Kolektiv autorů PROEFES
Mobilní technologie pro LMS Moodle
Masarykova univerzita Brno 2015
Kolektiv autorů PROEFES
Mobilní technologie pro LMS Moodle
Masarykova univerzita Brno 2015
Název projektu: Prostředí pro sdílení e-learningových zdrojů a znalostí pro školy Jihomoravského kraje Stručný název projektu: PROEFES Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.41/01.0033 Projekt je realizován Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity. Partnerem projektu je Ústav celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni.
c
2015 Masarykova univerzita
Obsah 1
Úvod a motivace
5
2
Současná mobilní zařízení
7
3
E-čtečky (Kindle, Nook, Gogen . . . )
8
4
Moodle 1.9 a podpora mobilních zařízení
9
5
Změny v Moodle 2.x
10
6
Speciální Moodle aplikace pro chytrá zařízení
11
7
Aplikace Moodle Mobile
12
8
„Responsive web“ a přístup „mobile first“
15
9
Metodický pohled a doporučení pro autory
17
10 Příprava materiálů pro mobilní zařízení a e-čtečky
20
11 Závěr
21
12 Reference
23
1
Úvod a motivace
Představit si při úvodním psaní našeho OPVK projektu směr a rychlost vývoje mobilních, webových i e-learningových technologií ve světě nebylo těžké. Aby však tato představa postihla rychlost změn, které ve zmiňovaných oblastech nastaly, bylo téměř nemožné. Jen pro srovnání — Moodle ve verzi 1.9 byl vyvíjen v obdobích mezi březnem 2008 až červencem 2012. V mezičase (v průběhu roku 2010) již byla vydána verze 2.0, nicméně pro své rané stádium byla spíš považovaná za veřejný test toho, co mohou nové verze Moodle přinést. Od té doby však vycházely nové verze LMS Moodle každého půl roku a přinášely s sebou zpravidla významné změny, ať již uživateli pozorovatelné (změna některých modulů, jejich nezařazení, nebo naopak přidání do hlavní vývojářské větve, zásadní změna vzhledu či přepracování podoby uživatelského rozhraní) nebo, a to častěji, změny interní (vzdálené volání kódu, struktura jednotlivých modulů, atd.). Podpora novodobých, tzv. „chytrých“ mobilních zařízení s dotykovými displeji a značnými výpočetními schopnostmi, která již v roce 2007 čítala nejdůležitější příspěvek do rodiny, Apple iPhone, byla ze strany Moodle 1.9 víceméně mizivá a až do roku 2012 se výrazně nezlepšila. Cílem projektu bylo tedy pokusit se situaci napravit, ať již na úrovni technické, úpravami LMS Moodle, tak i metodické, tedy přípravou pokynů pro tvůrce kurzů tak, aby jejich materiály bylo možné číst a pohodlně zobrazovat i na mobilních zařízeních. Co je tak zásadního na mobilních zařízeních, že vyžadují úpravy systémů tak, aby se s nimi uživatelům snáze pracovalo? Tomuto tématu je věnována jedna z následujících kapitol, nicméně v několika bodech:
•
Mobilní zařízení nemají (a to ani ke konci roku 2014) dostatečně velké obrazovky. Jinými slovy, plocha, na které se zobrazuje text, videa či další materiály, není tak velká, jako u klasických počítačů. U webových stránek či systémů, které s tím nepočítají, se to projeví v menším (až
moodle.ics.muni.cz
5
titěrném) textu. Ačkoliv pro čtení textu je to možné ještě do jisté míry akceptovat, týká se to i ovládacích prvků, tlačítek, vstupních formulářů, apod.
•
Jejich ovládání jen zřídka probíhá přes klávesnici či myš, ale jejich dotykové displeje se ovládají zpravidla prstem, místy i za pomoci speciálních tužek. Jakékoliv hledání či psaní je na nich tedy značně nepohodlné.
•
Ne všechny technologie známé ze světa stolních počítačů a notebooků jsou plně podporovány v mobilních zařízeních. Nejtypičtějším příkladem je např. chybějící Adobe Flash, jehož podpora z mobilních zařízení v současnosti téměř vymizela.
•
Škála různých mobilních displejů (co do jejich rozlišení i velikosti) je natolik velká, že je v podstatě nemožné přizpůsobovat systém pro zařízení „známá“ a je třeba počítat v podstatě s libovolnou kombinací. Viz ilustrační obrázek 1 s přehledem displejů a rozlišení zařízení mobilních telefonů — zdaleka nejde o seznam kompletní.
Obrázek 1: Přehled displejů a rozlišení zařízení mobilních telefonů.
•
6
A v neposlední řadě – mobilní zařízení nemusí být vždy připojena na Internet, natož pak s dostatečnou šířkou pásma. Pro texty to nevadí, pro audiovizuální materiály to však může představovat problém.
PROEFES
2
Současná mobilní zařízení
Ačkoliv existuje celá řada přenosných, mobilních zařízení, pro potřeby výukových systémů se soustředíme v podstatě jen na tři kategorie:
•
Cytré mobily a tablety
•
E-čtečky
Ale jinak by sem mohly patřit i přehrávače hudby (v současnosti zpravidla MP3 přehrávače), systémy pro hraní počítačových her, nositelná elektronika . . . Na tom všem je možné konzumovat obsah a přitom být stále v pohybu. Nebo svým způsobem i chytré televize — ty sice nejsou mobilní, ale jinak mají škálu schopností velmi podobnou například tabletům. Operační systém
Výrobce
Příklady telefonů
Android OS
Google
Google Nexus, Samsung Galaxy, HTC One . . .
iOS
Apple
iPhone (5S, 5C, 6 . . . ), iPad (mini)
Windows Phone
Microsoft
Nokia Lumia
Blackberry OS
RIM
Blackberry Z10
Firefox OS
Mozilla
Alcatel One Touch Fire, ZTE Open
Symbian OS
Nokia
(v současnosti již jen velmi málo používaný)
Jen pro ilustraci — na obrázku 2 je zastoupení rozličných mobilních operačních systémů v přístupech na web LMS Moodle projektu PROEFES. V teoretické rovině mají současná mobilní zařízení stejný či vyšší výkon než počítače z let nedávných. Naprosto excelují v oblastech prohlížení dokumentů, přehrávání či nahrávání videa a audia, přístupu na internet a zobrazování webových stránek. Valná většina zařízení také obsahuje relativně kvalitní fotoaparáty, takže studenti mohou pořizovat kompletní audiovizuální materiály. Dokonce jsou často vynikající i v oblasti rozlišení, tedy v počtu zobrazených bodů na displeji. Ač to může znít neuvěřitelně, v současné době už zařízení velikosti mobilního telefonu umí zobrazit mnohem více informací, než domácí čtyřicetipalcové televize. Apple svá zařízení s takto kvalitními displeji označuje přídavkem „Retina“.
moodle.ics.muni.cz
7
Obrázek 2: Mobilní operační systémy přístupující na Moodle projektu PROEFES.
Slabé stránky mobilních zařízení jsou tedy přinejmenším tři:
3
•
Na mobilních zařízení s dotykovým displejem je sice možné psát, ale pouze spíše krátké odpovědi a vzkazy, nikoliv komplexní texty.
•
Ačkoliv displeje mají úžasné rozlišení, jejich velikost je stále někde mezi 3–5 palci u telefonů, u tabletů o něco více. Ač tedy mohou zobrazit neuvěřitelné množství bodů, pro lidské oko se to nejvíce projevuje ostrým obrazem, nikoliv schopností rozluštit titěrná písmenka.
•
Již zmíněné třetí omezení je s přístupem na internet — mobilní zařízení často nemají kvalitní připojení k internetu (nebo je nemají vůbec). Spoléhají pouze na mobilní datové tarify nebo WiFi, což v určitých případech nemusí být dostačující. Omezení platí zejména pro audiovizuální materiály.
E-čtečky (Kindle, Nook, Gogen . . . )
Součástí mobilních zařízení jsou i tzv. „e-čtečky“, tedy zařízení používající nikoliv klasické displeje, jaké známe např. z notebooků či chytrých telefonů, ale displeje na bázi tzv. elektronického inkoustu (e-ink). Čtečka s e-Ink technologií je výborně čitelná na slunci. Velmi podobně jako klasický papír — žádné odlesky, žádný nedostatek kontrastu. Čím víc na e-Ink svítíte, tím lépe se vám čte. 8
PROEFES
Druhá obrovská výhoda je energetická nenáročnost. Jakmile se podaří na obrazovce něco zobrazit, může to tam zůstat celé týdny nebo měsíce a nebude k tomu třeba žádné další energie. Proto se výdrž u e-čteček často uvádí v počtu otočení stran, nikoliv v délce provozu. Tyto klady jsou důvodem, proč se e-Ink používá i v některých typech „chytrých“ digitálních hodinek. Největším problémem e-inkových displejů je jejich pomalost — zobrazení videa není sice technicky nemožné, ale divákův požitek bude ten tam: snímek se zpravidla nezmění dříve, než za čtvrt či půl vteřiny. Navíc se často nepřekresluje celý obraz, ale jen jeho část, takže je možné pozorovat části předchozí stránky. Druhým takovým problémem je to, že e-inkové displeje jsou v současné chvíli schopné zobrazit pouze odstíny šedi. Pro klasický novinový tisk a knihy to nevadí, nicméně existuje jistě celá řada materiálů, kde absence barev může zkomplikovat nebo znemožnit použití.
4
Moodle 1.9 a podpora mobilních zařízení
Moodle ve verzi 1.9 neposkytoval oficiálně v podstatě žádnou podporu pro mobilní zařízení, takže se v průběhu let objevila celá řada způsobů a návodů, kterak ji do systému dodat. Zpravidla šlo o nějakou relativně jednoduchou detekci toho, zda se na webové stránky Moodle přistupuje ze známých mobilních prohlížečů, a následný výběr jiného mobilního tématu, než které bylo nabízeno klientům využívajícím Moodle z laptopů nebo desktopů. A to bylo zhruba vše! Tedy, alespoň viditelně, ze strany serveru. Aktivní komunita uživatelů a vývojářů LMS Moodle ovšem začala využívat toho, že LMS Moodle interně nabízí i podporu vzdáleného volání svých služeb (tzv. Moodle API) a pro některé oblíbené mobilní platformy začaly vznikat aplikace, které tohoto API využívaly a zobrazovaly obsah na takovýchto zařízeních. Toto řešení bylo pro platformy Moodle 1.9 asi nejčastější. Mezi nevýhody patřila zejména malá rozšířenost mobilních zařízení, v případě neoficiálních rozšíření a úprav LMS Moodle navíc i vyšší obtížnost aktualizací, které tak zpravidla vyžadovaly zásahy programátora nebo celého týmu.
moodle.ics.muni.cz
9
Po metodické stránce pak veškeré dokumenty k tvorbě kurzů specifika mobilních zařízení nezmiňovala v podstatě vůbec. Byla to tedy jedna z věcí, kterou jsme chtěli v projektu PROEFES zlepšit.
5
Změny v Moodle 2.x
Naštěstí se situace s nástupem nové verze Moodle (a také s rozšiřující se základnou uživatelů mobilních zařízení, zejména tabletů) začala zlepšovat. Oficiálně byla přidána témata s přímou podporou jednotlivých „tříd“ zařízení — tedy klasický počítač, tablet a mobilní telefon. Detekce ovšem probíhala v kódu a zejména s přibývající rychlostí ohlašování nových a nových typů zařízení nebylo časem v silách vývojářů takový kód udržovat. Přesto je však tato možnost stále přítomna a pokud správci chtějí, mohou ji využít. Téma, které bylo možné vybrat jako „mobilní“, nebylo v počátcích špatné a napodobovalo vzhled iOS aplikací na tehdejších iPhonech a iPadech (tedy ve verzích iOS 4–6). Což pro vlastníky zařízení Apple bylo výhodou, pro ostatní uživatele to mohlo být lehce matoucí, než si zvykli na pro ně netradiční vzhled webového rozhraní. S příchodem nových verzí mobilních operačních systémů, který často obnášel zásadní vzhledové změny, se ovšem nepodařilo témata pro mobilní zařízení aktualizovat a původní výhoda se ztratila téměř pro všechny. Mobilní téma navíc postupně zastaralo, detekce „mobilního zařízení“ v podobě vyjmenovaných kombinací mobilních systémů a prohlížečů přímo v kódu LMS Moodle byla s přibývající škálou zařízení jen obtížně udržitelná a zpravidla neaktuální. Bylo tedy třeba hledat nové cesty. Někdy mezi verzemi 2.3 až 2.5 se začalo testovat a následně používat nové výchozí téma (jménem „Clean“) pro všechny Moodle instalace, které bylo postavené na technologii Twitter Bootstrap a umožňovalo všem dostatečně novým zařízením, aby si vzhled stránek přizpůsobily dle vlastních podmínek — tedy v první řadě velikost displeje a jeho rozlišení. Moodle také dostal do vínku novou sadu ikon tak, aby lépe odpovídaly moderním webovým designovým trendům.
10
PROEFES
Webové technologie, které se chytrou kombinací programování (Javascript), návrhu HTML a stylů umí automaticky přizpůsobit celé škále zařízení, se používají doposud. Došlo také k vydané aktualizaci Moodle API (a jejímu zpřístupnění přes několik typů protokolů), čehož využívají jednak nástroje pro snazší či automatickou správu Moodle, ale také právě aplikace pro mobilní telefony. Je tak možné vzdáleně přistupovat ke kurzům, procházet zpřístupněné materiály, případně prohlížet vložená videa. To vše ovšem pouze za podmínky, že si s nimi mobilní telefon poradí. O problematice vhodných formátů pro mobilní zařízení a také o vhodném návrhu webových stránek pro celou škálu zařízení budou pojednávat další části zprávy.
6
Speciální Moodle aplikace pro chytrá zařízení
Jak již bylo několikrát zmíněno, existuje nemálo aplikací pro mobilní telefony a tablety, které se snaží více či méně úspěšně zpřístupnit obsah Moodle kurzů právě na těchto zařízeních. V průběhu předcházejících let jich několik vzniklo, zpravidla pro konkrétní univerzity, a postupem času zase bylo opuštěno. Problém je do jisté míry v tom, že pro každou platformu existovaly jiné vývojové nástroje a jiná pravidla vývoje mobilních aplikací, udržovat tedy aplikace pro více než jednu platformu bylo náročné. Společně se změnami v Moodle API a pravděpodobně i s náročností celého vývoje je tedy možné najít celou řadu aplikací, které však nejsou aktuálně udržované, zpravidla nejsou ani přeložené do více jazyků než toho, který byl pro danou instituci důležitý (nebo jsou tradičně v angličtině). To si podle všeho uvědomili i autoři LMS Moodle a vydali aplikaci vlastní.
moodle.ics.muni.cz
11
7
Aplikace Moodle Mobile
S nástupem Moodle 2.4 se objevila i aplikace Moodle Mobile, která si klade za cíl být oficiální mobilní aplikací pro přístup k LMS Moodle. Je dostupná pro všechny tři základní platformy — iOS, Android i Windows Phone; měla by tedy pokrýt většinu v současnosti dostupných zařízení. Základní stránka pro aplikaci je https://download.moodle.org/mobile. Záměr autorů nebyl zpřístupnit veškerý obsah Moodle pro mobilní zařízení, v současné době se soustředili zejména na společenské aspekty e-learningového systému (tedy výměnu zpráv, upozornění na nové události v systému), základní možnosti stahovat či nahrávat obrázky, video a audio k jednotlivým kurzům či diskuzním fórům, a pak také přístup k některým typům materiálů. Na to je dobré pamatovat při doporučení aplikace. Kromě tradičních omezení mobilních zařízení, jako je malý displej či jen velmi obtížné psaní dlouhých textů, ani se speciální aplikací od tvůrců Moodle není totiž možné přistupovat ke všem typům materiálů. Například populární modul Kniha není možné otevřít v aplikaci přímo. Jednoznačným kladem aplikace je její tzv. lokalizace, tedy překlad do mnoha dalších jazyků vedle angličtiny. Čeština je v současné verzi podporována a během testování byla naprostá většina hlášení správně přeložena. Nastavení LMS Moodle tak, aby s ním aplikace spolupracovala, je díky těsné integraci a vývoji obou částí hlavním týmem velmi snadné. Stačí v části Správa stránek > Moduly > Webové služby > Mobile povolit webové služby pro mobilní zařízení. Modul se už následně sám postará o vhodné nastavení oprávnění i zabezpečení webových služeb tak, aby bylo možné mobilní aplikaci používat. K tomu se váže jedno omezení: uživatelé s právem administrátora nemohou tuto aplikaci používat! Jedná se o bezpečnostní opatření, nicméně aplikace sama na tuto vlastnost neupozorňuje zrovna snadno — při pokusu o přihlášení ohlásí pouze nemožnost vytvořit autentizační token pro daného uživatele, což není právě intuitivní. Pro vývoj autoři využili technologie PhoneGap (http://phonegap.com), která umožňuje velmi rychlý vývoj aplikací pro celou řadu platforem. Aplikace pak vypadá na všech platformách víceméně stejně, což může být, alespoň
12
PROEFES
Obrázek 3: Aplikace Moodle Mobile.
Obrázek 4: Aplikace Moodle Mobile.
moodle.ics.muni.cz
13
teoreticky, výhoda. Z hlediska použitelnosti jde však spíše o nevýhodu — pro žádnou platformu tak výsledná aplikace nedodržuje pravidla vzhledu na dané platformě. Např. uživatelé iPhone a iPadů, navyklí na poměrně jednotné uživatelské prvky napříč celou řadou aplikací, si budou muset zvykat na jiné. Pokud má některá z institucí zájem, je možné upravit aplikaci tak, aby odpovídala potřebám, či spíše vizuálním zásadám konkrétní instituce — zdrojové texty aplikace jsou volně dostupné, existuje i oficiální návod, jak při úpravách postupovat. Pokud stačí menší úpravy, je možné v konfiguraci LMS Moodle (na stejném místě, na kterém se mobilní služba povoluje) uvést speciální CSS, které alespoň částečně upraví vzhled mobilní aplikace.
Obrázek 5: Aplikace Moodle Mobile.
Souhrnem — oficiální mobilní aplikace není rozhodně dokonalá a má jen omezené možnosti, nicméně pro komunikaci se studenty (a pro studenty mezi sebou) je možné ji doporučit. Protože však neumí zobrazit celou řadu standardních modulů Moodle a v takových případech zobrazuje stránky daného Moodle systému, je třeba věnovat stejnou měrou pozornost právě webové prezentaci. 14
PROEFES
Dle jakých zásad se v takovém případě řídit a co jsme použili pro projekt PROEFES, tomu se bude věnovat následující část zprávy.
8
„Responsive web“ a přístup „mobile first“
V roce 2010 byl poprvé publikován koncept „responzivního“ web designu, jako způsobu stylování HTML dokumentu, které zaručí, že zobrazení stránky bude optimalizováno pro všechny druhy nejrůznějších zařízení. Bylo to umožněno díky specifikaci CSS3 (resp. její části Media Queries) a částečně i mnohonásobně vyšší podporou Javascriptu na moderních zařízeních. Za použití vhodné struktury HTML kódu a správných stylů je možné vytvořit jediný kód tak, aby se na zařízeních různých vlastností zobrazoval dostatečně kvalitně. Koncept samotný byl sice známý již delší dobu, nicméně k jeho dramaticky vyššímu rozšíření došlo v době, kdy se společnost Twitter rozhodla dát v roce 2011 veřejně k dispozici vlastní framework pro tvorbu takto vytvářených webů — Twitter Bootstrap. O nějakou dobu později se objevila verze 2, která se rozšířila nejen mezi návrháři webů (kde ostatně vzbudila trochu kontroverze), ale zejména mezi programátory, neboť jim umožňovala snadno a rychle vytvořit kvalitní stránky. Jak tedy stránky vytvořené za pomoci responzivního designu vypadají na různých zařízení? Je možné to dokumentovat na stránkách projektu PROEFES — ve zmenšeném okně je stránka zobrazena tak, jak by ji viděl telefon iPhone 5S. Jak lze vidět, mobilní stránka bohužel vyžaduje posouvání stránkou nejen shora dolů, ale i zleva doprava — mobilní telefon tak slouží jako pouhý výřez do původní stránky (viz obrázek 6). Po přepracování webové stránky do technologie Bootstrap je na mobilních zařízeních výsledek podstatně příjemnější, bez nutnosti posouvat stránku s každým řádkem vpravo a zpět (viz obrázek 7). V polovině roku 2013 se objevila třetí verze Bootstrapu, která se držela modernizovaného kréda webových návrhů — mobile first, tedy s důrazem na mobilní zařízení v prvé řadě.
moodle.ics.muni.cz
15
Obrázek 6: Neresponzivní web projektu PROEFES.
Proč takový vhled do webových technologií? Důvod je dvojí. Takto připravené stránky a učební materiály je možné správně a jednoduše zobrazovat na mobilních zařízeních. A za druhé — kvůli nedostatečným schopnostem mobilní aplikace Moodle Mobile, která často přechází mezi vlastním zobrazením obsahu a webovou prezen-
Obrázek 7: Responzivní web projektu PROEFES.
16
PROEFES
tací LMS Moodle, je třeba mít kvalitně zpracované téma pro vlastní instalaci LMS Moodle. Nejlépe takové, které bude odvozeno od původního „Clean“ tématu. Na obrázku 9 je ukázka tématu vyvinutého přímo pro projekt PROEFES — v menším okně je opět ukázka zobrazení na telefonu iPhone 5S. Za pozornost stojí i správné umístění tlačítka „Našli jste chybu“, které tak umožňuje i uživatelům mobilní aplikace snadno nahlásit případné problémy s konkrétní instancí LSM Moodle.
Obrázek 8: Responzivní web LMS Moodle.
Přechod mezi mobilní aplikací a webem Moodle PROEFES je sice stále znatelný, nicméně to zásadně nebrání v práci s e-learningovými materiály připravenými pro studenty.
9
Metodický pohled a doporučení pro autory
Po spíše technickém pohledu se společně ještě podívejme na metodická doporučení pro autory výukových materiálů. Během zkušeností z předchozích projektů i z rozhovorů s učiteli se ukázalo, že velmi často používají LMS Moodle jako úložiště pro několik základních typů dokumentů: moodle.ics.muni.cz
17
•
PDF (Portable Document Format), často doporučovaný pro svoje vynikající tiskové vlastnosti
•
Dokumenty vytvořené v Microsoft Office, ať jde o Word, Excel nebo PowerPoint, či v některé jejich svobodné alternativě (z balíku LibreOffice nebo OpenOffice)
•
HTML stránky připravené v minulosti
•
Často také speciální interaktivní materiály či videa ve formátu Flash
Ačkoliv by s nimi na počítačích nebyl nijak zásadní problém (snad až na případné chyby ve formátování Microsoft Office dokumentů), s přechodem na mobilní zařízení s celou řadou omezení je lepší upravit metodické pokyny. Zkusme si tedy vyjmenovat a zdůvodnit alespoň několik nejdůležitějších bodů. Je vhodné mít kurz rozplánovaný dle týdnů, nejlépe dle oblastí. Pak se totiž zobrazí správně v přehledu i mobilní aplikace, která by si s nevhodně rozvrženým kurzem příliš dobře neporadila. Také je dobré mít relativně krátké názvy jednotlivých témat a aktivit, neboť v případě delších může dojít k jejich zkrácení nebo nevhodnému formátování. Pokud možno nepoužívat v HTML materiálech kód, který není responzivní. Ačkoliv tato rada může znít jako velmi náročná a technická, její realizace může být relativně snadná. Autoři HTML témat pro Moodle své práci rozumí a samotné téma v LMS Moodle je vytvořené tak, že základní, vhodně označkované HTML s dobře vyznačenou logickou strukturou naformátuje správně i pro mobilní zařízení. Máte-li kód z minulosti, nebo kód, který vznikl například převodem z Wordu, doporučujeme použít některou z aplikací pro „vyčištění“ HTML (doporučit můžeme například PROEFES týmem dříve vyrobenou https://moodle.medimed.cz/tidy). To zachová logickou strukturu dokumentu a zbaví původní HTML kód nadbytečných značek. Takto upravený kód je pak často snazší upravit do responzivní podoby, případně je už přímo použitelný např. do materiálu typu Kniha. Některá URL se mohou otevřít přímo v mobilních aplikacích, je tedy dobré toho využívat (jedná se např. o Youtube, Twitter, Google Maps). Oživí to materiály a často z malého náhledového obrázku aplikace mnohem lépe zobrazí zamýšlenou informaci.
18
PROEFES
Obrázek 9: Rozhraní aplikace Čistička.
Pozor na nestandardní video či audio formáty, a to ať již z pohledu jejich (ne)možnosti přehrání na daném mobilním zařízení, tak i pro jejich mnohdy nadměrné datové toky. Mobilní internet nemusí být nutně jen na WiFi a často se měří objem přenesených dat. V tomto ohledu je v současnosti nejlepším řešením umístit video materiály na server YouTube, který jednak převede video do celé řady formátů tak, aby jej bylo možné přehrát na konkrétním zařízení, ale současně umí vybrat kvalitu videa dle dostupné šířky pásma. V důsledku tak na pomalejším připojení nebude sice video kvalitní, ale stále bude zobrazitelné a co nejméně trhané, zatímco na dobrém připojení mohou studenti dostat materiály v nejvyšší kvalitě. Pro audia tak striktní omezení na pásmo neplatí, ale streamovací služby jako SoundCloud nebo MixCloud jsou v současnosti využívány např. i Českým rozhlasem. Svou roli v tom může hrát i možnost označovat v audio záznamech oblíbené pasáže a celkový sociální aspekt sdílení a komentářů. S předchozí radou částečně souvisí i ta další. Je nezbytné vyvarovat se Adobe Flash materiálů. S výjimkou některých mobilních zařízení (jen část Android mobilů a tabletů, a to už víceméně historických) budou takové materiály pro mobilní zařízení nevhodná, uživatelé je nebudou moci zobrazit. Pokud jde o prosté video nebo audio ve formátu Flash (což bylo v minulosti obvyklé a často používané řešení právě pro svoji velikou podporu napříč platformami) je možné najít převodníky do některých v současnosti obvyklejších formátů, případně zkusit materiály rovnou nahrát na YouTube či SoundCloud.
moodle.ics.muni.cz
19
Adobe Flash byl nicméně velmi často formátem pro interaktivní, audiovizuální materiály. V takovém případě je nejsnazší zkusit zjistit, zda-li autor těchto materiálů nemá možnost vygenerovat je v některém ze soudobých formátů. U materiálů, které vznikaly v rámci školy za pomoci specializovaného programu, je často možné s novější verzí programu nechat uložit výsledný materiál i ve formátu jiném než Adobe Flash. PDF je formát vhodný pro tisk a zachování formátovacích vlastností, málo však vhodný pro mobilní zařízení. Tam je výhodnější držet se buď vhodného HTML, nebo speciálních formátů pro publikace na mobilních zařízeních a elektronických čtečkách (např. ePub, mobi). Pokud je původní výukový materiál v jiném formátu než PDF, je vhodné zkusit najít vhodný alternativní způsob uložení (např. již zmíněný HTML). Pokud je PDF jediný zdroj, je možné pokusit se o jeho přeformátování (tzv. „re-flow“), případně konverzi do nějakého jiného formátu. Nicméně je třeba upozornit, že se jedná o časově velmi náročnou operaci, navíc s nejistým výsledkem. U prostého textu je šance vysoká, s češtinou, matematickými vzorci či komplikovanější sazbou pak značně klesá. Prezentace či další varianty dokumentů z rodiny Microsoft Office je vhodné opět převést do některého specializovaného formátu pro mobilní zařízení či čtečky, nebo do HTML. A v neposlední řadě — průběh kurzu na mobilních zařízeních může mít metodické následky, např. takováto zařízení nejsou optimální pro kreativní činnosti. Naopak ale vynikají v aplikaci sociologicko-konstruktivistického přístupu, na kterém je Moodle založen.
10
Příprava materiálů pro mobilní zařízení a e-čtečky
Pokud by bylo třeba připravit materiály primárně pro mobilní zařízení, existuje přinejmenším několik relativně jednoduchých možností. Je možné, že přístup „mobile first“ bude časem používán nejen u návrhu webových stránek.
20
PROEFES
Writer2ePub (http://writer2epub.it/en/). Nejsnazší varianta pro autory materiálů v OpenOffice či LibreOffice. Jedná se o rozšíření volně dostupných variant Office, které umožňuje ukládat do formátu ePub. Ten je rovnou podporován na platformách firmy Apple (iPhone, iPad, MacOS), nicméně i pro další mobilní zařízení či operační systémy existuje plejáda jeho prohlížečů. ePub je možné také snadno převést do formátu vhodného pro čtečky Amazon Kindle (která jinak využívá formát mobi). Máte-li tedy materiály psané v OpenOffice, není snazší volby! Liberio (http://liber.io). Pohodlný způsob pro autory, kteří připravují materiály primárně v Google Docs. Po vytvoření účtu (ať už za pomoci vlastního e-mailu, či účtu na službách Facebook či Google+) nabízí Liberio možnost integrace s mnoha dalšími zdroji dokumentů — Google Drive, OneDrive, Dropbox nebo GitHub, případně možnost nahrát vlastní dokument. Ten poté Liberio umí rychle převést do formátů ePub nebo mobi. A rovnou publikovat! Pokud totiž autor výukových materiálů chce nabídnout co nejsnazší cestu ke svým materiálům, pro uživatele je nejrychlejší, pokud je najdou na e-shopech odpovídajících jejich platformám — iBooks, Amazon, Google Books. Liberio pro prosté konverze formátů je zdarma, publikační varianta je ovšem placená. Přesto stojí za zvážení, neboť k dispozici jsou časté slevy a nabídky. Calibre (http://calibre-ebook.com) pro převod ostatních materiálů, zejména těch, které vyžadují speciální úpravy. Jde o nejkomplexnější převodník nejrůznějších formátů do nejrůznějších jiných formátů — tedy alespoň těch dokumentových. Jeho ovládání není zcela intuitivní, množství nastavení je často spíše matoucí, nicméně po několika pokusech jistě každý najde postup, který mu bude vyhovovat. Calibre za určitých okolností zvládne převod i PDF dokumentů do HTML či ePub/mobi, ale výsledky se mohou značně lišit dle toho, jak vypadá vstupní PDF (jak komplexní sazbu obsahuje, například).
11
Závěr
Mobilní technologie, pokud je chápeme jako zařízení, učinily za dobu projektu vcelku očekávatelné pokroky. Výjimkou by snad mohly být displeje s vysokým
moodle.ics.muni.cz
21
Obrázek 10: Rozhraní aplikace Calibre.
rozlišením (Retina), které si vynutily i další podporu ze strany softwaru. Software, a to i LMS Moodle, na druhé straně jen obtížně stíhá rychlost tohoto vývoje. Aktuální situace LMS Moodle nabádá ke kombinaci několika řešení: na straně tvůrců výukových materiálů ke změně postupů a obezřetnějšímu přemýšlení nad typem používaných formátů, na straně uživatelů ke kombinaci využívání mobilních aplikací a webového přístupu a na straně administrátorů a programátorů LMS Moodle pak zejména k důslednému používání nejnovějších trendů v oblasti webového designu. Všechny tři skupiny si ovšem musí být vědomy, že za další rok se situace může vcelku výrazně změnit. Sice je nepravděpodobné, že by se objevil významný hráč na poli mobilních zařízení či operačních systémů, nicméně metody vývoje a návrhů aplikací pro mobilní zařízení a weby se vyvíjejí neustále. Objevují se také nové a stále propracovanější webové služby, které mohou jak autorům materiálů, tak uživatelům značně zjednodušit práci (např. Youtube už nabízí i střih materiálů, titulky a jejich automatické překlady).
22
PROEFES
Během projektu jsme si zejména předchozí odstavec ověřili prakticky — přechod od tradičních webů a témat až k variantě „mobile first“ a odpovídající úpravy metodických pokynů, testování a následné opouštění neudržovaných mobilních aplikací, konverze výukových materiálů z nejrůznějších formátů jako podpora zapojených učitelů, apod. To vše bylo cenným zdrojem zkušeností a současně obrovskou motivací pro všechny zúčastněné.
12
Reference 1. http://www.colourmylearning.com/2014/01/how-to-
enable-moodle-for-mobile-app 2. http://writer2epub.it/en 3. https://docs.moodle.org/28/en/Moodle_Mobile 4. https://download.moodle.org/mobile 5. http://liber.io 6. http://es.slideshare.net/juanleyva/tips-for-creating-
moodle-mobile-friendly-courses-sites-moodlemootspain-2014 7. http://www.apple.com/hotnews/thoughts-on-flash
moodle.ics.muni.cz
23
