MASARYKOVA UNIVERZITA. Role hudby v životě dětí

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy

Role hudby v životě dětí

Diplomová práce

Brno 2015

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. PhDr. Bedřich Crha, CSc.

Bc. Jana Jičínská

Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 23. března 2015

.....……………………… podpis

Hudba je nejlepší prostředek, jak trávit čas. W. H. Auden (1907 – 1973)

Poděkování Děkuji panu doc. PhDr. Bedřichu Crhovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce. Dále děkuji ředitelům, učitelům a především žákům škol, ve kterých bylo provedeno výzkumné šetření. Děkuji také nejbližší rodině za podporu.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 6 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 7 1.1

Mládež ................................................................................................................ 7

1.2

Posluchači středního školního věku ................................................................... 8

1.3

Mediální komunikace ......................................................................................... 8

1.4

Proces modernity.............................................................................................. 10

1.5

Sociologie a pojem sociálních sítí .................................................................... 11

1.6

Nové komunikační prostředky mezi lidmi ....................................................... 12

1.6.1

Facebook ................................................................................................... 13

1.6.2

Twitter ....................................................................................................... 13

1.6.3

Linkedln .................................................................................................... 14

1.6.4

Myspace .................................................................................................... 14

1.6.5

YouTube ................................................................................................... 14

1.7

2

Média................................................................................................................ 15

1.7.1

Počítač (Internet)....................................................................................... 17

1.7.2

Televize ..................................................................................................... 18

1.8

Hudba a její aplikace ........................................................................................ 19

1.9

Důležité hudební pojmy ................................................................................... 20

1.9.1

Pojem artificiální hudba ............................................................................ 20

1.9.2

Pojem populární hudba ............................................................................. 21

1.9.3

Rysy vážné a populární hudby .................................................................. 23

1.9.4

Hudební žánr vs. hudební styl................................................................... 25

VÝZKUMNÁ ČÁST ............................................................................................. 28 2.1

Předmět a cíl ..................................................................................................... 28

2.2

Výběrový soubor .............................................................................................. 28

2.3

Výzkumné otázky a hypotézy .......................................................................... 28

2.4

Způsob a organizace sběru dat ve školách ....................................................... 29

2.5

Metody a techniky ............................................................................................ 30

2.6

Hudební ukázky ............................................................................................... 32

2.6.1

Charakteristika artificiálních skladeb, interpretů a jejich zdůvodnění ..... 32

2.6.2

Charakteristika nonartificiálních skladeb, interpretů a jejich zdůvodnění 34

3

ANALYTICKÁ ČÁST .......................................................................................... 40 3.1

Kvantitativní šetření ......................................................................................... 40

3.2

I. Stupeň třídění ................................................................................................ 40

3.2.1

Demografické hledisko ............................................................................. 40

3.2.2

Analýza zvukového dotazníku .................................................................. 43

3.3

II. Stupeň třídění............................................................................................... 59

3.3.1

Analýza doplňujícího dotazníku ............................................................... 59

3.3.2

Hudební scéna ........................................................................................... 70

3.3.3

Porovnání některých položek v dotazníku ................................................ 71

3.3.4

Doplňující otázka výroků.......................................................................... 76

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 78 RESUME .................................................................................................................... 80 SUMARY ................................................................................................................... 80 LITERATURA .......................................................................................................... 81 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ............................................................................ 85 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 87

ÚVOD

Hudební výchova patří k vyučovacím předmětům, které spadají svým zaměřením do vzdělávací oblasti pro základní vzdělávání, dle Rámcového vzdělávacího programu, Umění a kultura.1 Podle žáků nikdy nebude hudební výchova figurovat jako ten nejdůležitější předmět, který by se u nich zařadil na přední příčky pomyslné předmětové stupnice, protože jak je z výzkumu patrné, berou ho žáci jako velmi odpočinkový. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich patří teoretické části, poté následuje část analytická a poslední je závěrečná část. Teoretická část je zaměřena především na pojmy artificiální a nonartificiální hudby. Další význam spočívá v objasnění nových komunikačních prostředků, které ovlivňují posluchače mladšího věku. Hlavní cíl diplomové spočívá ve výzkumu práce, který popisuje vhled do současné hudební scény preferované žáky základních škol, ale také si klade za cíl zjistit, do jaké míry jsou žáci schopni preferovat typ hudby staršího období, který je součástí naší hudební kultury a hudebních dějin. Pro tuto výzkumnou část byla nasazena technika zvukového dotazníku, ve kterém byly zastoupeny hudební ukázky různých období a žánrů. Výzkum bude obsahovat grafy a tabulky, které budou snadnější pro orientaci získaných dat. V závěrečné části budou shrnuty poznatky získané z výzkumu.

1

Rámcový vzdělávací program. [online]. [cit 2015-03-03]. Dostupné na www. .

6

1

TEORETICKÁ ČÁST Hudba prošla dlouhým vývojem, ale některé problémy souvisejí s jejím vnímáním

a působením na člověka. Tyto změny nás obklopují v různých obměnách dodnes.2

1.1 Mládež Mládež je prohlašována jako vyvolená skupina, která v neutěšené přítomnosti personifikuje „zářivou budoucnost“. I když si to lidé neuvědomují, tato jejich představa mládeže je projekcí dosavadní společnosti. Vývoj mladé generace je v takovýchto vizích implicitně vnímám jako oproštěný od všech negativ, která obsahovala předcházející společnost. Vývoj mládeže má být výrazem linearity vývoje pozitivních potencionalit společnosti, ovšem potencionalit předchozí společnosti, protože reflexe vznikající společnosti se teprve rodí v konfrontaci s politickými zájmy a se zátěží ideologických vizí. Mládež je nejsenzitivnější skupinou společnosti, nejcitlivěji reflektuje změny ve společnosti a měnící se společenské podmínky. Proto současná mládež je jiná, než mládež dřívějších let.3 Současná generace mládeže se ve svém vývoji vyrovnává s pozitivními i negativními jevy současné společnosti, především s novými jevy, které přetvářejí společenskou skutečnost. (Volí mezi drogami a normálním životem, volí způsob využití nových informačních technologií, případně odchází do virtuálního kyberprostoru, rozhoduje mezi hédonismem a rodičovstvím, mezi autentickým a konzumním životem masové společnosti).4 Na formování mládeže a vývoj osobnosti mladého člověka působí i budoucnost. Výzkum mládeže a snaha o její poznání znamená sledovat působení společnosti na mládež a dopad společenských podmínek na ni a na mladého člověka. V tomto vztahu společnosti a mládeže je mládež reflektována jako objekt společenského působení. V procesu sociálního zrání však dochází k přeměně mládeže jako společenského

2

KNOPOVÁ, Blanka. Hudební vzdělávání a jeho vliv na formování osobnostních rysů. In: Musica viva in schola XVII. Sborník prací pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-21027-65-7. s. 135. 3 SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1.vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. s. 7. 4 Tamtéž, s. 7.

7

objektu na společenský subjekt. Poznání mládeže proto musí zahrnovat i tuto druhou stránku - mládež jako společenský subjekt.5

1.2 Posluchači středního školního věku Střední školní věk bývá často nazýván obdobím dospívání. Jeho časové vymezení je jen přibližné, protože chlapci a dívky nedospívají rovnoměrně. Pro hudební pedagogy je toto období nejnáročnější. Významným projevem sekundárních pohlavních znaků je rychlý růst hrtanu a prodlužování hlasivek, spojené se změnami kvalit hlasu: výšky, síly, barvy i s poruchou nervově-svalové souhry. Změny zvané mutace jsou vlastně rozlišením původního dětského hlasu ve dva samostatné hlasové typy: mužský a ženský.6 Změny, které se odehrávají v duševním životě pubescenta, se výrazně projevují v hudebním vnímání i v hudebních zájmech a postojích. Zatímco nazírání a vnímání bylo v předcházejícím období často nepročleněné a difúzní, dochází nyní k jemnější diferenciaci a pronikavější analýze. Vnímání se projevuje, je aktivnější, obsahově bohatší. Vzrůstající analyticko-syntetická činnost a hlubší psychické zpracování hudby je i výsledkem určité míry hudební zkušenosti, která se utváří v hudebních činnostech a je součástí celkových životních zkušeností pubescenta. Hudební vnímání a prožívání v tomto věku má ještě další zvláštnost. Dospívající si až příliš často libují v nadměrně silné hudební reprodukci, která někdy dokonce překračuje hranici fyziologické únosnosti pro organismus. Zvýšená intenzita reprodukce způsobuje u mládeže tohoto typu zvláštní citové opojení, vedoucí při tanci až k hudebně pohybové extázi. Také vlastní řečové projevy jsou často silácké, barvité, nejednou i vulgární.7

1.3 Mediální komunikace Mediální komunikace představuje v pozdně moderních společnostech velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Problém sdílené informovanosti, chápání souvislostí a reflexe vlastního postavení 5

SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1.vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. s. 8 6 Srov. SEDLÁK, František a Hana VÁŇOVÁ. Hudební psychologie pro učitele. 2., přeprac. a rozš., vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-2462-060-2. s. 366-367. 5 Tamtéž, s. 366-367.

8

a sdílené hodnotové orientace se pro moderního člověka stávají základní podmínkou uplatnění jednotlivce a jeho zapojení do společnosti. Média vstupují do soukromého života jedince a vnášejí do něj nebývalou měrou veřejný rozměr, sdílený s ostatními.8 Sám pojem mediální komunikace autoři převzali především od Jamese Watsona, který jej používá jako střešního označení všech sociálně komunikačních procesů, jejichž se média účastní, neboť „média se stále více dostávají do samého jádra kulturních, sociálních, politických a ekonomických kontextů. A tyto kontexty chování médií jak ovlivňují, tak jsou jím samy ovlivňovány.“9 Pojem média rozhodně patří mezi nejpoužívanější pojmy současnosti. Novináři, sociologové, psychologové i politici o médiích mluví a píší často v nejrůznějších souvislostech a významech. Mají tím na mysli především tisk, rozhlas, televizi, popř. média založená na digitálním zpracování a přenosu dat, která nesou nejasné označení „nová“. Význam pojmu média je však širší. Ze slova „médium“ je zřetelně patrný jeho původ. Vychází z latiny a znamená prostředek, prostředníka, zprostředkující činitel – tedy to, co něco zprostředkovává, zajišťuje. S výrazem či pojmem médium se tak můžeme setkat ve fyzice, biologii, chemii, výpočetní technice i teorii sociální komunikace. A právě tyto obory se věnují různým mezilidským projevům mezilidské komunikace, označující pojem médium/média to, co zprostředkovává někomu nějaké sdělení, tedy médium komunikační.10 V případě masových médií a mediální komunikace, což jsou v současné době významné (ba rozhodující) procesy veřejné komunikace, jde o pochopení vzniku a nabízeného významu mediovaných sdělení. Média hrají natolik zásadní roli v životě jednotlivce i společnosti, že pochopení základních principů mediální komunikace představuje samo o sobě jistý stupeň vzdělání. Od tohoto poznání se odvíjí představa, že samo zacházení s médii je kompetencí svého druhu nutnou k životu a orientaci ve společnosti – „mediální gramotností“.11 Ačkoli se zdá samozřejmé, že čas je nejdůležitější podmínkou pro konzumování médií, nelze přehlédnout, že různá média jsou různě časově náročná a vyžadují různou 8

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178697-7. s. 11. 9 Tamtéž, s. 12. 10 Tamtéž, s. 15. 11 Tamtéž, s. 97.

9

míru soustředěné pozornosti. Například při poslechu rozhlasu nebo hudební nahrávky je možné vykonávat nějakou další činnost (uklízení, vaření apod.). Knihy, noviny a časopisy je pro změnu možné vzít do ruky, kdy se to hodí a kde se to hodí (při cestě metrem do práce, v práci o přestávce, při troše zručnosti i do vany při koupání), přehrání videokazety je možné odložit na příhodnější chvíli apod. Sledování televize je náročnější na pozornost a zaměstnává zrak a sluch, což výrazně omezuje možnost vykonávat souběžně se sledováním televizního vysílání další činnost. Rozhlasové přijímače, kazetové magnetofony a přehrávače kompaktních disků či minidisků, stejně jako tiskoviny, jsou natolik mobilní, že je možné trávit s nimi čas v nejrůznějším prostředí (v dopravním prostředku, stejně jako na koupališti aj.). Základním předpokladem užívání médií je schopnost porozumět jejich obsahu. To předpokládá určitý stupeň vzdělání, respektivě gramotnost, ve vztahu k médiím. Aby se jednotlivec mohl stát součástí nějakého mediálního publika, musí mít k příslušnému médiu přístup.12

1.4 Proces modernity Po převážnou část dějin lidstva probíhala většina sociální interakce, jíž se lidé účastnili tak, že se setkávali tváří v tvář. Při setkáních si vyměňovali symbolická sdělení nebo se věnovali jiným činnostem, avšak fyzicky byli přitom vždy přítomni na stejném místě. Tradice byly především orální povahy a jejich přežívání záviselo na jejich neustálém předávání tak, že byly vyprávěny či tlumočeny způsoby, které s vyprávěním souvisejí – a to v kontextu vzájemného osobního působení tváří v tvář. Následkem toho měly tradice, pokud jde o jejich obsah, vždy tak trochu otevřený charakter. Proces předávání byl ve skutečnosti výsledkem tvořivosti, při níž jednotliví vypravěči opakovali, jak nejlépe dovedli, promluvy a jednání, které měly vryté do paměti nebo zažité v chování – v zásadě stejně jako středověký potulný minnesengr pokaždé dotvářel příběh, kdykoli ho vyprávěl.13 Rozvoj nových prostředků komunikace nespočívá jednoduše pouze a výhradně v ustavení nových sítí pro přenos informací mezi jednotlivci, jejichž základní sociální vztahy by mohly zůstat jinak nedotčené. Spíše platí, že rozvoj komunikačních médií 12

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. 1.vyd. Praha: Portál, 2003, 207 s. ISBN 8071786-97-7. s. 15, s. 98. 13 THOMPSON, John B. Média a modernita: sociální teorie médií. 1. čes. vyd. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-24606-52-6. s. 70.

10

vytváří nové formy jednání a interakce a nové druhy sociálních vazeb, jež se už ve své podstatě liší od těch, které vznikaly při interakci tváří v tvář, převažující v komunikaci pro většinu předchozích dějin lidstva.14 S rozvojem komunikačních médií přestala být sociální interakce závislá na fyzickém sdílení společného prostoru, takže jednotlivci mohou navzájem komunikovat, aniž by přitom byli ve stejný čas na stejném místě. Užívání komunikačních médií tak umožnilo, aby vznikly zcela nové formy vzájemného spojení mezi lidmi. Ty mají větší dosah v prostoru (možná také v čase) a vyznačují se řadou rysů, jež je odlišují od interakce tváří v tvář.15

1.5 Sociologie a pojem sociálních sítí Sociologie definuje sociální síť jako propojenou skupinu lidí, která se navzájem ovlivňuje, přičemž mohou nebo nemusí být příbuzní. Sociální síť se tvoří na základě společných zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných více pragmatických důvodů, jako např. ekonomický, politický či kulturní zájem.16 Teorie sociálních sítí může mít celou řadu významů. Termín se používal již dlouho předtím vznikem a rozšířením internetu. Definoval jej sociolog John Arundel Barnes v roce 1954 – historicky se tudíž jednalo o čistě sociologický termín, sloužící k popisu struktur (různé sociální skupiny a komunity) propojených pomocí přátelství, společných zájmů, náboženské či rasové příslušnosti, sexuální orientace či jiného atributu.17 V sociální síti dochází ke vzájemnému ovlivňování a obohacování celé skupiny/komunity. Každý jedinec se již při narození stává členem jisté sociální skupiny. Skupinová příslušnost jej provází po celý život, projevuje se v jeho citech, chování a myšlení. Díky tomu, že člověk nežije sám, ale vždy je závislý na jiných osobách, dochází k formování jeho psychiky a života obecně. Člověk zpravidla je členem více

14

THOMPSON, John B. Média a modernita: sociální teorie médií. 1. čes. vyd. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-24606-52-6. s. 70. 15 Tamtéž s. 70. 16 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-802451-742-1. s. 125. 17 Tamtéž, s. 126.

11

skupin současně, přičemž v každé z nich se jinak identifikuje, chová, komunikuje a jinak k nim přistupuje.18 S rozvojem informačních technologií ovšem dostávají sociální sítě nový (elektronický) rozměr – vznikají internetové sociální sítě. Díky internetu mohou lidé udržovat kontakt se svými přáteli, spolužáky, kolegy či známými prakticky odkudkoli. Sociální sítě otvírají možnost sdílení informací a komunikace s ostatními lidmi. Usnadňují vyhledávání přátel a informací o nich. Internetové sociální sítě tak přenášejí do digitálního prostředí

vazby z reálného

světa. Díky masové rozšířenosti

a provázanosti tyto sítě představují obrovský potenciál.19

1.6 Nové komunikační prostředky mezi lidmi „Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují. Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů.“20 Sociální sítě patří k novější formě internetové komunikace. Co sociální sítě přinášejí? Může to být důvod ekonomický, ale hlavním důležitým faktorem je kontakt mezi lidmi či tzv. socializace. Nyní je děti, žáci, berou jakou přirozenou a neodlučitelnou část jejich života. Při otevření internetu mají spoustu možností navázat kontakt s novými lidmi. Mohli bychom říci, že je to pro ně určitý fenomén. Naproti tomu my, naši rodiče a ostatní lidé dříve narození, se, se sociálními sítěmi teprve seznamují. Někdo je seznámený rychle, někomu tato forma komunikace může dělat problémy a jsou i tací, kteří se sociálním sítím vyhýbají, protože považují osobní kontakt za důležitější než mnoho neznámých přátel „na síti“. Na druhou stranu jsou tyto sítě pozitivní, protože to děti či žáky žene kupředu, co se týče angličtiny. Protože o české sociální sítě21 není takový zájem jak o ty zahraniční. V současné době je jasným vůdcem na trhu sociální síť Facebook (přes půlmiliardy uživatelů), úspěšný je i LinkedIn a Twitter, lokálně dosahuje dobrých výsledků ruský VKontakte či čínských QQ, naopak Orkut či MySpace se marně snaží zastavit svůj pád. Novinkou na trhu sociálních sítí je Google+, který potvrzuje, že 18

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-802451-742-1, s. 127. 19 Tamtéž, s. 127. 20 BUGNER, Martin. Co je sociální síť. [online]. 10. 11. 2009. [cit. 2015-01-02]. Dostupné na WWW: . 21 Mezi sociální weby v České republice patří např. Lidé.cz, Spolužáci.cz, Líbím se ti.cz, Moovy.cz

12

Google se s dominancí Facebooku nehodlá smířit. Zda se mu podaří uspět a prostřednictvím svého širokého portfolia služeb přilákat do své sítě uživatele, ukáže teprve budoucnost.22 1.6.1 Facebook Facebook je velmi mladá sociální síť. „Mladá“ z hlediska lidského vnímání času, z hlediska internetového je to už „dospělec“, který má za sebou nejen první krůčky, ale i pubertu. Byl založen Markem Zuckerbergem, a poprvé spuštěn v únoru 2004 jako komunitní síť pro studenty Harvardovy univerzity. Během krátké doby se rozšířil i na ostatní univerzity a od srpna roku 2006 je umožněn vstup každému jednotlivci staršímu 13 let. Nyní „mluví“ se svými uživateli v 70 jazycích, a používá jej více jak 300 milionů lidí po celém světě.23 Kdo si do svého počítače, mobilního telefonu či jiného přístroje nainstaluje Facebook, má možnost se „propojit“ se svými přáteli a na svém profilu, který si registrací vytvoří, může využívat další aplikace, které tato sociální síť nabízí. Dozví se mnoho informací o lidech, kteří se pochlubili určitým příspěvkem také na svůj profil. V profilu se dá vytvořit vlastní fotoalbum a nahrát nejrůznější videa. Mimo jiné je také možné vytvořit profilovou stránku nějaké určité skupiny. Na Facebook lze nahlížet i z hudebního hlediska. Lidé zde zaregistrovaní tvoří tímto určitou skupinu lidí, mající přehled např. o konaných koncertech či hudebních vystoupeních apod. Dozví se to rychleji než třeba z nějakého plakátu či webových stránek. Tyto informace se šíří opravdu rychle. Oni tyto informace „sdílí mezi sebou“. Nejde jen o pozvánky, ale také se zde poukazuje na odkazy různých hudebních videí, ukázek, koncertů apod. Jakmile se někomu něco zalíbí a chce, aby to viděli i ostatní přátelé, dají tímto způsobem příspěvek či odkaz na dané hudební video na jeho profilovou skupinu a kdokoli z přátel, kdo otevře Facebook, vidí tento odkaz a může se hned podívat. Tento způsob funguje na stejném principu jako reklama. 1.6.2 Twitter Twitter.com je webová stránka, jejíž provozovatel je soukromá kalifornská společnost Twitter, Inc. Jedná se o mobilní a sociální síť a mikroblogovací službu, kde 22

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 97-8802451-742-1. s. 133. 23 Tamtéž, s. 138.

13

každý uživatel si píše svůj vlastní blog pomocí krátkých vzkazů - tzv. tweetů. Tyto vzkazy se zobrazují na stránce uživatele, který je jejich autorem, a zároveň na stránkách uživatelů, kteří jsou jeho odběratelé.24 Twitter není v Česku tolik populární jako jiné sociální sítě. Aktivně jej používá odhadem kolem 10 tisíc Čechů. (Ale své místo si už získal například mezi médii – oblíbený pořad „Otázky Václava Moravce“ je také na Twitteru. V zahraničí jsou mezi jeho uživateli hojně i celebrity.) 1.6.3 Linkedln Linkedln je největší internetová sociální síť zaměřená na korporátní klientelu sdružující profesionály v nejrůznějších oborech z celého světa. Vznikla v roce 2003 a své kontakty roku 2011 mezi sebou sdílelo 90 milionů profesionálních uživatelů ve více než 200 zemích.25 1.6.4 Myspace Internetová sociální síť Myspace (dříve psaná MySpace) byla v polovině minulého desetiletí lídrem sociálních sítí ve světě. Zaměřuje se na hudbu, filmy, hry a různá témata k diskuzím ohledně aktuálního dění ve světě hudby, filmu či televize. Jinými slovy se snaží spojit veškeré kulturní dění mezi lidmi v reálném čase. Na webu Myspace má každý uživatel prostor k vlastní prezentaci. Funkčně je Myspace podobný Facebooku, umožňuje však navíc i přehrávání hudby, tvorbu playlistů, a jejich nakupování přes Apple iTunes nebo Amaton MP3. Na síti Myspace jsou i profily filmařů, herců, hudebníků, kapel a jiných celebrit. Obecně se Myspace staví do pozice „alternativní“ a „kreativní“ sítě pro mladé.26 1.6.5 YouTube Služba YouTube byla založena v únoru roku 2005 a umožňuje miliardám lidí objevovat, sledovat a sdílet originální videa. YouTube poskytuje prostor pro vytváření

24

PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 97-8802451-742-1. s. 145. 25 Tamtéž, s. 149. 26 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 97-8802451-742-1. s. 153.

14

spojení mezi lidmi, šíření informací a inspirace po celém světě. Funguje jako platforma pro distribuci originálního obsahu malých i velkých autorů a inzerentů.27 Pokud jde o historii, YouTube založila v únoru 2005 trojice bývalých zaměstnanců PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. Prvním publikovaným videem se stal záznam návštěvy zoo, kde Jawed Karim, jeden ze spoluzakladatelů, mluví o tom, že "slon má opravdu, opravdu, opravdu dlouhý chobot".28 Zařazení YouTube mezi sociální sítě není také docela jednoznačné. Stránka ale obsahuje řadu sociálních prvků, slouží pro publikaci obsahu (přestože pouze videoobsahu) a pyšní se ohromnou návštěvností a to díky 11 483 117 fanouškům a díky 1 275 481 051 zobrazení.29 Uživatelé YouTube mohou sledovat, hodnotit a komentovat videa, nahrávat je a nechat totéž dělat i ostatní uživatele. Princip je velmi podobný ostatním sociálním sítím, avšak místo uživatelských profilů jsou zde k dispozici kanály, na kterých lze videa publikovat, hodnotit, komentovat nebo přidávat do oblíbených. Registrace na YouTube však není nutná. Zhlédnutí obsahu videí je zpravidla volně přístupné i anonymním uživatelům s tím rozdílem, že oproti těm registrovaným nemohou zhlédnutá videa jakkoli hodnotit a komentovat.30

1.7 Média Pojem média je stále častěji diskutované téma mezi žáky, studenty, učiteli, ale i odborníky v jiném odvětví než je školství. Do výzkumného projektu bylo s tímto pojmem také pracováno, proto je tato část kapitoly věnována na objasnění. Životní styl současného člověka je významným způsobem ovlivněn hromadnými sdělovacími prostředky. Využívání masmédií je neoddělitelnou součástí života člověka v práci i ve volném času. Volný čas lidí je převážně tráven s médii a vedle přímých 27

28

29

30

Oficiální stránky YouTube. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné na WWW: . LAUSCHMANN, Jindřich. Znáte 5 + 1 největších sociálních sítí? [online]. 4. 10. 2012 [cit. 201411-11]. Dostupné na WWW: http://cdr.cz/clanek/nejvetsi-socialni-site-dneska>. Oficiální stránky YouTube. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné na WWW: . Oficiální stránky YouTube. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné na WWW: .

15

mediálních aktivit jsou i další činnosti člověka spojeny s médii. Hromadné sdělovací prostředky se dělí podle řady kritérií. Mluví se o elektronických médiích - televizi a rozhlase a o tištěných médiích - novinách, časopisech.31 K elektronickým se nyní řadí i video a počítač (internet).32 Podle formy vlastnictví a funkce ve vztahu ke společnosti se média dělí na soukromá a veřejnoprávní.33 I těm relativně novým médiím přibyla v posledních letech konkurence v podobě osobního počítače, internetu a multimédií, která v sobě slučují funkce tradičních médií s těmi nenovějšími, a navíc uživatele vtahují do virtuálního prostoru jako aktivní subjekt. Jaká je současná pozice jednotlivých médií v životě mládeže a jak se význam elektronických, tištěných a nových médií vyvíjí? Vliv médií je podmíněn určitými společenskými podmínkami a média naopak zpětně sociální podmínky mění. Vznik masové kultury s významnou úlohou masových médií je podmíněný relativní sociální nivelizací. Kultura se stává masovou především od té doby, co se staly masovými určité životní podmínky, sociální poměry. Poznání mladé generace není možné bez reflexe vlivu médií na utváření mládeže a na její životní styl.34 Mezi elektronická média tedy patří televize, rozhlas, video a počítač (internet). Ostatní jsou dělena jako klasická tištěná. Existuje také jiný pohled na členění nových médií. Tento pohled poskytuje možné členění dle určitých kategorií a také podle použité technologie. Nová média se člení do 5 skupin:35     

Internetové aplikace nových médií Počítačové aplikace (software) Masmediální aplikace Mobilní aplikace Ostatní HW aplikace

31

SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1.vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. s. 8. 32 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-802451-742-1. s. 47. 33 SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. s. 8. 34 Ondrejkovič, P. Socializácia mládeže jako východisková kategória sociologie výhovy a sociologie mládeže. Veda: Bratislava, 1997. s. 35. 35 PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 97-88024517-42-1. s. 48.

16

1.7.1 Počítač (Internet) K moderním technologiím, které nejvíce proměňují náš život, patří internet. Zatímco počátkem devadesátých let „informační dálnice“ neměla u nás prakticky význam, v současnosti si velké skupiny lidí neumí již život bez internetu ani představit. V posledních čtyřech letech je dynamika šíření internetu obrovská, zvláště u mladé generace. Šíření internetu a jeho osvojení společností má několik základních rovin. Jde o vybavení dostatečně moderními či kvalitnímu počítači a rozvojem infrastruktury umožňující obousměrný přenos dat. Od základního přenosu pomocí modemu a telefonní sítě vede technický rozvoj k dalším způsobům přenosu dat (kabel, optické vlákno, bezdrátový přenos…). Technická stránka je provázena rozvojem softwaru a jeho osvojením potenciálním uživatelem. To jsou však jen hardwarové a softwarové předpoklady pro rozvoj internetu. Nad touto rovinou je vytváření informačního a komunikačního obsahu a uživatelského prostředí. Potenciální uživatel musí překonat určitou bariéru, která je mezi člověkem a novou inovací. K inovacím mají blíže mladí lidí, ať již svou psychickou dispozicí či svým modernějším vzděláním. Internet a komunita jeho uživatelů neznají hranic, a jsou proto jedním z nejvýznamnějších faktorů globalizace. Internet je sice také zdrojem zábavy, ale především jako nejrozsáhlejší zdroj informací on line, je faktorem ekonomického, vědeckého a technologického vývoje.36 Internet je v současnosti hlavní platformou nových médií. Jedná se o fenomén natolik obsáhlý a komplexní. Internet má všechny fundamentální charakteristiky nových médií – má digitální podstatu, počítačové zpracování a je interaktivní. Navíc jeho prostřednictvím mohou nová média nabývat téměř infinitního počtu podob.37 Internet

je

nejmodernější

způsob

poslechu

rozhlasového

vysílání

v 21. století. On-line rádio a rozhlasové vysílání dosáhlo v posledních letech obrovského rozmachu. Jelikož počet frekvencí a tím i rozhlasových stanic v klasickém éteru je omezený, řada stanic se přesouvá na internet, kde buduje doplňkové kanály ke svým hlavním programům. Na internetu můžete najít i žánrově pestré stanice od různých poskytovatelů. Největším operátorem on-line vysílání v České republice je 36

37

SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. s. 132. PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-802451-742-1. s. 48.

17

platforma ABradio.cz, která přináší desítky původních hudebních stanic a k tomu technicky zajišťuje internetové vysílání mnoha klasických rádií.38 Jak vyplývá z výzkumu v analytické části, daní respondenti věnují svůj volný čas nejvíce sledováním televize, poslechu hudby a „surfováním“ po internetu. 1.7.2 Televize Dominantní pozici mezi tištěnými i elektronickými médii má televize. Od svého vzniku až do roku 1999 rostl objem času, který mládež věnovala sledování televize. Již dvacet let je televize na prvním místě aktivit ve volném čase mládeže. Televize patří k fenoménům, které nejen charakterizují, ale i tvoří současnou společnost. Tento fakt nelze zpochybnit, ať již samotnou televizi hodnotíme pozitivně či negativně. Není náhodou, že se televizním vysíláním a jednotlivými programy zabývají každodenně milióny lidí i odborníci různých vědních disciplín. Televize vstupuje do života každého jedince a neustále ovlivňuje společnost. Význam televize se prokazuje i při mimořádných událostech, jako byly např. povodně v roce 1997 a 2002. V těchto situacích nejen informuje, ale stává se neformálních článkem záchranného systému a podílí se na organizaci společnosti vzhledem k dané situaci.39 1.7.2.1

„Óčko“

„ÓČKO je zábava po celý den.“ „Hudbu česky vidět, slyšet.“ Naše mládež někdy taky uvádíme „mladší generace“ tyto dva slogany určitě zaslechla, ať už z hudebního vysílání nebo přes internetové připojení k webovým stránkám stanice. V poslední době je takový trend, že většina žáků a mládeže přijde ze školy domů, hodí tašku do kouta a zapne si televizi a naladí hudební kanál „óčko“. Vysílání probíhá celý den. Mládež toto vysílání vnímá pouze jako zvukovou kulisu, ale občas někdo opravdu čeká na nějaké nové hudební písničky z nové „hitparády“, aby si je poté mohl stáhnout do svých hudebních přehrávačů, počítačů či mobilních zařízení.

38 39

Oficiální stránky ABradio [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné na WWW: . SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. s. 93.

18

Tuto stanici vlastní největší česká mediální společnost MAFRA, a.s., jež vydává nejčtenější nebulvární deníky Mladá Fronta DNES a Lidové noviny. Do mediální skupiny dále patří internetové portály IDNES.cz a Lidovky. cz s vlastními redakcemi, bezplatný deník Metro, týdeník 5plus2, rádio Impuls a virtuální operátor mobil. cz.40 Hudební stanice Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.41 Největší část programu stanice tvoří videoklipy. Přes den aktuální domácí i zahraniční hity, večer oblíbené retro-hity osmdesátých a devadesátých let. Óčko dává ve svém vysílání prostor i lifestylovým pořadům a talk show, např. Mixxxer SHOW, Drzá Diana, Limuzína s Mírou Hejdou či Fashion Time. Součástí vysílání jsou i záznamy koncertů, hudební žebříčky a tematické playlisty.42 Hudební televize Óčko každoročně vyhlašuje své výroční Hudební ceny, jejichž předávání je spojeno s přímým přenosem mega koncertů těch největších českých a slovenských hvězd.43 Óčko je také průkopníkem v oblasti interaktivní televize. Diváci Óčka mohou dění na obrazovce aktivně ovlivňovat, a to prostřednictvím přímých telefonátů do vysílání, SMS zpráv, živým chatem na Facebooku. Óčko je také úspěšné aplikací do chytrých telefonů, tabletů, smart TV a HbbTV. Počet stažených aplikací má největší ze všech českých televizí.44 Pro Óčko je také charakteristická originální a hravá grafika, která přirozeně zdůrazňuje zaměření na mladé publikum.45

1.8 Hudba a její aplikace Vývoj nezastavíme, čas plyne a technologie se vyvíjí. Stejně tak se vyvíjí hudební programy, hudební aplikace apod. Co vlastně představují hudební aplikace? Především 40

Portrét společnosti [online]. MAFRA, [cit. 2014-11-05]. Dostupné na WWW: . 41 Mafra.cz [online]. 2010 [cit. 2014-12-14]. Óčko. Dostupné na WWW: . 42 Playlist – anglický překlad "seznam písniček". Určitý seznam písní či skladeb k přehrání. 43 Oficiální stránky Ocko.tv, [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné na WWW: . 44 Mafra.cz [online]. 2010 [cit. 2014-12-14]. Óčko. Dostupné na WWW: . 45 Mafra.cz [online]. 2010 [cit. 2014-12-14]. Óčko. Dostupné na WWW: .

19

jde o poslech či stahování hudby v mobilním telefonu. Existuje několik webových stránek, ze kterých je možnost si stáhnout určitou hudební aplikaci (iMedia Player, SoundHound, Shuttle Music Player apod.), ale také lze aplikaci stáhnout přímo v telefonu. Obliba mobilních telefonů je ve velkém měřítku zastoupen u adolescentů a teenagerů, ale tato obliba nyní už pronikla také k mladším žákům a to pubescentům a někdy se tento trend u žáků mladších také poněkud vyskytuje. Už nyní se můžeme setkat v první třídě s žákem (ba dokonce dítětem v mateřské škole), který má nový moderní mobilní telefon. Většina mládeže už nyní vlastní „chytrý“ mobilní telefon, který je přizpůsobený tomu, aby tyto hudební aplikace v zařízení fungovaly. Tento způsob stažení aplikace je nyní rychlejší a k dětem či mládeži se dostává snadněji. Hudební aplikace či programy lze samozřejmě spustit a najít i na internetu. Z výzkumu je patrné, že více jak polovina žáků využívá internet každý den. Nyní je přístup k internetu možný i jak přes osobní počítač či přes mobilní telefon, ale také je už nyní součástí každé školy, kde existuje řada počítačových učeben. Ve školách se také podle nového Školního vzdělávacího programu (ŠVP) vyučuje předmět Informační technologie. Jakmile děti, žáci, studenti chtějí mít přístup k internetu, tak si ho seženou. Protože ve školách převládá názor: „Kdo není online, jako by nebyl“.

1.9 Důležité hudební pojmy Každý pedagog hudební výchovy, by měl postupně zařazovat do svého výkladu hudební názvosloví. Tyto pojmy jsou důležitým prostředkem pro porozumění hudebního textu, hudební vyjádření apod. Čím dříve si je žáci zapamatují, tím snáze a rychleji s nimi dokážou pracovat. 1.9.1 Pojem artificiální hudba Termín „artificiální hudba“ nebyl vždy znám pod tímto pojmem. Termín musica artificalilis jako označení instrumentální hudby použil Regino von Prüm. Dalším rozlišení pojmů musique naturelle (tj. básnictví) a musique artificelle (tj. skutečná hudba) bylo zaznamenáno u Emila Deschampa. V 1. polovině 18. století označil J. G. Walther termínem musica artificalis hudbu řídící se uměleckými principy a pravidly. 20

K modernímu termínu artificiální hudba dospěl ve svých postupech Hans Heindrich Eggebrecht. Čeští muzikologové svým pojetím také obohatili význam artificiální hudba jeho protikladem, a to pojmem nonartificiální hudba.46 Vztah obou těchto sfér hudby, by se neměl chápat podle Poledňáka a Fukače jako protiklad polární, ale jako „typologická polarizace“.47 „Co přivádí tolik nových posluchačů ke klasice? Hodně lidí věří, že tato hudba jistým způsobem duchovně povznáší. Je totiž tak mocná, nádherná, působivá a nedefinovatelná jako žádná jiná hudba a zdá se, že je schopna vyjadřovat věci, jež nelze převést do slov běžného jazyka. Vážná hudba podobně jako náboženství, nám poskytuje prapůvodní pocit tajemství. A jak již řekl Albert Einstein „nejkrásnější zkušenost, jakou můžeme získat, je zkušenost tajemna“.48 Na bázi artificiální hudby proběhl stylový vývoj. V hudbě rozlišujeme pět hlavních období čili slohů: středověk, renesanci, baroko, klasicismus a romantismus. Nakonec mluvíme o slohu dvacátého století, který se vyznačuje mimořádnou stylovou roztříštěností, a velmi volně se označuje jako moderní hudba. Díla z těchto období mají určité společné rysy – jako třeba užití nástrojů, harmonii, funkci hudby apod.49 Je zde také nutno uvést druhý pojem, s kterým se nejen ve školách disponuje. Tímto pojmem je „vážná hudba“. Je míněna jako hodnotová závažnost hudebního projevu. Hudba samozřejmě není v doslovném překladu „vážná“. K vážné hudbě bývají počítány i umělecké projevy humorného či komického obsahového zaměření.50

1.9.2 Pojem populární hudba Jak vyplývá z výzkumu v analytické části, žáci považují populární hudbu za velmi oblíbenou. V hudbě se orientují, protože ji denně poslouchají. Berou tento druh hudby jako samozřejmost a je u většiny z nich na prvním místě v „hudebním žebříčku“.

46 47

48

49

50

Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 8070584629. s. 48. POLEDŇÁK, Ivan a Jiří FUKAČ. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995. ISBN 8070674962. s. 113. Srov. WAUGH, Alexander. Vážná hudba: nový přístup k poslechu. Bratislava: Slovo, c1995. ISBN 8085711206. s. 8-9. Srov. WAUGH, Alexander. Vážná hudba: nový přístup k poslechu. Bratislava: Slovo, c1995. ISBN 8085711206. s. 50. Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 80-70584629. s. 48.

21

Při poslechu populární hudby u mládeže není třeba maximální soustředěnosti. Skladby jsou z větší části kratší, snadno zapamatovatelné. Pro některé může mít vliv relaxační, pro druhé může zase znamenat určitou energii. Tento

hudebně

produkční

typ

vystupuje

jakou

soubor

profesionálně

i poloprofesionálně vytvářených skladeb, jež se v zásadě vyznačují relativně jednoduší hudební strukturací a bezprostřední funkčností. Populární hudba vzniká a vyvíjí se jako konglomerát celé řady žánrových a stylových typů, vřazuje se do sféry nonartificiální hudby, sama pak bývá dělena na tradiční populární hudbu a moderní populární hudbu.51 V českém, resp. Evropském kontextu se výrazy typu populární hudba (adjektivum populární, odvozené z latinského popularis, vystupuje ve významu „lidový“ i „obecně známý“, tj. lidu přístupný, srozumitelný apod.) začaly uplatňovat na rozhraní 20. a 30. let 20. století jako rozhlasový terminus technicus pro méně náročnou a k rekreačnímu poslechu určenou artificiální tvorbu. Ve funkci tohoto označení se více či méně dočasně užívaly výrazy jako lehká hudba, zábavná hudba, užitá hudba, taneční hudba, poslechová hudba apod., posléze se pak ujal výraz populární hudba, který se zdál být pro daný účel nejvýstižnější a vystupoval i jako alternativa analogických jinoznačných výrazů či termínů (anglické popular music, německé Popmusik či populäre Music apod.).52 Populární hudba je vedle aktualizovaného hudebního folklóru a spol. zpěvu třetí základní rod nonartificiální hudby; sama se dále dělí na okruhy tradiční populární hudby,

moderní

populární

hudby,

tzv.

vyšší

populár

a

artificiální

hudbu

„ překlasifikovanou“ na hudbu nonartificiální. Jde většinou o profesionálně nebo poloprofesionálně

vytvořené

skladby

kratšího

rozsahu,

jednodušší

struktury

a stabilizovaných, přehledných forem, které jsou svou bezprostředností sdělností přístupny nejširším posluchačským vrstvám a jsou funkčně spjaty s jejich životem.53 Specifické vlastnosti populární hudby lze hledat v následujících rysech:54

51

Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 80-70584629, s. 715. Tamtéž, s. 715. 53 MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983. s. 311-312. 54 Srov. MATZNER, A., POLEDŃÁK, I., WASSENBERGER, I. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983. s. 312. 52

22

1. Struktura skladby v populární hudbě je většinou předurčena jejím stylověžánrovým druhem či typem. Dále je zastoupen ustálený rozsah přidružených vokálních projevů. 2. Populární hudba se realizuje dvěma rovinami. Poskytnutí rekreace a relaxace jako primární funkce. Sekundární rovině náleží zejména funkce poznávací (v podobě

přísunu

nových

informací,

jež

tato

hudba

posluchačům

zprostředkovává), dále mnohostranné uspokojování individuálních psychických potřeb konzumentů. 3. Šíří se poslední dobou hlavně prostřednictvím masových médií. Je spjata s hromadnou produkcí a spotřebou. Nonartificiální hudba je relativně svébytnou vývojovou sférou evropské hudební kultury, která se jako taková začala utvářet v 19. století a v průběhu 20. století ještě zvýšila míru specifičnosti, vnitřní diferencovanosti a společenské závažnosti.55 Funkčně je populární hudba spíše hudbou poslechovou než taneční a takto zůstává úzce závislá na vystoupeních oblíbených zpěváků v TV, rozhlase a filmu, na gramofonových deskách i živých koncertech.56 1.9.3 Rysy vážné a populární hudby Dle některých názorů odborníků má vážná i populární hudba mnoho společných rysů. Tajemství se může skrývat v tom, že každou je třeba poslouchat poněkud jiným způsobem. Písně „popové“ mají celkově pevné metrum, dosti stálou dynamiku, poměrně jednoduché akordy i melodii a co nejdůležitější, text, který nám líčí, o čem hudba pojednává. Na druhé straně ve vážné hudbě se rytmus stále mění, a stejně tak tónina. Používá se značné množství nástrojů k rozvíjení témat s neustále stoupající a klesající dynamikou. Vážná hudba je často beze slov, jde o naslouchání jejímu vlastnímu „slovníku“: rytmu, instrumentaci atd. Toto vše vytváří změny nálady i další hudební proměny.57

55

MATZNER, A., POLEDŃÁK, I., WASSENBERGER, I. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983. s. 293. 56 Tamtéž, s. 311. 57 Srov. WAUGH, Alexander. Vážná hudba: nový přístup k poslechu. Bratislava: Slovo, c1995. ISBN 8085711206. s. 15.

23

Ivan Poledňák a Jiří Fukač popisují tyto znaky, které se odlišují od artificiální hudby: „Typově standardizovaný základ tvorby; zeslabený význam tvůrčí (skladebné) jedinečnosti díla a naopak zvýraznění podílu interpretace; spontaneita vnímání a spotřeby; silné a bezprostřední zastoupení užitných (zejména sociálních) funkcí; široká spotřební základna; neskrytě zbožní charakter převážné části produkce a tím i její povolné podřizování se běžným ekonomickým mechanismům, zvláště zákonu poptávky a nabídky“.58 Slovo „artificiální“ (od ars – umění) charakterizuje hudbu tradičně studovanou muzikologií59, totiž tu, která míří přednostně k uměleckému fungování a realizuje se v kontextu tzv. krásných umění, zatímco pod označení „nonartificiální“ se zahrnuje všechna ostatní, jinak orientovaná a případně i jinak strukturovaná hudba.60 Populární hudba zachovává v písních stále tu jednu samou náladu od začátku až do konce, většina skladeb vážné hudby se vyznačuje tokem neustále se měnících nálad. Genialita slavné řady děl vážné hudby spočívá, v širokých mezích, ve schopnosti vystřídat během krátké chvilky hudebního dění nejrozmanitější nálady.61 Proměna popmusic v 60. a 70. letech od způsobu vyjádření jistého životního pocitu ke stále rostoucí komercializaci pokračovala v 80. a 90. letech v ještě větší míře. Popmusic vzniká jako krátkodobý produkt, jenž by měl uspokojovat vkus širokých mas. Tím vznikají jakési „zvukové produkty“, kterým chybí vlastní profil, čímž jsou však zvláště vhodné pro obchod.62 Všichni současní skladatelé stojí vzhledem k množství stylistických možností před téměř nevyřešitelnou úlohou nejen upozornit na sebe originálními nápady, nýbrž také vyvinout vlastní, co možná nejvíce svébytnou estetiku, která vyvolá diskuzi v odborných kruzích a snad dokonce i zájem publika. Přitom sahají ke všem z myslitelných prostředků.63

58

59 60

61 62 63

POLEDŇÁK, Ivan a Jiří FUKAČ. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995. ISBN 80-70674-96-2. s. 113. Muzikologie – z řeckého slova múziké (umění) a logos. Předmětem tohoto oboru je hudba. POLEDŇÁK, Ivan a Jiří FUKAČ. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univezrity Palackého v Olomouci, 1995. ISBN 80-70674-96-4. s. 113. RADEMACHER, Johannes. Hudba. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-25102-81-5. s. 55. Tamtéž, s. 136. Tamtéž, s. 167.

24

1.9.4 Hudební žánr vs. hudební styl Hudební žánr pochází z francouzského slova genre – přeloženo jako rod, druh. Je to označení celé oblasti hudebních druhů a forem, jež spojuje příbuznost obsahu, vyjadřovacích hudebních prostředků a funkcí.64 Přehled hudebních žánrů:65 Vážná hudba, lidová hudba (folk), jazz (vychází z blues, vyvinul se z afroamerické hudby), rock (vychází z kořenů rhythm and blues), populární hudba, metal, elektronická hudba. Hudebním stylem bychom mohli označit jakýsi širší termín hudebního žánru. Hudební styly stále vznikají a je jich velké množství.

Zastoupení populárních žánrů ve výzkumu V některých hudebních žánrech není pro úspěch nejdůležitější ani tak melodie nebo text, ale zvuk. Zvuk je byznys. Zvuk je v podstatě vlnění vzduchu.66 Rock a pop Do kategorie „populární hudba“ můžeme zařadit ledacos od populární sentimentální písně po latinskou salsu. „Pop“ je již termín užší, který zahrnuje vše od rock-and-rollu 50. let po rap 90. let. Rock-and-roll byl první hudební styl, který oslovil přímo a adresně mladé lidi. Smísily se v něm afroamerické rytmy a blues s bělošskou country and western music.67 Pojem „rock“ vznikl v 2. polovině 70. let zkrácením anglického výrazu rock and roll (rock 'n' roll), jímž se v 50. letech označovaly projevy tohoto typu. Rock představuje komplexní a dynamickou oblast s řadou přesahů do dalších hudebních 64

65

66

67

VYSLOUŽIL, Jiří. Hudební slovník pro každého. 1. vyd. Vizovice: Lípa - A. J. Rychlík, 1995. ISBN 80-90119-90-5. Hudební žánry sestaveny po nastudování kapitoly „Populární hudba“ z knihy Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby od autorů MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty: [průvodce moderní hudbou 90. let]. 1 vyd. Praha: Maťa, 1998, 321 s. ISBN 80-86013-41-3. s. 9. Zázrak zvaný hudba: [světová hudba, dějiny, nástroje, technika]. 1. české vyd. Praha: Knihcentrum, 1997. ISBN 80-86054-10-1. s. 56.

25

oblastí (jazz, pop music, artificiální tvorba atd.).68 Tato hudba nabývá sdělnosti i pro širší okruh posluchačů a stává se přirozeným vyjadřovacím médiem, postupně mění podobu. 69 Styl se stal oblíbeným a šířil se po celém světě v různých vývojových liniích. Folk Původně nazýván folk music. Výrazovými prostředky napodobuje lidové písně, převážně se společensky angažovanou tématikou. Folkové hnutí vzniklo v anglosaských oblastech USA. Programem byl systematický sběr písní. Prvním průkopníkem byl Pete Seeger, narozený roku 1919, který objevené lidové písně aktualizoval a interpretoval. Náměty americké folk music byly především aktualizace doby před 1. světovou válkou, z vězeňského prostředí apod. V 60. letech se folkové hnutí rozšířilo do světa, kde se realizuje v podstatě dosud. Jedním způsobem jako přejímání a napodobování anglosaských materiálů, druhým jako hledání a zpracování vlastních lidových písní s odpovídající tématikou a posledním jako původní tvorba písní s myšlenkově závažnými, společensky angažovanými texty (v čemž je největší přínos hnutí folku pro současnou populární hudbu).70 Hip hop Hip hop byl ve svých počátcích úzce svázaný s reáliemi newyorského ghetta sedmdesátých let, v nichž se koncentrovala bezmoc afroamerické menšiny vyděděné z hlavního společenského proudu. Hip hop se proměnil v globální fenomén.71 Je to hudební styl, ve kterém se přestalo zpívat. Všeobecnou definicí hip-hopu je umělecká forma zahrnující graffiti, breakdance, deejaying a emceeing. Emceeing čili rap je, podobně jako například scat, pouze způsob vokalizace textu. Z řečeného jasně vyplývá, že termíny rap a hip - hop nelze volně zaměňovat, protože rapovat se dá vlastně k jakékoli hudbě, která s hip - hopem nemusí mít nic společného.72

68

Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 80-70584629. s. 778. MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983. s. 329. 70 VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček základních hudebních pojmů: [názvosloví, formy, nástroje, instituce, dějiny, styly]. 2. vyd. Česká republika: Ludmila Vrkočová, 1995. ISBN 80-90161-11-1. s. 51. 71 WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty: [průvodce moderní hudbou 90. let]. 1 vyd. Praha: Maťa, 1998, 321 s. ISBN 80-86013-41-3 s. 99-100. 72 Tamtéž, s. 97. 69

26

Taneční scéna Za nejprogresivnější se v poslední době označuje taneční hudba, která je založena na neustálém opakování.73 Označení taneční hudba se používá jako zastřešující termín pro celou scénu. Je třeba vzít na vědomí spleť termínů, jež se používají k popsání, přiblížení a srovnávání jednotlivých oblastí této hudby.74 Rok 1998 zplodil fenomén jménem taneční scéna. Stalo se to hlavně zásluhou několika lidí, tvořící party na ostrově Ibiza, kam se jezdili bavit mladí lidé ze země, jež je jedním ze zásadních center nejen téhle hudby. Označení taneční hudba se používá jako zastřešující termín pro celou scénu. Kořeny dance music samozřejmě najdeme v mnoha zemích. Elektronické experimenty německých skupin (Kraftwerk) a ještě předtím anglických i jiných skladatelů byly pro muziku, která je ve valné většině elektronická, samozřejmě zásadní. Důležitý byl i vliv hip-hopu – jednak pro DJskou kulturu75, respektive pro mixování hudby na dvou gramofonech, jednak samplování, tedy způsob tvorby, kdy se ve skladbě použije útržek hudby či hlasu někoho jiného. Později se tenhle způsob zdokonalil a vývojem lepších a lepších samplů, tedy nástrojů, které toto vzorkování a přetváření útržků umožňují, se velká část tvůrců přiklání k tomu, že samplují a v nástroji mění zvuky, které nahráli sami.76 „Jak bude pokračovat vývoj hudby? Už teď je situace taková, že je skoro populárnější ten, kdo hudbu pouští, DJ, než ten, kdo ji tvoří. Tento trend bude i nadále pokračovat, až konečně nastane kýžené stadium, kdy nejpopulárnější bude ten, kdo ji poslouchá – sám posluchač.“77

73

74 75

76

77

WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty: [průvodce moderní hudbou 90. let]. 1 vyd. Praha: Maťa, 1998, 321 s. ISBN 80-86013-41-3. s. 9. Tamtéž, s. 150. DJ (disc jockey) – je ten, kdo manipuluje se zvukem, a tedy náladou v davu a ten, který tu hudbu nese lidem WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty: [průvodce moderní hudbou 90. let]. 1 vyd. Praha: Maťa, 1998, 321 s. ISBN 80-86013-41-3. s. 137. Tamtéž, s. 9.

27

2

VÝZKUMNÁ ČÁST

2.1 Předmět a cíl Cílem této analytické práce je přehled o tom, zda zvolení respondenti mají určitým způsobem přehled nejen v oblasti artificiální hudby, ale také zda se orientují v novějších žánrech nonartificiální hudby.

2.2 Výběrový soubor Pro verifikaci hypotéz bylo dotazníkové šetření uskutečněno ve dvou základních školách. Školy se lišily nejen v počtu dotazovaných žáků, ba dokonce geografickou polohou. Základní škola Lubnice se nachází na Znojemsku a je to škola venkovského typu. Naproti tomu ZŠ Bosonožská je jednou z plně organizovaných škol v městské části Brno - Starý Lískovec. Provedení zvukového dotazníku je časově náročné a pro splnění cíle diplomové práce byly vybráni žáci převážně osmých a devátých tříd a to v menších počtech. Výzkum byl proveden v několika hodinách, hned z několika důvodů: aby byla zachována koncentrace ohledně otázek, a aby žáci nebyli ovlivňováni ostatními dotazovanými a také proto, aby byla zachována reliabilita výsledků.

2.3 Výzkumné otázky a hypotézy Ve zvukovém dotazníku této práce byly zjišťovány tyto rysy: -

Zda bude posluchač danou ukázku preferovat či nikoli

-

Zda bude schopen správně zařadit správný hudební žánr/ období

-

Zde bude schopen identifikovat dané jméno autora/interpreta

V doplňujícím dotazníku byly zjišťovány vztahy žáků k předmětu hudební výchovy, vztahy k hudbě jako takové a nedílnou část tvořily výzkumné prvky, zjišťující vliv hromadných sdělovacích prostředků.

28

Výzkumná podotázka I. „Do jaké míry jsou daní posluchači schopni správně zařadit hudební žánr, hudební období či správně napsat jaký hudební skladatel či interpret se v dané ukázce objevil“? Pracovní hypotéza I. Je vycházeno z předpokladu, že žáci budou mít větší zájem o hudební ukázky z nonartificiální hudby než z hudby artificiální, protože většina z nich má svůj hudební vzor, který je součástí nynější populární hudby a v oblasti artificiální hudby se nebudou tolik orientovat. Výzkumná podotázka II. „Žáci s hudebním vzděláním budou volit spíše pozitivní postoj ke slyšené hudbě a lépe identifikují daný žánr či interpreta než žáci, kteří nejsou hudebně vzděláváni.“ Pracovní hypotéza II. U žáků, kteří chodí na Základní umělecké školy (ZUŠ) nebo se jiným aktivním způsobem zajímají o hudbu, dají více najevo svůj pozitivní vztah k hudbě a budou převážným způsobem preferovat většinu hudebních ukázek. Výzkumná otázka III. „V jakém rozsahu žáky ovlivňují hromadné sdělovací prostředky z hlediska hudby“? Pracovní hypotéza III. Žáci jsou obklopeni hromadnými sdělovacími prostředky. Většinu médií používají denně a svým způsobem jsou jimi ovlivněni.

2.4 Způsob a organizace sběru dat ve školách Způsob jakým byl řešen sběr dat, je popsán níže v několika bodech: 1. Oslovení ředitelů daných škol. 2. S řediteli školy byly domluveny schůzky. 3. Při konzultaci ředitelé navrhli termíny a časy, ve kterých měl proběhnout sběr dat. 4. Učitelé nechtěli být přítomni při vyplňování dotazníku.

29

5. Žákům se vysvětlil účel daného dotazníku a poté byli informováni o tom, že je vyplňování naprosto anonymní. 6. Postupně bylo pouštěno 10 hudebních ukázek. Každá trvala nejméně 2 minuty. 7. Po ukázkách následoval ještě krátký dotazník s otázkami ohledně hudební výchovy a hudby daného jedince. 8. Po vyplnění dotazníků byly zodpovězeny otázky žáků a proběhla krátká diskuse ohledně tématu zvukového dotazníku. 9. V poslední řadě bylo žákům poděkováno za spolupráci

2.5 Metody a techniky Tato kapitola je věnovaná především výběru vhodné techniky pro daný výzkum. Většina vysokoškolských studentů určitě o výzkumných technikách slyšela na nějaké pedagogicko-psychologické přednášce. Kdo by neabsolvoval takovou přednášku, může dnes informace nalézt na webových stránkách, ale nejvěrnější, potvrzené a přesné informace najdeme v tištěných publikacích. Existuje řada knih, které se zabývají popisem různých diagnostických metod. Je tedy zcela na autorově výzkumu, jakou metodu si pro svoji práci zvolí. V této diplomové práci byla zvolena metoda explorační a to konkrétně metoda dotazníku. Dotazník je snad nejpoužívanější pedagogickou výzkumnou technikou vůbec. Není specificky pouze pedagogickou technikou, ale je používán i v sociologických, demografických, psychologických a dalších šetřeních, zabývajících se člověkem. Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímá. Na rozdíl od některých jiných technik je používána forma písemných odpovědí na položené otázky.78

78

PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-2461-9163. s. 104-105.

30

V diagnostice hudebnosti se velmi často používá tzv. anamnestického dotazníku, kterým se zjišťují hlavně údaje o vlivech prostředí.79 Na pomezí dotazníku a testu stojí tzv. zvukový dotazník, který ke slovní instrukci připojuje ještě zvukovou ukázku.80 Jedním ze základních úkolů dotazníku je správná formulace jednotlivých položek. Ty mají vycházet z výzkumného cíle, z hypotézy, musí být zcela srozumitelné, nepůsobit sugestivně, mají být stylisticky a gramaticky správné.81 Dotazník doplňující obsahoval otázky uzavřené, strukturované – podle počtu odpovědí byly děleny na dichotomické a polytomické. Dále otázky polozavřené a otázky otevřené, nestrukturované.82 Zmiňovaný zvukový dotazník byl použit i při tomto výzkumu. U některých výzkumů např. na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně83, byl proveden sběr výsledků také pomocí zvukového dotazníku, ale v internetové podobě, což určitě bylo velkou výhodou, protože to urychlilo sběr daných výsledků, ale na druhou stranu nemuseli všichni dotazovaní respondenti dotazník vyplnit. Vzorek dotazovaných zde nebyl až v tak velikém množství, proto byl zvolen osobní kontakt přímo s respondenty. Návratnost tudíž byla stoprocentní. Byl použit zvukový dotazník, kde všechny ukázky, co se týče kvality, byly pečlivě vybrány a nahrány na zařízení USB Flash disk. Pro případ nekompatibilnosti zařízení v dané škole byla dopředu pořízena ještě i záložní kopie, která byla zkompletována na DVD disk.

79

SEDLÁK, František a Hana VÁŇOVÁ. Hudební psychologie pro učitele. 2., přeprac. a rozš., vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-2462-060-2. s. 207.

80

VÁŃOVÁ, H., SKOPAL, J. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2007, s. 54. 81 SEDLÁK, František a Hana VÁŇOVÁ. Hudební psychologie pro učitele. 2., přeprac. a rozš., vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 9788024620602. s. 207. 82 Srov. SEDLÁK, František a Hana VÁŇOVÁ. Hudební psychologie pro učitele. 2., přeprac. a rozš., vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-2462-060-2. s. 207. 83 CRHA, B., SEDLÁČEK, M., KOŠUT, M., JURČÍKOVÁ, T., PRUDÍKOVÁ, M. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 177 s. ISBN 978-802106-103-3.

31

2.6 Hudební ukázky Velmi zásadní pro tento výzkum byl výběr skladeb pro poslechovou část dotazníku. Artificiální skladby byly vybrány po prostudování Rámcových vzdělávacích programů (RVP) a Školních vzdělávacích programů (ŠVP) obou škol, ve kterých byli žáci dotazováni. Byly voleny takové skladby, které žáci v daném nebo předešlém školním roce slyšeli v hodině hudební výchovy. Poslechové skladby se váží k autorovi, který samozřejmě patří do určitého hudebního období. Nikdo z učitelů hudební výchovy nepředpokládá, že si žák poslechovou skladbu z oblasti artificiální hudby pustí doma znovu, proto jsou žáci vybaveni informacemi a poslechem pouze z hodin hudební výchovy. Na základě této teorie by mohlo být obtížné pro respondenty správně určit poslechové skladby ve zvukovém dotazníku a zařadit dané skladby k autorovi či hudebnímu období. Výjimku tvoří ti žáci, kteří chodí na základní uměleckou školu, kde probíhá hudební nauka a tam je percepční činnosti věnována větší pozornost. 2.6.1 Charakteristika artificiálních skladeb, interpretů a jejich zdůvodnění „Někteří skladatelé píší svá díla pro nástroje, jiné pro hlas. Někteří píší nejlépe pro divadlo, jiní pro chrám. Někteří zazářili v mládí, jiní napsali významné skladby až ve středním věku“.84 V předešlém odstavci je řeč o mnoha nadaných skladatelích, kteří tvoří nejen naše, ale především světové dějiny hudby. O většině těchto autorech či o daném období, ve kterém žili, byla napsána spousta knih a biografií. Proto i charakteristika artificiálních skladeb a interpretů je poněkud zkrácena. Všechny podrobnosti jejich života a období lze dohledat. A také respondenti tohoto výzkumu se o těchto interpretech či obdobích učí v daném ročníku, proto by jistý přehled měli mít. Baroko

Johann Sebastian Bach – Toccata a fuga d-moll

Klasicismus

Ludwig van Beethoven - Symphony 9 in D minor

Klasicismus

Wolfgang Amadeus Mozart - Symfonie g moll KV 550

Romantismus

Antonín Dvořák - Symfonie č. 9, e moll, Z nového světa, 2. věta, Largo

Období 20. století

Leoš Janáček – Lašské tance – Pilky

84

VERNON, Roland a Jan KVAPIL. Mozart. Praha?: Talisman, c1996, [32] s. 4

32

Ukázka č. 1 Johann Sebastian Bach byl svými současníky považován za nejlepšího varhanního virtuosa a improvizátora, dokonce již v době, kdy o jeho skladbách nikdo nevěděl. Pro varhany napsal jednak koncerty, dále preludia a fugy, toccaty a fugy, fantazie a fugy, chorální předehry a variace. Z toccat a fug je proslulá Toccata a fuga d moll, mladistvě bouřlivá skladba, patřící vůbec k nejpopulárnějším Bachovým dílům.85 Ukázka č. 2 Jméno Ludwiga van Beethovena je synonymem umělce-titána, který svým dílem vychyluje dosavadní směr vývoje a otevírá pro hudbu zcela nové obzory. 86 Nejlogičtějším celkem v Beethovenově tvorbě je devět symfonií, které postupně vznikaly během jednoho čtvrtstoletí. V tomto celku nenajdeme proto žádnou skladbu kompozičně slabší, méně významnou, umělecky méně zdařilou.87 Ukázka č. 3 Wolfgang Amadeus Mozart byl dětskou hvězdou a jedním z největších klavíristů své generace a ještě mu nebylo ani 20 let, když jeho hudba vzrušovala celou Evropu. Ale tehdejší svět nebyl schopen ujmout se génia, a tak Mozart strávil značnou část života sháněním zaměstnání. Zemřel v šestatřiceti letech, na vrcholu tvůrčích sil, leč na mizině. To je velká tragédie, přesto toho Mozart stačil napsat během své krátké kariéry více, než mnozí skladatelé, kteří žili daleko déle. Zanechal po sobě více než šest set vynikajících děl.88 Ukázka č. 4 Antonín Dvořák tvoří základ české hudební kultury. Dvořák je umělcem jedinečné spontánnosti, přirozeně tíhnoucí ke klasickým, dobou vyzkoušeným a osvědčeným formám. Dvořákova nápadná kompoziční lehkost a schopnost takřka neomezených melodických možností jej sbližovala s Mozartem a Haydnem.89

85

ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. I. díl. Praha: Votobia, 2002. ISBN 80-72201-26-3. s. 244 Tamtéž, s. 356 87 Tamtéž, s. 365. 88 VERNON, Roland a Jan KVAPIL. Mozart. Praha?: Talisman, c1996, [32]. s. 4. 89 ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. I. díl. Praha: Votobia, 2002. ISBN 80-72201-26-3. s. 243-244. 86

33

Dvořákovo dílo je neobyčejně rozsáhlé a zasahuje téměř do všech skladebných oborů. Těžiště jeho hudebního odkazu evidentně tkví v absolutní hudbě, to je v symfoniích, instrumentálních koncertech a komorní hudbě. Dvořák zkomponoval devět symfonií. Devátá symfonie e moll Z Nového světa si rychle získala světový věhlas. Vznikla v Americe. „Novosvětskou“ složil v ničím nespoutané atmosféře hudby široce otevřených prostor. Largo (pomalé tempo) začíná náznakem východu slunce nad nekonečnými obzory. V kontrastu s touto oblíbenou melodií anglický roh naznačuje tichou samotu, ačkoli místy dochází k prolínání s živějšími tématy, klidné tempo se vrací.90 Ukázka č. 5 Leoš Janáček je nejen nejvýznamnější českou skladatelskou osobností prvních desetiletí 20. století, ale zároveň patří k nejoriginálnějším postavám evropské hudby. Dodnes je vedle Antonína Dvořáka nejhranějším českým skladatelem ve světě.91 Celkovým způsobem uchopení a ztvárnění hudebního materiálu, majícím nesporně zdroj v lidovém základu, lze Janáčka považovat za vrchol evropských realistických tradic a za typického novorealistu.92 Jeho orchestrální tvorba tvoří nejreprezentativnější díla české moderní hudby.93 Jeho Lašské tance a převážně poslední tanec Pilky, by si posluchači mohli spojit s tímto významným autorem. 2.6.2 Charakteristika nonartificiálních skladeb, interpretů a jejich zdůvodnění Nynější doba přináší pokles poslechu fyzické hudby, zato digitální poslech se zvyšuje.94 Hudební nabídka je velmi pestrá. Noví interpreti se rodí každým dnem, ale záleží na každém posluchači, do jakého měřítka si oblíbí tuto novou produkci.

90

Dvořák- České melodie s. 14 ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. III. díl 20. století. Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006. ISBN 806768-17-1. s. 62. 92 Tamtéž, s. 65. 93 Srov. ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. III. díl 20. století. Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006. ISBN 80-86768-17-1. s. 70 94 KONRÁD, Daniel. Český hudební trh poprvé po letech stoupl, pomohly vinyly i Spotify. [online]. 9. 3. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné na WWW: . 91

34

Druhá část zvukového dotazníku patřila skladbám nonartificiálním. Zde výběr probíhal pomocí hudebních hitparád. Na webových stránkách existuje mnoho „hudebních žebříčků“ a hitparád.95 Pro výběr byly důležité takové skladby, které se nejlépe umístily a také nejdéle v hitparádě vydržely. Samozřejmě byl brán ohled na věkovou strukturu budoucích respondentů zvukového dotazníku. Zmiňovaní interpreti „jdou se svou dobou“ a každý má své webové stránky a samozřejmostí je i profil na Facebooku či Twitteru. Tyto nové elektronické prostředky jim napomáhají při distribuci nových písní, či při oznámení konaného koncertu a jsou celkovou prezentací jejich osobnosti. Pop/RnB

Justin Bieber - Boyfriend

Pop/Folk

Voxel – V naší ulici

House, dance, elektro

David Guetta – Lovers On The Sun - (Feat. Sam Martin)

Elektro, dance, pop

One direction – Steal My Girl

Rap, hip hop

Majk Spirit – Feel Alright

Ukázka č. 6 Justin Bieber se narodil 1. března 1994 v kanadském Stratfordu. Jeho celé jméno je Justin Drew Bieber. Justin je kanadský zpěvák, který se proslavil díky YouTube, na kterém ho objevil jeho aktuální manažer Scooter Braun. Justin a jeho manažer hned letěli do Atlanty za Usherem96. Během několika týdnů Justin podepsal nahrávací smlouvu s Island Record. Svým debutovým albem My World se proslavil singly One Time a One Less Lonely Girl a oba se dostali do Top 15 na Canadian Top 100 a do Top 30 na Billboard Hot 100. Justinovi bylo 12 let, když vystoupil v pěvecké soutěži ve Stratfordu a umístil se zde na druhém místě. Naučil se hrát na klavír, bicí, kytaru a trubku. Na konci roku 2007 začala Justinova matka nahrávat jeho videa na YouTube aby mohla rodina a přátelé shlédnout Justinovi výkony například coververze písní umělců jako je Usher, Stevie Wonder, Ne-Yo, Justin Timberlake nebo Michael Jackson. Brzy byl osloven společností 95 96

www.t-music.cz, ocko.tv, www.musicmania.cz ,hlasite.cz. Usher Raymond IV., spíše známý jako Usher je americký zpěvák, skladatel, choreograf, model, tanečník, herec a podnikatel. Usher se proslavil během devadesátých let, kdy nahrál hity, jako jsou: You Make Me Wanna, Nice and Slow a My Way.

35

Rapid Discovery Media, která mu pomáhala s účetnictvím, střihem a produkcí jeho videí z YouTube a Myspace97. Po vložení jeho interpretace songu With You od Chrise Browna sám Brown osobně zavolal Justinovi a pochválil mu tuto interpretaci. Scooter Braun když viděl tyto videa tak hned Justina kontaktoval a společně letěli do Atlanty, kde se Justin setkal s Usherem. O týden později Justin zazpíval Usherovi a získal tak nahrávací smlouvu s Island Record, která byla podepsána v říjnu 2008. Justin měl původně podepsat smlouvu s Justinem Timberlakem ale nakonec ji podepsal s Usherem.98 Ukázka č. 7 Voxel neboli Václav Lebeda narozen 22. 7. 1992 v Čeladné. Jeho pseudonym sice tvoří sloučenina latinského výrazu pro hlas a název hlásky počátečního písmena zpěvákova příjmení, ale hlasový projev není to jediné, čím (se) dvaadvacetiletý Voxel baví. Je to hráč! Výčet hudebních nástrojů, které ovládá, by s přehledem vydal na malý orchestr a zahrává si i se svým hlasem, který pomocí nejrůznějších modulačních efektů mění k nepoznání. Ve třinácti letech přišel první restart – založení punkrockové skupiny Burnout, jež provázelo několik aktualizací mající za následek proměnu nadějného klavíristy v extrovertního zpěváka s elektrickou kytarou zavěšenou okolo krku. V sedmnácti letech přišel další reload - nabídka na natočení sólového alba, která měla za následek nucený delete kapely. Voxel se seznámil s Daliborem Cidlinským Jr. Ten nejenže se pod zpěvákův debut podepsal jako producent, ale sdílel jeho nahrávky s majitelem vydavatelství Championship Music Lukášem Rychtaříkem a oslovil ke spolupráci Xindla X. „To se mi líbí!“, zaznělo jednohlasně. A vidina Voxelova debutu, slibujícího novou verzi mainstreamu s undergroundovým nadhledem, začala dostávat reálnou podobu.99 Tento interpret se také zviditelnil a to hned dva krát za sebou díky ceně Hvězda internetu v anketě Český slavík Mattoni.100

97

BIEBER, Justin. Justin Bieber - Přísně tajné. 1. vyd. Praha: Cooboo, 2014. ISBN 978-80-7447-530-6. Tamtéž, s. 8. 99 Oficiální stránka Badzone. [online]. Voxel. [cit. 2014-11-05]. Dostupné na WWW: . 100 Český Slavík Mattoni [online]. 2003 [cit. 2014-11-07]. Hvězda internetu. Dostupné na WWW: . 98

36

Ukázka č. 8 David Guetta se narodil 7. 11. 1967 a vyrostl ve Francii. Jeho matka byla Francouzska, jeho otec byl Židovského původu. Je ženatý s Cathy Guetta, se kterou má dvě děti, Tima Elvise a Angie. V sedmnácti letech začal jako DJ v pařížském klubu Broad. Ze začátku jen přehrával oblíbené písně, v roce 1987 však objevil house101, který ho od té doby provázel po celou kariéru. Na počátku devadesátých let hrál už David Guetta ve vyhlášených klubech, v roce 1994 vydal svůj první singl „Up & Away“, se kterým zaznamenal na klubové scéně velký úspěch. Spolupracoval na něm s americkým zpěvákem Robertem Owensem. V roce 2002 nahrál svůj první celosvětově úspěšný hit – „Just a Little More Love“, na kterém hostoval americký zpěvák Chris Willis. Guettovo první album Just a Little More Love vydal tentýž rok label Virgin Records a zaznamenalo velký úspěch – prodalo se ho přes 300 000 kopií. V roce 2004 vydal své druhé album Guetta Blaster, které obsahovalo singl „The Word is Mine“. Album mělo však menší úspěch než jeho předchůdce. V roce 2005 se jeho singl „ The World Is Mine“ vyšplhal na vrcholky evropských hitparád. Své třetí album Pop Life vydal v roce 2007. Album mělo úspěch zejména ve Velké Británii, Irsku a střední Evropě. Po celém světě se prodalo 530,000 kopií. První singl „Love is Gone“ dosáhl na první místo v americké taneční hitparádě. Guetta také produkoval singl „I Gotta Feeling“ skupiny Black Eyed Peas, který získal první příčku v USA, Kanadě, Velké Británii a Austrálii a druhou ve Francii.102 Dne 14. června 2007 se stal prvním DJ, který si zahrál živý set na palubě letadla na lince z Paříže na Ibizu.103 V posledních letech mohou práci Davida Guetty zpozorovat ve spolupráci se známými zpěváky např. Acon, Kid Cudi, Kelly Rowland,LMFAO apod. Ukázka č. 9 Chlapecká britsko-irská hudební skupina One Direction, byla založená v roce 2010.

Tvoří

ji pětice

chlapců:

Niall

Horan, Zayn

Malik, Liam

Payne, Harry

Styles a Louis Tomlinson. Skupina skončila třetí v sedmé sérii The X-Factor, poté 101 102

Styl House – patří k žánru taneční hudby. ASHLEY, Kateřina. Osobnosti. Dostupné na WWW: .

103

GUETTA, David. In: Wikipedia: the free .

37

encyclopedia

[online].

Dostupné

na

WWW:

skupina podepsala nahrávací smlouvu se společností Syco Music, dceřinou firmou Sony Music. V listopadu 2011 vydala skupina své první album Up All Night, na což od prosince 2011 do července 2012 navázalo turné Up All Night Tour, jehož koncerty se odehrály ve Spojeném království, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu, USA, Kanadě a Mexiku. V únoru a březnu 2012 zároveň vystupovali společně s Big Time Rush na jejich americkém turné Better with U Tour. Druhé album s názvem Take Me Home vydali One Direction v listopadu 2012 a mezi únorem a listopadu 2013 opět následovalo celosvětové turné Take Me Home Tour, které bylo odstartováno v Evropě a ukončeno v Asii. Jejich třetí album Midnight Memories bylo vydáno v listopadu 2013.104 Ukázka č. 10 Michal Dušička známý pod uměleckým jménem Michal - Majk, Dušička Spirit), narozen 28. 8. 1984 v Bratislavě. Majk Spitit, členem skupiny H16, vydal v roce 2011 první sólové album Nový člověk. K tomuto albu bylo natočeno několik videoklipů a z většiny skladeb se okamžitě staly hity rotující v nejznámějších českých a slovenských rádiích. Na albu se kromě kolegů ze skupiny objevili i hosté jako Celeste Buckingham, Orion nebo Nirotic. Album se stalo multiplatinové a prodalo se z něho více jako 20 000 kusů. V roce 2012 získal dvě ocenění v anketě Slavík – Objev roku a cenu za nejlepší videoklip roku. V tom stejném roce se stal vítězem ocenění MTV Europe Music Awards v kategorii Best Chzech and Slovak Act. V roce 2013 se dostal Majk Spirit jako první Slovák do nahrávacího studia nebohého Michaela Jacksona s názvem Westlake, kde nahrál skladbu „Beautiful Dreamer“ se světoznámou americkou jazzovou zpěvačkou Maysou Leak. V létě roku 2013 vydal Majk Spirit album s názvem „Rýmy, Hudba a Bůh“.105 V roce 2013 dostal slovenský umělec ocenění od společnosti Google za nejvyhledávanější osobnost na Google na Slovensku a v Česku. V roku 2014 se stal Majk Spirit porotcem v mezinárodním formátě The Voice (Hlas Česko-Slovenska) spolu s Darou Rolins, Michalem Davidem, Josefem Vojtkem a Martou Jandovou. Díky zmiňovaným sociálním sítím, v tomtéž roce jako první Slovák překonal na Facebooku

104 105

SHEA, Mick. One direction. 1. vyd. Praha: Cooboo, 2013. ISBN 978-80-7447-267-1. s. 13. Oficiální stránky Majk Spirit. [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné na .

38

WWW:

půlmilionovou hranici a stal se osobností, která sdružuje na nejznámější sociální síti nejvíce Čechu a Slováků. 106

106

CZWITKOVICZ, Tomáš. Majk Spirit jako prvý prekonal na Facebooku polmiliónovú hranicu. [online]. 14. 7. 2014 [cit. 2015-01-02]. Dostupné na WWW: .

39

3

ANALYTICKÁ ČÁST

3.1 Kvantitativní šetření Kvantitativní šetření je označení pro metodologii výzkumu v pedagogice a sociálních vědách, která je založena na pozitivismu. Zdrojem poznání má být pouze objektivní/ objektivizované a co možná nejpřesnější zkoumání edukační reality, podobně jako v přírodních vědách. Cílem je objasňování jevů na základě vědecké teorie.107

I. Stupeň třídění  Demografické hledisko  Analýza zvukového dotazníku - Schopnost identifikace hudebního žánru - Schopnost identifikace interpreta - Pohlaví / žánr - Bydliště/ žánr - Hudebnost/ žánr - Hudební preference II. Stupeň třídění  Analýza doplňujícího dotazníku  Porovnání některých důležitých částí v dotazníku s výzkumem 2012

3.2 I. Stupeň třídění 3.2.1 Demografické hledisko Výzkum

byl

realizován

formou

dotazníkového

(zvukového)

šetření,

s následujícími cílovými skupinami respondentů, a to žáky 2. stupně. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 88 respondentů. Z hlediska otázky bydliště v dotazníku, byly na výběr dvě možnosti. První z nich byla odpověď město. Jako druhá odpověď zněla vesnice. Toto rozdělení bylo použito záměrně. Cílem práce bylo také zpozorovat některé změny či faktory, které by mohly být rozdílné, co se týče bydliště.

107

PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-73676-47-6. s. 140.

40

Graf č. 1 značí rozdělení respondentů z hlediska jejich bydliště. Větší část dotázaných (65,9 %) byla zastoupena respondenty z města. Respondenti z vesnice tvořili 34,1 %. Graf č. 1 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 1 – „Bydlíš?“

Bydliště respondentů 34,1% 65,9%

město

vesnice

Tabulka č. 1 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 2 – „Bydlíš?“

Bydliště

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty

%

Město Vesnice

58 30

65,9 % 34,1 %

Celkem

88

100,0 %

Dotazník také obsahoval otázku pohlaví. S těmito údaji se později také dále pracovalo. Rozdělení daného pohlaví znázorňuje graf č. 2. Graf č. 2 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 1 – „Jaké je tvé pohlaví?“

Pohlaví respondentů 44,3%

55,7%

chlapec

41

dívka

Tabulka č. 2 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 1 – „Jaké je tvé pohlaví?“

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných

Pohlaví

absolutní hodnoty

%

Chlapec

39

44,3 %

Dívka

49

55,7 %

Celkem

88

100,0 %

Výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření s následujícími cílovými skupinami respondentů a to žáky 2. stupně. Na následujícím grafu č. 3 je vidět věkové zastoupení. Tabulka č. 3 obsahuje pro úplnost absolutní čísla. Graf č. 3 – Otázka ve zvukovém dotazníku č. 3 – „Tvůj věk?“

Věková struktura respondentů 44,3%

50%

35,2%

40% 30%

18,2%

20% 2,3%

10% 0% 13 let

14 let

15 let

16 let

Věk Tabulka č. 3 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 3 – „Tvůj věk?“

Věk 13 let 14 let 15 let 16 let Celkem

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty % 16 18,2 % 39 44,3 % 31 35,2 % 2 2,3 % 88 100,0 %

42

Pro analýzu výzkumu bylo třeba zjistit, kteří z daných respondentů jsou hudebně aktivní a kteří nikoliv. Toto rozdělení naznačovala otázka č. 4 „Jaké máš hudební vzdělání?“ s jejími pěti otázkami.108 Respondenti mohli zakroužkovat i více variant u odpovědí 1 - 5. Z výsledků je patrné, že se daní respondenti rozdělili na dvě skupiny „hudebně vzdělaných“ a to tím způsobem, že hudebně aktivní kroužkovali odpovědi 2 - 4. Hudebně neaktivní většinou kroužkovali odpověď č. 1 a č. 5. S těmito dvěma skupinami se dále ve výzkumu pracovalo. Graf č. 4 dokumentuje výsledky. Graf č. 4 – Otázka ve zvukovém dotazníku č. 4 – „Jaké máš hudební vzdělání?“

Jaké máš hudební vzdělání? 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

63,0%

14,3%

6,8% Pouze z hodin Chodím na základní hudební výchovy a uměleckou školu svého poslechu (ZUŠ) hudby

Hraji na hudební nástroj

12,5%

3,4% Působím v nějakém hudebním souboru, kroužku, orchestru apod.

Nejsem hudebně aktivní

Jaké máš hudební vzdělání?

3.2.2 Analýza zvukového dotazníku 3.2.2.1 Schopnost identifikace hudebního žánru Respondenti v dotazníku měli na výběr ze sedmnácti hudebních žánrů. Jako osmnáctý údaj byla odpověď „jiný“, to kdyby respondenti nenašli ve výběru daný hudební žánr nebo by danou hudební ukázku chtěli přiřadit k jinému žánru.

108

Otázka č. 4 – „Jaké máš hudební vzdělání?“. Odpovědi na tuto otázku se skrývaly pod čísly 1 – 5. Odpověď č. 1. Pouze z hodin hudební výchovy a svého poslechu hudby. Odpověď č. 2. Chodím na základní uměleckou školu (ZUŠ), 3. Hraji na hudební nástroj, 4. Působím v nějakém hudebním souboru, kroužku, orchestru apod., 5. Nejsem hudebně aktivní .

43

Žánry byly zastoupeny v tomto pořadí: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasic. hudba – období klasicismu

House/ Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/ Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/ Reggae

Pop/ RnB

Jazz/ Blues

Metal

Folk /Country

Rock

Jiný (dopň)…………………

Hudební ukázky 1 – 5. První pětice hudebních ukázek ve zvukovém dotazníku představovala tzv. artificiální hudbu. Hudební ukázky této hudby byly voleny dle chronologického postupu (časové posloupnosti), ale to daní respondenti nemohli předpokládat. Na ukázkách mohli respondenti rozpoznat nejjednodušší hudební znaky (baroko apod.) až po ty složitější (elektronická hudba). Prvním žánrem, respektive hudebním obdobím této kategorie byla doba baroka. Z následujícího grafu č. 5 vyplývá, že více jak jedna třetina respondentů (40,7 %) zvolila první typ žánru a to baroko. Ostatní respondenti nedovedli správně danou hudební ukázku zařadit. Našli se tací, kteří označili odpověď klasicismus, romantismus, ale naprosto šokující je, že respondenti u ukázky č. 1. volili jako žánr opera. V dějinách hudby se opera v baroku už objevuje, ale to opravdu není příklad této ukázky. Výsledky jsou patrné v grafu č. 5. Graf č. 5 – Zařazení hudební ukázky č. 1 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 40,7%

Období baroka 19,8%

Klasicismus 14,0%

Romantismus 2,3%

20.století

20,9%

Opera 2,3%

Muzikál 0%

5%

10%

15%

44

20%

25%

30%

35%

40%

V ukázce č. 2 byl zastoupen žánr klasicismus. Celkem 37,2 % respondentů určilo žánr klasicismus, ale ještě o něco více posluchačů zvolilo žánr opera (38,4 %). Toto označení žánru je naprosto špatné. Lze se domnívat, že tito posluchači nevěděli odpověď daného žánru a proto tipovali. V nejhorším případě se naskýtá možnost, že posluchači absolutně neví, jaké jsou základní formy opery. V symfonii od Beethovena lze jen těžko nalézt složku vokální hudby. Výsledky názorně zobrazuje graf č. 6. Graf č. 6 - Zařazení hudební ukázky č. 2 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 5,8%

Odobí baroka

37,2%

Klasicismus 7,0%

Romantismus

38,4%

Opera Muzikál

11,6% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Z výsledků výzkumu vyplývá, že v ukázce č. 3 se dané odpovědi respondentů hodně lišily. Více jak jedna čtvrtina respondentů volila odpověď klasicismus (36,0 %). Skoro stejný počet respondentů zvolilo odpověď opera (19, 8 %) a romantismus (17,4). Překvapující je u 14,0 % respondentů odpověď muzikál. V nejmenším počtu zastoupených odpovědí bylo období 20. století (10,5 %), Všechny dané možnosti odpovědí znázorňuje níže graf č. 7. Graf č. 7 - Zařazení hudební ukázky č. 3 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 2,3%

Období baroka

36,0%

Klasicismus

17,4%

Romantismus 10,5%

20.století

19,8%

Opera 14,0%

Muzikál 0%

5%

10%

15%

20%

45

25%

30%

35%

40%

Hudební ukázka č. 4 zaznamenává opět rozdílný názor na zařazení daného žánru. Nejvyšší počet odpovědí obsahovalo období romantismu (31,4 %). Druhou nejvyšší procentuální odpovědí bylo období klasicismu (24,4 %). Stejný poměrem (12,8 %) volili respondenti hudební žánr operu a muzikál. Ostatní odpovědi jako období baroka, 20. století či lidová hudba měly malý poměr zastoupených odpovědí. Pro názornost je uveden graf č. 8. Graf č. 8 - Zařazení hudební ukázky č. 4 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 8,1%

Období baroka Klasicismus Romantismus 20. století Opera Muzikál Lidová hudba

24,4% 31,4% 5,8%

12,8% 12,8%

4,7% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Poslední z ukázek artificiální hudby byla poslechová skladba č. 5. Z výsledků výzkumu vyplývá, že dané odpovědi jsou velmi vyrovnané. Nejvíce respondentů (23,3 %) uvedlo, že daná hudební ukázka je muzikál. O něco méně respondentů zvolilo odpověď lidová hudba (20,9 %). Období romantismu, 20. století a opera byla ve stejném počtu zvolených odpovědí (16,3 %). Vše znázorňuje graf č. 9. Graf č. 9 - Zařazení hudební ukázky č. 5 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 5,8%

Klasicismus

15,1%

Romantismus 20. století

16,3%

Opera

16,3%

23,3%

Muzikál 20,9%

Lidová hudba 2,3%

Folk/Country 0%

5%

10%

46

15%

20%

25%

Správná identifikace hudebního žánru Označení správného „žánru baroka“ zapsalo do svých odpovědí 39,7 % respondentů. O něco lepší výsledek byl u druhé hudební ukázky. Ta zastupovala „dobu klasicismu“ a 43,1 % respondentů zařadilo ukázku správně. Třetí ukázka byla ze stejného „období doby klasicismu“, ale výsledek už nebyl tak vysoký jako u prvních dvou ukázek. Zde správně zařadilo hudební ukázku pouze 35,2 % dotazovaných. Předposlední čtvrtou zvukovou ukázkou byla doba romantismu. Respondenti se o tomto období neučí pouze v hudební výchově, ale mohou využít své poznatky v rámci mezipředmětových vztahů. Propojením vědomostí např. z dějepisu či literatury, mohou žákům

určitým

způsobem

napomoci

v zařazení

daného

období.

Některým

respondentům (30,6 %), se daná správná odpověď povedla zařadit správně. Nejhůře z celého zvukového dotazování na tom byli respondenti při ukázce č. 5. Období 20. století jako správnou variantu zařadilo pouze 15,9 % respondentů. Vše názorně dokumentuje tabulka č. 4. Tabulka č. 4 - Správná identifikace hudebního žánru ukázek č. 1 – 5 z celkového počtu 88 respondentů.

artificiální

Správné zařazení žánru hudební styl

správná identifikace

%

1. Období baroka

35

39,8 %

2. Klasicismus

38

43,2 %

3. Klasicismus

31

35,2 %

4. Romantismus

27

30,7 %

5. 20. století

14

15,9 %

Hudební ukázky 6 – 10. Druhou pětici zastupovaly hudební ukázky převážně „nových“ hudebních žánrů. Zde byla schopnost identifikace výrazně lepší než v první polovině ukázek. Z výsledků ukázky č. 6 je jednoznačné, že tři čtvrtiny respondentů (78,4 %) zařadili k poslechové skladbě žánr „Pop/Rnb“. Ostatní třetina posluchačů si už jistá nebyla a spíše volila jiný žánr. Následující graf č. 10 dokumentuje dané výsledky.

47

Graf č. 10 - Zařazení hudební ukázky č. 6 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? Pop/RnB 78,4%

2,3%

Rock

1,1%

Lidová hudba

2,3%

House/Dance

9,1%

Disco 2,3%

Elektronická

1,1%

Folk/Country

3,4%

Jiný 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

U hudební ukázky č. 7 byly výsledky podobné jako u předchozí ukázky. Zde respondenti také ve velkém zastoupení (60,5 %) volili odpověď hudebního žánru „Pop/ Rnb“. Ostatní třetina respondentů přiřadila žánry v malém počtu, který nepřesahoval 10,0 %. Vše znázorňuje graf č. 11. Graf č. 11 - Zařazení hudební ukázky č. 7 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 1,1%

20. století Pop/RnB Rock Lidová hudba House/Dance Disco Jungle Elektronická Ska Jazz Folk/Country Jiný -10%

60,5%

1,1% 2,3% 3,4% 2,3% 2,3% 5,7% 2,3% 4,5% 4,5% 10,0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

V hudební ukázce č. 8 převažovala odpověď „elektronická hudba“ (36,4 %). Velmi vyrovnané byly odpovědi u žánrů „Pop/RnB, rock, house/dance a disco“. V nejmenší míře (2,3 %) byl zastoupen žánr „jungle“. Podrobné výsledky v grafu č. 12.

48

Graf č. 12 - Zařazení hudební ukázky č. 8 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 13,6% 17,0%

Pop/RnB Rock

14,8%

House/Dance

15,9%

Disco 2,3%

Jungle

36,4%

Elektronická 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Z výsledků výzkumu vyplývá, že u téhle hudební ukázky č. 9 někteří respondenti uměli správně zařadit hudební žánr. Více jak polovina respondentů (55,7 %) označila odpověď „Pop/RnB“. Necelá třetina posluchačů (18,2 %) odpověděla možností „disco“ a v zastoupení se objevila i odpověď „elektronická hudba“. Několik respondentů vyjádřilo svůj názor tím, že zvolili odpověď „folk/country, jazz, house/dance či rock“. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 13. Graf č. 13 - Zařazení hudební ukázky č. 9 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? Pop/RnB

8,0%

55,7%

Rock 2,3%

House/Dance

18,2%

Disco 10,2%

Elektronická 2,3%

Jazz

2,3%

Folk/Country

1,0%

Jiný 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

V poslední hudební ukázce č. 10 respondenti volili odpověď „jiný“. Záměrně nebyl v nabídce stylů/žánrů zařazen typ pro tuto ukázku. Tímto způsobem se zjišťovalo, zda znají hudební posluchači i nějaký jiný hudební žánr než z uvedených. Více jak tři čtvrtě respondentů (65,1 %) v odpovědi „jiný“ odpovědělo „rap“.

49

Graf č. 14 - Zařazení hudební ukázky č. 10 dle žánru.

Tento styl bych zařadil/a? 17,4%

Pop/RnB 9,3%

House/Dance 2,3%

Disco

3,5%

Jungle Elektronická

1,2%

Ska

1,2%

65,1%

Jiný 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Správná identifikace hudebního žánru Nejlépe respondenti správně zařadili ukázku č. 6 a tou byl zastoupen hudební žánr „Pop/ RnB“. Celkem 69 respondentů (78,4 %) odpovědělo správně. Je tedy zřejmé, že daní respondenti tuto ukázku už slyšeli, dokážou ji správně zařadit nebo také daný hudební žánr poslouchají. U ukázky sedmé většinou posluchači volili jednu i více variant, protože zde byla počítána určitá tolerance k odpovědím. Do výzkumu byly započítány odpovědi s hudebním žánrem „pop“ a také odpověď „folk“. Správně odpovědělo 67,0 % respondentů. Stejným způsobem jako u ukázky šest, respondenti postupovali v ukázce č. 8 a č. 9. Zde také bylo přihlíženo s určitou tolerancí u odpovědí, protože osmá ukázka obsahuje směsici žánrů „house, dance a elektro“. Devátá ukázka má typické prvky „dance, popu a elektra“. Ukázku osmou poznala polovina respondentů (51,1 %) a otázku devátou poznala větší polovina (68,1 %) respondentů. Poslední hudební ukázka obsahovala žánr zvaný „rap“. Tento styl také poznala více jak polovina dotázaných (61,3 %). Stejně jako u hudby artificiální je níže přehledná tabulka č. 5., ta obsahuje počet respondentů, kteří správně žánr zodpověděli (absolutní hodnoty) a také jsou zde uvedena čísla v procentech.

50

Tabulka č. 5 - Správná identifikace hudebního žánru ukázek č. 6-10 z celkového počtu 88 respondentů.

nonartificiální

Správné zařazení žánru hudební styl

správná identifikace

%

1. Pop/RnB

69

78,4 %

2. Pop/Folk

59

67,0 %

3. House/dance/elektro

45

51,1 %

4. Pop/elektro dance

60

68,2 %

5. Rap

49

61,3 %

Z výzkumu vyplývá, že daní respondenti u poloviny hudebních ukázek, měli správný úsudek a zařadili daný hudební žánr do kategorie, tam kam patří. Jednalo se o hudební ukázky z nonartificiální hudby. Z pohledu správných odpovědí u artificiální hudby se posluchačům nepovedla zařadit ukázka z 20. století. Ostatní ukázky se pohybovaly mezi 30-40 % úspěšnosti. Tyto výsledky jsou vyvozeny pouze ze správných odpovědí při zařazení žánru.

3.2.2.2 Schopnost identifikace interpreta Ve výzkumu bylo nejen důležité zjistit, zda posluchač poznal hudební žánr, ale zda byl schopen také identifikovat, jaký interpret dané hudební období a žánr představoval. Otázka v dotazníku zněla: „Poznal/a jsem z ukázky, interpreta, hudební skupinu či název této skladby?“. Respondenti měli na výběr ze tří odpovědí a to „ano“, k této možnosti byl ještě dostatek prostoru pro zapsání jména daného autora. Druhou možností odpovědi bylo „ne“, a tou poslední „nejsem si jistý/á“. Tabulka č. 6 níže obsahuje údaje o hudebním interpretovi, poté počet respondentů, kteří správně interpreta napsali, samozřejmostí jsou počty ve validních hodnotách a zajímavostí je poslední sloupec v tabulce zvaný „domněnka správnosti“, který značí, kolik počet respondentů si myslí, že určilo svou odpověď správně. Výrazně se tato „domněnka“ liší od správných odpovědí v ukázce č. 2 a také u ukázky č. 10. Prvním interpretem artificiální hudby byl Johann Sebastian Bach. Správně určila daného interpreta čtvrtina posluchačů (18,2 %). Odpověď „ne“ označila necelá polovina respondentů (45,5 %) a odpověď „nejsem si jistý/á“ označilo 36,4 %.

51

Druhou ukázku zastupoval, jak bylo výše uvedeno Ludwig van Beethoven. Zde si myslelo 7 respondentů, že daného autora poznali, ale správné jméno měl pouze jediný respondent (1,1%). Ostatních 6 posluchačů označili interpreta chybně a mysleli si, že jde o W. A. Mozarta. Odpověď „ne“ nepoznal/a jsem interpreta označilo tři čtvrtě posluchačů (73,9 %). „Nebyla si jistá“ necelá čtvrtina respondentů (18,2 %). Správné jméno W. A. Mozarta označilo ve třetím pořadí hudební ukázky pouhých 6 respondentů (6,8 %). Ostatních 67,0 % respondentů zvolili možnost „ne“ a 26,1 % respondentů zvolili možnost „nejsem si jistý/á“. Další hudební ukázka skrývala Symfonii č. 9 e-moll od Antonína Dvořáka. Správně autora určili tři respondenti (3,4 %). Necelých tři čtvrtě respondentů (68,2 %) odpovědělo, možnost „ne“ a třetina odpověděla „nejsem si jistý/á“ (28,4 %). Leoše Janáčka v ukázce páté poznali jen dva respondenti (2,2 %). Tři čtvrtě posluchačů označilo odpověď „ne“ (79,5 %) a zbytek respondentů (17,0 %) označilo „nejsem si jistý/á“. Tabulka č. 6 - Správná identifikace interpreta ukázky č. 1–5 z celkového počtu 88 respondentů.

Správné zařazení interpreta

artificiální

hudební styl

správná identifikace

%

domněnka správnosti

1. J. S. Bach

17

19,3 %

16

2. L. v. Beethoven

1

1,1 %

7

3. W. A. Mozart

6

6,8 %

6

4. A. Dvořák

3

3,4 %

3

5. L. Janáček

2

2,3 %

3

Z oblasti nonartificiální hudby byl prvním zástupcem Justin Bieber. Tohoto interpreta, stejně jako hudební žánr uvedený výše poznala většina respondentů (76,1 %). Ostatní označili odpověď „nejsem si jistý/á“ (23,9 %). Odpověď „ne“ neoznačil nikdo z daných respondentů. Dalším mladým interpretem poslechové ukázky č. 7 byl Voxel neboli Václav Lebeda. Tohoto interpreta poznala větší třetina (40,9 %) posluchačů. Další třetina (36,4 %)“ odpověděla „ne“ a poslední menší třetina (22, 7 %) volila odpověď „nejsem si jistý/á“. Ukázku č. 8 představoval francouzský DJ David Guetta. Z výsledků vyplývá, že interpreta poznalo 39,7 % respondentů. Odpověď „ne“ označilo 30,7 % a odpověď 52

„nejsem si jistý/á“ vyplnilo 28,4 % respondentů. Pouze jeden respondent tohoto interpreta zaměnil s nizozemským DJ Tiëstem. Následovala ukázka od hudební skupiny One Direction. Skupinu poznala necelá polovina respondentů (45,5 %). Tito respondenti poznali nejen skupinu, ale i název písně, která zněla „Steal my girl“. 30,7 % posluchačů odpovědělo „ne“ neznám daného interpreta. A posledních 22,7 % respondentů odpovědělo „nejsem si jistý/á“. Poslední ukázka byla od slovenského zástupce Majka Spirita. Tohoto „rapera“ správně určilo 47,7 % respondentů. Odpověď „ne“ zaznamenalo 42,0 % dotázaných a poslední možnost „nejsem si jistý/á“ zvolilo 6,8 %. Tři daní respondenti si Majka Spirita spletli s dalším slovenským zástupcem a to „Rytmusem“ neboli Patrikem Vrbovským. Tabulka č. 7 - Správná identifikace interpreta ukázky č. 6–10 z celkového počtu 88 respondentů.

nonartificiální

Správné zařazení interpreta hudební styl

správná identifikace

%

domněnka správnosti

6. Justin Bieber

67

76,1 %

67

7. Voxel

36

40,9 %

36

8. David Guetta

35

39,8 %

36

9. One Direction

40

45,5 %

41

10. Majk Spirit

42

47,7 %

45

Co se týče artificiální hudby, zde byly úspěšné odpovědi u ukázky č. 1 a tu zastupoval Johan Sebastian Bach. V ostatních ukázkách byly hodnoty odpovědí respondentů velmi zanedbatelné. U ukázek nonartificiální hudby si byli respondenti nejvíce jistí svou odpovědí u interpreta v hudební ukázce č. 6, a to u Justina Biebra. Polovina posluchačů si byla jistá jménem Majk Spirit a těsně za ním zvolili správně hudební skupinu One Direction. Posluchači se lépe orientují v novější hudební sféře než v hudebních dějinách.

53

Pohlaví / žánry – dle správnosti odpovědí Pro úplnost výzkumu byly odpovědi respondentů rozděleny dle jejich pohlaví. Počet chlapců zde převažoval nad počtem dívek. Prvních pět hudebních ukázek patřilo artificiální hudbě. Zde průměrně polovina dívek poznala správně hudební období. Pouze u páté ukázky byly počty menší než v předchozích ukázkách. Nejlépe dívky odpovídaly u ukázky č. 3 a to byl klasicismus. Chlapců tento žánr poznalo pouhých 18,3 %. U ostatních čtyř ukázek nedosáhly odpovědi u chlapců ani k polovině správných odpovědí. Hodnoty byly spíše podprůměrné. Výsledky dokumentuje tabulka č. 8. Tabulka č. 8 – Poznání žánru z hlediska pohlaví u hudebních ukázek č. 1–5. Celkem odpovědělo 88 respondentů, z toho 39 dívek a 49 chlapců. Tabulka uvádí absolutní hodnoty a validní procenta odpovědí.

Kritéria/žánry

Baroko

Klasicismus

Klasicismus

Romantismus

20. století

dívka (39)

19

48,7 %

17

43,6 %

22

56,4 %

15

38,5 %

8

20,5 %

chlapec (49)

16

32,6 %

15

30,6 %

9

18,3 %

12

24,4 %

6

12,2 %

V hudbě nonartificiální si byli chlapci i dívky svými odpověďmi jistější. Pouze v šesté ukázce, která zastupovala žánr „Pop/RnB“ bylo u chlapců (81,6 %) zaznamenáno větší procento správných odpovědí. Názorně vše zaznamenáno v tabulce č. 9. Tabulka č. 9 – Poznání žánru z hlediska pohlaví u hudebních ukázek č. 6-10. Celkem odpovědělo 88 respondentů, z toho 39 dívek a 49 chlapců. Tabulka uvádí absolutní hodnoty a validní procenta odpovědí.

Kritéria/žánry

Pop/RnB

Pop/Folk

House/elektro / dance

Pop/elektro/ dance

Rap

dívka (39)

29

74,4 %

28

71,7 %

19

48,7 %

26

66,6 %

23

58,9 %

chlapec (49)

40

81,6 %

29

59,1 %

26

53,0 %

32

65,3 %

26

53,0 %

54

Bydliště / žánry – dle správnosti odpovědí Pro účely hypotézy byly dále rozpracovány hodnoty, které zaznamenaly rozlišnost výsledků u dětí dotazovaných z města a z vesnice. U respondentů z většího sídla u prvních pěti hudebních ukázek výsledky dosahovaly větších hodnot než u respondentů z vesnic. Naproti tomu, kde žáci z měst zaváhali ve volbě žánru, žáci z vesnic měli větší počet správných odpovědí např. u hudební skladby č. 3, kterou byl klasicismus (43,3 %) a také u ukázky č. 5, která představovala 20. století, správně určilo 20,0 % respondentů. Všechny hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 10. Tabulka č. 10 – Poznání žánru z hlediska bydliště u hudebních ukázek č. 1-6. Celkem odpovědělo 88 respondentů, z toho 58 zastupující město a 30 zastupující vesnici. Tabulka uvádí absolutní hodnoty a validní procenta odpovědí.

Kritéria/žánry

Baroko

Klasicismus

Klasicismus

Romantismus

20. století

město (58)

26

44,8 %

26

44,8 %

18

31,0 %

22

37,9 %

8

13,8 %

vesnice (30)

9

30,0 %

6

20,0 %

13

43,3 %

5

16,6 %

6

20,0 %

U ukázek nonartificiání hudby jsou si respondenti z města rozhodně jistější než respondenti z vesnice. Respondenti z vesnice nezastupují svým počtem vysoký podíl, přesto je jejich zájem o nonartificiální hudbu pozitivní. Je ale patrné, že respondenti z vesnice mají problém s rozpoznáním a zařazením správného žánru. Tento problém může být následkem nepozornosti žáka v hodině hudební výchovy či nedostatečným prostorem ve vyučovací jednotce, neidentifikace s autorem skladby, nezajímavému výkladu učitele. Tabulka č. 11 - Poznání žánru z hlediska bydliště u hudebních ukázek č. 6–10. Celkem odpovědělo 88 respondentů, z toho 58 zastupující město a 30 zastupující vesnici. Tabulka uvádí absolutní hodnoty a validní procenta odpovědí.

Kritéria/žánry

Pop/RnB

Pop/Folk

House/elektro /dance

Pop/elektro/ dance

Rap

město (58)

52

89,7 %

36

62,1 %

38

65,5 %

46

79,3 %

35

60,3 %

vesnice (30)

17

56,7 %

21

70,0 %

7

23,3 %

12

40,0 %

23

76,6 %

55

Hudební aktivnost / žánr Pro účel verifikace hypotézy byl třeba vyhodnotit rozdíl žáků hudebně aktivních a hudebně neaktivních. Do skupiny hudebně aktivních patří tací, kteří chodí na základní uměleckou školu (ZUŠ), hrají na hudební nástroj či působí v nějakém hudebním souboru, kroužku, orchestru apod. Do skupiny hudebně neaktivních patří ti žáci, kteří označili svoji odpověď, že hudební vzdělání mají pouze z hodin hudební výchovy a také, že nejsou hudebně aktivní.109 Podrobně výsledky dokumentuje tabulka č. 12. Tabulka č. 12 – Otázka č. 4 ve zvukovém dotazníku: „Jaké máš hudební vzdělání?“

V otázce č. 4 měli respondenti možnost označit i více odpovědí.

Jaké máš hudební vzdělání?

absolutní hodnoty

%

75

63,0 %

8

6,8 %

Hraji na hudební nástroj

17

14,3 %

Působím v nějakém hudebním souboru, kroužku, orchestru apod.

4

3,4 %

Nejsem hudebně aktivní

15

12,5 %

Celkem

119

100,0 %

Pouze z hodin hudební výchovy a svého poslechu hudby Chodím na základní uměleckou školu (ZUŠ)

Z výsledků analýzy vyplývá, že respondenti, kteří jsou hudebně aktivní, jsou si výrazně jistější v odpovědích hudebního žánru a dosahují větší procentuální hodnoty než ostatní respondenti méně hudebně vzdělaní (neaktivní). Výsledky žánrů artificiální hudby dokumentuje tabulka č. 13. Tabulka č. 13 - Poznání žánru z hlediska hudební aktivnosti u hudebních ukázek č. 1–5.

Kritéria/žánry

Baroko

Klasicismus

Klasicismus

Romantismus

20. století

hudebně aktivní (22)

16

72,7 %

13

59,0 %

16

72,7 %

15

68,2 %

10

45,4 %

hudebně neaktivní (66)

21

31,8 %

21

31,8 %

17

25,8 %

14

21,2 %

6

9,1 %

109

Otázka ze zvukového dotazníku: „Jaké máš hudební vzdělání?“

56

Dané výsledky žánru nonartificální hudby jsou zapsány v tabulce č. 14. Tabulka č. 14 - Poznání žánru z hlediska hudební aktivnosti u hudebních ukázek č. 6–10.

Kritéria/žánry

Pop/RnB

Pop/Folk

House/elektro /dance

Pop/elektro /dance

Rap

hudebně aktivní (22)

20

90,9 %

18

81,1 %

16

72,6 %

16

72,6 %

18

81,8 %

hudebně neaktivní (66)

51

75,0 %

38

57,5 %

31

46,9 %

44

66,6 %

42

63,6 %

Hudební preference Výsledky hudební preference byly zjišťovány v podobě škály se třemi hodnotami. První hodnota obsahovala kladný vztah „poslouchám rád/a“, druhá možnost měla neutrální hodnotu „nevadí“ a jako třetí byl postoj negativní „vadí“. Posluchači dané odpovědi volili dle svého hudebního cítění. V prvních pěti hudebních ukázkách artificiální hudby, vyjádřila svůj postoj odpovědí „nevadí“ větší polovina dotazovaných (vždy nad 50 %). Odpověď poslech mi „vadí“ označilo průměrně 20,0 % posluchačů. Preferovaná hodnota „rád/a“ byla zastoupena v malé míře. Hudebně nejvíce respondenti preferovali první hudební ukázku z doby baroka a to 15,9 %. Zase naopak nejméně preferovali hudební ukázku číslo pět. Tu zastupovalo období 20. století. V prvních pěti ukázkách, jak už bylo výše řečeno, se respondenti méně orientovali z hlediska hudebních žánrů a daných interpretů. Naopak tomu bylo u hudebních ukázek neartificiální hudby. Zde převažovaly kladné hodnoty u odpovědi, poslouchám „rád/a“. Ve většině ukázek se respondenti dobře orientovali a svůj postoj ke slyšené hudbě mohli ovlivnit, díky tomu, že interpreta znají. Výsledky názorně dokumentuje graf č. 15.

57

Graf č. 15 – Hudební preference u všech hudebních ukázek.

Hudební preference Baroko Klasicismus Klasicismus 2 Romantismus 20. století Pop/RnB Pop/Folk House elekro dance Pop/elektro dance Rap 0%

10%

20%

30% Vadí

40% Nevadí

50%

60%

70%

80%

Rád

Hudební preference ukázek dle počtu správných odpovědí Pro hlubší analýzu jsou níže v tabulce č. 15 vypsány absolutní hodnoty a validní odpovědi těch respondentů, kteří odpověděli, jaký postoj mají ke slyšené hudbě, tedy kterou preferují či nikoli. Také jsou zapsány výsledky těch respondentů, kteří správně dovedli určit žánr slyšené ukázky. Tato tabulka obsahuje odpovědi na prvních pět hudebních ukázek a to z oblasti artificiální hudby. Z výsledků je patrné, že u hudební ukázky číslo jedna poznalo celkem 7 daných respondentů, že jde o baroko a zároveň tuto ukázku preferují (50,0 %). Tabulka č. 15 – Hudební preference ukázek č. 1–5 , se správným počtem zařazení.

Kritéria/žánry

Baroko

Klasicismus

Klasicismus 2

Romantismus

20. století

rád/a

7

50,0 %

7

77,7 %

2

20,0 %

2

20,0 %

0

0,0 %

nevadí

21

40,3 %

19

33,9 %

22

36,0 %

12

19,6 %

6

9,3 %

vadí

9

40,9 %

8

33,3 %

9

52,9 %

3

17,3 %

1

6,3 %

58

Tabulka č. 16 - Hudební preference ukázek č. 6-10 , se správným počtem zařazení.

Kritéria/žánry

Pop/RnB

Pop/Folk

House/elektro/ dance

Pop/elektro/ dance

Rap

rád/a

18

72,0 %

40

70,2 %

44

68,7 %

28

68,2 %

17

48,3 %

nevadí

15

88,2 %

17

62,9 %

2

8,7 %

23

58,9 %

14

60,9 %

vadí

37

80,4 %

0

0,0 %

0

0,0 %

7

87,5 %

27

79,4 %

Z výsledků je zřejmé, že i přes menší počet zastoupených dívek, byly odpovědi dle správnosti žánrů u první pětice ukázek z oblasti artificiální hudby zřetelně vyšší než u počtu chlapců. U hudebních ukázek z druhé pětice nonartificiální hudby se výsledky chlapců výrazně lišily u ukázky č. 6 (tedy u J.Biebra). V ostatních stále převažovaly správné odpovědi dívčího pohlaví. Žáci z města prokazují celkově větší počet správné identifikace žánrů. Žáků z vesnice bylo poměrem méně, i přesto bohužel nedosáhli takové úrovně správných odpovědí jako žáci z města. V některém ze zařazení žánrů respondenti z města zaváhali (20. století, rap), na druhou stranu, žáci z vesnice v této stránce byli silnější. Pohled hudebních preferencí u žáků, z oblasti artificiální hudby, nebyl negativní, naopak u těchto ukázek dosahoval spíše neutrální pozici. V oblasti nonartificiální hudby byla preference slyšených skladeb převážně pozitivní. Ze shromážděných výsledků v této kapitole lze konstatovat, že žáci prokazují bezpečnější identifikaci a preferenci žánrů v oblasti nonartificiální hudby.

3.3 II. Stupeň třídění 3.3.1 Analýza doplňujícího dotazníku Výzkum byl zaměřen především na zpracování údajů ze zvukového dotazníku. Žákům byl ke zvukovému dotazníku ještě dán tzv. doplňující dotazník pro žáky ZŠ. Tyto výsledky nám měly přiblížit nynější situaci o hudební výchově, o samotném posluchači, o hudbě artificiální a neartificiální na školách a také měly zaznamenat některé z názorů na nynější hudební scénu. 59

3.3.1.1 Hromadné sdělovací prostředky O médiích, už bylo mnoho řečeno v teoretické části. V této kapitole jsou popsány konkrétní výsledky dotazovaných respondentů. Cílem analýzy, u respondentů v otázce č. 7110, bylo zjistit, do jaké míry mají přístup k uvedeným sdělovacím prostředkům. Respondenti měli na výběr ze škály odpovědí „denně – často – občas – vůbec“. Na otázku odpovědělo celkem 88 respondentů, tzn. 100,0 % dotázaných. Z výsledků je patrné, že tři čtvrtě respondentů (73,9 %) denně používá internet. Dokonce daní respondenti využívají internet o 10,3 % více než denně mobilní telefon. Stejným poměrem dotazovaní využívají denně televizi (42,0 %) a internet v mobilu (44,3 %). Přehled přístupu a užívaných hromadných sdělovacích prostředků znázorňuje přehledně graf č. 16. Graf č. 16 - Otázka v dotazníku č. 7 – „Jak často máš přístup a používáš uvedené hromadné sdělovací prostředky neboli média?“

Jak často máš přístup a používáš uvedené hromadné sdělovací prostředky neboli média? Sledování televize

42,0%

Poslech rádia

23,9%

Používání tabletu

22,7%

20,5% 13,6%

25,0%

11,4%

Mobilní telefon

29,5% 37,5%

30,7%

35,2%

63,6%

Internet

15,9%

73,9%

Internet v mobilu 11,4%

Návštěva kina

18,2%

21,6%

0%

19,3%

23,9%

9,1% 20%

30% Denně

40% Často

4,5% 5,7% 1,1%

18,2%

43,2%

53,4% 10%

15,9% 19,3%

44,3%

Četba knihy

8,0%

37,5% 50%

60%

Občas

70%

80%

90%

100%

Vůbec

Výzkum byl dále prohlouben o pohled používání hromadných sdělovacích prostředků z hlediska bydliště respondenta. Výzkumný prvek respondentů z města tvořil 65,9 %. Z vesnice bylo tázáno 34,1 % respondentů. 110

Otázka v dotazníku č. 7 - „Jak často máš přístup a používáš uvedené hromadné sdělovací prostředky neboli média?“

60

Níže jsou prezentovány pouze některé z uvedených hromadných sdělovacích prostředků, protože u ostatních (internet a kniha) se výsledky výrazně neliší. Odpovědi u možnosti internet nebyly překvapivé a většina dotazovaných odpověděla, že tento způsob využívá „denně“. U knihy tomu bylo naopak, zde polovina respondentů (53,3 %) z obou demografických oblastí, odpověděla „vůbec“. Prvním zkoumaným prvkem bylo „sledování televize“. U respondentů z vesnice je patrné, že televizi sledují denně (43,3 %), taktéž ve velkém zastoupení je odpověď často (33,3 %). Naproti tomu respondenti z města sledují televizi denně (41,4 %), ale jako druhou variantu volili „občas“. Zde se lze pouze domnívat, že se respondenti věnují jiné činnosti. Graf č. 17 - Varianta odpovědi „televize“ na otázku č. 7, dle bydliště.

TV 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

43,3%

41,4% 37,9%

Denně 33,3% Často Občas

13,8%

13,3% 6,9%

Město

10,0%

Vůbec

Vesnice

Z analýzy výsledků je patrný výrazný rozdíl užívání internetu v mobilním telefonu u respondentů ve městě. Necelá polovina (44,8 %) daných respondentů užívá internet v mobilním telefonu „denně“. Třetina (27,6 %) využívá tento způsob „často“ a ostatní třetina (27,5 %) respondentů „občas“ nebo „vůbec“. Dotázaní respondenti z vesnice uvedli, že internet v mobilním telefonu převážně neužívají „vůbec“(43,3 %), větší třetina (33,4 %) uvedla „občas“, několik (20,8 %) respondentů uvedlo „často“. Odpověď „denně“ je zastoupena pouze v zanedbatelném počtu (2,5 %). Z výsledků lze usoudit, že respondenti ve městě mají snadnější a větší přístup k internetu v mobilním telefonu, než respondenti na vesnici. Výsledky dokumentuje graf č. 18.

61

Graf č. 18 - Varianta odpovědi „internet v mobilu“ na otázku č. 7, dle bydliště.

Internet v mobilu 44,8%

43,3%

45% 40%

Denně

33,4%

35%

27,6%

30%

Často 20,8%

25%

Občas

17,2%

20%

Vůbec

10,3%

15% 10%

2,5%

5% 0% Město

Vesnice

Je patrné, že většina respondentů z města má přímou zkušenost s používáním tabletu. To dokazují odpovědi v podobě „denně“ (20,7 %), „často“ (31,1 %) a „občas“ (37,9 %). Pouze necelá třetina respondentů (10,3 %) odpověděla, že tablet nepoužívají „vůbec“. U respondentů z vesnice se výsledky liší v tom smyslu, že necelá polovina (43,3 %) respondentů nepoužívá tablet vůbec. Naopak 26,7 % respondentů používá tablet „denně“ a skoro se stejným počtem, označili odpověď „často a občas“. V grafu č. 19 jsou podrobnější výsledky. Graf č. 19 - Varianta odpovědi „tablet“ na otázku č. 7, dle bydliště.

Tablet 43,3% 45%

37,9%

Denně

40% 31,1%

35% 25%

Často

26,7%

30% 20,7%

16,7%

20%

13,3%

10,3%

15% 10% 5% 0% Město

Vesnice

62

Občas Vůbec

Posledním ze jmenovaných sdělovacích prostředků bylo rádio. Analýza měla přispět ke zjištění, zda žáci, kteří byli tázáni, poslouchají rádio. Podle mládeže poslouchání rádia už není tak „in“, tedy „není v módě“. To vše značí výsledky u obou zmiňovaných skupin. 41,4 % respondentů ve městě neposlouchá rádio „vůbec“. U respondentů, kteří označili možnosti „často a občas“, se obě hodnoty shodovaly na 17, 2 %. Respondenti z města i z vesnice poslouchají rádio „denně“ téměř stejným počtem procent. Na vesnici převažuje odpověď „ občas“ (40,0 %) a velké zastoupení má i odpověď „nikdy“ (30,0 %). Výsledky znázorněny v grafu č. 20. Graf č. 20 – Varianta odpovědi „rádio“ na otázku č. 7, dle bydliště.

Rádio 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

41,4%

40,0% Denně

30,0% 24,1%

Často

23,3%

17,2% 17,2%

Občas Vůbec

6,7%

Město

Vesnice

3.3.1.2 Předmět hudební výchova Z analýzy výsledků vyplývá, že většina respondentů (80,7 %) považuje hudební výchovu za odpočinkový předmět. Odpovědi dokumentuje graf č. 21 a tabulka č. 17. Graf č. 21 - Otázka v dotazníku č. 3 - „Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět?“

Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět? ano

19,3% 80,7%

63

ne

Tabulka č. 17 - Otázka v dotazníku č. 3 - „Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět?“

Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět? Ano Ne

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty 71

% 80,7 %

17

19,3 %

88

100,0 %

Celkem

Pátá otázka prezentovala odpovědi respondentů, které měly napovědět, co daní respondenti očekávají z hodin hudební výchovy. Na výběr bylo ze čtyř odpovědí. Odpověď „zábavu, nové zážitky“ zakroužkovala větší polovina respondentů (64,8 %). Na výběr měli respondenti také odpověď „nic“, tuto možnost si zvolilo 21,6 %. Dalších odpověď „nové informace, znalosti“, zakroužkovalo nejméně dotázaných (13,6 %). Na výběr byla ještě i čtvrtá odpověď „zájem o probírané učivo“a tuto možnost si nikdo z daných respondentů nevybral, což není ani překvapující, když respondenti berou hudební výchovu jako odpočinkový předmět. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 22 a také v tabulce č. 18. Graf č. 22 - Otázka v dotazníku č. 5 – „Co očekáváš z hodin HV?“

Co očekáváš z hodin HV? Zábavu, nové zážitky

21,6% 13,6%

Nové informace a znalosti

64,8%

Nic

Tabulka č. 18 – Otázka v dotazníku č. 5 - „Co očekáváš z hodin HV?“

Co očekáváš z hodin HV?

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných

Zábavu, nové zážitky

absolutní hodnoty 57

% 64,8 %

Nové informace a znalosti

12

13,6 %

Nic

19

21,6 %

Celkem

88

100,0 %

64

Ve zvukovém dotazníku byly zastoupeny hudební ukázky z oblasti artificiální hudba a také obsahoval ukázky z oblasti neartificiální. Pouze malé procento respondentů (8,0 %) odpovědělo na otázku, zda by se měla vyučovat v hudební výchově o hudbě vážné i populární, variantou „ano, pouze vážná hudba.“ Za prvními třemi zodpovězenými variantami bylo dostatek místa na zdůvodnění, proč tuto odpověď respondenti zvolili. V poslední čtvrté odpovědi nebyla možnost pro udání důvodu. Hned v té první možnosti uvedli žáci jako svůj důvod, „aby to nebyla taková nuda a protože mě baví.“ Čtvrtina respondentů (23,9 %) zvolilo za svoji odpověď „ano, pouze populární hudba.“ Zdůvodněné odpovědi odpovídají danému věku, jak také v jedné z odpovědí daný respondent uvedl „jsme puberťáci“. Z ostatních odpovědí to byly varianty „baví mě, je nejlepší, je zábavná, stará nikoho nebaví, vážná hudba nudí apod.“ Třetí danou odpovědí „ano, obě tyto varianty“ zvolila necelá polovina respondentů (46,6 %). Důvodů proč tuto variantu respondenti zvolili, bylo hned několik: „abychom měli ze všeho znalosti a dozvěděli se z každé něco, obě jsou součástí hudby, jsou důležité, protože se mi líbí, apod.“ Poslední odpověď „ne, ani jedna z variant“ volila necelá třetina respondentů (21,5 %). Zde, by bylo vhodné také nechat vyjádřit svůj názor respondentům, proč tuto odpověď zvolili. Tyto výsledky vedou k úvaze, jakou hudbu by chtěli respondenti v hodině hudební výchovy poslouchat či jaká hudební teorii by žáky bavila. Výsledky názorně dokumentuje graf č. 23. Graf č. 23 - Otázka v dotazníku č. 10 – „Měla by se v Hv probírat vážná i populární hudba?“

Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba? 21,5%

Ano, pouze vážná hudba

8,0% 23,9%

Ano, pouze populární hudba Ano, obě tyto varianty

46,6%

Ne, ani jedna

Pro doplnění výsledků je níže uvedena tabulka č. 19, ze které jsou patrné absolutní hodny odpovědí i hodnoty procentuální.

65

Tabulka č. 19 – Otázka v dotazníku č. 10 – „Měla by se v hodinách Hv probírat vážná i populární hudba?“

Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba? Ano, pouze vážná hudba

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty % 7

8,0 %

Ano, pouze populární hudba

21

23,9 %

Ano, obě tyto varianty

41

46,6 %

Ne, ani jedna varianta

19

21,5 %

celkem

88

100,0 %

Pro verifikaci hypotézy byly sledovány hodnoty, které zaznamenaly rozdílnost z hlediska bydliště daného respondenta. U respondentů z města byla znatelná nadpoloviční (58, 6 %) odpověď „ano, obě tyto varianty“. Čtvrtina dotázaných (20,7 %)

odpověděla

„ano,

pouze

populární

hudba“.

Nejmenší

zastoupení

u respondentů z města měla odpověď „ano, pouze vážná hudba“. Největší počet odpovědí u posluchačů z vesnice byl zaznamenán u odpovědi „ne, ani jedna“ (36,7 %). 30,0 % respondentů zvolilo odpověď „ano, pouze populární“. Oproti žákům z města se výsledky u odpovědí žáků z vesnice výrazně lišily. Odpověď „ano, obě tyto varianty zvolilo pouhých 23,3 % žáků. Našli se i tací (10,0 %), kteří zvolili odpověď „ ne, ani jedna varianta“. Graf č. 24 - Odpovědi na otázku č. 10, dle bydliště.

Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba? 58,6% 60%

Ano, pouze vážná hudba

50% 36,7% 30,0% 23,3%

40% 30%

20,7% 13,8%

20% 10%

6,9%

Ano, pouze populární hudba Ano, obě tyto varianty Ne, ani jedna

10,0%

0% Město

Vesnice

Názory žáků na vážnou a populární hudbu byly dále rozpracovány z hlediska pohlaví. Je patrné, že se dané odpovědi výrazně nelišily. Pro názornost je uveden graf č. 25. 66

Graf č. 25 - Odpovědi na otázku č. 10, dle pohlaví.

Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba? 48,7% 44,9%

50%

Ano, pouze vážná hudba

40% 30% 20% 10%

Ano, pouze populární hudba

25,6% 17,9%

22,4%

24,5%

Ano, obě tyto varianty Ne, ani jedna

8,2%

7,7%

0% Dívka

Chlapec

Pro prohloubení výsledků bylo dále zjištěno, jakým poměrem odpovídali respondenti, kteří navštěvují Základní uměleckou školu (ZUŠ) a dále byli tito respondenti rozděleni dle jejich bydliště. Z výsledků vyplývá, že daní respondenti odpověděli pouze dvěma variantami odpovědí. Větší čtvrtina dotázaných žáků (40,0 %) z vesnice by preferovala „obě varianty“, tedy učit se jak o vážné, tak i o populární hudbě. Čtvrtina respondentů z města (33,3 %), toleruje tutéž odpověď. Nejméně respondentů zaznamenalo variantu „ano, pouze vážná hudba“ a to pouze u 6,6 % zastoupených z vesnice. Výsledky dokumentuje tabulka č. 20. Tabulka č. 20 – Otázka v dotazníku č. 10, dle podílu aktivních respondentů na ZUŠ. Celkem odpovědělo 88 respondentů, tj. 100,0 % dotázaných, z toho 15 chodí na ZUŠ.

Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba?

ZUŠ Město

Vesnice

Ano, pouze vážná hudba

20,0 %

6,6 %

Ano, obě tyto varianty

33,3 %

40,0 %

Z předešlých výsledků byli zaznamenáni respondenti dle hlediska jejich hudební aktivnosti. S těmito respondenty bylo dále pracováno se záměrem, naznačení jejich odpovědí na problematiku vážné a populární hudby v hodině hudební výchovy. Poslech „pouze vážné hudby“ považuje za důležité celkem 8,1 % respondentů. Rozdíl, se u aktivních oproti neaktivním liší jenom o jednoho respondenta. U hudebně aktivních (12,5 %) je nejvyšší počet odpovědí zaznamenán u varianty „ano, obě“. Téměř tři krát více (34,0 %), odpověděla stejnou variantou skupina hudebně neaktivních. Odpověď „ne, ani jedna varianta“ neoznačil z hudebně aktivních nikdo. Z hudebně neaktivních 67

byla ale zastoupena větším počtem odpovědí (21,5 %). Pro názornost je uvedena tabulka č. 21. Tabulka č. 21 - Otázka v dotazníku č. 10, dle bydliště. Celkem odpovědělo 88 respondentů tj. 100,0% dotázaných, z toho 22 zastupuje hudebně aktivní a 66 zastupuje hudebně neaktivní.

Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba? Ano, pouze vážná hudba

Město - Vesnice Aktivní

Neaktivní

4,6 %

3,5 %

Ano, pouze populární hudba

6,8 %

17,1 %

Ano, obě tyto varianty

12,5 %

34,0 %

Ne, ani jedna

0,0 %

21,5 %

3.3.1.3 Vlivy a poslech hudby Z dalších výsledků je patrné, že polovina respondentů (53,4 %) uvádí odpověď „jiné“ u otázky:„Kdo tě nejvíce ovlivňuje ve výběru hudby?“ U odpovědi „jiné“ měli respondenti možnost napsat, koho ve výběru nenašli. Respondenti se ve všech odpovědích shodli na možnosti „sám“. Z výrazných osob blízkých jsou „kamarádi“ také ti, kteří daného respondenta ovlivňují. Odpověď „rodina, spolužáci a učitel“ jsou zastoupeny v opravdu malém procentu odpovědi. Názorně výsledky dokumentu graf č. 26 a tabulka č. 22. Graf č. 26 – Otázka v dotazníku č. 6 – „Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby?“

Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby? 2,3% 9,1%

Rodina Spolužáci

53,4%

31,8% Kamarádi 3,4%

Učitel Jiný

68

Tabulka č. 22 – Otázka v dotazníku č. 6 – „Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby?“

Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby? Rodina Spolužáci Kamarádi Učitel Jiný

Celkem

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty % 8 9,1 % 2 2,3 % 28 31,8 % 3 3,4 % 47 53,4 % 88 100,0 %

Pro úplnost výsledků výzkumu bylo zjišťováno, jakým způsobem daní respondenti poslouchají hudbu. Je patrné, že respondenti nejvíce poslouchají hudbu na internetu (25,0 %). Druhým oblíbeným hudebním přehrávačem je mobilní telefon, stejný poměr má tablet a počítač (21,7 %). Nejméně poslouchají hudbu respondenti v televizi (9,8 %). Pro názornost je uveden graf č. 27. Graf č. 27 – Otázka v dotazníku č. 13 – „Jakým způsobem posloucháš hudbu?“

Jakým způsobem posloucháš hudbu? 21,7%

V televizi

9,8% 21,7%

Na internetu

10,5% 11,2%

V mobilu

V mp3, mp4, iPod 25,0%

Z rádia V Pc či tabletu

Tabulka č. 23 – Otázka v dotazníku č. 13 – „Jakým způsobem posloucháš hudbu?“

Jakým způsobem posloucháš hudbu?

absolutní hodnoty

%

V počítači či tabletu

27 60 69 31 29 60

9,8 % 21,7 % 25 % 11,2 % 10,5 % 21,7 %

Celkem

276

100,0 %

V televizi V mobilním telefonu Na internetu V mp3, mp4, iPodu Z rádia

69

3.3.2 Hudební scéna 3.3.2.1 Oblíbená hudební skupina Otázkou o oblíbenosti hudební skupiny či níže hudebního interpreta napovídá, zda výběr hudebních interpretů a jejich skladeb se alespoň přibližoval ke zvoleným hudebním ukázkám ve zvukovém dotazníku. V porovnání výsledků výzkumu autorky111 z roku 2012 v otázce oblíbenosti interpreta se nyní výsledky zásadně liší. Jsou to tři roky a za tu dobu se hudební scéna velmi obohatila o další interprety. Objevují se i nové hudební žánry. V roce 2012 vévodila oblíbenosti skupina Mandrage, Kabát, Kryštof a One Direction. Jak je patrné z nynějšího výzkumu skupina One Direction také disponuje mezi prvními místy. Zato ostatní převážně české kapely z roku 2012 se nyní v odpovědích objevují až na posledních místech. Nahradily je kapely nové převážně anglicky zpívající nebo takové, které se více proslavily na světové scéně. Všichni respondenti uvedli (tj. 100,0 % dotázaných), že mají oblíbenou hudební skupinu. Byla uvedena konkrétní jména. Nejvíce respondenti volili skupinu Imagine Dragons (11,4 %), One Direction (6,8 %), New Element (4, 6%) a Xindl X (4,5%). Dále mírně pod tři procenta jsou zastoupeny hudební skupiny jako The Wanted, Fall Out Boy, Avicii, Second Sommer, BlackWood. Těsně kolem 2 % se objevily i české hudební skupiny jako Chinaski, Kabát, Divokej Bill, Sodoma Gomora, Zadáci, aj. Ostatní kapely jako, H16, Koblížci, Skrillex, Maron 5 či Dymytry, byly už jen v malém zastoupení.

111

JIČÍNSKÁ, Jana. Vztah dětí k hudebnímu vzdělávání: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2012. s. 53.

70

3.3.2.2 Oblíbený interpret Ve výzkumné práci se také pracovalo s otázkou oblíbenosti interpreta. Tabulka č. 24 níže poukazuje na počty respondentů, kteří mají oblíbeného interpreta. Tabulka č. 24 – Otázka v dotazníku č. 9 – „Máš oblíbeného zpěváka či zpěvačku?“

Máš oblíbeného zpěváka či zpěvačku?

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných

Ano Ne

absolutní hodnoty 50 38

% 56,8 % 43,2 %

Celkem

88

100,0 %

Z roku 2012 zcela vítězí Justin Bieber. Dalším byl Tomáš Klus, Rihana či Ewa Farna112. Nynější výzkum poukazuje na to, že Justin Bieber si nadále drží svoje první místo. V dotazníku jeho jméno napsalo 5,7 % respondentů. Na druhém místě těsně za Justinem Biebrem je Xindl X (4,5 %), tohoto interpreta volili respondenti i v kategorii hudební skupiny. Interpreti s 2,3 % jsou David Guetta, George Ezra, Voxel, Logic, Pharel Williams a Ben Cristovao. Interpreti jako Lucie Vondráčková, Michael Jackson, Michal David, Michal Šeps, Ondřej Brzobohatý, Shakira aj. byly zaznamenány u respondentů v nejmenším zastoupení.

3.3.3 Porovnání některých položek v dotazníku V roce 2012 byl uskutečněn hudební výzkum113, kde se autorka snažila přiblížit důležité faktory, které utvářejí vztah dětí k hudebnímu vzdělávání. Tato kapitola se bude věnovat porovnáním zájmů žáků o hudební výchovu v nynější době. Je důležité, jak daní žáci tráví svůj volný čas. Tyto aktivity mohou přispět ve vývoji do budoucnosti žáka. Proto i v této práci bylo zjišťováno, jakým způsobem tráví respondenti svůj volný čas. Na tuto otázku mohli respondenti zakroužkovat více variant. Z výzkumu vyplývá, že daní respondenti tráví svůj volný čas především s kamarády (25,1 %), poté vévodí hudba (21,5 %) a se stejným počtem počítač (21,5% ) a následuje sport (14,3 %). 112

JIČÍNSKÁ, Jana. Vztah dětí k hudebnímu vzdělávání: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2012, s. 50. 113 Tamtéž, s. 50.

71

Z výsledků vyplývá, že postoj k hudbě se posunul k lepšímu. Nyní je zastoupena na druhé příčce stejně s počítačem. Výzkumu roku 2012 se zúčastnilo více respondentů, proto jsou hodnoty větší114. Tehdy vévodil na prvním místě počítač (54,8 %), poté sport (52,9 %) a hudba byla na třetím místě (45,2 %). Výsledky jsou uvedeny v grafu č. 28 a také v tabulce č. 25. Graf č. 28 - Otázka v dotazníku č. 1 – „Jak obvykle trávíš volný čas?“

Jak obvykle trávíš volný čas 25,1%

Kamarádi Hudba Počítač Sport Četba Jiné Tanec Kultura

21,5% 21,5% 14,3% 10,3% 2,7% 2,7% 1,8% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Tabulka č. 25 - Otázka v dotazníku č. 1 – „Jak obvykle trávíš volný čas?“

V otázce č. 1 měli respondenti možnost označit i více odpovědí.

Jak obvykle trávíš volný čas? Počítač Hudba Sport Četba Kamarádi Kultura Tanec Jiné

Celkem

absolutní hodnoty

%

48 48 32 23 58 4 6 6 223

21,5 % 21,5 % 14,3 % 10,3 % 25,1 % 1,8 % 2,7 % 2,7 % 100,0 %

Ve výzkumu v roce 2012 bylo uvedeno, že poslouchá hudbu více než třetina respondentů (33,7 %).115 Nynější průzkum ukazuje na to, že respondenti svůj zájem o poslouchanou hudbu ještě zvýšili a nyní poslouchá hudbu necelá polovina (47,7 %) respondentů. 114

JIČÍNSKÁ, Jana. Vztah dětí k hudebnímu vzdělávání: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2012, s. 26. 115 Tamtéž, s. 31.

72

Graf č. 29 - Otázka v dotazníku č. 12 – „Kolik času věnuješ poslechu hudby?“

Kolik času věnuješ poslechu hudby? 8,0% 47,7%

Do 10 minut 18,2%

10-20 minut 30-40 minut

26,1%

1 hodinu a více

Tabulka č. 26 – Otázka v dotazníku č. 12 – „Kolik času věnuješ poslechu hudby?“

Kolik času věnuješ poslechu hudby?

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty

%

do 10 minut 10 – 20 minut 30 – 40 minut 1 hodinu a více

7 16 23 42

8% 18,2 % 26,1 % 47,7 %

Celkem

88

100,0 %

V roce 2012 byly odpovědi respondentů nejvíce zastoupeny možností „hudební výchova mě spíše baví“ (45,2 %).116 V nynějším průzkumu jsou výsledky v odpovědi „spíše bavila“ skoro stejné (46,6 %). Liší se v odpovědi „rozhodně baví“, kdy byly výsledky respondentů před třemi roky vyšší, než jsou nyní. Hodnoty, které chybí u této odpovědi, se přesunuly do možnosti „spíše nebaví“ (25,0 %). Odpověď „rozhodně nebaví“ tvořilo stejné procento respondentů (5,7 %). Výsledky dokumentuje názorně graf č. 30 tabulka č. 27

116

JIČÍNSKÁ, Jana. Vztah dětí k hudebnímu vzdělávání: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2012. s. 56.

73

Graf č. 30 - Otázka v dotazníku č. 2 – „Baví tě hudební výchova?“

Baví tě hudební výchova? 5,7% 25,0%

22,7%

Rozhodně baví Spíše baví Spíše nebaví

46,6%

Rozhodně nebaví

Tabulka č. 27 - Otázka v dotazníku č. 2 – „Baví tě hudební výchova?“

Baví tě hudební výchova?

Na otázku odpovědělo 88 respondentů tj. 100 % dotázaných absolutní hodnoty

%

Rozhodně baví

20

22,7 %

Spíše baví

41

46,6 %

Spíše nebaví

22

25 %

Rozhodně nebaví

5

5,7 %

Celkem

88

100,0 %

Výše bylo uvedeno, že se hodnoty respondentů v nynějším průzkumu lišily. Více respondentů odpovídalo na otázku, zda ho baví hudební výchova odpovědí „spíše nebaví“. Pro hlubší analýzu výzkumného problému jsou respondenti rozděleni z podle bydliště a pohlaví. Z hlediska rozdělení pohlaví nám graf č. 31 napovídá, že dívky mají kladnější vztah k hudební výchově. Odpověď „rozhodně baví“ se přibližovala k polovině dotázaných dívek. Druhou nejčastější odpovědí byla „spíše baví“. Rozdíl mezi první a druhou hodnotou bylo pouhých 5 %. U poloviny chlapců převažovala odpověď „spíše baví“. Vysoké hodnoty zaznamenala i odpověď „spíše nebaví a to u čtvrtiny (30, 6 %) chlapců. Výsledky dokumentuje graf č. 31.

74

Graf č. 31 – Otázka v dotazníku č. 2, dle pohlaví.

Baví tě hudební výchova? 55,1%

60% 50%

41,1%

40%

35,9%

Rozhodně baví Spíše baví

30,6%

Spíše nebaví

30%

17,9%

20%

5,1%

10%

8,2%

6,1%

Rozhodně nebaví

0% Dívka

Chlapec

Z předcházejícího grafu můžeme usoudit, že dívky mají raději hudební výchovu než chlapci. Ovšem nelze tvrdit, že by o oblíbenosti hudební výchovy rozhodovala geografická poloha, protože výsledky byly téměř vyvážené. Výsledky dokumentuje graf č. 32. Graf č. 32 – Otázka v dotazníku č. 2, dle bydliště.

Baví tě hudební výchova? 48,3% 43,3%

50%

Rozhodně baví

40% 27,6% 30%

Spíše baví

26,7% 20,0%

20,7%

20%

10,0% 3,4%

10% 0% Město

Vesnice

75

Spíše nebaví Rozhodně nebaví

3.3.4 Doplňující otázka výroků Dotazníkové šetření bylo obohaceno o 4 výrokové otázky. Tyto výroky byly formulovány takovým způsobem, aby odpověděly alespoň na jednu výzkumnou otázku. Ostatní výroky zjišťovaly názor na možnost modernizace hudební výchovy, dále šlo o zpětnou vazbu a rozšíření výsledků prezentované v předchozí části. Dané výroky byly hodnoceny dichotomickým způsobem, kdy hodnota 1, znamenala „souhlasím“ a hodnota 2 „nesouhlasím“. Pro ty respondenty, kteří by si ani jednu možnost nevybrali, byla doplněna odpověď „nevím“. Obsah výroků: o Výrok č. 1: „Má hudební výchova stejný smysl jako ostatní předměty?“ o Výrok č. 2: „Je pro tebe hudba stejně tak důležitá jako pro tvoje rodiče?“ o Výrok č. 3: „Chtěl/a bys hudební výchovu modernizovat? (Lepší vybavení jako přehrávače, interaktivní tabule, hudební nahrávání apod.?)“ o Výrok č. 4: „Lze nové populární hudbě rozumět?“

Více jak nepochopitelné je označení odpovědí u výroku č. 1. Necelá polovina dotázaných (43,2 %) označila odpověď „souhlasím“ a tato jejich odpověď je paradoxem otázky v dotazníku č. 4. U této otázky respondenti odpovídali, že hudební výchova je pro ně jako odpočinkový předmět a nyní u výroků ho považují za hodnotný jako všechny ostatní předměty ve škole. Druhý výrok představoval orientaci v důležitosti hudby u respondentových rodičů. Polovina dotázaných (51,1 %) zvolila možnost „nevím“. Větší čtvrtina (37,5 %) odpověděla „nesouhlasím“ a pouze 11,4 % zvolila variantu „souhlasím“. Z daných výsledků je patrné, že respondenti ani v samotném dotazníku nezvolili u otázky možnost, kdo je při výběru hudby ovlivňuje, svou rodinu či rodiče. Je tedy pravděpodobné, že daní respondenti neznají pohled svých rodičů na hudební výchovu či na hudbu celkově. Z výsledků výzkumu vyplývá, že více jak polovina (64,8 %) dotazovaných „souhlasila“, a chtěla by hudební výchovu určitým způsobem modernizovat. Naproti tomu čtvrtina respondentů (29, 5%) označila za svoji odpověď „nevím“. Zde bylo zaznamenáno, že většina žáků z vesnice souhlasila s výrokem č. 3 a chtěla by hudební

76

výchovu modernizovat. U respondentů z měst byla čísla odpovědí spíše zaznamenána u odpovědi „nevím“. Zde je patrný rozdíl ve vybavenosti hudebních tříd. Výsledky zvukového dotazníku nám mimo jiné potvrdili, že se posluchači lépe orientují v hudebních ukázkách populární hudby než v ukázkách vážné hudby. Jedna z výrokových otázek nám měla také přiblížit, jaký pohled mají respondenti na porozumění populární hudby. Celkem 64, 8 % „souhlasilo“, že dané populární hudbě lze rozumět. S touto otázkou „nesouhlasilo“ pouhých 18,2 % dotázaných. Podrobně jsou výsledky výroků dokumentovány v grafu č. 33. Graf č. 33 – Graf s výroky

Nakolik souhlasíš nebo nesouhlasíš s těmito výroky? Má hudební výchova stejný smysl, jako ostatní předměty?

43,2%

Je pro tebe hudba stejně tak důležitá jako pro tvé 11,4% rodiče?

28,4%

37,5%

Chtěl/a bys hudební výchovu modernizovat? (Lepší vybavení jako přehrávače, iteraktivní tabule, hudební nahrávání apod.)?

63,6%

Lze nové populární hudbě rozumět?

64,8%

28,4%

51,1%

6,8%

18,2%

29,5%

17,0%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Souhlasím

Nesouhlasím

77

Nevím

ZÁVĚR Je zajímavé, jak hudba působí na každého jiným způsobem. Pro někoho je relaxací, druhému dodá energii apod. Pro mnoho lidí je součástí života. Bez ní si ji nedovedou představit. Provází je celým dnem, týdnem, životem. Ale jakmile jde o hudební výchovu, už to není to stejné. Pohled je zcela jiný. Někoho baví, někoho ne. Někteří žáci, se dozvědí pozoruhodné věci, naučí se mnoho zajímavého a naopak druzí, se, při hodině hudební výchovy odpoutají od reality a dostávají se do svého iluzivního světa. Stejným způsobem byla hodnocena hudební výchova v daném výzkumu. Žáci ji téměř jednoznačně berou jako odpočinkový předmět a nejraději by se chtěli více zabývat populární hudbou. Hudba artificiální pro ně není tak důležitá, ale výhradně ji neodmítají, protože někteří dobře vědí, že je součástí hudebních dějin. Tato hudba nabízí mnoho výjimečných skladatelů, krásných zvuků, melodií a barev linoucích se z jejich děl. Cílem diplomové práce bylo odpovědět na několik výzkumných otázek. První z nich byla: „Do jaké míry jsou daní posluchači schopni správně zařadit hudební žánr, hudební období či správně napsat jaký hudební skladatel či interpret se v dané ukázce objevil“? K této výzkumné otázce byla také vytyčena pracovní hypotéza, která se zakládala na předpokladu, že daní žáci budou mít větší zájem o hudební ukázky z nonartificiální hudby než z hudby artificiální a tedy v oblasti artificiální hudby se nebudou tolik orientovat. Z analýzy výsledků výše vyplývá, že se tato hypotéza potvrdila. Žáci mají opravdu větší zájem o hudbu, která je jim bližší, tedy nonatificiální. Nesnadným úkolem pro některé žáky bylo správné zařazení hudebního žánru či daného období. V oblasti nonartificiální hudby převažovaly správné odpovědi, naproti tomu v hudbě artificiální žáci velmi tápali, spíše tipovali a u některých bylo znatelné, že opravdu nerozumí významu některých hudebních forem. Především se jednalo o operu, kterou volili žáci nejčastěji. Ani jedna z hudebních ukázek nenaznačovala prvky opery. Je tedy zcela nepochopitelné, proč tuto variantu zvolili. Viditelný rozdíl správně zaznačených odpovědí u hudebních žánrů byl u žáků z měst. Je zřejmé, že hudební vzdělanost žáků v předmětu hudební výchova klesá.

78

V rámci diplomové práce byla také hledána odpověď na otázku: „Žáci s hudebním vzděláním budou volit spíše pozitivní postoj ke slyšené hudbě a lépe identifikují daný žánr či interpreta než žáci, kteří nejsou hudebně vzděláváni.“. Zde se vycházelo z pracovní hypotézy, která tvrdila, že žáci, kteří chodí na Základní uměleckou školu (ZUŠ) nebo se jiným způsobem věnují hudbě, např. hrají na hudební nástroj, chodí do hudebního kroužku apod., dají více najevo svůj pozitivní vztah k hudbě a budou převážným způsobem preferovat většinu hudebních ukázek. Toto tvrzení se nepotvrdilo. Odpovědi žáků hudebně vzdělaných, v kritériu zařazení hudebních žánrů, byly většinou správné, ale v ostatních rozhodujících faktorech (např. u otázky: „Měla by se v hodinách HV probírat vážná i populární hudba?“) nebyly dané odpovědi prvořadé. Z výsledků dále bylo patrné, že posluchači ve větší míře preferovali ukázky z oblasti nonartificiální hudby, přesto hudební preference ukázek artificiální hudby nebyla zcela negativní, spíše respondenti zaujali pohled tzv. „zlaté střední cesty“ a ta označovala, že jim poslech nevadí. Jedním z dalších cílů této práce byla otázka: „V jakém rozsahu žáky ovlivňují hromadné sdělovací prostředky z hlediska hudby“? S médii neboli hromadnými sdělovacími prostředky se žáci setkávají denně. Někteří si nyní svůj život bez nich nedovedou ani představit. Z analýzy výsledků vyplývá, že se daná hypotéza potvrdila. Skupinu daných respondentů ve velké míře ovlivňují výše popsané hromadné sdělovací prostředky. Díky nim se stávají součástí sociálních skupin, ale také jsou prostředkem pro volbu jejich názorů. Výzkumné téma v diplomové práci bylo zpracováno do tří oblastí. Teorie hlouběji naznačila některé z důležitých pojmů. Hlavní pozornost byla věnována části analytické, která odhalila některé nedostatky z teorie hudební výchovy u zastoupených respondentů, na druhou stranu zájem o hudbu neklesl. Poslední částí práce byl závěr, kde se podařilo zodpovědět na všechny výzkumné otázky. Výběrový soubor nebyl velký, proto by bylo možné nahlížet na téma i v širším kontextu. Je důležité, aby žáci neztratili zájem o hudbu, hudební výchovu a uchovali si a později využili dané poznatky ve svých hudebních zájmech. 79

RESUME Cílem diplomové práce je pohled na současné hudební preference žáků základních škol. Hlavním zájmem jsou především poslechové aktivity a zkušenosti v oblasti hudební výchovy nebo hudby jako volnočasové aktivity žáka (dítěte). Výzkum se provádí pomocí techniky zvukového dotazníku představovaného vzorky různých hudebních žánrů. Výzkumný vzorek se skládá z žáků navštěvujících druhý stupeň základní školy. Dalším cílem je porovnat výsledky mezi žáky z vesnice a města. Výsledky jsou porovnány se závěry autora z předchozího výzkumu, který byl proveden v období 2011 – 2012, a který mapoval celkovou situaci hudební výchovy na venkovských a městských základních školách. Ty jsou také použity v empirickém výzkumu zástupců Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v letech 2010 až 2013. Závěry mohou přispět k dlouhodobé odborné diskusi o problémech receptivního vzdělávání v předmětu hudební výchovy na základních školách v České republice.

SUMARY The aim of the thesis is an insight into contemporary musical preferences of elementary school students. The main interest is primarily listening activities and experiences in music education or music as a leisure activity of the pupil (the child). The research is performed by using audio questionnaire represented by samples of various musical genres. The researchsample consists of pupils attending second grade of elementary school. Next objective is to compare the results between pupils from the village and the town. The results are also compared with the conclusions of author's previous research which was performed in a period 2011 - 2012 and which charted the overall situation of music education in rural and urban primary schools. It is also used in empirical research findings representative of the Department of Music Education of Masaryk University during the years 2010 to 2013. Conclusions can contribute to long-term professional discussion of problems receptive education in the subject of music education in primary schools in the Czech Republic.

80

LITERATURA Odborné publikace [1]

BEK, M. Konzervatoř Evropy?: k sociologii české hudebnosti. 1. vyd. Praha: KLPKoniasch Latin Press, 2003. 278 s. ISBN 80-85917-99-8.

[2]

BIEBER, Justin. Justin Bieber - Přísně tajné. 1. vyd. Praha: Cooboo, 2014, 96. s. ISBN 978-80-7447-530-6.

[3]

CRHA, B. – JURČÍKOVÁ, T. – PRUDÍKOVÁ, M. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově na středních školách: Teoretické reflexe hudební výchovy. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 295 s. ISSN 18031331.

[4]

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, 207 s. ISBN 80-85931-79-6.

[5]

JIČÍNSKÁ, Jana. Vztah dětí k hudebnímu vzdělávání: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2012. 80 l. 7 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Bedřich Crha.

[6]

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. 1. Vyd. Praha: Portál, 2003, 207 s. ISBN 80-71786-97-7.

[7]

KNOPOVÁ, Blanka. Hudební vzdělávání a jeho vliv na formování osobnostních rysů. In: Musica viva in schola XVII. Sborník prací pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 8021027-65-7.

[8]

KULHÁNKOVÁ, Hana a Jakub ČAMEK. Fenomén facebook. 1. vyd. Kladno: Jakub Čamek, 2010, 128 s. ISBN 978-80-9047-640-0.

[9]

MADEROVÁ, Blanka, Zuzana JURKOVÁ a Karel VESELÝ. Dotknout se světa: česká hudební alternativa 1968-2013. 1. vyd. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2013, 173 s. ISBN 978-80-8739-838-8.

10]

MAŇÁK, Josef, Vlastimil ŠVEC a Štefan ŠVEC. Slovník pedagogické metodologie. 1. vyd. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2005, 134 s. ISBN 80-21038-02-0.

[11] MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 2., dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983, 415 s., [16] s. obr. příl.

[12] POLEDŇÁK, Ivan a Jiří FUKAČ. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1995, 146 s. ISBN 80-70674-96-2. [13] PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6. [14] RADEMACHER, Johannes. Hudba. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 192 s. ISBN 80-25102-81-5. [15] SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. 1.vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004, 240 s. ISBN 80-86320-33-2. [16] SEDLÁK, František a Hana VÁŇOVÁ. Hudební psychologie pro učitele. 2., přeprac. a rozš., vyd. Praha: Karolinum, 2013, 406 s. ISBN 978-80-2462-060-2. [17] SHEA, Mick. One direction. 1. vyd. Praha: Cooboo, 2013, s. 128. ISBN 978-807447-267-1. [18] Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 1035. ISBN 80-70584-62-9. [19] ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. Praha: Votobia, 2002, 409 s. ISBN 80-72201-26-3. 1. díl. [20] ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, 359 s. ISBN 80-86768-16-3. 2. díl. [21] ŠAFAŘÍK, Jiří. Dějiny hudby. Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, 357 s. ISBN 80-86768-17-1. 3. díl. [22] THOMPSON, John B. Média a modernita: sociální teorie médií. 1. čes. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 219 s. ISBN 80-24606-52-6. [23] VÁŃOVÁ, H., SKOPAL, J. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. 2.aktual. vyd. Praha: Karolinum, 2007, 198 s. ISBN 978-80-2461367-3. [24] VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček základních hudebních pojmů: [názvosloví, formy, nástroje, instituce, dějiny, styly]. 2. vyd. Česká republika: Ludmila Vrkočová, 1995, 221 s. ISBN 80-9016-111-1. [25] WAUGH, Alexander. Vážná hudba: nový přístup k poslechu. Bratislava: Slovo, c1995, 143 s. ISBN 80-85711-20-6. [26] Zázrak zvaný hudba: [světová hudba, dějiny, násp roje, technika]. 1. české vyd. Praha: Knihcentrum, 1997, 128 s. ISBN 80-86054-10-1.

Internetové zdroje: [1]

ASHLEY, Kateřina. Osobnosti. Dostupné na WWW: .

[2]

BUGNER, Martin. Co je sociální síť. [online]. 10. 11. 2009. [cit. 2015-01-02]. Dostupné na WWW: .

[3]

CZWITKOVICZ, Tomáš. Majk Spirit jako prvý prekonal na Facebooku polmiliónovú hranicu.

14.

7.

2014

[cit.

2015-01-02].

Dostupné

na

WWW:

. [4]

Český Slavík Mattoni [online]. 2003 [cit. 2014-11-07]. Hvězda internetu. Dostupné na WWW:.

[5]

GUETTA, David. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Dostupné na WWW: .

[6]

KONRÁD, Daniel. Český hudební trh poprvé po letech stoupl, pomohly vinyly i Spotify. [online]. 9. 3. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné na WWW: .

[7]

LAUSCHMANN, Jindřich. Znáte 5 + 1 největších sociálních sítí? [online]. 4. 10. 2012 [cit. 2014-11-11]. Dostupné na WWW: http://cdr.cz/clanek/nejvetsi-socialni-sitedneska>.

[8]

Mafra.cz [online]. 2010 [cit. 2014-12-14]. Óčko. Dostupné .

[9]

Oficiální stránka Badzone. [online]. Voxel. [cit. 2014-11-05].

na

WWW:

Dostupné na WWW:

. [10] Oficiální stránky Majk Spirit. [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné na WWW: . [11] Oficiální

stránky

Ocko.tv.

[online].

[cit.

2014-12-15].

Dostupné

na

WWW:

. [12] Oficiální stránky One Direction. [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné na WWW: . [13] Oficiální stránky YouTube. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné na WWW: .

Zdroje hudebních ukázek: [1]

Bach, Johann Sebeastian. Toccata a fuga d moll, BWV 565 [zvukový záznam]. Best of Bach. Supraphon, 2007. 1 CD.

[2]

Beethoven, Ludwig van. Symphony no 9 in D minor, Op. 125 [zvukový záznam]. Warner Music, 2006. 1 CD.

[3]

Bieber, Justin. Boyfriend [zvukový záznam]. Belive. Island Records, 2012. 1CD (48:09).

[4]

Dvořák, Antonín. Largo [zvukový záznam]. Novosvětská Symfonie. KM Records Limited. 1 CD (57:34).

[5]

Guetta David. Lovers On The Sun ft Sam Martin (Official Video) In: YouTube [online]. 12. 8. 2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné na WWW: .

[6]

Janáček, Leoš. Pilky (Lašské tance). In: YouTube [online]. 18. 4. 2009 [cit. 2014-10-10]. Dostupné na WWW: .

[7]

Mozart, Wolfgang Amadeus. Symphonie No. 40 G Moll [zvukový záznam]. Symfonie č. 40 a 41 Jupiter. Universal Music, 2005. 1 CD.

[8 ]

One Direction (hudební skupina). Steal My Girl [zvukový záznam]. Four. Columbia Records a Syco Music, 2014. 1CD (43:39).

[9]

Spirit Majk. Feel All right (Official Video) In: YouTube [online]. 18. 5. 2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné na WWW: .

[10]

Voxel. V naší ulici [zvukový záznam]. All Boom!. Warner Music, 2014. 1 CD (38:47).

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Seznam grafů Graf č. 1 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 1 – „Bydlíš?“ ..................................................... 41 Graf č. 2 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 1 – „Jaké je tvé pohlaví?“ ................................... 41 Graf č. 3 – Otázka ve zvukovém dotazníku č. 3 – „Tvůj věk?“ .................................................. 42 Graf č. 4 – Otázka ve zvukovém dotazníku č. 4 – „Jaké máš hudební vzdělání?“ ..................... 43 Graf č. 5 – Zařazení hudební ukázky č. 1 dle žánru. ................................................................... 44 Graf č. 6 - Zařazení hudební ukázky č. 2 dle žánru. ................................................................... 45 Graf č. 7 - Zařazení hudební ukázky č. 3 dle žánru. ................................................................... 45 Graf č. 8 - Zařazení hudební ukázky č. 4 dle žánru. ................................................................... 46 Graf č. 9 - Zařazení hudební ukázky č. 5 dle žánru. .................................................................. 46 Graf č. 10 - Zařazení hudební ukázky č. 6 dle žánru. ................................................................. 48 Graf č. 11 - Zařazení hudební ukázky č. 7 dle žánru. ................................................................. 48 Graf č. 12 - Zařazení hudební ukázky č. 8 dle žánru. ................................................................. 49 Graf č. 13 - Zařazení hudební ukázky č. 9 dle žánru. ................................................................. 49 Graf č. 14 - Zařazení hudební ukázky č. 10 dle žánru. ............................................................... 50 Graf č. 15 – Hudební preference u všech hudebních ukázek. ..................................................... 58 Graf č. 16 - Otázka v dotazníku č. 7 – „Jak často máš přístup a používáš uvedené hromadné sdělovací prostředky neboli média?“ .......................................................................................... 60 Graf č. 17 - Varianta odpovědi „televize“ na otázku č. 7, dle bydliště. ...................................... 61 Graf č. 18 - Varianta odpovědi „internet v mobilu“ na otázku č. 7, dle bydliště. ....................... 62 Graf č. 19 - Varianta odpovědi „tablet“ na otázku č. 7, dle bydliště. .......................................... 62 Graf č. 20 – Varianta odpovědi „rádio“ na otázku č. 7, dle bydliště. .......................................... 63 Graf č. 21 - Otázka v dotazníku č. 3 - „Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět?“ .................................................................................................................................... 63 Graf č. 22 - Otázka v dotazníku č. 5 – „Co očekáváš z hodin HV?“ .......................................... 64 Graf č. 23 - Otázka v dotazníku č. 10 – „Měla by se v Hv probírat vážná i populární hudba?“ . 65 Graf č. 24 - Odpovědi na otázku č. 10, dle bydliště. ................................................................... 66 Graf č. 25 - Odpovědi na otázku č. 10, dle pohlaví..................................................................... 67 Graf č. 26 – Otázka v dotazníku č. 6 – „Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby?“ ........................... 68 Graf č. 27 – Otázka v dotazníku č. 13 – „Jakým způsobem posloucháš hudbu?“ ...................... 69 Graf č. 28 - Otázka v dotazníku č. 1 – „Jak obvykle trávíš volný čas?“ ..................................... 72 Graf č. 29 - Otázka v dotazníku č. 12 – „Kolik času věnuješ poslechu hudby?“ ........................ 73 Graf č. 30 - Otázka v dotazníku č. 2 – „Baví tě hudební výchova?“ .......................................... 74 Graf č. 31 – Otázka v dotazníku č. 2, dle pohlaví. ...................................................................... 75 Graf č. 32 – Otázka v dotazníku č. 2, dle bydliště. ..................................................................... 75 Graf č. 33 – Graf s výroky .......................................................................................................... 77

Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 2 – „Bydlíš?“................................................. 41 Tabulka č. 2 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 1 – „Jaké je tvé pohlaví?“ ............................. 42 Tabulka č. 3 - Otázka ve zvukovém dotazníku č. 3 – „Tvůj věk?“ ............................................. 42 Tabulka č. 4 - Správná identifikace hudebního žánru ukázek č. 1 – 5 z celkového počtu 88 respondentů. ................................................................................................................................ 47 Tabulka č. 5 - Správná identifikace hudebního žánru ukázek č. 6-10 z celkového počtu 88 respondentů. ................................................................................................................................ 51 Tabulka č. 6 - Správná identifikace interpreta ukázky č. 1–5 z celkového počtu 88 respondentů. ..................................................................................................................................................... 52 Tabulka č. 7 - Správná identifikace interpreta ukázky č. 6–10 z celkového počtu 88 respondentů. ..................................................................................................................................................... 53 Tabulka č. 8 – Poznání žánru z hlediska pohlaví u hudebních ukázek č. 1–5. ........................... 54 Tabulka č. 9 – Poznání žánru z hlediska pohlaví u hudebních ukázek č. 6-10. .......................... 54 Tabulka č. 10 – Poznání žánru z hlediska bydliště u hudebních ukázek č. 1-6. ......................... 55 Tabulka č. 11 - Poznání žánru z hlediska bydliště u hudebních ukázek č. 6–10. ....................... 55 Tabulka č. 12 – Otázka č. 4 ve zvukovém dotazníku: „Jaké máš hudební vzdělání?“ ............... 56 Tabulka č. 13 - Poznání žánru z hlediska hudební aktivnosti u hudebních ukázek č. 1–5.......... 56 Tabulka č. 14 - Poznání žánru z hlediska hudební aktivnosti u hudebních ukázek č. 6–10........ 57 Tabulka č. 15 – Hudební preference ukázek č. 1–5 , se správným počtem zařazení. ................. 58 Tabulka č. 16 - Hudební preference ukázek č. 6-10 , se správným počtem zařazení.................. 59 Tabulka č. 17 - Otázka v dotazníku č. 3 - „Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět?“ .................................................................................................................................... 64 Tabulka č. 18 – Otázka v dotazníku č. 5 - „Co očekáváš z hodin HV?“.................................... 64 Tabulka č. 19 – Otázka v dotazníku č. 10 – „Měla by se v hodinách Hv probírat vážná i populární hudba?“ ....................................................................................................................... 66 Tabulka č. 20 – Otázka v dotazníku č. 10, dle podílu aktivních respondentů na ZUŠ. .............. 67 Tabulka č. 21 - Otázka v dotazníku č. 10, dle bydliště. .............................................................. 68 Tabulka č. 22 – Otázka v dotazníku č. 6 – „Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby?“ ..................... 69 Tabulka č. 23 – Otázka v dotazníku č. 13 – „Jakým způsobem posloucháš hudbu?“................. 69 Tabulka č. 24 – Otázka v dotazníku č. 9 – „Máš oblíbeného zpěváka či zpěvačku?“ ................ 71 Tabulka č. 25 - Otázka v dotazníku č. 1 – „Jak obvykle trávíš volný čas?“ .............................. 72 Tabulka č. 26 – Otázka v dotazníku č. 12 – „Kolik času věnuješ poslechu hudby?“ ................. 73 Tabulka č. 27 - Otázka v dotazníku č. 2 – „Baví tě hudební výchova?“ ..................................... 74

PŘÍLOHY Milí žáci, jmenuji se Jana Jičínská a studuji na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tímto způsobem bych chtěla zjistit hudební preference Vás žáků hudební výchovy. Vaše odpovědi mi pomohou v mé diplomové práci. Zvukový dotazník obsahuje 10 ukázek. Nejprve vyplňte údaje o věku, pohlaví a bydlišti, a poté spustíme ukázky č. 1-10. Každá z ukázek má 3 podotázky, které můžete během poslechu vyplnit. Samozřejmostí je anonymita. Děkuji Vám za čas, strávený poslechem těchto snad pro Vás příjemných hudebních ukázek.

ZVUKOVÝ DOTAZNÍK PRO ŽÁKY ZŠ

1. Bydlíš? a) Město b) Vesnice 2. Jaké je tvé pohlaví? a) Dívka b) Chlapec 3. Tvůj věk? …………… 4. Jaké máš hudební vzdělání? Lze zakroužkovat více variant. 1. Pouze z hodin hudební výchovy a svého poslechu hudby 2. Chodím na základní uměleckou školu (ZUŠ) 3. Hraji na hudební nástroj 4. Působím v nějakém hudebním souboru, kroužku, orchestru apod. 5. Nejsem hudebně aktivní

UKÁZKA Č. 1 Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název)…………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasická hudba – období klasicismu

House/Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/Reggae

Pop

Jazz/Blues

Metal

Folk/Country

Rock

Jiný(doplň)………………………..

UKÁZKA Č. 2

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasic. hudba – období klasicismu

House/ Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/ Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/ Reggae

Pop/ RnB

Jazz/ Blues

Metal

Folk /Country

Rock

Jiný (dopň)…………………

UKÁZKA Č. 3

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasická hudba – období klasicismu

House/Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/Reggae

Pop

Jazz/Blues

Metal

Folk/Country

Rock

Jiný(doplň)………………………..

UKÁZKA Č. 4

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasic. hudba – období klasicismu

House/ Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/ Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/ Reggae

Pop/ RnB

Jazz/ Blues

Metal

Folk /Country

Rock

Jiný (dopň)…………………

UKÁZKA Č. 5

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasická hudba – období klasicismu

House/Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/Reggae

Pop

Jazz/Blues

Metal

Folk/Country

Rock

Jiný(doplň)………………………..

UKÁZKA Č. 6

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasic. hudba – období klasicismu

House/ Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/ Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/ Reggae

Pop/ RnB

Jazz/ Blues

Metal

Folk /Country

Rock

Jiný (dopň)…………………

UKÁZKA Č. 7

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasická hudba – období klasicismu

House/Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/Reggae

Pop

Jazz/Blues

Metal

Folk/Country

Rock

Jiný(doplň)………………………..

UKÁZKA Č. 8 Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasic. hudba – období klasicismu

House/ Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/ Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/ Reggae

Pop/ RnB

Jazz/ Blues

Metal

Folk /Country

Rock

Jiný (dopň)…………………

UKÁZKA Č. 9

Tento žánr: 1. Poslouchám rád/a 2. Poslech mi nevadí 3. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasická hudba – období klasicismu

House/Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/Reggae

Pop

Jazz/Blues

Metal

Folk/Country

Rock

Jiný(doplň)………………………..

UKÁZKA Č. 10 Tento žánr: 4. Poslouchám rád/a 5. Poslech mi nevadí 6. Poslech mi absolutně vadí

Poznal/a jsem z ukázky interpreta, hudební skupinu či název této skladby? 1. Ano (uveď jméno, název) ……………………… 2. Ne 3. Nejsem si jistý/á

Tento styl bych zařadil/a: Klasická hudba – období baroka

Lidová hudba

Klasic. hudba – období klasicismu

House/ Dance

Klasic. hudba – období romantismu

Disco

Hudba 20. století

Jungle/ Drum´n´bas

Opera

Elektronická hudba

Muzikál

Ska/ Reggae

Pop/ RnB

Jazz/ Blues

Metal

Folk /Country

Rock

Jiný (dopň)…………………

Milí žáci, mé jméno je Jana Jičínská, jsem studentkou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nyní pracuji na své diplomové práci, ve které se snažím zabývat hudebními preferencemi žáků. Vyplnění tohoto dotazníku Vám nezabere více jak 10 minut. Dotazník je anonymní, nepodepisujte ho. Dané odpovědi označte kroužkem. Odpovídejte dle Vašich zkušeností a znalostí. Děkuji Vám za čas a pomoc.

DOTAZNÍK PRO ŽÁKY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. Jak obvykle trávíš volný čas? Můžeš zakroužkovat i více variant. 1. 2. 3. 4.

Počítač Hudba Sport Četba

5. Kamarádi 6. Kultura 7. Tanec 8. Jiné ……..

2. Baví tě hudební výchova? 1. Rozhodně baví 2. Spíše baví 3. Spíše nebaví 4. Rozhodně nebaví 3. Je pro tebe hudební výchova jako odpočinkový předmět? 1. Ano 2. Ne 4. Co bys nejraději dělal v hodině HV? Můžeš zakroužkovat i více variant. 1. Zpíval/a 2. Hrál/a na nástroje 3. Poslouchal/a skladby 4. Probíral/a učivo 5. Díval/a na hudební film 6. Jiné…………………… 5. Co očekáváš z hodin HV? a) Zábavu, nové zážitky b) Zájem o probírané učivo c) Nové informace a znalosti d) Nic e) Jiné……….

6. Kdo tě ovlivňuje ve výběru hudby? 1. Rodina 2. Spolužáci 3. Kamarádi 4. Učitel 5. Jiné………… 7. Jak často máš přístup a používáš uvedené hromadné sdělovací prostředky neboli média?

a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Sledování televize Poslech rádia Používání tabletu Mobilní telefon Internet Internet v mobilu Četba knihy Návštěva kina Jiné…..

Denně

Často

Občas

Vůbec

1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4

8. Jaká je tvoje oblíbená hudební skupina? Uveď název……………….. 9. Máš oblíbeného zpěváka či zpěvačku? 1. Ano = uveď jméno…………………. 2. Ne 10. Měla by se v hodinách hudební výchově probírat vážná i populární hudba? 1. Ano, pouze vážná hudba = uveď proč……………… 2. Ano, pouze populární hudba = uveď proč……………… 3. Ano, obě tyto varianty = uveď proč…………… 4. Ne, ani jedna varianta 11. Kde posloucháš hudbu? Můžeš zakroužkovat i více variant. 1. Doma 2. V hodině hudební výchovy 3. Při cestování 4. Jiné………… 12. Kolik času věnuješ poslechu hudby denně? 1. Neposlouchám 2. Do 10 minut 3. 10 – 20 minut 4. 30 - 40 minut 5. 1 hodinu a více

13. Jakým způsobem posloucháš hudbu? Můžeš zakroužkovat i více variant 1. V televizi 2. V mobilním telefonu 3. Na internetu 4. V mp3, mp4, iPod přehrávači 5. Z rádia 6. V počítači či tabletu 7. Jiné………. 14. Navštěvoval/a jsi nebo navštěvuješ uměleckou školu nebo hudební kroužek? 1. Ano 2. Ne = přejdi k otázce č. 17. 15. Dozvíš se v ZUŠ více potřebných informací z oblasti hudby či hudební teorie? 1. Ano 2. Ne 16. Baví tě tedy výuka hudby na ZUŠ více než na základní škole? 1. Ano 2. Ne 17. Nakolik souhlasíš nebo nesouhlasíš s těmito výroky? Souhlasím

Nesouhlasím

Nevím

o

Má hudební výchova stejný smysl, jako ostatní předměty?

1

2

3

o

Je pro tebe hudba stejně tak důležitá jako pro tvé rodiče?

1

2

3

o

Chtěl/a bys hudební výchovu modernizovat? (Lepší vybavení jako přehrávače, interaktivní Tabule, hudební nahrávání apod.)?

1

2

3

o

Lze nové populární hudbě rozumět?

1

2

3

18. Napiš název školy a město či obec, do které chodíš na ZŠ ……………… 19. Jsi:

1. Dívka 2. Chlapec

20. Do jaké chodíš třídy? ……………..

Děkuji Vám za spolupráci a přeji hezký den.