MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. ( LS Bystřice pod Hostýnem )

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VLIV OKUSU NA PŘIROZENOU OBNOVU V REVÍRU MÁJOVÁ ( LS Bystřice pod Hostýnem )

BRNO 2007

Petr Horsák

-1-

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesa a myslivosti

Vliv okusu na přirozenou obnovu v revíru Májová ( LS Bystřice po Hostýnem ) Bakalářská práce

2007

Petr Horsák

-2-

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vliv okusu na přirozenou obnovu v revíru Májová (LS Bystřice pod Hostýnem) Vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana LDF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

Děkuji panu Ing. Petru Čermákovi PhD. za umožnění práci provést, za poskytnutí materiálů, konzultování dané problematiky a odborný dohled.

-3-

OBSAH 1. ABSTRAKT………………………………………………………………….1 2. ÚVOD…………………………………………………………………...……2 3. METODIKA………………………………………………………………….5 4. POPIS ÚZEMÍ…………………………………………………………….......6 4.1 Stavy zvěře v honitbě Májová…………………………………………..6 5. STAV PROBLÉMU……………………………………………………………8 5.1 Proč je řešení škod tak aktuální................................................................8 5.2 Péče o zvěř…………………………………………………………........8 5.3 Návrh mysliveckých opatření…………………………………………...9 5.4 Systémové možnosti řešení……………………………………………...9 5.5 Myslivecké řešení problému…………………………………………...10 5.6 Konzumace potravy a stav obnovy lesa………………………………..12 5.7 Kategorie způsobů spravování zvěře…………………………………...13 6. OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ŠKOD ZVĚŘÍ…………………………………….15 6.1 Návrh opatření na snížení škod spárkatou zvěří………………………..15 6.2 Podmínky lovu………………………………………………………….15 7. VÝSLEDKY………………………………………………………………........16 7.1 Výsledky monitoringu na jednotlivých transektech……………….........16 7.2 Shrnutí výsledků………………………………………………………...35 8. DISKUSE……………………………………………………………………….42 8.1 Atraktivita dřevin…………………………………………………..........42 9. ZÁVĚR………………………………………………………………………….44 10. SUMMARY……………………………………………………………………46 11. LITERATURA……………………………………………………………...…48 12. PŘÍLOHA……………………………………………………………….......…52

-4-

1. Abstrakt Jméno : Petr Horsák Název : Vliv okusu na přirozenou obnovu v revíru Májová (LS Bystřice pod Hostýnem) Title: Influence of the browning on nature recovery in district Májová (Forest District Bystřice pod Hostýnem) Cílem bakalářské práce je zjistit rozsah poškození způsobené okusem spárkatou zvěří na přirozené obnově v revíru Májová. V přirozené obnově byly zastoupeny následující listnaté a jehličnaté dřeviny Fagus silvatica, Carpinus betulus, Acer pseudoplatanus, Picea abies, Abies alba a Larix decidua. Dřeviny byly poškozovány jak srncem Capreolus capreolus tak daňkem Dama dama. Poškození bylo zjišťováno na jaře roku 2006. Rozsah poškození byl sledován na 20 transektech ve vybraných porostech, širokých tři metry a dlouhých podle zastoupení dřevin tzn. tak, aby na ploše bylo zastoupeno minimálně dvě stě kusů dřevin z přirozené obnovy. Byly sledovány všechny zaujaté dřeviny v intervalu 10-150 cm, na kterých bylo zjišťováno poškození okusem. Všechny zjištěná data jsou zpracována tabelárně v přiložených tabulkách a grafech. K celkovému poškození, které činí 41 % jsem navrhl řadu opatření, která by měla vést ke snížení škod. klíčová slova: spárkatá zvěř, okus, transekt The aim of the bachelor’s study is to detect damage range caused by deer bark browsing in nature recovery in district Májová. There were supplied following leafy trees and evergreens in the nature regeneration: Fagus silvatica, Carpinus betulus, Acer pseudoplatanus, Picea abies, Abies alba and Larix decidua. Wood species were damaging by both deer Capreolus capreolus and buck Dama dama. Damage was locating in spring 2006. The range of damage was monitored on 20 transectes in the selected growths, wide of 3metres and lenghty according to species substitution. It means that there are minimal 200 hundred pieces of species from nature recovery in the area. All concerned species were observed in period of 10-150 cm where browsing damage was located. All checked data are processed by tabular method into attached charts and graphs. Total damage reached 41 % and I have proposed rank of measures in order to decrease losses. key words: ungulates, browsing, transect

-1-

2. Úvod Okus dřevin je významným limitujícím faktorem úspěšného odrůstání listnatých a jehličnatých dřevin v přirozené obnově. Mze ČR nechalo v roce 2000 zpracovat rozsah poškození lesních porostů zvěří na celém území ČR. Šetření navazovalo na monitoring prováděný v roce 1995. Z porovnání obou šetření je výrazný nárůst poškození lesních kultur okusem, především okusem vrcholu, ale i bočních výhonů. V kategorii jakéhokoli poškození bylo v kulturách v průměru poškozeno zvěří 39,8 % stromů. Nové nebo opakované poškození bylo zjištěno v průměru u 22,4 % stromů(Černý et al.,2002). Cílem ochrany přírody je druhově přírodě blízký les, nebo přirozený les s výrazným prostorovým rozrůzněním, s geneticky původními, nebo alespoň cennými porosty a s maximálním využíváním přírodních procesů. Přirozená obnova je nezbytnou součástí dynamiky lesa, a to nejen z důvodu požadavku přirozenosti společenstev. Adaptační procesy, probíhající ve stadiu největší druhové, početní a tedy i největší genetické diverzity při přirozené obnově, jsou významnou součástí rezilience těchto lesních ekosystémů. Lesní ekosystémy jsou pro jejich vlastníky, nebo uživatele obnovitelnými zdroji dřeva a zvěřiny. Pro široký okruh obyvatel plní mimo jiné i další užitečné funkce: rekreační, zdravotní, vodohospodářskou, půdoochrannou a mnohé další. Mělo by zde být usilováno o zachování přírodního bohatství rostlin, živočichů a zachování co nejméňe ovlivněného přírodního prostředí. Avšak lidská snaha dosáhnout maximálního zisku poznamenala lesy jak při hospodaření se dřevem, tak při hospodaření se zvěří. Důsledkem jsou rozvrácené a silně narušené lesy, které musí odolávat silnému tlaku, jak biotickým, tak abiotickým činitelům. A problém, který je třeba řešit se označuje,,škody zvěří“. Tento problém je podstatně širší, neboť by měl ve své obecné podstatě řešit, jak chovat zvěř, aby nedocházelo ke škodám. Škody zvěří jsou tradičním lesnickým tématem. ,,Zde vládne nectnost podceňovat pro zálibu v lovu vážnost škod, které vznikají nepřirozeně vysokými stavy zvěře a jen s lítostí se přijímá poznání, že obnova lesů jimi značně trpí, ba mnohde se stává nemožnou.“ Přesto, že jde o postesknutí, které učinil profesor Komárek (1944) téměř na přelomu tohoto století, jako by zaznělo v současnosti. V posledních desetiletí se staly škody zvěří fenoménem, který postihl téměř celou Evropu, u nás však dosáhly nesrovnatelně nejvyšší úrovně. To mělo

-2-

za následek, že se již v 80. letech začalo s redukcí početnosti jelení zvěře. Nejde však o problém, na který by byl u nás již víceméně sjednocen názor, neřku-li vytvořena ucelenější představa o způsobu řešení. I když se to mnohým nelíbí, je třeba škody zvěří řadit mezi typické antropické vlivy, dokonce takové, které mají regionální rozsah. Pravým původcem je totiž člověk, chovatel, který má zájem na dosažení co největšího počtu zvěře s minymálními náklady. Člověk je nejen příčinou změn v krajině, změn přírodního stavu lesů, kterými usiloval o zvýšení těžby dřeva, ale změn druhového složení a početnosti ,,užitkové“zvěře a to jen proto, aby zvýšil její výtěž zvěřinu a trofeje. Byl to bohužel tentýž člověk, lesník a zároveň i myslivec, který nekriticky uplatňoval smrkové hospodářství, snižoval tak úživnost honitby a přes to ještě usiloval o chov nadměrných stavů zvěře, introdukoval další druhy, aby zpestřil nabídku trofejí. Zvěř a lesy jsou obětí aktivity člověka. Nemá smysl si stěžovat, že zvěř nemůže zato, že je rušena, nemůže dodržovat pastevní cykly apod. Za to, že zvěř se tísní a žije ve stresu, zejména, když vedle sebe ještě musí žít druhy, které spolu přirozeně nikdy nežily, může člověk, myslivecký hospodář. Důvodem, proč je tento problém tak intenzivně diskutován je náprava stavu lesa a nejen jeho. Ve správě LČR a v honitbách na těchto honebních pozemcích utvořených je situace charakterizovaná živelnou redukcí stavů velké spárkaté zvěře v potransformačním období, především v důsledku tlaku vlastníka honebních pozemků, ale i ,,tichou samoredukcí“ v příhraničních částech honiteb postihující migrující tlupní zvěř. Obtížně kvantifikovatelný, ale bezesporu významný podíl na redukcích zvěře má i organizované pytláctví. Negativum živelnosti se projevuje výrazným nepoměrem pohlaví, někdy i absencí samčí zvěře v II.a III.věkové třídě.,,Jádrem problému příčin škod způsobených v lese zvěří je místně, regionálně, ročním obdobím a stavem polních kultur vyvolaná disproporce mezi danou potravní kapacitou prostředí a nutnou potřebou potravy zvěře. Je přímá závislost mezi velikostí této disproporce a výší škod způsobovaných zvěří.“ Výše disproporce a tím i výše škod je dána těmito navzájem se ovlivňujícími primárními příčinami: - nadměrným zazvěřením (přezvěřením) daného biotopu, - nedostatečnými podmínkami pro pastvu v daném biotopu, kvalitativně a lokálně proměnlivými podle ročního období,

-3-

- narušením biorytmů (změna Ph v bachorech, kterou zvěř ,,pufruje“ slinami vznikajícími akutním příjmem houževnaté potravy – kůra, dřevnaté prýty), - rušením zvěře u krmných zařízení a v přilehlých náletech, nárostech a mlazinách, které slouží zvěři za úkryt. Vedlejší příčiny – jako s časovým obdobím spojený nedostatek vody, stopových prvků, vitamínů, sociální struktura populace, návyk krátkodobé klimatické dispoziční faktory - nemůžem v užším slova smyslu počítat mezi primární příčiny. Úkolem této práce je provést monitoring na jednotlivých transektech v honitbě Májová a zjistit vliv spárkaté zvěře na přirozené obnově.

-4-

3. Metodika Vliv okusu na vývoj přirozené obnovy z pohledu růstu dřevin, jejich početnosti a druhové skladby byl doložen na řadě konkrétních území, včetně zvláště chráněných území(např.ČERMÁK & MRKVA,2003). Cílem předkládané práce je zdokumentovat stav tohoto vlivu v revíru Májová. Okus dřevin byl sledován na trvalých transektech v porostech starších 70-80 let, ve kterých je možno očekávat přirozenou obnovu, nebo v kterých byl předpoklad keřového patra.Většina transektů je umístěna v okraji porostu, protože zde bylo dostatečné množství náletu. Za transekt považujeme 3 m široký pruh, který snadno pozorujeme. Délka by měla být taková, abychom při šetření zapsali alespoň 200 jedinců jakýchkoli dřevin ve výškové třídě do 150 cm.. Počet transektů v honitbě musí vycházet z konkrétních podmínek a potřeb monitoringu, odvíjí se především od proměnlivosti podmínek na daném území a druhů chované zvěře. Hodnoceno bylo 20 transektů, na kterých jsou cílové dřeviny. U každého transektu byl vyhotoven popis přírodních podmínek. Okus byl hodnocen u semenáčků dřevin do výšky 150 cm v dělení do výškových tříd po 10 cm. Hodnoceno bylo poškození bez rozlišení jeho intenzity na jedinci, to znamená vlastní prostá přítomnost okusu. Zjišťování přítomnosti poškození proběhlo v dubnu 2006. V tomto hodnocení bylo 6066 kusů jedinců, z toho 6 druhů dřevin. Data byla graficky a tabulkově zpracována a vyhodnocena standardními metodami.

-5-

4. Popis území Revír Májová Tab. 1 PLO PLO- 41- Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky -1305,08ha Tab. 2 LVS LVS 3 4 5 celkem

Tab. 4 Plocha HS PLOCHA v (ha) 65,32 1012,62 227,14 1305,08

HS 195 197 411 451 453 456 457 516 551 556 4446 celkem

Tab. 3 Pásma ohrožení

Pásmo ohrožení C D celkem

Plocha (ha) 153,49 1151,59 1305,08

Plocha v (ha) 0,74 3,26 85,39 624,18 11,2 302,85 16,22 78,06 99,47 67,75 15,96 1305,08

4.1 Stavy zvěře v honitbě Májová Honitba: Májová Třída honitby : Spárkaté zvěře: Výměra : LES

Vlastník:LČR s.p. II. Jakostní třída—31 ks na 1000 ha. 16 ks. 514 ha , POLE 31 ha , CELKEM 545 ha

Normované stavy spárkaté zvěře DAŇEK Normovaný stav 8 ks, minimum 8 ks. KOP 0,8 SAMCI: 3 ks I . VK - 1ks , II. VK -1 ks , III.VK -1 ks SAMICE: - 3 ks , MLÁĎATA - 2 ks Srnec LES: Normovaný stav 48 ks , minimum 13 ks. Srnec POLE: Normovaný stav 0 ks , minimum 0 ks. KOP: 0,8 Samci: 19 ks, I . VK -8 ks , II. VK -5 ks , III .VK -6 KS. Samice: 19 ks , Mláďata 10 ks

-6-

Tab. 5 Stavy zvěře v honitbě Májová daňek Plán lovu Skut. lov daněla Plán lovu Skut.lov daňče Plán lovu Skut.lov srnec Plán lovu Skut. lov srna Plán lovu Skut.lov srnče Plán lovu Skut.lov

2004/2005 2005/2006 2006/2007 I.VT II.VT III.VT I.VT II.VT III.VT I.VT II.VT III.VT 1 1 1 1

1

1

1

0

5

1

1

5

1

3

4

1

1

4

I.VT II.VT III.VT I.VT II.VT III.VT I.VT II.VT III.VT 2 1 1 2 1 1 2 1 1 2

1

1

2

2

0

3

6

5

5

6

5

5

4

3

3

4

3

2

-7-

0

1

5. Stav problému 5.1 Proč je řešení škod tak aktuální? Zejména pro lesnickou veřejnost není žádným tajemstvím, že zdravotní stav našich lesů je velmi neuspokojivý. Na tomto stavu se podílí hlavně kalamity jak živelní (lednová větrná kalamita), tak v posledních letech kalamita kůrovcová a prosté schnutí dřevin z primárního nedostatku vody. Prakticky všechny dřeviny jsou postiženy chřadnutím, které má místy kalamitní průběh. Také vývoj věkové struktury porostů je nepříznivý, neboť přibývá porostů starších, méňe schopných odolávat měnícím se ekologickým podmínkám. Poplašné prognózy říkají, že následující období může být poznamenáno vlastně jakousi permanentní kalamitou postihující lokálně jednotlivé dřeviny a jejich porosty. Snaha zvýšit ekologickou stabilitu lesů je proto pochopitelným lesnickým požadavkem, ale nejen lesnickým, přisuzujeme-li lesům společenskou funkci. Je nezbytné zvýšit podíl listnantých dřevin a podíl přirozené obnovy lesa. Ve sféře pěstění lesa byla v zájmu zlepšení stavu vytyčena nová ideologie tzv. přírodě blízké hospodaření v lese, která zásadním způsobem privileguje přirozenou obnovu, staví na stanovištně vhodných dřevinách a obecně plně využívá přírodních tvořivých sil. Jde také o záležitost ekonomickou. Je proto existenční nutností snažit se o snížení nákladů, které jsou v cyklu managementu lesa nejvyšší právě ve fázi obnovy, tj při zakládání a ochraně lesního porostu. V této situaci je povinností ochrany lesa omezit vliv škůdců, kteří obnovu lesa ohrožují, včetně zvěře. Řešení už nelze spatřovat ve zvýšeném používání repelentů, oplocenek a podobně. Zde jsou technické možnosti prakticky vyčerpány a bez úspěchu. Protože existují ekonomické bariéry, musíme další možnost obrany hledat v prevenci, což znamená posoudit poslání zvěře v lese a škodám předcházet. 5.2 Péče o zvěř O zvěř se v honitbě stará především myslivecký hospodář. V honitbě se nachází 4 krmná zařízení- krmelce, ve kterých je zvěři po celý rok předkládáno krmivo podle ročních období. Hlavní krmná sezóna probíhá v zimním období. Zvěři je předkládáno jak objemové krmivo ve formě balíků tzv. senáž a nebo seno tak jadrné krmivo jako je oves, ječmen, kukuřice a dužnatá krmiva hlavně řepa a mrkev. Přikrmování je prováděno každý týden vždy v úterý a v pátek, většinou po celý rok. Samozřejmě

-8-

složení krmiva je podle ročního období tzn., že objemovým krmivem se krmí jen zimním období. Honitbou protéká mnoho horských potůčků takže zde není nouze o kvalitní vodu a je jí tu dostatek. Hlavní nevýhodou je, že se v honitbě nenachází políčka pro zvěř a chybí zde i pastevní plochy jako jsou pole, louky, nebo pastviny. To je i důvodem, proč zde vznikají takové škody na přirozené obnově. 5.3 Návrh mysliveckého opatření Uživatelé honiteb by měli pro zimní přikrmování zajistit dostatečné množství kvalitního sena, vrátit se k sušení letniny, kopřiv, obnovit přípravy lesních siláží a více využít plodů dřevin, jako jsou žaludy, kaštany, jeřabiny, jablka apod. Druh používaného sena je nutno volit s ohledem na druh přikrmované zvěře. Používat travní seno, byť sebekvalitnější, pro srnčí zvěř je neůčelné, protože srnčí konzumuje v potravní nabídce pouze asi 2% trav GLOSER (1996). Je nepopíratelné, že zvěř způsobila značné škody na lesních porostech. Tyto škody jsou však zapříčiněny spolupůsobením člověka a přemnožením zvěře. 5.4 Systémové možnosti řešení Při znalosti komplexu primárních příčin je možné navrhnout efektivně a integrovaně působící opatření Gloser (1996). Je věcí orgánů státní správy, vlastníka honebních pozemků a uživatelů honiteb jak tato opatření v souladu s legislativními možnostmi prosadí a uplatní v každodenní praxi. Souhrnné plány obhospodařování zvěře v zónách by měly stanovovat ekologicky = ekonomicky únosné stavy, systém odlovu, systém kontroly poškozování, systém zabezpečení optimální péče o zvěř. Rozhodující vliv na podobu konečné verze rajonizace by měl mít majoritní vlastník lesních honebních pozemků. Rajonizace

by

eliminovala

současnou

živelnost

v

,,chovech“zvěře,

danou

mezerami v současné myslivecké legislativě, prosazování lokálpatriotních, jednostranně orientovaných

skupinových

zájmů.

Řešila

by

i

nevhodnost

euforického,

nedomyšleného ,,zazvěřování“ mnoha lokalit a překrývání potravních nik více druhy velké spárkaté zvěře. Rajonizace by umožnila vyváženým způsobem dokončit započatý redukční proces.

-9-

Dále se musí zabezpečit kvalitativně a kvantitativně optimální zdroje potravy a systém jejich předkládání zvěři v období nedostatku přirozených zdrojů potravy. Musí se zvýšit přirozená úživnost biotopů zvěře. Jedná se o nejvýznamnější komplex opatření, jejichž promyšlenou provozní realizací by došlo k zásadní retardaci poškozování lesa zvěří a k podstatnému snížení nákladů na technická opatření k zabránění škodám, zcela nelogicky a neopodstatněně vynakládaných vlastníky honebních pozemků. Mezi současnou úrovní zabezpečení vlastníků o zvěř, je propastný rozdíl. Chceme-li nadále chovat velkou spárkatou zvěř v rajonizací vymezených oblastech, byť v ekologicky únosných stavech a při tolerovatelném poškození lesa, je nutné zcela přehodnotit současnou péči o ni. Závazné požadavky na zabezpečení péče o zvěř v jednotlivých zónách výskytu by měly být detailně propracovány a legislativně zakotveny v systému rajonizace s garancí orgánu státní správy za jejich realizace v honitbách. Nutně vyvolané zvýšené náklady na zabezpečení kvalitativně a kvantitativně potřebných krmiv. Modernizaci a výstavbu nových krmných zařízení umožňujících kontinuální přikrmování (samokrmné varianty krmných zařízení, krechty ,krytá krmeliště), by nesli uživatelé honiteb. Dalším důležitým faktorem je zachování klidu v honitbě a omezení stresových faktorů působících na zvěř. Je to další primární opatření ke snížení škod zvěří. Poznatky z posledních let jednoznačně prokazují, že narušení biorytmů přežvýkavé spárkaté zvěře, zvláště častá a náhlá znepokojení během přijímání potravy v různou denní dobu se stávají lokálními příčinami zvýšení škod okusem a loupáním. Bohužel však legální obrana před celoročními ataky laické veřejnosti do honiteb je v poloze spíše teoretické. Určitých možností řešení by bylo možno dosáhnout v rámci rajonizace– omezení vstupu veřejnosti do ,,jádrových“, klidových zón v časově specifikovaných období roku. 5.5 Myslivecké řešení problému Při jednání se ukázalo dvojí řešení problému škod. To první je tzv. ,,myslivecké“ a klade hlavní váhu na zvýšení myslivecké péče. Jde o návrhy např. na změnu způsobu krmení, zvýšení úživnosti honitby vysazováním okusových a přípravných dřevin, nebo keřů(Hromas,1995) a zlepšení podmínek k chovu. Dále je to zvýšení rozsahu a kvality ochrany dřevin. Doporučovaná a používaná intenzivní ochrana kultur rovněž vlastně zužuje potravní niku zvěři a zabraňuje tak využívat přirozené potravní zdroje. Tím, že si

- 10 -

na pasece oplotíme cílové dřeviny, zamezíme přístupu zvěře k ostatním přirozeným složkám potravy, které se zde nacházejí. Za typický ,,myslivecký“ přístup je také možno považovat omlouvání škod zvěří, svalování viny na

jiné příčiny a argumentaci tím, že zvěř je naším přírodním

bohatstvím, a že škody proto musíme trpět. Zavádějící jsou také proto názory, že škoda je vlastně platem za obživu zvěře, a že zamezit škodám znamená vyhubit zvěř(Wolf,1995). Podobně dogmaticky zní konstatování, že pokud bude zvěř v lese, budou i škody (Plaňanský,1995). Konkrétní případy však ukazují, že tento názor neobstojí, a že je možno dosáhnout dokonce spontánní obnovy a zárověň hospodařit se zvěří. Řešení problému škod zvěří po němž mnozí tak volají, není možné, aniž bychom se nezabývali samostatnou koncepcí myslivosti a obecně pak postavením zvěře v přírodě. Při managementu zvěře se ukazuje nezbytné rozlišit dvě kategorie : I.

Zvěř jako volně žijící živočichové a tudíž jako přírodní bohatství.

II. Zvěř jako obnovitelný zdroj, předmět chovu a uspokojování materiálních a loveckých potřeb člověka. V zákoně o myslivosti č.23/1962 Sb. Se uvádí, že:,,myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejich životních podmínek a je nedělitelnou součástí souborů hospodářských činností člověka prováděných v přírodě“. Tato formulace je silně sporná, neboť přírodní bohatství nelze zušlechťovat, natož chovem, či lovem, a proto za daného stavu bohužel myslivci a ochránci přírody nemohou být za jedno.V případě, že zvěř vnímáme jako volně žijící živočichy, by mělo být obecným zájmem zachovat autochtonní druhy v přírodní, nebo alespoň v přírodě blízké početnosti. Mělo by se sledovat, aby jejich početnost neklesla pod únosnou mez, která zajišťuje zdárnou reprodukci a zachování v intencích zásad trvalé udržitelnosti. K tomu, aby větší živočichové, bez rozdílu zda jsou předmětem chovu, nebo zda jde např. o predátory, měli zajištěnou existenci, je třeba vytvořit vhodné podmínky, poskytnout jim odpovídající prostředí apod. Dále můžeme zvěř považovat za obnovitelný zdroj, který lze různě intenzivním způsobem obhospodařovat. Podle naznačených zásad nelze zvěř spravovat uniformně, tj. podle současných mysliveckých představ a pouze pomocí chovatelských principů. Spravování zvěře musí být flexibilní a odpovídající způsobům managementu lesních ekosystémů. Zvěř nelze posuzovat odtržitě, spravovat ji,

- 11 -

hospodařit s ní, měnit její početnost a druhovou skladbu, aniž bychom ji nevnímali jako součást lesního či jiného ekosystému. Základním požadavkem managementu proto musí být dosažení souladu mezi početností jednotlivých druhů zvěře nebo obecně živočichů a potravním potenciálem lesa, respektive potřebami lesního hospodářství, zemědělství, nebo ochrany přírody. Zvláště v současné době musíme dát přednost potřebě obnovy odolného či přirozeného lesa před potřebou chovat vyšší stavy zvěře. Je pravděpodobné, že v řadě případů může jít o opatření dočasné. Po zvýšení druhové diverzity ekosystému se nepochybně zvýší také úživnost a to může být předpokladem pro opětovné zvýšení početnosti zvěře. V současné době však jde zejména o to, podle jakých kritérií systémově regulovat početnost zvěře. Dosud používaný způsob plánování chovu zvěře byl již podroben kritice, má stále své horlivé zastánce, kteří tvrdí, že metoda je dobrá, avšak selhává lidský faktor. Je to sice nelítostné konstatování, ale k tomu je třeba poznamenat, že metoda, která staví na subjektivních, prakticky nekontrolovaných údajích, je metoda špatná. Dokladem toho je současně vyhrocený problém škod. 5.6 Konzumace potravy a stav obnovy lesa Kritérium ,,stav obnovy lesa“ pro určení přiměřeného zazvěření, je vlastně multifaktoriálním ukazatelem. Dává lokální a tudíž z pohledu lesnické intervence v lese žádoucí informaci. Komplexně zohledňuje úživnost biotopu a jeho potravní celkový potravní potenciál. Zohledňuje také mysliveckou péči, včetně způsobu jak je zvěř spravována, tzn. např. jaké je zastoupení chovaných druhů, sociální složení populací apod. k druhům a početnosti by se měl především vyjadřovat vlastník lesa. S ohledem na výše uvedené dvě kategorie je mimo diskusi zachování přirozené početnosti autochtonních nebo vyjmenovaných druhů zvěře, o což by měla dbát státní správa. Vše nad tuto úroveň by měl mít možnost ovlivnit vlastník lesa. Pokud výkon práva myslivosti pronajímá, mělo by být součástí smlouvy o pronájmu určení, např. které introdukované druhy povoluje chovat a jaké budou početnosti těch druhů, které mohou jeho les poškozovat. Smluvně by také mělo být zajištěno požadovat snížení početnosti zvěře, pokud škodí a nájemce nechce uhradit škodu, a to i za cenu výpovědi nájmu. Pokud vlastník lesa vykonává právo myslivosti sám, měl by mít možnost v mezích příslušných zákonů sám myslivecky hospodařit. V případě, kdy je uplatněn vyšší zájem,

- 12 -

např. ochrany přírody, je nutno navíc zohlednit ještě další speciální požadavky na způsoby spravování lesních ekosystémů, včetně jejich živočišné složky. Zdá se proto přirozené, že spravování zvěře musí být napříště diferencované a odpovídající managementu lesních ekosystémů. 5.7 Kategorie způsobů spravování zvěře Zvěř je třeba posuzovat jako součást lesních ekosystémů a její přítomnost nesmí narušit vyhlášené plnění funkcí lesa, musíme také změnit dosavadní uniformní management zvěře a přizpůsobit jej diferencovanému spravování lesnickému či ochranářskému Mrkva (1995). 1. Péče o přírodní nebo přírodě blízké stavy zvěře 2. Přírodě blízké myslivecké hospodaření 3. Myslivecké hospodaření v mezích trvalé udržitelnosti Chceme-li opravdu hospodařit trvale udržitelným způsobem, musíme hospodařit s celým ekosystémem. Nezvládnutí jedné složky ekosystému, tj. živočichů, vylučuje trvale udržitelné obhospodařování složky rostlin a opačně. Obecně staví trvale udržitelné hospodaření na zásadách co největšího využívání tvořivých přírodních sil. Chov volně žijící zvěře musí tyto principy akceptovat. Základem chovu zvěře by měly být domácí druhy zvěře, které jsou nejlépe adaptovány na zdejší potravní nabídku, a proto jsou schopny ji nejlépe využít, ale to neznamená, že bychom měli odmítnout volný chov introdukovaných druhů zvěře, muflona, daňka a dalších, kteří se u nás nebývale rozšířili teprve v průběhu 70. let. Zachovat neporušené přírodní prostředí a hlavně zdroj potravy je z pohledu zvěře zásadním problémem. Je na chovateli, aby druhové zastoupení a četnost zvěře přizpůsobil potravnímu potenciálu lesa. Ten bude nepochybně mnohem efektivněji využívat např. zvěř srnčí, která je pravidelně rozmístěna domovskými okrsky, než zvěř žijící v tlupách. Provozovat ,,umělý chov“ zvěře ve volné přírodě je typickým příkladem porušení zásad trvale udržitelného hospodaření a masivní krmení zvěře ve volné přírodě má blízko k tendencím umělého chovu, protože pomíjí zásady přirozeného vztahu, jež má mít zvěř k prostředí v němž žije a vytváří základ následných disproporcí, s ohledem na to co je již známo o složitostech správné výživy zvěře, dochází při běžně prováděném krmení obvykle spíše k narušení přirozených tendencí ve výživě. Z pohledu přiměřených stavů

- 13 -

domácí zvěře, by se proto přikrmování mělo opatrně zvažovat. Přirozené by snad bylo jen u srnčí zvěře a to letninou, v menších dávkách a rozptýleně v lese. Zásady chovu musí ctít přírodní zákonitosti. Při regulaci početnosti je nutné udržovat přirozený poměr pohlaví, sociální složení populací, přednostně redukovat mladé jedince, odstraňovat nemocné a staré apod. Příkladem tohoto přestupku je masový úpadek chovu zvěře černé. Chov a regulace odlovem by měly být voleny tak, aby se neupřednostňovala produkce, ale na druhé straně aby se také v chovu neuplatňovaly autoregulační tendence. Ty jsou zřejmé v chovu zvěře srnčí a spatřujeme je ve snížené natalitě a v dalších již zmíněných ukazatelích.

- 14 -

6. Opatření na snížení škod zvěří 6.1 Návrh opatření na snížení škod spárkatou zvěří Dne 21.4.2006 byl uživatelem honitby Májová předložen orgánu státní správy lesů plán mysliveckého hospodaření v honitbě, část plánu chovu a lovu pro zvěř spárkatou. Plánovaný odlov daňčí zvěře byl uveden 3 ks. Podáním ze dne 25.10.2006 podali držitel a uživatel honitby Májová žádost o povolení snížení stavů daňčí zvěře o 7 ks (zvýšení odlovu o 7ks) a o povolení některých zakázaných způsobů lovu uvedených v § 45 odst. 1 písm.m),g),u) z důvodu významných škod daňčí zvěří na lesních porostech. V žádosti jsou uvedeny rovněž zvýšené počty daňčí zvěře zjištěné před lovem. 6.2 Podmínky lovu 1.

Lov bude proveden v souladu se zákonem o myslivosti a ostatními platnými právními předpisy

2.

Lov bude proveden v souladu s tímto povolením

3.

Provedený odlov bude řádně nahlášen

4.

Povolení platí do 31.12.2006

5.

Při snížení stavu daňčí zvěře neplatí : ust. §45 odst.1 písm. M), lze tedy lovit daněly a daňčata za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce za použití vhodné pozorovací a střelecké optiky, ust.§45 odst.1 písm. g), lze tedy lovit daněly a daňčata s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci, ust. §45 odst.1 písm. u), lze tedy lovit daněly a daňčata na společném lovu.

- 15 -

7. Výsledky 7.1 Výsledky monitoringu na jednotlivých transektech Transekt č. 1: Porost: 817C8 Hospodářský soubor: 456 Lesní typ: 4B1 Věk: 76 let Plocha porostní skupiny: 7,41 ha % zastoupení dřevin v náletu: BK 58 %, JD 21 %, MD 5 %, SM 21 % Délka transektu: 45 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,53 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 6 - % poškození dřevin na transektu č. 1 Druh dřeviny

Počet celkem

Počet poškozených

Procento poškození

buk lesní

115

64

56 %

jedle bělokorá modřín opadavý

44

44

100 %

11

5

45 %

smrk ztepilý

36

6

17 %

Transe kt 1

výškové třídy

Počet dřevin bez poš kození

Počet poš kozených dřevin

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

počet dřevin

Graf č. 1 - Poškození dřevin na transektu číslo 1

- 16 -

25

30

35

Na transektu číslo 1 bylo celkově poškozeno 65 % semenáčků, nejvíce byla poškozená jedle bělokorá 100 % zastoupená ve výškové třídě 10-60 cm. Další výrazně poškozenou dřevinou je buk lesní poškození je 56 % nejvíce ve výškových třídách 30-150 cm. Modřín opadavý je poškozen jak okusem tak i vytloukáním ve výškové třídě 40-80 cm. Transekt č. 2: Porost: 817C8 Hospodářský soubor: 456 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 7,41 ha Věk: 76 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 30 %, SM 69 %, JD 1 % Délka transektu: 60 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,33 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 7 - % poškození dřevin na transektu číslo 2

Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

72

23

32 %

smrk ztepilý

166

1

0,6 %

jedle bělokorá

2

0

0%

Transekt 2

výškové třídy

Počet dřevin bez poškození

Počet poškozených dřevin

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

počet dřevin

Graf č. 2 – Poškození dřevin na transektu číslo 2

- 17 -

25

30

Na transektu číslo 2 je nejvíce poškozován buk lesní 32 % a to nejvíce ve výškové třídě 81-90 cm. Na transektu 2 je poškození poměrně nízké vzhledem k transektu číslo 1, který se nachází nedaleko. Transekt č. 3: Porost: 817C8 Hospodářský soubor: 456 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 7,41 ha Věk: 76 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 30 %, SM 69 %, JD 1 % Délka transektu: 68 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,85 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 8 - % poškození dřevin na transektu číslo 3

Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

198

136

69 %

smrk ztepilý

316

0

0%

Transekt 3 Počet dřevin bez poškození


výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

20

40

60

počet dřevin


- 18 -

80

100

Na transektu číslo 3 byl okusem nejvíce poškozen buk lesní a to 69 % nejvíce ve výškové třídě 60-120 cm bylo to způsobeno tím, že roste jednotlivě na ploše a je pro zvěř více atraktivní než smrk ztepilý, který roste na transektu skupinovitě a tím je pro zvěř méně atraktivní a navíc v době okusu byla většina jedinců smrku ztepilého pokryta sněhovou pokrývkou. Transekt č. 4: Porost: 816F10 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 9,10 ha Věk: 98 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 67 %, SM 32 %, MD 1 % Délka transektu: 163 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,68 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 9 - % poškození dřevin na transektu číslo 4 Druh dřeviny buk lesní

Počet celkem 223

Počet poškozených 158

Procento poškození 71 %

smrk ztepilý modřín opadavý

108

23

21 %

4

1

25 %



výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30 poče t dřevin


- 19 -

40

50

60

Na transektu číslo 4 byl nejvíce opět poškozován buk lesní 71 % poškozeno. Nejvíce ve výškové třídě 20-150 cm, je to dáno tím, že na tomto místě se zvěř ráda zdržuje. Transekt se nachází nedaleko krmného zařízení (70m). Transekt č. 5: Porost: 816F10 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 9,10 ha Věk: 98 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 7 %, SM 73 % Délka transektu: 136 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,68 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 10 - % poškození dřevin na transektu číslo 5 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

20

0

0%

smrk ztepilý

257

30

12 %



výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

20

40

60 počet dřevin


- 20 -

80

100

120

Transekt číslo 5 se vyznačuje dřevinami v poměrně nízkých výškových třídách 10-70 cm a z toho vyplývá i poměrně nízké poškození dřevin, neboť většina jich byla v zimním období pokryta sněhem. Transekt č. 6: Porost: 816F10 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 9,10 ha Věk: 98 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 52 %, SM 48 % Délka transektu: 150m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,04 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 11 - % poškození dřevin na transektu číslo 6 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

243

144

59 %

smrk ztepilý

228

31

14 %

Transe kt 6

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

20

40

60

80

100

počet dřevin

Graf č. 6 – Poškození dřevin na transektu číslo 6 Transekt číslo 6 se vyznačuje značným poškozením buku lesního (59 %), nejvíce ve výškové třídě 20-150 cm. Naopak ve výškové třídě do 20 cm je buk nepoškozen.

- 21 -

Transekt č. 7: Porost: 816E11 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Ploch porostní skupiny: 7,56 ha Věk: 115 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 100 % Délka transektu: 107 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,88 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 12 - % poškození dřevin na transektu číslo 7 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

284

150

53 %

Transekt 7

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet dřevin

Graf č. 7 – Poškození dřevin na transektu číslo 7 Na transektu číslo 7 se vyskytuje 100 % zastoupení buku lesního, který je poškozen z 53 % nevíce ve výškové třídě 10-120 cm. Ve výškové třídě do 10 cm poškozen není. Transekt č.8: Porost: 816D13A Hospodářský soubor: 556 Lesní typ: 5B1 Plocha porostní skupiny: 4,07 ha

- 22 -

Věk: 133 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 100 % Délka transektu: 125 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,64 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 13 - % poškození dřevin na transektu číslo 8 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

241

166

69 %

Transekt 8

výškové třídy


počet poškozených dřevin

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

počet dřevin

Graf č. 8 – Poškození dřevin na transektu číslo 8 Transekt číslo 8 je podobný transektu 7 vyskytuje se i zde 100 % zastoupení buku lesního a jeho poškození je ještě vyšší (69 %).ve výškových třídách nad 91 cm je buk 100 % poškozen. Transekt č.9: Porost: 816D13A Hospodářský soubor: 556 Lesní typ: 5B1 Plocha porostní skupiny: 4,07 ha Věk: 133 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 100 %, SM 2 % Délka transektu: 134 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,62

- 23 -

Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 14 - % poškození dřevin na transektu číslo 9 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

244

120

49 %

smrk ztepilý

5

0

0%

Transekt 9

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

Počet dřevin

Graf č. 9 – Poškození dřevin na transektu číslo 9 Transekt číslo 9 se nachází vedle smrkové kultury, ve které se zvěř ráda zdržuje a ze které vychází za potravou přičemž způsobila škodu okusem na buku lesním ze 49 % ve výškové třídě 90-150 cm. Transekt č. 10: Porost: 822A12 Hospodářský soubor: 551 Lesní typ: 5B1 Plocha porostní skupiny: 4,24 ha Věk: 54 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 45 %, JV 20 %, SM 31 %, MD 4 % Délka transektu: 80 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 2,17 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006

- 24 -

Tab. 15 - % poškození dřevin na transektu číslo 10 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

235

134

57 %

javor klen modřín opadavý

104

73

70 %

23

4

17 %

smrk ztepilý

159

35

22 %

Transekt 10

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

60

70

80

počet dřevin

Graf č. 10 – Poškození dřevin na transektu číslo 10 Na transektu číslo 10 je vysoký počet listnatých a pro zvěř atraktivních dřevin na jednotku plochy, z toho můžeme usuzovat i na vysoké poškození (JV 70 %, BK 57 %). Nejvíce jsou dřeviny poškozeny ve výškové třídě 41-50 cm. Transekt č. 11: Porost: 822A12 Hospodářský soubor: 551 Lesní typ: 5B1 Plocha porostní skupiny: 4,24 ha Věk: 54 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 46 %, JV 46 %, SM 8 %

- 25 -

Délka transektu: 100 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,04 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006


Počet celkem



buk lesní

143

58

41 %

javor klen

142

86

61 %

smrk ztepilý

27

4

15 %

Transekt 11

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

počet dřevin

Graf č. 11 – Poškození dřevin na transektu číslo 11 Na transektu je opět větší poškození listnatých dřevin hlavně javoru (61 %) ve výškové třídě 71-80 cm. Nejmenší poškození je ve výškové třídě do 10 cm. Transekt č. 12: Porost: 821B12 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 5,16 ha Věk: 113 ha % zastoupení dřevin v náletu: BK 100 %

- 26 -

Délka transektu: 134 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,56 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 17 - % poškození dřevin na transektu číslo 12 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

224

43

19 %

Transekt 12

výškové třídy


počet dřevin poš kozených okusem

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

počet dřevin

Graf č. 12 – Poškození dřevin na transektu číslo 12 Transekt číslo 12 se vyznačuje poměrně nízkým poškození buku lesního okusem, buk se zde nachází ve 100 % zastoupení a je to dřevina pro zvěř atraktivní. Transekt č. 13: Porost: 821B12 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 5,16 ha Věk: 113 ha % zastoupení dřevin v náletu: BK 69 %, JV 21 %, SM 10 % Délka transektu: 107 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,03 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006

- 27 -


Počet celkem



buk lesní

227

87

38 %

javor klen

71

44

62 %

smrk ztepilý

33

7

21 %

Transekt 13

výškové třídy


Počet dřevin poškozených okus em

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet dřevin

Graf č. 13 – Poškození dřevin na transektu číslo 13 Na transektu číslo 13 je opět nejvyšší poškození javoru (62 %) ve výškové třídě 91-100 cm. Transekt č. 14: Porost: 821A11 Hospodářský soubor: 411 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 7,64 ha Věk: 111 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 13 %, SM 87 % Délka transektu: 67 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,42 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006

- 28 -


Počet celkem



buk lesní

36

18

50 %

smrk ztepilý

251

46

18 %



výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

60

70

počet dřevin

Graf č. 14 – Poškození dřevin na transektu číslo 14 Na transektu číslo 15 jsem opět zaznamenal větší % poškození buku lesního, i když se zde nachází v menším množství než smrk. Transekt č. 15: Porost: 821A11 Hospodářský soubor: 411 Lesní typ: 4S9 Plocha porostní skupiny: 7,64 ha Věk: 111 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 28 %, HB 58 %, SM 14 % Délka transektu: 20 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 7,17 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006

- 29 -


Počet celkem



buk lesní

119

54

45 %

habr obecný

252

188

75 %

smrk ztepilý

59

41

69 %

Transe kt 15

výškové třídy

počet dřevin bez poškození


121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

60

70

počet dřevin

Graf č. 15 – Poškození dřevin na transektu číslo 15 Transekt číslo 15 se nachází poblíž hlavního krmného zařízení. Hlavním úkolem tohoto transektu je ukázat vliv zvěře na přirozenou obnovu při jejím soustřeďování za potravou. Zvěř se zde v zimním období vyskytuje poměrně často a to je poznat i na přirozené obnově, která se zde vyskytuje. Většina dřevin je poškozena okusem a je jedno zda to jsou dřeviny listnaté nebo jehličnaté. Na transektu číslo 15 je nejvíce poškozen habr obecný (75 %) ve výškové třídě 10-110cm a smrk ztepilý (69 %) ve výškové třídě 1040 cm. Zvěř se za potravou soustřeďuje téměř po celý rok a z toho je patrné, že škody zde vznikají celý rok. Transekt č. 16: Porost: 820B9 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 14,03 ha

- 30 -

Věk: 87 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 84 %, SM 16 % Délka transektu: 33 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 3,71 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 21 - % poškození dřevin na transektu číslo 16 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

309

159

51 %

smrk ztepilý

59

28

47 %

Transe kt 16

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

počet dřevin

Graf č. 16 – Poškození dřevin na transektu číslo 16 Na transektu číslo 16 je poškození buku a smrku na první pohled vyrovnané, ale škody jsou zde okusem vysoké. Transekt č. 17: Porost: 821A11 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 7,64 ha Věk: 111 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 49 %, SM 51 %

- 31 -

Délka transektu: 42 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 1,76 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 22 - % poškození dřevin na transektu číslo 17 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

108

35

32 %

smrk ztepilý

114

32

28 %

Transekt 17

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet dřevin

Graf č. 17 – Poškození dřevin na transektu číslo 17 Transekt číslo 17 se zase vyznačuje nižším poškozením dřevin, které je podle mě opět vztaženo k tomu, že nálet roste ve skupinkách a ne jednotlivě a zvěř má k němu těžší přístup. Transekt č. 18: Porost:821A11 Hospodářský soubor: 451 Lesní typ: 4B1 Plocha porostní skupiny: 7,64 ha Věk: 111 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 49 %, SM 51 % Délka transektu: 94 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,78

- 32 -

Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006


Počet celkem



Buk lesní

110

62

56 %

Smrk ztepilý

111

51

46 %

Transekt 18

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

počet dřevin

Graf č. 18 – Poškození dřevin na transektu číslo 18 Transekt číslo 18 se vyznačuje opět menší hustotou dřevin na jednotku plochy (0,78ks/m2) a to odpovídá i vyšším škodám jak na buku tak smrku. Další příčinou vzniku vysokých škod může být i fakt, že plocha je ve vzdálenosti 150m od krmného zařízení. Transekt č. 19: Porost: 819C11 Hospodářský soubor: 516 Lesní typ: 4B9 Plocha porostní skupiny: 13,02 ha Věk: 106 let % zastoupení dřevin v náletu: Bk 45 %, Sm 55 % Délka transektu: 87 m

- 33 -

Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,84 Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006 Tab. 23 - % poškození dřevin na transektu číslo 19 Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

98

37

38 %

smrk ztepilý

122

40

33 %

Transekt 19 Počet dřevin bez poš kození


výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

počet dřevin

Graf č. 19 – Poškození dřevin na transektu číslo 19 Na transektu číslo 19 jsou škody okusem poměrně nižší. Mohlo by to být větší vzdáleností od krmného zařízení, i když se zvěř zde nachází tak to není v takové hustotě jako u krmných zařízení, a proto zde vznikají škody menší. Transekt č. 20: Porost: 819C11 Hospodářský soubor: 516 Lesní typ: 4B9 Plocha porostní skupiny: 13,02 ha Věk: 106 let % zastoupení dřevin v náletu: BK 33 %, SM 67 % Délka transektu: 74 m Hustota dřevin v přirozené obnově na m2: 0,95

- 34 -

Datum zjišťování škod okusem: 22.4.2006

Tab.24 - % poškození dřevin na transektu číslo 20

Druh dřeviny

Počet celkem



buk lesní

70

30

43 %

smrk ztepilý

142

55

39 %

Transekt 20

výškové třídy



121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet dřevin

Graf č. 20 – Poškození dřevin na transektu číslo 20 Transekt 20 je podobný transektu 19 škody zde jsou vyšší, ale to je dáno zase tím, že je nedaleko smrková kultura.

7.2 Shrnutí výsledků Do shrnutí výsledků bylo umístěno porovnání poškozených dřevin na jednotlivých transektech a poškození dřevin podle výškových tříd.

- 35 -

% zastoupení dřevin 60

54

50 35

%

40 30 20 5

4

javor

habr

10

1

1

modřín

jedle

0 buk

smrk

Graf č. 21 – Celkové zastoupení dřevin na 20 transektech Na následujícím grafu je vidět celkové poškození dřevin na jednotlivých transektech. Největší poškození je na transektu číslo 8 ( 69 % ) a nejmenší na transektu číslo 2 ( 10 % ). 80

69

70

% poškození

60

58

54

53

50

66 51

48 47 47

42

37

40

30

26

30

19

20

35

40

22

11

10

10

51

0 1

2

3 4

5 6

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 číslo transektu

Graf č. 22 - Celkové poškození dřevin na jednotlivých transektech Na grafu č. 23 je patrné, že buk je poškozován okusem ve všech výškových třídách velmi často a poškození je poměrně vysoké.

- 36 -

% poškození

80 60

69 71

69 59

56

53

49

57 41

32

40

50 38

56

51

45

32

38

43

19

20 0

0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

číslo transektu

Graf č. 23 - Poškození buku na jednotlivých transektech

Porovnání poškození buku

výškové třídy

Počet dřevin nepoškozených

Počet dřevin poškozených

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

50

100

150

200

250

300

350

400

počet dřevin

Graf č. 24 – Porovnání poškození buku podle výškových tříd Smrk je pro zvěř méně atraktivní dřevina než buk, proto je poškozován méně jak je patrné z grafu č. 25.

% poškození

80

69

70 60 50 40 30 20

47

21

17

10 0

22 12 14

0,6 0 1

2

3

4

5

6

0

0

7

8

21

15

0

46 28

33

39

18

0

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 číslo trans ektu

Graf č. 25 - Poškození smrku na jednotlivých transektech

- 37 -

Poškození smrku je převážně v malých výškových třídách, ve vyšších třídách tj. nad 120 cm je většinou už odrostlý působení škodám zvěří a pro zvěř tak neatraktivní. Porovnání poškození smrku Počet nepoškozených dřevin


výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

počet dřevin

Graf č. 26 – Porovnání poškození smrku podle výškových tříd

Javor je pro zvěř velmi atraktivní dřevinou a je často poškozován dokonce i ve výškových třídách nad 150 cm.Nejvíce je poškozován ve výškové třídě nad 120 cm ( 100 %) a nejméně naopak ve výškové třídě do 10 cm ( 0 % ). Porovnání poškození jav oru

výškové třídy

Počet dřevin nepoškozených

Počet poš kozených

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

počet dřevin

Graf č. 27 – Porovnání poškození javoru podle výškových tříd

- 38 -

50

Habr je také atraktivní dřevinou pro zvěř. Největší poškození je patrné ve výškové třídě od 60 do 100 cm. Porovnání poškození habru Počet dřevin bez poškození


výškové třídy

121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

10

20

30

40

50

60

počet dřevin

Graf č. 28 – Porovnání poškození habru podle výškových tříd

Jedle je dřevina, u které bylo zaznamenáno největší % poškození ve výškových třídách v rozpětí 0-60 cm. Porovnání poškození jedle

výškové třídy

Počet nepoškozených dřevin


121-130 81-90 41-50 0-10 0

5

10

15

20

25

poče t dřevin

Graf č.29 – Porovnání poškození jedle podle výškových tříd

- 39 -

30

U modřínu je největší poškození zvěří způsobeno hlavně vytloukáním. Nejvíce jsou poškozeny dřeviny ve výškové třídě 61-70 cm. Porovnání poškození modřínu

výškové třídy

Počet nepoškozených dřevin


121-130 91-100 61-70 31-40 0-10 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

počet dřevin

Graf č.30 – Porovnání poškození modřínu podle výškových tříd Z mého pozorování je patrné, že největší škody vznikají na jedli bělokoré. Jedle je celkově nejvíce poškozovanou dřevinou. Může to být zapříčiněno jejím nízkým zastoupením na transektech a vysokou atraktivitou pro zvěř. Z celkového počtu 46 kusů, které se vyskytovaly na transektech jich bylo 44 (96 %) poškozeno. Nejvíce trpí okusem terminálního pupenu a nejsou výjimky kdy má poškozeny i boční terminály. Modřín opadavý je dřevina, která není tak ničena okusem jako vytloukáním hlavně srnčí zvěří. U listnatých dřevin jako je buk lesní, javor klen a habr obecný jsem pozoroval více fází období kdy dochází k poškození. První fáze poškození nastává v zimním období. Zvěř ničí dřeviny okusem terminálního pupenu, do jaké výškové třídy dřeviny se toto poškození dostane závisí na výšce sněhové pokrývky a druhu zvěře, který okus způsobí. Toto poškození má z hlediska vývoje dřeviny největší vliv na další růst. Další poškození nastává v jarním období, je to druhá fáze kdy jsou dřeviny silnou mírou poškozovány, ale s poškozením se dřevina vyrovná lépe než v první fázi. Třetí fáze nastává v letním období, kdy zvěř poškozuje asimilační orgány (listy). Působí poškození se kterým se dřevina vyrovná nejlépe.

- 40 -

% nepoškozených dřevin

% poškozených dřevin

120

96

% poškození

100 80 60

75

64

81

74

50 50 36

40

26

25

20

19 4

0 buk

javor

habr

modřín

smrk

jedle

dřeviny

Graf č. 31 - Celkové poškození dřevin Míra poškození dřevin závisí i na výškové třídě dřevin ve které se nachází, to nám ukazuje následující graf. Celkové poškození dřevin podle výškových tříd

počet dřevin

Počet dřevin poškozených

Počet dřevin nepoš kozených

800 600 400 200 0 20 3 0 40 50 6 0 7 0 80 9 0 0 0 10 10 40 30 20 50 0 - 1 1- 2 1- 3 1- 41- 51- 6 1- 7 1- 81- 1-1 1 -1 1 -1 1-1 1-1 1 -1 9 1 0 1 1 12 13 1 4

výškové třídy

Graf č. 32 - Poškození podle výškových tříd Je z něj patrné, že nejvíce jsou poškozeny dřeviny, ke kterým má zvěř nejlepší přístup, tzn. ty ve výškové třídě 20-90cm. Je to způsobeno většinou tím, že nejsou pokryty sněhovou pokrývkou a zvěř se k ním bez potíží dostane. Vzhledem k tomu, že poškození okusem je poměrně vysoké (41%dřevin) tak nálet poškozený zvěří odrůstá a vznikají z něj zajištěné nárosty a ty jsou už odrostlé působení škodám zvěří. Honitbu Májová tvoří 514 ha lesa a 31 ha ostatních ploch, ale nejedná se o pastevní plochy, na kterých by se spárkatá zvěř mohla dostatečně uživit, aby nezpůsobovala škody na přirozené obnově.

- 41 -

8. Diskuse 8.1 Atraktivita dřevin Zvěř působí největší škody na dřevinách, které jsou pro ni nejvíce atraktivní a nejlépe přístupné. Z pozorování je patrné, že největší škody vznikají na jedli bělokoré ( 96 % ). Jedle je celkově nejvíce poškozovanou dřevinou. Vysoké poškození jedle bělokoré dokládá i celá řada dalších autorů, například PAULENKA (1986,1991), MOTTA & QUAGLINO (1989), EIBERLE & BUCHER (1989) a mnozí další. Jedle zde roste ve směsi i s jinými dřevinami, které jsou pro zvěř velmi atraktivní např. habr obecný, javor klen, buk lesní a dokonce i přes tuto skutečnost je jedle nejvíce poškozována zvěří. Výsledky jsou dokonce takové, že jedle je poškozována o 46 % více než buk lesní a o 77 % více než smrk. Při pochůzce porosty bylo zjištěno, že na jedli je vyvíjen takový tlak zvěří, že nedochází k jejímu samovolnému odrůstání. Většina jedlí trpí okusem terminálního a bočních výhonů což způsobuje zpomalení růstu a často je poškození tak vysoké, že způsobí odumření dřeviny jak uvádí např. PERKO (1983), ČERMÁK (2000), KONOPÁČ(2001), proto je důležité jedli chránit a tím škodám zvěří zabránit. Nejčastěji je jedle chráněna v oplocení jak uvádí KONOPÁČ (2001), zde jedle odrůstá a není poškozena. Při pochůzce však takové oplocení s jedlí z přirozené obnovy nebylo nalezeno a tudíž nemohlo dojít k porovnání. Další nejvíce poškozovanou dřevinou je habr obecný ( 75 %). Jak uvádí celá řada autorů (Picard a kol., 1993), nejvíce je habr poškozován okusem srnčí zvěří. Habr se nacházel pouze na transektu číslo 15, který je nedaleko krmného zařízení (100 m) to může být důvod proč je poškození okusem tak vysoké. Na javoru bylo poškození (64 %) poškození bylo vysoké především kvůli tomu, že transekty, na kterých se javor nachází jsou poměrně daleko od krmných zařízení, zvěř zde má klid, a proto dochází k vysokému poškození javoru, který je pro zvěř velmi atraktivní ČERMÁK (2004). Buk jako dřevina pro zvěř méně atraktivní, než habr, nebo javor je zvěří rovněž poškozován ( 50 % ). Toto poškození převyšuje kritické hodnoty (20 %), které stanovili MRKVA a ČERMÁK (2003) pro méně atraktivní dřeviny. Na ostatních dřevinách, které se na transektech nachází smrk ( 19 %) a modřín ( 26 %) jsou škody poměrně nízké. Škody vznikají převážně v místech, kde se zvěř ráda soustřeďuje.

- 42 -

Jak již bylo zjištěno tak největší škody nastaly na transektu číslo 8 ( 69 %) a na transektu číslo 15 ( 66 %) z toho je patrné, že zvěř způsobuje největší škody v okolí krmných zařízení a v místech možná co nejvíce vzdálených od krmných zařízení, tam kde je klid a dostatek přirozené obnovy. Z grafu číslo 32 je patrné, že největší poškození bylo způsobeno ve výškové třídě 61-70 cm.

- 43 -

9. Závěr Na 20 transektech, u kterých jsem zjišťoval poškození zvěří jsem zjistil následující údaje. Celkem se zde nachází 6066 kusů jedinců převážné hospodářských dřevin v zastoupení (BK 54%, JV 5%,HB 4%, SM 35%,MD 1%, JD 1%). Nejvíce kusů bylo poškozeno u buku lesního celkem 1654 jedinců, dále smrk ztepilý 1715 kusů jedinců, 203 kusů javoru klenu, 188 kusů habru obecného, 44 kusů jedle bělokoré a 10 kusů modřínu opadavého. Celkem je poškozeno 41% dřevin z celkového počtu. Podle transektů se škody nejvíce nacházely v okruhu krmných zařízení do 300 m. Další poškození bylo shledáno v okolí ochozů zvěře, které směřovaly ke krmným zařízení a na stávaništích zvěře.V honitbě Májová je proto důležité umístit krmná zařízení do porostů, které jsou odrostlé působení škodám zvěří tzn. porosty okolo 60 let, které nejsou v blízkosti dospělých porostů, kde se nevyskytuje přirozená obnova, nebo v okolí ať už zajištěných, nebo nezajištěných kultur, kde by zvěř mohla způsobovat škody na dřevinách. Cílem každého lesníka je vypěstovat co nejkvalitnější smíšené porosty za co možná nejnižší vložené náklady. V současné době vládne trend využít co nejlépe přirozenou obnovu a tím dosáhnout co nejnižších nákladů na obnovu nových porostů. Vzhledem ke stoupajícím cenám lidské práce, nepřízni počasí a vysokým cenám za sazenice se náklady na obnovu porostů značně sníží. Cílem je vytvářet druhově,

věkově a

prostorově

diferencované porosty s vyšším zastoupením

melioračních a zpevňujících dřevin, které budou odolávat negativním jak biotickým tak abiotickým vlivům a vnášet do porostů dřeviny, které jsou zde zastoupeny v malé míře například jedli. Úkolem této bakalářské práce je zjistit míru poškození okusem na přirozené obnově ve vyznačených transektech v honitbě Májová. Výsledkem je ukázat jaký vliv má spárkatá zvěř na přirozenou obnovu. Jak již víme stavy zvěře jsou zde limitujícím faktorem a proto byla provedena ochranná opatření, která mají škody snížit, nebo jim úplně zabránit. Mezi některá ochranná opatření patří: -

snížení stavu zvěře na požadovanou úroveň, jedná se především o zvěř daňčí, která se zde v posledních letech nebezpečně rozrostla, chovat ji na úrovni normovaných stavů a v odpovídajícím poměru pohlaví, a proto bylo požádáno o snížení stavů především majitelem honitby LČR

- 44 -

-

použití vhodných prostředků jak biologických, tak mechanických, nebo chemických proti škodám působených zvěří

-

zajištění zvěři v honitbě klidu s dostatkem vhodných přikrmovacích zařízení, které budou v honitbě správně rozmístěny tzn. v porostech kde zvěř může páchat jen minimální škody

-

zajistit zvěři dostatek kvalitního krmiva ať už době nouze, nebo i během celého roku, aby neměla snahu poškozovat porosty z přirozené obnovy

-

chovat zvěř s dobrým zdravotní stavem a lov provádět podle myslivecké Musíme si uvědomit, že zvěř která žije v lese bude přirozenou obnovu přijímat stále, a to i když splníme všechna ochranná a preventivní opatření, protože tím ty škody můžeme jen snížit. Zastavit je můžeme jen v případě, když zvěř vystřílíme což je až ta poslední věc kterou bychom mohli udělat, protože naším úkolem je se zvěří hospodařit a zachovat ji budoucím generacím.

- 45 -

10. Summary The influence of the browsing on nature recovery in district Májová was monitored in 2006. As the research has shown the nature regeneration is damaged by animals at 41%, the biggest damage was observed on species which are attractive for animals – there are mostly fir, beech, hornbeam and maple. Damage of spruce is still acceptable while there is no doubt that there is high damage of firs. Spruce is thanks to its attractive and low toleration extremely endangered by browning as more as the nature recovery is more precious. We have still to pay extreme attention to protection of spruce rejuvenation and correction of young animals in areas where is the spruce recovery our aim. The current situation is critical at a number of places and if we do not take efficient measures in order to decrease browsing damage of spruce last mother trees will lose and following regeneration won’t be possible. Browning of trees still remains significant factor limiting nature progress of forest ecosystems. Damage of spruce is still acceptable. Level of this damage depends on growing up of nature recovery followed by creation new growth. Despite of appearing new sweep number of trees will be decreased and substitution of species will be changing. At the end of the bachelor’s study are introduced some precautions which should partly eliminated the damage at the request level. Regarding that district Májová is rented and owned by LČR LS Bystřice pod Hostýnem I recommend sufficient cooperation between owner and user of the district.

- 46 -

10. Souhrn V roce 2006 byl v honitbě Májová zjišťován vliv okusu na přirozenou obnovu spárkatou zvěří. Výsledky ukázaly, že přirozená obnova je zvěří poškozena z 41%, největší poškození je zjišťováno na dřevinách, které jsou pro zvěř atraktivní je to hlavně jedle, buk, habr a javor. Poškození smrku je ještě přijatelné, zatímco vysoké poškození jedle okusem je nezpochybnitelné. Jedle je, díky své atraktivitě a nízké toleranci, okusem enormně ohrožena, tím více, čím je dnes její přirozená obnova vzácnější. Ochraně jedlového zmlazení a úpravě stavů zvěře v oblastech, kde je obnova jedle naším cílem, musí být proto nadále věnována mimořádná pozornost. Současná situace je na řadě lokalit kritická, nepřijme-li v dohledné době skutečně účinná opatření pro snížení devastace jedlové obnovy zvěří, zmizí poslední mateřské stromy a další přirozená obnova již nebude možná. Okus dřevin zůstává na řadě území významným faktorem omezujícím přirozený vývoj lesních ekosystémů. Míra tohoto poškození je závislá na odrůstání přirozené obnovy a následně i vzniku nových porostů. I přes stále se objevující nový nálet se početnost dřevin bude snižovat a zastoupení jednotlivých druhů měnit. V závěru bakalářské práce jsou uvedena některá opatření, které by měly škody alespoň částečně snížit na požadovanou úroveň. Vzhledem k tomu, že honitba Májová je pronajatá a vlastníkem jsou LČR LS Bystřice pod Hostýnem tak doporučuji dostatečnou spolupráci mezi majitelem a uživatelem honitby.

- 47 -

11. Literatura AMMER, CH., 1996. Impact of ungulates on structure and dynamics of natural regeneration of mixed mountain forests in the Bavarian Alps. Forest Ecology and Management, 88: 45–53. BERNHART, A., SCHUSTER, E., 1990. Entwicklung der Bestockung im Bergwald Oberbayerns seit 1860. In Zustand und Gefahrdung des Bergwaldes: Ergebnisse eines Rundgespraches 21. April 1989, Forstwissenschaftliche Forschungen , 40: 19-29. BURRSCHEL, P., EL KATEB, H., HUSS, J., MOSANDL, R., 1985. Die Verjűngung im Bergmischwald. Forstwes. Cbl. 104: 65–100. CONNOR, K.J., BALLARD, W.B., DILWORTH, T., MAHONEY, S., ANIONS, D., 2000. Changes in structure of a boreal forest community following intense herbivory by moose. Alces, 36: 111–132 ČERMÁK, P., GRUNDMANN, P., 2006: Effects of browsing on the condition and development of regeneration of trees in the region of Rýchory (KRNAP). Acta univ. Agric.et silvic. Mendel.Brun. (Brno), LIV(1):7-14. ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003: Browning damane to broadleaves i some national nature reserves in 2000-2001. ČERMÁK, P., 1998: Vliv sudokopytníků na lesní ekosystémy Moravy, LesnictvíForestry 1998, 44:6, 278-287. Ekológia (Bratislava), 22 (4): 394-403 ČERMÁK, P., MRKVA, R.: Poškození listnatých dřevin okusem ve vybraných národních přírodních rezervacích v letech 2000-2001.Ekológia (Bratislava),Vol., No., 2003 ČERMÁK, P., 2000. Vliv sudokopytníků na dřeviny vybraných lesních ekosystémů Moravy. Disertační práce: FLD MZLU v Brně, 2000. 156 s. ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003: Okus semenáčků v honitbě. Monitorování okusu semenáčků v honitbě jako podklad pro plánování a kontrolu početnosti spárkatých přežvýkavců. Lesnická práce,82(1): 40-41. ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2006: Effects of game on the condition and development of natural regeneration in the National Nature Reserve Vrapač (Litovelské Pomoraví). Journal of Forest Science.

- 48 -

EDENIUS, L., DANELL, K., BERGSTRÖM, R., 1993. Impact of herbivory and competition on compensatory growth in woody plants: winter browsing by moose on Scots pine. Oikos, 66: 286–292. EIBERLE, K., 1989. Über den Einfluss des Wildverbisses auf die Mortalität von jungen Waldbäumen in der oberen Montanstufe. Schweiz. Z. Forstwes, 102: 1031–1042. EIBERLE, K., BUCHER, H., 1989. Interdependenzen zwischen dem Verbiss verschiedener Baumarten in einem Plenterwaldgebiet. Zeitschrift fur Jagdwissenschaft, 35, 4: 235-244. EIBERLE, K., HOLENSTEIN, B., 1985. Angebot und Nutzung der Verbisspflanzen durch das Reh in unterschiedlichen Plenterwaldtypen. Cbl. Ges. Forstwes, 102: 117– 133. EIBERLE, K., NIGG, H., 1987. Grundlagen zur Beurteilung des Wildverbisses im Gebirgswald. Schweiz. Z. Forstwes., 138: 747–785. FIŇDO, S., 1992. Tolerancia drevín na poškodzovanie odhryzom. Lesnictví–Forestry, 38, 5: 379–390. FIŇDO, S., ŽILINEC, M., 1993. Vplyv simulovaného zimného odhryzu na vývoj niektorých lesnícky významných drevín. Folia Venatoria, 23:37–50. GILL, R.M.A., 1992. A review of damage by mammals in north temperate forests, 1. Deer. Forestry, 65: 145–169. GLOSER, J. Problematika poškozování lesa zvěří a možnosti systémového řešení.Lesnická práce,1996, č. 6. s.219-220. HEROLDOVÁ, M., 1997: Trophic niches of three ungulate species in the Pálava Biosphere Reserve. Acta scientarium Naturalium Academiae Scientarium Bohemicae Brno, XXXI Nova series 1997, 1, p.13-52. HOLIŠOVÁ, V., OBRTEL, R., KOŽENÁ, I., 1986: Seasonal variation in the diet of field roe deer ( Capreolus capreolus ) in southern Moravia. Folia Zoologica, 35, 2, p.97-115. HROMAS, J., 1995: Myslivecké možnosti ovlivňování škod působených zvěří na lese. Sbor. Škody zvěří a jejich řešení..Brno, MZLU, FLD.45-48. KONOPÁČ, J., 2001. Únosné stavy zvěře a přirozená obnova jedle bělokoré. Lesnická práce, 8/2001: 357.

- 49 -

MISCICKI, S., ZUREK, Z., 1995. Inwentaryzacja odnowienia lasu i jego uszkodzen przez jeleniowate w Gorczanskim parku narodowym. Sylwan,139, 10: 53-69. MOTTA, R., 1996. Impact of wild ungulates on forest regeneration and tree composition of mountain forests in the western Italian Alps. Forest Ecology and Management, 88: 93–98. MOTTA, R., QUAGLINO, A., 1989. Sui danni causati dalla fauna selvatica ai popolamenti forestali in alta valle di Susa (TO). Italia Forestale e Montana, 44, 4: 241260 MRKVA, R.(ed), 1995: Škody zvěří a jejich řešení. Sborník referátů.FLD MZLU v Brně. 124 s. MRKVA, R., Postavení zvěře v přírodě blízkém lesním hospodářství-I.část. Lesnická práce, 1997, č. 8. s. 294-296. MRKVA, R.,Postavení zvěře v přírodě blízkém lesním hospodářství-II část. Lesnická práce, 1997, č.9. s. 346-347. NOVÁK, R., Zvěř kontra les trochu jinak. Lesnická práce,1996, č.6. s. 221-222 PAULENKA, J., 1986. Vplyv poľovnej zveri na odolnostný potenciál mladých lesných porastov. Folia Venatoria, 16: 31–50. PAULENKA, J., 1991. Poškodenie odrastených lesných porastov zverou. Lesnictví, 37, 8–9: 739–749. PERKO, F., 1983. Bestimmung des höchstzulässigen Verbissgrades am Jungwuchs. Schweiz. Z. Fortswes. 134: 179–189. PICARD, J.F., BOISAUBERT, B., MAILLARD, D., MAIRE, M.H., 1993: Dynamique de l’abroutissement du au chevreuil ( Capreolus capreolus L.) dans une hetraie-chenaie calcicole (Foret de Haye, Meurthe-et-Moselle). Revue Forestiere Francaise, 45, 5, p.525-538. PLAŇANSKÝ, K., 1995: Řešení škod zvěří z pohledu mysliveckého hospodáře. Sbor. Škody zvěří a jejich řešení. Brno, MZLU, FLD: 63-66 POTVIN, F., BEAUPRÉ, P., LAPRISE, G., 2003. The eradication of balsam fir stands by white-tailed deer on Acosti Island, Québec: A 150-year process. Écoscience, 10, 4: 487–495. REIMOSER, F., GOSSOW, H., 1996. Impact of ungulates on forest vegetation and its dependence on the silvicultural system. Forest Ecology and Management, 88: 107–119.

- 50 -

SCHORI, G., 1997. Wildverbiss und Wildschadenverhütung in einem Jagdrevier des solothurnischen Mittelandes. Schweizerische Zeitschrift für Forstwesen, 148, 7: 525– 532. SENN, J., SUTER, W., 2003. Ungulate browsing on silver fir (Abies alba) in the Swiss Alps: belief in search of supporting data. Forest Ecology and Management, 95: 151– 164. SUCHANT, R., BARITZ, R., ARMBRUSTER, F., 2000. Werden Wildlinge weniger verbissen? AFZ, 5: 251–254. SZUJECKI, A., 1980. Ekologia owadów leśnych, Warszawa In STOLINA, M. et al., 1985. Ochrana lesa. Príroda, Bratislava, 480 s. THOMPSON, I.D., CURRAN, W.J., 1993. A reexamination of moose damage to balsam firwhite birch forests in central Newfoundland – 27 years later. Canadian Journal of Forest Research, 23: 162–171.

URBÁNEK, K., Poškozování kultur srnčí zvěří v Jistebnické vrchovině. Lesnická práce, 1997, č. 8. s. 297-298 ZABLOUDIL, F., 1996: Zůstane zvěř jako přírodní bohatství? Sbor. Z konf. Zvěř jako přírodní bohatství (spravování zvěře ve zvláště chráněných územích). Brno, MZLU,FLD: 37-39 ZATLOUKAL, V., 1995: Lesní hospodářství a myslivost. Sbor. Škody zvěří a jejich řešení.Brno, MZLU, FLD: 17-23.

- 51 -

52

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. ( LS Bystřice pod Hostýnem )

Recommend Documents