Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia. Silvie Rudolfová. Ceny Alfréda Radoka

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia

Silvie Rudolfová

Ceny Alfréda Radoka Historie, současnost a další udělované ceny Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Veronika Valentová, Ph.D.

Brno 2014

Anotace Bakalářská práce se zaobírá divadelními Cenami Alfréda Radoka a jejich strukturou. Nastiňuje historii, jak vznikl Nadační fond Cen Alfréda Radoka, který se ujal předávání cen po zaniklé nadaci. Dále popisuje vývoj a současnost. Proměna se odehrávala po celou dobu existence tohoto ocenění. Ceny Alfréda Radoka zahrnují inscenační ceny udílené v osmi kategoriích, přičemž jsou v práci vypsáni vítězové s největším počtem hlasů a uvedeny názory členů poroty, která o laureátech rozhoduje. Do Cen Alfréda Radoka je také zahrnuta dramatická soutěž, u níž několikrát došlo k neobvyklé situaci, kdy nebyly předány první ceny. Z tohoto důvodu jsou v práci tyto roky prozkoumány. Zaměřuje se i na výjimečné ocenění Cenu Hvězd na vrbě. Další zkoumanou oblastí jsou ceny udílené zakládajícími členy Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Tři z těchto členů předávají ceny, které jsou popsány a srovnány s Cenami Alféda Radoka. Závěrečná kapitola zahrnuje srovnání a shrnutí.

Annotation The bachelor thesis deals with the dramatic contest called Alfréd Radok Awards and its structure. The history of the beginning of the Foundation Fund of the Alfréd Radok Awards is described; the Foundation Fund took charge of prize-giving after a ceased foundation. Then the development and the present of the Alfréd Radok Awards is analyzed. There were many changes during whole existence of this award. The Alfréd Radok Awards involve staging awards which are given in eight categories. The winners with the most votes are mentioned in this thesis as well as the opinions of theatre critics, who decide on laureates. The Alfréd Radok Awards also include a dramatic contest, at which first prizes were not presented in some years. For that reason these years are explored here. Then the thesis focuses on the especial award called Stars on the Willow Award. The next part is about awards which are given by founder members of the Foundation Fund of the Alfréd Radok Awards. Three of the founder members present awards that are described and compared with the Alfréd Radok Awards. The last chapter involves the comparison and summarizing.

Klíčová slova Nadační fond Cen Alfréda Radoka, Ceny Alfréda Radoka, cena, ocenění, vítěz, udílet, předávat.

Keywords The Foundation Fund of the Alfréd Radok Awards, The Alfréd Radok Awards, prize, award, winner, prize-giving, presenting.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

.................................................................... Silvie Rudolfová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Veronice Valentové, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1.

Nadace a nadační fondy .................................................................................................................. 9

2.

Nadační fond Cen Alfréda Radoka................................................................................................. 10

3.

4.

2.1

Aura-Pont .............................................................................................................................. 10

2.2

Nadace Český literární fond .................................................................................................. 11

2.3

Divadelní ústav ...................................................................................................................... 12

2.4

České centrum PEN klubu ..................................................................................................... 13

2.5

Časopis Svět a divadlo ........................................................................................................... 15

2.6

Obec spisovatelů ................................................................................................................... 15

Ceny Alfréda Radoka ..................................................................................................................... 16 3.1

Vývoj a současnost ................................................................................................................ 17

3.2

Laureáti inscenačních cen Alfréda Radoka s největším počtem hlasů .................................. 19

3.3

Dramatická soutěž ................................................................................................................. 21

3.4

Cena Hvězd na vrbě ............................................................................................................... 23

Ceny udělované zakládajícími členy Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka................................. 27 4.1

Ceny Nadace Český literární fond.......................................................................................... 27

4.1.1

Cena Nadace Český literární fond za původní literární tvorbu...................................... 27

4.1.2

Výroční cena Karla Havlíčka Borovského za novinářskou tvorbu .................................. 28

4.1.3

Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu ................................................................... 29

4.2

Ceny PEN klubu...................................................................................................................... 30

4.2.1

Cena Karla Čapka ........................................................................................................... 30

4.2.2

Cena PEN klubu ............................................................................................................. 31

4.3

Ceny Obce spisovatelů .......................................................................................................... 32

4.3.1 5.

Cena Miroslava Švandrlíka ............................................................................................ 32

Srovnání a shrnutí.......................................................................................................................... 33

Závěr ...................................................................................................................................................... 35 Resumé .................................................................................................................................................. 37 Summary ............................................................................................................................................... 39 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 41 Seznam použitých zdrojů k příloze ........................................................................................................ 47 Příloha ................................................................................................................................................... 49

Úvod Bakalářská práce chce celkově postihnout a zobrazit informace o Cenách Alfréda Radoka. V rámci těchto divadelních cen existují každoročně předávané inscenační ceny v osmi kategoriích a dramatická soutěž. Dále funguje výjimečné ocenění, které se neuděluje každým rokem. Dané téma jsem si zvolila z toho důvodu, že ještě nebylo zpracované. Bude tak mít přínos pro ostatní lidi, kteří by se rádi dozvěděli o Cenách Alfréda Radoka. Informace o cenách nejsou ještě nastíněny uceleně v jedné publikaci. Práce bude rozvržena do čtyř hlavních kapitol. První uvede základní informace o nadacích a nadačních fondech, co zahrnuje neziskový sektor. Souvisí to s další navazující kapitolou, která představí historii Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Je to organizace, která udílí Ceny Alfréda Radoka. Převzala tuto činnost po zaniklé nadaci. Na počátku stálo šest zakládajících členů, o kterých bude zmínka, jsou totiž důležitou součástí kulturního dění u nás i ve světě. Třetí kapitola se bude věnovat již samotným Cenám Alfréda Radoka a jejich strukturou, vývojem a současností. Budou představeni vítězové, kteří dostali od poroty nejvíce hlasů v jednotlivých kategoriích za dosud uplynulé roky. Další zmínka padne o dramatické soutěži, která se vyhlašuje každý rok a je určena česky a slovensky píšícím autorům. Některé ročníky soutěže nebyly uděleny první ceny. Proč tomu tak bylo a jakou úroveň soutěž má? Na to se v práci pokusíme odpovědět. Ceny Alfréda Radoka skýtají ještě další ocenění – Cenu Hvězd na vrbě. Je předávána ve výjimečných situacích, zatím se tak stalo pouze třikrát. Za jakých okolností se předává a proč vůbec toto ocenění vzniklo? Práce odpoví i na tyto otázky. Další kapitola si klade za úkol nastínit ceny, které mají v kompetenci zakládající členové Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Budou krátce popsány a srovnány s Cenami Alfréda Radoka. Jak se ocenění odlišují? A v čem se popřípadě podobají? Na to nám odpoví tato bakalářská práce. Ceny, které budou rozebrány: Cena Nadace Český literární fond za původní literární tvorbu, Výroční cena Karla Havlíčka Borovského za novinářskou tvorbu, Ceny Josefa Hlávky, Cena Karla Čapka, Cena PEN klubu, Cena Miroslava Švandrlíka. V historické části práce bude použita metoda kompilační, představíme si jednotlivé členy, kteří se podíleli na založení Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, a dále se probereme vývojem a současností Cen Alfréda Radoka, jak funguje jejich udílení. V závěru použijeme metodu komparační. Objasněny budou další předávané ceny a srovnány s Cenami Alfréda Radoka.

7

Literatura, která poslouží k této práci, nebude představovat primárně monografie. V knihách nejsou dohledatelné informace o Cenách Alfréda Radoka, spíše k historii a zakládajícím členům Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Například Divadelní ústav od Jany Patočkové poslouží k získání informací o této organizaci, dále Český PEN-klub v letech 1925-1938 od Petry Krátké. Stěžejní zdroj představuje odborné periodikum Svět a divadlo, které každý rok vypisuje laureáty Cen Alfréda Radoka a názory členů poroty, která o vítězích rozhoduje.

8

1.

Nadace a nadační fondy Na začátek je důležité napsat několik informací o nadacích a nadačních fondech, jakou

mají minulost a současnost. Oba útvary patří do neziskového sektoru. Pro představu, co vše neziskový sektor zahrnuje: „[…] působení nepodnikatelských organizací (non-profit organisations; not for profit), celý tzv. veřejný sektor, politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti, veřejnoprávní organizace příspěvkového typu a organizační složky státu, veřejnoprávní organizace (včetně vysokých škol), média veřejné služby (ČRo, ČT), organizace vzájemně prospěšné (zájmová sdružení, profesní komory), obecně prospěšné společnosti (o. p. s.), občanská sdružení, nadace a nadační fondy apod. […]“1. Neziskový sektor se rozděluje podle standardů Evropské unie na státní neziskový sektor - veřejné služby, a nestátní neziskový sektor - samospráva. Do nestátního sektoru patří mimo jiné i dále zmiňované nadace a nadační fondy. Nadace i nadační fondy máji status právnických osob (nejsou zakládány se záměrem podnikání) a představují jednu z možností, jak podporovat oblast umění. Tyto organizace měly od počátku sloužit ke shromažďování majetku, ale většina z nich byla založena spíše jako instituce pro čerpání prostředků (v roce 1998 bylo registrováno cca 4 500 nadací, z nichž jen kolem 150 poskytovalo příspěvky). Počet nadací i nadačních fondů rapidně klesá a podle odhadů se bude snižovat i do budoucna. Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech byl ustanoven 3. září 1997, předtím nadační činnost fungovala provizorně. Tento zákon byl nově od roku 2014 zrušen a nahrazen právní úpravou v novém občanském zákoníku. Nejdůležitější změny spočívají v tom, že nadace mohou být zakládány i k soukromým účelům. Nyní bychom mohli představit už samotný Nadační fond Cen Alfréda Radoka, který úzce souvisí s tématem této práce.

1

DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: Příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005, s. 178-179.

9

2.

Nadační fond Cen Alfréda Radoka V této části se zaměřujeme na historii a účel Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka.

Fond funguje od roku 2002, kdy navázal na činnost Nadace Alfréda Radoka založené v roce 1992. Prvotní myšlenka spojena s něčím takovým vzešla od agentury Aura-Pont. Na ustanovení Nadačního fondu se podílelo šest formací, mezi něž patří agentura Aura-Pont, Nadace Český literární fond, bývalý Divadelní ústav (nyní s názvem Institut umění Divadelní ústav), České centrum PEN klubu, časopis Svět a divadlo a Obec spisovatelů. Patronem se stal Václav Havel. Nadační fond je zaměřen na podporu divadelní tvorby formou peněžních i jiných prostředků. Převzal po Nadaci Alfréda Radoka úlohu udílení Cen Alfréda Radoka. První ceny byly předány za rok 1992. Spolu s agenturou Aura-Pont také Nadační fond spolupracuje na česko-slovenské anonymní dramatické soutěži, která je vyhlašována jednou za rok, především pro začínající divadelní autory. Nyní přejděme k institucím, které měly zpočátku velký vliv na zformování Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Tvoří důležitou součást kultury a kulturního dění u nás i v zahraničí, proto je nelze opomenout.

2.1

Aura-Pont Aura-Pont je soukromá autorskoprávní divadelní a literární agentura. Zastupuje

spisovatele, dramatiky, překladatele, filmové a televizní scénáristy, filmové a televizní režiséry, herce, zpěváky, hudebníky, moderátory, kameramany, fotografy, výtvarníky scény a další osobnosti z České republiky i ze zahraničí. Jako jedna z prvních svého druhu byla agentura založena v roce 1990. Podporovalo ji mnoho umělců, jedním z nich byl Václav Havel. Zahrnuje divadelní, produkční a finanční oddělení. Agentura Aura-Pont má mnoho činností, kterým se věnuje. Vykonává služby agentážní, právní a finanční. Vybírá texty rozhlasu, televizi a divadlu, pomáhá jim s volbou překladatele. Pro nakladatelství vybírá atraktivní tituly ze zahraničí (tzv. scouting), firmám zařizuje management. Mezi její další aktivity patří ochrana autorských práv.

10

Činností Aura-Pontu je i vydávání kulturního dvouměsíčníku Listy. Agentura AuraPont rovněž podnítila vznik Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, jehož se stala spoluzakladatelem. Také působí v Nadačním fondu Františka Langera2.

2.2

Nadace Český literární fond Nadace Český literární fond znázorňuje druhou organizaci, která se zasloužila

o utvoření Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Tato instituce vznikla v roce 1944 z bývalého Českého literárního fondu v podřízenosti ministerstva kultury. Je nejdůležitější nadací v oblasti literatury v České republice. V čele stojí nadační a dozorčí rada volená na tři roky, výkonný orgán zastává ředitel nadace. Bývalý Český literární fond přenechal svůj majetek Nadaci Český literární fond. Poskytuje tvůrcům granty, stipendia (jednorázové a dlouhodobé), cestovní příspěvky, výroční ceny a odměny. Dělí se na několik odvětví, a to na literární tvorbu, překladovou literaturu, vědeckou a odbornou literaturu, dramatickou tvorbu, film a televizi, výkonné umělce, publicistiku, vědecká a odborná periodika a literární publicistiku v médiích. Vydává dvě periodika, Divadelní noviny3 a časopis Loutkář4. Nadace uděluje jednou za rok Výroční ceny. Původně se předávaly v šesti kategoriích, od roku 2013 fungují už jen dvě kategorie udílení cen - za původní literární tvorbu a za vědeckou literaturu. Společně s Obcí spisovatelů udílí cenu nejlepšímu bohemistovi za překlady z české literatury do jiných jazyků, také Cenu Karla Havlíčka Borovského novinářům a publicistům. Nadace je zainteresována i v literárních Cenách Josefa Hlávky (specializované na vědecké a odborné publikace). Nadace Český literární fond podporuje slovesné umění, publicistiku a vědu v nekomerční sféře. Jejím úkolem je pomáhat umělcům v oborech literatury, vědy, divadla, filmu, rozhlasu, televize, novinářství a zábavního umění. Nadace také založila Fond Boženy Němcové. Bývalý ředitel Nadace Český literární fond Ing. Michal Novotný k tomu napsal: „Výjimečně jsou v oblasti literatury udělovány sociální podpory spisovatelům, kteří se ocitli v tísnivé finanční situaci a pro svůj věk či zdravotní stav nemohou pracovat. V této oblasti po listopadu 1989 vykonal tehdejší Český literární fond obrovský kus práce, kdy poskytoval zhruba po dobu dvou let příspěvky k důchodům spisovatelů, kteří za minulého režimu 2

Nadační fond Františka Langera vznikl v roce 1999 přeměnou z Nadace Františka Langera, která byla založena v roce 1994. Slouží pro podporu významných literárních děl. 3 Divadelní noviny se zabývají současnou divadelní scénou, vychází od roku 1992 jako čtrnáctideník. Obsahují kritiky, recenze, rozhovory, reportáže a herecké medailony. 4 Loutkář vychází od roku 1912 a tudíž je nejstarším periodikem o loutkářství na světě. Již z názvu je patrno, že se zabývá loutkovým divadlem, profesionálním i amatérským.

11

nemohli publikovat nebo vykonávat svá povolání. Situace těchto spisovatelů nebyla bohužel dodnes vyřešena, a proto se výbor sekce pro krásnou literaturu Nadace Český literární fond rozhodl pomoci svým kolegům a navrhl nadační radě založit Fond Boženy Němcové pro sociální pomoc spisovatelům a překladatelům v nouzi. Ta tento návrh akceptovala, a tak v Nadaci působí také tento Fond. Bohužel musíme však s lítostí konstatovat, že se prozatím tato iniciativa nesetkala s takovým ohlasem, jaký bychom mezi kolegy očekávali.“5

2.3

Divadelní ústav Třetím zakládajícím členem Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka se stal Divadelní

ústav. Byl založen jako instituce ministerstvem školství a kultury v roce 1959, ale působil již dříve. Myšlenky spojené s činností ústavu existovaly před oficiálním usnesením ministerské rady, kdy probíhalo postupné zakládání i částečné fungování této organizace. Divadelní ústav zastává od počátku funkci především dokumentačně-informační. Od 90. let 20. století je považován za jedno z největších vydavatelství odborné divadelní literatury u nás. Slovo ústav spíše označuje něco vědního, takže s názvem byly zpočátku mírné problémy. Nakonec se vše vyřešilo tak, že pojmenování Divadelní ústav se schválilo, ale jen jako provizorní verze. S časem se však zapomnělo a název zůstal i nadále. Organizace se dělí na několik odvětví, která se postupem času měnila. Ta základní přetrvala, každé si jednotlivě vedlo ediční činnost, vydavatelské oddělení bylo vytvořeno pak na přelomu 70. a 80. let. Hlavními odvětvími jsou knihovna s bibliografií, dokumentace, oddělení činoherní (zde bylo zahrnuto i loutkové divadlo), hudebně dramatické, scénografické, později také hudební. Divadelní ústav působí i v zahraničí. Snahou je, aby se české divadlo dostalo do podvědomí i mimo Českou republiku. Propagaci v zahraničí dociluje pomocí překladů dramat, různých přednášek, pořádá i zájezdy souborů, výstavy a další aktivity. Dále se stará o Pražské Quadriennale (PQ), světový počin, který zkoumá obor scénografie. „Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru je největší světová akce, která zkoumá oblast scénografie v celé její šíři – od scénického umění, přes kostýmní, světelný a zvukový design až po nové scénografické přístupy, jako site specific, aplikovaná scénografie, pouliční performance, kostým jako performance a mnohé další.“6

5

NOVOTNÝ, Michal. Nadace Český literární fond. In Český literární almanach. 1. vyd. Praha: Dagmar Šmolíková, 1996, s. 22. 6 PRAŽSKÉ QUADRIENNALE. O nás. Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru [online]. [cit. 2014-04-22]. URL .

12

Ústav má za úkol sloužit nejen českému divadlu v odborných činnostech, ale také svému zřizovateli - ministerstvu na bázi informační a kontrolní. Podřízenost ministerstvu se v minulosti nelíbila mnoha lidem, především divadelníkům. Často kvůli tomu panovaly i rozepře. Mezi příznivce Divadelního ústavu patřil i Václav Havel. V roce 2007 byl změněn název Divadelního ústavu na Institut umění - Divadelní ústav (Institut umění fungoval již od roku 2005 jako samostatná část Divadelního ústavu). Funkce, které Institut umění - Divadelní ústav zastává, se v průběhu let mění, ty základní však přetrvávají. „Ty nejzákladnější, totiž průběžná dokumentace českého profesionálního divadla, vytváření dokumentačních fondů, jejich kontinuální rozšiřování a udržování, stejně jako služba oborové knihovny a bibliografie, i činnost badatelská a specializovaná aktivita ediční, zůstávají nutnou a nenahraditelnou službou českému divadlu, významnou součástí jeho paměti. A jeho propagace je stále potřebnou službou jeho živé existenci.“7 Institut poskytuje české i zahraniční veřejnosti úplné služby v oblasti divadla a některé služby v oborech umění (hudby, literatury, tance a vizuálního umění). Dále pracuje se sbírkovými předměty v divadelnictví (kumuluje je, zpracovává a zpřístupňuje), zabývá se vědeckými výzkumy, spolupracuje na mezinárodních projektech a vydává odbornou literaturu. V Institutu umění – Divadelním ústavu sídlí Česká kancelář programu EU Culture. Od roku 1993 je součástí Kabinet pro studium českého divadla, k němuž patří čtvrtletník Divadelní revue8 a časopis Czech Theatre9.

2.4

České centrum PEN klubu Další významnou organizací stojící u počátku Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka

je Český PEN klub. PEN klub vznikl v roce 1921 ve Velké Británii jako mezinárodní asociace. Chtěl dát dohromady spisovatele z celého světa, kteří by se sdružovali a probírali literární témata. Klub vzešel z iniciativy Catherine Amy Dawson-Scottové 10 . Původně se scházelo jen málo spisovatelů, počet členů ale brzy vzrostl. PEN klub měl zájem o rozšíření do celého světa, oslovoval významné spisovatele různých zemí a žádal je o založení dalších

7

PATOČKOVÁ, Jana. Divadelní ústav 1959-2009. 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2009, s. 42. Divadelní revue je odborný čtvrtletník vydáván od roku 1989 v oblasti teorie a dějin divadla. 9 Czech Theatre je vydáván od roku 1994 v anglickém jazyce. Funguje jako informační časopis o českém divadle pro zájemce ze zahraničí. 10 Catherine Amy Dawson-Scottová (1865-1934) byla anglická spisovatelka, psala především romány s venkovskou tematikou. 8

13

center. V roce 1931 bylo nařízeno mezinárodní federací PEN klubů, že v jedné zemi může být maximálně pět center a že autonomní centrum musí seskupovat nejméně dvacet spisovatelů. Roku 1922 vznikl mezinárodní výbor londýnského centra, který rozhodoval o tom, kde mohou být zakládána centra a posléze na jejich fungování dohlížel. Mezinárodní výbor londýnského centra způsobil rozruch, proto se stanovilo, že bude mít pro organizace pouze úlohu vzoru. V roce 1924 napsala zakladatelka Catherine Amy Dawson-Scottová svou vizi v dopise Karlu Čapkovi: „Jde nám o to, aby každá země měla své vlastní středisko s vlastními stanovami. Jediným všeobecně platným ustanovením je, že člen jednoho centra PEN klubu je členem všech center ostatních. Doufáme, že prostřednictvím našich klubů spojíme přátelstvím všechny spisovatele světa.“11 Důležitou součástí PEN klubu jsou kongresy, které probíhají každý rok (od roku 1923), na nichž se projednávají podstatné body a myšlenky. V roce 1931 byla stanovena pravidla, která platila pro všechna centra federace PEN klubů, žádná do té doby neexistovala. Československý PEN klub vznikl díky Otakaru Vočadlovi12. Ten žádal Karla Čapka, aby založil centrum, ale bohužel neúspěšně. Karel Čapek mu napsal: „[…] co se týče klubu P.E.N., položím tu věc na bedra Syndikátu č. spisovatelů, aby ze svého středu vytvořil společenské středisko, jež by se přičlenilo k P.E.N. Píši současně v té věci Miss Scottové.“13 Nakonec se přece jen Karel Čapek rozhodl PEN klub v Československu založit. Napsal: „Mimoto chybějí nám v Praze společenské platformy, na něž by bylo možno uvést hosty a seznámit je s lidmi, aby mohli s nimi navázat styky podle svých sympatií a zájmů. Mohl bych vám povídat o anglickém klubu spisovatelů, který se jmenuje PEN klub a který existuje jen proto, aby cizí spisovatel, který přijede do Londýna, se prostě při večeři seznámil s literáty anglickými.“14 Československé centrum PEN klubu bylo konečně založeno 15. února 1925 Karlem Čapkem a bylo stanoveno, že klub bude pořádat společenské, recitační, divadelní, debatní a přednáškové večery. Nejvyšším orgánem PEN klubu byla usnesena valná hromada. Jednou za dva roky je na počest zakladatele udílena Čechům za mimořádné literární dílo Cena Karla Čapka (od roku 1944). Od roku 1996 se také předává Cena PEN klubu za celoživotní dílo.

11

ČAPEK, Karel. Přijatá korespondence. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000, s. 66. Otakar Vočadlo (1895-1974) byl český pedagog, lingvista, anglista a amerikanista. 13 VOČADLO, Otakar. Anglické listy Karla Čapka. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Jan, 1995, s. 33. 14 ČAPEK, Karel. Místo pro Jonathana!: Úvahy a glosy k otázkám veřejného života z let 1921-1937. 1. vyd. Praha: Symposium, 1970, s. 72. 12

14

2.5

Časopis Svět a divadlo Časopis Svět a divadlo (SAD) je odborné periodikum vycházející jednou za dva

měsíce od roku 1990, redakce a jazyk zde fungují česko-slovensky. V roce 1994 se začal zajímat o stát, kulturu a jejich vzájemné vztahy. Nepopisuje jen situaci v České republice, zajímá se i o zahraniční divadelní systémy. Funguje díky dotacím Ministerstva kultury ČR, Nadace Českého literárního fondu a sponzorů. Časopis spolupracuje se zahraničními autory, obsahuje články z oblasti divadla, například o inscenacích, osobnostech, dramatech, festivalech a podobně. Informuje veřejnost o světovém kontextu v divadelnictví, organizuje konference, zabývá se vědeckou činností. Uvádí každý rok anketu kritiků o Ceny Alfréda Radoka, dramata (původní nebo přeložená) a glosáře.

2.6

Obec spisovatelů Posledním, šestým zakládajícím členem Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka je

Obec spisovatelů České republiky. Vznikla 3. prosince 1989 jako profesní institut. Je to organizace spisovatelů, scénáristů, dramatiků, textařů, literárních vědců, publicistů, kritiků a překladatelů, jež se chtěla oprostit od totality a komunistického Svazu československých spisovatelů. Respektuje Český PEN klub, nevymezuje se vůči němu. Organizace byla stanovena valnou hromadou. Pořádá výstavy, semináře, besedy, konference a další akce. Zastává vydavatelskou činnost (zpravodaj Dokořán a sborníky z konferencí). V rámci veletrhu Svět knihy předávala Cenu Premia Bohemica (1993-2011), která byla určena pro zahraniční překladatele zasluhující se o šíření české literatury ve své mateřštině. Nyní se angažuje v udílení Ceny Miroslava Švandrlíka pro nejlepší humoristickou knihu českého autora. Obec spisovatelů je nepolitickou organizací, velmi si dává záležet na svobodě literárního života. Zasazuje se za členy, jejich práva a zájmy a hájí svobodu slova i tvorby.

15

3.

Ceny Alfréda Radoka Nadační fond Cen Alfréda Radoka se podílí na udílení cen, vysvětleme si jejich

systém. Jaké jsou aktuální stanovy pro jejich předávání a jak fungují? Vše má svá pravidla. Ceny jsou pojmenované po slavném režisérovi Alfrédu Radokovi. Jak nahlížel na divadlo on, si přiblížíme jeho vlastními slovy: „Od velkého třesku neexistuje v kosmu nic bez rytmu v čase a prostoru. Netrefíte-li rytmus, netrefili jste nic! Chcete jej zdůraznit? Musíte jej porušit!“15 Na tomto citátu vidíme, jak si Alfréd Radok představoval, že by mělo divadlo fungovat. Na takové prvky v inscenacích by se měl brát největší zřetel. Dále o divadle režisér řekl: „Aby se nezapomnělo, že divadlo je odvozeno od dívati se!“16 „Nápad dostane každej blbec, - ale zbavit se jej…, to je umění!“17 Od formulací Alfréda Radoka přejdeme k cenám, které udílí Nadační fond Cen Alfréda Radoka. Děje se tak každý rok, do 21. ročníku (2012) ve spolupráci s podněcovatelem fondu agenturou Aura-Pont, od roku 2012 s marketingovou firmou CCL, spol. s.r.o.18 Ceny Alfréda Radoka jsou předávány v několika inscenačních kategoriích: 

inscenace roku



nejlepší ženský herecký výkon



nejlepší mužský herecký výkon



divadlo roku



původní česká hra (do roku 2004 nazývaná hra roku)



scénografie



hudba



talent Součástí cen je také dramatická soutěž o Cenu Alfréda Radoka - ocenění textu za

nejlepší původní českou divadelní hru. Následuje Cenu Nadace Alfréda Radoka existující v letech 1992-1998. Je to anonymní soutěž, přihlásit se může kdokoliv píšící česky nebo slovensky. Divadelní hra musí být původní, doposud neuvedena a nezveřejněna až do vyhlášení výsledků. K soutěži se vyjádřila Markéta Bláhová, která byla v roce 2005 členkou

15

KREJČ , Jaroslav. Divadelní jarmara Alfréda Radoka a Jana Grossmana: 8. - 27. června 1999: PrahaVýstaviště, Průmyslový palác u příležitosti PQ 9. 1. vyd. Divadelní ústav, 2003, s. 302. 16 Ibid., s. 302. 17 Ibid., s. 302. 18 CONFERENCE CZECHOSLOVAKIA LTD. (CCL) je pražská reklamní agentura.

16

poroty: „Je – jako jediná soutěž svého druhu u nás – nesporně užitečná.“19 Od roku 2005 se uděluje také Cena Českého rozhlasu 3 – Vltava. O tom, kdo ceny dostane, hlasují divadelní kritikové a publicisté v časopise Svět a divadlo, který pak každoročně uveřejňuje výsledky. Všechna ocenění Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka jsou spojena s finanční odměnou. V příloze potom najdeme vypsané všechny inscenační ceny a ceny udělené v dramatické soutěži od roku 2002, kdy poprvé byly předány Nadačním fondem Cen Alfréda Radoka. Bývalá ředitelka Divadla Na zábradlí, děkanka DAMU MgA. Mgr. Doubravka Svobodová, k cenám řekla: „Každoroční ceny divadelních kritiků jsou pro divadelníky nejen prestižní záležitostí, ale i jistou mírou evaluace jejich tvorby. Na rozdíl od cen Thálie (které se důsledně zaměřují na výkonné umělce) šíře udělovaných cen zahrnuje celou škálu divadelní tvorby. Pro divadla i umělce jsou nejen ocenění, ale již samotná nominace potvrzením nastoupené cesty a mnohdy otvírá další možnosti tvorby či fundraisingu. V případě umělců cena i nominace často generuje nabídky účasti na dalších zajímavých projektech, edukační činnosti, příliv stážistů atd. Velmi se proto přimlouvám, aby výroční ceny zůstaly zachovány!“20 Kromě Cen Alfréda Radoka se udílí v oblasti divadla Ceny Thálie. Obojí ocenění jsou prestižní, každé funguje na jiném principu rozhodování o laureátech. Ceny Thálie jsou udíleny prezidiem Herecké asociace, kdežto Ceny Alfréda Radoka udělují divadelní kritikové. Je to podstatný rozdíl, který Ceny Thálie staví do světla odbornosti, naopak Radokovy ceny odsouvá do pozadí. Sami organizátoři se stydí za to, že jsou ceny předávány na základě hlasování kritiků.

3.1

Vývoj a současnost V tomto úseku si představíme, jak se Ceny Alfréda Radoka vyvíjely od úplného

začátku až do současnosti. Cena Alfréda Radoka byla vůbec nejstarší cenou svého druhu v České republice zahrnující odvětví divadla. V roce 1992 se poprvé udílela Cena Alfréda Radoka - cena kritiky za inscenaci roku. Dosáhla tak dalšího prvenství, a to v existenci uměleckých cen tohoto druhu po roce 1989. Již od počátku se předávala na podkladu ankety, kterou vyhlašoval časopis Svět a divadlo. Rozhodovali kritici, každý mohl přidělit svůj hlas až

19

BLÁHOVÁ, Markéta. Od žen k instruktáži: K textům soutěže o cenu Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2005, roč. 16, č. 3, s. 128. 20 ŠTĚPÁNOVÁ, Lucie. Tisková zpráva: nominace na ceny Alfréda Radoka za rok 2013. In CCL [online]. 28. 1. 2014, © 2014, [cit. 2014-03-25]. URL .

17

třem inscenacím a hlasy se poté sčítaly. Výsledky od samého začátku uveřejňuje periodikum Svět a divadlo. Jaké změny se odehrály v souvislosti s hlasováním? Pravidla udělování cen začala procházet proměnou v roce 1993 a trvala do roku 1996. Součet hlasů kritiků fungoval v tomto období jen u nominovaných inscenací umístěných na prvních pěti místech, vlastní cenu za inscenaci určovala pětičlenná porota. Do roku 1995 se porota s kritiky vždy shodovala, ale v roce 1996 se jejich názory lišily. Proto po tomto roce Nadace Alfréda Radoka rozhodla o návratu k předešlému ustanovení - sčítání hlasů kritiků. Výjimečně je v rámci Radokových cen udílena Cena Hvězd na vrbě, jen za určitých okolností. V roce 1993 mnoho kritiků totiž svůj hlas dalo Hvězdám na vrbě (inscenace Karla Davida a brněnského HaDivadla), které měly premiéru na sklonku roku 1992. Větší počet kritiků je viděl ale později. Nadace Alfréda Radoka pro tuto inscenaci stanovila cenu poroty a dále pro podobné případy ocenění nazvala Cena Hvězd na vrbě. I v dalších letech probíhaly změny. V roce 1994 přidal časopis Svět a divadlo ke kategoriím ženský herecký výkon, mužský herecký výkon a divadlo také hru, scénografii a talent roku. Od roku 1997 se připojil ještě jiný umělecký výkon a hned další rok byl název pozměněn na hudba roku. V tom samém roce byla udělena navíc cena za mužský herecký výkon v ženské roli (cenu dostal Jiří Pecha za roli Babičky ve stejnojmenné inscenaci brněnského Divadla Husa na provázku). V roce 2004 nastala změna v přejmenování kategorie hra roku na českou hru roku. Hlavní Cena Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci zůstala nepozměněná, ostatní kategorie, jak již víme, se postupně měnily. Post udílení cen však nezůstal celou dobu jen jedné organizaci. V letech 1995-1997 byl určen název ocenění Ceny SAD a ScheringPlough21. Nadace Alfréda Radoka v roce 1997 nečekaně nepředala cenu talentovi roku, v roce 1998 neudělila žádné ceny z kategorií kromě inscenace roku. Tyto ceny nakonec vyhlásil časopis Svět a divadlo, posléze se vše vrátilo do původní podoby. Nadační fond Cen Alfréda Radoka ocenění ustálil jako Ceny Alfréda Radoka. K dalším změnám mohlo dojít v roce 2014. Mluvilo se o tom, že ceny nebudou předány. Uvádělo se: „Nadační fond Cen Alfréda Radoka neudělí ceny za divadelní a dramatickou tvorbu za rok 2013. K tomuto rozhodnutí vedl jeho členy fakt, že samotné kategorie i způsob rozhodování o jejich laureátech jsou dlouhou dobu neměnné, což na jedné

21

SAD - časopis Svět a divadlo; Schering-Plough - bývalá farmaceutická firma, která byla sponzorem Cen Alfréda Radoka.

18

straně posiluje jejich hodnotu, ale občas bývá i důvodem kritiky.“22 O přerušení udílení cen se ale pouze spekulovalo, nakonec byly ceny za rok 2013 znovu předány.

3.2

Laureáti inscenačních cen Alfréda Radoka s největším počtem hlasů Inscenační ceny mají osm kategorií. Uvedeme z nich laureáty, kteří dostali od poroty

nejvíce hlasů za všechny uplynulé ročníky Cen Alfréda Radoka. V každém roce byla porota složena z rozdílného počtu členů (od 52 do 82). Co řekli kritikové, kteří o cenách hlasovali? Jejich poznámky a ohlasy každoročně publikuje souběžně s výpisem udělených cen odborný časopis Svět a divadlo. Nejvíce hlasů celkově v rámci všech kategorií dostal Martin Huba. Získal si tak prvenství mezi všemi oceněnými. Byla mu předána Cena Alfréda Radoka v kategorii nejlepší mužský herecký výkon roku 1999. Členy poroty přesvědčil rolí v inscenaci Divadelník23, kde si zahrál postavu Bruscona a dostal celkem 31 hlasů. S vypětím sil dal do své herecké úlohy úplně všechno. Ve hře jsou patrné určité prvky jako expresivita a exhibicionismus. Josef Herman vystihl talent Martina Huby: „Herectví vystavěné s obdivuhodnou sebekázní a podřízené hře a postavě. Herectví vycházející z tradice. Právě takové u našich herců postrádám.“24 Nyní se zaměříme na jednotlivé kategorie, z nichž budou uvedeni vítězové dosud s největším počtem hlasů. První z nich je inscenace roku. Ve všech ročnících předávání cen získala největší počet hlasů za rok 1996 inscenace Thomase Bernharda25 Ritter, Dene, Voss26. Získala 28 hlasů, kritici ji chválili za vynikající herecké výkony a režii, ocenili i výraznou hudební a stylistickou složku. Jedním ze členů poroty byl Josef Balvín, který po udílení dodal: „Režisér a jeho tři herci citlivě, pronikavě postihli a kultivovaně jevištně vyjádřili svět Bernardova dramatu a osobitou, nesnadnou poetiku tohoto autora.“27 Inscenace se zdařila po všech stránkách, nebyly jí vytknuty žádné negace.

22

BOROVIČKA, Jiří. Nadační fond Alfréda Radoka letos neudělí výroční ceny. In Divadlo.cz [online]. 4. 10. 2013, [cit. 2014-12-15]. URL . 23 Thomas Bernhard: Divadelník, režie Jan Antonín Pitínský, Divadlo Na zábradlí. 24 Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2000, roč. 11, č. 2, s. 27. 25 Thomas Bernhard (1931-1989) byl rakouský dramatik, který se proslavil po celé Evropě. 26 Thomas Bernhard: Ritter, Dene, Voss (Emília Vášáryová, Zdena Hadrbolcová, Jiří Ornest), překlad Zuzana Augustová a Martin Porubjak, dramaturgie Vlasta Smoláková, režie Jan Antonín Pitínský, výprava Kateřina Štefková, Divadlo Na zábradlí, premiéra 14. a 15. 6. 1996. 27 Cena Alfréda Radoka a Ceny SAD + anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1997, roč. 8, č. 2, s. 15.

19

Vítězkou kategorie nejlepší ženský herecký výkon se stala Emília Vášáryová za roli mladší sestry – Ritter 28 (za rok 1996), kdy dostala 26 hlasů. Její jedinečný výkon, propracovanost detailů, přesvědčivost a šarmantnost porota náležitě ocenila. Člen poroty Vladimír Hulec o herečce řekl: „Herecký klenot sezóny.“29 V roce 1996 celkově dvě Ceny Alfréda Radoka putovaly jedné inscenaci - za nejlepší ženský herecký výkon a inscenaci roku. V kategorii divadlo roku udělili kritikové nejvíce hlasů (celkem 23) Pražskému komornímu divadlu – Divadlu Komedie za rok 2011. V rámci jeho repertoáru nebyla v daném roce uvedena žádná špatná inscenace. Členové poroty se shodli na mnohých přednostech tohoto divadla, zejména chválili profesionální energický herecký soubor a zdařilou dramaturgii. Divadlo Komedie zaujala především tím, že se snažila vybírat spíše z netradičních a nekomerčních her. Porotkyně Marie Zdeňková svůj hlas odůvodnila při udílení Cen Alfréda Radoka tímto způsobem: „[…] za věrnost sobě do posledního dechu.“30 Další prvenství v počtu přidělených hlasů má v kategorii původní česká hra za rok 2008 Odcházení 31 Václava Havla. Počet udělených hlasů se rovnal 22. Politická hra plná humoru překvapila a potěšila zároveň. Najdeme v ní motivy Čechovova Višňového sadu. V Odcházení se značí autorská sebeironie a osobitý humor. Jeden z členů, Jiří Pavel Kříž inscenaci

popsal

následujícím

způsobem:

„Odcházení

je

sžíravým

majstrštykem

o vyprázdněnosti, frázích a o lpění na postech moci.“32 Kategorie scénografie dostala za uplynulé roky nejvíce 16 hlasů. Cena Alfréda Radoka konkrétně za výpravu za rok 2002 byla udělena Robertu Wilsonovi 33 . Zaujal perfektní výtvarnou stránkou, především pak světelnou iluzí, která dotváří kouzlo celé inscenace. Kritik Roman Vašek vyřkl: „Dokonalé až puntičkářské propojení světelného designu, masek a geometricky přesné scény.“34 Za scénickou hudbu získal největší počet hlasů od poroty Vladimír Franz, který se umístil v Cenách Alfréda Radoka již několikrát. Varhanní hudbě k inscenaci Znamení kříže od Calderóna de la Barci35 udělila porota 14 hlasů za rok 2005. Barokní hudba působila vznešeně a dotvářela tak atmosféru celé hry. Člen poroty Jiří Pavel Kříž sdělil: „Skladatel si s motivy 28

Inscenace Tomáše Bernharda: Ritter, Dene, Voss, režie Jan Antonín Pitínský, Divadlo Na zábradlí. Cena Alfréda Radoka a Ceny SAD + anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1997, roč. 8, č. 2, s. 17. 30 Anketa kritiků ve všech kategoriích, včetně největšího zážitku ze zahraničního divadla. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2012, roč. 23 č. 1, s. 21. 31 Odcházení uvedlo Divadlo Archa Praha v režii Davida Radoka. Premiéra se uskutečnila 22. května. 2008. 32 Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2009, roč. 20, č. 2, s. 36. 33 Cena Alfréda Radoka za scénografii 2002 udělena Robertu Wilsonovi - Leoš Janáček: Osud, režie Robert Wilson, dirigent Jiří Bělohlávek, Národní divadlo. 34 Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2003, roč. 14, č. 2, s. 31. 35 Calderón de la Barca: Znamení kříže, režie Hana Burešová, Městské divadlo Brno. 29

20

pohrává, s příběhem si rozumí.“ 36 K tomu, aby na diváka dobře zapůsobila hudba, není zapotřebí jen skladatelova talentu. Velice důležitým prvkem jsou také shodné náhledy komponenta s režisérem a souznění s dramatickým textem. V inscenaci Znamení kříže se to zajisté povedlo. Hana Burešová, která s Vladimírem Franzem na představení pracovala, byla jeho přístupem a horlivostí nadšena. Společně nepracovali jen na tomto projektu, ale například i na inscenacích Amfitryon37 a Smrt Pavla I38. Poslední inscenační kategorie se udílí talentovi roku. Nejvíce hlasů – 11, dostal za rok 2002 (v tom samém roce jsme již zmiňovali největší počet hlasů poroty v kategorii scénografie) překladatel, režisér a herec Ondřej Sokol. Vynikal celý rok a v jeho práci byla patrná promyšlenost. Bronislav Pražan, který mu udělil svůj hlas, zdůrazňuje: „Za výkony, které ve všech svých ‚profesích‘ odvedl v uplynulém roce v pražském Činoherním klubu.“39 Na předních místech v rámci hlasování kritiků pro Ceny Alfréda Radoka se objevila některá jména vícekrát. Například to byla Ivana Hloužková, herečka souboru brněnského Divadla Husa na provázku. Ta získala dvakrát Cenu Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon, v letech 1995 a 2012. V té samé kategorii se několikrát umístila i Helena Dvořáková (2007, 2011) a třikrát těsně po sobě Marie Málková (2001, 2002, 2003). V kategorii mužský herecký výkon se v jednotlivých letech jména příliš neopakovala. Ve scénické hudbě nejvíce vynikl Vladimír Franz, Cena Alfréda Radoka mu byla udělena dokonce šestkrát (za rok 1998 společně s Miki Jelínkem, dále 2000, 2002, 2005, 2006 spolu s Petrem Kofroňem a 2007).

3.3

Dramatická soutěž Anonymní dramatická soutěž je součástí Cen Alfréda Radoka, vyhlašuje ji Nadační

fond Cen Alfréda Radoka. Je určena česky a slovensky píšícím autorům, kteří přihlásí svůj text (hru neuvedenou a nezveřejněnou do vyhlášení výsledků). Vybraná porota, obvykle složena z pěti nebo šesti členů, hlasuje každým rokem o vítězi. Výsledky uveřejňuje odborné periodikum Svět a divadlo. Dramatická soutěž je diskutovaná. Některým kritikům a odborníkům se zdá nevěrohodná, protože dramatické texty hodnotí malý počet porotců. Jedním z členů poroty byl několikrát Karel Král, který uvedl podmínky pro hodnocení soutěžních her. Autor by podle 36

Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2006, roč. 17, č. 2, s. 48. Vladimír Franz získal v inscenaci Amfitryon cenu Alfréda Radoka za hudbu roku 2006, cena mu byla udělena společně s Petrem Kofroňem za hudbu v Magické flétně. 38 Vladimír Franz dostal díky této inscenaci cenu za hudbu roku 2007. 39 Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2003, roč. 14, č. 2, s. 35. 37

21

něj měl: „1. použít jazyk, 2. vytvořit postavy, 3. postavit situaci, 4. vyprávět příběh, 5. postihnout smysl.“ 40 Také Milan Uhde má na psaní textů své názory, podle kterých lze posuzovat soutěžící. Stavba hry je charakteristická: „[…] tradiční expozicí, kolizí, krizí a katastrofou.“41 Na těchto příkladech jsme si mohli představit, na základě jakých kritérií jsou hodnoceny v dramatické soutěži literární texty. V některých ročnících soutěže se stala neobvyklá situace, kdy první místo vůbec nebylo obsazeno. Tyto ročníky si přiblížíme a zodpovíme si otázku, jaké v daném roce byly zasílány do soutěže texty. Dále se dozvíme reakci členů poroty. Určitě se našly v těchto ročnících soutěže i dobré a více méně kvalitní hry, na první místo ale neměly. Kdejaký průměrný text si vítězství nezaslouží, musí vynikat nad všemi dramatickými předlohami v daném ročníku. První cena nebyla udělena celkem osmkrát (1992, 1993, 1995, 1999, 2000, 2001, 2006, 2009). V roce 1996 a 2001 se ještě k tomu nepředala třetí cena. V druhém ročníku soutěže o nejlepší původní divadelní hru (1993) nebyla udělena první cena, stejně jako v prvním ročníku. Zúčastněné texty měly některé společné prvky. Autoři postupem času ztrácejí dovednosti pro správné uchopení slov, předpoklad k tomu, aby napsali jedinečné a neopakující se drama. Text musí mít určitou strukturu (začátek, střed a konec). „Nemylte se: to není ‚zastaralé‘ aristotelské pravidlo, ale jeden z principů, povyšujících dialogizovaný text na drama, […].“ 42 V tomto roce se objevilo hodně textů, které čerpaly z konverzačních komedií. Někteří autoři nechtěli nic kopírovat, popisovali současnou dobu. Originalita se cení, proto právě od nich byly vybrány texty vítězné. Uspořádání celého díla ale nebylo kolikrát dostatečně jasné, což představovalo onu chybu druhého ročníku. Objevující se vulgarita tvořila další zápor, nejen tohoto ročníku. Bývá čím dál více zahrnována do divadelních her. Přihlášená dramata v roce 1995 by se dala rozdělit do několika skupin (tematických a žánrových) - problémové, současné, historické, komedie a pohádky. Ty texty, které ale do načrtnutých skupin nespadají, jsou ze všech nejzajímavější. Důležitou roli ve hře také hraje struktura a stavba, jak již bylo zmíněno. Hry se soudobou tematikou tohoto ročníku většinou řešily vztahy mezi muži a ženami. Osmý ročník soutěže byl patrný vývojem textů a odlišností od předešlých let. V dramatech se postupně vytvářela nová poetika, více pasáží připomínajících básnické dílo. 40

KRÁL, Karel. Malý ďábel má o kolečko víc: Hry soutěžní i jiné. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2008, roč. 19, č 3, s. 127. 41 UHDE, Milan. Očima porotce soutěže o novou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2006, roč. 17, č 4, s. 5. 42 MAZÁČOVÁ, Barbora. Jak napsat hru II: Několik nesoustavných poznámek ke hrám zaslaným do soutěže nadace Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1994, roč. 5, č 2, s. 19.

22

Kvalitativně slabé ročníky se vyznačovaly tím, že většina textů pozbývala originalitu. Počty přihlášených textů se neustále zvyšují, problém tedy není v nedostatku přihlášených dramat. Rok 2007 byl opět neúrodný, nebyla udělena první cena. V dalším roce byly soutěžní texty vedeny v duchu dialogů napodobujících sitkomy. Spíše se objevovaly televizní scénáře a texty připomínající reality show než divadelní hry. Televize se stala nepostradatelnou součástí lidského života a neblaze se to projevilo na hrách zasílaných do dramatické soutěže. Z pohledu Milana Uhdeho jako člena poroty: „Mezi devětasedmdesáti letošními účastníky soutěže by Alfrédu Radokovi bylo velmi zatěžko volit.“ 43 Dále vyřkl: „[…] nápady se vyčerpaly a dnes je jejich náhražkou jevištní tlach nebo průhledné variace na starší použité motivy.“44 V roce 1996 nebyla udělena pro změnu cena třetí, členka poroty Kristina Žantovská to okomentovala: „Nechci křepčit na neduživých tělíčkách nepovedených dramat. Každý rok není posvícení. Ale tak jako ročníky předešlé i tento podává jakousi zprávu přinejmenším o tom, co se nám jako drama jeví, jaká témata si po právu či neprávem žádají divadelní formu a co právě tady a teď považujeme za dramatické.“45 Rok 2001 byl ohledně textové kvality ještě horší, nepředala se první ani třetí cena. Na druhém místě se umístily společně tři hry Písek Miroslava Bambuška, Neha Romana Olekšáka a Stísněni Ivy Volánkové.

3.4

Cena Hvězd na vrbě V této kapitole je rozebrána Cena Hvězd na vrbě. Jaký význam a charakter má toto

ocenění? Udílí se pouze za výjimečných okolností, poprvé se tak stalo v roce 1993 a předána byla dosud pouze třikrát. Hvězdy na vrbě odstartovaly stejnojmenné ocenění. Proslulá inscenace pod režií Karla Davida v brněnském HaDivadle měla premiéru již na sklonku roku 1992. Většina hodnotících kritiků této hře dala hlas až v roce 1993, protože ji viděli později. Tehdejší Nadace Alfréda Radoka udělila neobvyklé ocenění, cenu poroty. Členové poroty se potom shodli, že pokud v budoucnosti vznikne obdobná nezvyklá situace, znovu bude udělena cena, a to pod názvem Cena Hvězd na vrbě. Inscenace Hvězdy na vrbě v režijním provedení Karla Davida tedy započala zvláštní ocenění Alfréda Radoka. Retro muzikál Hvězdy na vrbě byl velmi oblíbený a slavný, když se v HaDivadle v letech 1992-1996 hrál (na muzikálu se podíleli členové HaDivadla, Cabinet Music a bývalý Ochotnický kroužek). Děj se odehrává v 60. letech, kdy několik dívek ze 43

UHDE, Milan. Alfréd Radok by si těžko vybíral: K ceně Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2007, roč. 18, č 2, s. 50. 44 Ibid., s. 50. 45 ŽANTOVSKÁ, Kristina. Jak napsat hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1997, roč. 8, č 2, s. 41.

23

střední školy zkouší na družební koncert. Inscenace je prostoupena spoustou písní dobových autorů. Hvězdy na vrbě vznikly v době, kdy odešel z HaDivadla režisér Jan Antonín Pitínský. V divadle každý měsíc probíhal Tanec posledního dne46, na němž vystupovala retro kapela. „Na základě ještě živých vzpomínek členů HaDivadla pak vznikl scénář a inscenace, která původně vůbec neměla ambici nějakého průlomového divadelního činu.“47 Inscenace Hvězdy na vrbě byla chválena pro svoji dobovou atmosféru, hra však měla i slabší stránky. Martin J. Švejda svůj názor popsal: „Nahlížeje střízlivýma očima, jeví se mi být Hvězdy na vrbě dramatický blábol.“48 Režisérovi Karlu Davidovi se nepovedlo vytvořit jednolitou inscenaci, zdá se poněkud rozkouskovaná. Navíc v ní je patrný amatérský přístup. Kladů bylo ale podstatně více, tudíž hra měla nárok ocenění dostat. Od dob, kdy se muzikál hrál v HaDivadle, uběhlo již spoustu let a celkově proběhly tři pokusy o nové zpracování. V roce 2008 předvedlo svou verzi muzikálu Divadlo Šumperk v režii Józefa Zbygniewa Czerneckiho, roku 2010 pražské Divadlo na Fidlovačce v režii Pavla Šimáka. Dosud poslední zpracování můžeme vidět pod vedením režiséra Pavla Ondrucha od roku 2013. Druhou mimořádnou cenu – Cenu Hvězd na vrbě dostal za rok 2003 projekt Čechov Čechům 49 uvedený v Klicperově divadle pod režijním zpracováním Vladimíra Morávka. Vladimír Morávek je diskutovanou osobou, pouští se do nezvyklých projektů. Zvolil tři Čechovovy hry – Tři sestry, Racek a Strýček Váňa - a vytvořil tak trilogii. Dvakrát ji dokonce předvedl v jeden den s názvem Čechov Čechům. Stalo se tak poprvé na mezinárodním festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové v červnu 2003 a potom na divadelním festivalu …příští vlna / next wave… v Praze v říjnu 2003. Tento projekt slavil velký úspěch a získal si pozornost nejen médií. Vladimír Morávek se dostal do povědomí více lidí a podnítilo to i zájezd Klicperova divadla do Francie. Jeho režijní práce je označována jako kontroverzní. Jednotlivé hry z projektu Čechov Čechům Vladimír Morávek důkladně propojil, souvislostí je zde mnoho. Postavy přechází z jedné hry do druhé a značí jeden souvislý celek. 46

Tanec posledního dne představoval cyklus písní 60. let hraný v HaDivadle. HULEC, Vladimír. Co se stalo s Jitkou? In Divadelní noviny [online]. 23. 1. 2014, [cit. 2014-04-26]. URL . 48 ŠVEJDA, Martin J. Hvězdy na vrbě z jiné strany. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1993, roč. 4, č. 6, s. 194. 49 Anton Pavlovič Čechov: Čechov Čechům (Tři sestry, Racek, Strýček Solený) - režie Vladimír Morávek, scéna Jan a Martin Chocholouškovi, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, Eva Morávková, hudba Pavel Horák, Zdeněk Plachý, Vladimír Franz ad., Klicperovo divadlo Hradec Králové. Premiéry jednotlivých inscenací se uskutečnily v letech 2001 a 2002, uvedení během jediného dne proběhlo 25. 6. 2003. 47

24

Provázanost je tak veliká, že při zhlédnutí pouze poslední inscenace nemůžeme pochopit děj. Téma celé trilogie se točí okolo smrti a zániku. Vladimír Morávek ještě před uvedením projektu řekl: „Bereme to jako pokus. Dívat se devět hodin na Čechova je jako prostřelit si hlavu a čekat, co to s vámi udělá […]“50 Diváci byli ohromeni, od kritiků se mu dostalo zasloužené uznání. Projekt Čechov Čechům nezískal jen mimořádnou Cenu Hvězd na vrbě, ale i Cenu Sazky a Divadelních novin. Nyní se budeme věnovat jednotlivým zpracováním Čechova Vladimírem Morávkem. Nejprve postřehy ke Třem sestrám z projektu Čechov Čechům. Do tohoto dramatu přidal režisér navíc něco z Čechovova Višňového sadu. Zařadil tam postavu guvernantky Charlotty, tady jako kabaretní průvodkyně. Tato Morávkova hra je plna nejasných situací, odkazů na další souvislosti a citace. Zcela typické režisérovy prvky, které jsou v jeho inscenacích četně zastoupeny. V jeho představeních najdeme symboliku ve výtvarné stránce a emocionální náboj v poutavé hudbě. U Tří sester můžeme napsat: „Efektně je navržena i samotná scéna, jejíž proměnlivost těsně koresponduje s výkladem hry. [...] Herecké výkony ve Třech sestrách přitom oscilují mezi psychologickou jemností a komediální přepjatostí.“51 Vladimír Morávek přetvořil tuto hru do současné podoby. Dobu, ve které drama vzniklo, zcela zastínil. Jako další z Čechovových dramat zahrnul Vladimír Morávek do trilogie Racka, kterému přidělil podnázev Portrét umělce jako člověka stiženého úplavicí. Netradičně jej pojal a propojil s Třemi sestrami tím způsobem, že na začátku inscenace zazní, že jde o to samé místo – dům Prozorovových. Vladimír Morávek dramata svázal, propojil souvislostmi (objevuje se zde opět guvernantka Charlotta). Strýček Váňa v režisérově podání Strýček Solený předloze ustupuje, jsou zde mnohé rozdíly. Tím pádem volba jiného názvu je na správném místě. Přejděme k zatím poslední udělené Ceně Hvězd na vrbě. Získala ji v roce 2013 inscenace Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní, uvedená v režii Hany Burešové Divadlem v Dlouhé. Zároveň se Tomáš Vůjtek umístil na druhém místě se svým textem v dramatické soutěži v roce 2010, přičemž první cena nebyla vůbec udělena. Inscenace o komunismu překvapila porotu 21. ročníku Cen Alfréda Radoka, kdy byly literární předlohy velice silné, ale poněkud monodramatické. Autor Tomáš Vůjtek v rozhovoru o své hře řekl: „Když jsem hru psal, tak se bilancovalo dvacet let od sametové revoluce. A občas se objevovaly názory, že předtím bylo lépe. To byl nápad, jak lidem tu dobu přiblížit prostřednictvím prominentní

50

TICHÝ, Zdeněk A. Jak Morávek potkal klasiky – ruské: Anton Pavlovič Morávek. In Vladimír Morávek: U nás nudou neumřete. NĚMEČKOVÁ, Lucie a kol. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004, s. 144. 51 Ibid., s. 136-137.

25

dámy režimu Josefy Slánské, která byla manželkou tajemníka KSČ, jehož popravili.“ 52 Text Tomáše Vůjtka vynikal v dramatické soutěži nad ostatními. Již víme o inscenacích, které získaly Cenu Hvězd na vrbě. Mimořádným oceněním v rámci Cen Alfréda Radoka ale nezůstává pouze toto. Jedinkrát bylo rozhodnuto předat navíc Jiřímu Pechovi v roce 1998 cenu za mužský herecký výkon v ženské roli. Divadlo Husa na provázku neobvykle obsadilo Jiřího Pechu do inscenace Babička v režii Iva Krobota. Od té doby se nic podobného nestalo. V návaznosti na mužský herecký výkon v ženské roli je potřeba zmínit i ženský herecký výkon v mužské roli. Cena již nebyla udělena mimo obvyklé ocenění, ale běžně v kategorii ženský herecký výkon. Dostala ji v roce 2013 Ivana Hloužková za roli Miroslava Tichého. Inscenace Divadla Husa na provázku s názvem Tichý Tarzan – zcizené deníky fantoma erotické fotografie53 byla velmi úspěšná. Herečka byla nominována díky této roli i na ceny Thálie 2012 v kategorii činohry, ale neuspěla (vítězkou se stala Gabriela Míčová). Ceny Thálie mají celkem pět kategorií, ve kterých jsou udělovány – 1. v činohře; 2. v opeře; 3. v baletu, pantomimě a jiných tanečnědramatických žánrech; 4. v muzikálu, operetě a jiných hudebnědramatických žánrech; 5. v oboru loutkového divadla. První čtyři kategorie jsou ještě děleny na ženy a muže. Vítěze určuje v rámci tajného hlasování Kolegium pro udílení Cen Thálie.

52

UHLÁŘ, Břetislav. Tomáš Vůjtek: Opus pro Alenu Sasínovou-Polarczyk. In Moravskoslezský deník.cz [online]. 20. 1. 2012, [cit. 2014-04-26]. URL . 53 Ivana Hloužková v roli Miroslava Tichého. Petrů, Kryštof: Tichý Tarzan – zcizené deníky fantoma erotické fotografie, režie Anna Petrželková, Divadlo Husa na provázku Brno.

26

4.

Ceny udělované zakládajícími členy Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka Šest formací, které se podílely na založení Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka,

jsme uváděli již na začátku. Jsou podstatné pro umělecký svět, některé z nich udělují ceny jako Nadační fond Cen Alfréda Radoka. Krátce si ceny představíme a každou jednotlivě srovnáme s Radokovými cenami, na jakých principech fungují a za jakých okolností jsou udíleny. Ze zakládajících členů Nadačního fondu mají tři organizace ve své kompetenci určitá ocenění. O udílení cen se stará Nadace Český literární fond, Český PEN klub a Obec spisovatelů.

4.1

Ceny Nadace Český literární fond Nadace Český literární fond udílí tři ceny v oblasti literatury. Všechny ceny, na

kterých se Nadace podílí, jsou předávány na základě rozhodnutí nezávislých porot. Pro každý obor jsou oslovováni přední znalci a vítězové cen dostávají finanční odměnu.

4.1.1 Cena Nadace Český literární fond za původní literární tvorbu Cena Nadace Český literární fond 54 za původní literární tvorbu funguje pod tímto názvem teprve od roku 2013, dříve Nadace udělovala ocenění ve více kategoriích. Od roku 2013 proběhly významnější změny ve struktuře. V minulosti existovaly Výroční ceny NČLF, které byly udělovány od roku 1994. Měly šest kategorií - za původní literární tvorbu, za vědeckou literaturu, za propagaci knižní kultury, za divadelní a rozhlasovou tvorbu, za filmovou a televizní tvorbu, za publicistiku. Zůstaly ale jen dvě, za literární tvorbu a za vědeckou literaturu. Ta druhá je přidružena Cenám Josefa Hlávky. Vítězný literární text je určován na základě daných pravidel, která jsou stále stejná. Expertní skupina zvolí vítěze ceny za původní literární dílo. Vybírá knihy na základě toho, jakým titulům skupina doporučila udělit grant od NČLF. Nominovány jsou tři, z nichž je následně určen vítěz, který dostává finanční odměnu. Když se dostaneme ke srovnání Výročních cen NČLF s Cenami Alfréda Radoka, nejprve porovnáme, na základě jakého principu se rozhoduje o laureátech. U Výročních cen je určena literární expertní skupina s několika členy (obvykle okolo deseti), v rámci inscenačních cen Alfréda Radoka je porota složena z kritiků (cca 52-82). Z toho vyplývá, že více porotců má zajistit objektivnější rozhodování. NČLF nominuje pouze tři literární 54

Dále jen NČLF.

27

předlohy, u Radokových inscenačních cen to funguje odlišně - do každé z osmi kategorií jsou z mnoha nominovaných vybíráni vítězové. Odměna je u obou finanční. Místo, kde probíhá slavnostní předávání, se už poněkud liší. Ceny Alfréda Radoka jsou udíleny v divadle. Výroční cena NČLF byla předána v roce 2013 nově na knižním veletrhu Svět knihy (dříve v divadle). Udílení cen probíhá každým rokem. Ohledně dramatické soutěže Cen Aalfréda Radoka bychom mohli říci, že stejně jako u Výroční ceny NČLF se hodnotí literární text a obojí je koncipováno jako veřejná soutěž. Dramatické texty se v Radokových cenách hodnotí v rámci jednoho celku, zatímco Výroční cena NČLF nemá specifickou kategorii pro ocenění dramatických textů (hodnotí se veškeré literární formy). NČLF mimo obvyklé ceny udělila v roce 2012 mimořádnou cenu Aleši Hamanovi. Cena NČLF za původní literární tvorbu je samostatná cena, ale teprve od roku 2013. Inscenačním cenám Alfréda Radoka se podobala více, když byla ještě udělována v šesti kategoriích.

4.1.2 Výroční cena Karla Havlíčka Borovského za novinářskou tvorbu Výroční cena Karla Havlíčka Borovského je dalším oceněním, na kterém se NČLF podílí. Úplně první ročník proběhl v roce 1998. Na základě verdiktu odborné poroty Výroční cenu získává autor za mimořádně společensky přínosné texty v novinářské oblasti. Vítězové dostávají finanční odměnu. Na udělování cen se podílí NČLF společně s Městským úřadem v Havlíčkově Brodě. Cena je pojmenována po Karlu Havlíčku Borovském, významném českém spisovateli, který po sobě zanechal myšlenkový odkaz, povzbuzoval národ. Vybízel autory k literárnímu tvoření - s tím souvisí i udílení cen na jeho počest. Slova, která vzešla z jeho úst, zní: „Hleděl jsem vždy dle svého nejlepšího vědomí povzbuditi mysli národu, minulá před věky sláva slasti naší tanula mi vždy před očima, naděje pevná, že možná jest zase staré tyto časy navrátiti, že možná jest ještě skvělejších se dodělati, neopustila mne nikdy i při nejtěžších překážkách.“55 Tuto cenu srovnáme s Cenami Alfréda Radoka. Nyní se už nejedná o porovnání s cenami v rámci divadelní oblasti, protože Cena Karla Havlíčka Borovského je čistě novinářského zaměření. Ocenění se podobá dramatické soutěži Radokových cen, neboť se hodnotí napsané texty. Je udílena jen jedna cena, žádné další kategorie v rámci ní neexistují. 55

FORMÁNEK, Miloslav a Václav PROCHÁZKA. Myšlenkový odkaz Karla Havlíčka Borovského. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1961, s. 22.

28

Cena Karla Havlíčka Borovského se předává na základě vyslovení odborné poroty, závisí to na domluvě členů. Nefunguje to jako u Cen Alfréda Radoka, kde jsou jednotlivé hlasy sčítány. Novinářská cena je vázána na město Havlíčkův Brod, kde je každoročně předávaná. Ceny Alfréda Radoka jsou udíleny také každým rokem, nejsou ale vázány na určité místo – předávání probíhá pokaždé v jiném divadle. Jako u všech dosud zmiňovaných cen, je také Novinářská cena Karla Havlíčka Borovského spojena s finanční odměnou.

4.1.3 Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu Ceny Josefa Hlávky se udělují od roku 1995 a zahrnují vědeckou a odbornou literaturu. Na předávání spolupracuje NČLF s nadací Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových56. O nadaci napsal architekt Josef Hlávka ve své poslední vůli: „Poroučeje toto se vší upřímnou oddaností a vší dobrou vůlí ku povznesení a sesílení národa Českého ustanovené ‚Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových‘ s veškerým jeho jměním, se všemi úkoly a účely do vůle Boží – v níž jedině žádoucí zdar a dosažitelný blahodárný výsledek jich spočívá - končím pln důvěry v Prozřetelnost Božskou a v sílu svého národa s úpěnlivou prosbou: Aby Nejvyšší Vládce nade všemi lidmi a národy vzal ‚Nadání‘ toto, jeho úkoly a cíle nejmilostivěji pod nejmocnější Svou ochranu, aby je chránil ode všeho zlého, nedal zahynouti jim zkázou.“57 Dále o Nadaci Josef Hlávka v závěti napsal: „Nadání Josefa, Marie a Zděnky Hlávkových má […] sloužiti v první řadě k podpoře všem vědeckým, literárním a uměleckým snahám a kulturním potřebám národa českého a v druhé řadě k podpoře vynikajících nemajetných studentů na českých vysokých školách pražských […]“58 Zpátky k samotnému ocenění. Nezávislá odborná porota rozhoduje o vítězích ve čtyřech kategoriích - společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě, vědy lékařské. U inscenačních cen Alfréda Radoka také rozhoduje nezávislá porota. Systém u obojího ocenění je velice podobný, ceny jsou rozděleny do několika kategorií. Rozdíl je v tom, že se každé z ocenění týká jiného oboru – jedno vědeckého, druhé divadelního. 56

Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových je nejstarší česká nadace, která byla založena Josefem Hlávkou v roce 1904. Slouží pro pomoc vědeckým, literárním a uměleckým snahám českého národa, pro kulturní potřeby. 57 HLÁVKA, Josef. Má poslední vůle. 25. 1. 1904, s. 48. Citováno podle: NADACE NADÁNÍ JOSEFA, MARIE A ZDEŇKY HLÁVKOVÝCH. Z Poslední vůle Josefa Hlávky. Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ [online]. [cit. 2014-03-12]. URL . 58 HLÁVKA, Josef. Závěť Josefa Hlávky. 25. 1. 1904, s. 37. Citováno podle: POKORNÝ, Jiří. Odkaz Josefa Hlávky: Historie České akademie věd a umění, Hlávkových studentských kolejí, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jakož i Národohospodářského ústavu. 2. vyd. Praha: Academia, 2008, s. 159.

29

Ceny Josefa Hlávky i Ceny Alfréda Radoka mají v názvu jména českých velikánů. Josef Hlávka se zasloužil o uznání v oblasti architektury, Alfréd Radok v divadelnictví (především

jako

režisér).

Josef

Hlávka

byl

podněcovatelem

samotného

ocenění

a zakladatelem Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které začalo Ceny Josefa Hlávky udělovat. Odborná porota, která rozhoduje o laureátech Cen Josefa Hlávky, se obvykle skládá z několika členů, většinou do deseti. Je to poměrně malý počet, na rozdíl od několika desítkové poroty, která má na starosti inscenační ceny Alfréda Radoka. Každoroční konání i finanční ohodnocení pro vítěze opět platí u obou zmíněných ocenění. U Cen Alfréda Radoka slavnostní večer probíhá obvykle v některém pražském divadle, ale Ceny Josefa Hlávky mají své místo stálé a odůvodněné. Udílení se vždy koná na zámku v Lužanech u Přeštic. Bylo to venkovské sídlo Josefa Hlávky, které měl v osobním vlastnictví. Zámek v Lužanech byl s architektem úzce spjat, proto je toto místo pro předávání cen více než vhodné.

4.2

Ceny PEN klubu České centrum PEN klubu má na starosti dvě ocenění, je to Cena Karla Čapka

a samotná Cena PEN klubu. PEN klub slouží pro podporu literární tvorby a jeho hlavní myšlenkou je prosazovat svobodu slova. Obě ceny tedy spadají do oblasti literatury.

4.2.1 Cena Karla Čapka Cena Karla Čapka vznikla v roce 1994. Vyhlašuje se jednou za dva roky (každý sudý rok), zatímco Ceny Alfréda Radoka jsou udělovány každoročně. Cena Karla Čapka se zaměřuje na prozaická, dramatická nebo esejistická díla českých autorů, popřípadě oceňuje celoživotní autorův přínos. Jedna kategorie tudíž hodnotí i dramatické texty, podobně jako se tak děje v rámci dramatické soutěže Cen Alfréda Radoka. Ocenění je poctou Karlu Čapkovi, který byl předním českým spisovatelem první poloviny 20. století a zakladatelem PEN klubu u nás. Vítěze Ceny Karla Čapka určuje pěti až sedmičlenná nezávislá odborná porota. V počtu porotců se tak podobá dramatické soutěži v rámci Cen Alfréda Radoka, kde je obvyklý počet hlasujících divadelních kritiků pět nebo šest. Odlišné je to v případě poroty u Ceny Karla Čapka. Ta zahrnuje odborníky, kteří se snaží hodnotit objektivně. V roce 2010

30

byl mezi porotci, jež rozhodovali o Ceně Karla Čapka, i Arnošt Lustig. Kromě působení v porotě se stal laureátem roku 1996 za celoživotní dílo. Pro vítěze je určena finanční hodnota, tak jako u Cen Alfréda Radoka. Kromě peněžní částky se předává ještě navíc bronzová plastika v podobě rozevřené knihy, na obou stranách se nachází reliéf hlavy Karla Čapka. Skulpturu vytvořil speciálně pro toto ocenění Vladimír Preclík59. Jeho práce zapůsobila i na spisovatele Milana Kunderu, který o něm vypověděl: „[…] chci hned říci, že Preclíkova fantazie duchaplná, plná humoru.“60 Také se vyjádřil přímo k jeho plastikám: „Ale duch rozmarné hravosti, jakýsi všudypřítomný úsměv, dodává jeho plastikám zcela jedinečný půvab.“61

4.2.2 Cena PEN klubu Vznik Ceny PEN klubu za celoživotní dílo se datuje do roku 1996, kdy se předávala společně s Cenou Karla Čapka (každý sudý rok). Byla udělena ještě v roce 2000, poté nastala pauza. Obnovení proběhlo roku 2009, kdy byl určen nový název pro tuto cenu - Vlastní cestou. Také se stanovilo, že ocenění bude vyhlašováno v lichých letech, na rozdíl od dob minulých. Tudíž jsou Cena Karla Čapka a ocenění Vlastní cestou udělovány jiné roky. Můžeme pozorovat rozdíly ohledně porot Ceny PEN klubu a Cen Alfréda Radoka. Vítěze Ceny PEN klubu volí výbor, který je daný. V rámci Radokových cen rozhodují kritici. Cena PEN klubu je předávána pouze jednou za dva roky a střídá se tak s Cenou Karla Čapka. Český PEN klub tedy uděluje ocenění každý rok. Ceny Alfréda Radoka jsou předávány taktéž každoročně, vždy v rámci jak inscenačních cen, tak za dramatickou soutěž. Vítěz Ceny PEN klubu Vlastní cestou dostává finanční odměnu stejně jako laureáti Cen Alfréda Radoka. Navíc také medaili, jejímž autorem je Michal Vitanovský62 . Zprávy o Ceně PEN klubu publikují pravidelně Literární noviny, informují jednou za dva roky o laureátech. Výpis vítězů Cen Alfréda Radoka publikuje každoročně odborné periodikum Svět a divadlo.

59

Vladimír Preclík (1929-2008) byl českým sochařem, malířem, řezbářem a spisovatelem. Věnoval se i pedagogické činnosti na vysoké škole. 60 PRECLÍK, Vladimír. Vladimír Preclík: Sochař: Výstavní síň Mánes Praha. 1. vyd. Praha: Orbis pictus, 1991, s. 12. 61 Ibid., s. 12. 62 Michal Vitanovský (*1946) je akademický sochař. Nezabývá se jen sochařskou prací, vytváří i medaile a mince.

31

4.3

Ceny Obce spisovatelů Posledním zakládajícím členem Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, jenž se podílí

na udílení nějaké ceny, je Obec spisovatelů. Předchozí dvě organizace se angažovaly při vícero oceňování, tato pouze na jednom.

4.3.1 Cena Miroslava Švandrlíka Soutěž o Cenu Miroslava Švandrlíka vyhlašuje Obec spisovatelů České republiky a Rada městské části Praha 11. Je určena opět literárnímu dílu, tentokrát pro nejlepší humoristickou knihu českého autora. Pojmenování získala po spisovateli a humoristovi Miloslavu Švandrlíkovi63. Vítěz je stanoven na základě rozhodnutí poroty, která je složena ze dvou zástupců městské části Praha 11, dvou zástupců Obce spisovatelů a jednoho nezávislého odborníka. Obsahuje tedy pět členů. Porota u inscenačních cen Alfréda Radoka je mnohem obsáhlejší – má několik desítek členů (kritiků). Součástí Cen Alfréda Radoka je dramatická soutěž, jejíž porota obsahuje podobně jako u poroty Ceny Miroslava Švandrlíka pět až šest členů. Můžeme se opět podívat na shodnost ohledně volby vítězů a odměn v rámci dvou ocenění. Laureáti Cen Alfréda Radoka i Ceny Miroslava Švandrlíka získávají peněžní částku, vítězové Ceny Miroslava Švandrlíka dostanou i věcný dar a diplom. Cena Miroslava Švandrlíka funguje na podobném principu jako dramatická soutěž Cen Alfréda Radoka. Obě tato ocenění se udělují na základě vyhlášené soutěže pro literární texty (u jednoho ocenění se jedná o dramatickou předlohu, u druhého o humoristickou knihu). Pravidla Ceny Miroslava Švandrlíka ale jsou stanovena tak, že se do soutěže může přihlásit výhradně český autor. Dramatická soutěž Cen Alfréda Radoka je určena česky a slovensky píšícím.

63

Miloslav Švandrlík (1932-2009), někdy uváděn jako Miroslav, byl českým spisovatelem a humoristou. Využíval pseudonym Roman Kefalín. Napsal například román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, který byl i zfilmován.

32

5.

Srovnání a shrnutí V této kapitole si shrneme poznatky, které jsme během zkoumání Cen Alfréda Radoka

zjistili. Pojí se s nimi mnoho faktů. Na začátku celé práce jsme psali o zakládajících členech Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, který má na starost udílení Cen Alfréda Radoka. Mezi zakládajícími členy se objevily nejen organizace, ale i další subjekty. Je logické, že se zapojily instituce literárního charakteru. Právě v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka jsou hodnoceny literární texty. Když se v rámci cen posuzují herecké výkony, hudba nebo talent, všechno to souvisí s literární předlohou, která stojí na začátku, ještě před divadelním představení. K vzniku inscenace je zapotřebí nápadu. Až potom do něj mohou být včleněni herci, aby mohli předvést nějaké výkony. Onen nápad vede k tomu, zda bude inscenace nebo herecký výkon kvalitní. Mezi zakládajícími členy Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka se objevilo periodikum Svět a divadlo. Vypisuje každým rokem laureáty, kteří se umístili, i ty, kteří byli jen nominováni do některé z kategorií inscenačních cen a do dramatické soutěže. Periodikum povětšinou informuje čtenáře o cenách ve druhém čísle a tím zaplní několik desítek stran časopisu. Nevypisuje jen stroze vítěze a nominované, také uvádí ohlasy a názory hodnotících členů poroty. Každý z šesti zakládajících členů Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka je spojen s literární oblastí. Jejich podobnost tkví v tom, že všichni vykonávají vydavatelskou činnost. Kdybychom měli porovnat, nejvíce vydavatelské činnosti zastává Institut umění – Divadelní ústav, který ročně vydá několik publikací. Naopak nejméně vydavatelských úkonů má pravděpodobně Obec spisovatelů. Všichni zakládající členové Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka mají něco společného s divadelní oblastí. Jak jsme si při čtení této práce mohli všimnout, Nadační fond Cen Alfréda Radoka, který udílí ceny, má velice rozsáhlou strukturu. V rámci Cen Alfréda Radoka se předává více ocenění. Základními jsou inscenační ceny a dramatická soutěž. V dramatické soutěži jsou předávány ceny třem nejlepším. Pro srovnání dramatické soutěže s inscenačními cenami inscenační cena není udělována v každé z osmi kategorií třem nejlepším (jako v dramatické soutěži), ale pouze úplnému vítězi s největším počtem hlasů. Výsledky dramatické soutěže jsou uváděny v periodiku Svět a divadlo většinou později, nežli laureáti inscenačních cen. Ceny Alfréda Radoka se jako celek předávají v rámci jednoho slavnostního večera. Dále jsme zmiňovali výjimečné ocenění Cena Hvězd na vrbě a Cena Český rozhlas 3 – Vltava. Kam tato ocenění zařadit? Dalo by se říci, že jako další samostatné ocenění v rámci 33

Radokových cen. Cena Český rozhlas 3 – Vltava se spojuje s dramatickou soutěží, je společně s ní vypisována v časopise Svět a divadlo. Měla by se spíše řadit k inscenačním cenám, podobně jako mimořádná Cena Hvězd na vrbě. Na úplný závěr citujme slova Ivy Klestilové, která byla v roce 2011 mezi členy poroty dramatické soutěže Cen Alfréda Radoka: „Ne vždy se podaří dostat na jeviště ‚to‘, co jsme chtěli, a ne vždy jsme ‚to ono‘ napsali tak, aby se to podařit mohlo. Píšeme proto, že musíme. Což se týká většiny autorů. Ne všech, většiny. To je nutno podotknout. Nevím, jestli planu obdivem k těm, kteří jsou schopní napsat do roka deset her. Už dávno jim nezávidím onu energii, která je žene od počítače k první čtené a pak k realizaci. Ale respektuji jejich sílu a touhu být nejhranější. Taktéž nepadám na zadek před těmi, kteří píší proto, aby se sami na jevišti uvedli. Nevěřím totiž tomu, že lze svobodně psát a nepřemýšlet zároveň nad tím, jak svoji hru budu režírovat.“64

64

KLESTILOVÁ, Iva. Dramata s dramaty: Poznámka porotkyně: „Radoci“ a Dráma. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2011, roč. 22, č. 3, s. 125.

34

Závěr Bakalářské práce se zabývá Cenami Alfréda Radoka, v rámci kterých se udílí každým rokem inscenační ceny v osmi kategoriích. Dále je do cen zahrnuta anonymní dramatická soutěž pro česky a slovensky píšící autory. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První obsahuje základní informace o nadacích a nadačních fondech, na základě jakých principů fungují. Druhá kapitola shrnuje historii Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, je to důležitá organizace, která převzala po Nadaci Alfréda Radoka úlohu udílení cen. V této části popisujeme formace, které se podílely na založení Nadačního fondu, je jich dohromady šest: Aura-Pont, Nadace Český literární fond, Divadelní ústav, české centrum PEN klubu, časopis Svět a divadlo. Literární a divadelní agentura Aura-Pont se o založení zasloužila nejvíce, právě od ní vzešla počáteční myšlenka. Následující kapitola je zaměřena již na samotné zkoumání Cen Alfréda Radoka. Postihuje jejich strukturu, jak se ceny vyvíjely v průběhu jejich trvání a jak fungují nyní. Dále v práci byli vypsáni vítězové jednotlivých kategorií inscenačních cen, kteří dostali od poroty nejvíce hlasů. Prozkoumali jsme, kdo získal největší počet hlasů i v rámci všech kategorií za uplynulá léta. Dospěli jsme k závěru, že tohoto prvenství dosáhl Martin Huba v mužském hereckém výkonu roku 1999. Dramatická soutěž je dalším oceněním v rámci Cen Alfréda Radoka, slouží česky a slovensky píšícím autorům. Vyhlašuje se každoročně první, druhá a třetí cena. Některé roky ale nastala situace, kdy se nepředala první cena. Soutěže se účastnily dost slabé texty. V práci se nachází vyjádření členů poroty k jednotlivým ročníkům. Výjimečným oceněním v rámci Cen Alfréda Radoka je Cena Hvězd na vrbě, která byla doposud udělena pouze třikrát. Toto neobvyklé ocenění bylo předáno proto, že inscenace Hvězdy na vrbě se hrála na sklonku roku 1992, ale porota představení viděla až v roce 1993. Kvůli tomu byla za tento rok udělena cena poroty. Poté se dohodlo, že pro podobné situace bude sloužit nově vzniklá Cena Hvězd na vrbě. Představili jsme tři laureáty, kteří toto ocenění získali. Předposlední část bakalářské práce představuje ceny udělované zakládajícími členy Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, kterými jsou Cena Nadace Český literární fond za původní literární tvorbu, Výroční cena Karla Havlíčka Borovského za novinářskou tvorbu, Ceny Josefa Hlávky, Cena Karla Čapka, Cena PEN klubu a Cena Miroslava Švandrlíka. O jednotlivých oceněních jsme poskytli informace a dále je srovnali s Cenami Alfréda Radoka. Došli jsme k závěru, že se tyto v něčem liší a v něčem i podobají. U většiny cen je to 35

především systém, na základě kterého se určují vítězové. Většinou rozhoduje nezávislá porota složena z odborníků. U všech cen se také předává vítězi finanční odměna. Rozdíly jsme našli ve struktuře, za co a popřípadě v kolika kategoriích se udílí. Poslední kapitola se zaměřila na závěrečné srovnání a shrnutí. Přínos bakalářské práce tkví v tom, že téma ještě doposud nebylo zpracováno. Informace o Cenách Alfréda Radoka nikde nenajdeme uceleně. Žádná kniha na toto téma není napsaná, jen přehled vítězů Cen Alfréda Radoka každoročně vypisuje odborné periodikum Svět a divadlo.

36

Resumé Práce se zabývá Cenami Alfréda Radoka, jejich historií, současností a dalšími udělovanými cenami. Je rozdělena do čtyř hlavních částí, přičemž ta první skýtá základní informace o nadacích a nadačních fondech, o neziskovém sektoru, pro který byl nedávno zrušen zákon. Druhý bod spočívá v nastínění historie Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka, který udílí každoročně Ceny Alfréda Radoka. Na založení Nadačního fondu se podílelo šest členů: Aura-Pont, Nadace Český literární fond, Divadelní ústav, České centrum PEN klubu, časopis Svět a divadlo a Obec spisovatelů. Všechny tyto formace hrály důležitou roli při začátku fungování Nadačního fondu, který převzal činnosti po zaniklé Nadaci Alfréda Radoka. Mimo jiné i udílení cen. Zakládajícím členům Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka se věnuje druhá kapitola. Předávané Ceny Alfréda Radoka objasňuje třetí část. Zabývá se vývojem a současností cen. Klade si za cíl ozřejmit strukturu, na základě jakých kritérií jsou ceny předávány. Dříve tomu bylo jinak, nyní existuje osm kategorií v rámci inscenačních cen. Ceny jsou předávány inscenaci roku, za nejlepší ženský herecký výkon, nejlepší mužský herecký výkon, divadlo roku, původní českou hru, za scénografii, scénickou hudbu a talent roku. Uvádí vítěze, kteří dostali od poroty nejvíce hlasů za všechna uplynulá léta v jednotlivých kategoriích. Dále zmiňuje dramatickou soutěž, která je součástí Cen Alfréda Radoka. Je to anonymní soutěž určena pro česky a slovensky píšící autory a funguje na základě hlasování poroty. V některých ročnících soutěže se ale stalo, že nebyla udělena první cena. Těmito jednotlivými ročníky se práce dále zabývá a vysvětluje, proč tomu tak bylo. Součástí Cen Alfréda Radoka je i Cena Hvězd na vrbě, která se neuděluje každým rokem. Je stanovena pro výjimečnou situaci. Část bakalářské práce se zabývá tímto oceněním, poukazuje, za jakých okolností probíhá udílení. Spouštěčem byla inscenace Hvězdy na vrbě uvedena na sklonku roku 1992. Porotci, kteří rozhodují o cenách, ji ale viděli později. Na základě tohoto faktu jí byla zvláštní cena poroty udělena v roce 1993 a od té doby se toto výjimečné ocenění nazývá Cena Hvězd na vrbě. Předposlední část se zabývá cenami, které udílí zakládající členové Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka. Jsou to Nadace Český literární fond, český PEN klub a Obec spisovatelů. Práce si klade za cíl porovnat další udílené ceny (Cena Nadace Český literární fond za původní literární tvorbu, Výroční cena Karla Havlíčka Borovského za novinářskou tvorbu, Ceny Josefa Hlávky, Cena Karla Čapka, Cena PEN klubu, Cena Miroslava Švandrlíka) s Cenami Alfréda Radoka. Z této práce pak vyplývá, do jaké míry jsou daná 37

ocenění podobná a v čem konkrétně se odlišují. Poslední kapitola zahrnuje závěrečné shrnutí a srovnání.

38

Summary The thesis deals with the Alfréd Radok Awards, its history and present, and with other awards that are presented. It is divided into four parts. The first one gives basic information about foundations and foundation funds, and about the non-profit sector. There was a law for this sector which has been cancelled recently. The second part describes the history of the beginning of the Foundation Fund of the Alfréd Radok Awards which presents the Alfréd Radok Awards every year. There were six institutions that established the Foundation Fund: Aura-Pont, the Czech Literary Fund Foundation, Theatre Institute, the Czech Centre of PEN Club, the journal World and Theatre, and the Writers' Community. All of them played an important role in beginnings of the Foundation Fund that took charge of prize-giving after a ceased Alfréd Radok Foundation. The second chapter deals with the founder members of the Foundation Fund of the Alfréd Radok Awards. The third part demonstrates the prize-giving of Alfréd Radok Awards, its development and present. The main goal is to explain the structure of criteria according to which are the awards presented. It was different in the past, but nowadays there are eight categories in terms of staging awards: Inscenation of the Year, Best Actress, Best Actor, Theatre of the Year, Czech Play of the Year, Best Stage Design, Best Scenic Music, and Talent of the Year. The aim of this thesis is to mention the winners with the most votes in all categories and for all overpassed years. Then it adverts to a dramatic contest which is a part of the Alfréd Radok Awards. It is an anonymous contest intended for Czech and Slovakian authors, and behaves on the basis of jury votes. In some years first prizes were not presented in this contest. The thesis explores these years and explains the reasons why. The Alfréd Radok Awards also involve the especial award called Stars on the Willow Award, which is not presented every year. It is established for extraordinary situations only. A part of the bachelor thesis deals with this award and adverts to circumstances of presenting. The inscenation Stars on the Willow initiated in 1992 was a causer. A jury had seen it a bit later, therefore a special jury award was presented in 1993. Since the time this especial award is called Stars on the Willow Award. The last but one part is dedicated to awards presented by the founder members of the Foundation Fund of the Alfréd Radok Awards, concretely by the Czech Literary Fund Foundation, the Czech Centre of PEN Club, and the Writers' Community. The intention of this thesis is to compare the Alfréd Radok Awards with other presented awards (the Czech Literary Fund Foundation Award, the Karel Havlíček Borovský Award, the Josef Hlávka 39

Award, the Karel Čapek Award, the PEN Club Award, the Miroslav Švandrlík Award). The differences and similarities between them are described in the thesis. The last chapter includes a concluding summary and comparison.

40

Seznam použité literatury Monografie BARANČICOVÁ, Svatava. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5. ČAPEK, Karel. Místo pro Jonathana!: Úvahy a glosy k otázkám veřejného života z let 19211937. Uspořádal a doplnil Miroslav Halík. 1. vyd. Praha: Symposium, 1970. 204 s. ČAPEK, Karel. Přijatá korespondence. Uspořádala a komentáře zpracovala Marta Dandová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. 497 s. ISBN 80-7106-368-1. DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: Příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005. 311 s. Teatrologie. ISBN 80-86102-49-1. FORMÁNEK, Miloslav a Václav PROCHÁZKA. Myšlenkový odkaz Karla Havlíčka Borovského. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1961. 146 s. HURD K, Jan a Ivo TELEC. Zákon o nadacích a nadačních fondech: Komentář. 1.vyd. C. H. Beck, 1998. 332 s. ISBN 80-7179-199-7. KRÁTKÁ, Petra. Český PEN-klub v letech 1925-1938. 1. vyd. Praha, 2003. 175 s. ISBN 807277-192-2. KREJČ , Jaroslav. Divadelní jarmara Alfréda Radoka a Jana Grossmana: 8. - 27. června 1999: Praha-Výstaviště, Průmyslový palác u příležitosti PQ 9. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 2003. 376 s. ISBN 80-7008-148-1. PATOČKOVÁ, Jana. Divadelní ústav 1959-2009. 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. 321 s. ISBN 978-80-7008-237-9. POKORNÝ, Jiří. Odkaz Josefa Hlávky: Historie České akademie věd a umění, Hlávkových studentských

kolejí,

Nadání

Josefa,

Marie

a

Zdeňky

Hlávkových,

jakož

i Národohospodářského ústavu. 2. vyd. Praha: Academia, 2008. 302 s. ISBN 978-80-2001590-7. PRECLÍK, Vladimír. Vladimír Preclík: Sochař: Výstavní síň Mánes Praha. 1. vyd. Praha: Orbis pictus, 1991. 125 s. ISBN 80-85240-60-2. TŘEŠT K, Michael. Kdo je kdo: Osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. 1. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002. 781 s. ISBN 80-902586-7-0. VOČADLO, Otakar. Anglické listy Karla Čapka. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Jan, 1995. 182 s. ISBN 80-900622-9-6.

41

Části monografií TICHÝ, Zdeněk A. Jak Morávek potkal klasiky – ruské: Anton Pavlovič Morávek. In Vladimír Morávek: U nás nudou neumřete. NĚMEČKOVÁ, Lucie a kol. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004, s. 134-148. ISBN 80-86102-20-3. Příspěvky ve sborníku JEŽKOVÁ, Zuzana. Aura-Pont: divadelní a literární agentura. In Český literární almanach. 1. vyd. Praha: Dagmar Šmolíková, 1996, s. 32-33. ISBN 80-85854-01-5. NOVOTNÝ, Michal. Nadace Český literární fond. In Český literární almanach. 1. vyd. Praha: Dagmar Šmolíková, 1996, s. 21–22. ISBN 80-85854-01-5.

Periodika Anketa kritiků ve všech kategoriích, včetně největšího zážitku ze zahraničního divadla. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2012, roč. 23 č. 1, s. 9-36. ISSN 0862-7258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1998, roč. 9, č. 2, s. 29-55. ISSN 08627258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1999, roč. 10, č. 2, s. 18-36. ISSN 0862-7258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2000, roč. 11, č. 2, s. 22-39. ISSN 0862-7258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2003, roč. 14, č. 2, s. 17-39. ISSN 0862-7258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2004, roč. 15, č. 2, s. 10-35. ISSN 0862-7258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2006, roč. 17, č. 2, s. 28-55. ISSN 0862-7258. Anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2009, roč. 20, č. 2, s. 24-49. ISSN 0862-7258. AUGUSTOVÁ, Zuzana. Dvakrát Thoma Bernhard. Divadelní noviny. Praha: Divadelní ústav, 1997, roč. 6, č. 18, s. 3. ISSN 1210-471X. BLÁHOVÁ, Markéta. Od žen k instruktáži: K textům soutěže o cenu Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2005, roč. 16, č. 3, s. 122-128. ISSN 0862-7258. BUREŠOVÁ, Hana. Čeho si např. kritik nevšimne a co nenapíše: Hana Burešová o Vladimíru Franzovi. Svět a divadla. Praha: Divadelní obec, 2008, roč. 19, č. 2, s. 36-37. ISSN 086242

7258. Cena Alfréda Radoka a Ceny SAD + anketa kritiků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1997, roč. 8, č. 2, s. 10-39. ISSN 0862-7258. Cena Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1998, roč. 9, č. 2, s. 27-28. ISSN 0862-7258. Cena Nadace Alfréda Radoka za nejlepší původní hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1996, roč. 7, č. 2, s. 70. ISSN 0862-7258. Cena Nadace Alfréda Radoka za nejlepší původní hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1994, roč. 5, č. 2, s. 21-23. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka – výsledky anonymní soutěže o nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2007, roč. 18, č. 2, s. 48. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2010, roč. 21, č. 2, s. 120. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2000, roč. 11, č. 3, s. 84. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2001, roč. 12, č. 2, s. 9. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2002, roč. 13, č. 2, s. 18-19. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké a další výkon… Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2007, roč. 18, č. 2, s. 17. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké a další výkony. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2008, roč. 19, č. 2, s. 9. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké výkony, divadlo, česká hra, scénografie, hudba a talent roku + anketa kritiků ve všech kategoriích, včetně největšího zážitku ze zahraničního divadla. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2013, roč. 24, č. 1, s. 11-42. ISSN 0862-7258. Ceny Nadace Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1997, roč. 8, č. 2, s. 40. ISSN 0862-7258. Ceny Nadace Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2001, roč. 12, č. 3, s. 12. ISSN 0862-7258. Ceny SAD a Schering-Plough za hru, scénografii, talent, mužský a ženský herecký výkon a divadlo roku 1995. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1996, roč. 7, č. 2, s. 35-37. ISSN 0862-7258. HULEC, Vladimír. Inscenace roku 1996. Divadelní noviny. Praha: Divadelní ústav, 1997, roč. 43

6, č. 1, s. 1–11. ISSN 1210-471X. KLESTILOVÁ, Iva. Dramata s dramaty: Poznámka porotkyně: „Radoci“ a Dráma. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2011, roč. 22, č. 3, s. 123–125. ISSN 0862-7258. KRÁL, Karel. Malý ďábel má o kolečko víc: Hry soutěžní i jiné. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2008, roč. 19, č 3, s. 127-136. ISSN 0862-7258. KRÁL, Karel. Nostalgie z druhé ruky aneb počkej, vele, to ještě nebyla láska. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1993, roč. 4, č 4, s. 39-43. ISSN 0862-7258. MAZÁČOVÁ, Barbora. Jak napsat hru II: Několik nesoustavných poznámek ke hrám zaslaným do soutěže nadace Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1994, roč. 5, č 2, s. 19-20. ISSN 0862-7258. MAZÁČOVÁ, Barbora. Už to máme na háku?: O čem by také mohl svědčit 8. ročník soutěže Nadace Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2000, roč. 11, č 3, s. 88-92. ISSN 0862-7258. PORUBJAK, Martin. Napokon nemusí byť všetko sitcom… Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2010, roč. 21, č 2, s. 121-128. ISSN 0862-7258. ŠVEJDA, Martin J. Hvězdy na vrbě z jiné strany. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1993, roč. 4, č. 6, s. 194. ISSN 0862-7258. UHDE, Milan. Alfréd Radok by si těžko vybíral: K ceně Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2007, roč. 18, č 2, s. 49-50. ISSN 0862-7258. UHDE, Milan. Očima porotce soutěže o novou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2006, roč. 17, č 4, s. 5-7. ISSN 0862-7258. ŽANTOVSKÁ, Kristina. Jak napsat hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1997, roč. 8, č 2, s. 41-43. ISSN 0862-7258. ŽANTOVSKÁ, Kristina. Středověk 1995: Když se nic neděje, je všude spousta svědků. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 1996, roč. 7, č 2, s. 71-74. ISSN 0862-7258.

Internetové zdroje ABZ KNIHY. Miloslav Švandrlík. Knihy abz.cz [online]. © 2004-2014, [cit. 2014-04-22]. URL . AURA-PONT. Ceny Alfréda Radoka. Ceny Alfréda Radoka [online]. © 2005-2010, [cit. 2014-03-22]. URL . AURA-PONT. Historie. Ceny Alfréda Radoka [online]. © 2005-2010, [cit. 2014-03-22]. URL . 44

AURA-PONT. Inscenační ceny. Ceny Alfréda Radoka [online]. © 2005-2010, [cit. 2014-0322]. URL . AURA-PONT. O nás. Aura-Pont [online]. © 2009, [cit. 2014-03-17]. URL . AURA-PONT. Pravidla. Ceny Alfréda Radoka [online]. © 2005-2010, [cit. 2014-12-17]. URL . AURA-PONT. Vyhlášení dramatické soutěže 2013. Ceny Alfréda Radoka [online]. © 20052010, [cit. 2014-03-22]. URL . BEZOUŠKA, Petr. Nadace a nadační fondy po faceliftu. In Ihned.cz [online]. 30. 1. 2014, [cit. 2014-03-24]. URL . BOROVIČKA, Jiří. Nadační fond Alfréda Radoka letos neudělí výroční ceny. In Divadlo.cz [online]. 4. 10. 2013, [cit. 2014-12-15]. URL . ČESKÉ CENTRUM MEZINÁRODN HO PEN KLUBU. Cena PEN klubu. Klub PEN Praha [online]. 21. 3. 2013, © 2011, [cit. 2014-01-12]. URL . ČESKÉ CENTRUM MEZINÁRODN HO PEN KLUBU. Český PEN klub vyhlásí po dvou letech Cenu Karla Čapka. Klub PEN Praha [online]. 10. 1. 2008, © 2011, [cit. 2014-01-12]. URL . ČESKÉ CENTRUM MEZINÁRODN HO PEN KLUBU. Český PEN klub vyhlašuje po dvou letech Cenu Karla Čapka – Tisková zpráva. Klub PEN Praha [online]. 5. 1. 2010, © 2011, [cit. 2014-01-12]. URL . ČESKÉ CENTRUM MEZINÁRODNÍHO PEN KLUBU. O PEN klubu. Klub PEN Praha [online]. © 2011, [cit. 2014-01-30]. URL . HULEC, Vladimír. Co se stalo s Jitkou? In Divadelní noviny [online]. 23. 1. 2014, [cit. 201404-26].

URL


most>. INSTITUT UMĚN – DIVADELNÍ ÚSTAV. O nás. Institut umění – Divadelní ústav [online]. © 2014, [cit. 2014-03-18]. URL .

45

NADACE NADÁNÍ JOSEFA, MARIE A ZDEŇKY HLÁVKOVÝCH. Program nadační činnosti a dalších akcí Nadání 2014. Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ [online].

9.

12.

2013,

[cit.

2014-03-17].

URL

. NADACE NADÁNÍ JOSEFA, MARIE A ZDEŇKY HLÁVKOVÝCH. Z Poslední vůle Josefa Hlávky. Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ [online]. [cit. 2014-0312]. URL . NADACE ČESKÝ LITERÁRN FOND. Ceny Nadace Český literární fond. Nadace ČLF [online]. © 2011, [cit. 2014-02-22]. URL . NADACE ČESKÝ LITERÁRN FOND. Historie. Nadace ČLF [online]. © 2011, [cit. 201403-17]. URL . OBEC SPISOVATELŮ ČR. Obec spisovatelů České republiky. Obec spisovatelů ČR [online]. © 2014, [cit. 2014-03-18]. URL . OBEC SPISOVATELŮ ČR. Vyhlásili jsme nový ročník soutěže o Cenu Miroslava Švandrlíka. Obec spisovatelů ČR [online]. 18. 2. 2014, © 2014, [cit. 2014-02-27]. URL . PRAŽSKÉ QUADRIENNALE. O nás. Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru [online]. [cit. 2014-04-22]. URL . SVĚT A DIVADLO. O nás. Svět a divadlo. [online]. [cit. 2014-03-27]. URL . ŠTĚPÁNOVÁ, Lucie. Tisková zpráva: nominace na ceny Alfréda Radoka za rok 2013. In CCL

[online].

28.

1.

2014,

©

2014,

[cit.

2014-03-25].

URL

. UHLÁŘ, Břetislav. Tomáš Vůjtek: Opus pro Alenu Sasínovou-Polarczyk. In Moravskoslezský deník.cz

[online].

20.

1.

2012,

[cit.

2014-04-26].

URL

. UMĚLECKÁ BESEDA. Michal Vítanovský. Umělecká beseda [online]. © 2014, [cit. 201404-22]. URL .

46

Seznam použitých zdrojů k příloze Periodika Ceny Alfréda Radoka – výsledky anonymní soutěže o nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2006, roč. 17, č. 4, s. 4. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka – výsledky anonymní soutěže o nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2007, roč. 18, č. 2, s. 48. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou původní hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2005, roč. 16, č. 3, s. 122. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou původní hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2008, roč. 19, č. 3, s. 126. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou původní hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2009, roč. 20, č. 3, s. 88. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2010, roč. 21, č. 2, s. 120. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2011, roč. 22, č. 3, s. 122. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2012, roč. 23, č. 3, s. 50. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní českou a slovenskou hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2013, roč. 24, č. 3, s. 112. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka za nejlepší původní hru. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2004, roč. 15, č. 4, s. 128. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2003, roč. 14, č. 2, s. 18 - 19. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2004, roč. 15, č. 2, s. 8-9. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2005, roč. 16, č. 2, s. 13. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2006, roč. 17, č. 2, s. 27. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké a další výkon… Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2007, roč. 18, č. 2, s. 17. ISSN 0862-7258.

47

Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké a další výkony. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2008, roč. 19, č. 2, s. 9. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké a další výkony. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2009, roč. 20, č. 2, s. 22-23. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké výkony, divadlo, česká hra, scénografie, hudba a talent roku. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2010, roč. 21, č. 1, s. 17. ISSN 08627258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké výkony, divadlo, česká hra, scénografie, hudba a talent roku. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2011, roč. 22, č. 1, s. 38. ISSN 08627258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké výkony, divadlo, česká hra, scénografie, hudba a talent roku. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2012, roč. 23, č. 1, s. 8. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké výkony, divadlo, česká hra, scénografie, hudba a talent roku + anketa kritiků ve všech kategoriích, včetně největšího zážitku ze zahraničního divadla. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2013, roč. 24, č. 1, s. 11-42. ISSN 0862-7258. Ceny Alfréda Radoka: inscenace, herecké výkony, divadlo, česká hra, scénografie, hudba a talent roku. Svět a divadlo. Praha: Divadelní obec, 2014, roč. 25, č. 1, s. 9. ISSN 0862-7258.

Internetové zdroje AURA-PONT. Nominace a výsledky 2002. Ceny Alfréda Radoka [online]. © 2005-2010, [cit. 2014-04-29]. URL . ŠTĚPÁNOVÁ, Lucie. Tisková zpráva: Ceny Alfréda Radoka za rok 2013 – výsledky. In CCL [online].

8.

3.

2014,

©

2014,

.

48

[cit.

2014-04-29].

URL

Příloha Udělené Ceny Alfréda Radoka za rok 2002-2013 Nadačním fondem Cen Alfréda Radoka. Do roku 2002 byly ceny v kompetenci již neexistující Nadace Alfréda Radoka. Inscenační ceny: Ceny Alfréda Radoka za rok 2002 Inscenace roku Leoš Janáček: Osud (režie a výprava Robert Wilson, dirigent Jiří Bělohlávek, kostýmy Jacques Reynaud, výtvarník osvětlení A. J. Weissbard, Národní divadlo, premiéra 19. 4. 2002) Nejlepší ženský herecký výkon Marie Málková (jako Varvara Petrovna Stavroginová; Dostojevskij: Běsi, režie Hana Burešová, Divadlo v Dlouhé) Nejlepší mužský herecký výkon Jan Tříska (jako král Lear; Shakespeare: Král Lear, režie Martin Huba, agentura SCHOK, Pražský hrad, Letní shakespearovské slavnosti) Divadlo roku Činoherní klub, Dejvické divadlo Hra roku Martin McDonagh: Osiřelý západ (uvedl Čenoherní klub, překlad a režie Ondřej Sokol, dramaturgie Roman Císař) Scénografie Robert Wilson (za výpravu; Janáček: Osud, režie R. Wilson, dirigent J. Bělohlávek, Národní divadlo) Hudba Vladimír Franz (Vančura: Markéta Lazarová, režie J. A. Pitínský, Národní divadlo) Talent Ondřej Sokol (překladatel, režisér a herec)

49

Ceny Alfréda Radoka za rok 2003 Inscenace roku Michail Bulgakov: Psí srdce (režie a dramatizace Sergej Fedotov, překlad Ludmila Dušková, dramaturgie Petra Kohutová, scéna a kostýmy Adam Pitra, hudba Michal Čapka, Komorní scéna Aréna Ostrava, premiéra 1. 2. 2003) Nejlepší ženský herecký výkon Marie Málková (jako paní Zittelová; Bernhard: Náměstí Hrdinů, režie J. Nvota, Divadlo Na zábradlí) Nejlepší mužský herecký výkon Michal Čapka (jako pes; Bulgakov, Psí srdce, režie S. Fedotov, Komorní scéna Aréna Ostrava) Divadlo Klicperovo divadlo Hradec Králové Hra roku Martin McDonagh: Poručík z Inishmoru (uvedlo Švandovo divadlo v režii Daniela Hrbka, překladu Milana Lukeše a v dramaturgii Markéty Bláhové) Scénografie: Matěj Forman, Andrea Sodomková, Renata Pavlíčková, Ondřej Mašek (za scénu; Glass: Kráska a zvíře, režie P. Forman, dirigent P. Kofroň, Národní divadlo) Hudba David Smečka (Sikora: Smetení Antigony, režie J. Maceček, JAMU – Studio Marta Brno) Talent Lucie Žáčková (herečka)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2004 Inscenace roku Ernst Jandl: Z cizoty (režie Jan Nebeský, překlad Jiří Slach, dramaturgie Ivana Slámová, scéna Jan Štěpánek, kostýmy Jana Preková, Divadlo Na zábradlí, premiéra 16. 10. 2004) Nejlepší ženský herecký výkon Daniela Kolářová (jako matka; Bernhard: U cíle, režie A. Goldflam, Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie) Nejlepší mužský herecký výkon Boris Rösner (jako Harpagon; Molière: Lakomec, režie M. Dočekal, Národní divadlo) Divadlo Divadlo Na zábradlí 50

Původní česká hra Martin Smolka, Jaroslav Dušek: Nagano (uvedlo Národní divadlo v režii O. Havelky, dirigent Jan Chalupecký) Scénografie Pavel Svoboda (za scénu; Richard Wagner: Bludný Holanďan, režie J. Heřman, dirigent P. Kofroň, Divadlo J. K. Tyla Plzeň) Hudba Petr Hromádka (projekt Sto roků kobry, režie V. Morávek, Divadlo Husa na provázku Brno) Talent Magdalena Borová (herečka)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2005 Inscenace roku Sclavi / Emigrantova píseň (režie Viliam Dočolomanský, scéna a kostýmy Barbora Erniholdová, hudební režie Marjana Sadowska, hudební dramaturgie, aranžmá a harmonizace písní M. Sadowska a V. Dočolomanský, dramaturgie Jana Pilátová, choreografická asistence Ivana Dukić, světelný design Daniel Tesař, Divadelní studio Farma v jeskyni, premiéra 3. 3. 2005, Švandově divadlo Praha - Smíchov) Nejlepší ženský herecký výkon Jaroslava Pokorná (jako Hedvika; Ibsen: Divoká kachna, režie J. Nebeský, Divadlo v Dlouhé) Nejlepší mužský herecký výkon Jan Vondráček (jako Lelio; Goldoni: Lhář, režie H. Burešová, Divadlo v Dlouhé) Divadlo Divadlo v Dlouhé Původní česká hra David Drábek: Akvabely (uvedlo Klicperovo divadlo Hradec Králové v režii V. Morávka, dramaturgie Martin Velíšek) Scénografie Martin Chocholoušek (za scénu; David Drábek: Akvabely, režie V. Morávek, Klicperovo divadlo Hradec Králové) Hudba Vladimír Franz (Calderón de la Barca: Znamení kříže, režie H. Burešová, Městské divadlo Brno)

51

Talent Gabriela Vermelho (herečka a hudebnice)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2006 Inscenace roku Wolfgang Amadeus Mozart: La clemenza di Tito (režie Ursel a Karl-Ernst Herrmannovi, dirigent Jan Chalupecký, hudební nastudování Alessandro De Marchi, dramaturgie, scéna a kostýmy Karl-Ernst Herrmann, sbormistr Lukáš Vasilek, Národní divadlo Praha, premiéra 14. 10. 2006) Nejlepší ženský herecký výkon Kate Aldrich (jako sesto; Mozart: La Clemenza di Tito, režie Ursel a Karl-Ernst Herrmannovi, dirigent J. Chalupecký, hudební nastudování A. de Marchi, Národní divadlo Praha) Nejlepší mužský herecký výkon Martin Finger (jako světanápravce; Bernhard: Světonápravce, režie D. D. Pařízek, Pražské komorní divadlo) Divadlo Dejvické divadlo Praha Původní česká hra Iva Klestilová: Má vlast (respektive Iva Volánková: Standa má problém etc.; uvedla Městská divadla pražská – Divadlo Rokoko, režie T. Zielinski a T. Svoboda, dramaturgie V. Schulczová, respektive Divadlo v Dlouhé, režie K. Král) Scénografie Karl-Ernst Herrmann (za scénu a kostýmy; Mozart: La clemenza di Tito, režie Ursel a KarlErnst Herrmannovi, dirigent J. Chalupecký, hudební nastudování A. de Marchi, Národní divadlo Praha) Hudba Vladimír Franz (Kleist: Amfitryon, režie H. Burešová, Městské divadlo Brno) Petr Kofroň (Kofroň – Plachý – Šimáček: magická flétna, režie Z. Plachý, Městské divadlo Brno) Talent Ivana Uhlířová (herečka)

52

Ceny Alfréda Radoka za rok 2007 Inscenace roku Franz Kafka, Dušan David Pařízek: Proces (režie D. D. Pařízek, scéna D. D. Pařízek, kostýmy Kamila Polívková, hudba Ivan Acher, Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie, premiéra 3. 9. 2007) Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Smrt Pavla I. (režie Hana Burešová, překlad Danuše Kšicová, dramaturgie Štěpán Otčenášek, hudba Vladimír Franz, scéna Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana

Štefunková,

pohybová

spolupráce

Josef

Jurásek,

Městské

divadlo

Brno, premiéra 8. a 9. 9. 2007) John Millington Synge: Hrdina západu (režie Ondřej Sokol, překlad Martin Hilský, dramaturgie Vladimír Procházka a Roman Císař, scéna Adam Pitra, kostýmy Katarína Hollá, Činoherní klub Praha, premiéra 10. 9. 2007) Nejlepší ženský herecký výkon Helena Dvořáková (jako Faidra; Seneca: Faidra, režie H. Burešová, Divadlo v Dlouhé Praha) Nejlepší mužský herecký výkon Martin Finger (jako Josef K.; Kafka, Pařízek: Proces, režie D. D. Pařízek, Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie) Jaroslav Plesl (jako Christy Mahon, Synge: Hrdina západu, režie O. Sokol, Činoherní klub Praha) Divadlo Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie Původní česká hra Milan Uhde: Zázrak v černém domě (uvedlo Divadlo Na zábradlí Praha, režie Juraj Nvota, dramaturgie Ivana Slámová) Scénografie Matěj Forman (za scénu; Šlitr, Suchý: Dobře placená procházka, režie Miloš Forman a Petr Forman, dirigent Libor Pešek, Národní divadlo Praha) Kristýna Täubelová (za výpravu; Kipling, Adámek: Z knihy džunglí, režie Jiří Adámek, Divadlo Minor Praha) Hudba Vladimír Franz (Merežkovskij: Smrt Pavla I. Režie H. Burešová, Městské divadlo Brno) Talent Jiří Havelka (režisér)

53

Ceny Alfréda Radoka za rok 2008 Inscenace roku Ivan Arsenjev, Veronika Švábová, Petr Forman: Obludárium (režie P. Forman, scénografie Josef Sodomka a Anti Sodomková, kostýmy A. Sodomková aj. Sodomka, choreografie V. Švábová a company, hudba Marko Ivanović, Jarda Svoboda a staří mistři, koncepce stanu Matěj Forman, Antonín Maloň a Napo, výtvarná podoba stanu M. Forman, výroba stanu HMMH „Les Cavales“, Divadlo bratří Formanů., česká premiéra 9. 9. 2008 v Plzni, mezinárodní festival Divadlo) Nejlepší ženský herecký výkon Soňa Červená (jako Březina; Nekvasil: Zítra se bude…, režie J. Nekvasil, dirigent Marko Ivanović , Národní divadlo Praha) Nejlepší mužský herecký výkon Jaromír Dulava (jako předseda; Kundera: Ptákovina, režie L. Smoček, Činoherní klub Praha) Divadlo Činoherní klub Praha Původní česká hra Václav Havel: Odcházení (uvedlo Divadlo Archa Praha, režie D. Radok) Scénografie David Radok a Jaromír Vlček (za scénu; Havel: Odcházení, režie D. Radok, Divadlo Archa Praha) Hudba Aleš Březina (Březina, Nekvasil: Zítra se bude…, režie J. Nekvasil, dirigent M. Ivanović, Národní divadlo Praha) Talent Štěpán Pácl (režisér)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2009 Inscenace roku Georg Büchner: Vojcek (režie Daniel Špinar, překlad Ludvík Kundera, scéna Henrich Boráros, kostýmy Linda Boráros, hudba Tomáš Pálka, pohybová spolupráce Irina Andreeva, dramaturgie Klára Novotná, Divadlo na Vinohradech Praha, premiéra 9. 4. 2009) Nejlepší ženský herecký výkon Kateřina Burianová (jako Violet Westonová; Letts: Srpen v zemi indiánů, režie M. Dočekal, Národní divadlo Praha) 54

Nejlepší mužský herecký výkon Martin Pechlát (jako Goebbels; Reese; Pařízek: Goebbels/Baarová, režie Dušan D. Pařízek, Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie) Divadlo Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie Původní česká hra David Drábek: Náměstí bratří Mašínů (uvedlo Klicperovo divadlo Hradec Králové, režie D. Drábek) Scénografie Tom Schenk (za scénu; Britten: Smrt v Benátkách, režie Yoshi Oida, dirigent Hilary Griffiths, Státní opera Praha) Hudba Vít Zouhar (Zeyer: Radúz a Mahulena, režie Jan Antonín Pitínský, Národní divadlo Praha) Talent Vojtěch Dyk (herec, zpěvák)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2010 Inscenace roku Aki Kaurismäki: Muž bez minulosti (režie a divadelní adaptace Miroslav Krobot, překlad Pavla Arvela Potužníková, scéna a kostýmy Andrej Ďurík, dramaturgie Karel František Tománek, hudba, hudební nastudování a texty písní Marek Doubrava, pohybová spolupráce Kristýna Lhotáková, Dejvické divadlo Praha, premiéra 12. 1. 2010) Nejlepší ženský herecký výkon Ivana Uhlířová (jako Alžběta; von Horváth: Víra, láska, naděje, režie Kamila Polívková, Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie) Nejlepší mužský herecký výkon David Novotný (jako muž; Kaurismäki: Muž bez minulosti, režie Miroslav Krobot, Dejvické divadlo Praha) Divadlo Dejvické divadlo Praha Původní česká hra Petr

Zelenka:

Očištění

(uvedlo

Jihočeské

Budějovice, režie Martin Glaser, dramaturgie Olga Šubrtová)

55

divadlo

České

Scénografie Robert Wilson (za scénickou výpravu a světelný koncept; Čapek: Věc Makropulos, režie Robert Wilson, Národní divadlo Praha) Hudba Aleš Březina (Čapek: Věc Markropulos, režie Robert Wilson, Národní divadlo Praha) Talent Štěpán Pácl (režisér)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2011 Inscenace roku Paul Claudel: Polední úděl (režie Hana Burešová, překlad Vladimír Mikeš, úprava H. Burešová a Štěpán Otčenášek, dramaturgie Š. Otčenášek, scéna Martin Černý, kostýmy Kateřina Štefková, Divadlo v Dlouhé Praha, premiéra 12. 4. 2011) Nejlepší ženský herecký výkon Helena Dvořáková (jako Ysé; Claudel: Polední úděl, režie Hana Burešová, Divadlo v Dlouhé Praha) Nejlepší mužský herecký výkon Martin Pechlát (jako Andreas Karták; Roth, Jařab: Legenda o svatém pijanovi, režie David Jařab, Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie) Divadlo Pražské komorní divadlo – Divadlo Komedie Původní česká hra David Drábek: Jedlíci čokolády (uvedlo Klicperovo divadlo Hradec Králové, režie D. Drábek, dramaturgie Markéta Bidlasová) Scénografie Martin Černý (za scénu; Claudel: Polední úděl, režie Hana Burešová, Divadlo v Dlouhé Praha) Hudba Miloš Štědroň (Uhde, Štědroň: Leoš aneb Tvá nejvěrnější, režie a úprava Vladimír Morávek, Divadlo Husa na provázku Brno) Talent Michal Isteník (herec)

56

Ceny Alfréda Radoka za rok 2012 Inscenace roku Irwine Welsh, Daniel Majling: Ucpanej systém (režie Michal Vajdička, překlad Olga Bártová, divadelní adaptace D. Majling, dramaturgie D. Majling a Eva Suková, výprava Pavol Andraško, hudba Marián Čekovský, Dejvické divadlo Praha, premiéra 20. 2. 2012) Nejlepší ženský herecký výkon Ivana Hloužková (jako Miroslav Tichý; Petrů, Kryštof: Tichý Tarzan – zcizené deníky fantoma erotické fotografie, režie Anna Petrželková, Divadlo Husa na provázku Brno) Nejlepší mužský herecký výkon Ivan Trojan (jako Bůh; Welsh, Majling: Ucpanej systém, režie Michal Vajdička, Dejvické divadlo Praha) Divadlo Dejvické divadlo Praha Původní česká hra Miroslav Krobot: Brian (uvedlo Dejvické divadlo Praha, režie M. Krobot, dramaturgie Karel František Tománek) Scénografie Matěj Forman, Andrea Sodomková (za scénu; Ivanović, Arsenjev, Forman, Malý: Čarokraj, režie Petr Forman, dirigent Marko Ivanović, Národní divadlo Praha) Hudba Miloš Orson Štědroň (Štědroň: Divadlo Gočár, režie Jan Nebeský, Omnimusa o.s. v Divadle Komedie Praha) Talent Braňo Holiček (režisér, herec)

Ceny Alfréda Radoka za rok 2013 Inscenace roku Pavel Juráček, Dora Viceníková, Jan Mikulášek: Zlatá šedesátá aneb deník Pavla J. (režie a výběr hudby J. Mikulášek, dramaturgie D. Viceníková, výprava Marek Cpin, Národní divadlo Brno – Divadlo Reduta / Divadlo Na zábradlí Praha, premiéry 5. 4. 2013 / 20. 9. 2013) Nejlepší ženský herecký výkon Tereza Vilišová (jako Amy; Jackson: Můj romantický příběh, režie Daniel Špinar, Divadlo Petra Bezruče Ostrava) 57

Nejlepší mužský herecký výkon Karel Dobrý (jako opričník/Andrej Danilovič; Sorokin, Polívková: Den opričníka, režie Kamila Polívková, Studio hrdinů Praha) Divadlo Komorní scéna Aréna Ostrava Původní česká hra Milan Šotek: Plejtvák (uvedl Cabaret Calembour Praha, režie M. Šotek) Scénografie Martin Chocholoušek (za scénu; Šamberk, Drábek: Jedenácté přikázání aneb Mucholapka, režie David Drábek Národní divadlo Praha) Hudba Emil Viklický (Kabaret Shakespeare, scénář Lucie Trmíková podle Sonetů W. Shakespeara, režie Jan Nebeský, Studio DAMÚZA Praha) Talent Patrik Děrgel (herec)

Dramatická soutěž: Za rok 2002 1. cena – Dušan Vicen: … pohlaď psa… 2. cena – Viliam Klimáček: Hypermarket 3. cena – Ivana Růžičková: Chvíli před tím, než jsem otevřela zásuvku a vyndala nůž Iva Volánková: 3sestry2002.cz Za rok 2003 1. cena – David Drábek: Akvabely 2. cena – Pavel Trtílek: Poslední večeře 3. cena – Jan Vedral: Kašpar Hauser – Dítě Evropy Za rok 2004 1. cena – Roman Olekšák: Smajlící 2. cena – Miroslav Bambušek: Porta apostolorum 3. cena – Dušan Vicen: Siluet b moll Za rok 2005 1. cena – Viliam Klimáček: Kto sa bojí Beatles (With A Little Help From My Friends) 58

2. cena – Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Léto v Laponsku 3. cena – Alice Nellis: Barikády Tomáš Syrovátka: Štít Za rok 2006 1. cena – neudělena 2. cena – Kateřina Rudčenková: Niekur 3. cena – Roman Olekšák: Mesto v protismere Za rok 2007 1. cena – Miroslav Djablik: Don Juan v posteli 2. cena – David Drábek: Náměstí bratří Mašínů 3. cena – Tomáš Svoboda: Srnky Za rok 2008 1. cena – Vladislava Fekete: Krátke spojenia 2. cena – Eva Prchalová: Ažura (das Volkslied) 3. cena – Daniela Fischerová (text poslala do soutěže pod pseudonymem Jan Frank): Dvanáct způsobů mizení aneb Mág Za rok 2009 1. cena – neudělena 2. cena – Tomáš Vůjtek: S nadějí, i bez ní 3. cena – Jiří Homola: Noc moudrých mužů Za rok 2010 1. cena – Eva Prchalová: Závrať 2. cena – Iveta Horvátová: Rodinné blues 3. cena – Jakub Kolár: Homo Haber Za rok 2011 1. cena – Jan Kratochvíl: Vladimirova děvka 2. cena – Nenad Djapić: Vídeňský hřích 3. cena – Iva Procházková: Brutto Za rok 2012 1. cena – Miloslav Vojtíšek (umělecký pseudonym S. d. Ch.): Zátiší ve Slovanu 2. cena – Vladimír Mores: Psoriáza 3. cena – Tomáš Vůjtek: Slyšení Za rok 2013 1. cena – Miloslav Vojtíšek (pseudonym S.d.Ch): Duchovní smrt v Benátkách 59

2. cena – Peter Pavlac: Einsteinova žena 3. cena – Zdeněk Palusga: Taxis

60