Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
VÝZKUM ÚČINNOSTI SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO ODPADU NA ÚROVNI REGIONU
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2008
Bc. Jan Horák
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Výzkum účinnosti separovaného sběru komunálního odpadu na úrovni regionu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně, dne 19. května 2008 Podpis
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucí své diplomové práce doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. a dalším, kteří mi svou pomocí či cennou radou přispěli k vypracování této diplomové práce.
ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá výzkumem účinnosti separovaného sběru komunálních odpadů na úrovni regionu, konkrétně na území statutárního města Zlín. Cílem této práce je shrnout existující způsoby separace odpadů, především biologicky rozložitelných komunálních odpadů, a zhodnotit účinnost separace těchto odpadů. Hlavní myšlenkou této práce je redukce tvorby odpadů, jejich dostatečná separace a následné využití, jenž by vedlo ke zmenšování množství bioodpadů ukládaných na skládky podle Směrnice EU 1999/31/EC. Dalším cílem této práce je tedy zjistit, zda je sledovaný region schopen dodržet cíle, které tato směrnice udává.
Klíčová slova: biologicky rozložitelný komunální odpad, separovaný sběr, komunální odpad, směrnice 1999/31/EC
ABSTRACT This thesis deals with research of effectivity of municipal waste’s separated collection on the level of region, concretely on the area of corporal city of Zlín. The goal of this thesis is summary of existing methods of waste separation, first of all the biological degradable municipal waste, and evaluation of effectivity of this waste separation. Main idea of this thesis is reduction of waste’s production, its sufficient separation and subsequential usage which would lead to reduction of biological waste’s amount deposited in the landfills according to the direction of EU 1999/31/EC. So the next goal of this thesis is discovery if the monitored region is able to comply the goals stated in this direction.
Key words: biological degradable municipal waste, separated waste collection, municipal waste, direction 1999/31/EC
Obsah 1.
Úvod....................................................................................................................................8
2.
Cíl práce............................................................................................................................10
3.
Přehled platné právní úpravy ČR......................................................................................11
4.
5.
3.1.
Plán OH ČR (197/2003) ...........................................................................................12
3.2.
Zákon o odpadech (185/2001) ..................................................................................15
3.3.
Zákon o obalech........................................................................................................16
3.4.
Vyhláška č. 294/2005 ...............................................................................................17
3.5.
Obecně závazná vyhláška č. 10/2007 .......................................................................17
3.6.
Obecně závazná vyhláška č. 2/2007 .........................................................................18
3.7.
Přehled některých platných norem v oblasti BRO....................................................20
3.8.
Připravovaná legislativa ČR .....................................................................................20
Legislativa EU ..................................................................................................................21 4.1.
Směrnice Rady EU 1999/31/EC ...............................................................................21
4.2.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002 ...........................................22
4.3.
Další legislativa EU ..................................................................................................23
Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO).........................................................24 5.1.
Definice BRKO.........................................................................................................24
5.1.1.
Odpad z kuchyní a jídelen ...................................................................... 24
5.1.2.
Odpad ze zahrad...................................................................................... 25
5.1.3.
Zahradní versus kuchyňský odpad.......................................................... 26
5.1.4.
Odpad z údržby zeleně............................................................................ 27
5.2.
Problematika BRKO .................................................................................................27
5.2.1. 5.3. 6.
Skleníkové plyny .................................................................................... 28
Problematika nakládání s BRKO..............................................................................28
Ostatní separovaný KO.....................................................................................................29 6.1.
Separovaný papír a lepenka ......................................................................................29
6.2.
Separované sklo ........................................................................................................30
6.3.
Separované plasty .....................................................................................................30
6.4.
Další separovaný KO ................................................................................................31
6.4.1.
Separované kovy..................................................................................... 31
6.4.2.
Separované nápojové kartony................................................................. 31
6.4.3.
Údaje společnosti EKOKOM, a.s. .......................................................... 31
7.
Metody separovaného sběru BRKO .................................................................................32 7.1.
Prevence vzniku odpadů ...........................................................................................33
7.2.
Extenzivní oddělený sběr..........................................................................................34
7.3.
Intenzivní oddělený sběr...........................................................................................35
7.4.
Odvoz ze zahrady......................................................................................................35
7.5.
Donáškový systém ....................................................................................................35
7.6.
Sběr dům od domu....................................................................................................36
7.7.
Svoz separovaného sběru BRKO..............................................................................36
7.8.
Účinnost třídění.........................................................................................................37
7.8.1. 7.9.
8.
9.
Informovanost obyvatel .......................................................................... 38
Možnosti využití separovaného BRKO ....................................................................38
7.9.1.
Kompostování......................................................................................... 38
7.9.2.
Anaerobní digesce................................................................................... 39
7.9.3.
Mechanicko – biologická úprava ............................................................ 40
Systémy nakládání s BRKO .............................................................................................42 8.1.
Nakládání s BRKO dle směrnice 99/31/EC..............................................................42
8.2.
Vývoj separace BRKO..............................................................................................43
8.3.
Separace BRKO v Evropě ........................................................................................44
8.4.
Současný stav sběru BRKO v ČR.............................................................................44
8.4.1.
Pilotní projekt v Praze............................................................................. 45
8.4.2.
Pilotní projekt v Uherském Hradišti ....................................................... 46
8.4.3.
Pilotní projekt ve Zlíně ........................................................................... 47
Charakteristika zpracovávaného regionu..........................................................................52 9.1.
Základní údaje statutárního města Zlín.....................................................................52
9.2.
Systém odpadového hospodářství SMZ ...................................................................54
9.3.
Třídění komunálních odpadů na území SMZ ...........................................................55
9.3.1.
Mobilní svozy odpadů na území SMZ.................................................... 57
9.4.
Skládka komunálního odpadu...................................................................................58
9.5.
Spalování odpadů......................................................................................................59
9.6.
Zpracování biologicky rozložitelných (komunálních) odpadů na území SMZ ........59
10. Produkce odpadu na území SMZ......................................................................................62 10.1.
Plán odpadového hospodářství statutárního města Zlín ...........................................62
10.2.
Výzkum účinnosti separovaného sběru KO..............................................................66
10.2.1.
Produkce komunálního odpadu .............................................................. 67
10.2.2.
Produkce skla.......................................................................................... 69
10.2.3.
Produkce plastů....................................................................................... 70
10.2.4.
Produkce papíru a lepenky...................................................................... 72
10.2.5.
Produkce kovů ........................................................................................ 73
10.2.6.
Produkce BRKO ..................................................................................... 74
10.2.7.
Porovnání BRKO se směrnicí 99/31/EC – cíl a skutečnost.................... 75
10.3.
SWOT analýza..........................................................................................................77
10.3.1.
Vyhodnocení SWOT analýzy ................................................................. 78
11. Diskuze .............................................................................................................................80 12. Závěr .................................................................................................................................81 13. Použité zdroje a literatura .................................................................................................82 Seznam zkratek .........................................................................................................................86 Seznam tabulek .........................................................................................................................87 Seznam obrázků........................................................................................................................87 Seznam grafů ............................................................................................................................88 Příloha.......................................................................................................................................89
1.
Úvod V dnešní době se životní prostředí stává předmětem mnoha diskuzí nejen na
místní či regionální úrovni, ale i na úrovni mezinárodní. Doby gigantického rozvoje průmyslu a průmyslových odvětví jsou pryč a s nimi snaha dosáhnout maximální prosperity bez ohledu na důsledky, které ohrožují či poškozují stav životního prostředí a zdraví lidí, živočichů i rostlin. Svědčí o tom také řada českých, evropských a světových legislativních nařízení, protokolů a smluv zajišťujících a pro zúčastněné státy zavazujících, že budou postupovat v souladu s nimi a tím zajistí zlepšení či úplné zastavení procesů ze všech odvětví lidské činnosti, které by vedly k nerovnováze v přírodě. Součástí této snahy je také redukce a využití odpadů, které vznikají při téměř veškeré lidské činnosti, a množství těchto odpadů se neustále zvyšuje. Jelikož snížit objem produkovaných odpadů je v současné době rozvojových zemí prakticky nemožné, je hlavním úkolem odpadového hospodářství zajistit využití odpadů i proto, že zásoby přírodních zdrojů se pomalu ztrácejí a je nezbytně nutné nalézt nové technologie, jež by nahradily dosud využívané, jako například využití bioplynu z bioodpadů apod. K využití odpadů je však zapotřebí jejich správná a kvalitní separace. Ta by se měla uskutečňovat již při vzniku odpadů, čili u původce odpadů. Asi největším problémem odpadového hospodářství a odpadů samotných je právě vznik bioodpadů. Tyto odpady jsou nestabilní, rozkládají se již u původce a mohou tím způsobit kromě estetických i řadu zdravotních problémů. Kromě toho při uložení na skládku mění svůj objem, destabilizují tak těleso skládky a velkou měrou přispívají vznikem metanu a oxidu uhličitého ke skleníkovému efektu, způsobujícímu globální oteplování. Vstupem České republiky do Evropské Unie jsme se zavázali ke snížení ukládaného množství bioodpadů na skládky podle nařízení EU 1999/31/EC. Součástí politiky ČR je i vypracování Plánu odpadového hospodářství a stanovení cílů, které dále povedou ke zlepšování přístupu v problematice odpadů. Tím, že budeme využívat odpady a hlavně bioodpady, můžeme vyřešit více problémů najednou, tedy snížíme produkci bioodpadů a zároveň navrátíme živiny do půdy, obohatíme půdu a zlepšíme tak i její vlastnosti. Zároveň se vyvarujeme vzniku skleníkových plynů, které v podobě uhlíku zůstanou v kompostovaném materiálu,
8
budou uloženy do půdy a nebudou tak škodit životnímu prostředí. Navíc můžeme bioodpad a produkty z něj využít energeticky a zlepšit i ekonomickou stránku věci. Abychom tedy byli schopni redukovat množství odpadů ukládaných na skládky, musíme zajistit jejich kvalitní a zodpovědnou separaci již na úrovni obce. Bez zapojení občanů to však již v dnešní době nepůjde. Proto je zapotřebí občany správně motivovat, ale i nabídnout jim takový systém separace, který bude schopný splnit tyto právní požadavky.
9
2.
Cíl práce Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit účinnost separovaného sběru
komunálního odpadu na úrovni regionu, a to především biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Svůj výzkum jsem prováděl na území statutárního města Zlín v Technických službách Zlín, které mají nakládání s odpady v tomto regionu na starosti. Zároveň jsem chtěl zhodnotit právní prostředí separace odpadů a zanalyzovat situaci odpadového hospodářství v tomto regionu. Tato práce by měla být použitelná rovněž pro potřeby Technických služeb Zlín.
10
3.
Přehled platné právní úpravy ČR
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, novelizován zákonem č. 314/2006 Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, novelizován zákonem č. 25/2008 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, novelizován zákonem č. 444/2005 Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, novelizován zákonem č. 100/2001 Zákon č. 565/1990 Sb. České národní rady o místních poplatcích, novelizován zákonem č. 270/2007
Vyhláška č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady a Sdělení odboru odpadů MŽP ke specifikaci skupin kompostovatelných odpadů s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady, novelizována vyhláškou č. 353/2005
Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu
Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), novelizována vyhláškou č. 168/2007
Vyhláška ministerstva životního prostředí č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, novelizována vyhláškou 502/2004
Vyhláška č. 115/2002 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly
Vyhláška č. 117/2002 Sb. o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence, novelizovaná vyhláškou č. 641/2004
Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR
11
Obecně závazná vyhláška č. 10/2007, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
Obecně závazná vyhláška č. 2/2007, kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, systém nakládání se stavebním odpadem a podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů
3.1.
Plán OH ČR (197/2003)
Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady V zájmu dosažení cíle vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území: a) vytvořit podmínky pro dobudování celostátní sítě zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady b) navrhovat nová zařízení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami jako nedílnou součást integrovaného systému nakládání s odpady na daném území c) využívat stávající zařízení, která vyhovují požadované technické úrovni d) podpořit výstavbu zařízení, u kterého bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jeho provozování na celostátní úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení po předběžném projednání s kraji e) upřednostňovat při výběru projektů odpadového hospodářství, projekty infrastruktury pro odvozový systém sběru tříděného komunálního odpadu před ostatními projekty nakládání s odpady f) požadovat ekonomickou rentabilitu navrhovaného zařízení vzhledem ke kapacitě a provozu zařízení za daných podmínek financování investice a provozu g) zapracovat postupně požadavky na vytváření sítě zařízení do souboru výstupů územního plánování jako důležitý podklad pro rozhodování o dalším rozvoji zejména průmyslových zón h) neohrožovat provozem zařízení a dopravou odpadů lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí i) nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků j) nepodporovat výstavbu nových skládek odpadů ze státních prostředků
12
k) stanovit podmínky pro materiálové využívání odpadů v jiných vhodných zařízeních, která nejsou vedena jako zařízení na využívání odpadů ve smyslu zákona l) zajistit tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu prostřednictvím dostatečně četné a dostupné sítě sběrných míst, za předpokladu využití existujících systémů sběru a shromažďování odpadů, a pokud je to možné, i systémů sběru vybraných výrobků, které jsou zajišťovány povinnými osobami tj. výrobci, dovozci, distributory m) zajistit potřebné kapacity pro úpravu odpadů vhodných pro zpracování na palivo, není-li vhodnější jejich materiálové využití n) zajistit využití vhodných a dostupných technologií k využívání paliv vyrobených z odpadů o) připravit návrh podpory pilotních projektů na ověření dosud v České republice neprovozovaných technologií a zařízení k nakládání s odpady
V hlavním zájmu je dosažení cíle zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000.
V zájmu je i dosažení cíle snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování: a) zvýšit provozní a technologickou úroveň provozovaných skládek b) ukládat odpady na skládky jen v případě, že s odpady nelze v daném místě a čase nakládat jiným způsobem c) uzavřít a rekultivovat skládky, které nejsou dlouhodobě schopny plnit zákonné požadavky na provoz a technický stav; skládky odpadů, které nesplňují podmínky stanovené zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem, provozovat nejdéle do 16. července 2009 na základě rozhodnutí krajského úřadu v souladu se schváleným plánem úprav skládky d) zajistit pravidelnou kontrolu plnění povinnosti postupného omezování celkového množství odpadů ukládaných na skládky a dodržování zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky
13
e) vyhodnocovat pravidelně plnění cílů postupného omezování odpadů ukládaných na skládky a zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky, v případě potřeby doplnit vyhodnocení o nápravná opatření g) pravidelně
kontrolovat
opatření
stanovená
v
plánu
úprav
skládky
u provozovatelů skládek s cílem sladit provoz a technický stav skládek s podmínkami stanovenými zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy do 31. prosince 2009 h) podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady
Podle Plánu odpadového hospodářství ČR, jehož závazná část byla vydána nařízením vlády 197/2003 Sb., jsou uložena pro snížení množství BRO z komunálního odpadu (BRKO) ukládaných na skládky následující opatření podle čl. 8:
a) vytvářet podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů vznikajících v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech, mimo směsný odpad b) omezovat znečišťování biologicky rozložitelných odpadů jinými odpady zejména mající nebezpečné vlastnosti c) zvyšovat v maximální možné míře materiálové využití druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu, zejména papíru a lepenky d) zpracovat Realizační program České republiky pro biologicky rozložitelné odpady komplexně řešící nakládání s těmito odpady, zejména se zaměřením na snižování množství BRKO ukládaného na skládky e) navrhovat a vytvářet ekonomicky a technicky zdůvodněná společná řešení, v rámci dvou i více krajů, za účelem docílení požadovaného snížení množství BRKO ukládaného na skládky f) podpořit vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky; při vytváření regionální sítě se zaměřovat zejména na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů g) zpracovat na základě dat a informací zejména z krajských koncepcí nakládání s odpady analýzu kapacit, provozních podmínek a technologického vybavení 14
současných zařízení pro materiálové využití BRKO a případně stanovit opatření pro jejich uvedení do souladu s právním řádem České republiky h) upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů kromě odpadů podle písm. c) s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto využít, upravovat na palivo a nebo energeticky využívat i) dodržovat důsledně požadavek zákazu ukládat na skládky odděleně vytříděné biologicky rozložitelné odpady s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi j) vyhodnocovat na základě ohlašování odpadů každý rok množství a úroveň snižování podílu BRKO ukládaného na skládky a zveřejňovat výsledky vyhodnocení za uplynulý kalendářní rok vždy ke dni 30. září následujícího roku ve Věstníku Ministerstva životního prostředí
Jak je výše uvedeno, jedním z cílů POH je co nejvyšší stupeň využití odpadů. Pro získání dostatečných informací bylo rozhodnuto vypracovat pro vybrané komodity tzv. Realizační programy (RP). Ty měly podle dané struktury upřesnit možnosti plnění cílů POH. V řadě vyhlašovaných programů se vyskytuje i jeden, který se vztahuje konkrétně k dané problematice, a to Realizační program pro biologicky rozložitelné odpady se zaměřením na biologicky rozložitelné komunální odpady včetně analýzy kapacit zařízení (2003).
3.2.
Zákon o odpadech (185/2001)
Byl novelizován zákonem č. 314/2006 Sb. Tento zákon stanoví: a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství c) působnost orgánů veřejné správy
Ze zákona o odpadech mj. vyplývá podle § 11 čl. 2, že materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.
15
Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům. Do zákona o odpadech je implementována i Směrnice Rady 2006/12/ES o odpadech.
3.3.
Zákon o obalech
Požadovaný rozsah recyklace a využití obalového odpadu stanovený zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů, zobrazuje následující tabulka: Tab. 1: Požadovaný rozsah využití a recyklace
OBALY
31.12.200 6 B A % % 60 65 24 33 4
31.12.200 7 B A % % 63 66 25 36 6
31.12.200 8 B A % % 65 67 25 39 8
Z papíru Ze skla Z plastů Z kovů Ze dřeva CELKE 47 50 49 50 50 M A: recyklace B: celkové využití
52
31.12.200 9 B A % % 67 68 26 41 9 52
54
31.12.201 0 B A % % 69 69 26 44 11 53
56
31.12.201 1 B A % % 70 70 27 47 13 54
58
31.12.201 2 B A % % 70 70 27 50 15 55
60
Za obaly z jednoho materiálu se považují takové obaly, v nichž daný materiál tvoří alespoň 70 % hmotnosti tohoto materiálu. Recyklace je zahrnuta do procent využití jako jedna z jeho forem.
16
3.4.
Vyhláška č. 294/2005
Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu 294/2005 Příloha č. 4 této vyhlášky v bodě 8, odst. (d) uvádí: Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Příloha č. 5 vyhlášky, část B - odpady, které lze ukládat jen za určitých podmínek, odst. 4: Kompostovatelné odpady pouze, jedná-li se o kompostovatelné odpady v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 8 přílohy č. 4.
3.5.
Obecně závazná vyhláška č. 10/2007
Obecně závazná vyhláška č. 10/2007 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Statutární město Zlín touto obecně závaznou vyhláškou zavádí místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „poplatek“). Poplatníkem je: a) fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území statutárního města Zlín; …; tato osoba je povinna při splátce oznámit statutárnímu městu Zlín jméno a datum narození b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu na území statutárního města Zlín určenou nebo sloužící individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba
Sazba poplatku: 1)
Sazba poplatku na jednoho poplatníka činí 500,- Kč za kalendářní rok
17
2)
Sazbu poplatku tvoří: a) částka 250,- Kč za poplatníka a kalendářní rok, a b) částka 250,- Kč stanovená na základě skutečných nákladů města za předchozí rok na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok
Splatnost poplatku: 1)
Poplatník je povinen uhradit poplatek buď jednorázově do 15. 5. příslušného roku, nebo ve dvou splátkách (každá ve výši jedné poloviny poplatku) splatných do 15. 5. a do 15. 9. příslušného roku
3.6.
Obecně závazná vyhláška č. 2/2007
Obecně závazná vyhláška č. 2/2007, kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, systém nakládání se stavebním odpadem a podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů (vyhláška o odpadech) Komunální odpad se (dle zákona o odpadech) třídí na následující složky: a) papír a lepenka b) bílé sklo c) barevné sklo d) plasty e) kovy f) odpad z údržby zeleně v zahradách a parcích g) objemný odpad h) nebezpečný odpad i) směsný komunální odpad
Místa pro odkládání komunálního odpadu: 1) Pro odkládání komunálního odpadu se stanovují tato místa: a) sběrné nádoby pro jednotlivé složky odpadu b) sběrné dvory c) sběrny a výkupny odpadu d) skládka odpadů Suchý důl
18
e) svozová technika na místech určených pro mobilní sběr komunálního odpadu f) jiná místa, pokud je v nich organizován sběr určitých složek komunálního odpadu (např. specializované provozovny, úřady, školská zařízení)
2) Objemný odpad může tatáž osoba odkládat ve sběrných dvorech v maximálním množství 1 m3 měsíčně; množství přesahující tento objem je povinna odkládat na skládce odpadů Suchý důl
3) Pro odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu se stanovují tato místa: a) sběrné dvory b) sběrny a výkupny odpadu c) svozová technika na místech určených pro mobilní sběr nebezpečných složek komunálního odpadu d) jiná místa, pokud je v nich organizován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (např. specializované provozovny, úřady, školská zařízení)
Pro nádoby na směsný komunální odpad platí mj.: 1) Vlastník nemovitosti určené k bydlení či rekreaci je povinen si zajistit potřebný počet typizovaných sběrných nádob na směsný komunální odpad. Sběrné nádoby musejí mít dostatečný objem, kterým se rozumí takový vnitřní objem sběrné nádoby nebo součet vnitřních objemů sběrných nádob, který do nich při dané frekvenci svozu odpadu a při daném počtu osob užívajících nemovitost umožňuje uložit veškerý směsný komunální odpad, vznikající při užívání nemovitosti. Za dostatečný se pro tyto účely považuje objem minimálně 27,5 litru na osobu a týden. Stanoviště sběrných nádob se musí nacházet na zpevněné ploše.
Podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů: V otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních se na území statutárního města Zlín zakazuje spalování suchých rostlinných materiálů, s výjimkou dřeva.
19
3.7.
Přehled některých platných norem v oblasti BRO
ČSN 83 8001 Názvosloví odpadů ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění skládek ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek ČSN EN 12255-8 Čistírny odpadních vod – Část 8: Kalové hospodářství. ČSN 46 5735 Průmyslové komposty ČSN 77 0052 Obaly. Obalové odpady.ČSN EN 13432 Obaly – Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci – Zkušební schéma a kritéria hodnocení pro konečné přijetí obalu. ČSN CR 13714 Charakterizace kalů – Nakládání s kaly ve vztahu k jejich využití nebo ukládání ČSN EN 643 Seznam evropských standardních druhů sběrového papíru
3.8.
Připravovaná legislativa ČR
Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Tato vyhláška upravuje podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen „bioodpady“) a stanoví: a) seznam bioodpadů b) způsoby biologického zpracování bioodpadů c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných bioodpadů d) technologické požadavky na úpravu bioodpadů e) obsah provozního řádu zařízení f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených bioodpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek
20
i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného bioodpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu
Biologicky rozložitelný komunální odpad, jenž zahrnuje tato vyhláška, je uveden v příloze v tabulce č. 24.
4.
Legislativa EU 4.1.
Směrnice Rady EU 1999/31/EC
Nařízení Evropské Unie č. 99/31/EC o skládkách odpadů uvádí mj. v článku 5: Odpady a způsoby úpravy nezpůsobilé k přijetí na skládku 1) Členské státy stanoví vnitrostátní strategii za účelem provádění omezení biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku nejpozději dva roky po dni stanoveném v čl. 18 odst. 1 a oznámí tuto strategii Komisi. Tato strategie by měla obsahovat opatření zaměřená na dosažení cílů stanovených v odstavci 2, zejména pomocí recyklace, kompostování, výroby bioplynu nebo materiálového a energetického využití. Ve lhůtě třiceti měsíců počínaje dnem stanoveným v čl. 18 odst. 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující syntézu vnitrostátních strategií. 2) Tato strategie zajistí, aby: a) nejpozději do pěti let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství komunálních biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku sníženo na 75 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo během posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat b) nejpozději osm let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky sníženo na 50 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo v průběhu posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat
21
c) nejpozději patnáct let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládku sníženo na 35 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo v průběhu posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat
Členské státy, které v průběhu roku 1995 nebo během posledního roku předcházejícího roku 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat, uložily na skládku více než 80 % komunálních odpadů, které shromáždily, mohou na období ne delší než čtyři roky odložit splnění cílů stanovených v písmenech a), b) nebo c). Členské státy, které zamýšlejí využít této možnosti, sdělí své rozhodnutí v předstihu Komisi. Komise uvědomí o těchto rozhodnutích ostatní členské státy a Evropský parlament.
4.2.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady
č. 1774/2002 Tímto nařízením se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Podle kapitoly 1 čl. 1 se stanoví oblast působnosti pro: a) shromažďování, přepravu, skladování, manipulaci, zpracování, použití a likvidaci vedlejších živočišných produktů za účelem zabránit tomu, aby představovaly nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí; b) uvádění na trh a v některých zvláštních případech i pro vývoz a tranzit vedlejších živočišných produktů a produktů z nich pocházejících Toto nařízení se mj. nevztahuje na: kuchyňský odpad, s výjimkou kuchyňského odpadu: (i) pocházejícího z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě, (ii) určeného ke krmení zvířat, nebo (iii) určeného k použití v závodech na výrobu bioplynu nebo ke kompostování;
22
Pod pojmem „vedlejší živočišné produkty“ se rozumí celá těla nebo části těl zvířat nebo produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, včetně vajíček, embryí a spermatu. Je zakázáno krmení hospodářských zvířat s výjimkou kožešinových zvířat kuchyňským odpadem nebo krmnými surovinami tento odpad obsahujícími nebo z něho pocházejícími.
4.3.
Další legislativa EU
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES o odpadech -
Je třeba podporovat využití odpadů a použití využitých materiálů jako surovin za účelem zachování přírodních zdrojů
-
K dosažení vysokého stupně ochrany životního prostředí musí členské státy vedle odpovědných opatření k zajištění odstraňování a využití odpadů činit opatření k omezování tvorby odpadů, zejména podporou čistých technologií a výrobků, které je možné recyklovat a opětovně využít, a to s přihlédnutím ke stávajícím či potenciálním možnostem odbytu využitého odpadu
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a odpadech z obalů
Rozhodnutí komise 2000/532/ES, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech
Rozhodnutí Rady 2003/33/ES, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES -
Odpady, které po uložení podléhají nežádoucím fyzikálním, chemickým nebo biologickým proměnám, nesmí být odstraňovány v podzemních skladech. To zahrnuje mj.: odpady, u nichž by mohlo vést ke změně objemu, vytváření nebezpečných plynů, …
-
Odpady, které by mohly vzájemně reagovat, musí být definovány a rozděleny do skupin podle kompatibility; jednotlivé skupiny musí být na 23
skládce fyzicky odděleny: odpady biologicky rozložitelné, odpady vydávající pronikavý zápach, …
5.
Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) 5.1.
Definice BRKO
Podle zákona o odpadech je odpad definován jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Komunální odpad je definován jako veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpise s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) je odpad, který je schopen aerobního nebo anaerobního rozkladu mikroorganismy a je možno jej zařadit do skupiny odpadů 20 00 00, tj. odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů. Patří sem odpady z údržby zeleně a hřbitovů, odpad ze zahrad, papír a lepenka, přírodní textilie, zeleninový odpad z tržišť a ze živností, kuchyňský odpad včetně olejů na smažení vzniklých jak v domácnostech, tak i v jídelnách a restauracích apod. Většinu komunálního bioodpadu tvoří organický podíl směsného komunálního odpadu – směsný komunální odpad obvykle obsahuje kolem 42 % bioodpadů [34].
5.1.1.
Odpad z kuchyní a jídelen
Pro nakládání se zbytky z jídelen a kuchyní jsou klíčové dvě normy, a to nařízení EU 1774/2002 a český katalog odpadů, uvedený ve vyhlášce č. 381/2001 Sb. Nařízení EU č. 1774/2002 stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Toto nařízení dělí živočišné materiály do tří skupin, přičemž kuchyňský odpad patří do třetí kategorie (čl. 6 odst. 1 písm. i) - zmíněná pravidla se netýkají domácností. Podle katalogu odpadů jsou zbytky jídel ve skupině 20 (tj. komunální odpady), konkrétně 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven.
24
Donedávna bylo zkrmování nejpoužívanější metodou jak naložit s odpadem. Avšak odpad z jídelen se takto nadále odstraňovat nesmí. Jedním z důvodů vzniku tohoto zákazu je nepochybně ochrana proti šíření BSE i dalších přenosných nemocí. Zákon č. 91/1996 Sb. o krmivech (novela č. 214/2007) totiž říká, že je zakázáno zkrmovat zakázané látky, mezi něž podle prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu patří i „Odpady z restauračních provozů mimo potraviny rostlinného původu, které s ohledem na jejich čerstvost nelze považovat za vhodné pro lidskou výživu.“ Tyto odpady lze zvláště v jídelnách a restauračních zařízeních drtit. Samotné drcení tohoto odpadu v drtiči probíhá tak, že se pustí studená voda, zapne se drtič a postupně se do něj vhazují organické zbytky, které vzniknou při přípravě a po konzumaci jídla. V drtiči se pak tyto zbytky rozmačkají na částečky o velikosti zrnka rýže. V drtiči je možno likvidovat veškeré zbytky jídel a odpad z vaření, ale také papírové ubrousky. Naopak nelze drtit syrové maso, vláknité zbytky a anorganický odpad. Drcení zbytků jídel v domácnostech je povoleno, pro jídelny však platí přísnější normy. Vypouštění zbytků z jídelen, byť rozdrcených, do kanalizace, je v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 §38 (novela 342/2006), odst.1 a zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 (novela 186/2006) § 18, odst. 2. Také podle zákona č. 185/2001 o odpadech je zakázáno ředění nebo míšení takových odpadů. Nejednalo by se totiž o vypouštění odpadních vod, ale vypouštění odpadů do kanalizace. Správným řešením je zbytky ukládat v uzavřených kontejnerech a předávat je specializované firmě k odborné likvidaci za úhradu.
5.1.2.
Odpad ze zahrad
Patří sem např. větve z prořezávky stromů i keřů (posekané, nastříhané nebo zpracované štěpkovačem), tráva, zbytky okrasných květin i celé květiny, listí, kořeny a listy zeleniny a podobně. V současné době potřebuje velké množství obcí vyřešit využívání těchto zahradních odpadů, jelikož vlivem postupné přeměny části zahrad z produkčních na okrasné se zahradní odpady stále více dostávají do odpadového toku. Zvolené metody by měly splňovat zhruba tyto požadavky [31]. •
snadný a bezproblémový odvoz domovního bioodpadu
•
vysoká čistota sebraného bioodpadu
25
•
motivace k domovnímu a komunitnímu kompostování
•
co největší oddělení biologicky rozložitelné složky odpadu ze zbytkového odpadu
•
zlepšení hygieny sběru a svozu odpadů
5.1.3.
Zahradní versus kuchyňský odpad
Komunální bioodpad můžeme rozdělit na 2 ,‚hlavní‘‘ skupiny, a to na výše zmíněný kuchyňský odpad a zahradní odpad. Důvodem jsou zejména odlišné parametry těchto skupin, které mají vliv na frekvenci svozu, nutnost úpravy před vlastním kompostováním, rychlost biologického rozkladu atd. Například kuchyňský odpad má vyšší obsah soli a vysokou vlhkost, rychle fermentuje, a proto se musí častěji svážet a nemůže se při sběru stlačovat. Zahradní odpad má na druhou stranu velkou objemovou hmotnost, vyžaduje velkoobjemové nádoby na sběr, potřebu drcení před vlastním kompostováním a většinou má funkci strukturního materiálu. Hlavní rozdíly mezi těmito odpady [30]: •
zahradní odpad je nutné při sběru stlačovat, zatímco kuchyňský odpad je dostatečně hutný sám o sobě, takže je možné jej sbírat za pomoci malých nákladních automobilů s otevřenou korbou, které mají nižší investiční i provozní náklady než sběrné vozy se stlačující plošinou
•
zahradní odpad stačí sbírat i jen jednou měsíčně nebo prostřednictvím sběrných dvorů, zatímco kuchyňský odpad je obvykle třeba sbírat aspoň 1x týdně (záleží na ročním období)
•
kuchyňský odpad je možno sbírat v rodinných domcích do kyblíků (6 - 30 litrů), které umožňují ruční sběr, jenž je rychlejší než mechanizované nakládání sběrných nádob (120 nebo 240 litrů)
•
méně častý sběr zahradního odpadu provázený informačním servisem a např. i pomoc při drcení větví motivuje k domovnímu kompostování zahradních odpadů (a někdy i kuchyňských) (avšak při nesprávném postupu dochází ke špatnému rozkladu, zápachu,…)
•
kompostárny obvykle chtějí vyšší poplatky za kuchyňský odpad, jelikož je nutné jej zpracovávat v zakrytých halách či bioreaktorech (kvůli zápachu a hygienizaci) a je náročnější na spotřebu vzduchu (kvůli své vyšší
26
fermentovatelnosti), takže vyžaduje intenzivnější provzdušňování než odpad zahradní
S ohledem na finanční prostředky je však velmi nákladné zavádět oddělený sběr těchto dvou druhů odpadů. Navíc má město Zlín k dispozici biofermentor EWA, v němž lze provádět společné kompostování více druhů biologických odpadů.
5.1.4.
Odpad z údržby zeleně
Významnou skupinou BRKO je i odpad z údržby zeleně, většinou podobný zahradnímu odpadu. Tento odpad je často kompostován v obecních kompostárnách. Některé odpady spadající do této skupiny nejsou vykazovány, jelikož jejich producent je kompostuje i využívá a necítí potřebu tuto skutečnost komukoliv oznamovat. Tyto odpady jsou relativně snadno využitelné a kompostování co nejblíže místu jejich vzniku je nejlogičtější i nejekonomičtější variantou jejich využívání. Množství těchto odpadů se navyšuje, neboť se klade větší důraz na údržbu zelených ploch měst a obcí.
5.2.
Problematika BRKO
Bioodpad je problematický hned z několika důvodů. Na skládkách se z něj tvoří skládkový plyn, který velmi značně přispívá ke zvyšování skleníkového efektu. Ve spalovnách působí snížení výhřevnosti a zvýšení obsahu chloru, jenž je potencionálním zdrojem dioxinů. Bioodpad je problematický i proto, že může zahnívat přímo ve sběrných nádobách nebo na mezideponii, což je doprovázeno silným zápachem a opět tvorbou skleníkových plynů. Bioodpady během rozkladu ve skládkovém tělese mění znatelně svůj objem a dochází tak k různým poklesům a změnám terénu, které vedou k potížím především při následné rekultivaci. Během hnilobných procesů výrazně klesá i pH v tělese skládky, což značně zvyšuje rozpustnost rizikových prvků (těžkých kovů) i jiných nebezpečných látek. Ty pak mohou při poškození hydroizolace kontaminovat půdu či podzemní vody. Paradoxem je, že bioodpady mohou být snadno využity a upraveny na materiály s relativně velkou stabilitou, jako jsou např. komposty, k použití jako hnojiva nebo palivo, bioplyn k výrobě elektrické energie, tepla apod.
27
5.2.1.
Skleníkové plyny
Skládkování BRKO vede ke vzniku mj. i metanu, který významně přispívá ke skleníkovému efektu a tím ke globálnímu oteplování. Metan vznikající za anaerobních podmínek ke skleníkovému efektu přispívá 21-krát
[30]
více než hlavní skleníkový plyn
oxid uhličitý, který vzniká při rozkladu aerobním. Jde tedy o to snížit množství biologickým rozkladem uvolnitelného uhlíku ukládaného na skládky a tento materiál z části přeměnit na oxid uhličitý a z části vrátit zpět do půdy - nejlépe ve formě stabilního humusu, díky němuž uhlík zůstane dlouhodobě uložen v půdě a nebude tak přispívat ke skleníkovému efektu.
5.3.
Problematika nakládání s BRKO
Problematika sběru, dopravy a zpracování bioodpadů s sebou přináší stinnou stránku věci, a to možnost nebezpečí rozšiřování patogenních organizmů jak pro lidi, tak i pro zvířata a rostlinstvo během celého procesu nakládání s ním. Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Přímo pak jsou ohrožené dýchací cesty, popřípadě mohou být mikroorganizmy alergizující i pro pokožku. Vzhledem k možnému ohrožení pracovního prostředí i úniku emisí do vzduší je třeba věnovat zvýšenou pozornost hygieně, zejména v těchto provozech a službách. Nová právní úprava odpadového hospodářství (zákon č. 185/2001 Sb.) se důsledně snaží aproximovat předpisy EU. Zákon upřednostňuje využívání odpadů před jejich odstraňováním a dává přednost materiálovému využití odpadů před využitím energetickým. Podle Směrnice Rady EU 1999/31/EC je zákaz skládkování kompostovatelných odpadů a uvedeno omezení skládkování BRKO (resp. BRO) v jednotlivých cílových letech. Nová legislativa tak účinně navozuje využívání BRKO progresivně stanoveným základním poplatkem za ukládání komunálních odpadů
a
vytvořením povinné finanční rezervy na rekultivaci a sanaci skládek. Opětovně zakotvené plány odpadového hospodářství, zejména Plán odpadového hospodářství České republiky, zároveň stanoví maximální množství organické složky ve hmotě ukládané na skládky.
28
6.
Ostatní separovaný KO Na území města Zlín se třídí tři základní druhy komunálních odpadů, a to papír a
lepenka, plasty a sklo, kovy pak ve sběrných dvorech. Zbylé komunální odpady se třídí až ve sběrných dvorech, kam lidé své odpady v případě potřeby odvezou. Odpady, které se svážejí z „barevných“ kontejnerů je nutné dále dotřídit na tzv. dotřiďovací lince. Odpady se zde třídí na jednotlivé druhy dle jejich dalšího zpracování (recyklace) a zároveň se odstraňují nežádoucí příměsi, nečistoty a odpady. Při recyklaci se odpady zpracovávají na nové materiály. Každý tak svým chováním přímo ovlivňuje další životnost odpadu. Pokud jej tedy správně roztřídíme a vhodíme do sběrné nádoby pro separovaný odpad, umožníme tak jeho recyklaci a znovuvyužití. Pokud jej však vyhodíme do běžné odpadové nádoby pro SKO, odpad se uloží na skládce nebo se bez dalšího využití odstraní jiným způsobem. Více než 95 % vytříděných odpadů je před svým zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR [9].
6.1.
Separovaný papír a lepenka
Dotřídění papíru Papírové odpady odložené do speciálního modrého kontejneru sestávají z mnoha různých druhů papírů, tj. noviny jsou z jiného papíru než je například krabice od některého z domácích spotřebičů. Tudíž se i každý druh papíru také jinak zpracovává, a proto je potřeba sběrový papír dotříďovat na jednotlivé druhy. Dotřiďovací linka je v podstatě pás, po němž se směs papíru pohybuje a pracovníci stojící podél tohoto pásu z něj vybírají jednotlivé druhy papíru. Dotříděný papír se pak lisuje do balíků a odváží ke zpracování do papírny.
Recyklace papíru Slisovaný sběrový papír vytříděný ze separovaného sběru odpadů poslouží k výrobě nového papíru stejně, jako když se vyrábí ze dřeva a to tak, že se přidá do směsi na výrobu papíru. Papír můžeme takto recyklovat asi pětkrát až sedmkrát. Některé výrobky z recyklovaného papíru, s nimiž přicházíme denně do styku jsou například novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod.
29
6.2.
Separované sklo
Dotřídění skla Při výrobě bílého skla se nikdy nesmí dostat do pece sklo barevné ani žádná jiná nečistota jako je například kov, keramika, porcelán atd. Skleněné odpady se nejprve předtřiďují ručně a zde jsou odstraněny největší kusy nečistot. Poté se střepy dotřídí na speciální automatické lince řízené počítačem, kde se směs pomocí soustavy drtičů a sít upraví na kvalitu požadovanou zpracovatelem. Ze směsi střepů jsou odstraněny drobné nečistoty jako víčka a další drobné předměty a jsou podrceny na požadovanou velikost. Takto zpracovaná směs z barevného nebo čirého skla se odváží ke zpracování do skláren.
Recyklace skla Směs střepů upravená výše uvedeným způsobem se přidává do výchozí směsi k výrobě nového skla. Ušetří se tím nejenom energie, ale i množství primárních surovin, přičemž sklo se takto může používat téměř donekonečna. Nejčastěji se tímto způsobem vyrábí opět skleněné obaly či jiné skleněné výrobky.
6.3.
Separované plasty
Dotřídění plastů Směsi odpadních plastů opět putují po páse, kde se ručně vybírají zvlášť PET láhve, fólie a pěnový polystyren, které mají speciální samostatné zpracování. Dotříděné druhy plastů včetně zbylé směsi plastových odpadů se pak lisují do balíků a odváží ke zpracování na recyklační linky či jiným odběratelům.
Recyklace plastů Každý druh plastů se zpracovává jinou technologií kvůli odlišnému složení a vlastnostem. Z PET láhví se mohou vyrábět například vlákna používaná jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií - sáčků a tašek - se opět vyrábějí fólie a různé pytle, například právě na odpady. Pěnový polystyren pak může posloužit k výrobě speciálních cihel. Ze zbylé směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu, protihlukové stěny u dálnic apod. U (nejen) odpadních plastů je jejich znovuvyužití opravdu široké.
30
6.4. 6.4.1.
Další separovaný KO Separované kovy
Kovy se většinou vykupují ve výkupnách kovů, tudíž není nouze o motivaci občanů třídit i tuto komoditu. Kovové odpady putují ze sběren, výkupen nebo sběrných dvorů druhotných surovin do hutí, kde se přetaví. Možné zbytky původního obsahu (např. barvy apod.) shoří při teplotě 1700°C. Z některých kovů (např. plechovek) tak může vzniknout stejný výrobek. Většinou však jde o různé odlitky, tyče či desky.
6.4.2.
Separované nápojové kartony
Nápojové kartony, např. obaly od mléka, džusů apod., jsou relativně nově tříděnou komoditou v ČR, ve Zlíně se prozatím tento druh odpadů samostatně nesbírá. Pilotní projekty sběru této komodity proběhly již v roce 2003. Nyní jsou nápojové kartony odděleně sbírány ve více než 1 600 obcích a městech na území ČR, kde žije zhruba 5,8 mil. obyvatel. V roce 2006 bylo vytříděno a recyklováno téměř 1 300 tun těchto obalů, tedy asi dvakrát více než v roce 2005 [9]. Vytříděné nápojové kartony jsou recyklovány v papírnách, kde se využívají při výrobě papíru, jelikož obsahují vysoké procento kvalitního primárního papírového vlákna. Zpětně odebrané nápojové kartony se také mohou použít na výrobu stavebních izolačních desek a dalších podobných výrobků nejen pro stavebnictví.
6.4.3.
Údaje společnosti EKOKOM, a.s.
Systém EKO-KOM evidoval v roce 2006 již více než 3,1 milionů tun obalů od svých klientů, pro něž zajistil využití či recyklaci. Toto množství reprezentuje více než 80 % z celkového množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu v ČR v roce 2005. Systém EKO-KOM na sklonku roku 2003 rovněž odstartoval celostátní komunikační kampaň s cílem oslovit a zapojit do třídění odpadů další obyvatele. Na konci roku 2006 uvedlo 69 % obyvatel ČR, že se soustavně věnuje třídění odpadů, z toho však asi 77 % lidí tak ve skutečnosti nečiní. V systému EKO-KOM bylo v roce 2006 zapojeno 5481 obcí a měst s počtem obyvatel 9 988 586, což je asi 97% populace. Počet nově spolupracujících obcí a měst, které se podílejí na zpětném odběru a využití odpadů z obalů, stoupl a do systému se
31
zapojilo dalších 144 obcí a měst. V pokrytí populace je systém EKO-KOM nejúspěšnější v Evropě. Každý měsíc se systému EKO-KOM podaří využít či recyklovat téměř 50 tisíc tun domovního a průmyslového odpadu (viz. příloha graf č. 8). Systém EKO-KOM dosahuje procent využití a recyklace obalových odpadů vyplývajících z požadavků směrnice EU a zákona o obalech. Výtěžnost tříděného sběru na obyvatele v roce 2006 vzrostla až na 43,6 kg vytříděných odpadů na obyvatele ročně, což je nárůst o více než 7 kg oproti roku 2005 (viz příloha graf č. 9). Společnost EKO-KOM provádí z důvodu potřeby aktuálních dat o zastoupení obalové složky ve směsném a tříděném komunálním odpadu pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Na základě těchto rozborů se stanovuje procentický podíl obalové složky ve tříděném sběru jednotlivých komodit, za nějž je obcím vyplácena odměna.
Porovnání výsledků třídění v ČR a v zemích EU Podle poslední evropské statistiky se pohybuje ČR v recyklaci obalových odpadů na předním místě a stejně jako Německo dosáhla 44% recyklace plastových odpadů, což je nejvyšší hodnota v EU. Pro ochranu životního prostředí je nejvýznamnější to, že ČR vykazuje v přepočtu na jednoho obyvatele nejnižší množství nerecyklovaného obalového odpadu v EU, přibližně polovinu oproti sousednímu Německu [9].
7.
Metody separovaného sběru BRKO Pro sběr a zpracování biologických materiálů potřebných pro výrobu kompostů a
rekultivačních substrátů je nutné vybudovat funkční síť zpracovatelských kapacit. Rozmístění těchto zařízení musí být v souladu s minimalizací nákladů jak na dopravu, tak i na zpětné využití vyrobených materiálů. U lokalit s malou produkcí bioodpadu je možné rozšířit sběrné dvory o kontejner na bioodpad nebo o kompostovací systém.
32
7.1.
Prevence vzniku odpadů
a) Domácí kompostování : Kompostování zahradních odpadů probíhá v místě vzniku, kde je kompost následně také využíván. b) Komunitní kompostování: Zahradní odpady jsou kompostovány společně pro více domů či zahrádkářskou kolonii. Získaný kompost je taktéž využíván přímo v místě vzniku.
Oba druhy kompostování probíhají v tzv. kompostérech. ( Pozn.: V případě domácího, resp. komunitního kompostování se jedná o předcházení vzniku odpadů, nikoliv nakládání s odpady.) Následující tabulka uvádí materiály vhodné a nevhodné pro kompostování [34]: Tab. 2: Materiály pro domácí kompostování
Materiály pro domácí kompostování Vhodné
Nevhodné
zbytky ovoce a zeleniny
vařené, tekuté a kašovité zbytky jídel
pevné zbytky jídel (chléb, sýr,…)
kosti, zbytky masa a uzenin
vaječné skořápky
impregnované dřevo
kávové filtry, čajové sáčky
vata, dětské pleny
peří a srst hospodářských zvířat
popel (ohniště, grily)
spadané listí, posečená tráva
textil, kůže
zbytky z údržby zeleně
cigarety
květiny, okrasné rostliny
kovy, plasty
odpad z klecí domácích zvířat
časopisy, barevné tiskoviny
malé množství novinového papíru
zbytky tapet barvy léky prací prostředky baterie chemikálie
33
7.2.
Extenzivní oddělený sběr
a) Sběrné dvory: Sběrné dvory jsou velmi vhodné zejména jako doplněk domácího a komunitního kompostování, jelikož je možné sem odvézt biologicky rozložitelné odpady, které nejsou vhodné pro kompostování v malém měřítku (jedná se např. o odpady z prořezávky stromů). b) Mobilní sběr pomocí kontejnerů: Mobilní sběr prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů spočívá v jejich přistavování ve stanovený čas do určených lokalit. c) Sběr do biologicky rozložitelných pytlů: Tyto pytle jsou vyrobeny z přírodních materiálů na bázi škrobu, celulózy a jiných směsí. Jsou biologicky rozložitelné a kompostovatelné.
Voda
v biodegradabilních
odpadech
je
všeobecným
problémem těchto odpadů, neboť přispívá k rychlejší degradaci odpadu, a to ještě u spotřebitele, respektive původce odpadu. Jedním z řešení tohoto problému je užívání vodotěsných paropropustných sáčků z biodegradabilního termoplastu, což znamená, že voda vytékající z odpadu je sáčkem zadržena, avšak odpařující se pára je tímto uvolněna pryč skrze mikropóry. Přes ně však také pronikají do sáčku ostatní plyny, dochází tedy i k prostupu kyslíku k odpadu, což brání nastartování procesu kompostování. Váha takto uloženého odpadu se sníží až o 27 % během jednoho týdne skladování [14]. Z toho plyne, že se snižují náklady na svoz tohoto odpadu, popř. i platbu v kompostárně, pokud je cena odvozena od hmotnosti. d) Compostainer: Stejného účinku jako u biologicky rozložitelných pytlů lze dosáhnout i speciálním nádobou zvanou compostainer (viz. příloha obrázek č 2). Compostainer je na bočních stěnách a víku opatřen velkým množství malých otvorů, kde ve víku jsou chráněny stříškou proti dešti. Otvory slouží pro přívod vzduchu, a tím k zásobování kyslíkem a odpařování vlhkosti. Pro dobré provětrávání celé nádoby má Compostainer na vnitřních stěnách distanční žebra. Ty vytváří potřebné mezery pro cirkulaci vzduchu, nezbytnou pro aerobní přeměnu bioodpadu. Nad dnem nádoby je mřížkový rošt, kterým může prosakovat vlhkost z odpadu na dno, kde se odpařuje. Zbývající voda se při vyprazdňování nádoby přemístí do sběrného vozidla. Rozměry i umístění roštu jsou voleny tak, že nedochází k jeho ucpání. Vnitřní žebra nádoby pak brání přilepování odpadu na stěny. Díky své konstrukci kontejner dobře funguje ve
34
velkém horku (žádné hygienické problémy) i v mrazech (obsah nenamrzá na stěny a dno).
7.3.
Intenzivní oddělený sběr
Sběrné nádoby: Sběr zahradních odpadů prostřednictvím sběrných nádob spočívá v rozmístění sběrných nádob na bioodpad ke každému domu či jedné nádoby sloužící pro více domů. Při rozmístění k rodinným domům dochází k vyšší účinnosti třídění, jelikož sběr do těchto nádob zde není tolik „anonymní“, jako tomu bývá u donáškového systému na sídlištích.
7.4.
Odvoz ze zahrady
Zahradnická firma: Firma v rámci starosti o zahradu zároveň odváží zahradní odpady, většinou na kompostárnu. Rozvoj této metody vyžaduje od obce jediný typ podpory, a to poskytnutí seznamu firem schopných zabezpečit údržbu zahrady, což je obvykle realizováno v rámci distribuce informačních materiálů určených k rozvoji domácího kompostování. Tato podpora by měla být poskytnuta pouze těm firmám, které se zaváží, že zahradní odpady budou využívat a nebudou jej odvážet na skládku nebo do spalovny.
7.5.
Donáškový systém
Jedná se o rozmístění nádob na sběrné stanoviště společné pro více většinou panelákových domů. Sběr je „anonymní“ a čistota sebraného BRKO je tudíž daleko horší než u odvozného systému od rodinných domů. V některých zemích Evropské unie, kde se takto realizuje sběr kuchyňských odpadů, je systém často doplněn poskytnutím sběrných biodegradabilních sáčků, barevných pytlů nebo menších kbelíků na bioodpad do domácností. Čistota BRKO se horší, pokud není sběrná nádoba zajištěna, a systém musí být doplňován dotřiďováním v místě zpracování. Donáškový systém sběru je u nás používaný nejčastěji, přičemž důraz kladený na osvětu a propagaci třídění u obyvatelstva výrazně zlepšuje čistotu sesbíraného bioodpadu. Ze zkušeností je zřejmé, že při podcenění této skutečnosti
35
čistota obsahu nádob na bioodpad razantně klesala. Ve srovnání se sběrem ,,dům od domu‘‘má donáškový systém sběru nižší výtěžnost a čistotu.
7.6.
Sběr dům od domu
Tento způsob je vhodný pro obě skupiny BRKO (tedy kuchyňský i zahradní). V některých evropských státech, v nichž se provozuje sběr domovního BRKO tímto systémem, se usiluje o zamezení vstupu zahradních zbytků do nádob na kuchyňský odpad, a to z důvodu rozdílné ceny za zpracování těchto skupin BRKO. Navíc kuchyňský BRKO a jiné skupiny bioodpadů z potravinářství jsou v zemích EU podřízené přísnějším podmínkám zpracování a hygienickým kritériím (nařízení Evropské komise č.1774/2002 (ES)). V zimním období dochází k razantnímu poklesu množství vytříděného BRKO a tudíž i počtu dovezených pytlů, kontejnerů apod. Výrazný pokles množství vytříděného BRKO v zimním období je totiž u tohoto systému sběru a u daného typu zástavby typickým, jelikož zahradní odpad je eliminován a kuchyňské zbytky se z větší části zkrmují domácími zvířaty. V tomto období je tedy sběrné středisko v ,,útlumu‘‘ vzhledem k objemu zpracovávaného materiálu.
Dle zahraničních zkušeností a částečně i ze zkušeností sběru BRKO v ČR je patrné, že v hustě obydlených městských lokalitách s bytovou zástavbou jsou sezónní výkyvy nižší, což je dáno jiným složením BRKO (jedná se celoročně převážně o kuchyňský odpad), životním stylem obyvatel, spotřebou čerstvých potravin a potravin s krátkou dobou spotřeby. Údržbu zeleně provádějí zahradnické firmy či technické služby, čímž je z velké části zabráněno vstupu odpadu z údržby zeleně do sběrného systému. Při rozhodování o vhodném systému sběru je dobré využít zkušeností se sběrem BRKO v zemích EU, kde se touto problematikou zabývají již déle.
7.7.
Svoz separovaného sběru BRKO
Aby nedocházelo k rozkladu a vznikajícímu zápachu v místě sběru bioodpadu, je potřeba, aby se nádoby obsahující bioodpad vyvážely relativně často, v teplých obdobích roku minimálně 1x týdně, lépe 2-3 x týdně. Toto neplatí pouze o nádobách na
36
bioodpad, ale i o nádobách se směsným odpadem, kde se bioodpad netřídí. Zavede-li se kvalitní a pohodlný sběr bioodpadů, docílí se toho, že zbytkového odpadu bude jednak méně a jednak bude tvořen jen stabilními materiály, takže jej bude možno bez problémů vyvážet pouze jednou za čtrnáct dnů. Snížením frekvence svozu zbytkového odpadu se samozřejmě výrazně sníží také náklady na tento odpad. Z podrobné ekonomické kalkulace, která byla v Itálii provedena (Riici 2003) vyplývá, že je levnější provádět intenzivní sběr bioodpadů (1- 2x týdně) a extenzivní sběr zbytkového odpadu (1x za 14 dní). Systémy sběru BRKO se dělí dle [16]: •
sbíraného bioodpadu (zahradní + kuchyňský, zahradní, kuchyňský,…)
•
vzdálenosti (sběrné dvory, donáškový způsob sběru, sběr „dům od domu“,…)
•
frekvence (intenzivní >1x týdně, standardní 1 – 2x za 14 dní, extenzivní < 1x za 14 dní)
•
sběrného prostředku (sběrná nádoba, pytle, kontejnery, kbelíky, mobilní sběr,…)
7.8.
Účinnost třídění
Abychom zjistili účinnosti třídění, tzn. snížení množství komunálních odpadů a procentuálního podílu biodegradabilní složky ve zbytkovém odpadu, potřebujeme k tomu [16]: -
vysledovat a stanovit co nejpravděpodobnější množství produkovaného komunálního odpadu na 1 obyvatele ve vymezené lokalitě
-
pokusit se stanovit (nebo využít z dostupných zdrojů) průměrné složení KO
-
vypočítat procentuální podíl biodegradabilní složky KO
-
statisticky zpracovat a stanovit množství vytříděného BRKO na 1 obyvatele lokality
-
stanovit, o kolik se snížil podíl biodegradabilních složek se zavedením třídění
-
vyhodnotit systém třídění z hlediska ekonomického
-
navrhnout postupy, které by vedly ke zlepšení v průběhu zkušebního systému sběru
-
pokusit se o prognózu možnosti zapojení systému třídění BRKO v rámci kraje 37
7.8.1.
Informovanost obyvatel
Jedním z faktorů majících vliv na účinnost třídění je i informovanost občanů a jejich zájem třídit bioodpad. Při zavádění systému sběru a třídění BRKO by měl být obyvatelům lokality rozdán informační letáček, popř. sdělen osobním kontaktem, s popisem zahrnujícím vyjmenování odpadů patřících do nádoby na bioodpad, popis systému svozu, cíl projektu, kontakt na zajišťovatele projektu a další informace, které by vedly k větší osvětě a zajmu veřejnosti. Je také nutné připomenout obyvatelům nutnost důsledného třídění, především kuchyňského odpadu. Není také od věci, aby měli obyvatelé možnost dozvědět se první výsledky projektu, v průběhu času lze potom s těmito výsledky předávat občanům i další potřebné informace ke třídění BRKO. Podnětem ke třídění a zapojení se občanů může být i sleva na poplatku za odvoz odpadu apod.
7.9.
Možnosti využití separovaného BRKO
Oddělený BRKO lze využít hned několika způsoby [16]: •
kompostování
•
krmné účely (spíše u BRO, např. z posklizňových zbytků,…)
•
energetické využití
•
anaerobní digesce (bioplyn)
•
výroba tekutých paliv (etanol, vodík esterifikace, …)
•
výroba tuhých paliv (spalování, zplyňování)
•
průmyslové využití ( stavební a izolační hmoty, celulóza, lignin a hemicelulóza)
Tuto širokou škálu bioodpadu je však ekonomicky nejvýhodnější zpracovávat kompostováním. Touto metodou s relativně malými vstupy odstraňujeme odpady a vzniká nám hnojivo, které je jedinečné svým obsahem humusových látek.
7.9.1.
Kompostování
Jednou z cest úpravy BRKO je biologická metoda zpracování kompostováním. Klade se důraz na recyklaci bioodpadu technologií kontrolovaného mikrobiálního kompostování, což je investičně nenáročná technologie kompostování na volné ploše za
38
využití traktorové techniky a též vhodná ke vzniku regionálních kompostáren. Výsledkem je substrát, který je využitelný jako organické hnojivo. Nejenže zapravováním do půdy snižujeme tvorbu skleníkových plynů, ale také zlepšujeme kvalitu orné půdy, neboť právě organická hmota (humus) má velký vliv na úrodnost půdy. Půda s dostatkem humusu poskytuje vyšší úrodu, lépe se obdělává, dokáže zadržovat vodu, což může snížit intenzitu povodní a půdní eroze. Kompost však musí mít zaručenou kvalitu, což je třeba zabezpečit třemi opatřeními, a to odděleným sběrem, kvalitní technologií kompostování a systémem zajišťování kvality a certifikace. Proces kompostování má 3 hlavní fáze, a to [34]: •
1. fáze rozkladu
•
2. fáze přeměny
•
3. fáze syntézy a dozrávání
I v kompostárnách je zejména (nejen) při zavádění systému separovaného sběru BRKO nutné, aby se kompostovaný odpad vážil a prováděl se zápis do pracovního deníku o počtu dovezených pytlů, složení a čistotě BRKO, protože tyto informace jsou potom jedním z faktorů rozhodujících při zavedení a realizaci konkrétního systému separace. Provoz kompostárny, která dodržuje stanovenou výrobní technologii, sice neprovází přílišný zápach, přesto se její provoz nehodí do blízkosti obecní ani městské aglomerace. Současná síť kompostáren v rámci krajů je zatím kapacitně dostačující. Je nutné pouze doplnit, případně rozšířit vybavení sběrných dvorů o sběr bioodpadu, dále rozšířit sběr BRKO do kompostovacích kontejnerů. Zde je nutná spolupráce se svozovými organizacemi a především výchova obyvatelstva. Tento způsob může zdokonalit systém sběru. Ceny za odebraný odpad by se měli pohybovat v takovém rozsahu, aby lidé nezakládali černé skládky z důvodu finanční neúnosnosti.
7.9.2.
Anaerobní digesce
Zpracování bioodpadů formou anaerobní digesce v bioplynových stanicích je technologie schopná vysoce efektivně zpracovat širokou škálu bioodpadů, ať už odpadů z údržby veřejné zeleně, bioodpadů z domácností, ze stravoven a kuchyní, přes řadu bioodpadů
z
podnikatelských
provozů,
zemědělských
provozů,
lihovarů,
masokombinátů až po biomasu pěstovanou zvláště pro energetické využití (např. 39
kukuřice, energetické rostliny). Podstatou této technologie je zpracování bioodpadů ve fermentačním reaktoru za nepřístupu vzduchu, kdy při postupném rozkladu bioodpadů vzniká bioplyn, z nějž se následně vyrábí elektrická a tepelná energie. Dnes uznávaný model anaerobní digesce má 4 fáze, a sice [20]: •
hydrolýza ( rozklad vysokomolekulárních rozpuštěných i nerozpuštěných organických látek – polysacharidy, lipidy, proteiny, …)
•
acidogeneze (rozklad nízkomolekulárních rozpuštěných i nerozpuštěných organických látek – kyseliny, alkoholy → CO2 a H2 )
•
acetogeneze ( probíhá oxidace dále na CO2, H2 a kyselinu octovou)
•
metanogeneze ( metanogenní mikroorganismy rozkládají specifické substráty – methanol, kys. mravenčí, methylamin, CO2, CO, H2 ) – produkty rozkladu jsou metan a oxid uhličitý
Bioplyn vzniklý při fermentaci je jímán v plynojemu a následně spalován v kogeneračních jednotkách. Obsah metanu v bioplynu je přibližně 70 %(55-70% CH4, 27-44% CO2, 1-3% H2, 0,1-1% H2S), množství síry a sulfanu je tak malé, že bioplyn není třeba odsiřovat. Pro případ výpadku kogeneračních jednotek nebo nadměrné produkce bioplynu jsou zde nainstalovány nouzové hořáky bioplynu.
7.9.3.
Mechanicko – biologická úprava
Výchova občanů k dokonalé separaci odpadů se může zdát relativně nákladná, zdlouhavá a lze jen těžko předpokládat její stoprocentní účinnost. Do doby, než bude separovaný sběr plně rozvinutý a funkční, se zbytkový odpad bude upravovat na lince mechanicko-biologické úpravy (dále jen MBÚ). Odpad na této lince prochází soustavou různých sít a jiných separačních zařízení. Obecně mají linky MBÚ čtyři základní výstupy, ačkoli se lze setkat s jejich velmi odlišnými variantami. Oproti klasickým zařízením na likvidaci odpadu má MBÚ velkou výhodu v tom, že nepotřebuje stálé množství zpracovávaného odpadu a v případě nedostatku odpadů jej lze bez větších problémů převést na zcela kvalitní kompostárnu. Zařízení MBÚ se dobře hodí ke zpracování odpadu, který obsahuje velký podíl biologicky odbouratelného materiálu, například z domácností a obchodů. Naopak odpady obsahující rizikové látky (například nebezpečný průmyslový odpad), infekční odpad z nemocnic či jatek nebo stavební odpady nejsou pro zpracování metodou MBÚ 40
vhodné. V současnosti je MBÚ využíváno především k výraznému snížení biologicky odbouratelného podílu zbytkového odpadu s cílem omezit tvorbu skleníkových plynů a škodlivých výluhů při skládkování. MBÚ promyšleně propojuje technologie na dotřiďování využitelných složek odpadu s klasickými technologiemi na zpracování bioodpadů (tzn. kompostárny nebo bioplynové stanice). To vše se zde kombinuje a používá na zpracování zbytkového SKO za účelem dosažení řady pozitivních efektů. MBÚ vznikla jako reakce na potřebu řešit nakládání se zbytkovým SKO a na problémy souvisejícími se spalovnami KO, jako jsou vysoké náklady, veřejné mínění, emise, odpady atd. Vhodně zvolené zařízení MBÚ umožňuje efektivní řešení zbytkového SKO a svými výstupy pomáhá k dosažení cílů materiálového a energetického využití. Mezi hlavní účely MBÚ patří: •
vytřídění využitelných složek z SKO a umožnění jejich následného materiálového, popř. energetického využití
•
stabilizace SKO, jehož zbytek po zpracování již není biologicky rozložitelný
•
redukce tvorby skleníkových plynů (např. emisí metanu na skládkách), ale i redukce emisí a výluhů obecně
•
naplnění požadavků legislativy v oblasti omezování ukládání bioodpadů na skládky a v oblasti přednostního (materiálového) využití odpadů
Významnou předností MBÚ je její kapacitní a provozní flexibilita. Na rozdíl od spalovny, která musí být velkokapacitní a často má negativní vliv na prevenci a separaci odpadů, vhodně projektovanou MBÚ lze použít pro menší i větší regiony, venkovskou i městskou zástavbu a dovede se přizpůsobit potřebám dané oblasti a místní produkci odpadů. Zařízení tudíž není konkurentem pro třídění, svými výstupy navazuje na materiálové a energetické využití a navíc je schopné pružně reagovat na aktuální potřeby trhu. V případě změn podmínek v dané oblasti je tedy možné MBÚ použít např. buď jen jako kompostárnu na zpracování bioodpadů nebo naopak jako dotřiďovací linku pro vytříděné odpady.
41
8.
Systémy nakládání s BRKO 8.1.
Nakládání s BRKO dle směrnice 99/31/EC
Směrnice Evropské unie 99/31/EC o skládkování odpadů ukládá členským státům, aby nejpozději v r. 2006 bylo množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky sníženo na 75% množství uloženého na skládky v roce 1995, v r. 2009 na 50% a v r. 2016 na 35%. Česká republika má čtyřletý odklad ke splnění těchto limitů, tzn. v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství vzniklého BRO v roce 1995, což činí vzhledem k tehdejší produkci a počtu obyvatel cca 148 kg na jednoho obyvatele a celková produkce v ČR dosáhla přibližně 1 530 000 tun [37]
. Bioodpad se tedy stává další složkou komunálního odpadu (vedle plastu, papíru,
skla, kovů apod.), kterou je nutno separovat a využít. Předpokládá se, že množství BRKO se tedy bude i nadále zvyšovat. Jako základ se tedy bere rok 1995, v němž bylo vyprodukováno kolem 3,4 mil. tun tuhých komunálních odpadů, z nichž byl podíl biologicky rozložitelných odpadů stanoven na 41 % hmotnosti, což je asi 1,4 mil. tun. Jelikož předpoklad produkce tuhých komunálních odpadů v roce 2010 činí více než 5,1 mil. tun, bude nutné vzhledem k 75 % limitu využít přibližně 2 mil. tun tohoto biologického odpadu. Existují v zásadě tři způsoby využití bioodpadů, a to recyklace, kompostování ( resp. anaerobní digesce) a spalování. Vzhledem k malému procentu recyklovaných odpadů u nás (podle společnosti EKO-KOM se daří recyklovat asi 380 tun a do roku 2010 se očekává nárůst o 135 tun) bude nutné krýt nárůst množství odpadů kompostováním a spalováním. V současné době se spaluje BRO kontaminovaný nebo špatně rozložitelný. Nedostatek spaloven v ČR je zapříčiněn především ekonomickou náročností na vybudování. Přestože kompostování má zhruba několikanásobně příznivější investiční náklady na 1 t instalované kapacity ve srovnání se spalováním a také cena za zpracování bioodpadů v kompostárnách je mnohem nižší, z důvodů kapacitních a jiných (nezájem odběratelů - zemědělců o vyrobený kompost aj.) se předpokládá, že vývoj těchto kapacit bude v poměru 2 : 3 ve prospěch spalování
[38]
. Při stanovení tohoto poměru se
přihlíželo i k tomu, že kompostárny budou muset řešit ještě další úkoly v odpadovém hospodářství ( např. úprava čistírenských kalů, kde bude zapotřebí zvýšit roční kapacitu kompostáren apod.) Rovněž kompostovatelné odpady z papírensko - celulózových
42
závodů, potravinářského průmyslu a z jiných oblastí s výskytem těchto nebo jim podobných odpadů, nebude možno ukládat na skládky odpadu a bude nutno je kompostovat. Odbyt vyráběných kompostů omezuje již výše zmíněný nezájem předpokládaných hlavních odběratelů - zemědělců. Snížit podíl BRKO ve směsném KO je možné těmito metodami: •
spalováním, což je metoda čistě likvidační a ekonomicky velmi náročná
•
mechanicko-biologickou úpravou, která je vhodným doplňkem systémů odpadového hospodářství s vysokou mírou odděleného sběru
•
odděleným sběrem bioodpadu u zdroje
•
domácím a komunitním kompostováním, které je možné považovat za metodu nejméně zatěžující životní prostředí
•
anaerobní digescí
8.2.
Vývoj separace BRKO
Před několika desetiletími probíhaly v rozvinutější části Evropy první pokusy v kompostování biologicky rozložitelných odpadů z domácností. Nejdříve se kompostoval komunální odpad, který se následně třídil. Kvalita veškerých vytříděných surovin však byla špatná a z bioodpadu vznikal nepoužitelný kompost s vysokým obsahem škodlivin i nebezpečných látek. Dalším pokusem byla cesta velkokapacitních třídících linek, na nichž se komunální odpad nejprve vytřídil a následně se zpracovávala již každá komodita zvlášť. Při použití tohoto způsobu se kvalita vytříděných surovin již výrazně zlepšila. Přesto však vznikal při zpracování tohoto bioodpadu opět produkt sice lepší kvality, ale pro použití v zemědělství do potravinového řetězce naprosto nevyhovující. Hospodárnost takových provozů proto byla různá a řada z nich následně zanikla. V současné době zatím nejpoužívanější metodou v rozvinutém světě je separovaný sběr jednotlivých druhů odpadů. Tento způsob nakládání s odpady je nebo by měl být podporován všemi dostupnými prostředky. Největším kladem je získávání téměř čisté suroviny, která vyžaduje pouze lehké dotřídění a je možné ji okamžitě zpracovávat. Velkým problémem při použití této metody je podceňování výchovy obyvatelstva, jež je klíčem k produkci čistších bioodpadů a rozšíření metody odděleného sběru. Dalším z klíčů je přístup jednotlivých svozových firem atd. Především na začátku je oddělený sběr organizačně i finančně náročnější. Následně se však použití této metody vyplácí, zvláště po zavedení evropské legislativy. 43
8.3.
Separace BRKO v Evropě
Dle aktivity v oblasti odděleného sběru bioodpadu lze rozdělit evropské země do čtyř kategorií [16]: 1) Rakousko, Belgie (konkrétně Flandry), Německo, Švýcarsko, Lucembursko a Nizozemí, kde jsou systémy odděleného sběru bioodpadu již plně realizovány. 2) Dánsko, Švédsko, Itálie, Španělsko (Katalánsko) a Norsko. V těchto zemích jsou hlavní rysy nastíněny, ale ještě není zcela zajištěna dostatečná kapacita kompostáren a trh s kompostárenskými produkty není plně rozvinut. 3) Finsko, Francie, Velká Británie a část Belgie (Vlámsko). Systémy jsou již plně navrženy, avšak je zde vše teprve na začátku. 4) Většina regionů Španělska, Řecko, Irsko a Portugalsko a zbytek zemí EU, ať již současných či teprve přistoupivších. V těchto zemích není žádná snaha kompostovat bioodpad z odděleného sběru, ale dle platné legislativy EU se budou muset i tyto země, stejně jako my, přizpůsobit daným požadavkům.
V západoevropských státech umožňují především vysoké ceny za skládkování bioodpadů rozvoj dalších technologií zpracování, a to především technologií anaerobní digesce bioodpadu. Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku je zakázáno budovat nové skládky. V Holandsku se v současné době bioodpad na skládky neukládá. Pravidlem se stává separovaný sběr tuhých domovních odpadů včetně bioodpadu.
8.4.
Současný stav sběru BRKO v ČR
V České republice je v současné době větší podíl bioodpadu z velkých měst jako součást směsného komunálního odpadu ukládán na skládkách komunálního odpadu, případně se odváží do spaloven komunálního odpadu (Praha, Brno, Liberec). Biologicky rozložitelný odpad je u nás odděleně sbírán a kompostován jen v několika obcích v různé míře a rozličnými způsoby, např. v Kroměříži, Písku, Plzni, Praze 12, Strážnici, Uherském Hradišti aj. Celkově můžeme stav sběru bioodpadů v ČR považovat za stádium pilotních projektů. Většina těchto projektů má stejný nebo podobný průběh, a sice sběrná místa jsou doplněna o nádoby na biologický odpad, počet a velikost nádob se určí dle typu zástavby či ze statistických údajů. Součástí systémů je i dotřiďování odpadů, sklad a kompostování. Tento způsob je ekonomicky náročnější,
44
avšak počítá se s jejich rozšířením a tím k ,,centralizaci‘‘ a úspoře finančních prostředků. V České republice je zatím rozšířenější spíše komunitní, popř. domovní kompostování.
Komunitní
kompostování
se
spíše
vyskytuje
jako
společné
kompostování v zahrádkářských koloniích či obyvatel malé obce. Čím blíže zdroji odpadu je kompostování prováděno, tím je celý proces levnější a méně zatěžující životní prostředí. Na druhou stranu centralizovanější řešení umožňuje efektivnější kontrolu procesu kompostování a výsledného produktu, jsou univerzálnější (např. do sběru bioodpadů je možné relativně snadno zahrnout jakýkoliv typ zástavby) a jsou schopné poměrně rychlého rozšíření. Asi největší potenciál pro velkoplošný sběr bioodpadů má obdoba systémů zavedených v německy mluvících zemích. Využívají nádob o objemu 60-240 l a intenzita svozu je asi 1x za 1-2 týdny. Avšak ta je ovlivněna v neposlední řadě i zeměpisnou šířkou dané lokality, tudíž sběr bioodpadu v regionech s teplým klimatem bude intenzivnější než v regionech s klimatem studeným ( až 3 - 4x týdně). O velikosti a množství nádob rozhodují rovněž typ a velikost zástavby. Jako příklad pilotního projektu poslouží níže uvedené příklady z hlavního města Prahy a z Uherského Hradiště k porovnání připravovaného projektu separovaného BRKO ve Zlíně.
8.4.1.
Pilotní projekt v Praze
S městským bioodpadem se setkáváme především jako se součástí tuhého domovního odpadu, tj. běžný kuchyňský odpad. Dalším zdrojem separovaného biologicky rozložitelného odpadu jsou kuchyňské zbytky podniků společného stravování a z přípravy polotovarů včetně kalů z odlučovačů tuků v těchto provozech a použitých fritovacích olejů. Od měsíce září roku 2004 je realizován pilotní projekt Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru infrastruktury města, týkající se sběru a svozu bioodpadu. Na přípravě tohoto projektu se kromě něj podílela také firma SSI Schäfer [40]. Sběr bioodpadu je zaměřen především na bioodpad ze zahrad, tudíž byla vybrána lokalita na území městské části Praha - Dolní Chabry, kde jsou převážně rodinné domky se zahradami a kde je větší předpoklad vyššího výskytu biologicky rozložitelného odpadu. Rozloha této lokality je 499 ha a k 30.6.2004 činil počet
45
obyvatel 2744
[40]
. Zkušební sběr je bezplatný pro všechny zúčastněné občany městské
části Dolní Chabry a délka projektu byla stanovena na dobu 24 měsíců (do srpna 2006). Na základě podaných nabídek na zajištění provozu projektu byla vybrána svozová společnost Pražské služby, a.s. Sběr bioodpadů je prováděn odvozným způsobem sběru pomocí speciálních plastových nádob, tzv. compostainerů. Občanům bylo předáno celkem 800 kusů nádob o objemu 120, popř. 240 litrů
[40]
. Do těchto nádob lze ukládat: listí, trávu, zbytky
rostlin, kousky keřů či stromů (zpracované štěpkovačem či jinak), kuchyňské zbytky (okrajky brambor, zbytky zeleniny a ovoce, pečivo,..) atd. Do nádob by neměly být ukládány tekuté zbytky jídel, oleje, kosti, maso vařené ani syrové, uhynulá zvířata a samozřejmě biologicky nerozložitelné odpady. Společnost Pražské služby odváží bioodpad k dalšímu zpracování na kompostárnu JENA v Úholičkách u Velkých Přílep.
8.4.2.
Pilotní projekt v Uherském Hradišti
V Uherském Hradišti se bioodpad třídí od roku 1996. V současné době je po městě rozmístěno 312 ks 120 l nádob a 223 ks 240 l nádob (compostainerů) [29]. Nádoby jsou rozmístěny na sídlištích a v okolí centra města v zástavbě rodinných domů, nejsou však v okrajových částech města, tj. v zástavbě vesnického charakteru. Přibližně 65% obyvatel města má možnost bioodpad třídit, ale v převážné většině jde o obyvatele bytových domů, u rodinných domů je nádob na bioodpad minimum
[29]
. Na sídlištích jsou nádoby umístěny na stanovištích kontejnerů, čili volně
přístupné, u rodinných domů je občané mají většinou ve vlastnictví, takže k nim nikdo jiný nemá přístup. Sběr bioodpadu probíhá v letních měsících (duben – říjen) každý týden, v zimních měsících (listopad – březen) 1x za 14 dní. Svoz provádí firma Odpady – Třídění - Recyklace a.s. Uherské Hradiště a vozí jej do zpracovny odpadů OTR, s.r.o. Buchlovice. V roce 2004 bylo v nádobách sesbíráno 363 tun bioodpadu, v roce 1997 to bylo 186 tun
[29]
. Kvalita vytříděného bioodpadu je velmi dobrá. Zatím je tento systém
plně hrazen z rozpočtu města. V roce 2005 bylo město Uherské Hradiště vybráno do pilotního projektu na oddělený sběr bioodpadu. Projekt je realizován MŽP a holandskou firmou Tebodin. V rámci tohoto projektu byly vybrány dvě lokality (sídlištní byty), v níž v jedné části
46
obdrželo 200 domácností (resp. bytů) 100 ks speciálních biodegradabilních sáčků na třídění bioodpadu z domácností a druhá část slouží jako referenční (srovnávací), která slouží k porovnávání výsledků
[29]
. Z každé lokality je každé dva měsíce prováděna
analýza popelnice na bioodpad a kontejneru na směsný komunální odpad. Účelem je zjistit, zda občané, kteří obdrželi speciální sáčky, třídí více než ti, kteří je neobdrželi (srovnávací oblast), zda dojde k nárůstu vytříděného bioodpadu. S ohledem na analýzy zbytkového domovního odpadu z popelnic u rodinných domů, kde bylo zjištěno, že ještě téměř 50% tvoří bioodpad, se Uherské Hradiště dohodlo ze svozovou firmou na zkušebním sběru bioodpadu ve vybrané lokalitě rodinných domů. Jde o 300 domů , kde každý rodinný dům obdržel nádobu na oddělené třídění bioodpadu
[29]
. Aby se minimalizovali náklady, je sběr prováděn 1x za 14 dní,
tzn. jeden týden sběr bioodpadu, druhý týden svoz zbytkového odpadu. V současné době je svoz zbytkového domovního odpadu každý týden. Občané současně obdrželi také svozový kalendář.
8.4.3.
Pilotní projekt ve Zlíně
V letošním roce (2008) se chce město Zlín nejvíce zaměřit na postupné snižování množství biologicky rozložitelného odpadu v odpadových nádobách. V biofermentoru EWA se přemění bioodpad nikoli na kompost, ale v palivo, které je dále využito v teplárně. Zařízení bude postupně rozšiřováno podle nárůstu množství separovaného bioodpadu. Základní údaje o projektu udává následující tabulka [19]:
47
Tab. 3: Základní údaje projektu
Název
Projekt pilotního sběru bioodpadů (z domácností a zahrad)
Druh odpadu
Biologicky rozložitelný odpad (katalogové číslo 20 02 01)
Lokalita
Zlín, Podvesná IV až Podvesná XVII
Počet obyvatel
1 355
Rozloha
18 ha
Struktura zástavby
rodinné domky („Baťovská“ zástavba)
Počet objektů
261
Počet samost. domácností
483
Doba přípravy pilot. sběru
1.1. - 30. 4. 2008
Sběr BRKO
1.5. - 31. 10. 2008 (tj. 6 měsíců)
Vyhodnocení
listopad 2008 (+ přijetí dalšího postupu)
Druh sběru
odvozný (nádobový)
Typy sběrné nádoby
-
plastová nádoba s kolečky „Compostainer“ (CT 140 litrů, CT 240 litrů)
-
malá plastová nádoba 10 litrů (kuchyňská)
Počet nádob10 L
483 ks
Počet nádob140 L
443 ks
Počet nádob 240 L
43 ks
Četnost svozu
1 x za 14 dnů
Svozová technika
linearpres nebo rotopres
Způsob zpracování BRKO
v aerobním fermentoru EWA v areálu skládka Suchý důl kompost k energetickému využití (výjimečně kompost na rekultivaci)
Rozpočet projektu
860 tis. Kč (nákup nádob, informační kampaň, svoz, zpracování aj., viz. níže)
Finanční krytí
rozpočet SMZ
Důvodem k zavádění separovaného sběru je tedy zmiňovaný požadavek evropské legislativy postupně snižovat podíl ukládaného BRKO na skládky. Tento podíl v roce 1995 148 kg/obyvatel/rok, kdy do roku 2010 by mělo být toto množství sníženo na 112 kg/obyvatel/rok, do roku 2013 pak na 74 kg/obyvatel/rok. V současné době však toto množství odpadu ukládaného na skládku činí ve zlínském regionu v průměru 122
48
kg/obyvatel/rok. Splnění těchto požadavků tedy bez výrazné změny odpadového hospodářství města Zlín ve vztahu k biologicky rozložitelným komunálním odpadům není reálné [26]. K optimálnímu třídění bioodpadů na zahradách a v domácnostech budou sloužit samostatné nádoby pro bioodpad. Použití biodegradabilních sáčků není dle zkušeností nutné. Naopak v okamžiku, kdy si je musí občané sami zakoupit, je to může od třídění bioodpadů odradit. Vlastní sběr bioodpadů bude prováděn odvozným způsobem, vhodný právě do zástavby rodinných domů či obytných vil s pozemky, kde je vyloučena nebo omezena anonymita původců vytříděného bioodpadu. Výsledky v čistotě i v objemech získaného bioodpadu jsou při pečlivé přípravě velmi dobré. Zkušenosti s donáškovým způsobem na sídlištích jsou zatím v České republice omezené. Z již realizovaných zkoušek (Bílina, Jindřichův Hradec) je zřejmé, že donáškový systém přináší podstatně vyšší rizika nízké kvality vytříděného bioodpadu a tím i podstatně nižší množství získaného bioodpadu. Z těchto důvodů není do tohoto projektu začleněn a jeho uplatněním se bude SMZ zabývat v budoucnu při řešení sídlištní zástavby. Jednotlivé zaváděné kroky využívají zkušeností z obdobného úspěšného dvouletého pilotního projektu, jenž byl realizován v městské části Praha – Dolní Chabry (viz. výše). Pro dosažení požadovaných cílů a aktivního zapojení občanů pilotní oblasti do projektu je nutné v rámci možností dopředu garantovat určitou motivaci zúčastněných, a to např. slevou poplatku za komunální odpad. Motivací pro zúčastněné občany může být rovněž výhoda vlastnictví další nádoby na odpad a nemusí tak vzniklý BRKO odvážet do sběrných dvorů či využívat mobilního sběru odpadů. Základní fáze harmonogramu projektu: 1.11. - 31.12.2007
Tvorba a schválení projektu
1.1. - 30.4.2008
Informační kampaň, nákup a distribuce nádob
1.5. - 31.10. 2008
Sběr, svoz, zpracování BRKO, informovanost
1.11. - 31.12. 2008
Vyhodnocení projektu
Před vlastním zahájením pilotního projektu byla připravena a realizována kampaň, která občany postupně informovala o uvažovaném záměru, postupu a jeho cílech, a to pomocí místní televize, rozhlasu, informačních letáků, besed s občany atd.
49
Pro projekt se uvažuje se zajištěním jedné sady nádob pro každou domácnost, a to s 1 ks svozové nádoby o objemu 140 l ( případně 240 l) a 1 ks nádoby „do kuchyně“ o objemu 10 litrů. Jedná se o 483 sad dle níže uvedených ulic [33]: Tab. 4: Seznam ulic zapojených do projektu
Ulice Podvesná IV Podvesná V Podvesná VI Podvesná VII Podvesná VIII Podvesná IX Podvesná X Podvesná XI Podvesná XII Podvesná XIII Podvesná XIV Podvesná XV Podvesná XVI Podvesná XVII Celkem
Počet obyvatel 65 123 122 94 130 101 110 106 116 95 77 107 106 3 1355
Počet sad 24 40 43 36 42 41 37 40 38 33 29 39 40 1 483
Pravidelný svoz BRKO bude realizován pomocí vozidel pro svoz SKO (linearpres či rotopres). Četnost vývozu nádob bude dle ověřené zkušenosti (Praha Dolní Chabry) zvolena 1x za 14 dnů (jeden týden – svoz SKO, druhý týden – svoz BRKO). Vývoz nádob na SKO tedy bude prováděn pouze 1 x za 14 dnů stejně jako svoz BRKO. Sesbíraný
BRKO
bude
centrálně
zpracováván
v biofermentoru
EWA
provozovaném TS Zlín v areálu skládky Suchý důl. Tento BRKO bude po mechanických úpravách (drcení, štěpkování, míchání) zpracován v aerobním fermentoru na kompost k energetickému využití a následně dopraven do teplárny Atel Energetika Zlín s.r.o. ke spálení ve fluidním kotli či na kompost na půdu pro rekultivační účely. Množství BRKO v komunálním odpadu je v letních měsících až 40%, naopak v zimních měsících dosahuje pouze 10 % [33].
Bioodpad z domácností Do tzv. kuchyňského odpadu patří vybrané kuchyňské zbytky (např. zbytky ovoce a zeleniny, nelze tekuté zbytky či zbytky živočišného původu), které budou
50
odkládány do malé sběrné nádoby o objemu 10 litrů bez použití plastových sáčků. Obsah malé nádoby pak bude dle potřeby vyprazdňován do venkovní sběrné nádoby o velikosti 140 nebo 240 l. Na těchto nádobách je také nalepen seznam odpadů, které do nádoby patří a které ne.
Bioodpad ze zahrad Do tzv. zahradního odpadu patří hlavně tráva, listí, zbytky ovoce a zeleniny. Vhodně zkrácené ořezy keřů a stromů by měly být dle předaných pokynů vhodně vrstveny do sběrné nádoby.
Do nádob je zakázáno odkládat tekuté zbytky jídel, oleje, maso, uhynulá zvířata, biologicky nerozložitelné látky a jiné odpady. Pro rozlišení od nádob na SKO bude barva těchto nádob hnědá. Pro tento pilotní projekt je uvažováno množství BRKO cca 50 kg/občan /rok, což po dobu realizace projektu bude představovat cca 30-40 t BRKO. Každý občan má nárok v přepočtu na objem nádoby na 27,5 l /občan/týden, aktuálně však vychází až 44,5 l /občan/týden[4]. Objem nádob by tedy měl být dostatečný, ale jak už bylo uvedeno výše, záleží na období roku.
Realizační náklady Náklady na realizaci projektu zahrnují jak investiční, tak i provozní náklady a lze je charakterizovat následovně [33]: Tab. 5: Realizační náklady
Druh nákladu
Základní popis
tis. Kč vč. DPH
Investiční náklady
nádoby na sběr BRKO
777
Provozní náklady
svoz, zpracování, informační kampaň
83
Celkové náklady
-
860
Náklady na projekt budou hrazeny z rozpočtu SMZ.
51
Nádoby CT 140 (bez DPH) [33] Tab. 6: Realizační náklady sběrných nádob
Cena :
- CT 140
1 030,- Kč/ks
- nádoba 10 L do domácnosi
100,- Kč/ks
Souprava pro 1 domácnost celkem
1 130,- Kč/souprava
Informační polep nádob nálepkou + práce
90,- Kč/souprava
(70+20) Celkem nádoby (486 ks)
593 000,- Kč
Rozvoz nádob (1x THP, 2x D)
60 000,- Kč
Celkem
653 000,- Kč
Celkem s DPH
777 000,- Kč
U této cenové kalkulace je třeba doplnit kalkulaci na zpracování BRKO, která bude stanovena po ukončení zkušebního provozu biofermentoru EWA. Vyhodnocení pilotního projektu bude provedeno bezprostředně po jeho ukončení na základě získaných poznatků zúčastněných pracovníků MMZ, TS Zlín a dotazníku zúčastněných občanů za účasti zástupců RMZ. Pro správné a přesné vyhodnocení výsledků projektu bude důležité zajistit kvalitní sledování vytříděného bioodpadu a průběžnou kontrolu čistoty vytříděného materiálu. Provozovatel povede provozní deník sběru bioodpadů se záznamy o svozu, případném znečištění, provozních problémech, příp. ztrátách nádob, atd.
9.
Charakteristika zpracovávaného regionu 9.1.
Základní údaje statutárního města Zlín
Základní údaje sledovaného regionu
[27]
:
Rozloha Rozloha města Zlín: 118 km2
Demografie Statutárního města Zlín Počet obyvatel:
79 474 (v roce 2006)
- z toho muži
38119
- z toho ženy
41355 52
Hustota obyvatel:
674 ob/ km2
Průměrný věk obyvatel:
41,0 rok
Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva: 38 l50 (dle sčítání r. 2001)
Meziročně dochází k poklesu počtu obyvatel (počet obyvatel v roce 1991 činil 84 736). Od roku 2001 klesá počet obyvatel města Zlín v průměru o 300 za rok. Počet obyvatel Jižních Svahů (největší sídliště na území města Zlín) k 31.12.2006 činil 19 931 osob. Počet městských částí Zlína: 17 Místní části města Zlín a počet jejich obyvatel ukazuje následující tabulka [26]: Tab. 7: Místní části SMZ
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Chlum
88
83
86
92
97
103
Jaroslavice
726
732
753
741
759
765
Klečůvka
313
304
297
294
295
306
Kostelec
1 585
1 673
1 736
1 775
1789
1829
Kudlov
1 519
1 523
1554
1 540
1616
1658
Lhotka
227
232
237
241
248
249
Louky
1 036
1 038
1 046
1 031
1034
1025
Lužkovice
601
604
611
606
602
606
Malenovice
7 616
7 565
7 517
7 442
7420
7419
Mladcová
2 211
2 258
2 262
2 286
2299
2290
Prštné
3 502
3 467
3 445
3 388
3373
3379
Příluky
2 733
2 788
2 762
2 748
2726
2710
Salaš
210
218
221
221
222
217
Štípa
1 692
1 694
1 703
1 730
1753
1742
485
494
482
499
509
526
54 434
53 782
53 268
52 777
52884
52700
2001
1 982
1 984
1 958
1951
1950
80 979
80 437
79 964
79 369
79577
79474
Místní část
Velíková Zlín Želechovice Celkem
Mapa statutárního města Zlín s jeho místními částmi je v příloze viz. obrázek 1.
53
Sídelní struktura města
[27]
Na území SMZ převažují rodinné domy, které představují přibližně 87 % obytné zástavby, bytové domy činí 12,1 %, ostatní pak 0,9 %. Byty v rodinných domcích tvoří 37,4 %, v bytových domech je to 62 %. Bytový fond dohromady tvoří 12 384 byty.
Průmysl ve městě Nejvýznamnější podniky SMZ:
Atel Energetika Zlín s.r.o.
energetika
Mitas, a. s.
gumárenský a plastikářský průmysl
Krajská nemocnice T. Bati, a.s. Zlín
služby - zdravotnictví
TAJMAC-ZPS, a. s.
výroba strojů
NOVESTA, a. s.
obuvnický průmysl
Doprava ve městě Město je napojeno na hlavní centra ČR pouze silnicí I. třídy a lokální jednokolejnou
železniční
tratí
navazující
na
koridor
severojižní
magistrály
v Otrokovicích.
Geografická charakteristika města Zeměpisná šířka:
49° 13' 43"
Zeměpisná délka:
17° 39' 43"
Nadmořská výška: - nejnižší:
190 m. n. m. (řeka v Dřevnice v Malenovicích)
- nejvyšší:
458 m. n. m. (Tlustá hora)
9.2.
Systém odpadového hospodářství SMZ
Každá obec v ČR provozuje svůj vlastní systém odpadového hospodářství (dále jen SOH), na jehož základě pokud možno ekologicky zneškodňuje odpady od občanů. Ve Zlíně funguje SOH na základě smlouvy s Technickými službami Zlín, s.r.o., kterou TS Zlín uzavřely s Odborem životního prostředí a zemědělství MMZ. Sběr směsných 54
komunálních odpadů se provádí pomocí 110 l, 120 l a 240 l nádob a podle potřeby i do 1100 l nádob. Počet kontejnerů na odpad je dostatečný pro všechny obyvatele. Svoz SKO se provádí v pravidelných intervalech (v základních frekvencích 1x, 2x, 3x týdně, 1 x za 14 dnů, v souladu s vyhláškou města Zlín o nakládání s komunálními odpadem č.26/V/2001) vozidly s lineárním stlačováním odpadu. Pro zvýšení efektivity svozu odpadu bylo v roce 2005 pořízeno vozidlo Renault Kerax s nástavbou Faun Rotopres s rotačním systémem stlačování o objemu 13 m3. Toto vozidlo také zajistí lepší průjezdnost v úzkých uličkách tzv. baťovské zástavby a hlavně pro budoucí možnost využití při svozu bioodpadu [39]. Občané se přihlašují k registraci na MMZ nebo jeho úřadovnách, město Zlín tuto registraci kontroluje. Pro třídění odpadů slouží speciální nádoby, jsou zavedeny mobilní svozy odpadů, každý občan též může odložit své odpady v síti sběrných dvorů. Na jaře a na podzim jsou organizovány úklidy města. Mimo obecně závazných vyhlášek je obci stanovena povinnost vypracovat plán odpadového hospodářství (dále jen POH) dle zákona o odpadech. Tento plán OH se zpracovává na dobu pěti let a určuje obci podmínky pro rozvoj systému odpadového hospodářství. Tato povinnost se vztahuje pouze na obce s vyšší produkcí odpadů. Jedná se tedy o sídelní aglomerace, které vyprodukují v jednom kalendářním roce více než 1000 t ostatního odpadu nebo více než 10 t odpadu nebezpečného. Provázanost POH jednotlivých obcí zajišťují nadřízené POH příslušných krajů, jejichž stanovy musí POH obcí zohledňovat. Výchozím dokumentem pro kraje je Plán odpadového hospodářství České republiky.
9.3.
Třídění komunálních odpadů na území SMZ
Separace odpadů je jednou z povinností vyplývající ze zákona o odpadech. V rámci tříděného sběru využitelných odpadů (papír, plast a sklo) jsou odděleně sbírány i spotřebitelské obalové odpady. Třídění odpadů je nutné hlavně ze tří hledisek, a to: -
opětovné využití odpadů (recyklace)
-
snížení objemu odpadů ukládaných na skládkách
-
úspora primárních surovin (ropa, uhlí, zemní plyn)
Na území SMZ probíhá třídění využitelných odpadů dvěma základními způsoby [39]:
55
a) do speciálních nádob V roce 2006 bylo na území města Zlína rozmístěno a pravidelně vyváženo 254 kompletních sad kontejnerů čili 734 nádob na třídění (tj. 254 sad po třech kusech speciálních nádob), kromě toho ještě několik samostatných nádob na sběr bílého skla. Každá sada je tvořena třemi barevně rozlišenými nádobami: zelené nádoby na sklo, modré na papír a žluté na plasty. Nádoby jsou označeny nálepkami s popisem upřesňujícím odpady, jež je možno do těchto nádob odkládat. Nádoby jsou jednou až dvakrát za týden vyprazdňovány a sváženy na dotřiďovací linku Technických služeb Zlín, s.r.o. Každý druh odpadu je tedy svážen samostatně. Celkový počet vyvezených nádob v roce 2006 byl podle jednotlivých komodit odpadu v přepočtu na 1 vývoz týdně[39]: Tab. 8: Počet nádob
plast
1100 l
407 ks
papír
1100 l
407 ks
barevné sklo
1,5 m3
254 ks
bílé sklo
1,5 m3
14 ks
Na této dotřiďovací lince jsou papír a plasty následně dotřiďovány na jednotlivé druhy. Papír se třídí vesměs na tři druhy, a to nejčastěji karton a lepenka, noviny a časopisy, a směsný papír. Plasty se dotřiďují na PET lahve podle barev, folie, a „tvrdé“ a „měkké“ plasty. Na lince jsou z vytříděných odpadů rovněž odstraněny veškeré nežádoucí příměsi. Takto dotříděné suroviny jsou následně lisovány do standardních balíků a tyto dále dopraveny k jednotlivým zpracovatelům. SMZ je smluvním partnerem systému EKO-KOM, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci spotřebitelských obalů v rámci systému separovaného sběru obce. Město pak dostává za tuto činnost odměnu, která je závislá na vytříděném množství jednotlivých využitelných odpadů. Odměny za jednotlivé roky od společnosti EKOKOM jsou uvedeny v kapitole Produkce odpadu na území SMZ, podkapitola Plán odpadového hospodářství statutárního města Zlín.
b) ve sběrných dvorech Sběrné dvory jsou oplocená místa, kde mohou občané města Zlín v provozní době po předložení průkazu totožnosti bezplatně odkládat odpady ve všech sběrných
56
dvorech na území SMZ. Průkazy totožnosti se požadují proto, aby této bezplatné služby mohli využívat pouze občané města Zlín. Je možno zde odložit nebezpečné odpady (zbytky barev, vyjeté oleje, olověné akumulátory, chladničky, postřiky, ředidla, televizory, atd.), odpady velkoobjemové (starý nábytek, koberce, dřevo, apod.), dále i papír, sklo a plasty. Do roku 2004 se vytříděný odpad v částech města, kde nebyly rozmístěny separační nádoby, sbíral 1x měsíčně pomocí pytlů. Tento sběr byl ukončen, když byli všechny lokality doplněny o separační sady nádob. Na území města Zlín se v současnosti nacházejí čtyři sběrné dvory. První sběrný dvůr byl realizován v r. 1998 v městské části Louky v areálu Technických služeb Zlín, s.r.o. Další a dnes nejvíce využívaný dvůr byl v roce 1999 zřízen v městské části Zálešná I. Pro lokalitu čtvrti Letná a Podhoří byl vybudován v roce 2001 sběrný dvůr v ulici Jiráskova, kde však nelze odkládat nebezpečné odpady. V roce 2003 byl zahájen provoz sběrného dvora v Malenovicích na ulici Zahradní.
Do konce roku 2004
fungoval navíc i sběrný dvůr na Jižních Svazích v areálu bývalé kotelny v ulici Křiby, který dnes již neexistuje. Z mapky uvedené v příloze na obrázku č. 3 je zřetelné, že vzhledem k podlouhlému tvaru města Zlín jsou sběrné dvory rozmístěny strategicky. Nicméně již zrušený sběrný dvůr na Jižních Svazích nebo nový dvůr v městské části Zlín – Příluky přeci jen chybí.
9.3.1.
Mobilní svozy odpadů na území SMZ
V částech SMZ, kde nejsou zřízeny sběrné dvory odpadů, jsou organizovány mobilní svozy. Těmito svozy jsou sbírány velkoobjemové i nebezpečné odpady od občanů. Na předem určených stanovištích, označených informačními cedulemi, odebírají zaměstnanci TS Zlín odpady od občanů přímo do svozových vozidel. Seznam zastávek mobilních svozů s jejich termíny a časy přistavení svozové techniky je uveden v „Odpadovém kalendáři města“, který je každý rok aktualizován. Mimo mobilní svozy jsou ve městě Zlín organizovány pravidelné úklidy v rámci akce „Čisté město“. Vždy na jaře a na podzim jsou proto ve východní, střední a západní části Zlína přistaveny na celý den sběrové prostředky TS Zlín na velkoobjemové odpady od občanů. Obyvatelé města Zlín jsou o mobilních svozech i úklidových akcích informováni
každoročně
vydávaným
letákem
„Průvodce
hospodářstvím ve Zlíně“, jenž je občanům k dispozici.
57
občana
odpadovým
9.4.
Skládka komunálního odpadu
Dále již nevyužitelné odpady jsou ukládány na skládku. Ve Zlíně slouží k ukládání směsných komunálních odpadů skládka Suchý důl. Tato skládka je umístěna 1,5 km severně od městské části Louky. O provoz se stará vyškolená obsluha, odpady jsou váženy a evidovány, provoz skládky je řízen podle závazných provozních řádů vyhovujících přísným požadavkům na ochranu životního prostředí. Skládkování zde začalo v roce 1982, na niž se mj. ukládal odpad z obuvnických závodů Svit. Od té doby byl původní areál zmodernizován. Nyní je již skládka vybavena nepropustným dnem s několikanásobnou izolací, systémem odděleného jímání průsakových a povrchových vod, systémem odplynění a monitorovacím systémem. Postupně také přibyly další etapy skládky - druhá etapa skládky Suchý důl v roce 1998 (v roce 2000 rozšířena o další 2 sekce, tzv. doskládkování I. etapy), v roce 2002 byla vybudována sekce 1 a 2 třetí etapy skládky, v roce 2005 byla realizována výstavba sekce 3 a 4 [27]. Pro etapu Suchý důl III bylo vykoupeno celkem 6,6 ha pozemků. Na této ploše se postupně vybudovali celkem čtyři samostatné skládkové sekce, třetí etapa sama je rozdělena do osmi sekcí. První sekce na rozloze celkem 1,7 ha a 228 000 m3 prostoru, druhá sekce s kapacitou 117 900 m3 na ploše 0,635 ha. Celkově se předpokládá, že na třetí etapě skládky Suchý důl uloží statutární město Zlín 935 320 m3 odpadů. Celkem zde bylo za rok 2006 uloženo 67 211 t veškerého odpadu. Ke konci roku 2006 činilo procento zaplnění kapacity druhé sekce 59,52 % a zaplnění první sekce 68,09 % [39]. V uloženém odpadu probíhají fyzikálně-chemické i mikrobiální procesy za tvorby skládkového plynu. Plyn tvoří z více než 40 % metan, což je dobrým předpokladem pro jeho využití k energetickým účelům. Skládka se odplyňuje systémem tzv. plynových studní vybudovaných v areálu skládky. Sběrný systém zabezpečuje odvod vzniklého bioplynu do čerpací stanice, ze které je dopravován do Moravských tepláren, a s., Zlín a spalován jako podpůrné palivo v uhelných fluidních kotlích. Voda z odvodnění skládky je odváděna do ČOV Malenovice. Orientační ceny uložení odpadu na skládku [39]: Tab. 9: Ceny uložení odpadu na skládku
Orientační ceny ( v Kč/t) Zemina
250 – 360
Stavební sutě
550 – 600
Komunální odpad
550 – 700
58
Přesné ceny se odvíjejí dle množství příměsí, množství odpadu a platebních podmínek. K výše uvedeným cenám je nutno ještě připočíst také poplatek za uložení odpadu dle zákona 185/2001, který se týká téměř všech druhů odpadů ukládaných na skládce Suchý důl, který dělá 400 Kč/t odpadu (v roce 2007) [39]. Z uvedených cen je patrné, že se vyplatí komunální odpad co nejvíce třídit a využívat, neboť poplatky za jeho uložení na skládku jsou jedny z nejvyšších. BRKO zakázané ukládat na skládky ( s výjimkou BRKO, který je součástí KO) zobrazuje následující tabulka [39]: Tab. 10: BRKO zakázané ukládat na skládky
Katalog. číslo
Kompostovatelné odpady v komunálním odpadu
20 01 01
Papír a lepenka
20 01 08
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10
Oděvy
20 01 11
Textilní materiály
20 01 38
Dřevo
20 02 01
Biologicky rozložitelný materiál
20 03 02
Odpad z tržišť
9.5.
Spalování odpadů
V oblasti města Zlín je provozována spalovna nebezpečného odpadu firmy EMSEKO, která tuto provozuje v areálu společnosti TAJMAC – ZPS v Malenovicích. Spaluje se zde převážně zdravotnický odpad, dále odpad kapalný, tj. rozpouštědla, ředidla, oleje a řezná kapalina, dále znečištěné obaly a hadry, barvy a lepidla. V příloze v tabulce č. 25 jsou uvedeny některé společnosti zabývající se zpracováním odpadů na území SMZ nebo v jeho blízkosti.
9.6.
Zpracování biologicky rozložitelných (komunálních)
odpadů na území SMZ Město Zlín jako první v republice zahájilo provoz zařízení pro využití bioodpadů, tedy trávy, větví, listí a papíru. Díky aerobní fermentaci nebudou biologicky rozložitelné odpady dále ukládány na skládku, ale přemění se na palivo a to následně na
59
teplo. Vedle snížení objemu ukládaného biologického odpadu na skládku Suchý důl se tímto
opatřením
omezí
vznik
metanu,
jakožto
jednoho
z nejvýznamnějších
skleníkových plynů. Hlavním produktem této technologie je biopalivo, které Technické služby Zlín dodávají do teplárny Atel Energetika Zlín s.r.o. Roční kapacita zařízení je 1500 tun bioodpadů. V budoucím období je možné rozšířit provoz o další fermentory. Investorem tohoto zařízení za přibližně 8 milionů Kč bylo město Zlín, které získalo na tento projekt dotaci ve výši 3,8 milionů Kč z evropského programu Concerto
[19]
.
Zařízení budou provozovat Technické služby Zlín na skládce Suchý důl. Jde o aerobní fermentor EWA ( Ecological Waste Apparatus). Výrobcem je firma AgroEko Group sídlící v Ostravě. Hlavním účelem a funkcí tohoto zařízení je zpracování BRO prostřednictvím přepracování a hygienizace vstupních surovin pomocí řízené aerobní fermentace s cílem výroby biopaliva nebo kompostu. Toto zařízení může zpracovávat různé druhy BRO, a to např. [1]: -
zpracování vedlejších živočišných produktů (1774/2002)
-
kaly z ČOV
-
cukrovarnické řízky z výroby cukru
-
lihovarnické výpalky z výroby lihu
-
kaly z výroby celulózy a papíru
-
listí a tráva
-
vytříděný BRKO
Tyto se před vstupem do fermentoru EWA smíchají v drtičce SEKO s nasákavou biomasou ze zemědělství či lesnictví ( např. sláma z obilí nebo řepky, dřevní štěpku či piliny) pro zvýšení výhřevnosti biopaliva (30% hmot. BRO a 70 % hmot. biomasy, při nízké vstupní vlhkosti biomasy až 50% na 50%)
[1]
. Tato biomasa musí být ale nejprve
upravena drcením, řezáním nebo sekáním na velikost částic, která je závislá od využití konečného kompostu. Takto zpracovaný materiál se pak naskladní do aerobního fermentoru EWA, v němž vznikne energeticky využitelné biopalivo. Pracovní cyklus aerobního fermentoru se řídí na základě snímání provozních stavů a veličin, které charakterizují probíhající aerobní fermentaci [1]: 1) fáze naskladnění - pracovník obsluhy - 2 hod. 2) fáze fermentace - bezobslužný provoz řízený PCI (46 - 96 hod.) 3) fáze biol. dosušování - bezobslužný provoz řízený PCI - 48 hod. 4) fáze vyskladnění - pracovník obsluhy - 2 hod. 60
Z důvodu vysokých teplot a agresivního prostředí je vše řešeno hydraulicky kromě ventilátoru (tím je vháněn atmosférický vzduch přes soustavu volně uchycených speciálních trubic dovnitř zakládky). Je možné ruční i programové ovládání provzdušňování řízení fermentačního procesu teplotou vháněného vzduchu. Kromě teploty je také důležitý i obsah kyslíku v zakládce, který je regulován kyslíkovou sondou. Vlhký a horký vzduch o teplotě 60 º C vznikající ve fermentoru se odvádí komínovým otvorem ve stropě fermentoru k dalšímu využití do rekuperátoru nebo biofiltru. Optimální vlhkost kompostu ve fermentoru se pohybuje mezi 55 – 60%. Aerací a překopáváním se aktivuje biologický aparát, jehož iniciací startuje intenzivní termofilní aerobní fermentace. Vzestup teploty v zakládce nad 70 º C po definovanou dobu zaručí omezení a likvidaci přítomných virů, bakterií, kvasinek, plísní, prvoků a tím i hygienizaci zakládky. Dále při teplotách okolo 50ºC spojených s intenzivní aerací dochází k biologickému dosoušení zakládky [1]. Výsledný fermentát určený k energetickým účelům má konečnou vlhkost cca 30 – 40% a je vyskladňován pomocí hydraulicky ovládaného dopravníku. Takto získané palivo, kompost k energetickému využití, se vyrobí do 4 dnů. Díky výhřevnosti 10 – 14 MJ/kg (podle měření v teplárnách, kde bylo toto palivo zkušebně použito) je vhodné toto palivo použít tam, kde se používá jiná energetická biomasa nebo méně kvalitní uhlí. Z hlediska emisí je toto palivo v porovnání s uhlím zcela vyhovující a plní legislativní limity [1]. Doprava je zajišťována velkoobjemovými kontejnery. Pro zlepšení ekonomiky dopravy je možno využít vozy Rotopres, v nichž se palivo lisuje k dosažení dvojnásobné měrné hmotnosti na cca 400 kg/m3 [39]. Dle potřeby lze také využít více fermentorů najednou při tzv. skupinovém zapojení – provoz řízen automaticky dle průmyslové počítače, kdy podstata řízení je založena na spouštění akce při kritických hodnotách teplot a kyslíku. V případě skupinového zapojení je technologická linka osazena výměníkem tepla, který využívá nízkopotenciální odpadní teplo pro dosušování fermentátu v sousedních fermentorech. V případě nedostatečného provzdušení se spustí překopání zakládky. Dne
31.5.2007
proběhla
autorizovaná
spalovací
zkouška
kompostu
k energetickému využití v teplárně Atel Energetika Zlín s.r.o. Zařízení pro aerobní
61
fermentaci BRO v lokalitě Suchý důl - Zlín Mladcová bylo uvedeno dne 25. 6. 2007 do zkušebního provozu. Během roku 2007 zpracovalo toto zařízení 191,3 t bioodpadu [26]. Na 13. ročníku Ekologických veletrhů v Brně, konaných ve dnech 29. – 31. 5. 2007 byl aerobní fermentor EWA oceněn Zlatou medailí (viz. příloha obrázek č. 4).
10. Produkce odpadu na území SMZ 10.1.
Plán odpadového hospodářství statutárního města
Zlín Plán odpadového hospodářství statutárního města Zlín (dále jen POH SMZ) byl schválen na podzim roku 2005. Po úvodním roce platnosti v roce 2006 došlo k jeho průběžnému vyhodnocení. POH SMZ je závazným dokumentem schváleným zastupitelstvem města Zlín pro rozhodování v oblasti odpadového hospodářství ve městě Zlín. Toto úvodní vyhodnocení je základem pro hodnocení a srovnání i v dalších letech, která by na něj měla navazovat, aby byla schopna vypovídajícím způsobem ukázat a znázornit vývoj plnění POH v kontextu několika let. Vyhodnocení POH SMZ se vypracovává hned z několika důvodů, a to: - průběžná kontrola plnění cílů stanovených v POH SMZ - popis trendu vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady - zpětná vazba účinnosti zavedených opatření - možnost přípravy na grantové žádosti o podporu plnění cílů POH SMZ, výstavby zařízení, rozšíření systému třídění odpadů apod. Mezi nejdůležitější podklady pro vyhodnocení POH SMZ patří [26]: - roční hlášení o produkci a nakládání s odpady za SMZ - výroční hlášení pro EKO-KOM, a.s. - ekonomické údaje o OH SMZ (rozpočet SMZ)
Následující údaje jsou platné ke dni 31. 12. 2006, a je to především počet obyvatel, produkce odpadů, výdaje v Kč/ obyvatel atd. Celkový počet obyvatel SMZ ke dni 31. 12. 2006 činil 79 474. Vývoj počtu obyvatel ve zlínském regionu ukazuje následující tabulka [26]:
62
Tab. 11: Počet obyvatel SMZ
Rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Muži
38 759
38 543
38 348
38 052
38147
38119
Ženy
42 220
41 894
41 616
41 317
41430
41355
Celkem
80 979
80 437
79 964
79 369
79577
79474
Příjmy a výdaje statutárního města Zlín na OH pro období 2005-2010 ukazuje tabulka č. 12. Zdrojem dat pro ni byl rozpočet statutárního města Zlín: 1. např. dotace ze SFŽP ČR, poplatky za skládkování na skládce Suchý důl, příjem za zpětný odběr elektrozařízení apod. 2. např. náklady na odstranění černých skládek, odpadů vzniklých mimořádnou událostí apod. 3. např. dotace CONCERTO, … V létě 2003 vyhlásila Evropská Unie program CONCERTO, který má dokázat možnost snížení spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů. V rámci programu CONCERTO je realizován mezinárodní projekt Energy in Minds! (Mysleme na energii!), který předložilo konsorcium měst Zlín, Weiz-Gleisdorf (Rakousko), Neckarsulm (Německo) a Falkenberg (Švédsko). Tzv. pozorovateli projektu jsou město Gornji Grad (Slovinsko) a region Turín (Itálie). Zlínskými účastníky tohoto projektu jsou Statutární město Zlín, občanské sdružení Zelené bydlení, Teplo Zlín, a.s. a Ekosolaris, a.s. Základním cílem tohoto projektu je prokázat, že u objektů určených k trvalému bydlení, u veřejných budov a podnikatelských objektů lze v časovém horizontu 5 let dosáhnout plošného snížení spotřeby energií z fosilních zdrojů o cca 30% především zlepšením tepelných vlastností budov a zvýšeným využitím obnovitelných zdrojů energie. Statutární město Zlín je příjemcem dotace z Evropské komise a tuto dotaci dle pravidel projektu „Energy in Minds!“ poskytuje konečným uživatelům na realizaci objektů v souladu s tímto programem (např. nízkoenergetické domy). Výše podpory v jednotlivých podporovaných investičních opatřeních činí zpravidla nejvýše 35 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů. Ekonomické nástroje SMZ v OH zobrazuje následující tabulka( údaje v tis. Kč, do r. 2006 skutečnost/kurzívou plán) [26]:
63
Tab. 12: Ekonomické nástroje SMZ v OH
Název nástroje 2005 Poplatky, ceny hrazené občany a živnostníky Dotace EKO-KOM Příjmy z prodeje druhotných surovin Jiné příjmy z OH1) Celkem příjmy Celkem příjmy z OH na tunu odpadu Celkem příjmy na obyv./rok Výdaje na cíle POH Výdaje na svoz a odstranění SKO Výdaje na svoz a odstranění objemného odpadu Výdaje na tříděný sběr
2008
2009
2010
32.209
2006 2007 Příjmy 32.434
3.576 -
4.322 -
4.200 -
4.300 -
4.400 -
4.500 -
5.637 41.422 1,771
7.494 44.251 1,797
5.000
5.000
5.500
5.500
0,520
0,556
45.000 33.500
22.500 34.850
2.600 36.250
1.700
1.800
1.900
6.750
7.000
7.300
7.600
5.200
5.400
5.600
5.850
500
500
400
400
2.123 103.423
2.065 95.165
2.107 74.557
2.150 56.750
3,8
3,5
2,7
2,0
1308
1206
947
722
318 27.953 4.500
Výdaje 606/1.800 55.000 28.420/ 32.250 31.000 6.500/ 8.100 1.600
před.řáde před.řádek k Výdaje na sběr NO 4.000 5.500/ z KO 5.000 Výdaje na sběrné dvory před.řáde před.řádek k Vlastní dotace obce do systému Výdaje na informační a 50 50/400 propagační akce Jiné výdaje na OH2) 500 500 Celkem výdaje 37.322 41.576/ 48.381 Celkem výdaje z OH na 1,595 1,688/ tunu odpadu 1,8 Celkem výdaje na 0,469 0,523/ obyv./rok, Kč 0,611 Poměr příjmů 1 : 0,90 1 : 0,93 k výdajům
Vývoj produkce komunálních odpadů na území města Zlín je uveden v následující tabulce (uvedeny množstevně rozhodující druhy odpadů, ostatní v sumách), údaje jsou uvedeny v tunách [26]:
64
Tab. 13: Produkce odpadů SMZ 2002 – 2007 Kód/skup. odpadů 01 – 16 17 01 07 Zbýv. ze 17 Skup. 18 20 01 01-N 20 01 01-SD 20 01 01-Z 20 01 02-N 20 01 02-SD 20 01 02-Z 20 01 02-N 20 01 08 20 01 11 20 01 13 20 01 14 20 01 19 20 01 21 20 01 23 20 01 25 20 01 27 20 01 31 20 01 32 20 01 33 20 01 35 20 01 38-SD 20 01 38-Z 20 01 39-N 20 01 39-SD 20 01 39-Z 20 01 40-SD 20 01 40-Z 20 02 01-SD 20 02 01OMZ 20 02 01-Z 20 03 01-N 20 03 01-Z 20 03 02 20 03 03 20 03 07-SD 20 03 07MS 20 03 07VOK 20 03 07-Z CELKEM
Název odpadu
Kat . O O O O O O O O O
2002
2003
2004
2005
2006
2007
289,3 1396,2 634,7 0,8 749,1 125 2577,2 487,8 59,3 616,4 0
290,5 1248,3 857,1 1,3 845,9 140 1826,7 602,9 45,3 328,2 0,2
204,5 1132,8 858,8 0,6 907,8 153,2 2572,4 556,0 61,1 320,1 0,1
103,62 1174,1 2926,8 0,25 819,5 157 1946,9 590,3 61,4 0 0,3
253,1 1164,7 3565,6 0,04 1112,5 162,3 1636,6 646,7 55,7 0 0,02
49,2 889,4 404,65 0,06 1238 111,9 0 649,5 37,3 0 0 0,09
O N N N N N O N N O N N
29,1 0,08 0,01 0,13 0,66 29,9 0,2 17,6 0 0,1 18,57 34,84
23,5 0 0,03 0,41 0,16 31,72 0,2 17,7 0,12 0,1 19,17 39,79
7,3 0 0 0,75 0,59 36,34 0 16,8 0,08 0,04 18,25 50,78
13,04 0 0,02 0,13 0,32 37,65 0 18,1 0,06 0,04 18,56 47,39
8,87 0 0,02 0,05 0,32 0 0 20,4 0,07 0,02 16,96 2,08
0 0 0,02 0,04 0,01 0,75 0 19,31 0,003 0,036 13,29 2,31
O O O O O O O O O
181,5 219 301,8 12,4 1,9 171,6 171,7 794,1 902,6
147,3 200,5 355,2 6 2 257 1124,5 807,3 936,9
130,2 509 402,3 27,4 2,1 192,3 249,5 826,3 1012,4
122,8 0 340,1 25,8 2 139 18 941,3 962,7
90,4 0 343,6 21,2 1,9 115,9 0 707,8 612
57,89 0,35 493,0 15,03 0 115,8 6,1* 370,7 70,7
BRO SKO SKO Tržiště Ul.smet. Objemný Objemný
O O O O O O O
0 14953,4 255,3 231,8 1941,3 1628 844,5
0 15476,6 259,6 245,4 1717,9 1404,7 989,2
0 15589,4 264,8 277,3 2057,5 918,6 1007,9
0 15381,1 242,8 320,4 2181,2 905,5 1060,8
131,7 15937,3 260,4 260,2 2419,5 830,8 1555,9
16,28 16455,95 131,4 47 1890,6 1161,8 1266,9
Objemný
O
356,7
230,2
29,1
27
48,9
36
Objemný -
O -
0 30044,7
0 30479,4
0 30394,4
0 30586
0 31983,6
647,56 26390,2
Stav.suť Papír a lep. Papír a lep. Papír a lep. Sklo Sklo Sklo Sklo bílé BRO ze stravování Textil elkoobje. Kyseliny Pesticid Zář./výboj. Chladn. Olej Barvy Cytost. Jiná léč. Baterie elkoob. z. Dřevo Dřevo Plasty Plasty Plasty Kovy Kovy BRO BRO
Vysvětlivky : N – nádoby SD – sběrné dvory Z – zbývající množství druhu odpadu (jiný způsob sběru apod.)
65
MS – mobilní svoz VOK – velkoobjemový kontejner * – O/N Množství odpadů a příjmů SMZ vůči společnosti EKO-KOM, a.s. [26]: Tab. 14: Množství odpadů a příjmů vůči společnosti EKO-KOM
Odpad
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Papír
748,2
710,6
749,1
845,9
907,8
976,5
1274,8
1287,6
Plast
208,9
224
312,5
355,2
402,3
370,4
365
509,9
Sklo barevné
292,9
443
487,8
602,9
556
651,7
702,1
637,5
0
0
0
0
0
0
0
43,3
Kovy
226,8
239,9
171,7
173,8
158,8
139
115,9
119,2
Celkem [t]
1476,8
1617,5
1721,1
1977,8
2024,9
2137,6
2471,3
2597,5
tis. Kč
641,8
1.144,2 1.904.8 3.315,5 4.018,5 3.576,2 4.322,5
Sklo bílé
-
Množství tříděných odpadů, mimo kovy, ve sledovaných letech narůstá a tím se zvyšuje i finanční odměna od společnosti EKO-KOM, a.s.
10.2.
Výzkum účinnosti separovaného sběru KO
Výpočet následujících údajů se provádí dle následujících základních rovnic: Produkce odpadu na 1 obyvatele: PODPAD _ 1 =
produkce _ odpadu poč _ obyvatel
(1)
Průměrná produkce odpadu na 1 obyvatele za časové období:
φODPAD _ 1 =
∑P
ODPAD _ 1
(2)
poč _ let
Podíl vytříděného odpadu v KO:
η ODPAD =
produkce _ odpadu × 100 produkce _ KO
(3)
66
10.2.1.
Produkce komunálního odpadu
Produkce KO na 1 obyvatele (dle rovnice 1):
Průměrná produkce KO na 1 obyvatele za časové období (dle rovnice 2):
Tab. 15: Produkce komunálního odpadu
Komunální odpad Počet obyvatel Produkce KO [t] Produkce KO na 1 obyvatele [t]
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 437
79 964
79 369
79 577
79 474
-
25 061,3
28 082,2
28 197,7
26 381,2
27 000,2
25046,9
0,312
0,351
0,356
0,332
0,340
0,315
Můžeme konstatovat, že produkce komunálního odpadu v posledních pěti letech klesá zpět na hodnotu v roce 2002. V průměru se pak produkce komunálního odpadu pohybuje kolem 334 kg /1 obyvatel/ rok. Vývoj produkce komunálního odpadu v regionu zobrazuje následující graf:
Graf 1: Vývoj produkce KO
67
Vývoj produkce jednotlivých separovaných složek komunálního odpadu zobrazuje následující graf:
Graf 2: Vývoj produkce separovaných odpadů
Vývoj produkce jednotlivých separovaných složek komunálního odpadu, kde je BRKO zobrazen samostatně bez produkce papíru a lepenky, zobrazuje následující graf:
Graf 3: Vývoj produkce separovaných odpadů II
Z uvedených grafů je patrné, že biologicky rozložitelný odpad jasně tvoří největší složku komunálního odpadu a je zapotřebí se této realitě věnovat a přizpůsobit.
68
10.2.2.
Produkce skla
Produkce vytříděného skla na 1 obyvatele (dle rovnice 1):
Podíl vytříděného skla v KO (dle rovnice 3):
Tab. 16: Produkce separovaného skla
Sklo Počet obyvatel Produkce KO [t]
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 437
79 964
79 369
79 577
79 474
-
25 061,3
28 082,2
28 197,7
26 381,2
27 000,2
25046,9
1 163,5
976,4
937,2
651,7
702,4
686,8
0,015
0,012
0,012
0,008
0,009
0,009
4,64
3,48
3,32
2,47
2,60
2,7
Produkce vytříděného skla [t] Produkce vytříděného skla na 1 obyvatele [t] Podíl vytříděného skla v KO [%]
Jak je vidět z uvedené tabulky, produkce skleněných odpadů klesá. Je to samozřejmě dáno složením výrobků na dnešním trhu, kdy skleněné obaly a výrobky ve většině případů nahrazují plastové, které jsou pro uživatele lehčí, odolnější a celkově uživatelsky přijatelnější. Předpokládá se další pokles produkce těchto odpadů do budoucna. V následujícím grafu můžeme vidět, že jednoznačně největší podíl separovaného skla je sesbírán do odpadních nádob.
69
Graf 4: Produkce skla dle způsobu sběru
10.2.3.
Produkce plastů
Produkce vytříděných plastů na 1 obyvatele (dle rovnice 1):
Podíl vytříděných plastů v KO (dle rovnice 3):
70
Tab. 17: Produkce separovaných plastů
Plasty Počet obyvatel Produkce KO [t]
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 437
79 964
79 369
79 577
79 474
-
25 061,3
28 082,2
28 197,7
26 381,2
27 000,2
25046,9
316,1
363,2
431,8
367,9
366,7
508,0
0,0039
0,0045
0,0054
0,0046
0,0046
0,0064
1,26
1,30
1,54
1,40
1,36
2,0
Produkce vytříděných plastů [t] Produkce vytříděných plastů na 1 obyvatele [t] Podíl vytříděných plastů v KO [%]
Produkce odpadních plastů má přesně opačnou, tedy vzrůstající, tendenci než je tomu u skla. Důvodem je již uvedený přechod výrobků a jejich obalů ze skleněných na plastové. U sběru odpadních plastů jednoznačně dominuje sběr do nádob (viz. Graf č. 5).
Graf 5: Produkce plastů dle způsobu sběru
71
10.2.4.
Produkce papíru a lepenky
Produkce vytříděného papíru a lepenky na 1 obyvatele (dle rovnice 1):
Podíl vytříděného papíru a lepenky v KO (dle rovnice 3):
Tab. 18: Produkce separovaného papíru a lepenky
Papír a lepenka Počet obyvatel Produkce KO [t]
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 437
79 964
79 369
79 577
79 474
-
25 061,3
28 082,2
28 197,7
26 381,2
27 000,2
25046,9
3 451,3
2 812,6
3 633,4
2 923,4
2 911,4
1415,3
0,043
0,035
0,046
0,037
0,037
0,018
13,8
10,0
12,9
11,1
10,8
5,7
Produkce vytříděného papíru [t] Produkce vytříděného papíru na 1 obyvatele [t] Podíl vytříděného papíru v KO [%]
Produkce odpadního papíru a lepenky je jednoznačně největší ze všech separovaně sbíraných složek komunálního odpadu i jako součást BRKO. Můžeme říci, že jeho produkce se ustálila na relativně stejné hmotnosti. Největším zdrojem odpadního papíru a lepenky v regionu je tzv. jiný způsob sběru, např. sběr starého papíru na školách (viz. následující graf).
72
Graf 6: Produkce papíru a lepenky dle způsobu sběru
10.2.5.
Produkce kovů
Produkce vytříděných kovů na 1 obyvatele (dle rovnice 1):
Podíl vytříděných kovů v KO (dle rovnice 3):
Tab. 19: Produkce separovaných kovů
Kovy Počet obyvatel Produkce KO [t]
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 437
79 964
79 369
79 577
79 474
-
25 061,3
28 082,2
28 197,7
26 381,2
343,3
1381,5
441,8
157,0
115,9
115,8
0,0043
0,0173
0,0056
0,0020
0,0015
0,0015
1,37
4,92
1,57
0,60
0,43
0,46
27 000,2 25046,9
Produkce vytříděných kovů [t] Produkce vytříděných kovů na 1 obyvatele [t] Podíl vytříděných kovů v KO [%]
73
Produkce odpadních kovů má sestupnou tendenci a jejich největšími zdroji jsou sběrné dvory. Občané spíše nosí odpadní kovy do výkupen odpadů za úplatu.
10.2.6.
Produkce BRKO
Do produkce BRKO je započítána i produkce papíru a lepenky, i když je dále počítána sama. Důvodem je komplexnější pohled na veškerý BRKO v regionu. Produkce vytříděného BRKO na 1 obyvatele (dle rovnice 1):
Podíl vytříděného BRKO v KO (dle rovnice 3):
Tab. 20: Produkce separovaného BRKO
BRKO Počet obyvatel Produkce KO [t]
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 437
79 964
79 369
79 577
79 474
-
25 061,3
28 082,2
28 197,7
26 381,2
27 000,2
25046,9
5 809,6
3 777,5
6 396,0
5 283,9
4 722,4
1912,9
0,072
0,047
0,081
0,064
0,059
0,024
23,2
13,5
22,7
20,0
17,5
7,6
Produkce vytříděného BRKO [t] Produkce vytříděného BRKO na 1 obyvatele [t] Podíl vytříděného BRKO v KO [%]
Z uvedené tabulky je patrné, že produkce separovaně sbíraného biologicky rozložitelného komunálního odpadu klesá a to je dalším důvodem k zavedení separovaného sběru biologického odpadu z SKO. Složení v současnosti separovaně sbíraného biologicky rozložitelného komunálního odpadu v regionu ukazuje následující graf (zobrazeny pouze hmotnostně významné složky). Z něj je jasné, že papír a lepenka
74
společně s biologicky rozložitelným odpadem (kat. č. 20 02 01) tvoří znatelně největší podíl separovaného BRKO v regionu.
Graf 7: Složení separovaně sbíraného BRKO
10.2.7.
Porovnání BRKO se směrnicí 99/31/EC – cíl a
skutečnost Množství BRKO v SKO jsem podle rozboru, který byl v průběhu let 2005 a 2006 prováděn v Uherském Hradišti, stanovil v průměru na 50 % produkce SKO. Jednalo se o společný projekt MŽP ČR a holandské vlády. Dle zmíněného rozboru SKO činí kuchyňský odpad v průměru asi 40% produkce SKO, papír pak v průměru přibližně 10%, tedy hodnota v průměru 50% BRKO v SKO [21].
75
Tab. 21: BRKO ukládaný na skládku
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2358,3
964,9
2762,6
2360,5
1811,0
371,7
7604,4
7868,1
7927,1
7812,0
8098,9
8293,7
9962,7
8833,0
10689,7
10172,5
9909,8
8665,3
123,9
110,5
134,7
127,8
124,7
109,0
Ukládaný separovaný BRKO (bez papíru) [t] BRKO v SKO [t] BRKO na skládku celkem [t] BRKO na skládku [kg/obyvatel/rok]
V roce 2004 dosáhla ve zlínském regionu úroveň biologicky rozložitelného komunálního
odpadu ukládaného
na skládku
nejvyšší
hodnoty,
téměř 135
kg/obyvatel/rok. Od této doby můžeme pozorovat postupný úbytek tohoto množství komunálního bioodpadu ukládaného na skládku, v průměru o téměř 675 t/rok. Předpokládá se, že rapidní úbytek bioodpadů v roce 2007 bude mít charakter úbytku z roku 2003 a tedy, že se množství komunálních bioodpadů ukládaných na skládku v roce 2008 opět přiblíží hodnotě ukládaného průměru ve zlínském regionu za posledních 6 let, tedy okolo hodnoty 122 kg/obyvatel/rok. Pokud bychom tedy vzali průměrný úbytek BRKO ukládaného na skládku pouze v rozmezí let 2004 – 2006, činí tento úbytek v průměru 5 kg/obyvatel/rok. Kdyby tento trend pokračoval i v následujících letech, bylo by statutární město Zlín schopné splnit požadavky této směrnice, avšak pouze požadavek do roku 2010, nikoliv už v roce 2013 a 2020. Navíc lze předpokládat, že produkované množství separovaného BRKO (mimo BRKO v SKO) se v blízké době ustálí na určité hodnotě a nadále klesat nebude. Je tedy naprosto nezbytné zavést separovaný sběr bioodpadů ze směsného komunálního odpadu, pokud chceme dodržet cíle této směrnice.
76
10.3.
SWOT analýza
Účelem této analýzy je snaha určit silné a slabé stránky regionu, jeho příležitosti a hrozby. Tab. 22: SWOT analýza
SWOT analýza -
87% bytové zástavby tvoří rodinné domy [27]
-
moderní zařízení na zpracování BRO
-
zavedený a fungující systém nakládání s odpady
-
zavedený a fungující systém separace složek KO
-
zapojení ostatních subjektů do separace papíru (sběrné suroviny,
Silné stránky
školy) -
postupná přeměna skládkového areálu Suchý důl na centrum komplexního nakládání s odpady
Slabé stránky
-
zavádění separovaného sběru BRKO
-
zemědělská oblast regionu
-
postupná modernizace svozové techniky
-
dotřiďovací linka
-
neochota a neukázněnost obyvatel při třídění odpadů
-
nedodržování legislativních cílů a cílových hodnot
-
nedostatečné zkušenosti při separovaném sběru BRKO a jeho zpracování
-
nedostatek zařízení na využití odpadů v regionu
-
zkušenosti ze zavádění separovaného sběru BRKO jiných měst ČR a zemí EU
Příležitosti
-
možnost žádosti o dotace
-
široká možnost prostředků pro informování a motivaci veřejnosti
-
zájem o separované plasty, sklo, papír, …
-
právní podpora k separaci odpadů
-
zvýšení cen za skládkování
-
lepší podmínky při zavádění separovaného sběru BRKO u rodinných domů
-
rozšíření separovaného sběru
-
intenzivnější zapojení škol do sběru separovaných komodit
77
Hrozby
-
relativně teplé podnebí regionu
-
nedůvěra a nezájem o produkty z biologických odpadů
-
možnost sankcí při nedodržení legislativních požadavků
-
větší náklady na zavádění separovaného sběru BRKO při nesprávném postupu
10.3.1.
Vyhodnocení SWOT analýzy
Tab. 23: Způsob vyhodnocení SWOT analýzy
Opportunities O Threats T
Strengths S
Weaknesses W
Strategie SO
Strategie WO
Maxi – Maxi
Mini – Maxi
Strategie ST
Strategie WT
Maxi – Mini
Mini – Mini
Strategie SO (Maxi – maxi): -
při zavádění separovaného sběru BRKO může město Zlín využít zkušeností nejen ze zahraničí, ale rovněž od různých regionů v celé ČR, kde mají s tímto zaváděním již zkušenosti a separovaný sběr BRKO zde již plně funguje
-
při zavádění separovaného sběru BRKO se lépe postupuje u zástavby rodinných domů, ty tvoří na území města Zlín přibližně 87%[27] bytové zástavby, což „usnadňuje“ tento zaváděcí proces a může výrazně přispět ke splnění právních požadavků
-
při neustálém zvyšování cen za skládkování odpadů může město Zlín využít svého moderního zařízení na zpracování bioodpadů, zpracovávat v něm tyo na využitelný kompost (energeticky využitelný i na rekultivace) pro podnikatelské subjekty či jiné regiony, které takové zařízení k dispozici nemají, a tím na tomto zařízení vydělávat
-
zavádění separovaného sběru BRKO má oporu v platných právních požadavcích českých i evropských a region si tak může zažádat o dotace z evropského fondu na realizaci tohoto opatření
-
i když má region zavedený a fungující systém separace složek KO, může jej rozšířit i o další komodity jako jsou např. nápojové kartony apod.
78
Strategie ST (Maxi – mini): -
relativně teplé podnebí regionu může mít za následek potíže při zavádění i pozdějším provozu separovaného sběru BRKO, při teplém počasí totiž může docházet k zahnívání bioodpadu u původce odpadu, což může zapříčinit zápach či výskyt obtížného hmyzu a hlodavců; to by vedlo k potřebě častějšího svozu a navýšení provozních nákladů
-
město Zlín se sice nachází v zemědělské oblasti a mohlo by tudíž vyrobený kompost dodávat zemědělským podnikům, zájem o kompost však není velký a dosud nevzbuzuje důvěru u odběratelů díky svému původu a čistotě sesbíraného odpadu
Strategie WO (Mini – maxi): -
neochotu a neukázněnost obyvatel při třídění odpadů může město Zlín změnit rozsáhlejší mediální kampaní díky široké možnosti prostředků pro informování a motivaci veřejnosti – místní tisk, televize, rozhlas, letáky, besedy s občany, …
-
i když má město Zlín zatím nedostatečné zkušenosti při separovaném sběru BRKO a jeho zpracování, může využít zkušeností od jiných měst ČR či ze zemí EU
-
i přes relativní zájem o separované komodity jako je papír, sklo, plasty či kovy nedochází k plnění procentuálního využití odpadů dle zákona v důsledku nedostatku zařízení na využívání odpadů v tomto regionu
Strategie WT (Mini – mini): -
nedodržování legislativních cílů a cílových hodnot může mít za následek finanční i jiné postihy a sankce, které by zatížili městský rozpočet
-
při zavádění separovaného sběru BRKO se počítá s většími počátečními náklady, při nedostatečných zkušenostech a při nesprávném postupu zavádění separovaného sběru BRKO se však mohou tyto náklady ještě rozrůst
79
11. Diskuze Směrnice Evropské unie 99/31/EC o skládkování odpadů ukládá členským státům, aby omezovali množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky v porovnání s rokem 1995. Česká republika má čtyřletý odklad ke splnění těchto limitů, tzn. v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství vzniklého BRO v roce 1995, což činí vzhledem k tehdejší produkci a počtu obyvatel cca 148 kg na jednoho obyvatele za rok[37]. Do roku 2010 bychom tedy měli ukládat na skládku 112 kg/obyvatel/rok, do roku 2013 je to 74 kg/obyvatel/rok a do roku 2020 pak do 52 kg/obyvatel/rok. Z výsledků této práce vyplývá, že současný stav separovaného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů na úrovni regionu ke splnění cílů směrnice 99/31/EC je nevyhovující. Nejen, že se nijak výrazně nesnižuje množství těchto odpadů ukládaných na skládku, ale zároveň klesá množství bioodpadů separovaných u původce. To může být zapříčiněno nedostatečnou motivací či informovaností obyvatelstva, jednou z hlavních příčin však nepochybně je i lhostejnost občanů. Pokud by současný trend separovaného sběru bioodpadů přetrval, bez zavedení separovaného sběru bioodpadů ze směsného komunálního odpadu, byli bychom s největší pravděpodobností schopni dodržet cíl pro rok 2010, tedy 75% množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládku v porovnání s rokem 1995. V žádném případě bychom však nebyli schopni splnit cíle pro roky 2013 a 2020. Je tedy patrné, že zavedení separovaného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů je v našem případě nevyhnutelné. Výhoda nejen zlínského regionu a vůbec celé České republiky spočívá v tom, že při zavádění tohoto separovaného sběru můžeme vycházet ze zkušeností zahraničních partnerů EU, částečně i ze zkušeností některých českých regionů. Můžeme se tak vyhnout zbytečným nákladům při jeho zavádění a při správném postupu tak dosahovat stále lepších výsledků v množství vyseparovaného bioodpadu. V případě statutárního města Zlín by mohl být tento postup „usnadněn“ faktem, že většinu rozlohy zástavby tvoří rodinné domy, u nichž je tento postup přece jen jednodušší než u zástaveb sídlištních. Navíc má město Zlín nově k dispozici zařízení, které je schopné tyto odpady zpracovávat na kompost, ať už zemědělsky či energeticky využitelný. Má tudíž potřebnou zpracovatelskou kapacitu pro tyto odpady.
80
12. Závěr Separace biodegradabilní složky komunálního odpadu je v České republice teprve na začátku. V západní Evropě, především v německy mluvících zemích, mají před námi velký náskok a systémy separace plně zavedené. To může být na druhou stranu naše výhoda, neboť se můžeme poučit z jejich chyb a vyhnout se tak ekonomickým i jiným ztrátám. Kompostování
a
zpracování
bioodpadu
v bioplynových
stanicích
je
nejekonomičtějším a nejefektivnějším způsobem zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Hlavním úkolem odpadového hospodářství by však měla být výchova obyvatelstva k třídění veškerých komodit, které se tak nemusejí stát odpadem, ale mohou zůstat využitelnou surovinou. Legislativně je potřeba podpořit využívání kompostů a kompostovacích substrátů ke zvýšení úrodnosti a vododržnosti půd, podpořit vznik separovaných jednotek a jednotek na využívání bioodpadu, svoz separovaných odpadů, sběrné dvory, kompostárny, bioplynové stanice, třídírny, MBÚ. Sběr separovaného bioodpadu je však možný jen za předpokladu dobré spolupráce s původci odpadu a vzniku nutné zpracovatelské kapacity. Musíme si uvědomit, že půda vždy byla a ještě ve většině případech je živým organismem. Jestli jím bude i nadále, záleží pouze na nás. To, že prostřednictvím půdy zajišťujeme výživu lidstva na této planetě, je faktem. Otázkou však zůstává, jak si poradíme s přibližně třetinou degradované půdy. Na této půdě se již projevují znaky větrné i vodní eroze, která nám částice této již mrtvé půdy odnáší, čímž půda nadále degraduje. K oživení této půdy nám nepomůže ani moderní chemie. Přitom je možná náprava velmi jednoduchá. Stačí znovu uzavřít dosud přerušený koloběh přirozených živin a vody v půdě, čímž napravíme a postupně obnovíme půdní život. S živou půdou se nám navrátí přirozená půdní úrodnost. Bývalé Československo bylo v pravém slova smyslu kompostářskou velmocí a vyrábělo několik milionů tun kompostů ročně, tradici ve výrobě kompostu tedy máme. Normy pro skládkování, které stále více omezují ukládání biologicky rozložitelných odpadů, nám naznačují, že bez návratu ke kompostování to nepůjde. Kompostování bioodpadu je správnou cestou k udržení obnovitelného rozvoje. Je cestou k ekologizaci zemědělství a výrobě zdravé produkce pro zdravé obyvatelstvo.
81
13. Použité zdroje a literatura [1]
AGRO – EKO GROUP,
[2]
BAČÍK, O.: Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa(1), [online].[cit. 2005-12-06],
. ISSN: 1801-2655 [3]
BAČÍK, O.: Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa(3), [online].[cit. 2005-12-19],
. ISSN: 1801-2655 [4]
Beseda s občany o pilotním projektu sběru bioodpadů ve městě Zlín, ústní sdělení
[5]
BIOM CZ – Internetový portál, <www.biom.cz>
[6]
Centrum pro hospodaření s odpady – Internetový portál, [online].[cit. 2008-03-10],
[7]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD,
[8]
EKODOMOV
–
Internetový
portál,
sekce
Bioodpad
a
kompostování,
[9]
EKO-KOM, a.s.,
[10]
EUR – Lex, Internetový portál,
[11]
FILIP, J. a kol.: Odpadové hospodářství, MZLU Brno 2002, 118 stran, ISBN 80-
7157-608-5 [12]
FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J.: Komunální odpad a skládkování, MZLU
Brno 2003, 128 stran, ISBN 80-7157-712-X
82
[13]
HABART, J.: Integrovaný systém nakládání s odpady, mechanicko biologická
úprava a dynamický respirační index jako ukazatel biologické stability, [online].[cit. 2003-08-25], . ISSN: 1801-2655 [14]
HABART, J.: Jak snížit množství bioodpadu? Nechte vodu doma!, [online].[cit.
2003-06-30], . ISSN: 1801-2655 [15]
HEJÁTKOVÁ, K., ALTMANN, V.: Třídění, sběr a zpracování separovaných složek
z komunálního odpadu v systému odpadového hospodářství regionu Svazku obcí okresu Třebíč, [online].[cit. 2007-06-25], [16]
Krajský úřad Ústeckého kraje: Ověření proveditelnosti třídění BRKO, BRO a SDO,
jejich zpracování a využití pro následnou obnovu přirozené půdní úrodnosti a vododržnosti
v rámci
Ústeckého
kraje,
[online].[cit.2004-04],
ustecky.cz/soubory/450018/05_Studie_BRKO_BRO_SDO.pdf> [17]
Magazín Zlín únor/08 – str. 1 a 9, březen/08 – str. 18
[18]
Magistrát města Plzně – Odbor řízení technických úřadů odpadové hospodářství,
[online].[cit.2008-01-23], [19]
Magistrát
města
Zlína
–
webové
stránky,
Odbor
životního
prostředí,
[20]
MACHALA, M.: AF, předmět Čištění a čistírny odpadních vod, ústní sdělení
[21]
MAREŠOVÁ, K., SLEJŠKA, A.: Výsledky pilotního projektu v Uherském Hradišti
sledujícím
nakládání
s bioodpadem,
83
[online].[cit.2006-09-18],
[22]
Ministerstvo ŽP, sekce Biologicky rozložitelné odpady,
[23]
ODPADY – Internetový portál,
[24]
Plán odpadového hospodářství České republiky
[25
Plán odpadového hospodářství zlínského kraje
[26]
Plán odpadového hospodářství statutárního města Zlín
[27]
Průvodce občana odpadovým hospodářstvím ve městě Zlín
[28]
Sbírka zákonů ČR
[29]
SCHREIEROVÁ, D.: odbor ŽP MěÚ Uherské Hradiště, Systém sběru v UH,
emailové sdělení [30]
SLEJŠKA, A., VÁŇA, J.: Možnosti využití BRKO prostřednictvím kompostování a
anaerobní digesce, [online].[cit. 2004-01-26], , ISSN: 1801-2655 [31]
SLEJŠKA, A.: Sběr a využívání odpadů ze zahrad, [online].[cit.2004-01-14],
[32]
Technické služby města Chomutova, [online].[cit.2004-12-01],
[33]
Technické služby Zlín, Pilotní sběr, svoz a využití vytříděného BRKO, emailové
sdělení [34]
TESAŘOVÁ, M.: AF, předmět Biologické zpracování odpadů, ústní sdělení
84
[35]
VÁŇA, J.: Koncepce nakládání s komunálními bioodpady v České republice,
[online].[cit. 2002-01-09], , ISSN: 1801-2655 [36]
VÁŇA, J.: Mechanicko – biologická úprava odpadů, [online].[cit. 2003-04-10],
. ISSN: 1801-2655 [37]
Věstník MŽP, ročník XIII, říjen 2003, částka 10
[38]
VOŘÍŠEK, T.: Nakládání s komunálními bioodpady v České republice, [online].[cit.
2002-04-08], . ISSN: 1801-2655 [39]
Výroční zpráva TS Zlín 2007,
[40]
WASTE – Internetový portál : Pilotní projekt tříděného sběru bioodpadu v Praze,
[online].[cit. 2007-03-30], [41]
Zlínský kraj – Informační portál,
85
Seznam zkratek BRKO
Biologicky rozložitelný komunální odpad
BRO
Biologicky rozložitelný odpad
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSN
Česká státní norma
EHS
Evropské hospodářské společenství
EU
Evropská unie
KO
Komunální odpad
MBÚ
Mechanicko – biologická úprava
MMZ
Magistrát města Zlín
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OH
Odpadové hospodářství
OMZ
Odbor městské zeleně
POH
Plán odpadového hospodářství
RMZ
Rada města Zlín
RP
Realizační program
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SOH
Systém odpadového hospodářství
SKO
Směsný komunální odpad
SMZ
Statutární město Zlín
TS
Technické služby
ZMZ
Zastupitelstvo města Zlín
86
Seznam tabulek Tab. 1: Požadovaný rozsah využití a recyklace.............................................................. 16 Tab. 2: Materiály pro domácí kompostování.................................................................. 33 Tab. 3: Základní údaje projektu ..................................................................................... 48 Tab. 4: Seznam ulic zapojených do projektu .................................................................. 50 Tab. 5: Realizační náklady ............................................................................................. 51 Tab. 6: Realizační náklady sběrných nádob ................................................................... 52 Tab. 7: Místní části SMZ................................................................................................. 53 Tab. 8: Počet nádob........................................................................................................ 56 Tab. 9: Ceny uložení odpadu na skládku ........................................................................ 58 Tab. 10: BRKO zakázané ukládat na skládky................................................................. 59 Tab. 11: Počet obyvatel SMZ.......................................................................................... 63 Tab. 12: Ekonomické nástroje SMZ v OH ...................................................................... 64 Tab. 13: Produkce odpadů SMZ 2002 – 2007 ................................................................ 65 Tab. 14: Množství odpadů a příjmů vůči společnosti EKO-KOM.................................. 66 Tab. 15: Produkce komunálního odpadu........................................................................ 67 Tab. 16: Produkce separovaného skla............................................................................ 69 Tab. 17: Produkce separovaných plastů......................................................................... 71 Tab. 18: Produkce separovaného papíru a lepenky ....................................................... 72 Tab. 19: Produkce separovaných kovů........................................................................... 73 Tab. 20: Produkce separovaného BRKO........................................................................ 74 Tab. 21: BRKO ukládaný na skládku.............................................................................. 76 Tab. 22: SWOT analýza .................................................................................................. 77 Tab. 23: Způsob vyhodnocení SWOT analýzy ................................................................ 78 Tab. 24: Druhy odpadů týkající se nově připravované legislativy ................................. 91 Tab. 25: Společnosti nakládající s odpady ve zlínském regionu .................................... 92
Seznam obrázků Obr. 1: Mapa statutárního města Zlín a jeho místní části.............................................. 94 Obr. 2:Compostainer ...................................................................................................... 94 Obr. 3: Mapa sběrných dvorů SMZ ................................................................................ 95 Obr. 4: Aerobní fermentor EWA..................................................................................... 95 87
Seznam grafů Graf 1: Vývoj produkce KO ........................................................................................... 67 Graf 2: Vývoj produkce separovaných odpadů ............................................................. 68 Graf 3: Vývoj produkce separovaných odpadů II.......................................................... 68 Graf 4: Produkce skla dle způsobu sběru ...................................................................... 70 Graf 5: Produkce plastů dle způsobu sběru................................................................... 71 Graf 6: Produkce papíru a lepenky dle způsobu sběru ................................................. 73 Graf 7: Složení separovaně sbíraného BRKO ............................................................... 75 Graf 8: Dosažená míra využití a recyklace (EKOKOM)............................................... 93 Graf 9: Celková výtěžnost tříděného sběru (EKOKOM) ............................................... 93
88
Příloha
89
Seznam příloh Příloha č. 1: Druhy odpadů týkající se nově připravované legislativy Příloha č. 2: Společnosti nakládající s odpady ve zlínském regionu Příloha č. 3: Grafy společnosti EKO-KOM Příloha č. 4: Mapa SMZ a jeho místní části, sběrná nádoba Compostainer Příloha č. 5: Mapa sběrných dvorů SMZ, aerobní fermentor EWA
Příloha č. 1 Tab. 24: Druhy odpadů týkající se nově připravované legislativy
Poznámky: 1 – odpady, které podléhají souhlasu a kontrole Krajské veterinární správy podle zvláštního právního předpisu 2 – odpady, které podléhají kontrole podle tabulky č. 3. 4 přílohy č. 3 k této vyhlášce
Příloha č. 2 Tab. 25: Společnosti nakládající s odpady ve zlínském regionu Název firmy
Město
Zlín Malenovice
EMSEKO s.r.o. Technické služby Zlín, s.r.o.
Zlín
Technické služby Zlín, s.r.o.
Zlín
O.T.R., s.r.o. Tesum/ A.S.A., s.r.o.
Buchlovice Rožnov pod Radhoštěm
RUMPOLD UHB, s.r.o. Uherský Brod RUMPOLD UHB, s.r.o. Uherský Brod SITA CZ a.s., divize VÝCHOD Otrokovice 2 EKO METALRECYCLING Otrokovice
TOMA, a.s. Technické služby Otrokovice s.r.o.
Otrokovice Otrokovice
Otrokovické papírny,a.s. Otrokovice
Adresa
Zařízení
Spalovna nebezpečných tř. 3. května 1180 odpadů Ruční dotřiďování a Louky 321 úprava lisováním Štěpkovač, mobilní drtič stavebních Louky 321 odpadů Křížné cesty nad Kompostování Buchlovicemi organických odpadů Kompostování Tvarůžkova 27/38 organických odpadů Kompostování farma Králov organických odpadů dekont. plocha, Úprava neb. odpadů skládka Prakšická biodegradací Drcení a lisování Napajedelská 1552 odpadů tř. T. Bati 1566
Objízdná, areál ČOV
Předúprava odpadů Hydrolýza, anaerobní fermentace, kompostování
Kompostárna Karla Čapka 1256 organických odpadů tř. Tomáše Bati Zpracování 1657 sběrového papíru
Příloha č. 3
Graf 8: Dosažená míra využití a recyklace (EKOKOM)
Graf 9: Celková výtěžnost tříděného sběru (EKOKOM)
Příloha č. 4
Obr. 1: Mapa statutárního města Zlín a jeho místní části Legenda: 1 – Chlum, 2 – Jaroslavice, 3 – Klečůvka, 4 – Kostelec, 5 – Kudlov, 6 – Lhotka, 7 – Louky, 8 – Lužkovice, 9 – Malenovice, 10 – Mladcová, 11 – Prštné, 12 – Příluky, 13 – Salaš, 14 – Štípa, 15 – Velíková, 16 – Zlín, 17 – Želechovice
Obr. 2:Compostainer [32]
Příloha č. 5
Obr. 3: Mapa sběrných dvorů SMZ Legenda: 1 – sběrný dvůr Zálešná I, 2 – sběrný dvůr Jiráskova (Zlín – Prštné), 3 – sběrný dvůr Louky ( areál TS Zlín), 4 – sběrný dvůr Zahradní (Zlín – Malenovice)
Obr. 4: Aerobní fermentor EWA [1]
