MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Zaměření skutečného stavu dřevostavby a zpracování dokumentace pomocí software ArchiCAD na lokalitě Malšova Lhota v okrese Hradec Králové

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Samostatná příloha: Zpracované výkresy, CD s výkresy a vizualizací

Brno 2013

Tomáš Berný

Mendelova univerzita v Brně Ústav geoinformačních technologií Akademický rok: 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Tomáš Berný

Studijní program:

Stavby na bázi dřeva

Obor:

Stavby na bázi dřeva

Název tématu:

Zaměření

skutečného

stavu

dřevostavby

a zpracování

dokumentace pomocí software ArchiCAD na lokalitě Malšova Lhota v okrese Hradec Králové.

Rozsah práce:

40 stran textu + přílohy

Zásady pro vypracování: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Prostudování dokumentace software ArchiCAD. Podrobné zaměření vybrané dřevostavby v terénu a její zobrazení. Zobrazení objektu v terénu ve 3D. Vypracování dokumentace. Tvorba řezů a pohledů. Vytvoření prezentace v ArchiCADu. Alternativní prezentace pomocí software Artlantis Render. Zhodnocení software na podkladě vlastních zkušeností. Doporučené členění práce do kapitol: úvod, cíl, seznámení s problematikou, materiál a metodika, výsledky a diskuze, závěr.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Zaměření skutečného stavu dřevostavby a zpracování dokumentace pomocí software ArchiCAD na lokalitě Malšova Lhota v okrese Hradec Králové“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 30. dubna 2013

podpis

Poděkování V první řadě bych chtěl poděkovat panu ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D. za pomoc s prací a jeho poučné konzultace. Dále bych chtěl, poděkovat správci areálu stříbrného rybníku panu Zdeňku Podalovi. Za umožněný přístup do objektu, který jsem potřeboval na naměření rozměrů a fotodokumentaci.

Autor / Author Tomáš Berný Název bakalářské práce Zaměření skutečného stavu dřevostavby a zpracování dokumentace pomocí software ArchiCAD na lokalitě Malšova Lhota v okrese Hradci Králové. The title of work Of the actual state of wooden and documentation using ArchiCAD software at the site Malšova Lhota district Hradec Králové.

Abstrakt Tématem práce je zaměření skutečného stavu dřevostavby a zpracování dokumentace. Vybraná dřevostavba se nachází v lokalitě Malšově Lhotě v okrese Hradec Králové. Nejdříve se zaměří, vhodnými geodetickými metodami a pomůckami, terén u dřevostavby. Potom se celá stavba důkladně změří a zhotoví fotodokumentace. V další fázi se terén vloží do softwaru ArchiCAD, kde se vymodeluje. Potom se zpracuje samotná dřevostavba na základě naměřených rozměrů. Vypracují se zde také výkresy objektu a okolí. Následně se vytvoří prostředí v okolí objektu a vizualizace celé dřevostavby v terénu. Klíčová slova ArchiCAD, vizualizace, dřevostavba, terén

Abstract The subject of this thesis is surveying a real wooden building and drawing up documentation. The chosen wooden building is situated in Malšova Lhota in Hradec Králové county. At the start the terrain around the building is surveyed using proper geodetic methods and tools. Then the whole building is carefully meassured and the documentation is drawn up.

The next step si loading the terrain into the ArchiCAD software where it is modelled. Than the wooden building itself is processed according to the meassured proportions. The drawings of the structure and surrounding terrain are also drawn up. As the final step the setting in the vicinity of the building and visualization of the whole building structure in the terrain are made.

Key words ArchiCAD, visualization, wooden building, terrain

Obsah

1 Úvod……………………………………………………………………………… 9 2 Cíl……………………………………………………………………………….... 10 3 Lokalita objektu ……………………………………………………………….… 11 3.1 Hradec Králové ……………………………………………………..…. 11 3.2 Malšova Lhota ………………………………………………………..... 11 4 Dřevostavba…………………………………………………………………….... 12 4.1 Katastrální mapa a informace o objektu ……………………………….. 12 4.2 Konstrukce objektu ……………………………………………………. 13 4.3 Vybavení objektu …………………………………………………….... 13 4.3.1 1NP………………………………………..…………………. 13 4.3.2. Podkroví…………………………………….……………….. 14 5 Zaměření objektu ……………………………………………………………….. 15 5.1 Terén a okolí……………………………………………………………. 15 5.2 Měřicí přístroje………………………………………………………… 16 6 Metodika měření ………………………………………………………………… 18 6.1 Tachymetrie…………………………………………………………….. 18 6.2 Polární metoda………………………………………………………….. 19 6.3 Zaměření terénu………………………………………………………… 20 7 Zobrazení v programu ArchiCAD……………………………………………….. 23 7.1 ArchiCAD………………………………………………………………. 23 7.2 Instalace programu………………………………………………………. 24 7.3 Zobrazení terénu……………………………………………………….... 24 7.4 Obvodová stěna…………………………………………………………. 25 7.5 Zobrazení vstupních dveří………………………………………..……... 28 7.6 Zobrazení oken………………………………………………………….. 29 7.7 Vnitřní stěny a dveře………………………………………………..……30 7.8 Podlaha a strop……………………………………………………….......31 7.9 Vnitřní objekty a schodiště…………………………………………………33 7.10 Střecha…………………………………………………………………….34 7.11 Zobrazení podkroví s krovy……………………………………………….36

7.12 Zobrazení prvků v exteriéru…………………………………………….....37 7.13 Zobrazení okolí objektu..……………………………………………….....39 8 Výkresy objektu…………………………………………………………………........41 8.1 Kótování………………………………………………………………….....41 8.2 Půdorys……………………………………………………………………..41 8.3 Řez………………………………………………………………………….42 8.4 Pohledy…………………………………………………………………......43 9 Zobrazení vizualizace…………………………………………………………….......44 9.1 Vizualizace exteriéru……………………………………………….………44 9.2 Vizualizace interiéru…………………………………………………..……44 10 Závěr………………………………………………………………………………...46 11 Summary………………………………………………………………………….....47 Seznam použité literatury……………………………………………………………....48 Seznam obrázků………………………………………………………………………...50 Přílohy………………………………………………………………………………….52 Přílohy č.1…………………………………………………………………...….52 Přílohy č.2……………………………………………………………………....54 Přílohy č.3…………………………………………………………………...….59

1 Úvod Zaměření skutečného stavu dřevostavby, dokumentace a vizualizace stavby, tak zní přibližně zadání této práce. V první řadě si musíme zvolit vhodný objekt, který bude mít dřevenou konstrukci a bude celkově zajímavý. Pro práci jsem vybral objekt, nedaleko mého bydliště v lokalitě Malšova Lhota. Objekt slouží jako rekreační chatka, která mě zaujala svým vnějším vzhledem, kde se po obvodu střídá srubová stěna se stěnou se svislým a vodorovným dřevěným obložením. Také mě zaujalo, že stavba se nachází na okraji města v blízkosti lesa a rybníka. Celou chatku musím nejdřív důkladně změřit a vyfotografovat. Potom se musí pomocí vhodné geodetické metody zaměřit terén v okolí a následně vypracovat pomocí naměřených hodnot jeho model, který se dále vloží do programu ArchiCAD. V programu ArchiCAD se budu snažit o zachycení skutečného stavu naměřené dřevostavby a vytvoření jejího modelu. Výstupy budou v podobě výkresů stavby a zachycení vizualizace jejího okolí. Vše bude součástí přílohy. K zobrazení interiéru použiju program Artlantis, ze kterého budou výstupy taktéž snímky vizualizace. Svoji práci v programech se budu snažit důkladně popsat a vysvětlit tak, aby vznikl ucelený popis moji činnosti v obou programech. Součástí práce budou také obrázky k lepšímu znázornění a představení situace.

9

2 Cíl Cílem této práce je zobrazení skutečného stavu vybrané dřevostavby pomocí vizualizace a trojrozměrného obrazu. Nejprve se začne u geodetického měření terénu v okolí dřevostavby. Tyto hodnoty se převedou do elektronické podoby a následně vloží do grafického programu ArchiCAD, kde se celá dřevostavba nakreslí a vymodeluje podle skutečných hodnot naměřených v budově. Poté, když bude celá budova zpracována, dokončím 3D zobrazení pomocí programu ArchiCAD a Artlantis, aby se jednalo o velmi reálné snímky. Ty budou spolu s výkresy hlavním výstupem a přílohou této práce. V práci se budu snažit o nejdetailnější zobrazení objektu v době, kdy jsem ho navštívil a zdokumentoval jeho stav. Dále se budu snažit celkově zdokonalit své schopnosti v softwaru ArchiCAD a rozvinout tak své vědomosti v zobrazování skutečných objektů.

10

3 Lokalita objektu Objekt se nachází v lokalitě kempu u Stříbrného rybníku v Malšově Lhotě, kterou nalezneme na východě Čech v Královéhradeckém kraji. Jedná se o část města Hradec Králové.

3.1 Hradec Králové Hradec Králové je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Skládá se z 21 místních částí a 21 katastrálních území a je čtvrtým největším statutárním městem v Česku. Je proslulý moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení Salon republiky. Počátky intenzivní

práce

významných

architektů

patří

Janu

Kotěrovi

a

Josefu

Gočárovi.(www.wikipedia.org) Je zde také plno kulturních památek a např.: Bílá věž, chrám sv. Ducha atd. Město, v minulosti stotisícové, má dnes něco málo přes 90 tisíc obyvatel. Ve městě se nachází plno nových moderních staveb, ale jak už to ve větších městech bývá, dřevostaveb tu mnoho nenajdete. Výstavba montovaných domů se sice v poslední době trochu více rozrostla, ale typické srubové nebo roubené stavby zde příliš velké uplatnění nenajdou. Proto se musíme vydat na východní okraj města, kde se nachází právě jeho část Malšova Lhota.

3.2 Malšova Lhota Malšova Lhota se nachází na východě Hradce Králové, je zde 21 ulic a 386 objektů. Výměra katastrálního území je 1,94 m2. (www.uir.cz) Nachází se zde koupaliště a kemp Stříbrný rybník. Je to jeden z největších rybníku v okolí Hradce Králové. Je zde půjčovna lodí, tobogán a velká písečná pláž. Správce celého areálu je Zdeněk Podal. Najdeme zde dětské, volejbalové a paintballové hřiště. (www.stribrnyrybnik.cz) Dále se zde nachází lanové a zábavní hřiště, trampolíny a restaurace. V kempu je 14 chat a 2 maringotky, většina chatek je až pro 12 osob. Celý kemp je velice prostorný a najdeme zde spoustu místa na parkování a prostor pro zábavu spojenou s létem. 11

4 Zvolená dřevostavba Vybraný objekt je jedna z chatek, která se nachází v kempu u Stříbrného rybníka. Celá chatka je až pro 12 osob a slouží k celoročním rekreačním účelům. Je k ní snadný přístup po cestě nebo přes louku. Před chatkou je také lavička k odpočinku, stůl a stojan na kola.

4.1 Katastrální mapa a informace o objektu Nejprve je třeba zjistit, co vlastně katastr nemovitostí zobrazuje a jeho význam. Ve starých dobách slovo katastr znamenalo soupis osob podléhajících dani z hlavy, později soupis osob a nemovitostí ke stanovení odvodů do státní pokladny. V součastné době pod pojmem katastr nejčastěji myslíme záznam pozemků a budov (nemovitostí) a jejich vlastníků za účelem stanovení daní.(Maršík, 2002) Katastr nemovitostí České republiky je tedy soubor údajů o nemovitostech, který zahrnuje jejich soupis, popis a polohové a geometrické určení. Tvoří ucelený průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických práv a jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv k nemovitostem.(Doušek, 1998) Volně dostupné informace o objektu jsou k nahlédnutí na stránkách Českého úřadu zeměměřičství a katastru (www.czuk.cz). Zde je možné vyhledat parcelu na katastrální mapě a zobrazit všechny údaje o parcele. Zvolený objekt má parcelní číslo st. 320 a je zobrazen na obr.č.1.

Obr.č.1: Katastrální mapa, M=1:1000 (www.czuk.cz) 12

Výměra parcely je 59 m2 a je určena ze souřadnic v S-JTSK. Nachází se v ulici Stříbrný rybník. Typ parcely je parcela katastru nemovitostí a druh pozemku je zastavěná plocha a nádvoří. Stavba má číslo evidenční 133, typ stavby je tedy určen, jako budova s číslem evidenčním s využitím jako rodinný dům. Vlastnické právo má statutární město Hradec Králové se sídlem Československé armády 408/51, 50200 Hradec Králové. (www.czuk.cz)

4.2 Konstrukce objektu Jedná se o dřevěnou chatku, která má ve 2. podlaží podkrovní pokoj. Objekt má srubovou obvodovou stěnu. Přesná skladba stěny je neznámá. Nebyl způsob, jak ji zjistit. Zbytek stěn v objektu je také dřevěný s obklady. Strop je tvořen dřevěnými trámy. Konstrukce střechy je z krovů, ale opět nebyla možnost bližšího zkoumání, tudíž se předpokládá, že se jedná o hambálkový krov. Jako střešní krytina zde byl použit plech.

4.3 Vybavení objektu Nedílnou součástí zobrazené dřevostavby je její vybavení. Všechny zařizovací objekty, nábytek a ostatní důležité vybavení je nutné zobrazit, aby bylo zajištěno zachycení skutečného stavu objektu. 4.3.1 1 NP Objekt je v prvním podlaží tvořen dvěma pokoji, koupelnou, záchodem, kuchyní a chodbou spojenou se společnou místností, zde je jídelní stůl s několika židlemi. Elektrický proud je do chatky veden běžným způsobem a ustí ve skříňce vedle vchodových dveří na západní straně. Dále je zde zavedena kanalizece a vedle vstupních dveří vede do ní betonová skruže. Plyn zde zaveden není. Kuchyňka je vybavena pracovní deskou s dřezem a umyvadlem. Teplou vodu zde zajišťuje průtokový ohřívač vody. Na druhé straně je postavena skříňka na nádobí, jejíž vršek slouží též jako pracovní prostor. Protože do chatky není zaveden plyn, je zde na skříňce dvouplotýnkový elektrický vařič. Na stěnách jsou dvě poličky na odkládání nádobí. Součástí kuchyně je také varná konvice, mikrovlnná trouba a běžné kuchyňské 13

náčiní

(hrnce,

příbory,

talíře,

misky apod.),

sloužící

k rekreačnímu

vaření

a stolování.(www.stribrny-rybnik.cz) Část kuchyně je vidět na obr.č.2, obrázek je poskytnut z doby, kdy byla chatka předělávána z důvodu zimní údržby. Lednice stojí v chodbě pod schodištěm, které vede do podkroví. Koupelna je tvořena jedním umyvadlem a sprchovým koutem odděleným závěsem.Voda je zde také ohřívána. Dále tu jsou dva pokoje sloužíci i jako ložnice. V prvním menším pokoji jsou dvě postele. Ve větším je postelí šest spolu s židlemi a skříňí. Schodištěm umístěným zhruba uprostřed objektu se dostáváme do podkrovní ve druhém podlaží.

Obr.č.2: Kuchyň

Obr.č.3: Podkroví

4.3.2 Podkroví Podkroví není zdaleka tak prostorné jako dolní podlaží, ale i tak jsou zde dva pokoje. První pokoj, opět menší rozlohy, má dvě postele. Ve druhém větším jsou postele čtyři. Tyto místnosti nejsou vybaveny žádným dalším nábytkem a slouží jako ložnice. Ve stěnách jsou vidět jednotlivé krovy, které mají jinou barvu než stěny, což vyvolává zajímavý konstrast. Ten můžeme vidět na obr.č.3, opět se jedná o fotku pořízenou ve fázi údržby a úklidu. V neposlední řadě je z obou pokojů také krásný výhled do okolí.

14

5 Zaměření objektu 5.1 Terén a okolí Objekt se nachází nedaleko lesa a je obklopen skoro ze všech stran stromy. Vedle něj vede písečná cesta. Okolí objektu je zobrazeno na obr.č.4. Zelená barva označuje les, červená cestu, modrá rybník, načervenalá jsou budovy a bezbarvý povrch jsou louka s travním porostem nebo cesta. Ta je buď asfaltová nebo písečná. Chatka je zde označena kurzorem. Průměrná nadmořská výška je zde 233 m n.m. Celkový terén je zde převážně rovinný bez větších výškových rozdílů. Lze zaznamenat pouze lehké nerovnosti, jako je třeba mírné klesání k cestě nebo k okolním chatkám. K orientaci objektu vzhledem k světovým stranám je nutné doplnit, že objekt je odkloněn od podélné osy směrem na sever o 1,2º. Vchod je orientovaný na západ, kdežto z důvodu oslunění většina oken na sever a jih. Východní strana je bez oken. Kolem chatky jsou většinou břízy a travnatá plocha. Najdeme zde i lavičku, stůl a stojan na kola. Stojí zde také popelnice, která je pravidelně vynášena. Z venku působí objekt velice přírodním dojmem, díky tmavým dřevěným stěnám a dveřím. Také dřevěná okna s dřevěnými okenicemi podtrhují přírodním charakter objektu. Střešní krytina má zelenou barvu, takže tvoří zajímavý celek s okolní vegetací. Chatka krásně splývá s přírodním okolím a nijak ho nenarušuje. Více na obrázkách v příloze.

Obr.č.4: Mapa okolí (mapy.crr.cz)

15

5.2 Měřicí přístroje K zaměření dřevostavby budou potřeba totální stanice Topcon GTS 105N s náhradní baterkou a nabíječkou, hliníkový stojan s nastavitelnou výškou, výtička s hranolem na zaměření potřebného bodu. Hodit se bude i metr a laserový metr na vnitřní a vnější měření objektu. Další nezbytností bude tužka a blok na zapisování naměřených hodnoty. Hlavní přístroj Topcon GTS 105N je na obr.č.6, kde jsou zobrazeny jeho jednotlivé části. Zde je popis jeho hlavních částí a funkcí.

Obr.č.5: Topcon GTS 105N (www.geodis.sk)

Stavěcí šrouby na spodní části přístroje slouží k vodorovnému vyrovnání libely. Libela je pomůcka k určování vodorovného směru, je to vzduchotěsná uzavřená skleněná nádoba naplněná až na malý prostor těkavou kapalinou. (Doušek, 1998) Na přístroji v horní části je držadlo, které slouží k manipulaci s přístrojem, a zaměřovací hledáček, kterým zaměřujeme přibližně cíl. Na boku je výšková značka přístroje, ke které se měří výška přístroje od země. Dále zde je horizontální jemná ustanovka, kterou nastavujeme horizontální polohu. Vertikální polohu nastavujeme vertikální ustanovkou, která je jemná a hrubá. Cíl sledujeme pomocí okuláru dalekohledu. Dále se zde nachází i kruh dalekohledu k zaostření cílového křížku. Přístroj má maticový LCD displej se 4 řádky o 20 znacích. Tři horní řádky zobrazují 16

měřená data, dolní řádek programové klávesy, které se mění se změnou měřického módu. Kontrast a osvětlení se dají nastavit.(www.geodis.cz) Mezi vybavení přístroje patří plášť sloužící jako ochrana proti případnému dešti, dále náhradní baterka s výdrží až 9 hodin, metr a olovnice. Olovnici tvoří závaží rotačního tvaru a závěsný provazec. Hmotnost olovnice pro běžné měřické práce se pohybuje od 0,1 až 0,25 kilogramu, délku závěsu lze měnit geodetickým uzlem nebo jednoduchými destičkami s otvory. Celkově slouží k nastavení svislého směru přístroje. (Doušek, 1998) Topcon GTS 105N patří do skupiny elektrooptických dálkoměrů. Ty pracují na principu vysílaných světelných vln modulovaných Kerrovou buňkou a řízených vysokofrekvenčním oscilátorem. Na počátečním bodě měřené délky je čočkozrcadlová soustava (vysílač a přijímač). Vysílaný rovnoběžný svazek světelných paprsků dopadá na odrazové zrcadlo umístěné na koncovém bodě měřené délky, zde se odráží zpět k vysílači (přijímači). Po průchodu dopadá na buňku, kde se mění světelná energie na elektrickou. Fázový rozdíl vzniklý mezi vysílaným a odraženým signálem se určí v nulovém detektoru. (Doušek, 1998). Označení totální stanice znamená, že přístroj je vybaven záznamníkem na magnetické medium. Ten slouží k záznamu údajů do zásobníku. Geodet tak nemusí při měření pořizovat soubor čísel na papíru, ale pouze záznam údajů. To se hodí hlavně pro měření většího množství bodů. (Maršík, 2002) Přístroj umožňuje provádět délková měření v rozsahu do 3000 metrů na jeden hranol, přičemž je zachována vysoká přesnost ± (2mm+2ppm). Rychlost aktualizace dat je 1,2 sekundy v jemném módu. Do paměti přístroje lze uložit až 24 000 měřených souřadnicových bodů. Zařízení slouží ke sběru dat pro polohové informační systémy, tachymetrické snímky, vytyčování hranic pozemku apod. Ideální pro měření vodorovných vzdáleností, výšek a úhlů. (www.geodis.cz)

17

6 Metodika měření

Geodetická měření patří mezi nejpřesnější, ale zároveň nejpracnější metody získávání vstupních dat. Způsob těchto měření v lesních porostech nejčastěji spočívá v zaměření polohových souřadnic vrcholů polygonových pořadů, u kterých je nivelací určena jejich nadmořská výška. Poté jsou jednotlivé body terénního reliéfu zaměřovány tachymetrií, kdy dochází k současnému určování polohy (vyjádřené polárními souřadnicemi) i výšky (trigonometricky). Je důležité, aby takto byly zaměřeny body vystihující charakteristické prvky reliéfu (zejména singularity) v závislosti na měřítku mapování. V současné době jsou pro tyto účely používány tzv. totální stanice, které významně zefektivňují práci zejména díky následnému zpracování na výkonných počítačových stanicích s příslušným geodetickým softwarem.(Klimánek, 2008)

6.1 Tachymetrie Tachymetrie je měřičská metoda k zaměřování zemského povrchu, který nazýváme terénní reliéf. Z výsledků tachymetrického měření se sestrojují polohopisné a výškopisné plány, které se používají k řešení různých úkolů technického projektování nebo k určení přirozených linií. Základní myšlenka tachymetrie spočívá v současném určování polohy a výšky jednotlivých bodů zemského povrchu. Poloha podrobných bodů se přitom vyjadřuje polárními souřadnicemi (viz. 5.3.1). Vzdálenosti se měří opticky a výšky se určují obvykle trigonometricky, obr.č.6. Určující tachymetrické prvky, z nichž je možno vypočíst polohu a výšku zaměřených bodů, tvoří laťový úsek L, vodorovný úhel α a výškový úhel β . K měření určujících tachymetrických prvků je možno použít tachymetr nebo jakýkoliv univerzální teodolit. Všechny tachymetrické prvky se zjišťují jedním zaměřením na tachymetrickou síť. Jednoduchost měřického výkonu a přednosti optického měření vzdáleností, kterému nevadí drobné překážky nebo nepřístupný terén, umožňují rychlý pracovní postup. Odtud název tachymetrie, který v překladu znamená rychloměřičství. (Višňovský, 1967)

18

Obr.č.6:Určení výšky (Višňovský, 1967)

6.2 Polární metoda Polární souřadnice získáme pomocí polární metody. Ta je z jednou z nejpoužívanějších metod polohopisného měření. Výhoda této metody je v rychlosti a jednoduchosti měření, vyžaduje úhloměrný přístroj vybavený optickým dálkoměrem a dálkoměrnou lať. Metoda se dobře uplatňuje při zaměřování podrobného polohopisu v přehledném terénu, ve kterém lze pohodlně a rychle určit polohu jednotlivých bodů až do vzdálenosti 200 m. Poloha jednotlivých bodů je určena polárními souřadnicemi, zobrazenými na obr.č.7. Jsou tvořeny vodorovným úhlem α sevřeným základním směrem a směrem zacíleného bodu a vzdáleností d zaměřeného bodu od stanoviska přístroje. (Doušek, 1998)

Obr.č.7:Polární Metoda (Doušek, 1998) 19

6.3 Zaměření terénu Zaměření terénu je důležitou součástí této práce. Při zaměření je potřeba dbát na velikou přesnost, aby zobrazený terén odpovídal co nejvíce skutečnému. Na začátku je vhodné pořádně si rozmyslet výchozí stanoviště a udělat několik fotek okolí. V první řadě je potřeba si nakreslit měřičský náčrt. Ten je nedílnou součástí měřičské dokumentace. Kreslí se v terénu současně s měřením podrobných bodů polohopisu v terénu za použití přibližného měřítka budoucího plánu. (Doušek, 1998) Důležité je zvolení vhodných stanovišť, ze kterých budeme dál měřit ostatní body. V tomto případě se bude jednat o tři stanoviště a měřený objekt bude uvnitř pomyslného trojúhelníku. Výchozí stanoviště byla zvolena pod čísly 4001, 4002, 4003. Dále si na náčrtku označíme čísly důležité body. Zde se bude jednat o čísla od 1 do 55, Protože máme zvolených 55 bodů. Není to tak velké množství, ale pro tento objekt, který není příliš rozsáhlý, bude stačit. Body zobrazují důležitá místa, která budeme později potřebovat vědět, pro další orientaci např: roh chatky, strom nebo kraj cesty. Samozřejmě se označují i větší nerovnosti v terénu. Na každý bod by mělo být alespoň z jednoho stanoviště vidět. Při tomto počtu bodů si je stačí zaznamenávat normálně do zápisníku, nikoliv do paměti přístroje. Dále je nutné postavit třínohý stojan do dostatečné výšky, abychom měli měření co nejpohodlnější. Na stojan se připevní přístroj a změří se výška až po rysku na straně přístroje. Tu si musíme zaznamenat do poznámek stejně jako výšku výtyčky s hranolem. Dále je nutné nastavit měřicí přístroj, v tomto případě totální stanici, do vodorovného a svislého směru. Nejdříve do svislého pomocí olovnice a pak pomocí libely nastavit vodorovnou polohu. Ta se nastaví tak, že v libele dostaneme malou bublinku do prostředního kruhu. Tím je přístroj v rovnováze a připraven k zaměřování. To se dělá pomocí stavěcích šroubů, kterými budeme točit potřebným směrem. Nyní se může začít s měřením. Nejdříve se namíří na další stanoviště, kde se nastaví vodorovný úhel nula, pomocí příslušného příkazu (0SET). Poté se změří vodorovná vzdálenost a výška. Pomocí zaměřovacího hledáčku je třeba namířit přibližně na cíl, dále se podívat do okuláru dalekohledu a pomocí ustanovek se zamíří a zaostří přímo na cíl do středu terče na vrcholu výtyčky. Stiskne se příslušný příkaz a naměřené hodnoty si poznamenáme do zápisníku společně s číslem bodu. Takto pokračujeme i u dalších bodů, které jsou ze stanoviště vidět. U tohoto měření se z každého stanoviště změřilo asi 18 bodů. Po zaměření se přechází na další stanoviště 20

a vše se opakuje. Po zaměření všech bodů a stanovišť si označíme stanoviště dřevěným obarveným kůlem pro případ, že by se muselo dodatečně zaměřovat. V tuto chvíli měření totální stanicí končí a může se uklidit. Na řadu přichází měření objektu ze strany exteriéru. K měření je nutný laserový měřič, který dosti urychlí práci na delší vzdálenosti a normální metr k měření kratších úseků. Objekt je důkladně změřen ze všech čtyř stran. Měří se celkový rozměr objektu, výška oken a střechy, přesah atd. Rozměry zapisujeme do námi načrtnutých pohledů. Na obr.č.:8 je vidět pohled na objekt z jihozápadní strany.

Obr.č.8: Jihozápadní pohled na objekt

Po změření vnějších rozměrů přichází řada na vnitřní, půjde se tedy měřit do interiéru. Nejdříve se udělá přibližný půdorys prvního podlaží se všemi předměty a změří se celkové rozměry místností. Poté se změří detaily, které budou v pozdější fázi zobrazovat např. tloušťky a rozměry stěn a schodiště. Po naměření všeho potřebného se celé měření opakuje i ve druhém podlaží. Z interiéru je třeba také pořídit fotografie. Naměřené hodnoty jsou ale pouze na papíře, je potřeba je převést do elektronické podoby. To se provede v programu Kokeš. Zde se přepíší naměřené hodnoty a vytvoří se síť bodů. Soubor se uloží do formátu s koncovkou .tsp, ale protože je tento formát nedostačující, musí se v počítači přepsat na soubor .txt. Tento formát je 21

již vhodný k převodu terénu do programu ArchiCAD. V souboru se ještě přepíší první dva sloupce hodnot na záporné pro budoucí správné zobrazení terénu.

22

7 Zobrazení v programu ArchiCAD

7.1 ArchiCAD ArchiCAD je špičkový CAD software vyvinutý maďarskou společností Graphisoft. Nabízí kompletní řešení pro návrhy a projektování staveb, interiérů i celých komplexů budov. Vývoj tohoto programu započal v roce 1982, tehdy pouze pro 2D zobrazení. Od roku 1987 slouží již i pro 3D projektování. (www.softtech.cz) V současnosti je jedním z nejrozšířenějších a nejmodernějších programů používaných architektonickými a projekčními kancelářemi. V českém odborném školství slouží pro výuku 3D projektování. Je k dispozici na téměř všech odborně zaměřených fakultách a vyučuje se skoro na 60 středních a vyšších odborných stavebně zaměřených školách. Program vyniká jednoduchostí a intuitivností ovládání. Pracuje s technologií virtuální budovy. Uživatel si navrhne dům z dostupných konstrukčních prvků, jako jsou zdi, desky, okna a dveře. Z takto vzniklého modelu jsou následně generovány 2D výkresy, půdorysy, řezy a pohledy. V programu lze navrhnout nejen budovy, interiéry, exteriéry, ale lze jej také využít pro design předmětů. (Řepík, 2008) ArchiCAD v současnosti komunikuje ve 22 jazykových mutacích a po celém světě využívá tento produkt více než 150 000 architektů. Samozřejmostí je neustále se rozšiřující množství různých knihoven. ArchiCAD spolupracuje také s dalšími specializovanými programy jako například Artlantis a EcoDesigner. (www.softtech.cz) Firmu Graphisoft v České republice zastupuje firma centrum pro počítačovou grafiku ČR (CEGRA), s.r.o. Ta zaujímá v České republice od roku 1995 pevnou pozici dodavatele IT pro stavební průmysl. Nabízí CAD software projektantům, architektům, stavebním inženýrům a ostatním odborníkům ve stavebnictví. (Řepík, 2008) ArchiCAD 15 se soustředí na to, aby se stal standardem i pro BIM (Informační model budovy) modelování a navrhování. Mezi východiska programu patří: žádné kompromisy v pracovních postupech a prostředí programu a jeho ovládání musí být autentické pro architekty. ArchiCAD 15 přichází s řadou novinek oproti předchozím starším verzím. Je zde převratný systém 3D vodících čar a dalších nástrojů. To dává možnost pracovat v perspektivě jako přirozeném prostředí pro navrhování, kde se lze pohybovat se stejnou přesností a jednoduchostí jako v půdorysech a řezech. (www.cegra.cz) 23

7.2 Instalace programu Program ArchiCAD je finančně náročný, v našem případě je ale možnost využít studentské verze programu. Nejdříve je potřeba se zaregistrovat na stránkách www.myarchicad.com, kde se musí vyplnit formulář, který obsahuje všechny údaje o škole a účelech použití. Po několika dnech přijde na email sériové číslo s platností na jeden rok. Ted už je potřeba jen nainstalovat ArchiCAD 15 a v něm dopsat sériové číslo. Nyní je program připraven k použití bez jakéhokoli omezení. Program je v české verzi, tudíž se v něm dá snadno orientovat.

7.3 Zobrazení terénu Nejprve je potřeba zapnout program ArchiCAD , dále zvolit vytvoření nového projektu a jako pracovní prostředí si nastavit výchozí profil. Nyní už je vidět celé pracovní prostředí programu. Na levé straně je nástrojová paletka, na pravé straně navigátor a mapa projektu. Zde je možné zvolit zobrazení půdorysu, řezu nebo pohledu. V horní části je hlavní lišta s rozbalovacími okénky a infopaletka, která zobrazuje nastavení daného nástroje a možnosti jeho sestrojení. K zobrazení terénu je třeba být v prvním podlaží (1. NP) a v horní liště kliknout na okénko 3D model. Po rozbalení okénka je nutné kliknou na příkaz Terén z geodetických souřadnic. Zobrazí se okno, kde se musí vybrat soubor s geodetickými souřadnicemi ve formátu .txt. Ten už je předem připravený, stačí jej tedy pouze najít v počítači. Jako jednotka je ponechána metr, umístění je zvoleno původní a zaškrtnuto „zobrazit nově vytvořenou síť‘. Počátek bude zvolen 100,2 m. Tím se vytvořila síť terénu se všemi body (obr.č.9). Vznikl jakýsi polyedrický model. Elementárními ploškami polyedrického modelu jsou trojúhelníky, které k sobě přiléhají a tvoří tak mnohostěn, přimykající se k terénu. Vrcholy mnohostěnu jsou body na terénní ploše a interpolace plochy se obvykle provádí lineárně po trojúhelníkách. Tento přístup, označovaný jako triangulace či nepravidelná trojúhelníková síť, je v současné době nejrozšířenější. Terén je v tomto případě reprezentován trojúhelníky, čili sadou vrcholů, hran a plošek. Vstupní zdrojová data jsou vyjádřena X ,Y ,Z souřadnicemi vrcholů. Každá hrana tak spojuje 2 vrcholy

24

a rozděluje 2 plošky, každá trojúhelníkovitá ploška má 3 hrany a je považována za rovinný útvar. (Klimánek, 2008)

Obr.č.9: Zobrazení terénu v ArchiCADu

7.4 Obvodová stěna Nejdříve je nezbytné zjistit, kde obvodová stěna v terénu stojí. To se zjistí pomocí náčrtku, poznámek a vzdáleností. Vzdálenosti v zobrazeném terénu zjistíme pomocí příkazu Měření, který se nachází nahoře v liště a má symbol metru. Po kliknutí na něj se nástroj aktivuje, poté stačí kliknout na libovolné místo v terénu a změřit tak potřebnou vzdálenost. Nejprve je dobré zjistit, kde jsou stanoviště a poté i rohy objektu. Ty by měli tvořit lehce zkosený kosočtverce a vzdálenosti mezi nimi by měly být totožné. Bod je možné nastavit jako uživatelský počátek příkazem vedle měření na podobném principu. Poté se v levé nabídce zvolí nástroj Čára a body se spojí. Vzniklý kosočtverec bude znázorňovat obrys obvodových stěn. Aby se nám terén nepletl, je možné ho dočasně skrýt. To se udělá pomocí tlačítka Dokument, které je v horní liště. Zde se vyberou vrstvy a nastavení vrstev. Zde jsou zobrazeny všechny vrstvy projektu. U vrstvy síťterén je potřeba kliknout na symbol oka. Tím danou vrstvu zneviditelním. Získané 25

nastavení vrstev bude potřeba i v dalších částech zobrazení, umožní lepší orientaci ve výkresu. Teď je nutné nastavit samotnou stěnu. V levé nabídce se klikne na nástroj Zeď, čímž se aktivuje. Při dvojkliku kurzorem myši se objeví nastavení řezu zdí. Zde se nastaví všechny důležité vlastnosti. Všechny rozměry se udávají v milimetrech. Zvolí se výška na 2600 mm a šířka 80 mm. Barva je zvolena tmavá s číslem 4, v konečné fázi je možné ji ještě dle potřeby upravit, takže to teď není tak důležité. Dále se klikne na tlačítko Srubová zeď, zde se nastaví výška trámu 120 mm a jako tvar trámu se zvolí čtvrtý obrázek a poloměr trámu obrázek druhý. K tomu se zaškrtne přepsat Protějším materiálem hrany a Připojit texturu k hranám. Nyní je zeď nastavena a připravena k vynesení do půdorysu. V horní liště se nastaví konstrukční metoda tak, aby zeď směřovala dovnitř naznačeného obvodu z čar. Poté se klikne kurzorem myši do místa, odkud chceme začít, nastavíme směr a napíšeme požadovanou délku stěny. Zeď je zhotovena s přesahem 185 mm ve všech rozích, pouze u vstupních dveří není přesah žádný. V určitých místech je stěna zdvojená nebo rozdělena další stěnou. Vše je naznačeno podle naměřených rozměrů a pořízených fotografií a je hotov celkový obvodový plášť. Jednou z nejdůležitějších věcí je zobrazení ve 3D. V levém panelu v navigátoru se vybere tlačítko Mapa projektu a dále pod záložkou 3D je Obecná perspektiva, ta se zvolí a tím máme zobrazený 3D pohled na objekt. Pro pohyb se klikne dole v liště na obrázek postavy s názvem Prozkoumat. K pohybu ve 3D slouží klávesy W, S, A, D. Rychlost pohybu se nastavuje pomocí + a – na klávesnici. Stěna zobrazena ve 3D je na obr.č.10.

Obr.č.10: Obvodová stěna ve 3D

26

Stěna u vstupních dveří je na zobrazení nejobtížnější, právě z důvodu těchto dveří a přechod mezi srubovou stěnou a dřevěným obkladem. Aby se se stěnou mohlo začít pracovat, je třeba ji označit. Klikne se na její roh a vybere možnost Volně vytáhnout. Roh se posune do požadované vzdálenosti, a stěna je tím pádem zmenšena. Místo ní se postaví stěna s tloušťkou 160 mm, do které se později zasadí dveře. V nastavení stěny se srubová stěna nenastavuje, tudíž bude mít hodnotu nula. Přesah, který tu předtím byl, se udělá pomocí další stěny, aktuálně s tloušťkou 80 mm. Jako další část je nutné vytvořit si dřevěný obklad. Ten se vytvoří tím, že v pravém nástrojovém sloupci je vybrán trám, v jeho nastavení se zvolí tloušťka 10 mm a délka podle stěny. Výška je zvolena 100 mm a barva stejná jako stěna. Tento prvek se nasměruje rovnoběžně se stěnou. Dále se označí a klikne na jeho roh. V nabídce se poté vybere Násobit, zde se může zadat buď rozmístěním, nebo s přírůstkem. U každého z nich (kromě prvního) se nastaví jiná výška k domovskému podlaží, vždycky se zvýší o výšku trámu (100 mm) a mezeru (4 mm). Poté se v obecné perspektivě naskládají nad sebe v jedné rovině pomocí kurzoru myší. Na obdobném principu se udělá i přesah z druhé strany, v tomto případě se dá ulehčit práce, když se ve 3D označí všechny části dřevěného obkladu a dají se násobit s přírůstkem jedna a vybere se přesné místo na druhé straně stěny. Poté se všechen obklad zmenší na délku přesahu. Obklad je k vidění na obr.č.11.

Obr.č.11: Vstupní dveře a stěna

27

7.5 Zobrazení vstupních dveří Nejprve je potřeba v levé nabídce vyhledat Dveře, následně dvojím kliknutím zobrazíme nastavení dveří. Vlevo se rozbalí Připojené knihovny - Dveře – Dveře dřevěné vstupní. Zde se vyberou normální jednoduché plné dveře bez skleněných částí. Dále se nastaví rozměry, šířka 800 mm, výška 2000 mm a hloubka zalomení 70 mm. Je nutné nastavit všechny parametry a rozměry, např. obložení, materiál atd. Potom stačí zvolit kliknutím myši místo, kam dveří umístit. Druhým kliknutím se potom zvolí směr otevírání. Podle naměřených hodnot a tlačítka Měření to není problém, protože s dveřmi se dá v dané stěně libovolně pohybovat. Pokud by byla potřeba se k nastavení dveří vrátit, stačí je označit a kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat Nastavení označených dveří. Dveře jsou zobrazeny na obr.č.11. Dřevěný obklad, který zasahuje do dveří, se musí zkrátit. Označením jeho rohu a volbou Volně vytáhnout se zmenší na požadovaný rozměr. To se musí opakovat u všech částí obkladu. Tyto operace se provádějí v obecné perspektivě, z krátké vzdálenosti a pod správným úhlem.

7.6 Zobrazení oken Nyní máme zobrazený obvodový plášť a dveře, teď jsou na řadě okna. Podobně jako u dveří se v levé nabídce označí nástroj Okno a jeho nastavení. V levé části je potřeba vybrat cestou Připojené knihovny – Okna – Okna dřevěná a plastová – Základní okno. Zde se vybere podle obrázku druhý typ. Jedná se o dvoukřídlé okno. Rozměry se zadají 1180 mm na výšku i šířku. Ze severní strany je koupelnové okno zmenšené na 640 x 640 mm. Ostění bude 20 mm. Výška od země se u některých oken lišila, bude tudíž různá a může se zadat dodatečně. Důležité je nastavit materiál – v tomto případě ořech, vzhledem k jeho tmavé barvě. Potom nastavit sluneční clonu, která je v tomto případě na všech oknech. Zvolí se obyčejná okenice (styl jedna) a sklon mřížek 30 º. Také je zde potřeba nastavit úhel otevření, aby v konečném zobrazení nebyly všechny okenice zavřené. Pokud máme dvě okna přímo u sebe je potřeba zvolit okenice po dvou z krajní hrany okna na obou stranách a dát úhel vyšší, např. 130 º. Okno se vkládá do stěny podobně jako dveře a druhým kliknutím opět určíme směr otevírání křídla. Okna jsou zobrazena na obr.č.12.

28

Vzhledem k tomu, že není známa skladba stěn, postaví po celém vnitřním obvodu další stěna s tloušťkou 160 mm. Charakter stěny bude normální bez srubového nastavení. V místech, kde je okno se vloží prázdný otvor. Ten se najde v levé nabídce nástroje a nastavení okna, kde se zvolí v pravé části prázdný otvor a jeho rozměry. Ty budou stejné jako u daného okna a vloží se do stěny obdobně jako obyčejné okno. Takto odkryjeme všechna okna.

Obr.č.12: Zobrazení oken

7.7 Vnitřní stěny a dveře Přesuneme se do vnitřní části objektu, kde se rozmístí příčky a vnitřní dveře. U příček je opět stejný problém - není známa jejich skladba. Příčky nastavíme podobně jako nosné stěny. Změní se zde pouze rozměry, charakter a barva. Barva je zvolena na bílou, vzhledem k povrchové úpravě stěn. Charakter je normální - stěna bez srubového uspořádání. Tloušťky jsou různé. Příčky, ve kterých budou dveře, mají tloušťku 120 mm. Střední stěna u schodiště má tloušťku 160 mm a stěny oddělující WC pouhých 80 mm. Rozmístění stěn se zvolí z naměřených hodnot a fotek. Stěny ohraničující zádveří procházejí vnějším pláštěm, tudíž se zde zvolilo pouze pokračování stěny s obkladem na obou stranách. Obklad má 20 mm a vytvoří se také pomocí nástroje Zeď. V určitých místech objektu jsou z neznámého důvodu stěny ještě

29

rozšířeny. Tloušťky stěn se dají v nastavení jednoduše upravit. Všechny příčky musí být rovnoběžné s obvodovými. Vnitřní dveře se nastaví v levém sloupci v nastavení nástroje Dveře. V levé nabídce se zvolí cesta Knihovna ArchiCADu 15 – Dveře – Dveře dřevěné vnitřní. Zde se zvolí obyčejný typ 1D O 15. Výška bude standardní 1970 mm, bez ostění. Dveřní panel se vybere typem Styl 1 a klika bude mít Styl 10. Dveře do koupelny a na WC budou mít šířku 700 mm, ostatní 800 mm. Materiál bude tmavý ořech a světlá borovice. Vložení do stěny je stejné jako u vstupních dveří. Pro lepší zobrazení ve 3D je možné nastavit i pootevření dveří, vyplněním stupňů v nastavení. Dveře do hlavního pokoje se od ostatních trochu liší. Je zde nastaven první typ dveří, který nalezneme ve stejné složce jako ostatní vnitřní dveře. Tyto dveře jsou odlišné, protože jejich větší část tvoří sklo. Na obr.č.13 jsou zobrazeny dveře v příčce od WC, koupelny a pokoje. Veškerý postup se kontroluje v obecné perspektivě a pomocí Měření.

Obr.č.13: Zobrazení vnitřních dveří v příčkách

30

7.8 Podlaha a stop Je potřeba dodělat celé přízemí, v tomto momentě se jedná o podlahu a stop. Nejdříve se udělá pomocí nástroje v levé nabídce Deska - základová deska. Jde o pouhé naznačení, objekt musí na něčem stát. Rozměry základů nejsou známy, pro znázornění postačí deska o tloušťce 100 mm. V jejím nastavení se zvolí výška 100 mm a výška 0 k aktuálnímu podlaží. Je zde vybrána šedivá barva, která reprezentuje beton. Je dobré si před tímto krokem naznačit nástrojem Čára, kde bude deska umístěna. Poté polygonální metodou, která se zvolí v horní liště, se vytvoří deska kopírováním připravených čar v půdoryse. Další deska je potřeba na podlahu. V nastavení desky se zvolí výška 100 mm a k výšce aktuálního podlaží 100 mm. Podlaha se označí opět polygonální metodou krajní místa, kudy povede. Podlaha u stěn se vynechává. Podlaha se rozdělí na tři části. Dvě z nich tvoří pokoje sloužící ke spánku. V pokojích bude model Podlaha borovicové parkety, zbývající část bude model Hnědé dlaždice 15 x 15. Ty se musí upravit na správný tvar. V horní liště se vyberou Volby – Atributy prvků a zde Materiály. Vybereme požadované hnědé dlaždice a změníme u nich rozměr na 450 mm na výšku i šířku. Tímto je podlaha kompletní. Strop se znázorní také nástrojem Deska, v tomto případě bude ale výška k aktuálnímu podlaží 2700 mm a výšky desky opět 100 mm. V modelu nastavíme kombinaci více materiálů. Na spodní straně desky bude Podlaha borovicová deska, která bude v prvním podlaží tvořit podhled stropu. Na vrchní straně bude zvolen materiál Podlaha borovicové parkety, tato strana bude sloužit jako podlaha v podkroví. Strop je možné si předem připravit opět nástrojem Čára. Strop bude přesahovat přes stávající stěny. Z důvodů neznámé konstrukce stropu se zde znázorní podle fotodokumentace pouze trámy. K tomu se použije nástroj Zeď, v nastavení bude zadána výška 300 mm a výška k projektovému počátku 2300 mm. Šířka je standardně 80 mm. Zvolený materiál je ořech, ale opět je možné jej upravit přes Volby a Materiály na tmavší odstín. Musí se, však zvolit při ukládání jiný název. Pokud se to neudělá, změní se všechny prvky tohoto materiálu v objektu. Tyto prvky procházejí od pravého okraje stěn až ke stěně oddělující pokoj od koupelny, kde končí. Přes pokoj je nastavena konstantní vzdálenost mezi prvky, ale dál přes chodbu jsou vzdálenosti různé hlavně kvůli plánovanému schodišti. Vše je znázorněno přibližně podle fotodokumentace. 31

Na obr.č.14 je znázorněn pohled z hlavního pokoje směrem do chodby. Jsou zde vidět odlišně podlahy, znázornění stropu a jeho konstrukce.

Obr.č.14:Pohled na stop a podlahu

7.9 Vnitřní objekty a schodiště K vnitřnímu vybavení objektu bude nejvíce potřeba nástroj Objekt, zobrazený v levém výběrovém sloupci. V menším pokoji jsou jen dvě postele, ty vložíme pomocí Objekt, dále Základní knihovna – Nábytek – Postele. Zde se vybere jednoduchá postel, nastaví rozměry a barva. Také je důležité nastavit u všech objektů úhel 1,10 º , aby byly rovnoběžné se stěnami. Zvolí se kotevní bod, od kterého rohu se postel vloží a v jaké poloze. Vše se dá navolit v nastavení. Ve větším pokoji jsou postele čtyři. Vloží se sem obdobným způsobem. U všech objektů dodržujeme vzhledem k podlaze výšku 100 mm k domovskému podlaží. Do koupelny se vloží sprchový kout a umyvadlo. Oba prvky jsou v knihovnách objektu pod Technickým zařízením budov. Umyvadlo zvolíme opět jedno z obyčejnějších a sprchovou vanu s rozměry 880 x 850 mm, aby se vešla do vytvořeného výklenku. Záchod ve vedlejší místnosti se vybere ze stejných knihoven jako předešlý prvek a zvolí se obyčejné WC s nádržkou. Umístí se tak, aby byl dostatek místa od dveří. V chodbě, která slouží i jako jídelna, je jeden stůl a pár židlí. Vše se najde v knihovnách nábytku pod nástrojem Objekt. V kuchyni je pracovní linka, tu ale v objektech nenajdeme. Musí se zobrazit pomocí nástroje Deska, zvolena ve výšce 32

1100 mm a tloušťky 30 mm. Nastaví se potřebný styl baterie a dřezu, poté se Objekt vloží do desky. V desce je nejdříve nutné vytvořit otvor pro dřez. To se provede kliknutím na roh desky, zobrazí se nabídka a zvolí se odečíst polygon. Tímto příkazem jednoduše označíme místo, které je potřeba vyříznout. Pod desku se vloží ještě spodní skříňka opět z knihoven nábytku a upraví se na potřebný rozměr. Na druhé straně se obdobně vloží podobná skříňka větších rozměrů. To jsou zhruba všechny potřebné zařizovací prvky, které poslouží k důkladnějšímu zobrazení. Schodiště bude prvek spojující přízemí a podkroví. Nachází se ve střední části chodby. Konstrukce se nastavuje v levém sloupci nástrojem Schodiště. Nastaveno je celé přímé schodiště. Výška se zvolí 2650 mm, šířka 600 mm a délka 2200 mm. Zábradlí je pouze na pravé straně, protože nalevo jsou schody blízko stěny. Schodiště má 15 stupňů a zábradlí je tyčové. Pro výstup po schodišti do podkroví je potřeba ještě vyříznout část stropní desky. Provede se pomocí příkazu odečíst polygon jako v předchozím případě. U takto vzniklého prostoru je potřeba dodělat zábradlí vedle schodiště pomocí nástroje Objekt.

7.10 Střecha U objektu je v tuto chvíli zpracované první podlaží, před dokončením ještě musíme navrhnout střechu. Nejprve se dodělají zdi v podkroví. Ty se postaví na kraji stropní desky ve výšce 2700 mm a dají se do výšky 3500 mm. Stačí, když budou probíhat od pravého kraje až k dělící příčce koupelny, která prochází levou polovinou objektu. Také je nutné rovnou vložit okna, v každém štítu bude jedno. Sestrojení okna bude probíhat stejně jako v přízemí, změní se pouze výška od země na 3500 mm. Okno bude totožné s předešlými, použijeme stejný materiál i sluneční clony. Umístíme ho do stěny na základě hodnot naměřených v podkroví. Střecha bude rozdělena na dvě části - pultovou a sedlovou. Nástrojem Čára je třeba si načrtnout budoucí hrany střechy, které se potom pouze obkreslí. Je třeba dát dostatečný přesah střechy. Zvolí se nástroj střecha v pravém sloupci, potom se první čarou naznačí její hřeben. Kliknutím se zvolí strana, ke které bude střecha stoupat. V tomto případě se jedná o pravou stranu. V nastavení střechy se zvolí požadované rozměry tloušťka 50 mm a sklon 2,0 º. Výška bude nastavena, tak aby svým sklonem pasovala na objekt. Zvolíme 2760 mm. Barva bude světle zelená.

33

Druhá část střechy vypadá jako samostatná sedlová. Nejdříve se pomocí Měření zvolí střed, tedy hřeben, střechy a naznačí se čarami. Je známa přibližná výška hřebenu, nyní se musí dopočítat nebo dozkoušet vhodný úhel. U nastavení se v tomto případě změní úhel na 48 º a střecha sestrojí. Ve 3D zobrazení se zkontroluje, zda všude do sebe vše zapadá. Dále je nutné stěny zkrátit do úrovně střechy. Pravým tlačítkem myši se označí potřebná stěna a zvolí se možnost Ořezat střechou, zde se zaškrtne „ořezat shora“. Takto vytvořená výška stěny už nejde změnit. Když je střecha sestrojená, může se dodělat i celý štít, s dřevěným svislým obkladem. Ten se vytvoří pomocí nástroje Trám, u kterého se nastaví rozměry šířka 100 mm a tloušťka 10 mm. Délka není podstatná, protože prvek lze také ořezat střechou. Výšku nastavíme tak, aby byla spodní hrana trámu ve výšce 2300 mm. Prvek je potřeba natočit, aby byl kolmý ke stěně a objektu. Takto připravený prvek se přesune na začátek stropu, jako by byl na něm upevněn. V půdoryse se poté prvek označí a zvolí možnost Násobit. Zvolí se Rozvrstvit, u této možnosti se nechá výška 0 a odstup 103 mm kvůli viditelné spáře mezi nimi. Takto se násobí prvek až ke konci stropu. U okna je nutné obklad zkrátit, aby bylo vidět okno a sestrojit jej okolo. Je dobré kontrolovat i pohled aby byl obklad rovnoměrně zkrácen. Obdobně se sestrojí obklad nad oknem. Důležité je, aby byl obklad vyšší než střecha, a mohl se pak jednoduše ořezat. Takto se dřevěný obklad sestrojí na severní i jižní straně. Na závěr se všechny prvky označí a ořežou střechou. Pro vizualizaci bude nutné zobrazit střešní krytinu. Ta se v nabídce knihoven nenalézá. Nikde z dostupných zdrojů se také nenašla, tudíž bude potřeba ji vytvořit. Vytvořit ji lze složením malých střech, které budou nahrazovat jednotlivé plechy. Nástrojem Střecha je vytvořena malá střecha o rozměrech 900 x 300 mm daná sklonem střechy na potřebnou stranu. Nastaví do potřebné výšky a umístí na kraj ploché střechy. Takto se doplní celá řada příkazem Násobit a rozvrství se po 303 mm. Stejně se dodělají i ostatní řady, kde zvolení výšky první střechy v řadě, je na principu pokus omyl. Poslední plech u konce ploché střechy se potřebně zkrátí. U šikmé střechy se změní akorát úhel sklonu, jinak se jedná o stejný postup. Spojení těchto plechů se vytvoří nástrojem Trám. Trám o šířce 8 mm se vloží na místa spojení malých střech po celé délce střechy. Takto vytvořená krytina je pro vizualizaci dostatečná.

34

Obr.č.15: Pohled na střechu a obklad

7.11 Zobrazení podkroví s krovy Pro lepší zobrazení podkroví je možné v nastavení vrstev vypnout viditelnost vrstvy střešní plášť pro lepší orientaci v půdoryse i ve 3D. Nejprve se podkroví ohraničí zdmi na požadovaný rozměr. Výška stěn nemusí být veliká, protože se opět nechají ořezat střechou na požadovaný rozměr. Poté se celé podlaží rozdělí vnitřními příčkami na malou chodbu a dva pokoje, z nichž jeden bude větší než druhý. Do těchto dvou příček o tloušťce 80 mm se udělají vnitřní dveře otvíravé dovnitř o šířce 800 mm. Podlaha je zde zhotovena pomocí nástroje Deska s tloušťkou 50 mm a materiálem borovicové parkety. Pokoje slouží k přespání, tedy jsou zde zobrazeny postele, ve větším pokoji čtyři a v menším dvě. Vložené pomocí nástroje Objekt. Dále se zde vytvoří, pomocí nástroje Deska, stropní podhled. Deska o tloušťce 100 mm a výšce 5300 mm k projektovému počátku prochází celým a objektem a má šířku 1430 mm. Úhel hran zde je zvolený jiný, a to 130,00° . Materiál spodní části desky bude Podlahaborovicová deska.

35

Pro zobrazení krovů se použije nástroj Objekt a otevře se Knihovna pro RoofMaker. Zde se budou vybírat potřebné prvky. Pro naši práci postačí pouze zobrazit viditelné části - krokev, kleštinu a sloupek. První krokve jsou zde znázorněny s výškou 120 mm a šířkou 60 mm. Jsou postaveny vždy naproti sobě, aby tvořily konstrukci střechy. Výška je zvolena pomocí střechy, aby byla pod ní. Krovy jsou viditelné ve stěnách podkroví. Krokve jsou od sebe vzdáleny v rozmezí 1000 – 1100 mm a dohromady jich je zde 16. Další bude kleština, která ohraničuje krokve a drží je při sobě. Nastaví se ve výšce pod horním stropem a její délka bude ohraničena krokví. Úhlem sklonu jednotlivých konců bude dán sklon střechy. Šířka kleštiny bude 40 mm na obou stranách krokve a výška 200 mm. Posledním zobrazeným prvkem bude sloupek, který zčásti prochází stěnou. Jeho výška bude dána výškou krokve v tomto místě a bude mít rozměr 120 x 80 mm. Materiál se zvolí svislý ořech, ztmavený pomocí Volby, Atributy prvků a Materiály. Zde se barva upraví do tmavšího odstínu. Zobrazené podkroví spolu s krovy je vidět na obr.č.16.

Obr.č.16: Zobrazení podkroví

36

7.12 Zobrazení prvků v exteriéru V neposlední řadě se musí dodělat venkovní prvky a prostředí objektu, aby co nejvíce odpovídalo skutečnosti. Nejprve se na chatce dodělá oplechování. V nástrojích objekt se zvolí Speciální konstrukce – Prvky oplechování, jako první se zde vybere okap. Nastaví se u něj šířka, hloubka a potřebná délka, v našem případě 8780 mm. Okap bude mít půlkruhový profil a bude ve výšce 2600 mm. Ke střeše je upevněn pomocí háků. Okapy budou dva na východní a západní straně. Odtok bude umístěn na straně dál od vchodu a vloží se rovnoběžně se střechou. Další částí bude odsazení okapové roury. Tento prvek se vybere z téže knihovny a bude sloužit jako spojení okapu a okapové roury. Je třeba zde nastavit potřebné rozměry a uhel, aby odsazení směřovalo od spodu okapu až k přesahu stěny, kde bude připevněna okapová roura. Barva oplechování je zelená až na odsazení okapové roury, která je kovově šedá. Další částí je tedy okapová roura, která je připevněna k přesahu stěny a prochází téměř k jejímu konci. Délka roury je 1800 mm a profil zaoblený. Na jejím konci u země je koleno. Jedná se o konečný prvek oplechování. Slouží k odvodu vody dál od konstrukce a je téměř u země. Takto zhotovený okap je na východní a západní straně úplně stejný. Dalším zobrazeným prvkem je skříňka s rozvodem elektřiny, která je vedle vstupních dveří. Skříňka je vytvořena pomocí nástroje Sloup. Sloup s délkou 700 mm, šířkou 230 mm a výškou 1400 mm. Bílá barva se vybere v nabídce. Dvířka se taktéž znázorní pomocí sloupu. Délka je 350 mm a tloušťka 20 mm. Jejich barva bude zelená a budou vložena uprostřed vnější strany předešlého sloupu. Posledním prvkem této skříňky je mála stříška. Vytvoří se stejně jako normální střecha, pouze sklon bude 20,0° s umístěním nad sloupem, s přesahem 80 mm. Zbytek sloupu procházejícího nad touto střechou se zkrátí příkazem Ořezat střechou. V blízkosti objektu se nachází ještě některé další prvky, které je potřeba zobrazit kvůli vizualizaci. U západní strany objektu je lavička, stojan na kola a stůl s lavičkami. Nejblíže objektu je samostatná lavička, která se vloží přes nástroj Objekt z knihoven Vizualizace – Park a ulice. Zde se vybere jednoduchá lavička, doplní se rozměry a šedivou barvou materiálu. Poloha lavičky se určí v půdorysu pomocí naměřených bodů terénu. Kousek odtud se nachází stůl s dvěma lavičkami, k jeho konstrukci bude potřeba nástroj Deska a Sloup. První spodní část se sestrojí pomocí desky úzké 50 mm a vysoké 20 mm. Vloží se do terénu dvě s tmavou barvou a se vzdáleností přibližně metr a půl od sebe. 37

Do každé z těchto desek se vloží tři sloupky, které budou mít na krajích výšku 350 mm a uprostřed 650 mm. Na krajní vložíme desku se šířkou 300 mm a doprostřed se šířkou 450 mm. Desky budou procházet nad všechny sloupky s určitým přesahem. Materiál desek je borovice. Další zobrazovaný prvek je stojan na kola. Jeho konstrukce je složena z trámů a sloupů. Spodní kostru objektu tvoří trámy o rozměrech 20 x 20 mm, složené do obdélníkového tvaru. Doprostřed vytvořeného obdélníku se vloží v podélném směru do výšky 700 mm další trám. V tomto místě se budou sloupky spojovat. Sloupy budou kruhové s průměrem 20 mm se zkosením na 70 °. Tvoří spojnici spodní kostry a vrchního trámu a jsou od sebe vzdáleny 150 mm. Všechny prvky stojanu mají žlutou barvu. Na severní straně objektu se blíže ke vchodu nachází popelnice. Ta se zobrazí pomocí nástroje Objekt a vybere se vhodná z knihovny Park a ulice. U takto zobrazené popelnice není třeba nic víc doplňovat. Trochu dál od objektu se nachází lampa, která však v knihovnách ArchiCADu není, proto je potřeba ji sem doplnit z internetové stránky www.archibase.net. Tyto stránky jsou v angličtině, avšak není tak obtížně pomocí kategorií najít potřebný objekt. Vybraný prvek se stáhne do počítače a zkopíruje do adresáře knihoven ArchiCADu. V ArchiCADu se nám zobrazí pod nástrojem objekt a jednoduše vloží do projektu. Prvky exteriéru jsou zobrazeny na obr.č.17.

Obr.č.17: Exteriér 38

7.13 Zobrazení okolí objektu Terén je v projektu vložený, jako materiál je použit Terén – hnědá tráva. Pro zobrazení cesty bude potřeba zvolit příkaz Rozdělit v horní liště a ohraničit směr cesty. Přibližnou polohu cesty lze zjistit ze sítě naměřených bodů. Když je cesta oddělena od ostatního terénu, působí jako samostatný prvek. Materiál je kamenný pískovec. V okolí objektu jsou stromy. Poloha jednotlivých stromů je udána naměřenými body a označena v terénu. Stromy vkládáme pomocí nástroje Objekt a knihovny Zahrada. Zde se vyberou různé typy listnatých stromů a nastaví jejich šířka, výška a rozměry kmene a větví. Všechny zobrazené stromy jsou bez listů, protože v době zaměření a fotodokumentace objektu, stromy takto vypadaly. V nastavení koruny zvolíme hustotu 0 %. Z důvodu, že se jedná převážně o břízy, které nejsou v nabídce, musí se nově vytvořit. Nejdříve se z internetových stránek www.archibase.net stáhne prvek s vhodnou texturou, ta se následně zkopíruje do složky Textury v adresáři ArchiCADu v počítači. V horní liště se zvolí Volby-Atributy prvků- Materiály, v tomto nastavení se vytvoří nová barva a vybere stáhnutá textura břízy. Nastaví se potřebné proporce a uloží. U stromů se ještě zvolí výška, aby nepřesahovaly nad terén. Terén se stromy zobrazen na obr.č.18.

Obr.č.18:Terén a stromy

39

8 Výkresy objektu Přílohou projektu budou také spolu s fotodokumentací výkresy, které budou sloužit pro lepší orientaci a názornému zobrazení objektu. Z důvodu, že v objektu nejsou známy veškeré parametry a skladby nebudou výkresy úplně kompletní. Výkresy jsou řezy, pohledy a půdorys.

8.1 Kótování Jedním z nejdůležitějších ukazatelů ve výkresech jsou kóty, ty označují všechny důležité rozměry a jsou nedílnou součástí stavebních výkresů. Kótovací čáry se ukončují při kótování délkových rozměrů hraničícími úsečkou o sklonu 45º, doprava vzhledem k orientaci kótovací čáry. U rovinných úhlů a poloměrů kruhového oblouku se ukončují hraničícími šipkami. Na stavebních výkresech se kótují délkové rozměry v milimetrech, značka jednotky se u kóty neuvádí. Dále se kótují výškové úrovně v metrech s přesností na tři desetinná čísla, značky a jednotky se neuvádí. Rovinné úrovně ve stupních a velikosti sklonu udaných ploch se také kótují. Výškové kóty se uvádějí v absolutních hodnotách (nadmořských výškách) a v relativních hodnotách, relativní výška se vztahuje ke zvolené základní úrovni označené 0,000, úrovně nad touto úrovní mají plus a úrovně pod ní mínus. V půdorysech se značí výškové plochy vepsáním výškové kóty do obdélníku kresleného tenkou čarou. Vodorovné hrany mezi dvěma výškovými úrovněmi se značí uvedením výškové kóty na praporek odkazové čáry, ukončené šipkou na obrysech kótovací hrany. Ve svislých řezech a pohledech se značí výškové úrovně, uvedením výškové kóty nad praporkem kótovací značky. (ČSN 01 3420)

8.2 Půdorys Půdorys slouží k zobrazení vnitřních prostor, jejich tvarů, jejich souvislosti ve vodorovném zobrazení. Aby se půdorys získal, musí se objekt otevřít myšleným vodorovným řezem a část objektu nad řezem odstranit. Vodorovný řez musí vést rovnoběžně s podlahou nebo stropem a musí procházet všemi otvory. (Doseděl, 2004) 40

Ve výkresu půdorysu se odstraní objekty nábytku (postele stůl, židle) a další nepotřebné objekty zasahující do půdorysu. V půdorysu akorát necháme obrys střechy a obrysy stropů, pro které není dostatek informací, aby vznikl samostatný výkres, podobně jako u základů a krovů. Nejdříve se okótuje obvodový plášť, ze všech čtyř stran, následně se v něm okótují všechna okna. Kótují se koordinačními rozměry na kótovací čáře. Šířka okna se uvádí nad kótovací čáru, výška okna pod kótovací čáru. Výška parapetu od úrovně povrchu podlahy se uvede do okrouhlých závorek vedle výšky okna pod kótovací čáru. (ČSN 01 3420) K oknu se přidají odkazové bubliny značící označení okna, materiál a zárubeň. Vše se dá nastavit v nastavení oken, nebo vytvoření bubliny pomocí nástroje Oblouk a Text. Dveře se kótují jmenovitými a koordinačními rozměry. Jmenovité rozměry dveří se uvedou na osu dveří, šířka nad osu a výška pod osu dveří. Koordinační rozměry otvoru se uvedou na kótovací čáru, šířka nad kótovací čáru a výška kótovací čáru. U dveří se nastaví také dvě odkazové bubliny s jejich označením. (ČSN 01 3420) Všechny délkové kóty musí být rovnoběžné se stěnami a kótuje se od nejmenších rozměrů po ty největší. Začíná se vnějšími a pak vnitřními. Každou místností by měli procházet alespoň dvě délkové kóty v podélném i příčném směru. Kótují se všechny potřebné rozměry a tloušťky. Hodnoty kót se nesmějí překrývat a musí být na viditelných místech. Dále se okótuje schodiště a otvor ve zdi. Obvodové stěny a obklady se zvýrazní tlustou čarou. Do obdélníků se ještě vypíší potřebné výškové kóty. Půdorys prvního podlaží je tímto kompletní. Stejně se zpracuje a okótuje i druhé podlaží. Pro tvorbu výstupů se v pravém Navigátoru označí Výkresová složka. Zde se zvolí nový výkres, nastaví jméno a potřebný rozměr. Potom se tažením myší vloží potřebná kresba půdorysu, nastaví měřítko a kresba zmenší do požadovaného tvaru. Dále stačí jen uložit soubor ve formátu .pdf a výstup je hotový.

41

8.3 Řez K získání svislého řezu objektem, který by zobrazil členění vnitřních prostorů ve svislém směru, ukázal jejich výšky i tloušťky konstrukcí se musí objekt otevřít myšleným svislým řezem a část objektu před plochou řezu se musí odstranit. Řez vznikne rozříznutím objektu myšlenou svislou plochou řezu, která musí vést zpravidla rovnoběžné se svislými plochami objektu, aby nezkreslovala výšky prostorů a konstrukcí. Dále tak aby procházela otvory (okna, dveře) a schodištěm. Také, aby se zobrazil charakteristický tvar zastřešení. Poloha myšlené svislé plochy se musí označit v půdoryse tlustou čerchovanou čárou, se šipkami ve směru obrazu a písmenem. (Doseděl, 2004) Svislé řezy jsou zde dva. První řez povede v příčném směru a bude procházet schodištěm. Druhý povede podélně objektem. Nejdříve je potřeba zvolit rovinu, kudy se povede řez. V levé nabídce nástrojů 2D dokumentů se zvolí Řez. V nabídce se pojmenuje a v půdoryse zvolí místo odkud kam povede, jak už bylo zmíněno. Řez musí být rovnoběžný se stěnou. U stěny si zvolíme vodící čáru a podle ní se vytvoří rovnoběžka. Poté se klikne na stranu, kterou chceme vidět. V pravé nabídce NavigátorMapa projekt se dá příslušný řez otevřít a zobrazit. Řez je zobrazen bez objektu, ty se nastaví za neviditelné v nastavení vrstev. Nejdříve se zakreslí v řezu předpokládané základy do hloubky 500 mm pod stěny. V levé nabídce nástroje se vybere nástroj Výplň. V jejím nastavení se zvolí Prostý beton a označí se vnitřek základů a základové desky. Všechny prvky, které jsou v řezu, se obkreslí tlustou plnou čarou (střecha, stěny, podlaha, strop, základy). Nad základy se v celé šířce vloží předpokládaná hydroizolace. Nad ní bude podlaha, také s výplní. Srubová část stěny a schodiště se příslušnou výplní oddělí od ostatních prvků. U schodiště se v řezu očísluje první a poslední stupeň a nad schody se napíší rozměry schodiště ve tvaru (počet stupňů x délka stupně x výška stupně). Kótování řezu se provádí pomocí nástroje Kóty v levé nabídce. Zde se vybere, jestli potřebujeme kótu výškovou nebo délkovou. Nyní je zvolena výšková kóta. V řezu se klikne na potřebné místo, stiskne pravé tlačítko myši a zvolí příkaz OK. Poté se vybere místo, kde kóta bude umístěna. Kótují se výšky podlaží, výška terénu, hloubka základů, výška střešní konstrukce a výška okna od země u obvodové stěny. Pro určení výšek a potřebných tloušťek v řezu bude potřeba délková kóta. Kótuje se od základů postupně až po hřeben střechy. Okótovat je potřeba podlahu, strop, celkový prostor, 42

dveře, okna a ostatní důležité rozměry. U terénu je výplň Zemina původní, tudíž by zde byli kóty špatně vidět, proto se u kót ve výplni nastaví neprůhledná výplň s bílou barvou. Výkresy řezů jsou součástí přílohy.

8.4 Pohledy Nejjednodušší způsob zobrazení se používá při zobrazování pohledů na průčelí. Průmětna se umístí za zobrazovaný objekt rovnoběžně se stěnou, která se má zobrazit. Tvar stěny objektu se promítne na zvolenou průmětnu paprsky kolmými k průmětně. (Doseděl, 2004) Pohledy na průčelí musí být ve zvoleném měřítku 1:50. Pohledy máme čtyři a to podle orientace ke světové straně, severní, východní, jižní a západní Pohled se vytvoří stejně jako řez akorát za použití nástroje Pohled. U pohledu se žádné čary nezvýrazňují. Délkové kóty zde nejsou. Jediné, co je v pohledu třeba upravit, jsou výškové kóty. Doplní se u hřebenu střechy a u jejího konce. Dále je potřeba okótovat okna na průčelí, dveře, konec štítu a v neposlední řadě výšku terénu. Pohledy jsou v příloze.

43

9 Zobrazeni vizualizace Zobrazení vizualizace je nedílnou součástí projektu. Jedná se o skutečné zobrazení stavby ve trojrozměrné perspektivě a následným vytvořením snímku. V tomto případě se může velice dobře vytvořená stavba porovnat se stávající. Vizualizace se provádí v programu ArchiCAD a Artlantis.

9.1 Vizualizace exteriéru Pro vizualizace exteriéru byl zvolen program ArchiCAD, z důvodu už sem vložených knihoven a vytvořených barev, které by bylo zbytečné opět tvořit. V horním menu se zvolí cesta Zobrazení - Volby zobrazení ve 3D – Nastavení 3D pohledu, zde je možné nastavit perspektivu a slunce. Slunce se nastaví do polohy, která bude nejlepší pro daný snímek. Další

nezbytným

krokem

před

zachycením

snímku

bude

Nastavení

fotozobrazení, které je v záložce Dokument – Vizualizace. V tomto nastavení se nejprve zvolí požadovaná velikost a rozlišení. Dále se vyplní potřebné efekty např. zobrazení textur, vrhání stínu a zdroje světla. Nyní se vybere pozadí bouřkové nebe, které se do zimního období hodí. Po vyplnění potřebného nastavení můžeme přejít k samotnému snímku. V obecné perspektivě pomocí funkce Prozkoumat, se vybere vhodné místo pro snímek. Teď stačí zvolit Fotozobrazení, ve stejné záložce, nebo jen stisknout klávesu F10. Vytvořený snímek uložíme do potřebné složky ve formátu .jpg.

9.2 Vizualizace interiéru Pro vizualizaci vnitřního prostoru byl zvolen program Artlantis Studio 4. Je to vizualizační nástroj, ideální pro rychlé a jednoduché vytváření statických obrázků vysoké

kvality.

Intuitivnost

a

jednoduchost

používání

udělaly

z Artlantisu

nepostradatelnou renderovací pomůcku pro architekty z celého světa (www.cegra.cz) Nejprve v programu ArchiCAD je nutné nastavit Archicad 3D engine v záložce Zobrazení – Volby zobrazení ve 3D. Teď máme model dřevostavby bez jakékoliv textury v základních barvách. Tento projekt se uloží s příponou .alt, tak aby šel otevřít v programu Artlantis.

44

Po otevření připraveného projektu z ArchiCADu není v 3D náhledu nic vidět, pouze černý obdelník. Není zvolené osvětlení, tudíž Lighting změníme na Heliodon. Nyní už se objekt zobrazuje normálně, proto se vybere prostor, které chceme snímat. Pracovní plocha z Artlantisu je zobrazena na obr.č.19. V horní liště se označí 2D view a vybere potřebné místo. Je potřeba přiřadit textury k viditelným prvkům, nalezneme je v knihovnách Shaders. Každé textuře je možné přiřadit i vlastní barvu, to je velká výhoda ve vizualizaci. Z knihoven Artlantisu se dají přidávat i objekty, proto vložíme pro ukázku pár židlí. Manipulace s nimi je velice snadná, protože se dají otáčet do všech směrů. Teď stačí v Options nastavit kvalitu a rozměr snímku. Poté se zvolí Render a snímek je po chvíli hotový. Snímky vytvořené tímto způsobem slouží jako výstup vizualizace.

Obr.č.19:Artlantis Studio 4

45

10 Závěr Závěrem bych chtěl celou svoji práci shrnout. Začátkem práce byla převážně praktická část. To bylo pro mě něco nového, musel jsem se seznámit s geodetickou metodikou a pomůckami. Ještě k tomu jsem objekt zaměřoval v zimních měsících, což nebylo úplně ideální. Nakonec jsem terén i celou dřevostavbu v pořádku zaměřil a mohl jsem se přejít do další části své práce a to zobrazení v programu ArchiCAD. V tomto programu, jsem pracoval většinu svého času. Už dříve jsem v tomto programu pracoval, ale ne tak důkladně. Bylo potřeba se naučit všechny potřebné funkce programu a celý objekt narýsovat. Výstupem mojí práce v programu ArchiCAD jsou výkresy a snímky vizualizace. Práce v ArchiCADu mě bavila, byla rychlá a přehledná. Výkresy se vytvářely poměrně snadno. Vizualizace byla také bez problému. Velice dobré je procházení budovou a sledování detailů, které jsou jinak špatně viditelné. Samozřejmě zde byli i nějaké nedostatky, třeba nedostatek vhodných knihoven a také textur. Plno z nich jsem si musel vyrobit nebo stáhnout z internetu. Dále se mi nelíbilo, že mi nešla zvolit jiná barva textury, než byla dána, jako jde například v programu Artlantis. Programu Artlantis jsem se nevěnoval tak dlouho, ale přesto jsem z něho udělal několik výstupů. Práce v něm byla pro mě novinka, i tak jsme s ní spokojen. Je zde plno funkcí a efektů k potřebné vizualizaci. Nevýhodou pro mě byla jeho náročnost na můj počítač a také doba vytváření jednotlivých snímků. Když, porovnám práci v ArchiCADu s jinými programy, tak pro mě je ArchiCAD nejlepší volba, hlavně kvůli jeho zobrazení a práci ve 3D. Jsem rád, že jsem svoji práci v něm zdokonalil a naučil se mnoho užitečných věcí. Doufám, že je ještě v budoucnu využiju. Celkově bych práci zhodnotil jako úspěšně hotovou. Z práce samotné mám dobrý pocit. Snažil jsem se držet zadání a vypracovat ji, jak nejlépe jsem mohl.

46

11 Summary

In my thesis I concentrated on displaying the real condition of a chosen wooden building. The first part si more practical, I had to familiarize with the tools and methodology necessary for surveying the terrain around the building. This part went well exept for some minor problems with the weather.

In the second part I loaded the terrain into ArchiCAD, where I had to load the whole building, too. It was necessary to familiarize with the programme and learn its functions. At first I created the building and then its surroundings. I tried to do everything according to the real meassured figures, so that the building corresponded with the reality as much as possible.

As the output of this work I present the drawings of the wooden structure and its surroundings. I liked working with ArchiCAD very much, because it was transparent and fast. The best of this programme is the work in the 3D window and the consecutive output of visualization. All the needed drawings and documentation can be also easily done in this software. I think that this programme is very suitable for depicting existing buildings and is not very difficult to use. I am also glad that thanks to this thesis I could develop my knowledge of this software which will come handy in future.

47

Seznam použité literatury DOUŠEK, František. Geodézie. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 1998, 296 s ISBN 80-7157-300-0 KLIMÁNEK, Martin. Digitální modely terénu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2008, 85s ISBN 978-80-7157-982-3 MARŠÍK, Zbyněk. Geodézie 2. 1. vyd. Č. Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002, 123 s, ISBN 80-7040-546-5 VIŠŇOVSKÝ, Pavel. Geodézie. Brno: Mendelova univerzita, 1967, 569 s ŘEPÍK , Stanislav. ArchiCAD – Krok za krokem. Praha: Cegra, 2008, 101 s ČSN 01-3420 Výkresy pozemních staveb- Kreslení výkresů stavební části - 2004 DOSEDĚL, Antonín. Čítanka výkresů ve stavebnictví. 3. vyd. Praha: Sobotáles, 2004, 242 s, ISBN 80-86817-06-7 Informace o přístroji Topcon 105 N [online] 18.3. 2013 dostupné na WWW: Územně identifikační registr [online] citováno 12. 3. 2013 dostupné na WWW: Informace o areálu Stříbrný rybník [online] 16.3.2013 dostupné na WWW: Informace o městě Hradec Králové [online] 18.2. 2013 dostupné na WWW:

48

Český úřad zeměměřičský a katastrální [online] 18.3. 2013 dostupné na WWW:

Informace o programu ArchiCAD [online] 3.4. 2013 dostupné na WWW:

Vlastnosti programu ArchiCAd a Artlantis [online] (www.cegra.cz) dostupné na WWW: 6.4. 2013

49

Seznam Obrázků

Obr.č.1: Katastrální mapa, M=1:1000 (www.czuk.cz) ……………………………….12 Obr.č.2: Kuchyň ………………………………………………………………………14 Obr.č.3: Podkroví…………………………………………………………..……….....14 Obr.č.4: Mapa okolí (mapy.crr.cz)…………………………………………………….15 Obr.č.5: Topcon GTS 105N (www.geodis.sk)..............................................................16 Obr.č.6:Určení výšky (Višňovský, 1967)……………………………………………..19 Obr.č.6:Určení výšky (Višňovský, 1967)……………………………………………..19 Obr.č.8: Jihozápadní pohled na objekt ………………………………………………..21 Obr.č.9: Zobrazení terénu v ArchiCADu ……………………………………………..25 Obr.č.10: Obvodová stěna ve 3D……………………………………………………...26 Obr.č.11: Vstupní dveře a stěna……………………………………………………….27 Obr.č.12: Zobrazení oken ……………………………………………………………..29 Obr.č.13: Zobrazení vnitřních dveří v příčkách………………………………………..30 Obr.č.14:Pohled na stop a podlahu…………………………………………………….32 Obr.č.15: Pohled na střechu a obklad……………………………………………….….35 Obr.č.16: Zobrazení podkroví……………………………………………………….....36 Obr.č.17: Exteriér……………………………………………………………………....38 Obr.č.18:Terén a stromy……………………………………………………..…………39 Obr.č.19:Artlantis Studio 4……………………………………………………………..45

50

Příloha č.1: Fotodokumentace

51

52

53

Příloha č.2: Výstupy z programu ArchiCAD a Artlantis

54

55

56

57

58

Příloha č.3: Výkresy a přiložené CD

59