MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Inventarizace dřevin v areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně BAKALÁŘSKÁ PRÁCE (součástí práce je příloha na CD, mapa)

Brno 2013

Sokolová Tereza

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Inventarizace dřevin v areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne:......................... ……………………. Sokolová Tereza

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala paní Ing. Soně Tiché, Ph.D., za velmi cenné rady, ochotu a odbornou pomoc při určování dřevin. Dále bych chtěla poděkovat vedení MOÚ za zpřístupnění areálu a poskytnutí mapových podkladů. Velký dík patří také mým spolužákům, kteří mi pomáhali při měření a poskytli mi cenné rady při psaní této práce. V neposlední řadě bych ráda poděkovala mé rodině, která mě po celou dobu mého studia podporovala. Děkuji.

ABSTRAKT Jméno posluchače: Tereza Sokolová Název bakalářské práce: Inventarizace dřevin v areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně Hlavní náplní této bakalářské práce bylo inventarizovat jednotlivé dřeviny v areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně. Při inventarizaci byly zjišťovány tyto veličiny: výška, výčetní tloušťka, a dále byl zaznamenáván zdravotní stav. Vybrané druhy dřevin, douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) a modřín opadavý (Larix decidua (Mill.)), které se v areálu vyskytují nejhojněji, byly porovnány z hlediska růstu v podmínkách města a v podmínkách výsadeb na Školním lesním podniku (dále jen „ŠLP“) ve Křtinách. Výsledkem práce je soupis dřevin v areálu, vyhodnocení zjištěných dendrometrických veličin, stavu výsadeb, mapa rozmístění dřevin v areálu, která může být využita při údržbě dřevin, a také srovnání růstu vybraných druhů ve městě a v podmínkách ŠLP.

Klíčová slova: inventarizace, dřeviny, keře, funkce dřevin, zdravotní stav, Masarykův onkologický ústav

ABSTRACT The inventory of trees in the area of the Masaryk Memorial Cancer Institute in Brno The main part of thid bachelor work was to classify individual woody species in the area of Masaryk Memorial Cancer Institute in Brno. Individual woody species characterized by height, width and its health state. Selected woody species, Douglas fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) and larch (Larix decidua (Mill.)), which were the most commonly found in the area were compared in terms of growth in urban environment and the environment of outplanting in school Woodland Enterprise (abbreviation SWE) in Krtiny. The result is an inventory of trees in the area, the detected dendrometric quantities, state plantations Sitemap trees in the area, which can be used for maintenance of trees, and also compared the growth of selected species in ŠLP and conditions.

Keywords: to classify, woody species, bushes, the function of woody plants, health state, Masaryk Memorial Cancer Institute

Obsah 1.

Úvod a cíl práce ...................................................................................................... 10

2.

Literární přehled ..................................................................................................... 11 2.1.

Popis zájmového území .................................................................................. 11

2.2.

Širší přírodní podmínky Brněnského bioregionu 1. 24................................... 13

2.2.1.

Poloha a základní údaje .......................................................................... 13

2.2.2.

Horniny a reliéf ....................................................................................... 13

2.2.3.

Podnebí ................................................................................................... 13

2.2.4.

Půdy ........................................................................................................ 14

2.2.5.

Biota ........................................................................................................ 14

2.2.6.

2BP Rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech 2. v. s...................... 14

2.3.

Popis okolí MOÚ ............................................................................................ 15

2.3.1.

Helgoland ................................................................................................ 15

2.3.2.

Geologický původ ................................................................................... 15

2.3.3.

Rostlinná společenstva ............................................................................ 16

2.4.

Historie Starého Brna...................................................................................... 16

2.4.1.

Charakteristika čtvrti............................................................................... 16

2.4.2.

Historie Masarykova onkologického ústavu........................................... 17

2.5.

Význam a funkce dřevin v různých typech výsadeb ...................................... 18

2.5.1.

Pozitivní působení stromů ...................................................................... 19

2.5.2.

Negativní působení stromů ..................................................................... 21

2.6.

Stresové faktory působící na dřeviny v městském prostředí .......................... 22

2.7.

Vliv dřevin na kvalitu ovzduší ........................................................................ 23

2.7.1.

Emise a emisní zdroje ............................................................................. 23

2.7.2.

Imise........................................................................................................ 24

2.7.3.

Poškození rostlin ve znečištěném ovzduší .............................................. 24

2.8.

Právní ochrana dřevin rostoucích mimo les .................................................... 25

2.9.

Charakteristika oblasti Školního lesního podniku ve Křtinách ...................... 26

2.9.1.

Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny .......................................... 26

2.9.2.

Přírodní podmínky ŠLP Křtiny ............................................................... 26

2.10.

Vybrané druhy dřevin pro srovnání růstu v podmínkách MOÚ a ŠLP ML

Křtiny ………………………………………………………………………………28 3.

Metodika ................................................................................................................. 29

4.

Výsledky a jejich zhodnocení ................................................................................. 33 4.1.

Zhodnocení stavu skupin ................................................................................ 37

Skupina č. 1............................................................................................................. 37 Skupina č. 2............................................................................................................. 39 Skupina č. 3............................................................................................................. 40 Skupina č. 4............................................................................................................. 42 Skupina č. 5............................................................................................................. 43 Skupina č. 6............................................................................................................. 45 Skupina č. 7............................................................................................................. 45 Skupina č. 8............................................................................................................. 47 Skupina č. 9............................................................................................................. 49 Skupina č. 10........................................................................................................... 49 Skupina č. 11........................................................................................................... 50 Skupina č. 12........................................................................................................... 50 Skupina č. 13........................................................................................................... 51 Skupina atrium ........................................................................................................ 52 4.2.

Návrh managementu ....................................................................................... 54

4.2.1.

Druhy řezů .............................................................................................. 54

4.2.2.

Výskyt rzi hrušňové (Gymnosporangium sabinae) ................................ 57

4.2.3.

Návrh protihlukové stěny z betonových prstenců................................... 58

4.2.4.

Dřeviny vhodné pro dosazení do areálu MOÚ z hlediska stanovištních

podmínek dle Hurycha (1996) ............................................................................... 59

5.

4.2.5.

Návrh na oživení barevnosti parku ......................................................... 60

4.2.6.

Dřeviny nevhodné pro dosazení do areálu MOÚ .................................. 61

Diskuze ................................................................................................................... 62 5.1.

Zhodnocení stavu areálu ................................................................................. 62

5.1.1.

Dendrologický význam areálu MOÚ ...................................................... 62

5.1.2.

Možný vliv dřevin na množství kyslíku v MOÚ .................................... 62

5.1.3.

Návrh na odstranění dřevin ..................................................................... 63

5.1.4. 5.2.

Důvody pro výsadbu nových stromů ...................................................... 63

Srovnání růstu vybraných dřevin v areálu MOÚ a v podmínkách ŠLP ML

Křtiny ……………………………………………………………………………….64 5.2.1.

Larix decidua .......................................................................................... 64

5.2.2.

Pseudotsuga menziesii ............................................................................ 66

6.

Závěr ....................................................................................................................... 68

7.

SUMMARY ............................................................................................................ 69

8.

Seznam použité literatury ....................................................................................... 70

9.

Seznam obrázků ...................................................................................................... 73

10. Seznam tabulek ....................................................................................................... 74 11. Seznam příloh ......................................................................................................... 75

1. Úvod a cíl práce Stromy nás provázejí po celý život a v mnoha směrech ho ovlivňují. Najdeme je jednak ve volné krajině, v lesích, v obcích a městech, tak i v sadech, zahradách a parcích. Stromy jsou prvky krajinotvorné, každý z nich, zvláště má-li dostatek světla a prostoru k rozvoji, je jedinečný a nenahraditelný a to především ve městech. Olistěné koruny tlumí hluk a zlepšují ovzduší, poskytují stín nebo úkryt při dešti. Také ve značné míře zvlhčují vzduch a produkují kyslík. Od nepaměti byly stromy vysazovány v krajině a poblíž lidských sídel. Historický vztah ke stromům byl velmi úzký, proto i jejich ochrana byla samozřejmostí a nebylo třeba legislativních a donucovacích prostředků, jak je tomu v dnešní době (Martiško, Martišková, 2010).

Jako zájmová lokalita byl vybrán areál Masarykova onkologického ústavu v Brně. Tato práce vznikla na žádost vedení MOÚ, které si přálo vypracovat inventarizaci dřevin v tomto areálu. Toto území leží v katastrálním území Staré Brno v oblasti, která se nazývá Žlutý kopec. Cílem práce je zhodnocení zdravotního stavu dřevin v podmínkách města, tedy v areálu MOÚ, a zhodnocení jejich významu. Dále se tato práce zabývá inventarizací dřevin, které se nacházejí nejen v přilehlém parku, ale v celém areálu MOÚ a návrh managementu těchto dřevin. Součástí práce je srovnání růstu vybraných druhů dřevin a to douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) a modřín opadavý (Larix decidua (Mill.)) v podmínkách města a v podmínkách výsadeb na ŠLP.

10

2. Literární přehled 2.1. Popis zájmového území Areál Masarykova onkologického ústavu v Brně (dále jen „MOÚ“) se nachází v katastrálním území Staré Brno v oblasti, která se nazývá Žlutý kopec. Areál byl založen roku 1935, dnešní celková rozloha zeleně v areálu zaujímá plochu o velikosti 10 134 m2, samotný park má rozlohu 5 697 m2 (ČÚZK, 2012). Jedná se o menší území uvnitř městské zástavby, toto území je od okolního prostoru odděleno plotem.

Území

leží na čtvrtohorních usazených horninách – hlíny, spraše, štěrky a písky, a také navážky. Mikroklima je zde výrazně ovlivněno městským prostředím, proto je zde pravděpodobně teplejší a sušší než se uvádí pro celý tento bioregion (viz kapitola 2. 2). Biota je v tomto areálu tvořena uměle vysazenými dřevinami.

Obrázek 1: Širší územní vztahy 11

Obrázek 2: Obrysová mapa zájmového území

12

2.2. Širší přírodní podmínky Brněnského bioregionu 1. 24 2.2.1.

Poloha a základní údaje

MOÚ leží přímo ve městě Brně, na Žlutém kopci (viz kapitola 2.1.) a tím tento areál náleží do Brněnského bioregionu (1. 24). Tento bioregion je tvořen okrajovou vrchovinou Hercynika; zabírá celky Bobravskou vrchovinu, dále střední část Boskovické brázdy, západní okraj Drahanské vrchoviny a východní okraj Křížanovské vrchoviny. Bioregion je protáhlého tvaru ve směru S – J a s plochou 812 km2. Bioregion (1. 24) leží na východním okraji hercynské podprovincie. Je tvořen soustavou granodioritových hřbetů a prolomů se sprašemi. Na tomto území převažuje 3. vegetační stupeň (dubovo – bukový) s významným zastoupením 2. bukovo – dubového stupně a ostrovů 4. bukového stupně. Dodnes se zde zachovaly rozsáhlé dubohabřiny a bučiny (údolí Svitavy) a řada travnatých lad. Na tomto území převažuje orná půda (Culek, 1996). 2.2.2.

Horniny a reliéf

Bioregion je budován brněnským masívem, amfibolickými granodiority, místy i diority a starými metabazity (diabasy). Na okraji Českomoravské vrchoviny vystupují fylity, ortoruly, devonské vápence a slepence. Z pokryvů se uplatňují spraše, tvořící místy např. přímo v prostoru Brna, desítky metrů mocné závěje; menší plochy tvoří říční štěrkopísky. Velmi rozšířené jsou písčitohlinité svahoviny. Údolí Svitavy je hluboké téměř 300 m, ostatní údolí 100–200 m. Na Svratce i Svitavě je vyvinut údolní fenomén, který spolu s pestrým geologickým podkladem a členitým reliéfem silně zvyšuje celkovou biodiverzitu. Nejnižší body jsou koryta Svitavy a Svratky v Brně s výškou asi 200 m, nejvyšší kótou je Hořická hora (Bukovec) v Hořické vrchovině 596 m. Typická výška bioregionu je 250–500 m. 2.2.3.

Podnebí

Převážná část území leží dle Quitta (1971) v nejteplejší mírné oblasti – MT 11, okraje směrem k úvalům patří do teplé oblasti T 2, hřbety do oblasti MT 7. Podnebí je mírně suché a poměrně teplé, což je způsobeno polohou v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny: Brno 8,6°C; Brno – Bohunice 537 mm.

13

Podnebí je modifikováno členitým reliéfem, jsou zde hojné teplotní inverze a extrémně suché teplé polohy na jižních svazích. 2.2.4.

Půdy

V tomto bioregionu se střídají hnědozemě až hnědozemní černozemě na spraších ve sníženinách, dále typické kambizemě s luvizeměmi na svazích hřbetů. Na vyšších hřbetech se mohou objevovat kyselé typické kambizemě. Ve skalnatých údolích a na strmých kopcích se vyskytují půdy silně ovlivněné geologickým podkladem – různé typy litozemí, rankerů. 2.2.5.

Biota

Tento bioregion se nachází na rozhraní termofytika a mezofytika. Vegetační stupně dle Skalického: kolinní až suprakolinní (–submontánní). Nižší polohy odpovídají hercynským dubohabřinám. Ve vyšších polohách se hojně vyskytují bučiny. Nachází se zde např. ostřice převislá (Carex pendula), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis). Dobře se zde daří vinné révě a dalším teplomilným náročným plodinám. Plocha bioregionu zabírá 812 km2, kde orná půda zabírá 34 %, dále travní porosty 4 %, na lesy připadá 40 % a vodní plochy 1,1 %. Zastoupení dřevin v lesních porostech je následující: SM 31%, BO 19,3%, JD 1,8%, MD 6,3 %, OJH 0,5%, DB 21,2 %, BK 9,2%, HB 5,4%, JV 0,4%, LP 1,5%, JS 0,5%, TP 0,1%, OL 0,2%, VR 0,1%, BŘ 0,8%, AK 1,5%, OLS 0,2% (Culek, 1996). 2.2.6.

2BP Rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech 2. v. s.

Tento typ je vázán na teplé jihovýchodní okraje hercynské oblasti a byl vymezen pouze v Brněnském bioregionu. Typ je tvořen celkem 7 segmenty s plochou 9,1 km2 a celkovou plochou 64 km2. Kostru přirozené vegetace zde tvoří hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum), s přechody do ostřicových dubohabřin (Carici pilote – Carpinetum) na úpatích a stinných svazích. Dále se vyskytují na svazích jižního kvadrantu teplomilné břekové doubravy (Sorbo torminalis – Quercetum). Místy se vyskytují i bikové doubravy (Luzulo albite – Quercetum petraeae) a to na severních svazích a plošinách na lokálně ochuzených půdách. Podél vodních toků se nejčastěji vyskytují ptačincové olšiny (Stellario – Alnetum glutinosae), ostřicové jaseniny (Carici

14

remotae – Fraxinetum) na lesních prameništích. Náhradními typy jsou 2PP + 2BE (Culek, 2005).

2.3. Popis okolí MOÚ 2.3.1.

Helgoland

Toto tmavočervené skalisko z jedné strany těsně přiléhá k Masarykovu onkologickému ústavu a z druhé strany se nachází oddychové místo. Je to geologický útvar ležící 283 metrů nad mořem, který nese název Žlutý kopec. Helgoland leží v katastrálním území Staré Brno, parcela č. 380/1. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se jedná o významný krajinný prvek, registrovaný Odborem životního prostředí města Brna. Název Helgoland je podle stejnojmenného německého ostrova z červených pískovců, který se nachází v Severním moři, SZ směrem od Hamburku.

Obrázek 3: Helgoland 2.3.2.

Geologický původ

Jde o doklad podmínek na našem území v prvohorách a následujícím období, nacházejí se zde křemenné slepence, které jsou porostlé suchomilnou vegetací a náletovými dřevinami. Terestrické sedimenty, které vznikly erozí a následným usazením jsou spodnodevonského původu. Neobsahují žádné zkameněliny, a proto jsou pravděpodobně staré 400 až 500 milionů let. Valouny slepenců, které mají oválný tvar a svou velikostí dosahují 10 cm, jsou tvořeny převážně křemeny vzácně šedočernými až zelenošedými silicity a metasilicity. Skalní útvary téhož původu se nacházejí na protějším Červeném kopci v tzv. Mahenových stráních ležících nad řekou Svratkou a v Kamenné kolonii. 15

2.3.3.

Rostlinná společenstva

Na tomto území nebyl dosud proveden žádný podrobný botanický průzkum, ale z dostupných informací se na webových stránkách lze dočíst, že se v této části Brna nachází chudá xerotermní společenstva skalních výchozů. Nachází se zde v horní části mochna stříbřitá (Potentilla argentea), kostřava červená (Festuca rubra L.), zvonek rozkladitý (Campanula patula), mateřídouška obecná (Thymus serpyllum L.), ve střední části a v úpatí se nachází jehlice trnitá (Ononis spinosa), a najdeme zde běžné lipnicovité byliny. V horní části se dříve nacházely některé druhy mechorostů, ale důsledkem nešetrného odstranění náletových bříz (Betula), které byly svým pokrouceným charakterem srostlé se skálou, mechorosty již vymizely. Dále na tomto území roste trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a růže šípková (Rosa canina), které jsou důkazem ruderalizace této lokality (OSMČ, 2013).

2.4. Historie Starého Brna Staré Brno vzniklo kolem roku 1000 n. l. a pravděpodobně již ve 14. století se stalo městysem, následně bylo 6. 7. 1850 připojeno k Brnu. Staré Brno se rozkládá v údolí Svratky, pod nejdůležitější brněnskou památkou hradem Špilberk a Žlutým kopcem. 2.4.1.

Charakteristika čtvrti

Celá čtvrť se vyznačuje městským charakterem a centrum Starého Brna je tvořeno Mendlovým náměstím. Celá čtvrť je tvořena 3 – 6 patrovými bytovými domy, obchodními centry a restauracemi. V této čtvrti se nachází Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Z katastrálního území statutárního města Brna se v této čtvrti nachází druhé největší množství památek a to např. gotický augustiniánský Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendeliánum či Letohrádek Mitrovských (Hosák, 2004).

16

2.4.2.

Historie Masarykova onkologického ústavu

Ve druhé polovině 20. let minulého století chirurg primář MUDr. Jaroslav Bakeš společně se svou matkou Lucií Bakešovou – sociální pracovnicí - založili spolek „Dům útěchy“ (21. června 1928). Cílem tohoto spolku bylo zlepšit péči o nemocné zhoubnými nádory a také umožnit výzkumnou práci v tomto oboru medicíny. Sídlo Domu útěchy, který se měl stát prvním protirakovinným centrem v republice, nebylo vybráno náhodou. Organizace vybrala město Brno a to pro dostatek vysokých škol, hlavně ale lékařskou fakultu s několika velkými nemocnicemi. Pozemek na Žlutém kopci, kde dnešní MOÚ leží, bezprostředně sousedil s chirurgickým pavilonem zemské nemocnice, kde jako primář působil sám zakladatel MUDr. Bakeš. Masarykova léčebna byla slavnostně otevřena 13. ledna 1935 a provoz zde byl zahájen o týden později – 21. ledna. Sám zakladatel se bohužel této slavnostní chvíle nedožil. MUDr. Bakeš založil fond k vědeckému výzkumu zhoubných nádorů. Do tohoto fondu vložil 1, 5 milionu korun a ve své poslední vůli stanovil jako hlavního dědice spolek „Dům útěchy“. Zaměstnanci ústavu začali po listopadu 1989 prosazovat opětné osamostatnění onkologického ústavu, a to se jim povedlo v červenci 1990. Masarykův onkologický ústav zahájil své působení 1. ledna 1991, následně poté, co ministerstvo zdravotnictví České republiky přijalo statut samostatného onkologického ústavu s názvem Masarykův onkologický ústav Brno. V první polovině 90. let zde byly provedeny mnohé stavební úpravy a byla dokončena výstavba nové moderní budovy s ambulantním i lůžkovým traktem. Poté v rekonstruované části ústavního komplexu bylo nově vybudováno i oddělení radiační onkologie. V roce 2001 byla v ústavu založena Klinika komplexní onkologické péče. V roce 2007 bylo ustanoveno MOÚ výukové pracoviště LF MU Klinika radiační onkologie, ve které se nachází nejnovější technika a řada špičkových odborníků. Tato klinika patří v dnešní době k nejlepšímu komplexně vybavenému pracovišti svého druhu (MOÚ, 2013).

17

Obrázek 4: Budova Masarykovy léčebny „Dům útěchy“ v Brně. Snímek byl pořízen počátkem poloviny 30. let minulého století (Čejka, 2004).

Obrázek 5: Letecký pohled na areál Masarykova onkologického ústavu v roce 2006 s Bakešovou nemocnicí v pozadí (MOÚ, 2013)

2.5. Význam a funkce dřevin v různých typech výsadeb Životní prostředí bezprostředně působí na člověka a vymezuje se jako soubor všech složek hmotného světa. Rostliny a dřeviny ovlivňují nejen podmínky okolního prostředí, ale jsou tímto prostředím zpětně ovlivňovány. A to je nutné si uvědomit. Podle Kolaříka (2003) jsou stromy a keře nezbytnou součástí procesů, které probíhají v krajině a podílejí se na tvorbě charakteru území. Úzce navazují na řadu přírodních i antropických prvků v území a vytvářejí s nimi propojený polyfunkční celek, tvořený především kulturním vývojem, způsobem využívání a přírodními podmínkami. Dřeviny představují charakteristickou součást krajiny, ovlivňují mikroklimatický režim, hygienické podmínky, rekreační, biologickou a estetickou úroveň. Funkce dřevin je závislá na jejich umístění a prostorovém druhovém a věkovém uspořádání v území, také na výškové struktuře, kvalitě i množství.

18

Kolařík ve své publikaci „Dřeviny rostoucí mimo les I“ rozdělil dřeviny podle pozitivního a negativního působení na okolní prostředí. 2.5.1.

Pozitivní působení stromů

Ovlivňování mikroklimatu Transpirací asimilačních orgánů a spolupůsobením s dalšími vlivy, dochází k ovlivňování mikroklimatických charakteristik, mezi ně patří ovlivňování tepelné bilance a relativní vzdušné vlhkosti. Do této skupiny lze zařadit funkci asanační, kterou Kolařík ve své publikaci uvádí na jiném místě. Jako příklad uvádí: „skládky, výsypky, odkaliště, erozní nátrže, břehy, půdní sesuvy, kontaminované plochy a další staré zátěže.“ Ovlivňování větrného proudění V městském prostředí kde je vybudovaná zástavba, je síla proudění větru snížena. Na některých exponovaných stanovištích se od vegetace požaduje funkce „větrolamů“ a to hlavně na okrajích měst. Hanuš, Hušek a Mládek (1979) ve svém příspěvku nazvali tuto funkci jako klimatickou. Kde uvádějí, že: „větrolamy brání větrné erozi, protože usměrňují a zadržují vítr.“ Snižování prašnosti Stromy zachycují prach na nadzemních orgánech, převážně se jedná o asimilační aparát. Kde záleží na velikosti a kvalitě povrchu těchto listů a také na pohyblivosti čepele. Plochy dřevinné vegetace nejsou zdrojem prašnosti na rozdíl od umělých povrchů. Snižování hlučnosti a Izolační funkce Tyto dvě funkce spolu souvisí, protože obě mají ochránit určitý prostor před negativním vlivem okolí např. výfukové plyny, zápach a hluk. Největší hluk způsobuje doprava, automobilová doprava tvoří až 80% hluku ve městě a dále ho tvoří také průmysl a komunální provozovny. Hluk je proto ve městech považován za jeden ze stresujících faktorů. Porosty dřevin ve městech pomáhají snižovat hlučnost podle zastoupení jednotlivých frekvencí (nejvyšší účinnost kolem 4 – 8000 Hz), také podle orientace zdroje hluku, a záleží to také na složení vegetace. Větve pohlcují zvukovou energii rezonancí a chovají se jako oscilátory. Příklady: výrobní areály, polní hnojiště, silážní jámy, a dále okraje sídel, lesních porostů, biocenter, funkčních zón, doprovodné porosty, frekventované silnice, povrchové zdroje vody.

19

Uvolňování biologicky aktivních látek Rostliny pomocí průduchů uvolňují do okolí biologicky aktivní látky, které příznivě působí na lidský organismus. Estetická funkce Z pozice člověka může být každá dřevina vnímána zcela rozdílně, například podle sadovnické, historické či taxonomické hodnoty. A naprosto odlišně podle člověka vnímajícího pouze negativa, která plynou z běžných fyziologických funkcí, jako je opad listů, stínění apod. Příklady: lokality a tahy s vysokým pohybem obyvatel, objekty nevhodně začleněné do krajiny, pohledové horizonty, výrobní areály, hřbitovy, drobné plochy a meze ve výrobních plochách, silnice, cesty, čerpací stanice, autobusové zastávky Kolařík ve své publikaci tuto funkci rozdělil ještě na další tři skupiny, kam zařadil funkci rekreační, naučnou, kulturní. Rekreační funkce: Schopnost pozitivně působit na psychiku člověka. Příklady: hřiště, koupaliště, tábořiště, chatové osady, rekreační areály, studny a prameny, areály zdraví, sportovní areály, silniční odpočívadla. Kulturní funkce: uchování a zvýraznění kulturního charakteru krajiny. Příklady: identické a identifikační prvky, drobná sakrální architektura, historická místa, stavby a technická díla (mlýny, pily, hamry…), lidová architektura, úvozové cesty, okraje intravilánu. Naučná funkce: ochrana přírody, plochy a objekty zprostředkující poznávání přírody a přírodních jevů. Příklady: naučné stezky, turistické cesty, skanzeny, výzkumné plochy. Produkční funkce Přímá hospodářská výroba určitého produktu (ovoce, dřevo, energetická hmota, proutí). Příklady: aleje, lignikultury, prutníky, matečnice, plantáže vánočních stromků.

Hanuš, Hušek a Mládek (1979) Kolaříkovy funkce estetickou, uvolňování biologických aktivních látek, snižování hlučnosti a snižování prašnosti sloučili do jedné a nazvali ji funkce zeleně zdravotní, rekreační a hygienická. Kde uvádějí, že nezastupitelnou funkcí zeleně, je tvorba kyslíku dále, že vegetace váže škodlivé plyny a produkuje fytoncidy a různé vůně. Fytoncidy mají bakteriostatický účinek a dokážou zlikvidovat některé choroboplodné zárodky. 20

Kolařík další pozitivní vlivy neuvádí, ale Hanuš, Hušek a Mládek (1979) uvádějí ještě funkci půdoochrannou. Zeleň zpevňuje půdu, především na svazích a ve svážných terénech. Funkce se nejvíce projevuje na březích vodních toků, kde kořeny stromů brání vymílání. Dále v této publikaci uvádějí význam dřevin farmakologický, což znamená: „Vlivem chemických přípravků používaných v zemědělství a lesnictví se ztrácejí ze svých původních stanovišť četné druhy léčivých rostlin, většinou farmakologicky významné. Příznivé podmínky pro šíření a bohatou plodnost některým rostlinám poskytují především remízky, větrolamy a zarostlé meze“ (Hanuš, Hušek, Mládek, 1979). 2.5.2.

Negativní působení stromů

Cizím prostředím pro stromy je městské prostředí. Stromy jsou schopné městské prostředí upravovat tak aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro život lidí. Na druhé straně stromy mohou působit značně negativně. Jak uvádí Kolařík ve své publikaci, negativními vlivy vegetace v městském prostředí jsou: Poruchy staveb Na stanovištích, jež jsou rizikové, musí stavby respektovat danou situaci. V případě, že se na stavbách škody způsobené stromy již objevují, je třeba provést důkladné šetření a prokázat reálné příčiny. Podle těchto příčin se uvažuje o odstranění stromů ve vzdálenosti rovnající se výšce stromu od budovy. Produkce alergenního pylu Z hlediska prašnosti prostředí je velmi problematickým bodem tvorba alergenního pylu vytvářeným především větrosnubnými rostlinami. Jako nejvíce alergenní Kolařík označuje především následující druhy: Alnus incana, Betula pendula, Fraxinus excelsior, Populus sp., Salix caprea,Corylus colurna, Corylus avellana, Philadelphus coronarius, Sambucus nigra. Ohrožení provozní bezpečnosti Strom svými rozměry a hmotností svých částí v dospělosti představuje konstrukci, která se blíží stavbám. Není přirozenou funkcí stromů, že plní požadavky provozní bezpečnosti. Při přetížení stromů větrem opadávají větve, a může docházet k odlomení části koruny, je to zcela běžná strategie stromu a to především ve vyšším věku.

21

Znečišťování okolí Při návrhu umístění stromů do ulic měst a parků je třeba zohlednit možnosti jejich negativního působení, například opad plodů (Corylus sp., Aesculus hippocastanum apod.), znečištění plochy pod korunami např. medovicí (Tillia sp.) nebo opadem dužnatých plodů (Morus, Sorbus, Cornus mas apod.). Také v ulicích s vysázeným stromořadím je znečištění nejvýraznější na podzim, a to jednak opadem listů, a zanášením okapů (Kolařík, 2003).

2.6. Stresové faktory působící na dřeviny v městském prostředí Výsadba dřevin, převážně stromů a jejich ovlivňování městského prostředí jsou často omezeny schopností přežití této živé složky na extrémních stanovištích. Stresové faktory jsou souhrny vlivů, které u dřevin způsobují některé obranné procesy. Dřeviny jsou v antropogenně silně pozměněném prostředí cizím prvkem a jsou vystaveny stresových vlivům. Dřeviny v době svého vývoje i v průběhu růstu, nebyly přizpůsobeny intenzitě ani přítomnosti stresových faktorů a proto je nutné pochopit vliv jednotlivých faktorů na průběh životních procesů dřevin. Tím je možné v konkrétním případě odhadnout vlivy limitující. Proto při výsadbě dřevin musíme dbát na tyto faktory a tím dochází k zefektivnění péče o dřeviny, aniž by to bylo úkor její kvality a funkčnosti. Jak uvádí Kolařík (2003), „prostředí velkých měst se vyznačuje specifickými poměry, které výrazně utvářejí stav a druhové složení vegetace, která tyto podmínky akceptuje. Podle něho se mezi hlavní podmínky, které jsou významné pro růst dřevin (a především stromů), patří“: • Dostupnost vody v půdním prostoru (jak v prostoru, tak i v čase), • Dostatek půdního vzduchu (provzdušnění půdy), • Skladba půd a jejich pH, • Kontaminace půdy, • Klimatické poměry, • Znečištění vzduchu.

22

2.7. Vliv dřevin na kvalitu ovzduší Základním procesem primární produkce v ekosystému je fotosyntetická vazba oxidu uhličitého. Veškerá energie, kterou využívají organismy k dalším životním procesům, byla svázána fotosyntézou z pohlceného slunečního záření. Dřeviny jako produkt fotosyntézy produkují kyslík, ale také část kyslíku zase spotřebovávají k dýchání. Z toho plyne, že rostliny i dřeviny produkují více kyslíku, než kolik spotřebují. Zasadíme-li strom, tento přidává do ovzduší svým růstem kyslík, do svého kmene a listí váže oxid uhličitý, čímž se snižuje množství oxidů uhlíků ve vzduchu. Tímto se předchází klimatickým změnám, které úzce souvisí s přibývajícími skleníkovými plyny (Slavíková, 1986). Znečištěné ovzduší ve městech způsobené podílem automobilové dopravy se pohybuje v rozmezí od 20 do 90 %. Tento podíl je závislý na rozvoji dopravy a také na struktuře zdrojů znečišťování ovzduší. Škodlivý vliv není dán jen množstvím emisí nebo podílem na celkové emisi škodlivin, především jde také o charakter škodlivin, jejich toxicita a podmínky, za kterých jsou rozptylovány do ovzduší. U automobilové dopravy dochází k emisi škodlivin bezprostředně nad úrovní terénu přímo v tzv. dýchací zóně člověka, na rozdíl od stacionárních zdrojů, u kterých dochází k emisi v určité výšce nad terénem, tam je umožněn rozptyl těchto škodlivin. K atmosférickým nečistotám patří SO2, halogenidy vodíku (HF, HCL), ozón a peroxiacetylnitrát (vzniká při silném ozáření z výfukových plynů vozidel). Dalšími škodlivými látkami v ovzduší, které se dostanou k rostlinám, jsou oxidy dusíku, čpavek, uhlovodíky, dehtové páry, saze a prach (Larcher,1988), (Doprava a životní prostředí ve městě, 1980). 2.7.1.

Emise a emisní zdroje

Emisní zdroje se dají rozdělit podle řady kritérií. Podle původu se dělí na přirozené a antropogenní zdroje. Za přirozené zdroje se považují sopečné či bakteriální činnosti, prašné bouře apod. Mezi antropogenní zdroje patří všechny zdroje, které souvisejí s lidskou činností např. výroba elektřiny a tepla, průmyslová a zemědělská výroba, doprava a likvidace odpadu. Další rozdělení je podle umístění zdroje a to na přízemní, vyvýšené a výškové. Přízemní zdroje emisí jsou takové, které působí v bezprostřední blízkosti zemského povrchu. Patří sem zemědělská činnost, skládky, lomy, lokální topeniště a automobilová doprava. Vyvýšené zdroje emisí jsou takové, které působí v určité výšce nad zemským povrchem, sem patří vysoké komíny 23

elektráren, tepláren a průmyslových závodů. Výškovým zdrojem emisí je především letecká doprava. Další dělení je podle uspořádání a to na bodové, liniové, plošné a objemové. Objemové znečištění vzniká v souvislosti s katastrofami, jako je jaderný výbuch, zdrojem bodovým je např. komín, lineárním zdrojem je především doprava, plošným zdrojem je pak město jako celek, průmyslová aglomerace, povrchový důl nebo skládka. 2.7.2.

Imise

Imise jsou příměsi, které jsou obsažené v atmosféře a přecházejí na příjemce nebo jsou s ním v kontaktu. Imisí se stává emise, která po přenosu, rozptýlení nebo po fyzikálně-chemických reakcích, do kterých vstupuje v atmosféře. Mezi imise patří také hluk, radioaktivita a člověkem způsobené změny teplot (Braniš, Hůnová, 2009). 2.7.3.

Poškození rostlin ve znečištěném ovzduší

Vystavení rostlin vysokým koncentracím škodlivin dochází k akutnímu poškození s příznaky, které jsou patrné na první pohled. Za vysokou koncentraci se považuje více jak 1 ml SO2 nebo 0,1 ml HF v 1 m3 vzduchu. Poškození způsobuje například vybělení chlorofylu, plošné nekrózy pletiv a orgánů popřípadě smrt celé rostliny a dochází k němu v bezprostřední blízkosti zdroje znečištění. Nízká koncentrace škodlivin je např. 0,05 až 0,2 ml.m-3 SO2 nebo 0,001 až 0,002 ml.m-3 HF, poškození zde není zprvu vidět. Při dlouhodobém vystavení znečištění dochází k chronickému poškození s nevratnými důsledky. Stromy mají oslabený kambiální přírůst a svůj vzrůst a v průběhu let jim řídne listoví. Usychají větve, což je způsobeno obtížnou dodávkou vody letorostům ve vrcholcích korun a postupně odumírá celý strom (Larcher, 1988). Při parkování dochází k úniku pohonných hmot a olejů, které mají za následek kontaminaci půdního horizontu. Dále, nevhodným parkováním vozidel v blízkosti stromů dochází k zhutňování půdy v kořenových mísách. Při nevhodném parkování mezi stromy a také při dopravních nehodách vzniká poranění bází kmenů (Kolařík, 2003).

24

Tabulka 1: Citlivost dřevin k chronickému působení škodlivých plynů (Larcher, 1988) Dřevina SO2 HF HCl NOX Jádroviny + + + + Peckoviny x + x Juglans + + + Corylus x + + Vitis x + + Abies, Picea, Pinus + + + X Juniperus, Taxus 0 0 0 0 Pinus nigra, Thuja 0 0 0 0 Tilia, Fraxinus, Fagus x X x Pseudotsuga, Cedrus + + + Carpinus x X + 0 Quercus 0 0 x 0 Betula + Sorbus aucuparia x X x *Pozn: Citlivost: + velká, x mírná, 0 poměrná odolnost

2.8. Právní ochrana dřevin rostoucích mimo les Dřeviny rostoucí mimo les jsou stromy a keře rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách ve volné krajině i ve městech a na pozemcích mimo lesní půdní fond. Tyto dřeviny jsou chráněny před poškozením a ničením podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pokud se na ně nevztahuje přísnější ochrana nebo ochrana podle zvláštních předpisů. Péče, ošetřování a udržování dřevin je povinností jejich vlastníků, tedy spíše vlastníků pozemků, na kterém se dřevina nachází. Dále je tímto zákonem upraveno povolení kácení dřevin a to ve znění: „ Ke kácení je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu“. (Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, in Kolařík, 2003).

25

2.9. Charakteristika oblasti Školního lesního podniku ve Křtinách 2.9.1.

Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny

Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny (dále jen ŠLP) vznikl v roce 1923, o rozloze 10 441 ha lesů a slouží jako účelové zařízení pro studenty LDF v Brně. ŠLP tvoří souvislý komplex lesů, který se rozkládá severně od Brna po obou březích řeky Svitavy, sahající až k městu Blansku. Vybranými druhy jsou Larix decidua a Pseudotsuga menziesii, nacházející se na území ŠLP v porostu 197 A11a, 197 A9 na polesí Habrůvka, nedaleko obce Bukovina a také v Arboretu Řícmanice. Toto Arboretum leží cca 1 km severozápadně od obce Řícmanice. Arboretum je 400 metrů dlouhé a 180 metrů široké a výměra celého arboreta je 4 ha (Truhlář, 1996). 2.9.2.

Přírodní podmínky ŠLP Křtiny

ŠLP leží v nadmořské výšce 210 až 574 m. Reliéf terénu je značně členitý. Uplatňují se v něm výrazně dvě hluboce zaříznutá údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka. Území LHC ŠLP ML Křtiny je součástí převážně Drahanské vrchoviny, bažantnice Rajhrad a obora Sokolnice jsou součástí Jihomoravských úvalů. Drahanská vrchovina spadá do České vysočiny, Českomoravské soustavy, podsoustavy Brněnská vrchovina. Území je odvodněno řekou Svitavou v západní části Ponávkou a na severozápadu Rakovcem, všechny tyto toky spadají do povodí Dyje. Hlavní půdní typy jsou kambizemě typické mezotrofní, v jižních částech území je vyšší zastoupení kambizemě a na překryvech sprašových hlín se vyskytuje luvizem typická. Průměrná roční teplota se na tomto území pohybuje kolem 7,5°C, v nižších polohách může dosahovat až 8,1°C. Průměrné roční srážky dosahují v nižších polohách 528 mm a ve vyšších polohách až 685 mm. Na tomto území převažuje severní a západní proudění vzduchu. Lesy ŠLP se nachází převážně v 1. až 5. lesním vegetačním stupni. Převládá dubobukový lesní vegetační stupeň (51,5 %) a bukodubový (27,1 %) lesní vegetační stupeň. Dubový vegetační lesní stupeň (5,4 %) se nachází na jižním okraji podniku. V severních částech tedy v chladnějších polohách se nachází bukový LVS (16,0 %), (Truhlář, 1996). Mezi hlavní dřeviny zde patří smrk, borovice, modřín, z listnatých je to buk a dub. Nacházejí se zde smíšené porosty, ve kterých je následují zastoupení listnatých 26

dřevin 54% a jehličnatých dřevin 46%. Do těchto porostů na území ŠLP se vrací jedle, která projevuje známky regenerace. Mimořádně růstové vlastnosti zde projevuje modřín označován jako modřín adamovský. Mezi nejproduktivnější porosty patří smíšení buku a modřínu, v dospělosti jejich porostní zásoba činí přes 1000 m3.ha-1 (Skořepa, 2006).

Obrázek 6: Zastoupení dřevin na ŠLP Křtiny (Šplíchalová, 2010),(Kapitán, 2006)

27

2.10.Vybrané druhy dřevin pro srovnání růstu v podmínkách MOÚ a ŠLP ML Křtiny Modřín opadavý – Larix decidua Mill. Strom, který dorůstá velkých rozměrů a dosahuje výšky až 50 m, průměr kmene přes 1 m. Má světlezelené jehlice 1 – 3 cm dlouhé, na brachyblastech jsou ve svazečcích po 30 – 50, na auxiblastech jsou jednotlivě ve šroubovici (Úradníček, 2003). Je to velmi významná světlomilná dřevina. Nejčastěji se vyskytuje na čerstvých, hlubokých a zvětralých půdách, snáší drsné klima. Je středně náročný na znečištěné prostředí. Postupně ubývá z parků ve velkých městech (Musil, Hamerník, 2007). Údaje o této dřevině pocházejí z porostu 160 D 13 na ŠLP Křtiny – Polesí Habrůvka a jsou ve věku cca 132 let (Šplíchalová, 2010). V Arboretu Řícmanice je to cca 80 – 90 let (Suská, 2006) a v areálu MOÚ, jsou různě staří jedinci. V areálu MOÚ byly naměřeny hodnoty pro Larix decidua u 9 stromů. Srovnání růstu této dřeviny v podmínkách města a v podmínkách ŠLP Křtiny se nachází v kapitole 5.2.1 Larix decidua.

Douglaska tisolistá – Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco Je to mohutný strom dorůstající výšky až 90 m a průměr kmene až 5 m. Jehlice jsou zelené a velmi jemné, dvouřadě rozložené. Světlomilná dřevina, roste v oblastech s vysokými srážkami a nesnáší vysýchavé půdy. Douglasce nevyhovuje znečištěné prostředí a průmyslové oblasti velkých měst (Úradníček, 2003). Vybraný druh se nachází na území ŠLP Křtiny v porostu 197 A11a, tito jedinci jsou ve věku cca 104 let a nacházejí se v hospodářském souboru 441 a na lesním typu 4B1(Krmíček, 2011). Dalším je porost 197 A9, dřeviny jsou zde ve věku cca 87 let (Šplíchalová, 2010). A také v Arboretu Řícmanice je věk dřevin cca 80 – 90 let (Suská, 2006). V areálu MOÚ je věk různý, zde bylo změřeno 30 jedinců tohoto druhu. Srovnání růstu této dřeviny v podmínkách města a v podmínkách výsadeb na ŠLP Křtiny se nachází v kapitole 5.2.2. Pseudotsuga menziesii.

28

3. Metodika Zahájení prací na tématu bakalářské práce se konalo 1. 3. 2011, kdy byl poprvé navštíven park a přilehlé okolí MOÚ. Proběhla první informační schůzku s panem Ing. Radkem Vachem, který je vedoucí provozního oddělení. Při této schůzce bylo zjištěno, z jakých důvodů bylo o inventarizaci ze strany MOÚ požádáno. Pan Ing. Radek Vach poskytl mapové podklady ve formě PDF, které byly využity při vlastní inventarizaci dřevin a orientaci v areálu. Pro lepší přehlednost zapisovaných výsledků byl park rozdělen do 13 skupin a jeden vnitřní prostor nazvaný Atrium. Hranice těchto skupin byly vytvořeny především zpevněnými chodníky, cestami či budovami.

Použité pomůcky Každá dřevina byla determinována, označena číslem a zakreslena do mapy. Determinace probíhala ve většině případů v terénu. Vše bylo konzultováno s vedoucím bakalářské práce a latinské názvy kontrolovány podle Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů (Hieke, 2008), a Encyklopedie listnatých stromů a keřů (Horáček, 2007). U každého jedince byly zaznamenány dendrometrické údaje. U stromů byla měřena výška pomocí výškoměru SILVA s přesností 1 m. Obvod kmene byl zjištěn obvodovým pásmem ve výčetní výšce 1,3 metrů nad zemí s přesností 1 cm, u keřů byly měřeny dvě na sebe kolmé šířky jedince. Výsledky byly zaznamenávány do poznámkového bloku a později přepisovány do přehledných tabulek Microsoft Excel 2007. Zdravotní stav, vitalita a prosychání koruny byly hodnoceny dle Kolaříka (2010) a to způsobem, který je popsán níže. Byla pořízena i fotodokumentace, která se nachází v příloze na CD. Fotografie byly rozděleny do skupin podle rozdělení parku a pro větší přehlednost očíslovány podle seznamů v MS Excel. Měření bylo ukončeno ke dni 7. června 2012. Během měření majitel nechal odstranit některé dřeviny nevyhovující svým zdravotním stavem. Několik těchto odstraněných jedinců dřevin nebylo možné určit přímo v terénu, byly proto pojmenovány jako „nedeterminovány“; převážná většina však determinována byla (viz příloha 2: Seznam odstraněných dřevin). Všechny dřeviny (determinované i nedeterminované) byly dle asimilačních orgánů zařazeny do následujících kategorií: jehličnaté stromy (J), jehličnaté keře (Jk), listnaté stromy (LS), listnaté keře opadavé (LKo), listnaté keře stálezelené (LKs), popínavé dřeviny (P). Srovnání růstu vybraných 29

dřevin v areálu MOÚ s údaji na ŠLP Křtiny a v Arboretu Řícmanice bylo provedeno z údajů nalezených v diplomových prácích (Suská, 2006), (Krmíček, 2011), (Šplíchalová, 2010). Mapa zachycující rozmístění dřevin v areálu MOÚ byla, z důvodu nepřesností v podkladech od vedení MOÚ, vytvořena na základě odměřování jednotlivých jedinců (stromů a keřů) pomocí pásma od význačných bodů v terénu, taktéž zanesených na mapě (záhony, ploty, rohy budov apod.). Nebyl použit přístroj GPS (přesnost měření GPS je při použití mezi budovami a na malé ploše příliš nízká). Orientační plánek zájmového území je přiložen ve zmenšené podobě jako obrázek v přílohách práce (příloha 6: Orientační plánek zájmového území), originální mapa v měřítku 1: 350 je přiložena samostatně na zadní straně práce.

Zdravotní stav stromu Zdravotním stavem stromu je zhodnocení stavu z hlediska narušení jeho kořenového systému, také kmene a větví. Nevhodný zdravotní stav se chápe jednak přítomností růstových defektů (např. tlakových vidlic), další zjištěná mechanická poškození (rány, stržená kůra apod.), nebo napadení patogenními organizmy (především dřevokaznými houbami). Do tohoto hodnocení nelze zařadit vliv nevhodného ořezu. Použitá stupnice pro hodnocení je dle Kolaříka (2010) následující: 0 výborný, 1 dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků), 2 zhoršený (narušení zásadnějšího charakteru, často vyžadují stabilizační zásah), 3 výrazně zhoršený (souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah; často snižuje perspektivu hodnoceného stromu), 4 silně narušený (bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva), 5 havarijní (aktuální riziko rozpadu).

Prosychání koruny U prosychání koruny je velmi důležité správně určit, která část koruny prosychá a z jakého důvodu. Nutné je eliminovat vlivy příliš husté koruny nebo zástinu okolními stromy.

30

Používaná stupnice je dle Kolaříka (2010) následující: 0 prosychání nezjištěno, 1 prosychání jedno- až dvouletých výhonů bez patrné tendence dynamického rozšiřování proschlých částí, 2 prosychání silnějších větví, především v prostoru vrcholové partie koruny; patrná tendence dynamického ústupu koruny, 3 více než 40 % objemu koruny prosychá, pokračující tendence, 4 koruna z převážné části proschlá.

Vitalita stromu Vitalita stromu charakterizuje strom z hlediska fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost, tedy schopnost reagovat na vlivy prostředí a také se bránit proti napadení patogenními organizmy. Hodnotí se míra defoliace koruny a vývoj sekundární koruny. Použitá stupnice pro hodnocení je dle Kolaříka (2010) následující: 0 výborná, 1 mírně narušená, 2 zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny), 3 výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny), 4 zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá), 5 odumřelý strom.

Dimenze kmene Tato základní charakteristika kmene stromů se měří podle lesnických standardů v tzv. prsní neboli výčetní výšce, tedy v úrovni 130 cm nad zemí. Touto výškou se eliminuje vliv kořenových náběhů při měření. Při měření průměru kmene je třeba dbát následujících pravidel, tyto uvádí Kolařík (2010): • průměr se měří vždy v kolmém směru k ose kmene • v případě eliptického kmene se měří ve dvou směrech na sebe kolmých, přičemž jedna z os směřuje ve směru největšího průměru; jako dimenze se pak uvádí aritmetický průměr obou změřených hodnot,

31

• v případě nerovností na kmeni v místě měření se průměr zjišťuje těsně nad nebo těsně pod touto nerovností, • u dvou – nebo vícekmenů, větvících se níže než ve výšce 130 cm, se měří všechny kmeny • pokud se strom větví právě ve výšce 130 cm, průměr měříme níže, v místě, kde ještě není patrné zesílení větevní vidlice.

Výška stromu Výška stromu je vzdálenost mezi bází kmene a vrcholem koruny. Měření výšky je mnohem problematičtější a v naprosté většině případů je nutné využívání nepřímých metod měření, proto se často jen odhaduje. Využívají se různé konstrukce výškoměrů (Christenův, Blumeleisův, zrcadlový relaskop apod.).

32

4. Výsledky a jejich zhodnocení Dnešní celková rozloha zeleně v areálu MOÚ zaujímá plochu o velikosti 10 134 m2, samotný park má rozlohu 5 697 m2. V celém areálu (park a ostatní plochy) se nachází 266 jedinců dřevin, (viz tabulka 2: Celkové zastoupení dřevin v areálu MOÚ), stromy jsou zde v počtu 175 ks tedy 68 %. Keře v počtu 86 ks tedy 32 % a zaujímají cca 796 m2, popínavé dřeviny v areálu dosahují počtu pouhých 5 ks tedy 2 %. Přehled druhů a počet jedinců od každého druhu je uveden v tabulce 3 (Přehled druhů). Nachází se zde 30 čeledí, zastoupení čeledí se nachází v grafu, viz obrázek 8 (Zastoupení čeledí). Dendrometrické údaje a zdravotní stav, vitalita a prosychání k jednotlivým skupinám se nacházejí v přílohách práce (Příloha1: Tabulka s uvedenými dendrometrickými údaji, zdravotní stav, vitalita, prosychání koruny). Během inventarizace majitel již nechal odstranit 58 dřevin z toho 39 listnáčů a 19 jehličnanů. Tyto dřeviny jsou zaznamenány v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin. Všechny tyto dřeviny byly zjištěny jako dřeviny s alarmujícím zdravotním stavem.

Tabulka 2: Celkové zastoupení dřevin v areálu MOÚ Celkové zastoupení dřevin v areálu MOÚ Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 101 Jehličnaté keře 11 Listnaté stromy 74 Listnaté keře opadavé 54 Listnaté keře stálezelené 21 Popínavé rostliny 5 Celkem 266

33

Obrázek 7: Celkové zastoupení dřevin v areálu MOÚ Tabulka 3: Přehled druhů Latinský název Abies alba Miller Abies concolor (Gordon) Lindl. ex Hildebr. Abies koreana Wils. Acer campestre L. Acer negundo L. Acer platanoides L. Amelanchier ovalis Medik. Berberis julianae Schneid. Berberis thunbergii Átropurpurea´ DC. Betula pendula Roth Buxus sempervirens L. Catalpa bignonioides Walter Cedrela sinensis (Juss.) Roemer Cerasus Mill. sp. Clematis ´Jackmanii´ Cornus mas L. Corylus avellana L. Cotinus coggygria ´Royal Purple´ Cotoneaster dammeri C. K. Schneid. Cotoneaster dielsianus E. Pritz. Crataegus pedicellata Sarg. Fagus sylvatica L. Forsythia x intermedia Zabel Hedera helix L. Hydrangea macrophylla (Thunb.) DC. Juglans regia L. 34

Český název jedle bělokorá

Počet jedinců 2

jedle ojíněná jedle korejská javor babyka javor jasanolistý javor mléč muchovník oválný dřišťál Julianin

2 1 1 3 8 1 1

dřišťál Thunbergův bříza bělokorá zimostráz vždyzelený katalpa trubačovitá česnekovník čínský třešeň plamének velkokvětý dřín jarní líska obecná ruj vlasatá skalník Dammerův skalník Dielsův hloh břekolistý buk lesní zlatice prostřední břečťan popínavý hortenzie velkolistá ořešák královský

1 5 1 4 1 1 1 2 5 2 5 2 4 1 3 1 1 3

Juniperus chinensis L. Koelreuteria paniculata Laxm. Laburnum anagyroides Medik. Larix decidua Miller Ligustrum vulgare L. Lonicera fragrantissima Lindl. & Paxton Lonicera maackii (Rupr.) Herder Lonicera tatarica L. Magnolia L. sp. Malus x purpurea (Barbier et al.) Rehder Malus Mill. sp. Paeonia suffruticosa Andrews Parthenocissus quinquefolia (L.) Paulownia tomentosa Steud. Philadelphus coronarius L. Picea abies (Linnaeus) Karsten Picea omorika Purk. Picea pungens Engelm. Pinus aristata Engelm. Pinus mugo Turra Pinus nigra Arnold Pinus sylvestris L. Potentilla fruticosa L. Prunus avium L. Prunus cerasifera Ehrh. Prunus cerasifera Átropurpurea´ Prunus domestica L. Prunus insititia L. Prunus laurocerasus L. Prunus serrulata Lindl. Prunus L. sp. Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco Pyracantha coccinea M. J. ROEM Pyrus domestica L. Quercus petraea Liebl. Rhus typhina L. Ribes sanguineum L. Rhododendron L. sp. Rosa cv. Salix alba L. cv. Salix capraea Sambucus nigra L. Sorbus aucuparia Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers Spirea japonica (L.) Desv. Spirea media L. 35

jalovec čínský svitel latnatý štědřenec odvislý modřín opadavý ptačí zob obecný

4 1 3 9 2

zimolez nejvonnější zimolez Maackův zimolez tatarský šácholan

1 1 1 1

jabloň purpurová jabloň pivoňka keřovitá loubinec pětilistý paulovnie plstnatá pustoryl věncový smrk ztepilý smrk omorika smrk pichlavý borovice osinatá borovice kleč borovice černá borovice lesní mochna křovitá třešeň obecná slivoň třešňová slivoň třešňová slivoň švestka slivoň obecná bobkovišeň lékařská sakura ozdobná slivoň douglaska tisolistá hlohyně šarlatová hrušeň domácí dub zimní škumpa orobincová meruzalka krvavá pěnišník růže vrba bílá vrba jíva bez černý jeřáb ptačí jeřáb prostřední tavolník japonský tavolník prostřední

1 1 1 2 2 1 7 3 14 1 14 18 6 1 1 3 11 1 1 5 3 2 30 1 1 2 7 1 1 8 1 2 1 1 2 2 1

Spirea x vanhouttei (BRIOT) ZAB. Symphoricarpos orbiculatus Moench Syringa vulgaris L. Taxus baccata L. Thuja occidentalis L. Tilia cordata Mill. Tilia platyphyllos Scop. Viburnum rhytidophyllum Viburnum x pragense Vitis vinifera L. Weigela florida (BUNGE) A. DC. Yucca filamentosa L.

tavolník van Houtteův pámelník červenoplodý šeřík obecný tis červený zerav západní lípa srdčitá lípa velkolistá kalina vrásčitolistá kalina pražská réva vinná weigelie růžová juka vláknitá

Obrázek 8: Zastoupení čeledí Tabulka 4: Celkový zdravotní stav dřevin v areálu MOÚ Celkový zdravotní stav dřevin v areálu MOÚ Prosychání koruZdravotní stav dřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 175 0 193 0 159 1 72 1 53 1 86 2 4 2 7 2 8 3 13 3 11 3 10 4 0 4 0 4 3 5 2 5 2 5 0

36

13 1 8 8 8 6 3 9 4 1 1 9

Obrázek 9: Celkový zdravotní stav dřevin areálu MOÚ

4.1. Zhodnocení stavu skupin Soupis dřevin, se všemi údaji potřebnými k inventarizaci, které se v areálu MOÚ nacházejí, jsou k nahlédnutí v přehledných tabulkách v Příloze 1: Tabulka s uvedenými dendrometrickými údaji, zdravotní stav, vitalita, prosychání koruny. Skupina č. 1 Tato skupina se nachází po pravé straně vstupní brány parku Masarykova onkologického ústavu. Skupina se rozprostírá podél budovy Masarykova pavilónu a od další skupiny je oddělena betonovým chodníkem. Od začátku měření se v této skupině změnilo zastoupení dřevin. Bylo zde odstraněno 18 jedinců a to z důvodu alarmujícího zdravotního stavu, ve kterém se nacházeli. V převážné části to bylo hlavně markantní prosychání koruny. Následující tabulka 5: Zastoupení dřevin ve skupině jedna, je aktuální zastoupení dřevin bez odstraněných jedinců. Seznam odstraněných jedinců je v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin.

37

Tabulka 5: Zastoupení dřevin ve skupině č. 1 Zastoupení dřevin ve skupině č. 1 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 7 Jehličnaté keře 2 Listnaté stromy 11 Listnaté keře opadavé 7 Listnaté keře stálezelené 6 Popínavé rostliny 0 Celkem 33

Obrázek 10: Procentuální podíl dřevin Tabulka 6: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 1 Zdravotní stav dřevin - skupina č. 1 Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 17 0 21 0 17 1 16 1 10 1 12 2 0 2 2 2 4 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0

38

Obrázek 11: Celkový zdravotní stav ve skupině č. 1 Skupina č. 2 Skupina je kruhovitého tvaru a nachází se uprostřed parku. Skupina je rozdělena od ostatních skupin betonovým chodníkem. Roste zde jen několik málo dřevin a všechny jsou v dobrém zdravotním stavu, jak je patrné z tabulky 8: Zdravotní stav dřevin - skupina č. 2. V této skupině se nachází česnekovník čínský (Cedrela sinensis).

Tabulka 7: Zastoupení dřevin ve skupině č. 2 Zastoupení dřevin ve skupině č. 2 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté keře 1 Listnaté stromy 2 Listnaté keře opadavé 1 Celkem 4

Obrázek 12: Procentuální podíl dřevin 39

Tabulka 8: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 2 Zdravotní stav dřevin - skupina č. 2 Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 3 0 3 0 4 1 1 1 1 1 0 2 0 2 0 2 0 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0

Obrázek 13: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 2 Skupina č. 3. Tato skupina sousedí s pavilonem D6 a od skupiny číslo 2 a 5 je oddělena betonovými chodníky. V této skupině nedošlo k žádným změnám, dřeviny jsou v dobrém zdravotním stavu, viz tabulka 10: Zdravotní stav dřevin - skupina č. 3.

Tabulka 9: Zastoupení dřevin ve skupině č. 3 Zastoupení dřevin ve skupině č. 3 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 1 Listnaté stromy 5 Celkem 6 40


Obrázek 15: Celkový zdravotní stav ve skupině č. 3 41

Skupina č. 4. Tato skupina se nachází okolo pavilónu D6 a v těsné blízkosti pavilónu D7. V této skupině byly odstraněny dvě vzrostlé dřeviny druhu Betula pendula z důvodu alarmujícího zdravotního stavu, které jsou zaznamenány v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin. Následující tabulka 11: Zastoupení dřevin ve skupině č. 4, je aktuální zastoupení dřevin, které nezahrnuje odstraněné dřeviny, tyto jsou zaznamenány v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin.

Tabulka 11: Zastoupení dřevin ve skupině č. 4 Zastoupení dřevin ve skupině č. 4 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 4 Listnaté stromy 3 Listnaté keře opadavé 2 Listnaté keře stálezelené 2 Popínavé rostliny 2 Celkem 13

Obrázek 16: Procentuální podíl dřevin

42

Tabulka 12: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 4 Zdravotní stav dřevin - skupina č. 4 Zdravotní stav dřevin

Vitalita

Prosychání koruny

Stupnice Počet (ks) Stupnice Počet (ks) Stupnice Počet (ks)

0 1 2 3 4 5

13 0 0 0 0 0

0 1 2 3 4 5

13 0 0 0 0 0

0 1 2 3 4 5

10 3 0 0 0 0

Obrázek 17: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 4 Skupina č. 5. Tato skupina je nejrozsáhlejší svou rozlohou i počtem dřevin a to i přes velké změny, ke kterým zde došlo v průběhu měření. V této době zde bylo odstraněno 25 jedinců. Dřevin se nacházely v alarmujícím zdravotním stavu. Tyto odstraněné dřeviny jsou opět zaznamenány v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin. Skupina se rozkládá podél ulice Žlutý kopec, Tvrdého a Tomešova, od kterých je oddělena plotem a od skupin číslo 1, 2, 3, 4 a 6 je oddělena betonovými chodníčky.

43

Tabulka 13: Zastoupení dřevin ve skupině č. 5 Zastoupení dřevin ve skupině č. 5 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 57 Jehličnaté keře 3 Listnaté stromy 39 Listnaté keře opadavé 30 Listnaté keře stálezelené 6 Popínavé rostliny 2 Celkem 137


44

Obrázek 19: Celkový zdravotní stav ve skupině č. 5 Skupina č. 6. Tato skupina se nachází u pavilónu F1 a z důvodu rekonstrukce této budovy byly veškeré dřeviny odstraněny. Byl zde ponechán jediný strom a to lípa velkolistá Tilia platyphyllos, která je ve velmi dobrém stavu. Před rekonstrukcí se tu nacházely následující dřeviny: Rhododendron sp., Thuja occidentalis, Laburnum anagyroides, Viburnum sp., Pyracantha sp., všechny se nacházely ve velmi dobrém zdravotním stavu a nebylo u nich zjištěno ani prosychání koruny, tyto dřeviny jsou zaznamenány v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin. Skupina č. 7. Skupina se nachází v odlehlé části areálu, která je využívaná jako parkoviště, a to za zrekonstruovanou budovou F1 a budovou C4. Část je méně udržovaná, dřeviny jsou tu v dobrém zdravotním stavu. V této skupině byla odstraněna jedna dřevina a to Picea pungens, která byla silně proschlá. Následující tabulka 15: Zastoupení dřevin ve skupině č. 7, je aktuální bez odstraněné dřeviny.

Tabulka 15: Zastoupení dřevin ve skupině č. 7 Zastoupení dřevin ve skupině č. 7 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 1 Jehličnaté keře 1 Listnaté stromy 8 Listnaté keře opadavé 4 Celkem 14

45


46

Obrázek 21: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 7 Skupina č. 8. Skupina číslo 8 je uzavřený objekt, do kterého je přístup přes pavilón C2, celý tento areál je obehnán plotem. Dřeviny jsou zde v dobrém zdravotním stavu, jak je patrné z tabulky 18: Zdravotní stav dřevin - skupina č. 8. V průběhu měření zde nedošlo k žádným změnám.

Tabulka 17: Zastoupení dřevin ve skupině č. 8 Zastoupení dřevin ve skupině č. 8 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 6 Listnaté stromy 1 Listnaté keře opadavé 1 Listnaté keře stálezelené 1 Celkem 9

47

Obrázek 22: Procentuální podíl dřevin Tabulka 18: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 8 Zdravotní stav dřevin - skupina č. 8 Prosychání koruZdravotní stav Vitalita ny dřevin Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 4 0 9 0 4 1 5 1 0 1 5 2 0 2 0 2 0 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0

Obrázek 23: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 8 48

Skupina č. 9. Tato skupina se nachází před vstupem do pavilónu C1. V této skupině z původního složení zůstal jeden jedinec druhu Juniperus chinensis, který je ve velmi dobrém zdravotním stavu. Byly zde odstraněny tři jedinci druhu Betula pendula, u kterých byl zjištěn alarmující zdravotní stav, tyto dřeviny jsou zaznamenány v příloze 2: Seznam odstraněných dřevin. Skupina č. 10. Nachází se podél pavilónu C1, V této skupině nedošlo k žádným změnám. Dřeviny jsou v dobrém zdravotním stavu.

Tabulka 19: Zastoupení dřevin ve skupině č. 10 Zastoupení dřevin ve skupině č. 10 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 6 Listnaté stromy 2 Celkem 8

Obrázek 24: Procentuální zastoupení dřevin

49

Tabulka 20: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 10 Zdravotní stav dřevin - skupina č. 10 Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice 0 6 0 6 0 4 1 2 1 2 1 4 2 0 2 0 2 0 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0

Obrázek 25: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 10

Skupina č. 11. Tyto dřeviny se nacházejí na konci areálu MOÚ. Nebyly zde provedeny žádné změny, dřeviny jsou v dobrém zdravotním stavu. Nacházejí se zde pouze tři jedinci borovice černé (Pinus nigra). Skupina č. 12. Nachází se po stranách vstupu do hlavní budovy. Jsou zde dva druhy, břečťan (Hedera helix) a borovice kleč (Pinus mugo), která je tu v počtu 4 sazenic. Dřeviny jsou v dobrém zdravotním stavu. 50

Skupina č. 13. Tato skupina se nachází mezi budovami C3, C2 a D7. Celá skupina je ve velmi dobrém stavu, jak je patrné z tabulky 22: Zdravotní stav dřevin - skupina č. 13.

Tabulka 21: Zastoupení dřevin ve skupině č. 13 Zastoupení dřevin ve skupině č. 13 Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 3 Listnaté keře opadavé 2 Listnaté keře stálezelené 2 Celkem 7

Obrázek 26: Procentuální podíl dřevin Tabulka 22: Zastoupení dřevin ve skupině č. 13 Zdravotní stav dřevin - skupina č. 13 Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 7 0 7 0 7 1 0 1 0 1 0 2 0 2 0 2 0 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0

51

Obrázek 27: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 13 Skupina atrium Tato skupina se nachází uprostřed zastavěného komplexu nemocnice, tento prostor je přístupný pouze v letních měsících. Nachází se zde vodní nádrž a jsou zde umístěny lavičky, stoly a židle pro chvíle odpočinku pacientů.

Tabulka 23: Zastoupení dřevin ve skupině atrium Zastoupení dřevin ve skupině atrium Rozdělení Počet (ks) Jehličnaté stromy 13 Jehličnaté keře 2 Listnaté stromy 2 Listnaté keře opadavé 7 Listnaté keře stálezelené 4 Celkem 28

52

Obrázek 28: Procentuální podíl dřevin Tabulka 24: Zdravotní stav dřevin ve skupině atrium Zdravotní stav dřevin - skupina atrium Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 22 0 25 0 23 1 5 1 2 1 5 2 1 2 1 2 0 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0

Obrázek 29: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině atrium 53

4.2. Návrh managementu Při návrhu managementu byla použita publikace Řez dřevin ve městě a v krajině. (Gregorová, 2000). Ve své publikaci uvádí pravidla pro řez stromů a následující druhy řezů. 4.2.1.

Druhy řezů

Řez stromů V praxi se řez provádí v různém rozsahu při odstraňování spodních větví, např. z důvodu zvýšení koruny, zvýšení podjezdové výšky u vozovek, podchozy u chodníků. Stromy rostoucí podél komunikací a ve městech ztrácejí svou přirozenou rezistenci, tím se stávají náchylnější k různým chorobám a jsou napadány různými živočišnými škůdci. U dřevin dochází k častému mechanickému poškození a zlámání větví, nebo také střetnutí s objekty a nadzemními vodiči. Tyto větve se musí odstranit. Výchovný řez: Provádí se u dřevin již při pěstování ve školce a ještě několik roků po přesazení na stanoviště. Základem tohoto řezu je upravení vzhledu dřeviny s charakterem přirozeného habitu daného druhu. Udržovací řez: Udržovací řez navazuje na řez výchovný. Udržovací řez má podporovat a udržovat strom v dobré vitalitě a tvaru. Je třeba odstranit z koruny všechna rozvětvení s ostrými úhly mezi větvemi. Zdravotní řez: Řez zahrnuje preventivní a léčebné zákroky. Preventivním opatřením je prosvětlovací řez, při kterém se předchází odumírání větví následkem nedostatku světla v korunách stromů. Odumírající a suché větve v korunách stromů, napadené větve patogenními houbami, bakteriemi, viry a živočišnými škůdci se musí odstranit. Řez je nutné vést ve zcela zdravém dřevě. Řez redukující rozměry: Tento řez lze použít u vzrostlých a starých dřevin, jestliže není jiný způsob, jak stromy zachránit nebo eliminovat nebezpečí. Při řezu vznikají velké rány, které se špatně a pomalu zavalují kalusem. Řez suchých větví: Suché větve svým samovolným opadem ohrožují bezpečnost v okolí stromu. Suchá větev již není nebezpečná z hlediska infekce tak jako odumírající nemocná větev, přesto je nutné ji co nejdříve odstranit. Suché větve jsou hostiteli různě virulentních saproparazitických hub, které napadají sousední zdravé větve popřípadě okolní dřeviny. 54

Řez jehličnanů V areálu MOÚ převažují jehličnaté dřeviny, jehličnatých stromů 101 ks a 11 ks jehličnatých keřů, většina jich řez nepotřebuje a ani jej nesnáší. Nejvýraznější prosychání koruny (stupeň 2 – Prosychání silnějších větví) se nejvíce projevuje ve skupině č. 1, číslo stromu 3 – Pinus nigra; 12 – Picea pungens; 13 – Picea pungens a ve skupině číslo 5 je to číslo 94 – Picea pungens; 95 – Picea pungens. Navrhovala bych zde zdravotní řez, viz kapitola 4.2.1. Druhy řezů. Vždy se musí odstranit všechny staré a odumřelé či jinak poškozené a nemocné části koruny až na zdravé dřevo. Odstranění větví, které narušují požadovaný tvar koruny a to co nejdříve, aby nedošlo řezem k prázdnému místu v koruně. Číslo stromu 19 – Taxus baccata, který je zařazen do stupně 2, u této dřeviny by bylo vhodné provést zmlazovací řez, tzn. hluboký řez i silných větví. U ostatních jehličnanů není řez potřebný.

Řez listnatých stromů V parku a jeho blízkém okolí se nachází 74 listnatých stromů, většina je jich v dobrém zdravotním stavu bez zjištění prosychání koruny. Pouze dřevina č. 165 – Catalpa bignonioides je zařazena na stupnici zdravotního stavu na stupnici 5 – odumřelý strom, tuto dřevinu bych navrhovala odstranit. Dále se zde nacházejí dřeviny zařazené na stupnici prosychání koruny do stupně 1 a to číslo stromu 9, 67 – Betula pendula; 14 – Tilia platyphyllos; 20 – Tilia cordata; 198 – Juglans regia u těchto dřevin bych navrhovala pouze řez suchých větví, viz kapitola 4.2.1. Druhy řezů.

Řez ovocných stromů V areálu MOÚ nejde ani tak o ovlivnění plodnosti jako spíše o udržení celkového tvaru koruny, proto bych zde navrhovala zdravotní řez (kapitola 4.2.1. Druhy řezů). To tedy znamená odstranit všechny odumřelé a poškozené větve. Větve, které se kříží a odírají se o sebe, je také potřeba odstranit. Prosychání koruny projevuje 6 jedinců (stupně 1), především jde o dřevinu ve skupině č. 7, číslo dřeviny 202 – Pyrus domestica. Dále je to ze skupiny číslo 1, číslo stromu 11 – Prunus cerasifera Átropurpurea´; 15 – Prunus cerasifera Átropurpurea´ . Ze skupiny č. 3, číslo stromu 41 – Prunus avium, z 5 skupiny je to číslo 112,166, 167, 168, 169, 170, 171 – Prunus cerasifera Átropurpurea´ ; 147 – Malus sp.

55

Řez keřů V celém areálu MOÚ se nachází 54 opadavých keřů a 21 stálezelených keřů. Zde bych navrhla úplné odstranění keřů z důvodu silného prosychání koruny (stupeň 3, 4) a to ve skupině číslo 5, čísla keřů 105 – Crataegus pedicellata;121 – Syringa vulgaris; 190 – Ligustrum vulgare. Následující keře jsou zařazeny na stupnici prosýchání koruny do stupně 1. Čísla keřů 1 – Forsythia x intermedia; 2 - Spirea x vanhouttei; 26 – Syringa vulgaris; 27 – Lonicera fragrantissima; 58 – Viburnum x pragense 96 – Rhus typhina; 118 – Berberis julianae; 200 – Laburnum anagyroides; 243 – Spirea media; 257 – Symphoricarpos orbiculatus; 266 - Cotoneaster dammeri. V těchto případech spočívá řez ve vystříhání odumřelých, poškozených a nemocných větví (řez suchých větví). U ostatních keřů s dobrým zdravotním stavem bez prosýchání koruny bych doporučila případné zakrácení letorostů, tím se dá předejít přerůstání keře. Dále bych u kvetoucích keřů doporučila odstraňování zvadlých květů, to svědčí většině keřů, zabrání se tím tvorbě semen a keř má energii na vytváření nových výhonů, některé takto ošetřené keře mohou znovu vykvést. Řez keřů se dělí podle části keře, na kterém kvetou, viz následující rozdělení. Keře kvetoucí na starém dřevě: č. 150, 151, 159, 160 – Corylus avellana; 102, 103 – Cotinus coggygria ´Royal Purple´; 1, 92, 236 – Forsythia x intermedia; 54 – Hydrangea macrophylla; 26, 121, 174, 185, 203 – Syringa vulgaris a 82 - Ribes sanguineum; 55, 188 – Cornus mas; 33, 37, 116 – Rosa sp. atd. Nejvhodnější dobou pro prořezávání těchto keřů je brzy po odkvětu, tím se podpoří tvorba nových větví, které v příštím roce pokvetou. Keře kvetoucí na letorostech: č. 2, 115, 197, 233 – Spirea x vanhouttei; 29, 32 – Spirea japonica; 243 – Spirea media; 263 – Potentilla fruticosa; 199 – Sambucus nigra atd. Tyto keře vyžadují hluboký jarní sestřih nejlépe každoročně koncem února. Všechny výhony se silně zakrátí o 2/3 délky i více. Tyto keře tvoří květy na výhonech, které narostou v jedné vegetační sezoně. Keře stálezelené: č. 118 – Berberis julianae; 21 – Buxus sempervirens; 49, 124, 193, 216, 266 – Cotoneaster dammeri; 24, 31, 60, 234, 246 – Prunus laurocerasus atd. Tyto keře vyžadují každoroční lehký sestřih, pro udržení stálé velikosti od jara do konce léta. Po namrznutí se keře zmlazují odříznutím větví u země (Bird, 2012), (Hurych, 1996).

56

Řez popínavých dřevin V MOÚ se z popínavých dřevin vyskytuje Hedera helix, Clematis ´Jackmanii´, Parthenocissus quinquefolia a Vitis vinifera. Většina těchto popínavých dřevin je ve výborném zdravotním stavu, ani se neprojevuje prosýchání, proto řez nepotřebují. Je pouze nutné omezit jejich růst z důvodu stínění oken, nebo vrůstání do okapových žlabů. Toto opatření se týká především ve skupině číslo 4, a to č. 47 – Parthenocissus quinquefolia; 48 – Clemati ´Jackmanii´. Clematis ´Jackmanii´ lze seřezávat každoročně v době vegetačního klidu nízko nad zemí, na zimu přikrývat spodek rostliny listím.

4.2.2.

Výskyt rzi hrušňové (Gymnosporangium sabinae)

U jehličnatých keřů druhu Juniperus chinensis L. nacházejících se v areálu MOÚ byla zjištěna rez hrušňová, jedná se o dvoubytnou rez, která napadá hrušně a to zejména její listové čepele. Výjimečně může dojít k napadení řapíků, letorostů a plodů. „Toto onemocnění je způsobeno houbou Gymnosporangium sabinae. Zimními hostiteli této houby, která přezimuje ve formě mycelia ve dřevě větví, jsou Juniperus sabina a Juniperus chinensis. Tyto druhy se běžně vysazují na zahradách i jako součást veřejné zeleně. Rez hrušňová na těchto dřevinách způsobuje útvary, které jsou za sucha prášivé a za vlhka se mění v rezavě hnědou rosolovitou hmotu“ (Nečas, 2010). Rez hrušňová způsobuje na jalovcích postupné odumírání napadených větviček. I když větvičky odumírají, stále produkují další zimní výtrusy. Na hrušních způsobuje na povrchu listů viditelné oranžové oválné skvrny, někdy mohou být až červené o průměru několika mm. Uprostřed těchto skvrn se nacházejí černé tečky tvořeny spermogoniemi, na spodní straně se tvoří světlehnědé aecidie. U hrušní toto onemocnění způsobuje snížení asimilační plochy, to se děje v případě napadení všech listů. V jarních měsících se nejprve vyhledávají napadené větvičky jalovce a následně se odstraní, protože napadené větvičky se nedají vyléčit pomocí chemických prostředků. Pro přímou chemickou ochranu nejsou žádné prostředky povoleny, proto je potřeba tyto větvičky z rostliny odříznout a zlikvidovat. V areálu MOÚ není dodržena izolační vzdálenost mezi hostiteli, která se pohybuje nad 200 metrů, proto bych doporučila chemickou ochranu. A to především takovou, která se aplikuje proti strupovitosti jabloní a hrušní, současně také dobře účinkuje i na rzi a to například Baycor, Dithane, 57

Novozir a Polyram. Tyto přípravky se aplikují v době před květem a krátce po odkvětu hrušní (ANONYMUS, 2003).

Obrázek 30: Rez hrušňová - Gymnosporangium sabinae

4.2.3.

Návrh protihlukové stěny z betonových prstenců

Skupina číslo 5 Skupina se nachází podél ulice Žlutý kopec, Tvrdého a Tomešova, které jsou velmi frekventované díky městské dopravě, proto bych zde navrhla opatření ke zmírnění hlukové zátěže. K nejlepšímu opatření patří stavby plnící funkci ochrany proti hluku. Protihluková stěna z betonových prstenců Tato protihluková stěna je složena z betonových skruží o průměru sto centimetrů a je vhodná ke všem živým komunikacím. Výška může na některých místech dosahovat až několik metrů, ale i přesto celkové vytváří dojem živé stěny. Betonové díly jsou zasypány zeminou tak aby i v horní části zdi mohla být umístěna bujná vegetace, u paty se nacházejí prohlubně, ve kterých je možno pěstovat vhodné druhy rostlin. Stavební konstrukce spolu s vegetací tvoří harmonickou stavbu s vysokou účinností proti hluku. Vhodné jsou převážně stálezelené rostliny, a to vzhledem k příznivému vzhledu v zimním období např: skalník (Cotoneaster sp.) a jalovec (Juniperus x pfitzeriana), ale také loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia). Nároky na údržbu této vegetace nejsou příliš vysoké, je třeba občasné odstranění nežádoucích rostlin, zálivka není nutná, protože zvolené druhy snášejí sucho. Vnitřní strana zdi může být osázena nápaditěji v závislosti na oslunění, například kvetoucími dřevinami, tím je v zahradě zajištěna nejen ochrana proti hluku, ale také různorodost a působivost (KOLB, 2008). 58

4.2.4.

Dřeviny vhodné pro dosazení do areálu MOÚ z hlediska

stanovištních podmínek dle Hurycha (1996) Jehličnany: Abies cephalonica, A. concolor, A. grandis, A. homolepis, A. koreana, A.veitchii; Calocedrus; Cedrus, Chamaecyparis lawsoniana, Ch. nootkatensis; Cryptomeris; Cupresocyparis; Ephedra; Ginkgo; Juniperus; Larix; Pinus; Pseudolarix; Pseudotsuga; Sciadopitys; Taxodium; Taxus, Thuja occidentalis, T. orientalis; Thujopsis; Tsuga. Listnaté stromy: Acer pseudoplatanus; Aesculus; Ailanthus; Carya; Castanea; Catalpa; Celtis; Crataegus; Elaeagnus; Fagus; Gleditsia; Gymnocladus; Koelreuteria;

Liriodendron;

Magnolia;

Malus;

Morus;

Ostrya;

Juglans; Paulovnia;

Phellodendron; Prunus; Pyrus; Quercus; Robinia; Salix; Sophora; Tilia; Ulmus. Listnaté keře opadavé: Acer palmatum, A. japonicum; Aesculus parviflora; Amelanchier; Amorpha; Aralia; Aronia; Berberis; Buddleia; Calycanthus; Caragana; Caryopteris; Cercis; Chaenomeles; Chionanthus; Colutea; Cornus; Corylopsis; Cotinus; Cotoneaster; Cydonia; Cytisus; Deutzia; Forsythia; Hydrangea; Jasminum; Kerria; Kolkwitzia; Laburnum; Lespedeza; Ligustrum; Lonicera; Lycium; Magnolia; Mespilus; Paeonia; Philadelphus; Physocarpus; Potentilla; Prunus; Rhus; Ribes; Robinia hispida; Rosa; Rubus; Staphylea pinnata; Symhoricarpos; Syringa; Tamarix; Vaccinium; Viburnum; Weigela. Listnaté keře stálezelené: Andromeda; Berberis; Buxus; Calluna; Chamaedaphne; Cotoneaster; Daphne; Erica carnea; Euonymus fortunei; Hebe; Ilex; Kalmia; Lavandula; Mahonia; Pachysandra; Phyllodoce; Pyracantha; Rhododendron; Sasa; Skimmia. Popínavé dřeviny: Actinidia; Akebia; Ampelopsis; Aristolochia; Campsis; Clematis; Fallopia; Hedera helix; Colchica; Hydrangea; Parthenocissus quinquefolia, P. tricuspidata; Periploca; Vitis; Wisteria.

Podle Larchera (1988) poměrně odolnými dřevinami z ekofyziologického hlediska jsou Quercus a Pinus nigra.(tabulka 1: Citlivost dřevin k chronickému působení škodlivých plynů).

59

4.2.5.

Návrh na oživení barevnosti parku

V celém areálu převažují jehličnaté dřeviny, které svou estetickou funkci plní převážně v zimě, v létě však působí depresivním dojmem. Dosázení parku by mělo být především listnatými dřevinami okrasnými nejen květem, ale i kůrou a plody, nebo dřevinami kvetoucími a rašícími brzy z jara. Dají se použít i žlutolisté kultivary jehličnanů jako jsou například Camaecyparis lawsoniana ´Golden wonder´, Chamaecyparis nootkatensis ´Variegata´; Juniperus chinensis ´Mordigan aurea´; Taxus baccata Áurea´; Thuja occidentalis Élwangeriana aurea´, Thuja orientalis Áurea nana´. Nejvhodnější jsou pěnišníky a azalky, které lze různými kutivary nakombinovat tak, aby kvetly postupně a co nejdelší dobu. Použitím červenolistých a žlutolistých kultivarů dosáhneme zářivého vzhledu po celou dobu vegetace. Dřeviny kvetoucí brzy zjara: Chaenomeles; Cornus mas; Corylopsis; Daphne mezereum; Erica carnea; Forsythia; Hamamelis; Jasminum nudiflorum; Lonicera purpusii; Magnolia stellata; Rhododendron dauricum, R. praecox; Viburnum farreri. Dřeviny s barevnou kůrou: Červenokoré: Acer circinatum, A. japonicum, A.palmatum; Cornus alba, C.sanguinea. Zelenokoré: Acer grosseri, A. negundo; Aristolochia; Cytisus; Ephedra; Euonymus europaeus; Genista; Jasminum; Kerria; Laburnum (Hurych, 1996).

60

4.2.6.

Dřeviny nevhodné pro dosazení do areálu MOÚ Hurych ve své publikaci Okrasné dřeviny pro zahrady a parky (1996) uvádí

následující dřeviny Alnus; Betula; Carpinus; Corylus; Populus; Fraxinus; Platanus acerifolia; Salix (samičí jedinci); Sambucus nigra. Jde o dřeviny vyvolávající alergie, ale i když jsou z hlediska stanovištních podmínek použitelné, v areálu MOÚ je jejich použití nevhodné, stejně jako použití jedovatých, ostnitých a trnitých dřevin. Hurych další alergenní dřeviny neuvádí, ale Kolařík (2003) uvádí ještě Philadelphus coronarius, viz kapitola 2.5.2. Negativní působení stromů. Larcher (1988) ve své publikaci Fyziologická ekologie rostlin uvádí citlivost dřevin k působení škodlivých plynů, viz tabulka 1: Citlivost dřevin k chronickému působení škodlivých plynů. Hurych (1996) uvádí z jehličnanů rod Abies, Pinus, Pseudotsuga, Cedrus, Juglans, Tilia, Vitis tyto rody jako vhodné k dosazení podle stanovištních podmínek, ale Larcher (1988) z ekofyziologického hlediska zařadil tyto dřeviny jako nevhodné, z důvodu jejich velké nebo mírné citlivosti na působení škodlivých plynů. Jako citlivé Larcher (1988) označil i jádroviny a peckoviny.

61

5. Diskuze 5.1. Zhodnocení stavu areálu 5.1.1.

Dendrologický význam areálu MOÚ

V areálu MOÚ se nachází 30 čeledí, druhové složení je zde zastoupeno v počtu 84 druhů a celkově se zde nachází 266 jedinců. Jelikož se jedná o park, mohla by být druhová rozmanitost bohatší, ale vzhledem k poměrně malému areálu je dostačující. Nejpočetněji zastoupenou čeledí je Pinaceae, ve které se nachází 12 druhů a celkový počet jedinců dřevin je 95 ks. Dále je to čeleď Rosaceae, ve které se nachází 25 druhů a celkem je zde 59 jedinců dřevin. Nejvíce zastoupeným druhem z jehličnatých dřevin je zde Pseudotsuga menziesii v počtu 30 jedinců, dalším druhem je Pinus nigra s 18 jedinci. Z listnatých stromů má největší zastoupení Prunus cerasifera Átropurpurea´ a to v počtu 11 jedinců, dalším druhem je Acer platanoides s 8 jedinci. Ze stálezelených keřů má největší zastoupení v počtu 5 jedinců Prunus laurocerasus a z opadavých keřů je to Syringa vulgaris také s 5 jedinci. Největším stromem je č. 122 – Pseudotsuga menziesii, která dosahuje výšky 26 metrů a obvodu 0,81 metrů. Největšího obvodu dosahuje strom číslo 107 – Acer negundo a to 3,5 metrů. Nejzajímavější dřevinou v areálu je bezesporu č. 35 – Cedrela sinensis – česnekovník čínský. V areálu MOÚ se vyskytují i nevhodné dřeviny v počtu 14 jedinců (viz kapitola 5.1.3. Návrh na odstranění dřevin), jde o dřeviny, které vyvolávají alergie, viz kapitola 4.2.6. Dřeviny nevhodné pro dosazení do areálu MOÚ. Z hlediska zdravotního stavu jsou tyto dřeviny ve velmi dobrém zdravotním stavu, ale vzhledem k alergenům, které produkují, bych je doporučila nahradit, viz kapitola 4.2.5. Návrh na oživení barevnosti parku. 5.1.2.

Možný vliv dřevin na množství kyslíku v MOÚ

Průměrně vzrostlý listnatý strom za plného osvětlení vyprodukuje cca 1 000 litrů kyslíku za den, u jehličnatých stromů je to o třetinu méně. Auto spotřebuje na 1 km okolo 90 litrů kyslíku, to je přibližně tolik, kolik člověk spotřebuje za 6 hodin. Například listnatý strom o výšce 25 metrů s korunou o průměru 14 metrů, vyprodukuje za 1 vegetační období tolik kyslíku, kolik bude stačit 10 lidem na celý rok (Křenovský, 2013). 62

Odstraněním 58 stromů v areálu MOÚ, z toho 39 listnáčů a 19 jehličnanů, přišlo prostředí parku v přepočtu o cca 58 000 litrů kyslíku za den. Za rok je to cca 21 170 000 litrů kyslíku. 5.1.3.

Návrh na odstranění dřevin

Doporučila bych odstranit z areálu MOÚ jedince s označením zdravotního stupně 5 (havarijní stav – aktuální riziko rozpadu), jedná se o číslo 165 – Catalpa bignonioides a číslo 190 – Ligustrum vulgare, obě tyto dřeviny se nacházejí ve skupině číslo 5. Dále by bylo vhodné odstranit jedince se zdravotním stupněm číslo 3 (výrazně zhoršený – souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah), toto se týká 12 jedinců ze skupiny číslo 5 a 1 jedince ze skupiny atrium: 56 – Picea pungens, 61 – Abies concolor, 97 – Juniperus chinensis, 113 – Picea abies, 105 – Crataegus pedicellata, 125 – Larix decidua, 133 – Larix decidua, 136 – Larix decidua, 137 – Larix decidua, 140 – Larix decidua, 141 – Larix decidua, 146 – Juniperus chinensis, 247 – Pinus sylvestris. Dále bych navrhovala odstranění jedinců vyvolávájící alergie, které jsou z tohoto důvodu nevhodné pro nemocniční prostředí. Ze skupiny 1 je to číslo stromu 9 – Betula pendula , 25 – Salix capraea, ze skupiny číslo 5 je to 66, 67, 68, 119 – Betula pendula; 142 – Salix capraea; 150, 151, 159, 160 – Corylus avellana, a ze skupiny č. 7 je to č. 195 – Salix alba cv.; 199 – Sambucus nigra. Ostatní jedince se zdravotním stupněm 1 – 2 udržovat pomocí řezů uvedených viz kapitola 4.2.1. Druhy řezů. 5.1.4.

Důvody pro výsadbu nových stromů

Důvodem pro výsadbu nových stromů je jejich pozitivní působení na okolní prostředí a jejich funkce v různých typech výsadeb, čímž se zabývá kapitola 2.5. Význam a funkce dřevin v různých typech výsadeb. Stromy pomocí kůry a listů absorbují rovněž oxidy dusíku, ozón a siřičitany, čímž čistí vzduch. Dále svým vzrůstem vytvářejí přirozený stín a tím ochlazují své okolí až o 10°C, také zvlhčují ovzduší vypouštěním vodní páry ze svých listů a tuto vlhkost udržují. Stromy navíc zajišťují ochranu před rakovinotvornými ultrafialovými paprsky, dobře skryjí nevzhledné betonové zdi, parkovací místa, elektrické vedení a také sloupy, tlumí hluk z přilehlých ulic a silnic, vytváří oku lahodící pohled, také absorbují prach a vítr a redukují sluneční svit. Dřeviny navíc vytváří oku lahodící pohled, viz kapitola 4.2.5. Návrh na oživení barevnosti. Zejména z těchto důvodů vidím výsadbu nových dřevin v MOÚ za podstatnou. 63

5.2. Srovnání růstu vybraných dřevin v areálu MOÚ a v podmínkách ŠLP ML Křtiny 5.2.1.

Larix decidua

Tabulka 25: Larix decidua – vybraný druh Larix decidua Průměrná výška (m) Průměrná výčetní tloušťka (cm) MOÚ Řícmanice ŠLP MOÚ Řícmanice ŠLP Křtiny 19,44 29,25 40,97 29,12 65,5 56,02 *Pozn.: Řícmanice (Suská, 2006), ŠLP Křtiny (Šplíchalová, 2011).

Obrázek 31: Průměrná výška (m) pro Larix decidua

Obrázek 32: Průměrná výčetní tloušťka (cm) pro Larix decidua 64

Tabulka 26: Celkový zdravotní stav Larix decidua v MOÚ Zdravotní stav Larix decidua v areálu MOÚ Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 0 0 1 0 0 1 3 1 2 1 3 2 6 2 6 2 6 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0 Larix decidua je světlomilná dřevina a je středně náročný na znečištěné prostředí. Z tabulky číslo 25 a z grafu číslo 30 vyplývá, že na ŠLP Křtiny Larix decidua dorůstá průměrné výšky cca 40 metrů, v Arboretu Řícmanice 29 metrů a v areálu MOÚ je to pouhých cca 19 metrů. Co se týče průměrné výčetní tloušťky, v areálu MOÚ dosahuje Larix decidua hodnoty cca 29 cm, zatímco na ŠLP Křtiny cca 56 cm a v Arboretu Řícmanice je to cca 65 cm. Tento rozdíl je způsobem rozdílným stářím dřevin a rozdílným stanovištěm, na kterém se dřeviny vyskytují. Porost 160 D 13 na ŠLP Křtiny – Polesí Habrůvka je ve věku 132 let (Šplíchalová, 2010). V Arboretu Řícmanice je to cca 80 – 90 let (Suská, 2006) a v areálu MOÚ, jsou různě staří jedinci. Právě městským stanovištěm jsou dřeviny v MOÚ omezeny (omezení vlivem městského prostředí viz kapitola 2.6. Stresové faktory působící na dřeviny v městském prostředí). Omezen je výškový a tloušťkový přírůst, dá se usuzovat, že velikost koruny bude na rozdíl od jedinců na ŠLP Křtiny větší, protože nejsou v zapojeném porostu a proto se chovají více jako solitérní jedinci. V Arboretu Řícmanice dosahuje Larix decidua menší výšky než na ŠLP Křtiny, ale dřeviny mají větší tloušťkový přírůst. Zdravotní stav jedinců v MOÚ je patrný z tabulky číslo 26. Z té vyplývá, že nejvíce jedinců je v dobrém zdravotním stavu se zřetelně narušenou vitalitou a se silnějším prosycháním koruny, což je patrně způsobeno znečištěným prostředím.

65

5.2.2.

Pseudotsuga menziesii

Více než 91 % výměry ŠLP je zařazeno do živné, popř. humusem obohacené řady (kategorie S, C, B, H, W, D, A). Na těchto stanovištích je také 97 % plochy douglasky. Douglaska tisolistá má na ŠLP Křtiny mimořádný produkční potenciál (Krmíček, 2011), (Kantor, Martiník, Sedláček, 2002).

Tabulka 27: Pseudotsuga menziesii – vybraný druh Pseudotsuga menziesii Průměrná výška (m) Průměrná výčetní tloušťka (cm) MOÚ Řícmanice ŠLP Křtiny MOÚ Řícmanice ŠLP Křtiny 18,3 34,1 35 28 67,1 55 *Pozn: Řícmanice (Suská, 2006), ŠLP Křtiny (Krmíček, 2011), Šplíchalová (2011).

Obrázek 33: Průměrná výška (m) pro Pseudotsuga menziesii

66

Obrázek 34: Průměrná výčetní tloušťka (cm) pro Pseudotsuga menziesii Tabulka 28: Celkový zdravotní stav Pseudotsuga menziesii v MOÚ Zdravotní stav Pseudotsugamenziesii v areálu MOÚ Zdravotní stav Prosychání korudřevin Vitalita ny Počet Počet Počet Stupnice (ks) Stupnice (ks) Stupnice (ks) 0 11 0 13 0 7 1 19 1 17 1 23 2 0 2 0 2 0 3 0 3 0 3 0 4 0 4 0 4 0 5 0 5 0 5 0 Hodnocené douglasky na ŠLP Křtiny pocházejí z porostu 197 A11a, které jsou ve věku cca 104 let a nacházejí se v hospodářském souboru 441 a na lesním typu 4B1 (Krmíček, 2011). Dalším je porost 197 A9, dřeviny jsou zde ve věku cca 87 let (Šplíchalová, 2010). V Arboretu Řícmanice cca 80 – 90 let, v MOÚ je věk dřevin různý. Jak je patrné z tabulky č. 27 průměrná výška na ŠLP Křtiny dosahuje 35 metrů, v Arboretu Řícmanice dosahují douglasky 34 metrů a v MOÚ je to pouhých cca 18 metrů. Průměrná výčetní tloušťka je v MOÚ pouze 28 cm, na ŠLP Křtiny 55 cm a největší výčetní tloušťku mají douglasky v Arboretu Řícmanice 67 cm. Opět pro tuto dřevinu platí omezení výškového a tloušťkového přírůstu v MOÚ městským stanovištěm (omezení vlivem městského prostředí viz kapitola 2.6. Stresové faktory působící na dřeviny v městském prostředí). Douglaska je citlivá na znečištěné prostředí a průmyslové oblasti velkých měst, proto se v MOÚ dorůstá jenom 18 metrů. 67

6. Závěr Práce se zabývá inventarizací dřevin v areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně a zhodnocením jejich zdravotního stavu. Areál MOÚ se nachází v katastrálním území Staré Brno v oblasti, která se nazývá Žlutý kopec. Areál byl založen roku 1935, dnešní celková rozloha zeleně zaujímá plochu o velikosti 10 134 m2, samotný park má rozlohu 5 697 m2. V tomto areálu bylo zjištěno 30 čeledí, 84 druhů a změřeno 266 jedinců dřevin. Jedinci byli rozděleni do jednotlivých kategorií a to na jehličnaté stromy v počtu 101 ks, jehličnaté keře v počtu 11 ks, listnaté stromy v počtu 74 ks, listnaté keře opadavé v počtu 54 ks, listnaté keře stálezelené v počtu 21 ks a popínavé rostliny v počtu 5 ks. Zajímavostí areálu je výskyt česnekovníku čínského Cedrela sinensis z čeledi Meliaceae, který patří mezi rarity a v Brně se téměř nevyskytuje. Současný stav areálu Masarykova onkologického ústavu v Brně lze považovat za dostačující z pohledu svého využití pro okolí. Navrhovaný management by měl současný stav zlepšit a dosázení nových dřevin areál obohatit o potřebný estetický prvek. Do budoucna by areál MOÚ mohl být využíván k rekreaci nejen pacienty, ale i širokou veřejností. Vhodnou péčí o areál (dřeviny) lze udržet celou řadu funkcí, které tyto dřeviny plní. Smutnou zprávou je, že by v areálu MOÚ mělo dojít k zásadním změnám a to přístavbou nových pavilónů nemocnice na úkor dřevin, které se zde vyskytují.

68

7. SUMMARY This work deals with stocktaking of woody plants in the compound of Masaryk oncological institute in Brno and an evaluation of the state of their health. The compound of MOÚ is located in the cadastral area of Old Brno, in an area called Yellow Hill. The compound was founded in 1935. Today’s total site of greenery takes the area of 10,134 m2.The area of a park alone is 5,697 m2. In this complex was found 30 families, 84 species and 266 individuals measured trees. Individuals were divided into different categories and on conifers in the number of 101 pieces, evergreen shrubs in the number of 11 pieces, deciduous trees in the number of 74 pieces, deciduous shrubs in the number of 54 pieces, deciduous evergreen shrubs in the number of 21 pieces and bougainvillea in the number of 5 pcs The occurrence of Chinese Cedar Tree – Cedrela sinensis of Meliaceae family, which belongs among rarities and hardly ever occur in Brno is a curiosity of the compound. The current state of Masaryk oncological institute may be deemed as satisfactory, when we take into account its utilization on its surroundings. Proposed management should improve the current situation and achieve new trees on campus to enrich the necessary aesthetic element. The compound of MOÚ may be used for recreation not only by patients, but by public, in future. It is possible to preserve substantial amount of functions that these plants carry out by using convenient care for the compound (woody plants). The proposed management should improve the current situation and achieve new trees on campus to enrich the necessary aesthetic element. It is a sad fact that cardinal changes should be performed in the compound of MOÚ that incorporate the extension of new hospital pavilions to the detriment of wood plants that occur there.

69

8. Seznam použité literatury BIRD, R., 2012. Řez a tvarování dřevin: jak prořezávat a tvarovat stromy, keře, ovocné dřeviny a růže a vytvářet živé ploty nebo zelené sochy. Vyd. 1., Praha: Readers Digest Výběr, 256 s. ISBN 978-80-7406-200-1. BRANIŠ, M., HŮNOVÁ, I., 2009. Atmosféra a klima: aktuální otázky ochrany ovzduší. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 351 s. ISBN 978-80-246-1598-1. CULEK, M., 1996. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. CULEK, M., 2005. Biogeografické členění České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 589 s. ISBN 80-86064-82-4. ČEJKA, J., 2004. Pohled do minulosti Masarykova onkologického ústavu v Brně. Masarykův onkologický ústav v Brně, 76 s. ISBN 80–86793–03–6. Doprava a životní prostředí ve městě: znečištění ovzduší v Praze: sborník. 1980. Praha: Dům techniky ČSVTS, 45 s. GREGOROVÁ, B., 2000. Řez dřevin ve městě a v krajině. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 103 s. ISBN 80-86064-49-2. HANUŠ, M., HUŠEK, P., MLÁDEK, O., 1979. Zeleň v krajině. Ústí nad Labem, Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 95 s. HIEKE, K., 2008. Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 246 s. ISBN 978-80-251-1901-3. HIEKE, K., 2004. Seznam doporučených odrůd rostlin. Svaz školkařů České republiky, 95 s. HORÁČEK, P., 2007. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 747 s. ISBN 978-80-251-1708-8. HOSÁK, L., 2004. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 205 s. ISBN 80-200-1225-7. HURYCH, V., 1996. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Praha. 183 s. ISBN 8085362-19-8. KANTOR, P., MARTINÍK, A., SEDLÁČEK, T., 2002. Douglaska tisolistá na školním lesním podniku Křtiny. Lesnická práce, č. 5. KAPITÁN, I., Vývoj a struktura modřínu a buku na VP ŠLP „ML“ Křtiny. Diplomová práce. MZLU Brno, 2006. KOBLÍŽEK, J., 2006, Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2., rozš. vyd. Tišnov: Sursum, 2 sv. ISBN 80-7323-117-412. 70

KOLB, W., 2008. Živé ploty a stěny: ochrana proti hluku a nežádoucím pohledům. 1. vyd. Praha: Grada, 148 s. ISBN 978-80-247-2514-7. KOLAŘÍK, J., 2003. Péče o dřeviny rostoucí mimo les. Vlašim: ČSOP Vlašim, 261s. ISBN 80-86327-36-11. KOLAŘÍK, J., 2010. Péče o dřeviny rostoucí mimo les. 3., dopl. vyd. Vlašim: ČSOP, 696 s. ISBN 978-80-86327-85-32. KRMÍČEK, V., 2011. Analýza přirozené obnovy douglasky tisolisté na živných stanovištích ŠLP Křtiny. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, LDF, 71 s. LARCHER, W., 1988. Fyziologická ekologie rostlin. 1.vyd. Praha: Academia, 361 s. LESPROJEKT BRNO, 2003. ŠLP Masarykův les Křtiny. Lesní hospodářský plán. Brno: lesprojekt Brno, a.s. MARKLEY, R., 2012. Okrasné dřeviny: stromy, keře a živé ploty, rostlin: péče, řez, sestřihování. 3. vyd. Čestlice: Rebo, 95 s. ISBN 978-80-255-0600-4. MARTIŠKO, J., MARTIŠKOVÁ, K., MARTIŠKO, V., 2010. Významné stromy Jihomoravského kraje. Brno: Jihomoravský kraj, 205 s. ISBN 978-80-254-9447-9. MUSIL, I., HAMERNÍK, J., 2007. Jehličnaté dřeviny: přehled nahosemenných i výtrusných dřevin: lesnická dendrologie 1. Vyd. 1. Praha: Academia, 352 s. ISBN 978-80-2001567-9. NEČAS, T., 2010. Pěstujeme hrušně a kdouloně. 1. vyd. Praha: Grada, 102 s. ISBN 97880-247-2500-0. QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 74s. SKOŘEPA, H., 2006. Lesy Drahanské vrchoviny. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 153 s. ISBN 80-7326-101-4. SLAVÍKOVÁ, J., 1986. Ekologie rostlin: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. přírodověd. fak. skupiny stud. oborů 15 - biologické vědy. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 366 s. SUSKÁ, M., 2006. Inventarizace a tvorba databáze dřeviny v Arboretu Řícmanice. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, LDF, 41 s. ŠPLÍCHALOVÁ, M., 2010. Produkční potenciál směsi buku modřínu na ŠLP Křtiny. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, LDF, 56 s. TRUHLÁŘ, J., 1996. Pěstování lesů v biologickém pojetí: průvodce po Školním lesním podniku "Masarykův les" Křtiny. Křtiny: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 128 s. 71

ÚRADNÍČEK, L., 2003. Lesnická dendrologie I.: (Gymnospermae). Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 70 s. ISBN 80-7157-643-3. ZÁKON č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje KŘENOVSKÝ, P., 2013. Zajímavosti o stromech [online]. Citováno 14. dubna 2013. Dostupné na World Wide Web: . MOÚ, 2013. Minulost a tradice MOÚ [online]. Citováno 19. ledna 2013. Dostupné na World Wide Web: . OSMČ, 2013. Helgoland [online]. Citováno 19. ledna 2013. Dostupné na World Wide Web: . ČÚZK, 2012. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Citováno 19. září 2012. Dostupné na World Wide Web: . ANONYMUS, 2003. Rez hrušňová [online]. Citováno 20. prosince 2012. Dostupné na World Wide Web: .

72

9. Seznam obrázků Obrázek 1: Širší územní vztahy Obrázek 2: Obrysová mapa zájmového území Obrázek 3: Helgoland Obrázek 4: Budova Masarykovy léčebny „Dům útěchy“ v Brně. Snímek byl pořízen počátkem poloviny 30. let minulého století (Čejka, 2004). Obrázek 5: Letecký pohled na areál Masarykova onkologického ústavu v roce 2006 s Bakešovou nemocnicí v pozadí (MOÚ, 2013) Obrázek 6: Zastoupení dřevin na ŠLP Křtiny (Šplíchalová, 2010),(Kapitán, 2006) Obrázek 7: Celkové zastoupení dřevin v areálu MOÚ Obrázek 8: Zastoupení čeledí Obrázek 9: Celkový zdravotní stav dřevin areálu MOÚ Obrázek 10: Procentuální podíl dřevin Obrázek 11: Celkový zdravotní stav ve skupině č. 1 Obrázek 12: Procentuální podíl dřevin Obrázek 13: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 2 Obrázek 14: Procentuální podíl dřevin Obrázek 15: Celkový zdravotní stav ve skupině č. 3 Obrázek 16: Procentuální podíl dřevin Obrázek 17: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 4 Obrázek 18: Procentuální podíl dřevin Obrázek 19: Celkový zdravotní stav ve skupině č. 5 Obrázek 20: Procentuální podíl dřevin Obrázek 21: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 7 Obrázek 22: Procentuální podíl dřevin Obrázek 23: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 8 Obrázek 24: Procentuální zastoupení dřevin Obrázek 25: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 10 Obrázek 26: Procentuální podíl dřevin Obrázek 27: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině č. 13 Obrázek 28: Procentuální podíl dřevin Obrázek 29: Celkový zdravotní stav dřevin ve skupině atrium Obrázek 30: Rez hrušňová - Gymnosporangium sabinae Obrázek 31: Průměrná výška (m) pro Larix decidua Obrázek 32: Průměrná výčetní tloušťka (cm) pro Larix decidua Obrázek 33: Průměrná výška (m) pro Pseudotsuga menziesii Obrázek 34: Průměrná výčetní tloušťka (cm) pro Pseudotsuga menziesii

73

11 12 15 18 18 27 34 36 37 38 39 39 40 41 41 42 43 44 45 46 47 48 48 49 50 51 52 53 53 58 64 64 66 67

10. Seznam tabulek Tabulka 1: Citlivost dřevin k chronickému působení škodlivých plynů (Larcher, 1988) ........................................................................................................................................ 25 Tabulka 2: Celkové zastoupení dřevin v areálu MOÚ ................................................... 33 Tabulka 3: Přehled druhů ................................................................................................ 34 Tabulka 4: Celkový zdravotní stav dřevin v areálu MOÚ .............................................. 36 Tabulka 5: Zastoupení dřevin ve skupině č. 1 ................................................................ 38 Tabulka 6: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 1 ........................................................... 38 Tabulka 7: Zastoupení dřevin ve skupině č. 2 ................................................................ 39 Tabulka 8: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 2 ........................................................... 40 Tabulka 9: Zastoupení dřevin ve skupině č. 3 ................................................................ 40 Tabulka 10: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 3 ......................................................... 41 Tabulka 11: Zastoupení dřevin ve skupině č. 4 .............................................................. 42 Tabulka 12: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 4 ......................................................... 43 Tabulka 13: Zastoupení dřevin ve skupině č. 5 .............................................................. 44 Tabulka 14: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 5 ......................................................... 44 Tabulka 15: Zastoupení dřevin ve skupině č. 7 .............................................................. 45 Tabulka 16: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 7 ......................................................... 46 Tabulka 17: Zastoupení dřevin ve skupině č. 8 .............................................................. 47 Tabulka 18: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 8 ......................................................... 48 Tabulka 19: Zastoupení dřevin ve skupině č. 10 ............................................................ 49 Tabulka 20: Zdravotní stav dřevin ve skupině č. 10 ....................................................... 50 Tabulka 21: Zastoupení dřevin ve skupině č. 13 ............................................................ 51 Tabulka 22: Zastoupení dřevin ve skupině č. 13 ............................................................ 51 Tabulka 23: Zastoupení dřevin ve skupině atrium.......................................................... 52 Tabulka 24: Zdravotní stav dřevin ve skupině atrium .................................................... 53 Tabulka 25: Larix decidua – vybraný druh .................................................................... 64 Tabulka 26: Celkový zdravotní stav Larix decidua v MOÚ .......................................... 65 Tabulka 27: Pseudotsuga menziesii – vybraný druh ...................................................... 66 Tabulka 28: Celkový zdravotní stav Pseudotsuga menziesii v MOÚ ............................ 67

74

11. Seznam příloh Příloha 1: Tabulka s uvedenými dendrometrickými údaji, zdravotní stav, vitalita, prosychání koruny Příloha 2: Seznam odstraněných dřevin Příloha 3: Pseudotsuga menziesii v Masarykově onkologickém ústavu v Brně Příloha 4: Larix decidua v Masarykově onkologickém ústavu v Brně Příloha 5: Cedrela sinensis v areálu MOÚ Příloha 6: Orientační plánek zájmového území Příloha 7: Mapa dřevin, měřítko 1: 350 Příloha 8: Fotodokumentace na CD

75

Příloha 1: Tabulka s uvedenými dendrometrickými údaji, zdravotní stav, vitalita, prosychání koruny Skupina Číslo

Taxon

As. o Výška (m) plocha m2 Obvod (m)

Čeleď

Číslo fotky

Prosychání Zdravotní stav Vitalita koruny

1

1

Forsythia x intermedia 3x

LKo

2,5

5,72

Oleaceae

1, 1.1

1

0

1

1

2

Spirea x vanhouttei

LKo

1,5

9,36

Rosaceae

2, 2.1

1

0

1

1

3

Pinus nigra

J

15

0,93

Pinaceae

3, 3.1

1

1

2

1

4

Pinus nigra

J

9

0,82

Pinaceae

4, 4.1, 4.2, 4.3

0

0

0

1

5

Acer platanoides

LS

12

2,49

Sapindaceae

5, 5.1, 5.2

0

0

0

1

6

Larix decidua

J

17

1,17

Pinaceae

6, 6.1, 6.2

1

1

1

1

7

Picea abies

J

7

0,5

Pinaceae

7, 7.1, 7.2

1

1

1

1

8

Acer platanoides

LS

10

0,71

Sapindaceae

8, 8.1, 8.2

0

0

0

1

9

Betula pendula

LS

15

1,64

Betulaceae

9, 9.1

1

0

1

1

10

Prunus cerasifera

LS

4,5

0,55

Rosaceae

10, 10.1, 10.2, 10.3

0

0

0

1

11

Prunus cerasifera Átropurpurea´

LS

5

0,85

Rosaceae

11, 11.1

1

0

1

1

12

Picea pungens

J

13

0,87

Pinaceae

12, 12.1, 12.2

1

2

2

1

13

Picea pungens

J

13,5

0,89

Pinaceae

13, 13.1

1

2

2

1

14

Tilia platyphyllos

LS

12

1,72

Malvaceae

14, 14.1, 14.2, 14.3

1

1

1

1

15


LS

5

0,96

Rosaceae

15

1

1

1

1

16

Acer platanoides

LS

13,5

0,8

Sapindaceae

16, 16.1,16.2

0

0

0

1

17

Acer platanoides

LS

13

0,54

Sapindaceae

17

0

0

0

1

18

Viburnum rhytidophyllum 5x

LKs

4

30,4

Caprifoliaceae

18, 18.1, 18.2

0

0

0

1

19

Taxus baccata

JK

4,5

1,08

Taxaceae

19, 19.1, 19.2

1

1

2

1

20

Tilia cordata

LS

15

Malvaceae

20, 20.1, 20.2

1

1

1

1,22

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


LKs

2,5

7,22

Buxaceae

21, 21.1, 21.2

0

0

0

JK

3,5

1

Taxaceae

22, 22.1

0

0

0

Viburnum rhytidophyllum 4x

LKs

3,5

64

Caprifoliaceae

23, 23.1, 23.2

0

0

0

24

Prunus laurocerasus

LKs

4

64

Rosaceae

24, 24.1

0

0

0

1

25

Salix capraea

LS

8

Salicaceae

25, 25.1

0

0

0

1

26

Syringa vulgaris

LKo

4

1

Oleaceae

26, 26.1, 26.2

1

1

1

1

27

Lonicera fragrantissima

LKo

2

1,5

Caprifoliaceae

27, 27.1, 27.2, 27.3

1

1

1

1

28


J

21,5

Pinaceae

28, 28.1, 28.2, 28.3

1

1

1

1

29

Spirea japonica

LKo

0,5

7,7

Rosaceae

29

0

0

0

1

30

Yucca filamentosa 2x

LKs

0,5

1

Asparagaceae

30

0

0

0

1

31

Prunus laurocerasus

LKs

1

1

Rosaceae

31

0

0

0

1

32

Spirea japonica

LKo

0,5

5,3

Rosaceae

32, 32.1, 32.2

0

0

0

1

33

Rosa cv. 2x

LKo

0,5

1

Rosaceae

33, 33.1

0

0

0

2

34

Juniperus chinensis

JK

1,53

26,3

Cupressaceae

34, 34.1, 34.2

1

1

0

2

35

Cedrela sinensis

LS

4

0,46

Meliaceae

35, 35.1, 35.2

0

0

0

2

36

Acer platanoides

LS

13

1,02

Sapindaceae

36, 36.1, 36.2

0

0

0

2

37

Rosa cv. 2x

LKo

0,4

Rosaceae

37, 37.1

0

0

0

3

38

Malus purpurea

LS

7

0,76

Rosaceae

38, 38.1, 38.2, 38.3

0

0

0

3

39

Thuja occidentalis

J

10

1,19

Cupressaceae

39, 39.1, 39.2

1

1

1

3

40

Paulownia tomentosa

LS

12

1,21

Paulowniaceae

40, 40.1

0

0

0

1

21

Buxus sempervirens

1

22

Taxus baccata

1

23

1

Příloha 1: Pokračování

0,55

1,3

0,5

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


3

41

Prunus avium

LS

14

0,99

Rosaceae

41, 41.1, 41.2

1

0

1

3

42

Catalpa bignonioides

LS

10

0,56

Bignoniaceae

42, 42.1, 42.2

0

0

0

3

43

Catalpa bignonioides

LS

12

0,82

Bignoniaceae

43, 43.1, 43.2

0

0

0

4

44

Sorbus intermedia

LS

6,5

0,2

Rosaceae

44, 44.1, 44.2

0

0

0

4

45

Sorbus aucuparia

LS

8

0,3

Rosaceae

45, 45.1

0

0

0

4

46

Picea pungens

J

1,65

0,15

Pinaceae

46

0

0

0

4

47

Parthenocissus quinquefolia

P

2

6

Vitaceae

47

0

0

0

4

48

Clematis ´Jackmanii´

P

2

6

Ranunculaceae

48, 48.1, 48.2

0

0

0

4

49

Cotoneaster dammeri

LKs

0.4

16

Rosaceae

49

0

0

0

4

50

Pyracantha coccinea

LKs

1,57

1

Rosaceae

50, 50.1

0

0

0

4

51

Pinus nigra

J

15

1,32

Pinaceae

51

0

0

1

4

52

Pinus nigra

J

14,5

0,89

Pinaceae

52, 52.1

0

0

1

4

53

Pinus nigra

J

13

1,06

Pinaceae

53

0

0

1

4

54

Hydrangea macrophylla

LKo

0,3

1,5

Hydrangeaceae

54, 54.1

0

0

0

4

55

Cornus mas

LKo

4

10

Cornaceae

55

0

0

0

4

55 56

LS J

4 15

Rosaceae

5

Cerasus sp. Picea pungens

0,93

Pinaceae

55 56, 56.1, 56.2, 56.3, 56.4

0 3

0 3

0 2

5

57

Acer campestre

LS

7

0,2

Sapindaceae

57, 57.1, 57.2

0

0

0

5

58

Viburnum x pragense

LKs

3

Caprifoliaceae

58, 58.1

0

1

1

5

59


J

20,5

Pinaceae

59, 59.1, 59.2

0

0

0


4 1,26

Skupina Číslo

Taxon

5

60

Prunus laurocerasus

5

61

5


Číslo fotky

Rosaceae

60, 60.1, 60.2

0

0

0

LKs

2,3

Abies concolor

J

13

0,51

Pinaceae

61, 61.1, 61.2

3

3

2

62


J

16

0,71

Pinaceae

62, 62.1, 62.2

0

0

0

5

63


J

16

0,56

Pinaceae

63

1

1

1

5

64


J

17,5

0,83

Pinaceae

64, 64.1

1

1

1

5

65

Acer platanoides

LS

8,5

0,2

Sapindaceae

65, 65.1, 65.2

0

0

0

5

66

Betula pendula

LS

15,5

0,67

Betulaceae

66

0

0

0

5

67

Betula pendula

LS

13,5

0,64

Betulaceae

67

1

1

1

5

68

Betula pendula

LS

16,5

0,56

Betulaceae

68

0

0

0

5

69

Pinus nigra

J

19

0,82

Pinaceae

69, 69.1

1

1

1

5

70

Pinus nigra

J

18,5

0,66

Pinaceae

70

1

1

1

5

71

Pinus nigra

J

19

0,95

Pinaceae

71

1

1

1

5

72

Pinus nigra

J

18

0,76

Pinaceae

72

1

1

1

5

73

Taxus baccata 4x

JK

3,5

Taxaceae

73

0

0

0

5

74


J

1,1

Pinaceae

74, 74.1, 74.2

0

0

0

5

75


J

25 13

0,66

Pinaceae

75, 75.1, 75.2

1

1

1

5

76


J

16

0,7

Pinaceae

76, 76.1, 76.2

1

1

1

5

77


J

23

0,75

Pinaceae

77, 77.1, 77.2

1

1

1

5

78


J

25

0,91

Pinaceae

78, 78.1, 78.2

1

1

1

5

79


J

25

0,91

Pinaceae

79, 79.1, 79.2, 79.3, 79.4

1

1

1


3


Čeleď

22

Skupina Číslo

Taxon


Číslo fotky

Rosaceae

80, 80.1, 80.2

0

0

0

LS

10

81

Prunus insititia Lonicera tatarica

LKo

3,8

4,5

Caprifoliaceae

81, 81.1, 80.2

0

0

0

5

82

Ribes sanguineum

Lko

1,5

1

Grossulariaceae

82, 82.1

0

0

0

5

83

Amelanchier ovalis

LKo

2

7,8

Rosaceae

83, 83.1, 83.2

0

0

0

5

84

Prunus sp.

LS

7,5

0,37

Rosaceae

84, 84.1, 84.2

0

0

0

5

85

Prunus sp.

LS

7

0,49

Rosaceae

85, 85.1, 85.2

0

0

0

5

86

Tilia cordata

LS

16,5

0,87

Malvaceae

86, 86.1, 86.2, 86.3

1

1

1

5

87


J

23

1,11

Pinaceae

87, 87.1

0

0

1

5

88

Tilia cordata

LS

18,5

1,01

Malvaceae

88, 88.1, 88.2

0

0

0

5

89

Tilia cordata

LS

16

2,75

Malvaceae

89, 89.1

0

0

0

5

90

Tilia cordata

LS

20

1,16

Malvaceae

90, 90.1, 90.2

0

0

0

5

91

Tilia cordata

LS

22

1,26

Malvaceae

91, 91.1, 91.2

0

0

0

5

92

Forsythia x intermedia 4 x

LKo

2

Oleaceae

92, 92.1

0

0

0

5

93


LS

1,3

0,84

Rosaceae

93

0

0

0

5

94

Picea pungens

J

14

0,54

Pinaceae

94, 94.1

2

2

2

5

95

Picea pungens

J

17,5

0,74

Pinaceae

95, 95.1

2

2

2

5

96

Rhus typhina 3 x

LKo

8

10

Anacardiaceae

96, 96.1, 96.2

0

0

1

5

97

Juniperus chinensis

JK

1,5

29,7

Cupressaceae

97, 97.1, 97.2

3

2

3

5

98

Sorbus intermedia

LS

8

Rosaceae

98, 98.1

0

0

0

5

99

Rhus typhina

LKo

4,5

Anacardiaceae

99, 99.1

0

0

0

5

80

5


2,8


Čeleď

48,8

0,2 20,1

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


5

100 Crataegus pedicellata

LKo

9

1,18

Rosaceae

100, 100.1

0

0

0

5


LKo

9,5

1,2

Rosaceae

101, 101.1

0

0

0

5

102 Cotinus coggygria ´Royal Purple´

LKo

0,5

0,3

Anacardiaceae

102

0

0

0

5

103 Cotinus coggygria ´Royal Purple´

LKo

0,6

0,15

Anacardiaceae

103

0

0

0

5

104 Rhus typhina 3 x

LKo

5,5

4,5

Anacardiaceae

104, 104.1

0

0

0

5


LKo

8

0,89

Rosaceae

105, 105.1

3

3

3

5

106 Acer negundo

LS

7,5

1,9

Sapindaceae

106, 106.1

0

0

0

5

107 Acer negundo

LS

14

3,5

Sapindaceae

107, 107.1, 107.2

0

0

0

5

108 Picea pungens

J

16

0,69

Pinaceae

108, 108.1

0

0

1

5

109 Picea pungens

J

15

0,69

Pinaceae

109

0

0

0

5

110 Prunus cerasifera

LS

7,5

1,9

Rosaceae

110, 110.1

0

0

0

5

111 Picea abies

J

9,5

0,46

Pinaceae

111, 111.1

1

1

1

5

112 Prunus cerasifera Átropurpurea´

LS

8

0,86

Rosaceae

112, 112.1,112.2

1

1

1

5

113 Picea abies

J

13

0,72

Pinaceae

113

3

2

4

5

114 Pinus sylvestris

J

3

0,11

Pinaceae

114

0

0

0

5

115 Spirea x vanhouteii

LKo

1,5

0,42

Rosaceae

115

0

0

0

5

116 Rosa cv. 4 x

LKo

0,6

6

Rosaceae

116, 116.1, 116.2

0

0

0

5

117 Thuja occidentalis

J

2,5

Cupressaceae

117

1

0

1

5

118 Berberis julianae

LKs

2,3

Berberidaceae

118, 118.1

1

0

1

5

119 Betula pendula

LS

22

Betulaceae

119, 119.1, 119.2

0

0

0


0,34 66,5 1,87

Skupina Číslo

Taxon

5

120 Pseudotsuga menziesii

5

121 Syringa vulgaris 4 x

5


Číslo fotky

Pinaceae

120

1

0

1

Oleaceae

121

2

2

3

J

16

LKo

2


J

26

0,81

Pinaceae

122

1

1

1

5


J

19

0,8

Pinaceae

123

1

1

1

5

124 Cotoneaster dammeri

LKs

2,5

1,5

Rosaceae

124, 124.1

0

0

0

5

125 Larix decidua

J

20

0,86

Pinaceae

125, 125.1, 125.2

3

3

3

5


J

8

0,99

Pinaceae

126

0

0

0

5

127 Prunus serrulata

LS

9

1,5

Rosaceae

127, 127.1

0

0

0

5


LS

8,5

1,2

Rosaceae

128

0

0

0

5


J

20

1

Pinaceae

129

1

1

1

5


J

16

0,63

Pinaceae

130

1

1

1

5


J

14

0,48

Pinaceae

131

1

1

1

5


J

18

O,73

Pinaceae

132

1

1

1

5

133 Larix decidua

J

22

0,91

Pinaceae

133

3

3

3

5

134 Cotoneaster dielsianus

LKo

3

Rosaceae

134

0

0

0

5

135 Picea omorika

J

12

0,46

Pinaceae

135, 135.1, 135.2

1

1

1

5

136 Larix decidua

J

19,5

0,94

Pinaceae

136, 136.1

3

3

3

5

137 Larix decidua

J

19

0,9

Pinaceae

137

3

3

3

5


J

17,5

0,73

Pinaceae

138, 138.1

1

1

1

5


J

20,5

1,13

Pinaceae

139, 139.1

1

1

1


1,11


Čeleď

22,5

7,2

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


5

140 Larix decidua

J

18,5

0,65

Pinaceae

140

3

3

3

5

141 Larix decidua

J

18

0,77

Pinaceae

141

3

3

3

5

142 Salix capraea

LS

5

Salicaceae

142, 142.1

0

0

0

5

143 Picea abies

J

19,5

0,69

Pinaceae

143

1

1

1

5

144 Picea abies

J

21,5

0,8

Pinaceae

144

1

1

1

5

145 Picea abies

J

11

0,36

Pinaceae

145

1

1

1

5

146 Juniperus chinensis

JK

2,5

Cupressaceae

146, 146.1

3

3

3

5

147 Malus sp.

LS

14,5

1,15

Rosaceae

147, 147.1

1

1

1

5

148 Koelreuteria paniculata

LS

7

0,2

Sapindaceae

148, 148.1, 148.2

0

0

0

5

149 Catalpa bignonioides

LS

9

0,57

Bignoniaceae

149, 149.1, 149.2

1

1

0

5

150 Corylus avellana

LKo

5,5

1

Corylaceae

150

0

0

0

5


LKo

2

1,5

Corylaceae

151, 151.1

0

0

0

5

152 Picea omorika

J

11

0,42

Pinaceae

152

1

1

1

5

153 Abies alba

J

12

0,46

Pinaceae

153, 153.1, 153.2

1

1

1

5

154 Picea omorika

J

20

0,96

Pinaceae

154

1

1

1

5

155 Cotoneaster dielsianus

LKo

1

Rosaceae

155

0

0

0

5


J

21

0,92

Pinaceae

156

0

0

1

5

157 Picea abies

J

10

0,45

Pinaceae

157

0

0

0

5


LS

7

0,16

Rosaceae

158, 158.1

0

0

0

5


LKo

6

Corylaceae

159

0

0

0


0,7

8

1,08

3,2

Skupina Číslo

Taxon

5


5


Číslo fotky

Corylaceae

160

0

0

0

LKo

7

161 Larix decidua

J

18

0,93

Pinaceae

161

1

1

1

5


J

24

1,26

Pinaceae

162, 162.1

1

1

1

5

163 Laburnum anagyroides

LKo

9

0,42

Fabaceae

163, 163.1

1

0

0

5


LKo

8

0,63

Fabaceae

164

0

0

0

5

165 Catalpa bignonioides

LS

10

0,2

Bignoniaceae

165

5

5

4

5


LS

9

1,17

Rosaceae

166

0

0

1

5


LS

9

0,86

Rosaceae

167

0

0

1

5


LS

9

0,59

Rosaceae

168

0

0

1

5


LS

9

0,54

Rosaceae

169

0

0

1

5


LS

9

0,98

Rosaceae

170

0

0

1

5


LS

9

1,04

Rosaceae

171, 171.1, 171.2, 171.3

0

0

1

5


J

20

1,25

Pinaceae

172

0

0

0

5


J

14

0,69

Pinaceae

173

1

0

1

5

174 Syringa vulgaris

LKo

6

1,5

Oleaceae

174

0

0

0

5

175 Vitis vinifera

P

6

0,25

Vitaceae

175

0

0

0

5


J

15,5

0,92

Pinaceae

176

0

0

1

5


J

15,5

0,81

Pinaceae

177

0

0

1

5

178 Juglans regia

LS

14

0,97

Juglandaceae

178, 178.1, 178.2

0

0

0

5


LS

8

0,68

Rosaceae

179, 179.1, 179.2

0

0

0


3,2


Čeleď

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


P

4,5

36

Vitaceae

180

0

0

0

LKo

4,5

10

Caprifoliaceae

181, 181.1, 181.2

0

0

0

J

1,65

0,1

Pinaceae

183

0

0

0

184 Fagus sylvatica

LS

6

0,24

Fagaceae

184

0

0

0

5


LKo

6,5

Oleaceae

185

0

0

0

5

186 Acer platanoides

LS

12

Sapindaceae

186

0

0

0

5

187 Ligustrum vulgare

LKo

6,5

5

Oleaceae

187

0

0

0

5

188 Cornus mas

LKo

12

0,5

Rosaceae

188

0

0

0

5

189 Tilia platyphyllos

LS

12

Malvaceae

189

0

0

0

5

190 Ligustrum vulgare

LKo

5

Oleaceae

190

5

5

4

5

191 Viburnum x pragense

LKs

2,2

Caprifoliaceae

191

0

0

0

5

192 Philadelphus coronarius

LKo

1,5

0,5

Hydrangeaceae

192, 192.1, 192.2

0

0

0

5


LKs

0,4

16,5

Rosaceae

193

0

0

0

6

194 Tilia platyphyllos

LS

15

1,84

Malvaceae

194, 194.1, 194.2

0

0

0

7

195 Salix alba cv.

LS

17

2,6

Salicaceae

195, 195.1, 195.2

0

0

0

7

196 Paulownia tomentosa

LS

8

1,13

Paulowniaceae

196, 196.1

0

0

0

7

197 Spirea x vanhouttei 10 x

LKo

1,55

Rosaceae

197, 197.1

0

0

0

7

198 Juglans regia

LS

18

Juglandaceae

198, 198.1

0

0

1

7

199 Sambucus nigra

LKo

7

1

Caprifoliaceae

199

0

0

0

7


LKo

8

1

Fabaceae

200

1

1

1

5

181 Parthenocissus quinquefolia

5

182 Weigela florida

5

183 Abies alba

5


4,5 0,85

0,65 17,5 0,25

22 1,48

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


7

201 Juglans regia

LS

17

0,71

Juglandaceae

201

0

0

0

7

202 Pyrus domestica

LS

13

1,4

Rosaceae

202, 202.1

2

0

1

7


LKo

13

Oleaceae

203

0

0

0

7

204 Prunus cerasifera

LS

3

0,24

Rosaceae

204

0

0

0

7

205 Prunus domestica

LS

14

0,66

Rosaceae

205, 205.1

0

0

0

7

206 Acer negundo

LS

17

0,71

Sapindaceae

206

0

0

0

7

207 Taxus baccata

JK

3

Taxaceae

207

0

0

0

7

208 Pinus nigra

J

16

1,34

Pinaceae

208, 208.1, 208.2

1

1

1

8


J

15

0,87

Pinaceae

209

1

0

1

8


J

23

0,83

Pinaceae

210

1

0

1

8


J

21

1,18

Pinaceae

211

1

0

1

8


J

14

0,63

Pinaceae

212

1

0

1

8

213 Larix decidua

J

23

1,1

Pinaceae

213

1

0

1

8


J

18

0,91

Pinaceae

214

0

0

0

8

215 Lonicera maackii

LKo

6

0,59

Caprifoliaceae

215, 215.1, 215.2

0

0

0

8


LKs

0,4

Rosaceae

216, 216.1

0

0

0

8

218 Acer platanoides

LS

5,5

Sapindaceae

218

0

0

0

9

219 Juniperus chinensis

JK

1,8

Cupressaceae

219, 219.1, 219.2, 219.3

0

0

1

10

220 Pinus nigra

J

4,5

0,25

Pinaceae

220

0

0

0

10

221 Pinus nigra

J

14

1,08

Pinaceae

221

0

0

1


4,5

5,3

6,9 0,92 21

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


J

5,5

0,27

Pinaceae

222

0

0

0

223 Quercus petraea

LS

18

1,39

Fagaceae

223, 223.1

0

0

0

10

224 Quercus petraea

LS

18

1,18

Fagaceae

224, 224.1, 224.2, 224.3

0

0

0

10

225 Abies concolor

J

22

1,99

Pinaceae

225

0

0

1

10

226 Picea pungens

J

13

0,87

Pinaceae

226

1

1

1

10

227 Picea pungens

J

13

0,84

Pinaceae

227

1

1

1

11

228 Pinus nigra

J

8,5

0,57

Pinaceae

228

0

0

0

11

229 Pinus nigra

J

9

0,77

Pinaceae

229

0

0

0

11

230 Pinus nigra

J

9

0,76

Pinaceae

230

0

0

0

12

231 Pinus mugo 4x

JK

1,8

7,5

Pinaceae

231, 231.1

0

0

0

12

232 Hedera helix

P

1,5

1

Araliaceae

232

0

0

0

13

233 Spirea x vanhouteii

LKo

1

Rosaceae

233

0

0

0

13

234 Prunus laurocerasus

LKs

1,6

Rosaceae

234

0

0

0

13


LKs

6

Caprifoliaceae

235

0

0

0

13

236 Forsythia x intermedia

LKo

2,2

Oleaceae

236

0

0

0

13


J

8,5

0,34

Cupressaceae

237

0

0

0

13


J

9

0,32

Cupressaceae

238

0

0

0

13


J

7,5

0,24

Cupressaceae

239

0

0

0

atrium

240 Pinus nigra

J

13

0,6

Pinaceae

240

0

0

0

atrium

241 Pinus nigra

J

13

0,65

Pinaceae

241

1

1

1

10


10


0,37 2,9 0,6 3,6

Skupina Číslo

Taxon

atrium

242 Pinus nigra

atrium

243 Spirea media

atrium


atrium

245 Picea pungens

atrium

246 Prunus laurocerasus

atrium


Číslo fotky

Pinaceae

242

1

0

1

Rosaceae

243, 243.1

1

0

1

J

13

LKo

1,8

LS

7

0,3

Corylaceae

244, 244.1

0

0

0

J

11

0,5

Pinaceae

245

0

0

0

LKs

1,8

0,6

Rosaceae

246

0

0

0


J

10

0,85

Pinaceae

247, 247.1

3

3

0

atrium

248 Rododendron sp.

LKs

0,4

Ericaceae

248

0

0

0

atrium

249 Abies koreana

J

1

0,07

Pinaceae

249,249.1, 249.2

0

0

0

atrium

250 Pinus aristata

J

0,7

0,06

Pinaceae

250, 250.1, 250.2

0

0

0

atrium


J

7

0,15

Cupressaceae

251, 251.1

0

0

0

atrium


J

7

0,17

Cupressaceae

252

0

0

0

atrium


J

7

0,16

Cupressaceae

253

0

0

0

atrium

254 Picea pungens

J

6

0,14

Pinaceae

254, 254.1

0

0

0

atrium

255 Picea pungens

J

6

0,15

Pinaceae

255

0

0

0

atrium

256 Picea pungens

J

5

0,14

Pinaceae

256

0

0

0

atrium

257 Symphoricarpos orbiculatus

LKo

0,4

15

Caprifoliaceae

257, 257.1, 257.2

1

0

1

atrium

258 Berberis thunbergii Átropurpurea´ LKo

1

1

Berberidaceae

258, 258.1

0

0

0

atrium


LKs

2,5

6

Caprifoliaceae

259, 259.1, 259.2

0

0

0

atrium

260 Paeonia suffruticosa

LKo

0,5

0,05

Paeoniaceae

260, 260.1, 260.2

0

0

0

atrium

261 Yucca filamentosa 6 x

LKs

0,4

6

Asparagaceae

261, 261.1

0

0

0

atrium


LS

11

0,45

Rosaceae

262, 262.1

0

0

0


0,67


Čeleď

6

0,75

Skupina Číslo

Taxon


Čeleď

Číslo fotky


atrium

263 Potentilla fruticosa

LKo

0,5

1,5

Rosaceae

263

0

0

0

atrium

264 Magnolia sp.

Lko

1

1

Magnoliaceae

264, 264.1, 264.2

0

0

0

atrium

265 Taxus baccata

JK

1,5

1

Taxaceae

265

0

0

0

atrium


Lks

0,4

30

Rosaceae

266, 266.1

1

1

1

atrium

267 Pinus mugo10x

JK

1,5

20

Pinaceae

267

0

0

0


Příloha 2: Seznam odstraněných dřevin Skupina Číslo Taxon 1 1 Pinus strobus 1 2 Picea abies 1 3 Acer platanoides 1 4 Nedeterminováno 1 5 Juniperus chinensis 1 6 Juniperus 1 7 Viburnum sp. 1 8 Acer platanoides 1 9 Cotoneaster sp. 1 10 Nedeterminováno 1 11 Cotoneaster sp. 1 12 Rosa cv. 1 13 Thuja occidentalis 1 14 Juniperus chinensis 1 15 Prunus laurocerasus 1 16 Cotoneaster sp. 1 17 Pinus strobus 1 18 Parthenocissus quinquefolia 4 19 Betula pendula 4 20 Betula pendula 5 21 Rosa sp., Hibiscus sp. 5 22 Cotoneaster sp. 5 23 Crataegus monogina 5 24 Pinus strobus 5 25 Cotoneaster sp. 5 26 Pseudotsuga menziesii 5 27 Betula pendula 5 28 Betula pendula 5 29 Spirea x vanhouttei 5 30 Pseudotsuga menziesii 5 31 Pseudotsuga menziesii 5 32 Prunus sp. 5 33 Tillia cordata 5 34 Tillia cordata 5 35 Nedeterminováno 5 36 Malus sp. 5 37 Pinus nigra 5 38 Crataegus monogyna 5 39 Picea abies 5 40 Picea abies 5 41 Picea abies

As. o J J LS Lko JK JK LK LS LK LS LK LKo J JK LKs LKs J P LS LS LKo LKo LS J LKs J LS LS LKo J J LS LS LS LKo LS J LS J J J

5 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 7 9 9 9

42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

Picea pungens Picea pungens Cotoneaster sp. Nedeterminováno Picea abies Rhododendron sp. Thuja occidentalis Laburnum anagyroides Laburnum anagyroides Viburnum sp Cotoneaster sp. Pyracantha coccinea Laburnum anagyroides Picea pungens Betula pendula Betula pendula Betula pendula

J J Lko LKo J LKs J LKo LKo LKs LK LKo LKo J LS LS LS

Příloha 3: Pseudotsuga menziesii

v Masarykově onkologickém ústavu v Brně

Příloha 4: Larix

decidua v Masarykově onkologickém ústavu v Brně

Příloha 5: Cedrela

sinensis v areálu MOÚ

Příloha 6: Orientační

plánek zájmového území

Příloha 7: Mapa dřevin, měřítko 1: 350 Příloha 8: Fotodokumentace na CD

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents