Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav teorie a dějin filmu a audiovizuální kultury
Petra Buštíková (FAV – prezenční navazující magisterské studium)
Produkční historie filmových adaptací podle literárních předloh Michala Viewegha (Magisterská diplomová práce)
Vedoucí práce: Mgr.Petr Szczepanik, Ph.D.
Brno 2008
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Petru Szczepanikovi, Ph.D. za vedení této práce, za cenné rady a připomínky, které pomohly k jejímu vypracování. Jelikož jsem byla při svém výzkumu produkční historie odkázána především na rozhovory se zainteresovanými tvůrci, chtěla bych poděkovat Michalu Vieweghovi za jeho velmi vstřícný a přátelský postoj, scenáristovi Václavu Šaškovi za jeho obětavost, detailní a barvité líčení okolností vzniku filmu Výchova dívek v Čechách. Igor Chaun mi výrazně pomohl svými spontánními a upřímnými odpověďmi a mé díky patří také dramaturgyni Heleně Slavíkové, která zodpověděla mé otázky navzdory komplikované osobní situaci.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 23.6. 2008
Petra Buštíková . . . . . . . . . . . . . . . . .
Obsah: 1.Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2.Film a literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 3.Fenomén adaptace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3.1. České filmové adaptace po roce 1989. . . . . . . . . . . . 9 4.Spisovatel Michal Viewegh. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 4.1. Viewegh jako obchodní značka. . . . . . . . . . . . . . . . . .14 5.Báječná léta pod psa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 5.1. Kniha Báječná léta pod psa – vydání, úspěšnost. . . .18 5.2. Filmová adaptace Báječných let pod psa. . . . . . . . . .19 5.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování. . .19 5.2.2. Smlouva o užití a šíření díla. . . . . . . . . . . . . . . 21 5.2.3. Debaty nad scénářem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 5.2.4. Hledání vhodného režiséra. . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 5.2.5. Literární scénář Jana Nováka. . . . . . . . . . . . . . . . 26 5.2.6. Herecké obsazení a výběr filmového štábu. . . . . . .30 5.2.7. Financování a rozpočet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 5.2.8. Natáčení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 5.2.9. Distribuce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 5.2.10. Premiéra, tržby, návštěvnost. . . . . . . . . . . . . . . 38 5.3. Shrnutí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 6.Výchova dívek v Čechách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 6.1. Kniha Výchova dívek v Čechách – vydání, úspěšnost. . 40 6.2. Filmová adaptace Výchovy dívek v Čechách. . . . . . . . .40 6.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování. . .40 6.2.2. Smlouva o užití a šíření díla. . . . . . . . . . . . . . . 42 6.2.3. Literární scénář Václava Šaška. . . . . . . . . . . . . . .43 6.2.4. Přípravná fáze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 45 6.2.5. Debaty nad scénářem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 6.2.6. Herecké obsazení a výběr filmového štábu. . . . . . . 50 6.2.7. Financování a rozpočet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 6.2.8. Natáčení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 6.2.9. Distribuce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 55 6.2.10. Premiéra, tržby, návštěvnost. . . . . . . . . . . . . . . 57 6.3. Shrnutí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 7.Román pro ženy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 7.1. Kniha Román pro ženy – vydání, úspěšnost. . . . . . . . .59 7.2. Filmová adaptace Románu pro ženy. . . . . . . . . . . . . . .60 7.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování. . 60 7.2.2. Smlouva o užití a šíření díla. . . . . . . . . . . . . . . 61 7.2.3. Literární scénář Michala Viewegha. . . . . . . . . . . . 61 7.2.4. Přípravná fáze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 7.2.5. Hledání vhodného režiséra. . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 7.2.6. Herecké obsazení a výběr filmového štábu. . . . . . . 67 7.2.7. Financování a rozpočet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 7.2.8. Natáčení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 7.2.9. Distribuce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 7.2.10. Premiéra, tržby, návštěvnost. . . . . . . . . . . . . . . 74 7.3. Shrnutí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
8.Účastníci zájezdu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 8.1. Kniha Účastníci zájezdu – vydání, úspěšnost. . . . . . .76 8.2. Filmová adaptace Účastníků zájezdu. . . . . . . . . . . . . 76 8.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování. . .77 8.2.2. Přípravná fáze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 8.2.3. Hledání vhodného režiséra. . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 8.2.4. Financování a rozpočet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81 8.2.5. Ukončení projektu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 8.2.6. Přípravná fáze II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 8.2.7. Smlouva o užití a šíření díla. . . . . . . . . . . . . . . 84 8.2.8. Hledání vhodného režiséra. . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 8.2.9. Literární scénář Michala Viewegha a Jiřího Vejdělka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 8.2.10. Herecké obsazení a výběr filmového štábu. . . . . . 90 8.2.11. Financování a rozpočet. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 8.2.12. Natáčení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 8.2.13. Distribuce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 8.2.14. Premiéra, tržby, návštěvnost. . . . . . . . . . . . . . 97 8.3. Shrnutí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 9.Závěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 10.Bibliografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 11.Filmografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 12.Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
1. Úvod Michal
Viewegh
se
stal
fenoménem.
Ačkoliv
jsou
jeho
romány a další literární počiny vnímány velmi kontroverzně, faktem zůstává, že každá jeho knižní novinka představuje boom na pultech knihkupectví a vyústí ve vlnu rozporuplných reakcí. Na jedné straně vzbudí většinou odmítavé kritiky literárních recenzentů a na druhé straně nadšení a oblibu u čtenářů. Vše začalo v roce 1992, kdy vyšel jeho dosud nejopěvovanější román Báječná léta pod psa, který Vieweghovi zajistil nejen novinové pochvaly recenzentů, pozitivní ohlas u čtenářů, dokonce Cenu Jiřího
Ortena,
konstantní
ale
pozornost
především médií
i
také
vysokou
odborné
a
a
od
laické
té
doby
veřejnosti.
Knihy Báječná léta pod psa se prodalo zhruba sto dvacet tisíc výtisků1, což je na české literární poměry velmi ojedinělý jev. Zejména
díky
tomuto
titulu
se
Michal
Viewegh
stal
později
nejúspěšnějším a nejprodávanějším tuzemským spisovatelem, za což hovoří především samotná čísla: jeho sedmnáct knih (devět románů, tři novely, dvě knihy fejetonů, jedna sbírka povídek, dvě sbírky literárních parodií) se vydalo v celkovém nákladu 1 0420002 výtisků. V této kritiků
práci
vůči
Viewegha
jako
fenomén,
který
nehodlám
hodnotit
ani
Vieweghovým
knihám,
ani
Tento
autor
spisovatele. pronikl
díky
postoje
literárních
výsadní
popularitě
postavení
mne
zajímá
svých
knih
jako i
na
mimoliterární trh, konkrétně do filmového průmyslu. Zde působí Vieweghovo
jméno
tedy
obchodní
jako
podobně
jako
značka.
při
prodeji
V současné
jeho
době
literatury,
existují
čtyři
filmové adaptace jeho románů: Báječná léta pod psa (1997), Výchova
dívek
v Čechách
(1997),
Román
pro
ženy
(2005),
Účastníci zájezdu (2006) a ve fázi filmové výroby je snímek Nestyda. Statistiky návštěvnosti a tržeb filmových adaptací
1
SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence. SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence, údaje jsou z nakladatelství Druhé město ze dne 2.8. 2007. Není zde tudíž započítána Vieweghova novinka Krátké pohádky pro unavené rodiče (v pořadí osmnáctá kniha), která vyšla v prosinci 2007.
2
-1-
pregnantně dokazují popularitu jeho příběhů, které byly z knih přeneseny na filmové plátno. Předmětem této práce je výzkum produkční historie čtyř zmiňovaných filmových adaptací podle Vieweghových románových předloh. Pokusila jsem se zmapovat okolnosti vzniku, průběh jednotlivých fází vývoje a genezi těchto filmových projektů. Jelikož
je
téma
produkční
mé
magisterské
historie
filmových
práce
vymezeno
adaptací,
jako
považuji
za
výzkum nutné
věnovat první kapitoly vysvětlení vztahu filmu a literatury, teorii
adaptace
a
ukázkám
několika
adaptačních
modelů.
V úvodní kapitole se pokusím přiblížit, jaký je vlastně vztah filmu a literatury, dvou forem umění. Snažím se ukázat, že jejich
ambivalentní
kinematografie oboustranný Fenoménu
a
a
vztah
proces
jejich
vzájemně
adaptace
jsem
vznikl
již
v samých
spolupráce
inspirující. uvedla
některá
a
počátcích
interakce
V kapitole úskalí
je
věnované
doprovázející
vznik filmových adaptací podle románových předloh (adaptace jako
zdroj
napětí
a
konfrontace
vůči
literární
předloze).
Snažila jsem se přiblížit několik postojů a přístupů předních filmových
teoretiků,
vytvářejí
také
Dudley
vlastní
Andrew,
kapitolách
se
už
se
kteří
adaptační
Brian
věnují modely
McFarlane
zabývám
teorii (Alicja
ad.).
představením
adaptace
a
Helmanová,
V následujících
spisovatele
Michala
Viewegha a jeho postavením na českém literárním poli. Michala Viewegha dále prezentuji jakožto „obchodní značku.“ Vybudoval si totiž pozici nejčtenějšího tuzemského spisovatele, jehož jméno
slouží
vlastně
jako
trademark.
Zároveň
poukazuji
na
fakt, že Viewegh úspěšně pronikl i na mimoliterární trh – je sám o sobě celebritou, která „prodává“ tisk i filmy. Největší
pozornost
však
budu
věnovat
výzkumu
produkční
historie zmíněných čtyř filmových adaptací. Klíčovými tématy se stávají: pozice (pravomoce, vliv) Michala Viewegha v těchto projektech, zájem producentů o zfilmování vybraných románů, průběh jednání o filmovém přepisu, prodej autorských práv,
-2-
přístupy
zainteresovaných
tvůrců
(scenáristé,
režiséři,
producenti), financování projektů, průběh natáčení konkrétních děl
s následnou
premiérou,
distribuce,
tržby
v kinech
a
kterém
se
statistiky divácké návštěvnosti. Stěžejní zabývám
metodou
je
mimotextovými
kontextuální
okolnostmi
výzkum,
vzniku
ve
filmových
děl
a
postupuji metodou produkční historie, tj. snažím se sledovat postupný výzkum
kontinuální byl
ve
vznik
velké
zainteresovanými
a
míře
tvůrci,
literatury
nebylo
počátečních
jednáních
genezi
odkázán
protože
možné
zkoumaných
Můj
rozhovory
se
z dostupné
získat
filmařů,
na
filmů.
potřebné
původních
sekundární informace
představách
o
tvůrců
v otázkách režie, scenáristického pojetí, ideálního hereckého obsazení, výběru tvůrčího týmu, detailních postupech a změnách v koncepci budoucích projektů atd. Oslovila jsem proto několik respondentů,
kteří
dočasně
jednotlivých
filmových
nebo
adaptacích.
trvale
spolupracovali
Samozřejmě
ne
vždy
na jsem
byla při snaze získat jejich rozhovor či vyjádření úspěšná (Jiří Vejdělek, Petr Nikolaev, Jaroslav Kučera, Jiří Koštýř, Pavel
Šolc,
společnosti cenné
a
manažeři Falcon).
zásadní
distribuce Na
druhou
informace
a
marketingu
stranu
od
jsem
mnoha
distribuční
získala
skutečně
velice
klíčových
osobností (Michal Viewegh, Rudolf Biermann, Čestmír Kopecký, Jan Novák, Václav Šašek, Petr Zelenka, Jan Štern, Igor Chaun ad.). Rozhovory byly pořízeny jednak díky osobnímu setkání, telefonickému
hovoru
nebo
prostřednictvím
e-mailu.
Forma,
metoda a délka rozhovoru vždy záležely výhradně na časových možnostech
jednotlivých
respondentů.
Ráda
bych
dodala,
že
vyjednávání a dohody těchto rozhovorů často připomínaly pobyt na Záhořově loži. Bilance je následující: celkem jsem požádala o
rozhovor
či
o
dílčí
informace
třicet
dva
respondentů
a
odpovědi jsem obdržela od dvaadvaceti z nich. Věřím, interesantní
že
můj
evoluci
výzkum čtyř
v této
oblasti
úspěšných
odhalí
filmových
adaptací podle románových předloh Michala Viewegha.
-3-
postupy
a
projektů
–
2. Film a literatura Úvahy o vztahu literatury a filmu jsou vedeny od samého počátku kinematografie. Se vznikem nového média - filmu se stala
literatura
zdrojem
inspirace,
přivlastňování,
ale
i
pouhého vykořisťování a zneužívání její popularity, dokonce zavržení,
programového
odmítání
a
opětovného
vyhledávání.
Tento vztah se bouřlivě vyvíjel, prošel mnoha etapami, ale jisté je, že byl jedním z hybných sil ve vývoji filmové a televizní tvorby. „Historie vztahu mezi filmem a literaturou je historií ambivalence, konfrontace a vzájemné závislosti. Od devatenáctého století doposud se tyto dvě cesty pozorování a popisování světa napříč časem nenáviděly, podporovaly, učily se
od
sebe
navzájem
a
zkreslovaly
navzájem
svou
vlastní
vyhlášenou integritu“ [Corrigan, 1999: 1]. Diskuze na téma vzájemného vztahu filmu a literatury jsou stále živé, o čemž svědčí nejen mnoho publikací, odborných i laických textů, ale také debat mezi širokou veřejností. Film i literatura
se
jednostranný
totiž
navzájem
(jak
ovlivňují.
zvláště
Jejich
v počátcích
vztah
filmu
není byla
kinematografie obviňována z rozkrádání literatury). Film čerpá inspiraci z literatury (zdroj, prameny) a mnoho literárních děl se stalo předlohami k vytvoření její filmové podoby. Tento proces je oboustranný: i film ovlivňuje literaturu. Funguje zde proces konvergence: literatura (romány, povídky, novely atd.)
doplňuje
a
inspiruje
filmovou
formu
a
filmy
zase
ovlivňují literární jazyk v nesčetných ohledech (film vysoce ovlivnil moderní román). Vzájemné působení těchto dvou médií potvrzuje
také
polská
filmová
teoretička
Alicja
Helmanová:
„Znovu se tu objevuje oboustranná závislost: kinematografie adaptuje nejraději to, co se masově čte, avšak na druhé straně filmové a televizní adaptace ovlivňují četbu diváků. Stejně silnou motivaci má čtenář, který jde do kina podívat se na adaptaci oblíbené nebo právě přečtené knihy, i divák, jenž se po zhlédnutí televizní verze románu TOMU DALA, TOMU VÍC (Rich Man, Poor Man) zařadí do fronty těch, kteří v knihovně čekají
-4-
na knihu Irwina Shawa“ [in Szczepanik & Mareš, 2005: 139]. Tento
proces
vzájemné
konvergence
stále
pokračuje,
již
od
počátků kinematografie dodnes. Interakce filmu a literatury je dnes
stále
aktuální.
sociologický,
Toto
psychologický,
téma
má
svůj
má
význam
aspekt
v naší
umělecký,
kultuře:
obě
média rozšířila kulturní perspektivu, zároveň jsou dnes velkým businessem.
3. Fenomén adaptace „Mezi vjemem vizuálního obrazu a konceptem mentálního obrazu leží podstata odlišnosti mezi těmito dvěma médii“ [Bluestone, 1973: 47].
George Bluestone
Úspěšná
či
klasická
literatura
přilákala
do
kin
mnohé
čtenáře povídek, románů či novel, kteří byli zvědaví na své oblíbené
literární
dílo
převedené
do
obrazové
formy.
Literatura provází kinematografii od samotného jejího zrodu: „I když problém adaptace omezíme na vztahy literatury a filmu [...], dojdeme k závěru, že nejde o žádnou oddělenou oblast zahrnující
skupinu
jevů
o
specifických
rysech,
nýbrž
že
adaptace je v podstatě tout court kinematografií jako takovým” [Helmanová, 2001: 58]. Transformace literatury do filmu však s sebou
vždy
literárního
nesla
díla
a
i
mnohá
jeho
úskalí.
filmové
Existence
adaptace
je
dvou
často
děl
–
zdrojem
napětí a konfrontace: „Když film adaptuje literární postavu, tak
je
to
určitý
risk.
Přítomnost
postavy,
která
je
v originálu zakotvená ve slovech nebo ve čtenářově fantazii, je
najednou
zmatku
viditelná
nebo
ve
filmu
nespokojenosti
a
to
je
právě
v porovnávání
častý
filmu
a
zdroj jeho
literárního pramene“ [Corrigan, 1999: 81]. Četba literárního díla podněcuje
čtenářovu fantazii, představivost a umožňuje
abstraktnější nahlížení (zapojení vlastních mentálních obrazů v rámci naopak
světa
čteného
předkládá
románu)
konkrétní
na
popisované
obrazy,
postavy
události. či
jevy
Film dosud
představované čtenářovou fantazií, které jsou nyní zhmotněné
-5-
ve zcela jasné podobě. Lidé většinou chtějí vidět, jak knihu režisér adaptoval – jak vlastně kniha může na plátně vypadat. Film může vyvolat divákovu nespokojenost (věta typu:„tak jsem si to nepředstavoval“), protože ve filmu se setkává s daností – vše je konkrétní a místa pro fantazii výrazně ubývá. Proto každý,
kdo
zhlédne
film
podle
literární
předlohy,
většinou
cítí potřebu komentovat daný snímek a porovnávat knihu s její filmovou podobou. Vzhledem k velkému počtu adaptací vznikl zájem ze strany teoretiků, dobrou
ale
i
režisérů,
adaptaci.
Uvedu
scenáristů
v této
o
práci
jakýsi několik
recept
na
významných
teoretiků a jejich adaptační modely. Polská filmová teoretička Alicja
Helmanová
zabývající
se
tématem
filmových
adaptací
literárních děl jasně píše, že „nelze psát o adaptaci obecně jako
o
natrvalo
vymezeném
způsobu
zacházení
s literárním
textem, jehož cílem je přizpůsobení textu pro potřeby filmu“ [in
Szczepanik
&
Mareš,
2005:
133/134].
Podle
Helmanové
existuje nekonečně mnoho druhů adaptací: „Dalo by se říci, že jich je skoro tolik, kolik je filmovaných románů, nebo alespoň tolik,
kolik
je
režisérů
převádějících
literární
díla
na
plátno“ [in Szczepanik & Mareš, 2005: 134]. Zároveň přiznává, že
se
v historii
adaptační
adaptací
postupy.
dají
Adaptace
vypozorovat
podle
ní
jisté
prochází
rozšířené neustálým
rozvojem a upozorňuje, že je nutné brát v potaz historickou proměnlivost způsobu adaptování. Helmanová také poukazuje na to, že film využívající již hotový materiál (např.jiné umění), umisťuje tyto materiály do nových kontextů. „Díky adaptačním procesům
narušujícím
původní
kontexty
a
budujícím
kontexty
nové (výběr, eliminace, juxtapozice) vstupují adaptovaná díla nebo jejich fragmenty do nových komunikačních situací, které mají zásadní význam pro jejich recepci“ [Helmanová, 2001: 62]. Dudley Andrew a jeho studie z roku 1981 používá současnou sémiotiku, teorie reprezentace a interpretace a sociologické a historické
determinanty
k
umístění
rozdílů
mezi
filmem
a
literaturou. Andrew rozlišuje dva směry myšlení o adaptacích. Zaprvé,
adaptace
se
stává
součástí
velkého
filozofického
a
epistemologického plánu a spojuje adaptaci s jinými otázkami, -6-
které se týkají humanitních a sociálních věd. Zadruhé je to rámec,
který
umožňuje
člověku
rozlišovat
mezi
různými
taktikami přístupu k adaptacím umisťováním každé interpretační strategie do specifického sociálního kontextu [Corrigan, 1999: 262-272].
Andrew
k předchozímu
popisuje
přímo
literárnímu
tři
textu:
způsoby
výpůjčku,
vztahu
filmu
transformaci
a
křížení. Výpůjčka je nejčastější typ adaptace, kdy si autor může půjčit ideu, jednotlivé prvky, téma atd. V tomto případě autoři
doufají,
půjčeného
že
titulu
si
adaptace
nebo
obsahu.
získá
publikum
V případě
prestiží
křížení
jde
o
zachování maximální věrnosti originálu. Na rozdíl od výpůjčky je
důležité,
aby
se
autoři
pokusili
přesunout
specificitu
originálu do specificity filmu. Transformace zachovává bazální rysy literárního pretextu, ale nemusí originál oproti křížení reprodukovat do všech detailů. Transformace souvisí s mnoho diskutovanou textu.“
věrností
Dudley
textu:
Andrew
věrnost
popisuje
„liteře“
transformaci
či
jako:
„duchu „Kostra
originálního textu se může stát, více či méně, kostrou filmu“ [Corrigan, 1999: 266]. Brian dvojčlenný
McFarlane model.
vytyčuje
Cíl
jeho
ve
knihy
své
knize
je
Novel
nabídnout
a
to
Film
vyzkoušet
metodologii pro studium procesu transpozice od románu ke knize z pohledu
ne
hodnocení
jednoho
ve
vztahu
k druhému,
ale
k vytvoření jistého způsobu vztahu, že film může potvrzovat knihu, na které je film založen. „To, co mají romány a filmy nápadně
společné,
je
potenciál
a
sklon
k vyprávění.
A
vyprávění, na určité úrovni, je nepopiratelně nejen hlavním faktorem románů a filmů na nich založených, ale je to také hlavní
přenosný
element“
[McFarlane,
1996:
12].
Připravil
metodu – postup pro pregnantní rozlišení. Rozeznává transfer a vlastní adaptaci (adaptation proper). K transferu patří to, co není vázáno na jeden sémiologický systém a můžeme jej přenést přímo do filmu. V zásadě je to příběh, tedy to, co může být přesunuto
z jednoho
média
adaptace
nastupuje
ve
do
druhého.
chvíli,
kdy
Naproti není
tomu
možný
vlastní transfer
(nemožnost pouhého přenesení do jiného média kvůli závislosti na
odlišných
znakových
systémech) -7-
a
je
potřeba
invence
filmaře. Je to oblast, která patří k vypovídání (enunciation) a je vázána na jeden sémiologický systém. Geoffrey také
Wagner,
trojčlenný
komentáře
a
podobně
model
a
analogie.
jako
Dudley
rozlišuje
V případě
Andrew,
možnosti
zachovává
transpozice,
transpozice
se
jedná
o
přenesení literárního díla na plátno. Komentář je forma, kdy adaptátor vědomě mění některé části originálu a analogie je forma
zásadního
odklonu
od
původního
literárního
textu
za
účelem vzniku zcela nového díla [in Szczepanik & Mareš, 2005: 134 ]. Abych uvedla také českého zástupce zabývajícím se vztahy mezi
filmem
zdůrazňuje,
a že
literaturou, předloha
je
zmíním
Marii
důležitým
Mravcovou.
kritériem
pro
Ta
správné
pochopení a vystižení smyslu budoucí filmové verze: „Nechceme tím
říci,
že
bez
znalosti
knihy
nelze
porozumět
jejímu
obrazovému a dramatizovanému přetlumočení, trváme však na tom, že četba toto porozumění významně prohlubuje“ [Mravcová, 1990: 5].
Poukazuje
originálu
a
na jeho
teoretizování
o
trvalou
interakci
filmového
adaptacích
a
přepisu.
se
nerozpojitelnost
V kontextu
setkávají
dva
českého
konfrontační
modely: Marie Mravcové a Petra Málka. Málek ve svých Teoriích intertextu
a
literárních
s Mravcovou
zejména
kontextech
v jejím
pojetí
filmu
nesouhlasí
nerozpojitelnosti
dvou
textů (filmu a literatury), tuto propojenost odmítá: „Přitom je dnes už naprosto zřejmé, že tento adaptační úhel pohledu, postavený
na
v rovině
závislosti
jednosměrný
chápání
a
vztahu na
mezi
oběma
literární
jednostranný,
a
tedy
uměleckými
předloze, omezený
a
je
druhy nutně
anachronický“
[Málek, 1993a: 7]. A dále trvá na tezi, že znalost literární předlohy není podmínkou plnohodnotné recepce filmové adaptace. Literatura
podle
něj
ani
výrazně
neprohlubuje
porozumění
filmové adaptace. Pro Málka je existence literární předlohy důležitá pouze z hlediska geneze textu, ale nikoli jako hlavní a
zásadní
determinanta
a
pojítko
ve
vztahu
filmu
a
originálního textu [Málek, 1993b: 18]. „Filmové
adaptace
se
staly
Achillovou
patou
kinematografie“ [Géloin, in Aycock & Schoenecke, 1988: 136]. -8-
Literatura i film jsou neustále vzájemně posuzovány, ale film má
v tomto
hodnocen
boji
jako
poněkud
horší
autonomní
dílo
pozici,
bez
protože
závislosti
je
na
málokdy
originálu.
Téměř ve všech případech zní finální verdikt: „To není jako román!“ Ale už si neklademe otázku, proč by měl být film přímo srovnatelný s románem? Proč by měl být jako román? Přičemž platí, jak píše Marie Mravcová: „Nebezpečí přitom nehrozí ani tak
literatuře
výtvor
(ta
nemůže
nic
neztrácí,
originálu
sebenezdařilejší
ublížit),
ale
spíše
filmový
filmařům“
[Mravcová, 1990: 8]. Přitom místo pokusu nahradit román (či jiný literární text) je důležitější pochopit, že film a román existují bok po boku a měly by být posuzovány jejich vlastními termíny.
Nicméně
literární
kritéria
adaptace,
na
dodnes a
se
film
kterou
je
stává, pak
že
trpí
nahlíženo
kritici
používají
nepříjemnou jako
na
reputací
imitaci
či
reprodukci. Film má svůj vlastní jazyk, termíny a vyvinul i vlastní narativní strategie, které vytvořily vlastní filmovou formu.
Film
dokáže
působit
jako
samostatné
autonomní
dílo,
které předchozí literární text může postavit do zcela nového kontextu. Ve své práci se zaměřuji na čtyři díla českého autora Michala
Viewegha,
jehož
úspěšné
knižní
předlohy
se
dočkaly
zfilmování. Tyto filmové adaptace vyvolaly v české společnosti mnoho rozporuplných reakcí (v odborné i laické veřejnosti). Podle mého názoru to leccos vypovídá o aktuálnosti sporů a vášnivých debatách týkajících se vztahů filmu a literatury.
3.1. České filmové adaptace po roce 1989 Četnost tvorba
je
filmových stále
adaptací
sycena
dokazuje,
literaturou.
Jak
že
česká
jsem
filmová
předeslala
v předchozích kapitolách, interakce obou druhů umění probíhá od samého počátku kinematografie a dodnes je stále živá: „Bylo by
velkou
chybou
předpokládat,
že
svazek
literatury
a
kinematografie byl v praktickém styku vůbec kdy harmonickou symbiózou, mnohem spíše šlo vždy o souboj na sobě navzájem
-9-
závislých entit o prosazování vlastních uměleckých či jiných zájmů“
[Bilík,
nalezneme
od
2001:
jejího
50].
V československé
zrodu
mnoho
známých
kinematografii
filmů,
které
se
nechaly inspirovat literárním dílem. To, že je literatura či některé její motivy, témata nebo způsob vidění inspirací pro filmový
průmysl
dokazuje
také
fakt,
že
„z
celkového
počtu
filmů natočených u nás od roku 1896 jich téměř celá polovina patří mezi filmové adaptace“ [Horniak, 2000: 246]. Po zhroucení socialistického režimu došlo k dalekosáhlým politickým filmový
a
ekonomickým
průmysl.
Po
změnám,
roce
1989
které
výrazně
zanikla
státem
zasáhly
i
organizovaná
filmová tvorba, což v praxi znamenalo konec plánování filmové výroby i konec ekonomických jistot pro tvůrce. Státní dotace, kromě
přísunu
prostředků
kinematografie, nezávislých podíly
jsou
nahrazeny
produkčních
veřejnoprávní
televizních profesní
stanic.
proměny:
z Fondu
Se
především
společností
České
na
televize
strukturálními
úbytek
pro
scenáristů,
rozvoj
vstupem
trh a
a
nově
změnami kteří
české
soukromých
koprodukčními i
soukromých
souvisí
tvoří
„na
také plný
úvazek“ a změna funkce dramaturga. Televizní dramaturg už není aktivním hledačem námětu a nevyhledává sám vhodné látky, ale spíše pasivně vybírá z toho, co má zrovna k dispozici. Proto musí
být
předchozím
aktivní érám
kinematografie.
především
málokdy
autor.3
podílejí
Výjimkami
jsou
Na
filmu
tvůrci,
kteří
např.
Michal
se
oproti
působí
Viewegh,
vně Petr
Šabach či Eva Kantůrková. Spisovatel, který chce dnes nechat zfilmovat svůj román, nemůže spoléhat na to, že jeho kniha námět
osloví
televizního
dramaturga.
Ve
většině
případů
(čestné výjimky tvoří slavné bestsellery) se musí sám aktivně obracet na dramaturgy a producenty a nabízet svůj román – námět.
„Měl-li
v minulosti
spisovatel
možnost
obeslat
svým
románem náležité instituce či přímo vypsanou soutěž, dnes mu k filmu
pomůže
snad
jen
přátelství
s producentem“
[Bilík,
2001: 53]. Přímá vazba mezi literaturou a filmem už je značně oslabena. 3
ŠAŠEK, 2008: rozhovor.
- 10 -
Navzdory Sametové
této
narušené
revoluci
linii
tendenci
má
však
čerpat
český
film
náměty,
i
po
inspiraci
z literatury. Polistopadová kinematografie se může pochlubit adaptacemi rozmanitých děl české i světové literatury (Klíma, Kafka, Jirotka, Viewegh, Topol, Šlejhar, Jarry, Dostojevskij ad.).
Statisticky
celovečerních
vychází,
filmů
že
natočených
z celkem v
324
rozmezí
let
hraných 1989-2007
(započítány i koprodukce) jich 28% tvoří adaptace literárních děl.4 Nejvyšší podíl filmových adaptací připadá na rok 1993, kdy tvoří celou polovinu z celkové produkce 18 snímků za rok. Naopak
nejnižší
podíl
filmových
přepisů
literatury
je
zaznamenán v roce 2004, kdy z celkové roční produkce 15 snímků byla
natočena
jediná
adaptace
–
drama
Viktora
Polesného
Milenci a vrazi podle stejnojmenného románu Vladimíra Párala. V letech 1989, 1991, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1999, 2003 tvoří podíl filmových adaptací z celkové roční produkce více jak
30%.
Nejmenší
procentuální
podíl,
tedy
méně
jak
15%
z celkové roční produkce, připadá na roky 1990, 1998, 2004.
4. Spisovatel Michal Viewegh V roce
1990
se
objevila
Vieweghova
literární
prvotina,
román Názory na vraždu. Od této doby mu vyšlo doposud osmnáct knih, z toho devět románů, tři novely, dvě knihy fejetonů, jedna
sbírka
povídek,
dvě
sbírky
literárních
parodií
a
aktuální novinka Krátké pohádky pro unavené rodiče. Za posledních třináct let, kdy se Michal Viewegh naplno věnuje profesi spisovatele, si vybudoval téměř neotřesitelnou pozici
nejúspěšnějšího
a
nejprodávanějšího
spisovatele
na
českém literárním trhu. Jeho
knihy
vyšly
v mnoha
Báječná léta pod psa novely
Názory
literárních
na
parodií
reedicích:
čtyři
vydání
románu
(1992, 1997, 2002, 2007), tři vydání
vraždu Nápady
(1990,
1996,
laskavého
2003),
čtenáře
tři
vydání
(1993,
1998,
2002), tři edice románu Výchova dívek v Čechách (1994, 1997, 4
URBANOVÁ, 2008: korespondence.
- 11 -
2001), dvě vydání románu Zapisovatelé otcovský lásky (1998, 2003), 2003,
čtyři
vydání
2006),
vydání
dvě
sbírky
románu
edice
Povídky
Účastníci
Románu o
pro
zájezdu
ženy
manželství
a
(1996,
(2001, sexu
2001,
2005),
(1999,
dvě
2001).
Opakované reedice jen dokazují popularitu jeho knih. V dnešní době,
kdy
poklesem
se
často
zájmu
o
dočítáme
četbu,
o
literární
ztrátou
krizi
atraktivity
vyvolané
knih
jako
takových, jsou Vieweghovy knihy v celkovém nákladu 1 0420005 obrovským
úspěchem.
Akademie
věd
čerstvě
dokončila
výzkum
zabývající se průměrným počtem přečtených knih za rok v rámci obyvatel České republiky: „Alespoň jednu knihu za rok přečte 83 procent lidí. Průměr v zemích Evropské unie z roku 2002 je přitom jen 42 procent“ [Svobodová, 2007: A2]. Nejčastěji Češi sáhnou
po
současné
literatuře
faktu.
oddechové
Nicméně
je
beletrii, nutné
ihned
dodat,
že
poté toto
po
velké
procento čtenářů obstarává podle výzkumu především nejstarší a střední generace. Když vezmeme v úvahu klesající zájem o četbu knih, jsou výsledky prodejnosti Vieweghových knih opravdovým úspěchem. Téměř každá jeho kniha směle překračuje náklad 50 000 výtisků (Názory na vraždu, Báječná léta pod psa, Výchova dívek
v
Čechách,
Účastníci
zájezdu,
Zapisovatelé
otcovský
lásky, Povídky o manželství a sexu, Román pro ženy, Báječná léta s Klausem, Případ nevěrné Kláry, Vybíjená), což je na české
velmi
poměry
vysoké
číslo
a
pro
autora
znamená
„monopolní postavení“ na českém trhu. Úspěch
na
domácím
trhu
předznamenal
také
vstup
na
zahraniční literární trh. Nedá se zdaleka hovořit o takovém ohlasu
a
úspěchu
prosadit
jako
českého
v Čechách,
spisovatele
ale
uvést
v zahraničí
ve
známost je
a
velice
komplikované a navíc záleží na dalších faktorech jako jsou konexe, schopnosti nakladatele a agenta, preference a módnost témat v zahraničí atd. „Ale více než o čísla a příjmy jde v zahraničí
o
jsou podstatně výtisků), 5
čemuž
ohlas
a
prestiž.
skromnější, odpovídají
až i
SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence.
- 12 -
Vieweghovy zhruba
peníze
náklady
desetinové –
na
tam (5000
přilepšenou“
[Horáčková,
2007:
B10].
Nejúspěšnějším
Vieweghovým
opusem
v zahraničí je román Výchova dívek v Čechách, který figuruje v šestnácti
jazycích
a
objevil
se
dokonce
v anglickém
překladu, což je ojedinělá událost pro českého autora. Celkem byly
jeho
knihy
přeloženy
(zatím)
do
jednadvaceti
jazyků
[Blatná, online]. Michal Viewegh je kontroverzní postavou české literatury, což
dokazuje
vášnivá druhé
na
jedné
literární straně
sklízí
kritika
zůstává
nejprodávanějším často
straně ze
strany
faktem,
spisovatelem
kritiku
často
a
tvrdá,
nelítostná
až
odborné
veřejnosti,
na
nejčtenějším
a
že
je
oblíbencem
literárních
čtenářů.
recenzentů,
Ačkoli
získal
ve
své
profesní kariéře dvě významné ceny. V roce 1993 Cenu Jiřího Ortena, určenou spisovateli prozaického
či básnického díla,
kterému není v době dokončení díla více než třicet let. Toto ocenění
získal
Viewegh
za
svůj
dosud
nejúspěšnější
román
Báječná léta pod psa. Druhou cenou je Magnesia litera v roce 2005, kdy získal Cenu čtenářů za svůj román Vybíjená (2004). S úspěchy, které slaví na literárním poli, přibyly také neméně
významné
v následujících
výsledky kapitolách,
na
poli
které
filmovém.
se
věnují
Jak
ukáži
právě
čtyřem
úspěšně zfilmovaným Vieweghovým literárním předlohám, Michal Viewegh
dokázal
svou
popularitu
dovršit
komplexně
na
celém
mediálním trhu: literatura, film, zájem médií (denního tisku, bulváru, odborných časopisů) jak o jeho dílo, tak o Viewegha jako osobu – celebritu. V roce 1997 byly zfilmovány romány Báječná léta pod psa (v režii Petra Nikolaeva) a Výchova dívek v Čechách filmových
(v
režii
adaptací
Petra
na
Kolihy).
filmový
trh
Úspěšný
napomohl
vstup
těchto
přepisu
dalších
jeho literárních děl do filmové podoby. V roce 2005 převedl jeho
Román
pro
ženy
na
plátno
režisér
Filip
Renč.
O
rok
později se dostavila obrovská vlna návštěvnosti při zfilmování Účastníků dalších
zájezdu
přepisech
debutujícím jeho
režisérem
románů
se
vedou
Jiřím
Vejdělkem.
jednání,
takže
O je
vzhledem k nastartovanému trendu téměř jisté, že se v dohledné budoucnosti setkáme s dalšími „vieweghovskými“ adaptacemi.
- 13 -
4.1. Viewegh jako obchodní značka V souvislosti setkáme
se
s osobou
synonymy
Michala
Viewegha
„nejčtenější,“
se
nejčastěji
„nejprodávanější,“
„nejúspěšnější.“ Zrovna tak téměř každý článek v denním tisku či magazínu začíná větou: „Nejčtenější český spisovatel Michal Viewegh,“
„nejprodávanější
Podobný
úvodník
se
článku
týkajícího
stal
se
český
již
jeho
spisovatel
klasickou
osoby,
což
současnosti.”
expozicí postřehl
jakéhokoli a
potvrzuje
samotný autor: „Zejména díky ní (pozn. kniha Báječná léta pod psa)
jsem
se
později
stal
nejúspěšnějším
současným
českým
spisovatelem, jak zní obvyklá novinářská nálepka“ [Verecký, 2007:
10].
Statistiky
prodejnosti
však
hovoří
jasně
a
potvrzují Vieweghovo prvenství na literárním trhu. Jak už bylo řečeno, jeho osmnáct knih vyšlo v celkovém nákladu 1 042 000 prodalo se téměř milion výtisků.6 Viewegh navíc
výtisků a vydává
ročně
jednu
knižní
novinka
knihu,
na
jaře
pravidelně
a
díky
mu
četnosti
vychází jeho
aktuální
knih
bývá
označován jako „továrna na literaturu.“ Viewegh se však této interpretaci brání: „To je takové povrchní klišé. Jsem dvanáct let na volné noze, mám na psaní spoustu času – a tak píšu. Co jiného by měl spisovatel dělat? Jedna kniha ročně není v mém případě nepřiměřené tempo“ [Verecký, 2007: 14-16]. Pravidelnost ve vydání (jaro) a uvedení minimálně jedné nové knihy
na
trh
(nutno
připočítat
ještě
vydané
reedice
knih)
z něj dělá aktivního spisovatele, který je oblíben u široké čtenářské obce, zároveň si je však vědom své pozice „číslo jedna“ na českém literárním poli a umí následovat produktivní marketingové
strategie,
díky
kterým
dokáže
své
knihy
dobře
prodat. Kromě psaní bestsellerů však (ne)přímo buduje i svou společenskou image a kromě knih dokáže prodat i sám sebe. Dosáhl
pozice,
kdy
čtenáři
nekupují
všedního dne, nýbrž „nového Viewegha“.
6
SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence.
- 14 -
aktuální
novelu
Andělé
Michal Viewegh se stal totiž obchodní značkou. Jeho jméno je
už
předem
garancí
úspěchu,
prodejnosti,
zájmu
široké
veřejnosti. Michal Viewegh je zkrátka jistotou. Je jistotou pro
knihkupce
a
nakladatele
(Vieweghovo
domovské
nakladatelství Petrov, od počátku roku 2006 přejmenováno na Druhé město), pro dramaturgy televizních talk show, redaktory seriózního i bulvárního tisku a hlavně, jak později ukáži, i pro
filmaře.
Právě
Vieweghova
již
zavedená
nálepka
„nejúspěšnějšího spisovatele“ funguje nejen na naší literární scéně, ale napomohla k jeho vstupu do širšího záběru v českém mediálním světě. Nyní se pokusím ukázat, jakým způsobem jeho jméno = obchodní značka a zároveň celebrita funguje a v jakých oblastech mediálního zájmu se vyskytuje a působí. Když
dnes
zadáme
do
vyhledávače
Google
jméno
Michal
Viewegh, zobrazí se nám zhruba 369 000 odkazů. Na internetu je možné najít jeho oficiální (www.viewegh.cz) i neoficiální webové stránky (http://www.viewegh.estranky.cz/), velké
množství
řešících
článků,
autorovu
rozhovorů,
tvorbu
a
recenzí
osobnost,
jeho
ale
knih,
také
blogů
informací
pojednávajících čistě o jeho soukromém životě. Všechny tyto informace
–
odkazy
je
možné
brát
jako
jakýsi
indikátor
popularity. Vybrala jsem si např. období od října roku 2006 do října roku 2007. Podle grafu medializace společnosti Newton Media,
který
Michalu
zaznamenává
Vieweghovi
počet
v českých
příspěvků
médiích,
a
(po tak
měsících) i
vývoj
o
jeho
medializace, je průměrný počet příspěvků za měsíc číslo 197,5. Přičemž nejvyšší počet příspěvků během daného období připadá na
květen
roku
2007,
což
souvisí
s vydáním
novely
Andělé
všedního dne. Toho měsíce je zaznamenáno 551 příspěvků. Graf medializace dokazuje zájem o Vieweghovu osobnost i dílo. Velký počet příspěvků - 262 nalezneme také za měsíc říjen roku 2006 nebo červen roku 2006 se 192 články v českých médiích [Newton Media, 2007]. Vnímání spisovatele Viewegha jako celebrity také napovídá
fakt,
že
je
součástí
širšího
mediálního
kontextu.
Z výsledků analýzy Newton Media v období 1.1. 2007 – 18.11. 2007,
která
zaznamenává
největší
mediální
pozornost
(na
základě počtu příspěvků v českých médiích v daném období) u - 15 -
pěti set osobností - umělců vyplývá, že Michal Viewegh je umístěn
celkově
prvním
místě
na
je
29.
Karel
místě Gott
s počtem
(6457
1916
příspěvků.
příspěvků),
mezi
Na
prvními
dvaceti umělci se pohybují např. Karel Svoboda, Lucie Bílá, Miloš
Forman,
Josef
Vojtek
Helena ad.
I
Vondráčková, tato
Marek
statistika
Eben,
dokazuje
Jiří
Lábus,
oblíbenost
a
popularitu u čtenářů. Tím, že je Viewegh na předním místě (29. místo
v
žebříčku
z 500
osobností)
mezi
zpěváky,
herci,
moderátory, lze usuzovat, že patří mezi ty, jejichž jména samy o
sobě
prodávají
k osobním
tisk,
rozhovorům
a
a
proto
k psaní
je
redaktory
článků
nejen
o
vyhledáván jeho
tvorbě
(tedy literárními kritiky, odborným tiskem), ale rovněž o jeho osobním
soukromém
životě.
V této
statistice
figurují
další
osobnosti – profesí spisovatelé až na těchto místech: Barbara Nesvadbová Vaculík
(71.
(128.
místo),
místo),
Arnošt
Halina
Lustig
(124.
Pawlowská
(140.
místo), místo),
Ludvík Milan
Uhde (182. místo), Ivan Klíma (193. v pořadí), Petr Šabach (250. místo), Jáchym Topol (291. místo), Vladimír Páral (389. v pořadí) [Newton Media, 2007]. Viewegha jako osoby mediálně známé využívá také bulvární tisk a společenské magazíny. Nehodlám v této práci samozřejmě rozvíjet
články
z bulvárních
časopisů,
nicméně
je
důležité
zmínit jejich zájem a atraktivitu článků týkající se osoby Michala
Viewegha.
Spisovatel
navíc
bojuje
s bulvárem
nejen
připomínkami ve svých knihách, ale i ve zcela mimoliterárním kontextu – u soudu. V roce 2004 zažaloval bulvární týdeník Aha!
za
těhotné
článek, manželce
požadovaných
pěti
podle
kterého
Veronice. miliónů
měl
Soud mu
být
údajně
nevěrný
dvakrát
vyhrál
a
bylo
soudem
přiznáno
své
z původně 150
000
korun [ČTK, iDnes, 2006]. Viewegh coby obchodní značka je zárukou prodejnosti nejen svých
knih,
ale
zároveň
je
jeho
jméno
schopné
přilákat
pozornost médií samo o sobě (viz graf medializace). Nad tím, zda čtenáře zajímá čistě jako osobnost – celebrita, polemizuje ve své knize Báječný rok /deník 2005/ z roku 2006,
- 16 -
psané formou intimního a otevřeného deníku, ve kterém usiluje především o autentičnost: „[...] budu čtenáře zajímat já sám, jaksi bez svých knih? Je to test mé takzvané popularity – kolik lidí si koupí skoro za 300 korun knihu mých každodenních zápisků, v níž chybí velký zábavný příběh” [Viewegh, 2006: 351]?
Poznamenám, že Báječný rok /deník 2005/ vyšel v nákladu
33 000 výtisků.7 Název jeho deníku Báječný rok není náhodný ani neodkazuje k autorovu úspěšnému či produktivnímu roku. Naopak v rozhovoru
pro
iDnes
přiznává,
že
jeho
rok
zdaleka
tak
báječný nebyl (smrtelná diagnóza Vieweghova otce). Proč tedy název Báječný rok? Viewegh
dodává: „Název jsem vymyslel dávno
předtím, než jsme se o otcově rakovině dozvěděli. Titul musí především
komerčně
fungovat
a
adjektivum
’báječný’
je
moje
zavedená značka – což říkám v záměrné nadsázce” [Horáčková, 2006: C7]. Viewegh mluví o příbuzné dvojici slov báječný – značka
v
nadsázce,
ale
přesně
a
trefně
vystihuje
situaci.
Adjektivum “báječný” odkazuje k jeho nejúspěšnějšímu vydanému titulu Báječná léta pod psa (1992), který jej proslavil a jeho volnému pokračování – románu Báječná léta s Klausem (2002). K
vnímání
nepřispívá
spisovatele
pouze
tisk,
Michala
ale
i
Viewegha
další
jako
média
a
celebrity
kulturně
–
společenské akce. Viewegh pořádá v rámci uvedení nové knihy na trh
zhruba
dvacet
veřejných
čtení
za
rok
a
autogramiády.
Autorská čtení slouží především k propagaci nové knihy, ale zároveň k propagaci spisovatele samotného. V roce 2006 byla dokonce v rámci 16. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodu
(13.
–
14.10.
2006)
zakomponována
soutěž
„Dopište
Viewegha.“ Viewegh přenechal svůj text k dopsání veřejnosti. Soutěže – literárních pokusů se zúčastnilo 142 lidí z celé země.
Jedna
knihovny
z organizátorek
Vysočiny
Veronika
k pořádané
soutěži
Peslerová
z Krajské
dodala:
„Soutěže
doprovázely i minulé ročníky veletrhu. Volná literární tvorba ale nikdy neměla takový ohlas“ [Dvořáček, 2006]. Viewegh nevystupuje pouze na svých vlastních propagačních akcích, ale také na velice populárních letních festivalech. 7
SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence.
- 17 -
V srpnu roku 2007 (4.8.) vystoupil Michal Viewegh na jednom z největších tuzemských hudebních festivalů – SázavaFestu, kde pořádal
spolu
s Irenou
Obermannovou
autorské
čtení.
Kromě
veřejných čtení je Viewegh zván také do televizních talk show v České televizi. V pořadu Bolkoviny se objevil 26.9.2007, byl hostem populární prosím
late
(28.4.2006),
night
show
dvakrát
Jana
Krause
navštívil
Uvolněte
zábavný
pořad
se,
Haliny
Pawlowské Banánové rybičky (premiéry 5.5.2004 a 6.9.2007) a byl mu věnován 162. díl cyklu GEN – význačné osobnosti dneška, což jsou pořady běžící na České televizi v prime time nebo after
prime
time
s
vysokou
diváckou
sledovaností
[Česká
televize, online a]. Michal Viewegh je zkrátka fenoménem současnosti nejen na poli
literatury,
ale
prostupuje
řadou
kulturních
vrstev.
Výsledky v grafech medializace, počty prodaných knih, autorova účast v televizních talk show či veřejných čteních podporují vnímání Viewegha jako spisovatele zavedenou
obchodní
značkou
a
celebrity. Viewegh je
osobností,
která
je
schopná
přilákat na sebe pozornost médií.
5. 5.1.
Báječná léta pod psa
Kniha Báječná léta pod psa- vydání, úspěšnost
Na
podzim
Vieweghův
román
nakladatelství ležel
na
roku
1992
Báječná
byl
léta
Československý
pultech
publikován pod
psa tři
pořadí
v dnes
spisovatel.
nakladatelství
v
již
Téměř
týdny
zaniklém
celý
bez
druhý náklad
povšimnutí
[Verecký, 2007: 16]. Román Báječná léta pod psa, který autor napsal během sedmi týdnů, se poté navzdory počátečnímu nezdaru stal
Vieweghovým
podpořilo správné
velké
nejúspěšnějším množství
načasování
dílem.
pozitivních
publikace
Údajně
prodej
novinových
s tematickým
recenzí
zaměřením
předlistopadové události vylíčené s humornou nadsázkou.
- 18 -
knihy a na
Jen do roku 1996 se románu prodalo přes 50 000 výtisků a celkový
náklad
knihy
V roce 1992 a 1993 autogramiády
a
je
do
dnešních
dnů
120
výtisků.8
000
čekala Viewegha mnohá autorská
úspěšný
vstup
do
také Cena Jiřího Ortena. Román
světa
literatury
čtení a potvrdila
Báječná léta pod psa
vyšel
v dalších třech reedicích (1997, 2002, 2007), byl přeložen do třinácti
světových
jazyků
a
za
tuto
éru
se
více
či
méně
ustálil v kulturním povědomí veřejnosti. Zanedlouho po jeho vydání ho zaznamenali i filmaři.
5.2. Filmová adaptace Báječných let pro psa 5.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování Bylo jen otázkou času, kdy si románu Báječná léta pod psa všimne
také
náhled
na
několik
filmový život
průmysl.
Námět,
v socialistické
významných
osobností
který
nabízel
společnosti,
z filmového
humorný
zaujal
pole.
ihned
Adaptace
úspěšné knižní předlohy disponovala ihned několika přednostmi: aktuálnost, možnost
obeznámenost
zúčtovat
veřejnosti
s minulostí
a
s Vieweghovým
přispět
tak
románem,
nestandardně
ironickým pohledem k vystižení života před příchodem Sametové revoluce. První, zfilmování
kdo
se
románu
ozval Báječná
Michalu léta
Vieweghovi
pod
psa,
byl
se
zájmem
v roce
o
1993
režisér Milan Cieslar. Cieslar absolvoval v roce 1984 na FAMU obor režie snímkem Mistr Bída. Svůj první celovečerní film s názvem Dynamit natočil v bouřlivém roce 1989. V pořadí druhý hraný
celovečerní
film
vznikl
v roce
1991.
Někde
je
možná
hezky vypovídá o vášni startovního mechanika k písním Beatles i osobnosti Johna Lennona. Jeho potencionálně třetím snímkem měla být právě Báječná léta pod psa. Svůj zájem o zfilmování románové 8
předlohy
vysvětluje
následovně:
SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence.
- 19 -
„Prvotním
impulsem
byla
náhodná
návštěva
knihkupectví,
kde
na
pultě
ležela
stejnojmenná kniha Michala Viewegha. Autora jsem neznal, ale náhodné přečtení dvou tří odstavců mě přimělo knihu koupit. Tu jsem pak přečetl naráz a začal se shánět po Michalovi. Zavolal jsem na Základní školu na Zbraslavi, kde mi řekli, že před týdnem Michal rozvázal pracovní poměr, adresu na něj mi dali až v Československém spisovateli, kde se stal lektorem. Michal se tam se mnou sešel a domluvili jsme se, že zajistím napsání scénáře, který pak schválí a na jehož základě budeme žádat grant a dál se pokusím sehnat producenta. V té době jsem ještě neuvažoval o producentské roli, jednoznačně jsem chtěl film jen režírovat.“9 Michal Viewegh v této době ještě podle svých slov
necítil
potřebu
psát
filmové
scénáře,
navíc
zrovna
pracoval na svém dalším románu, a proto přistoupil na návrh Milana
Cieslara,
aby
byl
angažován
filmový
scenárista.10
Cieslar oslovil režiséra a scenáristu Petra Zelenku, se kterým dva měsíce pracoval na scénáři. Během přípravy scénáře vedl pravidelná jednání s Michalem Vieweghem o uzavření smlouvy o převodu práv ke zfilmování na Cieslarovu fyzickou osobu, pod kterou v té době podnikal. Od Petra Zelenky jsem se dozvěděla, že během práce na scénáři kontaktoval společnost Space Films, konkrétně jejího jednatele Jiřího Ježka. Space Films byla vůbec první soukromá nezávislá produkční a distribuční společnost, která byla po roce
1989
v Československu
založena.
Space
Films
také
distribuovala první porevoluční snímek – adaptaci Škvoreckého románu Tankový prapor režiséra Víta Olmera, který byl soukromě produkován
a
dodnes
je
v rámci
návštěvnosti
nejúspěšnějším
porevolučním filmem (2,7 mil. diváků) [Space Films, online]. Když byl scénář hotov, nabídl jej Petr Zelenka k realizaci právě Space Films. Podle Milana Cieslara šel shodou okolností právě v ten samý den žádat o grant na Ministerstvo kultury České republiky.11 Jiří Ježek si scénář přečetl a během týdne se
sešel
osobně
s Michalem
Vieweghem
9
CIESLAR, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. 11 CIESLAR, 2008: rozhovor. 10
- 20 -
na
jednání
ohledně
scénáře a knižní předlohy. Jménem své společnosti Space Films začal velice usilovat o práva na zfilmování knižní předlohy a předložil
Vieweghovi
svou
koncepci
a
vlastní
představu
o
filmové adaptaci. Michal Viewegh dal nakonec přednost Space Films, kterou vnímal jako zavedenou společnost s dominantní pozicí na českém filmovém trhu a na místě podepsal převod práv na
Space
Films,
údajně
s osobním
slibem
Jiřího
Ježka,
že
budoucí snímek by měl režírovat právě Milan Cieslar.12 Z tohoto kroku byl Cieslar velmi rozčarovaný: „Paradoxem bylo, že jsem se o tomto dozvěděl právě v den, kdy jsme měli s Michalem Vieweghem podepsat zmíněnou smlouvu.“13 Tohoto postupu zpětně lituje
také
Petr
Zelenka,
který
považuje
počáteční
jednání
mezi Space Films a Vieweghem za neetická. Zelenka přiznává, že měl raději od projektu odstoupit: „Dodnes mne to mrzí, měl jsem spolupráci ukončit a ne kličkovat a vyjednávat za něčími zády. Ostatně vše se pak obrátilo proti mně.“14
5.2.2. Smlouva o užití a šíření díla Michal Viewegh uzavřel se společností Space Films Opční smlouvu dne 15.11.1993 na dobu dvou let. Autor touto smlouvou uděluje
společnosti
autorských
práv
ke
Space
Films
zfilmování
výhradní
opci
na
Báječných
let
pro
získání psa
a
k vytvoření scénáře k tomuto filmu po dobu dvou let, počínaje dnem podpisu opční smlouvy. Tato opční smlouva umožňuje Space Films v dané lhůtě jednostranným písemným oznámením autorovi prodloužit tuto opční smlouvu na další rok. Dne 15.11.1993 byla
také
ihned
podepsána
smlouva
o
užití
a
šíření
díla.
Předmětem této smlouvy bylo udělení souhlasu Michala Viewegha k užití jeho literárního díla pro vytvoření synopse, scénáře a zfilmování jeho románu do formy hraného celovečerního filmu. Pokud by Space Films během smluvně daných dvou let nezačal s přípravnými pracemi na vytvoření filmu, přešla by práva na zfilmování díla zpět na autora. Podle smlouvy o užití a šíření 12 13 14
VIEWEGH, 2007: rozhovor. CIESLAR, 2008: rozhovor. ZELENKA, 2008: korespondence.
- 21 -
díla se Space Films zavázal vyplatit autorovi paušální honorář ve výši 180 000Kč.15
5.2.3. Debaty nad scénářem V roce 1993 tedy probíhaly první debaty nad scénářem Petra Zelenky. Jak už bylo řečeno, v této době ještě nebyla učiněna nabídka
Michalu
Vieweghovi
na
napsání
scénáře
Viewegh o této variantě údajně nepřemýšlel.
16
a
ani
sám
Zelenka sehrál
v celém projektu důležitou roli. Jednak Jiřího Ježka upozornil na román Báječná léta pod psa, ve kterém sám spatřoval výzvu k filmovému zpracování a také ihned obstaral kvalitní scénář, který nabídl Space Films k realizaci. Debaty nad Zelenkovým scénářem přesahovaly do celého roku 1994. Jiří Ježek si u Zelenky objednal také další přepracování scénáře, celkem tak vznikly
tři
Zelenkou.
verze
Ačkoliv
literárního
byli
podle
scénáře
slov
Petra
zpracované Zelenky
Petrem
producenti
Space Films i samotný Michal Viewegh z prvních verzí scénáře nadšeni, postupně Space Films stále oddaloval realizaci snímku kvůli
vzrůstajícím
literární
scénář
od koncepce
pochybnostem
k Báječným
Jiřího
Ježka.
nad
scénářem.17
pod
psa
letům Jak
mi
se
prozradil
Zelenkův
údajně
lišil
producent
Petr
Zenkl, který je už od počátku 90. let stálým spolupracovníkem Jiřího Ježka ve společnosti Space Films: „Jeho pojetí (pozn. Zelenkovo)
se
neslo
v podobně
nadneseném
duchu
jako
jeho
mystifikační dokument Mňága- Happy End, který se s představami pana Ježka rozcházel.“18 jeho
verze
vůbec
nenesla
Petr Zelenka mi naopak oznámil, že bizarní
prvky:
„Byla
to
klasická
adaptace. Děj jsem z třiceti let stlačil do tuším pěti roků, aby hlavní představitelé nemuseli stárnout, aby je nemuseli hrát jiní herci na začátku filmu a jiní na konci. Postavu Kvida jsem rozdělil na dva bratry. Jeho mladší zážitky jsem připsal
mladšímu,
starší
staršímu.
15
Snažil
jsem
se
hlavně
VIEWEGH, 2007: rozhovor, Michal Viewegh mi umožnil nahlédnutí do této smlouvy. 16 VIEWEGH, 2007: rozhovor. 17 ZELENKA, 2008: korespondence. 18 ZENKL, 2008: rozhovor.
- 22 -
vypořádat použít
s komentářem
nedá.
Ten
hlavního komentář
hrdiny,
který
nesmírně
se
ve
zlidšťoval
filmu otce,
vysvětloval jeho jednání, odpouštěl mu, ačkoliv jeho činy byly vesměs zbabělé. Takže jsem se snažil vytvořit z otce hrdinu, který by takový komentář nepotřeboval. Sympatického člověka.“19 Osobně nemohu posoudit výroky ani jednoho tvůrce. Má původní představa
byla
jednotlivých Bohužel
zakomponovat
verzí
jsem
při
scénáře
do
u
pátrání
po
této
každého
ze
scénářích
práce
komparaci
zkoumaných
narazila
na
filmů. několik
problémů, které mě donutily se této myšlenky vzdát. Scénáře (s nimi spojené diferentní verze scénářů) Báječných let pod psa
jsou
dnes
prakticky
nesehnatelné.
Michal
Viewegh
mi
prozradil, že všechny scénáře, které měl v elektronické podobě smazal
z
počítače
produkční
a
a
scénáře
distribuční
v
tištěné
podobě
společnosti
již
Space
nemá.
Film
V
mne
informovali, že scénáře v papírové ani v elektronické podobě také již nemají. S podobnými potížemi jsem se setkala i v případě Výchovy dívek v Čechách. Petr Zelenka přiznává, že měl největší problém s vyřešením politické roviny příběhu. Podle jeho vize vyžadoval film účast reálných postav té doby – pro dojem
větší autenticity, např.
spisovatele
je
Pavla
Kohouta,
ústředních představitelů.
20
který
i
v knize
přítelem
Zelenka dostal nakonec svůj scénář
zaplacen a na počátku roku 1995 došlo k přátelskému ukončení spolupráce. Následovalo tedy další hledání scenáristy, který by více vyhovoval zpracování.
představě V dalších
Space
Films
případech
o
realizaci
oslovených
filmového
scenáristů
se
jednalo spíše o předběžné návrhy a koncepce, jak film pojmout. Jistou
perličkou
spolupráci
je
přinesl
herec Josef Abrhám.
fakt,
v roce
že 1994
bez
jakéhokoli
kompletní
scénář
oslovení také
na
známý
21
Jiří Ježek se nakonec začátkem roku 1995 obrátil na svého přítele Jana Nováka, kterému důvěřoval také jako kvalitnímu 19 20 21
ZELENKA, 2008: korespondence. ZELENKA, 2008: korespondence. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 23 -
scenáristovi.
Jan
Novák
emigroval
spolu
s rodinou
z Československa v roce 1969 a usadil se v americkém Chicagu, kde žije dodnes. Stal se spisovatelem, mezi jeho nejznámější díla patří román Miliónový džíp (1985), který je inspirován rodinnými
zážitky
a
zkušenostmi,
především
způsobem
života
otce a beletristické zpracování životních osudů kontroverzních bratří Mašínů s názvem Zatím dobrý (2004), za kterou získal literární cenu Magnesia litera pro knihu roku. Jan Novák se proslavil také jako scenárista. Miloš Forman si jej vybral ke spolupráci
na
spoluautorem
filmech
Valmont
Formanovy
a
Goyovy
autobiografie
přízraky.
s názvem
Co
Je
také
já
vím?
(1994). Jak popisuje Jan Novák, první jednání s Jiřím Ježkem proběhlo velice neformálně a nevyplývaly z něj žádné závazky ani povinnosti: „Byl to jen dotaz, zda bych si nepřečetl román a kdyby se mi líbil a připadal mi podnětný, tak jestli bych podle něj nenapsal scénář.“22 Novák si knihu přečetl a velice se mu zalíbila. Vznikla tak pracovní dohoda se společností Space Films.
5.2.4. Hledání vhodného režiséra První režisér, zainteresovaný do filmového projektu, byl Milan Cieslar. Kniha Báječná léta pod psa jej okamžitě zaujala a
rychle
vyvíjel
iniciativu,
aby
příběh
získal
také
svou
filmovou podobu: „Vždy jsem si byl vědom výlučnosti předlohy a její
filmovosti,“23
Zajistil
výběr
komentuje
scenáristy,
svůj
zájem
inicioval
Milan
rozjezd
Cieslar. projektu,
podnikal první kroky ve financování filmu a uvažoval také o obsazení. Zvláště se scénářem Petra Zelenky byl Cieslar velmi spokojen: „Oslovil jsem intuitivně právě Petra Zelenku, který se až daleko později etabloval vlastními filmy a příběhy a musím říct, že to bylo rozhodnutí v té době novátorské, neboť jsem se nezaštiťoval zvučnými scenáristickými jmény. Myslím, že scénář 22 23
byl
velmi
dobrý.
Zelenka
NOVÁK, 2008: korespondence. CIESLAR, 2008: rozhovor.
- 24 -
obratně
zadaptoval
příběh.
Zároveň adaptace knihy byla pro Petra Zelenku první filmovou výzvou, předtím napsal dvě televizní inscenace a jeho vlastní autorské filmy přišly až později.“24 Financování filmu chtěl Cieslar
řešit
spoluúčastí jasnou
grantem
České
představu
Ministerstva
televize. o
Co
ztvárnění
se
kultury
týče
postavy
a
finanční
obsazení,
otce
měl
hlavního
již
hrdiny:
„Hned po přečtení jsem věděl, že otce by zahrál kongeniálně Jan jsem
Tříska
se
chtěl
oslovil.
darem
vztahovat
Ten
přečtení
svým mi
knihy
další
ihned
–
podivínství,
by
herce.
odepsal,
hrál
i
fanfarónství.
Jana
že
Třísku
v takovém
zadarmo.“
25
K němu
jsem
filmu
Milan
také –
Cieslar
po měl
evidentně o režii připravovaného filmu Báječná léta pod psa hluboký
zájem.
Jak
jsem
se
dozvěděla
od
Michala
Viewegha,
producenti ve Space Films však měli o postu režiséra jiné představy.26 Milan Cieslar se domnívá, že s ním ve Space Films zřejmě
od
počátku
nepočítali.
Jiří
Ježek
se
s Milanem
Cieslarem dokonce ani osobně nesešel, ačkoliv o to Cieslar údajně velice usiloval a pokoušel se s Jiřím Ježkem domluvit pracovní Cieslar
schůzky. skutečně
definitivně
Michal nebyl
ukončena
Viewegh
mi
„favoritem
spoluúčast
potvrdil,
Space Milana
že
režisér
Films.“27
Tak
Cieslara
na
byla tomto
projektu. Producenti potencionálního
ze
Space
režiséra
scenáristou
i
režisérem
filmografii
prozatím
Films
Petra v jedné
pouze
režii
považovali
Zelenku. osobě.
za
Zelenka Měl
„mockumentu“
sice
svého
měl
být
ve
své
Visací
zámek
1982-2007, ale ve Space Films chtěli dát Zelenkovi šanci. Při dlouhých debatách nad scénářem a rozdílnému pojetí obou stran, však nakonec došlo k ukončení vzájemné spolupráce.28 Znovu se nastartoval dlouhý proces hledání jak autora, tak i režiséra. Bylo osloveno několik režisérů, např. Jiří Menzel, Milan Šteindler, František Filip, dokonce celosvětově uznávaní režiséři české nové vlny Miloš Forman a Ivan Passer, ale podle 24 25 26 27 28
CIESLAR, 2008: rozhovor. CIESLAR, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 25 -
Petra Zenkla si chtěl každý z nich upravovat látku po svém, což nebylo v zájmu Space Films. „Zájem producenta bylo mít scénář
co
angažovat
nejvíce
podobný
kvalitního
knížce,
scenáristu
proto
a
došlo
k rozhodnutí
debutujícího
režiséra,“29
komentuje strategii Space Films Petr Zenkl. Nabídku na režii Báječných let pod psa nakonec obdržel v závěru roku 1995 Petr Nikolaev, který v roce 1984 absolvoval na FAMU katedru dokumentární tvorby a už na vysoké škole na sebe upozornil školními filmy Schopen-odveden (1979) a Praga kaput
regni
(1980).
Za
tyto
snímky
mu
pro
nebývalou
svobodomyslnost sice hrozilo podmínečné vyloučení, na druhou stranu získal Maxima – cenu za nejlepší studentské cvičení. Krátce
po
absolutoriu
odešel
do
Francie
a
v roce
1992
se
vrátil zpět do vlasti. Petr Nikolaev nakonec nejlépe vyhovoval představě záměrně
producentů:
přednost
„S
Jiřím
tvůrcům,
kteří
Ježkem
jsme
popisovanou
nakonec
éru,
tedy
dali léta
1962 až 1990, tak bezprostředně neprožívali a byli schopni vidět ji z odstupu,“30 zdůvodňuje Petr Zenkl konečnou volbu jak režiséra, tak i scenáristy.
5.2.5. Literární scénář Jana Nováka Česko-americký
spisovatel
a
scenárista
Jan
Novák
začal
psát scénář k filmu Báječná léta pod psa podle stejnojmenné předlohy na počátku roku 1995 v americkém Chicagu. Ještě před tím
přijel
na
pozvání
Space
Films
do
Prahy,
kde
se
kromě
Jiřího Ježka sešel také s Michalem Vieweghem. Ten jej spolu s několika
lidmi
ze
štábu
pozval
do
své
vily
v
městečku
Sázava, kde se román odehrává. Jan Novák hodnotí tuto návštěvu jako velice přínosnou a např. seznámení s Vieweghovými rodiči, kteří
jsou
ústředními
postavami
románu,
považuje
za
velký
inspirační zdroj při následujícím psaní scénáře: „Michal mě velice velkoryse vzal s sebou na Sázavu a představil mě svým rodičům. To mi při psaní strašně pomohlo a kromě toho mi to 29 30
ZENKL, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 26 -
dalo
konec
filmu,
inspirovala,
než
který
se
románu
blíží
samotnému.“
více 31
realitě,
Na
této
jež
román
návštěvě
již
předložil Novák první návrhy na kostru scénáře a představil svou vizi, jaké scény je třeba pokrátit či vyškrtnout a které naopak zdůraznit.32 Novák své prvotní nápady konzultoval jak s Jiřím
Ježkem,
tak
s Michalem
Vieweghem.
Jiří
Ježek
požadoval, aby byl scénář co možná nejbližší knize. Jiří Ježek si byl vědom, že děj je potřeba mírně pokrátit, ale nechtěl žádné úpravy, které by příběh výrazně pozměnily. Novák se po krátké pracovní návštěvě v Praze vrátil do Chicaga a začal s psaním.
V této
fázi
nastaly
technické
problémy,
protože
v době příprav tohoto filmového projektu ještě příliš dobře nefungovala
elektronická
chicagskému
bydlišti
byl
komunikace. využíván
Vzhledem
především
k Novákovu e-mail,
ale
docházelo k řadě potíží. Ve společnosti Space Films se v té době používal textový editor LotusAmi Pro a Jan Novák pracoval v USA
s tehdy
nejrozšířenějším
Word
Perfect.33
Tedy
už
jen
samotná konverze se ukázala jako problémová. Jan Novák napsal první verzi scénáře během šesti týdnů. Poté už nevznikla žádná další verze, došlo pouze k několika mírným úpravám v textu.34 Melancholická groteska Báječná léta pod psa se odehrává v letech 1962-1990. Na příběhu jedné rodiny se Michal Viewegh snaží zmapovat posledních téměř třicet let novodobé historie. Obraz pitoreskního života v reálném socialismu je však záměrně zachycen satiricky, s ironickou nadsázkou a významné události jsou konfrontovány s dětským náhledem na aktuální „důležité“ situace (ztracené andulky během sovětské okupace v roce 1968, nahlédnutí pod dívčí kalhotky). Ústřední postava románu, malý přechytralý Kvido, je zároveň vypravěčem, který vtipně glosuje své okolí. Samotný román postrádá jasnou dramatickou linii a jednoznačný závěr. Dochází ke střídání vypravěčského tempa a Viewegh
mění
místy
také
formu
vyprávění
–
Kvidův
deník,
Kvidova povídka atd. To byl stěžejní úkol pro scenáristu. Jan
31 32 33 34
NOVÁK, NOVÁK, ZENKL, NOVÁK,
2008: 2008: 2008: 2008:
korespondence. korespondence. rozhovor. korespondence.
- 27 -
Novák
přistoupil
ke
knize
bez
předsudků
a
mnohé
události,
postavy i motivy razantně seškrtal. Zároveň dodržel požadavek Space Films, aby byl scénář a výsledný film velice věrný své stejnojmenné předloze. Scénář, stejně jako kniha, zachycuje osudy jedné rodiny v průběhu normalizace. Ovšem, jak už bylo řečeno,
mnohé
postavy
a
události
musely
být
kvůli
filmové
podobě pozměněny a pokráceny. První větší změna je v Novákově pojetí
v případě
Kvida.
Kvido
není
vypravěčem
a
hlavním
hybatelem děje jako v románu, ale spíše bystrým pozorovatelem a
ironickým
dospělých.
komentátorem V knize
subjektivního
rozmanitých
nalezneme
vyprávění,
situací
dlouhé
dokonce
a
chování
pasáže
z doby,
kdy
Kvidova se
ještě
nenarodil. V knize dochází k proplétání časových rovin (Kvido uprostřed příběhu odskakuje v krátkých odstavcích - vsuvkách k budoucnosti k lineárnímu
a
k
minulosti),
způsobu
narace.
ale
Novák
Soustředí
se
se
raději
výhradně
uchýlil na
osud
Kvidovy rodiny a nepřipouští žádné odbočky a líčí postupný vývoj
událostí
bez
použití
flashforwardů
či
retrospektiv.
V románu jsou po celou dobu rodiče oslovováni jako „Kvidova matka,“
„Kvidův otec.“ Jan Novák přidal jména: Milena (matka)
a
(otec)
Aleš
Vítkovi.
Dále
bylo
pozměněno
jméno
reálné
postavy z knihy, disidenta a dramatika Pavla Kohouta, jenž je ve scénáři spisovatelem Holubem. Novák ponechává ve scénáři všechny postavy ze stejnojmenné knihy, ale logicky se jim dostává ve filmové podobě výrazně méně prostoru. Ve scénáři se již neobjevují vtipné historky a výlety babičky Líby (výlet do NDR, do Benátek, snaha o šetření masem na všech pokrmech), události týkající se dědečka Jiřího (jeho pozdější smrt), dědečka Josefa a babičky Věry. Novák se soustředí především na dvě postavy: na Kvida a na jeho otce. Kvidův otec v podání Ondřeje Vetchého získává ve filmu velký prostor, stává se dokonce centrem pozornosti a scenárista se zaměřil na zachycení jeho životních peripetií: narození dvou dětí,
dramatický
rok
1968,
přestěhování
z Prahy
na
Sázavu,
práce v exportním oddělení v místním závodě Sklosaz, nutnost veřejné angažovanosti i přes odpor ke KSČ, nekonečné žádosti o byt,
fotbal
se
spolupracovníky, - 28 -
profesionální
postup
i
pád
(degradace na pozici vrátného), existenční potíže, psychické vyčerpání, deziluze
existenciální
atd.
příběh:
Ostatní
starostlivá
krize
(stloukání
postavy
spíše
manželka,
děti
vlastní
dotvářejí Kvido
a
rakve),
jeho
Paco,
osobní kamarád
Zvára, dědeček Jiří a babička Věra, dědeček Josef a babička Líba,
komunista
názoru
Šperk
přistupoval
a
Jan
jeho
Novák
manželka. k předloze
I
když
podle
značně
mého
pietně,
tak
nebylo možné postihnout celý rozvětvený příběh Kvidovy rodiny. Z členitého
a
dějem
nabitého
románu
vybral
nejdůležitější
momenty a vzdal se řady situací a částečně i postav. Jak bylo řečeno, výlety
v románu a
jsou
peripetie
např.
často
babičky
barvitě
Líby,
které
popsány ve
humorné
filmu
vůbec
nenalezneme. Podobné je to s postavou Kvidovy matky. Ve filmu se
jí
nedostává
příliš
mnoho
prostoru,
zůstává
trpělivou
oddanou manželkou a oporou svého muže. Novák zachovává podle předlohy spektrum různorodých lidských charakterů: pokrytecké politické
funkcionáře,
bojácné
úředníky,
přesvědčené
a
zapřisáhlé komunisty, disidenta… Filmová
adaptace
populárního
románu
se
snaží
zachovat,
kromě základní linie narace, také jeho určující tón: humor. Kvidovy ironické glosy, vtipné komentáře doprovázející celý děj, jsou do filmu obtížně přenositelné. Kvido sice zůstal i ve filmu malým otylým géniem, který na dítě školního věku hovoří nepřirozeně vyspělou mluvou, což působí komicky, ale vytratily
se
různorodých situací.
humorné momentů
Jan
Novák
vstupy a
Kvida
jako
komentování
tvořil
scénář
vypravěče,
rozličných s cílem
glosy
rodinných
nostalgického
ohlédnutí pro diváka. Tomu je uzpůsoben i humor- od úsměvných, komických scén přes tristní události a hořká zklamání. Vieweghův osobitý humor se sice ve filmu poněkud vytratil, ale základní
linie
zachovány.
příběhu
Jan
Novák
i
charakteristika
přepracoval
také
postav
závěr.
zůstaly
Román
končí
neurčitě a otevřeně. Novák chtěl dokončit dramatickou osu a přidat
jasný
z amplionu
a
projev
srozumitelný Václava
konec:
Havla
Offscreen
ohledně
přípravy
je na
slyšet první
svobodné volby. Kvidovi rodiče sedí na zahradě, kde je také jejich vnučka – otylá brýlatá Anička. - 29 -
Soudruh Šperk, který byl ředitelem skláren a sesadil otce na místo
vrátného,
nyní
přijíždí
ve
stříbrném
radostně komentuje příchod demokracie.
Mercedesu
a
35
Ve chvíli, kdy autor prodá práva na zfilmování svého díla, ztrácí (pokud si to smluvně nevyhradí) kontrolu a vliv nad dalším vývojem již filmového projektu. Michal Viewegh obdržel kompletní scénář k přečtení a okomentování, ale podle smlouvy už vlastně nemohl uplatnit žádné zásahy do hotového scénáře. Jelikož se jednalo o přátelské vztahy a smlouva byla vnímána spíše jako formální základ pro spolupráci, tak byl Vieweghovi zaslán scénář s prosbou o jeho subjektivní názor.36 Viewegh si scénář přečetl a i když už nemohl zásadním způsobem měnit dialogy nebo zdůraznit nějakou situaci uvnitř příběhu, pomohl opravit
alespoň
určité
věcné
chyby-
např.
upozornil,
že
chorvatské město, odkud přijíždí jedna z postav se nejmenuje Tula (jak znělo ve scénáři J.Nováka), nýbrž Pula.37
5.2.6. Herecké obsazení a výběr filmového štábu Petr Nikolaev byl angažován k režii filmu Báječná léta pod psa v roce 1995. Space Films vlastnil práva už od roku 1993 a nyní
usiloval,
aby
se
projekt
za
přítomnosti
režiséra
a
scenáristy rozhýbal rychleji směrem kupředu. Michal
Viewegh
pozval
režiséra,
producenta
a
produkci
těsně před castingy do své vily v městečku Sázava, tedy do míst,
kam
konkrétní
je
situován
události
částečně
z knihy.
autobiografický
Provedl
štáb
příběh
okolím
a
Sázavy,
ukázal jim vilu Pavla Kohouta, což je další významná okolnost příběhu,
poskytl
jim
dětství.38
Velice
obsazení.
Zajímalo
autorská 35 36 37 38
práva
na
tím
rodinné
album
nevědomky
mne,
nakolik
zfilmování
své
Konec snímku Báječná léta pod psa. VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 30 -
a
fotografie
ovlivnil může
budoucí
autor,
knihy,
ze
který
ovlivnit
svého
herecké prodá budoucí
herecké obsazení snímku, zda má např. ve smlouvě vyhrazeny nějaké pravomoce při castingu. „Funguje to tak, že autor prodá filmová a televizní práva a teoreticky už potom nemůže do díla zasahovat. Jakmile producent koupí práva, tak je to jeho a může si s tím více méně dělat, co chce,“39 vysvětluje Viewegh, proč nemohl přímo ovlivňovat výběr herců. Petr Zenkl k otázce, zda
může
autor
předlohy
ovlivňovat
výběr
v přípravné fázi, bez skrupulí odpověděl: do
scénáře
si
může
autor
smluvně
spolupracovníků
„Myslím, že zásahy
vymínit,
ale
zásahy
do
obsazení či do výběru režiséra si snad nevymiňuje ani Stephen King.“40 Na začátku roku 1996 proběhlo několik castingů, v nichž produkce, producent Ježek a režisér vybírali společně herce pro
hlavní
a
vedlejší
role.
Režisér
se
rozhodoval
až
na
základě castingů, nikdo z herců nebyl do role angažován předem nebo
bez
kamerových
zkoušek.
Od
Petra
Zenkla
jsem
se
dozvěděla, že Petr Nikolaev měl původně představu, že by do hlavních i vedlejších rolí obsadil zcela neznámé herce pro dojem
větší
autenticity.41
Tuto
variantu
mu
však
údajně
rozmluvil Jiří Ježek, který naopak jako producent snímku chtěl obsadit známé tváře kvůli divácké návštěvnosti.42 Na všechny role bylo prý ihned několik adeptů, a proto výběr hereckých představitelů nebyl snadný. Jednou ze zvažovaných možností pro ústřední manželský pár byli herci Ivana Chýlková a Jan Kraus. Petr Zenkl komentuje potencionální hereckou dvojici ve filmu se záměrnou ironií: „Vzpomínám si, že jednou ze zvažovaných možností
pro
Kvidovy
rodiče
byl
i
pár
Jan
Kraus
+
Ivana
Chýlková, což - jak asi uznáte - by byl úplně jiný film.“43 Do hlavních rolí obsadil nakonec Petr Nikolaev Libuši Šafránkovou jako
Kvidovu
matku
a
Ondřeje
Vetchého
jako
otce.
„Výběr
hlavních představitelů byl obtížný, hledali jsme rodičovskou dvojici, která by byla sympatická a dokázala si diváka získat. Zkoušeli jsme nejrůznější kombinace, než jsme nalezli Libuši 39 40 41 42 43
VIEWEGH, 2007: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 31 -
Šafránkovou a Ondřeje Vetchého. Z této nezvyklé dvojice jsem měl ale také trochu strach. Ondra je klukovský typ, Libuška je velmi dívčí, oba jsou herecky výteční a typově i povahově ideální, ale obával jsem se, zda jako pár zapůsobí věrohodně. Brzy se však ukázalo, že právě oni budou ti praví“ [Vitovská, 1997: 6], zhodnocuje svou volbu ústřední dvojice režisér. Petr Nikolaev však vybíral pečlivě i další obsazení a mnozí známí herci usilovali také o menší rodinných dědeček
příslušníků Josef,
či vedlejší role. Další role
ztvárnili:
Květa
Fialová
Stanislav
jako
Zindulka
babička
Líba,
jako Miriam
Kantorková v roli druhé babičky Věry a Otakar Brousek starší jako dědeček Jiří. Nejobtížněji probíhal casting na hereckého představitele románu pražské
i
malého
Kvida,
stejnojmenného
základní
školy
jednu
filmu. a
z nejdůležitějších
Pět
vytipované
členů děti
štábu poté
postav
obcházelo
absolvovaly
kamerové zkoušky. U jednoho typově vhodného chlapce, který už byl dokonce obsazen, se údajně teprve těsně před natáčením zjistilo, že vůbec nedisponuje hereckým nadáním.44 Znovu tedy začalo
hledání
hereckého
představitele
Kvida.
Nakonec
se
podařilo naleznout Jana Zahálku. Michal Viewegh k výběru Jana Zahálky do role Kvida – jeho alter ega dodal: „Ukázal jsem Petrovi (pozn. Nikolaev) své fotky z dětství a musím říct, že Kvido – malý obtloustlý brýlatý chlapeček, který se posléze objevil na filmovém plátně, byl mou věrnou kopií.“45
Dalším
problémem se ukázal výběr vhodného kandidáta na roli Kvida – dvacetiletého mladíka. V tomto případě došlo k obsazení Jakuba Wehrenberga
nikoli
doporučení
Ondřejem
natáčením
padlo
přes
klasický
Vetchým.
definitivní
casting,
Teprve
dva
rozhodnutí
ale
dny o
na
před
obsazení
základě samotným Jakubem
Wehrenbergem.46 Výrazné vedlejší role zaujali Vladimír Javorský a Vilma Cibulková, kteří ztvárnili angažovaný manželský pár Šperků, Viktor Preiss jako dramatik a disident Holub (v knize je touto postavou 44 45 46
právě
spisovatel
Pavel
ZENKL, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 32 -
Kohout),
Vladimír
Dlouhý
v roli
pokryteckého
Zváry,
Jiří
Schmitzer
jako
vystudovaný
psychiatr Liehr, který kvůli nesouhlasu s režimem skončil jako kotelník a Emma Černá jako rodinná gynekoložka Zita, která je z obdobných důvodů zaměstnána jako šatnářka. Výběr filmového štábu probíhal, na rozdíl od hereckého obsazení, jednoduše a jednoznačně. Kameramanem snímku se stal Martin Duba, který měl v té době již profesionální zkušenosti např. z filmů Kouř (1990), Amerika (1993) či Zapomenuté světlo (1996). Střihem byl pověřen zkušený Alois Fišárek, jenž se své profesi
věnuje
od
konce
60.
let.
Kostýmy
navrhla
Katarína
Hollá, která zahájila svou kariéru kostýmní výtvarnice filmem Fera Feniče Zvláštní bytosti (1990). Zvukovou stránku filmu měl na starosti Vladimír Nahodil, který začal svou profesní dráhu také začátkem 90. let. Hudbu k filmu složil Milan Dvořák a Ivan Hlas nazpíval titulní píseň.
5.2.7. Financování a rozpočet Báječná léta pod psa vznikala z iniciativy Space Films. Jiří Ježek od počátku věděl, že celý projekt nelze samostatně zafinancovat, televize
proto
s nabídkou
v roce
1995
oslovil
koprodukce.
Od
zástupce
dramaturgyně
České Heleny
Slavíkové jsem se však dozvěděla, že Česká televize už dříve o této látce věděla. Zajímala se o ni zejména tvůrčí skupina Heleny
Sýkorové,
dramaturgyně
Anna
konkrétně Vášová.
vedoucí Anna
skupiny
Vášová
paní
však
Sýkorová
z České
a
televie
odešla dříve, než se dostavila nabídka koprodukce od Jiřího Ježka. skupina
Poté
převzala
Heleny
dramaturgii
Slavíkové).47
Helena
Česká
Slavíková
televize
tak
(Tvůrčí
přistoupila
k již rozpracovanému projektu, kdy Jiří Ježek předložil scénář Jana Nováka a představil režiséra Nikolaeva. Báječná léta pod psa byla jedním z prvních koprodukčních filmů České televize. Zajímalo mne, jaké podmínky si kladla České televize v roli koproducenta, na čem trvala při dohodách s nezávislými 47
producenty:
„Tehdy,
SLAVÍKOVÁ, 2008: rozhovor.
- 33 -
a
pak
ještě
několik
let,
byly
podmínky
České
televize
takové,
že
dostane
práva
k
vysílání na věčné časy. Tedy na 7O let. A podíl ze zisku procentuálně
takový,
jaký
do
dramaturgyně
Báječných
let
pod
vložila,“48
filmu psa
Helena
odpovídá
Slavíková.
Česká
televize v roli koproducenta si zcela standardně ponechávala v této době televizní práva pro Čechy a Slovensko na věčné časy. Videopráva má v tomto případě výhradně Space Films a příjmy z kinopráv se dělí v poměru koprodukčních vkladů. Při přípravě a výrobě filmu nemá překvapivě Česká televize velké pravomoce změnách
při ve
výběru
scénáři
hereckého
ani
při
obsazení,
volbě
při
režiséra:
výraznějších „S
projektem
přichází producent zvenku a vlastně nemá zájem na změnách ve scénáři. Jen v některých případech si dá do toho mluvit, jsouli
nějaké
Helena
vyjímečně
Slavíková.
příznivé
kontakty,“49
osobní
V koprodukční
smlouvě
je
vysvětluje
napsáno,
že
koproducent, tedy Česká televize musí schválit servisku. To je v postatě televize. zásahy
jediná
větší
V případě
do
smluvně
Báječných
finálního
daná
let
střihu,
pod
což
podmínka psa
na
byly
televize
straně
také
prý
možné
výrazně
uplatnila.50 Rozpočet snímku Báječná léta pod psa činil 25 milionů korun.
Původní
rozvržení
finančních
podílů
do
výroby
filmu
mělo být: 55% Space Films, 45% Česká televize. V průběhu produkce byl ještě přibrán Krátký film a.s. jako menšinový koproducent a Jiří Ježek také získal pro film grant 7,5
milionu
korun
ze
Státního
fondu
podporu a rozvoj české kinematografie.
48 49 50 51
SLAVÍKOVÁ, 2008: rozhovor. SLAVÍKOVÁ, 2008: rozhovor. SLAVÍKOVÁ, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 34 -
51
České
republiky
pro
5.2.8. Natáčení Jelikož snímek Báječná léta pod psa mapuje osobní příběhy na pozadí dějinných událostí v letech 1962-1990, bylo nutné počítat
nejen
s
„hereckým
zestárnutím“
ústředních
představitelů, ale také se zachycením různých ročních období. Z tohoto důvodu se natáčení rozprostřelo téměř do celého roku a premiéra, původně plánovaná na zimu roku 1996, se přesunula na jaro 1997. Natáčení bylo rozděleno do několika etap, aby se ve filmu odrazilo různorodé počasí a střídání ročních období, které ve filmu nehrají marginální roli, ale přímo ovlivňují účastníky děje.
V týdnu
filmu,
které
od
trvaly
natáčení
se
Poslední
scény
v pavilonu
25.3.1996 do
první
uskutečnila se
slonů.
začaly
od
točily
Další,
ale
předtáčky
poloviny
dubna.
celovečerního Hlavní
12.5.1996
do
v pražské
zoologické
krátké
konce
natáčení,
fáze
června.52 zahradě
proběhlo
na
konci srpna a poté se poslední etapa natáčení soustředila na podzim. Jeden z posledních filmovacích dní připadl na sobotu 19.10.1996. Štáb se ocitl na Braškově-Valdeku nedaleko Kladna. V přírodní metry
scenérii
filmu.
bramborového
Vznikala
zde
scéna
pole
se
dotáčely
bramborové
brigády
poslední třiceti
studentů, které se zúčastní také hlavní hrdina Kvido a jeho spolužačka Jaruška. Exteriéry vznikly v Praze, na Nouzově u Kladna, Poteplí, Vysokém vrchu, v Káraném, v Novém Vestci, v Týnci nad Sázavou a v Berouně. Tři dny natáčení proběhly také v Jílovém u Prahy a na kopci svaté Anny nad Jílovým.53
5.2.9. Distribuce S distribucí snímku samozřejmě počítala již od přípravné fáze filmu produkční a distribuční společnost Space Films. Ta v té 52 53
době
byla
zvyklá
na
vysoká
ZENKL, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 35 -
čísla
návštěvnosti.
Space
Films se řadí mezi nejvýznamnější distributory českých filmů 90.
let.
produkci
V první a
i
druhé
distribuci
polovině
řady
90.
úspěšných
let
se
českých
podílel
filmů,
na
které
patřily zároveň k nejnavštěvovanějším: Tankový prapor (1990), Černí baroni Kolja
(1991),
(1996)
a
Dědictví aneb Kurvahošigutntag
další.
Během
tohoto
období
se
(1992),
konstantně
objevoval do pátého místa mezi distributory v Čechách a v roce 1999 obsadil dokonce třetí místo mezi nejúspěšnějšími českými ditributory, ihned za Bontonfilmem a Falconem [Danielis, 2007: 63-78]. Kolja, který měl premiéru (15.5. 1996) v době, kdy probíhalo natáčení Báječných let pod psa, ovlivnil Space Films v odhadu
návštěvnosti
Nikolaevova
filmu.
Kolju
navštívilo
celkem 1 346 669 diváků [UFD, 1997]. Proto i od snímku Báječná léta pod psa očekával Space Films nadprůměrnou návštěvnost. Space Films se rozhodl Báječná léta pod psa distribuovat v šestnácti českých kopiích. Výrobu filmových kopií financoval Space Films.54 Premiéra byla naplánována na počátek dubna roku 1997.
Podle
filmů
do
distributorů
kin
leden
až
jsou
březen
ideální
termíny
a
září
poté
a
pro
uvedení
říjen.
První
dubnový týden je stále ještě velmi vhodné datum premiéry. Součástí
filmové
distribuce
je
také
marketing
a
PR.
Koprodukce s Českou televizí umožňovala již dále neplacenou reklamu v různých vysílacích časech na veřejnoprávní televizi. Česká
televize
vysílala
trailery
na
film,
byl
natočen
a
vysílán Film o filmu, byl sestříhán také klip na závěrečnou píseň
z filmu
televizních
od
Ivana
hudebních
Hlase,
pořadech
který a
se
ústřední
pouštěl píseň
v různých zazněla
i
v rádiích. Celkový rozpočet na reklamu a propagaci nebyl podle Petra Zenkla příliš veliký: „Mám pocit, že vzhledem k tehdejší úrovni cen a jelikož televizní reklama byla zdarma, jsme se pohybovali spíš v řádu stotisíců za celou kampaň (nepočítám výrobu filmových kopií).“55 Kompletní suma se dnes již údajně podle
Zenkla
nedá
Česká
televize
vyčíslit.
jako
Reklama,
koproducent,
kterou
nebyla
filmu
oceněna
poskytla konkrétní
částkou a velká část distribučního rozpočtu tehdy spadala pod 54 55
ZENKL, 2008: rozhovor. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 36 -
PR, což se prý ukázalo jako velmi účinné.56 Placená reklama poté
nepředstavovala
nijak
výraznou
položku.
Propagační
materiály (např. trička, klíčenky s logem filmu atd.) nebyly vůbec vyrobeny. Většina prostředků šla na klasickou reklamu – výroba
plakátů
různých
formátů,
fotosek
a
úspěšná
byla
oboustranně také spolupráce s nakladatelstvím Petrov. Petrov nechal dotisknout 20 000 kusů knihy Báječná léta pod psa a na obálku reedice použil artwork plakátu k filmu, tedy portrét ústředních
představitelů
marketingová
strategie
z filmové
byla
díla.57
podoby
ostatně
použita
u
Tato
všech
čtyř
snímků natočených podle Vieweghových románů. Ukázala se jako velice produktivní, protože filmové plakáty tak byly vlastně distribuovány z několika
do
knihkupectví
stran.
nakladatelství
To
se
Petrov.
a
na
vyplatilo
Reklama
dílo jak
byla
i
bylo
upozorněno
distributorům, díky
této
tak
strategii
účinnější. Mottem k filmu, umístěným na filmových plakátech, byla věta: „Lidská komedie o osudech jedné české rodiny…“ Je to
poprvé
hlavním
a
naposledy,
sloganu
kdy
uvedeno
nebylo
jméno
v distribučním
Michala
Viewegha
listě za
na
účelem
propagace filmu. Je to dáno také tím, že Báječná léta pod psa byla historicky první filmovou adaptací Vieweghova románu a Vieweghovo
jméno
ještě
nebylo
primárním
lákadlem
pro
potencionální diváky filmu. Poměrně intenzivně se Space Films věnoval PR. Rozhovory s herci
v hlavních
různorodých s režisérem
rolích
a
periodik. a
aktuality
s režisérem
Interview o
průběhu
byly
umístěny
s oblíbenými natáčení
se
do
herci, objevovaly
v tisku už dostatečně dlouhou dobu před premiérou, aby byl film
ve
všeobecném
povědomí
diváků.
Rozhovory
s herci
a
s autorem románu byly za účelem propagace snímku také využity i během samotné distribuce.58 Michal
Viewegh
vnímá
tento
film
jako
příliš
osobní,
jednotlivé scény ve filmu se jej osobně dotýkají, přesto je s výsledkem 56 57 58
víceméně
spokojený
a
ZENKL, 2008: rozhovor. REINER, 2008: korespondence. ZENKL, 2008: rozhovor.
- 37 -
má
z něho
příjemný
pocit.
Zároveň přiznává, že je pro autora předlohy obtížné sledovat, jak se román ve své filmové podobě zhmotnil a jakým způsobem byl
pozměněn:
„Každý
autor,
když
mu
zfilmují
knížku,
tak
prožívá ten šok, jak se to všechno změní a co všechno z toho vypadne atd. Takže to moje rozčarování nad tím, to je takové přirozené rozčarování každého autora zfilmované knihy.“59
5.2.10. Premiéra, tržby a návštěvnost Slavnostní
premiéra
filmu
Báječná
léta
pod
psa
se
uskutečnila 3. dubna 1997 v multikině Galaxie na Jižním městě. Pražské multikino, které bylo historicky prvním vícesálovým komplexem
na
území
České
republiky,
zároveň
oslavilo
první
výročí své existence. Báječná léta pod psa se po několik týdnů držela v čele tabulky divácké návštěvnosti. Podle statistiky návštěvnosti, kterou poskytuje Unie filmových distributorů, se snímek ocitl na celkovém 6. místě za rok 1997 s počtem 3 168 představení, film v daném roce navštívilo 328 733 platících diváků a
tržby
činily 13 770 295 Kč. Kompletní výsledky hovoří o číslech: 344
865
Báječná
diváků léta
a
pod
celkové psa
tržby
se
tak
14
227
stala
456
Kč
[UFD,1997].
nejúspěšnější
českou
premiérou za rok 1997. První místo v návštěvnosti sice obsadil Kolja, ale ten měl premiéru již 16.5.1996 [UFD, 1997]. Snímek Báječná léta pod psa byl premiérově uveden v České televizi v symbolickém datu 21.8. 1998 v prime time na ČT 1. Od
roku
repríz
1998
se
(naposledy
snímek
dočkal
17.11.
v České
2007)
a
televizi
vždy
již
dosahoval
šesti vysoké
sledovanosti. Při první repríze dne 19.12. 1999 sledovalo film v prime
time
statistice v pořadí
24%
všech
sledovanosti. 12.
dospělých, Báječná
nejsledovanějším
což
léta filmem
tvoří
pod na
psa
share byla
obrazovce
41%
ve
zároveň České
televize v roce 1999. Další repríza se uskutečnila v neděli 19.8. 2001 v hlavní vysílací čas a rating v případě dospělých 59
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 38 -
lidí činil 18,5% a share České televize byl 43%. Báječná léta pod
psa
filmem
byla
České
dokonce
v pořadí
televize
za
8.
rok
nejsledovanějším
2001
[Česká
hraným
televize,
1999,
2001].
5.3. Shrnutí Snímek Báječná léta pod psa byl velice příznivě přijat diváky, o čemž svědčí také řada ocenění. Film byl nominován v šesti kategoriích na domácí filmovou výroční cenu Český lev, získal
Cenu
čtenářů
časopisu
Cinema,
Hlavní
cenu
odborné
poroty (Petr Nikolaev) a Cenu za nejlepší ženský herecký výkon (Libuše Šafránková) na Novoměstském hrnci smíchu 1997. Dále např. v roce
na
1997
Nikolaev) umístil
13.
mezinárodním
obdržel
Cenu
filmovém za
festivalu
nejlepší
v Alexandrii
filmový
debut
(Petr
či na Prix Europa v Berlíně v roce 1998 se film na
2.
místě
s Cenou
povzbuzení
v kategorii
mladá
Evropa. Všechna tato ocenění a především domácí divácký úspěch (6.
nejnavštěvovanější
předznamenaly
další
film
v českých
spolupráci
Michala
kinech
za
Viewegha
rok
1997)
s filmaři.
Vieweghovy předlohy už nebyly jen bestsellery na knižním poli, ale začaly prostupovat do další sféry mediálního trhu. Také Česká televize si brzy uvědomila výhody Vieweghových námětů a v některých tvůrčích skupinách se objevily snahy o dlouhodobé pokračování v nastoupené linii. Později se dostavil také zájem nezávislých
producentů,
osvědčeného
úspěchu
kteří
chtěli
s dalšími
Vieweghových románů.
- 39 -
navazovat
filmovými
na
adaptacemi
základě podle
6. Výchova dívek v Čechách 6.1. Kniha Výchova dívek v Čechách- vydání, úspěšnost Výchova dívek v Čechách vznikla jako Vieweghova v pořadí třetí publikace. Román byl vydán koncem roku 1994 a autor ho údajně napsal po předchozí přípravě během necelého půl roku na podzim
a
knihovny
v
zimě
Viewegha
roku
přitahoval
pokleslejší
a
novátorským
způsobem
sfér.
Chtěl
1993.
nepříliš a
vytvořit
Námět a
knihy
vnímal
respektovaný posunul
jej
čtenářsky
jej
žánr do
s
prvky
jako
výzvu,
zkusil
vyšších
atraktivní
červené aby
zpracovat
literárních
román
vyprávěný
s humorem, nadhledem a ironií.60 Výchova dívek v Čechách už nebyla
odbornou
kritikou
přijata
tak
pozitivně
jako
jeho
předešlý literární počin, nicméně tragikomický příběh se stal v Čechách zanedlouho bestsellerem. U tuzemské čtenářské obce je stále velice populární a zároveň se kniha stala autorovým nejúspěšnějším šestnácti
románem
světových
v zahraničí,
jazyků.
jenž
V Čechách
náklad této knihy 100 000 výtisků.
činí
byl do
přeložen dnešních
do dnů
61
6.2. Filmová adaptace Výchovy dívek v Čechách 6.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování Geneze
filmového
projektu
Výchova
dívek
v Čechách
byla
naprosto přímočará, jasná a od prvopočátku nedošlo k žádným výrazným změnám (co se týče scenáristy, režiséra).
60 61
VIEWEGH, 2007: rozhovor. SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence.
- 40 -
Krátce před vydáním románu Výchova dívek v Čechách, tedy v roce 1994, si knihy všiml filmový i televizní scenárista a dramaturg Václav Šašek. Už od 60. let působil jako dramaturg, např. u českých filmů Miloše Formana a napsal scénář k více jak třiceti filmům (Intimní osvětlení, Petrolejové lampy, Muka obraznosti, Helimadoe atd.) Ještě v 80. letech působil jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov a literatura mu často sloužila jako vhodný námět k filmovému zpracování: „Protože jsem byl svým studiem na Filozofické fakultě UK orientován na literaturu
(žádné
filmové
vzdělání
nemám),
měl
jsem
řadu
přátel v různých nakladatelstvích, především v Československém spisovateli a v Mladé frontě. Tam jsem si půjčoval rukopisy, které
jsem
těmto
pak
jako
přátelským
Československý
dramaturg
vztahům
se
spisovatel
scenáristům.“62
nabízel
o
dozvěděl mladém
Díky
v nakladatelství
nadějném
autorovi
Vieweghovi. V nakladatelství akorát připravovali k vydání jeho knižní
prvotinu
Názory
na
vraždu.
Po
přečtení
této
novely
Václav Šašek kontaktoval Viewegha se zájmem o potencionální filmové zpracování tohoto příběhu.63
Tento projekt byl však
vzápětí z blíže nespecifikovaných důvodů pozastaven a tudíž nebyl nikdy realizován. Václav Šašek však popisuje, že od této doby o sobě oba autoři věděli a Václav Šašek pozorně sledoval Vieweghovy literární počiny. V Československém spisovateli se později
dostal
k
rukopisu
románu
Výchova
dívek
v Čechách.
Příběh ho podle jeho slov velice zaujal a rozhodl se, že by na základě
předlohy
rád
napsal
scénář.
Kontaktoval
Michala
Viewegha, který ochotně souhlasil s Šaškovým návrhem. Zároveň si uvědomoval, že o práva ke knize mohou mít zájem také jiní filmaři. dříve
Proto
také
využil
působil.64
svých
známostí
Kontaktoval
v České
Petra
televizi,
Kolihu,
kde
vedoucího
Tvůrčí skupiny, kterého upozornil na právě vycházející román Výchova
dívek
literárního
v Čechách
díla
za
a
navrhl
účelem
mu
realizace
62
nákup
práv
filmové
k užití adaptace.
ŠAŠEK, 2008: rozhovor. ŠAŠEK, 2008: rozhovor. Popisovaný průběh událostí mi potvrdil také Michal Viewegh. 64 ŠAŠEK, 2008: rozhovor. 63
- 41 -
Upozornil ho, že by v budoucnu rád napsal scénář. Považoval však za nutné, aby práva k zfilmování předlohy byla zakoupena a zajištěna včas.65 S režisérem Kolihou se Václav Šašek důvěrně znal již delší dobu, např. ze společné spolupráce na dvoudílné televizní kterou
inscenaci
režíroval
Proces
právě
s vrahy
Koliha
na
Martynové základě
z roku
scénáře
1987, Václava
Šaška. Šašek jej dokonce v roce 1990 přivedl do Československé televize, Hlavní
kde
sám
redakce
v té
době
dramatických
zastával
pořadů
a
pozici
Petra
šéfredaktora
Kolihu
jmenoval
vedoucím Tvůrčí skupiny. Jejich přátelský a neformální vztah předznamenal následující spolupráci.66
6.2.2. Smlouva o užití a šíření díla Petr
Koliha
byl
podle
svých
slov
po
přečtení
románu
okamžitě odhodlán k zajištění výroby filmu podle Vieweghovy předlohy.
Proto
krátce
po
vydání
knihy
navrhl
tehdejšímu
řediteli České televize Ivu Mathému realizaci projektu.67 Mathé tento perspektivní filmový projekt podpořil, a proto mohl Petr Koliha
prostřednictvím
České
televize
podepsat
s Michalem
Vieweghem smlouvu o užití a šíření díla již dne 20.10. 1994. Předmětem této smlouvy bylo svolení k užití preexistujícího díla Výchova dívek v Čechách. Autor tak udělil České televizi svolení k vytvoření audiovizuálního díla, k přenosu, prodeji a k výměně záznamu v Čechách a zahraničí, k prodeji záznamu do sítě kin v Čechách i v zahraničí, k šíření záznamu prodejem a půjčováním,
k užití
na
přehlídkách
a
na
festivalech
Smlouva byla podepsána na pět let. V případě, že by
atd. Česká
televize nezahájila výrobu audiovizuálního díla do pěti let od jeho přijetí, zaniká televizi právo na jeho užití a vrací se zpět k autorovi.
65 66 67
ŠAŠEK, 2008: rozhovor. ŠAŠEK, 2008: rozhovor. KOLIHA, 2008: korespondence.
- 42 -
Současně byla s Václavem Šaškem podepsána smlouva za účelem vytvoření scénáře k celovečernímu hranému filmu.68
6.2.3. Literární scénář Václava Šaška Iniciátorem
celého
filmového
projektu
Výchovy
dívek
v
Čechách byl od počátku Václav Šašek, který také usiloval o samostatné
psaní
scénáře.
Michal
Viewegh
stále
ještě
neměl
ambice psát scénáře: „Scénář jsem psát nechtěl. Jednak jsem si ani
nebyl
jist,
jestli
to
umím
a
v té
době,
kdy
scénář
vznikal, jsem měl rozepsaný nový román Účastníci zájezdu. Už se mi nechtělo znovu se vracet k mému staršímu textu.“69 Svůj názor změnil až po premiérách filmů Výchova dívek v Čechách a Báječná léta pod psa na základě svých zkušeností. Václav Šašek začal
psát
scénář
v první
polovině
roku
1995.
První
verze
literárního scénáře vznikala necelé čtyři měsíce.70 Román Výchova dívek v Čechách je podobně jako Báječná léta pod psa částečně autobiografický, můžeme zde naleznout střípky z autorova
reálného
života
ze
začátku
90.
let.
Při
popisu
událostí i v dialozích používá Viewegh notnou dávku ironie i nadsázky.
Příběh
obsahuje různé
proplétající
se
roviny
vyprávění: sebereflexivní linie (autor sděluje čtenářům průběh vlastního odbočky používání
psaní
daného
odkazující citátů
románu,
vsuvky
k budoucnosti
rozmanitých
o
teorii
některých
osobností
–
románu),
postav,
časté
spisovatelů
(A.P.
Čechov, F. Kafka, M. Kundera, K. Čapek), literárních teoretiků (J.
Mukařovský),
specialistů
na
pedagogiku
(O.Chlup,
J.Kopecký) ad. Hlavním hrdinou je učitel na základní škole (Viewegh v té době učil na Základní škole Vladislava Vančury v Praze), který je také po celou dobu vypravěčem. Ten získává nabídku vlastních
od
bohatého
literárních
podnikatele úspěchů
vedl
Krále, hodiny
aby
na
základě
tvůrčího
psaní
s jeho zhrzenou, nešťastně zamilovanou dcerou Beátou. V textu 68
VIEWEGH, 2007: rozhovor, Michal Viewegh mi umožnil nahlédnutí do smlouvy, ale vzhledem k mnoha tajným informacím, musím být diskrétní. 69 VIEWEGH, 2007: rozhovor. 70 ŠAŠEK, 2008: rozhovor.
- 43 -
nalezneme četné odkazy ke skutečným situacím a autor často kombinuje
vlastní
prožité
události
a
fikci
-
např.
Král
v jednom z dialogů promlouvá k spisovateli: „Četl jsem tu vaši knížku… Názory na vraždu“ [Viewegh, 1994: 12]. Kniha není pouze osobním příběhem jednoho hrdiny, ale také sondou (s jistou dávkou ironie) do poměrů českého školství. Václav
Šašek
musel
upravit
román
pro
filmové
účely.
Viewegh totiž pracuje s různými tematickými vrstvami a žánryjsou zde odkazy k romantické, v určitých pasážích až jakoby pohádkové linii, prvky dramatu s náznaky thrilleru i červené knihovny. Knihu bychom mohli považovat za jakýsi postmoderní mix žánrů. Scénář vyžadoval oproštění se od této směsi stylů a upřednostnění
jedné
polohy
vyprávění.
Václav
Šašek
zvolil
milostný typ filmu - romanci s tragickým vyústěním. Vieweghova předloha
se
snaží
vzájemně
skloubit
čtyři
ústřední
témata,
která celým románem prostupují: základní škola a poměry ve školství;
láska
směřování
a
(vášeň)
vnitřní
a
manželství
zmatek;
román
(stereotyp);
o
románu.
Beátino
Václav
Šašek
potlačil zejména Beátin příběh a pedagogickou činnost a vztahy na základní škole, protože po celou dobu směřuje pozornost výhradně k hlavnímu hrdinovi- vypravěči. Václav Šašek se velice pietně držel Vieweghovy literární předlohy.
Ve
svém
scénáři
zachovává
pregnantně
všechny
románové postavy, vypravěče – učitele a až na drobné výjimky (vynechává např. detaily ohledně postavy ředitele libujícího si v uniformách, barvité historky o žácích a událostech ve třídě, Doubkův rozlučkový projev atd.) také děj. Šašek založil svůj scénář v duchu poslední stránky Vieweghova románu, kdy závěr naznačuje, že celý příběh může být autorovou fikcí, jež se odehrála pouze v jeho představách. Nebylo jednoznačné, jak film pojmout, zda se přiklonit k fiktivní rovině – děj snímku jako
pouhá
fiktivní
představa
děj
hlavního
–
snové
hrdiny
vyprávění, či
vše
nesplněné
pojmout
jako
přání
a
skutečný
milostný románek učitele a začínajícího spisovatele s vnitřně
- 44 -
rozpolcenou
Beátou.
O
způsobu
zpracování
především v další etapě přípravné fáze.
se
vedly
diskuze
71
Po dokončení první verze scénáře se Václav Šašek obrátil na Petra Kolihu. Petr Koliha si vzpomíná, že v létě během prázdnin
v roce
1995
jej
v jeho
letním
sídle
v Bechyni
navštívil Václav Šašek s první verzí scénáře a navrhl mu, zda by potencionální film nechtěl režírovat.72 Do této doby Koliha uvažoval, že by byl „pouze“ producentem, což byla také jeho pracovní náplň v České televizi. Kniha i scénář Kolihu velice zaujaly: „Vieweghova kniha odpovídala představě námětu, kterým jsem se chtěl zabývat. Je současná, má mnoho žánrových poloh, je
inteligentní,
Především
je
to
má ale
humor látka
a o
slibuje lásce,
divácký
vztazích,
o
zájem. smrti"
[Polanský,1997: 72], říká režisér a producent o postmoderním románu. Za podpory ředitele výroby Jana Horského byl scénář Václava Šaška zanedlouho zařazen do výrobního úkolu.
6.2.4. Přípravná fáze Česká televize vlastnila od konce roku 1994 práva k užití románu Výchova dívek v Čechách. Zbývalo počkat na první verzi scénáře, kterým byl pověřen Václav Šašek. Ve chvíli, kdy byl scénář dokončen (léto roku 1995), se projektu aktivně ujala Tvůrčí skupina Petra Kolihy, která nechtěla otálet s výrobou. Do té doby, než byl scénář hotov, se zatím vůbec nehovořilo o potencionálních režisérech a nutno dodat, že ani Koliha údajně samostatnou režii neplánoval. Při nákupu práv původně Koliha počítal, že bude producentem filmu, postupně však získal vyšší ambice.73 Výsledná podoba první verze scénáře Kolihu nečekaně ovlivnila.
Koliha
byl
doslova
předlohou
i
scénářem
natolik
nadšen, že se rozhodl snímek sám natočit a chtěl, aby byl jeho vlastním
projektem:
„Já
jsem
po
přečtení
scénáře
ihned
pochopil, že jde o živou látku, která stojí za realizaci.“74 71 72 73 74
ŠAŠEK, 2008: rozhovor. KOLIHA, 2008: korespondence. KOLIHA, 2008: korespondence. KOLIHA, 2008: korespondence.
- 45 -
Koliha měl navíc výhodu také ve vstřícném přístupu Václava Šaška, který ho již v Bechyni oslovil s nabídkou režie a také později
jej
Zjišťovala
v České jsem,
televizi
zda
se
prosazoval
vůbec
na
post
uvažovalo
také
režiséra. o
jiných
potencionálních režisérech, kteří by snímek natočili. Dostalo se
mi
záporné
v Čechách
odpovědi
Bedřicha
Kopeckého
i
od
jak
Ludvíka,
samotného
od
dramaturga
tak
Petra
od
Výchovy
producenta
Kolihy.75
Petr
dívek
Čestmíra
Koliha
začal
vnímat realizaci tohoto filmu jako vlastní projekt a toužil se jím vrátit k filmové režii. Debutoval v roce 1989 celovečerním hraným
filmem
Něžný
barbar
podle
autobiograficky
předlohy Bohumila Hrabala. Poté nastoupil do
laděné
Československé
televize, natočil několik televizních filmů, např. Kočka na kolejích
(1994),
Play
Strindberg
(1996)
či
Strážní
andělé
(1996), ale především byl producentem. Výchovu dívek v Čechách vnímal
jako
velkou
výzvu,
příležitost
k
návratu
k filmové
režii a to byl také nakonec stěžejní důvod výpovědi v České televizi: „Těch důvodů k odchodu bylo několik, ale hlavně jsem se chtěl vrátit k režii a nabídka s Výchovou byla posledním polínkem.“76 prázdnin podzim
Věci
roku
téhož
mně odchod
nabraly
1995 roku
Petra
rychlý
obdržel podal
Kolihy
spád:
scénář
Václava
výpověď. z České
Petr
Dramaturg televize
Koliha
Šaška
a
během již
na
Bedřich
Ludvík
zdůvodnil
jiným
způsobem než režisér Koliha: „Petr Koliha byl v té době šéf své tvůrčí skupiny v ČT. Aby film mohl natočit, musel z této funkce, zájmů.“
a
z televize
vůbec,
odejít.
Aby
nedošlo
ke
střetu
77
O režisérovi bylo tedy rozhodnuto v začátcích přípravné fáze
filmu
a
ani
později
nedošlo
v tomto
ohledu
k žádným
změnám. Po odchodu Petra Kolihy z České televize bylo potřeba vznikající film přesunout do jiné tvůrčí skupiny. Petr Koliha požádal svého přítele a kolegu Čestmíra Kopeckého, aby převzal produkci.78 Producent Čestmír Kopecký pracoval v České, dříve
75 76 77 78
LUDVÍK, KOLIHA, KOPECKÝ, 2008: rozhovory. KOLIHA, 2008: korespondence. LUDVÍK, 2008: rozhovor. KOPECKÝ, 2008: rozhovor.
- 46 -
v Československé, televizi už od 70. let. V roce 1991 vznikla Tvůrčí
skupina
producenti
však
Čestmíra měli
Kopeckého rozdílné
a
Petra
Kratochvíla.
představy
o
Oba
připravovaných
projektech a každý z nich tíhl k jinému typu pořadů. Proto byla
jejich
skupina
rozštěpena.
Čestmír
Kopecký
se
stal
vedoucím vlastní samostatné tvůrčí skupiny. V zimě roku 1995 jej Petr Koliha požádal, aby byl producentem Výchovy dívek v Čechách.
Kopecký
mi
prozradil,
že
nabídku
přijal
čistě
z kolegiálních důvodů: „Já bych jinak takový typ filmu nejspíš nedělal. Neodmítl jsem jen kvůli Petru Kolihovi. Sám od sebe bych do tohoto projektu určitě nešel.“79
6.2.5. Debaty nad scénářem Několik
proměn
musel
prodělat
literární
scénář.
Celkem
vznikly tři verze scénáře. Bohužel tyto tři verze literárního scénáře nejsou dostupné. Václav Šašek i Michal Viewegh je před časem vyhodili do kontejneru a v Národním filmovém archivu je uložena pouze jedna verze. Václav Šašek pracoval po celou dobu ve velice liberálních podmínkách. Bedřich Ludvík i Petr Koliha se shodli, že příliš nevstupovali do jeho práce scenáristy.80 Nekladli ani důraz na pregnantní požadavky
zachycení k napsání
příběhu scénáře
a
událostí
nebyly.
v románu:
Napsat
dobrý
„Žádné
film,
na
který by chodili diváci. S nějakou věrností knize jsem, jako dramaturg, při přepisu do filmu nikdy moc nepracoval. To nemá smysl. Film je jiné médium než kniha, dramatické zákony jsou jiné než zákony prózy,“81
vysvětluje Bedřich Ludvík. Václav
Šašek konzultoval jednotlivé verze scénáře zejména s režisérem Kolihou a s Michalem Vieweghem. Jejich věcné připomínky poté vedly
k přepracování
Docházelo příběhu. 79 80 81 82
82
především
některých k
debatám,
dialogů jak
či
vyřešit
částí
textu.
chronologii
V knize se např. o sebevraždě Beáty dozvídáme už
KOPECKÝ, 2008: rozhovor. Stanoviska obou tvůrců potvrdil také Václav Šašek. LUDVÍK, 2008: rozhovor. ŠAŠEK, 2008: rozhovor.
- 47 -
v druhé třetině knihy. Uvažovalo se, v jaké fázi filmu by se na
apatickou
Beátu
měly
prozradit
jejího života a minulost. chronologický
způsob
83
tajemství,
okolnosti
z
Václav Šašek nakonec preferoval
vyprávění.
Dále
bylo
potřeba
vyřešit
výstavbu celého příběhu. V epilogu totiž autor po odvyprávěném a vlastně již ukončeném příběhu problematizuje veškerý svůj předchozí děj. Na posledních řádcích se dozvídáme, že obsah celé
knihy
vlastně
mohl
(ale
také
nemusel)
být
výplodem
fantazie hlavního hrdiny, který se chystal psát román a tudíž celý obsah knihy mohl vyprávět ne o jeho vlastním osobním životě, nýbrž o ději jeho připravovaného postmoderního románu. Román o románu. Michal Viewegh sice v krátkých vsuvkách uvnitř knihy odkazuje k psaní nového románu, ale díky pozoruhodné hře se
čtenářem
nevyplývá
zcela
jednoznačně,
zda
se
jedná
o
románový příběh nebo o variantu román o románu. Václav Šašek s Petrem
Kolihou
dlouze
uvažovali
právě
nad
těmito
dvěma
možnostmi. Společně nakonec přijali verzi, že ústřední postava - chudý spisovatel Oskar Wégh napsal fiktivní román, který se zabývá otázkou, co by nastalo, kdyby skutečně přijal nabídku bohatého
podnikatele,
aby
jeho
deprivované
dceři
poskytl
literární kurz. Tím pádem je narace fiktivním románem hlavního hrdiny a scénář je založen na základě subjektivního vyprávění. Podle Václava Šaška bylo velice složité zpracovat situaci, kdy hlavní
hrdina
začne
vyprávět
příběh
svého
připravovaného
románu. Václav Šašek to vyřešil scénou, ve které Oskar Wégh stojí před vilou bohatého podnikatele a v jeden okamžik jakoby vystoupí sám ze sebe a vidí se druhýma očima. K této scéně Václav Šašek dodává: „S tím jsme si trochu lámali hlavu, ale kolegové probíhala
nakonec krátce
interpretaci
tenhle
můj
a
shodě.“84
ve
filmu
klíčová,
nápad
akceptovali. Tato
neboť
scéna
je
spisovatel
Práce
jinak
totiž Oskar
pro Wégh
konečně objeví námět na svou novou knihu a od této chvíle se narace
posune
do
polohy
fiktivního
děje
Oskarova
románu.
Wéghův voice over vysvětluje nadcházející děj: „Představoval jsem si, jaké by to bylo, kdybych vešel dovnitř. Bylo trochu 83 84
ŠAŠEK, 2008: rozhovor. ŠAŠEK, 2008: rozhovor.
- 48 -
zvláštní vidět sám sebe jako románovou postavu. Ten opravdový milionář se jmenoval Císař, já mu budu říkat třeba Král. Vždyť to konec konců bude pohádka.“85 Kvůli této variantě byl také pozměněn závěr. Zatímco Vieweghův román je zakončen několika větami zpochybňujícími předchozí děj a kniha tak získává nový rozměr, Šaškův scénář vyřeší závěr odlišným způsobem ve stylu „Jak by to bylo ve skutečnosti?“ V knihkupectví se odehrává autogramiáda Wéghovy aktuální knihy Výchova dívek v Čechách. Přichází
za
ním
skutečná
Alžběta
(Beáta)
Císařová
a
prosí
Oskara, aby si přečetl její povídku a přesvědčuje ho, aby přijal
nabídku
na
záběrů
přináší
rychlou
událostí
doučování
spojených
ztělesněná
dříve
od
jejího
retrospektivu
s postavou
Beáty
rusovlasou
Šašek
ve
monologů,
scénáři
kterými
ponechává
Oskar
všech
Wégh
Poslední
sled
nejdůležitějších
s výjimkou,
Annou
finální retrospektivě černovláskou.
otce.
že
Geislerovou,
Beáta je
ve
86
velké
množství
komentuje
své
vnitřních zážitky
a
zkušenosti a dovysvětluje příběh tam, kde nevypovídá samotný obraz. Václav Šašek využívá ve scénáři často spíše literární postupy: ponechává uvnitř narace autorské glosy a komentáře hlavního
hrdiny.
Voice
over
hlavního
představitele
Oskara
Wégha tedy zní napříč celým filmem. Další diskuze se týkaly citátů, které jsou výraznou součástí Vieweghova románu. Václav Šašek
byl
propagátorem
přejatých
citátů,
které
podle
něj
originálně doplňovaly naraci. Dnes zpětným pohledem považuje jejich přítomnost za pravděpodobně chybné rozhodnutí.87 Podle Petra
Kolihy
vyžadoval
scénář
především
úpravy
z hlediska
„pilování rytmizace a zbavování se nadměrných replik. Největší diskuze však byly o tom, že jsem oproti předloze a scénáři chtěl o generaci zestárnout postavu učitele. Chtěl jsem vztah stárnoucího ženatého chlápka a mladé holky. Ten chlápek ale měl
mít
ještě
sexappeal
a
vzpomínky
na
svá
‚geniální’
beatnická léta. Tento posun pak samozřejmě produkoval další
85 86 87
Scéna z filmu Výchova dívek v Čechách. Závěr filmu Výchova dívek v Čechách. ŠAŠEK, 2008: rozhovor.
- 49 -
úpravy a také nová témata, která kniha neakcentovala, i když je obsahovala.“88 Václav
Šašek
pojal
svůj
scénář
jako
pokorný
a
pietní
přepis literární předlohy a ústřední děj je přetlumočen velice věrně, v duchu knihy. Ve scénáři dokonce ponechává ve velké míře i stejné dialogy z Vieweghova románu. První verze scénáře byla
hotová
v létě
1995,
další
změny
a
práce
na
scénáři
vznikaly na podzim 1995 a přesahovaly do první poloviny roku 1996.89 Michal Viewegh sice průběžně scénáře četl a vyjadřoval se k nim, ale nemohl nijak výrazně ovlivnit jejich obsah: „Když dostanete
hotový
scénář,
tak
vlastně
ty
změny
mají
podobu
kosmetických připomínek. Protože v momentu, kdybych do toho sáhl víc, tak se to celé sesype. Já nemůžu z vyndat
např.
postavu
rozbil.
Čili
v té
scénáře
musím
Viewegh
osobně
nebo
chvíli
nějaký jsem
sám.“90
psát
zřejmě
motiv,
si
to
naplno
Výchovu
jako
hotového scénáře bych
to
uvědomil,
dívek
že
v Čechách
nejproblematičtější
úplně si
vnímá
adaptaci
ze
všech čtyř dosud natočených snímků a nejméně odpovídá jeho vkusu
a
vlastní
vizi.
Nesouhlasil
prý
s podobou
některých
dialogů a vadí mu zejména stylizace, kdy se film podle něj tváří, jako kdyby byl jeho vlastním prožitým osudem (už název hrdiny odkazující k autorovi - Oskar Wégh).91
6.2.6. Herecké obsazení a výběr filmového štábu V první polovině roku 1996, kdy už docházelo k posledním úpravám na scénáři, začal režisér ve spolupráci s producentem Kopeckým práci
uvažovat
na bylo
hercích. 88 89 90 91
hereckém
technickém
představoval Proto
o
scénáři
konkrétní ještě
S nápadem
obsazení.
herce
před
už
si
k ztvárnění
castingy
obsadit
Annu
KOLIHA, 2008: korespondence. ŠAŠEK, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 50 -
Zejména
při
režisér
vlastní pozvolna
jednotlivých
rozhodnuto
o
Geislerovou
rolí.
některých do
role
sebedestruktivní Beáty přišel producent Přemysl Pražský, který měl
původně
film
pro
Českou
produkovat.92
televizi
Anna
Geislerová byla poté jednoznaznačnou volbou a všichni kolegové s jejím obsazením jednohlasně souhlasili: „S
obsazením
začátku
role
jsem
si
představitelka. nejvíce
Beáty
byl
jistý,
Znal
utkvěl
jsem
jsem
její
neměl
že
ji
Aňa
z
herecký
žádný
je
pro
problém. ni
předchozích výkon
ta
Od
správná
rolí,
kdy
v televizním
mě
seriálu
Přítelkyně z domu smutku. Líbila se mi dokonce víc, než její v Jízdě,“93
hlavní
role
roli.
Ještě
před
představitelích
poznamenává
castingy
dvou
režisér
bylo
vedlejších
k hlavní
také
rolí:
ženské
rozhodnuto
do
role
o
bohatého
podnikatele Karla Krále byl osloven Milan Lasica a Andělu, manželku hlavního hrdiny, měla ztvárnit Vilma Cibulková. Podle Petra
Kolihy
považoval Pavelku,
nastal
za se
nejvhodnějšího kterým
Václava Šaška zásadně
měl
spor
o
roli
kandidáta
zkušenost
na
již
Oskara.
tuto
roli
z televizní
Režisér Ondřeje
inscenace
Proces s vrahy Martynové. S tímto rozhodnutím
nesouhlasil
Kopecký.94
největší
Zvláště
ani
Václav
Čestmír
Šašek
Kopecký
ani
producent
se
raději
Čestmír
přikláněl
k variantě (ve shodě s Václavem Šaškem), že by měl být hlavní hrdina
mladší,
aby
věkový
rozdíl
mileneckého
páru
působil
věrohodněji a realističtěji: „Já jsem upřednostňoval mladšího herce než Pavelku. Typ příběhu a vztah té dvojice by měl jiné šance, bylo by to více o lásce. Měl jsem jinou koncepci a dodnes si to myslím. Kdyby byl hlavní herec mladší, mění to typ příběhu. Není to jen příběh staršího muže – čtyřicátníka se
zájmem
vztah?!
o
Kdyby
mladou byl
dívku.
Jaký
může
herec
mladší,
mezi
působilo
nimi by
vzniknout to
jako
autentičtější příběh o lásce.“95 Také ve Vieweghově literární předloze
je
hlavní
hrdina
mladší
(třicátník)
s krátkou
učitelskou praxí. Petr Koliha chtěl naopak zachytit milostné vzplanutí nesourodé dvojice jako věkově nerovný vztah, jako
92 93 94 95
KOLIHA, 2008: korespondence. KOLIHA, 2008: korespondence. KOLIHA, 2008: korespondence. KOPECKÝ, 2008: rozhovor.
- 51 -
střet dvou různých povah i generací – dvacetileté dívky a čtyřicetiletého
zralého
muže.
„Chtěl
jsem
postavu
Oskara
zestařit a udělat z jeho vztahu s Beátou i trochu generační téma,“96 vysvětluje svou vizi režisér. Čestmír Kopecký sdělil Kolihovi
své
připomínky
ohledně
Ondřeje
Pavelky,
ale
podle
svých slov je zastáncem toho názoru, že obsazení si má zvolit a
rozhodnout
režisér.97
především
Michal
Viewegh
si
také
představoval jiného – mladšího kandidáta na roli Oskara, ale neměl s obsazením Pavelky nijak zásadní problém.98 Petr Koliha nakonec Pavelku obsadil do hlavní mužské role Oskara Wégha. Další herecké obsazení vzniklo na základě několika castingů, které se uskutečnily na sklonku jara roku 1996. Zejména bylo potřeba
vybrat
vhodný
herecký
typ
na
roli
Agáty,
Beátiny
pubertální sestry. Byla oslovena celá řada mladých hereček, ale nakonec sám Koliha objevil v amatérském divadle Kristýnu Novákovou, pro kterou znamenala herecká účast ve Výchově dívek v Čechách debut v celovečerním hraném filmu.99 Další herci pro role vedlejších postav, jako např. členové učitelského sboru Lenka Termerová, Jan Vlasák, Jitka Smutná, Jana Švandová ad., byli vybráni během castingů. Za
kamerou
s Petrem
stál
Kolihou
na
Vladimír jeho
Smutný,
režijním
jenž
debutu
spolupracoval Něžný
barbar.
Vladimír Smutný je samostatným kameramanem od roku 1982, kdy zahájil svou kariéru snímáním dramatu Poslední vlak. Od té doby
je
získal
častým čtyři
Střihačem
spolupracovníkem
filmové
snímku
se
ceny stal
českých
Český
Jiří
lev
režisérů za
Brožek,
pro
a
doposud
nejlepší
kameru.
kterého
Výchova
dívek v Čechách znamenala práci na stém celovečerním filmu. Zvukařem
byl
Karel
Jaroš,
který
začal
svou
profesionální
kariéru koncem 70. let a hudbu složil Miki Jelínek, který byl také Kolihovým spolupracovníkem z filmu Něžný barbar.
96 97 98 99
KOLIHA, 2008: korespondence. KOPECKÝ, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. KOLIHA, 2008: korespondence.
- 52 -
6.2.7. Financování a rozpočet Snímek Výchova dívek v Čechách byl produkován výhradně ze strany
České
televize,
protože
byl
také
jejím
samostatným
projektem. Rozpočet činil 15 milionů korun, což se skládalo z 10 milionů finanční hotovosti a zbylých pět milionů tvořilo věcné
plnění
ze
strany
kamery, studia atd.).
České
televize
(technické
vybavení:
100
Petr Koliha mi v této souvislosti vyprávěl o strategii České televize v této éře. Když pracoval Koliha jako producent, tak byla snaha o maximalizaci doby vlastnictví práv pro Českou televizi: „Byl to jakýsi imperativ doby. Záměrem bylo vytvářet archiv filmů ČT. Navíc to bylo v době, kdy ČT s tímto začínala a
pro
nás
producenty
bylo
i
jakousi
morální
povinností
vysvětlovat, proč vůbec ČT vstupuje do výroby filmů, takže naším
argumentem
vysílání,“
101
a
hlavním
cílem
bylo
právě
televizní
vysvětluje Koliha. Celý systém se teprve utvářel.
Proto i obchodní podmínky producentů v České televizi této doby jsou odlišné v kontrastu s dnešními trendy. V 90. letech byla jednoznačnou strategií a krédem veřejnoprávní televize (v roli koproducenta) získat práva k vysílání na věčné časy (tedy na sedmdesát let) a podíl ze zisku procentuálně takový, jaký
do
filmu
vložila.
Podporovat
filmové
projekty
začala
v České televizi zejména Tvůrčí skupina Čestmíra Kopeckého a Tvůrčí
skupina
Sýkorová
-
Škorpík.
Později
se
etablovaným
producentům zdály tyto podmínky nevýhodné, a tak se začaly podíly ze zisku pro ČT vypočítávat tak, že se nějakou částkou ocenila práva za vysílání a tato cena se poté z vložených financí odečetla. Producentům se však zdálo, že prodej práv k televiznímu
vysílání
na
věčné
časy
je
pro
ně
značně
nevýhodný, protože tak ztráceli možnost prodeje práv dalším televizím a o zisk se museli dělit v poměru s Českou televizí.
100 101
DANIELIS, 2008: korespondence. KOLIHA, 2008: korespondence.
- 53 -
Koprodukční
smlouvy
se
později
dále
měnily
a
vyvíjely
směřovaly k určitému kompromisu obou smluvních stran.
102
a
Pavel
Spanilý mi prozradil, že v současnosti požaduje Česká televize při
koprodukcích
minimální
rozsah
výhradní
licence
k televiznímu vysílání v délce sedmi let a dále každý pátý rok po uplynutí sedmi let.103
6.2.8. Natáčení Natáčení
Výchovy
počátku
roku
scénáře
Václava
vytvořil
1996.
dívek
Čekalo
Šaška
technický
a
v Čechách se
na
Petr
scénář,
finální
Koliha
na
se
jehož
si
plánovalo verzi po
od
literárního
jeho
základě
již
dokončení
byl
sestaven
natáčecí plán. S natáčením se počítalo na léto téhož roku. Dne
26.8.1996
začalo
natáčení
v Základní
škole
v Bílé
ulici v Praze v Dejvicích. V prázdné škole se točily všechny scény
spojené
sborem
a
s vyučováním
některé
Exteriéry
milostné
honosné
vily
hlavního scény
hrdiny,
mezi
podnikatele
s učitelským
Oskarem Krále
a
se
Beátou. natáčely
v soukromé vile v severních Čechách. K snímání interiérů byl využit
vnitřek budovy
Velkomoravské
banky
ve
Velkých
Popovicích. Byt učitele Oskara a jeho ženy byl umístěn na Škroupově vznikaly
náměstí
na
v ateliérech
Žižkově. na
Další
Kavčích
horách,
interiérové kde
byl
záběry postaven
v jedné ze zkušeben např. dekadentní Beátin pokoj. Na Kavčích horách
také
proběhly
jedny
z posledních
úterý 22.10. do středy 30.10.1996.
natáčecích
dní:
od
104
Štáb filmu točil, kromě zmiňované Prahy a Velkých Popovic, na Slapech, v lomu Žďáň, v Raspenavě a také v cizině.105 Zhruba tři
natáčecí
dny
byly
vyhrazeny
pro
natáčení
„Motivy cesty od moře v kabrioletu za Beátou
v Chorvatsku: se točily při
skutečném přemisťování štábu do Chorvatska = jeden den. Dále dva dny u moře v Chorvatsku, kam jsme situovali motiv dovolené 102 103 104 105
KOLIHA, 2008: korespondence. SPANILÝ, 2008: korespondence. LUDVÍK, 2008: rozhovor. KOLIHA, 2008: korespondence.
- 54 -
učitele
s manželkou.“106
Wégha
natáčecích
dní.
Petr
inspirovat
svým
režisérským
(pozn.
Schorm)
Celkové
Koliha
bravurně
se
při
vzorem
ovládal
natáčení
práci
mělo
s herci
Evaldem
rafinované
45
nechal
Schormem: metody,
„On které
uplatňoval vůči okolí, hercům i vůči sobě samému. Podstatu režírování, kterou jsem se od něj snažil odkoukat, chápu jako budování určitých mantinelů. Mezi nimi je třeba nechat herce žít a rozvinout jejich přirozenost. Někteří herci si pak ani neuvědomí, [Foll,
že
1997:
se
vlastně
10],
hovoří
podílejí o
svém
na
jakémsi
inspiračním
happeningu“ zdroji
Petr
Koliha.
6.2.9. Distribuce Distributora vybírá producent už v přípravné fázi filmu. Čestmír
Kopecký
se
rozhodl
využít
služeb
distribuční
společnosti Bontonfilm a.s., jejíž původní název byl do 20. července 1995
zapsán jako Lucernafilm – filmová distribuce
a.s., dceřiná společnost Lucernafilm a.s.
Bontonfilm patřil
(a dodnes patří) mezi největší tuzemské distributory, který si po celé období 90. let udržel první místo v podílu na trhu [Danielis, 2007: 70]. Bontonfilm uzavřel dlouhodobé smlouvy s filmovými
společnostmi
UIP
a
Fox
Intl.,
zároveň
se
soustředil na uvádění českých filmů do kin a spolupracoval s nezávislými evropskými i mimoevropskými producenty. Do konce 90.let byly vydávané filmy rozdělovány do distribučních skupin Alfa a Beta. Čestmír Kopecký mi vyprávěl, že producent se ve výběru distribuční
společnosti
rozhoduje
zejména
podle
zkušenosti.
Velké a úspěšné distribuční společnosti mají výhodu vlastních kin, kde si nasmlouvají projekce. Menší společnosti jsou sice ve vlastním přístupu k danému filmu vstřícnější a pozornější, ale
nemají
jednoduše
k dispozici
kina.107
Distribuce
filmu
Výchova dívek v Čechách byla zařazena do skupiny Beta. Režisér 106 107
KOLIHA, 2008: korespondence. KOPECKÝ, 2008: rozhovor.
- 55 -
i dramaturg byli při odhadu předpokládané divácké návštěvnosti tohoto
komorního
snímku
opatrní
a
vzhledem
k dlouhodobému
prudkému poklesu návštěvnosti českých kin si nedělali vysoké a přemrštěné
ambice.
V roce
1994,
také
díky
vstupu
soukromé
televize Nova na trh, činila návštěvnost v kinech 12,9 milionu diváků (průměrné vstupné 23,53 Kč). V roce 1995 ještě více klesla na 9,25 milionu diváků (vstupné se zvýšilo na 27,47 Kč, ale
přesto
dále
klesaly
i
tržby
-
254,2
milionu
korun).
Dramatický pokles návštěvnosti dále pokračoval. V roce 1996 činil pouhých 8,9 milionu diváků (průměrná cena vstupenky byla 34,33
Kč)
[Danielis,
2007:
78].
Petr
Koliha
odhadoval
návštěvnost na 100 000 diváků.108 Producent proto rozhodl, že je
třeba
zajistit
financovala možnosti
deset
okamžitě
poskytnutí
filmových
kopií.
Česká
televize.
minimální
garance
Výrobu
Nevyužilo (nebylo
se
kopií tedy
potřeba)
od
Bontonfilmu. Předpokládaná premiéra byla naplánována na 23. dubna 1997. Reklama a publicita se odehrávala také především v režii České
televize
a
této
složce
nebyla
věnována
žádná
vysoká
částka, celkem 653 437 Kč.109 Byly použity především plakáty vícero formátů a televizní reklama zajištěná Českou televizí. Žádné
billboardy
ani
masivní
mediální
propagace.
Česká
televize si promo dělala především sama, protože ji to vyšlo levněji a navíc reklama prostřednictvím televizní obrazovky je velice účinná. ČT zajišťovala kromě televizních upoutávek také reklamu na webu (informace na webových stránkách), mediální podporu v tisku a v rozhlase. Bontonfilm se jen z malé míry spolupodílel na propagaci distribuce, téměř vše si zajišťovala ČT. Bontonfilm připravil premiéru, respektive premiéry po celé České republice, PR podporu a zajistil propagační materiály. „Z propagačních fotosek
použita
materiálů také
byla
trička
kromě
klasických
s názvem
a
logem
plakátů filmu.“
a 110
Bontonfilm měl dále na starosti umístění rozhovorů s herci do různorodých periodik. Herci hlavních i některých vedlejších 108 109 110
KOLIHA, 2008: korespondence. DANIELIS, 2008: korespondence. KOPECKÝ, 2008: rozhovor.
- 56 -
rolí
měli
na
základě
uzavřených
smluv
určité
povinnosti
propagace, rozhovorů a účastí na jednotlivých premiérách. Byla využita
také
vlastnilo
spolupráce
opci
na
všechny
s nakladatelstvím Vieweghovy
Petrov,
knihy.
Román
které Výchova
dívek v Čechách se na pultech knihkupectví sice dobře prodával i bez filmové adaptace, ale nové vydání s „filmovou obálkou“ v součinnosti
s premiérou
stejnojmenného
filmu
se
stalo
osvědčenou marketingovou strategií a zvýšilo prodejnost knihy. Mottem
plakátu
byla
věta:
„Český
film
podle
stejnojmenného
bestselleru Michala Viewegha.“ Stalo se tak poprvé, co bylo Vieweghovo
jméno
přímo
a
záměrně
využito
k účelu
propagace
filmu na základě velkého úspěchu knižní předlohy. Petr Koliha však k této strategii věcně dodává: „Jen bych možná podotknul na okraj, že v té době ještě nebyl Michal Viewegh takovou mediální stálicí, ale byl již velice nadějným autorem.“ Přesto motto
plakátu
lákalo
návštěvníky
filmu
právě
na
Vieweghovo
jméno a odkazovalo efektivně k literárnímu dílu, které bylo mezi čtenáři většinou důvěrně známé.
6.2.10. Premiéra, tržby, návštěvnost Petr
Koliha
s Bontonfilmem) premiéru
a
producent
rozhodli,
v Praze,
ale
Kopecký
že
nechtějí
vytvořit
jakousi
se
(po
dohodě
uspořádat
hlavní
řadu
premiér
po
několika městech v České republice. Tvůrcům šlo především o to,
aby
se
setkali
i
s mimopražskými
diváky
a novináři.111
Seriál premiér začal 14. května 1997 v Brně, následující den v Praze v kině Blaník, oficiální projekce dále pokračovaly ve městech
Hradec
Králové,
Plzeň,
Liberec,
Frýdek-Místek
a
končily premiérou 23.5. v Ústí nad Labem. Těchto slavnostních promítání
se
účastnili
tvůrci
filmu:
Petr
Koliha,
Michal
Viewegh, Václav Šašek. Někdy zavítali někteří členové štábu, jako např. kameraman Smutný či střihač Brožek a vybraní herci. Premiéry v dalších menších městech v republice poté probíhaly v druhé polovině května, v červnu i v červenci. Ihned po třech 111
KOLIHA, 2008: korespondence.
- 57 -
dnech promítání se Výchova dívek v Čechách dostala na první místo v žebříčku návštěvnosti a během prvního měsíce snímek zhlédlo 58 000 diváků. Snímek se nakonec podle průzkumu Unie filmových distributorů ocitl na jedenáctém místě v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů za rok 1997 s celkovým počtem 2 834 představení,
filmovou
adaptaci
navštívilo
199
391
diváků
a
kompletní tržby činily 8 263 165 Kč [UFD, 1997]. V České televizi měla Výchova dívek v Čechách televizní premiéru v neděli dne 7.2. 1999 v prime time. Stala se poté v pořadí sedmnáctým nejsledovanějším filmem ČT za rok 1999. Snímek sledovalo 24% všech dospělých, což tvoří share 39% ve statistice sledovanosti [Česká televize, 1999]. Od této doby se vysílalo celkem šest repríz, naposledy v sobotu 25.2. 2006. V reprízách se už Výchova dívek v Čechách nikdy více neocitla mezi padesáti nejsledovanějšími filmy roku na obrazovce České televize [Česká televize, online b].
6.3. Shrnutí Výchova dívek v Čechách v režii Petra Kolihy získala pouze jednu nominaci na výroční cenu Český lev v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli pro Vilmu Cibulkovou. Cenu
však
nakonec
získala
Klára
Issová
za
roli
ve
filmu
Nejasná zpráva o konci světa. Film byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary mimo soutěž a v roce 1998 se zúčastnil V rámci ceny:
soutěžní
Nadace
Anna
přehlídky
Českého
Geislerová
českých
literárního za
filmů
fondu
ztvárnění
Finále
získal
hlavní
Plzeň.
snímek
ženské
role
dvě a
Vladimír Smutný za kameru. Petr Koliha se vydal dne 8.1. 1998 reprezentovat do USA svůj film na Mezinárodní filmový festival v Palm Springs. Výchovu dívek v Čechách, ale i dalších několik českých
filmů,
v Karlových Paul Gachot.
112
si
Varech
na
vyhlédl
Mezinárodním organizátor
112
KOLIHA, 2008: korespondence.
- 58 -
filmovém
festivalu
amerického
festivalu
V pořadí druhá zfilmovaná předloha potvrdila atraktivitu Vieweghových námětů a úspěšnou transformaci jeho literárních děl na filmové plátno. Řada producentů si na základě prvních dvou filmů podle Vieweghových literárních předloh uvědomila, že Viewegh je sám o sobě značkou, která prodává ve velkém množství nejen výtisky svých knih, ale i vstupenky na filmová představení. Zanedlouho se objevilo vícero producentů, kteří vycítili zlatou žílu v jeho románech a navzdory nevýdělečnosti mnoha českých filmů a poklesu tržeb i návštěvnosti v kinech, tušili zisk a úspěch.
7. Román pro ženy 7.1. Kniha Román pro ženy – vydání, úspěšnost V květnu roku 2001 byl vydán Román pro ženy. Jeho vzniku předcházela série milostných dopisů v pražském metru, které způsobily nemalé pozdvižení. Mezi 20. prosincem roku 1999 a 22.
květnem
uveřejněno
2000
šest
bylo
na
anonymních
prostoru dopisů,
pro
které
Poezii
v metru
vzbudily
enormní
ohlas nejen v Praze, ale také zájem francouzských a německých televizních oslovil Tato
štábů
Michala
agentura
[Kačer,
Viewegha
pronajímá
2001: ředitel
reklamní
3].
Na
podzim
reklamní plochy
roku
agentury
v městské
1999
Rencar. hromadné
dopravě a Viewegh měl vytvořit jistou paralelu k akci Poezie v metru. Viewegh prý vymyslel během jediného odpoledne nápad s otevřenými úspěchem
milostnými
realizován.113
dopisy,
který
byl
poté
s velkým
K velkému
zájmu
lidí
také
napomohl
fakt, že pisatel milostných vzkazů byl anonymní a teprve po roce se média dozvěděla, kdo je skutečným autorem. V roce 2000 už
měl
Viewegh
rozpracovaný
námět
na
svůj
další
román
a
zjistil, že publikované dopisy by výborně doplňovaly děj jeho připravované
knihy.
Rozhodl
se
šest
zveřejněných
dopisů
použít, což se později ukázalo také jako účinný marketingový
113
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 59 -
tah,
protože
reklamu.
114
Román
pro
ženy
měl
automaticky
zajištěnou
A tato propagace skutečně zafungovala. Jen za první
rok se knihy prodalo necelých 50 000 výtisků a do dnešních dnů činí náklad tohoto románu 92 000 výtisků.115
7.2. Filmová adaptace Románu pro ženy 7.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování Krátce po vydání románu projevil zájem o zfilmování knihy slovenský
producent
Rudolf
Biermann.
Knihu
si
přečetl
na
základě doporučení své manželky a děj jej zaujal, neboť v něm podle svých slov spatřoval čtenářsky atraktivní téma vhodné pro
adaptaci.116
filmovu
dokončení produkce
Právnické ve
samostatným
Filmovém filmovým
Rudolf
fakulty
Biermann
začal
v Bratislavě
studiu
Koliba.
producentem,
pracovat
jako
Později
založil
po
asistent se
stal
v roce
1991
společnost Charlie´s Bratislava (činnost ukončena a obchodní společnost vymazána z obchodního rejstříku dne 21.9.2006)117 a IN Film se sídlem v Praze, která existuje dodnes. V letech 1995-1999 pracoval také jako generální manažer Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V roce 2001 Biermann hledal vhodný námět k zfilmování: „Já jsem se v té době rozmýšlel, co bychom mohli natáčet. Od jisté doby jsem si řekl, že budu hledat témata sám a k nim hledat režiséra. Román pro ženy byla vlastně další knížka, která mne oslovila a kterou jsem chtěl získat.“118
Tou
druhou
Obsluhoval
jsem
anglického
knihou
bylo
krále.
dílo
v Románu
Bohumila pro
ženy
Hrabala nalezl
Biermann ideální látku a krátce po vydání románu se sešel s Michalem
114 115 116 117 118
Vieweghem,
aby
projednali
podmínky
VIEWEGH, 2007: rozhovor. SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence. BIERMANN, 2008: rozhovor. Výpis z obchodního registru okresního soudu v Bratislavě. BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 60 -
prodeje
autorských práv. Michal Viewegh tentokrát již trval smluvně na faktu, že si k filmu napíše vlastní scénář: Pochopil jsem, že psát si scénáře je pro autora vlastně jediná možnost, jak může film
výrazněji
ovlivnit.
Tak
jsem
si
ve
smlouvě
vyhradil
napsání scénáře.“119
7.2.2. Smlouva o užití a šíření díla Smlouva
byla
mezi
Michalem
Vieweghem
a
Rudolfem
Biermannem, jednatelem společnosti IN Film, podepsána několik měsíců po oficiálním vydání knihy na trhu, tedy v roce 2001. Datum
smlouvy
smlouvy
bylo
mi
Rudolf
vytvoření
Biermann díla
odmítl
sdělit.
audiovizuálně
Předmětem
užitého
scénáře
k celovečernímu hranému filmu a udělení svolení a poskytnutí výhradní licence autorem k užití díla. Michal Viewegh získal honorář
za vytvoření scénáře, za převod vlastnického práva,
za udělení svolení a za poskytnutí exkluzivní licence k užití díla
v rozsahu
podílová
odměna
vymezeném ve
smlouvou.
výši
1%
z výnosů
Dále
byla
stanovena
producenta
a
všech
ostatních koproducentů.120 Konkrétní finanční částky a smluvní závazky a povinnosti jsou důvěrné, a proto nebylo možné získat a použít informace o obsahu smlouvy a o podobě jednání před uzavřením smlouvy. Rudolf Biermann byl v tomto ohledu velice nekompromisní.
7.2.3. Literární scénář Michala Viewegha Ve smlouvě se Michal Viewegh zavázal, že cca. do jednoho roku
od
scénáře.
podepsání V této
scenáristické
smlouvy
době
měl
zkušenosti.
napíše Viewegh
V roce
první za
1996
verzi
literárního
sebou
již
své
napsal
spolu
se
první svým
bratrem Josefem Vieweghem nikdy nerealizovaný scénář s názvem Parchanti. Další spolupráce vznikala s Václavem Šaškem.
119 120
VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 61 -
V roce
1997
společně
napsali
scénář
121
Zapisovatelé otcovský lásky. zakoupila
pro
Kopeckého,
ale
Českou film
podle
Vieweghovy
knihy
Autorská práva k tomuto románu
televizi nebyl
Tvůrčí
nikdy
skupina
natočen.
Čestmíra
Smlouva
České
televize již vypršela, tudíž jsou práva k zfilmování již zpět u autora. Michal Viewegh měl první verzi scénáře k Románu pro ženy dokončenou během jednoho měsíce. Toto pracovní tempo je prý v jeho
případě
ordinérní:
„Vždycky
jsem
to
stihl
tak
do
měsíce, do třech týdnů. Tam jde jenom o to se rozhodnout, jak udělat tu látku, udělat si z toho románu jakýsi boďák, nějak to sestavit za sebe, takže to se dá napsat opravdu za tři týdny.“122 Tato verze byla první a také poslední. V roce 2001 byl zaneprázdněný psaním vlastní knihy, proto se ke scénáři dostal až v roce 2002. Michal
Viewegh
se
ve
svém
scénáři
pevně
drží
své
stejnojmenné literární předlohy, ponechává všechny postavy i ústřední
zápletku
hrdinka,
mladá
problémy.
s drobnými
redaktorka
Její
matka
vedlejšími
Laura
Jana
stále
je
liniemi.
řeší
své
elegantní
Hlavní milostné
kosmopolitní
tlumočnice, kterou iritují čeští muži a konečně Oliver, který byl bývalým milencem Jany a nyní je současným přítelem Laury. Tento milostný trojúhelník je v centru narace. Také vedlejší postavy zůstávají nezměněny: kamarádka Ingrid, přítel Hubert, kadeřnice Sandra, redakce Vyrovnané ženy, babička i Lauřini milenci
Rickie
a
postav,
snaží
se
komentáře. dialozích
Scénář a
Jeff. také je
scénách
Viewegh do
založen nabitých
zachovává
scénáře na
zapracovat
situační
gagy.
charakteristiku komice,
Literární
ironické vtipných
původ
se
do
scénáře výrazně promítl a ambice Vieweghova scénáře jsou jasně čitelné: zachovat styl, humor, ironii, obsah i drobnokresbu vztahů a postav ze stejnojmenného románu. Šlo mu především o zachování ducha knihy. Podobně jako literární předloha, nemá také
scénář
mozaikou 121 122
pevně
dramaticky
jednotlivých
vystavěný
(uzavřených)
VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 62 -
děj,
epizod
ale
hlavní
je
spíše
hrdinky.
Viewegh volí retrospektivní způsob vyprávění, kdy Laura líčí v kadeřnictví historii svých milostných vztahů. Michal Viewegh se snaží pregnantně zachovat obsah knihy i s mnoha konkrétními dialogy
z románu
a
proto
ve
filmu
nalezneme
jen
několik
věcných změn. Oliver a Laura se v knižní předloze seznámili na dovolené v Chorvatsku, zatímco ve filmu se setkávají na lyžích v Tatrách. V závěru snímku je happyend věnován nejen hlavním hrdinům, ale nově také kadeřnici Sandře a grafikovi Milanovi. Viewegh dále vypustil některé drobné dějové motivy z románu např.
Lauřino
hledání
Lauřiny
návštěvy
přítele
-
u
studenta
vhodného
chlípného Roberta.
kurzu
zubaře Došlo
anglického
a
také
Lauřina
jazyka,
posledního
k menšímu
zkrácení
Lauřiných milostných peripetií s předchozími milenci Jeffem a Rickiem. Také Janě, Lauřině matce, bylo v literární předloze věnováno více prostoru. Lauře
ponechává
Viewegh
také
ve
vypravěčských komentářů, které jsou
filmové
adaptaci
řadu
často záměrně v rozporu
s děním na plátně. Laura permanentně glosuje probíhající děj, své milostné vztahy i konkrétní situace. Laura je tedy nejen ústřední postavou, ale také vypravěčkou a její voice over zní napříč
celým
režisérka
filmem.
Alice
Nellis,
dramaturgické poznámky. Literární
Dramaturgicky
na
která
scénář
autorovi
dohlížela poskytovala
123
scénář
Michala
Viewegha
byl
v druhé
polovině
roku 2001 dokončen a Rudolf Biermann mohl postoupit k další fázi výroby audiovizuálního díla. Michal Viewegh byl spokojen, že měl vlastní kontrolu nad filmovou podobou svého románu: „Uvědomil
jsem
si,
že
když
chcete,
aby
byl
film
knize
co
nejbližší, aby postavy mluvily vaší řečí, nikdo jiný to psát nemůže" [Míšková, 2004: 17], prohlásil spisovatel.
123
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 63 -
7.2.4. Přípravná fáze Rudolf
Biermann
nechtěl
s výrobou
filmu
otálet.
Se
scénářem byl spokojen a už na podzim roku 2002 začal plánovat další
složky
filmové
přípravy.
Od
producenta
Čestmíra
Kopeckého jsem se dozvěděla velice zajímavou informaci, která ani neproběhla médii: Rudolf Biermann měl původně představu, že by film režíroval sám. Literární scénář Michala Viewegha prý korespondoval s jeho představami, ve filmu cítil divácký potenciál
a
chtěl
zkusit
filmovou
v minulosti neměl samostatnou zkušenost.
režii, 124
ačkoliv
s ní
Na podzim roku 2002
proto kontaktoval Čestmíra Kopeckého, zda by se nechtěl stát hlavním producentem připravovaného snímku. Kopecký si přečetl scénář, který jej podle jeho vlastních slov příliš nezaujal.125 Kopecký prozatím nechtěl uzavřít smlouvu s definitivní účastí na tomto filmovém projektu. Zúčastnil se však ještě prvních castingů, které proběhly v zimě 2002/ 2003. Supervisorem se stal režisér Martin Šulík, se kterým Biermann spolupracoval na jeho
předchozích
snímcích,
např.
Orbis
Pictus
či
Krajinka.
Byli zde přítomni mj. také Rudolf Biermann a Michal Viewegh.126 Rudolf Biermann si na základě těchto konkurzů vybral základní obsazení. Dozvěděla jsem se od pana Kopeckého a následně i od Rudolfa
Biermanna,
herečce
Tatianě
že
role
Pauhofové,
Laury její
měla matku
připadnout měla
slovenské
ztvárnit
Ivana
Chýlková a pro roli Olivera se rozhodovalo mezi dvěma českými herci: mezi Oldřichem Kaiserem a Martinem Zbrožkem.127 Čestmír Kopecký považoval obsazení Zbrožka za výbornou volbu: „Martin Zbrožek byl výrazně lepší než ostatní, vynikal dokonce i nad ženskými
rolemi.“128
ustoupil:
„Nelíbil
Čestmír
Kopecký
nakonec
se
scénář,
ten
mi
typ
od
projektu filmu
nepřitahoval, nebyla to výzva.
124
KOPECKÝ, Biermann. 125 KOPECKÝ, 126 KOPECKÝ, 127 KOPECKÝ, 128 KOPECKÝ,
2008: rozhovor, totéž mi potvrdil v rozhovoru také Rudolf 2008: rozhovor. 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovory. 2008: rozhovor.
- 64 -
mě
Víc mne zajímá život, jaký je a jaký by mohl být. Ten rozpor mezi
tím,
co
generačního Čestmíra
jde
a
co
konfliktu
Kopeckého
chceme.
to
Sociální
tematika
nejzajímavější.“
ztratil
Biermann
129
Po
je
vedle
odstoupení
hlavního
producenta.
Nakonec Biermann přehodnotil svá dosavadní kritéria a rozhodl se,
že
režiséra.
se
stane
130
hlavním
producentem
on
a
bude
hledat
Mezitím plánoval také natočení velkorozpočtového
celovečerního
filmu
a
zároveň
třídílného
televizního
cyklu
Pravdivá historie Jánošíka a Uhorčíka. Biermann byl hlavním producentem,
režií
Agnieska
Holland
podílely
obě
byla
a
pověřena
její
Biermannovy
dcera
režisérka
Kasia
společnosti:
polského
Adamik. IN
Na
Film
původu
výrobě
i
se
Charlie´s
Bratislava a ke koprodukci byla přizvána Česká televize. Tento projekt však nebyl z finančních důvodů dokončen. Bylo natočeno zhruba čtyřicet procent snímku a proinvestovalo se 85 milionů korun
[České
filmové
nebe,
online].
Premiéra
byla
původně
naplánována na rok 2004. Další posun a vývoj filmu Román pro ženy spadá do roku 2003. Biermann prodal autorská práva ke knihám Román pro ženy i Obsluhoval jsem anglického krále akciové společnosti AQS, která v té době zajišťovala nákup zahraničních pořadů pro TV Nova a pro některé další televize. Součástí dohody byl fakt, že Biermann bude vlastníkem práv obou scénářů a oba filmy bude také produkovat.131
7.2.5. Hledání vhodného režiséra Původně
plánovaným
režisérem
byl
tedy
Rudolf
Biermann,
který se zanedlouho této pozice vzdal. Během jara roku 2003, kdy
práva
zakoupila
společnost
AQS,
a.s.,
začal
producent
přemýšlet o vhodném režisérovi. Prvním kandidátem se stal Jan Hřebejk. Přečetl si scénář, se kterým byl údajně spokojen: „Hřebejkova 129 130 131
pochvala
zvedla
mé
KOPECKÝ, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 65 -
scenáristické
sebevědomí“
[Spáčilová, 2004: 1], přiznal Michal Viewegh. Nabídku na režii však Hřebejk nakonec odmítl, protože měl podle Biermanna v té době již jiné pracovní povinnosti a závazky.132 V dubnu roku 2004 byl osloven ke spolupráci na realizaci filmu Filip Renč. Výkonný producent Biermann ho považoval za režiséra, který je schopen ctít žánr.133 Požádal jej, aby si přečetl scénář a v blízké době se k případné režii vyjádřil. Filip
Renč
jednu
z
záhy
verzí
nabídku
přijal:
literárního
„Nejdříve
scénáře
Michala
jsem
si
Viewegha.
přečetl Udělal
jsem si pár poznámek, které Michal celkem v pohodě akceptoval a zapracoval. Já jsem potom napsal technický scénář se všemi podrobnostmi,
které
jsou
důležité
pro
další
tvůrčí
složky
filmu" [Míšková, 2004: 12]. Požadavky od producenta zněly, aby byl film oddechovou inteligentní romantickou komedií. Renč byl podle Biermanna osloven v dubnu s nabídkou na filmovou režii a na podzim téhož roku již probíhalo natáčení.134 V září 2004 byl definitivně
dopsán
technický
scénář.
K literárnímu
scénáři
měl prý Filip Renč jen minimum připomínek, proto se ani nedá hovořit o druhé verzi scénáře: „Filip Renč ten scénář vzal tak, jak byl a tam bylo skutečně malé množství změn a vlastně ho tak i natočil,“135 komentuje tuto situaci spisovatel. Filip Renč
si
byl
zřejmě
vědom
popularity
Vieweghovy
předlohy
a
věděl, že řada diváků bude očekávat přesně zfilmovaný obsah románu:
„Chtěl
jsem
udržet
duch
knížky,
kterou
jsem
měl
pročtenou několikrát tam i zpátky. Nechtěl jsem se vytahovat, že jsem vtipnější a chytřejší než Michal Viewegh, ale chtěl jsem
se
co
nejvíce
držet
jeho
filozofie,
aby
lidé
v
kině
viděli knížku v obrázcích a ne jiný film. Režisér musí vždycky vědět, jaký žánr dělá, co chce říct a proč to dělá. Teprve pak to může vyjít“ [Mareček, 2005: 4], vysvětluje Filip Renč své režijní uchopení dané literární předlohy a je na jeho postoji vidět, že plně vyhověl představě producenta a nezamýšlel do filmu vpravovat vlastní autorský přístup či novátorské metody.
132 133 134 135
BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 66 -
7.2.6. Herecké obsazení a výběr filmového štábu Během obsazení
léta
roku
2004
připravovaného
probíhaly
filmu.
castingy
Filip
Renč
na
herecké
nechal
vypsat
konkurzy a kamerové zkoušky na všechny role a nikdo z herců nebyl
obsazen
dříve:
„Zatímco
u
neherců
nebo
začátečníků
zkoušíme jejich herectví, u zkušených profesionálů jde o to, jestli jim charakter role sedne a jestli se jednotlivé postavy k sobě hodí. Nezkoušíme je, jestli umějí hrát. Možná jsem s tím až otravný, ale tvrdě zkouším i herce, kteří se na plátně objeví
třeba
jen
na
pár
vysvětluje
své
postupy
dlouholetá
spolupracovnice
vteřin“
Renč.
[Míšková,
Casting
Soňa
2004:
připravila
Ticháčková.
Na
12],
režisérova
hlavní
roli
třiadvacetileté Laury proběhlo několik konkurzů v Čechách i na Slovensku.
Filip
Renč
rozmýšlel
mezi
Klárou
nitranského
divadla
se
na
finálních
Issovou
Zuzanou
a
hereckých
zkouškách
slovenskou
herečkou
Kanóczovou.
136
Kanóczové
dal
nakonec přednost, protože rád obsazuje do svých filmů nové herecké objevy: „Rád hledám do svých příběhů nové zajímavé tváře. Zuzana se jeví jako výborná herečka a zajímavý typ, který přesně sedí do postavy Laury“ [Podskalská, 2004: 22], potvrzuje
Renč.
Režisér
kdysi
pro
svůj
celovečerní
debut
Requiem pro panenku objevil dnes velice často obsazovanou Annu Geislerovou
a
pro
muzikál
Rebelové
zvolil
tehdy
neznámou
Zuzanu Norisovou. Zuzanu Kanóczovou, pro kterou Román pro ženy znamenal
celovečerní
hraný
debut,
doporučil
režisérovi
slovenský herec Martin Huba a Soňa Ticháčková ji pozvala na konkurz.137 svěřena
Postava
herečce
překladatelky
Simoně
Jany,
Stašové,
Lauřiny
která
se
matky,
také
byla
účastnila
regulérního castingu. Trojici ústředních postav uzavírá role Olivera. postoupili Zkoušelo
Do
Marek se
psychologicky 136 137 138
pokročilého Vašut,
především, vztah
výběru
Jiří
hlavní
Langmajer
zda mezi
BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 67 -
může
a
mužské Oldřich
fungovat
extravagantním
postavy Kaiser.138
opticky
i
milostným
trojúhelníkem (matka, dcera, milenec obou žen), zda daný herec působí
věrohodně
a
přesvědčivě
jako
milenec
obou
věkově
rozdílných žen. V konkurzu zvítězil Marek Vašut. Ptala jsem se,
zda
nakolik
byl
na
mohl
konkurzech
ovlivnit
přítomen
herecké
také
obsazení:
Michal „Na
Viewegh
castingy
a
jsem
chodil, když tam byly ty trojičky: Jana-Laura-Oliver. Autor má samozřejmě jen poradní hlas. Byl jsem lehce rozpačitý z Marka Vašuta. Měl jsem ho zafixovaného jako detektiva Tomsu, tak se mi
na
Olivera
zkoušky.“
139
nehodil.
Ale
S ostatním
pak
mne
obsazením
přesvědčily
byl
Viewegh
kamerové v souladu
s rozhodnutím režiséra. Do dalších rolí byli obsazeni: Stella Zázvorková jako Lauřina babička, David Švehlík a Jaromír Nosek jako
Lauřini
milenci,
Miroslav
Donutil
ve
vedlejší roli
souseda Žemly či Ladislava Něrgešová coby Lauřina kamarádka Ingrid. Kompletní herecké obsazení bylo uzavřeno v září 2004. Tvůrčí
tým
tvořili
kameraman
Petr
Hojda,
kterého
Renč
angažoval již ke spolupráci na jeho snímku Válka barev; dále střihač
Jan
Mattlach,
celovečerních
filmech
hraje
významnou
velice
jenž
se
podílel
určených
pro
kina.
úlohu
hudba.
na
všech
V Románu
V průběhu
Renčových pro
celého
ženy filmu
znějí písně Ivy Frühlingové (ta se také účastnila hereckého castingu)
z jejího
alba
Litvínov.
Kvůli
filmové
hudbě
byl
kontaktován producent zmiňovaného hudebního alba Jérôme Degey a autoři skladeb, francouzští hudební skladatelé Eric Capone, Michel Eli, Arno Elias, aby dopsali další skladby speciálně pro účely Románu pro ženy. Ve filmu jsou také použity písně české hudební skupiny Support Lesbiens. Zvuk zabezpečil Radim Hladík junior, kostýmy vytvořila Jitka Matiášková.
7.2.7. Financování a rozpočet Jak Biermann
už
bylo
práva
řečeno,
na
jaře
k zfilmování
roku
Románu
2003
prodal
pro
ženy
Rudolf akciové
společnosti AQS, jež zajišťovala nákup akvizičních pořadů pro televizi Nova, ale např. i pro TV Prima. 139
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 68 -
AQS získala s TV Nova ještě těsnější vztah od roku 2004, kdy začala zajišťovat prodej českých filmů a pořadů TV Nova do zahraničí. Ještě v první polovině roku 2004 existovalo silné propojení mezi AQS a TV Nova, které narušil až v prosinci 2004 vstup
CME
do
televize
Nova
[Potůček,
2006].
Tímto
počinem
skončila definitivně spolupráce mezi AQS a Novou. Realizace
filmu
Román
pro
ženy
byla
zpočátku
plánována
ve
spolupráci dvou subjektů: AQS a TV Nova. Následně se však změnily
podmínky
a
všechna
práva,
kromě
kinodistribučních,
prodala společnost AQS jmenované komerční televizi.140
Tento
prodej se uskutečnil v létě roku 2004 a výroba filmu byla následně
uskutečněna
výhradně
v režii
TV
Nova.
Robert
Schaffer, předseda představenstva AQS, mně objasnil aktuální situaci
ohledně
vlastnictví
filmových
a
televizních
práv:
„Všechna práva, kromě práv kinodistribučních, využívá TV Nova, která se také stala jediným producentem filmu.“141 Nova vlastní tato práva po dobu chráněnou autorským zákonem, tedy sedmdesát let. TV Nova se tak poprvé ve své historii představila jako hlavní
producent
celovečerního
filmu
určeného
primárně
k distribuci v kinech, do kterého vkládá stoprocentně finanční prostředky.
Do
této
financování
několika
doby
se
českých
televize filmů,
na
Nova
podílela
některé
z nich
na si
předkoupila televizní vysílací práva jako např. Pánská jízda či Non plus ultras a u několika se podílela na koprodukci: Příběhy obyčejného šílenství, Jak se krotí krokodýli ad. Pro další
strategii
klíčový,
TV
protože
Nova
byl
Román
předznamenal
pro
další
ženy
vnímán
směřování
jako jejích
podnikatelských aktivit: „Přelomový je Román pro ženy také pro naši televizi, ta totiž tímto filmem poprvé vstoupí do kin jako samostatný producent. My tam vidíme obchodní potenciál a zároveň takový
si
myslíme,
film,
že
který
už
sami
naši
jsme
diváci
schopni budou
vyprodukovat mít
rádi.
Připravujeme další projekty, ale hodně bude záležet na úspěchu
140 141
SCHAFFER, 2008: korespondence. SCHAFFER, 2008: korespondence.
- 69 -
filmu,“142
tohoto
prohlásil
generální
ředitel
TV
Nova
Petr
Dvořák v pravidelném televizním pořadu Volejte Novu. Je obecně známo,
že
pro
Novu
je
nejdůležitějším
kritériem
při
financování projektu komerční úspěch – velká pravděpodobnost vysokých tržeb v kinech a divácká atraktivita díky vhodnému námětu a hvězdnému hereckému obsazení. Román pro ženy vnímali producenti
jako
sázku
na
jistotu,
protože
splňoval
všechna
tato kritéria.143 Základní rozpočet Románu pro ženy činil 21 milionů korun, ke
kterému
reklamu.
144
však Ze
přibyly strany
ještě
Novy
další
byl
náklady,
pověřen
zejména
dohlédnutím
na na
dodržování a plnění rozpočtu a na kontrolu projektu ředitel akvizice a strategie TV Nova (předtím-od roku 2000 působil ve funkci výkonného
ředitele společnosti
Česká produkční 2000)
Ing. Petr Chajda. TV Nova, konkrétně její dceřiná společnost Česká produkční 2000, měla na starost celé financování výroby, ale podle Biermanna vlastně Nova kupovala „hotový balíček.“ Od koupě práv měli údajně k dispozici scénář, byl jim představen vybraný režisér, který dodával na schválení herecké obsazení. Tím, že práva vlastnila výhradně Nova, tak měla samozřejmě veškeré
s tím
Biermanna
spojené
prakticky
spolupráci
pravomoce,
na
s Novou
ale
objednávku.
kladně,
film
Rudolf
protože
vznikal
Biermann
Nova
prý
podle hodnotí příliš
nezasahovala do tvůrčích procesů jednotlivých členů štábu a vždy
podle
něj
došlo
ke
vzájemné
dohodě.145
Tolerantní
a
korektní přístup TV Nova si pochvaloval také Filip Renč: „Mám skvělé pracovní podmínky, snad nejlepší, jaké jsem kdy měl. Nikdo mi do ničeho nemluví, jaké herce vyberu, záleželo jen na mně" [Wilková, 2004: 34]. Romány Michala Viewegha mají pro filmaře také tu výhodu, že
se
odehrávají
v současnosti.
Proto
je
možné
(alespoň
částečně) využít pro financování product placement.
142
Televizní pořad Volejte Novu, odvysílán 16.10.2004 TV Nova, moderátor: Monika Valentová. 143 BIERMANN, 2008: rozhovor. 144 BIERMANN, 2008: rozhovor. 145 BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 70 -
V Románu pro ženy jsou přítomny mj. produkty kosmetické firmy Avon, jež je generálním partnerem filmu či automobily značky Ford. Ačkoliv Nova již dříve participovala na financování výroby některých českých filmů, Román pro ženy je prvním projektem, kterým
TV
Nova
kinematografie:
uskutečňuje „Výroba
svůj
českých
koncepční
filmů
je
vstup
pro
do
české
televizi
Nova
důležitá hned z několika důvodů. Především si tak zajišťuje do budoucnosti atraktivní nabídku pro svůj program – české filmy totiž patří stabilně k nejsledovanějším pořadům v tuzemských televizích. Současně ale proniká Nova i do další oblasti – stává
se
jedním
ze
subjektů
podnikajících
v české
kinematografii a tím může oslovit i část veřejnosti, která netráví volný čas u obrazovek,“146 shrnuje nové podnikatelské aktivity Petr Dvořák. Zdá se, že TV Nova příliš neriskovala. Snímek
měl
obchodní
potenciál,
divácky
atraktivní
námět,
zkušeného režiséra i známé herecké obsazení.
7.2.8. Natáčení TV Nova zanedlouho započala s výrobou. V září 2004 bylo kompletně odsouhlaseno a schváleno herecké obsazení a již za měsíc se začalo natáčet. První natáčecí den připadl na 9.10. 2004. Filmový štáb začal natáčet v ateliérech v Praze-Hostivaři [Křivánková, 2004: 28]. V Praze
se
dále
natáčelo
na
rozmanitých
místech:
v centru,
v barech, v zoo, v metru, v obchodním domě, v mnoha různých bytech i na hřbitově. Na konci říjnového víkendu se natáčelo také v prostorách vydavatelské společnosti Ringier, v bývalém holešovickém pivovaru v Praze. Zde se odehrávaly všechny scény v redakci,
kde
pracuje
Laura
jako
redaktorka
magazínu
Vyrovnaná žena. Poté se natáčení přesunulo na Kanárské ostrovy a na závěr do Vysokých Tater, kde na Štrbském plese vznikly záběry ze společné dovolené Laury a Olivera.147 146 147
Presskit k Románu pro ženy. BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 71 -
Štáb potřeboval celkem 41 natáčecích dnů. Michal Viewegh byl
přítomen
dvakrát
na
natáčení
v Praze:
„Já
se
chodím
podívat spíš ze zdvořilosti, tak dvakrát. Já nemám rád, když stojím
režisérovi
za
zády
a
kontroluju,
jestli
dodržuje
dialogy ze scénáře. To už je o gentlemanské dohodě. Spíš aby si herci nemysleli, že je mi to ukradené, tak jednou-dvakráttřikrát přijedu a popovídám si s nimi, projevím zdvořilý zájem a
řeknu, že jim držím palce.“148
Natáčení skončilo v druhé
polovině prosince 2004.
7.2.9. Distribuce Distribuce
filmu
Román
pro
ženy
se
ujala
společnost
Bioscop, která působí na tuzemském trhu od roku 2002. Je to nezávislý
filmový
distributor,
který
nezastupuje
velká
americká studia. Od počátku bylo jasné, že snímek uvede do kin právě Bioscop, neboť je dceřinou společností AQS. Jak je již známo, AQS prodala v létě 2004 práva komerční televizi Nova, ale ponechala si práva kinodistribuční. Ředitelem Bioscopu byl v dané době Tomáš Hoffman, který je pod filmem podepsán jako jeden z producentů. Román pro ženy byl vnímán jako film určený pro široké spektrum diváků a producenti i vedení TV Nova očekávali od filmu
návštěvnost
kolem
půl
milionu
diváků:
„Budeme
mít
radost, když se návštěvnost dostane přes 400 - 500 tisíc. Rádi bychom
oslovili
co
nejširší
spektrum
diváků"
[Křivánková,
2005: 18], prohlásil Petr Dvořák. Oficiálním sloganem k filmu je: „Filmová komedie Filipa Renče podle Michala Viewegha.“ Opět odkazuje ke jménu Michala Viewegha jakožto zavedené značky - trademark a k jeho úspěšným knižním titulům. Zároveň funguje jako jistá záruka pro řadu čtenářů
i
diváků.
Z obchodního
hlediska
je
spojení Viewegh - filmy výhodné pro řadu subjektů:
148
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 72 -
marketingové
pro
televizi
a
pro
producenty,
kteří
využívají
již
známou
Vieweghovu předlohu a počítají s úspěchem knižního námětu také ve filmu a zfilmovaná literární předloha je prospěšná také pro nakladatelství Petrov, jenž inkasuje v době premiéry zvýšené tržby za prodej dané knihy. Nakladatelství Petrov vydalo před premiérou
druhé
patnáctitisícové
vydání
Románu
pro
ženy
s obálkou kopírující design filmového plakátu: „Předpokládám, že
v souvislosti
konkrétního
s filmem
titulu.
by
Domluvím
se
mohl
zvednout
prodej
se
s distributorem,
že
toho
budeme
pracovat na obálce a plakátech se stejným motivem, abychom se vzájemně
podpořili.
Což
zatím
funguje
k oboustranné
spokojenosti,“149 hodnotí svou strategii spisovatel a ředitel nakladatelství
Petrov
(od
počátku
roku
2006
Druhé
město)
Martin Reiner. Název Román pro ženy vzbuzoval nejdříve mezi producenty obavy, zda takový filmový titul neodradí mužské obecenstvo. Objevily se úvahy o přejmenování filmu právě kvůli marketingu: „Původně jsem chtěl pro film jiný název, aby muže neodrazoval. Sám nevím, jestli bych si koupil lístek na takový filmový titul. Taky nemyslím, že se film musí vždy jmenovat stejně jako
předloha.
Ale
s
producenty
Petrem
Chajdou
a
Tomášem
Hoffmanem jsme došli k závěru, že by asi bylo škoda nevyužít tak
populárního
titulu
Vieweghova
bestselleru“
[Spáčilová,
2005: 4], odpovídá režisér Filip Renč. Na
propagaci
snímku
se
podílela
televize
Nova
a
distribuční společnost Bioscop. Televize Nova upozorňovala na vznikající film výrazněji už v době natáčení. Dne 15.10. 2004 informovala Nova své diváky prostřednictvím moderátorů Karla Voříška a Jany Adámkové o začátku natáčení Románu pro ženy dokonce
v Televizních
Následující
den
se
novinách
přípravě
v nejsledovanějším
filmu
a
producentské
čase.150 účasti
televize Nova věnoval široký prostor v pořadu Volejte Novu. Již
v době
před
premiérou
filmu
149
Nova
připravila
masivní
REINER, 2008: korespondence. Televizní noviny, odvysílány 15.10. 2004 TV Nova, moderátoři: Karel Voříšek a Jana Adámková. 150
- 73 -
reklamu
v podobě
krátkých
i
delších
upoutávek
na
film
v průběhu celého dne. Spoty na připravovaný film byly vysílány před premiérou a poté dalších několik týdnů po oficiálním uvedení v kinech. Televize Nova
na
premiéru
filmu
upozornila
také
své
diváky
v Televizních novinách. Bioscop zajistil další část propagace. Nechal vyrobit plakáty, jejichž design navrhl výtvarník Jan Saudek. Podle Evy Gašparové ze společnosti Bioscop byly dále k propagaci
využity
fotosky,
s motivem filmového
plakátu,
dopravu
městech
ve
větších
bannery,
stojky, (zejména
papírové
bannery na
na
stojany hromadnou
tramvaje)
a
trička
s logem filmu. K reklamě byly využívány také billboardy. Vzhledem
k megalomanským
odhadům
divácké
návštěvnosti
a
vysokorozpočtové propagaci ze strany distributora i TV Nova byl Bioscop pověřen výrobou 38 filmových kopií.151
7.2.10. Premiéra, tržby, návštěvnost Slavnostní premiéra Románu pro ženy se uskutečnila dne 6.dubna 2005 ve Slovanském domě v Praze. Televize Nova pojala úvodní projekci velice honosným způsobem, až v hollywoodském stylu:
červený
koberec
před
vstupem
do
Slovanského
domu,
doprovodná hudba, herci a tvůrci filmu přijížděli v kočárových spřeženích, tváře
Novy:
kde
je
před
Dalibor
vchodem
Gondík
a
vítali
Pavla
moderátoři
Charvátová.
večera,
Generální
ředitel TV Nova Petr Dvořák uvedl premiéru filmu slovy: „Jste svědky
historického
okamžiku.
Tenhle
film
je
první,
který
produkovala Nova sama o sobě. České filmy jsou pro naše diváky zajímavější než zahraniční, dá se na nich vydělat a raději podpoříme
české
filmy
takhle
než
odvody
do
fondu
kinematografie“ [Křivánková, 2005: 18]. Oficiálně vstoupil film do českých kin o týden později- 14. dubna
2005.
Během
prvního
víkendu
(od
premiéry
14.-17.4.)
přišlo do kin 46 129 diváků a dlouho se držel v čele žebříčku
151
GAŠPAROVÁ, 2008: korespondence.
- 74 -
návštěvnosti [Wohlhöfner, 2005: 14]. Filmovou adaptaci Román pro ženy zhlédlo v roce 2005 celkem 550 670 diváků. Kompletní
tržby
činily
52
038
575
korun
a
stal
se
nejnavštěvovanějším filmem roku 2005 [UFD, 2005]. Na druhém místě se umístil Harry Potter a Ohnivý pohár. Román pro ženy byl také velice úspěšný na televizní obrazovce. Televizní premiéra připadla na sobotu 11. listopadu 2006, kdy byl
film
vysílán
na
nejsledovanějším
televizi
večerním
Nova
v prime
pořadem.
time
Snímek
a
stal
zhlédlo
se
1,966
milionu diváků starších 15 let, což tvořilo 48,74 % všech, kteří
měli
zapnutou
televizní
obrazovku
[Šimková,
2006].
Podruhé se Román pro ženy objevil na TV Nova 4.4. 2008.
7.3. Shrnutí Marketingové potvrdilo
svou
spojení: silnou
Vieweghovy
pozici.
romány
Populární
plus
film
příběh,
opět
režisér
dodržující pravidla žánru, hvězdné herecké obsazení, masivní reklama a produktivní způsob propagace se podepsaly na úspěchu filmu
podle
ženy
se
známé
stal
republice producenty
za
Vieweghovy
dokonce rok
k další
literární
předlohy.
nejnavštěvovanějším
2005.
Statistiky
spolupráci
filmem
návštěvnosti
s Michalem
Román
pro
v České
povzbudily
Vieweghem,
kdy
se
strhla lavina nabídek na zfilmování většiny z jeho románů. Román pro ženy získal pouze jednu nominaci na domácí cenu Český
lev,
pro
Simonu
Stašovou
za
vedlejší
ženský
herecký
výkon. Na 13. ročníku českých filmových ocenění získal jednu cenu za divácky nejúspěšnější film. Román pro ženy byl uveden také na 40. Mezinárodním festivalu v Karlových Varech v sekci České filmy 2004-2005. Na festivalu české televizní a filmové komedie
Novoměstský
hrnec
smíchu
2005,
který
se
uskutečnil
24.9. – 1.10. v Novém městě nad Metují, získal Román pro ženy tři ocenění. Cenu za výtvarný počin, Cenu za mužský herecký výkon (Marek Vašut) a Cenu diváků. Román pro ženy se zúčastnil také několika zahraničních filmových festivalů- např. v Řecku, Španělsku či v americkém Denveru.
- 75 -
Všechna tato divácká ocenění dále utvrdila producenty v dalším pokračování
nastoupeného
trendu
a
přesvědčila
je,
že
strategické propojení s Vieweghovými romány přímočaře směřuje k vysoké divácké návštěvnosti a mnohamilionovým tržbám.
8. Účastníci zájezdu 8.1. Kniha Účastníci zájezdu – vydání, úspěšnost Román Účastníci zájezdu byl vydán v květnu v roce 1996 v brněnském nakladatelství Petrov jako v pořadí páté a dosud nejobsáhlejší zaznamenává
dílo
Michala
fiktivní
Viewegha.
příběh
různorodé
Melancholická směsi
lidí,
groteska kteří
se
setkávají na autobusovém zájezdu k italskému pobřeží Jadranu: „Chtěl jsem banální pobytový zájezd do Itálie k moři pojednat tak nějak zajímavě, aby se v něm příběhy těch zhruba dvaceti lidí nějak vzájemně prolínaly.
[...] V Účastnících zájezdu
jsou situace takové syrovější, drsnější, je tam víc hádek, sexu a mezilidských problémů“ [Veselá, 1996: 10]. Prodejnost knihy byla od prvopočátku vysoká. Michal Viewegh měl už v té době renomé
zavedeného spisovatele, jenž se mohl pyšnit dvěma
předchozími bestsellery, a tak vzbuzovala jeho další knižní novinka zvědavost a velká očekávání čtenářů. Účastníci zájezdu zanedlouho potvrdily své předpoklady dalšího knižního úspěchu. Vznikly celkem čtyři reedice románu, pět jazykových verzí a do dnešních dnů činí celkový náklad 92 000 výtisků.152
8.2. Filmová adaptace Účastníků zájezdu
152
SLÁDEČKOVÁ, 2007: korespondence.
- 76 -
8.2.1. Počátky a průběh jednání o filmovém zpracování Geneze
filmového
projektu
Účastníci
zájezdu
byla
velmi
komplikovaná a prošla rozsáhlými změnami. O zfilmování tohoto románu projevilo zájem několik producentů, ale nejrychlejší byla Chorvatská veřejnoprávní televize (HRT), která zakoupila autorská
práva
Vieweghem
se
v první také
polovině roku
dohodla
na
1999
napsání
a
s Michalem
scénáře.
Jistým
předpokladem k zájmu Chorvatů o zfilmování Vieweghovy románové předlohy se stal zřejmě také fakt, že v Chorvatsku byly vydány do roku 2000 čtyři Vieweghovy knihy a jeho romány zde byly dobře
známy
a
těšily
se
velké
popularitě.
Na
zfilmované
Vieweghovy romány upozornila mj. akce Týden současného českého filmu, která se uskutečnila v září roku 1998 v Záhřebu. Český zastupitelský (Hrvatska
úřad
ve
Kinoteka),
spolupráci Českou
se
televizí
záhřebskou a
Kinotékou
dalšími
sponzory
představil přehlídku sedmi českých filmů, mezi nimi i snímky Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách [Zpracováno redakcí deníku Právo, 1998: 10]. Chorvatští diváci projevili podle
zmíněného
novinového
článku
enormní
zájem
o
českou
filmovou tvorbu. Není tedy tolik překvapující, že Chorvatská televize projevila zájem o Vieweghovu předlohu, která se stala v Chorvatsku
bestsellerem.
Michal
Viewegh
mi
prozradil,
že
v první polovině roku 1999 zakoupila Chorvatská veřejnoprávní televize (HRT) autorská práva na zfilmování Účastníků zájezdu a
Viewegha
pověřila
napsáním
scénáře,
respektive
on
sám
usiloval o pozici scenáristy. Vize byla údajně taková, že se natočí
čtyř-pětidílný
seriál
a
reálie
se
změní
z původní
Itálie do Chorvatska.153 V té době, nezávisle na plánech a představách Chorvatské televize,
vznikala
také
v České
televizi
idea
o
natočení
seriálu Účastníci zájezdu. O tento námět projevili zájem
153
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 77 -
dokonce
dva
zaměstnanci
v České
televizi,
kteří
spolu
nespolupracovali a každý přišel s tímto nápadem sám za sebe. První
z nich,
producent
František
Karoch,
byl
už
dříve
v kontaktu s Chorvatskou veřejnoprávní televizí a oslovil je také v případě tohoto projektu se zájmem o spolupráci. Druhým byl producent Jan Štern: „Já jsem objevil tuto látku, chtěl jsem
ji
realizovat,
ale
práva
měli
Chorvati,
ale
bylo
mi
řečeno, že už o tom vyjednává pan Karoch, tak ať se obrátím na něj.
Musel
jsem
se
nějak
dohodnout
s Chorvatskou
televizí,
protože jsem do toho chtěl jít. Napadlo nás, že bychom to dělali napůl. Že bychom ušetřili obě televize a dělali bychom to jako společný podnik s tím, že by se to natočilo tak, aby se to dalo vysílat jak v Čechách, tak v Chorvatsku.“154
8.2.2. Přípravná fáze Česká
televize
se
podle
mých
informací
spojila
s vlastníkem práv Vieweghovy literární předlohy a snažila se domluvit koprodukční podmínky. V průběhu několika let, 19992003,
probíhala
projektu.
155
jednání
ohledně
koprodukce
na
daném
František Karoch se stal vedoucím produkce za ČT a
Jan Štern vykonával funkci dramaturga a producenta. Při mém výzkumu jsem získala cenné dokumenty – výňatky z korespondence veřejnoprávní jsem
se
některých
televize
dozvěděla,
že
a
producentů z
o
České
a
tvůrců
televize.
spolupráci
byl
z
Chorvatské
Z těchto
dopisů
oboustranný
zájem.
Ředitel umělecké a dokumentární tvorby HRT Branko Schmidt (s podpisem ředitele HRT Mirka Galiće) zaslal do České televize dopis, ve kterém potvrdil, že je pro ně projekt zájezdu
skutečně
natočit.156 charakteru,
prioritou
a
Všechna
jednání
neboť
chorvatská
mají však
jednoznačný byla
strana
se
spíše podle
Účastníků
zájem
seriál
neformálního Šterna
stále
bránila podpisu konkrétní smlouvy, o kterou prý Česká televize
154 155 156
ŠTERN, 2008: rozhovor. ŠTERN, 2008: rozhovor. SCHMIDT, 2002: dopis.
- 78 -
usilovala.157
velice
Chorvatští
produkční,
hlavní
redaktorka
HRT Jasna Ulaga- Valić a další chtěli vést stále debaty o podobě seriálu, o výsledném scénáři a také o podmínkách ve smlouvě. Proto jezdili na zasedání často do Čech a zástupci z české
strany
zase
do
Chorvatska.
Jan
Štern
mi
řekl,
že
podmínkou zástupců české strany byla dohoda, že hlavní role v seriálu
obsadí
čeští
herci
a
celý
seriál
natočí
český
režisér. Chorvaté prý naopak požadovali, aby byl děj situován v Chorvatsku (v knižní předloze se příběh odehrává v Itálii), hlavní produkční tým měli tvořit Chorvaté a také měla být většina pravomocí ponechána chorvatské výrobě. Chorvaté chtěli řadu klíčových funkcí obsadit vlastními lidmi, k čemuž měla podle Šterna námitky Česká televize. V rámci koprodukce chtěla prý
ČT
určité
pozice
obsadit
svými
osvědčenými
pracovníky.
Tvůrci se shodně rozhodli děj natočit jako pětidílný televizní seriál.158 Smlouva však nebyla nikdy podepsána. Mezitím
pracoval
Michal
Viewegh
na
scénáři.
V červenci
roku 2000 byl pozván na celý měsíc na ostrov Hvar, do městečka Starý Grad. Měl zde začít psát literární scénář, v němž by se střetli
čeští
účastníci
zájezdu
s chorvatskými
postavami.
V práci na první verzi scénáře poté pokračoval až do podzimu, ale
Chorvatská
spokojená.
televize
Podle
nebyla
Viewegha
měli
s výslednou řadu
podobou
připomínek
ke
příliš scénáři,
problematicky vnímali zejména vykreslení chorvatských postav, které
údajně 159
motivů.
scenárista
nepůsobily
věrohodně
a
absenci
chorvatských
V roce 2001 byl tedy Vieweghovi přidělen chorvatský Pavao
Marinković,
se
kterým
přepisovali
i
nově
vytvářeli chorvatské figury a motivy. Marinković měl popsat především
typické
verze
literárního
seriál.
160
157 158 159 160
chorvatské scénáře
reálie.
určené
ŠTERN, 2008: rozhovor. ŠTERN, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 79 -
pro
Vznikly
celkem
pětidílný
čtyři
televizní
8.2.3. Hledání vhodného režiséra Na
jaře
roku
2001
probíhaly
první
úvahy,
kdo
by
mohl
televizní seriál natáčet. Tvůrčí skupina Jana Šterna navrhla jako prvního kandidáta režiséra Jana Hřebejka. Jan Hřebejk si přečetl scénář, ale nesouhlasil s výslednou podobou seriálu. Projektu by se podle Šterna účastnil pouze za předpokladu, že by
byli
Účastníci
zájezdu
natočeni
jako
celovečerní
film,
který by se pro účely televize případně setříhal do dvou dílů. Pětidílný seriál však natáčet nechtěl.161 Tento požadavek byl neslučitelný projektu.
s představou
Poté
byla
česko-chorvatského
oslovena
režisérka
a
televizního
scenáristka
Alice
Nellis. Ta však také režii seriálu odmítla se zdůvodněním, že scénář obsahuje příliš mužský humor a téma, které jí není blízké.162 Jan Štern nakonec kontaktoval režiséra Igora Chauna, který
nabídku
vzbudila
na
konci
pochybnosti
roku
na
2001
chorvatské
přijal,
ale
straně.
jeho
volba
Považovali
jej
údajně za nepříliš zkušeného režiséra. Proto prosadili, aby byli
angažováni
celkem
stranu.163
chorvatskou
dva
režiséři:
Chorvatská
za
produkce
českou
vybrala
i
za
režiséra
Vinka Brešana, který získal mezinárodní renomé svými kriticky laděnými filmy, zvláště komedií Duch maršála Tita (1999), jež byla
oceněna
festivalu
za
režii
také
v Karlových
na
Varech.
35.
Mezinárodním
Seriál
měli
filmovém
natáčet
oba
režiséři, Vinko Brešan by měl na starosti režii chorvatských postav a motivů a Chaun by pracoval s českými herci. Vinko Brešan
i
Igor
scénáři.164
Chaun
Igor
(červen/červenec
poté
pracovali
Chaun 2002)
a
pobýval spolu
na
dalších
téměř
s Brešanem
měsíc si
změnách
ve
v Záhřebu
prohlédli
se
scénografkou lokality pro natáčení, debatovali o svém režijním pojetí a dokončili scénář: „Poslední verze scénáře byla skvělá a
vyváženým
způsobem
tam
figurovaly
postavy. 161 162 163 164
ŠTERN, ŠTERN, ŠTERN, CHAUN.
2008: 2008: 2008: 2008:
rozhovor. rozhovor. rozhovor. rozhovor.
- 80 -
české
i
chorvatské
S Vinkem Brešanem jsme vstoupili do scénáře spoluautorsky a v duchu vieweghovské poetiky a dialogů jsme přidali spoustu dalších skvělých situací. Vkládal jsem vlastní zážitky, jak jsem
je
prožil
na
zahraničních
zájezdech
v naší
rané
kapitalistické éře. Michal (pozn. Viewegh) s nimi souhlasil a obecně panoval názor, že se chystá skvělé dílo.“165 Také castingy proběhly v roce 2002 a bylo vybráno herecké obsazení
i
filmový
obsazení
podle
štáb.
Každý
národnosti
z režisérů
postav
–
měl
herců.
Do
na
starosti
hlavní
role
spisovatele Maxe byl vybrán Ondřej Vetchý. Do vedlejších rolí byli na základě castingů obsazeni z českých herců např. Martin Zbrožek do role Ignáce, Jolanu měla ztvárnit Sabina Remundová, její matku Jana Brejchová, průvodkyni celého zájezdu zpěvačka a
herečka
Tereza
Mátlová.
Z dalších
herců
jmenuji
Jiřinu
Jiráskovou (Helga), Květu Fialovou (Šarlota), Nelu Boudovou (Jituš), Lucii Vondráčkovou (Irma), Jaroslava Duška (Karel), Ivanu Anderlovou (Jiřina).166 Celý projekt včetně obsazení už byl připraven a v roce 2002 se mělo začít natáčet.
8.2.4. Financování a rozpočet Jan Štern, který měl v České televizi projekt Účastníků zájezdu na starosti, se zřejmě snažil domluvit s chorvatskou stranou na všech produkčních podmínkách co nejdříve. Chorvaté podle jeho slov neustále odkládali jednání a nebyli schopni s Českou
televizí
uzavřít
regulérní
koprodukční
smlouvu:
„Největší diskuze se týkaly peněz a věcného plnění - co bude v materiálu, spolupráci návštěvách,
co
tak
penězích.“167
v hotových byly
dopisech,
založeny ale
na
nikoli
vzájemné na
Všechny domluvě,
základě
řádné
dohody
o
osobních smlouvy.
Rozpočet avizovaného seriálu činil 60 milionů Kč. Financování mělo
být
„Rozpočet 165 166 167
řešeno byl
rovnoměrným
zhruba
60
rozdělením
milionů
CHAUN, 2008: rozhovor. CHAUN, 2008: rozhovor. CHAUN, 2008: rozhovor.
- 81 -
Kč.
na
Česká
dvě
poloviny:
televize
měla
poskytnout
20
milionů
cash
plus
10
milionů
věcné
plnění
(kamery atd.) a to se předpokládalo i z té druhé strany.“168
8.2.5. Ukončení projektu Zdálo se, že je vše naplánováno. Byl napsán kompletní scénář, bylo vybráno herecké obsazení a filmový výrobní štáb, dokonce byly přesně schváleny lokace a výprava. Natáčení se mělo
uskutečnit
duben-červen
roku
2002
a
dále
se
mělo
pokračovat září-říjen 2002. V hlavní turistické sezóně, tedy v červenci a v srpnu, by se natáčení prodražilo.169 Celkem se počítalo s 80 natáčecími dny. Seriál měl být premiérově uveden v obou
televizích
v roce
ředitel
dramatických
Jelačič
Bužimski
zásadním
financovat.
pořadů
informoval
způsobem 170
2003.
změnily
V HRT
Na
Chorvatské Českou
podmínky
došlo
začátku
roku
televize
televizi, a
k významným
2002
že
Dubravko
že
se
projekt
změnám
však jim
nemohou
redaktorů
a
vedení televize. Mezi vedoucími produkce obou televizí také panoval názor, že by se měly provést ještě další změny na scénáři.
Tyto
scenáristické
úpravy
poté
zapracovávali
už
výhradně oba režiséři. Natáčení bylo odloženo o jeden rok a mělo se uskutečnit na jaře a na podzim roku 2003. Projekt Účastníků zájezdu měl ale podle názoru Jana Šterna stále ještě absolutní 2002
podporu
nedošlo
producenta
Chorvatské
k podepsání
Šterna
televize.171
smlouvy.
prodlužovala
Během
Chorvatská
jednání
o
celého strana
konkrétní
roku podle
podobě
smlouvy a když obdržela návrh na koprodukční smlouvu z České televize, tak požadovala upřesnění a přepracování mnoha jejích bodů.
Vedení
ČT
stanovilo
smlouvy na červen 2003.
172
poslední
možný
termín
podepsání
Následující rok mělo podle dohody
začít natáčení. Jak jsem se dozvěděla z korespondence Igora Chauna,
v létě
2003
přišel
z Chorvatské
televize
dopis,
ve
kterém stálo, že v HRT došlo k další výměně spolupracovníků, 168 169 170 171 172
ŠTERN, ŠTERN, ŠTERN, ŠTERN, ŠTERN,
2008: 2008: 2008: 2008: 2008:
rozhovor. rozhovor. rozhovor. rozhovor. rozhovor.
- 82 -
ke zrušení jednoho televizního kanálu a nastala situace, kdy Chorvatská
televize
nebyla
schopná
finančně
polovinu rozpočtu. Realizace seriálu
zajistit
Účastníci zájezdu
onu byla
tudíž přesunuta na neurčito.173 Projekt byl definitivně uzavřen v roce 2004. Po vypršení autorských práv Chorvatské televize, tedy
po
pěti
letech,
nebyla
obnovena
smlouva
s Michalem
Vieweghem. Práva tak byla zpět u autora, který je záhy prodal Rudolfu
Biermannovi.174
samostatně Účastníci
zajistit
Česká
televize
autorská
zájezdu.
Bez
práva
koprodukce
se
ani
nesnažila
k zfilmování a
finanční
si
seriálu
spolupráce
s jinou televizí nebylo možné ambiciózní projekt realizovat a o formu celovečerního filmu nebyl ze strany České televize zájem:
„V
okamžiku,
kdy
se
o
Účastnících
zájezdu
začalo
uvažovat jako o filmu, ztratili jsme zájem. Nám šlo o seriál" [Wohlhöfner,
2005:
11],
vysvětluje
šéfproducent
Centra
dramatické tvorby Jaroslav Kučera. Jan Štern velice usiloval o natočení seriálu podle Vieweghova románu a dodnes lituje, že jeho realizace zkrachovala kvůli nedostatku financí: „Mohl to být
opravdu
zobrazeny
zajímavý
naše
dva
multikulturní
světy.
Byl
by
počin, tam
byly
svět
těch
by
tam
českých
účastníků zájezdu a na druhé straně svět těch chorvatských číšníků, rybářů, domorodců… Navíc by došlo k propojení českého a chorvatského humoru. Chorvaté mají specifický humor, odlišný od našeho. Oni mají takový hodně břitký, ostrý, hořký to
mohlo
spojení.“
zajímavě
fungovat.
Mohla
vzniknout
humor zvláštní
175
Jan Štern mi prozradil ještě další zajímavou informaci. Když
byl
vedoucím
tvůrčí
skupiny,
tak
se
snažil
v České
televizi prosadit, aby ČT koupila práva na zfilmování všech Vieweghových děl- povídek, románů, novel: „Já jsem chtěl za Českou televizi vykoupit vše, co Viewegh napíše a to postupně natočit. Jenže v ČT se poté změnily podmínky, zanikly tvůrčí skupiny a od roku 2002 už to nešlo dělat.“176
173 174 175 176
CHAUN, 2003: dopis. VIEWEGH, 2007: rozhovor. ŠTERN, 2008: rozhovor. ŠTERN, 2008: rozhovor.
- 83 -
8.2.6. Přípravná fáze II Rudolf
Biermann
se
v létě
roku
2004
radil
s Michalem
Vieweghem, jakou další látku by mohli společně zrealizovat. Michal
Viewegh
zájezdu,
jehož
producenta práva
upozornil
sice
vlastní
na
román
Chorvatská
Účastníci
veřejnoprávní
televize, ale na podzim 2004 by měla vypršet. Rudolf Biermann si mezitím knihu a Vieweghův scénář přečetl a předběžně se s Vieweghem
domluvil
Chorvatská možnosti
na
potencionálním
veřejnoprávní
prodloužení
televize
smlouvy.
nevyužila
V září
práv.177
odkupu
2004
téhož
uplynula
roku
opce
a
jelikož ke smluvnímu datu vlastník práv seriál nezrealizoval a pominul danou lhůtu, tak práva k zfilmování knihy Účastníci zájezdu byla volná. Biermann poté ihned zakoupil práva za svou společnost IN Film.
8.2.7. Smlouva o užití a šíření díla Smlouva byla podepsána mezi Michalem Vieweghem a Rudolfem Biermannem krátce po vypršení práv Chorvatské věřejnoprávní televize,
tedy
v září
roku
2004.
Datum
smlouvy
mi
Rudolf
Biermann odmítl sdělit. Předmětem smlouvy bylo vytvoření díla audiovizuálně užitého a
udělení
svolení
- scénáře k celovečernímu hranému filmu a
poskytnutí
výhradní
licence
autorem
k užití preexistentního díla. Michal Viewegh získal honorář za vytvoření scénáře, za převod vlastnického práva, za udělení svolení
a
v rozsahu uhradit
za
poskytnutí
vymezeném
Vieweghovi
smlouvou. za
odměnu
ostatních
koproducentů.
provize
a
ve
udělení
podílovou producenta
exkluzivní
výši
1%
prodejního
Producent svolení se
z využité
zástupce,
nákladů atd. 177
a
z výnosů
Výnosem
koproducentů
licence
BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 84 -
se
k užití dále
zavázal
poskytnutí producenta
rozumí licence
distributora,
hrubý po
díla
licencí a
všech příjem
odečtení
distribučních
Konkrétní proto
finanční
nebylo
smlouvy.
částky
možné
a
smluvní
získat
a
závazky
použít
jsou
informace
důvěrné, o
obsahu
178
8.2.8. Hledání vhodného režiséra Rudolf
Biermann
chtěl
od
počátku
zpracovat
Účastníky
zájezdu do podoby celovečerního hraného filmu. O formě seriálu neuvažoval.179
vůbec
Jako
prvního
režiséra
oslovil
Igora
Chauna, který byl zainteresovaný do avizované chorvatsko-české koprodukce. Na začátku roku 2005 proběhlo mezi režisérem a producentem několik pracovních schůzí, kde zřejmě každý z nich prezentoval filmu.
svou
představu
o
výsledné
Biermann
se
nakonec
Producent
budoucí
spolupráci
nedohodl:
„Igor
podobě
celovečerního
s Igorem
Chaun
byl
Chaunem osloven
jako
první, ale jeho požadavky byly takové, že nešly splnit.“ konkrétních spolupráce Igora
Chaunových Biermann
Chauna,
požadavcích
odmítal
z jakého
hovořit.
důvodu
nebyl
a
následném
na
180
O
ukončení
Zeptala
jsem
se
nakonec
pověřen
také režií
celovečerního filmu: „Spolupráci určitě nezhatily nějaké mé požadavky.
Spíš
si
myslím,
že
nový
producent
chtěl
někoho
z podstaty povolnějšího. Ale mýlil se, já bych spolupracoval, vyšel bych vstříc. Taky si myslím, že se tak trochu bál, že z toho budu dělat ‘umění.‘ Domnívám se, že zbytečně. Tou dobou jsem už chápal, že uměním je natočit i dobrý zábavný film.“181 Během
dubna
roku
2004
nabídl
Biermann
režii
Filipu
Renčovi. Renč si přečetl Vieweghovu verzi určenou pro seriál a čekal na jeho nový literární scénář ve formě celovečerního filmu. Na konci května, kdy byl scénář hotov, probíhaly intenzivní schůzky mezi producenty, režisérem a scenáristou. Filip Renč měl však zásadní problém s touto aktualizovanou verzí scénáře,
178 179 180 181
VIEWEGH, 2007: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. CHAUN, 2008: rozhovor.
- 85 -
ke které měl podle Vieweghových slov řadu připomínek.182 Dne 26.5. 2005 se uskutečnila pracovní schůzka nad novou verzí scénáře, na které byli přítomni producenti Rudolf Biermann (IN Film), Tomáš Hoffman (Infinity), režisér Filip Renč a Michal Viewegh. Renč předkládal postupně své námitky a Michal Viewegh byl jeho účastí na projektu značně znepokojen: „Filip není s to
pochopit
poetiku
filmu
bez
dominantního
příběhu
a
neustále opakuje: ‘Co zásadního se tam stane? Jak ten zájezd změní těm lidem život? Proč tam jedou?‘ Můj pocit, že by to režírovat neměl, stále sílí – což nakonec přiznám nahlas. Po krátké
debatě
resumé:
pro
Účastníky
budeme
hledat
jiného
režiséra“ [Viewegh, 2006: 146]. Filip Renč nakonec do projektu Účastníků
zájezdu
nebyl
angažován.
Renč
byl
nespokojen
se
scénářem a Biermann i Viewegh považovali jeho připomínky za příliš nejasné a nekonkrétní.183 Nezbylo tedy jiné východisko, než
hledat
natáčet
dalšího
v roce
režiséra.
2005,
aby
se
Producenti mohl
chtěli
nadcházející
film rok
začít
objevit
premiérově v kinech. Ještě v květnu však nebyl dokončen scénář a nebyl vybrán režisér. Tomáš Hoffman navrhl svému kolegovi jako
dalšího
kandidáta
Jiřího
Vejdělka,
absolventa
režie
(2000) na pražské FAMU. Tomáš Hoffman na něj dostal doporučení na
základě
televizního Nova.184
Vejdělkovy seriálu
Vejdělek
si
režijní
zkušenosti
Redakce, přečetl
který obě
na
třech
produkovala
dostupné
verze
řadách
televize scénářů
Účastníků zájezdu a dne 31.5. 2005 proběhla první společná pracovní schůzka. Vejdělek předložil několik návrhů na režijní zpracování
filmu
a
své
představy
o
změnách,
úpravách
na
scénáři [Viewegh, 2006: 151]. Na počátku června byl Vejdělek oficiálně přizván k účasti na vzniku celovečerního filmu jako jeden z prvních členů výrobního štábu.
182 183 184
VIEWEGH, 2007: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 86 -
8.2.9. Literární scénář Michala Viewegha a Jiřího Vejdělka Po odkupu práv společností IN Film vznikla nová vize, jak film zrealizovat a pro tyto účely bylo potřeba vytvořit zcela nový
scénář.
Michal
literární
scénář.
dokončena
a
byla
Viewegh
Již
na
plná
začal konci
psát května
radikálních
změn.
v květnu byla
roku
první
Michal
2005 verze
Viewegh
se
vyjádřil, že scénář se nelišil pouze od předchozích verzí, ale také od samotného děje románu Účastníci zájezdu. Celý příběh se měl nyní odehrávat v autobuse a původní plážové či hotelové scény
měly
Jadranu.
být
nahrazeny
Vznikla
tak
scénami
jakási
z
absurdní
cesty
na
varianta,
dovolenou že
se
k
lidé
k moři vůbec nedostanou a celý děj filmu se bude odehrávat na palubě autobusu. Centrem příběhu budou stejné postavy (kromě spisovatele Maxe), ale cílem cesty nebude italské letovisko, nýbrž
samotná
kritiky
cesta.185
Filipa
Renče
Právě a
tento
scénář
také
Jiřího
záhy
se
stal
terčem
Vejdělka.
Jiří
Vejdělek i producent Biermann se prý snažili Michala Viewegha přesvědčit,
že
přijatelnější.186 četnými
původní Michal
scenáristickými
varianta Viewegh
byl
úpravami
by
byla
pro
několikaletou
podle
svých
diváky prací
slov
a
natolik
unaven, že vymyslel raději jiné konstruktivní řešení: „Už mně šlo trochu na nervy, že zase po letech přijde nějaký další režisér, který mě říká, jak má scénář vypadat. Já už jsem poslouchal
šest
let
různé
připomínky.
Proto
bylo
celkem
elegantní řešení, že jsem Jirkovi odevzdal čtyři verze seriálu a on měl tu relativně jednoduchou práci vybrat nejlepší scény a poskládat to do celovečerního filmu. Čili my jsme měli víc materiálu, než jsme potřebovali a šlo jenom o to udělat z toho hlavní
příběh.“187
Jiří
Vejdělek
souhlasil
a
během
měsíce
vytvořil vlastní verzi scénáře, která vychází ze zhruba 300 stránkové seriálové podoby scénáře. 185 186 187
VIEWEGH, 2007: rozhovor, scénář jsem neměla k dispozici. BIERMANN, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 87 -
Proto
je
také
Jiří
Vejdělek
uváděn
jako
spoluscenárista
snímku. Podle Vejdělka byl Vieweghův scénář dobře vystavěný, ale
bylo
nutné
vypořádat
se
s velkým
rozsahem
textu:
„V
případě Účastníků jsem měl trochu problém s rozsahem a taky s tím, že jde o látku úmyslně epizodicky vyprávěnou a tak trochu postmoderně
vrstvenou
-
stále
v
ní
řešíte,
co
je
a
není
pravda, což by se do filmu jen těžko přenášelo. Nicméně to se nám
snad
podařilo
omezit
tím,
že
jsem
se
pokusil
román
převyprávět jako reálný příběh lidí, z nichž každý prožije nějaký
vlastní
dramatický
oblouk,
uzavřený
v
rámci
toho
hlavního“ [Spáčilová, 2005: 43]. Vieweghovy dialogy ponechal prý Vejdělek téměř beze změny.188 Na
konci
června
získal
Viewegh
výsledný
tvar
k okomentování. Dne 7.7. 2005 se uskutečnila v pořadí druhá pracovní schůzka mezi Vejdělkem a Vieweghem, aby projednali budoucí změny na scénáři [Viewegh, 2006: 158]. Michal Viewegh požadoval, aby hlavní postavě románové předlohy - spisovateli Maxovi, byla změněna profese. Obával se, že by byl s filmovou postavou spojován a filmoví kritici by nazývali Maxe autorovým alter egem. Tomu se chtěl Viewegh vyhnout a z tohoto důvodu navrhl,
že
zpěvákem.
Max
189
mohl
být
ve
filmové
podobě
populárním
Proto také průvodkyně Pamela, která touží Maxovi
zaimponovat, v románové
by
složila
nikoli
předloze),
ale
pohádku
na
ukolébavku.
dobrou
Další
noc
(jako
připomínky
se
týkaly zejména konkrétních dialogů. Literární scénář doznal oproti své předloze několik změn. Nejedná se o pietní přepis Vieweghova
románu,
nicméně
v celovečerním
filmu
rodiče,
vysokoškolačky
mladé
důchodkyně
Šarlota
zachována:
s Helgou,
většina
postav
sebeironická
Irma
a
vulgární
Denisa, rodina
zůstává
Jolana lehce Jardy
a
její
senilní a
Jituš
s dvěma dětmi, naivní průvodkyně Pamela a dvojice homosexuálů Oskar
s Ignácem.
Některé
postavy
byly
zcela
vypuštěny
(Urajinec Oleg, poslanec Hynek s manželkou Zuzanou či tajemný pár pan Petrescu a paní Košťálová),
188 189
VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 88 -
jiné
pozměněny
pozadí
(Olga
plavčík
(spisovatel
a
Láďa)
Roko).
či
Max, nově
Jestliže
malý
Jakub),
vytvořeny
se
potlačeny
(potápěč
kniha
do
Vladimír,
potýkala
zhruba
s jednadvaceti hlavními postavami, tak ve filmové adaptaci je v popředí
zhruba
k rozsáhlosti
patnáct
literární
účastníků
předlohy
zájezdu.
nebylo
Vzhledem
možné
do
filmu
zakomponovat všechny postavy, natož celý děj. Mnoho scén bylo vypuštěno (Jolaně ujel na odpočívadle autobus, roztržka mezi Ignácem
a
jednotlivé
Jardou,
vstupy
události
byly
literárních
zhuštěny
do
kritiků
menšího
atd.)
počtu.
a
Snímek
zachovává epizodickou strukturu a je propletený z jednotlivých příběhů postav. Ani scénář neobsahuje ústřední linii a příběh se
rozdrobil
postav
a
mezi
rysy
vícero
jejich
hrdinů
povah
příběhu.
jsou
Charakteristika
načrtnuty
už
při
cestě
autobusem k Jadranu. Zatímco cesta do letoviska zaujímá zhruba 37% obsahu knihy, tak ve filmu je to cca. 22% celkové délky. Struktura
literárního
radikálně
pozměněna.
díla
musela
Viewegh
být
pro
totiž
filmové
vytvářel
účely
složitou
rafinovanou hru s rozmanitými rovinami a metarovinami uvnitř románu, podrobně popisoval vnitřní charakteristiku (a vnitřní řeč) svých hrdinů a text doplnil úryvky z článků literárních kritiků
(Josef
citáty
známých
Vohryzek,
Michael
spisovatelů
Špirit,
(John
Petr
Irwing,
Fidelius)
Thomas
či
Mann).
Spisovatel Max byl zároveň vypravěčem, hybatelem děje, který ovlivňoval
činy
a
děj
svých
postav.
Udržoval
si
ironický
odstup a kromě přemýšlení nad jednotlivými účastníky zájezdu uvažoval
také
režisérem
o
formě
všech
vyprávění.
postav.
Viewegh
Max
byl
stručně
experimentoval
řečeno
s formou,
dokonce na chvíli měnil vypravěče (ovce) a místy zakomponoval metodu
proudu
popisy
myšlenek
s formou,
vědomí. a
citáty
Hra
úvah i
s různorodými
jednotlivých
vypravěč
se
rovinami
účastníků,
z pochopitelných
příběhu,
experimenty důvodů
do
scénáře a následně do filmu nepromítly. Hudebník Max je tedy v celovečerním
filmu
pouhou
součástí
panoptika
zájezdu a není oproti románu v centru narace.
- 89 -
účastníků
Dne 11.8. dochází k projednání nové verze scénáře. Viewegh údajně poukazoval na několik scén a dialogů, které by rád upravil. Vadí mu kupříkladu scéna, ve které si malý Jakub namaže
penis
tygří
mastí.
V knize
působí
tato
situace
nenásilným a intimním dojmem, zatímco ve filmu působí podle Viewegha
příliš
hrubě.
Jiří
Vejdělek
údajně
požadoval,
aby
tato scéna zůstala. Věřil, že bude patřit k divácky oblíbeným momentům.190 scénáře.
Dne
3.9.
Několik
kritice
zanechal
Viewegha
zůstal
přečetl
dialogů beze
Vejdělek
změn,
veskrze
Michal ale
Viewegh
finální
navzdory výsledný
pozitivní:
„Čtu
verzi
spisovatelově dojem
Michala
poslední
verzi
Účastníků: převažuje spokojenost (po šesti letech ustavičného přepisování scénáře ovšem už poněkud otupělá), mírné rozladění se dostaví pouze u několika scén a replik, které tam Jirka nechal navzdory mé kritice. Coby scenárista budu za ten film opět beze zbytku odpovědný, říkám si rozmrzele – přestože jsem ho navzdory vší snaze nemohl beze zbytku ovlivnit“ [Viewegh, 2006: 240]…
8.2.10. Herecké obsazení a výběr filmového štábu Jakmile byl ke spolupráci přizván režisér Vejdělek (červen 2005),
začalo
se
diskutovat
o
potencionálním
hereckém
obsazení. Producenti Biermann a Hoffman vyžadovali, aby se ve filmu kvůli
objevilo
vícero
divácké
známých
atraktivitě.
a
191
oblíbených
hereckých
Castingy
se
tváří
uskutečnily
v červenci a zasahovaly do půli srpna: „Castingy byly poměrně náročné, jelikož se obsazovalo prakticky patnáct hlavních nebo velmi
důležitých
rolí.
Předem
nebyl
jasný
nikdo,
ale
samozřejmě jsme oslovovali na některé role hvězdy, které film prodávají,“192 mi potvrdil vedoucí výroby Pavel Čechák.
190 191 192
VIEWEGH, 2007: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. ČECHÁK, 2008: rozhovor.
- 90 -
Na konci června byli osloveni někteří herci k účasti na filmu ještě před oficiálním začátkem castingů. Role Jolaniny matky byla podle Čecháka nabídnuta herečce Libuši Šafránkové a role jejího filmového muže- Jolanina otce, herci Bolku Polívkovi. Pavel Čechák mi řekl, že oba nakonec účast ve filmu odmítli z časových důvodů.193 Manželský pár Jolaniných rodičů nakonec vytvořili Eva Holubová a Bohumil Klepl. Na roli Jolany, vtipné a zábavné dívky, která však trpí komplexy ze svého fyzického vzhledu,
si
vyhlédli
herečku
její
producent
účasti
Pražském
Annu
na
kde
Byla
spolu
Polívkovou.
Letních
hradě,
benátský.194
Biermann
s Michalem
Polívkové
si
shakespearovských
ztvárnila
pozvána
na
Jessiku
v
casting,
Vieweghem
všimli
díky
slavnostech
představení
na
základě
na
Kupec
kterého
získala roli Jolany. O obsazení dvou starších dam Šarloty a Helgy
bylo
navrhoval
rozhodnuto Květu
ještě
před
Fialovou
pro
castingy. roli
Michal
Šarloty
Viewegh
a
Vlastu
Chramostovou jako její blízkou přítelkyni Helgu: „Navrhoval jsem paní Fialovou na roli Šarloty a uměl jsem si představit, že by Helgu hrála Vlasta Chramostová, která to chtěla hrát a taky jsem za ní trošku lobboval. Ale nakonec to nedopadlo a hrála to paní Štěpánková,“195 tvrdí Michal Viewegh. Producenti Biermann jejich
a
Hoffman
nabídku
výhradně
upřednostnili
přijala.
producenti
homosexuální
dvojice
a
Další
herecké
režisér.
Oskara
a
Janu Na
Štěpánkovou, obsazení
základě
Ignáce
ujali
která
už
řešili
castingů
divadelní
se
herci
Adrian Jastraban a Jaromír Nosek. V románu je hlavní postavou spisovatel
Max,
který
je
zároveň
vypravěčem
a
komentuje
veškeré dění. Ve filmu je Max populárním hudebníkem, který je součástí výstředního lidského panoptika. Na castingu získal tuto
roli
slovenský
postprodukci
předaboval
intelektuálek
Irmu
a
herec
Ondrej
Saša Denisu
Opršálová a Kristýna Leichtová.
193 194 195
ČECHÁK, 2008: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor. VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 91 -
Koval,
Rašilov. ztvárnily
kterého
Dvojici debutující
při
mladých Šárka
Manželský
pár
vytvořili:
Martin
Sitta
jako
Jarda
a
Eva
Leinweberová jako jeho žena Jituš. Role řidičů Karla a Karla byly svěřeny Pavlu Liškovi a Miroslavu Krobotovi. Naivní a hloupou
průvodkyni
celé
výpravy
-
Pamelu
ztvárnila
modelka
Jitka Kocurová. Mnoho herců muselo plnit během natáčení své divadelní závazky, a proto jedním z úskalí natáčení v Itálii bylo permanentní přejíždění herců (Bohumil Klepl, Ondrej Koval ad.). Z tvůrčího Jakub
Šimůnek,
týmu
byli
střihač
ke
Jan
spolupráci
Daňhel,
přizváni
jenž
kameraman
absolvoval
katedru
střihové skladby na FAMU v roce 1995, ale svůj vystudovaný obor uplatnil až v roce 2001 snímkem Divoké včely. Zvukařem se stal Tomáš Kubec, pro kterého představovalo ozvučení Účastníků zájezdu po snímku Vyhnání z ráje v pořadí druhou profesionální účast na celovečerním hraném filmu. Kubec absolvoval Katedru zvukové
tvorby
Jiříková,
na
jež
FAMU
v roce
zahájila
2002.
Kostýmy
profesionální
navrhla
kariéru
Linda
kostýmní
výtvarnice v roce 2005 snímkem Restart. Hudbu pro film složil hudebník
Oskar
hudebních
Petr,
skupin
který
je
zakládajícím
je
také
autorem
a
členem
několika
několika
českých
populárních písní (např. Medvídek). Jiří Vejdělek se obklopil osobnostmi
z výrobního
štábu,
kteří
jsou
s ním
věkově
spřízněni.
8.2.11. Financování a rozpočet Hlavními producenty připravovaného snímku byly společnosti In Film a Infinity v zastoupení Rudolfa Biermanna a Tomáše Hoffmana. Po úspěchu Románu pro ženy bylo samozřejmě mnohem snazší získat finance na realizaci projektu. Jednodušší byly podle Biermanna také dohody s distributorem, videodistributory a
shánění
financí
z product
placementu.196
Velmi
přirozeným
způsobem vyplynula také dohoda s televizí Nova, která se stala koproducentem filmu: „Snažíme se podporovat komerční filmy, protože 196
jsme
komerční
televize.
BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 92 -
Líbí
se
nám
scénář,
který
slibuje divácky atraktivní podívanou. Každý z nás jel někdy na dovolenou
autobusem
a
určitě
ve
filmu
uvidí
scénu,
kterou
prožil. Román má zajímavý námět a film má kvalitní herecké obsazení" ředitel
[Herbrychová,
pro
akvizici
a
2005:
18],
strategii
vysvětlil TV
Nova.
Petr Na
Chajda,
Účastnících
zájezdu se tak setkal stejný producentský tým jako v případě Románu pro ženy: IN Film, Infinity, TV Nova. Zjistila
jsem,
že
televize
Nova
vložila
do
filmu
30%
koprodukční podíl, dále zaplatila reklamu a koupila si licenci k televiznímu vysílání na dvanáct let.197 Nad konečnou podobou koprodukční producenty
smlouvy a
údajně
zástupcem
probíhaly
televize
dlouhé
Nova
–
debaty
Petrem
mezi
Chajdou.
Diskutovalo se zejména o jednotlivých výhodách dvou smluvních stran. Televize Nova se snažila získat licenci na co nejdelší dobu a exkluzivně se znemožněním prodeje kabelové televizi. Producenti se zase naopak pokoušeli prodat licenci na co možná nejkratší
dobu
a
za
vysokou
finanční
částku.
většinou vyhovujícím kompromisem obou stran. Rozpočet
činil
koproducentem
se
28
stala
milionů
korun.
plynárenská
Smlouva
bývá
198
Dalším
společnost
významným RWE,
která
v roce 2005 zahájila dlouhodobý projekt RWE – energie českého filmu za účelem podpory rozvoje české filmové tvorby. V roce 2006 koprodukovala čtyři celovečerní filmy: Rafťáci, Jak se krotí krokodýli, Grandhotel a Účastníci zájezdu. Skupina RWE pod
vedením
RWE
milionů
korun
podporu
mladých
Transgas
na
vznik
ročně
hraných
talentovaných
přerozděluje filmů,
tvůrců
a
více
než
20
dokumentární
tvorby,
na
filmové
tuzemské
festivaly. Konkrétní částku koprodukčního vkladu mi nesdělil ani Rudolf Biermann ani tiskový mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský kvůli důvěrnému obsahu obchodní smlouvy: „Mohu Vás pouze informovat, že v rámci našeho projektu RWE - energie českého miliony
filmu
investujeme
korun,“199
mi
průměrně
napsal
do
Martin
každého
filmu
Chalupský.
tři Kromě
koprodukčního vkladu soukromé televize Nova a RWE Transgas, 197 198 199
BIERMANN, 2008: rozhovor. BIERMANN, 2008: rozhovor. CHALUPSKÝ, 2008: korespondence.
- 93 -
přispěl ve velké míře k financování také product placement. V druhé polovině roku 2005 vstoupila na trh agentura Advice Ad, která se dodnes specializuje na reklamu a marketing ve filmovém
průmyslu.
(začlenění
Poskytují
produktů
nebo
mj.
služby
služeb
přímo
product do
děje
placementu filmu)
a
strategie pro cross-sell promotion (efektivní spolupráce dvou produktů). Prvním realizovaným projektem této společnosti se stali právě Účastníci zájezdu. Advice Ad zajistila pro film generálního sponzora - farmaceutickou společnost Simply You a jejich
produkt
ArginMax
[Trymlová,
2005:
1].
Výrobek,
povzbuzující sexuální výkonnost, je dokonce dvakrát začleněn do replik jednotlivých postav. Firmy projevily podle Biermanna enormní
zájem
Účastnících
o
zakomponování
zájezdu
participují
svých
výrobků
desítky
do
filmu.
společností,
Na
např.
cestovní kancelář Firo tour, Vodafone, OMV, Fujifilm či firma UPP.200
8.2.12. Natáčení Teprve na konci června 2005 bylo definitivně potvrzeno natáčení filmu Účastníci zájezdu a premiéra byla naplánována na příští jaro. Natáčení bylo zahájeno v pondělí 12. září 2005. Celý týden vznikaly první záběry uvnitř autobusu na silnici mezi Prahou a Strakonicemi. natáčení
do
Tentýž
týden
Dobříše,
kde
se se
filmový
štáb
pokračovalo
přesunul
v natáčení
na scén
z autobusu [Křivánková, 2005: 16]. V týdnu od 19.9. odjel celý štáb
filmu
Itálii.
na
Zhruba
natáčení dvacet
do
turistického
kilometrů
od
střediska Terstu,
v severní v malebném
letovisku Sistiana, probíhalo celý měsíc natáčení. Štáb zde zůstal do 19. října. V letovisku Sistiana byl nalezen ideální hotel přímo u moře, kde si produkce pronajala část oblázkové pláže
Castelreggio.
V září/
říjnu
je
v tradičních
letních
destinacích hlavní sezona u konce, tak byl v Itálii potřebný klid pro filmování. 200
BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 94 -
Několik
záběrů
bylo
pořízeno
také
ve
Slovinsku
v
městečku
Piran u Jaderského moře. Dne 19. října bylo natáčení v Itálii ukončeno
[Spáčilová,
2005:
4].
Poslední
scény
vznikaly
do
konce října v pražských ateliérech v Hostivaři.
8.2.13. Distribuce Producenti si zvolili jako distributora filmu Účastníci zájezdu akciovou společnost Falcon. Ta se na českém filmovém trhu
objevila
v roce
1994
a
je
držitelem
licence
pro
distribuci filmů od dvou velkých amerických studií: Studios Motion Pictures International a Sony Pictures Entertainment. V letech 1994- 1999 se Falcon umístil podle podílu na trhu stabilně 2001
na
bylo
druhém
významným
místě
mezi
krokem
českými
Falconu
distributory.
personální
V roce
propojení
se
sítí multiplexů CineStar. Následující rok sice Falcon propadl na třetí místo v podílu na trhu, ale v letech 2003 a 2004 se vyšvihl dokonce na první místo a získal vedoucí postavení na českém trhu. Svou silnou pozici potvrdil také v následujících letech
2006,
2007,
kdy
se
stal
opakovaně
nejúspěšnějším
distributorem [Falcon, online]. Rudolf Biermann mi sdělil, že se svým kolegou Tomášem Hoffmanem odhadovali - očekávali návštěvnost filmu cca. 400500 000 diváků, protože měl oslovit téměř všechny možné cílové skupiny
obecenstva.201
Na
základě
domluvy
s distributorem
dospěli k rozhodnutí, že se vyrobí 34 filmových kopií. Falcon poskytl minimální garanci, tzn. zajistil na vlastní náklady financování filmových kopií a tuto částku si následně odečetl ze zisku filmu. Falcon zajišťoval prakticky vše: marketing, výrobu kopií, PR, premiéru i promotion. Falcon zařídil dohody o mediálním partnerství: rozhlas, internet, noviny, časopisy a také
outdoor.
spolupracovníci
Ředitelka
marketingu
rozhodovali
o
inzerce.
201
BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 95 -
Svatka
rozsahu
Peschková kampaně
a
a
její
typech
Do
časopisů
a
novin
byly
poskytovány
rozhovory
s herci,
průběžné informace o natáčení, přípravách k premiéře atd. Do rozhlasu
byly
pečlivě
připraveny
spoty,
kampaně
a
také
soutěže. Na internetu byly umístěny (jako způsoby prezentace filmu)
chaty
Falcon
dále
chystal
s tvůrci úzce
speciální
a
herci,
spolupracoval kampaně,
bannery
a
s televizí
spoty
a
ukázky Nova,
začlenění
z filmu. se
kterou
podrobných
informací o připravovaném filmu přímo do televizních pořadů (např. Snídaně s Novou), umístění filmu o filmu do vysílání a reportáž
ze
slavnostní
premiéry
v
hlavním
zpravodajství
TV
Nova. Falcon měl na starosti komplexní výrobu televizních a rozhlasových spotů, bannerů, outdoorů, inzerce, POS materiálů i
pozvánek
na
premiéru.
Dále
zajistil
tiskové
konference,
projekce pro novináře a následně organizaci premiéry včetně finančního rozpočtu. Distribuční aktivity spočívaly ve výrobě a naprogramování filmových kopií, dále ve výrobě a distribuci trailerů do kin a POS materiálů. Z POS materiálů byly použity plakáty, fotosky a stojky. Využily se také další propagační produkty, např. trička s názvem filmu.202 Falcon má úspěch se svou strategií objednání velkého počtu filmových kopií a masivní mediální kampaní: „Je nutné dostat film všude, to znamená čtrnáct dní před premiérou a čtrnáct dní
po
premiéře
mediální
obsadit
prezentaci.
všechna
Minimálně
média tři
a
měsíce
připravit před
velkou
premiérou
musíme uvést formany do kin a jeden měsíc před premiérou musí být v kinech všechny POS materiály. PR funguje již v průběhu natáčení a snažíme se, aby se objevily informace o natáčení filmu v médiích. Zhruba dva měsíce před premiérou nastartujeme PR, které vcholí čtrnáct dní před premiérou i po ní,“203 hovoří o marketingové strategii Falconu ředitelka marketingu Svatka Peschková.
K propagaci
Účastníci zájezdu, jejíž
také
opět
pomohla
reedice
knihy
čtvrté vydání s obálkou kopírující
design filmového plakátu vyšlo současně s filmovou premiérou.
202 203
PESCHKOVÁ, 2008: rozhovor. PESCHKOVÁ, 2008: rozhovor.
- 96 -
Distribuční slogan hlásal: „Komedie podle bestselleru Michala Viewegha.“
Podobně
spoléhalo
mj.
koprodukční
jako
na
vstup
v případě
trademark televize
předchozích
Michala
Nova
Viewegha.
hrálo
filmů Také
spisovatelovo
se pro
jméno
podstatnou roli: „Chceme mít právo vybrat si, jaký projekt podpoříme a dáváme samozřejmě přednost kvalitním filmům, které jsou však zároveň divácky přitažlivé. Proto mě tak potěšil úspěch Vieweghova a Renčova Románu pro ženy a proto věřím i Účastníkům zájezdu od stejného autora" [Hejzlar, 2005: 13], řekl generální ředitel TV Nova Petr Dvořák. A Petr Chajda, koproducent filmu dodal: „Viewegh zosobňuje obecně dobré téma, ale
tahle
diváků"
látka
navíc
[Spáčilová,
propojí 2005:
všechny
7].
generace
Vieweghovy
i
skupiny
romány
jsou
ztělesněním atraktivních námětů a propojení s autorovým jménem představuje efektivní volbu marketingové strategie.
8.2.14. Premiéra, tržby, návštěvnost Film Účastníci zájezdu měl slavnostní premiéru 19.4. 2006 v Praze
ve
Vieweghova
Slovanském románu.
domě,
tedy
Následující
deset
den
šel
let
po
vydání
film
do
široké
distribuce v České republice. Vysoká návštěvnost v kinech byla považována téměř za „povinný úspěch“ právě kvůli předpokladu producentů, že slavný bestseller by měl být automaticky také filmem.204
úspěšným
Tato
hypotéza
se
nakonec
skutečně
potvrdila. Komedii Účastnící zájezdu zhlédlo za první víkend téměř 62 000 diváků a za první dva týdny jich měl snímek na kontě
více
filmových
než
160
000
distributorů
statistiky
filmů
(za
[UFD,
se
2006].
Účastníci
rok)
podle
Podle zájezdu
informací ocitly
návštěvnosti
Unie
v čele
s 12
463
představeními, celkovým počtem 788 126 diváků a komplexními tržbami
76 313 372 Kč [UFD, 2006]. Na druhém místě se umístil
další český teenagerský film Rafťáci.
204
BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 97 -
Podle Biermanna radikálně předurčí budoucnost snímku v jeho dalším
směřování
úspěch
v kinech:
„Když
je
film
úspěšný
v kinech, tak je úspěšný na DVD a když je úspěšný na DVD, tak je úspěšný na kabelovkách a když je úspěšný na kabelovkách, tak
i
v televizi,
jednoznačně.“
205
což
se
na
příkladu
Účastníků
ukázalo
Film Účastníci zájezdu měl televizní premiéru
v sobotu 3.11. 2007 v prime time na televizi Nova a stal se nejsledovanějším
pořadem
v hlavní
vysílací
čas
na
všech
televizích: „Dívalo se na ni totiž 2 135 tisíc diváků starších 15
let.
Účastníci
zájezdu
přitáhli
k
obrazovkám
rekordních
59,02 % diváků ve věku 15 - 54 let z těch, kteří trávili sobotní
večer
u
televizních
obrazovek.
Letní
komedie
plná
komických, ale i absurdních situací bodovala také u žen ve věku 15 - 44 let, v této cílové skupině dosáhla podílu na sledovanosti 57,21 %. Nejvíce se ale dívali muži ve věku 15 24 let, u nich činil podíl na sledovanosti rekordních 64,70 %“ [Šmítková, 2007].
8.3. Shrnutí Michal Viewegh definitivně potvrdil svou silnou pozici ve filmovém průmyslu. Projekt Účastníci zájezdu vznikal nejdéle ze všech čtyř dosud natočených filmů. Prodělal několik změn: od seriálové podoby k celovečernímu hranému filmu a nakonec se stal divácky nejnavštěvovanějším snímkem roku 2006. V únoru roku 2007 obdržel Cenu časopisu Premiere a Eva Holubová byla nominována ženský
na
herecký
výroční výkon.
cenu
Český
Snímek
lev
byl
v kategorii
také
přijat
vedlejší
do
soutěže
filmového festivalu Tribeca, který se konal od 25. dubna 2006 v New
Yorku
herečku. sestava
a
Eva
Holubová
Zvláštní
uznání
[Wilková,
2007:
zde
získala
cenu
pro
poroty
dostala
také
celá
herecká
dále
několik
28].
Snímek
obdžel
nejlepší
ocenění na menších tuzemských festivalech a přehlídkách:
205
BIERMANN, 2008: rozhovor.
- 98 -
např. na 28. Novoměstském hrnci smíchu získal od poroty cenu Zlatý
prim
evropských
a
titul
komedie
filmových
roku,
úsměvů
byla
na
4.
ročníku
oceněna
Anna
Festivalu
Polívková
za
nejlepší ženský herecký výkon.
9. Závěr Michal
Viewegh
patří
k nejúspěšnějším
tuzemským
spisovatelům. Filmoví a televizní producenti brzy zaznamenali, že
Vieweghovy
vypointovanými
romány a
vyznačující
ironickými
se
situacemi,
spádným
výstižnými
dějem, humornými
dialogy, jsou vhodnou látkou k filmovému zpracování. Kalkul filmařů
je
čtenářů
přijde
populárního cílové
založen do
románu.
skupině,
což
natočené
snímky
úspěch
„obchodní
zjednodušujícím Vieweghova
na kina je
i
filmy
další
jednoznačně se
majoritní
také
filmovou
jsou
určeny
dá
výběr
dále
i
Viewegha.
konstatovat, volba
oblíbených
adaptaci
čtyři
komerční
Michala
skupina
univerzální
Všechny
potvrdily
předloha,
režiséra,
–
výhoda.
značky“
způsobem
úvaze
zhlédnout
Knihy
literární
talentovaného
logické
že
dosud
divácký Trochu
základem
je
osvědčeného
či
českých
herců
a
propagace využívající jméno Michala Viewegha. Vieweghovy romány patří nyní k nejvyhledávanějším filmovým adaptacím v českém filmovém průmyslu. Kromě čtyř realizovaných celovečerních
filmů
je
další
snímek
ve
stavu
natáčení
(Nestyda) a autor mi potvrdil, že podstupuje příslušná jednání s
dalšími
zájemci,
kteří
usilují
o
práva
k zfilmování
ostatních románů.206 Marketingové propojení autorových knih a celovečerních filmů je výhodné nejen pro Michala Viewegha, ale také pro nakladatelství Druhé město, pro filmové a televizní producenty, koproducenty i sponzory. Reedice knihy s artworkem plakátu u příležitosti filmové premiéry vždy zafungovalo ve prospěch propagace filmu a zároveň knižního titulu.
206
VIEWEGH, 2007: rozhovor.
- 99 -
Z ekonomického producentů
hlediska
a
je
distributorů
spolupráce
velmi
nakladatelství,
produktivní
a
efektivní.
Reklama je účinnější, neboť je na obě díla upozorněno z vícero stran mediálního trhu a těží z ní všichni zúčastnění. Vydání reedice románu v době premiéry stejnojmenného filmu se stalo osvědčenou marketingovou strategií. Michal Viewegh se po zkušenosti z prvních dvou natočených snímků Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách začal ještě aktivněji podílet na realizaci následujících filmových adaptací.
Ve
smlouvách
pozorněji
se
diplomové
práci
věnoval jsem
si
vyhradil
přípravné se
fázi
funkci vzniku
soustředila
na
scenáristy filmů.
vystižení
Ve
a své
pozice
Michala Viewegha, jeho úlohu a roli v jednotlivých filmových projektech. důležitou
Osobnost součástí
Michala
Viewegha
produkční
historie
je
totiž
filmových
velice
adaptací.
Zjišťovala jsem, jakým způsobem a do jaké míry mohl autor adaptovaného románu zasahovat do jednotlivých tvůrčích složek filmové výroby. V této práci jsem se snažila vysledovat a odhalit
principy a
postupy, které byly součástí produkční historie jednotlivých filmů
a
pokusila
filmových
jsem
projektů.
Při
se
důsledně
mém
popsat
výzkumu
jsem
genezi
vybraných
objevila
několik
pozoruhodných skutečností, které nezaznamenala ani média. Jsou to informace, které souvisí s předpřípravnou fází vzniku filmů – původní nerealizované plány a představy, dočasná přítomnost zainteresovaných tvůrců, koncepční změny (návrhy na herecké obsazení u všech čtyř snímků, oslovení režiséři a scenáristé, původní představy o tvůrčím týmu atd.). Vieweghova díla mají obchodní potenciál a zájem filmařů, producentů
a
V budoucnosti
v neposlední se
jistě
řadě
setkáme
diváků s
to
dalšími
jenom
potvrzují.
filmovými
přepisy
spisovatelových bestsellerů. Už nyní jsou ve fázi tzv. „first look“ či v konkrétních obchodních jednáních Vieweghovy další literární počiny.
- 100 -
10. Bibliografie 10.1. Knihy, noviny, magazíny •
• • • • • • • • • •
• •
• • •
ANDREW, Dudley (1999): Adaptation. In: Corrigan, Timothy (ed.) : Film and literature : an introduction and reader. Upper Saddle River, New Jersey : Prentice-Hall, s. 262 – 273. AYCOCK, Wendell & SCHOENECKE, Michal (eds.) (1988): Film and literature: A comparative approach to adaptation. Lubbock: Texas Tech University Press. BAZIN, André (1963): Film je umění. Praha: Orbis. BAZIN, André (1979): Co je to film? Praha: Československý filmový ústav. BILÍK, Petr (2001): Mozaika problematického vztahu (česká literatura a film). Host, 17, č. 2, s. 49-53. BLUESTONE, George (1973): Novels into film. Los Angeles, Londýn : University of California Press. BORDWELL, David (1985): Narration in the fiction film. Madison: University of Wisconsin Press. CORRIGAN, Timothy (1999). Film and literature : an introduction and reader. Upper Saddle River, New Jersey: Prentice-Hall. DANIELIS, Aleš (2007): Česká filmová distribuce po roce 1989. Iluminace, 19, č.1, s. 53-104. FOLL, Jan (1997): Výchova dívek a novodobý Lopachin. Lidové noviny, 10, č. 112 (15.5.1997), s.10. GÉLOIN, Ghislaine (1988): The plight of film adaptation in France: Toward dialogic process in the auteur film. In: AYCOCK, Wendell & SCHOENECKE, Michael (eds.) (1988): Film and literature: A comparative approach to adaptation. Lubbock: Texas Tech University Press, s. 135 – 149. HEJZLAR, Tomáš (2005): Bez podpory soukromých subjektů by český film mohl skončit. Haló noviny, 15, č. 256 (2.11.), s. 13. HELMANOVÁ, Alicja (1998): Tvořivá zrada. Filmové adaptace literárních děl. In: SZCZEPANIK, Petr & MAREŠ, Petr (2005): Tvořivé zrady. Antologie současného polského myšlení o filmu a audiovizuální kultuře. Praha : NFA, s. 132 – 161. HELMANOVÁ, Alicja (2001): Adaptace jako základní tvůrčí technika filmu. Host, 17, č.2, s. 57-64. HERBRYCHOVÁ, Helena (2005): Cestovková jízda. Týdeník Televize, 15, č. 45 (1.11.), s. 18. HOPFINGEROVÁ, Maryla (1997): Slovo a obraz. In: SZCZEPANIK, Petr& MAREŠ, Petr (2005): Tvořivé zrady. Antologie současného polského myšlení o filmu a audiovizuální kultuře. Praha : NFA, s. 343-363. - 101 -
• • • •
• • • • • • • • • • • • • • • • •
HORÁČKOVÁ, Alice (2007): V zahraničí vede Výchova. MF Dnes, 18, č. 214 (13.9.), s. B10 HORÁČKOVÁ, Alice (2006): Viewegh: Můj rok zas tak báječný nebyl. MF Dnes, 17, č.104, s. C7. HORNIAK, Michal (2000): Filmové adaptace v české kinematografii. In: PTÁČEK, Luboš (ed.): Panorama českého filmu. Olomouc: Rubico, s. 243-263. CHATMAN, Seymour (2000): Dohodnuté termíny : rétorika narativu ve fikci a filmu : Coming to terms : the rhetoric of narrative in fiction and film (Orig.). Olomouc : Univerzita Palackého. KAČER, Pavel (2001): Milostné inzeráty z metra vyvolaly spory. Slovo, 93, č. 109 (11.5.), s. 3. KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2005): Román pro ženy si troufá na půl milionu diváků. Lidové noviny, 18, č. 81 (7.4.), s. 18. KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2005): Točí se Účastníci zájezdu. Lidové noviny, 18, č. 219 (17.9.), s. 16. MÁLEK, Petr (1993): Teorie intertextu a literární kontexty filmu I. Iluminace, 5, č.2, s. 7-31. MÁLEK, Petr (1993): Teorie intertextu a literární kontexty filmu II. Iluminace, 5, č. 3, s. 7-38. MAREČEK, Petr (2005): Musíte potkat dobrého autora. MF Dnes (kraj Hradecký), 16, č. 231 (3.10.), s. 4. McFARLANE, Brian (1996): Novel to film : an introduction to the theory of adaptation. Oxford : Clarendon Press. MÍŠKOVÁ, Věra (2004): Renč začal točit Vieweghův Román pro ženy. Právo, 14, č. 240 (14.10.), s.17. MÍŠKOVÁ, Věra (2004): Renč točí Vieweghův Román pro ženy. Právo, 14, č. 236 (9.10.), s.12. MRAVCOVÁ, Marie (1990): Literatura ve filmu. Praha : Melantrich. MRAVCOVÁ, Marie (2001): Od Oidipa k Francouzově milence : světová litaratura ve filmu : interpretace z let 19821998. Praha : Národní filmový archiv. NAREMORE, James (2000) : Film Adaptation. New Brunswick, NJ: Rutgers University Press. PODSKALSKÁ, Jana (2004): Natáčí se další Vieweghův román: Ženské důvěrnosti, lásky a lži. Týdeník Televize, 14, č.44 (19.10.), s. 22. POLANSKÝ, Karel (1997): Návrat s Vieweghem. Týden, 4, č.20 (12.5.1997), s. 72. SPÁČILOVÁ, Mirka (2004): Renč točí Vieweghův Román pro ženy. MF Dnes, 15, č. 183 (7.8.), s.1. SPÁČILOVÁ, Mirka (2005): Nehodlám točit cokoli za každou cenu. MF Dnes, 16, č.87 (14.4.), s. 4. SPÁČILOVÁ, Mirka (2005): Viewegh napíše další tři filmy. MF Dnes, 16, č. 164 (15.7.), s. 7. - 102 -
• • • • • • • • • • • • • • • •
SPÁČILOVÁ, Tereza (2005): Řízky na cestě. Instinkt, 4, č. 39 (29.9.), s. 43. SVOBODOVÁ, Ivana (2007): Čteme nejvíc ze všech Evropanů. MF Dnes, 18, č.230 (2.10.), s. A2. SZCZEPANIK, Petr & MAREŠ, Petr (2005): Tvořivé zrady. Antologie současného polského myšlení o filmu a audiovizuální kultuře. Praha : NFA. VERECKÝ, Ladislav (2007): Michal Viewegh- Jak jsem psal Báječná léta. Magazín Dnes, 18, č. 37 (13.9.), s. 8-16. VESELÁ, Renata (1996): Nápady laskavého Michala Viewegha. Klatovský deník, 4, č. 88 (13.4.), s.10. VIEWEGH, Michal (1994): Výchova dívek v Čechách. Praha: Český spisovatel. VIEWEGH, Michal (1997): Báječná léta pod psa. Brno:Petrov. VIEWEGH, Michal (2005): Román pro ženy. Brno: Nakladatelství Petrov. VIEWEGH, Michal (2006): Účastníci zájezdu. Brno: Druhé město. VIEWEGH, Michal (2006): Báječný rok (deník 2005). Brno: Druhé město. VIEWEGH, Michal (2004): Ledovce odlišných lidských příběhů. Film pohledem Michala Viewegha. Filmové listy, 1, č. 2, s.6. VITOVSKÁ, Ivana (1997): Vieweghův bestseller Báječná léta pod psa se stal pro režiséra Nikolaeva výzvou. Hradecké noviny, 6, č. 73 (27.3.), s. 6. WILKOVÁ, Scarlett (2004): Jak Renč točí Viewegha. Magazín MF Dnes, 15, č. 45 (11.11.), s. 34. WILKOVÁ, Scarlett (2007): Kam dojel český film? Magazín MF Dnes, 18, č.10 (8.3.), s. 28. WOHLHÖFNER, Vladimír (2005): Román pro ženy láme rekordy. Večerník Praha, 15, č. 92 (20.4.), s. 14. WOHLHÖFNER, Vladimír (2005): Účastníci zájezdu už jedou. Večerník Praha, 15, č. 220 (19.9.), s. 11.
10.2. Sekundární bibliografie • • •
BLÁHOVÁ, Jindřiška (2006): Do škatulky se doufám nevejdu. Lidové noviny, 19, č. 187 (12.8.), s. 15. BOROVAN, Aleš (2005): Viewegh a film: nové zisky. Hospodářské noviny, 49, č. 73 (14.4.), s. s.28. BŘEŇOVÁ, Marie (2002): Vetchý ani na cestách Barču neopouští. Večerník Praha, 12, č. 287 (10.12.), s. 7.
- 103 -
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
CIGLEROVÁ, Jana (2001): Spisovatel Michal Viewegh píše nový román: Báječná léta s Klausem. Lidové noviny, 14, č. 167 (20.7.), s. 1. CIGLEROVÁ, Jana (2002): Objevily se snahy román zastavit. Lidové noviny, 15, č. 104 (4.5.), s. 20. CINGER, František (2003): Paranoik, jako můj hrdina, opravdu nejsem. Právo, 13, č.81 (5.4.), s. 12. CINGER, František (2005): Účastníci zájezdu žijí dál. Právo, 15, č. 221 (20.9.), s. 19. CINGER, František (2001): Viewegh dává kritikům za pravdu. Právo, 11, č. 114 (17.5.), s. 5. KAČER, Pavel (2001): Milostné inzeráty z metra vyvolaly spory. Slovo, 93, č. 109 (11.5.), s. 3. KAŠPÁRKOVÁ, Marcela (2000): Nikdy nebudu Tolstoj. Týden, 7, č.35 (21.8.), s. 47. KOŘENÁ, Markéta (2001): Michal v metru. Lidové noviny, 14, č. 110 (12.5.), s. 24. KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2007): Stále vzhlížíme k Formanovi. Lidové noviny, 20, č. 121 (25.5.), s. 19. KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2004): Oba máme své zkušenosti se ženami. Lidové noviny, 17, č. 240 (14.10.), s. 28. KŘIVÁNKOVÁ, Darina (2006): Solidní střední proud. Lidové noviny, 19, č. 93 (20.4.), s. 1. LUKEŠ, Emil (2007): Vieweghova melancholická groteska. MF Dnes, 18, č. 217 (17.9.), s. 12. LUKEŠ, Jan (2007): Báječná léta českého chrchle. MF Dnes, 18, č. 214 (13.9.), s.10. LUKEŠ, Jan (2001): Nejlepší z českých spisovatelek:Michala Viewegha „zodpovědnost tvorby.“ Týden, 8, č. 22 (28.5.), s. 79. MÍŠKOVÁ, Věra (2005): Vejdělek točí Účastníky zájezdu. Právo, 15, č. 215 (13.9.), s. 5. MÍŠKOVÁ, Věra (2006): Účastníci zájezdu znovu vyrazí na cestu. Právo, 16, č. 88 (13.4.), s. 8. MÍŠKOVÁ, Věra (2006): Českým filmařům může dojít legrace. Právo, 16, č. 301 (29.12.), s. 20. MÍŠKOVÁ, Věra (2005): Mám rád ženskou krásu i duši. Právo, 15, č. 83 (9.4.), s. 17. MÍŠKOVÁ, Věra (2005): Viewegh a Renč míří na osrdí a bránici. Právo, 15, č. 88 (15.4.), s. 14. NAVARA, Luděk (2005): Na obou stranách Atlantiku. MF Dnes, 16, č. 264 (11.11.), s. 6. NOVOTNÝ, Vladimír (2007): Jak dnes číst Báječná léta. MF Dnes, 18, č. 215 (14.9.), s. 10. ONDŘICHOVÁ, Lucie (2003): Menzel a Viewegh: Naši Chorvaté nám rozumějí. Lidové noviny, 16, č. 145 (23.6.), s. 15.
- 104 -
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
PODSKALSKÁ, Jana (2004): Filip Renč Román pro ženy mě vzkřísil. Týdeník Televize, 14, č.44 (19.10.), s. 20. PŘIVŘELOVÁ, Iva (2006): Účastníci zájezdu mají už i filmovou podobu. Hradecké noviny, 15, č. 89 (14.4.), s. 18. SPÁČILOVÁ, Mirka (2007) : Film bavil i dojímal. MF Dnes, 18, č. 217 (17.9.), s. 12. SPÁČILOVÁ, Mirka (2004): Rodí se první záběr filmu Román pro ženy. MF Dnes, 15, č. 236 (9.10.), s. 1. SPÁČILOVÁ, Mirka (2005): Z herců se stali Účastníci zájezdu. MF Dnes, 16, č. 220 (19.9.), s. 4. SPÁČILOVÁ, Mirka (2005): Účastníci zájezdu: lehkost a vtip. MF Dnes, 16, č. 266 (14.11.), s. 8. SPÁČILOVÁ, Mirka (2006): Čtyři režiséři s vieweghovskou penaltou. MF Dnes (příloha), 17, č. 90 (15.4.), s. 53. SPÁČILOVÁ, Mirka (2006): Účastníci zájezdu. MF Dnes, 17. č. 298 (23.12.), s. 12. SPÁČILOVÁ, Mirka (2004): Viewegh: Učím se to za pochodu. MF Dnes, 15, č. 183 (7.8.), s. 1. SPÁČILOVÁ, Mirka (2005): Román pro ženy měl premiéru téměř na hollywoodský způsob. MF Dnes, 16, č. 81 (7.4.), s. 7. SPÁČILOVÁ, Mirka (2005): Román pro ženy hlásí vyprodáno. MF Dnes, 16, č. 266 (14.11.), s. 9. SPÁČILOVÁ, Tereza (2006): Nenápadný půvab podšálků. Instinkt, 5, č. 16 (20.4.), s. 36. SUK, Radovan (2001): Muka citátománie aneb Výchova dívek v Čechách. MF Dnes, 12, č. 162 (14.7.), s. 7. ŠPRINCL, Jan (2005): Film pro ty, kdo se chtějí bavit. Nedělní svět, 2, č. 16 (17.4.), s. 11. ŠPULÁK, Jaroslav (2007): Michal Viewegh už nenadřazuje literaturu nad život. Magazín Práva, 17, č. 19 (12.5.), s. 8. ŠUMBEROVÁ, Vladimíra (2005): Poněkud promrzlí Účastníci zájezdu. MF Dnes, 16, č. 236 (8.10.), s. 3. TRYMLOVÁ, Martina (2005): Další agentura se stará o product placement. Marketing a média, 5, č.38 (19.9.), s. 1. UHLÁŘ, Břetislav (2006): Viewegh: Většina herců hrála báječně. Moravskoslezský deník, 6, č. 96 (24.4.), s. 8. VERECKÝ, Ladislav (2005): Marek Vašut. MF Dnes magazín, 16, č. 15 (14.4.), s. 26. WILKOVÁ, Scarlett (2007): Kam dojel český film? MF Dnes magazín, 18, č. 10 (8.3.), s. 28. WOHLHÖFNER, Vladimír (2005): ČT přenechala natáčení Vieweghova bestselleru Nově. Večerník Praha, 15, č. 220 (19.9.), s. 11.
- 105 -
• • • • • •
ZAJÍČKOVÁ, Eva (2006): České filmové komedie vracejí diváky do kin. Právo, 16, č. 169 (22.7.), s. 14. ZEMANOVÁ, Irena (2006): Účastníci, rádoby rozkošné panoptikum. Hospodářské noviny, 50, č. 78 (20.4.), s. 10. ZEMANOVÁ, Irena (2006): Filmaře i inzerenty láká Viewegh. Hospodářské noviny, 50, č. 75 (14.4.), s. 28. ZEMANOVÁ, Irena (2005): Hra na vtip, hra na kýč, hra na Román. Hospodářské noviny, 49, č. 73 (14.4.), s. 13. Zpracováno redakcí deníku Právo (1998): Český film byl v Chorvatsku. Právo, 8, č. 225 (25.9.), s. 10. ŽÁN, František (2005): Filmový štáb točil v Dobříši Vieweghovy Účastníky zájezdu. Příbramský deník, 14, č. 222 (21.9.), s. 2.
10.3. Prameny 10.3.1. Osobní rozhovory CIESLAR, Milan: březen 2008 (Praha). ČECHÁK, Pavel: duben 2008 (telefonický rozhovor). DANIELIS, Aleš: duben 2008 (korespondence). GAŠPAROVÁ, Eva: duben 2008 (korespondence). CHALUPSKÝ, Martin: duben 2008 (korespondence). CHAUN, Igor: květen 2008 (Praha). KOLIHA, Petr: únor, duben 2008 (korespondence). LUDVÍK, Bedřich: únor 2008 (Praha). KOPECKÝ, Čestmír: duben 2008 (Praha). NOVÁK, Jan: březen 2008 (korespondence). PESCHKOVÁ, Svatka: duben 2008 (korespondence). REINER, Martin: březen 2008 (korespondence). SCHAFFER, Robert: duben 2008 (korespondence). SLÁDEČKOVÁ, Barbora: srpen 2007 (korespondence). SLAVÍKOVÁ, Helena: březen 2008 (Praha). SPANILÝ, Pavel: květen 2008 (korespondence). ŠAŠEK, Václav: leden 2008 (Praha). ŠTERN, Jan: březen 2008 (telefonický rozhovor). URBANOVÁ, Eva: březen 2008 (korespondence). VIEWEGH, Michal: prosinec 2007 (Praha). ZENKL, Petr: leden 2008 (Praha). ZELENKA, Petr: březen 2008 (korespondence). 10.3.2. Výňatky z korespondence producentů a tvůrců u projektu Účastníci zájezdu (2001-2003) 10.3.3. Filmografické a bibliografické databáze www.mediainfo.cz. www.ufd.cz. www.ceskatelevize.cz.
- 106 -
www.nova.cz. www.ipetrov.cz. www.druhemesto.cz. www.cfn.cz. www.csfd.cz. www.imdb.com. http://www.viewegh.estranky.cz. www.viewegh.cz. www.space-films.cz. www.falcon.cz. www.bontonfilm.cz. www.bioscop.cz. http://www.ceskatelevize.cz/ct/sledovanost/div_ohlas.php. • BLATNÁ, Dana (2006): Literární agentura. http://www.dbagency.cz/index.php?s=book&prid=12&name=michalviewegh (verifikováno 13.6. 2008). • BOROVAN, Aleš (17.8. 2004): Nova se pouští do filmů, ČT ustupuje z pozic. http://www.fites.cz/new/vw/V0002.asp?aI=131&lvI=2&prI=2 (verifikováno 19.5. 2008). • CFN (online): Pravdivá historie Jánošíka a Uhorčíka. http://www.cfn.cz/detail_film.php?34755 (verifikováno 22.6. 2008). • ČT (online a): Pořady A-Z. http://www.ceskatelevize.cz/poradyaz/ (verifikováno 22.6. 2008). • ČT (online b): Výchova dívek v Čechách. http://www.ceskatelevize.cz/program/search.php?searchstring=Vý chova%20dívek%20v%20Čechách&obdobif=archiv (verifikováno 22.6.2008). • ČT (1999): Nejsledovanější filmy roku 1999. http://www.ceskatelevize.cz/ct/sledovanost/zebricky/1999_nej/r o99film.pdf (verifikováno 13.6. 2008). • ČT (2001): Nejsledovanější hrané filmy na ČT 1. http://www.ceskatelevize.cz/ct/sledovanost/zebricky/2001/filmy .pdf (verifikováno 13.6. 2008). • ČTK, iDnes (16.2. 2006): Viewegh vyhrál soud, ale odvolá se. http://revue.idnes.cz/terc.asp?r=terc&c=A060216_140906_lidicky _lf (verifikováno 14.5.2008). • DVOŘÁČEK, Marek (15.10.2006): Výzvu Dopište Viewegha! uposlechlo 142 lidí. http://show.idnes.cz/vyzvu-dopiste-viewegha-uposlechlo-142lidi-fg6-/literatura.asp?c=A061015_165026_show_aktual_kot (verifikováno 14.5.2008). • CHUCHMA, Josef (14.5. 2001): Viewegh dodal zboží na trh. http://show.idnes.cz/viewegh-dodal-zbozi-na-trh-099/literatura.asp?c=A010514_093004_literatura_brt - 107 -
(verifikováno 19.5. 2008). • Výpis z obchodního registru okresního soudu v Bratislavě. http://www.orsr.sk/vypis.asp?ID=3818&SID=2&P=1 (verifikováno 15.5. 2008). • Newton media (2007): Michal Viewegh – graf medializace. http://www.mediainfo.cz/hitparada.php?t=u&s=cd&c=20&r=&w=&q=&p =&fM=&tM=&fY=&tY=&fD=&tD=&s=cd&action=graph&id=173 (verifikováno 16.5. 2008). • Potůček, Jan (17.1. 2006): Komu teď vlastně patří televize Nova? http://www.digizone.cz/clanky/komu-ted-vlastne-patri-televizenova/ (verifikováno 11.6. 2008). • Presskit Román pro ženy. http://www.bioscop.cz/_web/_filmy/b_roman_pro_zeny/sekce_kinofilm/presskit/b_roman_pro_zeny_presskit.doc (verifikováno 16.5.2008). • ŠIMKOVÁ, Eva (28.11. 2006): Kriminálka Las Vegas i Román pro ženy slavily úspěch! http://www.nova.cz/anovinky/?105c=%7Ekult%7Efilm%7E&105e=DO726 (verifikováno 16.5. 2008). • ŠMÍTKOVÁ, Veronika (4.11. 2007): Účastníci zájezdu nejsledovanějším sobotním pořadem. http://www.nova.cz/tvnova/?138c=%3Bsled%7E&138e=DO22407&ex2240 7=ucastnici-zajezdu-nejsledovanejsim-sobotnim-poradem (verifikováno 16.5. 2008). • UFD (1997): Měsíční výsledky filmů-Top 50 za rok 1997. http://www.ufd.cz/wpimages/other/TOP50F1997.xls (verifikováno 22.6. 2008). • UFD (2005): Měsíční výsledky filmů-Top 50 za rok 2005. http://www.ufd.cz/wpimages/other/TOP50F2005.xls (verifikováno 22.6. 2008). • UFD (2006): Měsíční výsledky filmů-Top 50 za rok 2006. http://www.ufd.cz/wpimages/other/TOP50F2006.xls (verifikováno 22.6. 2008). • Televizní pořad Volejte Novu: Událost týdne. Odvysíláno 16.10.2004 TV Nova, moderátor Monika Valentová. • Televizní noviny: Premiéra nového českého filmu. Odvysíláno 19.4. 2006 TV Nova, moderátoři: Pavla Charvátova a Pavel Zuna. • Televizní noviny: Román pro ženy. Odvysíláno 15.10. 2004 TV Nova, moderátoři: Karel Voříšek a Jana Adámková. • Televizní noviny: Dnes se koná premiéra filmu Román pro ženy. Odvysíláno 6.4. 2005 TV Nova, moderátoři: Markéta Fialová a Karel Voříšek.
- 108 -
11. Filmografie Báječná léta pod psa (Česká republika, 1997) Námět: Michal Viewegh podle stejnojmenného románu. Scénář: Jan Novák. Režie: Petr Nikolaev. Kamera: Martin Duba. Střih: Alois Fišárek. Zvuk: Vladimír Nahodil. Kostýmy: Katarína Hollá. Výprava - architekt: Milan Býček. Hudba: Milan Dvořák, Ivan Hlas. Hrají: Ondřej Vetchý (Aleš), Libuše Šafránková (Milena), Vladimír Javorský (Šperk), Jan Zahálka (Kvido), Jakub Wehrenberg (Kvido st.), Jitka Ježková (Jaruška), Vladimír Dlouhý (Zvára), Vilma Cibulková (Šperková) ad. Prod: Space Films, ČT, KF Praha, bar., 109 min. Román pro ženy (Česká republika, 2005) Námět: Michal Viewegh podle stejnojmenného románu. Scénář: Michal Viewegh. Režie: Filip Renč. Kamera: Petr Hojda. Střih: Jan Mattlach. Zvuk: Radim Hladík ml., Otto Chlpek. Kostýmy: Jitka Matiášková. Výprava – architekt: Petr Fořt. Hudba: Eric Capone, Michel Eli, Jérôme Degey, Arno Elias, Support Lesbiens. Hrají: Zuzana Kanócz (Laura), Simona Stašová (Jana), Marek Vašut (Oliver), Miroslav Donutil (Žemla), Ladislava Něrgešová (Ingrid), David Švehlík (Hubert), Stella Zázvorková (babička), Jaromír Nosek (Rickie), Peter Smith (Jeff) ad. Prod: TV Nova, bar., 95 min. Účastníci zájezdu (Česká republika, 2006) Námět: Michal Viewegh podle stejnojmenného románu. Scénář: Michal Viewegh, Jiří Vejdělek. Režie: Jiří Vejdělek. Kamera: Jakub Šimůnek. Střih: Jan Daňhel. Zvuk: Tomáš Kubec. Kostýmy: Linda Jiříková. Výprava-architekt: Henrich Boráros. Hudba: Oskar Petr. Hrají: Anna Polívková (Jolana), Eva Holubová (Matka Jolany), Bohumil Klepl (otec Jolany), Květa Fialová (Šarlota), Jaromír Nosek (Ignác), Jitka Kocurová (Pamela), Jana Štěpánková (Helga), Kristýna Leichtová (Denisa), Martin Sitta (Jarda) ad. Prod: In Film Praha, Infinity, TV Nova, bar., 113 min. Výchova dívek v Čechách (Česká republika, 1997) Námět: Michal Viewegh podle stejnojmenného románu. Scénář: Václav Šašek. Režie: Petr Koliha. Kamera: Vladimír Smutný. Střih: Jiří Brožek. Zvuk: Karel Jaroš. Kostýmy: Ondřej Nekvasil. Výprava-architekt: Ondřej Nekvasil. Hudba: Miki Jelínek. Hrají: Anna Geislerová (Beáta), Ondřej Pavelka (Oskar), Milan Lasica (Král), Jan Kačer (Jaromír), Alois Švehlík (ředitel), Vilma Cibulková (Anděla), Zuzana Geislerová (Králová), Kristýna Nováková (Agáta), Lenka Termerová (Lenka) ad. Prod: Česká televize, bar., 115 min.
- 109 -
11.1. Citované filmy Amerika (Vladimír Michálek, ČR, 1993) Černí baroni (Zdeněk Sirový, ČSFR, 1992) Dědictví aneb kurvahošigutntag (Věra Chytilová, ČSFR, 1992) Divoké včely (Bohdan Sláma, Česká republika, 2001) Duch maršála Tita (Marsal; Vinko Brešan, Chorvatsko, 1999) Dynamit (Milan Cieslar, ČSSR, 1989) Goyovy přízraky (Miloš Forman, USA – Španělsko, 2006) Grandhotel (David Ondříček, Česká republika, 2006) Harry Potter a Ohnivý pohár (Harry Potter and the Goblet of Fire; Mike Newell, VB-USA, 2005) Helimadoe (Jaromil Jireš, ČR, 1993) Intimní osvětlení (Ivan Passer, ČSR, 1965) Jak se krotí krokodýli (Marie Poledňáková, ČR, 2005) Jízda (Jan Svěrák, ČR, 1994) Kočka na kolejích (Petr Koliha, ČR, 1994) Kolja (Jan Svěrák, ČR – VB- Francie, 1996) Kouř (Tomáš Vorel, ČSFR, 1990) Krajinka (Martin Šulík, ČR-SR, 2000) Milenci a vrazi (Viktor Polesný, Česká republika, 2004) Mistr Bída (Milan Cieslar, ČSSR, 1984) Mňága – Happy End (Petr Zelenka, Česká republika, 1996) Muka obraznosti (Vladimír Drha, ČSSR, 1989) Nestyda (Jan Hřebejk, Česká republika, 2008) Nejasná zpráva o konci světa (Juraj Jakubisko, ČR, 1997) Někde je možná hezky (Milan Cieslar, ČSFR, 1991) Něžný barbar (Petr Koliha, ČSSR, 1989) Non plus ultras (Jakub Sluka, ČR, 2004) Obsluhoval jsem anglického krále (Jiří Menzel, ČR-SR-SRNMaďarsko, 2006) Orbis Pictus (Martin Šulík, ČR-SR, 1997) Pánská jízda (Martin Kotík, ČR, 2004) Petrolejové lampy (Juraj Herz, ČSSR, 1971) Play Strindberg (Petr Koliha, ČR, 1996) Poslední vlak (Július Matula, ČSSR, 1982) Praga kaput regni (Petr Nikolaev, ČSSR, 1980) Pravdivá historie Jánošíka a Uhorčíka (Agnieska Holland, Kasia Adamik; ČR-SR-Polsko, 2003 – nedokončeno) Proces s vrahy Martynové (Petr Koliha, ČSSR, 1988) Příběhy obyčejného šílenství (Petr Zelenka, ČR-SR-SRN, 2005) Přítelkyně z domu smutku (Hynek Bočan, ČSFR, 1992) Rafťáci (Karel Janák, Česká republika, 2006) Rebelové (Filip Renč, ČR, 2001) Restart (Julius Ševčík, Česká republika - Finsko, 2005) Requiem pro panenku (Filip Renč, ČSFR, 1991) seriál Redakce (Jiří Vejdělek,Tomáš Krejčí; ČR, 2004) Schopen – odveden (Petr Nikolaev, ČSSR, 1979) Strážní andělé (Petr Koliha, ČR, 1996)
- 110 -
Tankový prapor (Vít Olmer, ČSFR, 1991) Tomu dala, tomu víc (Rich man, poor man, USA, 1976) Válka barev (Filip Renč, ČR, 1995) Valmont (Miloš Forman, USA – Francie, 1989) Visací zámek 1982 – 2007 (Petr Zelenka, ČR, 1993) Vyhnání z ráje (Věra Chytilová, Česká republika, 2001) Zapomenuté světlo (Vladimír Michálek, ČR, 1996) Zvláštní bytosti (Fero Fenič, ČSFR, 1990)
- 111 -
12. Production history of film adaptations by Michal Viewegh´s novels Michal
Viewegh
has
become
a
phenomenon
in
Czech
literature. His seventeen books were released with a total of 1,042,000 copies, and he is one of the most successful and best-selling Czech writers. He also got into the film industry with four feature films, Which were made based on the author’s works: The Wonderful Years of Lousy Living (1997), Bringing Up Girls in Bohemia (1997), A Women’s Novel (2005), Tourists on an Excursion (2006) and one more, called Nestyda, which is in production. The subject of my diploma thesis is the production history of
the
four
previously
mentioned
films.
I
paid
special
attention to the rise and genesis of the film projects, I tried to map out the circumstances of the development of the films,
their
production,
distribution,
approaches
of
the
screenwriters, producers, directors and other members of film staff. In my research, I did interviews with the creators (M.Viewegh, because
it
V.Šašek, was
the
Č.Kopecký, most
I.Chaun,
important
source
P.Koliha for
my
etc.), thesis.
Fortunately, I spoke to many of the filmmakers, and I found out very interesting and new information, which has never been printed in the media. In the first chapter of my thesis, I considered writing the about the long relationship between film and literature, which relates to the relationship between images and words. Then, I describe the theory of adaptation, some attitudes and approaches
of
famous
theorists
and
certain
theoretical
concepts (Alicja Helman, Dudley Andrew, Brian McFarlane etc.). The
following
chapters
present
the
novelist
Viewegh
as
a
trademark, and I describe his position as the top novelist in the Czech literary field, who also got into the film industry. He is the leader in the sales charts (books), and the film adaptations also became very financially prosperous.
- 112 -
The most important thing is my research about the production history of the four previously mentioned films. I observed the position of Michal Viewegh (influence, competence), interest of
the
genesis
film of
producers
the
film
in
the
adaptations,
projects,
attitudes
of
development the
and
filmmakers
(screenwriters, directors, producers), selection of the film staff,
financing,
production,
shooting,
distribution,
premiere, the attendance of the audience, and revenues. In
my
diploma
thesis,
I
tried
to
examine
the
major
principles and methods, which were a part of the production history.
My
research
should
reveal
the
evolution
of
four
successful movies – adaptations based on the novels by Michal Viewegh.
- 113 -
