MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití metody CLIL v terénní výuce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Využití metody CLIL v terénní výuce Závěrečná práce

BRNO 2015

Vedoucí práce:

Autor práce:

doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc.

Mgr. Eva Janková

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne ………………

…………………. Mgr. Eva Janková

Ráda bych poděkovala vedoucímu závěrečné práce doc. PaedDr. Eduardu Hofmannovi, CSc. za jeho odborné konzultace a podnětné rady a připomínky při vzniku a dokončení této práce.

ANOTACE Tato závěrečná práce se zabývá přípravou zahraničního

tematického

poznávacího pobytu pro ţáky druhého stupně základní školy. Obsahově kratší teoretická část je rozdělena do dvou základních částí. První se zaměřuje na pouţitou výukovou metodu CLIL a druhá část popisuje zahraniční tematický pobyt jako jednu z forem terénní výuky, rozebírá důvody a cíle pro jeho organizaci a stručně jmenuje výhody a nevýhody nabízených organizačních moţností. Dále představuje terénní deník jako neoddělitelnou součást této formy výuky a zároveň jako praktický způsob vedení záznamů během zahraničního pobytu. Praktická část uvádí příklady zadání témat informačních vstupů ţáků a pracovních listů. Součástí je i návrh terénního deníku, který by podával ucelený obraz o zahraničním pobytu a byl by ţákům podkladem pro závěrečnou školní či třídní prezentaci. ABSTRACT This Final Thesis deals with the preparation of a foreign thematic stay for students at lower secondary school. The Theoretical Part is divided into two main parts. The first one focuses on the used learning method and the second one describes a foreign thematic school stay as a form of field work, analysis reasons and aims for its realizations and shortly lists pros and cons of organizational alternatives. In addition, it introduces a field journal as an inseparable part of this form of teaching and at the same time as a practical way of writing records during foreign stays. The Practical Part presents examples of pupils’ informational entries and worksheets. It also comprises a layout of a field journal, which would give a complex view about a foreign stay and would be a data source for a final school or class presentation.

KLÍČOVÁ SLOVA CLIL, integrovaná výuka, mezipředmětové vztahy, zahraniční tematický poznávací pobyt KEY WORDS CLIL, integrated learning, cross-curricular links, field work, foreign thematic school stay

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................ 9 1

Metoda CLIL ............................................................................................. 9

1.1

Co je to CLIL ................................................................................................... 9

1.2

Proč zavádět CLIL do výuky............................................................................ 9

1.3

Jak zavádět CLIL do výuky............................................................................ 10

1.3.1 Jazykové sprchy (language showers) a nerozvinutý CLIL........................ 10 1.3.2 Systematické vyuţívání CLILu v jednom nebo více nejazykových předmětech................................................................................................. 11 2 Zahraniční tematický pobyt ................................................................... 12 2.1

Moţnosti zahraničního tematického pobytu pro základní školy .................... 12

2.2

Výběr trasy a navštívených míst .................................................................... 14

2.3

Terénní deník .................................................................................................. 14

2.3.1. Primární zdroje ............................................................................................ 15 2.3.2. Sekundární zdroje ........................................................................................ 16 PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................................... 18 3

Informační vstupy ................................................................................... 19

3.1

The shortest way to Calais ............................................................................. 19

3.2

How to get to England .................................................................................... 21

3.3

The UK is OK ................................................................................................ 22

3.4

Holiday in Brighton ........................................................................................ 23

3.5

Get ready for SEA LIFE Brighton.................................................................. 23

3.6

Harry's footsteps ............................................................................................. 24

3.7

British Royal family ....................................................................................... 26

3.8

The world of Jane Austen ............................................................................... 27

3.9

Back to the Bronze and Iron Age ................................................................... 28

3.10 Roman Britain ................................................................................................ 29 3.11 Do you like Cheddar? ..................................................................................... 30 3.12 Facts about London ........................................................................................ 31 4

Pracovní listy ............................................................................................ 33

4.1

What can we learn in SEA LIFE Brighton? ................................................... 33

4.1.1 Rockpool.................................................................................................... 33 4.1.2 Ray Pool .................................................................................................... 35 4.1.3 Ocean tunnel .............................................................................................. 36 4.1.4 Kingdom of the Seahorse .......................................................................... 39 4.2 Walking in Oxford .......................................................................................... 40 4.3

Winchester – the city of kings and priests ...................................................... 41

4.4

Cheddar Gorge ............................................................................................... 42

4.5

Travelling to work or school .......................................................................... 43

5

Vedení terénního deníku ......................................................................... 45

6

Závěr ......................................................................................................... 47

SHRNUTÍ .......................................................................................................... 48 SUMMARY ....................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................. 49

ÚVOD Tematický poznávací pobyt bývá nemalým mnoţstvím ţáků chápána jako výlet bez rodičů, osvobození z výuky, pár dní bez učení, testů či zkoušení. Zatímco někteří ţáci sedí v autobuse a znuděně se rozhlíţejí kolem, protoţe vlastně nemají co na práci, jiní naopak hltají nejen informace zprostředkované průvodcem či učitelem, ale také pozorně sledují měnící se krajinu, jsou vybaveni různými informačními materiály a nenechají si ujít příleţitost k navázání kontaktu s místními obyvateli. Pro učitele je to většinou velká starost a zodpovědnost, někdy i otrava poslouchat puberťácké výlevy svých svěřenců. Mnozí kolegové jejich práci a dvacetičtyřhodinouvou péči o ţáky neocení a povaţují to celé za bezplatnou rekreaci. Přitom tematický pobyt jako i jiné formy dlouhodobé terénní výuky jsou povaţovány za jednu ze silných výukových strategií, která u ţáků rozvíjí kompetence k učení i řešení problémů. Pro učitele je důleţité stanovit všechny výukové cíle, kterých lze při této formě dosáhnout s přesahem do zainteresovaných předmětů. Jde rovněţ o začlenění této výukové formy do ŠVP ve všech jejích návaznostech. Pokud je tato část splněna, nelze pak zahraniční pobyt napadat, ţe se jedná o rekreaci pro učitele či ţáky. Tematický poznávací pobyt by měl být pro ţáky obohacením nejen po stránce vědomostní, ale měl by také pomáhat utvářet hodnoty a postoje vedoucí k zodpovědnému a kultivovanému chování občana našeho státu a člena Evropské unie. Tematický poznávací pobyt je tedy ideálním prostředkem komplexního rozvoje osobnosti ţáka. Nenásilnou formou nabízí velké mnoţství moţností rozvoje ţákových kompetencí. Navíc má schopnost propojovat snad všechny vzdělávací oblasti základního vzdělávání včetně průřezových témat. Aby tento pobyt byl přínosem ve výše uvedených oblastech, vyţaduje spoustu času na přípravu, která by měla probíhat nejen na straně učitele, ale měli by se na ní podílet i ţáci, a to z hlediska mezipředmětových vazeb. Dobře připravený pobyt pak můţe být účinným prostředkem vzdělávání a zároveň zkušeností, který formuje mladého člověka. Kromě zeměpisných znalostí a historie navštívené země hraje velkou roli i znalost cizího jazyka. Ţáci mají moţnost pouţít své dosud nabyté znalosti, mnozí poprvé ve svém ţivotě, a vyzkoušet si cizí jazyk v reálném prostředí. Jsou rozvíjeny zejména komunikační schopnosti. Ţáci tak vidí smysl svého učení, coţ je můţe motivovat v dalším studiu.

Cizí jazyk se dá rozvíjet mnoha způsoby. Pobyt v cizojazyčném 7

prostředí je jistě jednou z nejúčinnějších metod výuky jazyků, někdy se hovoří o osvojování jazyka. Nicméně někteří ţáci, zejména ostýchaví či méně jazykově nadaní, spoléhají v komunikaci na ty druhé. Nemusí to však znamenat, ţe jsou pouhými pasivními účastníky. Učitel se můţe pokusit i je zapojit do výuky cizího jazyka. Jedna z nabízených moţností je metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning), která vyuţívá cizí jazyk pro výuku jiného předmětu, a zároveň tak dochází k výuce cizího jazyka prostřednictvím obsahu daného předmětu. Jak jiţ bylo výše uvedeno, v případě uvedené formy terénní výuky se nikdy nejedná o jeden předmět, ale přirozeně jde o vyuţití mezipředmětových vazeb podle toho, jaká místa a za jakým účelem navštívíme. Kromě jazyka a výše uvedeného zeměpisu a dějepisu můţe jít i o přírodopis, ale i o občanskou či tělesnou výchovu. Zakladatelem této metody bilingvního vzdělávání je David Marsh – australský rodák, nyní působící ve Finsku. Cílem mé závěrečné práce je tedy návrh společné přípravy zahraničního tematického poznávacího pobytu pro ţáky druhého stupně ZŠ za pouţití metody CLIL. Sama jsem se jako učitelka anglického jazyka zúčastnila několika zahraničních exkurzí, při kterých cílovou zemí byla Velká Británie, především Londýn a okolí.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1

Metoda CLIL

1.1 Co je to CLIL CLIL je zkratka pro anglický výraz „Content and Language Integrated Learning“. Jde o typ dvojjazyčné vzdělávací metody, která v současné době patří k trendům evropského jazykového vzdělávání. Metoda vyuţívá cizího jazyka k výuce jiného školního předmětu, současně však u ţáků rozvíjí cizí jazyk prostřednictvím obsahu daného předmětu. Jde tedy o integraci jazyka do předmětů a naopak. Vojtková a Hanušová (2011) uvádějí, ţe potenciál CLILu spočívá v přípravě ţáků na ţivot v globalizovaném světě. Naše členství v Evropské unii přímo vybízí k aktivní znalosti cizích jazyků, zejména angličtiny. Jazykové kompetence jsou prostřednictvím CLILu rozvíjeny v reálných komunikačních situacích, čímţ se učení stává smysluplnějším a zajímavějším.

1.2 Proč zavádět CLIL do výuky Coyle, Hood a Marsh (2010) prezentují důvody pro zavádění CLILu do výuky podle oblasti, které přímo ovlivňují. Všeobecné hledisko: příprava na ţivot v globalizovaném světě získání mezinárodních certifikátů vylepšení profilu školy Obsahového hledisko: -

větší mnoţství zdrojů ve výuce, např. pouţití autentických textů

-

příprava na budoucí vzdělávání, např. studium v zahraničí

-

rozvoj dovedností pro budoucí povolání

-

nabytí znalostí obsahového předmětu v jiném jazyce

Jazykové hledisko: -

celkové zlepšení se v cizím jazyce

-

rozvoj komunikačních schopností, např. díky vyuţívání řady autentických komunikačních frází

-

prohloubení jazykového povědomí o mateřském i cizím jazyce 9

-

posílení sebevědomí ţáka, který se učí cizí jazyk

-

zavádění cizího jazyka do výuky, např. krátké cizojazyčné vstupy u mladších školních dětí

Vzdělávací hledisko: -

zvýšení motivace ţáků

-

různorodost výukových metod a přístupů v hodinách

-

rozvoj individuální učebních stylů

Kulturní hledisko: -

posílení mezikulturních znalostí, porozumění a tolerance

-

rozvoj mezikulturních komunikačních dovedností

-

poznávání jiných zemí, regionů a menšin

-

širší kulturní rozhled

1.3 Jak zavádět CLIL do výuky Odborníci z řad lingvistů i pedagogů se shodují, ţe způsob vyuţití CLILu ve školách je ovlivněn velkým mnoţstvím faktorů. Od typu vzdělávacího systému školy, jazykové a metodické vybavenosti učitelů, přes ochotu zainteresovaných inovovat výuku či spolupracovat s kolegy, aţ po materiálové a technické zázemí školy. Vojtková a Hanušová (2011) ve své publikaci uvádí kategorie jednotlivých CLILových aktivit, vycházejí při tom z vlastních zkušeností a z knihy Uncovering CLIL autorů Mehisto, Marsh a Frigols. 1.3.1 Jazykové sprchy (language showers) a nerozvinutý CLIL Jedná se o krátké cizojazyčné vstupy, vhodné zejména pro mladší školní ţáky. Tento typ aktivit mohou zařazovat i učitelé s niţší jazykovou vybaveností, výhodou je opakované pouţití, učitel se tedy můţe částečně dopředu jazykově připravit. Vhodná je spolupráce jazykáře s učiteli nejazykových předmětů. Příklady jazykových sprch: vizuální podpora ve třídě (nástěnky, plakáty, ...) rutinní aktivity (pozdravy, prosby, omluvy, ustálené obraty a fráze,..) téma hodiny stanovené na začátku hodiny a shrnutí probrané látky na konci hodiny v cizím jazyce (vyţaduje znalost terminologie daného předmětu)

10

občasné vyuţití cizojazyčných studijních materiálů ve výuce (případná diskuze či shrnutí textu mohou být vedeny v mateřském jazyce) zadávání úkolů v cizím jazyce (pokyny) zařazení obsahu do jazykové výuky (vhodné pro učitele aprobovaného pro výuku jazyka a nejazykového předmětu, nebo spolupráce dvou učitelů) 1.3.2 Systematické využívání CLILu v jednom nebo více nejazykových předmětech Jsou určené obsahové a jazykové cíle, zároveň jsou u ţáků rozvíjeny učební strategie. Vhodné pouze pro učitele s vyšší jazykovou vybaveností. Pouţití CLILu na této úrovni by mělo být v souladu s poţadavky kurikulárních dokumentů, měli by s ním souhlasit nejen učitelé, ale i rodiče. Příklady: zařazení jednotlivých modulů v cizím jazyce do výuky vybraného předmětu (nutné specifikovat terminologii pro dané téma, vhodná spolupráce s jazykářem, alespoň v přípravné fázi) projektové aktivity (výstupy projektů mohou být v mateřském nebo cizím jazyce, nutná spolupráce mezi studenty i učitelem) výuka jednoho nebo více předmětů metodou CLIL

11

2

Zahraniční tematický pobyt Zahraniční tematický pobyt je jednou z forem terénní výuky, jejíţ základ spočívá

především v práci mimo školu. Hofmann a kol. (rukopis) definují terénní výuku jako „střechový“ pojem pro komplexní výukovou formu, která v sobě zahrnuje progresivní vyučovací metody (pokus, laboratorní činnosti, krátkodobé a dlouhodobé pozorování, projektovou metodu, kooperativní metody, metody záţitkové pedagogiky…) a různé organizační formy vyučování (vycházka, terénní cvičení, tematické školní výlety – expedice…). Jde tedy o formu vzdělávání, která vyuţívá mezipředmětové vazby a integruje jednotlivé předměty v jeden celek, coţ je jednou z priorit Rámcového vzdělávacího programu. Všechny formy terénní výuky kladou velké nároky nejen na učitele, ale i ţáky. Jejich práce se dá rozdělit do tří základních částí. Kromě přípravné fáze, která zahrnuje u ţáků zavedení terénního deníku s předběţným programem terénní výuky, jsou důleţité i další její fáze, do které je zahrnuta vlastní realizace a hodnocení. Kromě poznámek v terénním deníku je důleţitá i část dokumentační a závěrečná, kdy ţáci zpracovávají získané poznatky do terénního deníku a fotodokumentace. Tímto způsobem je zaručeno alespoň základní sledování toho, co vše se při zahraničním pobytu děje. Učitel organizující zahraniční tematický pobyt by se tedy měl snaţit aktivně zapojit ţáky do všech fází. Účastníci by neměli být pouhými pasivními příjemci informací, ale měli by být vhodně vyprovokováni k zájmu o dané místo. Měli by si klást otázky typu: „Proč?“, stejně tak jako malé děti, které začínají poznávat svůj okolní svět. Zahraniční pobyty pořádané základními školami mohou mít různé cíle. Od poznání

geografické

charakteristiky

zemí,

zahrnující

kulturní,

historické,

fyzickogeografické, ekonomicko-společenské či politickogeografické informace, přes získání komunikačních zkušeností v cizím jazyce, aţ po nabytí praktických dovedností spojených s cestováním a pobytem v odlišném kulturním prostředí.

2.1 Možnosti zahraničního tematického pobytu pro základní školy Pokud se škola rozhodne organizovat pro své ţáky zahraniční tematický pobyt, nabízí se hned několik moţnosti. Učitel vybere vhodnou cestovní kancelář, organizuje pobyt sám, spolupracuje s cestovní kanceláří nebo se přidá k jiné škole. Další moţností je spolupráce se zahraniční školou. Všechny způsoby mají své výhody a nevýhody. Do

12

rozhodování také vstupují praktické záleţitosti spojené s cestováním, jako je ubytování, strava, cena, pojištění. Cestování s cestovní kanceláří je z praktického hlediska nejjednodušší. Organizační záleţitosti jsou ponechány na CK, učitel dělá prostředníka mezi ţáky (rodiči) a kanceláří a můţe se věnovat přípravě samotného pobytu. Další výhodou je, ţe nemusí zaplnit celý autobus, tudíţ je tento způsob vhodný i pro menší školy, které nemají tolik ţáků. Stejná výhoda plyne i ze spolupráce s jinou školou. Na druhou stranu učitel pak nemůţe plně mluvit do programu zájezdu a musí se podřídit organizaci průvodce či poţadavkům druhé školy. Pokud učitel organizuje pobyt sám, má daleko více práce, ale je si svým vlastním pánem. Do programu můţe zařadit cokoliv, co uzná za vhodné, samozřejmě u toho musí dbát na praktické záleţitosti spojené s cestováním. Musí si domluvit autodopravce, ubytování, pojištění, stravu, coţ je jistě velice náročné a vyţaduje to praxi a ţivotní zkušenosti. Navíc musí mít z finančního hlediska jistotu, ţe obsadí celý autobus a pobyt se tím pádem neprodraţí. Při plném obsazení autobusu je také vhodná varianta spolupráce s cestovní kanceláří, kdy cestovní kancelář zajistí dopravu a ubytování podle poţadavků zadavatele. Výhodou jsou niţší ceny za předem nasmlouvané ubytování. Ve všech uvedených variantách je nezbytné dbát na zapojení studentů do organizace. Zajímavou otázkou spojenou s organizací zahraniční exkurze je ubytování. Většinou se nabízejí dvě moţnosti, pobyt v levnějším ubytovacím zařízení například hostel, hotel F1, nebo pobyt v hostitelské rodině. Druhá alternativa je výborná pro procvičování cizího jazyka, můţe sebou však nést nečekané komplikace, které se mohou vyskytnout ze strany hostitelské rodiny nebo i ze strany ţáka. Dobrou moţností je také výměnný pobyt v rámci spolupráce se zahraniční školou. Mnohdy jsou navázány kontakty, které později fungují jako hnací motor při učení cizího jazyka. Pobyt v hostitelské rodině je vţdy nenahraditelnou zkušeností, poznáním jiné kultury a záţitkem, na který ţáci dlouho vzpomínají. Obvykle je touto formou zajištěna i plná penze – snídaně, teplá večeře a oběd v podobě balíčku. Škola pořádající zájezd má poměrně velký výběr cestovních kanceláří, které nabízejí zájezdy pro školy. Na českém trhu existují i cestovky, které se přímo specializují na školní zájezdy a svůj program sestavují s ohledem na věk svých klientů. Většina kanceláří pak pro učitele hradí náklady spojené s účastí na zájezdě. Samozřejmě 13

s ohledem na počet ţáků ve skupině. Tady je práce učitelů nejtěţší v tom smyslu, co si mají připravit, aby se nestali jen obyčejnými konzumenty zájezdu s cestovní kanceláří.

2.2 Výběr trasy a navštívených míst Výběrem trasy přímo určujeme vzdělávací oblasti, ve kterých se bude ţák, účastnící se terénní výuky, rozvíjet. Jde tedy o integraci výuky, která zde představuje propojení jednotlivých předmětů včetně průřezových témat v jeden celek. Příkladem můţe být návštěva holandského pevnostního město Naarden, pro nás známého především jako místo posledního odpočinku světoznámého českého pedagoga, filosofa a teologa Jana Amose Komenského. Zařadíme-li do exkurze toto místo, dotýkáme se přímo několika vzdělávacích oblastí. (Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a kultura, Jazyk a jazyková komunikace). Záleţí pak na učiteli, kam výuku směřuje. Tabulka 1: Příklady učebních témat při návštěvě Naardenu Člověk a společnost

Dějepis

-

-

Občanská výchova Člověk a příroda

Zeměpis

Člověk a kultura

Výtvarná výchova

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk

-

doba Komenského (situace v Evropě, situace v českých zemích) historie Naardenu Komenský teolog, filosof, pedagog odkaz Komenského regionální geografie Nizozemí poloha Naardenu architektura města renesance architektura pevností osobnost Komenského, jeho literární dílo

Při plánování exkurze by měl učitel také dbát na věk svých ţáků. Do programu by měl zahrnout i taková místa, která jsou pro ţáky blízká, zábavná či populární. Typickým příkladem v Londýně jsou atrakce typu London Eye, muzeum voskových figurín Madame Tussaud, nebo místa známá z knih a filmů, například nástupiště 9 ¾ na nádraţí Kings Cross.

2.3 Terénní deník Terénní deník, by si měl kaţdý ţák vést při jakékoliv činnosti mimo školu. Měl by kopírovat fáze terénní výuky – přípravnou, realizační a závěrečnou – hodnotící. Tedy co se povedlo, případně nepovedlo proti plánovanému pobytu. Co by šlo např. 14

změnit. Obvykle obsahuje záznamy o tom, co účastník viděl, slyšel, zjistil, proţil, vnímal či hodnotil. Hlavním cílem je zachytit klíčové okamţiky a místa. Nezbytné jsou často i poznámky o praktických věcech spojených s pobytem v terénu jako například náklady na cestování, vstupné, informace o moţnostech dopravy a další. Poznámky v terénním deníku jsou vţdy individuální, přičemţ záleţí nejen na osobnosti zapisovatele, momentálních okolnostech a podmínkách, ale i na důvodech vedení deníku. Při pořádání zahraničního tematického pobytu je dobré ţáky motivovat k vedení terénního deníku zejména ze dvou důvodů. Ţák, zaznamenávající si nejdůleţitější okamţiky a místa, získává ucelený obraz o pobytu, který slouţí nejen k osobním účelům, ale zejména jako podklad pro závěrečnou školní či třídní prezentaci. V případě výuky metodou CLIL si ţák zároveň procvičuje cizí jazyk, přičemţ rozvíjí zejména čtení a psaní. Forma terénního deníku můţe mít různé podoby a stejně tak můţe obsahovat i různé náleţitosti. Deník je obvykle tvořen jak primárními, tak i sekundárními zdroji. 2.3.1. Primární zdroje Rob Berry (2006) v knize Thinking Geography popisuje primární zdroje jako holá fakta a údaje, které nebyly nijak zpracovány, pozměněny či interpretovány. Primární data se získávají přímo v terénu. Berry uvádí několik způsobů získávání primárních dat. Pozorování můţeme obecně definovat jako smyslové vnímání okolního světa. Podle Berryho se jedná o nezbytnou schopnost geografa. Pozorování by mělo být nejen plánovité, organizované a cílevědomé, ale i registrované. Vědecké pozorování je jedna z empirických metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Náčrt je podle Berryho uţitečná metoda zaznamenávání geografických objektů v terénu.

Při panoramatickém náčrtu se doporučuje postupovat systematicky od

vzdálenějšího k bliţšímu, přitom nezapomenout nakreslit vzdálenější objekty menší a naopak bliţší objekty zřetelněji, aby byla při pohledu na náčrt vnímaná vzdálenost. Všechny objekty by měly být popsané, coţ platí i pro nákres situačního náčrtu či jednoduché mapy pozorovaného terénu. U výřezu krajiny je také vhodné vyhodnotit a popsat strukturu krajiny, například podle členění J. Kolejky (Nauka o krajině, 2013). Měření v terénu je většinou součástí pozorování, geografové pouţívají celou řadu měřících technik, přičemţ vţdy závisí na konkrétním případu. Geografické měření

15

můţe zahrnovat například rozbor vody, zeminy, rozšíření vegetace, zatíţení křiţovatek, parkovišť, průjezdnost městem a další. Rozhovor patří mezi základní výzkumné a diagnostické metody pouţívané v různých oborech lidské činnosti. Jedná se o dialog zpravidla mezi dvěma osobami. Pouţívané jsou však i skupinové rozhovory, které tazateli většinou šetří čas. Rozhovory se obvykle dělí z hlediska formality na standardizovaný, polostandardizovaný a nestandardizovaný. První zmíněný je zaloţen na předem připravených otázkách, naproti tomu při nestandardizovaném rozhovoru je předem dán pouze cíl výzkumu. Berry vyzdvihuje flexibilitu rozhovoru jako výhodu vyuţitelnou při různých šetřeních. Ve své knize také radí, jak vést úspěšný rozhovor. Zdůrazňuje především nutnost plánování, včetně formulace otázek. Dotazník je podle Berryho uţitečná metoda získávání informací, předpokládá však jiţ určité znalosti tématu. Při sběru dat se pouţívají zejména dva typy otázek. Otevřené otázky, které umoţňují respondentovi odpovědět vlastními slovy a uzavřené otázky, u kterých respondent vybírá z nabízených moţností. Dotazník by měl být přehledný, otázky formulovány srozumitelně. Vlastní statistické údaje slouţí k identifikaci a interpretaci výsledků získaných zpracováním rozhovorů, dotazníků či měření. Berry zmiňuje graf jako vhodnou formu jejich prezentace. Fotografie představují skutečný vizuální obraz získaný v terénu, coţ je nepochybně jejich velká výhoda. Zobrazují tak i prvky, které nejdou v mapách zachytit. Zároveň jsou uţitečné při srovnávání měnící se struktury krajiny. Berry představuje tři hlavní typy fotografií podle perspektivy jejich zhotovení. -

Běţné fotografie pořízené na zemi

-

Fotografie pořízené z nějakého vyvýšeného místa, například budovy, hory

-

Letecké snímky

Poznámky mohou doplňovat většinu výše zmíněných metod. Měly by být stručné, srozumitelné a přehledné. 2.3.2. Sekundární zdroje Sekundární zdroje jsou na rozdíl od primárních zdrojů fakta a údaje, které byly nějakým způsobem zpracovány, pozměněny, interpretovány, či představeny v jiném formátu neţ jejich původní verze. Hlavním a nejlépe dostupným zdrojem sekundárních

16

dat je v současnosti internet. K dispozici jsou však i další zdroje: knihy, atlasy, statistické ročenky, tisk, televize, rádio a další. Při pouţití sekundárních zdrojů je nezbytné dbát na jejich věrohodnost a zároveň je vţdy nutné při vlastní prezentaci tyto zdroje uvádět.

17

PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části své závěrečné práce se věnuji přípravě informačních vstupů, pracovních listů a návrhu terénního deníků. Pro svoji práci jsem vybrala zájezd nazvaný Klenoty Anglie pořádaný cestovní kanceláří Školní zájezdy. Připravená témata se však dají aplikovat i na další zájezdy či exkurze směrované do stejné geografické oblasti. Zájezd Klenoty Anglie jsem vybrala zcela náhodně pouze jako vzorový příklad pro svou závěrečnou práci. STRUČNÝ PROGRAM ZÁJEZDU 1.den - přejezd přes Německo do francouzského přístavního města Calais 2.den - příjezd do Calais, přeprava přes kanál La Manche, přímořské letovisko Brighton 3.den - univerzitní město Oxford, královské město Windsor 4.den – návštěva historicky významného města Winchester, prehistorická Stonehenge 5.den – lázeňské město Bath, návštěva vápencové rokliny Cheddar 6.den – metropole Londýn 7.den – návrat domů Podrobný program zájezdu na webových stránkách cestovní kanceláře: http://www.skolnizajezdy.cz/index.php/component/content/article?id=93&rowid=429& online_rezervace___destinace=KLENOTY%20ANGLIE

18

3

Informační vstupy Hlavním všeobecným cílem informačních vstupů je aktivní příprava ţáků na

tematický pobyt v zahraničí a následné zapojení ţáků v jeho průběhu. Kaţdý ţák, případně dvojice ţáků, si na základě návrhů vybere oblast či téma, na které se při přípravě zaměří. Během pobytu se pak o nabyté informace podělí s ostatními. Informační vstupy mohou být zaměřeny nejen na různé geografické charakteristiky tranzitních i cílových zemí, ale i na jiné vzdělávací oblasti lidské činnosti. Informační vstupy si ţáci připraví před cestou, učitel před odjezdem zkontroluje jejich rozsah a náplň. Témata informačních vstupů můţe učitel připravit sám, nebo společně s ţáky v rámci přípravy. Vhodnou metodou pro výběr témat můţe být brainstorming. Ve své práci uvádím příklady témat, jejich zadání a doporučenou literaturu. Mou snahou je zároveň procvičování anglického jazyka.

3.1 The shortest way to Calais Informational entry number

Informational entry name

1

The shortest way to Calais

Educational areas: Člověk a příroda, Jazyk a

Output

jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a

-

návrh nejkratší cesty z místa odjezdu do Calais

-

charakteristika tranzitních zemí

společnost

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace

Aims:

- vzbudit u ţáka zájem o plánovanou cestu - práce s mapovým serverem, plánovačem tras - povzbudit kritické myšlení - procvičit slovní zásobu (geography)

Language aims:

- procvičit

stupňování

superlatives Aids:

Počítač s připojením na internet

Tasks – preparatory phase

19

přídavných

jmen

–

- Pomocí mapového serveru, plánovače tras vyhledej nejvhodnější cestu z místa odjezdu do francouzského přístavního města Calais - Zjisti, kolik hodin bude naše cesta trvat - Zjisti, kterými státy budeme projíţdět - Představ stručnou geografickou charakteristiku těchto států (dle přiloţené tabulky) - Uveď alespoň 5 NEJ těchto států, příklad viz. tabulka - Vyber na trase jedno místo, které bys rád navštívil, uveď proč Tasks – implementation phase - Stručně informuj své spoluţáky o tranzitních zemích (pouţij anglický jazyk) - Představ vybrané místo na trase, které bys rád navštívil, nezapomeň uvést proč - Porovnej svůj návrh se skutečností Tabulka 2 : Informační vstup – The shortest way to Calais Name of the country Neighbours Capital Population Density Official languages Area Currency Tops: (These are only examples) -

The largest city The longest river The highest peak The most beautiful place The most characteristic feature - The most interesting person

20

3.2 How to get to England Informational entry number


2

How to get to England

Educational areas: Člověk a příroda, Jazyk a jazyková

Output

- geografická

komunikace,

Informační a komunikační technologie,

Člověk

charakteristika

Lamanšského

průlivu

a

- způsoby dopravy přes Lamanšský průliv

společnost, Matematika a

- Češi překonávají průliv

její aplikace

- vzbudit u ţáka zájem o plánovanou cestu

Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - porovnat různé druhy dopravy z ekonomického hlediska - schopnost

vyhledat

základní

informace

na

webových stránkách v angličtině - povzbudit kritické myšlení - práce s cizojazyčnými webovými stránkami

Language aims:


Aids:

Tasks – preparatory phase - Vyhledej na internetu základní geografické informace o Lamanšském průlivu - Zjisti, kolik hodin bude naše cesta trvat, pojedeme-li trajektem, vlakem přes Euro tunel - Zjisti, kolik stojí lístek na trajekt pro jednu osobu, kolikrát za den trajekt jezdí http://www.aferry.com/, - Stejné informace zjisti pro Euro tunel, http://www.eurotunnel.com/uk/home/ - Porovnej ceny - Řekni, který způsob se ti více zamlouvá, zdůvodni proč - Vyhledej nějakou zajímavost o Češích, kteří přeplavali průliv Tasks – implementation phase - Stručně informuj své spoluţáky o Lamanšském průlivu - Stručně popiš způsoby cestování přes průliv, seznam spoluţáky s výsledky svého šetření 21

- Krátce, ale atraktivně zmiň nějakého krajana, který přeplaval Lamanšský průliv

3.3 The UK is OK Informational entry number


3 The UK is OK


komunikace,

Člověk a společnost

Output

- charakteristika navštívené země

Cross-curricular subjects: Výchova

demokratického

občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech


Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - posílit vědomí o různých státních zřízeních - práce s anglickým textem

Language aims: Aids:

Počítač s připojením na internet, časopis GATE září-říjen 2012

Tasks – preparatory phase - přečti si článek The UK is OK v časopisu GATE září-říjen 2012, str. 8-9 (časopis si půjč ve školní knihovně, nebo stáhni z internetu - dostupné na http://www.bridge-online.cz/gate/ukazka-casopisu - na základě textu vysvětli zkratku UK, připrav si krátké informace o zemi - zjisti, co je to parlamentní monarchie - uveď příklady tohoto státního zřízení v Evropě Tasks – implementation phase - Stručně informuj své spoluţáky o Velké Británii, nezapomeň vysvětlit pojem parlamentní monarchie

22

3.4 Holiday in Brighton Informational entry number


4 Holiday in Brighton


komunikace,

Informační a komunikační technologie,

Člověk

Output

- představení města Brighton přitažlivou formou –

a

reklamní leták cestovní kanceláře

společnost, Umění a kultura Cross-curricular subjects: Mediální výchova


Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - rozvoj mediální gramotnosti - rozvoj tvůrčí činnosti, grafická práce s počítačem - procvičení slovní zásoby

Language aims:

- posílit schopnost orientace na webových stránkách v anglickém jazyce Počítač s připojením na internet, kopírka

Aids:

Tasks – preparatory phase - vyhledej základní informace o městě Brighton, odůvodni důvody pro návštěvu města - vytvoř na počítači reklamní leták anglické cestovní kanceláře propagující dovolenou v Brightonu (vše v anglickém jazyce) - pamatuj při tom na základní pravidla tvorby efektivního letáku http://www.expressprint.cz/blog/tvorba-letaku-9-tipu-pro-efektivni-letak http://www.net4print.cz/vytvorit-letak/ - vytiskni letáky pro spoluţáky (nutná spolupráce s učitelem) Tasks – implementation phase - rozdej spoluţákům letáky

3.5 Get ready for SEA LIFE Brighton Informational entry number


23

5 Get ready for SEA LIFE Brighton

Educational areas: Člověk a příroda, Jazyk a jazyková komunikace Cross-curricular subjects:

Output

- příprava

Environmentální výchova

na

návštěvu

cizojazyčného

podmořského světa - vzbudit u ţáka zájem o plánovanou návštěvu

Aims:

podmořského světa - posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - posílit schopnost orientace na webových stránkách

Language aims:

v anglickém jazyce - procvičení slovní zásoby – sea animals Počítač s připojením na internet, kopírka

Aids:

Tasks – preparatory phase - prohlédni si webové stránky mořského světa v Brightonu http://www.visitsealife.com/brighton/ http://www.visitsealife.com/brighton/explore-our-creatures/ - zjisti, která zvířata jsou hlavní atrakcí tohoto mořského světa - připrav pro spoluţáky stručné informace a zajímavosti o těchto ţivočiších, vţdy uveď jejich anglický i český název Tasks – implementation phase - krátce představ spoluţákům mořský svět v Brightonu - seznam spoluţáky s některými ţivočichy, které mohou v akváriu vidět Na informační vstup navazuje pracovní list číslo 1 – What

Notes:

can we learn in SEA LIFE Brighton?

3.6 Harry's footsteps Informational entry number


6 24

Harry's footseps

Educational areas: Jazyk

a

komunikace, příroda,

jazyková Člověk

a

Informační

a

komunikační

Output

- představení Oxfordu

technologie,

Umění a kultura


Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - orientace na mapě - posílit schopnost orientace na webových stránkách

Language aims:

v anglickém jazyce - práce s anglickým textem Počítač s připojením na internet, kopírka, průvodce

Aids:

Oxfordem, kniha Harry Potter Tasks – preparatory phase - Zkus si odpovědět na následující otázky: Co se ti vybaví, kdyţ se řekne Oxford? Viděl jsi nějaký díl Harryho Pottera? Víš, ţe se nějaké scény točily v Oxfordu? - od učitele si vypůjč oficiálního průvodce Oxfordem a okopíruj si mapu města - podívej se na tyto webové stránky: http://www.visitoxfordandoxfordshire.com/see-and-do/harry_potter.aspx - Na základě textu vypiš místa spojená s Harry Potterem, vyhledej je na mapě, můţeš pouţít i google maps - vyznač do okopírované mapky tato místa, připrav mapky pro spoluţáky (nutná spolupráce s učitelem) - připrav si krátké informace o Oxfordu a Oxfordské univerzitě (můţeš čerpat z wikipedie) - připrav si úryvek z Harryho Pottera (Dej pozor, abys přímo nezmínil jeho jméno). Tasks – implementation phase - přečti spoluţákům úryvek z Harryho Pottera (spoluţáci zkusí hádat, z jaké knihy je úryvek) - objasni spojitost města Oxford a Harryho Pottera 25

- informuj spoluţáky o Oxfordu a Oxfordské univerzitě - rozdej mapky Na informační vstup navazuje pracovní list číslo 2 –

Notes:

Walking in Oxford

3.7 British Royal family Informational entry number


7 British Royal family


a

komunikace,

jazyková Člověk

a

společnost, Člověk a příroda

Output

- představení

Cross-curricular subjects: Výchova

míst

spojených

s britskou

královskou rodinou

demokratického

- představení současné královské rodiny

občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova


Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - seznámení se s britskými panovníky - procvičení slovní zásoby (people)

Language aims:

- procvičení času minulého prostého (past simple) Aids:


Tasks – preparatory phase - vyhledej informace o slavných britských panovnících, připrav si alespoň o dvou z nich krátké povídání v anglickém jazyce (neuváděj jméno, spoluţáci budou mít za úkol hádat) - seznam se se současnou britskou královskou rodinou, zjisti nějaké zajímavosti - prohlédni si program zájezdu a zkus zjistit, která ze zmiňovaných míst jsou spjata s britskou královskou rodinou (v případě nejasností kontaktuj učitele) - připrav si stručné informace o těchto místech Tasks – implementation phase

26

- krátce představ současnou britskou královskou rodinu - v anglickém jazyce představ sebe jako panovníka, neuváděj jméno, spoluţáci hádají osobu - stručně informuj své spoluţáky o místech spojených s královskou rodinou (vţdy před návštěvou daného místa)

3.8 The world of Jane Austen Informational entry number


8 The world of Jane Austen


a

komunikace,

jazyková Člověk

a

společnost, Člověk a příroda

Output

- představení města Winchester

Cross-curricular subjects: Osobnostní

a

- představení anglické spisovatelky Jane Austen

sociální

výchova


Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - seznámení s literárním ţánrem „rodinný román“ (domestic novel) - práce s anglickým textem, autentickou mapou


Počítač s připojením na internet, kopírka, průvodce Winchester City Trail

Tasks – preparatory phase - zodpověz následující otázky a. Who was Jane Austen? b. When and where did she live? c. What did she write about? d. What is the name of the literature genre she used? e. Do you know any of her novels? - Zkus najít spojitost mezi Jane Austen a městy Winchester a Bath - Připrav si krátké povídání o Jane Austen (max. 10 vět) - vyhledej základní informace o městě Winchester, půjč si průvodce Winchester 27

City Trail ve školní knihovně, navrhni 5 důvodů pro návštěvu tohoto města, - na mapě v průvodci vyhledej nejzajímavější místa a navrhni procházku městem, odhadni délku a čas procházky - připrav pro spoluţáky mapku (spolupráce s učitelem) Tasks – implementation phase - představ sebe jako Jane Austen, zdůvodni spojitost mezi její osobou a Winchesterem (v případě práce ve dvojici můţe být rozhovor) - stručně představ Winchester, uveď důvody pro jeho návštěvu - rozdej spoluţákům mapku Na informační vstup navazuje pracovní list číslo 3 –

Notes:

Winchester – the city of kings and priests

3.9 Back to the Bronze and Iron Age Informational entry number


9

Back to the Bronze and Iron Age

Educational areas: Člověk a přírod, Jazyk a jazyková

Output

- představení místa Stonehenge

komunikace,


- představení Británie v době železné

Aims:

- vzbudit u ţáka zájem o plánovanou cestu - posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - posílit schopnost práce s textem v anglickém jazyce

Language aims:

Počítač s připojením na internet, časopis GATE září-říjen

Aids:

2012 Tasks – preparatory phase - přečti si článek Travelling to the Iron Age v časopisu GATE září-říjen 2012, str.10 (časopis si půjč ve školní knihovně, nebo stáhni z internetu - dostupné na http://www.bridge-online.cz/gate/ukazka-casopisu - na základě textu a svých znalostí z dějepisu popiš ţivot v Británii v době Keltů - vyhledej základní informace o Stonehenge, http://stonehenge.cz/ Tasks – implementation phase 28

- krátce představ megalitickou památku Stonehenge - popiš spoluţákům ţivot v době Keltů, vysvětli, proč Stonehenge nemohli postavit druidové

3.10 Roman Britain Informational entry number


10

Roman Britain


Output

- představení města Bath

komunikace,


- představení Británie v době římské nadvlády

Aims:

- vzbudit u ţáka zájem o plánovanou cestu - posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - posílit schopnost práce s textem v anglickém jazyce

Language aims:

Počítač s připojením na internet, časopis GATE prosinec

Aids:

2012 Tasks – preparatory phase - přečti si článek Travelling to Roman Britain v časopisu GATE prosinec 2012, str.16 (časopis si půjč ve školní knihovně) - na základě textu odpověz na následující otázky a na základě odpovědí připrav krátké povídání (v případě spolupráce se spoluţákem, můţete představit Británii v době Říma formou rozhovoru) a. Který římský císař napadl Británii? b. V kterém století to bylo? c. Co se stalo s Kelty? d. Jaké změny přenesli Římané? e. Co byla Hadrianova zeď? Kde se nacházela? Jak byla dlouhá? - V článku se píše o městě Bath, vyhledej na mapě Velké Británie, kde se nachází - Kdo a kdy zaloţil město? Proč se jmenuje zrovna Bath? - Připrav si stručné informace o tomto městě. Tasks – implementation phase 29

- Představ spoluţákům Británii v době římské vlády - Představ spoluţákům město Bath

3.11 Do you like Cheddar? Informational entry number


11

Do youl like Cheddar?


Output

- představení místa Cheddar

komunikace,



Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - práce s google maps - posílit schopnost práce s autentickým textem


Počítač s připojením na internet, reklamní letáčky z místa Cheddar

Tasks – preparatory phase - First answer these questions: Do you like cheese? What is cheese made of? What is your favourite cheese? Do you know any place where cheese is made? Have you ever eaten cheddar? - Najdi si na google maps Cheddar, Velká Británie. - Zkus odvodit, proč se právě zde uţ více neţ 800 let vyrábí sýr? (Pomůcka: Jak vypadá krajina? Co se zde pěstuje, chová? Kde mohl sýr zrát?) V případě nejasností kontaktuj učitele. - Půjč si od učitele reklamní letáčky z místa Cheddar, prohlédni si obrázky, projdi text, mapky a zkus v bodech napsat proč je Cheddar vyhledávanou turistickou destinací, čím se proslavil. Tasks – implementation phase - Představ spoluţákům místo Cheddar, odůvodni popularitu tohoto místa, nezapomeň zmínit tradiční výrobu sýru Cheddar.

30

3.12 Facts about London Informational entry number


12

Facts about London


Output

- představení hlavního města Londýn

komunikace,



Aims:

- posílit schopnost vyhledávat a třídit informace - povzbudit kritické myšlení - posílit schopnost orientace na webových stránkách

Language aims:

v anglickém jazyce - posílit schopnost práce s textem v anglickém jazyce Aids:

Počítač s připojením na internet, časopis GATE květenčerven 2014

Tasks – preparatory phase - prohlédni si následující webové stránky http://www.projectbritain.com/london/facts.htm - odpověz následující otázky 1. What makes Greater London? 2. How large is London? How many people live there? 3. What is the population density of London? 4. Where are government offices located? 5. What is the tallest building in London? 6. What is “Tube”? 7. What is the West End known for? - Zpracuj odpovědi do krátkého informačního textu - přečti si článek London calling v časopisu GATE květen-červen 2014, str. 8-9 (časopis si půjč ve školní knihovně), najdi více informací na webu projectbritain o místech, která tě v článku zaujaly, připrav si krátké informace o těchto místech, uveď také, proč tě tato místa zaujala Tasks – implementation phase - informuj spoluţáky o Londýně a také místech, která tě zaujala 31

32

4

Pracovní listy Všeobecným cílem pracovních listů je aktivní účast ţáků během pobytu v

zahraničí. Týkají se, stejně jako informační vstupy, různých oblastí vzdělávání. Jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části této práce, zahraniční tematický pobyt můţe být dětmi mnohdy chápan jako volno od školních povinností. Z tohoto důvodu je vhodné ţáky vést nejen k aktivní přípravě, ale i k aktivní účasti. Pracovní listy mohou být vhodným prostředkem aktivního zapojení ţáků, stejně tak mohou slouţit jako podklady hodnocení ţáků a pobytu. Formát pracovních listů uvedený v této práci není konečnou verzí.

4.1 What can we learn in SEA LIFE Brighton? Tento pracovní list slouţí k aktivnímu zapojení ţáků během návštěvy mořského akvária. Odpovědi na otázky v pracovním listě ţák vyhledává během prohlídky a zaznamenává je. Otázky se týkají různých aspektů mořského světa, zahrnují potravní řetězce, mořské ekosystémy, chování ţivočichů a další. Pracovní list je tematicky rozdělen do čtyř oblastí podle expozic. Některé úkoly jsou v mateřském jazyce jiné v anglickém. Ţáci mohou pracovat jednotlivě, ve dvojicích nebo ve skupinkách. Při přípravě těchto pracovních listů jsem se inspirovala pracovními listy – Self guided learning, nabízených podmořským světem v Brightonu. 4.1.1 Rockpool Working sheet number

Working sheet name

1A Educational areas:

What can we learn in SEA LIFE

Člověk a příroda, Jazyk a

Brighton?

jazyková komunikace Cross-curricular subjects:

Rockpool

Environmentální výchova Notes:

Pracovní list navazuje na informační vstup 5.

Aims:

Ţák po skončení práce: - vyjmenuje několik ţivočichů daného ekosystému - vysvětlí pojem potravní řetězec

33

- uvede příklad potravního řetězce - je si vědom důsledků narušení potravních řetězců Language aims:

- pojmenuje

v anglickém

jazyce

minimálně

pět

ţivočichů daného ekosystému - orientuje se autentickým textem – informační materiál podmořského světa, informační tabule pracovní list, tuţka nebo pero

Aids:

Tasks 1 – Animals of the rockpool Vypiš co nejvíc ţivočichů této expozice? Zkus přiřadit k anglickým názvům české. Starfish Crab Anemone Sea toad Mussel

Task 2 – Plankton Na základě svých znalostí a expozice v podmořském světě odpověz na otázky: Co je plankton? Jaká je jeho úlohou v oceánu? Jak člověk ohrožuje plankton? Task 3 – Food chain Který z těchto ţivočich je na vrcholu potravního řetězce? Seřaď ţivočichy do správného pořadí. slávka Key to tasks

hvězdice

plankton

krab

Task 1, part 2 - hvězdice, krab, sasanka, ropušnice, slávka Task 3 – plankton, slávka, hvězdice, krab

34

4.1.2 Ray Pool Working sheet number

Working sheet name

1B What can we learn in SEA LIFE


Brighton?

jazyková komunikace Cross-curricular subjects: Environmentální výchova

Ray Pool

Notes:


Aims:

Ţák po skončení práce: - vyjmenuje několik druhů rejnoků - bude obeznámen s ţivotem rejnoků a jejich stavbou těla

Language aims:

- pojmenuje v anglickém jazyce minimálně tři druhy rejnoků - orientuje se autentickým textem – informační materiál podmořského světa, informační tabule

Aids:

pracovní list, tuţka nebo pero

Tasks 1 – Ray species How many ray species have you found in Ray pool? Write down their names. Task 2 – True of false Rays are a member of the shark family. Rays have got bones. Manta ray can weight as a young elephant. Rays are on the top of the food chain. Rays have got wings. All rays are dangerous to human. Rays can hide from their predators on the sea ground. Key to tasks

Task 1 – 5, Spotted, Painted, Thornback, Blonde, Undulate Task 2 – T, F, T, F, T, F, T

35

4.1.3 Ocean tunnel Working sheet number

Working sheet name

1C What can we learn in SEA LIFE


Brighton?


Ocean tunnel



Aims:

Ţák po skončení práce: - vyjmenuje několik druhů ţelv - bude obeznámen s ţivotem ţelv a jejich stavbou těla - vyjmenuje několik druhů ţraloků - bude obeznámen s ţivotem ţraloků a jejich stavbou těla - vyjmenuje ţraločí smysly, přiřadí je k částem těla - vysvětlí následky případného vyhubení ţraloků v mořském ekosystému - zjistí, které druhy ţraloků jsou ohroţeny - pojmenuje v anglickém jazyce minimálně tři druhy

Language aims:

ţraloků - vyjmenuje v anglickém jazyce ţraločí smysly - orientuje se autentickým textem – informační materiál podmořského světa, informační tabule Aids:


Task 1 - Sea Turtles Zkus najít odpovědi na následující otázky: Jak dlouho existují mořské želvy na Zemi? Mají želvy uši? Kolika let se dožívají želvy? Kolik může vážit dospělá želva? Umí želvy dýchat pod vodou?

36

Kde kladou želvy vajíčka? Čím škodí člověk mořským želvám? Task 2 – Sea Turtles‘ shells Kaţdý druh ţelvy má jiný vzor krunýře. Zkus přiřadit názvy k těmto ţelvám. Obr.1

Slovníček: - Kareta obecná – Loggerhead Turtle - Kareta pravá – Hawkshill Turtle - Kareta obrovská – Green Sea Turtle - Kožatka velká – Leatherback Turtle Task 3 – True of false A shark has more senses than a human. Sharks live only in warm water. Many sharks are killed every year. There are less than 350 species of sharks in the world. All species of sharks are dangerous to human. Sharks existed before dinosaurs. Some sharks eat other sharks. All sharks lay eggs. Task 4 – Sharks‘ senses Ţraloci mají sedm smyslů, přiřaď české názvy k anglickým a pak přiřaď smysly k částem těla. Zrak

Touch

Chuť

Lateral line

Postranní čára

Smell

Hmat

Ampullae of Lorenzini

Čich

Hearing

Sluch

Taste 37

Lorenziniho ampule

Sight

Obr.2 Task 5 – Sharks‘ protection Zjisti z informačních tabulí, které druhy ţraloků jsou ohroţeny. Uveď jejich anglický název, pokud víš tak i český. Zamysli se, proč je nezbytné ţraloky chránit, jak můţe kaţdý z nás pomoci v ochraně ţraloků. Proč vlastně lidé loví ţraloky. Key to tasks

Task 1 – 215 milionů let, viditelné uši nemají, některé aţ 150 let, největší mořská ţelva (koţatka velká) můţe váţit aţ 900 kg, ano (kareta obrovská aţ 5 hodin), na stejném místě, kde se narodily, např. znečištění oceánu, nová výstavba na místech kladení vajec, rybaření Task 2 – 1. kareta pravá, 2. kareta obrovská, 3. kareta obecná, 4. koţatka velká Task 3 – T, F, T, F, F, T, T, F Task 4 – zrak/sight, chuť/taste, postranní čára/lateral line, hmat/touch, čich/smell, sluch/hearing, Lorenziniho ampule/

Ampullae of Lorenzini Task 5 – Great White (ţralok bílý), Great Hammerhead (kladivoun velký), Whale Shark (ţralok velrybí)

38

4.1.4 Kingdom of the Seahorse Working sheet number

Working sheet name

1D Educational areas:

What can we learn in SEA LIFE

Člověk a příroda, Jazyk a

Brighton?


Kindgdom of the Seahorse



Aims:

Ţák po skončení práce: - bude obeznámen s ţivotem mořských koníků a jejich stavbou těla - vyjmenuje důvody ohroţení mořských koníků

Language aims:

- orientuje se autentickým textem – informační materiál podmořského světa, informační tabule

Aids:


Task 1 – Its name Vypátrej, odkud pochází pojmenování koník? Která část těla můţe za toto pojmenování? Task 2 – True of false Seahorses are the slowest fish in the ocean. Seahorses swim upright. The smallest sea horse is shorter than 3cm. The longest sea horse is as big as a human baby. Males have got babies. Seahorses change partners very quickly. Task 3 – Can we help to protect seahorses? Zakrouţkuj, proč mizí z oceánu mořští koníci. znečištění oceánu lovení koníků za účelem chovu v akváriích lovení koníků pro jejich skvělou chuť 39

ničení jejich přirozeného prostředí pomalé rozmnožování příliš mnoho predátorů lovení koníků pro farmaceutické účely lovení koníků jako suvenýrů z cest Key to tasks

Task 1 – tvar rypce připomíná koňskou hlavu Task 2 – T, T, T, F, T, F Task 3 – 1,2,4,5,7

4.2 Walking in Oxford Hlavním cílem tohoto pracovního listu je práce s mapou a orientace v cizím městě. List navazuje na informační vstup Harry's footsteps. Ţáci dostanou mapku, do níţ si budou zaznamenávat trasu a zajímavosti, o kterých je bude informovat průvodce CK. Po ukončení prohlídky odhadnou – změří délku trasy a krátce zhodnotí navštívená místa (atmosféru, lidi, zeleň ve městě, atd). Vše si poznačí do svého terénního deníku. Working sheet number

Working sheet name

2 Educational areas: Člověk

a

Walking in Oxford

příroda,

Matematika a její aplikace, Člověk a společnost Notes:


Aims:

Ţák po skončení aktivity bude schopen: - zakreslit do cizojazyčné mapy trasu procházky - odhadnout vzdálenost procházky - orientovat se v cizím prostředí, vnímat své okolí - změřit trasu a pomocí měřítka mapy vypočítat skutečnou délku procházky - posoudit navštívené místo z různých hledisek


- práce s cizojazyčnou mapou, čtení pracovní list, tuţka nebo pero, pravítko

Task 1 – práce s mapou Od spoluţáka jsi dostal mapu Oxfordu. Během prohlídky si zaznamenávej trasu a 40

zajímavá místa. Po skončení prohlídky odhadni délku trasy. Task 2 – měřítko mapy Pravítkem změř a pomocí měřítka mapy zjisti délku trasy, porovnej s odhadem. Task 3 – terénní deník Zhodnoť navštívená místa (atmosféru, lidi, zeleň ve městě, atd). Vše si poznačí do svého terénního deníku.

4.3 Winchester – the city of kings and priests Hlavním cílem tohoto pracovního listu je, stejně jako v předchozím listu, práce s mapou a orientace v cizím městě. Pracovní list navazuje na informační vstup nazvaný The world of Jane Austen. Ţáci dostanou mapky s plánovanou trasou procházky městem. Během procházky si do mapky zaznamenávají skutečnou trasu a zároveň plní úkoly, či hledají odpovědi na zadané otázky. Working sheet number

Working sheet name

3 Educational areas:

Winchester – the city of kings and priests

Člověk a příroda, Jazyk a jazyková

komunikace,

Člověk a společnost Notes:


Aims:

Ţák po skončení aktivity bude schopen: - zakreslit do cizojazyčné mapy trasu procházky - orientovat se v cizím prostředí - vnímat své okolí, identifikovat určité body - odhadnou vzdálenost - odhadnout výšku budovy


- práce s cizojazyčnou mapou, čtení pracovní list, tuţka nebo pero

Task 1 – práce s mapou Od spoluţáka jsi dostal mapu Winchesteru. Během prohlídky si zaznamenávej trasu a zajímavá místa. Zároveň hledej odpovědi na následující otázky, vše zaznamenávej do pracovního listu. Koho zobrazuje bronzová socha na ul. Broadway? 41

V jaké budově se nachází turistické informace? Jaká památka je považována za střed města? (Místní si zde často dávají schůzky). Jakým směrem teče řeka Itchen? Co je výraznou atrakcí místa The Great Hall? Co je napsané na domě, ve kterém žila anglická spisovatelka Jane Austen? (Dům se nachází na ul. College Street). Jaká zajímavost se nachází na konci ulice Cannon Street? (Je to zasazené v okně). Task 2 – odhad vzdálenosti Winchesterská katedrála je výraznou dominantou města. Zkus odhadnout (změřit) její délku a výšku. Krátce popiš způsob měření (odhadu). Délka (m) ……………… Výška (m) ……………… Key to task 1

král Alfréd, v budově radnice, kříţ na ulici High Street (Buttercross), jiţním, kulatý stůl krále Artuše, V tomto domě Jana Austen proţila své poslední dny a zemřela 18. července 1817, poštovní schránka z konce 19 století.

4.4 Cheddar Gorge Hlavním cílem tohoto pracovního listu je procvičení schopnosti rozlišit jednotlivé sloţky krajiny v navštíveném území. Ţáci dostanou pracovní list s přehledem dělení krajiny podle struktury. Jejich úkolem bude rozlišit a zapsat jednotlivé sloţky krajiny a popsat jejich vzájemný poměr. Working sheet number

Working sheet name


Cheddar Gorge

Člověk a příroda Cross-curricular subjects: Environmentální výchova

Aims:

Ţák po skončení aktivity bude schopen: - vnímat své okolí - zorientovat se v cizím prostředí - rozlišit sloţky krajiny v pozorovaném území

42

Language aims:

- vyjmenovat alespoň čtyři sloţky krajiny v anglickém jazyce pracovní list, tuţka nebo pero, fotoaparát

Aids:

Task 1 – landscape components Při procházce městem a soutěskou Cheddar pozoruj své okolí. Najdi si místo, z kterého je pěkný výhled a zkus rozlišit a zapsat jednotlivé sloţky místní krajiny. (Pokud znáš anglický název, pouţij angličtinu.) Udělej si také fotografii toho místa. Své šetření zapiš do pracovního listu. Přírodní struktura krajiny – vzniká působením přírodních faktorů a procesů (např. horniny, voda, …) Ekonomická struktura krajiny – tzv. využití krajiny (př. zastavěná plocha, pole) Humánní (sociální) struktura krajiny – ke každé ploše se vztahuje nějaký společenský či individuální záměr (př. národní park) Duchovní struktura – duch místa (př. historické bojiště) Task 2 – landscape component relation Porovnej poměr sloţek krajiny (např. jaká sloţka krajinné sféry převaţuje, jaký je poměr přírodních a kulturních sloţek, míra zásahu člověka do krajiny, atd)

4.5 Travelling to work or school Tento pracovní list je navrţen tak, aby se kaţdý ţák zapojil alespoň do kratičkého rozhovoru v anglickém jazyce se členy domácnosti, u kterých bude ţák pobývat. Na základě předem připravených otázek zkusí ţák rozvést rozhovor na téma dojíţdění do zaměstnání či školy. Ţák zjistí způsob dopravy, vzdálenost, potřebný čas a finanční náklady. Zjištěné náleţitosti poznačí do tabulky. Tento mini průzkum můţe dále slouţit pro porovnání dojíţdění do zaměstnání či školy ve Velké Británii a u nás. Pro tuto navazující aktivitu je nutná spolupráce všech zainteresovaných spoluţáků. 43

Working sheet number

Working sheet name


Travelling to work or school

Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost Cross-curricular subjects: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Aims:

Ţák po skončení aktivity bude schopen: - porovnat rozdíly ve způsobu dojíţdění do zaměstnání a školy u nás a ve Velké Británii


- vést krátký rozhovor v anglickém jazyce pracovní list, tuţka nebo pero

Task 1 – questions Během pobytu u anglické rodiny zaveď rozhovor na téma dojíţdění do zaměstnání či školy. Nejdříve si připrav otázky. Zjisti způsob dopravy, vzdálenost, potřebný čas a finanční náklady.

Task 2 – conversation Odpovědi zaznamenávej do této tabulky. Family member Means of transportation Distance Time Costs

Task 3 – comparison Porovnej dojíţdění do zaměstnání/školy své vlastní rodiny s hostující rodinou.

44

5

Vedení terénního deníku Součástí aktivního zapojení ţáků během zahraničního tematického pobytu by

měl být i terénní deník. Jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části této práce, ţák vedením deníku získává ucelený obraz o pobytu, který slouţí nejen k osobním účelům, ale zejména jako podklad pro závěrečnou školní či třídní prezentaci. V případě metody CLIL by měly být základní prvky deníku vedeny v anglickém jazyce. Přípravná fáze: Hlavní částí této fáze je příprava informačních vstupu. Kaţdý ţák, případně dvojice ţáků, si vybere jeden vstup, na který se zaměří. Kromě toho, si kaţdý ţák na základě informací CK připraví stručný popis plánované trasy společně s mapovou přílohou. Cílem je získat ucelený přehled o plánované trase. Realizační fáze: Tato fáze zahrnuje zejména tři rozdílné činnosti. V prvé řadě si ţák vede poznámky o trase a navštívených místech. Za druhé pořizuje fotodokumentaci, případně sbírá informační materiály a za třetí vypracovává zadané úkoly – pracovní listy. Přestoţe poznámky v terénním deníku jsou vţdy individuální záleţitostí, měl by učitel předem zadat náleţitosti, které by neměly v deníku chybět. Jako příklad uvádím návrh jedné strany deníku. Day:

Date:

1. Short route description :

Places visited:

Expenses:

45

- Entrance fee - Souvenirs - Food - Others Accommodation: Evaluation: Notes:

Závěrečná fáze: Náplní poslední fáze je zpracování dokumentace z realizační části výuky a následná příprava závěrečné třídní či školní prezentace. Ţáci mohou pracovat samostatně, ve dvojicích nebo ve skupinkách. Zaleţí pak na kaţdém učiteli, jak závěrečnou fázi pojme.

46

6

Závěr V této práci jsem se pokusila navrhnout společnou přípravu zahraničního

tematického pobytu pro ţáky druhého stupně základní školy. Společná příprava spočívá v aktivním zapojení ţáků do přípravy pobytu. Zahraniční tematický pobyt, jako forma terénní výuky, naplňuje myšlenku mezipředmětových vazeb a integrace jednotlivých předmětů, coţ je jedna z priorit současného vzdělávání. Jako výukovou metodu jsem pouţila dvojjazyčnou výukovou metodu CLIL, která vyuţívá cizího jazyka k výuce jiného školního předmětu a tím zaručuje propojení předmětů. Náhodně jsem vybrala zájezd nabízený cestovní kanceláří zaměřující se na studijní a poznávací zájezdy pro ţáky a studenty. Na základě plánovaného programu jsem připravila instrukce a podklady pro informační vstupy ţáků a pracovní listy. Informační vstupy ţáků slouţí k aktivní a intenzivní přípravě ţáků před odjezdem. Jednotlivý ţáci, či dvojice, si vyberou informační vstup, na který se zaměří. Během přípravy pracují s různými informačními zdroji zahrnující autentické mapy a texty oficiálních tištěných průvodců, internetové stránky navštívených míst atd. Výstupy některých informačních vstupů slouţí jako podklad pro další práci během zájezdu. Pracovní listy vyplňují ţáci během samotného pobytu, přičemţ většinou nepotřebují ţádné specifické pomůcky. Dále práce zahrnuje příklad formy terénního deníku, jenţ by měl být neodmyslitelnou součástí terénní výuky. Při tvorbě všech zmiňovaných materiálů jsem vyuţila výukovou metodu CLIL. Pouţila jsem autentické mapy, texty, články z časopisu GATE, internetové stránky v anglickém jazyce atd. Z jazykového hlediska, práce s těmito texty u ţáků rozvíjí nejen slovní zásobu, ale především dovednost čtení a vyhledávání informací. Některé z materiálů jsou navrţeny tak, aby rozvíjely i další jazykové dovednosti, a to psaní a mluvení. Navíc samotná forma vytvořených materiálů pouţívá metodu CLIL. Návrhem témat a obsahů informačních vstupů i pracovních listů jsem se snaţila demonstrovat obrovský potenciál terénní výuky. Učitel můţe do výuky zařadit poznatky i rozvoj dovedností snad ze všech vzdělávacích oblastí. Příprava této formy výuky je bezpochyby časově náročná, ale věřím, ţe investovaný čas se vyplatí.

47

SHRNUTÍ Tato závěrečná práce se zabývá přípravou zahraničního tematického pobytu pro ţáky druhého stupně základní školy. Hlavním cílem práce byla příprava informačních vstupů a pracovních listů, které by ţáky vedly k aktivnímu zapojení jak do přípravy pobytu, tak i během něho. Teoretická část se věnuje výukové metodě CLIL a různým aspektům zahraničního tematického pobytu. V praktické části byly na základě vybraného zájezdu CK navrţeny informační vstupy ţáků a pracovní listy. Další součástí je návrh terénního deníku, který by podával ucelený obraz o pobytu a byl by podkladem pro závěrečnou prezentaci. Při vytváření všech jmenovaných částí byla pouţita dvojjazyčná vzdělávací metoda CLIL.

SUMMARY This Final Thesis deals with the preparation of a foreign thematic stay for students at lower secondary school. The primary aim of the work was the creating of informational entries and worksheets for students, which would involve them in active preparation for the stay and during it as well. The Theoretical Part discusses the learning method CLIL and different aspects of a foreign thematic school stay. The Practical Part consists of informational entries and worksheets, which were designed on the basis of a chosen travel agency tour. It also comprises a layout of a field journal, which would give a complex view about a foreign stay and would be a data source for a final presentation. The bilingual learning method CLIL was used during the creation of all listed materials.

48

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje: BERRY, Rob. Thinking Geography. South Yarra: Macmillan education Australia, 2006, 325 s. ISBN 978 1 4202 0500 8 (pbk).(vlastní překlad) BRET, Vivien. Winchester. Andover: Pitkin Publishing, 2008, 33 s. COYLE Do, HOOD Philip a MARSH David. CLIL: content and language integrated learning. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, x, 173 s. ISBN 978-0-52113021-9. (vlastní překlad) HOFMANN, Eduard a kol. Terénní výuka. Rukopis. JORDAN, Alex. London calling. Gate. Praha: Bridge Publishing House, 2014, vol. 02, no. 09-10, s.8-9. JORDAN, Alex. Travelling to the Iron Age. Gate. Praha: Bridge Publishing House, 2012, vol. 01, no. 01-02, s.10. JORDAN, Alex. Travelling to Roman Britain. Gate. Praha: Bridge Publishing House, 2012, vol. 01, no. 04, s.16. MOLLOY, Jo. The UK is OK. Gate. Praha: Bridge Publishing House, 2012, vol. 01, no. 01-02, s.8-9. VOJTKOVÁ, Naděţda a HANUŠOVÁ, Světlana. CLIL v české školní praxi. 1. vydání. Brno: Studio Arx, 2011. 103 s. ISBN 978-80-86665-09-2. SVATOŇOVÁ, Hana a kol. Mapujeme v krajině. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 114 s. ISBN 978-80-210-6798-1. Internetové zdroje: Affery [online]. c2015, [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://www.aferry.com/ BARROW, Mandy. Project Britain [online]. c2013, [cit.6.2.2015]. Dostupné z: http://www.projectbritain.com/london/facts.htm Bridge [online]. c2010, [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://www.bridgeonline.cz/gate/ukazka-casopisu Eurotunnel [online]. c2015, [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://www.eurotunnel.com/uk/home/ Expressprint [online]. [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://www.expressprint.cz/blog/tvorba-letaku-9-tipu-pro-efektivni-letak Net4print [online]. c2011-2015. [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://www.net4print.cz/vytvorit-letak/ Sea life Brighton [online]. cMerlin Entertainments (SEA LIFE) limited, [cit.2.2.2015]. Dostupné z: http://www.visitsealife.com/brighton/ Stonehenge.cz [online]. c2008-2015, [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://stonehenge.cz/ Školní zájezdy, s.r.o. [online]. c2001-2015, [cit.14.1.2015]. Dostupné z: http://www.skolnizajezdy.cz/index.php/component/content/article?id=93&rowid=429& online_rezervace___destinace=KLENOTY%20ANGLIE 49

VO – Visit Oxfordshire [online]. [cit.19.5.2015]. Dostupné z: http://www.visitoxfordandoxfordshire.com/see-and-do/harry_potter.aspx

Zdroje obrázků: Obr.1: Ţelvy. School Trips – Sea Life Brighton. [online]. [cit.2.2.2015]. Dostupné z: https://www.visitsealife.com/assets/asset.axd?FilePath=~/SiteImages/Assets/5/26/Behav iour.pdf Obr.1: Ţralok. School Trips – Sea Life Brighton. [online]. [cit.2.2.2015]. Dostupné z: https://www.visitsealife.com/assets/asset.axd?FilePath=~/SiteImages/Assets/5/26/Food ChainsandEcosystems.pdf

50

MASARYKOVA UNIVERZITA. Využití metody CLIL v terénní výuce

Recommend Documents