............................................................................. 34 Obr. č. 5: Trh potravinářských výrobků ........................................................................ 34 Obr. č. 6: Státní znak ...................................................................................................... 36 Obr. č. 7: Státní vlajka .................................................................................................... 36 Obr. č. 8: Mapa Rumunska ............................................................................................. 36 Obr. č. 9: Sloupcový graf exportu, importu a bilance zahraničního obchodu ................ 45

8.2 Seznam tabulek Tab. č. 1: Základní makroekonomické ukazatele v letech 2003 - 2008 ......................... 41 Tab. č. 2: Dynamika makroekonomických ukazatelů v letech 2003 - 2008................... 41 Tab. č. 3: Import podle skupin zemí v milionech euro ................................................... 43 Tab. č. 4: Export podle skupin zemí v milionech euro ................................................... 44 Tab. č. 5: Export, import a bilance zahraničního obchodu v milionech euro ................. 44 Tab. č. 6: Struktura rostlinné výroby .............................................................................. 50 Tab. č. 7: Počty prasnic v roce 2006............................................................................... 51 Tab. č. 8: Aktiva Agrodružstva Jevišovice v tisících ..................................................... 52 Tab. č. 9: Pasiva Agrodružstva Jevišovice v tisících...................................................... 53 Tab. č. 10: Základní ekonomické ukazatele Agrodružstva Jevišovice v tisících ........... 53 Tab. č. 11: Ukazatele finanční analýzy za roky 2005 - 2007 ......................................... 54 Tab. č. 12: Ekonomické ukazatele podle oblasti vzniku................................................. 55 Tab. č. 13: Ekonomické ukazatele Agrodružstva za roky 2005 - 2007 .......................... 55 Tab. č. 14: Kalkulace nákladů na pěstování kukuřice na zrno ....................................... 59 Tab. č. 15: Vztah ceny kukuřice a jejího výnosu............................................................ 60 Tab. č. 16: Kalkulace nákladů na pěstování pšenice na zrno ......................................... 61 Tab. č. 17: Vztah ceny pšenice a jejího výnosu.............................................................. 62

65

9 Přílohy Župa Bihor, Rumunsko

66