MASARYKOVA UNIVERZITA. Náměty pro pohybové aktivity s využitím gymnastického náčiní v MŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

Náměty pro pohybové aktivity s využitím gymnastického náčiní v MŠ Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce:

Autor práce:

PaedDr. Hana Janošková, Ph.D.

Bc. Strmisková Alena

Bibliografický záznam STRMISKOVÁ, Alena. Náměty pro pohybové aktivity s využitím gymnastického náčiní v MŠ. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy. 2015. 60 s. Vedoucí práce PaedDr. Hana Janošková, Ph.D.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou předškolního období a motivovaným cvičením s gymnastickým náčiním. Hlavním cílem je vytvoření souboru námětů s využitím gymnastických tyčí pro děti předškolního věku, který může být využit jako inspirace v rámci pohybových chvilek v mateřských školách nebo volnočasovým pedagogům při práci s dětmi. V teoretické části jsou uvedeny poznatky o problematice vývoje dětí předškolního věku a obsahuje také informace o gymnastice. Praktická část obsahuje deset motivovaných tematických bloků včetně fotografií, seřazených podle měsíců ve školním roce. Tyto materiály byly ověřeny v Mateřské škole ve Ždánicích a ve skupině mažoretek dětí předškolního věku.

Klíčová slova Předškolní věk, gymnastika, pohyb, motivace, gymnastická tyč.

Annotation This Bachelor thesis deals with charakteristic pre-school period and capturing moments using gymnastic bars. The main focus is to create a collection of topics using gymnastic bars for children pre-school age which can inspire physical education lessons in kindergartens after school activities. In the theoretical parts there are information about problem of children´s development and also contain information about gymnastic. The praktical part involves ten motivated thematic area including photographs, put in order according to a months in a school year. These material was examined in the kindergarten in Ždánice and in the grope of pre-school majorettes.

Keywords Pre-school age, gymnastic, movement, motivation, gymnastic bar.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PaedDr. Hany Janoškové, Ph.D. s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Dále také sloužila jako zásobník cviků pro paní učitelky v mateřských školách a ostatní pracovníky s dětmi.

Ve Ždánicích dne

…………………………………… Strmisková Alena

V úvodu bych chtěla upřímně poděkovat především PaedDr. Haně Janoškové, Ph.D. za vedení, ochotu, trpělivost, cenné rady, výstižné připomínky a konzultace při vypracovávání této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině za veškerou trpělivost, morální i materiální podporu, kterou mi v průběhu celého studia projevovali.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Teoretická část ............................................................................................................. 10 1.1 Charakteristika předškolního období .................................................................... 10 1.1.1 Vývoj poznávacích procesů ........................................................................... 11 1.1.2 Tělesný vývoj ................................................................................................. 14 1.1.3 Motorický vývoj ............................................................................................ 15 1.1.4 Socializace ..................................................................................................... 16 1.2 Motivace ............................................................................................................... 17 1.3 Hra ........................................................................................................................ 18 1.4 Pohyb v předškolním věku ................................................................................... 21 1.5 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání .................................... 22 1.6 Gymnastika ........................................................................................................... 24 1.6.1 Historie gymnastiky ....................................................................................... 26 1.6.2 Rozdělení gymnastiky.................................................................................... 27 1.6.3 Cvičení s náčiním........................................................................................... 29 1.7 Držení těla ............................................................................................................. 29 2 Praktická část ............................................................................................................... 31 2.1 Seznam tematických bloků ................................................................................... 32 2.1 Tematický blok č. 1 .............................................................................................. 33 2.2 Tematický blok č. 2 .............................................................................................. 38 2.3 Tematický blok č. 3 .............................................................................................. 42 2.4 Tematický blok č. 4 .............................................................................................. 47 2.5 Tematický blok č. 5 .............................................................................................. 58 2.6 Tematický blok č. 6 .............................................................................................. 61 2.7 Tematický blok č. 7 .............................................................................................. 65 2.8 Tematický blok č. 8 .............................................................................................. 70 2.9 Tematický blok č. 9 .............................................................................................. 74 2.10 Tematický blok č. 10 .......................................................................................... 78

Závěr ............................................................................................................................... 88 Resumé............................................................................................................................ 90 Resume............................................................................................................................ 90 Literatura ......................................................................................................................... 91 Seznam příloh ................................................................................................................. 94 Přílohy............................................................................................................................. 95

Úvod Téma své bakalářské práce jsem zvolila na základě svých poznatků z navštívených mateřských škol v rámci absolvování praxe v průběhu studia oboru učitelství pro mateřské školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a z vlastních zkušeností. V navštívených mateřských školách jsem zjistila, že se děti pohybují velmi málo a to většinou pouze v rámci spontánních aktivit, přesouvání z tříd nebo při pobytu venku. Tělovýchovné chvilky jsem viděla jen velmi zřídka. V některých školách učitelky denně nabízí dětem různé pohybové aktivity k probíranému tématu, těchto činností se však účastní malý počet dětí a většinou se jedná každý den o stejné děti. Viděla jsem i řízené pohybové činnosti, ale jednalo se spíše o pohybové hry, které je však třeba doplňovat cvičením. Bohužel jsem však neměla možnost nikde spatřit cvičení zaměřené na určité svalové partie nebo protahování. Velkým aktuálním problémem v dnešní době je celkově nedostatek pohybu dětí, ať už na škole mateřské nebo základní. Pohyb přispívá ke zdravému tělesnému vývoji, řada špatných návyků vzniká již v raném věku a velmi těžko se odstraňuje v pozdějších letech. Volný čas dětí stále více ovlivňují moderní informační a komunikační technologie. Děti velmi často dávají přednost televizi, počítačům a telefonům před pobytem venku a to už od velmi útlého věku. Velkým problémem jsou také rodiče, kteří často tráví spoustu času v práci nebo nevěnují dostatek chvil svým dětem. Také je málo podporují ve volnočasových aktivitách nebo jinak nemotivují k pohybovým činnostem a sportům. Svou bakalářskou práci jsem proto chtěla směřovat k pohybovým činnostem předškolních dětí. Při konzultacích s vedoucí práce jsme se shodly na zpracování motivovaných cvičení s gymnastickou tyčí, protože tato oblast gymnastiky není doposud zpracovaná pro předškolní věk v žádné publikaci. I když toto náčiní vlastní téměř každá mateřská škola, tak není využíváno. Důvodem výběru práce zaměřené na cvičení s tyčí je i skutečnost, že jsem spolu se svojí matkou zakladatelka Mažoretek Ždánice a již řadu let se mažoretkám věnuji. Dodnes jsem jejich trenérka

8

i choreografka, mažoretky znám také z pohledu soutěžící, vedoucí a porotkyně. Již několik let trénuji také děti předškolního věku. Hlavním cílem je vytvoření souboru námětů s využitím gymnastických tyčí pro předškolní období, jejich zdokumentování a následné ověření. Tento materiál může být využit jako inspirace učitelkám v rámci pohybových chvilek v mateřských školách nebo volnočasovým pedagogům při práci s dětmi předškolního věku. Tato bakalářská práce vychází z dostupné literatury a vlastních zkušeností, které jsem získala při práci s dětmi předškolního věku. V teoretické části je uvedena charakteristika dětí předškolního věku od 3 do 6 let z několika základních hledisek, prvním z nich je pohled na vývoj poznávacích procesů, kde se zaměřím na vnímání, paměť, myšlení a fantazii. Dále zde jsou informace o tělesném a motorickém vývoji, socializace dětí předškolního věku a pro toto období velmi důležitá – motivace. Nedílnou součástí teorie je také hra a pohyb, protože jsou to nejpřirozenější a velmi dominantní formy aktivity v tomto věku. Další kapitola se zabývá Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a jeho obsahem. Poslední kapitola teoretické části shrnuje základní poznatky o gymnastice, její historii i rozdělení, a především cvičení s gymnastickým náčiním. Praktická část obsahuje deset motivovaných tematických bloků včetně fotografií, seřazených podle měsíců ve školním roce. Při tvorbě materiálu se budu snažit respektovat věkovou kategorii a pohybové schopnosti předškolních dětí. Tyto materiály budou ověřeny v jedné ze tříd v mateřské škole ve Ždánicích, kde jsem byla na souvislé praxi a pro srovnání pohybových schopností, také ve skupině mažoretek dětí předškolního věku, které trénuji.

9

1 Teoretická část 1.1 Charakteristika předškolního období Ve většině vývojově-psychologických publikací je za předškolní vývojové období považován věk mezi třetím a přibližně šestým rokem. Tento časový úsek je ohraničen dvěma vnějšími mezníky, vstupem dítěte do školy mateřské a ukončen sociálně - nástupem dítěte do školy základní. Název pro toto období není jednotný, v literatuře můžeme nalézt různá označení – „věk mateřské školy“ (Langmeier, Krejčířová, 2006), „předoperační stádium“ (Mertin et.al., 2010) a další. Tento věk je považován za jedno z nejzajímavějších vývojových období člověka. Dochází zde k pozoruhodným změnám v tělesném i pohybovém vývoji, v poznávacích procesech i v emocionálním vývoji. Z hravého, nepříliš motoricky zdatného tříletého dítěte se stává kolem šestého roku dítě připravené na povinnou školní docházku. Je nutné také podotknout, že určité okolnosti ovlivňují raný vývoj dítěte, a to jak v dobrém smyslu, tak i negativním, které mohou být projevujícími faktory i v dospělém věku (Matějček, 2005). „Dětské vidění světa je egocentrické. Dítě vnímá okolí ve vztahu ke svým přáním a potřebám Nechápe jasně vztah mezi příčinou a následkem a má sklon si jej vysvětlovat egocentricky“ (Lebl, 1997, s. 50). Často mají pocit viny, například když onemocní sourozenec, myslí si, že za to mohou ony, protože se s ním nebavily nebo pokud se rodiče rozvádějí, tak si myslí, že je otec opustil, protože je neměl rád. Je proto důležité vysvětlovat dětem příčiny různých událostí a tím překonat jejich zbytečné obavy, strach a výčitky. Na začátku tohoto období je duševní vývoj relativné pomalý, protože děti mají příliš málo životních zkušeností. Jsou však velmi zvídavé a významnou roli hraje fantazie. Předškolní věk je podle Vágnerové (2012) charakteristický stabilizací vlastní pozice a diferenciací vztahu ke světu. Také jej můžeme chápat jako životní fázi, která nás připravuje na život ve společnosti. V tomto období dochází k velkému rozšíření slovní zásoby a rostou vědomosti o společnosti a okolním světě.

10

Hlavní činností v tomto věku je hra, při které dítě poznává, napodobuje, objevuje a tvoří. S věkem se učí i hrám s pravidly. Postupně dochází k rozvoji a zdokonalování jemné i hrubé motoriky. Díky ní na konci tohoto období zvládá úkony sebeobsluhy, manuální zručnost, ovládá základy některých sportů a také dokáže pomoci s jednoduchými domácími pracemi. Celkově bychom mohli předškolní období shrnout jako čas neutuchající aktivity tělesné i duševní, s velkým zájmem o okolní jevy. Děti v tomto věku jsou plné nadšení, energie a mají velmi bohatou fantazii. Mají také nutnost adaptovat se na nové prostředí, přijat určitý řád chování a naučit se pracovat ve větším počtu dětí než byly doposud zvyklé.

1.1.1 Vývoj poznávacích procesů Poznávací procesy se rozvíjí velmi intenzivně a umožňují dítěti stále dokonaleji poznávat svět kolem sebe. Vývoj těchto procesů však není na úrovni dospělého člověka, charakteristické zvláštnosti vypovídají o vyspělosti nervové soustavy i životních zkušenostech dítěte. Vývojové odlišnosti jsou u dětí ve vnímání prostoru i času, paměti, obrazotvornosti i myšlení. Dětské vnímání zachycuje spíše celkový dojem. Čačka (1997, s. 55) označuje předškolní vnímání jako „globální, neanalytické, orientované především na to, co dítě subjektivně a bezprostředně upoutá. Vjemy ovládá také egocentričnost a vazba na prožitek, s dosud malou věcností přístupu k realitě“. Na základě výzkumů byla odvozena tři stádia vnímání dětí, Čačka (1997) uvádí tyto: 1. Stádium předmětů – spočívá v jejich prostém výčtu, ať jsou na obrázku nebo v živém senzorickém poli. 2. Stádium činností – vyznačují se popisem dílčích činností jednotlivých osob a postihováním prostorových relací. 3. Stádium vztahů – dochází k celkovému pochopení výjevu, jeho pointy i logického smyslu probíhajících událostí.

11

Pro děti hraje roli především barva a tvar. Postupně se učí rozlišovat základní barvy a později i doplňkové. Vnímají především ty objekty, s kterými mohou manipulovat a které je upoutají mimovolně. Ve zrakové orientaci se vyskytují nepřesnosti ve vnímání velikosti a proporcí. Geometrické tvary ztotožňují s předměty, které znají, například kruh ke slunci. Po pátém roce geometrické obrazce třídí, ale pouze podle jednoho hlediska – tvaru, barvy či velikosti. Významným zdrojem zážitků je pro ně hmat, pomocí něj pojmenovává různé předměty a určuje jejich vlastnosti (Langmeier, Krejčířová, 1998). V oblasti sluchového vnímání se zdokonaluje a zpřesňuje vnímání intenzity a směru zvuku. Dítě je schopno vnímat různé zvuky, rozlišit zvuky zvířat a například ruch velkoměsta. Pro předškolní období je charakteristické, že dochází k vývoji řeči, dítě začíná rozlišovat hlásky zvukově si blízké a také lépe vyslovuje. Tento „prudký rozvoj řeči se u dítěte projevuje velkých zájmem o řečové formy, neobyčejným smyslem pro osvojování a tvoření jazykových útvarů. Proto toto období bývá označováno jako senzitivní (citlivá) perioda z hlediska rozvíjení řeči, perioda, která poskytuje neopakovatelné předpoklady k co nejúčinnějšímu výchovnému využití“ (Trpišovská, Vacínová, 2006, s. 36). Vnímání prostoru a času je pro ně nepřesné, jsou však velké individuální rozdíly. Dítě si dokáže představit pouze ty věci, které reálně vidělo nebo je navštívilo. Pokud se tedy bavíme například o pokojíčku, tak každé dítě si představí ten svůj vlastní dětský pokoj. Jestliže dítěti řekneme, že za tři dny pojedeme k babičce na venkov, tak mu to příliš nic neříká. Pro jeho pochopení je lepší mu říct, že se ještě třikrát vyspinká a pojede k babičce, pak je mu to téměř jasné. Vždy se okoupe, vyčistí si zuby, přečte se mu pohádka a půjde spát, to jsou pro něj konkrétní činnosti, které dobře zná a tak si to dokáže představit. Další z příkladů by mohl být, pokud dítěti řekneme, že za půl hodiny půjdeme do školky, tak dítě neví, co je půl hodiny. Pokud mu, ale ukážeme ručičky a řekneme, až velká ručička bude tady dole, tak to dítě pochopí (Plevová, 2006). Dítě se dokáže soustředit na určitou věc jen krátkou chvíli. Postupně je však schopno se soustředit více a déle. Vznikají tak základy úmyslné pozornosti, které jsou velmi důležité pro následnou povinnou školní docházku. „Dosud slabé nervové buňky 12

však zatím ani nedovolují dlouhodobější jednorázový akt pozornosti“ (Čačka, 1997, s. 56). V tomto období převládá paměť mechanická, ale pomalu se začíná rozvíjet i logická. Proto se učí básničky mechanicky bez soustředění na obsah, stačí jim rytmus. Logickou paměť je dobré rozvíjet formou vyprávění příběhů nebo vlastních zážitků. Pro paměť v předškolním věku je charakteristická obraznost, citovost a živelnost. Nejlépe si pamatuje materiál, který je citově zabarvený ať už radostně či negativně (Čačka, 1997). Bohatá fantazie v tomto věku je velmi živá, klíčová, konkrétní, citlivá a svérázná. Dítě nerozlišuje přání a realitu. Největší uplatnění má v námětových hrách, kde se děti nechávají unést emocemi a fantazií. Dítě věří, že to, co si přeje, také skutečně je. Takže koberec je opravdu moře a pohovka je ostrov, zvířátka mluví a postýlka čeká jen a jen na něj. Volně vyprávějí či popisují děj, dosud nerozdělují vnímání „já a svět“, proto nemůžeme některé jejich věty chápat jako lhaní (Čačka, 1997). Intenzivně se rozvíjí také fantazijní představivost. Pomocí představ si dítě vysvětluje realitu. Vidí následky, ale nezná příčiny nebo jsou mu nepřiměřeně vysvětleny. Mají sklon dávat příčiny určitých jevů nadpřirozeným a tajemným bytostem, proto se v tomto věku mluví o „magickém myšlení“ (Trpišovská, Vacínová, 2006). V tomto období se velmi intenzivně rozvíjí myšlení ve všech svých formách, pojmech, soudech i úsudcích, k tomu dochází tím, že se ustavičně zdokonaluje práce mozkové kůry i všech poznávacích procesů. Typickým znakem předškolního myšlení je útržkovitost a nepropojenost. Myšlení chybí komplexní přístup, nerozlišuje věci podstatné a nepodstatné. Myšlení předškolních dětí je egocentrické, antropomorfické (všechno polidšťuje), magické (mění fakta podle vlastního přání) a artificialistické (všechno se „dělá“). Po čtvrtém roce opouští fázi „předpojmového myšlení“ a přechází do fáze „názorného myšlení“, ale stále je pro ně dominantní vjem, představa a prožitek (Čačka, 1997, Langmeier, Krejčířová, 1998).

13

1.1.2 Tělesný vývoj Během předškolního období se zřetelně mění tělesná konstituce dítěte, uvádí Trpišovská a Vacínová (2006). Typická zaoblenost a buclatost se vytrácí, tělo je štíhlejší. Poměrně rychle roste do výšky, naopak můžeme zaznamenat určité zpomalení na přibírání hmotnosti. Protáhnou se mu končetiny a souměrněji se vyvíjí proporce těla. Průměrně jeho tělesná výška každoročně vzroste o 6 cm a jeho hmotnost se zvýší asi o 2 kg za rok. Předškolní dítě tak má průměrnou výšku 118 cm a váží přibližně 22 kg. Rozdíly mezi pohlavími nejsou příliš velké. Chlapci bývají v průměru o 1 cm vyšší a o půl kilogramu těžší než dívky uvádí Machová (2008). Kostra se dále osifikuje, kosti však nejsou dost pevné a tvrdé proti dospělému člověku. Výhodou je, že jsou méně křehké, tak při častém pohybu a pádech, dochází ke zlomeninám jen zřídka. Je však důležité předcházet různým ortopedickým poruchám, které se v tomto věku vyskytují a dětský organismus zatěžovat úměrně jeho fyziologickým předpokladům. Ke konci předškolního období začíná docházet k výměně dočasného chrupu za trvalý (Trpišovská, Vacínová, 2006). Z pedagogického hlediska je také velmi důležité určení laterality, zda je dítě levoruké nebo pravoruké. Lateralita je závislá na vyspělosti centrálního nervového systému a jeho nervových drah. U většiny dětí se vyhraní až kolem pátého roku, zhruba 50 % jsou praváci, 10 % leváci a ostatní střídavě používají pravou a levou ruku. Jelikož na ně však působí pravoruké prostředí, často u zbývajících dětí přejde obourukost v pravorukost. Na začátku předškolního věku dochází k období prvního vzdoru, které je typické neposlušností, tvrdohlavostí, prosazování svých požadavků a vztekáním dětí. Období prvního vzdoru považuje Machová (s. 201) za „projev formující se vlastní vůle a sebevědomí, které se dostávají do rozporu s vůlí a autoritou dospělých“. „Koncem předškolního období probíhá perioda růstu – často se mluví o období první vytáhlosti“ (Kuric et.al., 1986, s. 132).

14

1.1.3 Motorický vývoj Celkově bychom mohli motorický vývoj v předškolním období shrnout jako neustálé zdokonalování a zlepšování pohybové koordinace, elegance a větší hbitosti. „Vývoj motoriky jde ruku v ruce s vyspíváním nervové soustavy a s praktickým cvičením pohybového ústrojí v běžných denních situacích“ (Koch, Matějček, 1960, s. 45). Během předškolního věku si dítě postupně osvojuje mnohem náročnější pohyby než dříve, které vyžadují pozornost a zvyšující se stupeň koordinace pohybů jednotlivých svalů a svalových skupin upozorňuje Trpišovská, Vacínová (2006). Zlepšují se a zdokonalují dovednosti jemné i hrubé motoriky. Na začátku jsou pohyby rukou a nohou málo koordinované, postupně se však chůze a další aktivity automatizují. U dětí se začíná vytvářet individuální styl chůze. V rámci společných činností s rodiči, jinými dospělými či vrstevníky odpozoruje a napodobuje různé sportovní aktivity. Je to častý počátek rekreačních sportů, například bruslení, lyžování a jízdy na kole. V této etapě se hlavně rozvíjí jemná motorika, je však značně determinována osifikací ruky, která bývá dokončena až kolem sedmého roku. Jemná motorika umožňuje dětem manuální zručnost a můžeme ji sledovat na užívání nástrojů a hrou s různými materiály – mohou držet tužku, stříhat, třídit drobné věci, pracovat s plastelínou apod. Rozvoj manuální zručnosti je úzce spjat s hrou, která je hlavní činností dítěte v předškolním věku. S rozvojem jemné motoriky souvisí rozvoj kresby. Prvotní počátky kreslení nazýváme jako čmáranice, později začínají kreslit podle představ a kresby obsahují více detailů, kreslí hlavonožce. Ve výtvarném projevu se uplatňuje dětská fantazie a představivost, proto s dětských kreseb můžeme ledacos vyčíst. Děti kresbou vyjadřují své myšlenky a přání, proto ji psychologové a učitelé využívají k diagnostikování dítěte (Trpišovská, Vacínová, 2006). Charakteristickým rysem v tomto období je také rostoucí schopnost udržovat rovnováhu, zvládat úkony sebeobsluhy a drobné pracovní činnosti, které jsou zásluhou rozvíjející se pohyblivosti dítěte, proto začínají být soběstačné. Na konci předškolního věku jsou děti také schopny lézt po žebříku, běhat po schodech, seskočit z nízkých překážek nebo stát na jedné noze (Langmeier, Krejčířová, 1998).

15

1.1.4 Socializace Socializace je „komplexní proces, v jehož průběhu se člověk jako biologický tvor stává prostřednictvím sociální interakce a komunikace s druhými sociální bytostí, schopnou chovat se jako člen určité skupiny či společnosti. Spočívá v osvojování hodnot, norem a způsobů jednání srozumitelných a platných v dané kultuře či subkultuře“ (Maříková et.al., 1996, s. 1012). Nejvýznamnějším prostředím podle Šulové (2004), které zajišťuje primární socializaci, je rodina. Předškolák je vázaný na rodinu a rodinné zázemí, ale rád ho opouští a vydává se mezi vrstevníky, protože má výrazný zájem o společnost s druhými dětmi. Rodina poskytuje zdroj bezpečí, jistoty a zázemí. Důležití jsou také sourozenci a pouto k nim. Podstatným vztahem uvnitř rodiny je také vazba s prarodiči, kteří mají zpravidla více času než rodiče a nebrání se různým otázkám, které mohou dlouhodobě probírat a bývají tolerantnější k drobným prohřeškům. Jsou také zdrojem zážitků a pomáhají dětem vysvětlovat různé postoje lidí. Umožňují lépe pochopit kontinuitu života, ale také často se u nich dítě setkává s handicapy, s nemocí či smrtí. Také vrstevnická skupina je velmi důležitá pro socializaci. Ovlivňuje rozvoj kognitivních struktur, řeč, motoriku a také mírumilovné prostředí napomáhá k osamostatnění od matky. Vrstevníky potřebuje dítě ke svým hrám a činnostem. Zažívá s nimi situace, kdy je obdivován a vede je, ale také kdy je skupinou či jednotlivci odháněn. Pro děti je důležitý i kontakt s dětmi různého věku, učí se měnit role, jak podřizovat se starším, tak pomáhat mladším kamarádům. Nástupem dítěte do školy mateřské se poprvé odpoutává od rodiny a seznamuje se s jiným sociálním prostředím a pravidly. Nastávají tak velké změny jak pro samotné dítě, tak pro pečující osoby. Odloučení od dítěte zpočátku v rodičích vyvolává strach a úzkost, zda je o jejich potomky dobře postaráno apod. Děti si musí zvyknout a vyrovnat se v novém prostředí se svými potřebami, a také s větším počtem vrstevníků kolem sebe. Učí se zde komunikovat a začleňovat se do různých skupin. Kontakt s lidmi jim umožňuje sociální učení, pomocí něhož se dítě lépe orientuje a získává nové způsoby chování.

16

Podle Šulové (2004) a Langmeiera et.al. (2006) v procesu socializace dochází ke změnám ve třech rovinách: a) Sociální reaktivita – vztahy na různých úrovních (s vrstevníky, s rodinou, …). b) Sociální kontrola – přijetí a přijímání norem společensky žádoucího chování (individuální, souvisí s výchovou a rodinným prostředím). c) Osvojování sociálních rolí – probíhá uvnitř i vně rodiny (pozorování a napodobování dospělých, nejčastěji se projevuje v předškolních zařízeních).

1.2 Motivace Ve

všech

vývojových

obdobích

patří

k životu

usilování,

o

kterém

je v psychologii pojednáváno pod záhlavím motivace. Jako motivaci označujeme „činitele aktivizující organizmus k reagování, chování, jednání vedoucímu k dosažení cíle, uspokojení“ (Helus, 2011, s. 128). Pro předškolní období je motivace jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou se snažíme dosáhnout daného cíle. Podle Mertina et.al. (2010) předškoláka nejsnáze a nejefektivněji motivujeme novými podněty v rámci hry s kamarády a ve známém prostředí. Za motivaci považujeme (Průcha et.al., 1998) souhrn vnitřních i vnějších faktorů, které: 1. Vzbuzují a aktivují, dodávají energii lidskému jednání a prožívání; 2. zaměřují toto jednání a prožívání určitým směrem; 3. řídí jeho průběh, způsob dosahování výsledků; 4. ovlivňují též způsob reagování jedince na své jednání a prožívání, jeho vztahy k ostatním lidem a ke světu. Pro pedagogy má motivace nenahraditelnou úlohu. Je klíčem k poznávání, rozvíjení a růstu. Dítě, které je motivované s radostí poznává svět, ptá se, zvědavě prohlíží, otevírá a zjišťuje. Proto je důležité nejrůznějšími prostředky člověka motivovat

17

a to nejen v předškolním věku, ale i v dospělosti. Pravidla motivace uvádí Hanuš et.al. (2009) následovně: 1. Nikdy nesnižujte význam žáků. 2. Nepřehlížejte maličkosti. 3. Nemějte oblíbence. 4. Pomáhejte dětem v růstu a zlepšování se. 5. Nesnižujte své osobní požadavky. 6. Nebojte se rozhodnout. 7. Pochvalte žáky, pokud si to zaslouží. 8. Informujte děti o změnách. 9. Prokazujte osobní nasazení a šiřte kolem sebe dobrou náladu. 10. Projevujte důvěru. 11. Umožňujte svobodu projevů a názorů. 12. Nebojte se delegovat úkoly. 13. Povzbuzujte je v jejich nápadech. Hanuš et.al. (2009) rozděluje motivaci na molekulární (genetická dědičnost – hormony) a molární část (jak moc jsou svěřenci namotivováni), kterou dále rozděluje na zevní (činy vyvolané okolím) a niternou (činy, které vyvoláváme my sami) úroveň motivace. Hlavním prostředkem motivace v předškolním období je hra, dalšími prostředky mohou být: film, pohádka, kniha, povídka, báseň, fotografie, obrázek, píseň, scénka, ale také třeba světlo a tma, aj. Tyto prostředky mohou sloužit jako inspirace, které můžeme libovolně kombinovat a doplňovat o vlastní nápady a myšlenky.

1.3 Hra Nejpřirozenější a dominantní formou aktivity v předškolním období je hra. Podle Hermana (2008, s. 120) je hra „pro dítě jako chleba. Mimořádně důležitá, potřebná

18

a nezpochybnitelná.“ Hra je pro dítě nádherný svět, ve kterém může skoro všechno, jejím prostřednictvím se učí vzorce chování, rozvíjí rozumové schopnosti a také emoce. Je pro ni klíčová fantazie, dítě je schopno představovat si, snít, ponořit se tak do vysněného světa. Hraje si především napodobováním, proto na ní můžeme vidět, jaké vzorce chování mu nabízejí jeho rodiče a blízcí. Na hru mají psychologové dva rozdílné pohledy, jak uvádí Langmeier, Krejčířová (1998, s. 98-99), první pohled na hru: „sama o sobě je nerozumná, ale napomáhá rozumnému a účelnému životu, vede k osvojení dovedností užitečných pro život, napomáhá k obnovení sil, k zotavení a k uvolnění i k překonání sociálních nároků.“ Druhý pohled zdůrazňuje, že „hra má smysl sama o sobě, že je jednou ze základních potřeb člověka ve všech společnostech a kulturách a nepotřebuje být obhajována jinými důvody.“ Děti chtějí mít při hře pocit volnosti a svobody, přináší jim radost a uspokojení. Motivem hry není její výsledek, ale celkový průběh. Různým předmětům a hračkám dávají určitý význam. Při jejich hře můžeme vidět také spoustu činností a rozhovorů, které pozorovalo ve světě dospělých osob. Děti zde uplatňují poznatky, které získaly na základě poznávání skutečnosti. Různé hry mohou mít různý význam jak pro jedince, tak pro společnost (Kuric, 1986). Čačka (1997) uvádí, že na začátku předškolního období si hraje každé samo vedle svých vrstevníků a téměř nevnímá okolí „hra paralelní“. Později si začínají hrát „společně“ a nakonec ve skupinách, až tak dospějí ke „hře kooperativní“. S věkem se počet dětí v kolektivu zvyšuje, spolupracují mezi sebou, tvoří pravidla her, podřizují se navzájem a plní povinnosti vyplývající z her. Prostřednictvím hravé činnosti rozvíjí všechny psychické funkce (fantazii, tvořivost, řečové schopnosti,…). Podle Mertina (2010) pestrost, zapojení a soustředění dětí při hrách závisí na mnoha činitelích předchozího vývoje i aktuálním emočním a fyzickém stavu. Děti nepotřebují drahé a složité hračky, stejně kvalitně si umí hrát a tvořit s věcmi každodenní potřeby nebo přírodními materiály, například s příbory a kelímky nebo kůrou stromů a klacíky. Charakteristické znaky her v tomto období (Novotná et.al., 2004):

19

a) Spontánnost, b) funkční libost, c) vážnost, d) plánování, e) intelektualizace – přemýšlení o realizaci hry, f) bohatost – variace a improvizace, g) tvořivost – fantazie, h) symbolismus – určitá věc něco symbolizuje (klacík je meč). Jelikož předškolní děti mají neustálou potřebu se pohybovat, tak i jejich hry v tomto období jsou velmi často spojeny s pohybem – skákání, běhání, plazení, házení, seskakování z výšky. Je také pozoruhodné, že při hře v roli „žabky“ skočí mnohem dál, než pokud skočí „jen tak“. V pedagogické praxi je hra nenahraditelným prostředkem výchovy a jedním z nejideálnějších prostředků harmonického rozvoje osobnosti. Pomocí ní navozujeme různé situace, příběhy, děje, role a zároveň rozvíjíme různé vědomosti, zkušenosti a dovednosti. Hra slouží ke zjišťování názorů, poznatků, hodnot a postojů, současně tak získáváme poznatky o sobě, druhých a o okolním světě. Hra je velmi širokou oblastí, která zahrnuje celou řadu aktivit a činností (Hanuš et.al., 2009). Výchovné cíle her můžeme dělit podle typů rozmanitých inteligencí Gardnera (1999): 1. Jazyková – vysvětlování, vyprávění příběhů, slovní hry. 2. Hudební – vnímání tónů, zapamatování melodie, provozování hudby. 3. Matematicko-logická – logika, práce s čísly, pokusy, hlavolamy. 4. Prostorová – představivost, uspořádání předmětů, orientace v prostoru. 5. Pohybová – základní techniky různých sportů, manuální zručnost. 6. Intrapersonální – ovládání svých pocitů a emocí, snění, vlastní názory. 7. Interpersonální – společenské a kolektivní hry, vedení, organizování. 20

8. Přírodní – pobyt v přírodě, zdravý životní styl.

1.4 Pohyb v předškolním věku Velmi často diskutovaným tématem v médiích je celkový nedostatek pohybu dětí, mládeže i dospělých. I přesto, že pohybové činnosti mají své vymezené místo ve všech rámcových vzdělávacích programech, bohužel nejsou téměř naplňovány. Za dobu svého studia jsem navštívila několik mateřských škol a mohu podotknout, že vymezenou pohybovou chvilku jsem viděla pouze v jedné z nich. V této škole měli čas, kdy denně s dětmi cvičili, hráli pohybové hry, tancovali nebo se protahovali. V ostatních školách jsem pohyb viděla spíše k vyplnění času – než bude jídlo či než půjdeme na zahradu. Z praxe také vím, že například pokud onemocní učitel tělesné výchovy na základní škole, žáci mají úplně jiný předmět a tak jsou i týden téměř bez větší fyzické aktivity. Rozšíření doby pohybu a také k lepšímu životnímu stylu dětí by mohlo pomoct i alternativní školství či další projekty, které se v dnešní době stále více rozšiřují. Inovují zaběhlé způsoby a činnosti v denním programu mateřských škol. Jedná se například o lesní školky či kluby, Montessori vzdělávání, Zdravé mateřské školy atd. Velký vliv na způsob trávení volného času mají rodiče, kteří však často nemají dostatek času se dětem věnovat nebo je vůbec nepodporují nebo nemotivují ve volnočasových aktivitách. „Pohyb je pro dítě jednou ze základních potřeb, nemůže proto bez pohybu být. Pohybem se rozvíjí jeho tělo a vnitřní orgány, pohybem dítě komunikuje a pomocí pohybu se seznamuje s okolím a experimentuje s předměty, pohyb je pro ně zdrojem poznatků a prostředkem poznávání“ (Dvořáková, 2011, s. 2). Pro děti v předškolním věku není důležitý výkon, ten je v tomto období až na druhém místě. Děti však mají neutuchající potřebu být aktivní a touhu neustále se pohybovat, hrát si, běhat, skákat, proto je pro ně důležité především zúčastnit se. Pohybové aktivity jsou důležitou součástí života dítěte, ve smyslu zdraví, předcházení nemocem a k rozvoji tělesného, duševního i sociálního vývoje (Dvořáková, 2000, s. 9).

21

Mezi základní pohybové schopnosti patří (Perič at.al., 2012, Hájková, Vejražková, 2002): 1. Vytrvalost – schopnost překonávat únavu nebo dlouhodobě vykonávat pohybovou činnost nízké intenzity. 2. Síla – schopnost překonat nebo udržovat vnější odpor prostřednictvím svalové kontrakce. 3. Rychlost – schopnost překonat krátký úsek v minimálním čase. 4. Koordinace – schopnost lehce a účelně ovládat a regulovat své pohyby v určité přesnosti. 5. Kloubní pohyblivost – provádět pohyby v maximálním rozsahu kloubního aparátu. „Tělesná zdatnost, respektive obecná pohybová připravenost, je předpokladem výkonnostního růstu a zdravotně bezpečnostní nutností při provozování jakýchkoliv aktivit“ (Krištofič, 2006, s. 30).

1.5 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání V roce 2004 zavedlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let na základě principů zformulovaných v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvených v zákoně o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání. Tyto dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň představují Národní program vzdělávání (NPV) a Rámcové vzdělávací programy (RVP). Na školní úrovni se jedná o školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Pro

předškolní

období

byl

ustanoven

Rámcový

vzdělávací

program

pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který „vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla

22

se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení“ uvádí Smolíková (2004, s. 3). RVP PV stanovuje obecné cíle, které učitelky musí přizpůsobit k individualitě a věku dětí v jednotlivých třídách. Je to kurikulární dokument na státní úrovni, který vymezuje zásady pro předškolní vzdělávání. Podle tohoto dokumentu si každá mateřská škola individuálně vytváří svůj Školní vzdělávací program. Tento dokument je veřejný a volně přístupný pedagogické i nepedagogické veřejnosti. Předškolní vzdělávání by v souladu s RVP PV mělo rozvíjet dítě po všech stránkách – fyzické, psychické i sociální tak, aby na konci tohoto období bylo téměř samostatné a schopné zvládat nároky, které jsou na něj každodenně kladeny a i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně očekávají. Rámcové cíle (záměry) zde uvedené, jsou následující: 1. Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání, 2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost, 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Pokud jsou tyto cíle naplňovány, dochází k vytváření základů klíčových kompetencí. Pedagog by tak měl mít na paměti, že nejen při činnostech záměrných, ale také neplánovaných ve všech třech cílových oblastech dítě ovlivňuje svým jednáním i postoji. Vzdělávací obsah RVP PV rozděluje do pěti oblastí: biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Tyto oblasti jsou pojmenovány: 1. Dítě a jeho tělo – záměrem pedagoga v oblasti biologické je podporovat růst a vývoj dítěte, zlepšovat tělesnou zdatnost, rozvíjet pohybové a manipulační schopnosti. 2. Dítě a jeho psychika – v oblasti psychologické by měl pedagog u dětí podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost, rozvíjet jazyk a řeč. 3. Dítě a ten druhý – v interpersonální oblasti je záměrem podporovat děti v utváření vztahů k jiným dětem a dospělým osobám, a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci.

23

4. Dítě a společnost – záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálněkulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití, do světa kultury a umění. 5. Dítě a svět – v oblasti environmentální by pedagog měl založit elementární podvědomí o okolním světě a jeho dění, o lidském vlivu na životní prostředí a dát dětem základy k odpovědnému postoji k prostředí kolem. Vzdělávací oblasti jsou uspořádány srozumitelně tak, aby s nimi mohli pedagogové dále pracovat. Jednotlivé části zahrnují vzájemně propojené kategorie: a) dílčí cíle (záměry) – to co by měl pedagog u dětí sledovat, b) vzdělávací nabídku – soubor praktických a intelektových schopností vhodných k naplňování cílů a k dosahování výstupů, c) očekávané výstupy (předpokládané výsledky) – jsou dílčí výstupy vzdělávání, které jsou v předškolním vzdělávání dosažitelné, d) rizika – věci, které mohou ohrožovat úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga a kterých by se měl vyvarovat. Sedláčková et.al (2012) uvádí, že RVP PV definuje pět hlavních klíčových kompetencí – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence činnostní a občanské. Dále RVP PV vymezuje čtyřicet čtyři dílčích kompetencí popisujících úroveň, na které by mělo dítě být při vstupu do základního vzdělávání, které rozčleňuje k pěti klíčovým. Klíčové kompetence „představují cílové stavy, k jejichž naplňování by mělo společně směřovat veškeré vzdělávání. Každá vzdělávací etapa v tomto směru přispívá svým dílem a každá je dalšímu rozvoji a zdokonalování těchto kompetencí otevřená. Ve všech etapách je jedním z cílů vzdělávání vybavit každého jedince souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro něho dosažitelná“ (Smolíková, 2004, s. 4).

1.6 Gymnastika Pojem gymnastika se postupně rozvíjel s úrovní poznání a prošel mnoha proměnami souvisejícími s historickým, politickým, kulturním a ekonomickým

24

prostředím v jednotlivých vývojových obdobích člověka. Gymnastiku můžeme chápat jako „otevřený systém metodicky uspořádáních pohybových činností estetickokoordinačního charakteru se zaměřením na tělesný a pohybový rozvoj člověka, na udržení a zlepšování zdraví“ (Skopová, Zítko, 2006, s. 13). Gymnastika je nedílnou součástí tělesné kultury, napomáhá všestrannému harmonickému rozvoji člověka, velký vliv má na rozvoj koordinace. Charakteristickým znakem je vědomé střídání, napínání a uvolňování svalstva, které způsobuje lepší výživu svalů a nervových center člověka. V dnešní době existuje spousta pomůcek a jednoduchých cviků, usnadňujících nácvik jednotlivých prvků, díky kterým může být gymnastika daleko zábavnější a tak přináší větší radost z nově zvládnutých cviků (Gájer, 1970, Vaculíková, 2011). Gymnastika splňuje tyto úkoly (Skopová, Zítko, 2006): 1. Kultivace celkového pohybového projevu a správného držení těla. 2. Rozvoj tělesných schopností a zdatnosti. 3. Osvojování dovedností s kladným prožitkem jako předpoklad vytvoření trvalého vztahu k pohybovým programům. 4. Pochopení vlivu pravidelné pohybové činnosti na zdraví člověka. Jarkovská, Wálová (1990) uvádí, že gymnastika je vhodným prostředkem k předcházení nedostatku pohybu a s tím souvisejícím problémům. V současné době je pro společnost typický spíše pohodlný způsob života, a to díky dopravním prostředkům, eskalátorům a dalším moderním vymoženostem. Nedostatečný pohyb narušuje správný chod organismu a snižuje fyzickou i psychickou zdatnost. Klady gymnastické průpravy můžeme shrnout do několika bodů (Krištofič, 2004) : 1. Pohybová všestrannost – pohyb ve všech úrovních i směrech. 2. Zdravotně preventivní význam – předcházení vzniku svalových dysbalancí. 3. Zvýšení kinestetické citlivosti a kinesteticko-diferenciační schopnosti – cvičení s vlastní hmotností těla.

25

4. Motoricko-funkční připravenost – nové dovednosti, prostorové úkoly. 5. Hudebně pohybová výchova – rozvíjení rytmických schopností. 6. Obohacení prožitkové sféry – vnímání krásy pohybu a pozitivní rozvoj k aktivnímu způsobu života. „Gymnastiku nechápeme pouze jako systém tělesné výchovy nebo soubor cvičení, ale jako fenomén, který může ovlivňovat životní styl jedince, uspokojovat jeho potřeby a současně je ovlivňován nároky společnosti na člověka, na jeho zdatnost a výkonnost“ (Novotná et.al., 2010, s. 4).

1.6.1 Historie gymnastiky Termín „gymnastika“ pochází z řečtiny, v době svého vzniku byl vnímán jako způsob péče o tělo. Chápal ho tak i Platón, který tvrdil, že „lékař nastupuje až tam, kde gymnastika již nestačí“ (Krištofič, 2004, s. 13). „Gymnastika má ze všech dnes používaných druhů tělesné výchovy nejstarší tradici“ (Hájková, Vejražková, 2002, s. 7). S úplnými počátky gymnastiky se setkáváme již ve starověku, kdy byl základ ve filozofii dbající na tělesné a duševní zdraví. Dodnes se z této doby zachoval čínský systém zdravotních cvičení Kung-fu a indický systém jógy. Velký rozvoj nastal v Řecku a v Římě, kde harmonií byla celková tělesná vyrovnanost – kalokagathie. V renesanci můžeme v dílech tehdejších osobností (Rousseau, Komenský) sledovat vyzdvihování významu cvičení pro rozvoj člověka a návrat k antickým ideálům. Na konci 18. století a v průběhu 19. století vznikaly v Evropě ucelené gymnastické směry a systémy (Skopová, Zítko, 2006). Švéd Per Henrik Ling vytvořil soustavu přesných cvičení na základě tehdejších vědeckých znalostí z fyziologie a anatomie, s důrazem na zdravotní význam cvičení a všestranný rozvoj člověka. Vděčíme mu tak za vývoj základní gymnastiky (Hájková, Vejražková, 2002, Skopová, Zítko, 2006). V České republice jsou počátky gymnastiky spojeny s tělocvičnými ústavy, které vznikaly od čtyřicátých let 19. století, s činností Sokola a s jeho zakladatelem Miroslavem Tyršem, který sestavil komplexní gymnastickou tělocvičnou soustavu 26

vycházející především z německého nářaďového tělocviku. O dvacet let později gymnastika tvořila převážnou většinu tělocvičné soustavy (Hájková, Vejražková, 2002, Pacut, 2010). Dnešní moderní doba klade na gymnastiku nové požadavky, které souvisejí s rozvojem vědy a techniky. Velký rozmach zaznamenávají cvičení na hudbu pro ženy. Nové náčiní a nářadí nabízí kreativitu v původních i nových odvětvích gymnastiky a také klade větší požadavky na obtížnost.

1.6.2 Rozdělení gymnastiky Gymnastická cvičení jsou otevřenou soustavou pohybových činností, proto se jejich dělení mění podle tradice, také rozvoje nových vědeckých poznatků a zkušeností, tvořivosti trenérů, cvičitelů či učitelů a také podle přístupů jednotlivých osobností či autorů gymnastických systémů. Rozdělení podléhá také neustálému dynamickému vývoji, oblibě či módě některých druhů (Hájková, Vejražková, 2002). Uvádím zde dělení na dvě základní skupiny (Skopová, Zítko, 2006), podle charakteru obsahu a účelu cvičení, které se však vzájemně prolínají a ovlivňují: 1. Gymnastické sporty 2. Druhy gymnastiky Gymnastické sporty dále rozdělujeme na olympijské (sportovní gymnastika, moderní gymnastika a skoky na trampolíně) a neolympijské sporty (sportovní aerobik, sportovní akrobacie, Teamgym, Aerobic fitness družstev, fitness jednotlivců, estetická skupinová gymnastika, akrobatický rokenrol). Druhy gymnastiky, které nemají soutěžní charakter, dělíme na tři podskupiny: 1. Základní gymnastika – „zajišťuje účinný pohybový program pro optimální vývoj jedince s důrazem na získání, udržení a zvýšení tělesné zdatnosti i celkové kultivace člověka“ (Skopová, Zítko, 2006, s. 16). Je to základní systém cvičení zaměřených na celkový, všestranný, tělesný a pohybový rozvoj, vedoucí k harmonickému vývoji osobnosti člověka.

27

a) Pořadová – patří do tradičního systému organizace v tělovýchovném procesu. Jsou spojena s cílevědomým výchovným působením pedagoga na cvičence – nástupové a pochodové tvary, hlášení, obraty, reje, aj. b)

Cvičení

prostá

–

jsou

konána

převážně

jednotlivcem,

utříděná

do jednoduchých druhů pohybů (chůze, běhy, poskoky, obraty), poloh těla a jeho částí (postoje, kleky, sedy, lehy, podpory). c) Cvičení s náčiním – tímto cvičením se zvyšuje účinnost některých cviků. K typickému náčiní patří míče, tyče, švihadla, gumy, apod. (více viz níže kapitola 6.3). d) Cvičení na nářadí – za typická nářadí považujeme žebřiny, lavičky, bedny, žíněnky, šplhadla, která je vhodné používat v kombinaci s ostatním nářadím, jako jsou hrazdy, kruhy, malé trampolíny, kladiny, aj. k různému zaměření (jako překážky, zařízení pro motoricko-funkční přípravu, nácvik gymnastických dovedností). e) Akrobatická – součástí akrobatické přípravy jsou doskoky, rotace, odrazy, zpevňování a rovnováha. Nevyužívá se pouze v hodinách tělesné výchovy a gymnastických sportech, ale je i obsahem programu sporty pro všechny a také jako motoricko-funkční příprava ve většině sportovních odvětví. f) Cvičení užitá – pohyby, které jsou součástí běžného života. Je však třeba je stále procvičovat a upevňovat, jedná se o různé způsoby chůze, skoků, běhů, lezení, překonávání překážek a nošení břemen.

2. Rytmická gymnastika – podporuje vztah pohybu a hudby. „Je nejpropracovanější metodou hudebně pohybové výchovy s gymnastickým zaměřením“ (Novotná et.al., 2011, s. 6). Řadíme sem pohybovou výchovu, džezgymnastiku, kalanetiku, strečink, pilates, kondiční kulturistiku, tanec, aj. Hudba je zde předlohou pro pohybové ztvárnění.

3. Aerobic – jedná se o specifickou formu gymnastiky s hudbou, která zlepšuje aerobní a svalovou vytrvalost, vyvolává adaptační změny v organismu a pozitivně působí na funkci pohybového ústrojí i psychiku cvičenců (Vilémová et.al., 2011, Skopová, Zítko, 2006).

28

1.6.3 Cvičení s náčiním Cvičení s náčiním zvyšuje celkový fyziologický účinek cvičení a také se zdokonalují pohybové vlastnosti cvičenek. Prací s jednotlivým náčiním dosahujeme hbitosti, pružnosti a ohebnosti celého těla, nejvíce však rukou a zápěstí. Toto cvičení má velký

význam

na

získání

přirozeného

estetického

pohybu,

zlepšujeme

tím koordinační schopnosti a také prostorovou orientaci (Horáková, Bémová, 1979). V rámci cvičení s náčiním bychom měli střídat pravou a levou končetinu, aby nedošlo k jednostrannému zatížení. Při cvičení s různým náčiním musíme respektovat fyzikální zákonitosti pohybu, jak setrvačnost, dostředivou i odstředivou sílu, tak i gravitaci a vlastní váhu náčiní (Petrová, 1957). Gymnastickým náčiním rozumíme (Žáček, Janoušek, 1961): a) Předměty, které zvedáme nebo nosíme – činky, tyče, kužele, obruče, švihadla. b) Předměty pomocí nichž se přetahujeme nebo přetlačujeme – lana, popruhy, dlouhé tyče. c) Předměty, jimiž házíme nebo vrháme – míče, břevna apod. Základem pro cvičení s náčiním jsou cvičení prostá, která jsou rozšířena o cvičení vycházející ze specifiky práce s náčiním. Například přeskoky přes švihadlo, či jeho rotace různými směry, cvičení s tyčí a její postavení v různých polohách vzhledem k tělu. Cvičení s náčiním přispívá k pestrosti a emocionálnosti cvičebních programů (Skopová, Zítko, 2006).

1.7 Držení těla Jedná se o „složitý vnější projev stavu hybného systému člověka, který je vymezen tvarem páteře, stavem kosterního svalstva, psychickým stavem, věkem a dalšími četnými vlivy“ (Skopová, Zítko, 2006, s. 28). Držení těla je individuální. Významným faktorem, který ho ovlivňuje, jsou vrozené vlastnosti centrálního nervového systému a úroveň svalového napětí v momentálním stavu. Obecně platí, že snížením svalového napětí dochází 29

ke zhoršenému držení těla a naopak. Nerovnoměrné rozložení svalového napětí vede k vytvoření svalových dysbalancí. Každé vzpřímené tělo není automatický správné. „Správné držení těla je držení, kdy rozdíl mezi bazálním metabolismem a metabolismem v dané poloze je co nejmenší“ tuto definici uvádí Skopová, Zítko (2006, s. 28). Správné držení těla je principiálním požadavkem nejen ze zdravotního hlediska, ale také z estetického. Hlavní příčinou vadného držení těla u dětí je nízká svalová zdatnost, která je způsobena nedostatkem pohybu, často vzniká se změnou životního stylu při nástupu do školy. Také pohybově jednostranný způsob života narušuje schopnost dosažení správného držení těla, které je zpočátku návykové, později však dochází k tvarovým deformacím těla. Jarkovská (1985) a Šimek (1981) uvádí tyto zásady správného držení těla: a) Páteř se nikde neodchyluje od svislého směru. b) Ramena jsou ve stejné výši a jsou stlačena vzad a dolů. c) Lopatky přiléhají k zádům a jejich vnitřní hrany jsou rovnoběžné. d) Obrysy těla jsou po obou stranách stejné. e) Hlava je vzpřímená, šíje zatažena vzad a vzhůru, brada je mírně přitažena k hrudi, úhel mezi spodní stranou brady a osou krku je 90. f) Hrudník je mírně vyklenutý dopředu, záda jsou rovná, lopatky nejsou viditelné. g) Břišní a hýžďové svalstvo je staženo, prohnutí v bederní části páteře je mírné. h) Nohy jsou v kolenou napjaté. i) Váha těla spočívá spíše na vnější straně přední části chodidel.

30

2 Praktická část Na

základě

prostudované

a

dostupné

literatury,

vlastních

zkušeností

z pedagogické praxe a návštěvy jednoho z kurzů celoživotního vzdělávání jsem vytvořila deset tematických bloků pro cvičení s gymnastickou tyčí. Zaměřila jsem se na tuto oblast gymnastiky, vzhledem k tomu že doposud neexistuje žádný ucelený a zdokumentovaný soubor cvičení s gymnastickou tyčí pro předškolní období. Tento materiál je určen pro učitelky mateřských škol, může být ale také inspirací vedoucím zájmových útvarů, trenérům, vychovatelům či ostatním pedagogům při práci s dětmi. Tematické bloky jsou řazeny podle školních měsíců, blok číslo 1 je tedy určen pro měsíc září a blok číslo 10 pro měsíc červen. Při vytváření jsem se snažila respektovat věkovou kategorii a také jsem myslela na to, že aktivity musí děti hlavně bavit a měly by mít stále pocit, že si hrají. Materiál je přehledně strukturován do tabulek. Každý blok obsahuje číslo, název měsíce, pro který je určen, nepostradatelnou úvodní motivaci, a také zde uvádím svalové partie, které jsou při daných pohybech protahovány či posilovány. K jednotlivým tématům jsem vybrala vždy básničku nebo písničku, která je uvedena na začátku bloku. Snažila jsem se volit takové, které jsou vhodné k probíraným tématům v mateřských školách tak, aby mohly být využity v pohybových chvilkách. Záměrně jsem vybrala některé známé téměř pro všechny děti, tak aby ji pouze doplnily pohybem a jiné málo známé, abych inspirovala, popřípadě obohatila i starší učitelky, které používají některé básničky již desítky let. Každý verš, rým či část písničky je doplněna jednou až třemi fotografiemi, které byly vytvořeny pro lepší pochopení jednotlivých cviků. Některé bloky jsou určeny pro jednotlivce a jiné pro dvojice s využitím jedné společné tyče nebo dvou gymnastických tyčí. Tuto formu motivace jsem zvolila z důvodu toho, že předškolní děti se velmi rády a rychle učí básničky či písničky, často je také přednáší doma rodičům. Proč k nim tedy nepřidat pohyb? I když doma gymnastickou tyč nemají, mohou cviky předvádět například s vařečkou nebo i bez použití tyče, s přednášením básničky nebo zpíváním písničky.

31

Fotodokumentace

byla

pořízena

v ateliéru

mé

známé

ve

Ždánicích.

Na fotografiích je Tereza Selucká, narozena 12. 7. 2010, která již rok navštěvuje oddíl mažoretek a Daniel Strmiska, můj synovec, narozen 5. 4. 2011, který nenavštěvuje žádný sportovní kroužek. Všechny fotografie byly pořízeny se souhlasem rodičů dětí. Při výběru básniček a písniček jsem se inspirovala vlastní praxí, dále jsem čerpala z publikací: Nesedejte na Ježka (Žáček, 2003), Velká kniha básniček a pohádek (Žáček, 2007) a Dětem (Uhlíř, Svěrák, 2013). Náměty na cviky s gymnastickou tyčí jsem našla v knihách: Cvičíme s náčiním (Horáková, Bémová, 1979), Gymnastika pro moderní ženu (Jarkovská, Wálová, 1990), Základní gymnastika (Skopová, Zítko, 2006) a Základní gymnastika (Hájková, Vejražková, 2002). Je na každém z nás, jak jednotlivé bloky uchopí a zda je obmění či ponechá v původním sledu. Při cvičení je důležité umět reagovat na aktuální pohybové schopnosti dětí. Cviky, které děti zkouší úplně poprvé, ne vždy umí provést dobře, proto je vhodné jednotlivé cviky nejprve vysvětlit a ukázat, poté pravidelně zkoušet i s motivací. Při opakování šikovnější děti již cviky provádí správně, méně šikovnější děti proto mohou opakovat po nich a učitelé mají tak možnost obejít tyto děti a opravit je, popřípadě znovu vysvětlit správné provedení prvku.

2.1 Seznam tematických bloků 1. Tematický blok č. 1 – měsíc září – Název: Seznamování 2. Tematický blok č. 2 – měsíc říjen – Název: Počasí 3. Tematický blok č. 3 – měsíc listopad – Název: Krásy podzimu 4. Tematický blok č. 4 – měsíc prosinec – Název: Vánoce jsou za dveřmi 5. Tematický blok č. 5 – měsíc leden – Název: Přišla k nám paní zima 6. Tematický blok č. 6 – měsíc únor – Název: Co skrývá můj šatník? 7. Tematický blok č. 7 – měsíc březen – Název: Knížka je můj kamarád 8. Tematický blok č. 8 – měsíc duben – Název: Blíží se Velikonoce 9. Tematický blok č. 9 – měsíc květen – Název: Dopravní prostředky 10. Tematický blok č. 10 – měsíc červen – Název: Jedeme na výlet

32

2.1 Tematický blok č. 1

Téma: Seznamování Název: Co všechno umím?

září

Úvod: Báseň „Co všechno umím?“ jsem do prvního školního měsíce vybrala záměrně, protože nejenom že se děti seznamují s prostředím třídy a s novými kamarády, ale také učitelé poznávají děti. Musí zjistit, co nové děti zvládnout, na jaké jsou psychické i fyzické úrovni, protože každé přichází z odlišné rodiny, některé jsou velmi vyspělé a naopak jiné nezvládají ani jednoduché pracovní či fyzické úkony. Pomocí této básně se děti naučí základní pokyny, které učitelky dávají během celého roku ať už při cvičení nebo kdykoliv v průběhu dne. Děti si osvojí pojmy – sedět, stát, ležet, skákat. Zaměření na: -

předávání předmětu z jedné ruky do druhé

-

rychle měnit postoje

-

rolování tyče nohou

Text básně: Umím sedět, umím stát, umím trochu povídat. Umím ležet, umím spát, vpřed a vzad si zaskákat. Umím předklon, umím klek, do výšky vyskočit hned. Umím toho zkrátka dost, máma ze mě má radost.

33

Umím sedět, umím stát,

umím trochu povídat.

34

Umím ležet, umím spát,

vpřed a vzad si zaskákat.

35

Umím předklon, umím klek,

do výšky vyskočit hned.

36

Umím toho zkrátka dost,

máma ze mě má radost.

37


Téma: Počasí Název: Prší, prší

říjen

Úvod: V měsíci říjnu se s nástupem ochlazení ve většině mateřských škol probírá různé počasí. Proto jsem zvolila písničku „Prší, Prší“, na kterou si děti vyzkouší cvičení ve dvojicích. Děti pozorují aktuální počasí venku a jeho náhlé změny, učí se vyjmenovávat všechny druhy počasí. V některých školách denně na nástěnku dávají obrázek počasí, které je aktuálně venku a v komunitním kruhu o něm hovoří. Různě výtvarně ztvárňují dešťové kapky, duhy, deštníky, mraky a vše co souvisí s tímto tématem. Také rozpíjí barvy a zkouší, co dokáže voda. Učí se rozlišovat, seřazovat a míchat barvy podle duhy. Zpívají písničky a říkají básničky týkající se počasí. Zaměření na: -

spolupráce ve dvojicích

-

protáhnutí horních končetin

-

protáhnutí prsních svalů

Text písně: Prší, prší jen se leje, kam koníčky pojedeme, pojedeme na luka, až kukačka zakuká. Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala, prší, prší, jen se leje, venku zůstat nemůžeme. Schováme se pod okap, uslyšíme kapy-kap.

38

Prší, prší jen se leje, kam koníčky pojedeme,

pojedeme na luka, až kukačka zakuká.

39

Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala.

Prší, prší, jen se leje, venku zůstat nemůžeme,

40

Schováme se pod okap, uslyšíme kapy-kap.

41


Téma: Krásy podzimu Název: Podzim

listopad

Úvod: V listopadu děti v mateřských školách pozorují změny v přírodě, padající listí a jeho zbarvení. Vybrala jsem báseň „Podzim“ o listí, která je vhodná k danému tématu. V tomto období si děti na procházkách všímají změn v přírodě, pozorují padající listí a sbírají různé přírodniny, z kterých potom ve škole či doma tvoří, nejčastěji zvířata. S podzimem souvisí také sběr ovoce a zeleniny, proto se ve školách také hovoří o nich a jejich zpracování. Děti pouští draky a různě je vyrábí. Také se často připravují na Halloween, dušičky či lampionové průvody a vytváří k nim charakteristické výtvory - dýně, lampiony, příšery, netopýry, atd. a seznamují se s těmito typickými podzimními událostmi. Zaměření na: -

rolování tyče nohou

-

výskoky

-

správný způsob sezení

Text básně: Přišel podzim do zahrady, všechny barvy namíchá. S každým lístkem ví si rady, barvy na něj nadýchá. Konec léta je tu, děti, podzimní už přišel čas. Listí k zemi s větrem letí, plno zlata je tu zas.

42

Přišel podzim do zahrady,

všechny barvy namíchá.

43

S každým lístkem ví si rady,

barvy na něj nadýchá.

44

Konec léta je tu, děti,

podzimní už přišel čas.

45

Listí k zemi s větrem letí,

plno zlata je tu zas.

46


Téma: Vánoce jsou za dveřmi Název: Vánoce, Vánoce přicházejí

prosinec

Úvod: V prosinci se všechno připravuje na Vánoce, ať už děti odpočítávají dny pomocí různých adventních kalendářů nebo obchody jsou ozdobeny vánoční výzdobou a přeplněny nakupujícími. Pro toto období jsem zvolila písničku „Vánoce, Vánoce přicházejí“, i když je poměrně dlouhá, tak ji zná většina dětí. Její ztvárnění s gymnastickou tyčí může být využito v rámci Vánoční besídky, která se uskutečňuje ve spoustě mateřských škol. Děti v tomto měsíci vytváří různé vánoční ozdoby, zdobí stromečky a kreslí přání Ježíškovi. Ve školách si vyprávějí o Mikuláši, zvycích a dalších pojmech týkajících se Vánoc. Různě vyrábí, malují a jinak ztvárňují věci související s celým adventem. Zpívají se koledy a říkají básničky během celého prosince, často jsou ve školách také různé besídky, které připravují učitelky s dětmi pro veřejnost. Účel cviků: -

zábavná forma zpracování pohybu ke koledě

-

protahování dolních končetin

-

protahování bočních šikmých svalů

Text písně: Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. Proč si děda říci nedá, tluče o stůl v předsíni a pak běda, marně hledá kapra pod skříní. Naše teta peče léta na Vánoce vánočku, nereptáme, aspoň máme něco pro kočku, jé. Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

47

Bez prskavek tvrdil Slávek na Štědrý den nelze být a pak táta s Minimaxem zavlažoval byt. Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost, říká táta vždy, když chvátá na pohotovost, jé.

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tóny záhadné. Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny,“ čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, jé. Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. A když sní se, co je v míse, televizor pustíme, v jizbě dusné všechno usne k blaženosti mé. Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc, máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé. Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

48

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Proč si děda říci nedá, tluče o stůl v předsíni

49

a pak běda, marně hledá kapra pod skříní.

Naše teta peče léta na Vánoce vánočku, nereptáme, aspoň máme něco pro kočku, jé.

50


Bez prskavek tvrdil Slávek na Štědrý den nelze být

51

a pak táta s Minimaxem zavlažoval byt.

Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost, říká táta vždy, když chvátá na pohotovost, jé.

52


Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne,

53

jeho vinou se z nich linou tóny záhadné.

Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny,“ čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, jé.

54


A když sní se, co je v míse, televizor pustíme,

55

v jizbě dusné všechno usne k blaženosti mé.

Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc, máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé.

56


57


Téma: Přišla k nám paní Zima Název: Sněhulák

leden

Úvod: V dnešní době je na jižní Moravě většinou sníh až v novém roce, proto jsem vybrala báseň „Sněhulák“ na měsíc leden. Tento blok je určen pro dvojice, děti si zde vyzkouší skok ve dvojicích. Jakmile napadne sníh, ve všech školách se začne mluvit o zimě a o sněhu. Děti se učí básničky a zpívají písničky o sněhové nadílce, pozorují proměny přírody, jezdí na bobech, staví sněhuláky a užívají si sněhu. Většina z nich ho má velmi ráda. Nejčastější aktivitou je vystřihování vloček, často však taky různě výtvarně ztvárňují zimní sporty a vše co se zimou souvisí. Zaměření cviků: -

koordinace skoku ve dvojicích

-

spolupráce

-

protahování

Text básně: Hurá, zima už je tady, nestavíme z písku hrady. Tři koule si uválíme, sněhuláka postavíme. Na oči, pusu, knoflíky použijeme uhlíky. A na hlavu mísu ještě do ruky mu dáme koště.

58

Hurá, zima už je tady, nestavíme z písku hrady.

Tři koule si uválíme, sněhuláka postavíme.

59

Na oči, pusu, knoflíky použijeme uhlíky.

A na hlavu mísu ještě do ruky mu dáme koště.

60


Téma: Co skrývá můj šatník? Název: Oblečení

únor

Úvod: Děti se učí, co se nosí v jednotlivých ročních obdobích a co se obléká v různém počasí. Proto jsem zvolila pro měsíc únor báseň „Oblečení“, spolu s ní si děti budou opakovat některé druhy oblečení a na které části lidského těla se nosí. Při probírání tohoto tématu si děti často opakují barvy a dostávají grafomotorické listy na kterých například obtahují různé vzory na svetrech. Dále se věnují všem druhům oblečení a bot, které různě výtvarně a jinak ztvárňují. Často také navštíví obchod s oblečením, kde si udělají představu o širokém výběru. Učí se rozlišovat materiály, z kterých se oblečení vyrábí a říkají si, které oblečení se nosí v létě, které v zimě a které na různé události. Zaměření na: -

protažení dolních končetin

-

posílení břišních svalů a rotátorů páteře

-

protažení svalů krční páteře

Text básně: K čemu jsou sandálky? K výletům do dálky. Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty? To abych neběhal po světě nahatý. A proč si oblékám košili na tělo? Aby to mamince vedle mě slušelo. K čemu je šála? Aby mě hřála. Proč nosím čepici? Abych žil zdravě – aby mně nezmrzly nápady v hlavě.

61

K čemu jsou sandálky? K výletům do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty? To abych neběhal po světě nahatý.

62

A proč si oblékám košili na tělo? Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála? Aby mě hřála.

63

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě – Aby mně nezmrzly nápady v hlavě.

64


Téma: Knížka je můj kamarád Název: Kniha

březen

Úvod: Březen je nazýván měsícem knih a tak jsem vybrala báseň „Kniha“, děti si s ní uvědomí, co všechno mohou najít v různých knížkách. Do tohoto měsíce spousta mateřských škol řadí téma kniha, navštíví nejbližší knihovnu pro děti, kde je pro ně připraven většinou také program. Často si zde půjčí nějakou knihu, kterou si čtou před spaním. Děti si do školy donesou své oblíbené knihy, o kterých si povídají, vysvětlují si pojmy související s knihami jako je autor, ilustrátor, nakladatelství, a také si vysvětlí rozdíl mezi knihovnou a knihkupectvím. Ztvárňují své oblíbené knihy a vytváří různé záložky. Učí se posloupnost děje a seřazují obrázky, jak jdou správně podle vyprávění po sobě. Zaměření na: - protažení svalů trupu -

pojmy vlevo a vpravo

-

protažení dolních končetin

Text básně: Dobré ráno, kamarádi, knížky máme všichni rádi. Kolik je v nich tajemství, kdo poslouchá, dobře ví, že tam bydlí pohádky s nádhernými obrázky. Ale také básničky, říkadla a písničky.

65

Dobré ráno, kamarádi,

knížky máme všichni rádi.

66

Kolik je v nich tajemství,

kdo poslouchá, dobře ví,

67

že tam bydlí pohádky.

s nádhernými obrázky.

68

Ale také básničky,

říkadla a písničky.

69


Téma:Blíží se Velikonoce Název: Velikonoce

duben

Úvod: I když se datum Velikonoc každý rok liší, tak jsem si báseň „Velikonoce“ vybrala právě pro tento měsíc. Básně mohou být využity v rámci velikonoční besídky, která v některých školách probíhá. Je určena pro dvojice, jednu říkají holky a druhou kluci. Děti se seznamují se zvyky Velikonoc a jejich symboly, často také s pokrmy, které k nim patří a tradicemi v jiných zemích. Povídají si, jak tráví Velikonoce oni, zda kluci chodí s pomlázkou a co jim holky dávají. Zdobí velikonoční vajíčka na všechny možné způsoby, tvoří beránky, pomlázky, zajíčky, kuřátka. Hrají různé hry, zpívají koledy a říkají básničky související s Velikonocemi. Často si říkají různé pranostiky, které jsou pro toto období typické. Zaměření na: -

koordinace pohybu ve dvojicích

-

házení a chytání tyče

-

spolupráce ve dvojicích

Text básně: Velikonoční pro kluky:

Velikonoční pro holky:

Upletl jsem pomlázku,

Kropenatá slepička

je hezčí než z obrázku,

snesla bílá vajíčka,

všechny holky, které znám,

obarvím je, vymaluji,

navštívím a vymrskám,

všechny chlapce podaruji,

než mi dají vajíčko,

pentličky si nastříhám,

vyplatím je maličko.

na pomlázku jim je dám.

70

Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám,

71

než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko.

Velikonoční pro holky Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka,

72

obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.

73


Téma: Dopravní prostředky Název: Letadlo

květen

Úvod: V tomto měsíci se často ve školách probírají dopravní prostředky, proto i já jsem si zvolila toto téma a vybrala báseň „Letadlo“. Děti rozlišují, které prostředky létají, jezdí po silnicích, potřebují koleje nebo plavou. Učí se pravidla při přecházení silnice, při jízdě na kole a chování ve veřejné dopravě. Povídají si o dopravních značkách a bezpečném

provozu na silnicích.

Popisují semafor, co která barva na něm znamená a také si vyprávějí o tom, kdo už jel jakým prostředkem. Tvoří letadla, auta, autobusy, vlaky, ale také kola, koloběžky či vzducholodě. Staví různé dráhy pro všechny dopravní prostředky s tunely, značkami i zastávkami. Dokreslují či stříhají podle znázorněných drah jízdy jednotlivých prostředků. Zaměření na: -

výskok do výšky

-

protažení svalů trupu a dolních končetin

-

zábavná forma pohybu

Text básně: Letí, letí letadlo, koho by to napadlo. Vyletělo mezi mráčky, pozdravilo všechny ptáčky. Obletělo celou zem, vrátilo se zpátky sem.

74

Letí, letí letadlo,

koho by to napadlo.

75

Vyletělo mezi mráčky,

pozdravilo všechny ptáčky.

76

Obletělo celou zem,

vrátilo se zpátky sem.

77


Téma: Jedeme na výlet Název: Pět minut v Africe

červen

Úvod: V měsíci v červnu všechny mateřské školy jezdí na výlety a často do ZOO, proto jsem si vybrala báseň „Pět minut v Africe“ o zvířatech, při které si zkusí napodobit a zahrát si na některé, které mohou spatřit třeba v ZOO. V komunitním kruhu děti mluví o možnostech výletů, kde co mohou navštívit v blízkosti bydliště a připravují se na prázdniny. Vyprávějí, kde již byly a kam pojedou s rodiči, popřípadě, kde a jak je budou trávit. Učí se rozlišovat, která zvířata žijí v ZOO a která mohou potkat ve volné přírodě, výtvarně je ztvárňují na všechny možné způsoby. Často pomocí různých her, básniček a písniček napodobují různá zvířata, učí se pojmenovávat jejich mláďata a rozlišovat jaké vydávají zvuky. Povídají si také o celkové bezpečnosti při pobytech na výletech, dětských hřištích a dalších místech. Zaměření na: -

rovnováhu

-

napodobování zvířat

-

zábavná forma pohybu

-

protažení dolních končetin a horních končetin

Text Básně: Čáry máry, ententyky,

Pštrosi mají krásné peří,

dostanem se do Afriky.

pyšně si ho nakadeří,

Přidržte si čepice –

kýchneš-li však nablízku,

hop! A už jsme v Africe!

strčí hlavy do písku.

Lvi a lvice pod palmami

Plameňáci purpuroví

hrozitánsky špulí tlamy,

na jezeře ryby loví,

Loví myši v oáze,

volavky a marabu

přibývají na váze.

hrají si tam na babu.

78

Sloni troubí písně sloní,

Paviáni křičí zdola:

až nám z toho v uších zvoní.

„Žirafo, hej hola, hola

Vytrubují zvesela

Jak se máš tam nahoře?

jako správná kapela.

Dohlédneš až za moře?“

Hroši mají kůži hroší,

Žirafa jen mhouří víčka,

ti si rádi zalenoší.

Žďuchá hlavou do sluníčka

Pak si trochu zaplavou,

Chodí k němu na táčky,

a hned padnou únavou.

okusuje obláčky.

79

Čáry máry, ententyky, dostanem se do Afriky.

Přidržte si čepice – hop! A už jsme v Africe!

80

Lvi a lvice pod palmami hrozitánsky špulí tlamy,

loví myši v oáze, přibývají na váze.

81

Sloni troubí písně sloní, až nám z toho v uších zvoní.

Vytrubují zvesela jako správná kapela.

82

Hroši mají kůži hroší, ti si rádi zalenoší.

Pak si trochu zaplavou A hned padnou únavou.

83

Pštrosi mají krásné peří, pyšně si ho nakadeří,

kýchneš-li však nablízku, strčí hlavy do písku.

84

Plameňáci purpuroví na jezeře ryby loví,

volavky a marabu hrají si tam na babu.

85

Paviáni, křičí zdola: „Žirafo, hej hola, hola!

Jak se máš tam nahoře? Dohlédneš až za moře?“

86

Žirafa jen mhouří víčka, žďuchá hlavou do sluníčka.

Chodí k němu na táčky, okusuje obláčky.

87

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření souboru námětů s využitím gymnastického náčiní (tyčí) pro děti předškolního věku s motivací a sestavení metodického materiálu pro učitele v mateřských školách aneb hravě s gymnastickým náčiním. Pro snadnou orientaci jsem svou bakalářskou práci rozdělila na dvě hlavní oblasti, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve popsány základní poznatky o vývoji dětí předškolního věku z několika základních hledisek – vývoj poznávacích procesů, tělesný a motorický vývoj, socializace. Další uvedené kapitoly jsou hra a pohyb, které jsou nejpřirozenějšími a velmi dominantními formami aktivit předškolních dětí. Dále zde informuji o Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání a jeho obsahu. Nedílnou součástí teorie je také vymezení pojmu gymnastika, její stručný historický vývoj a rozdělení, podrobněji se zde zabývám cvičením s gymnastickým náčiním, kam patří i gymnastická tyč, kterou jsem si zvolila na zpracování tematických bloků v praktické části. Poslední kapitolou je držení těla, které velmi souvisí s gymnastikou a nedostatkem pohybu. Praktická část obsahuje deset tematických bloků s náměty s využitím gymnastické tyče, které jsou vždy motivovány básničkou nebo písničkou k probíraným tématům v mateřských školách v průběhu jednotlivých měsíců ve školním roce. V jednotlivých blocích je vždy stručný popis daného tématu a také zde popisuji, na co se uvedené prvky zaměřují. Pro lepší představu čtenáře jsou náměty doplněny fotodokumentací cvičících dětí. Při tvorbě tohoto materiálu jsem se snažila respektovat věkovou kategorii a pohybové schopnosti, vybírat tak vhodné cviky, které děti v předškolním období zvládnou. Při fotografování jsem však stejně musela improvizovat a měnit původní vymyšlené pozice, protože některé prvky byly pro děti nereálné. Ještě větší problém nastal při fotografování dvojic, děti nedokázaly řadu cviků, které byly založeny na udržení rukou v určité pozici s jednou společnou tyčí. Práci s dvěma tyčemi pro ně byla jednodušší z důvodu spíše zábavnější formy jednotlivých prvků.

88

Tento materiál je vhodnou pomůckou k využití v rámci pohybových chvilek v mateřských školách, ale může být také inspirací pro volnočasové pracovníky, lektory, trenéry a další pedagogy pracující s dětmi předškolního věku. Ověřování proběhlo ve třídě Pastelky v Mateřské škole ve Ždánicích, kde jsem byla na souvislé praxi v rámci svého studia, proto jsem pro děti nebyla úplně nová osoba. Z prvotního pohledu dětí na gymnastickou tyč soudím, že se s ní setkaly poprvé v životě. Z toho vyplývá, že i když tuto pomůcku škola vlastní, tak ji nevyužívá, což považuji za velkou škodu. A to vzhledem k tomu, že nejenom cvičení s náčiním je pro děti zábavnější než bez, ale také fakt, že toto náčiní zvyšuje celkový fyziologický účinek cvičení. Pro srovnání pohybových schopností dětí jsem gymnastické tyče, zapůjčené v mateřské škole, vzala i do kroužku mažoretek předškolního věku, který trénuji. V obou prostředích děti cvičení velmi bavilo, myslím si, že především proto, že to byly pro všechny nové aktivity a doposud s nimi neměly možnost pracovat. Největší rozdíly v pohybových schopnostech dětí jsem shledala při cvičeních, kdy děti měly propnout nohy, narovnat ruce nebo záda. Děti, které chodí do mažoretek nebo navštěvují nějaké jiné sportovní kroužky či oddíly, tak při pokynech zvládnou základní cviky bez problémů. Ostatní děti i při opakovaném postavení do určitých velmi jednoduchých pozic, v nich nezvládnou vydržet ani chvíli. Velkým zklamáním pro mě byla i skutečnost, že většina těchto dětí má vadné držení těla a ani při velké snaze záda nedokázala narovnat. Dospěla jsem k závěru, že pohybové schopnosti pravidelně se pohybujících děti jsou nesrovnatelné k ostatním dětem, proto si myslím, že ve školách by se mělo více cvičit a také rodiče by měli děti podporovat k jakýmkoliv pohybovým aktivitám.

89

Resumé Bakalářská práce na téma „Náměty pro pohybové aktivity s využitím gymnastického náčiní v MŠ“ se zabývá předškolním obdobím a tvorbou materiálu s využitím gymnastických tyčí. V teoretické části jsou uvedeny informace o vývoji předškolních dětí a také poznatky z gymnastické oblasti. Praktická část nabízí deset tematických bloků s náměty s využitím gymnastické tyče, které jsou motivovány básničkami a písničkami k probíraným tématům ve školních měsících v mateřských školách. Bloky jsou doplněny fotodokumentací pro lepší orientaci. Tento materiál je určen pro učitelky mateřských škol a pro pedagogy pracujícími s dětmi v předškolním období. Byl ověřen v mateřské škole a v kroužku mažoretek.

Resume This Bachelor thesis titled: „Suggestions for Physical Activities Using Gymnastic Equipment in Kindergartens“ deals with pre-school period and capturing moments using gymnastic bars. In its theoretic parts there are some facts about the development of pre-school´s children and also information about gymnastic.The praktical part presents ten thematic areas making in wich gymnastic bar used. These are inspired by poems and songs related to different topics in each months of the school years.Each thematic area is supplied with photographs to make it more comprehensible. This material is sutaible for kindergarten teachers and for people specializing pre-school education. It was experimented in a kindergarten and in majorettes´s club.

90

Literatura 1.

ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. 3. vydání. Tišnov: SURSUM, 1997. 156 s. ISBN 80-85799-03-0.

2.

DVOŘÁKOVÁ, Hana. Didaktika tělesné výchovy nejmenších dětí a dětí s hendikepy. Praha: Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta, 2000. 96 s. ISBN 80-7290-005-6.

3.

DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybové činnosti v předškolním vzdělávání. 2. vydání. Praha: Raabe, 2011. 146 s. ISBN 978-80-86307-88-6.

4.

GÁJER, Samuel. Gymnastika s dětmi. Bratislava: Šport, 1970. 127 s.

5.

GARDNER, H. Dimenze myšlení. Praha: Portál, 1999. 360 s. ISBN 80-7178-279-3.

6.

HÁJKOVÁ, Jana, VEJRAŽKOVÁ, Dobromila. Základní gymnastika. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2002. 81 s. ISBN 80-246-0425-6.

7.

HANUŠ, Radek, CHYTILOVÁ, Lenka. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-2816.

8.

HELUS, Zdeněk. Úvod do psychologie: Učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ. Praha: GRADA, 2011. 320 s. ISBN 978-80-247-3037.

9.

HERMAN, Marek. Najděte si svého marťana:…co jste vždycky chtěli vědět o psychologii, ale ve škole vám to neřekli… 2. vydání. Olomouc: Hanex, 2008. 235 s. ISBN 978-80-7409-023-3.

10. HORÁKOVÁ, Draha, BÉMOVÁ EVA. Cvičíme s náčiním. 2. vydání. Praha: OLYMPIA, 1979. 236 s. 11. JARKOVSKÁ, Helena. Aerobní gymnastika. Praha: OLYMPIA, 1985. 208 s. 12. JARKOVSKÁ, Helena, WÁLOVÁ, Zlata. Gymnastika pro moderní ženu. Praha: OLYMPIA, 1990. 280 s. ISBN 00-004-0000-0. 13. KOCH, Jaroslav, MATĚJČEK, Zdeněk. Psychologie a pedagogika dítěte. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 417 s.

91

14. KRIŠTOFIČ, pro všestranný

Jaroslav. rozvoj

Gymnastická pohybových

průprava dovedností.

sportovce: Praha:

238

cvičení

GRADA,

2004.

192 s. ISBN 80-247-1006-4. 15. KRIŠTOFIČ, Jaroslav. Pohybová příprava dětí. Praha: Grada Publishing, 2006. 116 s. ISBN 80-247-1636-4. 16. KURIC, Jozef et.al. Ontogenetická psychologie. Praha: SPN, 1986. 264 s. 17. LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9. 18. LEBL, Jan. Růst a zrání vašeho dítěte. Praha: Makropulos, 1997. 71 s. ISBN 80-86003-10-8. 19. MACHOVÁ, Jitka. Biologie pro učitele. Praha: Karolinum, 2008. 270 s. ISBN 80-7184-867-0. 20. MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ, Alena (za kolektiv). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-310-5. 21. MATĚJČEK,

Zdeněk.

Výbor

z díla.

Praha:

Karolinum,

2005.

445

s.

ISBN 80-246-1056-6. 22. MERTIN, Václav et.al. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 2. vydání. Praha: Portál, 2010. 248 s. ISBN 978-80-7367-627-8. 23. NOVOTNÁ, Lenka, HŘÍCHOVÁ, Miloslava, MIŇHOVÁ, Jana. Vývojová psychologie. 3. Vydání. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2004. 82 s. ISBN 80-7043-281-0. 24. NOVOTNÁ,

Viléma,

PANSKÁ,

Šárka,

ŠIMŮNKOVÁ,

Iveta.

Rytmická

gymnastika a pohybová skladba: programy cvičení s hudbou. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 138 s. ISBN 978-80-86317-83-0. 25. PACUT, Miroslav. Dějiny vybraných individuálních sportů. Ostrava: Repronis, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7329-245-4. 26. PERIČ, Tomáš et.al. Sportovní příprava dětí 1. Praha: Grada Publishing, 2012. 176 s. ISBN 978-80-247-4218-2.

92

27. PETROVÁ, Blažena. Metodika umělecké gymnastiky začátečnic ve fakultním oddíle umělecké gymnastika na vysokých školách. Praha: SPN, 1957. 260 s. 28. PLEVOVÁ, Irena. Kapitoly z vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 57 s. ISBN 80-244-1412-0. 29. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 2. vydání. Praha: Portál, 1998. 336 s. ISBN 80-7178-252-1. 30. SKOPOVÁ, Marie, ZÍTKO, Miroslav. Základní gymnastika. Praha: Karolinum, 2006. 178 s. ISBN 80-246-0973-8. 31. SEDLÁČKOVÁ, Hana, SYSLOVÁ, Zora, ŠTĚPÁNKOVÁ, Lucie. Hodnocení výsledků předškolního vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 152 s. ISBN 978-80-7357-884-8. 32. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. 48 s. ISBN 80-87000-00-5. 33. SVĚRÁK, Zdeněk, UHLÍŘ, Jaroslav. Dětem. Praha: FRAGMENT, 2013. 348 s. ISBN 978-80-253-1949-9. 34. ŠIMEK, Rudolf. Džezgymnastika. Praha: OLYMPIA, 1981. 286 s. 35. ŠULOVÁ, Lenka. Raný psychický vývoj dítěte. Praha: Karolinum, 2004. 247 s. ISBN 80-246-0877-4. 36. TRPIŠOVSKÁ, Dobromila, VACÍNOVÁ, Marie. Ontogenetická psychologie. Ústí nad

Labem:

Univerzita

Jana

Evangelisty

Purkyně,

2006.

108

s.

ISBN 80-7044-792-3. 37. VACULÍKOVÁ, Pavlína et.al. Nebojme se gymnastiky… Brno: Masarykova univerzita, 2011. 19 s. ISBN 978-80-210-5622-0. 38. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. 2. vydání. Praha: Karolinum, 2012. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1. 39. ŽÁČEK,

Jiří.

Nesedejte

na

ježka.

ISBN 80-7200-787-4.

93

Praha:

FRAGMENT,

2003.

95

s.

40. ŽÁČEK, Jiří. Velká kniha básniček a pohádek. 2. vydání. Praha: FRAGMENT, 2007. 93 s. ISBN 978-80-253-0442-6. 41. ŽÁČEK, Rudolf, JANOUŠEK, Vladimír. Gymnastické náčiní a nářadí a jejich údržba. Praha: STN, 1961. 90 s.

Seznam příloh Příloha č. 1: Souhlas zákonných zástupců k pořizování fotografií z práce s dětmi v mateřské škole ve Ždánicích ve třídě Pastelky. Příloha č. 2: Fotodokumentace tematických bloků v mateřské škole ve Ždánicích ve třídě Pastelky. Příloha č. 3: Souhlas zákonných zástupců k pořizování fotografií z práce s dětmi v kroužku mažoretek. Příloha č. 4: Fotodokumentace tematických bloků v kroužku mažoretek.

94

Přílohy Příloha č. 1: Souhlas zákonných zástupců k pořizování fotografií z práce s dětmi v mateřské škole ve Ždánicích ve třídě Pastelky.

95

Příloha č. 2: Fotodokumentace tematických bloků v mateřské škole ve Ždánicích ve třídě Pastelky.

96

97

Příloha č. 3: Souhlas zákonných zástupců k pořizování fotografií z práce s dětmi v kroužku mažoretek.

98

Příloha č. 4: Fotodokumentace tematických bloků v kroužku mažoretek.

99

100

MASARYKOVA UNIVERZITA. Náměty pro pohybové aktivity s využitím gymnastického náčiní v MŠ

Recommend Documents