Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Hodnocení vybraného souboru rezistentních genotypů a odrůd jabloní vůči strupovitosti

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.

Brno 2007

Jan Plšek

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Hodnocení vybraného souboru rezistentních genotypů a odrůd jabloní vůči strupovitosti“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne podpis diplomanta

Poděkování Rád bych poděkoval panu profesoru ing. Vojtěchu Řezníčkovi CSc. za všestrannou pomoc při získávání výsledků, potom během psaní diplomové práce a hlavně za nesmírně lidský přístup. Moje poděkování patří rovněž paní Dr. ing. Pavlíně Hrstkové za ochotu pomoci při statistickém zpracování výsledků a ing. Stanislavu Bočkovi Ph.D. za nezištné poskytnutí materiálů. Můj veliký dík patří rovněž přátelům, kteří mě všemožně pomáhali a motivovali k napsání práce a na závěr bych chtěl poděkovat především rodičům za veškerou podporu, nejen materiální, ale hlavně morální a díky kterým jsem mohl snáze překonat těžší období studia. J. P.

ABSTRAKT Tato diplomová práce zahrnuje pokusné období 2005 až 2007. Bylo prováděno hodnocení souboru genotypů i odrůd jabloní vyšlechtěných na VŠÚO Holovousy s. r. o. na odolnost vůči houbovému onemocnění strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis Cke. Wint.). Výsadby byly zakládány v letech 2002, 2003 a 2005 standardně dopěstovaným školkařským materiálem pěstovaným na podnožích M 9 a J – TE – E. Sledované genotypy a odrůdy byly rozděleny do etap, jež byly označeny písmeny A, B a C. Z hlediska hodnocení výskytu strupovitosti se jako nejnáchylnější ze všech sledovaných novošlechtění jevily HL 1974 a HL 900 z etapy A. V etapě B se jednalo o HL 704 a HL 1728. Z hodnocení citlivosti k napadení padlím vyplývá, že nejvíce tímto onemocněním trpělo novošlechtění HL 1040 z etapy A. Z růstových charakteristik byla zjišťována celková hmotnost odřezaných výhonů, jejich celková a průměrná délka a počet. Dále byl zjišťován počet kořenových výmladků vyrůstajících z kořenového krčku. Sklizňové hodnocení zahrnovalo vyjádření celkového výnosu plodů (g), jejich počet na stromek a průměrnou hmotnost. Na závěr bylo přistoupeno k hodnocení kvalitativních ukazatelů u sklizených plodů formou degustace. Klíčová slova: strupovitost jabloně, padlí jabloňové, rezistentní genotypy a odrůdy, růstové charakteristiky, sklizňové charakteristiky, kvalitativní ukazatele plodů

ABSTRACT In this diploma paper is included experimental 2005 – 2007. There was assessed the scab resistance in the collection of appletrees originated in Research and Breeding Institute of Holovousy Ltd. Genotypes and varieties were planted out in the years of 2002, 2003 and 2005. These trees were cultivated on standard rootstocks M 9 and J – TE – E. Genotypes and varieties were selected in stages, there were designated as A, B and C. It was observed, that the most susceptable to scab were genotypes HL 1974 and HL 900 from stage A. In the stage B were the most susceptable HL 704 and HL 1728. There was also measured the powdery mildew susceptibility. The most susceptable was the genotype 1040. The conditions of vegetation were also measured as a whole weight of cutted shoots. Of the growth charakteristics were assessed the whole and average size of the shoots and the final amounth. There was also counted the number of the root undergrowth. The harvest characteristics included yield of the main product (g), the amount of the apples (pieces) and there average weight (g). At the and of the experiment there was made the sensual analyse of harwested apples.

Obsah: 1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2. CÍL PRÁCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 3.1 Strupovitost jabloní Venturia inaequalis (Cke.) Wint. . . . . . . . . . . 10 3.1.1 Poškození jabloní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.1.2 Biologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.1.3 Vývojový cyklus choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3.1.4 Klimatické podmínky a jejich vliv na vývoj onemocnění . . . . . . . . . . . . . 12

3.2 Ochrana vůči strupovitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 3.3 Šlechtění jabloní na rezistenci proti strupovitosti . . . . . . . . . . . . . 17 3.3.1 Vymezení pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 3.3.2 Začátek šlechtění a jeho vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.3.3 Původ rezistence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3.3.4 Rezistence a její stálost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 3.3.5 Šlechtitelský proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 3.3.6 Šlechtitelská pracoviště zabývající se šlechtěním odrůd jabloní odolných vůči strupovitosti na území ČR a SR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 3.3.7 Rezistentní a tolerantní odrůdy vyšlechtěné na jednotlivých šlechtitelských stanicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 4.1 Charakteristika genotypových výsadeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 4.2 Pěstitelské etapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.3 Hodnocení v jednotlivých etapách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 4.4 Stanovištní podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 4.5 Charakteristika podnožového materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4.6 Použité genotypy a odrůdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 4.7 Metody použité k vyhodnocení výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.7.1 Vyhodnocení výskytu houbových onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.7.2 Hodnocení růstových znaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.7.3 Hodnocení sklizňových znaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.7.4 Organoleptické hodnocení sklizených a uskladněných jablek . . . . . . . . . . 37 4.7.5 Statistické zpracování a vyhodnocení získaných výsledků . . . . . . . . . . . . 37

5. VLASTNÍ VYHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ . . . . . 39 5.1 Hodnocení výskytu houbových onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 5.1.1 Vyhodnocení výskytu strupovitostí jabloně Venturia inaeq. (Cke.) Wint. . . .39 5.1.2 Vyhodnocení výskytu padlí jabloňového Podosphaera leucotricha (Ell. et Ev.)

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 5.2 Hodnocení růstových znaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 5.2.1 Vyhodnocení hmotnosti a počtu výhonů po jarním řezu . . . . . . . . . . . . . . 41 5.2.2 Hodnocení celkové délky výhonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 5.2.3 Hodnocení průměrné délky výhonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5.2.4 Hodnocení počtu výhonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.2.5 Vyhodnocení počtu výmladků vyrůstajících z kořenového krčku . . . . . . . .44

5.3 Hodnocení sklizňových znaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 5.3.1 Hodnocení celkového výnosu jablek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 5.3.2 Hodnocení počtu sklizených jablek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45 5.3.3 Hodnocení průměrné hmotnosti plodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

5.4 Organoleptické zhodnocení plodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 5.5 Celkové zhodnocení použitých genotypů a odrůd . . . . . . . . . . . . . .48 6. DISKUSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 7. ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 8. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 9. PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79 9.1 Tabulky 9.2 Statistika 9.3 Grafy Fotografická příloha

1. ÚVOD Ve světě se v roce 2005 sklidilo celkem 59 444,4 tis. t jablek, z toho v Evropě 16 526,4 tis. t. Tržní produkce jablek v EU pro rok 2005 činila 10 134 tis. t, pro Českou republiku vycházela produkce z intenzívních sadů na 138 tis. t, což bylo nejméně od roku 1998, kdy produkce činila 121 tis. t. Zato nejvyšší tržní produkce byla v roce 2000, tedy 195 tis. t. V současné době představuje celková výměra všech ovocných sadů v ČR přibližně 48 000 ha, z čehož je 18 198 ha intenzívních sadů. 16 593 ha jsou plodné sady a 1 605 ha tvoří mladé sady. Největší plochy sadů se nacházejí v kraji Jihomoravském (5 326 ha) a Středočeském (3 723 ha), následuje kraj Ústecký (2 575 ha) a Královéhradecký (2 385 ha) (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA Ovoce 2006). Dále asi 150 tis. ha představují zahrady a zahrádky, na nichž drobní pěstitelé produkují ovoce a zeleninu pro vlastní spotřebu. V ČR je v současné době vysazeno asi 41,5 mil. ovocných stromů a keřů, jabloní bylo v roce 2005 pěstováno 18 525 989 stromů. Jabloně se pěstují na ploše 9 315 ha z celkové plochy intenzívních sadů a představují největší podíl pěstovaného ovoce. Z toho 8 893 ha je plodných sadů a 422 ha mladých sadů. Na dalším místě stojí višně, dále meruňky, broskvoně, drobné ovoce, třešně, slivoně, hrušně a ostatní druhy. Ve srovnání s vyspělými ovocnářskými státy u nás zůstává nepříznivá situace týkající se věkové struktury ovocných sadů. Podíl přestárlých sadů v roce 2006 činil 49,7 %. Konkrétně 56 % ploch u jabloní, 68 % u drobného ovoce a 51 % u broskvoní tvoří velmi přestárlé sady. Lepší situace je u slivoní, kde přestárlé plochy tvoří pouze 13 % a 29 % jsou výsadby mladé. Celková sklizeň ovoce se v ČR již několik let pohybuje kolem 400 až 500 tis. t., z toho produkce v intenzívních sadech činí asi 200 tis. t. V roce 2005 se vlivem nepříznivých podmínek počasí především v průběhu jara, sklidilo nejméně ovoce za posledních 20 let, a to 305,7 tis. t. Největší podíl (68,4 %) tvoří jablka, kterých se sklidilo 209,2 tis. t. Odrůd jabloní nebo skupin odrůd, jež zaujímají skoro 75 % - 7 620 ha z celkové plochy sadů, je 12. Patří sem odrůdy ‚Golden Delicious‘, ‚Idared‘, skupina ‚Spartan‘, skupina ‚Rubín‘, ‚Šampion‘, ‚Gloster‘, skupina ‚Jonagold‘, skupina ‚Red Delicious‘. Dosahované hektarové výnosy z intenzívních sadů jabloní jsou za posledních 5 let na

9

úrovni 10,3 – 21,3 t.ha-1. Jedná se o republikové průměry, protože přední ovocnářské subjekty dosahují průměrné výnosy odrůd kolem 22 – 58 t.ha-1. Nejvyšší výnosy bývají u odrůd Idared, Gloster, Zvonkové, Šampion, Golden Delicious, Spartan a Jonagold. Pro tržní pěstování jabloní představuje velký problém výskyt houbových chorob, především strupovitosti jabloní Venturia inaequalis (Cke.) Wint. Pěstitelé v ČR ročně vynakládají na chemickou ochranu zahrad a sadů proti této chorobě v průměru přibližně 190 mil. Kč. Spotřeba různých fungicidů potom činí nejméně 80 t.

2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zhodnocení vybraného souboru genotypů i odrůd s odolností vůči houbovému onemocnění strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis Cke. Wint.). V souboru genotypů vyšlechtěných na VŠÚO Holovousy byly v jednotlivých létech etapovitě založených pokusů hodnoceny údaje citlivosti ke strupovitosti jabloně, výskyt padlí jabloňového. Současně byly hodnoceny růstové a sklizňové znaky. Výsadby byly zakládány v letech 2002, 2003 a 2005 standardně dopěstovaným školkařským materiálem pěstovaným na podnožích M 9 a J – TE – E.

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Strupovitost jabloní Venturia inaequalis (Cke.) Wint. 3.1.1 Poškození jabloní Strupovitost je všeobecně rozšířenou a nejškodlivější chorobou jabloní (ČAČA a kol., 1990). Jejím původcem je houba Venturia inaequalis (Cke.) Wint., konidiové stadium Spilocaea pomi Fr. (BLAŽEK a kol., 1998) syn. Fusicladium dendriticum, třída Ascomycetes. Výskyt choroby se projevuje zejména ve vlhkých letech. Pokud je napadení silné, listy předčasně opadávají a může docházet k omezenému růstu stromů, ke snižování nasazení plodů. Plody silně napadené jsou potom nechutné a tím i neprodejné. Méně kvalitní jsou však i slabě napadená jablka. Dle ČAČI a kol. (1990) mohou ztráty na výnosu dosahovat až 30 %. Jak uvádí BLAŽEK a kol. (2005) má v současné době tato choroba v České republice za následek průměrné roční ztráty na produkci jablek kolem 50 000 t (toto množství v současných cenách odpovídá asi 500 mil. Kč) a další ztráty v důsledku snížení tržní kvality plodů nejméně ve výši 700 mil. Kč. Parazit napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty (HLUCHÝ,

10

ACKERMANN, 1997). Symptomy se nejdříve objevují na horní, pak na spodní straně listových čepelí jako hnědozelené, rychle se rozšiřující a splývající skvrny. Okraje skvrn jsou nepravidelné, paprsčité (ČAČA a kol., 1990). Na obou stranách čepelí listů vznikají sazovité, různě velké skvrny. Postižená místa nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Obdobné skvrny vznikají i na květech a plodech. Silně napadené květy a malé plody opadávají. Na větších plodech jsou různě velké a různě utvářené šedočerné skvrny, v důsledku nestejného růstu postižených a zdravých pletiv dochází k deformacím a praskání plodů (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997) Na starších plodech, které již ukončily růst, vznikají šedočerné zkorkovatělé skvrny „strupy“. Kolem těchto skvrn pletivo praská a tím se otevírá cesta pro druhotnou infekci houbou Trichothecium roseum, která je jinak původcem jádřincové hniloby (TÁBORSKÝ, ŠEDIVÝ, 1997). K napadení plodů může dojít i ve skládce, kdy se na ovoci může objevit tzv. pozdní (skládková) strupovitost. Po celém povrchu původně zdravých nenapadených plodů se začnou tvořit černé až šedočerné skvrnky, často ve velkém množství.

3.1.2 Biologie Hostitelskými rostlinami jsou jabloň domácí a řada dalších druhů z rodu jabloň. Významné jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou odrůdy ‚Gloster‘, ‚Golden Delicious‘, ‚Goldspur‘, ‚Mac Intosh Red‘, ‚Spartan‘, ‚Starkrimson Delicious‘, ‚Šampión‘ a další. V současné době jsou zaváděny rezistentní odrůdy (‚Prima‘, ‚Jolana‘, ‚Karmína‘, ‚Liberty‘, ‚Melodie‘, ‚Otava‘, ‚Rosana‘, ‚Selena‘, ‚Sir Prize‘, ‚Topaz‘, ‚Vanda‘ aj.) (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997).

3.1.3 Vývojový cyklus choroby Houba je fakultativním parazitem, jehož nedokonalé (konidiové) stadium, dříve označované Fusicladium dendriticum Fuck. napadá živé části rostlin a perfektní (askosporové) stadium Venturia inaequalis, (Cke.) Wint. se vyvíjí jako saprofyt na odumřelých částech rostlin (ACKERMANN, 1984) Houba přezimuje na napadených opadlých listech, kde se postupně vyvíjejí a na jaře dozrávají plodnice – pseudoperithecia s vřecky a askosporami (METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO OCHRANU ROSTLIN,

2002). Perithecia jsou cca 150 µm velká a obsahují 30 – 100

vřecek s askosporami. V každém vřecku se diferencuje po 8 dvoubuněčných askosporách o velikosti 10 – 16 x 5 – 8 µm (SMOLÁK a kol., 1954). Askospory se uvolňují při změnách vlhkosti po jarních deštích. Vzdušnými proudy jsou přenášeny na 11

mladé listy, na nichž způsobují primární infekci, ke které dochází u nás obvykle od dubna (ČAČA a kol., 1990). První askospory bývají zralé v období rašení jabloně, nejpozději v fázi myšího ouška. Postupně dozrávají a uvolňují se v závislosti na počasí do konce května až do konce června. Masová zralost a největší nebezpečí infekcí nastává od fenofáze růžového poupěte a zpravidla trvá do období 2 týdny po odkvětu. V tomto relativně krátkém časovém úseku se obvykle uvolní 90 – 95 % askospor (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997). Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. Po uplynutí inkubační doby se objevují na listech nebo plodech slabě skvrny, které mají zpočátku olivově zelenou barvu, později tmavnou a jejich sametově šedočerný povrch je tvořen konidiofory s konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy, mají kyjovitý tvar a působí sekundární infekce. Jsou splavovány vodou na spodnější listy a nešíří se na větší vzdálenosti. Konidie se na strupovitých skvrnách vytvářejí nepřetržitě až do konce vegetace (www.vsuo.cz).

3.1.4 Klimatické podmínky a jejich vliv na vývoj onemocnění Askospory i konidie potřebují k vyklíčení vodu, zvýšená vzdušná vlhkost k infekci nestačí. Pro vznik infekce strupovitosti je současně nezbytná i určitá doba, po kterou trvá ovlhčení listů a délka této doby je závislá na teplotě. Dobu ovlhčení listů potřebnou ke splnění podmínek pro vznik infekce při určité teplotě vyjadřuje Millsova tabulka (Podmínky pro vznik infekce strupovitosti – dle Millse 1951) (www.vsuo.cz). Jak uvádí METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO OCHRANU ROSTLIN (2002) strupovitost se šíří především za deštivého počasí. Navlhčená plodnice praská, askospory jsou vystřelovány nad povrch listů a dále rozšiřovány větrem. K vyklíčení askospor a k infekci je nezbytná určitá doba ovlhčení. Teplota významně ovlivňuje vývoj a růst patogena. Infekce mohou nastat v rozmezí teplot 0,5 – 30 ºC. Optimální jsou teploty 17 – 24 ºC. Čím je příznivější teplota, tím kratší je doba ovlhčení potřebná k vyklíčení spóry a k infekci. V suchých periodách bez deště, a tedy bez ovlhčení listů, k infekcím nedochází. Na napadených částech vyrůstají konidiofory, na nichž se tvoří konidie, které jsou zdrojem sekundárních infekcí. Konidiemi se choroba může šířit až do konce vegetace. Počet zdrojů infekce a infekční tlak obyčejně závisejí na výskytu houby v předcházejícím roce a na výživných a fyziologických podmínkách. Příznivě na vývin plodnic působí chladné počasí po opadu listů, sněhová přikrývka v zimě a vlhké jaro. Vysoké teploty a suché periody po sejití sněhu působí brzdivě. Rozhodující význam pro 12

vznik infekce má doba ovlhčení povrchu listů v relaci s příznivou teplotou. Výskyt strupovitosti je podporován bohatými srážkami ve spojitosti s vysokou teplotou a se všemi okolnostmi, které umožňují udržení vysoké vlhkosti a pomalé osychání stromů – hustý spon, neprosvětlená koruna, zaplevelenost, podkultury aj. (ČAČA a kol., 1990).

3.2 Ochrana vůči strupovitosti V jednotlivých pěstitelských oblastech vykazují odrůdy rozdílnou náchylnost k houbě. Na základě zkušeností lze konstatovat, že citlivost odrůd v jednotlivých oblastech není jednoznačná a stabilní. Příčinu lze spatřovat v rozdílném rozšiřování virulentních biotypů, které vznikají při pohlavním rozmnožování houby. Dosud odolné odrůdy mohou být po vzniku virulentního biotypu nebo jeho zavlečení náhle napadány. (ČAČA a kol., 1990). Významná jsou všechna preventivní opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění a širší uplatnění odolných odrůd (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997). Z agrotechnických opatření má omezující vliv na výskyt strupovitosti volba vhodného stanoviště. Jabloně nepěstujeme v uzavřených, neprovzdušněných enklávách, kde zůstávají listy a plody po dešti dlouho ovlhčené. Volíme spíše řidší spon, dbáme na správný řez, zajišťující dobré prosvětlení koruny, a na vyrovnanou výživu (ČAČA a kol., 1990). Nepřímé metody ochrany jsou založeny na omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo vybranými fungicidy (dodin - triazolové fungicidy), či likvidací spadaného listí na podzim mechanickým shrabáním, výběru vhodné dostatečně vzdušné lokality, udržování nepřehoustlých korun. Při výsadbě nových sadů je třeba volit méně náchylné, případně rezistentní odrůdy. Chemická ošetření jsou za předpokladu pěstování náchylných odrůd jabloní vůči strupovitosti nenahraditelnou součástí ochrany. Chemické zásahy za vegetace je nutno volit uváženě a použít v minimální nutné míře. Čím je eliminace prvních infekci rozsáhlejší, tím lepší jsou možnosti snížení počtu dalších postřiků (KENNEL, 1981). K redukci množství chemických postřiků a zajištění kvalitní produkce mohou dále sloužit metody prognózy a signalizace. Vznik infekce závisí na konkrétní době ovlhčení listů a teplotě v průběhu ovlhčení. V dnešní době jsou k určení podmínek vhodných pro vznik a šíření infekce houbových chorob a k registraci potřebných meteorologických veličin využívány

13

elektronické signalizátory houbových chorob. Jedná se například program VENTINA, vyvinutý Státní rostlinolékařskou správou, oddělení systémů ochrany rostlin, v Brně. Tento program slouží ke komplexnímu vyhodnocení všech potřebných údajů a k indikaci ošetření, dále vyhodnocuje data na základě vhodnosti meteorologických podmínek pro vznik infekce, dle známého intervalu mezi infekcí a posledním ošetřením. Rovněž bere v úvahu dobu kurativní nebo preventivní účinnosti přípravku a vývoje patogena. Dále dokáže zohlednit omezení pro použití přípravků, například z důvodu fytotoxicity v určitých fenofázích nebo toxicity pro jiné organismy. Uvedený program nám umožňuje zaznamenávat a vyhodnocovat meteorologické, fenologické údaje, dále intenzitu infekcí na základě splnění meteorologických podmínek, pořadí a termín infekcí, je rovněž schopen zaznamenat dobu zralosti askospor ve vřeckách a zároveň upozorní na potřebu ošetření. Zaznamenává a vyhodnocuje skutečnou intenzitu napadení a to jak listů, tak i plodů, dále dokáže srovnávat skutečné intenzity napadení na ošetřené a kontrolní neošetřené ploše, je schopen vyhodnotit biologickou účinnost ošetření, zaznamenat období letu askospor a indikovat ošetření konkrétním přípravkem. Program VENTINA dále dokáže zaznamenat provedená ošetření proti strupovitosti, vyhodnotit celkové náklady na ošetření, dokáže nabídnout výběr přípravků vhodných k ošetření a zároveň předkládá informace o povolených přípravcích – kdy jde o účinnou látku, mechanismus účinku, mísitelnost, dávkování, omezení použití, zařazení a klasifikaci, ochrannou lhůtu, dobu preventivní účinnosti a dobu kurativní účinnosti. Program nás může rovněž informovat o patogenovi a chorobě, použitých metodách vyhodnocování intenzity infekcí, metodách signalizace a indikace ochrany a o odolnosti sortimentu odrůd jabloní vůči dané chorobě. Pro úspěšné zvládnutí strupovitosti pomocí přímé chemické ochrany je nejdůležitější podchytit začátek vegetace, kdy je nejsilnější infekční tlak. S ochranou se začíná od fenofáze BBCH 53 – 54 (53 pukání pupenů – viditelné zelené listy obalující květenství; 54 stádium „myšího ouška“ – světle zelené špičky listu přesahují šupiny o 10 mm; rozvinují se první listy). Pokud se udrží listy i plody čisté do konce června, potom je možno ochranu ukončit. Jestliže však dojde k napadení listů nebo plodů strupovitostí, pak je nutno stromy ošetřovat až do sklizně, přičemž musíme dodržet stanovenou ochrannou lhůtu fungicidu od posledního ošetření po sklizeň. Chemická ochrana je založena buďto na preventivní aplikaci fungicidů (ošetřujeme před vznikem infekce) nebo využíváme metod integrované ochrany, kdy upřednostňujeme cílené kurativní 14

zásahy, to znamená ošetřujeme až po potvrzení podmínek pro vznik infekce strupovitosti (www.vsuo.cz).

Preventivní ochrana. Při preventivní ochraně ošetřujeme průběžně po celou dobu nebezpečí

primárních

infekcí.

Přípravky

aplikujeme

paušálně

v pravidelných

intervalech, které jsou dány dle typu použitého přípravku, dále podle povětrnostních podmínek a také fenologickou fází vývoje rostliny. Jelikož růst nového listu trvá v období května až června přibližně 5 dnů, potom by při použití fungicidů s kontaktním účinkem (Dithane M 45, Novozir MN 80, Perozin 75 B, Polyram Combi) neměl interval mezi ošetřeními u silně náchylných odrůd a v podmínkách silného infekčního tlaku přesáhnout 6 – 8 dní (ERBENOVÁ a kol., 1987). Tyto fungicidy jsou aplikovány od začátku rašení až do odkvětu stromů. V pozdější době může být interval mezi jednotlivými ochrannými opatřeními prodloužen a to na dobu 12 – 14 dnů. Pokud použijeme dodinové přípravky, tak může dojít k prodloužení tohoto intervalu ihned. Jakmile stromy odkvetou, přestaneme tyto přípravky používat. Mezi další přípravky, které můžeme používat patří Saprol, Rubigan 12 EC, Baycor 25 WP. Ošetřování stromů je možné ukončit v případě, že se po těchto opatřeních strupovitost nevyskytne až do začátku července. Výjimka může nastat v případě, že se vyskytne nebývale vlhké počasí v průběhu letních měsíců, potom jsme nuceni provést koncem července až počátkem srpna zajišťovací postřik. Dále je možné ošetřit stromy před očekávaným deštěm. Důležité je, aby postřik na listech i plodech dokonale zaschl, protože potom větší dešťové srážky (srážky nad 20 mm) smyjí fungicidní film a aplikace se musí opakovat. Toto neplatí pro systémové fungicidy, pro jejichž aplikaci nesmí alespoň 4 hodiny pršet, ale pak již nejsou dešťovými srážkami ovlivňovány. Askospory, které nalétávají při dešti a dostanou se do styku s použitým herbicidem, jež zamezí jejich vyklíčení. Jelikož letorosty a plody neustále rostou a užité přípravky bývají smývány deštěm, musí být ochranná opatření opakována. K ošetření mohou být použity přípravky Novozir MN 80, Dithane M 45, Captan 50 WP, Merphan 80 WG. Fungicidy Discus a Zato 50 WG, které prostupují dovnitř listu a vyžadují alespoň 2 hodiny po aplikaci beze srážek, ale pozdější déšť je už nesplachuje. Šetrná prevence zohledňuje důsledně průběh počasí. Za suchých period se neošetřuje a ošetří se až při předpokládané změně počasí. Pokud přijde neočekávaný déšť (infekce), ošetříme kurativně. Při postinfekční ochraně ošetřujeme až po splnění podmínek pro 15

infekci. Tento systém vychází z poznání vztahu mezi dobou ovlhčení, teplotou a infekcí. K ošetření musí být použity kurativně působící fungicidy (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997). Kurativní cílená ochrana. Ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce (viz. Millsova tabulka). Další ošetření se signalizuje po infekci, která vznikla šestý a další dny po předchozím ošetření. Při tomto způsobu ochrany musíme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, která změří délku ovlhčení listů a teplotu během tohoto ovlhčení, případně i zpracuje naměřené údaje a stanoví dobu vzniku infekce. Dále je třeba mít výkonnou aplikační techniku a dostatek fungicidů s dlouhým kurativním účinkem, u nichž nehrozí nebezpečí vývoje rezistentních kmenů houby. Po ošetření fungicidy se systémovým účinkem nesmí minimálně 4 hodiny pršet, aby tento fungicid pronikl dovnitř listu. Po uvedené době již není systémový fungicid smyvatelný deštěm. Z důvodů zamezení nebo oddálení vzniku rezistence patogena se doporučuje používat systémové a strobilurinové fungicidy v kombinaci s kontaktními přípravky (www.vsuo.cz). V kombinovaném systému ochrany se obvykle ošetřuje před květem (méně intenzivní růst, často nižší teploty) preventivně a v dalším období kurativně. Pro preventivní ošetření upřednostnit kontaktní fungicidy. Pro kurativní ošetření jsou vhodné lokálně systémové fungicidy ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs). Tyto přípravky nepůsobí dostatečně za chladného počasí (pod

10 ºC). Použití

kombinovaných fungicidů nebo tank – mix kombinací (systémová + kontaktní účinná látka) je vhodné zejména pro kurativní ošetření v obdobích pravidelných infekcí, kdy se uplatní delší preventivní působení těchto kombinací. (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997). Usměrněná (cílená, řízená) ochrana. Je založena na vlastnostech některých fungicidů, jež účinkují ještě v průběhu klíčení výtrusů a zastavují tak infekci, tzv. „stop ošetření“. Dále fungicidů kurativních účinkujících i po vzniku infekce a to do určité doby od jejího začátku. Volba přípravků je řízena jejich kurativní účinností a pohybuje se od 50 do 96 hodin. Při usměrněné ochraně se jedná o systém nepravidelných chemických zákroků. Jejich termíny a počet jsou určeny skutečným průběhem dešťových srážek a potvrzenými infekcemi (ERBENOVÁ a kol., 1987). Použitý přípravek a jeho hektarové dávky budou záviset především na době, která je k dispozici k provedení zákroku do doby kurativní účinnosti fungicidu. Odstupy mezi jednotlivými usměrněnými zásahy budou nepravidelné vzhledem ke 16

skutečnému průběhu srážek a vzniklých infekcí. V době začátku vegetačního období, kdy vzniká nejsilnější infekční tlak, je třeba věnovat ochraně zvýšenou pozornost. Pokud se udrží do první dekády července plody i listy bez strupovitosti, je možné ochranu ukončit. Avšak při zjištění vyššího napadení je třeba ošetřovat dle stejných zásad až do doby, kterou ještě umožní ochranná lhůta použitého fungicidu. Tím se zabrání většímu rozšíření sekundární infekce na plodech. Pro kurativní ošetření jsou vhodné především lokálně systémové fungicidy ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs). Jejich nevýhodou však je, že dostatečně nepůsobí za chladného počasí. Ke kurativnímu ošetření při teplotách pod 10 ºC je vhodné použít

následující

anilinopyrimidiny.

V průběhu

přípravky: delších

Dithiamon,

Dodine (Syllit

pravidelných

infekcí

je

65),

dobré

nebo použít

kombinovaných fungicidů nebo tank – mix kombinací (systémová a kontaktní účinná látka), které mají delší preventivní působení. Mezi tyto přípravky řadíme: Systhane 12 EC, Systhane MZ, Rubigan 12 EC, Baycor 25 WP, které působí do 72 hod. po začátku infekce. Další přípravky, jako Punch 10 EW, Punch 40 EC, Score 250 EC a další účinkují do 96 hod. U přípravků, jež patří do skupiny inhibitorů demetylace (DMIs), je nezbytné uplatňovat strategii řízené rezistence, především tyto přípravky nepoužívat vícekrát než čtyřikrát za vegetaci a střídat je s fungicidy s jiným mechanismem účinku, z důvodu možného vzniku křížové rezistence vůči těmto přípravkům.

3.3 Šlechtění jabloní na rezistenci proti strupovitosti 3.3.1 Vymezení pojmů KŮDELA, POLÁK (1999) definují pojem rezistence jako dědičnou schopnost organismu (hostitelské rostliny) překonat nebo zcela, či do určité míry, zpomalit aktivitu (infekci) patogena nebo jiného škodlivého faktoru. Historicky je termínem „rezistence“ druhu nebo odrůdy rodu Malus Mill. k houbě Venturia inaequalis (Cke.) Wint. označován takový projev hostitele, kdy nedochází k viditelné reakci hostitele na přirozenou infekci patogena nebo dochází k menší kolonizaci subkutikulárního prostoru, menší sporulaci a tvorbě menších lézí s méně intenzivní reakcí (chlorotické nebo nekrotické fleky, bodová reakce – „pin-point pits“) anebo k tvorbě menšího počtu lézí ve srovnání s projevem choroby na jiném hostiteli. Termínem náchylnost se rozumí dědičně podmíněná úplná nebo částečná

17

neschopnost hostitele zabránit infekci a kolonizaci hostitelské rostliny patogenem. KŮDELA (2000) uvádí, že náchylnost se projevuje reakcí rostliny na přítomnost patogena rozsáhlými dysfunkcemi důležitých životních pochodů, intenzivními příznaky choroby a silným poklesem produkce i vitality. Rostlina není schopna kompenzovat škodlivý vliv patogena. Termín „náchylnost“ se používá k vyjádření stavu napadení projevujícímu se vytvořením tmavých sametových, sporulujících lézí na listech nebo plodech, respektive sporulujících puchýřků na letorostech (MACHARDY, 1996). KŮDELA (2000) definuje termín tolerance jako schopnost rostliny snášet nepříznivé podmínky vlivem přítomnosti patogena uvnitř hostitelských pletiv. Projevuje se nepřítomností příznaků na hostitelských rostlinách nebo výskytem jen slabých příznaků bez výnosových ztrát i ztráty vitality. Patogen uvnitř pletiv je trvale aktivní, vylučuje iritanty (toxiny, enzymy, růstové látky apod.), jejich vliv ale rostlina inaktivuje nebo vykompenzuje. Rozdíl mezi tolerancí a rezistencí je v tom, že u tolerantních rostlin patogen vniká do hostitele a není omezeno jeho množení a odnímání energie a živin z hostitelské rostliny. Rostlina je ale schopna omezit jeho negativní účinky (BOČEK, 2005).

3.3.2 Začátek šlechtění a jeho vývoj Ve druhé polovině 20. století, z důvodu vysokých ztrát na produkci konzumních jablek, došlo k celosvětovému zaměření šlechtitelských programů na získání odrůd jabloní rezistentních vůči strupovitosti. V jednotlivých oblastech však nemusí být citlivost odrůd jednoznačná a stabilní, což může být zapříčiněno rozdílným rozšiřováním virulentních biotypů, které vznikají při pohlavním rozmnožování houby. Dosud odolné odrůdy mohou být po vzniku nebo zavlečení nové rasy náhle napadány. Proto je nutné hledání nových cest ve šlechtitelských programech, založených na identifikaci a charakterizaci zdrojů polygenetické nebo částečné rezistence u jabloní, se snahou o propojení odolnosti kvalitativního a kvantitativního typu (KALLERHALS, FURRER, 1994). Nejdůležitější program s cílem získání rezistentních odrůd byl rozpracován v roce 1945 v USA a zahrnoval spolupráci tří univerzit – Purdue, Rutgers a Illinois. Těžištěm tohoto programu byl postupný přenos genu Vf, podmiňujícího rezistenci proti všem dříve známým rasám strupovitosti, do genomů moderních kultivarů (CROSBY a kol., 1992). Gen rezistence Vf byl získán Dr. Crandalem v USA po křížení planého botanického 18

druhu jabloně mnohokvěté Malus floribunda (klon 821) a kulturní odrůdy Rome Beauty (Římské). Vzniklé drobnoplodé hybridy byly v roce 1926 kříženy mezi sebou. U potomstva vzniklého z výše uvedeného křížení, byla později, při rozsáhlé epidemii strupovitosti, zaznamenána segregace přibližně 1 rezistentní : 1 citlivé rostlině. Toto byl způsob, jímž HOUGH a kol. (1953) nalezl dominantní gen velkého účinku Vf, který je zodpovědný za rezistenci vůči strupovitosti. Označení Vf znamená: V – Venturia; f – floribunda. Při křížení rostliny nesoucí gen rezistence vůči strupovitosti jabloní Vfvf s běžně náchylnou odrůdou vfvf, je následná generace vzniklých semenáčů vyštěpena v poměru přibližně 50 % rezistentních (heterozygotních) a 50 % citlivých (homozygotních) (HOUGH a kol., 1953). Z toho tedy vyplývá, že: Vfvf x vfvf → 1 Vfvf : 1 vfvf Pokud dále křížíme odolné heterozygotní rodiče, potomstvo se bude vyštěpovat v poměru 3 odolné : 1 citlivé rostlině. To znamená: Vfvf x Vfvf → 1 VfVf : 2 Vfvf : 1 vfvf. Další hybridizace s dvěma rezistentními selekcemi, jež pocházejí z tohoto křížení, vykazují určité odchylky od zákonů jednoduché Mendelovy dědičnosti. Při kombinačních kříženích, kde se nachází gen odolnosti Vf, dochází v potomstvech k vyštěpování několika tříd odolnosti. Tyto třídy lze potom navzájem odlišit během silných infekcí nebo po inokulaci semenáčků v raných vývojových fázích. Vyštěpování těchto semenáčků do různých typů odolnosti bylo vysvětlováno přítomností dalších genů (DAYTON a kol., 1970). Rovněž bylo uváděno, že podíly rezistentních semenáčů v potomstvech s genem Vf jsou nižší než 50 % a mění se i v různých podmínkách prostředí. V podmínkách nižší intenzity světla, krátkého dne a nižší teploty byly podíly rezistentů v potomstvech nižší (LAMB a kol., 1979). Příčinou variability při vyštěpování rezistentních semenáčků může být přítomnost kumulativně působících minor genů, jež mohou modifikovat základní hladinu rezistence podmíněnou genem Vf. Tyto polygeny mohou být získány jak z citlivého, tak i z náchylného rodiče. Aby mohl být gen odolnosti Vf prakticky využit, bylo zapotřebí celé řady opakovaných křížení k vytvoření rozsahu šlechtitelského materiálu, jež by splňoval podmínky odolnosti vůči strupovitosti a zároveň nesl znaky podmiňující vysokou kvalitu plodů. Hybridi s nejlepšími charakteristikami, kteří byli tímto způsobem vybráni, byli dále 19

opakovaně kříženi s vybranými odrůdami jabloní. Tímto způsobem se podařilo během 4 – 5 generací zpětného křížení vhodně zkombinovat gen Vf, jež podmiňuje odolnost ke strupovitosti, s velikostí a kvalitou plodů, dosahující úrovně běžných odrůd jabloní.

3.3.3 Původ rezistence Pro úspěšné šlechtění rezistentních odrůd jabloní je zapotřebí identifikace a kvalifikace donorů přenášejících rezistenci a dále vhodné zkombinování příslušných donorů do požadovaných genotypů. K vyšlechtění kvalitní rezistentní odrůdy je tedy důležité především odhalení zdrojů rezistence. Jak uvádí BEDNÁŘ (2003) dědičně založená rezistence může být: A. oligogenní rezistence (rezistence podmíněna jedním nebo několika málo majorgeny) B. polygenní rezistence (rezistence podmíněna větším či menším počtem minorgenů) DVOŘÁK a kol. (1976) píše, že monogenně založená rezistence je charakteristická pro některé botanické druhy rodu Malus. Segregace náchylných a rezistentních potomků vzniklých hybridizací probíhá podle Mendelových pravidel. Významným donorem genu pro tento typ rezistence je jabloň mnohokvětá – Malus floribunda Sieb. – klon 821. U starších odrůd jabloní českého původu je odolnost vůči strupovitosti založena obvykle polygenně (VONDRÁČEK, 1960). Rezistence s monogenetickou kontrolou nesené pouze jedním genem, se projevují jako rychle překonatelné nově vznikajícími rasami patogena a nejsou proto využívány ve šlechtitelských programech (LESPINASSE, 1990). PARISI a LESPINASSE (1996) se na základě svých experimentů domnívají, že rezistence získaná z Malus floribunda Sieb. 821 je tvořena dvojicí komplementárních genů (geny Vf a Vfh). Každý z těchto genů je zodpovědný za jinou třídu rezistence. Avšak na druhou stranu je teorie komplementárního působení dvou genů v současnosti vyvracena jinými autory. Kupříkladu PATOCCHI a kol. (1999) se domnívá, že tento typ rezistence je založen typicky monogenně s mendelistickou dědičností. Předpokládá však, že jeho aktivita podléhá polygenním modifikačním účinkům. Co se týká rodu Malus, obsahuje 237 druhů a forem náležejících do pěti sekcí. Jsou to: Eumalus, Sorbomalus, Chloromeles, Eriobolus a Docyniopsis.

20

Tabulka 1. Druhy rodu Malus a oblasti jejich rozšíření SEKCE

DRUH

EUMALUS

M. pumila

Evropa, Asie

M. sylvestris

Evropa, Asie

M prunifolia

Asie

M. spectabilis

PLOIDITA

2 n = 34

OBLAST ROZŠÍŘENÍ

Japonsko

M. baccata

Čína

M. halliana

Asie Japonsko, Čína

SORBOMALUS

CHLOROMELES

M. floribunda

2 n = 34

Japonsko

M. zumi

2 n = 34

Japonsko

M. sieboldii

2 n = 34; 68

Japonsko, Korea, Čína

M. coronaria

2 n = 51; 68

USA

M. ioensis

2 n = 34

USA

M. angustifolia

2 n = 34

USA

(dle RETHERA, 1954) Pomocí několika po sobě následujících studií bylo identifikováno 25 odlišných druhů rodu Malus a selekcí, jež mají vysokou úroveň genetické rezistence ke strupovitosti jabloní. Později bylo rovněž stanoveno, že z těchto 25 zdrojů odolnosti je 11 rezistentních na základě přítomnosti Vf genu. Jak dále uvádí BEDNÁŘ (2003) ve šlechtitelských programech mohou být kromě genu Vf využity i jiné geny pro získání rezistence vůči strupovitosti, jak uvádí následující tabulka. Tabulka 2. Přehled genů rezistence k Venturia inaequalis Cke. a jejich donorů Geny rezistence

Genový zdroj – donor

Vf

Malus floribuda Sieb. 821

Vfh

Malus floribuda Sieb. 821

Va

Antonovka

Vm

Malus micromalus Makino

Vr

Malus pumila Mill.

Vb

Malus baccata Borkh.

Vbj

Malus baccata Borkh.

Kromě genu Vf je ve šlechtitelských programech jako zdroje odolnosti proti strupovitosti využíváno několika dalších genů, avšak úroveň plodových znaků u těchto materiálů nebyla až na několik výjimek zatím přijatelná pro vyšlechtění dostatečně

21

kvalitních odrůd (BLAŽEK a kol., 2005). První pěstitelsky významná rezistentní odrůda s genem Vf ‚Prima‘ byla získána v USA v roce 1970. Od tohoto roku se počet rezistentních odrůd stále zvyšuje a podle publikovaných údajů je již nyní k dispozici v celosvětovém sortimentu nejméně 100 kultivarů tohoto typu (KALLERHALS, FURRER, 1994; BLAŽEK a kol., 1995). Až do devadesátých let byl gen Vf celosvětově považován za zcela odolný proti všem pěti dříve známým rasám houby Venturia inaequalis. V západní Evropě se již však objevily rasy Venturia inaequalis (rasy 6 a 7), které rezistenci založenou na tomto genu překonávají. Jak dodávají ROBERTS a CRUTE (1994) tato rasa se v dalších letech rozšířila na větší území západní Evropy. BLAŽEK, VÁVRA (2006) uvádějí, že první výskyty těchto ras se začaly významněji rozšiřovat po roce 1995. Během následných deseti let nové rasy strupovitosti postupně zasáhly Belgii, Dánsko, Anglii, Švýcarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Litvu. Ve většině těchto zemí jsou však výskyty nových ras stále jen lokální a na převážné části jejich území je rezistence podmíněná genem Vf stále funkční. V průběhu roku 2006 pronikly nové rasy strupovitosti i do naší republiky a byly jimi napadeny i rezistentní odrůdy, jako například ‚Topaz‘, ‚Rubinola‘, ‚Rajka‘, ‚Vanda‘, ‚Selena‘, ‚Otava‘ a ‚Goldstar‘. Zatím však nebylo zjištěno, zda tato rasa strupovitosti (6 a 7) překonává rezistenci všech odrůd s genem Vf, nebo jen některých, u nichž není tento gen kombinován s polygenním systémem. Předběžné výsledky však ukazují na to, že virulence nové rasy je slabší než u běžně rozšířených patotoypů Venturia inaequalis (Cke.) Wint. (BLAŽEK, KLOUTVOROVÁ, 1999). Přehled dalších druhů rodu Malus nesoucích genetickou rezistenci vůči strupovitosti jabloní uvádí LESPINASE a OLIVIER (1981). Nositeli jednoduché dědičnosti (rezistentně dominantní) jsou Malus atrosanguinea (804) typ 3, Malus prunifolia (19 651), M. prunifolia microcarpa (782 26), M. prunifolia xanthocarpa (961 25), M. species (M.A.8), M. species (M.A.16) a další. Mezi nositele polygenetické dědičnosti patří Malus sargenti (843), M. sieboldii (298 22), M. toringo (852) aj. Podle CROSBYHO a kol. (1992) bylo výzkumy zjištěno, že rezistence podmíněná genem Vf se vyznačuje řadou žádoucích vlastností: •

až na výše uvedené nebyl gen Vf do současné chvíle překonán žádnou novou rasou houby Venturia inaequalis (Cke.) Wint.

•

gen Vf není v kombinaci s žádnými nežádoucími znaky 22

•

gen Vf si zachovává svoje dominantní postavení nejen u diploidů, ale také u triploidů a tetraploidů

•

rezistence kódovaná genem Vf byla nalezena ve dvou selekcích F2 generace: F2 26829-2-2 a F2 26830-2, jejichž využití je šlechtitelsky vhodnější v porovnání s původním druhem Malus floribunda (klon 821), jehož plody dosahují velikosti pouze 10 mm v průměru

•

přítomnost genu Vf je možné u semenáčků zjišťovat velmi brzy; již ve fázi dvou pravých listů lze semenáče uměle infikovat konidiemi houby a po několika týdnech, kdy dojde k projevu infekce, vyloučit z dalšího šlechtitelského procesu.

Rezistence vůči strupovitosti může být kombinována s

rezistencí k

padlí

jabloňovému (Podosphaera leucotricha). Mezi takovéto zdroje patří jednak botanické druhy, jako například Malus zumi a nebo Malus robusta a dále potom odrůdy kulturní, mezi které patří ‚Alkmene‘, ‚James Grieve‘, ‚Lord Lambourne‘ a další.

3.3.4 Rezistence a její stálost Významným problémem je schopnost patogena vytvářet nové virulentnější rasy, které překonávají geny rezistence vnesené během šlechtění do nových odrůd jabloní. Proti těmto genům rezistence u hostitele působí geny virulence patogena, jenž má neustále snahu se těmto genům rezistence přizpůsobit a následně je překonat. Bylo zjištěno, že v mnoha odrůdách jabloní došlo k překonání přítomných odlišných typů rezistencí specifickými rasami houby Venturia inaequalis (Cke.) Wint. Proto se uvažuje o tom, že je skladba populace patogena ovlivněna selekcí hostitelskými rezistentními geny. Při procesu šlechtění nových rezistentních odrůd jabloní je zapotřebí držet se určitých zásad. Co se týká genetického základu rezistence, měl by být rozšířen využitím odlišných rezistentních zdrojů (Vf, Vr, Va, Vb, Vbj) i zdrojů polygenních, kombinovaných v jednom genotypu. Dále by odolnost k dané chorobě měla být charakterizována na úrovni DNA. Rovněž by měly být známy interakce probíhající mezi patogenem a hostitelem. FISCHER (1994) uvádí, že společné vysazování odrůd nesoucích odlišné rezistentní geny je doporučováno více než pěstitelské postupy zakládající monokultury, nesoucí pouze jeden typ rezistence. Tolerována může být mírná infekce, jež přispívá k zachování určitého přirozeného vztahu mezi hostitelem a patogenem.

23

3.3.5 Šlechtitelský proces Jako první krok v procesu šlechtění je třeba si určit, jaké znaky by měl mít nově vyšlechtěný materiál a dle toho zvolit vhodné rodičovské komponenty. Světové šlechtitelské programy zaměřené na vyšlechtění nových odrůd jabloní odolných vůči strupovitosti využívají zpětného křížení. To je důležité z důvodu získání a zachycení dominantních rezistentních genů, jež jsou donory rezistence. Dochází však také k výměně nežádoucích genů, nesených těmito donory, za geny šlechtitelsky žádoucími pocházejícími od vysoce kvalitních rodičovských rostlin. Ty však bývají obvykle náchylné na napadení strupovitostí. Jak uvádí KALLERHALS, FURRER, (1994) měly by šlechtitelské programy sledovat následující linie: -

šlechtění nových rezistentních odrůd s vysokou komerční kvalitou plodů

-

hledání nových zdrojů rezistence k chorobám a jejich aktivní zabudování do odrůd již existujících.

Vedle odolnosti ke strupovitosti jsou dalšími požadovanými cíly šlechtitelských programů zaměřených na získání rezistentních odrůd, nezbytnými z hlediska širšího komerčního využití rezistentních odrůd jabloní (DJOUVENOV a kol., 1993; SANSAVINI a kol., 1994; KALLERHALS, FURRER, 1994): •

produkce široké škály rezistentních odrůd, od velmi raných až po velmi pozdně dozrávající

•

produkce kvalitních rezistentních odrůd dezertních (stolních) i odrůd pro průmyslové zpracování

•

růstový habitus stromů rezistentních odrůd

•

produkce odrůd s vynikající kvalitou plodů: 1. plody středně velké, pravidelné 2. vyvážený poměr cukrů a kyselin 3. křehká, šťavnatá dužnina 4. jemná slupka 5. odolnost plodů k fyziologickým poruchám 6. vyhovující skladovací vlastnosti

•

adaptabilita rezistentních odrůd a jejich vhodnost do konkrétních klimatických podmínek

•

odolnost rezistentních odrůd k hospodářsky významným chorobám a škůdcům.

24

Vlastní šlechtitelská práce sestává z následujících kroků: A. z výběru rodičovského materiálu Jako donory stabilní rezistence ke strupovitosti a dalším chorobám jsou, dle celosvětových srovnávacích pokusů, využívány nejlepší rezistentní odrůdy, jako například ‚Prima‘, ‚Freedom‘, ‚Florina‘, ‚Priam‘, ‚Vitos‘, ‚Jonafree‘, ‚Redfree‘ a jiné. Dále jsou, na základě mezinárodní spolupráce šlechtitelů, dostupné perspektivní rezistentní selekce, nesoucí požadované znaky. Hybridizace spočívá v posloupnosti zpětných křížení mezi donorem rezistence, jež často tvoří malé a nekvalitní plody, a tržními odrůdami jako zvratnými rodiči. Dobré je střídání zvratných odrůd z důvodu lepšího růstu a lepší snášenlivosti při oplození. B. z výběru rezistentních rostlin vzniklých křížením Dále je tedy třeba vybrat a oddělit od sebe genotypy, jež jsou odolné od genotypů citlivých, které jsou následně z hybridního potomstva vyloučeny. Dle KALLERHALSE a FURRERA (1994) je jednou z metod selekce omývání konidií z napadených listů citlivých odrůd a jejich následná aplikace na šlechtěné semenáče ve stádiu 2 – 4 pravých listů. Kontaminace se provádí jednou až dvakrát za kontrolovaných vlhkostních a teplotních charakteristik v uzavřených sklenících nebo fytotronech rasou patogena, lokálně rozšířenou v daných podmínkách. Dále lze, jak píše ROBERTS a CRUTE (1994), získat konidiální suspenzi v podmínkách in vitro. Postup zahrnuje zavedení kultury na povrch sterilního mušelínu nasyceného 10 % extraktem sladu. Po sporulaci patogena probíhá sběr konidií a jejich aplikace. Konidie k inokulaci mohou být použity ihned po odběru v čerstvém stavu, nebo je možné je uchovávat až do doby spotřeby za teplot -20 ºC v podobě vodné suspenze. Rovněž se zjistilo to, že pokud byla u některé odrůdy uměle vyvolána infekce, byla mnohem silnější v případě, že inokulum bylo odebráno ze stejné, napadené odrůdy. V takovém případě se na rostlině vyskytovaly v hojné míře sporulující léze. Bylo-li však inokulum odebráno z odrůdy jiné, byly symptomy choroby omezeny pouze na nekrotické či chlorotické skvrny, a mohlo dojít i k tomu, že se příznaky onemocnění neobjevily vůbec. Z tohoto se usuzuje, že jednotlivé odrůdy jabloní nesou odlišné typy rezistence proti napadení Venturií inaequalis a jednotlivé izoláty patogena nesou virulenci, která může překonat konkrétní rezistenci. Hodnocení kontaminovaných semenáčků se provádí po 3 – 4 týdnech, zároveň se zařazují do tříd podle symptomatických reakcí: 25

0 . . . . . žádné makroskopické důkazy infekce 1 . . . . . tečkovité skvrny na špičkách vrcholů bez sporulace 2 . . . . . nepravidelné chlorotické nebo nekrotické léze bez sporulace 3 . . . . . omezený výskyt sporulujících lézí M . . . . směs nekrotických skvrn, nesporulujících a odděleně sporulujících lézí 4 . . . . . hojně sporulující léze (WILLIAMS a KUĆ, 1969). Hodnocení rezistence jednotlivých odrůd jabloní je většinou složitý problém, protože výskyt choroby při absenci chemické ochrany závisí na povětrnostních podmínkách, intenzitě zdrojů infekce, na růstové kondici stromů, na způsobu agrotechniky, volbě pěstitelského tvaru, na výskytu různých ras patogena atd. Po předběžné selekci jsou hybridy v pokusných sadech 3 – 4 týdny po umělé inokulaci, nebo po jejich napadení infekcí přirozenou, hodnoceny devítibodovou bonitační stupnicí pro hodnocení citlivosti či odolnosti pokusného materiálu k napadení strupovitostí. Zařazení rostliny do skupiny bonitační stupnice je prováděno po výskytu alespoň tří spontánních infekcí. Pro konečnou klasifikaci rostliny je však nezbytné hodnocení v lokalitách odlišných klimatických podmínek (BLAŽEK a kol., 1992; BLAŽEK a kol.,1993). Vyšlechtění nové rezistentní odrůdy může trvat 15 až 20 let a je zapotřebí dlouhodobé sledování, hodnocení a opakovaný výběr hybridního materiálu. Pokud se podaří vyšlechtit novou odrůdu, hodnotí se u ní následující vlastnosti: → stupeň rezistence → odolnost vůči dalším hospodářsky významným chorobám a škůdcům → vegetativní růst → generativní růst (vstup do plodnosti, pravidelnosti sklizní, výnosový potenciál) → kvalita plodů, dozrávání, skladovací parametry → adaptabilita a vhodnost odrůd do určitých klimatických podmínek (PIPALOVÁ, 2001).

3.3.6 Šlechtitelská pracoviště zabývající se šlechtěním odrůd jabloní odolných vůči strupovitosti na území ČR a SR První šlechtitelské ústavy byly na území tehdejšího Československa zakládány v letech 1953 – 1960. Dnes to jsou následující pracoviště:

26

Ústav experimentální botaniky, výzkumná stanice Střížovice; Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o.; ŠS Těchobuzice, která dnes spadá pod SEMPRu Litoměřice a na území dnešního Slovenska Šlechtitelská a výzkumná stanice Klčov. Ve VŠÚO v Holovousích byl šlechtitelský program zahájen již koncem 50. let. Poměrně záhy zde bylo započato s využitím polygenetických zdrojů odolnosti, které ve druhé a třetí generaci zpětného křížení již poskytují nadějná novošlechtění. Byly zde vyselektovány dvě odrůdy ‚Angold‘ a ‚Produkta‘, které získaly odolnost ze staré odrůdy ‚Antonovka‘. Kromě toho zde byly vyšlechtěny čtyři nové odrůdy (‚Julia‘, ‚Klára‘, ‚Nabella‘ a ‚Zuzana‘) a několik perspektivních novošlechtění s vysokou tolerancí vůči strupovitosti podmíněnou polygenně (BLAŽEK a kol., 2005). Kromě odrůdy ‚Antonovka‘ byly jako zdroje genů odolnosti využívány další staré a méně známé odrůdy, jako například ‚Hedvábné pozděkvěté‘, ‚Hájkova muškátová reneta‘, ‚Krátkostopka královská‘, ‚Viktorie raná‘. V menší míře byly použity některé komerčně pěstované odrůdy: ‚Bláhovo oranžové‘, ‚James Grieve‘, ‚Jonathan‘, ‚Mio‘, ‚Matčino‘ aj. (KUTINA, 1990). Později se však ukázalo, že by vyšlechtění kvalitních odrůd za použití těchto materiálů vyžadovalo několik generací zpětného křížení. Proto byly od roku 1974 do šlechtitelského programu zařazeny monogenní zdroje rezistence amerického původu, jež přinesly efektivnější výsledky. Některé odrůdy s polygenně podmíněnou tolerancí ke strupovitosti byly vyšlechtěny i v SEMPŘE Litoměřice (dříve Šlechtitelská stanice Těchobuzice) – například ‚Denár‘ a ‚Deliga‘ (BLAŽEK a kol., 2005). Pracoviště bylo do nedávné doby zaměřeno na kvalitu plodů a vysokou ranou výkonnost jabloní. Šlechtitelská a výzkumná stanice Klčov je zaměřena na šlechtění odrůd jabloní pro extrémní (horské) klimatické podmínky. Byl zde využíván výchozí šlechtitelský materiál s tolerancí vůči chorobám a některé polygenní zdroje. Od roku 1974 byly do programu zahrnuty i monogenní zdroje, získané ve formě odrůd (například ‚Prima‘, ‚Priscilla‘) (PIPALOVÁ, 2001).

3.3.7 Rezistentní a tolerantní odrůdy vyšlechtěné na jednotlivých šlechtitelských stanicích Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o. (VŠÚO) ‚ANGOLD‘ Odrůda byla vyšlechtěna ve VŠÚO v Holovousích z křížení hybridu HL A 28/39 27

(‚Antonovka‘ v. s.) x ‚Golden Delicious‘ (www.vsuo.cz) v roce 1974, dále selektována pod označením HL 362 (BLAŽEK a kol. 1993; BLAŽEK, PAPRŠTEJN, 1997). ‚JARKA‘ Byla vyšlechtěna jako hybrid odrůd ‚Golden Delicious‘ x ‚Lord Lambourne‘. Zkoušena byla pod číslem HL 82 (www.vsuo.cz). ‚JULIA‘ Byla vyšlechtěna jako hybrid odrůd ‚Quinte‘ x ‚Discovery‘. Zkoušena byla pod číslem HL 461 (www.vsuo.cz). ‚KLÁRA‘ 1978 (‚Hvězdnatá reneta‘ x ‚Hájkova reneta‘) Selektována pod označením HL VIII 18/49 (BLAŽEK a kol. 1993; BLAŽEK a kol., 1997). ‚LORD LAMBOURNE ČERVENÝ‘ Odrůda byla vyšlechtěna jako mutant odrůdy ‚Lord Lambourne‘ (ta vznikla křížením odrůd ‚James Grieve‘ x ‚Worcesterská parména‘) (www.vsuo.cz). ‚NABELLA‘ 1977 Vznikla z křížení ‚Matčino‘ x ‚Starking Delicious‘ (www.vsuo.cz). Strupovitostí i padlím trpí velmi málo (BLAŽEK a kol. 1993; BLAŽEK a kol. 1995, BLAŽEK a kol., 1997). ‚PRODUKTA‘ 1975 Odrůda byla vyšlechtěna z křížení A 28/39 (‚Antonovka‘ z volného sprášení) a odrůdy ‚Golden Spur‘ (www.vsuo.cz). Selektována pod označením HL 75 – 2 – 7 (BLAŽEK a kol. 1993; BLAŽEK a kol., 1997). ‚RESISTA‘ 1982 Odrůda byla vyselektována z hybridního potomstva ‚Prima‘ x NJ 56 (www.vsuo.cz). Vznikla jako mnohonásobný hybrid s genem rezistence vůči strupovitosti od Malus floribunda 821, ve spolupráci s univerzitou v Rutgers (USA) (BLAŽEK a kol. 1993; BLAŽEK a kol., 1997). ‚RUBINSTEP‘ (‚Clivia‘ x ‚Rubín‘) (www.vsuo.cz). ‚SELENA‘ Vznikla ve spolupráci s univerzitou v Rutgers (USA) křížením odrůd ‚Britemac‘ x ‚Prima‘, sketována pod označením HL 1 – 26 – 7. ‚ZUZANA‘ 1978 Odrůda byla vyšlechtěna z křížení ‚Zvonkové‘ x ‚James Grieve‘ (www.vsuo.cz). Selektována pod označením HL III 25 – 34. 28

Výzkumná stanice Střížovice, Ústav experimentální botaniky Program šlechtění využívá genetické zdroje rezistence ke strupovitosti typu Vf z planého druhu Malus floribunda a vybrané odrůdy s polygenní tolerancí ke strupovitosti a k padlí. ‚RAJKA‘ (‚ŠAMPION‘ x UEB 1200/1) ‚RUBÍN‘ 1960 (‚Lord Lambourne‘ x ‚Golden Delicious‘) Odrůda málo trpí padlím, středně tolerantní je vůči strupovitosti; vhodná do středních poloh (BLAŽEK a kol., 1992; BLAŽEK a kol., 1993; PIPALOVÁ, 2001). ‚MELODIE‘ (‚Šampion‘ x OR 38 T 16) Odrůda je rezistentní vůči strupovitosti a středně trpí padlím, avšak citlivější k mykoplazmózní gumovitosti dřeva (BLAŽEK a kol., 1992; BLAŽEK a kol., 1993; PIPALOVÁ, 2001). ‚HARMONIE‘ (‚Šampion‘ x ‚Prima‘) Zimní rezistentní odrůda; plody jsou kvalitní, průměrné velikosti; stromy jsou citlivé vůči virové gumovitosti (BLAŽEK a kol., 1992; PIPALOVÁ, 2001). ‚IMUNA‘ (‚Jolana‘ x ‚Early Reb Bird‘) Jedná se o letní odrůdu, jež je odolná vůči strupovitosti (BLAŽEK a kol., 1992; PIPALOVÁ, 2001). ‚JOLANA‘ (‚Spartan‘ x OR 38 T 16) Odrůda je rezistentní vůči strupovitosti, středně trpí padlím a je odolná vůči mrazům (BLAŽEK a kol., 1992; PIPALOVÁ, 2001). ‚VANDA‘ (‚Jolana‘ x ‚Lord Lambourne‘) Jedná se o podzimní až raně zimní rezistentní odrůdu; plody střední až velké, zploštělé, vhodné pro průmyslové zpracování (BLAŽEK a kol., 1992; PIPALOVÁ, 2001). ‚ROSANA‘ (‚Jolana‘ x ‚Lord Lambourne‘) Odrůda je zimní, rezistentní vůči strupovitosti; středně silného růstu; středních až velkých plodů (BLAŽEK a kol., 1992; PIPALOVÁ, 2001). ‚KARMÍNA‘ (‚Karmen‘ x UEB 1725/6/PŘI 370-15 x ‚Spartan‘) Odrůda rezistentní vůči strupovitosti (BLAŽEK a kol., 1992; PIPALOVÁ, 2001). ‚KATKA‘ (‚Jolana‘ x ‚Rubín‘) Jedná se o zimní odrůdu rezistentní vůči strupovitosti, bujného růstu a středně velkých

až

velkých

plodů

(BLAŽEK

a

kol.,

1992;

PIPALOVÁ,

‚LOTOS‘ (‚Otcovo‘ x ‚Jolana‘) Odrůda je ke strupovitosti rezistentní, padlím trpí středně (PIPALOVÁ, 2001). 29

2001).

‚RUBINOLA‘ (‚Prima‘ x ‚Rubín‘) Odrůda vůči strupovitosti odolná, rovněž k padlí (PIPALOVÁ, 2001). ‚TOPAZ‘ (‚Rubín‘ x ‚Vanda‘) Ke strupovitosti je rezistentní a netrpí padlím (PIPALOVÁ, 2001). ‚OTAVA‘ (‚Šampion‘ x ‚Jolana‘) Odolnost vůči strupovitosti, pokud se vyskytne příliš vlhký ročník, může být napadána padlím (PIPALOVÁ, 2001). ‚SVATAVA‘ (‚Golden Delicious‘ x ‚Malus floribunda 821‘) Odrůda rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí (PIPALOVÁ, 2001).

Šlechtitelská stanice Těchobuzice ‚DENÁR‘ (‚Golden Delicious‘ x ‚Coxova Reneta‘) Jedná se o odrůdu, která není příliš náchylná na napadení strupovitostí a padlím. ‚DUBLET‘ (‚Golden Delicious‘ x ‚Jonathan‘) Odrůda je pouze částečně tolerantní ke strupovitosti a padlím trpí málo. ‚DIADÉM‘ (‚James Grieve‘ x ‚Jonathan‘) U této odrůdy je velmi dobrá odolnost k houbovým chorobám. ‚DEZERT‘ (‚Golden Delicious‘ x ‚James Grieve‘) Co se týká houbových chorob, je tato odrůda vůči nim odolnější.

4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 4.1 Charakteristika genotypových výsadeb Hodnocení růstových a sklizňových údajů probíhalo ve třech založených etapách. Pro založení výsadeb bylo použito tradičně dopěstovaného školkařského materiálu. V pokusech bylo použito vegetativně množených podnoží typu M 9 a J – TE – E, dodané školkařským závodem Mezice. Bylo použito tradičního roubování v zimním období a jarní výsadba do ovocné školky. Roubový materiál vybraných genotypů a odrůd byl pravidelně dodáván Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským – Holovousy, s. r. o. V průběhu prvého roku byly školkařské práce zaměřeny na dopěstování jednoletého roubovance. Ve druhém roce v jarním období bylo přistoupeno k řezu „na korunku“ a během vegetace byl dopěstován pěstitelský tvar – zákrsek. Výsadba ve všech třech etapách byla uskutečněna v jarním období, zpravidla v polovině až ve druhé polovině dubna 2002, 2003 a 2005. Spon výsadby 4,00 x 1,00 m,

30

za oporu bylo použito dřevěných opálených kůlů s výškou 2,00 m. Každý genotyp byl vysazen ve třech opakováních a v etapě A a C bylo za kontrolu použito odrůdy ‚Golden Delicious‘, která byla do výsadby zařazena jako příměs s pravidelným rozmístěním. Po tradiční výsadbě byla v prvém roce prováděna veškerá agrotechnická opatření zaměřená na udržování meziřadí – černým úhorem, prováděna ochrana vůči živočišným škůdcům a rovněž po pravidelných intervalech bylo přistoupeno ke hnojení – Cereritem Z v dávce 35 g.m-2. Ve výsadbě nebyla prováděna ochrana vůči houbovým chorobám, pouze probíhala ochrana vůči živočišným škůdcům. Cílem bylo minimalizovat použití pesticidních přípravků a jejich zaměření směřovalo k nejvýznamnějším hmyzím škůdcům. Ochrana vůči přezimujícím škůdcům byla prováděna v jarním období ve fázi myšího ouška přípravkem Oleoekol – 1 %. Ochrana vůči pilatce jablečné byla prováděna přípravkem Zolone 35 EC – 0,2 %. Vůči obaleči jablečnému byla prováděna ochrana na základě signalizace přípravky Zolone 35 EC – 0,2 % a přípravkem Calypso S 480 SC – 0,02 %. Vůči mšici listové, mšici jabloňové bylo několikrát za vegetaci použito přípravku Pirimor 25 WG – 0,15 %. Řezové práce byly zaměřeny tak, že po výsadbě následovalo hluboké zkrácení s respektováním všech pravidel výchovného řezu. Ve druhém a dalších letech pěstování byly řezové práce sníženy na minimum zásahů. Pěstitelským tvarem bylo štíhlé vřeteno s vyvazováním prodloužení kmene k opoře.

4.2 Pěstitelské etapy Etapa A založena v roce 2002, bylo použito 17 genotypů. V etapě B bylo postupováno obdobně jako v etapě A, s tím rozdílem, že tato etapa byla časově posunuta do roku 2003 a použito bylo 14 genotypů. V etapě C, která byla založena v roce 2005, byla mezi každý genotyp či odrůdu vložena odrůda ‚Golden Delicious Reinders‘. V této etapě bylo vysazeno 19 genotypů a 2 odrůdy.

4.3 Hodnocení v jednotlivých etapách Hodnocení výskytu houbových chorob bylo zaměřeno na zjišťování intenzity napadení strupovitostí jabloně na listech a současně bylo hodnoceno padlí jabloňové. Hodnocení intenzity napadení strupovitostí jabloně na listech. V období výskytu bylo prováděno hodnocení s ohledem na možnosti vzniku infekce. Hodnoty z těchto pozorování byly pak stanoveny pro každý genotyp samostatně.

31

Na růstové znaky – délka a počet vytvořených letorostů a po jarním řezu byla zjištěna délka a hmotnost výhonů. Během vegetace bylo přistoupeno k hodnocení podrůstajících partií z kořenového krčku. Sklizňové údaje – zaměřené na stanovení počtu a hmotnosti sklizených plodů, byly vázány na ukončení vegetačního období zpravidla na druhou polovinu září a první dekádu října. Z jednotlivých genotypů byly vybrány vzorky plodů pro organoleptické hodnocení, které byly jednotlivě skladovány v prostoru Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin MZLU v Brně. Sklad je vybaven klimatizací typu systém Split Carrier 38 GLN 42 VHB. Teplota během skladování byla udržována na 5 ºC a relativní vlhkost se pohybovala mezi 94 až 97 %. Jablka byla takto skladována od sklizně do stanovených termínů organoleptického hodnocení. Etapa A Stanoviště s výsadbou genotypů a kontrolní odrůdy lze charakterizovat následujícími údaji: Dle agrochemického rozboru půdy z října roku 2003 činilo množství humusu 3,24 %, pH/KCl bylo 7,0 a hodnoty obsahu prvků v půdě byly tyto: P – 302,5 mg.kg-1; K – 611,5 mg.kg-1; Mg – 207,0 mg.kg-1; Ca – 2953 mg.kg-1. Etapa B a C Byla založena na pokusné ploše, kterou lze charakterizovat jako půdu hlinito – písčitou až písčito – hlinitou, s obsahem humusu 1,7 až 2,1 % a hlubokou hladinou podzemní vody. pH půdy se pohybovalo od 6,5 do 7,5. Podle agrochemického rozboru dle Mehlicha III bylo zastoupení P dobré - 157,0 mg.kg-1; K dobré - 242,0 mg.kg-1; Mg dobré - 240,0 mg.kg-1; Ca vyhovující -1420,0 mg.kg-1.

4.4 Stanovištní podmínky Pozemky etap A, B i C se nacházejí v klimatickém regionu 0, což je oblast velmi teplá a suchá, v nadmořské výšce 179 m n. m. Co se týká půdního typu, jedná se o kambizem arenickou. Průměrná roční teplota podle dlouhodobého normálu z let 1960 – 2000 činí 9 ºC (stanice Pohořelice). Průměrný roční úhrn srážek 490 mm (stanice Židlochovice). Během vegetačního období, tedy od dubna do září, je průměrná teplota vzduchu 15,1 ºC a průměrná úhrn srážek 322 mm.

32

Graf 1. Znázornění průběhu teplot a srážkových úhrnů v roce 2005 klimadiagram za rok 2005 120 100

hodnoty

80 60 40 20 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

X

XI

XII

-20 měsíc Prům.t (ºC)

Srážky (mm)

Graf 2. Znázornění průběhu teplot a srážkových úhrnů v roce 2006 klimadiagram za rok 2006 160 140 120 hodnoty

100 80 60 40 20 0 -20

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

měsíc Prům.t (ºC)

33

Srážky (mm)

Tabulka 3. Srážkové úhrny a průměrné teploty za jednotlivé měsíce let 2005 a 2006 Rok Měsíc Prům.t (ºC) Srážky (mm) Rok Měsíc Prům.t (ºC) Srážky (mm)

I

II

III

IV

V

VI

VII

2005 VIII

0,1

-2,0

2,6

11,0

15,0

17,9

19,9

19,4

44,4

5,8

49,5

66,8

46,1

103,1

I

II

III

IV

V

VI

VII

2006 VIII

-6,1

-2,2

1,9

11,1

14,7

18,7

22,6

22,3

2,4

46,2

50,5

75,3

71,4

78,4

IX

X

XI

XII -0,9

Prům ./rok 9,2

Suma /rok -

18,1

16,1

9,9

2,8

80,7

33,2

6,2

23,4

30,2

-

508,85

IX

X

XI

XII

16,8

11,1

6,4

2,7

Prům ./rok 9,6

Suma /rok -

16,8 151,3

9,0

13,9

21,4

20,8

-

586,9

4.5 Charakteristika podnožového materiálu Pro sledování výskytu houbových chorob, růstových a sklizňových údajů bylo v založených pokusech ve třech etapách použito vegetativně množených podnoží typu M 9 a J – TE – E vyznačujících se velmi slabým růstem a časným vstupem do plodnosti. M 9 (žluté metzké janče) Jak uvádí BLAŽEK (2001) jedná se o zakrslou podnož, v současné době u nás i v zahraničí nejrozšířenější. Její hlavní předností je slabý růst a velmi vysoká plodnost naštěpovaných odrůd. Kromě toho má příznivý vliv na velikost, vybarvení a celkovou kvalitu plodů. Dle SOUČKA a kol. (1965) se vypěstovaných stromků na ní s výhodou používá v hustých výsadbách ve spojení se vzrůstnými odrůdami nebo jako tzv. plničů. VACHŮN (1999) uvádí, že podnož oslabuje růst naštěpených odrůd o 40 – 50 % ve srovnání s plánětem. Růst stromů kromě půdních a klimatických podmínek významně ovlivňuje způsob pěstování, řez, intenzita hnojení a řada dalších faktorů, mezi něž patří i výška očkování a zdravotní stav stromu. Jak dále píše VACHŮN (1999), oslabení růstu touto podnoží je větší při očkování výše nad zemí. Očkování ve výšce až 0,3 m nad kořenovým krčkem má kromě většího oslabujícího účinku i výhodu snížení námahy při očkování. Další výhodou je, že stromky očkované výš nad zemí je možné vysadit hlouběji. To je dobré z toho důvodu, že se potom stromky tolik nevyvrací a mohou růst bez opory. Nevýhodou podnože bývá to, že má křehký, mělce rozložený kořenový systém. Proto stromky vyžadují stálou oporu v podobě kůlu nebo drátěnky. Mezi další nevýhody patří větší citlivost na mráz, protože kořeny mohou mrznout již při teplotě nižší než -10 ºC. Podnož je citlivá k boulovitosti kořenů (Agrobacterium tumefaciens). Další citlivost je k bílé hnilobě kořenů (Rosalina necatrix), k bakteriální spále a mšici krvavé. Odolnější 34

bývá k límcové hnilobě (Phytophtora cactorum). Stromy na podnoži M 9 mají snahu vytvářet kořenové výmladky z kořenového krčku. Proto při vyšším očkování a následném hlubším sázení se snižuje podrůstání. Podle VACHŮNA (1999) podnož významně přibližuje plodnost na ní naštěpených odrůd. Odrůdy na ní mají vysokou specifickou plodnost v kg.m-3. Dále je významnou vlastností schopnost udržení plodů i z hůře opylených květů, což může být ovlivněno úrovní auxinů. Dále pozitivně ovlivňuje hmotnost plodů a zvyšuje obsah cukrů a vitaminu C, ale naopak snižuje skladovatelnost plodů. Podnož vyžaduje vysokou úroveň agrotechniky, pokud možno zcela bezplevelný stav a v podmínkách nedostatku srážek i závlahu BLAŽEK (2001). Dále jsou pro úspěšné pěstování důležité bohaté, humózní půdy. Trvanlivost výsadeb na těchto podnožích je 12 – 15 let. V matečnici má nízkou výtěžnost oddělků (VACHŮN, ŘEZNÍČEK, 1989). J – TE – E (M 9 x Croncelské) VACHŮN (1999) uvádí, že podnož roste asi o 7 % bujněji než podnož M 9. Je proto vhodnější pro slaběji rostoucí odrůdy a velmi plodné odrůdy jako je například „Idared“. Kořeny této podnože jsou křehké, ale pevnější než u M 9. Výhodou je, že dlouho udrží mízu a ujmutí oček na ní je výborné (85 – 100 %). Na druhou stranu tvoří hodně výmladků z kořenového krčku.

4.6 Použité genotypy a odrůdy V případě etapy A byly použity následující genotypy: HL 123, HL 151, HL 178, HL 542, HL 555, HL 764, HL 795, HL 799, HL 801, HL 900, HL 999, HL 1040, HL 1358, HL 1381, HL 1974 a HL 2163/94. V etapě B bylo použito genotypů: HL 13, HL 183, HL 645, HL 704, HL 885, HL 888, HL 1400, HL 1507, HL 1532, HL 1711, HL 1805, HL 1728, HL 1834 a HL 1840. V etapě C bylo použito následujících genotypů a odrůd: HL 369, HL 485, HL 595, HL 660, HL 704, HL 759, HL 855, HL 869, HL 889, HL 920, HL 1727, HL 1905, HL 1909, HL 1931, HL 2119, HL 2163, HL Zvoša, HL 104, HL 123 a HL Primadela.

35

4.7 Metody použité k vyhodnocení výsledků 4.7.1 Vyhodnocení výskytu houbových onemocnění Pro hodnocení výskytu a stupně napadení listů a plodů strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis (Cke.) Wint.) u vybraných genotypů a odrůd jabloní bylo používáno devítibodové klasifikační stupnice: Tabulka 4. Hodnocení výskytu strupovitosti jabloně Bodová hodnota 1 – velmi silné napadení 2 – silné až velmi silné napadení 3 – silné napadení 4 – střední až silné napadení 5 – střední napadení 6 – slabé až střední napadení 7 – slabé napadení 8 – velmi slabé napadení 9 – bez napadení

Charakteristika napadení listů velmi náchylné – většina listů napadena velmi silně (počet skvrn nad 4 mm více jak 20) nebo převážná část plochy čepele listu napadena, listy opadávají silně náchylné – část listů napadena (do 50 %) velmi silně (nad 20 skvrn) nebo většina listů slabě (počet skvrn nad 20) náchylné – silné napadení listů, malá část listů (do 10 %) napadena velmi silně nebo část listů (10-50 %) silně (nad 10 skvrn) méně náchylné – silnější napadení listů (nad 10 skvrn) jen do 10 %, podíl listů méně napadených (pod 10 skvrn) do 40 % částečně odolné – v průměru slabší napadení listů (4-10 skvrn) do 10 %, slabé napadení v průměru pod 4 skvrny do 40 % listů středně odolné – pouhé slabé napadení listů (v průměru 1-3 skvrny) do 10 % nebo jen jednotlivé skvrny na listech pod 4 mm do 30 % odolné - jen u malé části listů do 10 %, jednotlivé menší skvrny pod 4 mm (sporulující) odolné – nepravidelné chlorotické nebo nekrotické leze bez sporulace zcela odolné

Stejným způsobem se postupovalo při hodnocení stupně napadení genotypů a odrůd padlím jabloňovým Podosphaera leucotricha (konidiové stadium Oidium farinosum). Použita byla rovněž devítibodová stupnice: Tabulka 5. Hodnocení výskytu padlí jabloňového Bodová hodnota 1 – velmi silná náchylnost 2 – silná náchylnost 3 – střední až silná náchylnost 4 – střední náchylnost 5 – střední až slabá náchylnost 6 – slabá náchylnost 7 – slabá náchylnost 8 – velmi slabá náchylnost 9 – rezistentní

Charakteristika napadení letorostů, listů, květních a listových růžic, četnost napadení velmi silné napadení – velmi silný povlak téměř na všech růstových partiích (75-100 %) silné napadení – silný povlak na většině letorostů a listů – souvislý pokryv (60-74 %) střední až silné napadení – povlak souvisle pokrývá vrcholky letorostů, listové a květní partie (45-54 %) střední napadení – velmi silný povlak na nižším počtu letorostů nebo souvislý povlak na malé ploše listů (30-44 %) středně slabé napadení – napadení se vyskytuje ve vrcholových partiích, listy jsou ojediněle napadeny (20-29 %) slabé napadení – nesouvislý povlak jen na ojedinělých letorostech a listech (10-19 %) velmi slabé napadení - ojedinělé poškození prorůstajících mladých letorostů (4-9 %) ojedinělé napadení – pouze se vzácně vyskytují sporulující skvrny (1-3 %) bez napadení – sporulující skvrny se nevyskytují (0 %)

36

4.7.2 Hodnocení růstových znaků Sledování vybraných znaků probíhalo u všech etap (A,B i C) a jednalo se především o měření průměrné délky (m) jednotlivých a celkové délky (m) všech vytvořených výhonů za předchozí vegetační období, hodnocených buďto na stromě a nebo po řezu, po kterém následovalo i vážený těchto výhonů (g). Dále bylo hodnoceno množství podrůstajících výmladků (ks) z kořenového krčku. Toto bylo sledováno průběžně po celou dobu vegetačního růstu.

4.7.3 Hodnocení sklizňových znaků Při sklizni jablek se počítala, u každého genotypu či odrůdy, průměrná hmotnost jednoho plodu (g), počet plodů (ks) a celkový výnos jablek (g) na genotyp nebo odrůdu.

4.7.4 Organoleptické hodnocení sklizených a uskladněných jablek Sklizeň jablek probíhala po oba roky trvání pokusu (2005 a 2006) koncem září až začátkem října, následně byla jablka uskladněna při teplotě 5 ºC a na přelomu listopadu a prosince došlo k hodnocení formou degustace. Pro celkové vyhodnocení bylo použito 9-ti bodové klasifikační stupnice VŠÚO Holovousy.

4.7.5 Statistické zpracování a vyhodnocení získaných výsledků Z výsledků, které byly získány v průběhu sledování daných souborů genotypů, byly pro statistické zpracování použity sklizňové údaje týkající se celkového výnosu jablek z jednoho

stromu,

jejich

počtu

a

průměrné

hmotnosti

jednotlivých

plodů.

K vyhodnocení byl použit statistický program STATISTICA 7.1 od firmy Stat Soft a použitou statistickou metodou byl Fischerův LSD test (metoda minimální průkazné diference) s 95 % pravděpodobností.

37

KLASIFIKAČNÍ STUPNICE VZHLED PLODU (hodnotíme ne základě celkového estetického dojmu, kterým na nás plody působí; v úvahu bereme zejména velikost, tvar, vybarvení i tvarovou vyrovnanost plodů) 1 – plody nevyhovující ani tvarem ani vybarvením, ani velikostí – odpudivý 2– 3 – nepěkný 4– 5 – průměrný, nezaujme 6– 7 – pěkný 8– 9 – optimální velikost (140 – 180 g), vynikající tvar a vybarvení, lákavý, krásný VŮNĚ PLODU 1 – velmi silná, nepříjemná dojmu) 2 – silná, nepříjemná 3 – slabá, nepříjemná 4 – zcela neznatelná 5 – slabá, nevýrazná, šťavnatá 6 – slabá, příjemná 7 – silnější, příjemná 8 – silná, příjemná 9 – velmi silná, příjemná

ŠŤAVNATOST DUŽNINY (hodnotíme podle subjektivního 1 – suchá 2– 3 – málo šťavnatá, sušší 4– 5 – středně 6– 7 – silněji šťavnatá 8– 9 – velmi silně šťavnatá

CHARAKTER SLUPKY (hodnotíme podle dojmu tloušťky a pevnosti) 1 – velmi silná a pevná, při jídle silně vadí 2– 3 – silná, při jídle vadí 4– 5 – střední, znatelná, ale nevadí 6– 7 – tenká, téměř neznatelná 8– 9 – velmi tenká a křehká, při jídle neznatelná

CHUŤ PODLE KYSELOSTI A SLADKOSTI DUŽNINY 1 – kyselá 2 – slabě kyselá 3 – navinulá až kyselá 4 – slaběji navinulá 5 – sladce navinulá 6 – navinule sladká 7 – nasládlá 8 – sladká 9 – velmi sladká

KONZISTENCE DUŽNINY (hodnotíme na základě dojmu pevnosti, CHUŤ PODLE CELKOVÉHO DOJMU soudržnosti a zrnitosti) 1 – velmi špatná 1 – zcela nevyhovující, tuhá, hrubozrnná, řídká 2 – špatná, podřadná, fádní 2 – velmi nevhodná 3 – podřadná 3 – méně vhodná, drsná nebo částečně moučnatá 4 – horší 4 – podprůměrná 5 – střední 5 – průměrná, střední 6 – mezistupeň 6 – nadprůměrná 7 – dobrá, aromatická nebo renetovitá 7 – velmi dobrá, kvalitní 8 – mezistupeň 8 – vynikající 9 – vynikající, lahodná 9 – ideální, jemná, křehká, velmi šťavnatá

38

5. VLASTNÍ VYHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 5.1 Hodnocení výskytu houbových onemocnění 5.1.1 Vyhodnocení výskytu strupovitostí jabloně Venturia inaequalis (Cke.) Wint. Strupovitost jabloně byla hodnocena na sledovaných souborech novošlechtění (etapy A, B a C) v podmínkách přirozené infekce. Hodnocen byl genotyp jako celek, to znamená, že byla brána v úvahu jak napadená listová plocha, tak také četnost napadení plodů. V případě etapy A byl výskyt strupovitosti sledován ve dvou letech a to v roce 2005 a 2006, přičemž počasí právě v roce 2006 bylo, díky téměř dvojnásobným srážkovým úhrnům v měsíci srpnu oproti stejnému měsíci roku předchozího, velice příznivé pro rozvoj strupovitosti. Hodnocená novošlechtění byla z velké části vůči strupovitosti odolná, ta se potom na listech a plodech téměř nevyskytovala. Na základě bodového hodnocení – devítibodové stupnice se v roce 2006 průměrné hodnoty u nejméně napadených genotypů pohybovaly od 8,33 do 8,67. V porovnání s kontrolní variantou, která dosáhla bodového hodnocení 3,56, je hodnota odolnosti u těchto genotypů výrazně vyšší. Mezi nejlépe hodnocené genotypy můžeme zařadit HL 799, HL 1381, HL 999. Vysoký stupeň napadení v roce 2006 byl zaznamenán u genotypu HL 1974, kde průměrné hodnocení napadení genotypu dosáhlo hodnoty 4,89. Mírně vyšší hodnocení bylo zaznamenáno u genotypu HL 900 a podobná situace platí i pro genotyp HL 514. Při porovnávání obou roků byly u některých genotypů zjištěny výrazné rozdíly ročního hodnocení. To platí pro genotyp HL 514, kde v roce 2005 představuje hodnota 8,00 bodů a v roce 2006 5,89 bodů. Obdobná situace se objevuje u genotypu HL 123, HL 555. Zajímavé je i dosažení vysoké odolnosti v roce 2005 u genotypu HL 151 a HL 1381, kdy oba získaly nejvyšší hodnotu 9-ti bodové stupnice. Jednobodové snížení se projevilo u genotypu HL 555, HL 999, HL 1040. Po oba sledované roky byl téměř shodně bodově hodnocen genotyp HL 900, který dosáhl v roce 2005 5,33 bodů a v roce následujícím 5,00 bodů. U etapy B byl výskyt strupovitosti sledován v roce 2006. Zde lze mezi odolné genotypy zařadit HL 1507, kde hodnota představuje 8,50 bodů a HL 645, kde hodnota činí 8,08 bodů. Nepatrně nižší hodnoty byly zjištěny u genotypu HL 183, HL 1532. Nejnižší hodnotou je charakterizován genotyp HL 704, kde byl zjištěn stupeň napadení 5,67 a HL 1728, kde hodnota napadení činila 5,75 bodů. Kontrolní varianta dosáhla bodového hodnocení 5,81. Na základě celkového posouzení se mírný stupeň napadení

39

vyskytoval téměř u všech genotypů. Tato situace byla z větší části vyvolána průběhem počasí v jarním období a v následujícím období vegetace. Pozorování v případě etapy C probíhalo rovněž od roku 2006. V tomto souboru genotypů jsou nejodolnější HL 920 a HL 1905. Oba získaly nejvyšší stupeň bodového hodnocení odolnosti. Mírný stupeň napadení byl zjištěn u genotypů HL 1909, HL 1727, HL 660, HL 2178, HL 595 a HL 869. Odrůda ‚Primadela‘ vykázala rovněž vyšší stupeň odolnosti a dosáhla hodnoty 8,25 bodů. Vyšší stupeň napadení charakterizuje odrůdu ‚Zvoša‘, kde byla dosažena hodnota 7,33 bodů. Kontrolní varianta v porovnání s celým souborem genotypů i dvou odrůd dosáhla nejnižšího bodového označení 5,81 bodů. Dále jsou všechny výsledky shrnuty do závěrečných tabulek 4.1 až 4.3, kde je uveden i výsledek hodnocení kontrolní, vůči strupovitosti velice náchylné odrůdy ‚Golden Delicious‘.

5.1.2 Vyhodnocení výskytu padlí jabloňového Podosphaera leucotricha (Ell. et Ev.) Padlí jabloňové bylo pozorováno a hodnoceno stejným způsobem jako strupovitost jabloně. Pro hodnocení bylo rovněž použito 9-ti bodové stupnice. V případě etapy A nebyl rozdíl mezi jednotlivými ročníky tak značný, jako v případě strupovitosti, přesto se padlí vyskytovalo a to především u genotypu HL 1040, který je na napadení tímto onemocněním obzvláště náchylný. Pokud se jedná o ostatní genotypy, tak se padlí vyskytovalo ještě u HL 764, HL 799 a u HL 178 bylo napadení citelnější v roce 2005. Mezi genotypy, u nichž nebylo padlí ani v jednom ze sledovaných roků zaznamenáno, a jež by se daly hodnotit jako rezistentní, patří HL 542 a HL 2163/94. U dalších genotypů HL 1381, HL 900 a HL 999 byl sice výskyt padlí zaznamenán, ale ne v takové míře, takže by se daly rovněž hodnotit jako odolné. V etapě B se napadení projevilo více v roce 2006 a to především u genotypů HL 885 a HL 888, u ostatních se jednalo pouze o mírnou citlivost, převažovala však rezistence, jako například u HL 13 nebo HL 1805. Novošlechtění označená jako etapa C vykazovala všeobecně odolnost po oba dva roky, snad s výjimkou HL 104, jež byla mírně napadena v roce 2006. Výsledky včetně vyhodnocení kontroly ‚Golden Delicious‘ jsou uvedeny v příloze v tabulkách 5.1 až 5.3.

40

5.2 Hodnocení růstových znaků 5.2.1 Vyhodnocení hmotnosti a počtu výhonů po jarním řezu Hmotnost výhonů (g) se stanovovala po provedených jarních řezových pracích vážením odřezaných výhonů. V etapě A bylo vážení provedeno v jarním období roku 2005. Úplně nejvyšší hmotnosti bylo dosaženo u novošlechtění HL 123 (66,33 g), za ním následovaly genotypy HL 799 (42,17 g) a HL 1358 (30,67 g). U ostatních genotypů se průměrná hmotnost odřezaných výhonů pohybovala okolo 20 g, nejnižších hodnot z celého souboru bylo dosaženo v případě novošlechtění HL 178 (7,50 g), dále u HL 900 (8,50 g). Vyšší hodnoty odřezaných partií vyjadřují náročnost na odstranění nevhodně rostoucích výhonů či ostatních partií z koruny stromu. Výsledky z této etapy jsou potom uvedeny v souhrnné tabulce 2.1 v příloze. V etapě B bylo vážení odřezaných výhonů provedeno na jaře roku 2006 a zároveň byly tyto výhon spočítány. U novošlechtění HL 13, HL 704 a HL 1507 se počet odřezaných výhonů pohyboval v rozmezí 7 až 9 kusů s hmotnostmi kolem 60 až 66 g. Naopak u novošlechtění HL 1728 a HL 1805 byly hmotnosti 17 g a 18,67 g a počty výhonů 5 a 4 kusy. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.3. Shodným způsobem probíhalo měření i v roce 2007, kdy bylo po řezových pracích dosaženo následujících výsledků. Genotyp HL 1507 dosáhl nejvyšší hmotnosti výhonů a to 135 g při průměrném počtu 7,33 kusů. Dále genotyp HL 645 s průměrnou hmotností výhonů 91,67 g a počtem 6 kusů. Nejnižší hodnoty byly zjištěny v případě novošlechtění HL 1805 (10 g a 1,33 ks) a HL 1834 (16,67 g a 2 ks). Tabulka 2.4 v příloze. Na jaře roku 2007 byly vyhodnoceny rovněž genotypy etapy C, kde novošlechtění HL 2178 dosáhlo nejvyšší hmotnosti (156,67 g) při počtu 10,33 ks odřezaných výhonů. Následovala novošlechtění HL 1909 (150 g a 6 ks) a HL 920 (140 g a 7 ks). Oproti nim HL 369 a HL Zvoša měly hmotnosti 20 g a okolo 3 ks odřezaných výhonů. Tabulka 2.6.

5.2.2 Hodnocení celkové délky výhonů Suma délek výhonů vytvořených za předešlé vegetační období se u jednotlivých genotypů hodnotila buď přímo na stromě, nebo po jarním řezu spolu s vážením výhonů. Měření délek bylo provedeno pouze u etap B a to od roku 2005 a u etapy C od roku 2006.

41

V etapě B bylo na jaře roku 2005 prováděno měření výhonů přímo na stromě. Největších celkových přírůstků bylo dosaženo u genotypu HL 13 (4,27 m) a dále u HL 1507 (3,64 m). Nejméně u HL 1805 (2,14 m) a HL 1834 (2,33 m). V roce 2006 dosáhla celková délka přírůstků u genotypů HL 704 (7,22 m) a HL 13 (5,49 m). Opět nejmenších délek bylo zjištěno v případě novošlechtění HL 1805 (1,43 m), HL 1834 (2,67 m) a HL 1711 (2,37 m). Na jaře roku 2007 byly celkové délky výhonů zjišťovány až pro provedení řezových prací. Celkově bylo největších přírůstků dosaženo u novošlechtění HL 1507 (3,65 m), potom u HL 704 (3,57 m). Nejméně rostoucí byly opět HL 1805 (0,21 m) a HL 1834 (0,44 m). Tabulky 2.2, 2.3, 2.4. Etapa C byla hodnocena v letech 2006, kde se jako nejbujněji rostoucí projevilo novošlechtění HL 920 (2,84 m), HL 1909 (2,77 m), naopak nejméně rostoucí HL 369 (0,38 m) a HL Zvoša (0,55 m) a roce 2007, ve kterém se jako nejvíce rostoucí projevilo HL 2178 (5,03 m), HL 104 (4,53 m) a slabě rostoucí HL 369 (0,65 m) a HL Zvoša (0,78 m). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 2.5 a 2.6 v příloze.

5.2.3 Hodnocení průměrné délky výhonů Hodnocení se týká opět pouze etap B a C, které byly hodnoceny: etapa B v letech 2005, 2006 a 2007, etapa C potom v roce 2006 a 2007. Při hodnocení etapy B v roce 2005 lze říci, že průměrné délky byly většinou u všech genotypů vyrovnané a daly by se vyjádřit nepřímou úměrou vzhledem k počtu výhonů. To znamená, že se vyšší průměrná délka projevila nižším počtem výhonů a naopak pokud bylo výhonů na stromě více, byla jejich průměrná délka nižší (viz. tabulka 2.2 v příloze). Genotypy s největšími průměrnými délkami přírůstků jsou HL 1507 s délkou 0,44 m a průměrným počtem 8,33 ks výhonů na stromek, dále HL 704 s průměrnou délkou 0,40 m a počtem 8,67 kusů a HL 1532 s 10 ks o průměrné délce 0,34 m. Dále bych uvedl genotypy, jež nedosáhly tak vysoké průměrné délky, avšak počet vytvořených výhonů byl vyšší než u již zmíněných novošlechtění. Jednalo se o HL 183 s počtem 12,67 ks o průměrné délce 0,24 m a dále HL 645, HL 888, HL 1711, HL 1805 a HL 1840, kde se počty výhonů pohybovaly okolo 12 ks o průměrné délce 0,27 m. V roce 2006 byly průměrné délky vyrovnané, nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u genotypu HL 704 (0,33 m a počtu 21,67 ks), nejnižší pak u HL 1805 (0,11 m), kde byl i nízký počet vytvořených výhonů a to pouze 13 ks. Tabulka 2.3. Hodnocení průměrné délky výhonů v roce 2007 bylo provedeno po jarním řezu a opět největší délky byly zjištěny u genotypu HL 1507 a oproti předchozímu roku také u 42

HL 888 (0,41 m při počtu 5,33 ks), nejkratší přírůstky byly u HL 1805 (0,16 m), kde byl i velmi nízký průměrný počet výhonů na strom (1,33 ks). Viz. tabulka 2.4. Dále byl hodnocen soubor genotypů označený jako etapa C nejprve na jaře roku 2006 (měřeno na stromě) a jednalo se o první rok uplynulý od výsadby tohoto souboru. Hodnocení dosáhlo následujících hodnot: mezi genotypy s nejdelšími přírůstky patří HL 1909 (0,42 m) s průměrným počtem 6,67 ks, HL 704 (0,36 m a 7,33 ks) a HL 104 o počtu výhonů 9 ks a jejich průměrné délce 0,36 m. Nejslaběji rostoucí byla novošlechtění HL 369, jež vytvořilo v průměru 7 ks výhonů na stromek o průměrné délce 0,06 m a další novošlechtění HL 759, HL 485 a HL 123, u kterých průměrná délka výhonů dosahovala 0,10 m. Tabulka 2.5. V jarním období roku 2007 byla měření provedena po řezu stromků a je možno uvést, že růst oproti roku předchozímu získal na intenzitě. Jako nejbujněji rostoucí se projevila, stejně jako v roce předchozím, HL 1909, dále HL 869, HL 2119 a nejslabší byly délky vytvořených výhonů u HL 485 a HL 369. Viz. přílohy tabulka 2.6.

5.2.4 Hodnocení počtu výhonů Výhony vytvořené v průběhu vegetačního období byly hodnoceny, stejně jako předchozí sledované ukazatele, vždy v jarním období roku následujícího a to buď přímo na stromě a nebo po jarních řezových pracích, kdy se tedy počítaly výhony, jež byly odřezány. Opět se tímto způsobem hodnotily soubory novošlechtění v etapách B a C. V roce 2005 bylo přistoupeno k hodnocení u etapy B přímo na stromě a z výsledků vyplývá, že největší počet výhonů byl vytvořen v případě novošlechtění HL 183, kde se jednalo o 12,67 ks. V případě genotypu HL 13 byla dosažena nejvyšší celková délka výhonů a spolu s genotypem HL 888 má shodně 12,33 kusů vytvořených výhonů. I zde je třeba znovu podotknout, že počet výhonů nemusí být v přímé úměře s průměrnou délkou a tím pádem i celkovou délkou všech přírůstků vytvořených za dané vegetační období. V roce 2006 byly výhony počítány po řezu stromků a nejvyššího počtu bylo dosaženo u HL 1840 (31 ks), potom u HL 1728 (24,33 ks) a naopak nejméně u HL 1805 (13 ks) a HL 1711 (16,67 ks). Etapa B byla v roce 2007 hodnocena opět po jarním řezu a nejvíce výhonů (11,33 ks) dosáhlo HL 704, následovalo například HL 885, HL 1400. Nejmenšího počtu bylo dosaženo u HL 1805 (1,33 ks) HL 1834 (2,00 ks). Výsledky jsou shrnuty do tabulek 2.2 až 2.4. 43

Další soubor, označený jako etapa C, byl poprvé hodnocen v roce 2006 a v dosažených výsledcích není patrný velký rozdíl, počty výhonů se pohybovaly v rozmezí 7 – 8 kusů. Nejvíce výhonů bylo zaznamenáno u HL 1905 (9,33 ks) a nejméně u HL 1931 (4,67 ks). Hodnocení roku 2007 už proběhlo opět po jarním řezu stromků a výsledky jsou následující: u genotypu HL 2178 bylo dosaženo 10,33 ks a u HL 885 (9,33 ks). Genotypy HL 369 a HL 2163 dosáhly shodně 2,67 ks a rovněž i HL 759 a ‚Zvoša‘ vytvořily po 3 ks výhonů. Tabulky 2.5 a 2.6.

5.2.5 Vyhodnocení počtu výmladků vyrůstajících z kořenového krčku Jelikož novošlechtění byla naroubována na podnože M 9 (etapa A a B) a J–TE–E (etapa C), jež jsou obě charakteristické tvorbou podrůstajících výmladků, bylo přistoupeno k hodnocení jejich tvorby v rámci vysazených genotypů všech etap. Hodnocení v případě etapy A probíhalo v letech 2005 a 2006 a výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.2. Celkově se dá říci, že výskyt těchto výmladků nebyl nijak vysoký, uvedl bych alespoň genotypy, u kterých byl během vegetace zaznamenán nejčetnější výskyt. Jedná se například o HL 900, HL 1040, HL 1381, HL 555 a HL 801. V případě etapy B byl výskyt kořenových výmladků mnohem slabší než u předešlé etapy, četnější byl u genotypu HL 704 a HL 1834. U třetího hodnoceného souboru genotypů, označeného písmenem C, se v roce 2006 téměř žádné výmladky nevyskytovaly, zaznamenány byly ve velice nízkém počtu u HL 369, HL 595, HL 660 a HL 889. Výsledky jsou shrnuty do tabulek 3.1 až 3.3.

5.3 Hodnocení sklizňových znaků Při hodnocení sklizňových znaků je třeba vycházet z toho, že jednotlivé etapy nebyly zakládány naráz, ale že genotypy byly vysazovány postupně, což bude patrné z celkových výnosů na stromek. Nejprve bych tedy uvedl výnosy celkové a potom počty jablek sklizených z každého genotypu a na závěr jejich průměrné hmotnosti. 5.3.1 Hodnocení celkového výnosu jablek V letech 2005 a 2006 byla v etapě A jablka sklízena koncem měsíce září a následně uskladněna. Výnosy v těchto dvou ročnících byly téměř u všech genotypů vyrovnané, avšak u některých byl zaznamenán výpadek v plodnosti (viz. tabulky 6.1 a 6.2). V roce 2005 byl nejvyšší výnos v případě novošlechtění HL 514 (3240,63 g) při

44

průměrném počtu 30,67 ks jablek na strom a o jejich průměrné hmotnosti 120,27 g. Dalšími genotypy s nejvyššími výnosy byly HL 999 (2889 g), HL 151 (2669,23 g), HL 1974 (2592,77 g). Výnosově nejslabší byly genotypy HL 900 (147,5 g), dále HL 123 (340 g), HL 795 (492,20 g) a HL 555 (714,07 g). V roce 2006 se celkové výnosy zvýšily, největšího objemu sklizně bylo dosaženo u genotypů HL 151 (7180 g) při počtu 86,33 ks jablek o průměrné hmotnosti 83,95 g, dále HL 999 (5780 g), nárůst výnosu oproti roku předchozímu nastal u HL 555 (5390 g), avšak průměrná hmotnost plodu klesla na 79,02 g, tedy téměř na polovinu hmotnosti z roku 2005. Naopak nejmenší výnosy byly zaznamenány u HL 799 (1676,67 g) a shodně s rokem 2005 i u HL 900 (591,67 g). Výpadek v plodnosti však nastal v případě HL 1974, kdy v roce 2006 nebyla zaznamenána plodnost. Při hodnocení etapy B a sklizňového roku 2005, zjistíme, že nejvyšších výnosů dosáhly HL 183 (3270,40 g), HL 645 (3145,40 g), HL 13 (2904,80 g). U HL 183 však byla velmi nízká průměrná hmotnost plodu 74,80 g v porovnání s HL 645 a HL 13. Výnosově nejslabší byly HL 1834 a HL 1840, ovšem hmotnost plodů byla v těchto případech nadprůměrná. U HL 1400 došlo v tomto roce k výpadku v plodnosti a sklizeň byla nulová. Následující rok 2006 přinesl podobné výsledky, nejlépe na tom byly genotypy HL 13 (4833,33 g) při vysoké průměrné hmotnosti (184,94 g), dále HL 1728 (3778,33 g), HL 645 (3528,33 g). V porovnání s loňským výpadkem, genotyp HL 1400 dosáhl sklizně (3013,33 g), ovšem s vysokým počtem plodů (28 ks) o nízké průměrné hmotnosti (53,22 g). Nižších výnosů dosáhly HL 1507, HL 885 a HL 704. Tabulky 6.3 a 6.4. Při hodnocení etapy C, jež byla vysázena v roce 2005 a jejíž rychlý nástup do plodnosti umožnil sklizeň jablek již v roce 2006, vycházíme pouze z údajů za jeden rok. V tomto roce se však násada plodů nedostavila u všech genotypů, například HL 704, HL 1931, HL 2178, HL Primadela, HL 123 a HL 1909 neplodily vůbec. Naopak poměrně pěkných výnosů dosáhly HL 660 (2298,33 g) při průměrné hmotnosti 128,94 g a počtu 14 ks plodů, dále HL Zvoša (2208,33 g) a HL 485 (1888,33 g). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.5.

5.3.2 Hodnocení počtu sklizených jablek Jak již bylo zmíněno, počty sklizených jablek nemusí být v přímé úměře k jejich průměrné hmotnosti, to znamená, že často při vysoké násadě plodů klesá jejich velikost a tím pádem i hmotnost. 45

Vezmeme-li etapu A, bylo v roce 2005 u genotypů HL 514 a HL 1974 sklizeno po 30,67 ks jablek, HL 999 (20 ks), naopak nejméně u HL 900 (1 ks), HL 123 (3 ks), HL 795 rovněž 3 ks. Roku 2006 došlo k již zmíněnému výpadku v plodnosti u HL 1974 (0 ks), 6,67 ks jablek bylo sklizeno u HL 900. Na druhou stranu HL 151 dosáhlo 86,33 ks, HL 555 (70 ks), HL 514 (60,67 ks). Zde však byly plody drobnější. Viz. tabulky 6.1 a 6.2. V etapě B byly výsledky v jednotlivých ročnících poněkud odlišné. V roce 2005 bylo nejvíce plodů u HL 183 (43,67 ks), dále následovala dvojice genotypů, kde se průměrné počty pohybovaly okolo 25 ks – HL 888 (26,67 ks) a HL 645 (24,67 ks). Nízkými hodnotami počtu plodů se vyznačovaly genotypy HL 1400 (0 ks), HL 1840 (3 ks) a HL 1834 (2,67 ks). O rok později se situace poněkud změnila. U genotypu HL 1400 bylo zjištěno 28 kusů jablek, u HL 1805 30 kusů, HL 1728 měla v průměru 27,67 ks jablek. V tomto roce nebyl zaznamenán žádný výpadek v plodnosti, nižší počty plodů se vyskytly u HL 885 (3 ks), HL 1507 (2 ks). V prvém případě u HL 885 byl malý počet plodů vyrovnán jejich hmotností 145 g, v druhém případě u HL 1507 však hmotnost plodů dosahovala pouze 61,25 g. U etapy C byly počty sklizených jablek značně nevyrovnané, což bylo zmíněno již při hodnocení celkového výnosu. Některé genotypy toho roku vůbec nevytvořily plody (HL 704, HL 1931, HL 2178, HL Pimadela), jiné měly plodů méně, ale většinou o vyšší hmotnosti: HL 123 (1 ks), HL 1909 (2 ks), HL 920 (2 ks), HL 595 (3 ks).

5.3.3 Hodnocení průměrné hmotnosti plodů Celkově by se dalo říci, že u řady genotypů průměrná hmotnost jablek v roce 2005 byla vyšší než v roce 2006, což bylo pravděpodobně způsobeno obdobím vysokých teplot a nedostatku vláhy v průběhu července roku 2006, potřebné k vytvoření plodů optimální velikosti. V roce 2005 se u etapy A vytvořily největší plody u genotypu HL 2163/94 o průměrné hmotnosti 200,91 g v počtu 5,67 kusů na stromek. Dále je možné jmenovat HL 795 (164,07 g), HL 999 (150,33 g), HL 542 (159,10 g). Nejmenší plody měly HL 1381 (82,11 g) a HL 1974 (84,59 g). V roce 2006 měl největší plody HL 2163/94 (187,91 g) při počtu 19 ks, dále HL 178 (116,48 g), HL 999, HL 123, HL 542 až postupně hmotnosti klesaly na úroveň okolo 80 g (HL 1381, HL 555, HL 514, HL 151) a 45,69 g měl HL 900. Bez úrody zůstal 46

genotyp HL 1974. Etapa B měla největší plody v případě genotypů HL 1840 (201,6 g) při počtu 3 ks, HL 13 (197,72 g) a 15 kusech, HL 1834 (191,14 g) a průměrném počtu 2,67 ks na stromek. Nejmenší plody nesl genotyp HL 888 (64,52 g) o počtu 26,67 ks, dále HL 183 (74,80 g) o průměrném počtu 43,67 ks. Genotyp HL 1400 nepřinesl plody žádné. Roku 2006 se s největšími plody umístila HL 13 (184,94 g) a počtu 24 kusů, HL 1840 (153,67 g), HL 885 (145 g). Malé plody byly vytvořeny u HL 1507 (61,25 g) v počtu 2 ks a HL 1400 s počtem 28 plodů o průměrné hmotnosti 53,22 g. Etapa C měla ve svém prvém roce plodnosti velice nevyrovnané velikosti plodů. HL 2163 jich měla v průměru 5,33 ks o hmotnosti 206,19 g, HL 123 (200 g) a 1 plod, HL 889 (193,33 g) a počtu 7,33 kusů. Velké plody měly i některé další, jako například HL 369, HL 595, HL 660, HL 759, HL 869, HL 920, HL 1727, HL Zvoša. Malé plody byly u HL 485, HL 855 a zcela bez plodů byly již dříve zmiňované HL 704, HL 1931, HL 2178, HL Primadela.

5.4 Organoleptické zhodnocení plodů Pro organoleptické zhodnocení sklizených a uskladněných jablek bylo použito klasifikační stupnice, skládající se ze sedmi hodnocených znaků. Jedná se o vzhled plodu, vůni plodu, charakter slupky, konzistenci dužniny, šťavnatost dužniny, chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny a chuť podle celkového dojmu. Za každý znak byly jednotlivé plody ohodnoceny číslem od 1 do 9, kdy 1 byla hodnocena jako nejhorší a 9 jako nejlepší v určitém znaku. Hodnocení probíhala v obou letech 2005 a 2006 a podílela se na něm skupina hodnotitelů - degustátorů z řad spolužáků. Hodnocení bylo převážně subjektivní dle názoru jednotlivých hodnotitelů. Každý genotyp dostal na závěr určitý počet bodů, na jejichž základě bylo vytvořeno pořadí. Hodnocena byla i kontrolní odrůda ‚Golden Delicious‘ (v obou letech) a v roce 2006 byla zhodnocena ještě navíc odrůda ‚Jonathan‘. Obě tyto odrůdy sloužily jako standardy. Vezmeme-li nejprve degustaci z roku 2005, byl zde celkový počet hodnocených vzorků 29, včetně odrůdy ‚Golden Delicious‘. Na prvních pěti pozicích se umístily následující genotypy, případně odrůdy: HL 2163/94, HL 704, HL 542, HL 1728 a HL 1834. Mezi posledními pěti byly následující genotypy: HL 1711, HL 801, HL 183, HL 888 a HL 885. Odrůda ‚Golden Delicious‘ se umístila na 8. pozici.

47

Hodnocení roku 2006 probíhalo stejným způsobem jako roku předešlého, jen s tím rozdílem, že vzhledem k nástupu do plodnosti u souboru označeného jako etapa C, se počet vzorků zvýšil na 35 a hodnoceny byly i kontrolní odrůda Golden Delicious a odrůda Jonathan, takže celkový počet činil 37 vzorků. Opět bylo vybráno pět s nejvyšším počtem bodů - HL 1840, HL 1728, HL 764, HL 1834 a HL 795 a pět s nejnižším počtem - HL 151, HL 869, HL 801, HL 1358 a HL 104. Odrůda Golden Delicious se umístila na 15. a Jonathan na 16. pozici. Posoudíme-li oba dva roky současně, zjistíme, že se jablka z genotypů HL 1728 a HL 1834 po dvakrát umístila mezi pěti nejlépe bodovanými a tím pádem by mohla být hodnocena jako vzhledově a chuťově přitažlivá pro spotřebitele, naopak jablka genotypu HL 801 byla v obou degustacích hodnocena nízkým počtem bodů a z toho lze soudit, že by u spotřebitele příliš neuspěla. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 1.1 a 1.2 a graficky znázorněny v přílohách.

5.5 Celkové zhodnocení použitých genotypů a odrůd HL 123 Rodičovské komponenty : ‚Priscilla‘ x HL 135 (‚Lord Lambourne‘ x ‚Spartan‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až bujný

2.

tvar – pravidelný, středně hustý

3.

větvení – početné, pravidelně rozmístěné na kosterních větvích

4.

charakter plodných výhonů – krátké, rozmístěné na kosterních výhonech

5.

letorosty – středně dlouhé, početné, rozvětvují kosterní větve

6.

listy – protáhlé, hladké, kožovité, tuhé

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plod je velký, plochý, výrazně pětihranný, nejširší uprostřed, temeno plodu je rovné

2.

slupka – je polodrsná, pololesklá až matná, středně silná až tenčí, základní barvy žlutozelené, krycí oranžové až cihlově červené

3.

sklizeň – sklizeň provádíme v první polovině září

4.

konzumní zralost – jablka konzumně dozrávají v říjnu, vydrží do prosince až ledna

48

HL 151 Rodičovské komponenty : HL 145 (‚Golden Delicious‘ x ‚Purdue‘ R7T41) x ‚Zuzana‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – pyramidální, souměrný

3.

větvení – časté, typické obrůstání uvnitř koruny

4.

charakter plodných výhonů – plodné výhony krátké, hustě rozmístěné na kosterních partiích, mimořádně vyvinuté květní pupeny

5.

letorosty – krátké, silné, krátká internodia

6.

listy – protáhlé, mírně člunkovité, větší

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plod je velký, tvarově variabilní, tupě kuželovitého i kulovitě kuželovitého tvaru, po celé délce tupě zhranatělý, ke kalichu sbíhavý, nejširší v dolní třetině; temeno mírně zkosené

2.

slupka – suchá, polodrsná, silnější, neotláčí se; základní barva je jasně žlutá, krycí barva je oranžově nebo cihlově červená až oranžově hnědá; na povrchu může být slabá rzivost a podélný šev

3.

sklizeň – dozrávání je nerovnoměrné a proto je lepší sklizeň provádět nadvakrát a to od konce září do poloviny října

4.

konzumní zralost – do konzumní zralosti se dostává v prosinci až lednu, potom vydrží až do dubna, avšak poněkud vadne

HL 178 Rodičovské komponenty : HL 18 (‚Goldspur‘ x ‚Granny Smith‘) x HL 261 (‚Golden Delicious‘ x ‚Purdue‘ R7T41) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – nesouměrný, kompaktní, nízký

3.

větvení – krátké, bohatě rozvětvuje, častý výskyt zduřelých a kroužkových plodonošů

49

4.

charakter plodných výhonů – krátký, častý výskyt na kosterních výhonech

5.

letorosty – krátké, silné, vyrůstají na všech kosterních výhonech

6.

listy – střední až větší, protáhlé, člunkovitě stočené, zvlněné

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plod může být střední až velký, což je odvislé od celkové násady plodů a stanoviště; tvarem kulovitý až vysoce kulovitý, téměř pravidelný, bez zhranatění, jen u velkých plodů v obkališí mírně zhranatělý

2.

slupka – suchá, matná, přidrsnělá, středně silná až silnější; nevadne, neotláčí se; barva je zpočátku žlutozelená, ve zralosti žlutá; zvláště u plodů z vyšších poloh se po celém povrchu vyskytuje nepravidelně roztroušená rzivost

3.

sklizeň – provádí se v druhé polovině října a to co možná nejpozději, protože plody dobře drží, nepadají

4.

konzumní zralost – konzumně dozrává v lednu, při vyšší vzdušné vlhkosti lze skladovat až do dubna (jinak plody mají sklon a vadnutí)

HL 514 Rodičovské komponenty : HL III 23/103 (‚Jonathan‘ x ‚Ontario‘) x ‚Rubín‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabší

2.

tvar – souměrný, široce pyramidální, nižší, tvoří horizontálně rozmístěné a převislé výhony

3.

větvení – střední

4.

charakter plodných výhonů – tvoří krátké plodné výhony rozmístěné na koncích kosterních větví

5.

letorosty – kratší, středně silné

6.

listy – střední, člunkovitě prohnuté, zvlněné

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – středně velký plod, zploštělý, pravidelně kroužený, bez hranatosti

2.

slupka – hladká, pololesklá až mastná; základní barva je žlutozelená, 50

krycí barva je tmavě červená až dohněda 3.

sklizeň – sklízí se v první polovině října

4.

konzumní zralost – dosahuje jí v lednu, při dobrém skladování vydrží až do dubna

HL 542 Rodičovské komponenty : HL III 22/3 (‚Golden Delicious‘ x ‚Jonathan‘) x ‚Nabella‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – široce pyramidální, vzpřímený

3.

větvení – střední, častý výskyt i na starších kosterních větvích

4.

charakter plodných výhonů – středně dlouhé, vyskytují se téměř na všech partiích

5.

letorosty – kratší až střední, rozmístěné na koncích kosterních větví

6.

listy – střední, člunkovitě stočené, hladké

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – velký až velmi velký plod kulovitého až kuželovitě kulovitého tvaru, ke kalichu sbíhavý, v oblosti téměř neporušený, pravidelný, nejširší v dolní třetině; temeno je mírně zkosené

2.

slupka – suchá až přidrsnělá, matná, středně silná až tenká; citlivá na otlačení; základní barva je žlutozelená, krycí tmavě červená (odstínu až dohněda); na slupce se většinou vyskytuje vyšší podíl rzivosti

3.

sklizeň – provádí se od konce září;

4.

konzumní zralost – do konzumní zralosti se dostává brzy po sklizni (v říjnu), poté vydrží až do ledna; avšak vadne a podléhá skládkovým chorobám

HL 555 Rodičovské komponenty : HL III 22/3 (‚Golden Delicious‘ x ‚Jonathan‘) x ‚Nabella‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – silnější

2.

tvar – nepravidelný 51

3.

větvení – bohaté, rozmístění v celém objemu koruny

4.

charakter plodných výhonů – krátké i delší, hustě rozmístěné na kosterních výhonech

5.

letorosty – dlouhé, středně silné

6.

listy – střední až menší, protáhlé, hladké

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – jedná se o malý až středně velký plod – záleží na stanovišti, zkráceně kuželovitě kulovitý až ploše kulovitý, ke kalichu mírně sbíhavý, v obrysu lehce pětihranný; obě poloviny jsou nestejné; temeno je mírně zkosené

2.

slupka – polodrsná, suchá slupka, matná, víceméně roztroušeně rzivá, zejména v oblasti kalicha; je středně silná až silnější; málo citlivá na otlaky; vadne; je žlutozelené až světle zelené základní barvy, při dozrání má barvu zastřeně oranžovo-červenou až dohněda

3.

sklizeň – provádíme v první polovině října

4.

konzumní zralost – dosahuje v prosinci, vydrží do února až března;

HL 764 Rodičovské komponenty : ‚Idared‘ x ‚Dukát‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – souměrný, kompaktní

3.

větvení – bohaté, zejména na koncích kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – delší, umístěné na konci kosterních partií

5.

letorosty – slabé, středně dlouhé, početné

6.

listy – střední až menší, protáhlé, hladké

HL 795 Rodičovské komponenty : HL 75-26-8 (‚Britemac‘ x ‚Prima‘) x HL 128A (‚McIntosh‘ mutant) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – středně silný 52

2.

tvar – nesouměrný

3.

větvení – bohaté, vytváří početné obrůstání kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – tvoří kratší i delší plodné útvary, typické je obrůstání na všech partiích

5.

letorosty – dlouhé, slabé, časté je větvení

6.

listy – středně velké, mírně protáhlé, člunkovité

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu - velký, kulovitě zploštělý až plochý plod, nejširší uprostřed; tvarově nevyrovnaný, pravidelně kroužený i tupě zhranatělý; temeno rovné, výjimečně někdy zkosené

2.

slupka – hladká, lesklá, mastná, na stromě silně ojíněná, velmi tenká, rozplývavá; žlutozelené až světle zelené barvy, kryta rozmytou červení, ve které proráží tmavší krátké pruhy, krycí barva je zářivě červená, zastřena nafialovělým ojíněním, otláčí se a loupe

3.

sklizeň – sklízí se od poloviny září

4.

konzumní zralost - ke konzumu dozrává v listopadu, vydrží do ledna (nejpozději do začátku února), nejlepších chuťových vlastností dosahuje v prosinci

HL 799 Rodičovské komponenty : HL 75-26-8 (‚Britemac‘ x ‚Prima‘) x HL 128A (‚McIntosh‘ mutant) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – bujný

2.

tvar – souměrný, pyramidálního tvaru s hustým větvením

3.

větvení – početné, poměrně husté

4.

charakter plodných výhonů – delší, tvoří krátké i dlouhé plodné výhony

5.

letorosty – dlouhé, početné, vytváří se na kosterních i polokosterních větvích

6.

listy – velké, široké, hrubě zoubkované, mírně zvlněné, kožovité

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – jedná se o středně velký, plochý, v oblosti téměř neporušený, v příčném průřezu pravidelně kroužený plod; jeho temeno je rovné nebo 53

mírně zkosené 2.

slupka – hladká, lesklá, jemná, mastná, tenká, rozplývavá, silně tlačitelná, na stromě výrazně fialově ojíněná; základní barvy žlutozelené, krycí barvy tmavočervené, ve stopečné části až fialové, nastříknuté, ve formě líčka s tmavšími pruhy; podíl krycího zbarvení je vysoký až velmi vysoký

3.

sklizeň – sklízí se v první polovině září,

4.

konzumní zralost - ke konzumu dozrává počátkem října, vydrží do ledna

HL 801 Rodičovské komponenty : HL 75-26-8 (‚Britemac‘ x ‚Prima‘) x HL 128A (‚McIntosh‘ mutant) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silný

2.

tvar – nesouměrný, široce jehlancovitý

3.

větvení – střední, častěji rozvětvuje

4.

charakter plodných výhonů – krátké, spíše slabší, hustě rozmístění na kosterních větvích

5.

letorosty – dlouhé, slabé, početné

6.

listy – protáhlé, jemně zoubkované, člunkovitě stočené

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plod je středně veliký, kulovitý až zdánlivě kuželovitě kulovitý, k temeni mírně sbíhavý, variabilní; temeno plodu je rovné

2.

slupka – její charakter se může lišit dle stanoviště a může tedy být buď polodrsná, polotmavá, a nebo polomastná, pololesklá, dále může být středně silná až silnější, silněji stlačitelná, loupající se

3.

sklizeň – provádět bychom měli v polovině září

4.

konzumní zralost – nastává v říjnu; plody vydrží do ledna, pokud jsou pěstovány ve vyšších polohách tak vydrží až do února (března)

HL 900 Rodičovské komponenty : ‚Britemac‘ x ‚Vista Bella‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : 54

Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až slabší

2.

tvar – nesouměrný, nepravidelně rozvětvuje

3.

větvení – řídké, slabé

4.

charakter plodných výhonů – tvoří krátké plodné útvary řídce se vyskytující na kosterních výhonech

5.

letorosty – dlouhé, slabé

6.

listy – velké, široké, zvlněné

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – dle celkové násady mohou být plody malé až středně velké; tvarově zploštěle kulovité až kulovitě zploštělé, obě poloviny plodu jsou nestejné; plod je dále pravidelně kroužený, jen mírně zhranatělý; temeno je zkosené

2.

slupka – slupka je na stromě silně bíle ojíněná, později potom lesklá a polomastná, hladká, tenká; citlivá na otlačení; základní barvy žlutozelené a později žluté, krycí barva vytváří růžovočervené líčko s tmavě červeným žíháním na 2/3 povrchu plodu až celoplošně

3.

sklizeň – probíhá od druhé dekády srpna (v teplejších polohách) až do konce srpna (ve vyšších polohách); díky krátké stopce a plodnosti ve shlucích jsou plody vytlačovány a předčasně opadávají

4.

konzumní zralost – dosahuje po sklizni, nelze skladovat, protože plody vydrží nejpozději do konce září

HL 999 Rodičovské komponenty : ‚Selena‘ x ‚Florina‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silný

2.

tvar – nepravidelný

3.

větvení – řídké, tvoří silné přírůstky

4.

charakter plodných výhonů – kratší, silné, řídce rozmístěné na kosterních partiích

5.

letorosty – dlouhé, silné s typicky vystouplými očky

6.

listy – velké, zvlněné, kožovité 55

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plod je velký až velmi velký; tupě kuželovitě kulovitý, zdánlivě vyšší, kalvilovitý, nápadně zhranatělý – tupá žebra se táhnou po celé délce plodu; dále je plod pravidelný, vyrovnaný, obě poloviny jsou však nestejné

2.

slupka – hladká, pololesklá, na stromě výrazně ojíněná, středně silná, otláčí se; základní barva světle žlutá, překryta z větší části červeným líčkem až souvislou tmavší, fialově červenou krycí barvou; dále je slupka na povrchu bíle ojíněná a může vytvářet podélný šev

3.

sklizeň – sklízí se v první polovině října, je lepší mírně podtrhnout, plody mají sklon k měknutí a vnitřnímu rozpadu dužniny

4.

konzumní zralost – dosahuje v lednu, plody pak vydrží do února až března, mají však tendenci vadnout

HL 1040 Rodičovské komponenty : Dir 98T T486 x ‚Prima‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý až střední

2.

tvar – souměrný, široce pyramidální

3.

větvení – bohatě rozvětvuje, tvoří krátké přírůstky

4.

charakter plodných výhonů – krátké, slabé plodné výhony, hustě rozmístěné na kosterních partiích

5.

letorosty – krátké až střední, spíše slabší

6.

listy – drobné, častý výskyt listových růžic, typické je bohaté olistění

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plody jsou střední velikosti, kulovité, tupými žebry mírně zhranatělé, pravidelné; temeno je rovné

2.

slupka – slupka je hladká, lesklá, polomastná až mastná, středně silná, středně stlačitelná; žluté základní barvy, překryta jasným červeným líčkem s žíháním, mramorováním nebo souvislou jonathanovou červení; bez rzivosti

3.

sklizeň – sklízí se v první polovině září

4.

konzumní zralost – plody konzumně dozrávají koncem září, vydrží do 56

prosince až ledna, avšak moučnatí

HL 1358 Rodičovské komponenty : (‚Starkrimson Delicious‘ x ‚Zvonkové‘) x ‚Liberty‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – nepravidelný

3.

větvení – řídké

4.

charakter plodných výhonů – kratší, slabé, výskyt na konci kosterních větví, tvoří krátké a slabé zduřelé plodonoše

5.

letorosty – krátké až středně dlouhé

6.

listy – větší, protáhlé

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – středně velký až velký plod, vysoce kuželovitě podlouhlý až válcovitý, soudečkovitý, mírně tupě zhranatělý; zkosené temeno

2.

slupka – hladká, jemná, na stromě bíle ojíněná, později lesklá, polomastná, velmi tenká; středně až málo stlačitelná; základní barva je zelenožlutá, krycí barva se vyskytuje na ½ plodu nebo je až celoplošně nanesená formou červeného žíhání až souvislé narůžovělé červeně; někdy je mírně nastříknutá rzí

3.

sklizeň – sklízí se v první polovině září,

4.

konzumní zralost - dozrává počátkem října, vydrží do listopadu, u plodů z vyšších poloh do prosince, brzy však moučnatí a ztrácí chuť

HL 1381 Rodičovské komponenty : ‚Gala‘ x HL 1347 /(‚Hedvábné pozděkvěté‘ x ‚Krátkostopka královská‘) x Canada 0531/ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf + polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až slabší

2.

tvar – nesouměrný, široce jehlancovitý

3.

větvení – slabší, rozvětvuje na konci výhonů 57

4.

charakter plodných výhonů – plodné výhony slabé, kratší

5.

letorosty – slabé, kratší

6.

listy – středně velké, protáhlé, člunkovité

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plody jsou střední až menší velikosti, kulovitého, krouženého tvaru, v oblosti téměř neporušené, pravidelné, symetrické; temeno plodu je rovné

2.

slupka – na stromě je slabě ojíněná, pololesklá, později lesklá, polomastná, hladká, čistá, bez rzivosti; středně silná až silná, neotláčí se; základní žlutooranžová barva prosvítá jen v kališní části, celý povrch plodu

je

většinou

překryt

jasnou,

svítivě

červenou

„jonathanovou“ červení s tmavšími červenými pruhy 3.

sklizeň – provádíme co nejpozději koncem října, ve vyšších polohách plně nedozrává, má vysoké nároky na délku vegetační doby;

4.

konzumní zralost – dosahuje jí v prosinci až lednu, v chladírně pak vydrží do dubna až května, plody nevadnou a nehnijí

HL 1974 Rodičovské komponenty : ‚ Fantazia‘ x HL VI 37/45 (‚James Grieve‘ x ‚Jonathan‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až slabý

2.

tvar – souměrný, úzce pyramidální

3.

větvení – střední až slabší

4.

charakter plodných výhonů – krátké plodné výhony, častý výskyt na kosterních i ostatních partiích

5.

letorosty – kratší, slabé, na konci výhonu často rozvětvené

6.

listy – úzké, protáhlé, olistění slabé

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – z hlediska velikosti je plod střední až velký; tvarově je měnlivý – kulovitý až zkráceně kuželovitě kulovitý, ke kalichu mírně sbíhavý, nejširší v dolní třetině, pravidelně kroužený i mírně zhranatělý; temeno téměř rovné

2.

slupka – slupka je na stromě silně bíle ojíněná, později lesklá, hladká, 58

pevná, silná, neotláčí se; základní barva je zelená, později žlutozelená, krycí barva vytváří růžově červené líčko světlejšího odstínu 3.

sklizeň – můžeme provádět od poloviny října - vyžaduje delší vegetační dobu; díky krátké stopce a plodnosti ve shlucích jsou plody vytlačovány a předčasně opadávají

4.

konzumní zralost – konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna, ale má sklon k vadnutí

HL 2163/94 Rodičovské komponenty : HL 237 (‚Starkrimson Delicious‘ x ‚Zvonkové‘) x ‚Priscilla‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – středně silný

2.

tvar – souměrný, široce rozložitý

3.

větvení – bohatě rozvětvuje, dobře obrůstají kosterní větve

4.

charakter plodných výhonů – krátké plodné výhony

5.

letorosty – krátké, početné

6.

listy – střední až velké, kožovité, husté olistění

Pomologické hodnocení : 1.

tvar plodu – plod je velký až velmi velký, nevyrovnaný, co se týče tvaru, je kuželovitý, výrazně po celé délce zhranatělý, méně vyrovnaný

2.

slupka – lesklá, polomastná až mastná, zcela hladká, čistá, bez rzivosti, neotláčející se; dále je žlutozelené základní barvy, krycí barva je nanesena formou mramorování a nastříknutí s náznaky žíhání, oranžová až hnědo-oranžová

3.

sklizeň – zahajujeme na počátku října,

4.

konzumní zralost -

plody dozrávají v průběhu prosince až ledna,

v chladírně vydrží až do března až dubna a výhodou je to, že nevadnou

HL 13 Rodičovské komponenty : HL 324 (‚Antonovka‘ v.s.) x ‚Golden Delicious‘ x ‚Idared‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Va Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední 59

2.

tvar – pravidelný, převislý

3.

větvení – bohatě rozvětvuje, obrůstání je pravidelné

4.

charakter plodných výhonů – kratší, početné

5.

letorosty – krátké, prodlužují kosterní větve

6.

listy – střední, protáhlé, člunkovitě stočené

HL 183 Rodičovské komponenty : HL 18 (‚Goldspur‘ x ‚Granny Smith‘ ) x HL 261 (‚Golden Delicious‘ x ‚Purdue‘ R7T41) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až bujný

2.

tvar – souměrný, hustý

3.

větvení – bohatě rozvětvuje, dochází k pravidelnému obrůstání všech partií koruny

4.

charakter plodných výhonů – krátké, početné, vyskytují se ve všech partiích koruny

5.

letorosty – krátké, silné, typická krátká internodia

6.

listy – protáhlé, ostře zašpičatělé, lesklé, kožovité

HL 645 Rodičovské komponenty : HL 938 (‚Goldspur‘ x ‚Dukát‘) x ‚Prima‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až bujný

2.

tvar – nesouměrný, vytváří rozvětvená prodloužení

3.

větvení – střední, rozvětvuje na konci kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – krátké, vyskytují se ve všech partiích koruny, nejčastější výskyt zduřelých plodonošů

5.

letorosty – dlouhé, středně silné

6.

listy – velké, protáhlé, mírně zvlněné s mimořádně vysokým leskem

60

HL 704 Rodičovské komponenty : ‚Megumi‘ x ‚Melrose‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední, řídce rozvětvený

2.

tvar – pravidelný, řídký

3.

větvení – střední, rozvětvuje na konci kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – dlouhé, bez rozvětvování

5.

letorosty – dlouhé, slabé

6.

listy – protáhlé, středně velké

HL 885 Rodičovské komponenty : D1R102T98 x PWR22T157 Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – pravidelný, široce pyramidální

3.

větvení – početné obrůstání kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – kratší, častý výskyt zduřelých a kroužkových plodonošů

5.

letorosty – střední až delší, silnější

6.

listy – protáhlé, ostře zašpičatělé, člunkovitě stočené, hladké

HL 888 Rodičovské komponenty : D1R102T98 x PWR22T157 Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – nepravidelný, tvoří dlouhá prodloužení kosterních větví

2.

tvar – široce pyramidální, řídký

3.

větvení – střední, rozvětvuje na konci kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – kratší, nachází se i na starších partiích v koruně

5.

letorosty – dlouhé, poměrně silné, zvětšená očka v úžlabí listů

6.

listy – střední, tupě zakončené, člunkovitě prohnuté i zvlněné, lesklé 61

HL 1400 Rodičovské komponenty : ‚Primula‘ x ‚Mantet‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý až střední

2.

tvar – nepravidelný

3.

větvení – rozvětvování až na konci větví

4.

charakter plodných výhonů – krátké a tenké, nachází se na všech partiích v koruně

5.

letorosty – poměrně dlouhé, často na konci větví značně rozvětvené, výrazně tenké

6.

listy – protáhlé, ostře špičaté, zvlněné, tuhé kožovité

HL 1507 Rodičovské komponenty : HL 758 x ‚McFree‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silný

2.

tvar – pravidelný, široce pyramidální

3.

větvení – bohaté u kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – kratší, nachází se ve všech partiích koruny, bohaté zastoupení kroužkových plodonošů

5.

letorosty – dlouhé, středně silné

6.

listy – střední, člunkovitě prohnuté, zvlněné lesklé

HL 1532 Rodičovské komponenty : ‚Jarka‘ x ‚Florina‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až slabší

2.

tvar – pravidelný, kulovitý

3.

větvení – řidší, zejména uvnitř koruny

4.

charakter plodných výhonů – kratší, nachází se na konci polokosterních větví 62

5.

letorosty – středně dlouhé

6.

listy – střední až větší, tupě zakončené, mimořádně lesklé, tuhé

HL 1711 Rodičovské komponenty : ‚Discovery‘ x ‚Idared‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – nesouměrný, pyramidální

3.

větvení – řídké, uvnitř koruny vyholené partie

4.

charakter plodných výhonů – méně časté plodné partie, větší výskyt na polokosterních větvích

5.

letorosty – krátké až střední

6.

listy – úzké, protáhlé, člunkovitě stočené, kožovité

HL 1805 Rodičovské komponenty : ‚Fantazia‘ x ‚Lord Lambourne‘ x ‚Spartan‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – souměrný, spíše kulovitý

3.

větvení – řídké, rozvětvování až na konci kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – krátké, nachází se i na kosterních větvích

5.

letorosty – krátké, pouze prodlužují kosterní větve

6.

listy – široké, krátké, mírně zvlněné, tuhé

HL 1728 Rodičovské komponenty : ‚Fantazia‘ x ‚Lord Lambourne‘ x ‚Spartan‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až slabší

2.

tvar – pravidelný, široce pyramidální

3.

větvení – střední, tvoří obrůstání i na kosterních větvích

63

4.

charakter plodných výhonů – plodné výhony krátké, bohatý výskyt zduřelých plodonošů

5.

letorosty – střední délky s vystouplými očky v úžlabí listů

6.

listy – velké, člunkovitě prohnuté, lesklé

HL 1834 Rodičovské komponenty : ‚Fantazia‘ x ‚Lord Lambourne‘ x ‚Spartan‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý až střední

2.

tvar – souměrný, široce jehlancovitý

3.

větvení – řídké, rozvětvuje na konci výhonů

4.

charakter plodných výhonů – krátké, častý výskyt krátkých plodných útvarů

5.

letorosty – krátké, poměrně slabé, hustě olistěné

6.

listy – člunkovitě prohnuté, široké, okraj jemně zobkovaný, kožovité

HL 1840 Rodičovské komponenty: ‚ Fantazia‘ x ‚Lord Lambourne‘ x ‚Spartan‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý, řídký

2.

tvar – souměrný

3.

větvení – kosterní výhony horizontálně až převisle rozmístěné

4.

charakter plodných výhonů – řídké, typický je růst plodných výhonů na konci kosterních a polokosterních větví

5.

letorosty – krátké, tenké, vidličnatě větvené

6.

listy – mírně zvlněné, jemně zoubkované, kožovité

HL 369 Rodičovské komponenty : ‚Goldspur‘ x ‚Antonovka‘ v.s. Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Va Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silný 64

2.

tvar – souměrný

3.

větvení – střední

4.

charakter plodných výhonů – středně dlouhé, silné

5.

letorosty – delší, silné, s vystouplými očky v úžlabí listů, internodia krátká

6.

listy – velké, s hrubě zoubkovaným okrajem, kožovité, sytě zelené

HL 485 Rodičovské komponenty : ‚Bezsemjanka‘ x ‚Fantazie‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – souměrný, řídký

3.

větvení – střední, na konci polokosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – delší, vidličnatě větvené

5.

letorosty – dlouhé, středně silné až slabší

6.

listy – široké, mírně zvlněné, hladké, lesklé

HL 595 Rodičovské komponenty : ‚Paulared‘x HL 297 (‚Starkrimson‘ x ‚Linda‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Růstové vlastnosti : 1.

růst – silný, bujný

2.

tvar – souměrný, zdravý, svěží

3.

větvení – střední až větší

4.

charakter plodných výhonů – delší, poměrně málo se rozvětvují

5.

letorosty – dlouhé, bujné, se střední délkou internodií

6.

listy – mimořádně velké, ostře zašpičatělé, zvlněné, hladké

HL 660 Rodičovské komponenty : HL 97 (‚Bancroft‘ x ‚Starking‘) x HL1347 (‚Hedvábné pozdněkvěté‘ x ‚Krátkostopka královská‘) x 0531 Kanada Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf 65

Růstové vlastnosti : 1.

růst – silný, zdravý, bujný

2.

tvar – souměrný, vznosně rozložitý

3.

větvení – bohaté, ve všech partiích koruny

4.

charakter plodných výhonů – delší, na konci kosterních větví

5.

letorosty – dlouhé, středně silné, rozvětvují na konci kosterních větví

6.

listy – střední až velké, sytě zelené, zvlněné, hladké, lesklé

HL 704 Rodičovské komponenty : HL704A (‚Meteor‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – protáhle kulovitý, souměrný

3.

větvení – řídké

4.

charakter plodných výhonů – dlouhé, tenké

5.

letorosty – mimořádně dlouhé, slabé, vzpřímeně rostoucí

6.

listy – střední až menší, člunkovité, hladké

HL 759 Rodičovské komponenty : (‚Oldenburg‘ x ‚James Grieve‘) x ‚Rubín‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silný

2.

tvar – souměrný, kompaktní, kulovitý

3.

větvení – časté, rozmístěné v celé koruně

4.

charakter plodných výhonů – střední, poměrně silné

5.

letorosty – delší, silné, s vystouplými očky v úžlabí listů

6.

listy – protáhlé, hrubě zoubkované, lesklé, zvlněné

HL 855 Rodičovské komponenty : ‚Idared‘ x ‚Zuzana‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj

66

Růstové vlastnosti : 1.

růst – mimořádně bujný, početné letorosty s výskytem častého větvení

2.

tvar – pravidelný, široký, vyšší

3.

větvení – bohatě rozvětvuje ve všech partiích koruny

4.

charakter plodných výhonů – početné, delší

5.

letorosty – mimořádně dlouhé, silné, zdravě rostoucí

6.

listy – kožovité, středně velké, hrubě zoubkované, spíše matné

HL 869 Rodičovské komponenty : ‚Idared‘ x ‚Zuzana‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – souměrný, široce pyramidální

3.

větvení – časté, ve všech partiích koruny

4.

charakter plodných výhonů – delší, středně silné

5.

letorosty – dlouhé, středně silné s vystouplými očky v úžlabí listů

6.

listy – protáhlé

HL 889 Rodičovské komponenty : Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silnější

2.

tvar – kulovitý, pravidelný

3.

větvení – střední, na kosterních i polokosterních větvích

4.

charakter plodných výhonů – delší, středně početné

5.

letorosty – dlouhé, silné, pravidelně rozmístěné

6.

listy – protáhlé, člunkovitě prohnutě, hrubě pilovité, matně lesklé

HL 920 Rodičovské komponenty : HL 426 (‚Idared‘ x ‚Bancroft‘) x HL 1017 (‚Britemac‘ x ‚Prima‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf

67

Růstové vlastnosti : 1.

růst – silný, bujný

2.

tvar – široce rozložitý, souměrný

3.

větvení – časté, bohatě rozvětvuje ve všech partiích koruny

4.

charakter plodných výhonů – delší, středně silné

5.

letorosty – dlouhé, silné

6.

listy – široké, hrubě pilovité, zvlněné, hladké, lesklé

HL 1727 Rodičovské komponenty : ‚Prima‘ x HL I/3 19/1(‚Hedvábné pozdněkvěté‘ x ‚Krátkostopka královská‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf + polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – pravidelný, vznosně kulovitý

3.

větvení – střední, rozvětvuje ve všech částech koruny

4.

charakter plodných výhonů – delší, rozmístěny na kosterních i polokosterních výhonech

5.

letorosty – středně dlouhé, střední síly

6.

listy – střední až větší, mírně zvlněné, kožovité, matné

HL 1905 Rodičovské komponenty: ‚Prima‘ x ‚Melrose‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až bujný

2.

tvar – souměrný, hustý, kulovitý

3.

větvení – bohaté, zaplňuje prostor koruny

4.

charakter plodných výhonů – střední až delší, rovnoměrně rozmístěné v koruně

5.

letorosty – střední až delší, bohatě olistěné, krátká internodia

6.

listy – ostře pilovité, člunkovitě prohnuté, lesklé

68

HL 1909 Rodičovské komponenty : ‚Prima‘ x ‚Melrose‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – bujný, zdravý

2.

tvar – souměrný, vysoce pyramidální

3.

větvení – řídké, delší

4.

charakter plodných výhonů – dlouhé, rozmístěny uvnitř koruny

5.

letorosty – mimořádně dlouhé, bohatě olistěné

6.

listy – kožovité, mírně zvlněné, tuhé

HL 1931 Rodičovské komponenty : ‚Boskoopské‘ x ‚Democrat‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – úzce pyramidální, pravidelný

3.

větvení – řídké, umístěné uvnitř koruny

4.

charakter plodných výhonů – delší, na kosterních větvích

5.

letorosty – dlouhé, spíše slabší

6.

listy – střední až velké, hrubě pilovité, tuhé, matné

HL 2119 Rodičovské komponenty : 26 TRS 29T-26TE x HL 223 (‚Starkrimson‘ x ‚Zvonkové‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až bujný

2.

tvar – souměrný, široce kulovitý

3.

větvení – časté, bohatě rozvětvuje

4.

charakter plodných výhonů – spíše delší, umístěné uvnitř koruny

5.

letorosty – dlouhé, bohatě olistěné, krátká internodia

6.

listy – střední až menší, jemně pilovité, člunkovitě prohnuté, kovově lesklé, tuhé

69

HL 2163 Rodičovské komponenty : ‚Priscilla‘ x HL 237 (‚Starkrimson‘ x ‚Zvonkové‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – slabý

2.

tvar – kulovitý, širší

3.

větvení – řídké, spíše na konci výhonů

4.

charakter plodných výhonů – krátké, umístěné na kosterních větvích

5.

letorosty – středně dlouhé, bohatě olistěné

6.

listy – člunkovitě ohnuté, poměrně velké, hladké, lesklé, jemně pilovité

HL 2178 Rodičovské komponenty : ‚Florina‘ x HL902 (‚Goldspur‘ x ‚Starkrimson‘) Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až silný

2.

tvar – úzce pyramidální, sevřený

3.

větvení – početné, rozvětvuje na konci kosterních větví

4.

charakter plodných výhonů – kratší, nachází se na kosterních a polokosterních výhonech

5.

letorosty – mimořádně dlouhé

6.

listy – široké, ostře pilovité, mírně zvlněné, kovově lesklé, hladké

Zvoša Rodičovské komponenty : ‚Šampion‘ x ‚Zvonkové‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : polygenní zdroj Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední až slabší

2.

tvar – pravidelný

3.

větvení – řídké, umístěné uvnitř koruny

4.

charakter plodných výhonů – krátké až střední

5.

letorosty – dlouhé, tenké, bohatě olistěné

6.

listy – člunkovitě prohnuté, tuhé, kožovité

70

HL 104 Rodičovské komponenty: HL 902 (‚Goldspur‘ x ‚Starkrimson‘) x ‚Priscilla‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – bujný, široce rozložitý

2.

tvar – souměrný, zahuštěný

3.

větvení – bohatě rozvětvuje ve všech částech koruny

4.

charakter plodných výhonů – delší, nacházejí se uvnitř koruny

5.

letorosty – dlouhé, tenké, krátká internodia

6.

listy – malé, člunkovitě prohnuté, matné, jemně pilovitý okraj listů

HL 123 Rodičovské komponenty : ‚Lord Lambourne‘ x ‚Priscilla‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – střední

2.

tvar – souměrný, hustší

3.

větvení – bohatě rozvětvuje ve všech částech koruny

4.

charakter plodných výhonů – kratší, umístěné na kosterních větvích

5.

letorosty – středně dlouhé, bohatě olistěné, krátká internodia

6.

listy – člunkovitě protáhlé, jemně pilovité, tuhé, kožovité

Primadela Rodičovské komponenty : HL 243 (‚Starkrimson‘ x ‚Zvonkové‘) x ‚Primula‘ Zdroj rezistence k Venturia inaequalis (Cke.) Wint. : Vf Růstové vlastnosti : 1.

růst – bujný

2.

tvar – široce pyramidální

3.

větvení – řídké, rozvětvuje uvnitř koruny

4.

charakter plodných výhonů – plodné výhony delší, na konci kosterních větví

5.

letorosty – dlouhé, s vystouplými očky v úžlabí listů

6.

listy – velké, hrubě pilovité, kožovité, lesklé

71

6. DISKUSE V založených etapách pokusů, zaměřených na hodnocení výskytu houbového onemocnění strupovitosti jabloně a padlí jabloňového, byly v letech 2005 a 2006 dosaženy následující hodnoty: celkové hodnocení vyšlechtěných genotypů se v převážné většině vyznačovalo určitým stupněm odolnosti. Hodnocení bylo posuzováno ke kontrolní variantě – odrůda ‚Golden Delicious‘. Výskyt strupovitosti jabloně dosáhl vyššího stupně napadení v roce 2006, kdy byly klimatické podmínky příznivější a infekční tlak pro rozvoj patogena byl silnější (ERBENOVÁ, 1987). V etapě A, která byla založena nejdříve (roku 2002), byl největší výskyt strupovitosti zaznamenán u genotypu HL 1974, dále HL 900, HL 123 a HL 514 (BOČEK, 2005). V roce 2005 byl vysoký stupeň odolnosti zaznamenán devítibodovým hodnocením u genotypu HL 151 a HL 1381. V roce 2006, kdy byl infekční tlak výrazně vyšší, byly dosaženy bodově vyšší hodnoty u genotypů HL 799, HL 1358, HL 801, HL 999 a HL 795 (BOČEK, 2005). Kontrolní varianta – odrůda ‚Golden Delicious‘, byla v etapě A výrazně napadena strupovitostí, především v roce 2006, kdy její hodnota dosáhla 3,56 bodů, což potvrzuje shodný názor autorů (HLUCHÝ, ACKERMANN, 1997), kteří tuto odrůdu označují za velmi náchylnou. Napadení strupovitostí v případě etapy B (vysazené v roce 2003) se v roce 2006 týkalo následujících novošlechtění: HL 704, HL 1728 a HL 1805. Naopak vyšší stupeň odolnosti byl zaznamenán u genotypů HL 1507, HL 645 a HL 183. Hodnoty těchto se blíží devítibodovému hodnocení. U etapy C byl stupeň napadení v roce 2006 u některých genotypů nulový, což platí pro novošlechtění HL 920 a HL 1905, jejichž odolnost byla hodnocena 9 ti body. Řada dalších genotypů dosáhla zajímavých výsledků odolnosti, což platí pro novošlechtění HL 1909, HL 1727, HL 2119 a HL 2178. Kontrolní varianta – odrůda ‚Golden Delicious‘, v tomto roce dosáhla hodnoty 5,81 bodů a touto hodnotou se zařadila mezi nejvíce poškozené. Napadení v případě odrůdy ‚Primadela‘, s bodovým hodnocením 8,25, lze označit za velmi slabé. Zajímavostí v této etapě jsou genotypy HL 920 a HL 1905, které byly bez symptomů choroby. Pokud jde o hodnocení výskytu padlí jabloňového, bylo prováděno v případě všech tří etap v letech 2005 a 2006 a jednotlivé genotypy se poměrně značně odlišují z hlediska citlivosti k napadení. Jednoznačně nejvíce byl napaden genotyp HL 1040 z etapy A, jak shodně uvádí BOČEK (2005). Znaky a vlastnosti charakterizující vegetativní růst byly hodnoceny ve všech

72

založených etapách v obou letech. Hodnocená tvorba kořenových výmladků byla zjišťována průběžně a nejvyšší četnost byla zaznamenána v prvé polovině vegetačního období. V etapě A a B u použité podnože M 9 byl výskyt zaznamenán u genotypů HL 900 v roce 2005 a v roce 2006 u genotypu HL 555. V etapě B byl výskyt zjištěn v roce 2006 u genotypu HL 704. Výskyt podrůstajících partií souvisí s růstovou charakteristikou použité podnože, což souvisí s údaji hodnocení této podnože (VACHŮN, 1999). V etapě C (vysazena roku 2005), kde byla použita podnož J – TE – E, nebylo zjištěno výraznější podrůstání s ohledem na krátké období po výsadbě. Jinak by se dalo očekávat, že bude tato podnož tvořit dosti výmladků z kořenového krčku. Hodnocení hmotnosti a počtu výhonů po jarním řezu souvisí s růstovou charakteristikou vyšlechtěných genotypů. V etapě A byla zjištěna nejvyšší hodnota odřezaných partií u genotypu HL 123. Vyšší hodnoty odřezaných partií vyjadřují náročnost na odstranění nevhodně rostoucích výhonů s ohledem na tvar koruny. Zajímavé výsledky by přineslo hodnocení v pozdějších letech, kdy bude založena kostra koruny a bude takto vyjadřovat náročnost na řez v období plodnosti. Uvedená situace úzce souvisí s názorem autorů ČAČA a kol. (1990), kteří uvádějí požadavek na řidší spon, prosvětlovací řez a vyrovnanou výživu. Dochází pak k výrazně nižšímu stupni infekce. Listy a plody po dešti brzy osychají. Celková délka výhonů dosahovala rozdílných hodnot. Toto stanovení probíhalo pouze u etapy B v roce 2005 a u etapy C v roce 2006. V etapě B bylo dosaženo největších přírůstků u genotypů HL 13 a HL 1507. Etapa C dosáhla v roce 2006 největší celkové délky výhonů u novošlechtění HL 920. Hodnocení průměrné délky výhonů opět bylo zjišťováno v případě etap B a C. Lze říci, že v etapě B v roce 2005 byly průměrné délky výhonů u většiny genotypů téměř vyrovnané. V roce 2006 byla rovněž průměrná délka bez větších rozdílností, nejvyšší hodnota byla naměřena u genotypu HL 704. V etapě C mezi genotypy s nejdelšími přírůstky se řadí HL 1909. Hodnocený počet výhonů byl opět zaměřen na etapy B a C. Hodnocení celkového výnosu. Hodnocený výnos jablek se v letech 2005 a 2006 lišil v jednotlivých genotypech. V roce 2005 byl nejvyšší výnos dosažen u HL 514. Rovněž vyšší hodnoty byly zjištěny u HL 999 a HL 151. Při celkovém hodnocení použitých genotypů vystupuje do popřední jejich časný vstup do plodnosti. Tato situace je ovlivněna i použitou slabě rostoucí podnoží (VACHŮN, 1999). Kladen je rovněž důraz na velikost plodů, ale i jejich vzhledové vlastnosti. Příznivé výsledky kvality plodů zjištěné na základě organoleptického zhodnocení, prokázala řada genotypů dosahujících po stránce kvalitativních ukazatelů vysokých hodnot. Do popředí vystupují plody 73

novošlechtění HL 1728 a HL 1834. 7. ZÁVĚR V letech 2005 a 2006 byly na pokusné ploše Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin na ŠZP v Žabčicích hodnoceny soubory genotypů vyšlechtěných na VŠÚO Holovousy. Soubory genotypů byly postupně vysazovány v etapách A (vysazena roku 2002), etapa B (vysazena roku 2003) a etapa C (vysazena v roce 2005). Výsadba byla založena ve sponu 4 x 1,0 m na podnožích M 9 a J – TE – E. Hodnocení v jednotlivých létech bylo zaměřeno na výskyt houbových onemocnění strupovitosti jabloně a padlí jabloňového, na růstové údaje (délku a počet přírůstků; hmotnost, počet a délku odřezaných partií; počet podrůstajících výmladků), sklizňové údaje (celkový výnos, počet a průměrnou hmotnost plodů) a kvalitativní ukazatele plodů – organoleptické hodnocení. Na základě dosažených výsledků z jednotlivých etap a ukazatelů hodnocení, lze uvést tyto závěry: 1. Nejvyšší výskyt houbových onemocnění strupovitosti jabloně a padlí jabloňového byl zaznamenán v etapě A. Mezi genotypy s nízkým počtem bodů, a tudíž s náchylností vůči strupovitosti, lze zařadit HL 1974, HL 900. V etapě B se jednalo především o tyto genotypy: HL 704 a HL 1728. V etapě C lze za poněkud citlivé označit HL 759, HL 485 a HL 704. 2. Pokud jde o hodnocení výskytu padlí jabloňového, opět se jeho výskyt více projevil v etapě A, kde jako nejnáchylnější byl hodnocen genotyp HL 1040 a dále HL 1381, HL 900 a HL 999. U souboru genotypů pod označením B byla rezistence vůči padlí poměrně vyrovnaná, poněkud vyšší náchylnost byla pozorována v případě HL 885 a HL 888. Etapa C byla většinou hodnocena nejvyššími známkami rezistence vůči tomuto onemocnění. 3. Nejvyšších hmotností odřezaných výhonů bylo dosaženo v případě etapy B u genotypu HL 1507 a také v etapě C u HL 2178 a HL 1909. Nejnižší hmotnosti dosáhl genotyp HL 1805 v etapě B. 4. Nejvyšší celková délka výhonů byla naměřena v případě etapy B u genotypů HL 1507 a HL 13, nejmenší u HL 1805 a HL 1834. 5. Z hodnocení průměrné délky výhonů nejlépe vychází etapa C v roce 2007, kde byla průměrná délka přírůstků nejvyšší u HL 1909, HL 869 a HL 2119. 6. Průměrný počet výhonů dosáhl nejvyšších hodnot v etapě B roku 2006 u následujících genotypů: HL 1840, HL 1728 a HL 13. 7. Z hodnocení výskytu kořenových výmladků vyplývá, že jejich výskyt nebyl nijak 74

vysoký, přesto u etapy A byly zaznamenány v případě genotypu HL 704, HL 888 a HL 1834 a potom u etapy B u HL 151, HL 178, HL 555, HL 900 a HL 1381. 8. Z hlediska celkového výnosu plodů byly vysoké hodnoty dosaženy v etapě A u genotypů HL 999, HL 151, HL 514, HL 1974, v etapě B u HL 645 a HL 13 a v případě etapy C se jednalo s genotypy HL 660, HL Zvoša a HL 485. 9. V etapě A bylo nejvíce plodů sklizeno v případě HL 514, HL 1974, HL 999, HL 151, HL 555, dále v etapě B u HL 183, HL 888, HL 645 a v jednom roce rovněž u HL 1400. Z genotypů etapy C lze jmenovat HL 1727, HL Zvoša a HL 660. 10. Z kvalitativních ukazatelů byly nejlépe hodnoceny byly genotypy HL 2163/94, HL 1728, HL 1834, HL 704, HL 542, HL 1840, HL 764 a HL 795. 11. Výsledky ze všech sledovaných znaků jsou vloženy do tabulek uvedených v příloze a sklizňové charakteristiky jsou vyhodnoceny pomocí statistických metod a graficky znázorněny. Pomocí grafů jsou rovněž znázorněny výsledky degustace u těch genotypů, jež získaly v celkovém hodnocení nejvyšší počty bodů.

75

8. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ACKERMANN, P., Racionální ochrana proti strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis). Zprávy OKOR, 1984, 25, s. 7 – 16. BEDNÁŘ, J. Genetická determinace a rezistence vůči strupovitosti Venturia inaequalis Cke. Modernizace výukového procesu u předmětů ovocné, okrasné školkařství a ovocnářství, Sborník přednášek. 2003, s. 3 – 7. ISBN 80-7157-715-4. BLAŽEK, J. Výsledky šlechtění rezistentních odrůd jabloní v ČSFR. Zahradníctvo, 1992, č. 5, s. 161 – 163, č. 6, s. 245 – 247. BLAŽEK, J., DLOUHÁ, J., RICHTER, M., PAPRŠTEJN, F., BLAŽKOVÁ, J. Doporučené odrůdy ovocných plodin pro alternativní způsoby pěstování. Sempra Praha a VŠÚO Holovousy, 1993, s. 32. BLAŽEK, J., PAPRŠTEJN, F., JANEČKOVÁ, M. Nová odrůda jabloně Julia. Vědecké práce ovocnářské, 1995, 14, s. 109 – 117. BLAŽEK, J., PAPRŠTEJN, F. Charakteristika genotypů jabloní s nejvyššími stupni odolnosti proti strupovitosti soustředěnými ve VŠÚO Holovousy. Vědecké práce ovocnářské, 1997, 15, s. 125 – 141. BLAŽEK, J. a kol. Ovocnictví. Nakladatelství Květ, Praha, 1998, s. 263 – 264. ISBN 80-85362-43-0. BLAŽEK, J., KLOUTVOROVÁ, J. Vyštěpování hybridů odolných proti strupovitosti ve vybraných potomstvech jabloní. Zahradnictví, 1999, 26, 2, s. 33 – 40. BLAŽEK, J. Pěstujeme jabloně. Brázda, Praha, 2001, s. 67 – 69. ISBN 80-209-0294-5. BLAŽEK, J. a kol. Metodika intenzifikace starších výsadeb jabloní. VŠÚO Holovousy s. r. o., 2005, s. 22 – 24. ISBN 80-902636-6-6. BLAŽEK, J., VÁVRA, R. Napadení rezistentních odrůd jabloní strupovitostí v ČR. Zahradnictví, 2006, 12, s. 14 – 15. ISSN 1213-7596. BOČEK, S. Dizertační práce. Hodnocení nových genotypů jabloní vyšlechtěných na odolnosti proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis/Cke./Wint.). Lednice 2005. CROSBY, J.A., JANICK, J., PECKNOLD, P.C., KORBAN, S.S., O´CONNOR, P.A. Breeding apples for scab resistance. Fruit – Varieties – Journal, 46, 1992, s. 3, 145 – 166. ČAČA, Z. a kol. Ochrana polních a zahradních plodin. SZN Praha, 1990, s. 271-275. ISBN 80-209-0171-x. DAYTON, D.F., MOWRY, J.B., HOUGH, L.F., BAILEY, C.H., WILLIAMS, E.B., JANICK, J., EMERSON, F.H. Prima – an early fall red apple with resistance to scab. Fruit Vars

76

and Hort. Dig. 1970, 24, s. 20 – 22. DJOUVENOV, V., DZHUVINOV, V., SCHMIDT, H., KALLERHALS, M. Apple and pear breeding in Bulgaria. Proceedings of the Eucarpia fruit Breedeng Section Meeting. 1993, s. 127–129. DVOŘÁK, A., VONDRÁČEK, J., KOHOUT, K., BLAŽEK, J. Jablka. Academia, Praha, 1976. ERBENOVÁ, M., LÁNSKÝ, M., KNEIFL, V. Usměrněná ochrana jabloní, třešní a višní. Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství 1987, s. 5 – 11. FISCHER, C. Nutzung von Malus. Erwerbsobstbau. 36, 1994, s. 8, 208 – 212. HLUCHÝ, M., ACKERMANN, P. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Biocont Laboratory s.r.o., Brno, 1997, s.32-33. ISBN 80-901874-2-1. HOUGH, L.F., SHAY, J.R., DYTON, D.F. Apple scab resistance from Malus floribunda Sieb. Proc. Amer. Soc. Hort. Sci., 1953, 62, s. 341 – 347. KALLERHALS, M., FURRER, B. Approaches for breeding apples with durable disease resistance. Euphytica, 1994, 77, s. 1 – 2, 31 – 35. KENNEL, W. Integrierte Bekämpfung des Apfelschorfes (Venturia inaequalis). Erwebobstbau, 1981, 23, s. 132 – 135. KŮDELA, V. Imunita, rezistence a tolerance. Rostlinolékař, 2000, 5, s. 26-27. ISSN 1211-3565 KŮDELA, V., POLÁK, Z. Rostlinolékařská terminologie. Interakce mezi hostitelem a patogenem. Vydáno jako příloha časopisu Plant Protection Science (Ochrana rostlin), Praha, 1999, 35 (1): I-XXXVI. KUTINA, J. a kol. Pomologický atlas 2. Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha, 1990, s. 21 – 25. LAMB, R.C., ALDWINCKLE, A., WAY, R.D., TERRY, D.E. Liberty, apple. Hort. Science, 1979, 14, s. 757 – 758. LESPINASSE, Y. La pome, L´amelioration genetique (2 part). L´arboricult. fruit, 1990, 343,

s. 17 – 22.

LESPINASE, Y., OLIVIER, J.H. Evolution des recherches sur la resistence du Pommier a la Tavelure. Premier collouge sur les recherches frutieres. 1981, s. 135 – 145. MACHARDY, W.E. Apple scab. Biology, Epidemiology, and Management. APS Press, The American Phytopathological Soc., St. Paul, Minnesota, 1996, 545 p., ISBN 089054-206-6. 77

METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO OCHRANU ROSTLIN. Zelenina, ovocné plodiny, réva. Díl I. Choroby rostlin, 2002, MZe ČR, SRS odbor přípravků na ochranu rostlin Brno, s. 82 – 86. PARISI, L., LESPINASSE, Y. Pathogenicity of Venturia inaequalis strains of race on apple clones (Malus sp.). Plant Dis., 80, 1996, s. 1179 – 1183. PATOCCHI, A., GIANFRANCESCHI, L., GESSLER, C. Towards the map-based cloning of Vf fine and physical mapping of the Vf region. Theoretical and Applied Genetics, 99(6), 1999, s. 1012 – 1017. PIPALOVÁ, S. Diplomová práce. Hodnocení vybraného souboru rezistentních genotypů a odrůd jabloní vůči strupovitosti. Brno 2001. RETHER, A. Manual of cultivated trees and shrubs – New York, 1954. ROBERTS, A. L., CRUTE, I.R. Improved procedures for the in vivo and in vitro production of conidial inoculum of Venturia species of pome fruit. Annals – of – Applied – Biology, 125, 1994, s. 607 – 613. SANSAVINI, S., VENTURA, M., SCHMIDT, H. The apple breeding. Proceedings of the Eucarpia Fruit Breeding Section Meeting. 1994, s. 109 – 116. SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA. Ovoce. Ministerstvo zemědělství České republiky. Říjen 2006. ISBN 80-7084-522-8, ISSN 1211-7692. SMOLÁK a kol. Ochrana rostlin, SZN Praha, 1954, s. 367 – 374. SOUČEK, J. a kol. Podnože ovocných stromů. Nakladatetství ČSAV, Praha, 1965, s. 217. TÁBORSKÝ, V., ŠEDIVÝ, J. Rostlinolékařství. Učebnice pro střední zemědělské školy. CREDIT, Praha, 1997, s. 295-297. ISBN 80-902295-2-2. VACHŮN, Z. Ovocnictví. Podnože ovocných dřevin. MZLU Brno, 1999, s. 12 – 14. ISBN 80-7157-217-9. VACHŮN, Z., ŘEZNÍČEK, V. Ovocnictví – praktické cvičení. VŠZ Brno, 1989, s. 88 – 91. VONDRÁČEK, J. Příspěvek ke šlechtění jabloní odolných vůči strupovitosti a padlí. Vědecké práce ovocnářské, VŠÚO Holovousy, 1, 1960, s. 139 – 168. WILLIAMS, E.B., KUĆ, J. Resistance in Malus to Venturia inaequalis. Annu. Ref. Phytophatology. 1969, 7, s. 223 – 246. VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY, s. r. o. [online]. © 2005 – 06 VŠÚO, poslední aktualizace 23.3.2006 [cit.] 16.3.2007. Dostupné z <www.vsuo.cz>

78

9. PŘÍLOHY

9.1 Tabulky SEZNAM TABULEK Tabulka 1.1 Výsledky organoleptického hodnocení plodů z novošlechtění jabloní v roce 2005 Tabulka 1.2 Výsledky organoleptického hodnocení plodů z novošlechtění jabloní v roce 2006 Tabulka 2.1 Etapa A: hodnocení výhonů po řezu v roce 2005 Tabulka 2.2 Etapa B: hodnocení výhonů na stromě v roce 2005 Tabulka 2.3 Etapa B: hodnocení výhonů na stromě a po řezu v roce 2006 Tabulka 2.4 Etapa B: hodnocení výhonů po řezu v roce 2007 Tabulka 2.5 Etapa C: hodnocení výhonů na stromě v roce 2006 Tabulka 2.6 Etapa C: hodnocení výhonů po řezu v roce 2007 Tabulka 3.1 Etapa B: hodnocení počtu kořenových výmladků v letech 2005 a 2006 Tabulka 3.2 Etapa A: hodnocení počtu kořenových výmladků v letech 2005 a 2006 Tabulka 3.3 Etapa C: hodnocení počtu kořenových výmladků v roce 2006 Tabulka 4.1 Etapa A: hodnocení stupně napadení strupovitostí jabloně (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006 Tabulka 4.2 Etapa B: hodnocení stupně napadení strupovitostí jabloně (dle 9 ti bodové stupnice) v roce 2006 Tabulka 4.3 Etapa C: hodnocení stupně napadení strupovitostí jabloně (dle 9 ti bodové stupnice) v roce 2006 Tabulka 5.1 Etapa A: hodnocení stupně napadení padlím jabloňovým (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006 Tabulka 5.2 Etapa B: hodnocení stupně napadení padlím jabloňovým (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006 Tabulka 5.3 Etapa C: hodnocení stupně napadení padlím jabloňovým (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006 Tabulka 6.1 Etapa A: sklizeň jablek v roce 2005 Tabulka 6.2 Etapa A: sklizeň jablek v roce 2006 Tabulka 6.3 Etapa B: sklizeň jablek v roce 2005 Tabulka 6.4 Etapa B: sklizeň jablek v roce 2006 Tabulka 6.5 Etapa C: sklizeň jablek v roce 2006

79

Tabulka 1.1 Výsledky organoleptického hodnocení plodů z novošlechtění jabloní v roce 2005

genotyp

vzhled plodu

vůně plodu

HL 2163/94 HL 704 HL 542 HL 1728 HL 1834 HL 1040 HL 1840 HL 799 HL 764 HL 1532 HL 645 HL 514 HL 1507 HL 1805 HL 999 HL 795 HL 13

6,58 6,83 2,33 5,33 3,92 7,25 7,00 7,42 5,50 5,58 5,92 3,50 7,25 3,67 7,58 7,00 6,92

6,08 5,00 6,42 5,42 5,42 5,17 5,58 5,33 5,67 6,00 5,25 5,42 5,08 5,58 5,50 5,25 4,67

charakter konzistenc šťavnatost slupky e dužniny dužniny 4,75 5,79 4,71 4,42 4,17 5,42 3,83 5,25 5,75 6,17 5,75 5,75 5,83 4,67 5,75 4,08 5,83

6,00 5,42 5,75 5,17 6,25 5,08 5,42 4,38 4,75 5,33 5,17 5,50 4,83 5,67 4,83 4,42 4,92

4,92 6,00 4,88 4,83 5,25 5,00 4,50 3,96 5,88 4,83 5,33 5,17 4,33 4,92 4,08 3,46 5,42

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

chuť podle celkového dojmu

počet bodů

pořadí

5,75 4,17 6,92 6,67 5,92 4,58 5,67 5,92 3,67 3,54 3,75 4,83 4,00 5,33 3,58 6,04 2,67

6,13 4,92 6,92 5,96 6,75 5,08 5,38 4,67 5,25 4,79 4,83 5,67 4,50 5,96 3,75 4,58 4,00

40,21 38,13 37,92 37,79 37,67 37,58 37,38 36,92 36,46 36,25 36,00 35,83 35,83 35,79 35,08 34,83 34,42

1 2 3 4 5 6 7 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Pokračování tabulky 1.1 Výsledky organoleptického hodnocení plodů z novošlechtění jabloní v roce 2005

genotyp HL 178 HL 1358 HL 1381 HL 151 HL 1974 HL 555 HL 1711 HL 801 HL 183 HL 888 HL 885 Golden Delicious

vzhled plodu 3,50 5,67 3,92 3,42 4,13 2,58 4,17 6,00 3,75 3,96 4,58 5,10

charakter konzistence šťavnatost vůně plodu slupky dužniny dužniny 4,42 5,67 5,00 5,17 6,00 3,92 4,00 3,17 5,67 5,58 4,00 3,08 4,33 5,18 4,92 4,67 4,25 6,08 4,75 4,58 5,42 4,88 5,38 4,75 5,08 5,50 4,58 3,42 4,42 5,17 3,46 2,83 4,25 4,92 4,25 4,42 4,08 6,00 3,83 3,17 4,00 6,33 3,17 3,83 5,20

5,30

5,30

4,70

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny 4,67 5,00 4,75 3,75 3,00 2,33 3,58 4,50 3,17 3,58 1,83

chuť podle celkového dojmu 5,33 4,08 4,08 4,67 4,00 5,08 3,83 3,08 4,08 2,50 2,42

počet bodů 33,75 31,83 31,08 30,93 30,79 30,42 30,17 29,46 28,83 27,13 26,17

pořadí 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

5,80

5,65

37,05

8

Tabulka 1.2 Výsledky organoleptického hodnocení plodů z novošlechtění jabloní v roce 2006

genotyp HL 1840 HL 1728 HL 764 HL 1834 HL 795 HL 1532 HL 2163/94 HL 888 HL 645 HL 178 HL 1711 HL 1040 HL 13 HL 999 HL 1905 HL 2119 HL 542

vzhled plodu 6,39 7,54 7,00 6,70 7,00 6,22 6,58 5,00 6,65 4,92 6,46 5,54 6,46 7,57 6,33 5,50 4,67

vůně plodu 6,35 6,50 5,79 6,26 6,19 5,96 6,38 5,87 6,35 4,92 5,96 6,04 5,92 5,62 5,17 6,33 5,71

charakter slupky 6,48 5,79 5,17 5,78 6,06 4,74 5,46 5,00 4,77 4,44 4,63 5,25 4,31 5,10 4,67 4,83 5,08

konzistence šťavnatost dužniny dužniny 5,43 5,61 4,38 5,25 5,92 5,96 5,39 5,26 4,86 5,03 6,52 5,83 5,29 5,00 6,35 5,65 5,77 5,60 6,40 5,88 5,88 5,08 5,67 5,96 5,75 5,42 5,10 5,48 4,83 5,00 6,08 5,25 5,00 4,79

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny 6,09 7,00 5,08 5,78 5,94 4,78 6,04 5,52 4,40 6,36 5,21 4,08 3,88 3,00 5,33 3,25 5,79

chuť podle celkového dojmu 6,78 6,04 6,50 6,17 5,97 6,61 5,88 6,65 6,40 6,28 5,50 5,67 5,71 5,29 5,50 5,42 5,54

celkem 43,13 42,50 41,42 41,35 41,06 40,65 40,63 40,04 39,94 39,20 38,71 38,21 37,44 37,14 36,83 36,67 36,58

pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 17 18 19

Pokračování tabulky 1.2 Výsledky organoleptického hodnocení plodů z novošlechtění jabloní v roce 2006 chuť podle

genotyp HL 1727 HL 183 HL 1974 HL 704 HL 2163 HL 759 HL 799 HL 1381 HL 514 HL 660 HL 555 Zvoša HL 889 HL 151 HL 869 HL 801 HL 1358 HL 104 Golden Delicious Jonathan

vzhled plodu 7,54 5,71 4,73 5,29 5,92 6,38 5,96 5,32 5,50 6,00 5,24 5,25 5,13 4,21 5,00 5,17 4,42 4,58

vůně plodu 5,92 4,88 5,09 5,42 5,58 5,21 5,20 5,92 5,04 5,17 5,56 4,58 4,74 4,38 4,50 5,17 5,25 6,00

charakter slupky 5,42 4,25 4,82 4,33 4,42 4,50 4,36 4,68 4,75 4,00 4,50 5,08 5,13 4,46 5,00 4,71 5,96 4,58

5,83 6,00

5,50 6,00

4,75 5,00

konzistence šťavnatost dužniny dužniny 5,58 3,08 6,04 5,17 5,64 5,77 5,25 5,88 4,83 4,33 4,88 5,29 4,36 4,64 4,40 4,02 4,88 4,75 6,00 5,46 5,20 5,40 5,08 4,75 5,65 5,43 4,88 5,04 5,42 5,58 3,96 3,88 3,67 3,21 3,42 2,21 5,21 5,00

5,00 6,00

kyselosti a sladkosti dužniny 3,67 4,17 4,14 4,58 5,42 3,83 5,24 5,40 4,75 1,92 2,56 3,58 2,04 4,25 1,58 4,79 4,75 6,17

chuť podle celkového dojmu 4,92 5,83 5,73 5,13 4,75 5,13 4,80 4,80 4,83 4,88 4,64 4,75 4,70 5,04 5,00 4,00 4,33 3,92

celkem 36,13 36,04 35,91 35,88 35,25 35,21 34,56 34,54 34,50 33,42 33,10 33,08 32,83 32,25 32,08 31,67 31,58 30,88

pořadí 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

5,71 4,00

5,08 5,00

37,08 37,00

15 16

Tabulka 2.1 Etapa A: hodnocení výhonů po řezu v roce 2005 2005 genotyp HL 123 HL 151 HL 178 HL 514 HL 542 HL 555 HL 764 HL 795 HL 799 HL 801 HL 900 HL 999 HL 1040 HL 1358 HL 1381 HL 1974 HL 2163/94

výhony (po řezu) hmotnost výhonů (g) 66,33 35,17 7,50 15,67 22,33 23,50 20,67 11,83 42,17 15,17 8,50 29,33 17,67 30,67 22,33 21,50 16,00

Tabulka 2.2 Etapa B: hodnocení výhonů na stromě v roce 2005 2005 genotyp HL 13 HL 183 HL 645 HL 704 HL 885 HL 888 HL 1400 HL 1507 HL 1532 HL 1711 HL 1805 HL 1728 HL 1834 HL 1840

výhony (měřeno na stromě) celková délka (m) počet (ks) průměrná délka (m) 4,27 12,33 0,35 2,99 12,67 0,24 3,06 11,33 0,27 3,50 8,67 0,40 2,96 10,00 0,30 3,34 12,33 0,27 3,24 9,67 0,34 3,64 8,33 0,44 3,30 10,00 0,34 3,03 11,33 0,27 2,14 8,00 0,27 2,87 9,33 0,31 2,33 8,33 0,28 3,04 11,33 0,27

Tabulka 2.3 Etapa B: hodnocení výhonů na stromě a po řezu v roce 2006 2006 genotyp HL 13 HL 183 HL 645 HL 704 HL 885 HL 888 HL 1400 HL 1507 HL 1532 HL 1711 HL 1805 HL 1728 HL 1834 HL 1840

výhony (měřeno na stromě) výhony (po řezu) celková počet průměrná hmotnost počet délka (m) (ks) délka (m) (g) (ks) 5,49 24,00 0,23 63,33 7,33 3,29 17,00 0,19 28,00 6,00 4,27 20,00 0,21 37,00 6,67 7,22 21,67 0,33 60,33 9,33 4,20 22,00 0,19 41,00 8,00 3,37 21,67 0,15 25,33 7,33 5,08 23,67 0,21 56,67 10,00 4,30 13,67 0,31 66,33 9,33 4,16 20,00 0,21 33,67 10,00 2,37 16,67 0,14 24,00 5,00 1,43 13,00 0,11 18,67 4,00 3,33 24,33 0,14 17,00 5,00 2,67 18,00 0,15 28,33 6,33 4,98 31,00 0,16 30,33 9,33

Tabulka 2.4 Etapa B: hodnocení výhonů po řezu v roce 2007 2007 genotyp HL 13 HL 183 HL 645 HL 704 HL 885 HL 888 HL 1400 HL 1507 HL 1532 HL 1711 HL 1805 HL 1728 HL 1834 HL 1840

počet (ks) 6,00 5,00 6,00 11,33 8,67 5,33 8,00 7,33 4,33 4,33 1,33 3,33 2,00 6,67

výhony (po řezu) hmotnost celková délka (g) (m) 60,00 1,97 66,67 1,84 91,67 2,03 65,00 3,57 80,00 2,64 71,67 2,18 48,33 2,29 135,00 3,65 38,33 1,33 38,33 1,11 10,00 0,21 25,00 0,72 16,67 0,44 40,00 1,45

průměrná délka (m) 0,33 0,37 0,34 0,32 0,30 0,41 0,29 0,50 0,31 0,26 0,16 0,22 0,22 0,22

Tabulka 2.5 Etapa C: hodnocení výhonů na stromě v roce 2006 2006

výhony (měřeno na stromě)

genotyp

celková délka (m)

počet (ks)

průměrná délka (m)

HL 369

0,38

7,00

0,06

HL 485

0,56

7,33

0,10

HL 595

1,07

7,33

0,15

HL 660

1,13

9,00

0,12

HL 704

2,24

7,33

0,36

HL 759

0,58

7,33

0,09

HL 885

2,73

8,00

0,33

HL 869

2,09

8,33

0,25

HL 889

1,46

7,33

0,20

HL 920

2,84

9,00

0,33

HL 1727

1,71

7,33

0,24

HL 1905

1,67

9,33

0,18

HL 1909

2,77

6,67

0,42

HL 1931

0,92

4,67

0,20

HL 2119

2,14

6,67

0,33

HL 2163

0,83

6,67

0,14

HL 2178

2,60

9,00

0,30

Zvoša

0,55

7,00

0,12

HL 104

2,69

9,00

0,36

HL 123

0,81

8,50

0,10

Primadela

1,23

8,00

0,16

Tabulka 2.6 Etapa C: hodnocení výhonů po řezu v roce 2007 2007

výhony (po řezu)

genotyp

počet (ks)

hmotnost (g)

celková délka (m)

průměrná délka (m)

HL 369

2,67

20,00

0,65

0,24

HL 485

4,67

28,33

1,04

0,22

HL 595

8,00

126,67

3,26

0,41

HL 660

5,00

55,00

1,51

0,30

HL 704

7,00

83,33

3,27

0,47

HL 759

3,00

56,67

1,32

0,44

HL 885

9,33

121,67

4,39

0,47

HL 869

6,00

100,00

3,21

0,54

HL 889

4,00

55,00

1,59

0,40

HL 920

7,00

140,00

3,74

0,53

HL 1727

4,67

45,00

1,74

0,37

HL 1905

6,33

76,67

2,31

0,36

HL 1909

6,00

150,00

3,99

0,67

HL 1931

4,33

45,00

1,65

0,38

HL 2119

7,00

93,33

3,81

0,54

HL 2163

2,67

43,33

1,08

0,40

HL 2178

10,33

156,67

5,03

0,49

Zvoša

3,00

20,00

0,78

0,26

HL 104

9,50

87,50

4,53

0,48

HL 123

6,50

72,50

2,32

0,36

Primadela

6,50

90,00

2,49

0,38

Tabulka 3.1 Etapa B: hodnocení počtu kořenových výmladků v letech 2005 a 2006 průměrný počet výmladků na strom (ks) genotyp 2005 2006 0,00 0,00 HL 13 0,00 0,00 HL 183 0,00 0,25 HL 645 2,00 3,67 HL 704 0,00 0,42 HL 885 0,67 0,08 HL 888 0,00 0,17 HL 1400 0,00 0,08 HL 1507 0,00 0,00 HL 1532 0,00 0,33 HL 1711 0,33 0,25 HL 1805 0,00 0,00 HL 1728 1,00 1,50 HL 1834 0,00 0,00 HL 1840 Tabulka 3.2 Etapa A: hodnocení počtu kořenových výmladků v letech 2005 a 2006 průměrný počet výmladků na strom (ks) genotyp 2005 2006 0,17 0,44 HL 123 1,17 1,33 HL 151 0,50 1,11 HL 178 0,17 0,11 HL 514 0,00 0,33 HL 542 0,67 2,00 HL 555 0,25 0,11 HL 764 0,00 0,00 HL 795 0,17 0,00 HL 799 0,92 0,89 HL 801 3,50 1,56 HL 900 0,33 0,22 HL 999 0,75 0,44 HL 1040 0,25 0,22 HL 1358 0,83 0,78 HL 1381 0,00 0,56 HL 1974 0,00 0,11 HL 2163/94

Tabulka 3.3 Etapa C: hodnocení počtu kořenových výmladků v roce 2006 průměrný počet výmladků na strom (ks) genotyp

2006

HL 369

0,25

HL 485

0,00

HL 595

0,17

HL 660

0,08

HL 704

0,00

HL 759

0,00

HL 855

0,00

HL 869

0,00

HL 889

0,17

HL 920

0,00

HL 1727

0,00

HL 1905

0,00

HL 1909

0,00

HL 1931

0,00

HL 2119

0,00

HL 2163

0,00

HL 2178

0,00

Zvoša

0,00

HL 104

0,00

HL 123

0,00

Primadela

0,00

Tabulka 4.1 Etapa A: hodnocení stupně napadení strupovitostí jabloně (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006

genotyp HL 123 HL 151 HL 178 HL 514 HL 542 HL 555 HL 764 HL 795 HL 799 HL 801 HL 900 HL 999 HL 1040 HL 1358 HL 1381 HL 1974 HL 2163/94 Golden Delicious

2005 2006 stupeň napadení 8,33 6,33 9,00 7,78 7,00 7,67 8,00 5,89 7,33 7,33 8,00 6,22 6,33 6,11 8,00 8,44 8,67 8,67 7,67 8,56 5,33 5,00 8,00 8,44 8,00 8,22 7,67 8,56 9,00 8,33 5,00 4,89 7,67 8,22 5,33 3,56

Tabulka 4.2 Etapa B: hodnocení stupně napadení strupovitostí jabloně (dle 9 ti bodové stupnice) v roce 2006 2006 genotyp stupeň napadení 6,92 HL 13 8,08 HL 183 8,17 HL 645 5,67 HL 704 7,58 HL 885 7,75 HL 888 7,92 HL 1400 8,50 HL 1507 8,00 HL 1532 6,50 HL 1711 5,83 HL 1805 5,75 HL 1728 6,25 HL 1834 5,92 HL 1840

Tabulka 4.3 Etapa C: hodnocení stupně napadení strupovitostí jabloně (dle 9 ti bodové stupnice) v roce 2006

genotyp HL 369 HL 485 HL 595 HL 660 HL 704 HL 759 HL 855 HL 869 HL 889 HL 920 HL 1727 HL 1905 HL 1909 HL 1931 HL 2119 HL 2163 HL 2178 Zvoša HL 104 HL 123 Primadela Golden Delicious

2006 stupeň napadení 7,67 6,75 8,25 8,42 6,75 6,67 8,00 8,17 7,83 9,00 8,83 9,00 8,92 7,08 8,58 8,17 8,58 7,33 8,25 8,00 8,25 5,81

Tabulka 5.1 Etapa A: hodnocení stupně napadení padlím jabloňovým (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006 2005 2006 genotyp stupeň napadení 7,50 8,56 HL 123 8,00 8,44 HL 151 6,83 8,67 HL 178 8,00 8,78 HL 514 9,00 9,00 HL 542 7,50 8,33 HL 555 7,33 7,00 HL 764 8,00 8,22 HL 795 7,33 7,11 HL 799 8,33 8,67 HL 801 8,83 8,89 HL 900 8,83 8,89 HL 999 3,67 4,33 HL 1040 8,33 8,67 HL 1358 9,00 8,78 HL 1381 8,67 8,89 HL 1974 9,00 9,00 HL 2163/94 8,22 8,07 Golden Delicious Tabulka 5.2 Etapa B: hodnocení stupně napadení padlím jabloňovým (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006 2005 2006 genotyp stupeň napadení 9,00 9,00 HL 13 8,67 8,67 HL 183 9,00 8,67 HL 645 9,00 8,75 HL 704 8,17 6,25 HL 885 8,17 6,58 HL 888 9,00 8,33 HL 1400 9,00 8,75 HL 1507 9,00 8,50 HL 1532 9,00 8,67 HL 1711 9,00 8,75 HL 1805 9,00 8,67 HL 1728 9,00 8,67 HL 1834 9,00 8,67 HL 1840

Tabulka 5.3 Etapa C: hodnocení stupně napadení padlím jabloňovým (dle 9 ti bodové stupnice) v letech 2005 a 2006

genotyp HL 369 HL 485 HL 595 HL 660 HL 704 HL 759 HL 855 HL 869 HL 889 HL 920 HL 1727 HL 1905 HL 1909 HL 1931 HL 2119 HL 2163 HL 2178 Zvoša HL 104 HL 123 Primadela Golden Delicious

2005 2006 stupeň napadení 9,00 9,00 9,00 8,67 9,00 9,00 9,00 8,67 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 8,67 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 7,88 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 8,88

Tabulka 6.1 Etapa A: sklizeň jablek v roce 2005 genotyp HL 123 HL 151 HL 178 HL 514 HL 542 HL 555 HL 764 HL 795 HL 799 HL 801 HL 900 HL 999 HL 1040 HL 1358 HL 1381 HL 1974 HL 2163/94

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

113,33 139,70 104,49 120,27 159,10 140,26 147,21 164,07 130,35 102,78 147,50 150,33 116,25 105,09 82,11 84,59 200,91

3,00 19,33 15,33 30,67 10,67 5,00 13,67 3,00 9,00 19,00 1,00 20,00 14,00 17,33 25,33 30,67 5,67

340,00 2669,23 1734,80 3240,63 1566,53 714,07 1850,47 492,20 1143,20 1860,50 147,50 2889,00 1572,93 1828,33 1792,90 2592,77 1159,37

Tabulka 6.2 Etapa A: sklizeň jablek v roce 2006 genotyp HL 123 HL 151 HL 178 HL 514 HL 542 HL 555 HL 764 HL 795 HL 799 HL 801 HL 900 HL 999 HL 1040 HL 1358 HL 1381 HL 1974 HL 2163/94

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

115,80 83,95 116,48 80,15 115,76 79,02 166,55 111,08 86,71 83,72 45,69 123,42 105,23 110,19 78,31 0,00 187,91

22,33 86,33 36,00 60,67 26,67 70,00 22,33 29,67 16,00 42,00 6,67 41,33 20,33 22,00 38,00 0,00 19,00

2651,67 7180,00 4225,00 4818,33 2821,67 5390,00 3628,33 3175,00 1676,67 3190,00 591,67 5780,00 2380,00 2498,33 3430,00 0,00 3520,00

Tabulka 6.3 Etapa B: sklizeň jablek v roce 2005 genotyp HL 13 HL 183 HL 645 HL 704 HL 885 HL 888 HL 1400 HL 1507 HL 1532 HL 1711 HL 1805 HL 1728 HL 1834 HL 1840

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

197,72 74,80 128,25 160,69 91,08 64,52 0,00 148,71 128,41 174,50 125,29 181,03 191,14 201,60

15,00 43,67 24,67 6,00 16,67 26,67 0,00 7,33 12,67 6,67 7,33 5,00 2,67 3,00

2904,80 3270,40 3145,40 933,70 1492,70 1592,70 0,00 1096,13 1591,00 1067,60 875,27 788,03 498,90 601,70

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

184,94 87,37 142,95 123,00 145,00 82,79 53,22 61,25 144,86 131,03 86,93 143,00 112,47 153,67

24,00 24,67 23,33 8,00 3,00 13,33 28,00 2,00 15,33 18,33 30,00 27,67 17,00 18,33

4833,33 2753,33 3528,33 902,50 557,50 1386,67 3013,33 245,00 2130,00 2520,00 3013,33 3778,33 1920,00 2596,67

Tabulka 6.4 Etapa B: sklizeň jablek v roce 2006 genotyp HL 13 HL 183 HL 645 HL 704 HL 885 HL 888 HL 1400 HL 1507 HL 1532 HL 1711 HL 1805 HL 1728 HL 1834 HL 1840

Tabulka 6.5 Etapa C: sklizeň jablek v roce 2006

genotyp HL 369 HL 485 HL 595 HL 660 HL 704 HL 759 HL 855 HL 869 HL 889 HL 920 HL 1727 HL 1905 HL 1909 HL 1931 HL 2119 HL 2163 HL 2178 Zvoša HL 104 HL 123 Primadela

hmotnost plodu (g) 120,25 75,50 125,00 128,94 0,00 126,28 72,05 141,31 193,33 123,75 119,78 97,68 95,00 0,00 180,00 206,19 0,00 136,72 94,17 200,00 0,00

počet (ks)

výnos (g)

6,67 12,67 3,00 14,00 0,00 12,00 6,67 6,67 7,33 2,00 14,67 5,00 2,00 0,00 5,00 5,33 0,00 16,67 9,00 1,00 0,00

890,00 1888,33 500,00 2298,33 0,00 1516,67 1106,67 1103,33 1378,33 495,00 1780,00 855,00 380,00 0,00 960,00 1328,33 0,00 2208,33 850,00 200,00 0,00

9.2 Statistika Statistika 1 – etapa A Sklizeň jablek - analýza variance Tabulka analýzy rozptylu Tabulka průměrů Etapa A: průměrné hmotnosti jednotlivých plodů (g) Graf analýzy rozptylu - průměrné hmotnosti plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Etapa A: počet plodů (ks) sklizených z jednoho genotypu Graf analýzy rozptylu – počty plodů (ks) sklizených z jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Etapa A: celkové výnosy plodů (g) Graf analýzy rozptylu – celkové výnosy plodů (g) u

jednotlivých novošlechtění,

porovnání let 2005 a 2006 Statistika 2 – etapa B Sklizeň jablek - analýza variance Tabulka analýzy rozptylu Tabulka průměrů Etapa B: průměrné hmotnosti jednotlivých plodů (g) Graf analýzy rozptylu - průměrné hmotnosti plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Etapa B: počet plodů (ks) sklizených z jednoho genotypu Graf analýzy rozptylu – počty plodů (ks) z jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Etapa B: celkové výnosy plodů (g) Graf analýzy rozptylu – celkové výnosy plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Statistika 3 – etapa C Sklizeň jablek - analýza variance Tabulka analýzy rozptylu Etapa C: průměrné hmotnosti jednotlivých plodů (g) Graf analýzy rozptylu - průměrné hmotnosti jablek (g) u jednotlivých novošlechtění, za rok 2006

Etapa C: počet plodů (ks) sklizených z jednoho genotypu Graf analýzy rozptylu – počty plodů (ks) z jednotlivých novošlechtění, za rok 2006 Etapa C: celkové výnosy plodů (g) Graf analýzy rozptylu – celkové výnosy plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, rok 2006

Statistika 1 – etapa A Sklizeň jablek - analýza variance

Tabulka analýzy rozptylu Stupně

hmotnost

počet (ks)

výnos (g)

Zdroj variability

volnosti

plodu (g)

df

MS

MS

MS

Rok

1

21497

**

8022,22

**

68971260

**

Genotyp

16

6316

**

949,82

**

7455134

**

Rok*genotyp

16

1592

**

742,41

**

4088812

**

Chyba

63

526

160,86

1186349

Průměrná hmotnost plodů (g): mezi ročníky 2005 a 2006 byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl (s pravděpodobností na 99 %), stejně tak mezi jednotlivými genotypy a také v interakci ročník * genotyp. Průměrný počet plodů (ks) na strom: stejně tak jako v předchozím případě byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly (s pravděpodobností na 99 %) mezi ročníky, genotypy a v interakci ročníku * genotypu. Celkový výnos plodů z jednoho stromu (g): opět ve všech případech zjištěny vysoce průkazné rozdíly.

Tabulka průměrů rok

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

2005

129,90

14,27

1623,20

2006

99,41

32,90

3350,39

Etapa A: průměrné hmotnosti jednotlivých plodů (g) Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 1974 HL 1381 HL 900 HL 801 HL 514 HL 1358 HL 799 HL 555 HL 178 HL 1040 HL 151 HL 123 HL 999 HL 542 HL 795 HL 764 HL 2163/94

hmotnost plodu (g) 42,30 80,59 86,42 95,16 100,21 107,64 108,53 109,64 110,48 110,74 111,83 115,18 136,87 137,43 137,57 156,88 194,41

rozdíly a b bc bc bc bc c c cd cd cde cde def ef ef f -

Graf analýzy rozptylu - průměrné hmotnosti plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 300 250

150 100 50 0

2005 2006

HL 999

HL 764

HL 1358

HL 542

HL 178

HL 795

HL 151

HL 555

HL 1040

HL 799

HL 1974

HL 1381

HL 514 genotyp

HL 2163/94

Rok Rok

HL 801

-100

HL 900

-50

HL 123

hmotnost plodu (g)

200

Etapa A: počet plodů (ks) sklizených z jednoho genotypu Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 900 HL 2163/94 HL 799 HL 1974 HL 795 HL 1040 HL 123 HL 764 HL 542 HL 1358 HL 178 HL 801 HL 1381 HL 999 HL 555 HL 514 HL 151

rozdíly a ab ab abc abcd abcd abcd abcd abcd abcd bcde cde cdef de ef f

počet (ks) 4,40 12,33 12,50 15,33 16,33 17,17 17,50 18,00 18,67 19,67 25,67 28,20 30,40 30,67 37,50 45,67 52,83

Graf analýzy rozptylu – počty plodů (ks) sklizených z jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 120 100 80

40 20 0

2005 2006

HL 999

HL 764

HL 1358

HL 542

HL 178

HL 795

HL 151

HL 555

HL 1040

HL 799

HL 1974

HL 1381

HL 514 genotyp

HL 2163/94

Rok Rok

HL 801

-40

HL 900

-20

HL 123

počet (ks)

60

Etapa A: celkové výnosy plodů (g) Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost Genotyp HL 900 HL 1974 HL 799 HL 795 HL 1040 HL 123 HL 1358 HL 542 HL 2163/94 HL 801 HL 1381 HL 764 HL 178 HL 555 HL 514 HL 999 HL 151

výnos (g) 414,00 1296,38 1409,93 1833,60 1976,47 2073,75 2163,33 2194,10 2339,68 2392,30 2447,74 2739,40 2979,90 3052,03 4029,48 4334,50 4924,62

rozdíly a ab ab bc bc bc bc bc bc bc bc c cd cd de e e

Graf analýzy rozptylu – celkové výnosy plodů (g) u

jednotlivých novošlechtění,

porovnání let 2005 a 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 10000

8000

4000

2000

0

2005 2006

HL 999

HL 764

HL 1358

HL 542

HL 178

HL 795

HL 151

HL 555

HL 1040

HL 799

HL 1974

HL 1381

HL 514 genotyp

HL 2163/94

Rok Rok

HL 801

-4000

HL 900

-2000

HL 123

výnos (g)

6000

Statistika 2 – etapa B Sklizeň jablek - analýza variance Tabulka analýzy rozptylu

Zdroj

Stupně volnosti

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

variability

df

MS

MS

MS

Rok

1

4484

*

554,08

**

17169910

**

Genotyp

13

11687

**

311,85

**

4757116

**

Rok*genotyp

13

2564

**

310,04

**

2469203

**

Chyba

52

1022

73,28

849868

Průměrná hmotnost plodů (g): mezi ročníky 2005 a 2006 byl zjištěn průkazný rozdíl (s pravděpodobností na 95 %); mezi genotypy byl zjištěn rozdíl vysoce průkazný (s pravděpodobností na 99 %) a stejně tak v případě interakce ročník * genotyp. Průměrný počet plodů (ks) na strom: mezi ročníky, genotypy i interakcemi ročníků a genotypů byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly. Celkový výnos plodů (g) z jednoho stromu: opět byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly ve výnosu (s pravděpodobností na 99 %) a to jak mezi hodnocenými genotypy, tak v jednotlivých letech a také v interakci ročník * genotyp.

Tabulka průměrů rok

hmotnost plodu (g)

počet (ks)

výnos (g)

2005

133,41

12,67

1418,45

2006

118,04

18,07

2369,88

Etapa B: průměrné hmotnosti jednotlivých plodů (g) Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 1400 HL 888 HL 183 HL 1805 HL 885 HL 1507 HL 645 HL 1532 HL 704 HL 1834 HL 1711 HL 1728 HL 1840 HL 13

hmotnost plodu (g) 26,61 73,65 81,08 106,11 112,65 126,85 135,60 136,63 145,61 151,81 152,76 162,02 177,64 191,33

rozdíl a b bc bcd cde def def def efg fg fg fgh gh h

Graf analýzy rozptylu - průměrné hmotnosti plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 300

250

hmotnost plodu (g)

200

150

100

50

0

-50

rok rok

2005 2006

-100 HL 13

HL 645 HL 885 HL 1400 HL 1532 HL 1805 HL 1834 HL 183 HL 704 HL 888 HL 1507 HL 1711 HL 1728 HL 1840 genotyp

Etapa B: počet plodů (ks) sklizených z jednoho genotypu Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 1507 HL 704 HL 1834 HL 1840 HL 885 HL 1711 HL 1532 HL 1400 HL 1728 HL 1805 HL 13 HL 888 HL 645 HL 183

počet (ks) 6,00 6,80 9,83 10,67 11,20 12,50 14,00 14,00 16,33 18,67 19,50 20,00 24,00 34,17

rozdíl a a ab abc abc abc abc abc abcd bcd bcd cd d e

Graf analýzy rozptylu – počty plodů (ks) z jednotlivých novošlechtění, porovnání let 2005 a 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 70 60 50 40

počet (ks)

30 20 10 0 -10 rok rok

-20

2005 2006

-30 HL 13

HL 645 HL 885 HL 1400 HL 1532 HL 1805 HL 1834 HL 183 HL 704 HL 888 HL 1507 HL 1711 HL 1728 HL 1840 genotyp

Etapa B: celkové výnosy plodů (g) Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 1507 HL 704 HL 885 HL 1834 HL 888 HL 1400 HL 1840 HL 1711 HL 1532 HL 1805 HL 1728 HL 183 HL 645 HL 13

výnos (g) 883,35 921,22 1118,62 1209,45 1489,68 1506,67 1599,18 1793,80 1860,50 1944,30 2283,18 3011,87 3336,87 3869,07

rozdíl a a a a ab ab ab ab ab abc bcd cde de e

Graf analýzy rozptylu – celkové výnosy plodů (g) u

jednotlivých novošlechtění,

porovnání let 2005 a 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 7000 6000 5000 4000

výnos (g)

3000 2000 1000 0 -1000 -2000

rok rok

2005 2006

-3000 HL 13 HL 645 HL 885 HL 1400 HL 1532 HL 1805 HL 1834 HL 183 HL 704 HL 888 HL 1507 HL 1711 HL 1728 HL 1840 genotyp

Statistika 3 – etapa C Sklizeň jablek - analýza variance Tabulka analýzy rozptylu

Zdroj variability

Stupně volnosti

hmotnost plodu (g)

df

MS

Genotyp

16

3934,0

Chyba

22

1524,0

počet (ks)

výnos (g)

MS *

47,410 21,242

MS *

767024 504277

V etapě C proběhla sklizeň jablek, z důvodu výsadby genotypů na jaře roku 2005, až v roce 2006, proto je v tabulce uvedeno pouze hodnocení rozdílu mezi jednotlivými genotypy a odrůdami. Průměrná hmotnost plodů (g): mezi jednotlivými genotypy a odrůdami byly průkazné rozdíly (s pravděpodobností na 95 %) v hmotnosti jablek. Průměrný počet plodů na strom (ks): opět byly mezi genotypy a odrůdami průkazné rozdíly z hlediska počtu sklizených jablek. Celkový výnos plodů na strom (g): v tomto případě nebyl mezi sledovanými genotypy a odrůdami rozdíl v celkovém výnosu jablek na strom.

Etapa C: průměrné hmotnosti jednotlivých plodů (g) Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 855 HL 485 HL 104 HL 1909 HL 1905 HL 1727 HL 369 HL 920 HL 595 HL 759 HL 660 Zvoša HL 869 HL 2119 HL 889 HL 123 HL 2163

hmotnost plodu (g) 72,05 75,50 94,17 95,00 97,68 119,78 120,25 123,75 125,00 126,28 128,94 136,72 141,31 180,00 193,33 200,00 206,19

rozdíl a ab abc abce abc abce abce abcdef abcef abce abcde abcde bcdef cde df ef f

Graf analýzy rozptylu - průměrné hmotnosti jablek (g) u

jednotlivých

novošlechtění,za rok 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 350

300

Průměrná hmotnost (g)

250

200

150

100

50

0

-50 HL 104 HL 1727 HL 1909 HL 2163 HL 485 HL 660 HL 855 HL 889 Zvoša HL 123 HL 1905 HL 2119 HL 369 HL 595 HL 759 HL 869 HL 920 Genotyp

Etapa C: počet plodů (ks) sklizených z jednoho genotypu Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 123 HL 920 HL 1909 HL 595 HL 1905 HL 2119 HL 2163 HL 855 HL 369 HL 869 HL 889 HL 104 HL 759 HL 485 HL 660 HL 1727 Zvoša

počet (ks) 1,00 2,00 2,00 3,00 5,00 5,00 5,33 6,67 6,67 6,67 7,33 9,00 12,00 12,67 14,00 14,67 16,67

rozdíl a ab ab abc ab abcd ab abc abc abc abcd abcde abcde bcde cde de e

Graf analýzy rozptylu – počty plodů (ks) z jednotlivých novošlechtění, za rok 2006

Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 30 25 20

Počet plodů (ks)

15 10 5 0 -5 -10 -15 HL 104 HL 1727 HL 1909 HL 2163 HL 485 HL 660 HL 855 HL 889 Zvoša HL 123 HL 1905 HL 2119 HL 369 HL 595 HL 759 HL 869 HL 920 Genotyp

Etapa C: celkové výnosy plodů (g) Fischerův test významnosti rozdílů – 95 % pravděpodobnost genotyp HL 123 HL 1909 HL 920 HL 595 HL 104 HL 1905 HL 369 HL 2119 HL 869 HL 855 HL 2163 HL 889 HL 759 HL 1727 HL 485 Zvoša HL 660

výnos (g) 200,00 380,00 495,00 500,00 850,00 855,00 890,00 960,00 1103,33 1106,67 1328,33 1378,33 1516,67 1780,00 1888,33 2208,33 2298,33

rozdíl a a a a a a a ab ab ab ab ab ab ab ab b b

Graf analýzy rozptylu – celkové výnosy plodů (g) u jednotlivých novošlechtění, rok 2006 Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 4000 3500 3000 2500

Výnos (g)

2000 1500 1000 500 0 -500 -1000 -1500 -2000 Zvoša HL 104 HL 1727 HL 1909 HL 2163 HL 485 HL 660 HL 855 HL 889 HL 123 HL 1905 HL 2119 HL 369 HL 595 HL 759 HL 869 HL 920 Genotyp

9.3 Grafy SEZNAM GRAFŮ Graf č.1 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 2163/94 Graf č.2 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 704 Graf č.3 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 542 Graf č.4 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1728 Graf č.5 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1840 Graf č.6 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 764 Graf č.7 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1834 Graf č.8 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 795 Graf č.9 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1532 Graf č.10 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1040

Graf č.1 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 2163/94 HL 2163/94 vzhled plodu 9 8 7

chuť podle celkového dojmu

6

vůně plodu

5 4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

charakter slupky

šťavnatost dužniny

konzistence dužniny

Graf č.2 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 704 HL 704

vzhled plodu 9 8 7

chuť podle celkového dojmu

6

vůně plodu

5 4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

šťavnatost dužniny

charakter slupky

konzistence dužniny

Graf č.3 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 542 HL 542 vzhled plodu 9 8 7

chuť podle celkového dojmu

6

vůně plodu

5 4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

charakter slupky

šťavnatost dužniny

konzistence dužniny

Graf č.4 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1728 HL 1728 vzhled plodu 9

chuť podle celkového dojmu

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

šťavnatost dužniny

8 7 6 5 4 3 2 1 0

vůně plodu

charakter slupky

konzistence dužniny

Graf č.5 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1840 HL 1840 vzhled plodu 9 8 7

chuť podle celkového dojmu

6

vůně plodu

5 4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

charakter slupky

šťavnatost dužniny

konzistence dužniny

Graf č.6 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 764 HL 764

chuť podle celkového dojmu

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

šťavnatost dužniny

vzhled plodu 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

vůně plodu

charakter slupky

konzistence dužniny

Graf č.7 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1834

chuť podle celkového dojmu

vzhled plodu 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

HL 1834

vůně plodu

charakter slupky

šťavnatost dužniny

konzistence dužniny

Graf č.8 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 795 HL 795

vzhled plodu

chuť podle celkového dojmu

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

šťavnatost dužniny

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

vůně plodu

charakter slupky

konzistence dužniny

Graf č.9 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1532 HL 1532

chuť podle celkového dojmu

vzhled plodu 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

vůně plodu

charakter slupky

šťavnatost dužniny

konzistence dužniny

Graf č.10 Výsledky organoleptického hodnocení novošlechtění jablek Genotyp: HL 1040 HL 1040 vzhled plodu 8 7 6

chuť podle celkového dojmu

5

vůně plodu

4 3 2 1 0

chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny

šťavnatost dužniny

charakter slupky

konzistence dužniny

Příloha fotografií ze sklizní plodů z let 2005 a 2006

Obr. 1 Genotyp HL 2163/94

Obr. 2 Genotyp HL 2163/94

Obr. 3 Genotyp HL 542

Obr. 4 Genotyp HL 542

Obr. 7 Genotyp HL 999

Obr. 8 Genotyp HL 999

Obr. 9 Genotyp HL 1381

Obr. 10 Genotyp HL 1381

Obr. 13 Genotyp HL 1905

Obr. 15 Genotyp HL 104

Obr. 14 Genotyp HL 1905

Obr. 16 Genotyp HL 104

Obr. 19 Genotyp HL 795

Obr. 20 Genotyp HL 795

Obr. 21 Genotyp HL 514

Obr. 22 Genotyp HL 514

Obr. 23 Genotyp HL 1711

Obr. 24 Genotyp HL 1711

Obr. 25 Genotyp HL 1728

Obr. 26 Genotyp HL 1728

Obr. 27 Genotyp HL 1040

Obr. 29 kontrola Golden Delicious Reinders

Obr. 28 Genotyp HL 1040

Obr. 30 kontrola Golden Delicious Reinders