MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití zobcové flétny v mimoškolní hudební výchově

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy

Využití zobcové flétny v mimoškolní hudební výchově Diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Blanka Knopová. CSc.

Autor práce: Sylva Burešová Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 20. dubna 2012

………………………………..

2

Mé upřímné poděkování patří paní PhDr. Blance Knopové, CSc. za odborné vedení, cenné rady, vstřícnost, trpělivost a ochotu při zpracování diplomové práce. Poděkování patří i mým nejbliţším za pomoc, trpělivost a podporu.

3

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1 ZOBCOVÁ FLÉTNA –HISTORIE HRY ........................................................................... 7 1. 1 Zobcová flétna …………………………………………………………………………8 1. 2 Zásady pro hru na flétnu…………………………………………………………….…9 2 Význam zobcové flétny pro hudební rozvoj dítěte……………………………………....12 2.1 Propagátoři hry na zobcovou flétnu …………………………………………………....13 2. 2 Vlastní zkušenosti s výukou hry na flétnu………………………………………… ….15 2. 2 1 Doporučení pro vedení krouţku hry na flétnu………………………………………16 2. 3 Literatura ke hře na flétnu ……………………………………………………………..18 3 Rámcový vzdělávací program …………………………………………………………...21 4 Hudební činnosti ve volnočasových aktivitách………………………………………….23 5 Praktická část …………………………………………………………………………….25 4. 1 Lekce č.1 ……………………………………………………………………………...26 Pracovní list k lekci č. 1 ………………………………………………………………27 4. 2 Lekce č. 2………………………………………………..……………………………29 Pracovní list k lekci č. 2……………………………………………………………….30 4. 3 Lekce č. 3…………………………………………………………………………......31 Pracovní list k lekci č. 3………………………………………………………………..32 4. 4 Lekce č. 4………………………………………………………………………...……33 Pracovní list k lekci č. 4………………………………………………………………..35 4. 5 Lekce č. 5……………………………………………………………………………...36 Pracovní list k lekci č. 5………………………………………………………………..37 4. 6 Lekce č. 6……………………………………………………………………...………38 Pracovní list k lekci č. 6………………………………………………………………..40 4. 7 Lekce č.7…………………………………………………………………...………….41 Pracovní list k lekci č. 7………………………………………………………………..43 4. 8 Lekce č. 8………………………………………………………………………………44 Pracovní list k lekci č. 8………………………………………………………………..45 4. 9 Lekce č. 9……………………………………………………………………………...46 Pracovní list k lekci č. 9……………………………………………………………….47 4. 10 Lekce č. 10…………………………………………………………………………...48 Pracovní list k lekci č. 10………………………………………………………………49 4

4. 11 Lekce č. 11……………………………………………………………………………...50 Pracovní list k lekci č. 11………………………………………………………………51 4. 12 Lekce č. 12……………………………………………………………………………...52 Pracovní list k lekci č. 12………………………………………………………………53 4. 13 Lekce č. 13……………………………………………………………………………...54 Pracovní list k lekci č. 13………………………………………………………………55 4. 14 Lekce č. 14……………………………………………………………………………...56 Pracovní list k lekci č. 14………………………………………………………………57 4. 15 Lekce č. 15……………………………………………………………………………...58 Pracovní list k lekci č. 15………………………………………………………………59 4. 16 Lekce č. 16……………………………………………………………………..............60 Pracovní list k lekci č. 16………………………………………………………………61 4. 17 Lekce č. 17……………………………………………………………………………...62 Pracovní list k lekci č. 17……………………………………………………………....64 4. 18 Lekce č. 18……………………………………………………………………………...65 Pracovní list k lekci č. 18………………………………………………………………67 4. 19 Lekce č. 19……………………………………………………………………………...68 Pracovní list k lekci č. 19………………………………………………………………69 4. 20 Lekce č. 20……………………………………………………………………………...70 Pracovní list k lekci č. 20………………………………………………………………71 Metodické poznámky k jednotlivým lekcím …………………………………………………71 ZÁVĚR………………………………………………………………………………………79 PŘÍLOHY................................................................................................................................80 POUŽITÁ LITERATURA………………………………………………………………….81

5

Úvod Pro diplomovou práci jsem si vybrala téma: Vyuţití zobcové flétny v mimoškolní hudební výchově. Motivací mi byla moje praxe při vedení krouţku Hry na flétnu nejdříve v mateřské škole, následně pak ve školní druţině a jiţ několik let také na 1. stupni základní školy. Osobně jsem ve svých školních letech navštěvovala ZUŠ obor hra na housle. V rámci studia na střední pedagogické škole jsem se učila hrát na klavír, flétnu a jako samouk jsem se pokoušela i o hru na kytaru. Hra na flétnu mi byla blízká také proto, ţe na ni hrál můj bratr, právě od něj jsem pochytila základy hry na tento hudební nástroj. Celkově je můj vztah k hudbě velmi ovlivněn rodinným prostředím, neboť oba rodiče jsou muzikální a hudbu mají rádi. Maminka velice ráda zpívá lidové písně. Otec se učil jako dítě hrát na housle, flétnu, klarinet a hrál také na elektrickou kytaru v kapele za dob svého vojenského ţivota. K danému tématu závěrečné práce se pojí i můj osobní vztah, zájem a chuť předávat a seznamovat s hrou na flétnu děti. Mé rozhodnutí vést krouţek hry na flétnu ovlivnila myšlenka nabídnout dětem tuto moţnost uţ v mateřské škole, o které jsem se před lety dočetla v časopise Informatorium pro MŠ. Absolvovala jsem letní kurz v Deštné v Orlických horách pod vedením pana Václava Ţilky, obdrţela osvědčení a mohla jsem se pustit do realizace krouţku. Diplomová práce se zabývá výukou hry na zobcovou flétnu ve volném čase dětí. Najdeme zde náhled do historie hry na flétnu. Seznámíme se s nástrojem samotným, s jeho stavbou a uplatněním v ţivotě člověka. Vzhledem k tomu, ţe je diplomová práce zaměřena na výuku jako takovou, nahlédneme do oblasti současného vzdělávání. Vymezíme si pojem Rámcový vzdělávací program a mimoškolní výchova. Stěţejní část diplomové práce obsahuje tzv. praktickou část zaměřenou na získání základních dovedností hry na flétnu. Celý metodický materiál bude moci kdokoliv vyuţít jako inspiraci nebo pomůcku k výuce hry na flétnu, coţ je samotným záměrem.

6

1 Zobcová flétna – historie hry Hudební slovník pro kaţdého I uvádí k pojmu flétna následující: flétna, fr., flute (flűt), it., flauto. Jeden z nejstarších dechových nástrojů, původně vyráběný z kosti, později ze dřeva a nejnověji i z kovu. Flétny bývají různé velikosti. Existují ve dvojím vyhotovení: se zobcem (hubičkou) tzv. zobcová flétna a s ozvučným otvorem na stěně nástroje tzv. příčná flétna. 1 Přesné datum a jméno objevitele zobcové flétny není moţné zjistit. Počátek jejího vzniku můţeme zařadit do období, kdy pračlověk zajišťoval potravu pro sebe a svůj rod. Lovil zvěř a při jejím zpracování zjistil, ţe z kostí lze vyloudit tón. Čím tenčí nebo kratší kost byla, tím se tón lišil. Vrtáním otvorů do kosti vznikala první píšťala. Pračlověk vyuţíval nejen kostí, ale i rohů zvěře. Postupně vznikala flétna zdokonalováním lidových píšťalek vyráběných ze dřeva. Zobcovou flétnu s osmi dírkami a se štěrbinou v zobci můţeme vidět na vyobrazeních jiţ z 11. století. Z období renesance zaznamenáváme celou řadu velikostí flétny, jejíţ třídění se pouţívá dodnes. Jedná se o rozlišení podle polohy na diskantové, sopránové, altové, tenorové, basové a velkobasové. Nástroje v tomto období byly vyráběny z jednoho kusu a byly válcovitě vrtány. Měly zvučný hlas v hloubkách, ale nebylo je moţné přefukovat do vyšších poloh tónů. V této době nebylo ustáleno ani drţení flétny, někteří interpreti hráli v horní části levou a jiní pravou rukou. Poslední dírka byla na spodní části flétny na obou stranách. Interpret si zalepil voskem tu, kterou nepotřeboval. Vrcholem vývoje a vyuţití zobcové flétny je barokní období. S výrobou a zdokonalením nástroje jsou spojena jména J. J. Hotteterera (Francie) a Bresana (Francie). Změnila se vnější úprava flétny a také vrtání flétny za kónické. Zlepšil se zvuk vrchních tónů, lehčí bylo přefukování a rozsah byl rozšířen o více neţ dvě oktávy. Nástroj byl rozdělen na tři díly: hlavici, střední díl a noţku, tím bylo umoţněno flétnu ladit. Stále nebylo ustáleno levoruční drţení. Proto si mohl kaţdý hráč nastavit poslední dírku podle levého nebo pravého malíčku. Pro hru chromatických tónů byly poslední dvě dírky vrtány, jako dvojdírky. V době baroka je nejpopulárnější flétna altová, díky svému nejkrásnějšímu tónu. Občas je slyšet i sopranino. Právě ono se objevuje v Händlových operách. Pro zobcovou flétnu psal sonáty skladatel G. F. Händel, A. Vivaldi a další. Můţeme ji slyšet i v concertu grossu J. S. Bacha a v sólových koncertech Vivaldiho a Telemanna.

1

Vyslouţil, Jiří. Hudební slovník pro každého I., str. 88 - 89

7

Klasicismus a romantismus nebyly významnými a přínosnými obdobími pro flétnu. Noty a flétna odpočívaly v muzeích, aţ do doby, kdy hudebníci zjistili, ţe je tato hudba zajímavá. Svého znovuobjevitele našla flétna v Arnoldu Dolentschovi, anglickém hudebníku, vědci a staviteli hudebních nástrojů. Jeho sedmiletý syn Carl ztratil originální altovou zobcovou flétnu a tak jeho otci nezbylo nic jiného, neţ začít s vývojem vlastního modelu. Odtud pochází počátek výroby zobcových fléten. Ve 30. letech 20. století je zaznamenáno rozšíření zobcové flétny v celé Evropě. Nejvíce v Německu v souvislosti s tamním mládeţnickým hnutím. V naší republice došlo k největšímu rozšíření hry na zobcovou flétnu v šedesátých letech minulého století A právě v těchto letech pronikl do hudebního povědomí první opravdový virtuóz Franz Brüggen. Napsal sbírku etud (1957), kde poukázal na technické fungování flétny. Působil na Královské konzervatoři v Haagu. V této době se flétna začíná pouţívat v hudební výchově. V současné době nachází uplatnění v interpretaci staré hudby, ale i v různých jiných ţánrech moderní hudby (jazz, folk, pop). Pro mnohé je zobcová flétna známá jako primitivní píšťalka, přesto je velice významné její místo i v orchestrech nebo v souborech hrajících starou hudbu. Je významným orchestrálním, komorním i sólovým nástrojem. Pro flétnu dále tvořil J. S. Bach, W. A. Mozart, A. Rejcha, Vilém Blodek, Jacques Ibert, Claude Debbusy, V. Kučera a další.

1. 1 Zobcová flétna Zobcové flétny se vyrábějí ze dřeva, z kovu a umělé hmoty. Díl, do kterého se fouká, se nazývá hlavice. Má tvar zobce, ve kterém je úzká štěrbina. Tu při hře přikládáme ke rtům. Zobec nikdy nevkládáme do úst celý. Na středním a koncovém dílu flétny je osm dírek. Levou rukou ovládáme horní část flétny, pravou dolní čtyři otvory.

Na spodní straně

středního dílu flétny je dírka, kterou zakrývá nebo odkrývá palec levé ruky. U některých tónů odkrýváme a zakrýváme jen polovinu nebo čtvrtinu dírky. Zobcové

flétny

se

notují

podle

skutečné

znějící

Rozlišujeme u nich tři zvukové rejstříky: hluboký, střední a vysoký.

výšky

tónu.

Tóny hlubokého

rejstříku znějí velmi slabě naopak ve vysokém pronikavě. Střední rejstřík vydává zvuk nejpříjemnější.

2

2

Fučík, Ladislav a Faltus, Leoš., Hudební nástroje a instrumentální soubory, str. 91- 92

8

Nemůţeme opomenout při zmínce o rejstřících dynamiku. U zobcových fléten je dynamické rozpětí velmi malé. Proto je nenajdeme předepsané ani ve skladbách, výjimku tvoří p a f. Dynamiku ovlivňují právě rejstříky. První čtyři spodní tóny (c1, d1, e1, f1) mají hluboký rejstřík. Následujících osm tónů řadíme do středního rejstříku, zbývající pak do rejstříku vysokého. Technika hry na zobcovou flétnu je v prstové, dechové a jazykové technice jednodušší. Technika prstová představuje odkrývání a zakrývání dírek, odkrývání a zakrývání na ½ a ¼ dírky a moţnost trylkování. Důleţité je věnovat pozornost intonaci. Na hmatové tabulce, která je přiloţena k flétně, je uvedeno pro některé tóny více hmatů. Je nutné vyzkoušet, který hmat zní intonačně dobře. Na intonaci má také vliv materiál, ze kterého je flétna vyrobena, vrtání dírek a jejich krytí konečky prstů.3 Tón vzniká nárazem výdechového proudu vzduchu o hranu otvoru v nástroji (flétna příčná, malá flétna) nebo skrze hlavici, tzv. zobec, v němţ je upevněn dřevěný špalíček (jako u dětské píšťalky) – flétna podélná neboli flétna zobcová.4 Zobcové flétny můţeme třídit z několika hledisek: podle polohy, podle hmatu, podle vrtání, podle počtu dílů, podle vnějšího tvaru a podle materiálu. Při rozlišení podle polohy nás zajímá základní tón. Pokud je jím C, jedná se o vysoký diskant c3, soprán c2, tenor c1 a velký bas c. Základní tón F má diskant (sopranino) f2, alt f1 a bas f. Rozdělení podle hmatu zahrnuje německý a barokní typ. Za zmínku stojí dělení podle dílů, jelikoţ je důleţité pro samotnou hru. Jestliţe je flétna třídílná, můţeme ji lehce doladit a také si interpret můţe individuálně nastavit spodní dírku na noţce flétny a to tak, aby mu seděla přímo na malíček pravé ruky.

1. 2 Zásady pro hru na flétnu Při hře na flétnu je podstatné, aby si ţáci-hráči osvojili její správnou techniku. Důleţité je uchopení flétny, ne křečovité, ale uvolněné. Flétnu drţíme mírně před sebou, lokty jsou volně u těla. Levá ruka je nahoře, pravá dole. Prsty levé a pravé ruky nestavíme na špičky. Dírky zakrýváme pouze bříšky jednotlivých prstů. Palec levé ruky zakrývá dírku na spodní straně (těle) flétny, ukazováček, prostředníček a prsteníček první tři dírky na straně vrchní. Palec pravé ruky podpírá flétnu zespodu, v úrovni třetí aţ čtvrté dírky flétny. Některé

3 4

Fučík, Ladislav a Faltus, Leoš ., Hudební nástroje a instrumentální soubory, str. 93 Fučík, Ladislav a Faltus, Leoš ., Hudební nástroje a instrumentální soubory, str. 25

9

flétničky mají tzv. posunovou zaráţku, o kterou lze palec zachytit. Ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček pravé ruky zakrývají zbývající spodní čtyři dírky. Další důleţitou zásadou je správné přikládání flétny ke rtům. Zobec flétny nestrkáme do úst. Je nutné, aby si interpret osvojil dobré nasazení tónu. Musí být zřetelné. Ne jen pouhé fouknutí do flétny. Václav Ţilka ve slabikáři pištců ,,Veselé pískání – zdravé dýchání“ popisuje techniku nasazení tónu následovně: „ Tón nasadíme jazykem tak, ţe špičku jazyka opřeme o kořeny horních zubů na okraji dásně. Jazyk zadrţí dech. Pak špička jazyka spadne dolů a při tom šeptem vyslovíme slabiku „dý“ nebo „dú“, jako kdyţ hlasitě vyslovíme slůvko „dudák“. Vzduch ústy prolétne do zobce.

5

Vzduchem spíše šetříme, není třeba vypouštět jej

mnoho do flétny, tak aby hrála lehce a tón byl rovný. Ke správnému nasazení tónu je vhodné zařazovat artikulační cvičení. Procvičujeme polohu jazyka v ústech při vyslovení slabiky ,,dý“ a ,,dú“. Zpočátku je vhodné zařazovat hru na jednom tónu s vyuţitím říkadel a dětských písní, coţ umoţňuje slyšet, zda jazyk a dech při hře pracují správně. Hře na flétnu v hodinách by měla vţdy předcházet dechová cvičení, při kterých si interpreti osvojují hluboké brániční dýchání a posilují dýchací svalstvo. Při hře na flétnu hráči nejčastěji stojí, mohou i sedět. Zásadou pro hru ve stoje je stát uvolněně, nehrbit se, nohy mírně od sebe a lokty volně při těle. Pokud při hraní na zobcovou flétnu sedíme na ţidličce, potom pouze na jejím okraji. Záda jsou rovná a jsme uvolněni. Menší děti při hraní sedávají v tzv. „tureckém sedu“, i zde platí drţení uvolněné a narovnaná záda. S hrou souvisí údrţba flétny. Kaţdá věc, u které máme zájem, aby nám slouţila, vyţaduje naši péči. Stejně je tomu i u flétny. Odlišná je údrţba flétny dřevěné a plastové. Údrţba dřevěné flétny spočívá v její ochraně před vlhkostí, přílišným vysušením, teplotou i mrazem. Dřevěné flétny bývají impregnovány a tuto ochranu je třeba občas zopakovat. Nelakované části flétny se potírají olejem určeným pro dřevěné nástroje. Před samotnou ochranou tímto olejem je potřeba, aby byl nástroj suchý a nehrálo se na něj dva aţ tři dny. Touto péčí se zlepší tón flétny. Snadnější údrţbu má flétna vyrobená z plastu. Můţeme ji propláchnout horkou vodou. Abychom mohli snadno flétnu rozdělat na tři díly, musí být dobře namazána olejíčkem na mazání spojů. Lze také pouţít jelení lůj. Pokus se stane, ţe flétna přestala hrát, můţe to být nejčastěji ucpáním štěrbiny. K jejímu vyčištění lze pouţít prouţek papíru, který je široký jako

5

Ţilka, Václav., Veselé pískání - zdravé dýchání, str. 9

10

sama štěrbina a dlouhý asi 10 cm. Při hře se na stěnách nástroje pára sráţí ve vodu, proto je nutné po kaţdém hraní vytřít flétnu přiloţeným vytěrákem. Důleţité je, aby hráči nestrkali zobec příliš do úst. Do flétny by se dostávaly přímo sliny, které mohou způsobit i nepříjemný zápach. Proto při hře přikládáme nástroj k suchým rtům.

11

2 Význam zobcové flétny pro hudební rozvoj dítěte Chtějí-li rodiče, aby se jejich dítě věnovalo ve svém volném čase hře na hudební nástroj, vybírají z nabídky volnočasových center v okolí bydliště. Opomíjen by neměl ovšem být samotný zájem dítěte, to co ho zajímá, baví, co by rádo dělalo. Rodiče jsou ti, kteří dítěti poradí a pomohou s výběrem hudebního nástroje. V okamţiku, kdy si nevědí rady, nezbývá neţ se poradit s odborníky například v ZUŠ, kteří posoudí schopnosti dítěte pro daný hudební nástroj. Z nabídky těchto zařízení si dítě a rodiče mohou vybrat hru na některý z dechových, strunných nebo bicích nástrojů. Správná volba hudebního nástroje je základem k jeho zvládnutí a naplnění touhy po hudbě. Často bývá ze široké nabídky hudebních nástrojů zvolena zobcová flétna. Obecně je známé, ţe zobcová flétna je jedním z nejjednodušších hudebních nástrojů, co se techniky hry týká. Patří k hudebním nástrojům, na který mohou začít hrát děti jiţ v předškolním věku. Během krátké doby si mohou zahrát jednoduché dětské písničky a melodie, které si rády zpívají. Na ZUŠ patří výuka na flétnu ve většině případů k přípravnému období před hrou na další z řady dechových nástrojů, mezi které patří příčná flétna a klarinet. Pokud je výuka individuální jako v ZUŠ, je zaměřena spíše na hru klasických skladeb autorů váţné hudby. Naopak, probíhá-li hra na flétnu ve skupině vrstevníků, například v krouţku vedeném při volnočasových centrech, můţe pozitivně působit právě

na rozvoj hudebních schopností jedince. Děti hrají společně, radí si, pomáhají,

předhánějí se, kdo uţ umí zahrát další písničku. Často hovoříme o společném muzicírování. Tento způsob výuky můţe mít ovšem i negativní vliv na ty děti, kterým hra na nástroj příliš nejde, a potřebují vynaloţit více úsilí k jejímu zvládnutí. Je jen na samotném učiteli, zda dokáţe vhodnou motivací vtáhnout malého flétnistu zpět mezi ostatní, zapojit ho a podpořit. Při hře na flétnu se mimo jiné rozvíjí jemná motorika rukou, smysl pro rytmus, hudební cítění a sluch. Svůj význam má flétna i pro rozvoj řeči dítěte, neboť pro hru na flétnu jsou vyuţívána dechová a artikulační cvičení. Významnou se zobcová flétna stala pro nemocné s astmatickými problémy. Je doporučována malým pacientům s dýchacími problémy a alergiemi, neboť vyuţívá hluboké brániční dýchání a posiluje dýchací svaly. V této souvislosti nemůţeme opomenout významné úsilí prof. Václava Ţilky, který byl hlavním propagátorem Dřevěné píšťalky a Praţské píšťalky, které zaštiťovala Česká hudební společnost.

Hru na flétnu nabízel

zábavnou formou dětem jiţ od pěti let. Ovšem podmínkou byla účast i jednoho z rodičů (nebo

12

prarodičů), jak jinak neţ také s flétnou. Společně rodič i dítě zvládli základy hry na flétnu a dechová cvičení, coţ bylo součástí jejich společného muzicírování. Zobcová flétna je vyuţívána také učiteli hudební výchovy. Její zvuk vhodně doplňuje dětský hlas. Snadná hra v běţných tóninách a čistá intonace, umoţňují pouţívat zobcové flétny ve výuce jako spolehlivé učební pomůcky. Závěrem lze říci, ţe hrou na flétnu děti rozvíjí své hudební schopnosti, posilují své sebevědomí, získávají motivaci a sebekázeň.

2. 1 Propagátoři hry na zobcovou flétnu Z propagátorů hry na zobcovou flétnu můţeme jmenovat Jiřího Stivína, Václava Ţilku a Ladislava Daniela.

Václav Žilka Flétnista Václav Ţilka se narodil 19. 9. 1924 v Praze, zemřel 13. 4. 2007. Celý svůj ţivot se věnoval hudbě. Studoval na brněnské konzervatoři ve třídě Hynka Kašlíka, na JAMU u Oldřicha Slavíčka a na praţské AMU u Josefa Boka. Studoval také zpěv. Působil v Českém lidovém divadle v Brně, v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu Brno, v České filharmonii a v komorním souboru České noneto. Dále pak v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu Praha, Brněnském kvartetu s flétnou, Moravském dechovém kvintetu, v Praţském duu. Byl uměleckým vedoucím Collegia di flauti. Často koncertoval v zahraničí. Jeho pedagogické působení probíhalo na brněnské konzervatoři a na Konzervatoři v Plzni. Byl i literárně činný. Své články publikoval v Lidové demokracii. Vydal knihy Hudební zálety Cyrila Boudy, Kamera v dur a Jak se dělá muzikant. Profesor Václav Ţilka pořádal celoroční abonentní cykly školy hrou pro děti a rodiče Dřevěná píšťalka (1976 – 2003) a její pokračování v druhém abonentním cyklu Praţská píšťalka, vše pod záštitou České hudební společnosti. V Říčkách v Orlických horách, v klášteře v Ţelivi a v Richterových boudách probíhaly od roku 1983 kaţdoroční letní semináře. V roce 1968 získal řád Zlatého srdce Svazu invalidních dětí a v roce 1980 se stal předsedou sekce Léčivá píšťalka při České hudební společnosti.6

6

http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=76 10

13

Ladislav Daniel Další osobností spjatou s výukou hry na zobcovou flétnu je Ladislav Daniel, který působil jako hudební pedagog, amatérský nástrojář a hudebník. Narodil se 29. 5. 1922 v Kolíně. Vystudoval obor Angličtina - Hudební výchova. Svou činností ovlivnil vývoj hudební pedagogiky a praxi hudební výchovy u nás i v zahraničí.7 Navrhl, prosadil, zřídil a vedl základní školu s rozšířenou hudební výchovou. Vytvořil koncepci v oblasti intonačních metod, tzv. Tonální metodu písňovou, v níţ vyuţívá opěrných (lidových) písní. Navrhl software výuky zpěvu z not na PC a učebnici nauky o intervalech v Evropě Intervali-Lehre. Věnoval se problematice výuky na různé hudební nástroje. Vypracoval sedm dílů Školy hry na zobcovou flétnu. Zaslouţil se o vydávání gramofonových desek pro poslech v hudební výchově a také o vyuţití rytmických nástrojů. Pro první stupeň základní školy napsal učebnice a metodické příručky. Zabýval se koncepcí hudební výchovy. Za závazné sloţky hudebního vyučování povaţuje hlasový, rytmický a intonační výcvik a improvizaci. Působil jako porotce v celostátní soutěţi ve hře na zobcovou flétnu. Za rozšíření zobcové flétny u nás Získal zlatou desku Pantonu.

Jiří Stivín Asi kaţdého, kdo sleduje zábavné pořady v televizi, zaujala hra účinkujícího Jiřího Stivína. Je radost sledovat a poslouchat v jeho podání písně a skladby. Snad nikdo si jej nedovede představit bez čepice a fléten, které nosí s sebou. Jiří Stivín je známý jako multiinstrumentalista, skladatel a jazzový hudebník. Vystudoval FAMU v Praze, obor filmový a televizní obraz, jemuţ se věnoval velice sporadicky. V dětství hrál na housle, které ho však nějak významně neoslovily. V dospívání objevil potěšení ve hře na zobcovou flétnu. Naučil se hrát na příčnou flétnu, saxafon a další hudební nástroje a to většinou sám. Hudební vzdělání si rozšířil studiem populární hudby a studiem skladby. V českém beatovém souboru Sputnici vystupoval jako saxofonista a klarinetista. Hrál a zkušenosti získával v souboru Jazztet. Během svého muzikantského ţivota působil v mnoha orchestrech a seskupeních. Z velkého výčtu jmenujme Orchestr Elektromontáţních závodů, Velký taneční orchestr Tesly Karlín, orchestr Hudebního divadla v Nuslích. Spolu s Martinem Kratochvílem zaloţil skupinu Jazz Q, se kterou slavili úspěch na jazzovém festivalu v San 7

http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=52 30

14

Sebastianu. Působil a vystupoval také jako sólista s doprovodem orchestru nebo jen magnetonových nahrávek. Sám nahrál mnoho gramofonových desek, obsahujících jazzovou, váţnou a starou hudbu (baroko, renesance a gotika). Jeho skladatelská činnost se zaměřovala také na oblast hudby jazzové, i kdyţ občas kolísala i mezi hudbou váţnou. Komponoval pro divadlo, film a televizi. Jeho hudebně pedagogická činnost je zaměřena na různé tvůrčí dílny a kurzy. Pořádá koncertní cykly a koncerty pro děti. Sám vyučoval hru na flétnu na praţské konzervatoři. Objevuje se i v různých porotách a organizacích (Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, Česká jazzová společnost).

2. 2 Vlastní zkušenosti s výukou hry na flétnu Osobně jsem se rozhodla pro výuku hry na zobcovou flétnu před 13 lety. Zaujal mě tehdy článek v časopise Informatorium pro MŠ, kde byla zveřejněna nabídka na srpnový týdenní seminář v Říčkách v Orlických horách pod vedením Václava Ţilky. Jednalo se o moţnost získat diplom pro kvalifikaci ,,pískání pro zdraví“. S výukou dětí na zobcovou flétnu jsem tedy začala nejdříve v mateřské škole, kde jsem pracovala. Nabídku moţnosti učit se na zobcovou flétnu tehdy vyuţilo asi deset dětí. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o děti předškolního věku, přizpůsobila jsem jim výuku, která probíhala skupinově. Kaţdá vyučovací jednotka obsahovala dechová cvičení, opakování pojmů a učiva z hodiny předešlé a nové učivo z oblasti hry na flétnu nebo hudební nauky. Vše probíhalo formou hry a nápodoby, neboť předškolní děti ještě neumí číst. K výuce jsme měli přidělenou hernu, kde jsme se posadili na koberec. Zde probíhala celá hodina. Jako výukový materiál jsem vyuţívala noty Veselé pískání - zdravé dýchání od pana Václava Ţilky. Perličkou z tohoto období je záţitek z vystoupení pro důchodce na vánoční besídce. Děti jsem tehdy naučila hrát písně pomocí techniky, při které jsem jim jednotlivé noty ukazovala, a děti je hrály. Takto jsme vystupovali. Babičky a dědečkové byli překvapeni, jakou znakovou řeč jsme to měli, ţe děti tak pěkně hrály. Z mateřské školy jsem odešla a tím skončila i výuka předškolních dětí. Byla veselá a hravá. Následovalo období, kdy jsem výuku na flétnu realizovala doma pouze pro děti mých přátel a známých. Výuka probíhala individuálně i skupinově. Věkově se jednalo o děti mladšího školního věku, které uţ uměly číst a psát, proto jsem mohla vyuţít z dostupné literatury hudební školu hry na flétnu od Ladislava Daniela a Veselé pískání - zdravé dýchání

15

od Václava Ţilky. Na závěr ,,školního roku“ jsme uspořádali koncert pro rodiče, který měl kladné ohlasy, dodnes na něj rádi vzpomínáme. V dalším školním roce jsem po domluvě s ředitelem základní školy v naší obci zahájila výuku na flétnu formou krouţku při základní škole pro ţáky 1. stupně. K dispozici jsme měli hudebnu, kde jsme se společně jedenkrát týdně scházeli. Počet ţáků byl vţdy kolem deseti, výuka byla skupinová. Společně jsme přichystali vystoupení na vánoční besídky pro důchodce a svaz invalidů. Také jsme byli osloveni, abychom zahráli maminkám ke Dni matek. Od školního roku 2004/2005 jsem působila jako vychovatelka ve Školní druţině při místní základní škole. I zde jsem pokračovala s realizací krouţku. Děti sem přicházely po vyučování a společně jsme se učili nové písničky. V tomto období nás poţádala vedoucí místního DNS Dunajek, abychom je doprovodili při realizaci vánočního pásma. A tak v předvánočním období následovalo několik společných vystoupení. Děvčata hrála na flétničky hudební doprovod k vánočním písním. Od roku 2008/2009 jsem nastoupila na místo učitelky 1. stupně a krouţek jsem vedla i nadále, pouze se změnou místa jeho realizace. Dodnes se s dětmi scházíme jedenkrát týdně ve třídě, kde vyučuji. Krouţek je nabízen dětem od první do páté třídy. Sejdou se zde začátečníci i pokročilí a tomu musím přizpůsobit výuku.

2. 2. 1 Doporučení pro vedení kroužku hry na flétnu I výuka hry na flétnu ve volném čase musí vycházet z určitého, konkrétně stanoveného cíle a dodrţovat základní didaktické principy. Z celého mnoţství vyzdvihneme alespoň některé z nich, které by neměly být opomíjeny a zajistí kvalitní výchovný proces. Především je nutné respektovat věkové zvláštnosti dětí. Krouţky jsou určeny dětem různého věku, a proto je nutné brát na to ohled. Například předškoláci a prvňáčci ještě neumí číst, proto velká část práce spočívá na rodičích a učiteli hry na flétnu. Výuka probíhá spíše nápodobou a je vhodné ji hodně motivovat. Naopak pokud začíná hrát dítě ve druhé nebo třetí třídě, zvládá dovednosti spojené s hrou na nástroj rychleji. To vše je dáno vývojem dítěte, jeho tělesné i duševní stránky a rozvojem poznávacích procesů. Velmi důleţité je zavedení dechové gymnastiky do výuky, nejlépe na začátek kaţdé vyučovací lekce. V průběhu hry na flétnu je nutné sledovat, jak se děti nadechují a jak správně hospodaří s dechem při hraní. Stává se, ţe ţák zvládá hru tónů, ale správné dýchání do flétničky vázne. Častou chybou je nadechování nosem nebo děti dýchají při nasazení 16

kaţdého dalšího tónu. V tomto případě, je dobré nepokračovat dále s výukou nových not a soustředit se při hraní osvojených písní na techniku dýchání. Znalost pojmenování not je vhodné procvičovat formou různých her jako je pexeso. Některé děti vyţadují psaní názvů not do notového zápisu, proto jim můţeme nabídnout nějakou aktivitu, kde si názvy not procvičí – vyhledávání určené noty, přiřazování názvu, zápis do notové osnovy a nemůţeme opomenout také pojmenování not v nové písni před tím, neţ ji začneme hrát. S názvy not souvisí také jejich hodnota. Procvičujeme ji podobně jako názvy not včetně rytmizace slov a vytleskávání rytmu písní, které má dítě následně hrát. K výuce ve skupině snad jen tolik, ţe je nesrovnatelná s výukou individuální. Výuka dětí ve skupině jde podstatně pomaleji neţ výuka individuální. Na to je třeba upozornit rodiče a ujasnit si, jaká mají oni očekávání. Výuka hry na nástroj ve skupině má svá negativa a pozitiva. Negativem je minimální moţnost věnovat se dítěti individuálně. V praxi je vhodné na počátku společné hodiny provést dechová, rytmická a artikulační cvičení. Potom se zaměřit na hry pro procvičení a upevnění hraní jednotlivých tónů, jako je Na ozvěnu a Řetěz. Děti si tímto rozvíjí smysl pro rytmus, sluchové cítění, schopnost soustředit se, umět naslouchat a reagovat. Teprve po těchto částech můţeme přistoupit ke hře jednotlivců, kteří zahrají písničky, které doma cvičili. Zjistíme tak individuálně, jak je kdo šikovný, co mu dělá problémy a na co je třeba dávat pozor. Podle toho pak můţeme směřovat hru dítěte na flétnu dál nebo se zaměřit na to, co mu nejde. Hraní na flétnu ve dvojici, kdy kaţdé dítě hraje jiný hlas, je moţné zařadit do repertoáru zdatnějším a šikovnějším dětem, které ovládají hru individuálně dobře a jsou schopny naslouchat. Jakmile děti překonají počáteční nesnáze, pochopí, ţe kaţdý hraje svoji melodii, musí dodrţovat rytmus. Potom je hraní dvojhlasých písní i baví. Coţ je ten nejlepší výsledek. I při vedení krouţku je důleţitá spolupráce s rodiči dítěte. Obě strany - rodiče i vyučující, by měli počítat s tím, ţe dítě se můţe dostat do fáze, kdy se mu nebude chtít hrát a cvičit na flétnu, nebo dokonce nebude chtít chodit do krouţku. V tomto případě je nezastupitelná právě komunikace s rodiči. Společná domluva na následujících krocích je na místě. Při skupinové hře na zobcovou flétnu je vhodné vyuţívat další literaturu. Dětem, které právě nehrají, nabídnout další činnosti spojené s výukou právě probírané lekce. Pilnější, šikovnější nebo pokročilejší ţáci hrají z not Ladislava Daniela Škola hry na zobcovou sopránovou flétnu.

17

2. 3 Literatura ke hře na zobcovou flétnu Při výuce hry na flétnu je v současnosti moţné vybírat ze široké nabídky literatury. Rozdíl ve výběru literatury záleţí na tom, o jaký typ výuky se jedná. Pokud výuka probíhá na základních uměleckých školách, vyuţívá se nejčastěji ,,Škola hry na flétnu“ autora Ladislava Daniela a pro rozšíření skladby autorů, kteří psali pro zobcovou flétnu. Naopak v krouţcích výuky hry na flétnu volí vyučující z široké nabídky dostupné literatury. Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu I. díl, Ladislav Daniel Jedná se o nejpouţívanější školu hry na flétnu, obsahující základní lekce pro zvládnutí nástroje. Dvacet osm lekcí v prvním díle je naplněno lidovými písničkami určenými pro hru v jednohlasu i dvojhlasu. Jednotlivé lekce na sebe navazují, postupně se přidává hra dalších nových tónů společně s technikou hry (legato, staccato) a hudební naukou (notový zápis, hodnota not). Na první díl navazují další dva s postupným prohlubováním hry. Vyuţívány jsou i Základy techniky I. a II. díl.

Kouzelná píšťalka, Ladislav Daniel, Jiří Ţáček Kníţka je určená pro děti ve věku od pěti do deseti let. Náplní

je

zvládnutí hry pěti základních tónů. První polovinou knihy děti provází chlapec Kuba, opičák Hop a papoušek Ferda. Zaţívají společná dobrodruţství, při kterých seznamují děti s hrou tónů g1,a1,h1,c2 a d2. V druhé polovině je Zpěvník Elišky a Kuby.

Základy hry na sopránovou zobcovou flétnu, Klement Miloslav Obsahuje 21 lekcí pro zvládnutí hry na flétnu. Vychází a zaměřuje se převáţně na starou hudbu psanou pro flétnu. Ke knize patří ještě druhá, která obsahuje klavírní doprovod ke skladbičkám ze Základů hry na sopránovou zobcovou flétnu. 18

Pro rozšíření lze vyuţít od téhoţ autora následující dvě publikace. Kočičí písničky – cyklus obsahuje 21 písní lidových písní v úpravě pro dvě flétny. Stránky publikace jsou černobílé, čili vhodné pro případné vymalovávání dětmi.

Vánoční koledy pro nejmenší 28 koled je upraveno pro dvě zobcové flétny. Verze je také tištěna černobíle, tudíţ vhodná pro vymalovávání dětem.

Veselé pískání- zdravé dýchání, Václav Ţilka Učebnice hry na zobcovou flétnu je určená začínajícím hráčům (dítě a dospělý). Zařazena je zde navíc oproti jiným učebnicím dechová gymnastika. Hráč se naučí hrát tóny od c1 po c2.

Hrátky s flétnou, písničkami a pastelkami, Iveta Hlavatá Veselá a lákavá učebnice pro hru na flétnu. Obsahuje hudební nauku a základy hry na flétnu v rozsahu tónů c1 – f2. Stránky učebnice jsou černobílé, dle názvu určené právě k vymalovávání.

19

Další dosti vyuţívaná je řada učebnic zvaná Flautoškola autorů Jana a Evy Kvapilových. Zajímavostí je, ţe tato řada učebnic má i metodický sešit pro učitele vţdy k danému dílu.

20

3 Rámcový vzdělávací program V současné době probíhá vzdělávání ţáků v základních školách podle Školního vzdělávacího programu, který si kaţdá škola zpracovala sama. Při jeho tvorbě vycházela z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a z podmínek, které ke vzdělávání má. Rámcové vzdělávací programy (pro předškolní, základní, střední odborné a jiné vzdělávání) patří do systému kurikurálních dokumentů, které jsou součástí Národního vzdělávání pro státní úroveň. Do školní úrovně vzdělávání potom náleţí Školní vzdělávací programy. Tyto dokumenty pro vzdělávání ţáků od 3 do 19 let patří do Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR a jsou zakotveny v zákoně o předškolním, základním a středním odborném a jiném vzdělávání, č. 521/2004 Sb. Jednotlivé RVP by na sebe měly navazovat, totéţ platí pro ŠVP. Rámcový vzdělávací program obsahuje několik částí. V úvodní části A se jedná o vymezení RVP pro základní vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů. Část B pojednává o charakteristice základního vzdělávání. Vymezuje povinnost školní docházky, získání stupně vzdělání a jeho ukončení. Stranou nezůstává ani organizace vzdělávání a systém hodnocení výsledků vzdělávání. Část C obsahuje pojetí a cíle ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata a rámcový vzdělávací plán. Část D je věnována vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání ţáků mimořádně nadaných, podmínkám pro uskutečňování RVP ZV a zásadám pro zpracování Školního vzdělávacího programu. Krouţek hry na flétnu bychom mohli zařadit do vzdělávací oblasti Umění a kultura, pro kterou jsou charakterizovány vzdělávací obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. V našem případě se budeme podrobněji zabývat oborem Hudební výchova. Jako všechny vzdělávací obory má i tento vymezen svůj obsah – očekávané výstupy a učivo pro jednotlivé stupně vzdělávání. Z očekávaných výstupů pro 1. období jsou pro krouţek příhodné tyto: - ţák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - ţák vyuţívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře - ţák reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie

21

- ţák rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby8 Obsahem učiva oboru Hudební výchova jsou vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti. V krouţku hry na flétnu uplatňujeme učivo nejvíce z oblasti instrumentálních a hudebně pohybových činností. Ostatních činností se dotýkáme v menší míře.

8

www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf str. 66

22

4 Hudební činnosti ve volnočasových aktivitách Pokud lidem kolem nás poloţíme otázku, co pro ně znamená volný čas, dočkáme se různorodých odpovědí. Co člověk, to jiná představa o náplni ve volném čase a také odlišné moţnosti. Setkáme se i s lidmi, kteří si postesknou, ţe nemají ţádný volný čas nebo ho mají málo. Najdou se i takoví, kteří ho neumí vhodně vyuţít. Pro děti můţe volný čas být i zdrojem nebezpečí, pokud není vhodně organizován. Je tedy třeba výchovně a nenásilně působit. Při výběru volnočasových aktivit má rodina nezastupitelnou roli. Je jedním z hlavních činitelů, kteří ovlivňují volný čas. Je známo, ţe děti v mnoha případech napodobují v činnostech své rodiče. K dalším činitelům ovlivňujícím volný čas dětí patří škola, učitelé, vychovatelé, literatura, kamarádi, sdělovací prostředky a v neposlední řadě počítač. Některé z nich působí na jedince negativně. Abychom těmto špatným vlivům předešli, máme moţnost navštěvovat různé organizace, které vhodně působí na děti i dospělé v době volného času. Jde zde především o tzv. pedagogické ovlivňování volného času, které je záměrné a dlouhodobé. Pojem volný čas je v publikaci Pedagogika volného času Jiřiny Pávkové a kol. definován následovně: ,,Volný čas je moţno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.9 Náplní volného času můţe být odpočinek, zájmové činnosti, rekreace, zábava, společensky prospěšná činnost a dobrovolné vzdělávání se. Činnosti by měly být přitaţlivé, pestré a účast dětí dobrovolná. Pro činnosti ve volném čase hraje svou roli i prostředí, ve kterém je realizován. Patří sem domov, škola, společenské organizace a instituce. V samotném názvu této diplomové práce je pojem mimoškolní výchova jinak také výchova mimo vyučování. V publikaci Pedagogika volného času J. Pávkové je pojem vymezen takto: Výchova mimo vyučování: - probíhá mimo povinné vyučování - probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny - je institucionálně zajištěná - uskutečňuje se převáţně ve volném čase10 Funkce výchovy mimo vyučování je výchovná, vzdělávací, zdravotní i sociální. Výchovná funkce je zaměřena na rozvíjení schopností dětí a mládeţe, na kultivaci a uspokojování zájmů a potřeb, formování ţádoucích postojů a morálních vlastností. Děti a 9

Pávková, J., a kol., Pedagogika volného času, str. 15 Pávková, J., a kol., Pedagogika volného času, str. 39

10

23

mládeţ získávají nové vědomosti, dovednosti a návyky k rozvoji poznávacích procesů a celoţivotnímu vzdělávání. Zdravotní funkce spočívá v usměrňování reţimu dne v tom smyslu, aby podporoval zdravý tělesný a duševní vývoj jedince. Náplní jsou činnosti na čerstvém vzduchu, především tělovýchovné. Sociální funkce má význam na utváření bohatých a ţádoucích sociálních vztahů, stírá rozdíly mezi nestejnými materiálními i psychologickými podmínkami v rodinách. Výchova mimo vyučování má mimo jiné funkci preventivní, je cílená na primární prevenci pro celou populaci, která není kriminálně ani jinak narušená. Sekundární prevence je zaměřená uţ na rizikové jedince a skupiny. Naopak terciální prevence usiluje o zabránění recidivy u těch, kdo jsou uţ negativními jevy zasaţeni. Velmi často se pro tuto oblast pouţívá termín pedagogika volného času. Výchova mimo vyučování je označením jedné z oblastí výchovy a Pedagogika volného času se zabývá teoretickými a praktickými aspekty výchovy ve volném čase. Mezi zařízení pro výchovu mimo vyučování patří školní druţiny, školní kluby, Střediska pro volný čas dětí a mládeţe, domovy mládeţe, dětské domovy. Součástí náplně volného času je i zájmové vzdělávání, které probíhá v Základních uměleckých školách, jazykových školách, občanských sdruţeních, sdruţeních dětí a mládeţe, tělovýchovných a sportovních organizacích, kulturních a osvětových zařízeních. Obsahem výchovy mimo vyučování jsou výchovně vzdělávací činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové, společensky prospěšné, sebeobsluţné a příprava na vyučování. Přičemţ poslední dvě jmenované jsou charakterizovány jako povinnosti a ostatní činnosti jsou na principu dobrovolnosti. Odpočinkové činnosti jsou cíleny na odstranění únavy. Rekreační k odstranění únavy z vyučování a odreagování. Sebeobsluţné činnosti vedou jedince k samostatnosti a k péči o vlastní osobu a osobní majetek. Veřejně-prospěšné činnosti vedou děti a mládeţ k dobrovolné práci ve prospěch druhých lidí. Příprava na vyučování souvisí s plněním školních povinností. Do oblasti zájmových činností patří činnosti společenskovědní, pracovně-technické, přírodovědné a esteticko-výchovné. V činnostech esteticko-výchovných děti a mládeţ rozvíjí své zájmy zaměřené na výtvarné, hudební a literárně zájmové činnosti. Zájmové činnosti mohou být tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření. Mezi zařízení, která se zabývají výukou hry na nástroj, řadíme Základní umělecké školy a Střediska pro volný čas mládeţe. Ve Střediscích volného času je nabízena pravidelná zájmová činnost - krouţek jako útvar věnující se činnosti k vnitřnímu obohacení členů. Pro kaţdý krouţek je stanoven roční plán činnosti, jsou vedeny přihlášky členů a deník zájmového útvaru. Činnost těchto krouţků se řídí provozním a organizačním řádem. 24

5 Praktická část V praktické části diplomové práce je uvedeno dvacet lekcí zaměřených na získání elementárních základů hry na zobcovou flétnu. Jednotlivé lekce jsou vhodné jako metodický materiál pro učitele. Ke kaţdé lekci je přiloţen pracovní list pro ţáky k procvičení a upevnění získaných vědomostí a dovedností. Pro frontální výuku má vyuţití pracovního listu nezastupitelnou roli. Doma se děti většinou při přípravě soustředí jen na samotnou hru. Je ovšem nutné trénovat vědomosti s ní spjaté a nezbytné. Děti velice rády něco doplňují, vykreslují a soutěţí, třeba jen o razítko usměvavé notičky. Jde především o zopakování učiva probraného v dané lekci. V závěru praktické části jsou Metodické poznámky k jednotlivým lekcím, které blíţe osvětlují obsah jednotlivých lekcí a pracovních listů pro ţáky.

25

Lekce č. 1 – metodický materiál pro učitele ZOBCOVÁ FLÉTNA Zobcová flétna patří mezi dechové nástroje. Dříve se vyráběla pouze ze dřeva, proto ji řadíme mezi skupinu dřevěných dechových nástrojů. V současnosti se vyrábí z plastu.

Flétna se skládá z hlavice, těla a noţky. Na hlavici je zobec, štěrbina, otvor, ret a čep. Údržba flétny: O flétnu musíme pečovat, aby dlouho slouţila. Proto s ní nebudeme bouchat a házet. Pokládat ji budeme tak, aby nespadla. Po kaţdém hraní ji vytřeme vytěrákem a uloţíme do pouzdra.

Důleţitým úkolem je na počátku hry na flétnu naučit se ji správně drţet potaţmo na ní hrát. Držení flétny: Flétnu drţíme před sebou, ruce a ramena jsou uvolněná, netiskneme je k tělu. Levá ruka ovládá horní část flétny, pravá spodní část. Prsty pravé a levé ruky zakrývají jednotlivé dírky. Konečky prstů lehce přitiskneme na příslušnou dírku. Podíváme se, zda máme, kdyţ je odděláme otisknutá malá kolečka (dírky) na podušce prstu. Zobec nestrkáme do úst, ale jen lehce opřeme o spodní ret. Dýchání do flétny: Abychom správně zvládli hru na flétnu, musíme se naučit, jak správně dýchat. K tomu poslouţí dechová cvičení, která budeme opakovat na začátku kaţdé hodiny. Důleţité je nadechovat se ,,do bříška“. Nezvedat ramena a hrudník. Při nádechu pusou si jako zívneme. Hudební nauka: Houslový klíč - najdeme na začátku kaţdé písničky a kaţdé notové osnovy. 26

Pracovní list pro žáky k lekci č. 1

1. Spoj čarou názvy jednotlivých částí flétny:

hlavice

dírky

štěrbina

otvor

zobec tělo

ret čep

2. Popiš jednotlivé části hlavice, využij nápovědu.

(Nápověda:štěrbina, zobec, ret, otvor) 27

Správné držení flétny

28

Lekce č. 2 – metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Foukáme na hruštičku - lehneme si na koberec, pokrčíme nohy, pravou ruku poloţíme na bříško (těsně pod ţebra)

- nadechneme se do bříška – ruka se nám zvedne, při výdechu ústy zase klesne dolů

Držení flétny + nasazení tónu

Foukej,

foukej

větříčku,

Shoď mi jednu

DÝ-DÝ,

DÝ-DÝ

DÝ-DÝ – DÝ

DÝ

shoď mi DÝ

jednu

DÝ DÝ-DÝ

nebo dvě,

DÝ DÝ-DÝ DÝ- DÝ DÝ

hruštičku!

budou dobré obě dvě!

DÝ- DÝ – DÝ

DÝ –DÝ DÝ-DÝ

DÝ

Hudební nauka Notová osnova Noty se zapisují do notové osnovy. Notová osnova má pět linek a čtyři mezery.

Nota celá - trvá čtyři doby - počítáme do čtyř: první, druhá, třetí, čtvrtá – hrajeme dlouhé DÝÝÝÝÝÝ – na čtyři doby - nemá noţičku a je prázdná, nevybarvená

29

DÝ

Pracovní list pro žáky k lekci č. 2

1. Opakuj si básničku, vyznač slabiky ve slovech pod slovem.

, potrhni je barevně

Foukej, foukej větříčku,

Shoď mi jednu nebo dvě,

shoď mi jednu hruštičku!

budou dobré obě dvě!

2. Nakresli k básničce obrázek.

3. Procvičuj psaní celé noty.

4. Doplň slova z nápovědy do vět: Noty se zapisují do n………….. osnovy. Notová osnova má ……..linek a ……..mezery. Nota celá trvá …… doby. Počítáme do čtyř: první, ………, třetí, č……… Hrajeme dlouhé DÝÝÝÝÝÝ – na ……….. doby. Nota celá ……..noţičku a je p………….– nevybarvená.

30

Lekce č. 3 – metodický materiál pro učitele Dechová cvičení - opakujeme – foukáme na hruštičku - obměna: při výdechu rytmicky deklamujeme báseň ,, Foukej, foukej větříčku“ Rytmická a artikulační cvičení:

Kutálení František Hrubín

Jablíčko se kutálelo,

nemá ani jednu bouli.

vůbec nic to nebolelo.

Kutálí se, kutálí –

Podívejte, jak se koulí,

to jsme se mu nasmáli.

Tón h1 - hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře. Tón h1 leţí na třetí lince notové osnovy.

Hrajeme tón h1

Nota půlová - trvá dvě doby - počítáme do dvou: první, druhá – hrajeme dlouhé DÝÝÝÝÝÝ – na dvě doby - má noţičku a je prázdná, nevybarvená 31

Pracovní list pro žáky k lekci č. 3 1. Doplň následující věty: Leţí nota h1 na lince nebo v mezeře notové osnovy? …………… Na kolikáté lince notové osnovy leţí tón h1? Nota h1 leţí na …………….. lince notové osnovy.

2. Procvičuj psaní noty h1 do notové osnovy, do jedné notové osnovy piš noty celé, do druhé noty půlové.

3. Vyznač na obrázku flétny barevnou pastelkou, kde leží ukazováček při hře tónu h1.

4. Nakresli obrázek k básničce Kutálení.

32

Lekce č. 4 – metodický materiál pro učitele Dechová cvičení - opakujeme dechová cvičení z předešlých lekcí 2. Úkryt pro šišky (viz. Příloha č. 3)– leh na zádech, pokrčíme kolena. Chodidla jsou postavená na zemi v šířce pánve, při nádechu stáhneme hýţdě, podsadíme pánev a zvedáme ji nahoru, s nádechem zase vrátíme do výchozí polohy.

Rytmická a artikulační cvičení: - báseň vytleskáme a zahrajeme si na tónu h1 a také a1 Podzim Jana Dolejšová

Obloha je šedivá

Listí uţ je na zemi,

jak koţíšek myšky,

dělá cesty zlaté,

veverky si na zimu

po nich podzim přichází:

schovávají šišky.

,,Tak tady mě máte!“

Tón a1

- hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně, ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře, prostředníček druhou dírku.

Nota a1 leţí ve druhé mezeře.

33

Hrajeme tón a1 a h1

Nota čtvrťová - trvá jednu dobu - počítáme do jedné: první – hrajeme DÝ – na jednu dobu - má noţičku a vyplněnou hlavičku Zahraj si čtvrťové noty:

Dý-dý-dý-dý

Pomlky

Pomlka celá ,,visí“ na lince.

Pomlka půlová na lince leţí.

Pomlka čtvrťová.

Počítáme na čtyři doby.

Počítáme na dvě doby.

Počítáme na jednu dobu.

34

Pracovní list pro žáky k lekci č. 4 1. Barevně vyznač na flétničce, které dírky je třeba zakrýt, abychom zahráli tón a1.

2. Vyhledej v básničce Podzim slova, která se rýmují, napiš je: ……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………

3. Zakroužkuj zelenou pastelkou noty a1 v notovém zápise.

4. Procvičuj psaní noty čtvrťové. Do první notové osnovy piš tón a1, do druhé h1.

5. Spoj čarou, co k sobě patří: nota půlová

počítáme na jednu dobu

nota čtvrťová

nota celá

počítáme na čtyři doby

počítáme na dvě doby

tón h1

tón a1 35

Lekce č. 5 – metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme dechová cvičení z předešlých lekcí. 3. Přivoníme ke kytičce (viz Příloha č. 3) Rytmická a artikulační cvičení: Chryzantéma Zuzana Špůrová

Nemá šálu, šálu nemá

Zlato v tváři, šálu nemá

zlatohlavá chryzantéma.

manekýna chryzantéma.

Chtěla by snad manekýna

Vykoupaná v mlze, svěţí,

náhrdelník z hroznu vína?

nevěří, ţe sněţí …

Nyní se pokusíme básničku zahrát a procvičíme si hraní tónu a1 a h1.

Stejně si zahrajeme i druhou sloku básně.

Melu, melu pšeničku (lidová)

36

Pracovní list pro žáky k lekci č. 5 1. Vyznač barevně, kam pokládáš prsty, když hraješ tón a1 a h1.

2. Doplň: Nota půlová trvá na ……..doby. Má n………….. a hlavička je p………………..

3. Spoj čarou, co k sobě patří: pomlka celá

pomlka půlová

počítáme na jednu dobu

pomlka čtvrťová

počítáme na dvě doby počítáme na čtyři doby

4. Napiš názvy not:

Jak se ti dnes pracovalo? Vybarvi si smajlíka: Za odměnu si nakresli 5 kytiček.

37

 

Lekce č. 6–metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme předešlá dechová cvičení. 4. Rozfoukáme mlhu (viz Příloha č. 3) Rytmická a artikulační cvičení Bílý podzim Jindřich Balík

U vrbiček v močále

i stromy, i keře,

sedí ţába v bílé šále.

i střechy, i dveře,

A zajíc, dřív hnědý jak oříšek,

i kliky těch dveří,

nosí teď běloučký koţíšek.

i havraní peří,

I mech je teď bílý

i koník, i kobyla…

jak peřinky vílí,

Všechno je od mlhy

i smrky, i duby,

najednou do bíla…

i chaty, i sruby,

Tón g1 - hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře, prostředníček druhou dírku a prsteníček třetí dírku.

Nota g1 – leţí na druhé lince notové osnovy. 38

Hrajeme tón g1

Dýýýý

dý- dý

dý- dý

dýýýý

Hrajeme tón g1 a a1

Hrajeme tón g1, a1 a h1 Vyťukej si rytmus písničky ,,Foukej, foukej, větříčku“ a potom ji zahraj.

Foukej, foukej, větříčku

Takt 4/4 Zatím jsme všechny písně hráli ve 4/4 taktu, ve kterém počítáme na čtyři doby – první, druhá, třetí, čtvrtá. Vyzkoušíme si správné počítání na písničce ,,Foukej, foukej, větříčku“ i na ostatních písních, které jsme uţ hráli.

39

Pracovní list pro žáky k lekci č. 6 1. Barevně vyznač na flétničce, jak hrajeme tón g1. Které dírky zakryjí prsty levé ruky na přední části flétny? 2. Doplň: Leţí nota g1 na lince nebo v mezeře notové osnovy? …………… Na kolikáté lince notové osnovy leţí tón g1? Počítej odspodu. Nota g1 leţí na …………….. lince notové osnovy. 3. Procvičuj psaní noty g1 do notové osnovy podle vzoru:

Do první notové osnovy.

Do druhé notové osnovy.

4. Doplň názvy not:

40

Lekce č. 7– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme předešlá dechová cvičení. 5. Zajíček otiskne packy (viz Příloha č. 3) Rytmická a artikulační cvičení Stopy na sněhu Jan Čarek Kdo tu skákal hop a hop,

Koroptvičky na konec

sníh nám poví podle stop.

noţkou psaly na tom sněhu:

Chodila tu zrána,

Byly jsme tu v noci dnes

chodila tu vrána.

aţ do rána na noclehu,

Pak tu čtverák zajíček

mrazila nás ale zem,

otisk čtvero paciček.

nejvíc na noţičky –

Ani baţant nescházel,

Se srdečným pozdravem

taky se tu procházel.

Vaše koroptvičky.

Procvičujeme prstíky - hrajeme tón g1, a1 a h1 Vyťukej rytmus básničky ,,Stopy na sněhu“. Potom ji zahraj nejdříve s tónem g1, poté a1 a nakonec h1 podle následující ukázky.

Můţeš se pokusit tóny i střídat, zahraješ si tak svoji melodii.

41

Žába leze do bezu (česká)

To je zlaté posvícení (česká)

2. To je zlaté posvícení, to je zlaté pondělí, máme maso a zas maso jako včera v neděli.

Spi, děťátko, spi (moravská)

42

Pracovní list pro žáky k lekci č. 7 1. Vyznač červeně notu h1, modře a1, zeleně g1. To je zlaté posvícení (česká)

2. Procvičuj psaní not, do první notové osnovy piš notu h1, do druhé a1 a do třetí g1.

3. Vyber si jednu z písní, kterou jsme dnes hráli, a nakresli k ní obrázek.

43

Lekce č. 8– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Prosinec

6. Zamáváme prosinci (viz Příloha č. 3)

Zuzana Grufíková - Kopecká

Za prosincem končí rok, do nového uţ jen krok. V prosinci jsou Vánoce přesně jednou po roce. Tón c2 - hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a prostředníček druhou dírku na přední straně flétny

Nota c2 – leţí ve třetí mezeře notové osnovy.

Notu c2 zahraj podle následujících not a potom zahraj píseň Prosinec.

Prosinec

44

Pracovní list pro žáky k lekci č. 8 1. Barevně vyznač na flétničce, jak hrajeme tón c2. Které dírky zakryjí prsty levé ruky na přední části flétny?

2. Najdi a barevně vyznač v notové osnově tón c 2.

3. Doplň: Leţí nota c2 na lince nebo v mezeře notové osnovy? …………… V kolikáté mezeře notové osnovy leţí tón c2? Počítej odspodu! Nota c2 leţí ve…………….. mezeře notové osnovy.

Jak se ti dnes pracovalo? Vybarvi si smajlíka:

45

 

Lekce č. 9– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme předešlá dechová cvičení. 7. Vánoční zvoneček (viz Příloha č. 3) Rytmická a artikulační cvičení Kouzelný zvoneček Zuzana Grufíková – Kopecká

Kouzelný zvoneček

Zazvonil zvoneček

A tak nám zvoneček

brzy nám zacinká,

vánoční písničku,

odhalil tajemství,

rozsvítí stromeček,

kaţdý se podívá,

všichni se vrátili

zbývá jen chvilinka.

copak je v balíčku.

ve mţiku do dětství.

Hrajeme tóny g1, a1, h1, c2 Kouzelný zvoneček Zuzana Grufíková – Kopecká

Stejně zahrajeme druhou i třetí sloku básně. Stojí vrba košatá (moravská)

Můţeš zahrát i další tři sloky (viz Příloha č. 4) 46

Pracovní list pro žáky k lekci č. 9 1. Spoj pastelkami slova s notami, tak, aby se daly zahrát: zvoneček

stojí vrba

chvilinka

hej, hej,

2. Vyznač na flétničky barevnými puntíky jednotlivé hmaty tónů a doplň věty, tak, aby byly správně. Doplň věty. c2

h1

a1

g1 Nota c2 leţí v ….mezeře / lince. Nota h1 leţí na ….. lince /mezeře. Nota a1 leţí v ….. mezeře / lince. Nota g1 leţí na ….. lince / mezeře.

3. Nad notovou osnovu piš názvy jednotlivých not: Stojí vrba košatá (moravská)

47

Lekce č.10– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Rytmická a artikulační cvičení

8. Foukáme na zmrzlé ruce

Leden František Hrubín Leden, leden Přikryl vodu ledem, A kde včera byly louţe, tam to dneska pěkně klouţe.

(viz Příloha č. 3)

Tón d2 - hrajeme tak, ţe palec levé ruky odkryje zadní dírku na flétně a prostředníček zakryje druhou dírku na přední straně flétny

Nota d2 – leţí na třetí lince notové osnovy.

Notu d2 zahraj podle následujícího notového zápisu. Potom zahraj píseň Leden.

Leden (František Hrubín)

48

Pracovní list pro žáky k lekci č. 10 1. Barevně vyznač na flétničce, jak hrajeme tón d2. Které dírky zakryjí prsty levé ruky na přední části flétny? 2. Doplň: Leţí nota d2 na lince nebo v mezeře notové osnovy? …………… Na kolikáté lince notové osnovy leţí tón d2? Počítej odspodu. Nota d2 leţí na…………….. lince notové osnovy.

3. Procvičuj psaní not, do první notové osnovy piš notu h1, do druhé c2 a do třetí d2.

Jak se ti dnes pracovalo? Vybarvi si smajlíka:

49

 

Lekce č.11– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme předešlá dechová cvičení. 9. Odklízíme sníh (viz. Příloha č. 3) Rytmická a artikulační cvičení Sněhulák Zuzana Grufíková – Kopecká

Nemám písek, nemám hlínu

Přesto stavím sněhuláka,

ani ţádnou plastelínu.

uţ mě nikdo neodláká.

Mám jen sněhu zásoby,

Do očí uhlíky,

nebojím se náhody.

na bříško knoflíky – ach, ten je veliký!

Hrajeme tóny g1, a1, h1, c2, d2 Sněhulák (Z. Grufíková - Kopecká)

50

Pracovní list pro žáky k lekci č. 11 1. Napiš nad noty jejich názvy.

2. Procvičuj hraní tónů g1, a1, h1, c2, d2 Halí , dítě (česká)

3. Vyznač pastelkami na flétničkách, kde leží prsty levé ruky při hraní tónů g1, a1, h1, c2, d2. g1

a1

h1

c2

51

d2

Lekce č.12– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Únor

10. Otvíráme vrátka (viz Příloha č. 3)

Zuzana Grufíková – Kopecká

Druhý měsíc – Únor krátký, pouští zimu svými vrátky. Nota f1 – leţí ve druhé mezeře notové osnovy.

,,Moje milá, přišel čas, jaro přijde mezi nás!“

Tón f1 – pro tento tón máme dva hmaty barokní a německý. - hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře, prostředníček druhou dírku a prsteníček třetí dírku. U barokního hmatu - ukazováček pravé ruky zakryje čtvrtou dírku -

prsteníček zakryje šestou dírku

- malíček sedmou dírku (dvojdírku) U německého typu – k levé ruce přidá pravá ruka pouze ukazováček na čtvrtou dírku. Notu f1 zahraj podle následujícího zápisu. Potom zahraj píseň Únor.

Únor (Zuzana Grufíková – Kopecká)

52

Pracovní list pro žáky k lekci č. 12 1. Barevně vyznač na flétničce, jak hrajeme tón f1. Které dírky zakryjí prsty levé a pravé ruky na přední části flétny? 2. Doplň: Nota g1 leţí na …………….lince notové osnovy. Nota a1 leţí ve……………..mezeře notové osnovy. Nota h1 leţí na ……………lince notové osnovy. Nota c2 leţí ve……………..mezeře notové osnovy. Nota d2 leţí na …………….lince notové osnovy. Nota f1 leţí ve………………mezeře notové osnovy. 3. Doplň názvy not pod notovou osnovu.

Únor (Zuzana Grufíková – Kopecká)

4. Zahraj následující písničku. Andulka konopí močila

53

Lekce č.13– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Vločka

11. Foukáme na vločku

Zuzana Grufíková – Kopecká

(viz Příloha č. 3)

Lehká jako peříčko, nemá ráda teplíčko.

Takt 3/4

Tančí něţně, snad i lehce, roztát v kapku vody nechce. Počítáme

1

2

3

Potká-li své sestřičky,

První druhá třetí

svět je bílý celičký.

V zahradě na hrušce

Volala kukačka

54

Pracovní list pro žáky k lekci č. 13 1. Napiš nad noty jejich názvy. V zahradě na hrušce

2. V notovém zápise následující písničky najdi a vyznač barevně takty se stejným notovým zápisem.

3. Procvičuj psaní not do notové osnovy, do první notové osnovy piš noty půlové, do druhé osnovy noty čtvrťové (g1, a1, h1, c2, d2, f1)

55

Lekce č.14– metodický materiál pro učitele Rytmická a artikulační cvičení Březen

Dechová cvičení

Zuzana Grufíková – Kopecká

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Březen to je měsíc jara, budí všechny květinky. ,, Vstávejte a rozkvétejte, i kdyţ jste jen malinký!

12. Květinka vstává (viz Příloha č. 3)

Sluníčko se na vás směje, uţ musíte vstávat!“ Paprsek, ten krásně hřeje, zkouší teplo dávat.

Tón e1 –

- hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře, prostředníček druhou dírku a prsteníček třetí dírku. - prsty pravé ruky zakryjí dírku čtvrtou a pátou

Nota e1 leţí na první lince notové osnovy. Procvičuj hraní tónu e1

Klepu, klepu

56

Pracovní list pro žáky k lekci č. 14 1. Barevně vyznač na flétničce, jak hrajeme tón e1. Které dírky zakryjí prsty levé a pravé ruky na přední části flétny?

2. Spoj správně dvojice: e1

g1

f1

a1

h1

d2

c2

3. Vyznač červenou pastelkou notu e1, modrou pastelkou notu g1 a zelenou pastelkou notu h1.

57

Lekce č.15– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Klíček Zuzana Grufíková – Kopecká

13. Hledáme petrklíč (viz Příloha č. 3)

Schovalo si jaro klíček. schovalo ho do trávy. Jmenuje se petrklíček, uţ vás všechny pozdraví.

Procvičíme si hraní tónu e1

Březen

Klíček

58

Pracovní list pro žáky k lekci č. 15 1. Napiš nad noty jejich názvy. Klíček

2. V předchozím cvičení najdi a barevně vyznač takty se stejným notovým zápisem. 3. K notovému zápisu doplň správný takt.

Takt 4/4

Takt 3/4

4. Vyber si jednu z písní, které jsme dnes hráli a nakresli k ní obrázek.

Jak se ti dnes pracovalo? Vybarvi si smajlíka: 59

 

Lekce č. 16–metodický materiál pro učitele Dechová cvičení Opakujeme předešlá dechová cvičení. 14. Probuzení sluníčka (viz Příloha č. 3) Rytmická a artikulační cvičení Sluníčko Zuzana Grufíková - Kopecká

Ráno vyjde na oblohu,

Vystřídá ho měsíček

i kdyţ já mu nepomohu.

a s ním tisíc hvězdiček.

Přes den pluje mezi mráčky,

Jak se vzbudí, hřeje zemi,

večer zajde, usnou hračky.

bez něj ţivot prostě není.

Tón d1 - hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře, prostředníček druhou dírku a prsteníček třetí dírku. - prsty pravé ruky zakryjí dírku čtvrtou, pátou a šestou dírku

Do flétničky dýcháme velmi lehce, tak aby tón zněl. Musíme být trpěliví a trénovat prstíky, aby si na hmat zvykly. Nota d1 leţí těsně pod notovou osnovou. Procvičuj hraní tónu d1, správně se nadechuj.

60

Pracovní list pro žáky k lekci č. 16 1. Barevně vyznač na obrázku, kam dáváme prsty levé a pravé ruky při hraní tónu d1.

2. Pokus se rytmicky zapsat první čtyři verše básně Sluníčko do připravené notové osnovy.

3. Napiš, jak se jmenují jednotlivé tóny:

……………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

4. Zatleskej a zahraj rytmus následující písně, můžeš využít rytmické nástroje z Orffova instrumentáře. V zahradě na hrušce

61

Lekce č.17– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Duben

15. Duben se směje (viz Příloha č. 3)

Zuzana Grufíková – Kopecká

Duben má rád legraci, stále mění počasí. Chvíli svítí sluníčko, hned zas prší maličko.

Tón fis1

Dokonce i padá sníh,

- hrajeme tak, ţe palec levé ruky

tenhle duben má rád smích.

zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře,

- prsty pravé ruky zakryjí dírku

prostředníček druhou dírku

pátou a

a prsteníček třetí dírku.

šestou

Nota fis1 leţí v první mezeře notové osnovy a hrajeme ji tam, kde se na začátku taktu nebo před notou objeví

kříţek – posuvka, která zvyšuje tón o půltón.

Procvičuj hraní tónu fis:

62

Duben

Sluníčko

Stejně zahraj i druhou sloku básně.

63

Pracovní list pro žáky k lekci č. 17 1. Barevně vyznač na obrázku, kam dáváme prsty levé a pravé ruky při hraní tónu fis1. 2. Doplň: Nota fis1 leţí v p…………… m…………… notové osnovy a hrajeme ji tam, kde se na začátku taktu nebo před notou objeví

k…………. –

posuvka, která zvyšuje tón o půltón.

2. Modrou pastelkou zakroužkuj notu půlovou, červenou pastelkou notu čtvrťovou a zelenou pastelkou zakroužkuj notu celou.

3. Procvičuj psaní not do první notové osnovy piš tón fis a do druhé tón d1.

64

Lekce č.18– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení Kuře

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Zuzana Grufíková – Kopecká

16. Kuřátka (viz Příloha č. 3)

Puťa, puťa, puť, Přeji dobrou chuť. Zrnka zobu, zoby, zob, panímámo ještě hoď. Běţí kolem sestřička, ţluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.

Tón c1 - hrajeme tak, ţe palec levé ruky zakrývá zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první

- prsty pravé ruky zakryjí dírku

přední dírku nahoře,

čtvrtou,

prostředníček druhou dírku

pátou,

a prsteníček třetí dírku.

šestou a sedmou dírku

Při hraní tónu c1 do flétničky dýcháme lehce. Nota c1 leţí na pomocné lince hned pod notovou osnovou.

Ovčáci, čtveráci

.

65

Kuře

Mámo, táto

66

Pracovní list pro žáky k lekci č. 18

1. Barevně vyznač na obrázku, kam dáváme prsty levé a pravé ruky při hraní tónu c1. 2. Doplň a vyznač notu c1 do notové osnovy: Nota c1 leţí na p……………..l……………. hned pod notovou osnovou.

3. V následující písničce zakroužkuj červenou pastelkou notu h1 , zelenou pastelkou notu a1 a modrou pastelkou notu g1. Foukej, foukej větříčku

4. Procvičuj psaní not do notové osnovy. Do první notové osnovy piš noty půlové, do druhé noty čtvrťové (c1,d1,e1) a do třetí notové osnovy piš noty celé.

67

Lekce č.19– metodický materiál pro učitele Rytmická a artikulační cvičení

Dechová cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Květen Zuzana Grufíková – Kopecká

17. Motýlek letí (viz Příloha č. 3)

Světem letí novina, ţe prý květen začíná. Všechno kvete, krásně voní, motýlci se spolu honí.

Takt 2/4

Počítáme

1

2

První druhá Tón e2 – - hrajeme tak, ţe palec levé ruky odkryje!!! zadní dírku na flétně a ukazováček levé ruky zakryje první přední dírku nahoře, prostředníček druhou dírku a prsteníček třetí dírku. - prsty pravé ruky zakryjí dírku čtvrtou a pátou

Nota e2 leţí v poslední mezeře notové osnovy.

Utíkej , Káčo, utíkej

Procvičuj hraní tónu e2 ve 2/4 taktu.

68

Pracovní list pro žáky k lekci č. 19 1. Barevně vyznač na obrázku, kam dáváme prsty levé a pravé ruky při hraní tónu e2.

2. Doplň: Nota e2 leţí v p…………………. m…………………. notové osnovy.

3. Spoj správně dvojice, které k sobě patří.

Nota c1

nota d2

nota d1

nota fis1

4. Napiš noty do taktu 2/4

5. Spoj správně dvojice:

takt 3/4

takt 4/4

69

takt 2/4

Lekce č. 20– metodický materiál pro učitele Dechová cvičení

Rytmická a artikulační cvičení

Opakujeme předešlá dechová cvičení.

Píšťalka Michal Černík

18. Pískáme ne píšťalku (viz Příloha č. 3)

Tralali, tralala, hvízdala si píšťala. Tralali, tralala, na mou pusu hvízdala.

Nota osminová

Prv-ní

dru-há

Běží liška k Táboru

Píšťala

70

Pracovní list pro žáky k lekci č. 20 1. Vyznač pastelkami na flétničkách, kde leží prsty levé ruky při hraní tónů c1, d1, e1, fis1, e2. c1

d1

e1

fis 1

e2

2. Červenou pastelkou vyznač noty osminové a modrou pastelkou noty čtvrťové.

Běží liška k Táboru

3. Procvičuj psaní osminových not.

71

Metodické poznámky k jednotlivým lekcím K jednotlivým lekcím jsou připojeny metodické poznámky a náměty pro práci s nimi. Je jen na samotných vyučujících, jak je vyuţijí. Mimo úvodní lekce obsahují všechny následující vţdy dechová a artikulační cvičení, nácvik hry na flétnu a základní pojmy z hudební nauky nutné pro zvládnutí hry a čtení z not. K lekcím jsou vytvořeny i pracovní listy pro ţáky k zopakování učiva z hudební nauky i teorie ke hře na flétnu. S pracovními listy můţeme pracovat v hodině, pokud se věnujeme dětem individuálně, nebo je vyuţijeme pro opakování na počátku následující lekce i pro procvičování doma.

Lekce č. 1 V úvodní lekci seznámíme děti s nástrojem a se základy hry na zobcovou flétnu. Připomeneme, jak se o flétnu staráme, aby byl tón kvalitní. V následujících hodinách si společně připomínáme techniku hry na zobcovou flétnu vţdy před samotnou hrou. Pro ukázku správného drţení flétny vyuţijeme obrázek z přílohy č. 1. V hodinách lze vyuţít i puzzle s obrázky správného drţení flétny, které je vhodné zalaminovat a potom nastříhat. (Příloha č. 2) Od první hodiny začneme postupně seznamovat děti se základy hudební nauky. Představíme houslový klíč.

Lekce č. 2 Ve druhé lekci začínáme s nácvikem dechových cvičení. Zdůrazníme techniku

dýchání i to, jak se správně nadechujeme. Motivací pro celou lekci je báseň ,,Foukej, foukej větříčku“, vyuţijeme ji při dechovém cvičení – foukáme na hruštičku, při rytmizaci hrou na tělo a při přípravě na správné nasazení tónu vyslovením slabiky ,,Dý“. Upozorníme děti, aby se soustředily a pokusily se vnímat, co dělá jazyk v ústech při výslovnosti ,,dý“. V hudební nauce se děti seznámí s notovou osnovou, která spolu s houslovým klíčem tvoří základ notového záznamu.

72

Začneme s vysvětlením hodnot jednotlivých not, tentokrát noty celé, jak vypadá, jak se píše a na kolik dob počítáme. Pro opakování učiva vyuţijeme přiloţený pracovní list č.2. Děti si opakují poznatky z hudební nauky – notová osnova a nota celá. Rytmizují básničku rozdělením slov na slabiky. K básničce nakreslí obrázek.

Lekce č. 3 Opakujeme dechové cvičení z předešlé lekce. Obměnou pro dané dechové cvičení tentokrát bude to, ţe při výdechu deklamujeme básničku Foukej, foukej větříčku, vţdy tak dlouho, dokud stačí dech. Pro rytmická a artikulační cvičení vyuţijeme báseň Františka Hrubína Kutálení. V této lekci začneme nacvičovat hru tónu h1 – vysvětlíme techniku. Pomocí tónu h1 hrajeme – melodizujeme slova, básničku z této lekce. Je důleţité připomenout správné nasazení tónu pomocí slabiky ,,Dý“. Hudební nauka – nota půlová, její hodnota, jak vypadá. Pracovní list k této lekci obsahuje opakování teorie, psaní noty h1, vyznačení hmatu pro tón h1.

Lekce č. 4 Pro motivaci této lekce vyuţijeme báseň Podzim od J. Dolejšové11. Vyţijeme ji k dechovému cvičení, které přidáme k těm předešlým, a také k procvičení tónu h1. Jakmile děti seznámíme s postavením ruky pro hraní tónu a1 můţeme spojit hru tónu s básní, opět melodizace. Hru tónu a1 procvičíme podle notových záznamů. Společně si s dětmi vyznačíme do partiturky nádechy. Seznámíme děti s notou čtvrťovou a pomlkami. Přiloţený pracovní list vede k upevnění poznatků o novém tónu h1.

11

Šottnerová, Dagmar., Léto a podzim, str. 79

73

Lekce č. 5 V lekci číslo pět se zaměříme na procvičení hry tónu h1 a a1. Dechové cvičení je motivováno zvolenou básní pro tuto lekci. Stejně je tomu u procvičování tónů h1 a a1. Děti si zahrají první i druhou sloku básně Chryzantéma od Zuzany Špůrové12 podle notového zápisu. Podobně si hru procvičí při hraní lidové písně Melu, melu. K lekci je opět přichystaný pracovní list, který má za cíl zopakovat a upevnit si názvy not a znalost jednotlivých pomlk.

Lekce č. 6 V šesté lekci se děti seznámí a naučí hrát tón g1. Jeho hru si ţáci fixují při hře slov, krátkých říkadel a také podle přiloţeného notového zápisu. Motivací k lekci je báseň ,,Bílý podzim“ od Jindřicha Balíka13 Děti si procvičí prstíky na cvičení hry tónů a1 a g1. Potom na a1, h1, g1. Zařazeno je také zmelodizované říkadlo ,, Foukej, foukej, větříčku“ V šesté lekci probereme učivo o taktu 4/4. Děti se učí vytleskávat v čtyřčtvrťovém taktu rytmus dané písně. V přiloţeném pracovním listu si ţáci opakují drţení flétny při hře tónu g1 a jeho polohu v notové osnově. Procvičují psaní not a upevňují si názvy jiţ probraných not.

Lekce č. 7 V této lekci se zaměříme na procvičení hraní tónů h1, a1 a g1. Na počátku lekce opakujeme dechová cvičení z lekcí předešlých. Pro nové dechové cvičení je v této lekci vyuţito motivace básní Jana Čarka Stopy na sněhu.14 Tuto báseň si malí flétnisté zahrají podle přiloţeného notového zápisu a pokusí se ji podobně zahrát i s tónem a1 a g1. Všechny tři tóny procvičujeme na písních: Ţába leze do bezu, To je zlaté posvícení, Spi, děťátko, spi. Pracovní list pro ţáky obsahuje opakování pojmenovávání not a procvičení psaní not do notové osnovy.

12

Šottnerová, Dagmar., Léto a podzim, str.78

13

Šottnerová, Dagmar., Léto a podzim, str. 79 Štěpán, Ludvík, Čítanka plná pokladů – S abecedou za školou, str. 127

14

74

Lekce č. 8 Nácvik hry tónu c2. Motivační básničkou lekce je Prosinec od Zuzany Kopecké.15 Opět je inspirací k dechovému cvičení i k procvičení hry všech tónů, které se ţáci doposud naučili. Celý pracovní list pro ţáky je zaměřen na upevnění znalostí o tónu c2 - jak se hraje, kde leţí. Procvičíme zápisem do notové osnovy.

Lekce č. 9 Báseň Kouzelný zvoneček Zuzany Grufíkové – Kopecké16 v této lekci připomíná právě probíhající vánoční čas. Pro dechové cvičení č. 7 je zvoleno cvičení Vánoční zvoneček (viz příloha č.3) V písních ,,Kouzelný zvoneček“ a ,,Stojí vrba košatá“ si ţáci procvičí hru tónu g1,a1,h1 a c2. Další sloky k druhé jmenované písni jsou v příloze DP. V pracovním listu je první cvičení zaměřeno na rytmus a rytmizaci slov. Ve druhém cvičení děti barevnými puntíky vyznačí na obrázcích fléten příslušný hmat pro předepsané tóny. V třetím cvičení pojmenují – napíší názvy jednotlivých tónů v písničce Stojí vrba košatá.

Lekce č. 10 Báseň Leden od Františka Hrubína17 vyuţijeme pro dechová, artikulační a rytmická cvičení a také pro hru na flétnu. Novým tónem této lekce je tón d2. Poloha prstů při jeho hraní je vyznačena šipkou na obrázku flétny. Stranou nezůstává ani seznámení s polohou tónu v notové osnově. Následuje procvičení hry tohoto tónu podle předepsaného notového zápisu a v písni Leden. V pracovním listu ţáci vyznačí hmat na flétně pro tón d2, doplní text obsahující základní informace o tónu, které si ţáci mají postupně upevňovat. Zařazeno je cvičení na procvičení psaní not do notové osnovy.

15

16 17

Šottnerová, Dagmar., Zima, str. 12 Grufíková – Kopecká, Zuzana, Básničky od srdíčka Šottnerová, Dagmar., Zima, str. 12

75

Lekce č. 11 Báseň Sněhulák vyuţijeme při dechovém cvičení, artikulaci a rytmizaci. Ţáci mají moţnost si obě sloky básně zahrát podle přiloţeného notového záznamu. Pracovní list je zaměřen na opakování názvů not, ţáci jejich názvy napíší nad jednotlivé noty. K procvičení hry tónů je zařazena píseň ,,Halí, dítě“. Poslední cvičení je určeno k zopakování a uvědomění si polohy prstů při hře jednotlivých tónů.

Lekce č. 12 Další v řadě tónů pro nácvik je tón f1. Seznámíme děti s oběma variantami hmatů. Děti by si měly osvojit ten hmat, který je pro daný typ flétny vhodný. Báseň Únor je určena k rytmizaci a procvičení nového tónu. V přiloţeném pracovním listu mají ţáci vyznačit polohu prstů pravé a levé ruky při hraní tónu f1. V dalším cvičení doplní polohu jednotlivých tónů v notové osnově. Zopakují si názvy not a také samotnou hru v písničce Andulka konopí močila.

Lekce č. 13 Lekce číslo třináct je zaměřena na procvičení hry všech doposud probraných tónů. Novým učivem je seznámení s taktem tříčtvrtečním. V tomto taktu jsou obě písně ,,V zahradě na hrušce“ a ,,Volala kukačka“, určené pro upevnění hry. Báseň ,,Vločka“ je motivací pro dechové cvičení č. 11. Foukáme na vločku (viz. příloha č.3). V pracovním listu pro ţáky je zařazeno procvičení názvů a psaní not. Ve druhém cvičení mají ţáci za úkol najít a vyznačit takty se stejným notovým zápisem.

Lekce č. 14 Čtrnáctá lekce obsahuje báseň Březen, která je opět inspirací pro příslušná cvičení. V této lekci se seznámíme s novým tónem e1 a nacvičíme podle přiloţeného notového zápisu jeho hraní. V prvním cvičení pracovního listu si ţáci zopakují polohu prstů při hraní tónu e1. Ve druhém cvičení mají ţáci za úkol spojit dvojice - notu a její název. V notovém zápise ve třetím cvičení ţáci barevně vyznačí zadané tóny.

76

Lekce č. 15 Pro patnáctou lekci je jako motivace zvolena báseň Klíček. Z řady dechových cvičení přidáme cvik č.13 Hledáme petrklíč (viz příloha č.3). Pro upevnění hry tónu e1 jsou přichystány dva notové zápisy. U obou se jedná o zhudebnění básní uvedených v lekci č. 14 a 15. Pracovní list je zaměřen na procvičení znalosti názvů jiţ probíraných tónů. Ţáci mají za úkol najít v melodii stejné takty. Podle obrázků určují v dalším cvičení, o jaký takt se jedná. K některé z písní v této lekci si mohou nakreslit obrázek.

Lekce č. 16 Šestnáctá lekce s básní Sluníčko připomíná jarní náladu a čas. Cvik č. 14 Probuzení sluníčka (viz příloha č.3) zařadíme po zopakování předchozích cvičení. Báseň vyuţijeme pro rytmizaci hrou na tělo a na dětské rytmické nástroje. Novým učivem je tón d1. Předvedeme dětem hmat a zápis tohoto tónu v notové osnově. Upozorníme je na techniku hry tohoto tónu, která souvisí s lehkým dýcháním do flétny při hře. Při prudkém výdechu do flétny tón nezní. Pracovní list obsahuje cvičení na opakování upevnění hmatu d1 a názvů jiţ probraných tónů. Děti si také procvičí rytmus. Pokusí se rytmicky zapsat první verše básně do notové osnovy, vyuţijí znalosti názvů a rytmických délek not.

Lekce č. 17 V této lekci s motivační básní Duben se děti mimo jiné seznámí s tónem fis 1. Vysvětlíme funkci kříţku v notovém zápise. Samotnou hru tónu si procvičí ţáci podle uvedeného notového zápisu a ve zhudebněných básních Duben a Sluníčko. Dechové cvičení č. 15 Duben se směje (viz příloha č.3) je inspirováno básní této lekce. Pracovní list je určen k upevnění probraného učiva. Jeho náplní je vyznačení hmatu tónu, určení jeho polohy v notové osnově. Ţáci si procvičí znalost hodnot not – půlová, čtvrťová a celá. Do notové osnovy zapíší notu fis1 a d1.

77

Lekce č. 18 Hodinu zahájíme dechovým cvičením č. 16 Kuřátka (viz Příloha č.3) – vyuţijeme hry na hlavici flétny. Artikulační a rytmická cvičení procvičíme s pomocí ozvučných dřívek a trianglu v básni Kuře Z. Grufíkové – Kopecké. Tón c1 je novým učivem této lekce, předvedeme dětem jeho hru, hmat a polohu v notové osnově. Hru tónu si fixují podle připraveného notového zápisu a písní ,,Kuře“, ,,Ovčáci čtveráci“ a ,,Mámo, táto“. Poloha a hmat tónu c1 jsou látkou k opakování v pracovním listu. Děti si znovu zopakují orientaci v notovém zápise, vyhledají a zakrouţkují zadané tóny. Také si procvičí zápis not do notové osnovy.

Lekce č. 19 Báseň Motýlek letí vyuţijeme pro dechové cvičení. Novým učivem je tón e2 a takt 2/4. Předvedeme částečné odkrytí dírky na zadní straně flétny a přefouknutí tónu e2. Dvoučtvrťový takt procvičíme formou rytmizace slov v propojení s hrou na tělo nebo nástroje Orffova instrumentáře. Pracovní list opět směřuje k zafixování učiva týkajícího se tónu e2, názvů not a učiva o druzích taktů.

Lekce č. 20 Závěrečná lekce s mottem básně Píšťalka přináší učivo o notách osminových, ty jsou zde vyobrazeny a je naznačeno jejich počítání. Vše si prakticky vyzkoušíme na říkadlech, písních a také v dechovém cvičení č.18 Pískáme na píšťalku (viz Příloha č.3). Hru na flétnu v taktu 2/4 procvičíme na písni ,,Běţí liška k Táboru“. V posledním pracovním listu ţáci vyznačí hmaty pro jednotlivé zadané tóny. Ve druhém cvičení barevně označí notu čtvrťovou a osminovou. Třetí cvičení má za cíl procvičit psaní not osminových.

78

Závěr Kaţdý z rodičů touţí po tom, aby jeho dítě umělo něco uţitečného, něco, na co by byli právě oni pyšní. Proto svým potomkům hledají vhodnou náplň volného času, mnohdy inspirováni vlastními zájmy nebo naopak tím, co oni sami dělat nemohli. V dnešní uspěchané době musíme tuto jejich aktivitu podporovat a chválit. I přesto, ţe v případě, kdy svému dítku vyberou zájmovou činnost, po které touţili oni ve svém dětství a jejich dítě to nebaví, se jejich očekávání nenaplní. Tato zkušenost bývá pro dítě i jeho rodiče negativní, ale není třeba tzv. házet flintu do ţita, a naopak společně s dítětem najít smysluplnou náplň volného času. Proč ne právě hru na flétnu. Cílem diplomové práce bylo přiblíţit uplatnění hry na zobcovou ve volném čase, konkrétně v mimoškolní výchově v období mladšího školního věku. Výuka hry na flétnu v zájmových útvarech mimo Základní uměleckou školu je poměrně rozšířená. Stačí si v internetovém vyhledávači zadat slova ,, krouţek flétny“ a objeví se hned několik odkazů na hledané aktivity. Krouţky hry na flétnu pod různými názvy nabízí jako svoji bonusovou činnost mateřské i základní školy. A najdeme je i při střediscích volného času. Jedná-li se o krouţek, musíme počítat s tím, ţe jej nenavštěvuje pouze jedno dítě, ale naopak celá skupina. A právě tím je výuka na flétnu v krouţku specifická a jiná. Z toho jsem vycházela při sestavení předkládané metodiky hry na flétnu. V teoretické části jsem po prostudování odborné literatury uvedla podstatné informace o historii hry na zobcovou flétnu, o flétně samotné a jejím významu. Zmínka je také o našich nevýznamnějších nestorech hry na flétnu. Hovoříme-li o výuce, bylo nutné dodat podstatné informace i z oblasti vzdělávání, jaké je a čím se v současnosti řídí. Jak uţ jsem ve své práci uvedla, mým prvotním zájmem bylo a stále je předávat a učit děti základům hry na flétnu. Nabídnout své zkušenosti a radost z hudby těm, kteří mají zájem a chtějí rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Nikdy jsem nečekala a nečekám, ţe budou z mých ţáků špičkoví flétnisté. Spíše mě potěší, kdyţ je po letech, kdy uţ do krouţku nechodí, vidím hrát na flétnu, třebaţe jen doprovázejí zpěv svých spoluţáků. Co víc si přát. Jsem ráda, ţe mám moţnost věnovat se ve svém volném čase právě této činnosti. Snad bude předkládaná práce námětem k vyuţití flétny v mimoškolních činnostech nejen mně samotné.

79

Přílohy Příloha č. 1: Správné držení flétny Příloha č. 2: Puzzle – správné držení flétny Příloha č. 3: Dechová cvičení Příloha č. 4: Stojí vrba košatá

80

Příloha č. 1: Správné držení flétny

81

Příloha č. 2: Puzzle – správné držení flétny

82

Příloha č. 3: Dechová cvičení 1. Foukáme na hruštičku - lehneme si na koberec, pokrčíme nohy, pravou ruku poloţíme na bříško (těsně pod ţebra)

- nadechneme se do bříška – ruka se nám zvedne, při výdechu ústy zase klesne dolů 2. Úkryt pro šišky – leh na zádech, pokrčíme kolena. Chodidla jsou postavená na zemi v šířce pánve, při nádechu stáhneme hýţdě, podsadíme pánev a zvedáme ji nahoru, s nádechem zase vrátíme do výchozí polohy

3. Přivoníme ke kytičce - sed skřiţný – rovný, flétnu drţíme před sebou - nádech do bříška - ,, přivoníme ke kytičce“ - výdech pusou š š š š… 4. Rozfoukáme mlhu

- stoj rozkročný, ruce spojené, drţíme se za konečky prstů

- nádech do bříška, hrudníku, paţe do vzpaţení dlaněmi vzhůru

- výdech, upaţením do výchozí polohy 83

5. Zajíček otiskne packy

- klek na paty, vzpaţit, při vzpaţení nádech

- předklon a výdech 6. Zamáváme prosinci - mírný stoj rozkročný

- s nádechem vzpaţíme a dlaněmi zamáváme - s výdechem připaţíme

7. Vánoční zvoneček

- mírný stoj rozkročný - paţe spojené nad hlavou - pohyby hlavou dopředu - výdech, dozadu - nádech

84

8. Foukáme na zmrzlé ruce - sed skřiţný – rovný, ruce dlaněmi k sobě drţíme před sebou - nádech do bříška - výdech pusou – dýcháme na ruce

9. Odhrnujeme sníh - mírný stoj rozkročný

- v předklonu co nejdále protáhneme paţi z jedné strany na druhou

10. Otvíráme vrátka - mírný stoj rozkročný

85

- s nádechem upaţíme a s výdechem zase připaţíme

11. Foukáme na vločku

- sed skřiţný – rovný, před sebou drţíme na dlani papírovou vločku - nádech do bříška, výdrţ - výdech pusou – odfoukneme vločku

12. Květinka vstává - stoj rozkročný, hluboký předklon

- s nádechem se vytáhneme vzhůru do vzpaţení - s předklonem výdech š š š š…..

86

13. Hledáme petrklíč - leh na břiše, nohy na zemi, paţe u těla - nádech na 2 doby, hlava se zvedne nahoru – krátce zadrţíme dech - delší výdech – hlava dolů

14. Probuzení sluníčka - leh na zádech

- s nádechem rovný sed, paţe v předpaţení - s výdechem pomalu do lehu na záda

15.Duben se směje

- leh na zádech, ruka na bříšku - nádech do bříška, zadrţíme dech a s výdechem se ,,smějeme“ – cha,cha, cha,….. 16. Kuřátka - leh na zádech, ruka na bříšku - nádech do bříška, zadrţíme dech a s výdechem deklamujeme básničku ,,Kuře“

87

17. Motýlek letí - sed skřiţný – chodidla se dotýkají, ruce jsou na kolenou - nádech do bříška - výdech pusou – kmitáme nohama nahoru a dolů

18. Pískáme na píšťalku - sed skřiţný – rovný, před sebou drţíme flétnu - nádech do bříška - výdech pusou – výdrţ co nejdéle

88

Příloha č. 4: Píseň Stojí vrba košatá

Stojí vrba košatá (moravská)

2. Přišel za ní kmotr vlk, natahuje na ni krk. 3. Paní kmotra, pojď dolů. A já dolů nepůjdu. 4. Ty máš velký zubiska, natáh bys mně kůţiska.

89

Použitá literatura BARTOŠ, Jan Zdeněk. Breviář posluchače hudby. 1. vyd. Praha: Práce, 1983, 180 s. ISBN 24-124-83 BEN-TOVIM, A.a BOYD, D. Hudební nástroj a naše dítě. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 131 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-807-3672-065. CRHA, B. a HALA, P. Technika klavírního doprovodu lidových písní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003, 115 s. ISBN 80-210-3094-1. DANIEL, L. Metodika hudební výchovy, Ostrava: Montanex, spol. s r. o., 1992, 95 s. ISBN 80-85300-98-2 DANIEL, L., Jiří Ţáček a Ilustrace Rostislav SKOPAL. Kouzelná píšťalka. Cheb: Music, 1996,103 s. ISBN 80-859-2507-9. DANIEL, L. Flauto dolce: Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu. Praha 1: Panton, 1981, 35 s. ISBN 35-060-81. FAKSOVÁ, A. Malované písničky pro kluky a holčičky. Opava: OPTYS, spol. s r.o., 1993, 44 s. FUČÍK, L. Hudební nástroje a instrumentální soubory, Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1978. 137 s. HLAVATÁ, I. Hrátky s flétnou, písničkami a pastelkami. 7. vyd. Kladno: Vladimír Beneš, 2004,80 s. ISMN M – 706512-54-9 HOFBAUER, B. Děti, mládeţ a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80717-8927-5. KLEMENT, Miloslav. Kočičí písničky. 1. vyd. Kladno 2: nakladatelství Vladimír Beneš, 2000. ISMN M 706512 - 26 -6. KLEMENT, Miloslav. Vánoční koledy pro nejmenší. 1. vyd. Kladno 2: nakladatelství Vladimír Beneš, 2000. ISMN 706512 - 38 -9. KLEMENT, M. Základy hry na sopránovou zobcovou flétnu, Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1985 KNOPOVÁ, B., KOUTSKÝ, J. Ahoj, písničko! Metodické poznámky pro učitele, Praha: Pansofia, 1997 KNOPOVÁ, B., KOUTSKÝ, J. Ahoj, písničko!, Praha: Pansofia, 1997, ISBN 8085804-91-3 KNOPOVÁ, B., KOUTSKÝ, J. Písničko, pojďme si hrát! Metodické poznámky pro učitele, Praha: Albra, 2002 90

KNOPOVÁ, B., KOUTSKÝ, J. Písničko, pojďme si hrát!, Praha: Albra, 2002, ISBN 808649053-X KNOPOVÁ, B. Činnosti hudebně pohybové v systému hudebního vzdělávání na ZŠ a SŠ, Brno: Pedag. Fakulta Masarykovy univerzity,2005. 48 s. ISBN 80-2103911-6 KOPECKÁ - GRUFÍKOVÁ, Z. Básničky od srdíčka. 1. vyd. Brno: Schneider, 1997, ISBN 80-900349-9-3 KOPECKÁ, Z. Hádanky od srdíčka. 2. vyd. Brno: Schneider, 1994. ISBN 80-857-96015 KVAPIL, J., KVAPILOVÁ, E. Flautoškola 1, Praha a Bratislava: WinGra s. r. o., 2003, ISMN M-706526-02-7 KVAPIL, J., Kvapilová, E., Flautoškola 1, Metodický sešit pro učitele, WinGra s.r.o. Praha, Bratislava 2003, ISMN M-706526-03-4 KVAPIL, J., KVAPILOVÁ, E., Flautoškola 2, Učebnice hry na sopránovou zobcovou flétnu, WinGra s.r.o. Praha, Bratislava 2004, ISMN-M-706526-04-1 KVAPIL, J., Kvapilová, E., Flautoškola 2, Metodický sešit pro učitele,WinGra s.r.o. Praha Bratislava 2004, ISMN M 706526-05-8 MODR, A. Hudební nástroje, Praha: Státní hudební vydavatelství n. p., 1961 NEORALOVÁ, Jaroslava, Jan DOSTAL a Oĺga PAVLOVKÁ. Mladí muzikanti I. 3. vyd. Praha 1: Supraphon, n.p., 1980, 100 s. ISBN 02-018-80. , J.

asu: asu

, 1999, 229 s. ISBN 80-717-

8295-5. PETRŢELA, Z. Veselé písničky: hry s písničkami pro děti od 5 do 9 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 165 s. ISBN 80-717-8576-8. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VUP, 2005. 126 s. ISBN 80-87000-02-1 ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk a Alena TICHÁ. Lidové písničky a hry s nimi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 146 s. Nápady, hry, tvořivost. ISBN 80-717-8323-4. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar a Alena TICHÁ. Léto a podzim. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2006, 126 s. Nápady, hry, tvořivost. ISBN 80-734-60661.

91

ŠOTTNEROVÁ, Dagmar a Alena TICHÁ. Jaro: [zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry]. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2007, 128 s. Nápady, hry, tvořivost. ISBN 978-80-7346-074-7. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar a Alena TICHÁ. Zima: [zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry]. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2005, 119 s. Nápady, hry, tvořivost. ISBN 80-7246-059-9 VYSLOUŢIL, J. Hudební slovník pro kaţdého I. 1.vyd. Vizovice : LÍPA, 1995. ISBN 80-901199-0-5 ZENKL, L. ABC hudební nauky, 1976, Editio supraphon Praha 1986, ISBN 808638533-7 ŢILKA, V. Veselé pískání - zdravé dýchání: slabikář pištců: malá škola hry na sopránovou zobcovou flétnu. 4. vyd. Praha: Panton, 1995, 54 s. ISBN 80-703-9236-3.

www stránky http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&actio n=record_detail&id=7610 http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&actio n=record_detail&id=5230 http://jiri.stivin.cz/predstav.htm www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf str. 66

92

Resumé Námětem této diplomové práce je zobcová flétna a její vyuţití v mimoškolní výchově. Práce má pět částí. První obsahuje náhled do historie vývoje tohoto hudebního nástroje. Druhá část je zaměřena na zobcovou flétnu, její stavbu, vyuţití a uplatnění. Třetí část v krátkosti seznamuje se základními pojmy současného školství, konkrétně s Rámcovým vzdělávacím programem. O volném času a jeho vyuţití pojednává čtvrtá část práce. Pátá kapitola popisuje metodiku hry na zobcovou flétnu. Prostřednictvím předloţených lekcí by měl začátečník zvládnout hru na zobcovou flétnu a znalosti hudební nauky s hrou spojené.

Summary The theme of my diploma work is The Recorder and its Usage during Outsideschool Activities. My diploma work consists of five parts. The first one includes a view of the development history of this musical instrument. The second part aims at the recorder, its construction, usage and application. The third part shortly informs the reader about the basic concepts of current school system, specifically with the Framework educational system. The fourth part of my thesis deals with free time and free time activities. The fifth chapter describes the recorder methodology. With the help of the presented lessons a beginner should be able to manage to play the recorder and the musical knowledge connected to playing

93

Bibliografický záznam BUREŠOVÁ, Sylva. Vyuţití zobcové flétny v mimoškolní hudební výchově: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2012. 94. Vedoucí diplomové práce PhDr. Blanka Knopová. CSc .

Anotace Diplomová práce „Vyuţití zobcové flétny v mimoškolní hudební výchově“ pojednává o zobcové flétně a o získání elementárních dovedností pro hru na flétnu v jiném zařízení neţ jsou Základní umělecké školy.

Annotation My diploma work “The Recorder and its Usage during Outside-school Activities” deals with the recorder and acquiring fundamental abilities for playing the recorder somewhere else than in the musical schools.

Klíčová slova Zobcová flétna, mimoškolní hudební výchova, základní škola, dýchání, rytmus, tvoření tónu, praktické náměty, hudební teorie.

Keywords a fipple flute, an after-school musical appreciation, a child, training, an elementary school, breathing, rhythm, creation of tones, practical ideas, music theory

94