MASARYKOVA UNIVERZITA. Senioři a moderní informační technologie

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy

Senioři a moderní informační technologie Bakalářská práce

Brno 2012

Vedoucí práce: Ing. Gabriela Štěpánová

Autor práce: Radim Klvač

Bibliografický záznam KLVAČ, Radim. Senioři a moderní informační technologie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické výchovy, 2012. 54 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Gabriela Štěpánová.

Anotace Bakalářská práce „Senioři a moderní informační technologie“ pojednává o možnostech seniorů ve vzdělávání v oblasti informačních technologií. Práce nastiňuje možné varianty a projekty, které mohou senioři využívat. Obsahuje také porovnání vztahů seniorů k informačním technologiím ve dvou odlišných lokalitách.

Annotation This thesis “seniors and modern information technology” discusses the possibilities of seniors in education in the field of area of information technology. The work outlines the possible options and projects that can benefit seniors. Bachelor's thesis also compares the relationships of seniors towards information technology in two different locations.

Klíčová slova senioři a počítač, počítačová gramotnost, seniorské vzdělávání, vzdělávací programy, počítačové kurzy, internet

Keywords seniors and computers, computer literacy, senior education, educational projects, computer courses, internet

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 5. prosince 2012

Radim Klvač

Poděkování Děkuji paní Ing. Gabriele Štěpánové za její odborné vedení, trpělivost a ochotu při tvorbě této bakalářské práce.

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................... 6 1. CELOŽIVOTNÍ UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ .................................................................... 7 1.1 POPULAČNÍ STÁRNUTÍ ........................................................................................................................ 7 1.2 HISTORIE VE VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ................................................................................................... 9 1.3 FORMY VZDĚLÁVÁNÍ V SENIORSKÉM VĚKU ....................................................................................... 9 1.4 UNIVERZITY TŘETÍHO VĚKU ............................................................................................................. 11 1.5 VÝUKA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V RÁMCI U3V ...................................................................... 12 2. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST ......................................................................................................... 14 2.1 KOMPUTERIZACE SPOLEČNOSTI ....................................................................................................... 14 2.2 ECDL .............................................................................................................................................. 17 2.3 STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA ČR .................................................................................................. 18 2.4 INFORMAČNÍ POLITIKA V EU ........................................................................................................... 21 2.5 VZDĚLÁVACÍ PROJEKTY PRO SENIORY V OBLASTI IT ....................................................................... 23 3. INTERNET A SENIOŘI ..................................................................................................................... 25 3.1 KOMUNIKACE .................................................................................................................................. 26 3.2 CESTOVÁNÍ ...................................................................................................................................... 27 3.3 ZÁBAVA ........................................................................................................................................... 29 4. ZAČÁTKY S POČÍTAČEM .............................................................................................................. 31 5. SROVNÁVACÍ ČÁST ......................................................................................................................... 35 5.1 VÝZKUMNÝ PROBLÉM, CÍL VÝZKUMU .............................................................................................. 35 5.2 METODA A TECHNIKA SBĚRU DAT .................................................................................................... 35 5.3 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ............................................................................................................... 36 5.4 SHRNUTÍ VÝZKUMU ......................................................................................................................... 48 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 49 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ................................................................................................. 50 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 53 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 54

Úvod „Na počítači nepíšu. Počítačů se bojím. Bojím se, že uprostřed rozepsané povídky v tom stroji dojde petrolej.“ (autor neznámý) Tento úsměvný citát nás může vést k zamyšlení nad otázkou neznalosti informačních technologií (dále jen IT). Tento problém se může týkat hlavně seniorů, kteří ve většině případů neprošli vzděláváním v této oblasti a nejsou schopni tyto technologie správně využívat. Právě k této problematice se vztahuje moje bakalářská práce s názvem Senioři a moderní informační technologie. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké jsou možnosti seniorů ve vzdělávání v oblasti IT a které projekty byly pro seniory realizovány. Dalším cílem je zjištění a porovnání vztahu seniorů k IT. IT se stávají pro některé nedílnou součástí našeho života. Vlivem rychlého rozvoje vědy a techniky se dostávají do řady oblastí běžného života a tudíž se mohou stát naším každodenním společníkem. A právě neznalost IT může seniorům způsobit určité problémy. To, že populace stárne, je obecně známý jev, který je nevyhnutelný a musí se s ním počítat. Potvrzuje to i Český statistický úřad, který uvádí, že v roce 2040 bude přibližně 2,6 milionů seniorů. Proto je nutné zajistit seniorům dobré životní podmínky, ke kterým můžeme s určitostí zařadit i využívání IT. Ve své bakalářské práci se budu zabývat stárnutím, státní informační politikou ČR, možnými variantami seniorů ve vzdělávání a vzdělávacími projekty pro seniory v oblasti IT. Dále se podívám na možnosti vyžití seniorů na internetu. Práce obsahuje také srovnávací část, která má za cíl porovnat vztah seniorů k informačním technologiím ve dvou odlišných lokalitách.

6

1. Celoživotní učení a vzdělávání seniorů Jak uvádí většina pedagogických slovníků, vzdělávání je považováno za celoživotní proces, tudíž není omezeno jen na vzdělávání v mladistvém věku, ale týká se i dospělých, v našem případě seniorů. Stát by měl seniorům vytvořit takové podmínky, aby cítili potřebu vzdělávat se a zdokonalovat. Už i J. A. Komenský zastával názor, že lidé se mají učit, moudře využívat výsledků své práce a správně prožívat zbytek svého života. V této kapitole se tedy věnuji seniorskému vzdělávání a jeho možné realizaci.

1.1 Populační stárnutí Jako seniora označujeme člověka, který se nachází v období zvaném třetí věk. Jedná se o životní etapu člověka, který dosáhne 60 let věku. V tomto stádiu se člověk ocitne v nové situaci, způsobené ukončením profesní aktivity a odchodem do starobního důchodu.1 Stárnutí společnosti se v současné době stává jedním z celosvětových problémů. Bez nadsázky se dá říct, že tento problém postihuje všechny země. Podle světových prognóz se podíl obyvatelstva nad 65 let bude neustále zvětšovat. To může ve většině zemí způsobit sociální či ekonomický problém. Stárnutí populace můžeme chápat i tak, že se snižuje počet dětí v populaci, zatímco dochází k přibývání osob ve vyšším věku. Podle ČSÚ se výrazné změny ve věkovém složení promítnou do hodnot dalších ukazatelů. V roce 2050 by se průměrná délka života mohla pohybovat mezi 48 a 50 lety, což by bylo zhruba o 10 let více než je tomu dnes. Stárnutí populace se věnuje i H. Haškovcová2, která považuje uvedená čísla týkající se průměrného věku za zavádějící a označuje průměrný věk jako prostý statistický údaj, který získáme tím, že sečteme roky, které dohromady prožili příslušníci dané generace a dělíme je právě jejich počtem. Tyto údaje mohou být z historického hlediska ovlivněny mnoha známými faktory, jako byla někdejší vysoká kojenecká úmrtnost nebo předčasná smrt vlivem epidemií a válek „Průměrný věk fakticky zakrývá fakt, že v každé době žili také starší a staří lidé“.3

1

BOČKOVÁ, Věra. Celoživotní vzdělávání - výzva nebo povinnost? Vyd.2. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000, s. 20 2 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd.2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, s. 22. 3 tamtéž

7

Obecně se proto používá jiný termín zvaný střední délka života.4 ČSÚ tento termín definuje jako: „počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce“.5 Předpokládaná doba života v České republice na začátku 21. století se přibližně odhaduje na 74 let u mužů a 80 let u žen. Samozřejmě je důležité uvědomit si, že tohle jsou jen pouhé odhady a výpočty. Člověk je individuální bytost, tudíž je na každém z nás, jak svým životním stylem budeme přispívat k případnému posunu. Hazardérský životní způsob s následky závažných chorob nám může výrazně zkrátit očekávanou dobu života. Naopak ukázněné zacházení se svým vlastním zdravím nám může pomoci dosáhnout odhadovaného věku, nebo dokonce přidat i několik let navíc.6 Jak už jsem zmiňoval, jedním z činitelů stárnutí populace je pokles podílu mladších věkových skupin, který je většinou způsoben poklesem úrovně plodnosti a porodnosti. Druhým faktorem je růst podílu osob ve starším věku, který je důsledkem rychlejšího snižování měr úmrtnosti ve vyšším věku. Pro lepší představení vývoje obyvatelstva ve věku nad 65 let uvádím graf 1.

Graf 1: Budoucí vývoj počtu osob ve věku nad 65 let, ČR, 2002-2050.7 4

Někdy je tento termín označován i jako naděje na dožití. ČSÚ, Naděje dožití a průměrný věk – metodika [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek 6 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd.2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, s. 25. 7 Demografie, Stárnutí populace podle výsledků projekce ČSÚ [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=34 5

8

1.2 Historie ve vzdělávání seniorů Za počátek seniorského vzdělávání můžeme považovat rok 1973, kdy ve francouzském městě Toulouse vzniká první univerzita třetího věku (U3V), někdy také nazývaná „Univerzita pro seniory.“ Program univerzity si kladl za cíl vytvořit druhý životní program pro seniory. Senioři se na univerzitu hlásili z různých důvodů, ať už dříve chtěli studovat a různé okolnosti jim v tom zabránily, tak také proto, že se chtěli dále zdokonalovat ve svém původním nebo jiném oboru. Z počátku byl studijní program koncipován pouze jako systém výběrových přednášek pro danou skupinu studujících, ale později byl rozšířen i o možnost získat úplné vysokoškolské vzdělání v jakémkoliv věku, včetně příslušného diplomu.8 Vývoj univerzit dále pokračoval v zemích jako Belgie, Španělsko a Polsko. Rok 1993 byl vyhlášen rokem univerzit třetího věku v Evropě. Vzdělávání v ČR se začalo rozvíjet nejprve formou přednášek, které se pořádaly v klubech důchodců nebo v různých kulturních zařízeních. V roce 1986 byl cyklus přednášek poprvé organizován na Univerzitě Palackého v Olomouci. První U3V byla otevřena v Praze ve školním roce 1987/8. Byla otevřena na tehdejší Fakultě všeobecného lékařství UK. Jednalo se o obor biologie člověka. Největší zásluhu na jejím otevření měl profesor Vladimír Pacovský.9 Další pokrok můžeme zaznamenat v roce 2000, kdy technicky zaměřené vysoké školy (ČVUT, VUT) začaly seniorům nabízet kurzy z oblastí moderních technologií, zejména informačních a komunikačních systémů. Školy se řídily heslem, kdo chce moderně žít a účastnit se společenského života, měl by nutně ovládat současné technologie, mezi které můžeme zařadit právě počítač nebo mobilní telefon.

1.3 Formy vzdělávání v seniorském věku V padesátých

letech

vznikla

vědní

disciplína

gerontopedagogika

(gerontogogika), která je součástí andragogiky, vědy o vzdělávání a výchově v dospělosti. Gerontopedagogiku ve své knize definuje D. Klevetová10 jako vědu, která se v užším slova smyslu zabývá výchovou a vzděláváním seniorů ve stáří a ke stáří. Snaží se hledat cesty, jakým způsobem připravit člověka na poslední etapu života. Díky demografickému vývoji obyvatelstva můžeme předpokládat, že tato vědní disciplína

8

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd.2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, s. 127 KLEVETOVÁ, Dana. Motivační prvky při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s. 53. 10 tamtéž, s. 52. 9

9

bude zažívat určitý nárůst popularity. Jak uvádí H. Haškovcová11 cílem seniorského vzdělávání je smysluplně kultivovat čas stárnoucích dní. Vzdělání seniorů má tak plnit celou řadu neméně důležitých funkcí. Pozitivně ovlivňuje proces stárnutí a kvalitu života, rozvíjí duševní síly seniorů, podporuje kultivovaný obsah volného času a uvádí seniora do společenství lidí. Ze společnosti by neměl být vyloučen nikdo, tedy ani starší lidé. O kvalitu seniorského vzdělávání se stará několik mezinárodních organizací: AIUTA - Internation Association of the Universities of the Third Age (Mezinárodní sdružení asociací univerzit třetího věku). Administrativním sídlem je Univerzita sociálních věd v Toulouse (Francie). AIUTA byla založena v roce 1977. Klade si za cíl zlepšovat životní podmínky starších lidí prostřednictvím vzdělávání. Dále podporuje zakládání U3V na celém světě, pečuje o kontakty členů, podporuje jakékoliv zájmy vč. regionálních, týkající se vzdělávání seniorů.12 EFOS - European Federation of Olders Students at the Universities (Evropská federace studujících seniorů na univerzitách). Je mezinárodní sdružení, které má sídlo v Bruselu a jednatelství ve Vídni. Vzniklo proto, aby byla vytvořena platforma pro výměnu zkušeností s organizováním aktivit v oblasti vzdělávání seniorů jako součásti celoživotního vzdělávání.13 V České republice byla v roce 1993 založena Asociace Univerzit Třetího Věku (AU3V). Asociace vznikla z iniciativy několika dobrovolníků, kteří se o seniorské vzdělávání zabývali na svých mateřských univerzitách a tuto problematiku zkoumali v evropském i celosvětovém měřítku. Toto občanské sdružení tedy spojuje instituce, které nabízejí a provozují vzdělávací aktivity na úrovni vysokoškolského vzdělávání, určené občanům české republiky v důchodovém věku. Dnes můžeme říci, že vzdělávání seniorů patří mezi prestižní úkoly moderních univerzit a vyspělé státy i univerzity si to uvědomují. Lidé v seniorském věku mohou mít různé zájmy a koníčky. Důležité je, aby si každý mohl vybrat, jaká forma vzdělávání mu vyhovuje. Proto by měla být nabídka kurzů pestrá a rozmanitá. Samozřejmě důležité je i to, v jakém prostředí senior žije. 11

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd.2. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, s. 129. Andromedia, Andragogický slovník [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/aiuta 13 Institut celoživotního vzdělávání, Evropská federace studujících seniorů na univerzitách [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.lli.vutbr.cz/aktuality-1174637094 12

10

Jiné možnosti budou mít senioři ve městě a jiné na vesnici. U seniorů můžeme uvést tyto vzdělávací možnosti: ● Vzdělávací aktivity veřejných knihoven jako všeobecně přístupná střediska výchovně-vzdělávací a kulturně osvětové činnosti. Čím dál více se mezi aktivity knihoven řadí i kurzy o počítačích a internetu. ● Seniorská centra a kluby důchodců jsou občanská sdružení a organizace se širokým spektrem zájmové činnosti zaměřené na setkávání, poznávání a aktivní prožití stáří v různých zájmových oblastech. ● Profesně orientované programy typu 50+, 60+ a 70+. Ve většině případů bývají úzce odborně zaměřeny na nové poznatky a technologie. ● Lidové univerzity, které představují specifickou podobu vzdělávání v postproduktivním věku. ● Akademie třetího věku a Kluby aktivního stáří patří mezi další formy vzdělávání seniorů. Můžeme je nalézt převážně tam, kde převládá absence vysokých škol. ● Univerzity třetího věku. Jedná se o oficiálně uznané instituce, které nabízí občanům postproduktivního věku studium vysokoškolské úrovně v nejrůznějších oborech.

1.4 Univerzity třetího věku U3V se v posledních letech těší velké popularitě a to zejména díky demografickému stárnutí populace. Nejčastějším motivem vzdělávání seniorů je dále rozvíjet své znalosti i ve stáří. Určitou roli tu hraje i seberealizace a pocit dokázat společnosti, že i ve stáří jsou lidé schopni se rozvíjet. Pedagogický slovník definuje tuto vzdělávací aktivitu takto: „Univerzita třetího věku je specifická forma vzdělávání dospělých, určená pro vzdělávání seniorů. Realizuje se jako cykly přednášek nebo jako ucelené

studium

(i

několika

semestrové)

v

různých

oborech

humanitních,

společenskovědních i přírodovědných. Vyučují vysokoškolští a jiní odborníci. Neposkytuje akademické tituly, vzdělání je zde hlavně prostředkem aktivního naplnění 11

života.“14 U3V můžeme považovat za nejnáročnější způsob vzdělávání pro seniory. V České republice se realizuje tento typ studia v rámci celoživotního vzdělávání. Kompletní seznam U3V uvádím v příloze. Podmínkou přijetí na většině U3V je, aby měl uchazeč střední vzdělání ukončené maturitou.15 Přihlásit se může kterýkoliv občan, který dovršil určitého věku. Tento věk může být dle stanovených podmínek univerzity odlišný. Na Masarykově Univerzitě (MU) je podmínkou, aby osoba měla nárok na přiznání starobního důchodu. Další podmínkou je podání přihlášky a zaplacení zápisného za akademický rok či semestr, jehož výše se pohybuje mezi 100 - 700 Kč. Studium zpravidla probíhá ve dvou až tříletých cyklech. V každém semestru se koná určitý počet přednášek, seminářů nebo exkurzí. Podmínka pro úspěšné absolvování příslušného kurzu je navštívit určitý počet přednášek nebo seminářů v každém roce. Účastník se tak může, ale nemusí podrobovat zkouškám. Na závěr kurzu je potom úspěšným absolventům předáno osvědčení o absolvování U3V. Samozřejmě posluchači U3V nejsou studenty podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách.

1.5 Výuka informačních technologií v rámci U3V Jako příkladnou univerzitu jsem si vybral MU v Brně. Výuka IT pro posluchače U3V se uskutečňuje formou krátkodobých kurzů. Tyto nadstavbové kurzy jsou určeny jen pro úspěšné absolventy základního programu U3V. Výuka se uskutečňuje na Pedagogické fakultě v prostorách katedry technické a informační výchovy. Posluchači mohou také zdarma navštěvovat počítačovou učebnu na Pedagogické fakultě a počítačovou cvičebnu na Fakultě sociálních studií. Kurzy jsou situované jak pro úplné začátečníky, tak i pro ty, kteří chtějí dále rozvíjet svoje schopnosti a znalosti. Mohou si tak vybrat z nabídky kurzů, jejichž témata jsou různě zaměřená.

14

PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník.Vyd.4. Praha: Portál, 2003, s. 265. 15 Např. na Univerzitě Palackého v Olomouci stačí, aby uchazeč dosáhl minimální základní vzdělání.

12

Přehled plánovaných kurzů pro jarní semestr akademického roku 2012/2013: 16 ● Práce s počítačem pro začátečníky Kurz je určen hlavně pro začátečníky bez předešlých znalostí práce s počítačem. Hlavním cílem je seznámit a motivovat účastníky k praktickému využívání počítače a opatřit je k tomu vhodnými znalostmi a dovednostmi. Kurz je zaměřen na základy uživatelské práce na PC v operačním systému MS Windows 7. Náplní kurzu je ovládání počítače pro zpracování textů, vyhledávání informací na internetu, komunikace e-mailem, práce se soubory a složkami, tisk, komprese, vypalování, jednoduchá úprava obrázků. ● Práce s počítačem pro pokročilé Praktická cvičení tohoto kurzu jsou zaměřena na rozšiřování a prohlubování znalostí při práci s PC. Od uchazečů se očekává, že zvládají základní znalosti Windows, Word, Excel, internet. Obsah kurzu se co nejvíce přizpůsobuje požadavkům účastníků. Předpokládaná základní témata a oblasti jsou: internet – pokročilé vyhledávání a komunikace, ICQ, Skype, e-shopy, tvorba vlastních www stránek, e-mail, stahování z internetu. Kancelářské programy – procvičení Word, Excel, PowerPoint. Práce se soubory – vypalování CD/DVD, flash disky, komprimace. Zpracování obrázků a fotografií, základy úprav zvuku a videa. Nastavení a přizpůsobení prostředí Windows. Absolvent kurzu získá přehled a praktické schopnosti v širším spektru uživatelského používání osobního počítače. ● Fotografie Tento kurz je určen pro zájemce, které baví fotografování a vše co s tím souvisí. Od dějin fotografie až po základní úpravy digitální fotografie na počítači. Základní témata kurzu jsou: Dějiny fotografie, světlo – zdrojový bod světla, světlo – velkoplošný zdroj světla, světlo – protisvětlo, studie detailů architektury, skupinový portrét v exteriéru, základní úpravy digitální fotografie na počítači, úprava snímků a archivace.

16

U3V MU, Krátkodobé kurzy [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.u3v.muni.cz/nabidka/kratkodobe-kurzy/

13

2. Informační společnost Pojem informační společnost může být s nadsázkou charakterizována jako společnost, která využívá moderní IT k digitálnímu zpracování informací. Ve většině rozvíjejících států se pojetí informační společnost dostává do popředí zájmů a její zvelebování se stává hlavním cílem vládních programů. Způsob a rychlost zpracování informací ovlivňuje charakter společnosti a vytváří nové ekonomické nebo společenské aktivity. Je tedy zřejmé, že „cesta k informační společnosti je podporována současnou technologickou revolucí, která je založena na vzájemném propojení informačních, komunikačních a masově-mediálních technologií. Jejím výsledkem je dramatické snížení prostorového a časového omezení a zvýšení přístupu k množství veřejných informací.“17 Hlavní úlohu v rozvoji informační společnosti má vláda. V této kapitole se tedy podíváme na komputerizaci společnosti, informační politiku v ČR a EU a dále také na způsob ověřování počítačové gramotnosti.

2.1 Komputerizace společnosti Komputerizace společnosti dle P. Saka18 představuje primární etapu přechodu k informační

společnosti.

Zahrnuje

tedy

vybavování

populace

informačními

technologiemi, osvojování si počítačové gramotnosti, zakládání počítačových databází a využívání nových informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech života společnosti. Do komputerizace společnosti můžeme zahrnout technologie jako: televize, počítač, rozhlas a v neposlední řadě i mobilní telefony, které vlastní drtivá většina populace. Právě počítač a internet jsou technologie s vysokou růstovou dynamikou. Internet nabízí seniorům nové možnosti v komunikaci se současnou společností. Senioři tak mohou držet krok s mladými lidmi a částečně tak zabránit generační propasti mezi mladou a starou generací. Jak uvádí P. Sak19 „proces komputerizace probíhá ve společnosti strukturovaně podle řady znaků, přičemž z hlediska společenského vývoje existují sociální a profesní skupiny a instituce, jejichž komputerizace je významnější, a proto by komputerizace měla být v čele tohoto procesu.“ Začátkem devadesátých let probíhalo vybavování české populace novými technologiemi v závislosti na třech znacích: věku, vzdělanostní

17

ŠMÍD, Vladimír. Informační politika a SIS ČR [online]. [cit. 2012-09-25]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~smid/infpol.html 18 SAK, Petr. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd.1. Praha: Portál, 2007, s. 37. 19 tamtéž, s. 38.

14

úrovni, příjmech a majetkové situaci. První sociální skupinou, která byla vybavena výpočetní technikou, byly rodiny vysokoškolsky vzdělaných podnikatelů, včetně jejich dětí. Až posléze se vybavenost dostávala směrem k lidem s nižšími příjmy, nižším vzděláním a vyšším věkem. Mládež byla jen minimálně vybavena osobními počítači. Rozdíly se vyskytovaly i mezi studenty gymnázií a učňovských škol. U seniorského věku se dá hovořit spíše o počítačové izolaci. V současné době nás výrobci zahrnují jednou technologickou novinku za druhou. Současná doba nám nabízí spoustu možností, jak nové technologie využít. Stoupající zájem seniorů o počítače potvrzuje i následující tabulka.

Tab. 1: Uživatelé osobního počítače v ČR (ČSÚ)20

20

ČSÚ, Uživatelé osobního počítače v ČR [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F200382F87/$File/970510_c.xls

15

Můžeme tedy říct, že se nacházíme v informační revoluci, která se týká všech oblastí našeho života. V řadě profesí lidé pracují s informacemi a při svém cestování do práce fungují především jako nosiči informací. Proto se zrodil nový typ pracovní aktivity „electronic cottage“, nyní jako e-work nebo tele-work. E-work můžeme charakterizovat jako práci doma, často s využitím počítače a zvláště internetu, který je důležitý pro komunikaci pracovníků mezi sebou a s nadřízeným. Pracovníci si tak potřebné informace a podklady přesouvají sami pomocí kyberprostoru z pohodlí svého domova.21 Zde se právě naskytuje možnost pro starší pracovníky, kteří jsou např. pohybově omezení a stěží by zvládali každodenní dojíždění do zaměstnání. Samozřejmě k tomu, aby se senioři mohli aktivně zapojovat do těchto činností, je nezbytné, aby měli určité znalosti a dovednosti z oblasti IT a byli tzv. počítačově gramotní. Starší lidé mají ve většině případů i nízkou informační gramotnost, na kterou je při hledání místa kladen často velký význam. Nutno podotknout, že informační a počítačovou gramotnost nelze zaměňovat. Dle M. Dombrovské22 je pravděpodobně nejpoužívanější definicí informační gramotnosti následující definice: „Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“ Informační gramotnost je tedy daleko širší pojem. J. Dostál23 tvrdí, že „u informačně gramotného je předpokládaná počítačová gramotnost, naopak počítačově gramotný jedinec nemusí být nutně informačně gramotný.“ Naopak definice počítačové gramotnosti dle Evropské komise zní; „Počítačová gramotnost je tedy jedním z předpokladů či podmínek dosažení dobré informační gramotnosti.

Představuje

jednoduše

schopnost

používat

informační

a komunikační technologie ke své práci. Počítačově gramotný člověk zvládá pracovat s využívaným programovým vybavením, komunikovat prostřednictvím internetu

21

SAK, Petr. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd.1. Praha: Portál, 2007, s. 88. DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ Hana; TICHÁ Ludmila. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR [online]. [cit. 2008-09-02] dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html 22

23

DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy [online]. [cit. 2012-09-07] dostupné z: http://nazornost-ucebni pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf

16

a využívat ho k vyhledávání a zpracovávání informací. Je také schopný využívat dalších možností a služeb, které mu tyto technologie nabízejí.“24 Jak objektivně prověřit, zda bylo dosaženo počítačové gramotnosti, se dočteme v následující kapitole zvané ECDL.

2.2 ECDL V roce 1996 vzniká koncept zvaný ECDL – European Computer Driving Licence (Evropský řidičský průkaz na počítač). Jedná se o koncept, který je zaměřen na testování počítačové gramotnosti a je mezinárodně uznávaný. S prudkým rozvojem výpočetní techniky bylo nutné stanovit objektivní minimum znalostí a dovedností, které člověk potřebuje k efektivnímu využití počítače. Tyto požadavky jsou uvedeny v tzv. ECDL sylabech. Úspěšný absolvent kurzu obdrží certifikát, který může sloužit jako doporučující dokument při hledání zaměstnání. Koncept je hojně využíván i jako nezávislý nástroj pro měření výsledků rekvalifikačních procesů. Metoda ověřování počítačové gramotnosti probíhá dle programu ECDL core. Testování se provádí za pomoci běžné výpočetní techniky a v reálném programovém prostředí. Ověřování počítačové gramotnosti dle konceptu ECDL mohou provádět pouze akreditovaná testovací střediska a za tímto účelem odborně připravení testeři akreditovaní dle mezinárodních pravidel. Koncept ECDL má čtyři základní složky: ● definuje obsah pojmu počítačová gramotnost prostřednictvím Sylabu ECDL strukturovaného do 7 tematických okruhů, které se nazývají moduly, ● specifikuje metodiku spolehlivého testování, jejímž základem je jednotná databáze testů QTB (Question Test Base), ● definuje jasný systém kontroly kvality a podmínky pro vydávání dokladů o úspěšně absolvovaných testech, ● zaručuje nezaměnitelnost vydávaných dokladů pomocí ochranné známky ECDL.25

24

JEDLIČKOVÁ, Petra. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání, 2006, s. 32. 25 ŠTĚPÁNKOVÁ, Olga. S počítačem do Evropy: ECDL. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 7.

17

Základní moduly pokrývají sedm oblastí počítačových znalostí a dovedností. Někdy jsou tyto moduly označovány jako „klasické.“ Test z prvního modulu je teoretický, testy z ostatních modulů jsou převážně nebo zcela praktické. Klasické moduly jsou tvořeny z těchto oblastí; základní pojmy informačních a komunikačních technologií, používání počítače a správa souborů, zpracování textu, tabulkový procesor, použití databází, prezentace, práce s internetem a komunikace. Na webových stránkách tohoto konceptu můžeme najít spoustu potřebných informací. Najdeme zde i informace o nových volitelných modulech, které reagují na profesní oblasti vyžadované trhem práce. Mezi tyto moduly patří; počítačové kreslení a projektování (2D CAD), úpravy digitálních obrázků a základy počítačové grafiky, tvorba webových stránek a publikace na internetu, bezpečnost při využívání informačních a komunikačních technologií. Další moduly jsou zatím ve fázi příprav.26

2.3 Státní informační politika ČR V roce 1999 v ČR vzniká dokument s názvem Státní informační politika – cesta k informační společnosti. Na jeho vzniku se podílela Rada pro státní informační politiku a Úřad pro státní informační systém. „Rozvoj informační společnosti je úlohou nejen vlády a státu. Bez partnerství vlády, veřejné správy, měst, obcí, občanů, podnikatelské veřejnosti, informačního průmyslu, akademické a výzkumné sféry, není možné tohoto cíle dosáhnout. Proto vláda předkládá široké veřejnosti tento dokument, jehož obsahem je prezentace cílů a priorit na cestě budování informační společnosti. Dokument obsahuje přílohy, které cíle a priority doplňují a konkretizují v jednotlivých věcných oblastech a uvádějí i základní argumentaci.“27 Záměrem veřejnosti by mělo být hledání jednotných cílů, které budou přijatelné pro všechny a lidé tak nebudou mít problémy se začleněním do informační společnosti. Vláda se také v dokumentu snaží vyzdvihnout šance pro nové podnikání v nových odvětvích, což by mohlo zvýšit uplatnění na globálním trhu. V dokumentu se také uvádí, že: „Nejvýznačnějším rysem informační společnosti je posun od závislosti na interních informačních systémech k systémům využívajících externí komunikace. Internet je konkrétním příkladem (prototypem) informační dálnice 26

ECDL 1999-2012 [ online]. [cit. 2012-08-11]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php Státní informační politika [online]. [cit. 2012-08-25]. Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf 27

18

a důležitým nástrojem pro rozšíření nových služeb. Splývání informačních, komunikačních a masově-mediálních technologií vytvoří klíčový průmysl přicházejícího století.“28 Očekává se tedy rozvoj komunikace mezi veřejnými správami a občany, ve kterém by měl hrát hlavní roli internet. Vláda dále v dokumentu uvádí osm prioritních oblastí státní informační politiky, na které bude v rozšiřování informační společnosti kladen největší důraz. Jsou to tyto oblasti: ● Informační gramotnost ● Informatizovaná demokracie ● Rozvoj informačních systémů veřejné správy ● Komunikační infrastruktura ● Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat ● Elektronický obchod ● Transparentní ekonomické prostředí ● Informační společnost: stabilní a bezpečná V roce 2003 vzniká Ministerstvo informatiky České republiky, které bylo ústředním orgánem státní správy pro informační technologie a poštovní služby. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. ledna 2003 zákonem č. 517/2002 Sb. Zákonem č. 110/2007 Sb., bylo Ministerstvo informatiky 1. červnu 2007 zrušeno. Jeho úkoly převzaly Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Další strategický dokument vznikl v roce 2003 s názvem Státní informační a komunikační politika - e-Česko 2006. „Na rozdíl od původního přístupu, kdy byly koncepce v obou oblastech zpracovány samostatně (formou dokumentů „Státní informační politika: cesta k informační společnosti“ a „Národní telekomunikační politika“), se vláda rozhodla respektovat úzkou provázanost a všeobecný trend konvergence obou těchto oblastí a vytvořit jeden společný strategický a koncepční dokument s názvem Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006. Tímto názvem vláda reflektuje také přeměnu

28

Státní informační politika [online]. [cit. 2012-08-25]. Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf

19

oboru telekomunikací na elektronické komunikace.“29 Hlavní myšlenky dokumentu vycházejí z akčního plánu EU eEurope 2005, který je součástí tzv. Lisabonské strategie v oblasti informační společnosti. Cíle nového dokumentu e-Česko 2006 jsou rozděleny do čtyř prioritních částí: ● Dostupné a bezpečné komunikační služby: zahrnují problematiku regulace trhu elektronických komunikací a posilování konkurence na trhu, včetně převzetí nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací a dále dořešení zbývajících

úkolů

z

koncepce

eEurope+

v

oblasti

dostupnosti

základních

(tzv. úzkopásmových) i vysokorychlostních internetových služeb. ● Informační vzdělanost: zahrnuje především problematiku „informatizace škol“ a problematiku informační gramotnosti, e-learningu a řešení problému digital divide. ● Moderní veřejné služby on-line: zahrnuje veřejné on-line služby, tedy především služby e-governmentu, e-procurementu a e-zdravotnictví. ● Dynamické prostředí pro elektronické podnikání: zahrnuje opatření státu zejména v legislativní oblasti a odpovídá stejnojmenné prioritní oblasti eEurope 2005. „Aktuální úkoly vlády v této oblasti se soustředí na budování elektronických služeb veřejné správy, pokračování liberalizace sektoru elektronických komunikací, podporu vysokorychlostního přístupu k internetu, pokračování legislativního zakotvení informační společnosti, zvyšování informační gramotnosti občanů a podporu rozvoje elektronického podnikání.“30 V dokumentu je uveden i jistý plán, kde je uvedena doba, kdy mají být jednotlivé úkoly splněny. Ve zprávě o stavu plnění Státní komunikační a informační politiky je uvedeno, že úkoly byly splněny přibližně na 75%. Informační politikou se zabývá i A. Pekárek,31 který období v letech 2006 – 2010 nazývá „obdobím temna“, kdy ČR fungovala bez širší a komplexní

29

Státní informační a komunikační politika, e-Česko 2006 [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/SIKP_def.pdf 30 Ministerstva informatiky České republiky-Archiv. Státní informační a komunikační politika [online]. [cit. 2012-08-12]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_275.html 31

PEKÁREK, Aleš. Současný stav informační politiky ČR aneb život jako na houpačce po česku [online]. [cit. 2012-08-10]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_275.html

20

koncepce rozvoje informační společnosti. Což způsobilo v roce 2009 problém, kdy doběhla Národní broadbandová strategie připravená ještě MI ČR. Proto začala vznikat zcela nová koncepce, nyní již pod patronátem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – strategie Digitální Česko. Tento nový dokument byl schválen vládou v lednu 2011 jako „Státní politiku v elektronických komunikacích.“ Dokument navazuje na tradici státní koncepce v oblasti rozvoje informační společnosti, kterou ke konci roku 2006 ohraničovala strategie e-Česko 2006. Vláda si v dokumentu klade za hlavní cíl redukovat „digitální propast“ v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly32 a městy. K tomu je zapotřebí: „Zajistit do roku 2013 dostupnost služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve všech obydlených lokalitách ČR s minimální přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s (download) a ve městech alespoň 10 Mbit/s.“ „Zajistit do roku 2015 dostupnost služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve venkovských sídlech přenosovou rychlostí, která bude alespoň na úrovni 50% průměrné rychlosti dosahované ve městech. Přitom 30% domácností a firem ve městech by mělo mít dostupnost k přípojkám s přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbit/s.“33 Upozorňující faktem je, že sítě a služby fungují v plně tržním prostředí, na jehož případnou regulaci jsou určité orgány. Stát by neměl do tohoto tržního prostředí přinášet netržní zásahy a vlivy, ale naproti tomu předcházet deficitům v digitální ekonomice.

2.4 Informační politika v EU Členové Evropské komise si velmi dobře uvědomují, jaký význam mají IT pro život společnosti. Schopnost využívat IT může ovlivnit chod a prosperitu státu. Přispívá k rychlejšímu a pohodlnějšímu kontaktu mezi občanem a státem. Strategie, která by měla směřovat k lepšímu využívání moderních technologií, byla schválena Evropským parlamentem v roce 2000 na summitu EU v Lisabonu. „Cílem je aktivizovat všechny síly, které vytvářejí podmínky pro optimální využití moderních technologií tak, aby se Evropa během deseti let stala vůdčí světovou ekonomickou silou.“

34

Velký důraz

v plánu eEurope je kladen na kvalitu vzdělání na všech stupních a na stále rostoucí 32

V uvedeném dokumentu se se venkovským sídlem rozumí obce do 2000 obyvatel Ministerstvo průmyslu a obchodu. Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko [online]. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/43273/48548/573486/priloha001.pdf 34 ŠTĚPÁNKOVÁ, Olga. S počítačem do Evropy: ECDL. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 6. 33

21

význam celoživotního vzdělávání, které musí být přístupné všem bez ohledu na věk či zdravotní stav. Celoživotní vzdělávání s plným pracovním nasazením není vůbec jednoduché. Z tohoto důvodu je nutné vytvářet takové podmínky, aby si každý občan našel způsob studia, který mu nejlépe vyhovuje. Vhodným doplňkem klasického vzdělání, jako jsou knihy či přednášky, může být učení s využitím počítače (e-learning).

35

Česká republika se v roce 2001 připojuje k akčnímu plánu eEurope

2003+, týkajícího se nově přistupujících zemí. Tento dokument je reakcí na aktuální akční plán členských států EU s názvem eEurope 2002. Hlavním cílem tohoto akčního plánu bylo zajistit větší dostupnost internetu pro všechny občany. Dalším pokračovatelem akčních plánů EU byl novelizující plán s názvem eEurope2005. Z této koncepce vychází i česká státní informační a komunikační politika. V roce 2005 zveřejnila Evropská komise iniciativu i2010 - Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost (A European Information Society for growth and employment). Koncepce je založena na třech hlavních prioritách, označovaných také jako tři "i": inovace, investice a integrace do každodenního života. Tyto tři hlavní priority uvádí ve své knize i P. Jedličková:36 ● dobudovat jednotný evropský informační prostor, který podpoří otevřený, soutěžní a obsahově bohatý vnitřní trh pro elektronické komunikace a digitální obsah (zaměření na interoperabilitu, bezpečnost, zvyšování rychlosti připojení k internetu a bohatost nabízeného obsahu); ● posílit inovace a investice do výzkumu v oblasti ICT (podpora výzkumu, rozvoj podnikání v ICT a reorganizace podnikatelských procesů s využitím ICT); ● všem přístupná informační společnost podporující růst a vytváření nových pracovních míst, lepší veřejné služby a kvalitu života. Nejnovější strategie nese název „Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní, udržitelný a začleňující růst“ obecně platným cílem je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, který bude založen na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích.37

35

ŠTĚPÁNKOVÁ, Olga. S počítačem do Evropy: ECDL. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2007, s. 6. 36 JEDLIČKOVÁ, Petra. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání NOZV-NVF, 2006, s. 31. 37 Jsou aplikace, které spolu vzájemně spolupracují, poskytují si služby a dosahují vzájemné součinnosti.

22

Strategie se zaměřuje na sedm hlavních překážek, které brání plnému rozvoji informační společnosti. Mezi tyto překážky patří: ● Roztříštěnost digitálních trhů ● Nedostatečná interoperabilita ● Rostoucí kyberkriminalita a riziko nízké důvěry v sítě ● Nedostatečné investice do sítí ● Nedostatečný výzkum a inovace ● Nedostatky v oblasti počítačové gramotnosti ● Promarněné příležitosti při řešení společenských výzev

2.5 Vzdělávací projekty pro seniory v oblasti IT Zde uvádím jedny z nejznámějších projektů, které byly zaměřeny na podporu používání moderních technologií v seniorském věku. Samozřejmě existuje celá řada menších projektů s podobnou tematikou, ty jsou ale realizovány v lokálním rozsahu. Senioři k počítačům - Kampaň pro masový rozvoj počítačové gramotnosti seniorů v České republice. Tento projekt vznikl v roce 2006, za jeho realizací stojí internetový magazín Pozitivní noviny. Cílem tohoto projektu je rozšířit používání počítačů mezi seniory za masové podpory medií. Na stránkách Pozitivních novin38 najdeme několik výzev, které jsou určené dětem a vnoučatům seniorů, firmám nebo taky samotným seniorům. Např.: „Zasvěťte své rodiče a prarodiče (seniory v důchodovém věku) do tajů práce s počítačem a internetem a nadchněte je pro věc, která může dát jejich životu úplně nový rozměr.“ „Nabídněte seniorům levný, speciálně sestavený a kompletně vybavený počítač s názvem SENIOR, který bude vyhovovat jejich specifickým zájmům a potřebám.“ „Překonejte svoji nedůvěru a odmítavý vztah k počítačové technice a internetu.“

38

Pozitivní noviny. Senioři k počítačům [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupné z: http://www.pozitivninoviny.cz/cz/clanek-2006120010

23

Nepodařilo se mi vyhledat, jestli projekt získal většího finančního partnera, který by zajistil větší propagaci. Určité prezentace proběhly v televizním pořadu České televize Barvy života nebo také v rozhlasovém vysílání na Regině Praha v pořadu Senior klub. Informace o zpětném hodnocení projektu nejsou také k nalezení. Senioři komunikují je další projekt, který je určený všem seniorům, kteří by se rádi seznámili s moderní technikou. Cílem projektu je seznámit seniory se základní obsluhou PC a využíváním internetu, jak na psaní textu, používaní elektronické pošty, nebo také používání bankovních služeb.

39

Tento projekt je stále aktivní a probíhá

pomocí kurzů, které jsou pořádané po celé České republice. Kurzy jsou financovány pomocí nadačních fondů. Významným fondem je Nadační fond Livie a Václava Klausových. Projekt je podporován i řadou významných finančních partnerů (Nadace České spořitelny a T-Mobile Czech Republic, a.s) Pro seniory důchodového věku, kterým je projekt určen, jsou kurzy bezplatné. Průběh jednoho kurzu se skládá ze čtrnácti vyučovacích hodin. V roce 2012 byly kurzy realizovány od května do konce listopadu 2012 ve 130 obcích a městech. SETIP- Senior Education and Training Internet Platform. Tento projekt je zaměřen na zvyšování počítačové gramotnosti u seniorů a následně na jejich další vzdělávání ve virtuální třídě. Hlavním koordinátorem projektu v ČR je - Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání (CVIV) Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě. Projekt vznikl za spolupráce těchto organizací: organizace zaměřené na vzdělávání seniorů v Portugalsku (RUTIS, Almeirim), Slovinsku (Zveza društev upokojencev Slovenije, Ljubljana) a Španělsku (Centro de Investigación para el desarrollo, Cartagena). Projekt je rozdělen na několik modulů. První moduly tvoří aktivní účast seniorů v kurzech IT, kde je prováděno praktické seznámení s počítačem. V další části si zájemce vybere určitý modul, který ho zajímá např. upravování textů, fotografií, videí, internet banking aj. V nadstavbové části kurzu mohou senioři uplatnit nově nabyté vědomosti a mohou studovat na vzdělávacím serveru, kde si mohou individuálně vybrat svoje předměty, diskutovat se seniory z partnerských zemí, vyměňovat si zkušenosti, názory 39

Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových. Senioři komunikují [online]. [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.nadacnifondklausovych.cz/projekty-a-nadacni-prispevky/ii-cyklus-projektuseniori-komunikuji-2008.asp

24

atd. „Na této cílové skupině seniorů (účastníků projektu) se potvrdilo, že senioři, pokud jsou správně proškoleni a je jim poskytnuta systematická, především informační a technická podpora, jsou schopni studovat prostřednictvím internetu a považují tuto možnost za velmi atraktivní.“40 Projekt je stále aktivní a těší se velkému zájmu seniorů ve všech zúčastněných zemích.

3. Internet a senioři Internet nabízí neskutečné množství zábavy pro všechny věkové kategorie. Nabízí mnoho eventualit, jak se vzdělávat nebo jak si celkem rychle a pohodlně najít potřebné informace. Internet je jednoduše fenomén aktuální společnosti. V této kapitole uvádím menší přehled konkrétních případů použití internetu, se kterými se mohou senioři potkat ve výukových kurzech. Než se tak stane, je důležité si uvést několik mylných tvrzení, které se podílejí na odmítavém postoji seniorů k internetu. Tato mylná tvrzení uvádí ve svém článku A. Katolický.41 Mylné tvrzení č. 1: ● Internet je jen pro mladé. Tento názor můžeme slyšet z úst seniorů nejčastěji z těchto důvodů: a) mylná představa o náročnosti práce s internetem, b) malá informovanost o možných přínosech internetu pro seniory, c) projev obranné reakce, obavy z nového, někdy i pohodlí, d) všechno dohromady. Určitě většina z nás bude souhlasit s tím, že internet může pozitivně ovlivnit život seniora. Můžeme říci, že internet sbližuje generace, je vhodné ho tedy doporučit každému seniorovi. Internet nabízí spoustu zajímavých a potřebných informací a hlavně z pohodlí svého domova, což je užitečná věc třeba pro lidi s omezenou možností pohybu.

40

Helpnet, SETIP ve druhé polovině [online]. [cit. 2012-010-19]. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/aktualne/oznameni-pozvanky/31205-3 41 KATOLICKÝ, Arnošt. Internet a senioři - Přínos internetu pro plnější osobní, společenský i odborný život seniorů. [online]. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.ebook.zcu.cz/info/senior.htm

25

Mylné tvrzení č. 2: ● Internet je něco složitého, něco co bych nepochopil a proto se o to nebudu ani pokoušet. Je důležité nezahltit seniora hned ze začátku různými zkratkami, cizími názvy a dalšími odbornými věcmi. Mohlo by se stát, že tak seniora odradíme a ztratí tak veškerý zájem o další učení. Pokud máme odborného a ochotného vyučujícího můžeme se naučit za pár dní základním principům, které nám stačí pro běžnou práci na internetu. Díky technickým pokrokům se užívání internetu stává čím dál dostupnější a snadnější. Mylné tvrzení č. 3: ● Internet je drahý „špás“, který si senior nemůže finančně dovolit. Toto mylné tvrzení je u seniorů zafixováno z dob, kdy se k připojení na internet používala nejčastěji pevná telefonní linka a provoz byl tak účtován za čas připojený na internet. V současné době je na trhu spousta poskytovatelů neomezeného připojení, které se většinou liší, jen v rychlosti připojení. Cena měsíčního poplatku se pohybuje řádově v několika stovkách korun měsíčně.

3.1 Komunikace Hlavní výhodou internetu je, že umožňuje vzdálenou komunikaci mezi lidmi. Základní komunikace se nabízí pomocí elektronické pošty (e-mailu). Posílání e-mailu je velmi pohodlné, jednoduché a hlavně rychlé. Nemusíte utíkat na poštu s obyčejným dopisem a platit tak za známku. Dokonce můžete k textu přiřadit obrázek nebo zvukovou stopu. Určitě jste se už někdy setkali s e-mailovou adresou např. na vizitce nebo v hlavičce obchodního dopisu. Pozná se podle toho, že „vždy obsahuje zavináč @, před zavináčem se uvádí uživatelské jméno a za ním je jméno vzdáleného počítače, na kterém má uživatel založenou e-mailovou schránku.“ 42 Abychom mohli začít posílat e-maily, potřebujeme si založit svou vlastní e-mailovou schránku. Jeden z nejznámějších poskytovatelů e-mailové schránky je portál seznam.cz. Další alternativou je např. portál centrum.cz. Na hlavní stránce těchto 42

ŠANC, Miroslav. Internet pro seniory: přívětivý průvodce krok za krokem. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2009, s. 53.

26

internetových portálů najdeme v pravé části formulář a odkaz Založit nový email. Zde si musíme zvolit naše uživatelské jméno. Není vhodné používat nesmyslně dlouhé názvy. Může se stát, že vybrané jméno už bude obsazené, budeme nuceni ho změnit. Pokud ne, pokračujeme vyplněním dalších povinných údajů, jako je heslo a kontrolní otázka pro případ zapomenutí hesla atd. Založení dokončíme klepnutím na tlačítko Založit účet. Teď už můžeme provést naše první přihlášení, pro které musíme znát naši e-mailovou adresu a heslo a můžeme se pustit do psaní e-mailů. Dalším užitečným programem je Skype, tento program umožňuje rychlou komunikaci přes internet. Komunikace probíhá zdarma, nutností je jen připojení k internetu a mikrofon. Skype si můžeme bezplatně stáhnout např. na serveru stahuj.cz. Velkou výhodou tohoto programu je, že umožňuje i videohovory, pro které je nutné vlastnit webkameru. Po úspěšném nainstalování a spuštění programu je nutné provést registraci a vytvořit si tak Skype účet. Hned v uvítacím menu klikneme na tlačítko Vytvořit nový účet a vyplníme všechny požadované údaje včetně našeho Skype jména. Po zkontrolování našich údajů a jejich potvrzení se nám spustí hlavní uživatelské menu programu. Teď už si můžeme přidávat naše přátele do kontaktního listu a směle komunikovat. Formulář pro přidání kontaktů najdeme pod tlačítkem Kontakty, které se nachází v horní liště programu. Naši žádanou osobu můžeme najít pomocí jména, emailu nebo Skype přezdívky. Pak už jen daná osoba potvrdí přidání do kontaktního listu a můžeme zahájit konverzaci. V našem kontaktním listu, který se nachází nalevo, můžeme vidět kdo z našich přátel je momentálně online. Kliknutím pravého tlačítka myši na určitou osobu se nám otevře podnabídka, kde si můžeme vybrat, zda zahájíme klasický hovor, videohovor nebo textový chat. Pokud není daná osoba právě online, můžeme ji zanechat textovou zprávu. Výhodou tohoto programu je, že umožňuje posílat i soubory.

3.2 Cestování Na internetu můžeme najít i spoustu serverů, které nám mohou usnadnit naplánování výletu nebo dovolené. Za velmi užitečný a hojně využívaný server můžeme označit idos.cz. Jedná se o celostátní informační systém o jízdních řádech, který zaštiťuje Ministerstvo dopravy České republiky. Na jednom místě máme jízdní řády 27

vlaků, autobusů a městských hromadných doprav (MHD) z celé České republiky. Vyhledávání je velice jednoduché, rychlé a hlavně z pohodlí domova, nemusíme tak „studovat“ vyvěšené jízdní řády na jednotlivých zastávkách. Na hlavní stránce si nejprve vybereme typ dopravního prostředku, jakým budeme cestovat. Popřípadě můžeme zvolit kombinaci autobusu a vlaku. Na výběr máme také konkrétní město a jeho MHD. Začneme vyplněním kolonek odkud a kam, kde vyplníme, kam budeme chtít cestovat a jestli s přímým spojením nebo s přestupy. V případě hledání spojení s přestupy je při jednoduchém zadání maximální počet přestupů omezen na 4. Na závěr vybereme datum a čas odjezdu nebo příjezdu. Pokud zvolíme možnost čas odjezdu, hledají se spojení z našeho startovacího místa po zadaném čase. V opačném případě se hledají spojení k cílovému místu do nejvýše zadaného času. Po kliknutí na tlačítko Hledej, nám vyjede seznam spojů. Zde máme přesně vymezený odjezd, příjezd a číslo nástupiště. Najdeme zde i celkový odhadovaný čas cestování, vzdálenost trasy v km a cenu lístku. Nalezený seznam výsledků si můžeme ihned vytisknout v černobílé verzi nebo konkrétní spoj vytisknout ve formátu klasického jízdního řádu, který najdeme označený žlutou ikonkou s názvem PDF. Server mapy.cz nám zase nabízí podrobné hledání na mapách České republiky a celé Evropy. Máme na výběr ze tří základních mapových podkladů a to z obecného, turistického a leteckého. Obecná mapa svým zobrazením připomíná klasickou papírovou mapu – autoatlas. Obsahuje schématické zjednodušené zobrazení silniční sítě se základním rozlišením porostu. Turistická mapa svým názvem napovídá, že se jedná o mapu, která obsahuje základní topografické vrstvy, výškopis, turistické značené trasy, naučné stezky, cyklotrasy aj. Letecká mapa je kombinací satelitního a leteckého snímkování.

Přiblížit

nebo

oddálit

určitou

část mapy,

je

možné

také

pomocí kolečka myši, pohybem od sebe oddalujeme, pohybem k sobě přibližujeme. Pro posun na mapě slouží levé tlačítko myši nebo posuvník zobrazený v pravém horním okraji. Pokud budeme chtít najít určité místo, není nic jednoduššího, než jeho název zadat do vyhledávacího pole a stisknout klávesu Enter. Lze zadávat názvy ulic, obcí, adresy či názvy turistických cílů. Nejzajímavější funkcí, kterou mapový portál nabízí je funkce „Plánování a měření trasy“. Najdeme ji v pravém horním rohu. Tato funkce umožňuje plánovat cesty mezi dvěma a více místy. Startovní a cílový bod můžeme vyplnit textově nebo klikem do mapy. Dále si zvolíme způsob 28

cestování, na výběr máme mezi autem, na kole nebo pešky. Nakonec klikneme na tlačítko Najít trasu. Následně nám bude vygenerována nejvhodnější trasa s detailním výpisem křižovatek a odbočení tzv. itinerář, který si můžeme následně vytisknout a vyrazit na cestu.

3.3 Zábava Určitě se mezi seniory najdou i tací, kteří rádi fotografují a chtěli by své fotografie ukázat i ostatním. Předpokládejme, že nemají své webové stránky, kde by měli prostor pro prezentaci svých fotek, proto určitě ocení servery, které nabízejí místo pro jejich fotografie. Možnost sdílení fotografií nabízí i velmi rozšířený Facebook, ale ten patří spíše mezi sociální sítě a viditelnost fotografií je pak omezena. Lepší variantou jsou určitě specializovaná webová alba. Mezi tyto servery můžeme zařadit; fotoalba.cz, rajce.net, Google Picasa Web Album, galerie.cz. Základní nabídka, která je pro většinu uživatelů dostačující, je zdarma. Doplňující funkce jsou nejčastěji za malý poplatek. Jako zástupce těchto webových alb jsem si vybral Rajce.idnes.cz. Rajče nabízí neomezený prostor pro naše fotografie a sází na jednoduchost a přehlednost. Nutno podotknout, že nevýhodou těchto alb je, že naše fotografie budou upraveny do menších rozměrů. Alba mohou být také vystavena jako veřejná, nebo ochráněna heslem. Pak už jen stačí svým přátelům zaslat odkaz na album. Druhým krokem hned po naťukání webové adresy do prohlížeče je vytvoření uživatelského účtu. Ten je samozřejmě zdarma. Ikonu pro vytvoření účtu najdeme hned pod velkým červeným rajčetem. Zde nás čeká formulář, kde vyplníme svoje údaje včetně e-mailu a našeho hesla. Dalším krokem je stáhnutí Rajče průvodce, přes kterého budeme nahrávat naše fotografie. Instalace programu není složitá a odlišná od instalace jiných programů. Po nainstalování program spustíme a přihlásíme se. Vybereme vytvoření nového alba a najdeme adresář našich fotek na disku. V dalších krocích vyplníme název alba, popis, kategorii, a pokud chceme, můžeme album dát pod heslo. Album tak bude přístupné pouze tomu, komu prozradíme naše heslo. Nyní můžeme ke všem fotografiím přiřadit název a popis. Na závěr už potvrdíme jen poslední souhlas a zahájíme tak nahrávání fotek na server. Délka nahrávání závisí na počtu fotografií a rychlosti našeho internetového připojení.

29

Elektronická pohlednice je pohlednice, kterou můžeme zaslat pouze virtuálně. Pohlednice je nejčastěji ve formě obrázku, který může být i pohyblivý a vydávat různé zvuky. Samozřejmě klasické pohlednice mají své kouzlo, ale některým lidem může vyhovovat právě tento typ elektronické pohlednice. Je to zdarma, rychlé a nemusíte trávit čas vybíráním pohlednice v obchodě. Tuto pohlednici můžete pomocí emailu poslat jiným uživatelům, kteří si ji pomocí odkazu otevřou. Pro tvorbu elektronických pohlednic je dle mého názoru vhodný server pranicka.albi.cz .Na hlavní stránce se nachází menu, kde máme přáníčka rozřazená dle události, ke které mají sloužit. Vybereme si příslušný typ přáníčka, např. přání k narozeninám. Po kliknutí na sekci k narozeninám se nám otevře podnabídka. Můžeme si vybrat z kategorie novinek, kreslených nebo humorných přáníček. Každé přáníčko má k dispozici náhled. Po kliknutí na tlačítko Vybrat se nám otevře formulář pro vyplnění příslušných údajů. Vyplníme údaje o odesílateli a příjemci. Můžeme zvolit i více příjemců zaráz, oddělením adres čárkou. Dále můžeme přidat svůj vlastní text. Příjemci pak dojde e-mail, kde bude odkaz pro vyzvednutí přáníčka. Server nás může informovat i o tom, zda bylo přáníčko v pořádku odesláno, doručeno a přečteno. Dokonce si můžeme vybrat, kdy přání bude odesláno, zdali hned nebo např. za týden. Po zkontrolování údajů můžeme pohlednici odeslat. Lidé.cz je zábavný portál, který patří pod seznam.cz, můžeme tak využít přihlašovací údaje, které používáme pro e-mail. Najdeme zde chat, ve kterém máme možnost diskutovat s ostatními uživateli. Ten je rozdělen do různých zájmových kategorií nebo i podle bydliště. Takže můžeme např. chatovat s lidmi v místnosti Brno nebo s těmi, které baví sport konkrétně třeba hokej. Až nás nebude bavit chatovat, můžeme zamířit do rubriky Profily, kde najdeme další uživatele. Máme možnost uživatele vyfiltrovat podle pohlaví, bydliště nebo věku. Další zajímavou rubrikou je určitě Seznamka, což právě pro některé osamocené seniory může být zajímavá možnost jak se s někým seznámit. Seznamka je rozdělena do různých rubrik, takže každý uživatel si přijde na své.

30

4. Začátky s počítačem Při provádění své srovnávací části jsem se náhodně seznámil s jednou milou paní, která je v seniorském věku a sama učí další seniory pracovat na počítači. Paní Iva má 68 let a bydlí v Drnholci, který se nachází v okresu Břeclav. Její první seznámení s počítačem proběhlo v roce 2004, kdy si její syn pořídil počítač domů. Ze začátku měla velký strach z doposud pro ni neznámého přístroje, ale později strach vystřídala zvědavost a paní Iva se chtěla v práci na počítači neustále zdokonalovat. Na počítači ji učil hlavně její syn, později čerpala ze studijních materiálů a učila se na počítači sama. Dlouhou dobu neznala nikoho ve svém věku, kdo by se také zajímal o počítače, takže si nemohla s nikým vyměňovat své zkušenosti. Až později se přes internet seznámila se dvěma kamarádkami, se kterými si posílají fotografie. „Já asi jediná umím skenovat, protože posílám dopisy a dokumenty svým dětem. A taky umím docela dobře používat tiskárnu, dokonce si sama měním i náplně.“

Obr. 1: Paní Iva doma u svého počítače.

Nepostradatelným programem se pro paní Ivu stal hlavně Skype. Díky němu skoro nepoužívá mobilní telefon. Počítač tedy využívá především na komunikaci s přáteli.

31

„Počítač používám hlavně na volání s dětmi, protože PC sbližuje lidi a celé rodiny, dálka ti nepřipadne tak krutá. Když byla dcera ve Finsku na stáži, přes Skype jsem s ní byla denně v kontaktu. Posílala jsem ji hned fotky a ona mně a komentovaly jsme si je, což dělám i s mými nejlepšími kamarádkami.“

Kamarádka paní Ivy, která se jmenuje paní Jana, má 67 let a počítač dostala před 3 roky k narozeninám od své rodiny. Tvrdí o sobě, že je věčný začátečník a pořád ji musí vnuk s něčím radit, ale je na sebe pyšná, že si dokáže např. digitálním foťákem vyfotit zahradu a následně ji poslat e-mailem kamarádkám. Nejčastěji si vyhledává recepty nebo prohlíží zajímavosti na Aukru. Paní Jana pracovala celý život jako kuchařka, takže s počítačem se nikdy dřív nesetkala.

Obr. 2: Paní Jana u počítače.

32

V současné době paní Iva vyučuje počítačový kurz pro seniory, který dokonce sama zajistila. Kurz se koná v počítačové učebně ZŠ v Drnholci, kde má místní klub seniorů zřízenou svoji klubovnu se dvěma počítači pro volný přístup. Základní kurz obsahuje celkem 12 hodin. Dotace na tento kurz poskytuje Rada seniorů ČR. Na základní kurz navazuje kurz pro pokročilé, ale jak jsem se dozvěděl, většinou se probírá stejná látka jako v kurzu pro začátečníky. Ne všichni senioři, kteří kurz navštěvují, mají doma svůj počítač, proto spoustu úkonů brzy zapomenou a musí se tak látka probírat znovu i v navazujícím kurzu. Hlavním problémem začínajících seniorů je vůbec celková manipulace s myší. Paní Iva se seniory cvičí pomocí jednoduchých her.

Obr. 3: Učebna počítačových kurzů v Drnholci.

První hra se jmenuje „Jablečná sezóna“, kde musíte chytat padající jablka do košíku.43 Druhá hra, kde se zároveň cvičí i postřeh, se dá volně přeložit jako; „seřaď rychle pohybující se čísla v pořadí od 1-33.“44 Abych měl představu, jak taková specifická výuka seniorů probíhá, rozhodl jsem se zúčastnit pár hodin tohoto kurzu. Jak už jsem se zmiňoval, výuka se koná v ZŠ v Drnholci v počítačové učebně, kde probíhá obvyklá výuka žáků. Do aktuálního kurzu bylo přihlášeno 6 účastníků. Při mé návštěvě 43 44

Odkaz na hru: http://www.ferryhalim.com/orisinal/g2/applegame.htm Odkaz na hru: http://www.chezmaya.com/jeux/game33.htm

33

si senioři zkoušeli založit svůj první e-mail. Paní Eva, která má 62 roků, hrdě prohlásila, že už svůj email má a že jí ho založil vnuk, ale přiznala, že sama by to teď nezvládla. Někteří zatím neměli moc představu, jak takový e-mail funguje. Paní Jana jim popisovala výhody této elektronické pošty. Pro některé byla spousta informací velkým překvapením např., že dopis mohou zaráz rozeslat i několika lidem a taky, že adresát se nemusí zrovna nacházet u svého počítače a poštu si pak může kdykoliv přečíst. Pak si všichni mezi sebou vyměnili e-maily a zkusili si navzájem poslat krátký pozdrav. U některých byl problém si opakovaně vzpomenout na klávesové zkratky pro tvorbu zavináče, ale všem se nakonec úspěšně podařilo e-mail odeslat. Postřehl jsem, že výuka seniorů vyžaduje svoje přiměřené tempo, určitě se nevyplatí nikam spěchat a radši si úkony několikrát prakticky ukázat. Důležité je vybrat jen ty informace, které jsou pro seniory užitečné, abychom je nezahltili spoustou nepotřebných údajů a neodradili jejich zájem hned na začátku.

34

5. Srovnávací část 5.1 Výzkumný problém, cíl výzkumu Cílem této srovnávací části je porovnat vztah seniorů k informačním technologiím ve dvou odlišných lokalitách. Zvolil jsem tedy kvantitativní výzkum. Pro srovnání jsem si vybral seniory žijící ve druhém největším městě České republiky, tedy v Brně a seniory žijící na menších vesnicích. Hypotéza 1: Vzhledem k rozdílným možnostem obyvatel žijících ve městě a na vesnici, kde je jiná dostupnost k informačním technologiím, předpokládám kladnější vztah k počítačům a větší zájem o ně u respondentů žijících ve městě. Hypotéza 2: Vzhledem k větší četnosti a dostupnosti počítačových kurzů v městské oblasti předpokládám, že dotazovaní ve městě budou častěji navštěvovat počítačové kurzy, než senioři žijící na vesnici. Hypotéza 3: Domnívám se, že senioři žijící na vesnici budou trávit méně času u počítače z důvodu větší pracovní vytíženosti.

5.2 Metoda a technika sběru dat Srovnávací část jsem se rozhodl realizovat pomocí rozhovorů. Učinil jsem tak z důvodu, abych mohl co nejpřesněji vystihnout odpovědi respondentů. Aby mělo srovnání těchto lokalit smysl, byly rozhovory prováděny se stejným počtem respondentů (105). Tento počet pro srovnání považuji za dostačující. Sběr dat pomocí rozhovorů v takovém množství nebyl vůbec jednoduchý. Rozhovory byly realizovány v období červenec - září 2012. Sběr dat probíhal na místech veřejného prostranství. Musím říci, že ze začátku jsem se potýkal s nezájmem seniorů o rozhovory. Většina měla strach, že nabízím nějaké služby. Až po vysvětlení, že se jedná o rozhovor pro školní účely, byli senioři ochotnější a rozpovídali se, ale zdaleka ne všichni. Rozhovory pro kategorii město byly uskutečněny v Brně. Do druhé skupiny byli respondenti vybráni z vesnic poblíž Vyškova. Jednalo se o klasické vesnice, jejichž velikost nepřesahovala 800 obyvatel. Byly to tyto vesnice: Medlovice, Moravské Málkovice, Orlovice, Pavlovice, Kozlany. 35

5.3 Interpretace výsledků Pro lepší přehlednost výsledků jsem převedl absolutní četnosti jednotlivých odpovědí v dotazníku na četnosti relativní. Výsledky jsou zaokrouhleny na celá procenta. Ze zkoumaného vzorku 210 respondentů bylo 117 ženského pohlaví a 93 respondentů mužského pohlaví. Graf č. 1

Pohlaví 58% 53% 47% 42%

Žena

Muž

Vesnice

58%

42%

Město

53%

47%

36

Věk respondentů, kteří se zúčastnili výzkumného rozhovoru, se pohyboval v rozmezí od 54 do 76 let. Nejvyšší míra zastoupení respondentů byla ve věkové skupině 61-65 let, kdy jejich počet byl 67 respondentů. Druhá nejčetnější věková skupina byla 66-70 let a to v počtu 65 respondentů. Třetí nejčetnější věková skupina byla 71 a více let v zastoupení 44 respondentů. Graf č. 2

Věk 35% 29%

33%

31% 23% 19%

5% 6%

10% 9%

méně než 55 let

55-60 let

61-65 let

66-70 let

71 a více let

Město

5%

10%

29%

33%

23%

Vesnice

6%

9%

35%

31%

19%

37

Otázka č. 3 byla rozřazovací. Měla respondenty rozdělit na ty, kteří běžně používají počítač a naopak na ty, kteří počítač nepoužívají vůbec. Ve městě odpovědělo na tuto otázku kladně 54 respondentů (51%), na vesnici přesně o polovinu méně tedy 27 seniorů (26%). Ve městě záporně odpovědělo 51 dotazovaných (49%), na vesnici 78 respondentů (74%). Tato otázka tedy odhaluje, že s počítačem pracují senioři častěji ve městě, než senioři na vesnici. Graf č. 3

Práce s počítačem 74%

51%

49%

26%

Ano

Ne

Město

51%

49%

Vesnice

26%

74%

38

Následující otázka se týkala jen seniorů, kteří u předchozí otázky odpověděli záporně. Tedy odpověď, že s počítačem nepracují, což bylo celkem 129 respondentů. Otázka zněla: Z jakého důvodu nepracujete s počítačem? Dotázaní ve městě nejčastěji odpovídali, že nemají zájem o počítače 61% (31 respondentů), druhá nejčastější odpověď byla; neumím s počítačem pracovat 22% (11 respondentů), 16% dotázaných odpovědělo, že je na počítač příliš starý (8 respondentů). Dotázaní na vesnici odpovídali obdobně jako senioři ve městě. Nejčastější odpověď byla taktéž, že nemají zájem o počítače 52% (40 respondentů), dále následovaly odpovědi; neumím s počítačem pracovat 33% (26 respondentů) a nemám přístup k počítači 9% (7 respondentů). Graf č. 4

Důvod nepoužívání počítače 61% 52%

33% 22% 16% 9%

6% Němám zájem o Jsem na to starý počítače

2% Neumím s počítačem

Nemám přístup k počítači

Z finančních důvodů

Město

61%

16%

22%

-

2%

Vesnice

52%

6%

33%

9%

-

39

U seniorů, kteří nepoužívají počítač (129 respondentů) mě v další otázce zajímalo, jestli uvažují o práci na počítači v budoucnosti. Odpovědi byly naprosto jednoznačné. Naprostá většina seniorů, kteří do teď počítač nevyužívali, si nemyslí, že by v budoucnosti zařadili počítač mezi své záliby. Shodně označilo v obou zkoumaných lokalitách zápornou odpověď 67% respondentů, 29% dotázaných ve městě zvolilo odpověď spíše ne, na vesnici tuto odpověď vybralo 26% respondentů. Graf č. 5

Budoucnost a práce s počítačem 67% 67%

29%

3%

26%

4% 5%

Ano

Spíše Ano

Ne

Spíše Ne

Město

-

4%

67%

29%

Vesnice

3%

5%

67%

26%

40

Zbývající otázky se týkaly 81 respondentů z obou lokalit (to znamená 54 respondentů z města a 27 respondentů z vesnice), kteří u otázky č. 3 odpověděli kladně, tedy že používají počítač. Zajímalo mě, zda mají ve své domácnosti přístup k počítači. Pokud nemají, tak kde se s počítačem setkávají. Odpovědi byly většinou kladné a to v 87% ve městě a v 85% na vesnici. Odpověď Ne se vyskytla v 13% a 15%. Na dotaz, kde tedy počítač používají, odpovídali respondenti takto: práce, kavárna, knihovna a u kamaráda. Graf č. 6

Vybavenost domácnosti počítačem 87%

85%

15%

13%

Ano

Ne

Město

87%

13%

Vesnice

85%

15%

41

Dále mě zajímalo, kdo seniorům nejčastěji pomáhá pří práci na počítači. Dotázaní ve městě v 37% uvedli odpověď syn/dcera, druhá nejčastější odpověď byla vnuk/vnučka (28%), v 19% uvedli, že někdo z přátel. Dotázaní žijící na vesnici v 56% uvedli vnuk/vnučka, v 40% vnuk/dcera a jako třetí možnost uvedli někoho z přátel (4%). Graf č. 7

Výpomoc při práci na PC 56%

40% 37% 28% 19% 13% 4%

3% Syn/dcera

Vnuk/vnučka

Manžel/ka

Přátelé

Samouk

Město

37%

28%

3%

19%

13%

Vesnice

40%

56%

-

4%

-

42

Následující otázka se týkala návštěvnosti počítačových kurzů. Zajímalo mě, zda senioři někdy absolvovali výukový kurz zaměřený na informační technologie. U respondentů žijící ve městě mírně převažovala záporná odpověď ne 56% (30 respondentů). Kladnou odpověď ano zvolilo 44% (24 respondentů). U dotázaných na vesnici převažovala odpověď ne, kterou zvolilo 74% (20 respondentů). Kladnou odpověď ano vybralo 26% (7 respondentů). Z výsledků tedy vyplývá, že počítačové kurzy jsou více navštěvovány seniory žijícími ve městě. Graf č. 8

Návštěva počítačových kurzů 74% 56% 44% 26%

Ano

Ne

Město

44%

56%

Vesnice

26%

74%

43

V další otázce mě zajímalo, jaká byla u seniorů motivace nebo důvod pro používání počítače. V obou zkoumaných lokalitách byla nejčastější odpověď, že se tak rozhodli sami od sebe a neměli blíže specifikující důvod (43% a 52% dotázaných). Druhá nejčastější odpověď byla, že důvodem pro používání počítače bylo zaměstnání (33% a 37% dotázaných). Jako třetí možnost vybrali respondenti, že hlavním důvodem pro používání počítače byla rodina (19% a 7%). Graf č. 9

Důvod používání počítače 52% 43% 33%

37%

19% 7%

6% 4%

Zaměstnání

Rodina

Přátelé

Rozhodl jsem se sám

Město

33%

19%

6%

43%

Vesnice

37%

7%

4%

52%

44

Další otázka byla zaměřena na účely, které senioři nejčastěji vykonávají při práci s počítačem. Respondenti zde mohli uvést více odpovědí. Nejčastější způsob využití počítače bylo označeno surfování na internetu. Ostatní možnosti využití počítače nebyly vybrány ve výrazném počtu. Elektronickou poštu využívá necelá polovina dotazovaných. Graf č. 10

Využití počítače 93%

74%

50% 52%

52%

56%

41%

37%

33% 26%

26% 19%

17%

13%

Surfování na internetu

Ke komunikaci

Práce s textovými editory

Elektronická pošta

Hraní her

Nakupování

Pracovní program

Město

74%

50%

41%

52%

26%

17%

13%

Vesnice

93%

52%

33%

56%

19%

26%

37%

45

Tato otázka se týkala počítačového příslušenství. Zajímalo mě, zda senioři používají při práci s počítačem nějaké příslušenství. Dotázaní mohli zvolit více odpovědí. Ze seniorů žijících ve městě používá tiskárnu 46% dotázaných, 39% používá digitální fotoaparát, 28% uvedlo, že nepoužívá žádné příslušenství a 22% používá skener. Odpovědi seniorů žijících na vesnici byly podobné, 45% dotázaných používá tiskárnu, 37% digitální fotoaparát, 26% nepoužívá žádné příslušenství a 19% uvedlo, že při práci s počítačem používá skener. Graf č. 11

Počítačové příslušenství 46% 45%

39% 37% 28% 26%

22% 19%

Tiskárna

Skener

Digitální fotoaparát

Žádné

Město

46%

22%

39%

28%

Vesnice

45%

19%

37%

26%

46

Závěrečná otázka se týkala doby strávené u počítače. Pro přehlednější vyjádření jsem odpovědi rozdělil do skupin podle počtu hodin týdně. Dotázaní ve městě nejčastěji uvedli, že u počítače tráví přibližně 11-20 hod. (31% respondentů). Dále následovala odpověď 6-10 hod. (26% respondentů), 24% uvedlo odpověď 0-5 hod. a 19% respondentů tráví u počítače 21 hod. týdně a více. Dotázaní na vesnici v 44% označili odpověď 0-5 hod., 24% respondentů uvedlo odpověď 6-10 hod., 17% uvedlo 21 hod. a více a 15% tráví u počítače 10-20 hod. týdně. Z výsledků tedy vyplívá, že méně času u počítače tráví senioři žijící na vesnici. Graf č. 12

Doba strávená u počítače (týdně) 44% 31% 24%

26% 24% 19% 15%

17%

0-5 h

6-10 h

11-20h

21 h a více

Město

24%

26%

31%

19%

Vesnice

44%

24%

15%

17%

47

5.4 Shrnutí výzkumu Hypotéza 1: Předpoklad, že větší zájem o počítače bude u seniorů žijících ve městě, se potvrdil. Přibližně celá polovina oslovených respondentů žijících ve městě pracuje s počítačem, což můžeme považovat za velmi pozitivní. Za zvýšeným zájmem může stát i větší propagace a dostupnost technologických prostředků. Hypotéza 2: Druhá hypotéza se týkala návštěvnosti počítačových kurzů. Předpokládal jsem, že větší návštěvnost kurzů bude mezi seniory žijícími ve městě. Výsledky ukázaly, že hypotéza se opět potvrdila. Za výsledkem určitě stojí větší přístupnost nabízených kurzů, které poskytují vysoké a střední školy, knihovny, neziskové organizace, soukromé firmy aj. Zatímco senioři žijící na vesnici nemají takové možnosti a leckdy musí za kurzy dojíždět několik kilometrů. Hypotéza 2: Další zjištění se týkalo doby strávené u počítače. Předpoklad byl, že senioři žijící na vesnici budou trávit u počítače méně času, což se také potvrdilo. Domnívám se, že výsledek je způsoben odlišnými zájmy seniorů a jiným stylem života na vesnici. Výsledky dalších otázek nejsou v porovnání výrazně odlišné. Příjemným zjištěním byla skutečnost, že i vnoučata pomáhají svým prarodičům při problémech s prací na počítači. Tento fakt potvrzuje, že počítač sbližuje generace. Na druhou stranu je zklamáním, že senioři, kteří doposud počítač nepoužívali, nemají v plánu to v budoucnosti nějak změnit. Příčiny odmítavého postoje můžeme hledat v záporném vztahu k novým technologiím a v trpělivosti učit se něčemu novému. Je i část seniorů, kteří s počítačem nepracují, protože to prostě neumí. Určitě stojí za to se jim věnovat a ukázat jim klady, které tento přístroj nabízí.

48

Závěr Svoji bakalářskou práci jsem zaměřil na specifickou skupinu lidí – seniorů v návaznosti na informační technologie. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti seniorů ve vzdělávání v oblasti IT a porovnat vztah seniorů k IT. Myslím, že tyto cíle se mi podařilo v mé práci splnit. Jelikož naše společnost stárne je nutné se problematice vzdělávání v postproduktivním věku věnovat a neopomíjet ho. Současná společnost se snaží seniory vytěsňovat do oddělených sociálních skupin, což není určitě správné. Považuji za nutné seniory podporovat a ukázat jim výhody informačních technologií, které jim mohou v určité míře pomoci začlenit se do současné informační doby. Důležitou úlohu v tomto procesu hraje i státní informační politika. Domnívám se, že stát by měl více podporovat a motivovat seniory, aby se snažili překonat bariéry, které se jim mohou při učení s počítačem naskytnout. Důležité je neopomíjet také rodiny. Jak se mi potvrdilo v mém výzkumu, právě synové nebo vnuci jsou nejčastěji ti, kteří pomáhají seniorům při práci na počítači. Důležité je u seniorů odbourat prvopočáteční strach z něčeho neznámého a nového, což starší lidi většinou mají. Věřím, že situace se bude měnit k lepšímu a to i díky stále populárnějším univerzitám třetího věku a jejich nabídce počítačových kurzů. Tyto výhody ve většině případů využívají převážně senioři žijící ve větších městech, naproti tomu senioři žijící na vesnicích jsou odkázáni buď to na pomoc rodiny, nebo na místní organizace. Myslím si, že v každé obci by měli občané mít možnost volného přístupu k počítači s připojením na internet. Určitě ne všude taková možnost je. V poslední době zaznamenáváme nárůst počítačových kurzů pro seniory, ale některé z nich jsou pořádány v rámci jednorázových akcí různých institucí. Řešením by mohlo být zapojení kvalifikovaných odborníků, kteří by měli chuť vzdělávat seniory. Důležité bude probudit u seniorů zájem učit se novým technologiím.

49

Použitá literatura a zdroje BOČKOVÁ, Věra. Celoživotní vzdělávání - výzva nebo povinnost? Vyd.2. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 29 s. ISBN 80-244-0155-X HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd.2. Praha : Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9 JEDLIČKOVÁ, Petra. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Vyd. 1. Praha : Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání, 2006. 43 s. ISBN 80-86728-36-6 KLEVETOVÁ, Dana. Motivační prvky při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. 202 s. ISBN 978-80-247-2169-9. PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník.Vyd.4. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8 SAK, Petr. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd.1. Praha : Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0 ŠTĚPÁNKOVÁ, Olga. S počítačem do Evropy: ECDL. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 152 s. ISBN 978-80-251-1844-3 ŠANC, Miroslav. Internet pro seniory : přívětivý průvodce krok za krokem. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 181 s. ISBN 978-80-251-2382-9

50

Andromedia, Andragogický slovník [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/aiuta ČSÚ, Uživatelé osobního počítače v ČR [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F200382F87/$File/970510_c.xls Demografie, Stárnutí populace podle výsledků projekce ČSÚ [online]. [cit.2012-09-12]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=34 DOMBROVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR [online]. [cit.2012-09-02] dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost – klíčové pojmy informační výchovy [online]. [cit.2012-09-12] dostupné z: http://nazornost-ucebnipomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf ECDL 1999-2012 [ online]. [cit.2012-08-11]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php Institut celoživotního vzdělávání, Evropská federace studujících seniorů na univerzitách [online]. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.lli.vutbr.cz/aktuality-1174637094 Ministerstvo informatiky ČR – archiv. Státní informační a komunikační politika [online]. [cit. 2012-08-12]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_275.html Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko [online]. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/43273/48548/573486/priloha001.pdf Ministerstvo vnitra ČR. Strategie 2020 [online]. [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/i2010.aspx

51

Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových. Senioři komunikují [online]. [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.nadacnifondklausovych.cz/projekty-a-nadacniprispevky/ii-cyklus-projektu-seniori-komunikuji-2008.asp PEKÁREK, Aleš. Současný stav informační politiky ČR aneb život jako na houpačce po česku [online]. [cit.2012-08-10]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_275.html Pozitivní noviny. Senioři k počítačům [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupné z: http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2006120010 Státní informační a komunikační politika, e-Česko 2006 [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/SIKP_def.pdf Státní informační politika, [online]. [cit.2012-08-25]. Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf ŠMÍD, Vladimír. Informační politika a SIS ČR [online]. [cit.2012-09-25]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~smid/infpol.html U3V MU, Krátkodobé kurzy [online]. [cit.2012-10-19]. Dostupné z: http://www.u3v.muni.cz/nabidka/kratkodobe-kurzy/ KATOLICKÝ, Arnošt. Internet a senioři - Přínos internetu pro plnější osobní, společenský i odborný život seniorů. [online]. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.ebook.zcu.cz/info/senior.htm Helpnet, SETIP ve druhé polovině [online]. [cit. 2012-010-19]. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/aktualne/oznameni-pozvanky/31205-3

52

Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam U3V (text)

53

Přílohy Příloha č. 1: Seznam U3V (text) ČVUT - České vysoké učení technické v Praze ČZU - Česká zemědělská univerzita v Praze MU - Masarykova univerzita Brno MZLU- Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně SLU - Slezská univerzita v Opavě TUL - Technická univerzita v Liberci UHK - Univerzita Hradec Králové UJEP - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně UK - Univerzita Karlova v Praze UPa - Univerzita Pardubice UTB - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VFU - Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VŠE - Vysoká škola ekonomická v Praze VŠCHT - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze VŠPJ - Vysoká škola polytechnická Jihlava VUT - Vysoké učení technické v Brně ZČU - Západočeská univerzita v Plzni BIVŠ, a. s. Institut Celoživotního Učení v Praze VŠB TU - Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě