MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2011

Jordán Lukáš

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva Bakalářská práce

2010/2011

Jordán Lukáš

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 1.5.2011

............................................... podpis studenta

Poděkování Rád bych tímto poděkoval panu doc. Ing. Dr. Jaroslavu Hrázskému za jeho vstřícnost, rady, informace a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Velké díky si také zaslouží má rodina, která mě po celou dobu studia podporovala a podporovala.

Jméno studenta: Jordán Lukáš Název bakalářské práce: Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva

ABSTRAKT Bakalářská práce na téma Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva vznikla studiem literatury a informací získaných z webových stran výrobců OSB desek. Práce si klade za cíl informovat o konstrukci, vývoji výroby a aplikaci OSB desek ve stavbách na bázi dřeva. Všeobecně jsou OSB desky materiál, který má a stále nalézá nové použití. Protože jsou OSB desky velmi zajímavým materiálem, snažil jsem se popsat v práci historii, výrobu, vlastnosti a hlavně použití ve stavbách na bázi dřeva. Jen okrajově jsem přiblížil použití desek v jiném průmyslovém odvětví. Na ukázku jsem do práce také zahrnul několik výrobců OSB desek, vybral produkty a vyzdvihl jejich hlavní výhody.

V práci jsou zakomponovány tabulky týkající se hlavních vlastností a jejich

hodnoty. Pro větší názornost jsem přidal několik obrázků demonstrujících aplikace a ukázky týkající se momentálně probíraného tématu. Klíčová slova: konstrukční deska, OSB deska, aglomerovaný materiál, třísky, vrstvy

Name of student: Jordán Lukáš The title of work:

The utilization of OSB in construction of wood-based

ABSTRACT The work on the theme Utilization OSB boards in construction of wood-based was originated from studies of literature and information obtained from websites of producers of OSB boards. A purpose of the work is notify about construction, a development of manufacture and an application of OSB boards based on wood in constructions. Generally, OSB boards are a material which has got an usage but we can still find a new one. OSB boards are very interesting material and that is why I tried to describe in this work a history, a production, properties, mainly use on buildings based on wood. I approached the use of boards in other sectors of industry only marginally. There were included in several producers of OSB boards. I selected products and pointed out their main advantages. There are tables relevant to main properties and their values. I added several pictures illustrating applications and examples concerning the present topic. Keywords: structural board, oriented strand board, agglomerated material, strands, layers

1 ÚVOD ..................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE ........................................................................................... 9 3 METODIKA ........................................................................................ 10 4 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................... 11 4.1 Charakteristika desek OSB .............................................................................. 11 4.1.1 OSB - desky z orientovaných plochých třísek ............................................... 12 4.1.2 Hlavní přednosti a vlastnosti OSB desek ....................................................... 13 4.1.3 Konstrukce ..................................................................................................... 14 4.1.4 Desky NOVOPAN ......................................................................................... 14 4.1.5 Desky WAFERBOARD................................................................................. 15 4.2 Technologie výroby OSB desek ....................................................................... 15 4.2.1 Obrábění a spojování OSB desek ................................................................... 20 4.3 Vlastnosti OSB dle ČSN EN 300 ...................................................................... 21 4.3.1 Požadavky dle normy ..................................................................................... 22 4.4 Vývojové trendy výroby OSB v Evropě a ve světě......................................... 25 4.4.1 Něco málo z historie....................................................................................... 26 4.4.2 Výroba OSB v Kronospan Jihlava ................................................................. 27 4.4.3 Výrobce NORBORD ..................................................................................... 29 4.4.4 Výrobce EGGER ............................................................................................ 34 4.4.5 Výrobce Kronopol Sp. s.r.o............................................................................ 37 4.5 Charakteristické a návrhové hodnoty OSB desek ......................................... 39 4.6 Možnosti použití OSB desek v elementech dřevostaveb ................................ 42 4.6.1 Konstrukce střech ........................................................................................... 43 4.6.2 Konstrukce stropů a podlah ............................................................................ 45 4.6.3 Konstrukce stěn .............................................................................................. 49 4.6.4 Konstrukce I- nosníku se stojinou z OSB ...................................................... 52 4.7 Zhodnocení jednotlivých aplikačních variant ................................................ 54

5 DISKUZE ............................................................................................. 56 6 ZÁVĚR ................................................................................................. 57 7 SUMMARY ......................................................................................... 58

1

ÚVOD

Již od pradávna lidstvo používalo přírodní materiály na výrobu loveckých zbraní, nádobí a hlavně na stavbu svých obydlí. Z používaných materiálů to byl hlavně kámen, hlína, trávy a dřevo. Není tomu jinak ani v dnešní vyspělé době. Tyto materiály se používají dodnes, i když většinou ne v přírodním neupraveném stavu, ale upravené a zpracované tak aby měly co možná nejlepší vlastnosti. S postupem času se lidstvo vyvíjelo a to mělo za následek potřebu upravovat a vylepšovat své příbytky, okolí a materiály k tomu potřebné. Čas dal vzniknout nepřebernému množství průmyslových odvětví, které zahrnují mnoho oborů a technologií. Nejrychleji rozvíjející se obor současnosti je oblast výpočetní techniky. Výpočetní technika a informační technologie, jsou velmi důležitý obor, protože se používá v dalších průmyslových odvětvích, ať už je to strojírenský, automobilový, nebo dřevařský průmysl. Celkově jsou všechny obory svým způsobem propojeny, jsou na sobě závislé a všechny se určitým způsobem vyvíjí. Moderní technologie umožňují prakticky cokoliv. Jakmile se vynalezne nový materiál, nová látka, hned se pracuje na zdokonalení jeho vlastností, ale co víc, okamžitě se pracuje na vývinu nového a lepšího materiálu. Ani z pohledu dřevařského tomu není jinak, také se vznikají nové materiály o lepších vlastnostech a širším použití. Toho se dosahuje zpracováním dřeva a vytvářením kompozitních materiálů. Dřevo má velmi dobré vlastnosti a širokou škálu použití. Moderní technologie umožňují využít dřevo takřka v plném rozsahu, bez zbytečného odpadu, což je dobře, protože dřevo není nevyčerpatelný zdroj materiálu. Toho se dosahuje zpracováním odpadu jako je kusový materiál, ale také třísky a piliny, které jsou takřka nedílnou součástí obrábění dřeva. Úpravou a spojením aglomerovaných materiálů jako jsou například třísky a dřevní vlákna, vznikají nové materiály, které mají dokonce lepší vlastnosti než samotné rostlé dřevo. Mají také další výhody, například nižší cena a širší oblast použití. Mezi tyto materiály patří DTD, DVD, MDF, OSB a další. V mé práci bych Vás chtěl informovat o využití OSB desek. Tyto desky mají široké použití v různých oborech. Já jsem si zvolil použití těchto desek ve stavbách na bázi dřeva, protože je to aktuální téma a OSB desky jsou sami o sobě velmi zajímavý materiál.

8

2

CÍL PRÁCE

Cílem práce je přiblížit problematiku OSB desek. Ta zahrnuje informace o historii výroby OSB desek, vývoji, zpracování, a možnostech aplikace desek ve stavbách na bázi dřeva u nás i v zahraničí. V práci jsem se zaměřil na výrobu, vývojové trendy a využití OSB desek ve stavebním průmyslu a jen okrajově využití v jiném průmyslovém odvětví. Pro lepší demonstraci vývoje, jsem vybral několik příkladů produktů OSB desek.

9

3

METODIKA

Práce vznikla za pomoci studia odborné literatury a webových stránek tuzemských i světových výrobců OSB desek. Některé odborné články jsem v práci citoval, ale především interpretoval a snažil se doplnit informacemi získanými v průběhu studia vysoké školy. Hlavními body metodiky práce je charakteristika OSB desek, vývojové trendy u nás i ve světě a použití OSB desek v jednotlivých elementech dřevostaveb. Celou problematiku jsem se snažil osvětlit a demonstrovat pomocí obrázků a tabulek. Součástí metodiky práce je také výběr OSB desek o různých vlastnostech vybraných firem.

10

4

LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1 Charakteristika desek OSB

Aglomerované materiály byly vyvinuty jako náhrada desek z masivního dřeva a kompozitních překližovaných materiálů. Jsou to kompozitní materiály na bázi dřeva, složené z jednodušších již aglomerovaných materiálů. Aglomerované materiály (dále jen AM) jsou vyrobeny z dřevních nebo jiných lignocelulosových částic, vzniklých dezintegrací rostlinného materiálu. Sortimenty na výrobu AM jsou různých charakterů. Z dřevařského průmyslu jsou to nejčastěji: -

tenké lesní sortimenty z prořezávek a probírek (obsahují vysoký podíl kůry a nečistot)

-

vlákninové dříví 5. jakosti, rovnané užitkové dříví ve formě kuláčů a štěpin

-

hrubý průmyslový odpad jako jsou pilařské krajiny, odřezky, dýhárenský odpad a zbytkové loupárenské válce

-

drobný průmyslový odpad používaný převážně na výrobu třískových desek, zejména jsou to piliny a hobliny

-

truhlářský kusový odpad

-

staré recyklovatelné dřevo

Mezi jiné lignocelulosové materiály požívané na výrobu AM patří například: -

pazdeří (odpad při výrobě textilních vláken)

-

bagasa (zbytek po vylisování a extrakci cukru z cukrové třtiny)

-

stonky bavlníku

-

bambus, papyrus, rákos

-

sláma Aglomerované materiály si zachovávají většinu vlastností dřeva, některé mají

dokonce lepší než samotné dřevo. Mezi tyto vlastnosti patří například anizotropie, heterogenita, nebo tvarová stálost. Příčinou studií a rozvoje výroby jsou právě přednosti AM před masivním materiálem. AM neobsahují žádné přírodní vady, jako jsou suky, trhliny, smolníky, které mohou obsahovat desky z rostlého dřeva. Jako velkoplošný materiál o různé hustotě, rozměrech, pevnosti a možnosti povrchové úpravy mají celou škálu použití, od výroby nábytku přes obalovou techniku po opláštění stavebních konstrukcí a spoustu dalších. Velmi důležitou roli hraje cena těchto materiálů, ta se odvíjí zejména od nízkých nároků na kvalitu vstupní suroviny. 11

V současné době se vyrábí několik druhů desek z AM v závislosti na jejich použití. V dřívějších dobách byl jeden druh univerzální desky, který byl použit takřka na všechno. Primárně se výrobky z AM dělí na dřevotřískové desky a dřevovláknité desky, ty se dále rozdělují podle norem. Pro třískové desky je to norma ČSN EN 309:2005 a pro vláknité desky norma ČSN EN 316. Další dělení může být podle způsobu výroby, způsobu orientování třísek ve vrstvách, velikosti třísek, hustoty desek, pevnosti, podle druhu použitého lepidla atd. Podle použitého lepidla a lepící směsi se určuje použití jednotlivých druhů desek. Kromě tradičních lepidel UF, PF se rozšířil sortiment o MF, isokyanátová, taninová lepidla, ale také nově vyvinuté syntetické pojivo na bázi polyuretanových pryskyřic, které neobsahuje žádný formaldehyd a jsou tak šetrné k životnímu prostředí. Nové druhy lepidel a pojiv dávají deskám z AM nový rozměr. Mezi přírodní pojiva patří například cement a sádra. Použitím sádry jako pojiva vznikly sádrotřískové desky SVD a sádrovláknité desky SVD, použitím cementu dalo vzniknout cementotřískovým deskám CTD a cementovláknitým deskám. Technologie se stále vyvíjí a vznikají stále nové a nové výrobky jako například OSB desky, konstrukční desky a panely EUROLIGHT, ekopanely STRAMIT, protipožární desky GRENAMAT.

4.1.1 OSB - desky z orientovaných plochých třísek OSB desky jsou často označovány jako dřevoštěpové desky, toto označení vzniklo v době, kdy tento materiál pronikal na náš trh a jeho pravé označení bylo nevhodně přeloženo do českého jazyka. Deska OSB (Oriented Strand Board) je celosvětově používaný velkoplošný materiál vyráběný plošným slisováním plochých třísek (strands) do tří vrstev. Typickým znakem desek OSB jsou ploché třísky, které jsou orientovány do určitých směrů podle toho, ve které vrstvě se nacházejí. Vrstvy se dělí na vnější – povrchové a vnitřní – středovou, ta tvoří jádro celé desky. Vnitřní vrstva desek tvoří zpravidla 50 % celkového objemu desky. Mimořádně dobrých vlastností je dosahováno jak výběrem dřeva, tak definovaným tvarem a rozměry třísek, ale zejména orientací třísek do tří na sebe kolmých vrstev. Vnější vrstvy třískového koberce jsou orientovány ve směru výrobního toku, tzn. rovnoběžně s delší stranou desky. V tomto směru vykazuje deska vyšší hodnoty vlastností při namáhání ohybem a nazývá se také jako hlavní osa. Třísky střední vrstvy 12

mohou být orientovány náhodně, ale zpravidla jsou orientovány kolmo ke směru třísek uspořádaných ve vnějších vrstvách. Směr třísek orientovaných kolmo k hlavní ose desky se nazývá vedlejší osa. Takové uspořádání třísek zajišťuje ty nejlepší mechanické vlastnosti desek.

Obr.1 Směr třísek jednotlivých vrstev (www.kronospan.cz)

4.1.2 Hlavní přednosti a vlastnosti OSB desek •

velkoplošný nosný materiál s velkou tuhostí a pevností

•

dobré tepelně-izolační i akustické parametry

•

zdravotní nezávadnost

•

variabilita rozměrů

•

snadná montáž a opracování

•

materiály vhodný pro použití do interiéru i exteriéru

•

možnost použití i ve vlhkém prostředí

•

materiál vhodný pro použití pro difúzně otevřené i uzavřené konstrukční systémy

•

rozměrová přesnost a tvarová stabilita

•

možnost snadného opracování běžným nástroji

•

možnost fixace klasickými spojovacími prostředky

•

zajímavý vzhled

•

ekonomicky nenáročné

•

možnost ekologické likvidace

Dle Evropské normy EN 300 a České normy ČSN EN 300 se desky OSB dělí do čtyř skupin, podle pevnosti desek a prostředí do kterého budou umístěny. 13

Tab.1 Typy OSB desek a jejich použití Typ

Oblasti použití

OSB 1

desky pro všeobecné účely a pro použití v interiéru v suchém prostředí

OSB2

desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí

OSB 3

desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí

OSB 4

zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí

(Hrázský, J., Král, P. 2007) Smysl zatřídění je v tom, že stavební materiály vystavené působení různému množství vlhkosti mění svoje základní vlastnosti. Systém tříd je tedy především zaměřen na určování pevností a na výpočet deformací při daných podmínkách prostředí.

4.1.3 Konstrukce Deska se skládá ze tří vrstev třísek. Deska OSB se liší od typických dřevotřískových desek rozměry třísek (Strands), které jsou několikrát větší, než třísky u DTD. Vnější vrstvy jsou orientovány rovnoběžně s délkou desky a vnitřní vrstva třísek je orientována kolmo na vnější vrstvy. Velkoplošný materiál vyráběný z orientovaných plochých třísek je na trhu relativně krátkou dobu. Předchůdce těchto desek jsou desky Novopan a Waferboard. 4.1.4 Desky NOVOPAN NOVOPAN je třívrstvá dřevotřísková deska. Povrchové vrstvy jsou tvořeny z tenkých lístkových třísek a střední, tedy vnitřní vrstva je z drobných třísek. Desky NOVOPAN vznikly tak, že společnost FAHRNI v průběhu II. války sledovala vývoj výroby třískových desek. V roce 1940 přišla tato instituce s patentem (Dr.Pat.967328) na výrobu třískových desek o vysoké a střední hustotě. FAHRNI navrhla lehké a pevné dřevotřískové desky o nízké hustotě – desky NOVOPAN. Desky byly vytvořeny jako náhrada drahé překližky. V Československu byl v roce 1947 – 1948 v n.p. Bučina Zvolen postaven první dřevozpracující závod na výrobu třískových desek. Byl to první závod na světě, který zpracovával zejména bukové dříví. Vyráběné desky se vyráběly pod obchodním názvem BUKAS.

14

Další a větší linky na výrobu desek NOVOPAN postavily v roce 1950 – 1952 firmy NOVOPAN

HOLLIG-HOMOGENHOLEZ v Německu. Tato léta se dají

považovat za počátek výroby třískových desek.

4.1.5 Desky WAFERBOARD Desky WAFERBOARD jsou vyráběny na podobném principu jako desky NOVOPAN. V padesátých letech začali v USA vyrábět podobné třískové desky ze značně tlustších třísek čtvercového tvaru s délkou cca 75 mm, což mělo velký význam v úspoře lepidla a jednodušší přípravě třísek. Na výrobu oplatkových třísek (Wafers) byly zapotřebí dřeviny jako topol (POPULUS), borovice (PINUS), nebo rychle rostoucí osika (POPULUS). První závod na výrobu WAFERBOARD byl postaven v 60. letech v Kanadě. Tzv. ,,boom” ve výrobě byl zaznamenán o 16 let později díky jeho registraci jako regulérního stavebního výrobku asociací PLYWOOD ASSOCIATION. Desky se používají jako konstrukční prvky dřevostaveb, zejména na konstrukci podlah, stěn a střešních konstrukcí.

4.2 Technologie výroby OSB desek

Základní surovinou pro výrobu třískových desek je převážně průmyslový odpad, který byl donedávna používán jako topící médium. Hlavní druhy tohoto odpadu jsou rovnané dříví (vyřazené kusy o různé jakosti), průmyslový odpad (odřezky z pilařské výroby), piliny, hobliny, drobné odřezky, krájecí a loupací zbytky z dýháren (zbytkové válečky, nálupy, zbytky dýh), krajiny zbavené kůry a další. Výroba třískových desek je rozdělena do několika úseků. První úsek je odkorňování kulatiny. Odkorňovač bývá řazen do linek na výrobu třísek. Typy odkorňovačů jsou rotorové, frézovací a tryskové, druh odkorňovače je se odvíjí od minimálního průměru kulatiny. K odkorňování menších průměrů nerovného dříví je vhodné použít bubnové odkorňovače. Naopak na menší množství, relativně rovného dříví o konstantních průměrech se používají rotorové odkorňovače. Kůra musí být odstraněna, protože může obsahovat částečky kovu, kamínku, hlíny a jiných nečistot, které mohou při dalším zpracování suroviny poškodit obráběcí nástroje a také proto, že povrchové vrstvy DTD 15

nesmí obsahovat částečky kůry, protože by byly značně ovlivněny fyzikální a mechanické vlastnosti a také povrchové dokončení desek. Středová vrstva může obsahovat maximálně 10 až 20 % kůry. Další fází výroby třísek je roztřískování. Samotné třísky se vyrábějí v roztřískovačích. Mezi nejpoužívanější roztřískovače na výrobu OSB desek patří diskový a válcový roztřískovač. Diskový roztřískovač se vyznačuje svou robustností a nízkou citlivostí vůči cizím předmětům v obráběném materiálu. Nevýhodou tohoto stroje je nestejnoměrná řezná rychlost a díky tomu pak nejsou třísky stejnorodé, ale hlavně nízké kapacitní výkony 0,2 – 0,8 t/h. Válcové roztřískovače patří mezi frézovací stroje, ty se vyznačují vysokými kapacitními výkony (až 20 t/h absolutně suchých třísek) a téměř dokonalou přesností rozměru třísek. Definovaný rozměr třísky pro výrobu OSB je 75 x 25 x 0,6 mm. Kvalita třísek ovlivňuje ekonomiku výroby desek. Čím budou mít třísky definovanější rozměry a čím menší je obsah prachového podílu tím ekonomičtější bude výroba OSB. Kvalitu třísek ovlivňují různé faktory, například otupení roztřískovacích nožů, vlhkost dříví atd. Výroba OSB není nijak omezena z pohledu použitého materiálu ba naopak, na výrobu OSB je možno použít větší škálu druhů dřevin, než na jakýkoli jiný výrobek na bázi dřeva. Většinou jsou používány dřeviny o hustotě 350 – 700 kg/m3. Menší hustoty způsobují snížení mechanických vlastností. Nejpoužívanější dřeviny ve světě jsou osika (POPULUS), borovice (PINUS), meranti (SHOREA), kaučukovník (HEVEA) a další. V Evropských zemích se nejvíce využívá dřev borovice (PINUS) a smrku (PICEA). Dřevo používané k výrobě by mělo být čerstvé, aby nedocházelo k výrobě jemných třísek, ale aby byly vyrobeny dostatečně pružné a elastické třísky. Podíl jemných třísek se pohybuje okolo 3 – 10 %. Ten se dále využívá k výrobě DTD, nebo je použit na výrobu energie. Třísky jsou pomocí dopravníku přesunuty do mezizásobníku. Ten má za účel vyplnit časové mezery při výměně nožů roztřískovače. Po uvedení roztřískovače do provozu jsou z mezizásobníku třísky dávkovány do sušárny, tam se třísky o počáteční vlhkosti cca 60 % suší na technologickou vlhkost 2 - 4 %. Moderní technologie umožňují sušení lístkových třísek dohromady s třískami jehlicovými. Sušárny se rozdělují podle typu vyhřívání na přímé a nepřímé. V současnosti jsou nejvíce používané sušárny rotační bubnové a tryskové, výjimečně také komorové vyhřívané přímo. Vysušením se staly třísky křehčími a proto je důležitá opatrnost při manipulaci s nimi. 16

Po vysušení třísek dochází k třídění podle velikosti. Povrchové vrstvy (lístkové třísky) mají větší rozměry než středové vrstvy (jehlicové třísky). Moderní technologie umožňují třídění třísek na 4 frakce. Proces třídění je uskutečněn tak, že všechny třísky jsou tříděny zároveň. Dlouhé lístkové třísky jsou určeny pro povrchové vrstvy a menší jehlicové, které jsou určeny pro středové vrstvy. Třetí frakce jsou třísky o rozměrech menších jak 6 mm které do výroby OSB nepatří. Tato frakce je použita pro výrobu DTD pokud je to možné, nebo je použita na energetické účely. Do poslední čtvrté frakce patří třísky o větších rozměrech, než které jsou pro výrobu potřebné. Tyto hrubé třísky jsou dopravovány do domílacích mlýnů, kde jsou jejich rozměry upraveny na konečné správné rozměry. K získání rozměrově odlišných frakcí se používají 2 principy třídění třísek, mechanicky a vzduchově. Doposud nejpoužívanější třídění pracuje na mechanickém principu. Nejpoužívanější třídiče jsou tzv. válečkové třídiče Quadradyn od firmy PAL. Tento stroj pracuje spolehlivě a velmi jednoduše třídí třísky do frakcí bez jakéhokoliv jejich poškození. Velikost frakce se nastavuje také velmi jednoduše a to pouhou změnou mezery mezi třídícími dělícími válečky. Další úsek výroby OSB je velmi důležitý nejen z hlediska vlastností, ale také z hlediska ekonomického. Jedná se o nanášení lepicí směsi. Směsi proto, že nejde jen o samotné lepidlo, ale přidávají se do něj další příměsi jako hygrofobizační prostředky, retardéry hoření, tvrdidlo a další přísady (fungicidy atd.). Na výrobu OSB se používají lepidla

močovinoformaldehydová

(UF),

fenolformaldehydová

(PF),

melamínformaldehydová (MF) a lepidla isokyanátová (PMDI), která v posledních letech nabývají na významu a používají čím dál častěji. Také se dají používat kombinace těchto základních druhů lepidel. Použití lepidel a jejich směsí je dáno typem OSB desky podle norem EN 300 a ČSN EN 300. Desky jsou rozděleny do 4 tříd podle oblasti použití. Nanášení lepící směsi na třísky se provádí v nanášečkách. Moderní nanášečky jsou velmi přesné v dávkování lepící směsi na třísky, což je velmi důležité.

Stroje na

nanášení lepící směsi na třísky pracují s nízkou rychlostí 12 - 15 m/s a dlouhým míchacím časem, čímž dojde k dokonalému promíchání (stroj firmy PAL). Po nanesení směsi na třísky dojde k tzv. vrstvení třískového koberce. Je to důležitá operace, protože u ní dochází k orientování třísek do určitých směrů. Orientaci umožňují 3 způsoby, mechanický, elektrostatický a pneumatický způsob. Při orientaci mechanickým způsobem se povrchové lístkové třísky orientují ve směru výrobního toku a středové jehlicové třísky kolmo ke směru toku výroby. Podélná orientace je zajištěna 17

kotoučovými válci, nebo horizontálně a vertikálně kmitajícími noži. Orientace a následná pokládka středových třísek je zajištěna válci s jednotlivými sekcemi přesně na vnější vrstvu ve směru kolmém k toku výroby. Při vrstvení třískového koberce platí pravidlo, že čím jsou třísky přesněji orientovány, tím má deska lepší mechanické vlastnosti. Princip elektrostatického orientování třísek je založen na průchodu třísek mezi uspořádanými elektrodami, které fungují jako dipól. K usměrňování se používá jednosměrný proud s regulací O – 40 kV, jenž uvede třísky do správného směru v čase cca 0,06 s. Po navrstvení středové vrstvy se stejným způsobem jako první vnější vrstva nanese druhá vnější vrstva. V případě lisování trojvrstvého třískového koberce ve víceetážových lisech je kontinuální koberec dopraven k příčnému dělení na jednotlivé formáty. Modernější technologie umožňují příčné dělení až po vylisování koberce v kontinuálním lisu. Nejdelší kontinuální lis má délku 55 m, nachází se v USA ve firmě NORDBOARD. Před samotným lisováním koberce v horkých lisech se musí tento koberec předlisovat. Pokud lisujeme koberec v kontinuálním lisu, používá se kontinuální pásový předlis, při lisování ve víceetážových lisech se používá diskontinuální jednoetážový stacionární předlis s horním tlakem. Předlisovací čas 15 – 45 s a tlaky jsou cca 1 – 3,5 N/mm2. Lisování je proces, kdy je třískový koberec vystaven určitý čas vysoké teplotě a tlaku. Tímto procesem dojde k vytvrdnutí lepidla, vytvrzování začíná od vnějších vrstev a jak mile je vytvrzena i středová vrstva je lisování ukončeno. Čas, po který působí lis na koberec, se nazývá lisovací faktor. Lisovací faktor je doba potřebná k vylisování 1 mm tloušťky desky. Tento čas může být rozdílný, záleží na druhu použitého lepidla, na požadované tloušťce desky. Tloušťka desek je určena distančními lištami, které jsou uloženy mezi deskami lisu, nebo elektronickou regulací, kterou zajišťuje pomocná hydraulika vyrovnávacího stolu lisu. Třískové desky bývají lisovány s přídavky na broušení, to kvůli nepřesnému dodržení tloušťky desky, nebo jen kvůli požadavkům na kvalitu povrchu desky. Po vylisování dochází k chlazení vylisovaných desek, nejčastěji se desky klimatizují v tzv. hvězdicových turniketech. Ochlazování desek je závislé na druhu použitého lepidla. Desky, které jsou pojeny PF lepidlem není nutno ochlazovat. Tyto desky jsou rovnou naskládány do hrání a dochází v nich k dotvrzování lepidla. UF lepidla se musí ochlazovat z 100˚ C na cca 70˚ C, jinak by docházelo k poklesu hodnot fyzikálních a mechanických vlastností desky, také by mohlo dojít k barevným změnám a opadávání třísek z povrchových vrstev. Ochlazené desky jsou dále ořezávány na 18

přesné rozměry automatickými formátovacími pilami. Zbylé odřezky jsou rozdrceny, poté jsou tyto zbytky dopraveny do sila, kde tvoří zásobu pro spalovací komory sušáren třísek. Tab. 2 Typické formáty desek OSB Region

Formát

Typický nekonečný produkt

Severní Amerika

8‘ x 16‘; 8‘ x 24‘; 9‘ x 24‘; 12‘ x 24‘

4‘ x 8‘

Evropa

2500x5000 mm

Šířka 1250 mm

2500x7500 mm Japonsko

6‘ x 24‘; 6‘ x 12‘; 9‘ x 24‘; 12‘ x 24‘

3‘ x 6‘

(Hrázský, J., Král, P. 2007)

Po ořezání na přesný rozměr dochází k tloušťkové egalizaci desek. Broušení na přesnou tloušťku se provádí na kontaktních širokopásových bruskách (stavebnicových agregátech). Pásové brusky mívají minimálně 3 brousící hlavy. Zrnitost brousících pásů bývá nejčastěji 40 – 80 – 100 (120) a pro příčné pásové broušení zrnitost 150. Ořezané a tloušťkově egalizované desky jsou dopraveny do skladu nejčastěji vysokozdvižnými vozíky. Desky se skladují v krytých skladech, na rovných podložkách, aby nedošlo k prohnutí a tím k deformaci. Desky se ukládají na palety nebo na hranolky, ty musí být rovnoměrně rozloženy a musí být ukládány přesně nad sebe, tím je zajištěno lícování hran desek. Podkladové hranolky musí být rozmístěny ve stejných vzdálenostech, maximálně 600 mm od sebe a max. 150 mm od kraje desky.

Ukázka správného uložení desek.

Při špatném uložení podkládacích hranolků dojde k zprohýbání desek a tím k jejich nevratnému poškození. Obr. 2 Ukázky uložení desek (ww.kronospan.cz) OSB desky musí být uzavřeny v odvětrávané a suché budově, aby nedocházelo k nadměrné adsorpci vlhkosti z okolního vzduchu, která by mohla způsobit deformaci desek. Z ilustračních obrázků je patrné, že desky musí být ukládány na ležato a pokladové hranoly musí být orientované ve směru kratší strany desek. Délka podkladu 19

musí být minimálněě stejná, jako je šířka ší desek. Pro zajištění ní dokonalé ventilace a cirkulace vzduchu kolem desek se musí po každé 20. až 25. desce balík proložit hranoly. Horní deska musí být zakryta.

4.2.1 Obrábění a spojování OSB desek Desky lze obrábět obrábě běžnými elektrickými nástroji, které se používají na opracování dřeva, d nebo DVD a DTD. Řezné nástroje je doporučeno doporu opatřit it tvrdokovem. Při obrábění obráb by měly být desky dostatečně upevněny, upevn aby nedocházelo k vibracím a případnému ípadnému nechtěnému necht posunutí materiálu.

Obr. 3 obrábění OSB desek (www.hyperbydlení.cz)

OSB desky je možné připevňovat p všemi elektrickými ručními čními nástroji pomocí vrutů, hřebíku ebíku a spon. Spojovací materiál používaný u nosných konstrukcí musí být z nerezové oceli nebo pozinkovaný, aby nedocházelo k případné ípadné korozi vlivem vlhkosti. Pro připevňování ování desek platí několik n zásad: •

Délka upevňovacích ovacích prostředků prost musí být minimálně 2,5 násobkem tloušťky připevňované ňované desky, nikdy však méně mén než 50 mm.

•

Minimální průmě ůměr drátu spon 1,5 mm při délce 50 mm.

•

Vzdálenost spojovacího prostředku edku od kraje desky má odpovídat sedminásobku průměru ru spojovacího prostředku prost (tj. při použití hřebíku o průměru prům 3 mm alespoň 20 mm).

•

Mezi hřebíky ebíky na kraji desky musí být max. rozestupy 150 mm.

•

Mezi hřebíky ebíky ve středu st desky musí být rozestupy maximálně 300 mm.

•

Desky s rovnými hranami musí být připevňovány p ovány vždy na podpěře podp (trámu)

20

.

Obr.4. Doporučené upevnění nenosných opláštění z EUROSTRAND OSB (www.mta.cz) dn – jmenovitý průměr spojovacího prostředku

4.3 Vlastnosti OSB dle ČSN EN 300 Desky OSB jsou vyráběny a testovány podle platných evropských norem ČSN EN 300. Vlastnosti těchto desek vyhovují jak normě ČSN EN 13986, tak i dalším normám a předpisům platných v Evropské unii. Desky jsou standardně vyráběny v tloušťkách 6-32 mm.Okraje desek jsou buď pravoúhle ořezané ze čtyř stran, nebo mají na hranách vyfrézované pero nebo drážku pro dokonalejší spojení jednotlivých desek. Mezi jednotlivými deskami bez vyfrézovaných hran se doporučuje dodržovat dilatační spáru 3 mm, u desek s perem a drážkou je dilatační spára již vytvořena strojem při opracování. Povrch desek je možno dodávat broušený, nebo nebroušený. Desky je možné dále povrchově upravovat standardními nátěrovými hmotami.

Obr. 5 Ukázka dilatační spáry OSB desek s hranami 4 P&D (www.kronospan.cz)

21

4.3.1 Požadavky dle normy Základní technické požadavky na OSB-2, OSB-3 a OSB 4 dle normy ČSN EN 300 Tab.3 Všeobecné požadavky na typy desek OSB (ČSN EN 300) Zkušební postup

Číslo Vlastnost 1

Požadavek

Tolerance jmenovitých rozměrů ± 0,3 mm

-tloušťky (broušené desky uvnitř a mezi deskami) EN 324-1 -tloušťky nebroušené desky uvnitř a mezi deskami

± 0,8 mm

-délky a šířky

± 3,0 mm

2

Tolerance přímosti boků

EN 324-2

1,5 mm/m

3

Tolerance pravoúhlosti

EN 324-2

2,0 mm/m

4

Vlhkost

EN 322

2 - 12 %

EN 323

± 15 %

EN 120

obsah ≤8 mg/100g a.s.TD

EN 717-1

únik ≤ 0,124 mg/m3 vzduchu

Tolerance hustoty, vztaženo na střední hustotu uvnitř desky Únik formaldehydu podle EN 13986 5

-

6.

- rovnovážná koncentrace -

Třída 1 - perforátorová hodnota

Třída 2 - perforátorová hodnota

EN 120

- rovnovážná hodnota

EN 717-1

22

obsah 8 > mg až 30 mg/100 g a.s.TD únik > 0,124 mg/m3 vzduchu

Tab.4 Požadavky na desky OSB/1 - podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Požadavky Typ desky (technická třída) OSB 1

Zkušební Jednotka postup

Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá hodnota) 6 až >10 a 18 až 10 < 18 25

Vlastnost Pevnost v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

20

18

16

Pevnost v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

10

9

8

Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

2500 2500 2500

Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

1200 1200 1200

Rozlupčivost

EN 319

N/mm2

0,3

0,28

0,26

Bobtnání po 24 h

EN 317

%

25

25

25

POZNÁMKA: Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků.

Tab.5 Požadavky na desky OSB /2 vybraných tloušťových tříd podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 2 Vlastnost

Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá Zkušební Jednotka hodnota) postup 6 až >10 a 18 až >25 >32 10 < 18 25 až 32 až 40

Pevnost v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

22

20

18

16

14

Pevnost v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

11

10

9

8

7

Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

3500 3500 3500

3500

3500

Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

1400 1400 1400

1400

1400

Rozlupčivost

EN 319

N/mm2

0,34

0,32

0,3

0,29

0,26

Bobtnání po 24 h

EN 317

%

20

20

20

20

20

Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků.

23

Tab.6 Požadavky na desky OSB/3 vybraných tloušťkových tříd podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 3 Vlastnost

Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá Zkušební Jednotka hodnota) postup 6 až >10 a 18 až >25 >32 10 < 18 25 až 32 až 40

Pevnost v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

22

20

18

16

14

Pevnost v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

11

10

9

8

7

Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

3500 3500 3500

3500

3500

Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

1400 1400 1400

1400

1400

Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky

EN 319

N/mm2

0,34

0,32

0,3

0,29

0,26

Bobtnání po 24 h

EN 317

%

15

15

15

15

15

Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků. Volba 1 - alternativa A Rozlupčivost po zkoušce cyklováním Volba 1 - alternativa B Pevnost v ohybu po cyklováním - hlavní osa Volba 2 Rozlupčivost po varné zkoušce

zkoušce

EN 321 + EN 319

N/mm2

0,18

0,15

0,13

0,1

0,08

EN 321 + EN 310

N/mm2

9

8

7

6

6

EN1087-1

N/mm2

0,15

0,13

0,12

0,06

0,05

Pro výpočet pevnosti v ohybu po zkoušce cyklováním se použije tloušťka změřená po zkoušce cyklováním.

24

Tab.7 Požadavky na desky OSB/4 vybraných tloušťkových tříd - podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 1 Vlastnost

Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá Zkušební Jednotka hodnota) postup 6 až >10 a 18 až >25 >32 10 < 18 25 až 32 až 40

Pevnost v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

30

28

26

24

22

Pevnost v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

16

15

14

13

12

Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

4800 4800 4800

4800

4800

Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

1900 1900 1900

1900

1900

Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky

EN 319

N/mm2

0,5

0,45

0,4

0,35

0,3

Bobtnání po 24 h

EN 317

%

12

12

12

12

12

Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků. Volba 1 - alternativa A Rozlupčivost po zkoušce cyklováním Volba 1 - alternativa B Pevnost v ohybu po cyklováním - hlavní osa Volba 2 Rozlupčivost po varné zkoušce

zkoušce

EN 321 + EN 319

N/mm2

0,21

0,17

0,15

0,1

0,08

EN 321 + EN 310

N/mm2

15

14

13

6

6

EN1087-1

N/mm2

0,17

0,15

0,13

0,06

0,05

Pro výpočet pevnosti v ohybu po zkoušce cyklováním se použije tloušťka změřená po zkoušce cyklováním.

4.4 Vývojové trendy výroby OSB v Evropě a ve světě Dřevozpracující průmysl, tak jako jiné odvětví průmyslu, stále vyvíjí nové technologie a zdokonaluje vlastnosti stávajících materiálů tak, aby měly co nejširší použití a mohly být použity v nejrůznějších oblastech průmyslu. Desky OSB jsou na trhu relativně krátkou domu v porovnání dřevotřískovými (DTD), nebo dřevovláknitým deskami (DVD), ale i tak za svou dobu působení na trhu prošly vývojem a řadou změn.

25

4.4.1 Něco málo z historie Původní myšlenka: zpracovat dřevní hmotu (kulatinu a odřezky), která je nevhodná pro výrobu řeziva štěpkováním dřevní hmoty podél vláken na ploché třísky, ty dále slepit formaldehydovým lepidlem a slisovat v desku. Konec 40. let: USA zahájila výrobu velkoplošných konstrukčních materiálu tzv. WAFERBOARDS s velmi nízkou cenou. Rok 1954:

Postupný vývoj desek v Kanadě a USA pro stavební a obalový průmysl.

Od roku 1961: Rozšíření výrobních kapacit a počátek výroby OSB postupným zlepšováním fyzikálně mechanických vlastností desky vlivem změny rozměrů třísek z původního čtvercového tvaru na tvar obdélníkový. Dále postupné orientování plátkových třísek do 2 směrů na sebe kolmých a následné lisování. 70. léta:

Výroba prvních OSB desek, výstavba mnoha výrobních kapacit v Kanadě a USA a masový rozvoj výroby.

Rok 1978:

OSB deska se stala svými vlastnostmi konkurencí překližky. OSB předčila překližku některými vlastnostmi, ale hlavně možností výroby velkých formátů a zaručeně nižší cenou.

Rok 1985:

První závody na výrobu OSB v Evropě, konkrétně ve Francii a Skotsku, později v Lucembursku a Irsku, dále Polsko (1997) a Německo (2000).

Rok 2005:

Zahájena výroba OSB v České republice, firma Kronospan Jihlava.

Současnost:

V současnosti existuje více než 60 výrobních závodů na výrobu OSB po celém světě a další se budují. Některé podniky na výrobu překližky dokonce přechází na výrobu OSB. Celkový objem vyrobených třískových desek v roce 2006 ve světě byl 106,6 mil. m3 a z toho bylo vyrobeno cca 36,7 mil. m3 OSB desek.

Sdružení EPF (Europan Panel Federation) sdružuje v Evropě přibližně 95 výrobců třískových desek, kteří spolu spolupracují a pomáhají při tvorbě norem směřujících k šetrnosti životního prostředí a chrání firmy členských států.

26

4.4.2 Výroba OSB v Kronospan Jihlava OSB SUPERFINISH ECO Firma Kronospan je jedna z největších na světě a největší výrobce OSB desek v Evropě. Vyrábí OSB desky pod obchodním názvem OSB SUPERFINISH ECO.

Obr. 6 OSB desky (www.kronospan.cz)

OSB SUPERFINISH® ECO je nejprogresivnějším typem OSB, který byl vyvinut v souladu s požadavkem zdravého bydlení. Desky vyhovují nejpřísnějším normám týkajících se obsahu formaldehydu. Pro spojení třísek se používá pojiva výhradně bez obsahu formaldehydu při zachování všech užitných vlastností a parametrů. OSB SUPERFINISH® ECO používá na rozdíl od klasických OSB pojivo na bázi polyuretanových pryskyřic. Tento materiál obsahuje stejné množství formaldehydu jako rostlé dřevo, které je mnohokrát dražší. Desky OSB SUPERFINISH® A OSB SUPERFINISH® ECO jsou testovány DIBt německými ústavy akreditovanými pro zkoušení dřevěných materiálů. Na základě těchto zkoušek byl vystaven „Německým institutem stavební techniky v Berlíně“ (DIBt) protokol „Allgemeine Bauaufsichtliche Zulassung“ s číslem Z-9.1-627. Protokol obsahuje výsledky zkoušek všech normami požadovaných mechanickofyzikálních vlastností desek a stavebně – fyzikálních hodnot.

27

Vlastnosti desek SUPERFINISH® ECO Desky OSB SUPERFINISH® ECO splňují požadavky normy EN 300. Zároveň disponují sníženými hodnotami na emise formaldehydu:

Tab.8 Požadavky na formaldehyd dle normy EN 300 (www.kronospan.cz) Vlastnosti Obsah formaldehydu (komorová zkouška)

Zkušební postup Požadavek EN 717-1 < 0,03 ppm

Tab.9 Parametry požadavků na desky SUPERFINISH® BAUECO OSB/4 dle normy EN 300 a Z-9.1-627 (www.kronospan.cz) Tloušťka >10 až ≤18 18 až 30 hlavní osa EN 310 33MPa 36 MPa Pevnost ohybu vedlejší osa EN 310 16 MPa EN 310 6300 MPa 7400 MPa Modul pružnosti hlavní osa v ohybu vedlejší osa EN 310 2000 MPa 2300 MPa Hustota EN 323 550 kg/m3 590 kg/m3 Rozlupčivost po varném testu EN 1087-1 0,14 MPa Zkušební postup

Vlastnosti

Kronospan vyrábí OSB desky ve 3 provedeních dle normy EN 300 : OSB/2:

nosné

OSB/3:

nosné

desky

pro

desky

pro

použití použití

v suchém ve

vlhkém

prostředí prostředí

OSB/4: zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí Díky použitým materiálům na výrobu OSB mají

tyto

desky

mnohostranné

použití,

jak

v interiéru, tak v exteriéru. Nejčastěji se můžeme s OSB

deskami

setkat

ve

stavebnictví

a

nábytkářství, ale také v obalové technice, při výrobě billboardů, atd.

Obr.7 Transportní bedna z OSB (www.kwesto.cz)

28

Ve stavebnictví se OSB používají např. při výstavbě pasivních domů, nebo nízkoenergetických domů a obytných budov. Konkrétní použití ve stavebnictví: -

materiál na sendvičové opláštění stěn

-

materiál na výrobu I- nosníků

-

plošný materiál na vyztužení vnitřních a vnějších stěn

-

materiál na ztracené bednění

-

nosné prvky stropních a střešních konstrukcí

-

nosné a nášlapné vrstvy plovoucích podlah

-

materiál na opravy a rekonstrukce

-

pohledové obložení stěn a stropů

-

materiál pro tesařské práce

V nábytkářství se OSB desky používají jako kostry čalouněného nábytku, dekorační prvky, nebo výplně dveří.

4.4.3 Výrobce NORBORD NORBORD je mezinárodní výrobce desek na bázi dřeva. Firma vyrábí jak MDF, DTD tak i OSB desky. Výroba OSB desek je rozprostřena ve Spojených státech Amerických, Kanadě a Evropě. Hlavní sídlo má společnost v Kanadě ve městě Toronto a zaměstnává cca. 2300 zaměstnanců.

STERLING OSB Tento velkoplošný materiál je vyráběn pod záštitou firmy NORBORD již několik desítek let. V Evropě začala výroba těchto desek v roce 1985 ve Skotsku, ale již před tím byl tento výrobek používán v Kanadě a USA. Z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností a tím užitných vlastností lze tento deskový materiál zařadit mezi stavební překližku a vodostálé dřevotřískové desky. Vzhledem k tomu, jaké vlastnosti desky STERLING OSB vykazují, se řadí tento materiál do čtyř kvalitativních tříd. Do České republiky se dováží výhradně STERLING OSB/3. Základní surovinou desek je skotská borovice. Třísky jsou pojeny práškovým fenolickým pryskyřičným lepidlem s přídavkem parafínu. Desky se vyznačují velmi nízkou hodnotou formaldehydu. Po zkoušce perforátovou metodou byly naměřeny

29

emisní hodnoty cca 0,77mg/100g, které se podobají výsledku tzv. slepé zkoušky, to jsou hodnoty blížící se přírodnímu dřevu. STERLING OSB jsou k dostání v rozměrech 1250 x 2500 mm s drážkou a perem, nebo s hladkými hranami. Desky jsou vyráběny s těmito typy hran : •

na všech stranách hladké hrany

•

podélná hrana s drážkou a perem, příčná strana hladká

•

na všech stranách s drážkou a perem

Tab.10 Dodávané tloušťky desek (www.mta.cz) Tloušťka [mm]

Formát [mm] (překryté rozměry)

S hladkými hranami

Na čtyřech stranách drážka + pero Na dvou stranách drážka + pero

9

11

13

15

18

20,5

22

25*1

2440 x 1220

+

+

+

+

+

-

+

+

2500 x 1250

+

+

+

+

+

*

+

+

5000 x 1250

-

+

*

+

+

*

+

*

2600 x 1250

+

+

+

+

+

*

+

-

2660 x 1250

*

*

*

*

*

*

*

*

2700 x 1250

*

*

*

*

*

*

*

*

2440 x 590

-

-

-

+

+

-

+

-

-

12,5

+

+

*

+

+

-

-

2500 x 1250 2400 x 1220

-

-

12,5

-

-

2500 x 1250

*

*

*

*

*

*

*

*

5000 x 1250

*

*

*

*

*

*

*

*

1* Desky s tloušťkou 25 mm nejsou t.č. zahrnuty ve všeobecném povolení stavebního dozoru. Podle ČSN EN 300 jsou však vyráběny také v jakosti OSB/3. Poznámka: Uvedené rozměry jsou pro desky s hladkými hranami vnějšími rozměr, n pro desky s profilovanými hranami překrytými rozměry. Vysvětlivky: + dostupné - není k dostání * na požadavek 12,5 = dostupné, d = 12,5

30

Tab. 11 Fyzikálně-mechanické vlastnosti (www.mta.cz)

Objemová hmotnost

Měrná jednotka kg.m-3

Mez pevnosti kolmo na podélnou osu desky

N.mm-2

30

kolmo na příčnou osu desky

N.mm-3

15

Modul pružnosti kolmo na podélnou osu desky

kN.mm-2

5

kolmo na příčnou osu desky

kN.mm-3

2

N.mm-2

0,5

%

do 10

Vlastnost

Rozlupčivost Bobtnání (po 24 hod. - EN 317)

Požadavky 620 až 640

E1 (do 2mg HCHO/100g a.s. hmoty)

Emisní třída Pevnost na vytržení spojovacích prostředků

N

W.m-1.K-1

400 0,15 (při r.v.v. 65 až 85%) 0,13

Lineární roztažnost (při r.v.v. 65 až 85%)

%

Vnitřní vlhkost při výrobě

%

6

Součinitel difúze vodní páry

µ

219 až 107

Tepelná vodivost

Třída hořlavosti dle ČSN 73 0862

C2

Index šíření plamene

mm/min

72

SOLARBORD Pod názvem SOLARBORD firma NORBORD vyrábí velkoplošnou desku odrážející sluneční záření. Tento materiál se skládá s OSB desky a teplo-odrážející hliníkové fólie, která je na desce přilepena. Toto spojení zaručuje snížení přenosu tepla přes střechu až o 97 %. SOLARBORD je možné použít na opláštění krovů jakožto střech, opláštění vnějších stěn, ale také je použít tento materiál na opláštění štítů domů orientovaných na jih. Hlavní výhoda je bezpochyby snížení prostupu tepla v případě střechy do podkroví až o 97 %, což v praxi znamená snížení teploty až o30 ˚C. V zimních měsících pomáhá udržet teplo v domě a tím snížení nákladů na vytápění. SOLARBORD nestojí o mnoho víc, než klasické OSB desky. Hodnoty a vlastnosti nejsou na webových stránkách zdroje dostupné.

31

Obr.8 OSB deska opláštěná hliníkovou fólií

STABLEDGE

STABLEDGE je OSB deska s dokonalou resistencí vůči vodě a vlhkosti. Deska má dokonale uzavřený povrch ze všech stran tak, aby nedošlo k sebemenší deformaci způsobenou bobtnáním dřeva. Desky mají na hranách desky vyfrézované pero a drážku, aby došlo k dokonalému spojení desek. Používá se jako nosná vrstva podlahovin. Jednotlivé desky se spojují voděodolným lepidlem Loctite® PL® 400® SubFloor & Deck Adhesive. Na vrstvu STABLEDGE lze instalovat tyto krytinové materiály: •

komerční a bytové koberce

•

keramické dlaždice

•

dřevěné podlahy

•

vinylové podlahy

Zajímavost: STABLEDGE sub-podlahy byl roku 2008 podroben testu působení deště, který trval tři dny a byl způsoben hurikánem Gustav. Hodnoty a vlastnosti nejsou na webových stránkách zdroje dostupné.

32

Obr. 9 Ukázka použití materiálu STABLEDGE (www.norbord.com)

WINDSTORM

Konstrukční desky stejně jako stavební metoda WINDSTORM byly vyvinuty pro stavby v oblastech, které jsou často postihovány silnými větry a vichřicemi. Tato inovativní metoda spočívá v rozdílných rozměrech konstrukčních desek a v jejich orientaci při oplášťování dřevěné konstrukce. Metoda WINDSTORM Nejjednodušší metoda oplášťování domů, namáhaných silnými větry. Metoda splňuje hurikán kódy bez nákladů a potíží se zbytečným bezpečnostním vybavením. Desky WINDSTORM normovaných

se

vyrábí

velikostech

v různých

v závislosti

výšce dřevěné konstrukce jednoho podlaží.

Obr.10 Metoda WINDSTORM (www.norbord.com)

Hodnoty a vlastnosti nejsou na webových stránkách zdroje dostupné.

33

na

4.4.4 Výrobce EGGER Mezinárodní výrobce materiálů na bázi dřeva EGGER dodává své výrobky do celého světa již celou řadu let. První závod na výrobu DTD byl postaven v Rakousku v roce 1961. Firma má 16 výrobních závodů rozprostřených po celém světě, z čehož plyne počet zaměstnanců. V obchodním roce 2009/2010 zaměstnávala firma 5800 zaměstnanců a výrobní kapacita této skupiny byla 6,8 mil m3.

EUROSTRAND OSB 4 TOP

Firma EGGER vyrábí OSB desky EUROSTRAND OSB 4 TOP. Desky jsou dle všeobecného Schválení stavebního dohledu čis.: Z-9.1-566 a EN 300 / EN 13986 vyrobeny k použití pro vysoce zatěžované nosné účely ve vlhkém prostředí, jsou lepeny systémem PMDI (bez formaldehydu). Nízká hodnota formaldehydu zařazuje tyto desky do emisní třídy E1. OSB desky se vyrábí se čtyřmi hladkými hranami, s perem a drážkou na delších stranách, nebo s perem a drážkou na všech čtyřech stranách. Vlastnosti: •

desky jsou lepeny vlhku odolnou polyuretanovou pryskyřicí

•

nízké tloušťkové bobtnání a vysoká rozměrová stabilita

•

je doporučena nebroušená povrchová úprava

•

doporučená tloušťka desky je d ≥ 20 mm

•

pevné uchycení spojovacích materiálů i v okrajových oblastech

•

vysoká zatížitelnost

Díky těmto vlastnostem mají desky Eurostrand široké použití: •

rámové dřevostavby

•

prefabrikované dřevostavby

•

stavba veletržních stánků a expozic

•

stavba hal, průmyslových a sportovních objektů

•

vícenásobné použití jako šalovací desky

•

základové bednění

34

Obr.11 Betonářské bednění z OSB (www.egger.com)

Použití desek jako základové bednění. Tab. 12 Stavebně mechanické výpočtové hodnoty (www.mta.cz) Vlastnost

Zkušební metoda

Měrná jednotka

Požadavek

Hustota

EN 323

kg/m³

600-640

µ-hodnota*

EN ISO 12572

–

200/200

Tepelná vodivost R

EN 13986

W/(mK)

0,13

Specifická tepelná kapacita c

DIN 4108-

J/(kgK)

2.100

Chování při požáru

EN 13986

–

D-s2, d0

Změna délky při 1 % změně vlhkosti materiálu

EN 318

%/%

0,03

Emise formaldehydu

EN 717-1

ppm

0,03

* Výpočtové hodnoty pro faktor odporu difuze vodních par µ odpovídají Schválení stavebního dohledu Z-9.1-566.

Tab.13 Stavebně fyzikální vlastnosti(www.mta.cz) Stavebně fyzikální vlastnosti

Zkušební norma

Měrná jednotka

Třída chování při požáru

EN 13501-1

-

Tepelná vodivost

EN 13986

[W/(m⋅K)]

Faktor difúzního odporu (K-hodnota) *3

EN ISO 12572

-

35

Požadavek <9 mm: E / ≥9 mm: D-s2, d0 0,13 200/200 (vlhký/suchý)

EGGER OSB COMBILINE

Tyto desky vznikly jedinečným spojením desek OSB COMBILINE a tenkých MDF desek. OSB deska tvoří jádro, které je opláštěné dvěma tenkými MDF deskami. Toto spojení zajišťuje velmi dobrou ohybovou pevnost a vnější vrstvy tvořené z MDF dosahují nejvyšší kvality, co se týče povrchové úpravy.

OSB COMBILINE jsou k dostání v tloušťkách 19, 22, 25 a rozměrech: 5610 × 2070 mm 2800 × 2070 mm.

Obr.12 OSB COMBILINE (www.egger.com)

Tab.14 Technická data desek Egger OSB COMBILINE opláštěných tenkými MDF deskami. (www.egger.com) Vlastnost

Měrná jednotka

Plošná hmotnost

kg/m2

Pevnost v ohybu -hlavní osa

N/mm2

Pevnost v ohybu -vedlejší osa

Zkušební postup

Požadavky 19 22/25 13,7

15,8/18,0

EN 310

≥ 35

≥ 35

N/mm2

EN 310

≥ 25

Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa

N/mm2

EN 310

Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa

N/mm2

EN 310

≥ 25 ≥ 5000 ≥ 3500

Odpor při stahování šroubem - povrch

N/mm2

Odpor při stahování šroubem - hrana

N/mm2

36

EN 320

≥ 4800 ≥ 3500

≥ 1500 ≥ 1000

4.4.5 Výrobce Kronopol Sp. s.r.o. OSB SF-B Vyrábí nezápalné OSB desky pod obchodním názvem

OSB SF-B. Tyto

konstrukční desky se vyznačují především svou odolností vůči ohni. Euroclass hodnotí tyto desky jako B, s2, d0. B – Nezápalná - výrobky nezpůsobují a nepodporují šíření ohně s2 – průměrné množství a hustota kouře d0 – žádné žhnoucí částečky Desky jsou vyráběny pro použití jak ve veřejných prostorách jako jsou školy, sportovní centra, nemocnice, tak v rodinných domech.

Tab.15 Technické požadavky desek OSB/3 dle příslušných norem. http://www.mdb.kronopol.pl/ Typ desky (technická třída)OSB/3

Požadavky Zkušební postup

Měrná jednotka

Pevnost v ohybu - hlavní osa

EN 310

N/mm2

20

Pevnost v ohybu - vedlejší osa

EN 310

N/mm2

10

Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky Bobtnání po 24 h

EN 310

N/mm2

3500

EN 310

N/mm2

EN 319

N/mm2

EN 317

%

15

Hustota

EN 323

Kg/m3

630 + / - 10%

Tepelná vodivost

EN 13986

λ

0,13 W / mK

µ

200/300

Vlastnosti

Rozsah tloušťky (mm, jmenovitá hodnota) > 12 až <22

Faktor difúzního odporu Reakce na oheň

EN 13501-1

37

1400 0,32

B, s2, d0

Obr.13 Porovnání teplot v okolí hořících OSB desek (www.kronopol.com) Fotografie

z testu

působení

ohně na desky.

Působení ohně cca 4 minuty.

Obr.14 Působení ohně (www.kronopol.com)

Fotografie po skončení testu. Test trval cca 16 minut.

Obr.15 Působení ohně (www.kronopol.com) 38

4.5 Charakteristické a návrhové hodnoty OSB desek

Návrhové hodnoty se od charakteristických liší tím, že jsou nižší, ponížené o koeficienty kmod a kdef podle Eurokódu 5. Uvedené hodnoty platí pro OSB desky typu EUROSTRAND OSB/2, OSB/3 a EUROSTRAND OSB 4 TOP vyráběné firmou EGGER.

Tab. 16 Stavebně fyzikální výpočtové hodnoty EUROSTRAND OSB/3 dle EN 300 a EUROSTRAND OSB 4 TOP (www.egger.com)

Vlastnosti

Zkušební norma

Jednotka

EUROSTRAND OSB/3

EUROSTRAND OSB 4 TOP

Hodnota µ *

DIN 52615

–

300 / 200

200 / 200

Tepelná vodivost λR

DIN 4108-3

W / mK

0,13

0,13

Třída stavebních materiálů

DIN 4102-1

–

B2

B2

Chování při požáru (Eurotřída)

DIN EN 13986

–

(≥ 9 mm) D-s2, d0

D-s2, d0

Rychlost uhelnatění β₀, ρ, t

EN 1995-1-2 : 2006 -10

mm / min

0,78

0,78

Změna délky na 1 % změny vlhkosti materiálu

DIN EN 318

%/%

0,03

0,03

Obsah formaldehydu

DIN EN 120

mg / 100 g atro

< 8,0 (E1)

< 2,0 (E1 < 0,03 ppm)

* Výčtové hodnoty pro faktor odporu difuze vodní páry µ OSB 4 TOP - odpovídají všeobecným podmínkám Schválení stavebního dohledu. OSB/3 - dle normy DIN V 20000-1

39

Tab 17. Jmenovité hodnoty pevnosti a tuhosti EUROSTRAND OSB/2 a OSB/3 dle EN 300:2006 Charakteristické výpočtové hodnoty pro statická měření byly přebrány z EN 12369-1 (www.egger.com)

Tloušťka [mm]

Pevnostní hodnoty (ohyb) [N/mm2] Smyk kolmo Tah Tlak k rovině desky fv fm ft

Ohyb fr

tnom

Smyk v rovině desky fc

0° 1)

90° 2)

0°

90°

0°

90°

–

–

8 – 10

18

9

9,9

7,2

15,9

12,9

6,8

1

> 10 < 18

16,4

8,2

9,4

7

15,4

12,7

6,8

1

18 – 25

14,8

7,4

9

6,8

14,8

12,4

6,8

1

Tloušťka [mm]

tnom

Snížení hodnoty tuhosti (zatížení smykem) [N/mm2] Smyk kolmo Tah Tlak k rovině desky Gv Ec Et

Ohyb Gr

Smyk v rovině desky Em

0°

90°

0°

90°

0°

90°

–

–

8 – 10

4930

1980

3800

3000

3800

3000

1080

50

> 10 < 18

4930

1980

3800

3000

3800

3000

1080

50

18 – 25

4930

1980

3800

3000

3800

3000

1080

50

1) 0° – hlavní osa 2) 90°– vedlejší osa

EUROSTRAND OSB 4 TOP Tab.18 Charakteristické hodnoty pevnosti a tuhosti pro desky EUROSTRAND OSB 4 TOP byly určeny na základě norem EN 1058 a EN 789 (www.egger.com)

Tloušťka [mm]

tnom

Pevnostní hodnoty (ohyb) [N/mm2] Smyk kolmo Tah Tlak k rovině desky fv fm ft

Ohyb fr 0°

90°

0°

90°

0°

90°

–

Smyk v rovině desky fc –

8 – 10

25

15

12

10

19

16

9

1,6

> 10 < 18

25

15

12

10

19

16

9

1,6

18 – 25

25

15

12

10

19

16

9

1,6

> 25 – 30 > 30 – 40

25

15

12

10

20

15

10

10

17 15

15 14

8 6

1,6 1,6

40

Tloušťka [mm]

tnom

Střední hodnoty tuhosti [N/mm2] Smyk kolmo Tah Tlak k rovině desky fv fm ft

Ohyb fr

Smyk v rovině desky fc

0° 1)

90° 2)

0°

90°

0°

90°

–

–

8 – 10

7000

3000

4300

3200

4300

3200

1500

160

> 10 < 18

7000

3000

4300

3200

4300

3200

1500

160

18 – 25

7000

3000

4300

3200

4300

3200

1500

160

> 25 – 30 > 30 – 40

7000

3000

4300

3200

6000

3000

4000

3200

4300 3200 4000 3200

1300 1200

140 140

Dimenzování podle DIN 1052:1988-04 Tab. 19 Dovolená namáhání pro EUROSTRAND® OSB 4 TOP podle Z-9.1-566 v MN/m2 (www.egger.com) Ke směru vláken povrchové vrstvy Rovnoběžně Kolmo Jmenovitá tloušťka desek v mm

Způsob namáhání >10 8 až až 10 <18 Ohyb kolmo k rovině desky Ohyb v rovině desky Tah v rovině desky Tlak v rovině desky Smyk v rovině desky Smyk kolmo k rovině desky Pevnost v otlačení stěny otvoru

>10 18 18 až > 25 > 30 8 až až až 25 až 30 až 40 10 <18 25

> 25 > 30 až až 30 40

σBxy

7,2

6,6

6,2

5,8

5

4,6

4

3,6

3,2

3

σBxz σZx a = 30° a = 45° a = 60° σDx

4,8 2,8 2,2 2 1,8 4,3

4,6 2,6 2,4 2,2 1,8 4,5

4 2,6 2,4 2,2 1,8 4

3,4 2,4 2,2 2 1,8 3,5

3,4 2,4 2,2 2 1,8 3,3

3,8 2,2

3,6 2,2

3,4 2,2

3,2 2,2

3,2 2,2

3,7

3,5

3,5

3,4

3,2

τzx

0,4

0,3

0,3

0,3

0,3

0,4

0,3

0,3

0,3

0,3

τzy

2,2

2

2

2

1,5

2,2

2

2

2

1,5

σI

8

8

8

8

7

8

8

8

8

7

41

Tab. 20 Hodnoty modulu pružnosti pro EUROSTRAND® OSB 4 TOP podle Z-9.1566 v MN/m2 (www.egger.com) Ke směru vláken povrchové vrstvy Rovnoběžně Způsob namáhání >10 8 až až 10 <18

Kolmo

Jmenovitá tloušťka desek v mm >10 18 18 až > 25 > 30 8 až až až 25 až 30 až 40 10 <18 25

> 25 > 30 až až 30 40

E-modul v ohybu E Bxy kolmo k rovině desky

7000 7000 7.000 7.000 6.000 3000 3000 3000 3000 3000

E-modul v ohybu v rovině desky

4400 4200 4.000 4.000 4.000 3400 3200 3000 3000 3000

EBxz

Ezx E-modul v tahu v rovině α = 30° desky α = 45° α = 60° E-modul v tlaku v EDx rovině desky Modul pružnosti ve smyku v rovině desky Modul pružnosti ve smyku kolmo k rovině desky

4.300 3.400 2.900 2.900

4.300 3.400 2.900 2.900

4.300 3.400 2.900 2.900

4.300 3.400 2.900 2.900

4.000 3200 3200 3200 3200 3200 3.200 2.900 2.700

4300 4.300 4.300 4.300 4.000 3200 3200 3200 3200 3200

Gzx

160

Gxy

1500 1500 1500 1300 1200 1500 1500 1500 1300 1200

4.6 Možnosti

160

použití

160

140

OSB

140

desek

160

160

160

140

140

v elementech

dřevostaveb Vlastnosti OSB desek umožňují širokou škálu použití jak v oboru stavebnictví, tak i například v nábytkářství, nebo obalové technice. Ve stěnové konstrukci u rámových dřevostaveb OSB desky s dřevěnou konstrukcí spolupůsobí při přenosu zatížení, a také jako zavětrování konstrukce. U skeletových konstrukcí mají OSB desky pouze funkci plnící. OSB desky se dále používají ve střešních stropních a podlahových konstrukcích.

Další

využití nachází OSB desky jako I-nosníky, nebo jen jako betonářské bednění.

Poznámka: Uvedené

hodnoty jsou platné pro OSB SUPERFINISH ECO.

Obr.16 Použití OSB desek domě (www.kronospan.cz) 42

4.6.1 Konstrukce střech Zásady pro pokládání: •

Desky se pokládají na krokve tak, aby hrany, které jsou kolmé na hlavní osy, byly podepřeny. Doporučuje se použít modulovou koordinaci krokví v rozpětí 625 mm, nebo 833 mm.

•

Pokud je rozpětí krokví větší, než dané rozpětí je vhodné zvolit podélnou roštovou konstrukci z latí o rozměrech 80- 100 mm.

•

U desek s rovnými hranami musí být dilatační spára min.3mm. Pro jednodušší a rychlejší dodržení dilatačních spár je vhodné použít ocelové H-spony. Desky s hranami 4 P&D se pro lepší zpevnění konstrukce lepí např. PUR lepidlem.

Obr.17 H-spona (www.kronospan.cz)

Upevnění desek: •

Hřebíky a vruty o délce minimálně 2,5 násobek tloušťky

desky.

Doporučené

rozměry

hřebíků:

délka l = 50-75 mm, průměr d ≥ 3 mm. Doporučené rozměry vrutů: délka l = min. 45 mm, průměr d = 4,2 mm. Obr.18 Upevnění desek (www.kronospan.cz) Tab.21 Doporučené vzdálenosti spojovacích prostředků (www.kronospan.cz) Osová vzdálenost

Minimální doporučená

mezi krokvemi

tloušťka desky

600 cm

12 mm

800 cm

15 mm

1 000 cm

18 mm

Doporučené vzdálenosti spojovacích prostředků u okrajů desky 150 mm doporučené vzdálenosti spojovacích prostředků v poli desky sklon střechy 40 ° a více

150 mm

sklon střechy 30 – 40 °

200 mm

sklon střechy <30 °

300 mm

hřebíky

3,1 × 50 mm

Poznámka: Rozměry nutno řešit dle přesného statického zatížení na desky. 43

Příklad obvodové konstrukce – difúzně otevřené Typ konstrukce: Skladba šikmé střechy Systém: Dřevěná rámová konstrukce – difúzně propustná

A- Varianta s měkkou dřevovláknitou deskou REI 30 B-

Varianta s MDF deskou

C-

Varianta s měkkou

REI 30

dřevovláknitou deskou REI 60 D- Varianta s MDF deskou REI 60 Obr.19 Konstrukce střech (www.kronospan.cz) Tab.22 Popis konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér)

1 2

3 4 4´ 5 6 7 8 9 10

tl. [mm] A

Skládaná krytina - pálená, betonová

B

C

D

+

+

+

+

+

+

Dřevěné latě 30/50

30

+

+

Dřevěné kontralatě + provětrávaná mezera min. 50 mm

50

+

+

+

+

dřevovláknitá deska měkká (250 kg/m3)

22

+

-

+

-

MDF

15

-

+

-

+

Dřevěná rámová konstrukce(80/200, e= 625 mm)

200

+

+

+

+

Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata

200

+

+

+

+

OSB deska (neprodyšné napojení desek

15

+

+

+

+

Dřevěné latě (24/100mm, a = 400 mm)

24

+

+

+

+

Sádrokarton

12,5

+

+

+

+

Sádrokarton

12,5

-

-

+

+

Tab.23 Vlastnosti střešní konstrukce www.dataholz.cz/ Tepelná ochrana

Souč. prostupu tepla konstrukce

Požární ochrana Požární odolnost

Akustika

U [W/m2K]

0,19

REI [min]

0,2 REI 30

0,2 REI 60

Vzduchová neprůzvučnost

Rw (C;Ctr) [dB]

53(-2;-8)

52(-2;-8)

Kročejová neprůzvučnost

Ln,w (C1) [dB]

-

-

44

0,18

54(-2;-8)

53(-2;-8)

4.6.2 Konstrukce stropů a podlah

Zásady pro pokládání desek na stropní konstrukci: •

Desky musí být pokládány hlavní osou kolmo na trámy tvořící nosnou konstrukci. Při pokládání dvojité vrstvy OSB desek musí být desky pokládány střídavě na vazbu, tj. ve 2 na sebe kolmých směrech.

•

Mezi deskami musí být dodržena dilatační spára 3 mm (platí u desek s rovnými hranami).

•

U desek s hranami 4 P&D je nutné hrany slepit lepidlem (zajištění lepší tuhosti).

•

Po obvodu stěn musí být dodržena dilatační spára 15 mm.

•

Všechny desky musí být podepřeny trámy v dostatečných vzdálenostech, viz tabulka.

•

U podlah s možností vzlínání vlhkosti do podlahové konstrukce je nutné nejprve aplikovat parotěsnou fólii, která musí být v přesazích přelepena vlhkuodolnou lepicí páskou.

Obr. 20 Schéma pokládání desek (www.kronospan.cz) Tab.24 Orientační rozměry a vzdálenost podpor (www.kronospan.cz)

Minimální doporučená tloušťka desky

Osová vzdálenost podpor

15 mm

300 – 400 mm

18 mm

400 – 600 mm

22 mm

600 – 800 mm

Poznámka: Rozměry jsou pouze orientační, nutno řešit dle přesného statického zatížení na desky. 45

Upevnění desek: •

Minimální vzdálenost spojovacího prostředku od kraje desky je 10 mm.

•

V místech napojování desek zatloukat hřebíky po 150 mm a v poli po 300 mm.

•

Hřebíky a vruty minimální délce 2,5 násobku tloušťky desky. Doporučené rozměry hřebíků: délka l = 50 mm, průměr d ≥ 3 mm. Doporučené rozměry vrutů: 4,2 x 45 mm.

Zásady pro pokládání podlahové konstrukce: •

Zásady jsou všeobecně stejné jako v případě montáže stropní konstrukce.

•

Pro snížení přenosu kročejového zvuku je nutno na nosnou konstrukci položit zvukoizolační podložku.

Konstrukce plovoucí podlahy: Konstrukce je tvořena jednou nebo dvěma OSB deskami o tloušťce v rozmezí 15 – 25 mm. Konstrukce s jednou deskou se používá na podlahu, na kterou nejsou kladeny vysoké nároky, kde se nepředpokládá dlouhodobé soustředěné zatížení v místě pero – drážka. V případě typu konstrukce s jednou OSB deskou je její tloušťka 22 - 25 mm. Při použití dvou desek se používají desky o tloušťce 15 – 18 mm. Desky se pokládají na desky z tvrdé minerální vlny, nebo polystyrenu, které jsou určeny do podlahové konstrukce. Toto se provádí z důvodu utlumení, až zamezení přenosu kročejového zvuku. Jednotlivé desky se na sebe pokládají hlavními osami kolmo na sebe. Aby se zamezilo vrzání na sobě ležících desek, musí se desky v případě použití vrutů důkladně prošroubovat, nebo slepit lepidlem. Další možnost zamezení vrzání je vložení separační fólie (Mirelon, Starlon) o tloušťce 2 – 3 mm mezi desky.

46

Příklady stropní a podlahové konstrukce - AKUFLOOR Typ konstrukce: Skladba stropní konstrukce Systém: Certifikovaný podlahový systém AKUFLOOR

A- Trámový strop s podlahovým systémem AKUFLOOR

B- Trámový strop s přitížením a systémem AKUFLOOR

Obr.21 Stropní a podlahová konstrukce (www.kronospan.cz) Tab.25 Popis skladby Podlahové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér)

tl. [mm] A

B

Akustická podlaha AKUFLOOR: 2x15

+

+

2 Kročejvá izolace s minerální vlny

30

+

+

3 Beton, popř. suché betonové tvárnice

50

-

+

4 Separační vrstva (např. PE fólie)

<1

-

+

5 OSB SUPERFINISH ECO

22

+

+

6 Dřevěný nosný trám (120/180, e = 625 mm)

180

+

+

7 Minerální vlna Rockwool Domrock

100

+

+

8 Dřevěné kontralatě (24/48; a = 625 mm)

24

+

+

12,5

+

+

1 OSB SUPERFINISH ECO (desky navzájem spojeny)

9 Sádrokarton

Tab. 26 Vlastnosti podlahové konstrukce www.dataholz.cz/ Tepelná ochrana

Souč. prostupu tepla konstrukce

U [W/m2K]

0,25

Požární ochrana Požární odolnost REI [min] REI 30 Vzduchová Rw (C;Ctr) [dB] 52(-3;-10) 58(-3;-10) neprůzvučnost Akustika Kročejová Ln,w (C1) [dB] 65 57 neprůzvučnost

47

Příklady stropní a podlahové konstrukce Typ konstrukce: Skladba mezibytové stropní konstrukce Typ stropu: Dřevěný trámový strop

A-

Varianta

s požární

odolností

B-

REI 30

Varianta

s požární

odolností

REI 60

Obr.22 Stropní a podlahová konstrukce (www.kronospan.cz) Tab. 27 Popis stropní a podlahové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér)

tl. [mm]

A

B

25

+

+

30

+

+

40

+

+

Separační vrstva (např. PE fólie)

<1

+

+

OSB deska

≥18

1

Suchá podlaha

2

Kročejová izolace z minerální vlny 3

3 4 5 6

Pískový násyp (min 1800 kg/m )

+

+

Dřevěný nosný trám (80/220, e = 625 mm)

220

+

+

7

Minerální nebo skelná vlna

100

+

+

Dřevěné kontralatě (24/100; a = 400 mm)

24

+

+

Pérové závěsy (kladené mezi dřevěnými latěmi)

27

+

+

Sádrokarton

12,5

+

+

Sádrokarton

12,5

-

+

8 9 10 11

Tab.28 Vlastnosti stropní a podlahové konstrukce www.dataholz.cz/ Tepelná ochrana

Souč. prostupu tepla konstrukce

U [W/m2K]

Požární ochrana Požární odolnost REI [min] Vzduchová Rw (C;Ctr) [dB] neprůzvučnost Akustika Kročejová Ln,w (C1) [dB] neprůzvučnost

48

0,25 REI 30

REI 60

70(-2;-6)

70(-1;-6)

42 (3)

42 (1)

4.6.3 Konstrukce stěn Zásady pro pokládání: •

OSB desky mohou být montovány vodorovně, nebo svisle.

V případě

montáže

nosných

stěn

upřednostníme montování svislé. •

Při vodorovné montáži je nutno podepřít všechny styky desek deskovými pásy a výztužnými žebry.

•

OSB desky lze pokládat na jednu, nebo na obě strany dřevěné rámové konstrukce Obr. 23 Odsazení OSB desek od podkladu (www.kronospan.cz)

Dilatační spáry: •

Dilatační spára mezi spodním rámem a betonovým podkladem by měla být min. 25 mm z důvodu zabránění možné absorpce vody. Dilatační spáru lze vytvořit osazením celé dřevěné konstrukce na klínové podložky a spáru pod nosným dřevěným rámem celoplošně vyplnit cementovou maltou. Pokud ukládáme rám přímo na podklad, je nutná jeho chemická ochrana a přizvednutí desky min 25 mm nad úroveň podkladu.

• Kolem otvorů a mezi stěnami musí být ponechána dilatační spára minimálně 3mm. Obr.24 Dilatační spáry a upevnění desek (www.kronospan.cz) Upevnění desek: Vzdálenost spojovacího prostředku od okraje desky by měla být minimálně 10 mm a u nosných stěn minimálně 20 mm. • Délka spojovacích prostředků by měla být větší než 2,5 násobek tloušťky materiálu. Vruty délky min. 45 mm a hřebíky minimální délka 50 mm. Tab.29 Vzdálenosti spojovacích prostředků (www.kronospan.cz) Tloušťka desky

Po krajích desky

V poli desky

9 – 12 mm

100 mm

200 mm

12 – 15 mm

125 mm

250 mm

15 – 22 mm

150 mm

300 mm

Pozn.: U stěn přenášejících zatížení nutno vzdálenosti spojů stanovit výpočtem. 49

Příklad obvodové konstrukce – difúzně otevřené Typ konstrukce: Skladba stěny obvodového pláště Systém: Dřevěná rámová konstrukce – difúzně propustná

A- Obvyklý dům bez instalační mezery B- Obvyklý dům s instalační mezerou

C- Nízkoenergetický dům bez instalační mezery D- Nízkoenergetický dům s instalační mezerou

Obr.25 Obvodové konstrukce (www.kronospan.cz) Tab.30 Popis skladby obvodové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér)

tl. [mm]

A

B

C

D

1

Dřevěné fasádní obložení

24

+

+

+

+

2

Dřevěné kontralatě 30/50 (popř.30/80)+ provětrávání

30

+

+

+

+

3 4 5 4´ 5´ 6 7 8 9

MDF

15

+

+

+

+

Dřevěná rámová konstrukce (60/160, e= 625 mm)

160

+

+

-

-

Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata

160

+

+

-

-

Dřevěná rámová konstrukce (60/240, e= 625 mm)

240

-

-

+

+

Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata

240

-

-

+

+

OSB deska (neprodyšné napojení desek)

15

+

+

+

+

Přídavná izolace z minerální vlny

40

-

+

-

+

Dřevěné latě (a = 400 mm)

40

-

+

-

+

12,5

+

+

+

+

Sádrokarton

Tab.31 Vlastnosti obvodové konstrukce www.dataholz.cz/ Tepelná ochrana

Souč. prostupu tepla konstrukce

U [W/m2K]

Požární ochrana Požární odolnost REI [min] Vzduchová Rw (C;Ctr) [dB] neprůzvučnost Akustika Kročejová Ln,w (C1) [dB] neprůzvučnost

50

0,25

0,2

0,15

0,17

49(-2;-8)

52(-3;-10)

REI 30 47(-2;-8)

50(-3;-10)

-

-

Příklad obvodové konstrukce – difúzně uzavřené Typ konstrukce: Skladba stěny obvodového pláště Systém: Dřevěná rámová konstrukce – difúzně nepropustná

A- Obvyklý dům bez instalační mezery B- Obvyklý dům s instalační mezerou

C- Nízkoenergetický

dům

bez

instalační mezery D- Nízkoenergetický

dům

s instalační mezerou

Obr.26 Obvodové konstrukce (www.kronospan.cz) Tab.32 Popis skladby obvodové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér)

tl. [mm]

A

B

C

D

1 Dřevěné fasádní obložení

24

+

+

+

+

2 Dřevěné kontralatě 30/50 (popř.30/80)+ provětrávání 3 OSB deska

30

+

+

+

+

12

+

+

+

+

4 5 4´ 5´ 6 7 8 9 10

Dřevěná rámová konstrukce (60/160, e= 625 mm)

160

+

+

-

-

Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata

160

+

+

-

-

Dřevěná rámová konstrukce (60/240, e= 625 mm)

240

-

-

+

+

Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata

240

-

-

+

+

OSB deska

15

+

+

+

+

+

+

+

+

40

-

+

-

+

40

-

+

-

+

12,5

+

+

+

+

Parozábrana Sd > 10 m Přídavná izolace z minerální vlny Dřevěné latě (a = 400 mm) Sádrokarton

Tab.33 Vlastnosti obvodové konstrukce www.dataholz.cz/ Tepelná ochrana

Souč. prostupu tepla konstrukce

U [W/m2K]

Požární ochrana Požární odolnost REI [min] Vzduchová Rw (C;Ctr) [dB] neprůzvučnost Akustika Kročejová Ln,w (C1) [dB] neprůzvučnost

51

0,25

0,2

0,18

0,15

49(-2;-8)

52(-3;-10)

REI 30 47(-2;-8)

50(-3;-10)

-

-

Příklad konstrukce vnitřní stěny Typ konstrukce: Skladba vnitřní nenosné stěny. Systém: Dřevěná rámová konstrukce.

Vnitřní příčka o tloušťce 155 mm.

Obr. 27 Vnitřní příčka (www.kronospan.cz) Tab. 34 Popis skladby vnitřní příčky (www.kronospan.cz)

Popis skladby

tl. [mm]

1 Sádrokarton

12,5

2 OSB deska

15

3 4 5 6

Dřevěná rámová konstrukce (60/100, e = 625 mm)

100

Minerální nebo sklelná vlna

100

OSB deska

15

Sádrokarton

12,5

Poznámka: Obr. 27 vnitřní příčka Uvedené stavebně-fyzikální data u jednotlivých detailů byla převzata z těchto zdrojů: Dataholz.com, Informationdienst Holz a knihy „Holzbau mit System“ (Josef Kolb 2007).

4.6.4 Konstrukce I- nosníku se stojinou z OSB Jedná se o tenkostěnný nosník tvaru písmene I, který je tvořen pásnicí z jehličnatého dřeva a stojinou z desky OSB typu OSB/3, nebo OSB/4. Stojina a pásnice jsou k sobě nerozebíratelně spojeny lepidlem. I-nosníky se používají jako nosné prvky ve stavebních konstrukcích zejména na: •

Krovy

•

Stěnové konstrukce dřevěných staveb

•

Stopy a podlahy (místo trámů) 52

Výhody:

I-nosníky lze použít jako náhrada za stavební dřevěné prvky s výhodou

nižší hmotnosti. Vzhledem ke své nízké hmotnosti mají nosníky vysokou únosnost. Nulové kroucení a vrzání tiché a pevné podlahy. Úspora pracovních sil a snadná montáž díky své nízké hmotnosti. Spojením dvou nosníků vedle sebe vytvoříme překlad. Zásady pro upevnění na stavbě: •

Část nosníku, která přijde do styku s jiným nosníkem nebo zdivem musí být podložena dřevěnou podložkou.

•

I-nosníky musí být příčně zavětrovány, aby nedocházelo k jejich klopení.

•

Bez souhlasu statika není dovoleno jakkoli upravovat tvar norníku jak pásnice, tak ani stojiny (otvory ve stojině, nebo seřezávání pásnice)

Obr.28 Stropní konstrukce z I-nosníků

Obr. Příčné spojení dvou I-nosníků

(www.edrevo.cz)

(www.sortim.cz)

Tab. 35 Porovnání nosníků Stabil s nosníky z řeziva s přibližně stejnou tuhostí (www.mta.cz) Průřez nosníků z řeziva v mm

Nosníky Stabil 60/200

60/190

70/180

80/170

60/250

60/230

70/210

80/200

60/295

60/260

70/240

80/230

100/220

60/350

60/290

70/280

80/270

100/250

60/400

60/330

70/310

80/300

100/280

89/241

60/260

70/240

80/230

100/220

89/302

60/310

70/300

80/280

100/260

89/406

60/390

70/370

80/360

100/330

89/450

60/420

70/400

80/390

100/360

53

4.7 Zhodnocení jednotlivých aplikačních variant

Vnější stěna U difúzně otevřených stěnových konstrukcí plní OSB desky kromě funkce výztužné, také funkci parozábrany. Styky a dorazy musí být ovšem přelepeny izolační páskou. Takovýto obklad z OSB desek nám zajistí těsnost proti proudění vzduchu. Navíc nám odpadne jedna operace a to aplikace parozábrany, což umožní rychlejší stavbu konstrukce. Pro konstrukce vyžadující zvýšené požadavky na tepelně izolační a zvukové vlastnosti se výrobci doporučují použití dřevovláknitých desek. Jako je tomu u domků z kamenného zdiva, i dřevostavby mají několik možností fasád. Mohou to být například dřevem obložená fasáda, fasáda s předsazeným zdivem, nebo klasická fasádní omítka.

Vnitřní stěna OSB desky jsou díky svým technickým parametrům použitelné i v interiérech jako opláštění příček z dřevěné konstrukce. Na zeď z OSB desek je bez problému možné připevnit například skříně, nebo regály, aniž bychom museli použít hmoždinky. Také izolační vlastnosti jsou dobré jak zvukové tak tepelné, protože se jako výplň příček používá minerální, nebo skelná vata jsou tyto vlastnosti na velmi dobré úrovni.

Stropní a podlahové konstrukce Ochrana proti hluku hraje velmi důležitou roli a je důležitým kritériem pro kvalitu obytných prostor. Kročejův hluk přenášený podlahou je rušivým elementem snad každé domácnosti. Novodobé podlahové systémy se snaží tento hluk minimalizovat různou skladbou stropní a podlahové konstrukce. Kročejva izolace může být například minerální vlna, nebo polystyren EPS. OSB desky se ve stropních a podlahových konstrukcích používají pod desky tlumící kročejův hluk a také se mohou použít jako stropní podhledová vrstva.

54

I-Nosník I-Nosník tvořený pásnicí z jehličnatých dřevin a stojina z OSB plně nahrazuje dřevěné trámy. Výhodou I-nosníku je jeho nízká hmotnost a tudíž snadná manipulovatelnost a rychlá aplikace. Další výhodou je to, že nosníky dodatečně nesesychají, tudíž nám později nevznikají nežádané deformace. I-nosníky se dají použít v mnohých elementech dřevostaveb. Nejčastěji se využívají ve stropních, podlahových a střešních konstrukcích. Další použití nacházejí nosníky v sendvičových konstrukcích dřevostaveb, kde nahrazují dřevěnou konstrukci. Tabulka zobrazuje příklady vybraných sortimentů nosníků I-Stabil s jednotlivými parametry.

Tab. 36 Příklady typů nosníků I-Stabil, jejich parametrů a cen (www.mta.cz)

Typ nosníku Stěnový nosník Stropní a střešní nosník Nosník Heavy

Stojina OSB [mm]

Pásnice [mm]

Výška [mm]

Váha [kg/bm]

Kč/bm

10

60x40

160

3.00

135

12

60x60

200

4.00

167

12

100x60

250

_6.80

286

55

5

DISKUZE

Konstrukce OSB desek umožňuje širokou škálu použití. Hlavní a vlastně primární oblast použití je stavebnictví, další využití nachází desky v nábytkářství, nebo obalové technice a výrobě billboardů. Ve stavebnictví jsou kladeny vysoké požadavky na používané materiály. Musí být pevné, odolné vodě a vlhku a musí mít odpovídající fyzikální a mechanické vlastnosti. Těmto vlastnostem vděčí desky své konstrukci, která je poskládána ze tří na sebe kolmých vrstev. Třísky v povrchových vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s hlavní osou desky (delší stranou). Vnitřní vrstva třísek je orientována kolmo na povrchové vrstvy (ve směru vedlejší osy), čímž jsou dosaženy výborné fyzikální a mechanické vlastnosti. Za zmínku určitě patří vysoká pevnost v ohybu a tlaku, což se projevuje při dobré tvarové stálosti určitých nosných dílců.

OSB desky se v dřevostavbách používají na ve stěnových konstrukcích jako oplášťování a pomáhají nosné rámové konstrukci při přenosu sil. Dále ve stavbách na bázi dřeva tyto desky používají ve střešních, stropních a podlahových konstrukcích. Novodobým trendem v použití OSB je výroba I-nosníku, který má při mnohem nižší hmotnost což se pozitivně promítne v síle působící na nosnou konstrukci stejné, nebo dokonce lepší pevnostní vlastnosti než trámy z rostlého dřeva.

Obrábění OSB desek je velice snadné, nejsou k tomu potřeba žádné speciální nástroje, nýbrž nástroje běžně používané v praxi při obrábění třískových materiálů. Výrobce udává pouze jediné doporučení a to opatřit řezné nástroje tvrdokovem.

Možnost povrchové úpravy je takřka totožná se způsoby plošné povrchové úpravy například DTD. OSB desky je možno opatřit nátěrem, laminovat, nebo opatřit speciální fólií. Surový povrch je také možnou brousit nebo ponechat hrubý. Pro stavební potřeby se OSB desky většinou nijak neupravují, protože jsou zakryty dalšími vrstvami, jako je například sádrokarton.

Jelikož se OSB desky vyrábí z aglomerovaných materiálů, je možná také jednoduchá recyklace a opětovné využití recykláž například jako palivo na výrobu energie. 56

6

ZÁVĚR Předmětem této bakalářské práce bylo seznámit čtenáře s deskami OSB. Práce

pojednávala o výrobě a vývoji těchto desek, vývojových trendech OSB desek u nás i v zahraničí, a o možnostech použití tohoto materiálu v dřevostavbách. OSB desky mají široké využití různých průmyslových odvětví. Největší využití však mají ve stavebnictví. To je způsobeno konstrukcí a výbornými vlastnostmi těchto třívrstvých desek, které v mnoha případech předčí vlastnosti přírodního dřeva. Dalšími výhodami jsou cena, rychlost a jednoduchost pokládání těchto desek při stavbě domu. OSB desky jsou vyráběny převážně z hrubého odpadového materiálu, tenkých lesních sortimentů z prořezávek a kalamit a drobného truhlářského odpadu. Od toho se odvíjí i nižší cena oproti jiným materiálům o podobných vlastnostech. OSB desky byly vyvinuty na americkém kontinentě a Kanadě v 70. letech 19. století jako náhrada stavební překližky, z důvodu její vysoké ceny. V Evropě se začaly vyrábět až roku 1985 ve Francii a Skotsku. V České republice započala výrobu firma Kronospan Jihlava v roce 2005 a stala se jedním z největších výrobců OSB desek na světě. Přínosem ve vývoji OSB desek je snižování spotřeby dřevní suroviny a používáni nebezpečných chemických látek. Stavba domů za použití OSB desek, nebo panelů z OSB je velmi rychlá a jednoduchá. Možnost recyklace je úzce spojena s konstrukcí a výrobou samotných desek. Závěrem lze říci, že desky z orientovaných třísek jsou progresivním materiálem o výborných fyzikálních a mechanických vlastnostech. Srovnání vlastností s jinými aglomerovanými materiály je možnou variantou diplomové práce, která by mohla navazovat na informace obsažené v této práci.

57

7

SUMMARY

The object of this work was acquaint readers with boards OSB. The work dealed production and development of these boards, trends in our country and abroad and how to use this material in timber construction. OSB boards are widely used to various sectors of industry. The biggest use is in building industry. This is due to a construction and excellent properties of these threelayer boards which surpass qualities of natural wood in many cases. Other advantages are a price, a speed and the simplicity of installation of these boards on house building. OSB boards are made primarily of coarse waste material, thin forest assortments from thinnings and calamities, and minor joinery waste. Consequently, there is a lower price in comparison with other materials of similar properties. OSB boards were developed in America and Canada in the 70 the 19th century as a substitute for plywood construction due to a high price. In Europe the production started in 1985 in France and Scotland. In the CR a company Kronospan Jihlava started the production in 2005 and became one of the biggest producers of OSB boards in the world. A benefit in the development of OSB boards is reducing consumption of wood raw material and use of dangerous chemicals. The building of houses with OSB boards or OSB panels is very quick and easy. The possibility of recycling is closely incidental to construction and production of boards. In conclusion, the boards from strands are progressive material with excellent physical and mechanical properties. A comparison of properties with other agglomerated materials is a possible variant of the work which could connect to information contained in this work.

58

8

LITERATURA

Čížek, J., 1985. Vlastnosti a zpracování třískových a vláknitých desek, SNTL Praha, 352 s. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva : Aglomerované materiály : cvičení . Část 1. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 130 s. ISBN 80-7157-751-0. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva : Aglomerované materiály. Část I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3. KRÁL, P. -- HRÁZSKÝ, J. -- ŠRAJER, J. Moderní a stávající materiály na bázi dřeva pro výrobu dřevostaveb. In HAVÍŘOVÁ, Z. Současné dřevostavby a nové materiály na bázi dřeva. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2008, s. 169--174. ISBN 978-80-7375-213-2. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Vývojové trendy velkoplošných kompozitních materiálů na bázi dřeva - I. Stolařský magazín : Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby s vybranými recenzovanými články = Stolársky magazín : Odborný časopis na podporu drevárskej a nábytkárskej výroby s vybranými recenzovanými článkami. 2010. sv. 11, č. 5, s. 30--32. ISSN 1335-7018. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Determination of relationships betwen density, amount of glue and mechanical properties of OSB. Drvna industrija. 2009. sv. 60, č. 1, s. 7--14. ISSN 0012-6772. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. OSB desky. Podlahy a interiér. 2004. sv. 5/2004, č. 5, s. 72-75. ISSN 1214-391X HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Vývojové trendy velkoplošných kompozitních materiálů na bázi dřeva - II. Stolařský magazín : Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby s vybranými recenzovanými články = Stolársky magazín : Odborný časopis na podporu drevárskej a nábytkárskej výroby s vybranými recenzovanými článkami. 2010. sv. 11, č. 6, s. 62--64. ISSN 1335-7018. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Vývojové trendy velkoplošných kompozitních materiálů na bázi dřeva - III. Stolařský magazín : Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby s vybranými recenzovanými články = Stolársky magazín : Odborný časopis na podporu drevárskej a nábytkárskej výroby s vybranými recenzovanými článkami. 2010. sv. 11, č. 7-8, s. 60--61. ISSN 1335-7018.

59

Firemní materiály EGGER GmbH. Firemní materiály NORBORD GmbH. Firemní materiály KRONOSPAN GmbH. Firemní materiály KRONOPOL GmbH. Firemní materiály MTA GmbH

Obrázky a tabulky dostupných na World Wide Web:

http://www.kronospan.cz/ http://www.norbord.cz/ http://www.egger.cz/ http://www.ekronopol.cz/ http://www.dataholz.cz/ http://www.mta.cz/

60