Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy
Diplomová práce
2013
Bc. et Bc. Kristýna Valchářová
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře
Kristýna Valchářová
Univerzita a muzeum. Případová studie a marketingová analýza Mendelova muzea Masarykovy univerzity
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Dostál, Ph.D. 2013
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
Kristýna Valchářová
Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu Mgr. Ondřeji Dostálovi, Ph.D. a všem zaměstnancům Mendelova muzea Masarykovy univerzity za jejich vstřícnost a všechny poskytnuté informace. Dále děkuji své rodině a blízkým přátelům za jejich podporu během celého mého studia.
Osnova Osnova ........................................................................................................................................ 5 1.
Úvod .................................................................................................................................... 7
2.
Univerzita, muzeum, univerzitní muzeum .......................................................................... 9
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.5.1. 2.6. 2.7. 2.8. 2.8.1. 2.8.2. 2.9. 2.10. 3.
Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity.................................................................... 24
3.1. 3.2. 3.2.1. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 3.7. 3.8. 3.9. 3.10. 3.11. 3.11.1. 3.11.2. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7.
Univerzita................................................................................................................... 9 Definice univerzity .................................................................................................. 10 Muzeum ................................................................................................................... 11 Definice muzea ........................................................................................................ 12 Typologie muzeí ...................................................................................................... 13 Dělení muzeí v České republice dle zřizovatele ...................................................... 13 Univerzitní muzeum ................................................................................................ 14 Definice univerzitního muzea .................................................................................. 17 Mezinárodní sítě univerzitních muzeí...................................................................... 18 Universeum .............................................................................................................. 18 UMAC ..................................................................................................................... 19 Zákonná možnost univerzit řídit, provozovat a spravovat muzeum ........................ 19 Proč muzeum? Univerzita a kultura......................................................................... 21
Historie..................................................................................................................... 24 Gregor Johann Mendel............................................................................................. 25 Gregor Johann Mendel a jeho kulturní význam a potenciál v současnosti.............. 27 Augustiniánský klášter............................................................................................. 28 Status, poslání a činnost Mendelova muzea ............................................................ 29 Organizační struktura Mendelova muzea ................................................................ 30 Shrnutí činnosti Mendelova muzea jako muzea univerzitního 2007-2012.............. 31 Mendelovo muzeum a jeho spolupráce s dalšími muzei ......................................... 33 Financování Mendelova muzea ............................................................................... 34 Návštěvnost Mendelova muzea ............................................................................... 38 Činnost Mendelova muzea muzea v rámci univerzity a mimo ni............................ 39 Srovnání Mendelova muzea s vybranými zahraničními institucemi ....................... 40 Uniseum Freiburg .................................................................................................... 40 Archeologické muzeum v Innsbrucku (Archaeologisches Museum Innsbruck) ..... 41
Marketingová analýza Mendelova muzea ......................................................................... 42 Marketing ve veřejném sektoru ............................................................................... 42 Zařazení Mendelova muzea do typologie muzeí podle tržní orientace ................... 43 SWOT analýza ......................................................................................................... 45 Analýza konkurence I. ............................................................................................. 47 Analýza konkurence II. – rozptýlenost prezentace Mendelova odkazu v Brně....... 49 Positioning ............................................................................................................... 50 Marketingový mix Mendelova muzea ..................................................................... 53
4.7.1. Produkt ..................................................................................................................... 53 4.7.2. Cena ......................................................................................................................... 57 4.7.3. Distribuce ................................................................................................................. 58 4.7.4. Propagace ................................................................................................................. 59 4.7.5. Lidé .......................................................................................................................... 60 4.7.6. Materiální prostředí.................................................................................................. 61 4.7.7. Procesy ..................................................................................................................... 62 4.8. Komunikační mix Mendelova muzea ...................................................................... 62 4.8.1. Reklama ................................................................................................................... 63 4.8.2. Public relations ........................................................................................................ 65 4.8.3. Internetová komunikace ........................................................................................... 66 4.8.4. Podpora prodeje, přímý marketing a osobní prodej ................................................. 67 4.8.5. Sponzoring jako jedna z forem marketingové komunikace..................................... 68 4.9. Komentář a doporučení k marketingovému mixu a komunikaci Mendelova muzea ........ 69 5.
Závěr ................................................................................................................................. 72
6.
Shrnutí ............................................................................................................................... 74
7.
Summary ........................................................................................................................... 75
8.
Zusammenfassung ............................................................................................................. 76
9.
Seznam zkratek ................................................................................................................. 77
10. Zdroje ................................................................................................................................ 78 10.1. Literatura a prameny ................................................................................................ 78 10.2. Časopisové a novinové články................................................................................. 80 10.3. Výroční zprávy, zákony a jiné předpisy a ustanovení ............................................. 80 10.4. Nepublikované zdroje .............................................................................................. 81 10.5. Diplomové práce ...................................................................................................... 81 10.6. Internetové zdroje .................................................................................................... 82 11. Přílohy ............................................................................................................................... 88
1. Úvod Univerzitní muzeum je pojem, pod kterým, i když se to na první pohled nemusí tak jevit, si lidé často neumí představit konkrétní instituci. Tato forma spolupráce mezi akademickým a kulturním pracovištěm je totiž v České republice poměrně výjimečná. Dokonce natolik výjimečná, že u nás funguje jen jedno skutečně celo-univerzitní muzeum, kterým je Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity Brně. Ve světě však tyto formy muzeí úspěšně existují (v některých zemích i po staletí) a na jejich podporu byly zřízeny i mezinárodní sítě. Cílem této diplomové práce je, nejen popsat důvod tohoto stavu, ale vymezit problematiku fungování univerzitního muzea v České republice, a to na konkrétním příkladu Mendelova muzea. Jedna z hlavních motivací pro její napsání byla i skutečnost, že tomuto tématu u nás nebyl z pohledu managementu kultury věnován téměř žádný prostor. Hlavním záměrem práce je popsat tuto problematiku nejen z hlediska historického, ale také právního, ekonomického a marketingového. První část práce se zabývá obecně problematikou muzeí, univerzit, a samozřejmě univerzitních muzeí. Důraz je kladen na definování těchto pojmů, dále na možnost kooperace muzea a univerzity a také na obhájení institutu univerzitního muzea z hlediska právního. Platný zákon o vysokých školách se o tomto institutu totiž vůbec nezmiňuje, i když je v něm na příklad věnována alespoň zmínka k fakultním nemocnicím, jež bychom z hlediska jejich zařazení do systému veřejných institucí mohli k univerzitnímu muzeu přirovnat. Druhá část práce popisuje konkrétní příklad univerzitního muzea u nás. Jeho historii, statut, poslání, činnost a hlavní problémy, na které v praxi naráží, a v neposlední řadě je zde také nastíněn komplikovaný proces financování univerzitních muzeí, jenž u nás prozatím nemá žádný precedent. Pro srovnání jsou v této části uvedeny i příklady univerzitních muzeí ze zahraničí. Záměrně byly vybrány muzea v Německu a v Rakousku, jakožto nám kulturně blízkých zemí. V poslední části je věnována pozornost vytvoření kompletní marketingové situační analýzy Mendelova muzea. Ta se nakonec bude zabývat dalšími možnostmi prezentace Mendelova muzea, a to zejména v zahraničí. Jak již bylo zmíněno, v České republice (pravděpodobně vhledem k absenci univerzitních muzeí) chybí odborná literatura na toto téma. V češtině se sice můžeme setkat s různými odbornými články nebo příspěvky z konferencí, s ucelenými publikacemi však nikoliv. Zahraničních publikací je o poznání více. Zejména pak anglických, jelikož právě v 7
v anglosaských zemích je spolupráce mezi univerzitami a muzei, ale i jinými institucemi zcela běžnou a dlouhodobou záležitostí.
8
2. Univerzita, muzeum, univerzitní muzeum 2.1. Univerzita Univerzita (z lat. universitas = všeobecnost, společenství, kolegium, historicky značící společenství učitelů a žáků – universitas magistrorum et scholarium 1 )je instituce, která vznikla v Evropě na přelomu 11. a 12. století v návaznosti na biskupské a klášterní školy pro vzdělávání křesťanského a islámského duchovenstva, které vznikaly ve století 9. Od škol, které fungovaly ve starověkém Řecku nebo Římě, se středověké univerzity liší především v sociálním postavení, které umožnilo, aby univerzita nabídla vzdělání nejrůznějším společenským vrstvám. Již na svém počátku měly cechovní zřízení, tvořily samostatnou korporaci se samostatným soudnictvím a s vlastní samosprávou. Na samém začátku vznikaly dokonce bez zakládacích aktů jakékoli vrchnosti a teprve dodatečně si nechávaly potvrzovat své výsady a zvyklosti jak světskou, tak církevní mocí. Takové samostatné a silné postavení si vydobyly především díky hrozbě odchodu profesorů a studentů z univerzitního města, která zvláště v případě italských městských komun a velkých francouzských měst, byla účinnou ekonomickou zbraní.2 První velké středověké univerzity vznikly téměř ve stejné době nezávisle na sobě v Itálii (v roce 1088 v Bologni) a ve Francii (v roce 1250 v Paříži). Přičemž obě dvě se staly vzorem pro vznik mnoha dalších, které byly později zakládány po celé Evropě. Předlohou pražské Karlovy univerzity (ale i většiny dalších univerzit ve střední Evropě) se stala právě pařížská Sorbonna se svou teologicko-filozofickou orientací ve výuce a důrazem na pravomoci profesorů. V průběhu století se funkce univerzit měnila. Velký vliv mělo například osvícenské hnutí, kdy vlivem mnoha objevů a vynálezů začala poprvé dostávat trhliny teologie. Ta se také nakonec zcela odtrhla od filozofie a do škol začalo pronikat mnoho nových myšlenkových proudů. Místo latiny dostaly například na mnoha univerzitách prostor i národní jazyky 3. Také tyto změny však měly svá negativa. V některých evropských zemích si absolutističtí panovníci, pod vlivem osvícenství, univerzity zcela podřídili a proměnili je na 1
OTTO, J., Ottův slovník naučný, Praha, 1907, Díl 26, U-Vusín, str. 188. SVATOŠ, M. a kol., Dějiny univerzity Karlovy I., Karolinum, Praha, 1995, str. 29. 3 OTTO, J., Ottův slovník naučný, Praha, 1907, Díl 26, U-Vusín, str. 190. 2
9
státní učiliště pro vzdělávání budoucích zaměstnanců státu (učitelů, úředníků,…). Obsah univerzitního vzdělávání byl téměř plně podřízen praktickým potřebám státu, čímž utrpěl kulturní význam univerzit a především jejich badatelská činnost.4 Na tento úpadek reagoval v roce 1809 významný německý diplomat, filozof, jazykovědec a pruský ministr školství Wilhelm von Humboldt velkou reformou, která se stala vzorem pro podobné reformy v mnoha dalších zemích. Humboldt především obnovil samostatnost a nezávislost univerzit a propojil výuku s výzkumnou činností.5 I vzhledem ke všem změnám, které v průběhu staletí zasáhly do vývoje univerzitních institucí, zůstala jejich nezávislost a idea akademických svobod v demokratických zřízeních po celou dobu jejich fungování nezměněna a univerzity hrály hlavní roli při utváření západní kultury.6
2.2.
Definice univerzity
Dnes je činnost univerzit a vysokých škol ve většině zemí definována zákonem. U nás je to zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o druhou právní úpravu, která navazuje na demokratické tradice s akcentem na samosprávu vysokých škol.7 V tomto zákoně nalezneme také platnou definici, která říká, že vysoké školy jsou „vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.“8 Náš zákon definuje termín vysoká škola a nikoli univerzita. Podle něj je vysoká škola pojmem nadřazeným. Vysoká škola tak může být univerzitního a neuniverzitního typu. 9 Hlavní rozdíl mezi těmito institucemi spočívá v tom, že vysoká škola neuniverzitního typu se nedělí na fakulty a uskutečňuje převážně jen bakalářské studijní programy. Naopak obě dvě mohou v souvislosti se svými studijními programy vykonávat výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.10 4
Univerzita. [online]., poslední editace 14. 3. 2013, WIKIPEDIE. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
5 Stanford Encyclopedia of Philosophy. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 6 PRIGONINE, I., in FIALA, J., Obnova ideje univerzity - univerzity v proměnách časů, Praha, Karolinum, 1993, str. 169. 7 |SLÁDEČEK, V. POUPEROVÁ, O. a kol., Správní právo-zvláštní část (vybrané kapitoly), Leges, Praha, 2011, str. 185. 8 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, §1. 9 Tamtéž, § 2/3 10 Tamtéž, § 2/4-5
10
2.3. Muzeum Slovo muzeum pochází etymologicky z řeckého slova museion neboli chrám múz. První takovýto chrám byl postaven v Alexandrii 290 let př. n. l. Toto místo ale fungovalo spíše pro účely studia než jako muzeum v dnešním slova smyslu. Lidé se zde prostřednictvím sledování objektů o nich učili, popř. je napodobovali. Takováto instituce by měla dnes blíže k muzeu univerzitnímu.11 Ve středověku plnila roli „muzeí“ katolická církev. Významným sběratelem byl např. papež Sixtus IV.12 V období renesance dochází k prudkému nárůstu světských soukromých sbírek (ty se staly předchůdci dnešních muzeí), které byly zaměřeny na celou škálu věcí – zahrnovaly nejen umělecká díla, ale i historické předměty, sbírky botanických a zoologických druhů, mince a velmi oblíbené kuriozity.13 Všechny tyto historické sbírky ale nebyly pravými muzei v dnešním chápání. Chyběla jim především institucionální podoba a otevřenost pro širší veřejnost. To přineslo až Ashmoleovo muzeum, jež můžeme považovat za úplně první muzeum v moderním slova smyslu. Bylo otevřené v roce 1683 v Oxfordu a jednalo se o muzeum univerzitní. Již od počátku bylo navrženo tak, aby v sobě zahrnovalo 3 různé části: vystavovací prostory, chemickou laboratoř a prostor pro přednášky. Později sloužilo jako vzor pro tisíce dalších muzeí, která začala od 18. století po celém světě vznikat.14 V Evropě se tak dělo nejčastěji transformací královských a aristokratických sbírek a kabinetů kuriozit. Za první muzeum na evropském kontinentu lze považovat galerii Uffizi. Ta vznikla v roce 1743 poté, co poslední princezna rodu Medicejských darovala palác Ufiizi i spolu s jeho sbírkami státu.15 U nás se otevřelo první muzeum (Šeršníkovo) v roce 1802 v Těšíně (dnešní Polsko).
11
Samozřejmě bych ale na tomto místě nechtěla podcenit vzdělávací aktivity muzeí v dnešní době. Kromě výstavní činnosti muzea vytvářejí pro veřejnost další kulturně výchovné a vzdělávací programy. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) se jen v České republice v roce 2011 jednalo o 11 740 akcí. Patří mezi ně odborné konference, semináře, přednáškové cykly, ale i zápůjčky sbírek ke studijním účelům, poskytované odborné konzultace, vypracované rešerše a posudky apod. Více na: NIPOS, Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2011. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: < http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNIDEDICTVI_web.pdf> 12 JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 26. 13 Tamtéž 14 History of the Ashmolean. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 15 KESNER, L. ml., Muzeum umění v digitální době, Argo a Národní galerie v Praze, Praha, 2000, str. 20.
11
2.4. Definice muzea V České republice je muzeum definováno v zákoně č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a to následovně: „Muzeem je instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku.“16 Veřejnými službami poskytovanými muzeem jsou míněny služby, které slouží k uspokojování kulturních, výchovných, vzdělávacích a informačních potřeb veřejnosti a jsou zčásti nebo zcela financovány z veřejných rozpočtů. Pro odlišení specifikuje tentýž zákon také pojmy galerie a sbírka muzejní povahy. Galerií se rozumí „muzeum specializované na sbírky výtvarného umění“17 a sbírkou muzejní povahy pak „sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy; tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností.“18 Celosvětově je uznávaná definice od ICOM,19 jež definuje muzeum jako „stálou, neziskovou instituci ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřenou veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, sděluje a vystavuje hmotné i nehmotné dědictví lidstva a jeho prostředí pro účely vzdělávání, studie a potěšení.“20 Z těchto definic vyplývá, že jakékoli muzeum musí být vždy oficiálně zřízená instituce (na rozdíl od výše zmíněné sbírky) na základě zakládacího dokumentu jako např. zřizovací listiny (i když ho zakládá jednotlivec). Tato instituce musí být stálá, tedy nesmí být založena jen na dobu určitou a musí být vždy ve službách společnosti (tzn. sloužit uznávaným normám dané společnosti). Další kritérium neziskovost nesmíme chápat ve smyslu, že muzeum nesmí vydělávat peníze, znamená to pouze, že případné finance slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu. V neposlední řadě má být muzeum vždy otevřené veřejnosti nejen tím, že 16
Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy, § 2, odst. 3. Tamtéž 18 Tamtéž, § 2, odst. 1 19 ICOM je Mezinárodní rada muzeí založená roku 1946. Funguje jako profesní nevládní organizace se statutem konzultanta UNESCO a je jedinou mezinárodní organizací zastupující muzea a jejich pracovníky. Více na: ICOM, Who we are.[online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: 20 ICOM, Museum Definition, [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 17
12
pro ni pořádá výstavy a jiné akce, ale má být i transparentní institucí, což se projevuje například pravidelným vydáváním výročních zpráv.21 Kromě institucí standardně označovaných jako „muzea“ jsou do této definice zahrnuty také například přírodní, archeologické a etnografické památky a lokality, kulturní střediska nebo síně, planetária, aj.22 V tomto ohledu se však stále více používá pojmu „muzejní sektor“. Identitu muzea si dnes však přisvojují i turistické atrakce typu muzeí voskových figurín, mučicích nástrojů nebo pavouků.23
2.5. Typologie muzeí Muzea můžeme dále dělit podle mnoha kritérií. Nejčastějším kritériem je dělení podle sbírek. Na jejich základě rozlišujeme muzea obecná (popř. vlastivědná), umělecká, historická, archeologická, technická, etnografická, přírodovědná, geologická, vojenská, muzea vědy atd.24 Z hlediska zaměření této diplomové práce je důležité především dělení podle zřizovatele a také podle tržní orientace (tzv. typologie muzeí pro marketingové potřeby - viz kapitola č. 4. 2.).
2.5.1. Dělení muzeí v České republice dle zřizovatele V České republice může být zřizovatelem muzea de facto kdokoli - stát, kraje, obce, ale i fyzické a právnické osoby, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, církve a jiné společnosti. Definice muzea totiž platí bez jakýchkoli omezení daných typem řídícího orgánu, územního dosahu, funkční struktury nebo zaměření sbírek té které instituce.25 Jak je však z následující tabulky patrné, nejvíce muzeí (více než polovinu) u nás provozují kraje, města a obce.
21
Kolektiv autorů, Asociace muzeí a galerií České republiky, Úvod do muzejní praxe, Praha, 2010, str. 17 FIALOVÁ, D., Typologie muzeí, [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 23 KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, Praha, 2005, str. 27. 24 Tamtéž 25 VALCHÁŘOVÁ, K., Správní, právní a ekonomická problematika univerzitního muzea v České republice, Seminární práce, Správa kultury, Masarykova univerzita, 2012, str. 8. 22
13
Ministerstvo kultury
18
3,21 %
Jiné ministerstvo
6
1,07 %
Kraj
98
17,50 %
Město nebo obec
258
46,07 %
Církev či náboženská společnost
10
1,79 %
Památkový ústav
8
1,43 %
Vysoká škola
10
1,79 %
Nevládní nezisková organizace
58
10,36 %
Podnikatelský subjekt
43
7,68 %
Soukromá osoba
39
6,96 %
Jiný zřizovatel
12
2,14 %
Celkem
560
100,00 %
Tabulka č. 126 Tabulka popisuje stav muzeí dle jejich zřizovatelů k roku 2010. Vidíme zde, že 10 muzeí v České republice je zřízeno vysokou školou. Mezi tato muzea autor započítal i ta fakultní a některé větší sbírky univerzit, které jsou zapsány v Centrální evidenci sbírek.27 Jedná se např. o Chlupáčovo muzeum země, Hrdličkovo muzeum člověka, Mapovou sbírku Univerzity Karlovy atd. Jak už jsme na začátku ale zmínili, jediným celouniverzitním muzeem u nás je Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, o kterém bude podrobné pojednání v dalších kapitolách.
2.6. Univerzitní muzeum Historie univerzitního muzea už zde byla z části popsána. Prvním univerzitním muzeem a zároveň také pionýrem evropských muzeí je Ashmoleovo muzeum. Dějiny muzejnictví a sběratelství v univerzitním prostředí jsou však ještě starší. Kolekce předmětů určené ke vzdělávání sahají až k počátkům univerzit, i když pojetí staré
26
Zdroj: Kolektiv autorů, Asociace muzeí a galerií České republiky, Úvod do muzejní praxe, Praha, 2010, str. 354. 27 Centrální evidence sbírek (CES) je veřejnosti přístupným informačním systémem - seznamem sbírek, které jsou spravovány podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní. Tyto sbírky jsou uchovávány, doplňovány, spravovány a využívány ve veřejném zájmu a činnost těch, kdo se o ně starají, je nebo může být dotována z veřejných rozpočtů.
14
křesťanské univerzity, kde výuka probíhala především prostřednictvím čtení textů, nedávalo moc prostoru pro praktickou výuku či zkoumání.28 Na tomto místě je třeba rozlišit několik pojmů, které hrály ve vývoji univerzitního muzea významnou roli. Jsou jimi: výuková sbírka, vzdělávací muzeum, studijní sbírka a výzkumná sbírka. Výuková sbírka Již z doby pozdního středověku existují záznamy o používání objektů určených k výuce. Průkopníky v užívání takových předmětů byly celkem logicky obory jako aritmetika, geometrie, astronomie, hudba a především medicína. Jednalo se především o různé matematické a astronomické pomůcky, herbáře, atd. S takovýmto typem sbírek se můžeme na univerzitách setkat dodnes.29 Vzdělávací muzeum Základy vzdělávacího muzea byly položeny již v období renesance, kdy docházelo k zakládání mnoha nejrůznějších soukromých sbírek. Pro pozdější rozvoj univerzitních muzeí byly důležité především botanické zahrady a tzv. anatomická divadla, 30a to zejména ze dvou důvodů. Za prvé daly vzniknout několika typům sbírek a rozvoji jejich uchovávání a za druhé představují první pokus o shromažďování objektů na jednom stálém místě pro konkrétní veřejnost. To je sice ještě nečiní muzeem v přesném slova smyslu, nicméně se mu tyto sbírky velice podobaly a vzdělávací muzea se tak stala přímými předchůdci univerzitního muzea. Některé botanické zahrady dokonce přežily až do dnešní doby. 31
28
LOURENCO, M. C., A Contribution to the History of University Museums and Collections in Europe. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 29 Tamtéž 30 Anatomická divadla byly veřejně prováděné pitvy. Zpočátku sloužila jen budoucím lékařům, ale postupně se měnila ve významnou společenskou událost, pořádanou často ve spojení s nějakou veřejnou slavností, nejčastěji s karnevalem. První takové divadlo uskutečnil v roce 1594 profesor Felix Platter. Více na: Pitva dříve připomínala divadlo. [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z WWW: < http://www.cuni.cz/IFORUM-238.html> 31 LOURENCO, M. C., A Contribution to the History of University Museums and Collections in Europe. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
15
Studijní sbírka (studijní fond) Studijní sbírky se objevily již kolem 16. století. Jejich iniciátory byli pravděpodobně sami profesoři, kteří je používali pro výuku. Jejich význam spočívá především v profesionalitě. Na rozdíl od předchozích sbírek (např. kabinety kuriozit) se snažily oprostit od symbolismu a napodobit skutečný svět. Zároveň představují pravděpodobně první pokus o studium a dokumentaci objektů organizovaným způsobem (experimenty a pozorování). Fungovaly až do 18. století a jsou považovány za předchůdce tzv. výzkumné sbírky. 32 Výzkumná sbírka Kdy a kde přesně vznikla první výzkumná sbírka, je téměř nemožné zjistit, její historie se totiž do jisté míry překrývá se studijními sbírkami, se kterými mají i mnoho společného. Pravděpodobně se objevily s rozvojem oborů, jejichž základem je ještě fundovanější a organizovanější pozorování, jako jsou: mineralogie, archeologie, paleontologie, antropologie, aj.33 Univerzitní muzeum Jak z předchozího textu vyplývá, univerzitní muzea vznikala a dodnes vnikají institucionalizací nejrůznějších univerzitních sbírek. Podle vztahu k těmto sbírkám a k univerzitě můžeme rozlišit dva typy univerzitních muzeí: univerzitní muzea klasického typu, jež plně převzala záštitu a zodpovědnost za sbírky; fungují jako muzeum dle definice ICOM a univerzita je pouze zastřešuje.34 univerzitní muzea decentralizovaná, jež slouží jako podpůrné organizace ústavům a fakultám, jež samy sbírky spravují.35 Zejména u nás je instituce univerzitního muzea poměrně podceňovanou záležitostí díky faktu, že historie muzejnictví byla od počátku spjata s univerzitou.
32
LOURENCO, M. C., A Contribution to the History of University Museums and Collections in Europe. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 33 Tamtéž 34 JONÁŠ, Martin. Univerzitní muzea a sbírky [online]. 2011 [cit. 2013-02-11]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Dolák. Dostupné z: . str. 9,10 35 Tamtéž str. 10 - 11
16
Univerzity ale hrály významnou roli i v rozvoji nových muzeí i ve 20. století. Především po druhé světové válce si řada univerzit uvědomila hodnotu předmětů, které vlastní (budovy, technická zařízení atd.), což později determinovalo vznik nových druhů (nejen univerzitních) muzeí (např. muzeum dějin vědy, aj.).36
2.7. Definice univerzitního muzea Co se týče definice univerzitního muzea, jeho přesné právní vymezení u nás ani nikde jinde na světě neexistuje. Někteří mohou namítnout, že kdyby tomu u nás tak bylo, bylo by v postatě nemožné se českou legislativou jen pročíst, natož ji aplikovat. Na univerzitní muzeum by se ale nemělo pohlížet jen jako na jeden z druhů muzea, ale jako na specifickou instituci, jejíž poslání by měla být alespoň z hlediska podzákonných předpisů definována. Jedním z faktorů, proč funguje v České republice tak málo univerzitních muzeí je totiž pravděpodobně i pocit nejistoty v jejich zakotvení do českého systému veřejných institucí (blíže viz financování Mendelova muzea). Obecně je univerzitním muzeem myšlena instituce ve smyslu definice ICOM s tím rozdílem, že univerzitní muzeum je vlastněno a řízeno univerzitou a jeho sbírky jsou zaměřeny na konkrétní oblasti akademického zájmu, tedy především výuku.37 To, co odlišuje klasické muzeum od toho univerzitního, je tedy především propojení s primárním výzkumem. Do budoucna by měla v komisi UMAC (viz níže) vzniknout speciální definice, která spojuje univerzitu i muzeum.38
36
LOURENCO, M. C., A Contribution to the History of University Museums and Collections in Europe. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 37 Museums Association, What different types of museum are there? [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 38 JONÁŠ, Martin. Univerzitní muzea a sbírky [online]. 2011 [cit. 2013-02-11]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Dolák. Dostupné z: . str. 9
17
2.8. Mezinárodní sítě univerzitních muzeí Jak v úvodu, tak v předchozí kapitole jsem zmínila názvy mezinárodních sítí univerzitních muzeí, jejichž zakládaní je poměrně novým fenoménem. Dvě nejdůležitější mezinárodní skupiny zabývající se univerzitním dědictvím jsou: Evropská síť univerzitního dědictví (the European University Heritage Network) – zkráceně UNIVERSEUM Výbor pro universitní muzea a sbírky (the Committee for the University Museums and Collections) – zkráceně UMAC Obě dvě vznikly především na podporu a ochranu univerzitního dědictví, sbírek a muzeí a na vytváření platformy pro vzájemnou komunikaci a podporu.
2.8.1. Universeum Universeum bylo založeno v roce 2000 v Halle zástupci sbírek a muzeí dvanácti evropských univerzit. Působí pouze na evropské úrovni a zabývá se univerzitním dědictvím obecně. Nesoustřeďuje se pouze na muzea, ale i na univerzitní sbírky, archivy, knihovny, botanické zahrady nebo observatoře. Jeho hlavními úkoly jsou především zvýšení povědomí a znalostí o evropském univerzitním dědictví, poskytnutí podpory při zachovávání a péči o univerzitní dědictví, vytvoření evropského fóra pro spolupráci a sdílení zkušeností a znalostí a podpora využití univerzitního dědictví při vzdělávání a výzkumu. Universeum organizuje několikrát do roka pravidelná setkávání, kde se členové a účastníci mají šanci zapojit do společných projektů a navzájem si vyměňovat své zkušenosti. Za souhlasu Rady Evropy byl díky němu ustanoven i Den evropského univerzitního dědictví (18. listopad), kdy spousta evropských univerzit pořádá za účelem prezentace jejich muzeí, sbírek a památek speciální akce a debaty.39
39
UNIVERSEUM, [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
18
2.8.2. UMAC Síť UMAC byla založena o rok později než Universeum (tedy 2001) jako specializovaný výbor pro ICOM. Nepůsobí jen na evropském poli, nýbrž celosvětově a specializuje se převážně na univerzitní muzea a sbírky. Momentálně má 195 členů ve 40 zemích. Nejvíce z nich se nachází v USA a Velké Británii. Mezi jeho činnost patří převážně objasnění role univerzitního muzea, usnadnění regionální i mezinárodní spolupráce, poskytování rad, podpora a vzdělávání pracovníků muzeí, snaha o zlepšení přístupu univerzitních sbírek a muzeí, organizování mezinárodních konferencí, výměna znalostí a zkušeností.40K naplňování těchto činností bylo v rámci výboru vytvořeno 5 specializovaných pracovních skupin, ve kterých působí odborníci z celého světa.41 Na svých webových stránkách spravuje UMAC také velkou databázi univerzitních muzeí a sbírek, která obsahuje jejich kompletní adresář, a přístup na ni mají jak odborníci, tak široká veřejnost.42
2.9. Zákonná možnost univerzit řídit, provozovat a spravovat muzeum Přejdeme-li nyní do oblasti práva, je zajímavé si odpovědět na otázku, zda u nás vysoká škola vůbec může spravovat instituci jakou je muzeum. To bohužel konkrétně nikde nevyčteme. Mimo jiné i kvůli již zmíněné absenci definice pojmu univerzitní muzeum v českém právním řádu. Odpověď na tuto otázku musíme najít, jak se říká, mezi řádky. Vycházet budeme se zákonných pravomocí (potažmo i povinností) vysokých škol. Na tento problém budeme tedy pohlížet pouze z pohledu vysokých škol, nikoli z hlediska muzeí, protože jak bylo v předchozí kapitole zmíněno, definice muzea není vázána na formu zřizovatele.
40
UMAC (University Museum & Collections). [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 41 UMAC. (University Museum & Collections), Working Groups, [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: < http://publicus.culture.hu-berlin.de/umac/working> 42 UMAC (University Museum & Collections). [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
19
Co se týče možnosti univerzity mít muzeum, z hlediska českého práva je důležitý zákon o vysokých školách, konkrétně §22, který říká, že veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:43 jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost44 Univerzitní muzeum by tedy mohlo spadat pod oba dva body. Zaměříme-li se dále na kulturní činnost univerzity, a tedy i případně univerzitní muzeum, podotkla bych, že na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají (v našem případě tedy opět např. muzeum). Zákon o vysokých školách dále tradičně přiznává veřejné vysoké škole samosprávné působnosti, mezi něž mimo jiné patří: vnitřní organizace a zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti.45 Kulturní a umělecká činnost univerzity je nakonec podepřena i tím, že veřejná vysoká škola má právo ustanovit uměleckou radu.46 Pro doplnění důvodů, proč má nebo může mít univerzita muzeum, bych zde zmínila také doporučení47 Rady Evropy o řízení a managementu univerzitního dědictví z roku 2005. Již Evropská unie, jejímž členem jsme od roku 2004, si totiž uvědomuje důležitost spolupráce univerzit a muzeí a především význam zachování univerzitního dědictví. V tomto doporučení termín „univerzitní dědictví“ zahrnuje všechna hmotná i nehmotná dědictví spojená s institucemi vyššího vzdělávání, úřady a systémy, stejně jako s akademickou obcí vědců a studentů a také se sociálním a kulturním prostředím, jehož je součástí. Je chápáno jako všechny hmotné a nehmotné statky lidské aktivity, které se týkají vyššího vzdělávání. Jedná se o shromážděný zdroj bohatství s přímým odkazem na
43
VALCHÁŘOVÁ, K., Správní, právní a ekonomická problematika univerzitního muzea v České republice, Seminární práce, Správa kultury, Masarykova univerzita, 2012, str. 4. 44 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, §22 45 VALCHÁŘOVÁ, K., Správní, právní a ekonomická problematika univerzitního muzea v České republice, Seminární práce, Správa kultury, Masarykova univerzita, 2012, str. 4. 46 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, §7/c 47 Doporučení EU nejsou sice pro členské státy právně závazná, avšak mají silnou politickou moc a často se využívají jako výkladová pomůcka pro výklad vlastního práva EU (KŘEPELKA, F., Právo Evropské unie, Multimediální učební text č. 13, Masarykova univerzita, Brno, 2004, str. 16).
20
akademickou obec vědců a studentů, na jejich víru, hodnoty, úspěchy a na jejich sociální a kulturní funkci.48 Podle Rady Evropy by pak instituce vyššího vzdělávání měly být podporovány, aby stanovily transparentní institucionální politiku na ochranu a rozšiřování povědomí o svém dědictví jak mezi institucemi, tak také širší veřejností. Status univerzitního dědictví a jeho částí by pak měl být vysvětlen pomocí práva nebo vnitřních předpisů univerzity. 49 Co se tedy týče obhájení univerzitních muzeí, myslím si, že v tomto ohledu by na základě výše popsaných skutečností neměl nastat z hlediska práva v České republice problém. „Muzea sice nejsou prvoplánově vzdělávacími institucemi ve smyslu výuky, ale mají výjimečnou schopnost prostřednictvím sbírek a poznatků z nich získaných velmi efektivně - a atraktivně - již existující znalosti návštěvníků expozic, výstav, programů a čtenářů svých publikací aktualizovat, doplňovat a prohlubovat a zároveň zařazovat do souvislostí.“ 50 Současná univerzitní muzea mají také velkou příležitost pro realizaci jak kulturních, tak výzkumných funkcí.51
2.10. Proč muzeum? Univerzita a kultura. V předchozí kapitole jsme obhájili možnost vysokých škol spravovat muzeum. Zajímavé ale také je zkusit si odpovědět na otázku, z jakého důvodu by univerzita měla podporovat kulturní instituci, či kulturu obecně, a zda se to také děje. Podpora kulturního rozvoje by měla patřit mezi tradiční poslání univerzit. Argument financí by neměl být v tomto ohledu zcela určující, jelikož výdaje na kulturu by v rámci vysokého školství neměly být do určité míry chápany jako nadstandard, ale jako výdaje investované do jejich standardního chodu. Univerzity se celkem přirozeně stávají (a vždy stávaly) centrem kulturního života často i pro nejširší veřejnost. A to ať už ze své vlastní iniciativy, či jako podporovatelé studentů, kteří iniciují vlastní akce. V tomto ohledu může univerzita poskytnout nejen finance (formou stipendií), ale i prostory.
48
Doporučení Rady Evropy o řízení a managementu univerzitního dědictví, překlad Michaela Jarkovská. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 49 Tamtéž 50 Kolektiv autorů, Asociace muzeí a galerií České republiky, Úvod do muzejní praxe, Praha, 2010, str. 109. 51 GORBYNOVA, T. G., University museum: The history of its formation and a modern actual meaning. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: , str. 13
21
Jako příklad bychom zde uvedli některé iniciativy Masarykovy univerzity (MU). O tom, že spravuje muzeum, už jsme se několikrát zmínili. Na MU se ale můžeme setkat i s jinými formami umění. Jedním s nejviditelnějších projevů jsou umělecká díla v areálech fakult, a to nejen těch, které sídlí v historických budovách v centru města, ale i těch, jež mají své sídlo v moderních prostorách nového univerzitního kampusu. Vůbec první plastiky, které se v něm objevily, představují dvě bronzové sochy nazvané O Marii a O Evě od významného současného českého sochaře Olbrama Zoubka. Dále bychom mohli jmenovat například bronzovou plastiku Rozkvět vzdělanosti Vladimíra Preclíka před knihovnou univerzitního kampusu nebo nedaleko ní instalovanou bronzovou plastiku Rovnováha od Josefa Jankoviče.52 Na výstavní činnosti se podílejí i studenti Pedagogické fakulty. Od roku 1998 pořádá Katedra výtvarné výchovy soutěžní výstavu výtvarných prací studentů vysokých škol nazvanou Fenomén kniha.53 A v rámci fotografické výstavy Trochu s humorem (2011) zde byl dokonce otevřen nový výstavní prostor nazvaný Galerie ležatá osmička. Na univerzitě bují i živé umění. Aktivní a oblíbené jsou studentské divadelní soubory. Mezi ty nejznámější na Masarykově univerzitě patří ochotníci na fakultě informatiky, jež prezentují jak klasické divadelní kusy, tak vlastní tvorbu a Kočovná filozofická divadelní společnost, jejichž členové předvádí formou her vybrané filozofické problémy. 54 Velkou tradici zaujímají také hudební tělesa. Na dlouholetou tradici univerzitního sborového zpěvu navazuje Pěvecký sbor Masarykovy univerzity založený v roce 2004. Jeho repertoár zahrnuje klasickou sborovou literaturu od renesance až po současnost, ale i vokální skladby inspirované moderními žánry s uplatněním instrumentálních schopností pěvců. 55 Na Ústavu hudební vědy pak působí jednak Symfonický orchestr Filozofické fakulty založený v roce 2005, jehož cílem je provádět méně populární díla a takové skladby, které se hrají buď ojediněle, nebo se nehrají vůbec56, a jednak mužský pěvecký sbor Láska opravdivá, který chce oživit kdysi bohatou a dnes skomírající tradici interpretace skladeb pro mužský sbor.57
52
POVOLNÝ, D., Kampus oživilo moderní umění, online.muni.cz. [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z WWW: 53 Probíhá v křížové chodbě Mendelova muzea. 54 KOLEKTIV AUTORŮ, Masarykova univerzita - prostor k příležitostem, Muni Press, Brno, 2011, str. 55. 55 Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, Historie sboru. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: 56 Symfonický orchestr Filozofické fakulty MU. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: 57 Mužský pěvecký sbor Láska opravdivá. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW:
22
Na barokní a klasickou hudbu se specializuje orchestr působící při Pedagogické fakultě Collegium musicum.58 Masarykova univerzita plánuje od září 2013 i promítání v kině. Jedno z nejstarších brněnských kin - Scala, přestalo město provozovat na konci roku 2011, již v té době vznikla iniciativa univerzity ho opět zprovoznit a využívat sál i k pořádání konferencí, kongresů a přednášek.59 Na závěr univerzitního kulturního života nesmíme zapomenout ani na studentské spolky, jež zde mají také dlouhodobou tradici. Za všechny bych jmenovala alespoň Nadační fond studentů Filozofické fakulty, který organizuje řadu akcí jako např. lampionový průvod na Mezinárodní den studentstva nebo hudební akce.60 S obdobnou činností studentů se můžeme setkat téměř na každé univerzitě, protože kultura a umění jsou přirozené a neoddělitelné součásti univerzitního života ve všech vyspělých demokratických zemích.
58
Collegium musicum. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: V kině Scala chce univerzita promítat už v září, MF dnes, 2. 2. 2013, B/2 60 Nadační fond studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: 59
23
3. Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity
3.1. Historie Historie Mendelova muzea sahá až do roku 1922. V tomto roce se slavilo 100 výročí narození Mendela a při té příležitosti zorganizovali členové německého Přírodovědného spolku vědecké shromáždění, aby v souvislosti s vývojem genetiky zhodnotili Mendelův vědecký odkaz. V rámci toho si mohli účastníci shromáždění prohlédnout také výstavu dokladů o Mendelově životě, z čehož pak vzniklo původní Mendelovo muzeum (Museu Mendelianu).61 O něm se ale nedochovala mnoho informací. „Bylo pravděpodobně pouze pamětní síní slavného člena řádu augustiniánů, zpřístupněnou v autentickém prostředí Mendelova působení a nekladlo si ambice být něčím jiným.“62 Další pokus o otevření muzea zasvěcené Mendelově práci proběhl v roce 1932, kdy bylo pod patronací Německé společnosti pro vědu a umění (Deutsche Gesselschaft für Wissenschaft und Kunst) otevřeno Gregor-Mendel-Museu. Toto muzeum zároveň sloužilo studijním účelům Německé Masarykovy lidové vysoké školy (dnes budova na Komenského náměstí).63Hospodářské krize a nastupující nacismus ale nakonec zhatily činnost oběma těmto institucím. S dalšími plány se přišlo ještě během války. V roce 1943 byl formálně zřízen Gregor Mendel-Forschungsinstittut, kdy jeho součástí mělo být opět i Mendelovo muzeum, do něhož měly být přeneseny klášterní doklady týkající se Mendela.64 To však nebylo uskutečněno, tentokrát z finančních důvodů. Situace se bohužel opakovala i po válce, kdy zřízení Mendelova muzea v rámci Mendelova ústavu při Přírodovědecké fakultě zhatil politický převrat a tedy nutnost podřídit vědu názorům Sovětského svazu. Zde byla ale genetika považována za nacistickou ideologii a až na pár sovětských vědců demagogicky odmítána.65 Mendelova teorie byla dokonce označena za tzv. „buržoazní pavědu.“66
61
OREL, V., Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia, Praha, 2003, str. 156. KŘÍŽOVÁ, Irena. Prezentace osobnosti a díla G. J. Mendela v Brně od jeho „znovuobjevení“ do začátku nacistické okupace (1900-1939) [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Otakar Kirsch. Dostupné z: . str. 32 63 Tamtéž, str. 33, 41 64 OREL, V., Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia, Praha, 2003, str. 162. 65 Tamtéž, str. 166 66 MATALOVÁ, A., SEKERÁK, J., Genetika za železnou oponou, Moravské zemské muzeum, Brno, 2004, str. 23. 62
24
Mendel byl tedy i v tehdejším Československu odsunut zcela do pozadí. Významným rokem se stal až rok 1953, kdy byla objevena struktura DNA. Tento objev se neoficiálními cestami dostal i za železnou oponu a u nás se stal výzvou k zpřístupnění památky G. J. Mendela veřejnosti.67 Spekulace o obnově Mendelova muzea přineslo však až politické uvolnění v polovině 60. let, kdy začala i na východě postupná rehabilitace genetiky. Dalším důležitým rokem nejen pro muzeum, ale i Brno samotné, byl tak rok 1965, kdy bylo uspořádáno Mendelovo mezinárodní symposium. Obnovením klášterního muzea a jeho otevřením při příležitosti jeho zahájení bylo pověřeno Moravské muzeum (do jeho správy se po zrušení augustiniánů v roce 1950 dostala sbírka Mendeliana). Úkol to nebyl jednoduchý. Klášter byl mnoho let využíván různými státními institucemi a částečně zdevastován. Mendelův památník byl ale nakonec při zahájení symposia otevřen a oficiálně pojmenován Mendelianum68, které jako první na světě zařadilo do svého výzkumného programu genetiku. S pádem železné opony vyvstala otázka jeho nové koncepce. Vytvoření nového Mendeliana se však nepodařilo naplnit a v roce 2000 byla působnost Mendeliana Moravského muzea ve starobrněnském klášteře ze strany opatství ukončena výpovědí nájemní smlouvy. 69 Již následujícího roku se rozhodla „Iniciativa pro Brno“ znovu oživit Mendelovu památku a zároveň ukázat jeho přínos pro biologii. V roce 2002 byla za spolupráce řady dalších českých a zahraničních subjektů (rakouské sdružení VFG, Mendlovo centrum aj.) oficiálně otevřena nová expozice věnována právě Mendelovi v prostorách kláštera na Starém Brně. Už v této době se k tomuto počinu připojila i Masarykova univerzita spolu s Mendlovou zemědělskou a lesnickou univerzitou.70 V dubnu roku 2007 Masarykova univerzita převzala správu muzea úplně a to je její součástí až dodnes.71
3.2.
Gregor Johann Mendel
Gregor Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v Hynčicích u Nového Jičína v rodině německy mluvících rolníků. Jak jeho rodina, tak i on se celý život hlásili k německé 67
MATALOVÁ, A., SEKERÁK, J., Genetika za železnou oponou, Moravské zemské muzeum, Brno, 2004, str. 91. 68 Tamtéž, str. 175 69 Sborník k MENDEL FORUM 2012. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: , str. 36 70 DOSTÁL, O., Gregor Johann Mendel - člověk, opat a vědec, Masarykova univerzita: Mendelovo muzeum, Brno, 2011, str. 1. 71 VALCHÁŘOVÁ, K., Mendelovo muzeum genetiky, Seminární práce, Ekonomika kultury, Masarykova univerzita, 2011, str. 3.
25
národnosti, avšak Mendel se později naučil i česky. 72 Jako dítě navštěvoval místní základní školu, ale díky svému učiteli, který si všimnul jeho nadání, přešel do vyšší třídy piaristické školy v Lipníku nad Bečvou a později pak i na gymnázium do Opavy, kde i přes zdravotní problémy úspěšně odmaturoval. V roce 1840 začal studovat na Filozofickém ústavu v Olomouci.73 Tam si ho pro změnu všimnul profesor fyziky B. Franc,74 na jehož doporučení byl v roce 1843 přijat do augustiniánského kláštera v Brně, který mu skýtal nejen možnosti studia (klášterní knihovna obsahovala tenkrát prakticky veškeré vědění té doby), ale i hmotného zabezpečení, jelikož v té době se Mendel potýkal s velkými finančními problémy. Ve věku 21 let tedy vstoupil do kláštera na Starém Brně, přijal klášterní jméno Gregor a o čtyři roky později byl vysvěcen na kněze. Během svých teologických studií studoval i zemědělství a vinařství na filozofickém ústavu v Brně.75 Důležitou osobou se pro něj v té době stal opat Napp. Ten ho nejprve poslal vyučovat na gymnázium do Znojma, poté ho podporoval ve studiu ve Vídni (jež překvapivě nedokončil) a při výzkumech, jež začal provádět v zahradě kláštera. Důležité bylo také jeho vyučování na c. k. státní vyšší reálce v Brně na Jánské (zde působil až do svého zvolení opatem), v té době již totiž začal zkoumat hybridizaci rostlin a při jeho pokusech s křížením hrachu odkrývat zákonitosti genetiky. 76To ale tenkrát Mendel pouze tušil. Byť závěry svého zkoumání prezentoval a rozeslal mnoha evropským vědcům, nesetkal se s téměř žádnou reakcí. Výsledky jeho výzkumů byly potvrzeny až 16 let po jeho smrti (zemřel 6. ledna 1884) třemi na sobě nezávislými vědci, kteří tak zároveň potvrdili jeho prvenství.77 Ani potom však nebyl způsob chápání Mendelova objevu jednotný a ještě ve třicátých letech 20. století existovala řada vědců, kteří měli k jeho objevu kritické výhrady. 78Faktem ale zůstává, že genetické zákonnosti jím objevené jsou platné dodnes. Zajímavostí je, že základy genetiky byly položeny na místě spojené s křesťanskou vírou, která byla pokládána za protiklad vědeckého bádání. V téže době už například dlouho na svých výzkumech pracoval i Charles Darwin, jenž byl katolickou církví prohlášen dokonce
72
Zahraniční výstava Mendelova muzea, „G. J. Mendel - Science, Beliefs and Politics“ (Slovinsko, USA, Taiwan). 73 MATALOVÁ, A., a kol., Johann Gregor Mendel: život a dílo, Obecní úřad, Vražné, 1997, str. 13-16. 74 Vlastník, T., Gregor Johann Mendel. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: 75 MATALOVÁ, A., a kol., Johann Gregor Mendel: život a dílo, Obecní úřad, Vražné, 1997, str. 13-16. 76 VALCHÁŘOVÁ, K., Mendelovo muzeum genetiky, Seminární práce, Ekonomika kultury, Masarykova univerzita, 2011, str. 3. 77 ŠMARDA, J., Johann Gregor Mendel-výjimečný člověk a geniální vědec, Universitas, č. 2, roč. 2012, str. 10. 78 MATALOVÁ, A., SEKERÁK, J., Genetika za železnou oponou, Moravské zemské muzeum, Brno, 2004, str. 21.
26
za antikrista. Navíc Mendel Darwinovo dílo o přírodním výběru znal a nikdy se proti němu (i když to měla být jeho kněžská povinnost) veřejně nepostavil.79 Důvodů, proč mohl pracovat na svých experimentech na katolické půdě, je několik. Za prvé je to fakt, že byť se Mendel proti darwinismu nikdy nepostavil, svoje výzkumy k evoluční teorii nikdy nepřirovnával. Druhým a pravděpodobně důležitějším aspektem byla povinnost mnichů aktivně se zapojit do vědeckého bádání a odborné výuky, která vyplývala z josefínských reforem. Na základě nich se stalo nutnou podmínkou pro další fungování augustiniánů jejich zastoupení v Moravské hospodářské společnosti (fungovala tehdy jako vědecká akademie).80 Za třetí to byla silná podpora vědy ze strany tehdejšího opata Nappa. A nakonec bychom také neměli opomenout Mendelův vztah k vědě, který vyjádřil již za studií na gymnáziu. Z posledního ročníku jeho studia pochází báseň, ve které vyznává své přesvědčení, že „Bůh očekává, že člověk bude vždy usilovat o poznání a pochopení všech tajemství, které vložil do přírody“.81
3.2.1. Gregor Johann Mendel a jeho kulturní význam a potenciál v současnosti Dnes Mendel bezesporu představuje jedu z nejvýznamnějších osobností, jejíž jméno se pojí s Brnem, i když bylo jeho jméno dlouho utlačováno do pozadí. Nejdříve kvůli jeho nepochopení a posléze z politických důvodů. Otázkou je, jak jsme na tom s prezentací této osobnosti nyní. „Opatu Mendelovi se přičítá věta: Má doba přijde. Doba úžasného rozvoje genetiky, za jejíhož otce je Mendel považován, již bezesporu přišla. Ale přišla již Mendelova doba v jeho městě? Domnívám se, že bychom si ani nemohli přát lepší podmínky pro to, aby se tak stalo nyní. Dnes nás již nikdo nenutí žít v ideologickém bludu, že věda se neslučuje s křesťanskou vírou.“82 Zdá se, že už i Brno začíná pomalu chápat význam prezentace Mendelova jména. Soudit se tak dá z Programového prohlášení Rady města Brna na období let 2010 až 2014. Kdy se město zavazuje „vytvořit platformu pro účinnou spolupráci akademické obce 79
ŠMARDA, J., Johann Gregor Mendel - výjimečný člověk a geniální vědec, Universitas, č. 2, roč. 2012, str. 11. Sborník k MENDEL FORUM 2011. [ online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: str. 40 81 ŠMARDA, J., Johann Gregor Mendel - výjimečný člověk a geniální vědec, Universitas, č. 2, roč. 2012, str. 3. 82 MARTINEC, L. E., in: DOSTÁL, O., Gregor Johann Mendel - člověk, opat a vědec, Masarykova univerzita: Mendelovo muzeum, Brno, 2011, str. 4. 80
27
s městem na popularizaci vědy a výzkumu a bezezbytku využít kulturní potenciál a přínos, který pro Brno znamenají jeho významné osobnosti (Janáček, Mendel apod.).“83 I přes kritiky tohoto dokumentu se ze strany kulturních odborníků v tomto ohledu městu poměrně daří tento závazek plnit. Příkladem může být Mezinárodní festival Janáček Brno nebo podpora oslav 190. výročí narození Mendela. Zároveň ale ještě stále platí, že Mendel je respektovanější osobností na západ od našich hranic, nežli v České republice. Jeho osobnost spolu se stále stoupající popularitou genetiky tak pro Brno tvoří významný turistický potenciál. Tzv. „kulturní turistika“84 je jedním s nejdynamičtěji se rozvíjejících segmentů cestovního ruchu. A i když zrovna Brno není z pohledu kulturní turistiky typickou kulturní destinací (ve srovnání s jemu blízkými městy jako je Praha nebo Vídeň), již nyní je cílem množství návštěvníků přijíždějících na specifické výstavy, akce nebo v dnešní době také místa pojená s významnou událostí, či osobností. Jak totiž ukazují některé příklady z poslední doby, úspěšnou destinací se mohou stát i místa, která nejsou z hlediska hmotné kultury zvlášť výjimečná, ale jsou spojena s významnou událostí, či slavnou osobou.85
3.3.
Augustiniánský klášter
Augustiniánský řád vznikl v roce 1244 a v Brně se usídlil v roce 1346. Základní náplní činnosti brněnských augustiniánů byla duchovní správa, misijní, školská a vědecká činnost, ale významně ovlivnili i brněnský hudební i hudebně-pedagogický život.86 Zakládající listinu brněnského kláštera vystavil v roce 1352 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Původně byl klášter zřízen před brněnskými hradbami v blízkosti Rýnské brány (ústila do nynější Běhounské ulice)87. V roce 1783 však augustiniáni museli toto místo opustit a přemístili se do budovy zrušeného kláštera cisterciaček s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně (vystavěn v roce 1323), kde sídlí dodnes. Dnešní barokní podoba opatství pochází ještě z dob cisterciaček a je dílem architekta Mořice Grimma. Nicméně i Augustiniání se na podobě kláštera významně podepsali. Nové 83
Programové prohlášení Rady města Brna na období let 2010 až 2014. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 84 Kulturní turistika je cestování zaměřené na kulturní prostředí, zahrnujících životní styly, tradice, hodnoty události, umění, ale i krajinu a historii. 85 KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, Praha, 2005, str. 151, 170. 86 Již v roce 1653 vznikla v klášteře nadace k podpoře rozvoje hudby. 87 Z historie starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW:
28
sídlo si museli přizpůsobit vybavení, které si sebou přinesli, a ještě na přelomu 18. a 19 století vzniká knihovna a refektář (dnes sloužící Mendelovu muzeu).88 Starobrněnský klášter není jen významnou architektonickou stavbou, ale zároveň v sobě uchovává pozoruhodná umělecká díla (sakrální předměty, historické rukopisy…) a stal se i útočištěm mnoha významných brněnských osobností. Konvent kláštera je kromě Mendela spojen s hudebním skladatelem Pavlem Křížkovským (Mendelův přítel), estetikem Tomášem Bratránkem nebo filozofem Františkem M. Klácelem. Klášter také podporoval Leoše Janáčka, který po Mendelově smrti dirigoval jeho zádušní mši.89 Místo, kde v dnešní době sídlí Mendelovo muzeum, zmiňujeme hlavně kvůli návaznosti na následující marketingovou analýzu, kdy interiér i exteriér je podle marketingové teorie důležitou součástí nabídky služeb. V tomto ohledu nabízí klášter muzeu mnoho výhod. Za prvé je to místo s bohatou historií90 nacházející se v těsné blízkosti baziliky na Starém Brně. Za druhé se jedná o místo, kde G. J. Mendel dlouho působil a kde položil základy vědy, která ovládla 21. století. A v poslední řadě se jedná o místo nacházející se v centru Brna, tedy dobře dostupné.
3.4.
Status, poslání a činnost Mendelova muzea
Mendelovo muzeum je nyní výukovým, vědeckým a odborným pracovištěm Masarykovy univerzity91 podle zákona o vysokých školách. V jeho čele stojí ředitel, jehož činnost je podřízena prorektorovi Masarykovy univerzity pro výzkum a v ekonomických záležitostech pak jejímu kvestorovi. Posláním muzea je provozovat a rozvíjet muzejní expozici věnovanou životu a vědeckému dílu G. J. Mendela, zajišťovat další tematické výstavy, propagovat výsledky výzkumu na MU, poskytovat zázemí pro výuku v tematicky souvisejících oborech studia na MU a podílet se na aktivitách univerzity v oblasti vnějších vztahů, zejména vůči středním školám a mládeži.92 88
SAMEK, B., Klášter augustiniánů v Brně, Augustiniánský klášter, Brno, 1993, str. 18-39. Z historie starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: 90 Na druhou stranu charakteristickým rysem českého muzejnictví je skutečnost, že převážná část muzeí působí v historických objektech, které jsou často chráněnou kulturní, resp. národní kulturní památkou, z nichž drtivá většina byla původně postavena pro jiné účely. (NIPOS-Základní statistické údaje o kultuře v ČR) 91 viz Příloha č. 1 92 Statut MU (ve znění účinném od 18. 3. 2013), Příloha č. 2, Organizační struktura MU. [ online]. [cit. 2013-0511]. Dostupné z WWW: 89
29
Mendelovo muzeum je také správcem sbírky Masarykovy univerzity. Ta se momentálně skládá ze tří částí (podsbírek): podsbírky mineralogické: Hlavní část této sbírky vznikla při založení mineralogického kabinetu Masarykovy univerzity ve 20. letech 20. století. pod vedením prof. Rosického. Nyní sbírka slouží k výuce a výzkumu na Masarykově univerzitě 93 podsbírky paleontologické: Sbírka paleontologie vznikla při paleontologickém pracovišti ve 20. letech 20. století. na základě sbírek brněnské techniky. 94 podsbírky výtvarného umění: Základ sbírky je tvořen výtvarnými díly prezentovanými na výstavě Pocta Leoši Janáčkovi. Tato díla byla vytvořená předními umělci z celé Evropy jako reakce na hudbu tohoto významného českého skladatele, a to ať speciálně pro tuto výstavu, nebo již v minulosti. Další předměty podsbírky souvisí s kulturní činností MU.95 Do budoucna se připravuje připojení čtvrté podsbírky, a to Ústavu soudního lékařství. Jako první univerzitní muzeum u nás se Mendelovo muzeum zařadilo mezi muzea ostatních zřizovatelů zápisem sbírky MU do Centrální evidence sbírek a vytváří tak metodické postupy aplikace zákona o ochraně sbírek muzejní povahy v univerzitním prostředí. Muzeum je i členem Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG 96), ICOM a dále jako jediné u nás, mezinárodních sítí univerzitních muzeí UMAC a Universeum.97
3.5. Organizační struktura Mendelova muzea Mendelovo muzeum je, co do počtu zaměstnanců, velice malou institucí. Veškeré činnosti jsou mimo odborných pracovníků a průvodců prováděny jen třemi osobami.
93
Centrální evidence sbírek, Sbírka Masarykovy univerzity. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 94 Centrální evidence sbírek, Sbírka Masarykovy univerzity. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 95 Tamtéž 96 Asociace muzeí a galerií České republiky je dobrovolným nepolitickým sdružením muzeí, galerií, případně jiných právnických a fyzických osob, působících v muzejnictví. Působí jako reprezentant muzeí a galerií v České republice a usiluje o rozvoj muzejnictví a zajištění svobodné tvůrčí práce v něm. (Stanovy Asociace muzeí a galerií České republiky, [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z WWW: ) 97 Mendelovo muzeum, [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW:
30
Organizační struktura tedy vypadá následovně:
Tabulka č. 298
3.6. Shrnutí činnosti Mendelova univerzitního 2007-2012
muzea
jako
muzea
2007 Součástí Masarykovy univerzity se muzeum stalo v dubnu roku 2007, ale plně začalo fungovat až od července, kdy byl na své místo vybrán jeho ředitel. Do konce roku působilo pod názvem Muzeum Gregora Johanna Mendela. Prezentovány zde byly dvě výstavydočasná výstava „Počítání chromozomů“ a výstava sakrálních plastik Otilie DemelovéŠuterové.99
2008 V roce 2008 bylo v muzeu uspořádáno 6 přednášek z cyklu Mendel Lectures a také 6 výstav. Nejúspěšnější výstavou se stala výstava „Komunikujeme“, na kterou přišlo 6 100 návštěvníků. Na chodu muzea se však negativně podepsala rekonstrukce, která probíhala od září do poloviny prosince.100
98
Zdroj: vlastní zpracování. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2007, Masarykova univerzita, Brno, 2008, str. 41. 100 Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2008, Masarykova univerzita, Brno, 2009, str. 45. 99
31
2009 V roce 2009 ovlivnilo činnost Mendelova muzea výročí 90 let od založení Masarykovy univerzity, v rámci jehož oslav se univerzita mimo jiné více zaměřila na propagaci Mendelova odkazu. Muzeum v návaznosti na to otevřelo novou stálou expozici s názvem Gregor Johann Mendel – člověk, vědec opat. Dohromady bylo uspořádáno v tomto roce 7 výstav, 8 přednášek z cyklu Mendel Lectures a začalo se s cyklem přednášek s názvem Lékařská genetika. Úspěšné bylo muzeum také v oblasti managementu díky zařazení do Centrální evidence sbírek a do sítí UMAC a Universeum.101
2010 V roce 2010 pokračovalo muzeum v přednáškách na téma Lékařská genetika pro veřejnost i v přednáškách z cyklu Mendel Lectures. První výstava se jmenovala Včela Brněnská. Muzeum se účastnilo několika mezinárodních projektů. Počátkem roku představilo ve spolupráci s univerzitou v Lublani výstavu Darwin a díky výstavě T.H. Morgan – velké pokusy na malých muškách byla navázána spolupráce s archivem Kalifornského technologického institutu v USA. V roce 2010 proběhly v muzeu ještě další 3 výstavy. 102
2011 V roce 2011 uspořádalo Mendelovo muzeum 11 výstav. Nejnavštěvovanější a zároveň nejdražší výstavou se stala interaktivní výstava Stopa. Věnovala se vědeckým metodám v kriminalistice a vznikla v kooperaci s Ústavem soudního lékařství, Policií ČR a Muzeem policie ČR. Muzeum také rozšířilo své aktivity v zahraničí. Navázalo kontakty s americkým Dolan DNA Center a britským Science Learning Center London. Kromě tradičních přednáškových cyklů Mendel Lecture a Lékařská genetika podpořilo studenty vědních oborů formou stipendijního programu.103
101
Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2009, Masarykova univerzita, Brno, 2010, str. 44. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2010, Masarykova univerzita, Brno, 2011, str. 41. 103 Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2011, Masarykova univerzita, Brno, 2012, str. 39. 102
32
2012 Rok 2012 byl ve znamení oslav 190 let od Mendelova narození. V rámci nich vznikla Aktivita Mendel 190. Zastřešila ji Masarykova univerzita spolu s Augustiniánským opatstvím na Starém Brně. Během oslav pořádalo muzeum množství akcí. Na jubilejní Mendel Lectures do Brna dorazil i nositel Nobelovy ceny Günter Blobel. Po celý rok Brnem také jezdila tramvaj s polepem připomínající výročí. Akce se nekonaly jen v Brně. Proběhlo také setkání v Mendelově rodném domě nebo výstava v pražském Národním technickém muzeu.104Pod hlavičkou muzea proběhlo dohromady 9 výstav, přičemž tři z nich byly připraveny pro zahraniční partnery a další tři proběhly na různých místech v ČR (více viz následující kapitola).
3.7. Mendelovo muzeum a jeho spolupráce s dalšími muzei Mendelovo muzeum není jen součástí sítí, organizací a sdružení zastřešující a podporující muzea, ale navázalo i úzkou spolupráci s několika českými i zahraničními institucemi. Co se týče tuzemských muzeí, uspořádalo muzeum několik natolik úspěšných výstav, že o ně projevili zájem na různých místech ČR. Jednalo se o výstavy: Komunikujeme (2008): tato výstava se představila ve Žďáru nad Sázavou, poté v Lašském muzeu v Kopřivnici a také v Muzeu na kolečkách v Ostravě. Edgar Allan Poe (2009): ta nejdříve putovala do Boskovic a následně do Prahy. Život (nejen) na zámku - hrady a zámky jak je možná neznáte (2011) : tu měli možnost návštěvníci vidět v Lysicích a Brtnici. Stopa (2011): tato výstava již byla vystavena v Regionálním muzeu v Kolíně a momentálně (11. 4. - 10. 6. 2013) se nachází na zámku v Hlučíně. V loňském roce dále proběhly pod záštitou muzea, v rámci oslav výročí narození Mendela, tři mimobrněnské výstavy a to ve Znojmě, Praze a v Novém Jičíně. Muzeum také připravilo velmi úspěšnou zahraniční výstavu s názvem „Gregor Mendel - Science, beliefs and politics“. Ta byla (popř. stále je) vystavena v:
104
Mendel 19. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: <www.mendel190.cz>
33
Chicagu - University of Illinois105 Ljubljani - Přírodovědecké muzeum Taiwanu - Cheng Kung University Museu a Hsiao - Lung Cultural Park Muzeum se také spolu s mnoha dalšími muzei prezentuje v rámci brněnské Muzejní noci.
3.8. Financování Mendelova muzea Jednoduše můžeme financování veřejných institucí rozdělit do dvou skupin: na financování přímé a financování nepřímé. Pod nepřímé financování patří daňové úlevy (např. oproštění od daně z nemovitosti aj.). Přímé finance jsou peníze, které instituci plynou z různých (veřejných či soukromých) zdrojů. Muzea i univerzity (mluvíme-li o jejich veřejných formách) jsou u nás z velké části financovány ze zdrojů veřejných. A to buď z regionálních (kraje, obce) nebo státních (univerzity z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,106 muzea pak z Ministerstva kultury). Než se začneme zabývat finančním přehledem Mendelova muzea, bylo by zajímavé odpovědět si na otázku, z jakého veřejného rozpočtu by univerzitní muzeum vůbec mohlo být financováno. Zda to bude především z rozpočtu MK, z rozpočtů krajských popř., obecních, nebo z rozpočtu MŠMT prostřednictvím univerzity. Ministerstvem kultury jsou v dnešní době přímo financovány pouze jeho příspěvkové organizace. V rámci reformy veřejné správy v roce 2002 totiž došlo v některých jejích oborech ke značnému přesunu působnosti z centrální úrovně na úroveň krajskou. Až na výjimky spadla většina muzeí pod finanční podporu krajů nebo obcí. Nicméně i Ministerstvo kultury může za určitých podmínek (zejména v případech, kdy rozsah i zaměření kulturní činnosti přesahuje území kraje či regionu) poskytnout kulturním institucím finanční či jinou
105
Spolupráce s touto univerzitou nebyla náhodná. Její archiv totiž obsahuje písemnosti a vlastnoruční Mendelovy poznámky. Ty se do něj dostaly díky práci Huga Iltise- brněnského rodáka a prvního Mendelova životopisce. 106 Základem financování školství je využití rozpočtů tvořených na základě stanovených závazných limitů a normativů na úrovni republikové, které pak jsou pro jednotlivé školy upřesněny krajskými normativy ( PUCHINGER, Z., Financování školy - vybrané kapitoly pro regionální školství, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2010.).
34
podporu.107 Pokud tedy muzeum není příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, dosáhne na finanční podporu MK jen v případě, že jeho zaměření je nadregionální nebo je v souladu s jedním z programů, které MK vypisuje a uděluje na jejich podporu granty a dotace, v opačném případě bude financováno z regionálních zdrojů.108Zde však u nás naráží instituce univerzitního muzea. To, i když by se jeho působení dalo za nadregionální označit, nejenže nedostává žádnou finanční podporu MK, ale momentálně mu ani neplynou žádné veřejné finanční prostředky z oblasti kultury obecně. To znamená, že nedostává žádné peníze ani od Jihomoravského kraje nebo Magistrátu města Brna. Jedním z problémů, na který v této souvislosti naráží je jeho zřízení. Jelikož funguje jako pracoviště univerzity, nemá své vlastí IČO (identifikační číslo osoby),109 čímž se mu komplikují nejen žádosti o dotace u MK, ale také u Magistrátu města Brna. Ten ročně přiděluje finance pouze na tři projekty v rámci jednoho IČO a je tak evidentní, že tyto projekty pojme univerzita. Co se týče financí z rozpočtu univerzity ani v tomto ohledu se muzeum netěší žádné výraznější jistotě. Zde bychom se mohli vrátit k problému ukotvení instituce univerzitního muzea u nás. Univerzitě totiž nevzniká na základě jakéhokoli právního, či jiného předpisu povinnost podílet se na jeho financování, i když je muzeum správce její sbírky. Muzeum totiž není napojeno na žádnou z fakult a zároveň na něm ani přímo neprobíhá výuka. Univerzita na něj nicméně přispívá v rámci svých rozvojových programů (RP) a MŠMT z evropského programu OP VK110. Přehled finančních zdrojů přináší následující tabulka.
107
více k tomuto na: PRO CULTURE. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 108 Nejedná-li se o čistě soukromé ziskové muzeum. 109 Tímto číslem se rozumí číselný kód, který slouží k jednoznačné identifikaci subjektu. 110 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je víceletým tematickým programem v gesci MŠMT, v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu ESF, jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie.
35
Neinvestiční rámcový rozpočet Mendelova muzea v letech 2009 - 2013
Tabulka č. 3111 Mendlovo muzeum dlouhodobě hospodaří s ročním rozpočtem v průměru okolo 5 mil. Kč, přičemž jeho rozpočet je vyrovnaný. Na pokrytí potřebné částky využívá každoročně, jak je z tabulky patrné, více-zdrojové financování.112 Nyní plyne muzeu nejvíce peněz z programu OP VK . Za rok 2013 to činí více než 60% všech zdrojů. Na druhém místě je příspěvek univerzity, který však z dlouhodobého hlediska pokrývá většinu celkového objemu financí. Muzeum využívá i prostředků z vlastní činnosti (prodej vstupenek, prodej upomínkových předmětů). Částka takto získaná tvořila v loňském roce přibližně 5 % celkových příjmů. Na fungování muzea se podílejí i finance získané od soukromých dárců. V průměru se sice jedná asi 1% celkových příjmů, nominálně se však jedná o částku 60000 Kč, což je na tak malé muzeum a na české poměry, kdy finance poskytnuté muzejním institucím nestojí na předních příčkách sponzorských darů, velice dobrý výsledek. Letos ani v loňském roce nečerpalo muzeum žádné prostředky z Jihomoravského kraje, i když se v roce 2011 Jihomoravský kraj podílel na jeho chodu částkou 500000 Kč, což v závěru činilo téměř 10 % celkových zdrojů. Z Ministerstva kultury nedostalo Mendelovo muzeum za dobu jeho fungování dotaci žádnou. O jejich finance už po předchozích negativních zkušenostech ani nežádá.
111
Zdroj: Interní dokumenty Mendelova muzea, Neinvestiční rámcový rozpočet Mendelova muzea MU v letech 2009-2013. 112 Více-zdrojové financování je však tradiční formou financování veřejných kulturních institucí u nás.
36
Zdroje Mendelova muzea jsou dlouhodobě více méně stabilní. Nicméně jistotu jejich získání, jak bylo výše zmíněno, muzeum nemá. To znamená, že každý rok není jisté, z jakých rozpočtů mu peníze poplynou. Závěr této kapitoly bychom tak ještě doplnili o pokus nalezení instituce, která je co do systému zařazení do veřejné správy a systému financování u nás nejvíce podobná univerzitnímu muzeu a popřípadě tak nalezli vzor, kterým by se jeho financování mohlo (i když ne bezpodmínečně) inspirovat. Pokud bychom chtěli takovou instituci v České republice najít, byla by jí pravděpodobně fakultní nemocnice. Paralela mezi univerzitními muzei a fakultními nemocnicemi je vcelku logická. Fakultní nemocnice se, zrovna tak jako univerzitní muzeum, nachází na pomezí dvou velkých oblastí veřejné správy – Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Fakultní nemocnice jsou zdravotnická zařízení, která ale současně spolupracují s příslušnou lékařskou fakultou. Uskutečňuje se na nich praktická výuka v oblasti lékařství, farmacie a v dalších zdravotnických oborech a zároveň se zde rozvíjí vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost. Fungují jako příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví. Financovány
jsou
především
z rozpočtu
zdravotních
pojišťoven
a
Ministerstvem
zdravotnictví, ale do jejich rozpočtu přispívá (právě na vzdělávací činnost) i konkrétní univerzita. Samozřejmě co do systému fungování a financování je zde ve srovnání s muzejní institucí celá řada rozdílů. Tím nejzásadnějším je pravděpodobně fakt, že zdravotnictví a výchova budoucích lékařů je vždy pro stát větší prioritou. Nicméně, co se správy týče, můžeme pozorovat pár podobností. V roce 2014 se navíc mají v rámci druhé fáze reformy zdravotnictví přejmenovat fakultní nemocnice na univerzitní a změnit se má i jejich majetkové uspořádání. Reforma počítá například s tím, že jim bude majetek bezúplatně převeden a z příspěvkových organizací se stanou neziskovými.113 Na jejich financování by se měly podílet kraj a město.114 To, jak se celá tato změna skutečně dotkne chodu nemocnic, ještě není úplně jasné a bude tedy zajímavé sledovat jejich další vývoj. Co se týče zařazení fakultních nemocnic, jsou již o krok dál než univerzitní muzea, jelikož jejich činnost je již alespoň popsána v našem právním řádu, konkrétně v zákoně o vysokých školách (§ 93).
113
PLÍŠEK, M., HNED. CZ. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: , 4. 5. 2012. 114 Jen jedna univerzitní nemocnice v Brně, Měsíčník Masarykovy univerzity Muni.cz, duben 2013, str. 1.
37
Hlavním důvodem, proč jsme ale fakultní nemocnici zmínili, je skutečnost, že je finančně podporována nejen z rozpočtů zdravotnictví, ale i školství. Kdežto univerzitní muzeum momentálně dosahuje pouze na peníze z oblasti školství.
3.9. Návštěvnost Mendelova muzea Návštěvnost Mendelova muzea je poměrně stabilní. V posledních letech se pohybuje kolem 8 tisíc návštěvníku ročně. Velký počet návštěvníků tvoří zahraniční turisté (v roce 2009 až 90%). Muzeum sice nemá žádný konkrétní výzkum týkající se cílových skupin, či jiných faktorů jeho návštěvníků, nicméně z počtu prodaných vstupenek
a objednaných
průvodcovských služeb si vytváří vlastní, dobře zpracované, přehledy návštěvnosti. Návštěvnost Mendelova muzea v letech 2009 - 2012
Tabulka č. 4115 Tabulka číslo 4 uvádí vývoj návštěvnosti v letech 2009-2012. V každém roce můžeme v průběhu roku pozorovat poměrně velké výkyvy. Ty nesouvisí pouze s ročním obdobím, kdy se například muzeum pravidelně těší vyšší návštěvnosti v jarních a letních měsících, ale 115
Zdroj: Interní dokumenty Mendelova muzea. Návštěvnost Mendelova muzea v letech 2009 – 2012.
38
návštěvnost výrazně ovlivňuje i atraktivita výstav. Tento fakt potvrzuje například křivka z roku 2012. Nárůst návštěvníků v období kolem března zapříčinil úspěch výstavy Stopa (Staň se detektivem a vyřeš zločin!), za kterou její autorky obdržely i cenu rektora MU. Zvýšení kvality i atraktivity výstav v posledních letech způsobil i nárůst počtu tuzemských návštěvníků. Ten by však stále mohl být vyšší. To zajisté souvisí s popularizací Mendela u nás a je bezpochyby pro muzeum výzvou.
3.10. Činnost Mendelova muzea v rámci univerzity a mimo ni Jelikož podstatnou část mojí práce tvoří zamyšlení se nad institucí univerzitního muzea, je také důležitá úvaha nad otázkou rozdělení pravomocí a kompetencí muzea v rámci univerzity. Jak zde již bylo několikrát zmíněno, Mendelovo muzeum funguje jako pracoviště Masarykovy univerzity. Mnoho aktivit je tedy spojeno s univerzitou, některé si ale muzeum iniciuje a organizuje zcela samostatně. Zde je krátký přehled základních činností, které iniciuje muzeum samo a naopak těch, které jsou zastoupeny pouze (popř. i) prostřednictvím univerzity, a to i když by to za normálních okolností byla zcela kompetence muzea. Výroční zprávy – vychází pouze ve výročních zprávách MU Logo – vlastní Webové stránky – prozatím vlastní, ale plánuje se unifikace se stránkami MU (blíže k webovým stránkám v následující části) Propagační materiály – vlastní. Nicméně pro muzeum je důležitá i jeho prezentace v některých materiálech Masarykovy univerzity (výroční zprávy…). V tomto bych spatřovala jednu z výhod univerzitního muzea. To do jaké míry je muzeum propojeno s univerzitou se velice liší. Některá muzea jsou poměrně samostatná, jiná zase fungují zcela v rámci univerzity (nemají vlastní internetové stránky a podobně). V následující kapitole představena a popsána dvě muzea našich sousedních zemí. Konkrétně se jedná o jedno univerzitní muzeum v Německu (Freiburg) a v Rakousku (Innsbruck).
39
3.11. Srovnání Mendelova muzea s vybranými zahraničními institucemi Pro srovnání Mendelova muzea s jinými institucemi jsme záměrně vybrali nám kulturně blízké země (Rakousko, Německo), které ale zároveň mají s tímto typem instituce větší zkušenosti. Informace o jejich fungování a financování jsme získali na základě dotazníku (viz příloha č. 2), který mi za obě dvě muzea vyplnili jejich ředitelé: prof. Florian Martin Müller za muzeum v Innsbrucku a prof. Dieter Speck za muzeum ve Freiburgu.
3.11.1. Uniseum Freiburg Univerzitní muzeum v německém Freiburgu funguje při univerzitě Alberta Ludwiga (Albert-Ludwigs-Universität Freiburg). Bylo otevřeno v roce 2004 a jedná se o jedno z nejnovějších muzeí ve městě. Výstavní činnost muzea je zaměřena na historii univerzity. Podílí se také na výukové a výzkumné činnosti, která je zaměřena na období od počátku 15. stol. do současnosti. Svými aktivitami vytváří platformu pro nové způsoby výuky a zároveň iniciuje dialog mezi oblastmi kultury, společnosti a ekonomiky.
116
Co do velikosti muzea, jedná se o menší instituci, než jakou je Mendelovo muzeum. V průměru ho ročně navštíví asi 5000 návštěvníků, je vedeno pouze jedním zaměstnancem a není součástí ani nespolupracuje s jinými národními či mezinárodními organizacemi ani muzei. Průvodcovské služby sice zajišťují zrovna tak jako v Mendelovu muzeu studenti, avšak má zkrácenou otevírací dobu (kromě pátku jen 4 hodiny denně). Univerzitní muzeum ve Freiburgu je plně součástí univerzity a v rámci ní má i vlastní rozpočet. To znamená, že univerzita každoročně počítá s výdajem na jeho chod a hlavní finanční zdroje tedy plynou přímo od ní. To zajisté souvisí i s jeho větším zaměřením na oblast výuky. Finance od univerzity však momentálně pokrývají pouze jeho chod a muzeu chybí peníze na další rozvoj a výstavy. Dalším negativem je podle vedení muzea fakt, že výstavní činnost musí často ustupovat výzkumným a výukovým aktivitám. Co se týče další integrace muzea a univerzity, tak i mnoho dalších aktivit (nejen financování) je organizováno zcela pod gescí univerzity, ať už se jedná o design 116
Uniseum Freiburg. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
40
internetových stránek nebo marketingové aktivity. Podle samotného muzea spadá celých 99% marketingové činnosti nikoli pod muzeum, ale pod činnost univerzity.
3.11.2. Archeologické muzeum (Archaeologisches Museum Innsbruck)
v Innsbrucku
Rakouské univerzitní muzeum archeologie (Archaeologisches Museum Innsbruck) spadá pod univerzitu v Innsbrucku (Universität Innsbruck). Jeho historie sahá až do roku 1869, kdy byla na ústavu archeologie zpřístupněna jeho výuková sbírka sádrových odlitků antických soch. Jedná se o druhé nejstarší archeologické univerzitní muzeum v Rakousku (po Grazu). Na své ploše momentálně vystavuje odlitky, kopie i originály starého řeckého a římského umění.117 Za loňský rok navštívilo muzeum 4292 návštěvníků, což je téměř o polovinu méně než návštěvnost Mendelova muzea. Zaměstnává jednoho zaměstnance na plný a jednoho zaměstnance na poloviční pracovní úvazek. Muzeum sice organizačně spadá pod samostatnou část ústavu archeologie, ale navenek vystupuje samostatně. Je součástí organizace ICOM a DArV (Německé asociace archeologů) a spolupracuje s jinými rakouskými i zahraničními muzei (společná setkání, vzdělávací programy, výstavy…). Způsob jeho financování je poměrně specifický. Univerzita přispívá pouze na jeho základní provoz, částkou 1.600 Eur118 ročně. Veškeré další aktivity (vzdělávání, publikační činnost, výstavy) jsou hrazeny především ze státních (Ministerstvo pro vědu a výzkum119, Ministerstvo pro vzdělávání, umění a kulturu120) a zemských (spolková země Tyrolsko) dotací. Na pořizování nových exponátů využívá muzeum soukromých zdrojů. Co se týče rozdělení marketingové činnosti mezi univerzitu a muzeum, muzeum jich zastává většinu, tedy asi 70%. Má vlastní webové stránky, letáky, plakáty, publikace a udržují vlastní vztahy i s médii (rozhlas aj.). Publikuje také vlastí výroční zprávy. Za hlavní pozitivum muzea pokládají jeho funkci jako spojovacího článku mezi univerzitou, výzkumem a veřejností. Za negativum pak obligátně výši financí, dále pak personální zabezpečení a velikost výstavní plochy (nedostačující). Mnoho aktivit musí být také založeno na dobrovolnictví. 117
Archaeologisches Museum Innsbruck. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 118 asi 40 tis. Kč, 119 Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung 120 Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur
41
4. Marketingová analýza Mendelova muzea 4.1. Marketing ve veřejném sektoru „Marketing je společenský proces, v němž jedinci a skupiny získávají to, co potřebují a chtějí a během něhož vytváříme, nabízíme a svobodně směňujeme s jinými výrobky a službami, které mají hodnotu.“121Takto je definován jeden z nejmladších oborů ekonomie, který se začal rozvíjet v 50. letech 20. století. Do neziskových organizací byl postupně přenesen z komerční sféry a právě proto je zde pořád často chápán negativně. Zejména do kulturního prostředí je pronikání marketingové orientace vnímáno jako „symptom nežádoucí komercializace“.122 „V souvislosti s marketingem veřejného sektoru zaznívá také často otázka, zda je u organizací, jejichž cílem není primárně zisk, vůbec potřeba.“123 Kritikové poukazují například na to, že náklady spotřebované na marketing jsou hrazeny z veřejných zdrojů. Argumenty PRO zdůrazňují především fakt, že díky užití marketingových strategií dochází ke zvýšení efektivnosti, a tím ke snížení nákladů neziskové organizace. Navíc existují velmi efektivní a přesto nízkonákladové formy marketingu, jež neziskové organizace mohou využít a často tomu tak i dělají. 124 A v neposlední řadě konkurence na trhu už neexistuje jen mezi subjekty soukromé sféry, ale i mezi organizacemi sféry veřejné a rozvoj marketingu jim pomůže nejen přežít, ale i v této konkurenci uspět. Zrovna tak jako má ale veřejný sektor svá specifika, i potřeby marketingu veřejného, netržního sektoru, se budou od těch tržních lišit. Tím hlavním rozdílem je poskytovaný produkt. Veřejný sektor produkuje především služby, navíc velmi často s vysokým stupněm kontaktu se zákazníkem. Jejich marketing se může od klasického produktového marketingu lišit zejména z důvodů vlastností služeb. Těmi jsou: nehmotnost – čistou službu nelze zhodnotit žádným fyzickým smyslem neoddělitelnost – produkci a spotřeba zboží od sebe nejdou oddělit (producent a zákazník se musejí setkat v čase a místě) 121
KOTLER, P., KELLER, K. L., Marketing a management, 12. vydání, Grada Publishing, Praha, 2007, str. 44. KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, Praha, 2005, str. 40. 123 ŠKARABELOVÁ, S. Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 24. 124 příkladem může být akce frankfurtské diakonie na oslovení nových potencionálních dobrovolníku: DIAKONIE FFM Help The Oma. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 122
42
heterogenita (proměnlivost) – kvalita služby se může lišit (často i malá změna v procesu poskytování služby má vliv na to, jak zákazník vnímá její výsledný efekt) zničitelnost – služby nelze skladovat, uchovávat, znovu prodávat a vracet nemožnost vlastnictví – vyplývá z předchozích vlastností, kupující si pořizuje pouze právo na poskytnutí služby125 Některým autorům se však rozdíl mezi marketingem služeb a hmotných produktů nejeví tak významný a tvrdí, že „dobrý marketing je prostě dobrý marketing“126 bez ohledu na formu produktu. Další rozdíly už ale bývají méně diskutabilní. U veřejných služeb se těžko definuje konkrétní cílová skupina (uživatelem vzdělávacích služeb mohou být jak studenti, tak rodiče, ale i celá společnost). Dále platí, že manažeři působící v organizacích poskytující veřejné služby jsou ovlivněni statutárně stanovenými standardy a mají zpravidla menší možnost rozhodování. Nakonec je důležitý i fakt, že v komerční sféře bývá hlavním marketingovým prostředkem pohyb ceny, ta však ve veřejném sektoru (pokud se vůbec využívá) odráží spíše společenské hodnoty než hodnotu pro zákazníka.127
4.2. Zařazení Mendelova muzea do typologie muzeí podle tržní orientace Muzea podle tržní orientace rozdělili ve své práci Neil a Philip Kotlerovi. Rozlišili v ní celkem čtyři kategorie: Tradiční muzea Tradiční muzea jsou zaměřena na vzácné sbírky a orientují se na vzdělané publikum, jež si muzeum samo vyhledá a přichází do něj se znalostmi o něm i exponátech.128
125
ŠKARABELOVÁ, S., Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 46-48. KOTLER, P., KELLER, K. L., Marketing a management, 12. vydání, Grada Publishing, Praha, 2007, str. 464. 127 ŠKARABELOVÁ, S., Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 26. 128 JOHNOVÁ R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 32. 126
43
Tradiční muzea s modifikací Tato muzea se snaží nabídnout návštěvníkům nejen exkluzivní sbírku, ale i přidanou hodnotu například v podobě uživatelsky přátelského muzea, které nenabízí jen informace, ale i zážitky.129 Technická a vědeckotechnická muzea Technická a vědeckotechnická muzea se soustřeďují více na činnosti než na samotné exponáty. Zaměřují se na interaktivitu výstav, kde si návštěvník může sám vyzkoušet a zjistit, jak fungují věci jeho každodenního života. Z toho plyne, že typický zákazník není jen intelektuál, ale oslovují větší skupinu lidí.130 Muzea jako místní kulturní centra Muzea jako místní kulturní centra jsou instituce, které zdaleka nefungují jen jako muzea, ale jako centra kultury v daném místě. Kromě toho, že pořádají výstavy, fungují například také jako prodejní galerie, knihovny a své prostory využívají i k promítání, koncertům nebo besedám. Tím také oslovují velké množství lidí.131 Na první pohled by se mohlo zdát, že Mendelovo muzeum zapadá pouze do kategorie vědeckotechnického muzea. Zařadit bychom ho však mohli i do skupiny tradičních muzeí s modifikací. Jako exkluzivní předmět, který muzeum vystavilo, můžeme zmínit např. originál Mendelova rukopisu, který získalo muzeum teprve v loňském roce. Cenný rukopis s názvem Pokusy s rostlinnými hybridy, kde Mendel shrnul výsledky svého zkoumání dědičnosti, náleží brněnskému Augustiniánskému řádu a do České republiky byl přivezen z Německa po 25 letech.132
129
JOHNOVÁ R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 32. 130 Tamtéž 131 Tamtéž 132 CEITEC, Cenný Mendelův rukopis o dědičnosti je zpět v ČR [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
44
4.3. SWOT analýza SWOT analýza doplňuje údaje o instituci s tím, že se zaměřuje i na budoucí stav. Jedná se o analýzu vnitřního a vnějšího prostředí, která se zaměřuje na čtyři roviny: silné stránky, slabé stránky (interní prostředí), příležitosti a hrozby (externí prostředí).133 Do externího prostředí patří faktory, které instituce zpravidla nedokáže ovlivnit (legislativa, demografické tendence, sociální prostředí aj) pouze na ně včas a správně reagovat. Interní prostředí je naopak mnohem více v režii té které instituce. Jedná se např. o hospodaření, schopnosti zaměstnanců, komunikaci s klienty a jejich spokojenost. Co se týče Mendelova muzea některé aspekty silných či slabých stránky již byly zmíněny v předcházejících kapitolách, pomocí SWOT analýzy je ale dáme do souvislostí a vyvodíme závěry pomocí tzv. plus mínus matice. Silné stránky (Strenghts)
Slabé stránky (Weaknesses)
S1: historická budova
W1:
S2: místo skutečně spojené s Mendelem
(zejména muzeologie aj)
S3: dobrá dostupnost
W2: nízká informovanost studentů MU o
nízké
zapojení
studentů
MU
S4: popularita genetiky a Mendela v univerzitním muzeu dnešní době
W3: nízká obeznámenost mezi českými a
S5: příznivé vstupné
brněnskými návštěvníky
S6: vysoké procento návštěvníků ze W4: málo soukromých sponzorů zahraničí
W5:
muzeum
„ukryto“
v komplexu
S7: sbírka zapsaná v Centrální evidenci kláštera sbírek
W6: závislost na financování z veřejných
S8: vazby se zahraničím (spolupráce s zdrojů mezinárodními institucemi a muzei)
W7: nejistota financování
S9: spolupráce s opatstvím
W8: nedostatečná prezentace sbírek MU
S10: pořádání i jiné než výstavní činnosti W9: malý počet zaměstnanců (přednášky Mendel Lecture aj.) S11: záštita univerzity S12: bezbariérový vstup 133
z anglického strenghts, weaknesses, opportunities a threats
45
Příležitosti (Opportunities)
Hrozby (Threats)
O1 : větší popularizace muzea v rámci T1: snížení výše přidělených financí od univerzity
univerzity (MŠMT)
O2 : navázání spolupráce s Mendelianem
T2: snížení finančních prostředků na kulturu obecně
O3 : čerpání financí z dalších veřejných T3: konkurence – Mendelianum zdrojů (kraj…) T4: hrozba snížení kvality v důsledku O4: větší popularizace Mendela u nás O5 : větší využití sponzoringu O6: lepší prezentace sbírky MU
podfinancování
a
malého
množství
zaměstnanců T5: možné problémové získávání nových sponzorů v případě schválení současné podoby nového občanského zákoníku134
Tabulka č. 5135 Dalším krokem je vyhodnocení těchto faktorů maticí plus/mínus. Tato metoda porovnává vzájemné vazby mezi zjištěnými silnými stránkami S, slabými stránkami W, spolu s příležitostmi O a hrozbami T.136Přičemž na konci analýzy bychom měli být schopni identifikovat ty, které jsou pro muzeum nejzásadnější.
134
Podle současného návrhu se má neziskového sektoru dotknout kromě jiného především zrušení darovací daně, která má nově podléhat dani z příjmů. 135 Podoba tabulky převzata z: JANÁČKOVÁ, Libuše. Marketingový plán oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea [online]. 2011 [cit. 2013-04-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: . 136 VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 67.
46
T - Hrozby
O - Příležitosti
O1 O2 O3 O4 O5 O6 T1 T2 T3 T4 T5 Suma Pořadí
S1 0 + 0 + + 0 -0 0 0 0 8.
S2 + ++ + ++ + 0 0 0 + 0 0 8 1.
S3 + + 0 0 ++ 0 0 0 0 0 0 4 5.
S4 + ++ + ++ ++ 0 0 0 0 0 7 2.
S - Silné stránky S5 S6 S7 S8 ++ 0 + + ++ + 0 + 0 + + 0 0 0 0 + 0 + + + + + ++ + -- 0 - 0 -- 0 - 0 + ++ + ++ - - - 0 + + + 1 6 4 7 7. 3. 5. 2.
S9 0 0 0 0 0 + 0 0 + + 2 6.
S10 ++ 0 + ++ ++ 0 + + 6 3.
S11 0 0 + + ++ + + 0 + 5 4.
S12 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 0 1 7.
W1 + 0 0 0 0 + 0 0 0 -0 0 8.
W2 + 0 + + 0 0 0 -1 7.
W - Slabé stránky W3 W4 W5 W6 W7 0 0 0 0 - - 0 0 - 0 0 + + + + 0 0 --- + - 0 0 0 0 - - -- 0 - -- -- 0 -- -- - 0 0 -- -- 0 -- - -- 0 - --9 -8 -1 -6 -13 2. 3. 7. 5. 1.
W8 0 0 0 + 0 0 -4 6.
W9 0 0 0 0 -0 -7 4.
Suma Pořadí 8 6 2 10 7 8 -15 -12 7 -19 0
2. 4. 5. 1. 3. 2. 2. 3. 5. 1. 4.
Tabulka č. 6137 Jako nejsilnější silná stránka se nám ukázala být skutečnost, že muzeum sídlí v místě skutečně spojené s Mendelem a jeho objevy. Dalšími silnými faktory jsou také popularita genetiky a Mendela v dnešní době, spolu s vazbami muzea se zahraničím a jeho spolupráce se zahraničními institucemi. Naopak slabou stránkou tvoří nejistota financování a dále nízký počet zaměstnanců. Mezi nejdůležitější příležitosti můžeme přiřadit zvyšování popularity Mendela u nás, větší popularizaci muzea v rámci univerzity a zároveň také lepší prezentaci sbírky MU. Zcela největší hrozbu pro Mendelovo muzeum můžeme do budoucna považovat hrozbu snížení kvality v důsledku podfinancování a malého množství zaměstnanců.
4.4. Analýza konkurence I. V nejširším slova smyslu tvoří muzeu konkurenci všechny volnočasové a vzdělávací aktivity, které se v Brně a jeho okolí nacházejí. Z hlediska marketingu je ale nutné zaměřit se konkrétněji na poskytovatele podobných služeb. Tím nejsou nejen muzea obecně, ale především muzea, která se taktéž zaměřují na přírodní vědy, potažmo genetiku. V tomto ohledu má muzeum zatím poměrně slušnou pozici. K nejvýznamnějším konkurentům patří v Brně Technické muzeum a Moravského zemské muzeum. Je však nutné upozornit na to, že konkurence mezi muzei a potažmo mezi veřejnými institucemi navzájem nefunguje jako v klasickém tržním režimu. Muzea spolu často 137
Zdroj: vlastní zpracování.
47
spolupracují (půjčování exponátů, společné prezentace…) a tato spolupráce přináší benefity všem.
Technické muzeum v Brně Za bezprostředního předchůdce brněnského Technického muzea je považován Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, který byl založen již v roce 1936. Od roku 1951 do roku 1961 působilo muzeum jako brněnská pobočka Národního technického muzea v Praze. V letech 1996 – 1997 prošlo muzeum vekou rekonstrukcí. Momentálně se zabývá prezentací a uchováním hmotných dokladů vývoje důležitých oblastí vědy, techniky a výroby minulosti i současnosti. Dále pořádá konference a přednášky a součástí muzea je i knihovna zaměřena na dějiny techniky. 138Technické muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Otevírací doba a vstupné viz příloha č. 3. Moravské zemské muzeum Moravské zemské muzeum je druhou největší a zároveň druhou nejstarší muzejní institucí v ČR. Bylo založeno v roce 1817 císařským dekretem Františka I. Ve svých sbírkách uchovává přes 6 milionů předmětů především z oborů přírodních a společenských věd. 139 Tyto předměty jsou prezentovány hlavně v Dietrichsteinském paláci, pavilonu Anthropos a Mendelianu. Dietrichsteinský palác Barokní palác na Zelném trhu v Brně vystaven v letech 1614 – 1618, slouží muzeu od roku 1911. Stálá expozice je věnována nejstarším dějinám Moravy a Slezska (od pravěku po středověk) a doplněna o výstavu o životě a díle Karla Absolona a výstavu hornin a nerostů s důrazem na mineralogicko-petrografické poměry Moravy a Slezska.140 Otevírací doba a vstupné viz příloha č. 4.
138
Technické muzeum v Brně, Historie. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: . 139 Moravské zemské muzeum, Profil Moravského zemského muzea. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 140 Dietrichsteinský palác. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
48
Pavilon Anthropos Budova Anthroposu nacházející se v parku v brněnských Pisárkách byla postavena v roce 1962. Kořeny její sbírky však sahají do roku 1928, kdy se přednímu českému badateli prof. K. Absolonovi podařilo v rámci již slavné výstavy soudobé kultury, (ve speciálním pavilonu "Člověk a jeho rod") shromáždit množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Základní stálou expozici dnes tvoří výstava o nejstarších dějinách osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Zaměřuje se především na aktuální poznatky z výzkumů archeologie, antropologie a genetiky. 141 Otevírací doba a vstupné viz příloha č. 5. Mendelianum – viz následující kapitola
4.5. Analýza konkurence II. Mendelova odkazu v Brně
–
rozptýlenost
prezentace
V předchozí kapitole i v kapitole o historii Mendelova muzea jsme se zmínili o Mendelianu, které fungovalo v klášteře na Starém Brně od roku 1965 do roku 2000. Jeho činnost po tomto roce však neustala. Mendelianum zůstalo součástí Moravského zemského muzea. Zpočátku na přechodné období využívalo pro svou výstavní činnost přízemní místnosti Úřadu ombudsmana v Brně. Později se sbírkové předměty přesunuly na výstavu do Dietrichsteinského paláce. Poslední výstava „ Kód pro rozmanitost životů“ zde skončila v dubnu roku 2008. Pro zájemce o lektorskou činnost Mendeliana však nabízí muzeum možnost provádět mendelovské přednášky a výklady (ve výstavě Genetika ve vývoji člověka) v budově Anthroposu.142 Kromě výstav pořádá přednáškové konference Mendel Forum a i Mendelianum může právě jménem Moravského zemského muzea lákat návštěvníky na místa, kde Mendel také působil (v rámci Moravské akademie hospodářské společnosti) – jeho archiv také uchovává doklady k Mendelově biografii. V loňském roce navíc odstartovalo Moravské zemské muzeum realizaci zcela nového návštěvnického centra „Mendelianum – atraktivní svět genetiky“, které je spolufinancováno z Fondu pro regionální rozvoj. Tento velký výstavní projekt má sloužit
141 142
Pavilon Anthropos. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Mendelianum. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW:
49
pro popularizaci vědy a výzkumu v oblasti aktuální molekulární biologie, genetiky a její historie.143 Mendelianum chce nejen představit osobnost G. J. Mendela a jeho práci v rámci Hospodářské společnosti, ale především připravit moderní, interaktivní výstavu. V plánu je vytvoření speciální plošiny, kterou návštěvníci projdou z buněčného jádra do cytoplasmy (cestou genové exprese, tedy realizace genetického programu) a vstoupí nejenom do Mendelovy, ale také do moderní molekulárně biologické laboratoře, kde si budou moci sami vyzkoušet nejrůznější laboratorní techniky. 144 Při tvorbě takového projektu by se samozřejmě nabízela spolupráce s Mendelovým muzeem, to však o ni nebylo požádáno, a v Brně tedy budou působit dvě na sobě nezávislé instituce prezentující Mendeloův odkaz. To může zkomplikovat chod obou dvou institucí. V půlmilionovém Brně totiž není tak silný návštěvnický potenciál, aby naplnil potřeby obou dvou institucí. Zkomplikovat se mohou i marketingové strategie směrem k zahraničním turistům (tvořících významnou návštěvnickou složku), kteří se takovou situací mohou cítit zmateni. Obě muzea se totiž prezentují jako nositelé Mendelova odkazu. Otázkou je, které instituce se tato situace dotkne více. Vedení Mendelova muzea nepředpokládá úbytek návštěvníků, naopak se domnívá, že otevření centra může vhledem k jejich propagaci návštěvnost do jisté míry podpořit. To by pak opět nahrávalo myšlence vzájemné spolupráce, která by mohla výrazně podpořit chod obou dvou institucí.
4.6. Positioning Na základě identifikace a stručné analýzy konkurence jsme vytvořili tzv. poziční mapy. Tento marketingový nástroj zpopularizovali dva pracovníci jedné americké reklamní společnosti Al Ries a Jack Trout.145 Jedná se o zamyšlení se nad umístěním společnosti na trhu a následném vymezení se vůči konkurenci. V komerčním sektoru se nejčastěji vymezují organizace porovnáním faktorů, jako jsou cena a kvalita, nicméně tyto faktory nejsou v oblasti muzejních institucí zcela určující a především kvalita pak dokonce velmi těžko definovatelná.
143
Mendelianum – atraktivní svět genetiky. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 144 Sborník k MENDEL FORUM 2012. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: str. 38 145 KOTLER, P., KELLER, K. L., Marketing a management, 12. vydání, Grada Publishing, Praha, 2007, str. 348.
50
Pro poziční mapy Mendelova byly použity následující faktory: 1. jako první faktor jsme uvažovali zaměření konkrétní instituce ve smyslu „trendovosti“ či naopak tradičnosti a za druhé porovnání míry autenticity (ve smyslu původnosti). Do protikladu k autenticitě jsme zvolili interaktivitu s tím, že jsme se snažili porovnat především vystavované exponáty. Jako protiklady chápeme tyto faktory především proto, že s originálními kusy v muzeích často vůbec nesmíme manipulovat a satisfakcí je pro nás „pouhé“ jejich shlédnutí. Naopak interaktivní výstavy jsou založeny na naší vlastní práci s nimi, prostřednictvím které je poznáváme. Muzea mohou obsahovat oba dva typy, ale stěží může být původní historický předmět určen k interaktivní hře. 2. jako první porovnávací činitel druhé poziční mapy jsme uvažovali geografickou působnost, popř. atraktivitu muzea, a za druhé míru důležitosti a možnosti výzkumných a vzdělávacích aktivit. Přičemž nadregionální působností jsme měli na mysli i tu s mezinárodním dosahem.
Poziční mapa č. 1146
146
Zdroj: vlastí zpracování.
51
Mendelovo muzeum je muzeem moderním. Prezentuje totiž sice historii, ale historii genetiky, tedy oboru, který se stále vyvíjí a má tak velkou možnost představovat i současné výzkumy, názory a postoje. To souvisí i s tím, že jeho předměty jsou více interaktivní. Mezi klasické sbírkové předměty řadí muzeum ty, ze sbírky Masarykovy univerzity. S těmi ale pracuje minimálně. Největším konkurentem mu bude v tomto ohledu Mendelianum. Do budoucna by se vůči němu muzeum mohlo více vymezit a zároveň tak i utvrdit svoji univerzitní funkci například lepší prezentací současného výzkumu v oblasti genetiky na MU.
Poziční mapa č. 2147 I když je Mendelovo muzeum malou institucí, dosahuje velké mezinárodní působnosti (dosvědčuje o tom i návštěvnost). Hlavním důvodem je prezentovaná tematika, která je ve srovnání s výstavami o dějinách Moravy (Dietrichsteinský palác) nebo prezentacemi výzkumů Karla Absolona (Anthropos) pro zahraničního návštěvníka atraktivnější. Mendlovo muzeum jako muzeum univerzitní, kde probíhá primární výzkum, dosahuje také dobré pozice v této oblasti. Neodlišuje se ale zvlášť dominantně. Například Technické 147
Zdroj: vlastí zpracování.
52
muzeum se dlouhodobě věnuje výzkumu a dokumentaci jednotlivých oborů vědy a techniky a provádí jak základní, tak aplikovaný nebo experimentální výzkum a vývoj. Bylo by tedy dobré se do budoucna více zaměřit i na tuto oblast.
4.7. Marketingový mix Mendelova muzea Marketingový mix je soubor nástrojů, jehož pomocí vytváříme vlastnost produktu nebo služby, které nabízíme zákazníkům. Původně obsahoval 4 prvky tzv. 4 P (produkt, cenu, distribuci a propagaci148) později, v době nárůstu významu služeb, které mají velmi často zcela nehmotný charakter, k němu přibyly ještě další 3 prvky tzv. 3 P (materiální prostředí, lidé a procesy).149 Kulturní instituce se v minulosti v marketingu zaměřovaly pouze na propagaci proto, že se domnívaly, že cenu, místo ani produkt nemohou výrazně měnit. Taková propagace využívala především masovějších médií a brzy ztratila kontakt se skutečným zákazníkem.150 Trh kulturního dědictví a umění však oslovuje pouze část celkové populace (a to i ve vyspělých zemích), proto nemá příliš velký význam orientovat nabídku na všechny zákazníky bez rozdílu.151 V dnešní době tak i mnoho kulturních institucí nepodceňuje význam zamyšlení se nad kompletním marketingovým mixem.
4.7.1. Produkt Produktem rozumíme vše, co organizace pro své zákazníky nabízí. V případě čistých služeb je to určitý proces. U muzea je pak tímto procesem prožitek, který návštěvník získává po zhlédnutí výstavy, poslechnutí odborného výkladu a přednášky či po absolvování workshopu. I muzea nezřídka chtějí tento prožitek zhmotnit a prodej designových, upomínkových či jiných předmětů se stává nikoli bezvýznamným doplňkem finančních příjmů. Na důležitosti nabraly i tzv. doplňkové služby jako jsou občerstvení nebo dětské koutky, jež muzea také řadí do portfolia své nabídky. Nicméně pokud bereme v úvahu
148
v angličtině: product, price, place a promotion v angličtině: physical evidence, people a processes 150 KOLB, M.B., Marketing for cultural organisations, Thomson, London, 2005, str.74. 151 JOHNOVÁ, R., Marketing kulturního dědictví a umění, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 18. 149
53
marketingový mix obsahující 7P, budou tyto doplňkové složky spíše součástí materiálního prostředí instituce, nežli produktu jako takového. Hlavním produktem Mendelova muzea jsou v první řadě jeho výstavy. Své návštěvníky láká především na stálou expozici, pravidelné krátkodobé výstavy a komentované prohlídky. Kromě výstav nabízí muzeum i prohlídku včelína a opatství. Důležitou součástí nabídky je i pořádání odborných přednášek a jako univerzitní muzeum podporuje edukační a výzkumnou činnost. Doplňkem jeho nabídky (a zároveň doplňkem finančních prostředků) je prodej drobných předmětů vztahující se k Mendelovi, popř. některé z výstav. Kompletní přehled současného portfolia Mendelova muzea: Stálá expozice „Gregor Johann Mendel – člověk, opat a vědec“ Výstava představuje Mendela nejen jako zakladatele genetiky, ale jako komplexní osobnost. Expozice je rozdělena do 5 částí. První část představuje opatství 19. století, druhá podává informace o Mendelově životě. Třetí místnost je věnována Mendelovu šlechtitelství, ovocnářství, včelařství a meteorologii. Předposlední místnost přestavuje Mendela jako objevitele principů dědičnosti a v poslední místnosti jsou návštěvníkům přiblíženy milníky genetiky. Krok za krokem vědou Krok za krokem vědou je cyklus výstav probíhající v muzeu (v prostoru Křížové chodby) v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost "Věda a vědci pro vzdělanost moderní společnosti". První výstava s názvem „Genetika“ zde byla k vidění na konci loňského roku. Momentálně probíhá druhá výstava „Vědy o Zemi“, jež návštěvníky seznamuje s obory geologie a geografie. Krátkodobé výstavy v kampusu MU a venkovní galerie Muzeum také pořádá v prostorách univerzitního kampusu Bohunice krátkodobé výstavy. V loňském roce zde například proběhla výstava herbáře MU.
54
Místem pro prezentaci muzea jsou i jeho přilehlé venkovní prostory. Momentálně jsou zde na venkovních panelech k vidění fotografie brněnské přírody v rámci výstavy Josefa Ptáčka věnované parkům, lesům a přírodě v metropoli. Prohlídka včelína Návštěvníci muzea si za příplatek mohou prohlédnout včelín, jenž zde nechal vybudovat v roce 1871 Mendel. Ten byl sám členem brněnského Včelařského spolku a na křížení včel chtěl podpořit své segregační teorie, což se mu nepodařilo (kvůli až později zjištěným technickým překážkám). Původní cihlový včelín se nachází na jižní terase kláštera za kostelem a dnes je znovu osazen včelami.152 Prohlídka opatství Za příplatek153 provádí muzeum i prohlídku opatství. Tu nabízí na základě předchozí rezervace skupinám nad 4 osoby, a to i v anglickém nebo německém jazyce.
Mendel Lectures Mendel Lectures je cyklus přednášek prezentující významné vědce a jejich práci. Konají se pravidelně v Mendelově refektáři od roku 2003. Za tu dobu už je navštívilo na 50 významných světových vědců, včetně nositelů Nobelovy ceny. Vědcům, studentům, ale i jiným dávají možnost setkání a diskuse se světovou vědeckou špičkou. Momentálně jsou finančně podporovány Masarykovou univerzitou, sdružením VFG, Jihomoravským krajem, městem Brnem, vídeňským institutem IMP, augustiniánským opatstvím na Starém Brně a Akademií věd České republiky.154 Lékařská genetika Lékařská genetika je další cyklus přednášek, které muzeum pořádá. Jedná se o nejrůznější témata související s genetikou a medicínou. Tyto přednášky jsou určeny pro nejširší veřejnost (tedy nejen pro odborníky).
152
MATALOVÁ, A., a kol., Gregor Johann Mendel: život a dílo, Obecní úřad, Vražné, 1997, str. 35. 70 Kč základní, 35 Kč školní skupiny, 30 Kč samostatná prohlídka baziliky 154 Mendel Lectures, History. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 153
55
Odborné služby a workshopy Mezi odborné služby muzea můžeme přiřadit komentované prohlídky s průvodcem, prohlídky v cizích jazycích (angličtina, němčina) a genetickou poradnu.155V určitém slova smyslu můžeme k odborným službám přiřadit i řízené workshopy. Mezi nejoblíbenější patří ty k výstavě Stopa a také pokusy o izolaci DNA (banánu). Vydávání recenzovaného časopisu V roce 2012 začalo muzeum vydávat vědecký recenzovaný časopis Museologica Brunensia, který publikuje původní vědecké práce z oblasti muzeologie a muzejnictví z prostředí střední Evropy, ale i jiných oblastí. Vychází dvakrát ročně a jeho cílem je prezentovat muzeologii jako moderní vědeckou disciplínu s aplikací do muzejnictví. 156 Středoškolská odborná činnost, stipendijní programy Muzeum je součástí talentové soutěže pro středoškoláky, jejímž cílem je vést žáky k samostatnému a tvořivému přístupu při řešení odborných problémů v 18 vědních oborech. Pomáhá řešitelům především v získávání informací v oblastech genetiky a biologie. Ti nejúspěšnější pak mohou být vybráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích.157 Muzeum také vypisuje (v souladu se Stipendijním řádem MU) stipendijní programy, jejichž účelem je podpora studentů MU ve spojitosti s oborem muzeologie a dalších oborů využívajících předměty výzkumu pro výuku a jejich propagace muzejními prostředky pro zpracování jejich závěrečných prací. Klub přátel Mendelova muzea Pro držitele zpoplatněné karty nabízí muzeum po dobu její platnosti možnost navštěvovat zdarma výstavy a jiné speciální akce pořádané muzeem. Nicméně tento model nefunguje a v plánu je jeho změna.
155
Mendelova genetická poradna funguje na webových stránkách muzea. Zájemci zde mohou pokládat týkající se lékařské genetiky, na které odpovídá specializovaná lékařka. 156 Museologica Brunensia - Mendelovo muzeum [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 157 SOČ - Středoškolská odborná činnost. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
56
Prodej upomínkových předmětů a pronájem prostor Prodej drobných předmětů a pronájem prostor není jen jedním z produktů, ale tvoří část finančních příjmů muzea. Mendelovo muzeum nabízí k prodeji: knihy vztahující se k Mendelovi a k Masarykově univerzitě, katalogy výstav, trička s vlastním designem, odznaky, pohlednice a další předměty spojené s Mendelovou osobou a jeho činností (med, hrách). Co se týče pronájmu prostor, ke komerčním účelům nabízí muzeum své vstupní prostory. Vlastníkem refektáře je opatství.
4.7.2. Cena Cena je peněžní vyjádření hodnoty zboží nebo služby. Z ekonomického hlediska je základním faktorem, jenž ovlivňuje poptávku. U neziskových organizací se ale cenou rozumí částka, kterou uživatel zaplatí za její služby a která zpravidla nepokrývá celkové náklady. Kulturní instituce jsou totiž často dotovány z veřejných rozpočtů a cena v tomto odvětví neodráží jen skutečnou výrobní hodnotu produktu, nýbrž celou řadu specifických faktorů (společenské, legislativní, ekonomické).158Nicméně i v oblasti kultury je nutné se nad cenou strategií zamyslet. Nízká nebo nulová cena může i v neziskovém sektoru vyvolat dojem nižší kvality nabízeného produktu.159 Cenová strategie Mendelova muzea: Vstupné do muzea: dospělí 60 Kč žáci, studenti, držitelé ISIS, ITIC, důchodci 30 Kč dospělí (včelín) 30 Kč žáci, studenti, držitelé ISIS, ITIC, důchodci (včelín) 15 Kč Vstupné skupinové: skupinová pro studenty (10 a více osob) 30 Kč/osoba průvodce v ČJ 100 Kč v Aj/NJ 250 Kč
158
JOHNOVÁ, R., Marketing kulturního dědictví a umění, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 19. JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 119. 159
57
Každá poslední středa v měsíci – vstup zdarma160 Porovnáme-li výši vstupného Mendelova muzea a jeho nejbližších konkurentů (viz příloha č.) zjistíme, že je o poznání nižší. To samozřejmě souvisí i se skutečností, že Mendelovo muzeum je mnohem menší institucí. Nejen do počtu zaměstnanců, ale i do velikosti budovy (ve srovnání např. s Technickým muzeem).
4.7.3. Distribuce Distribucí je obecně myšlen proces, jehož cílem je doručení produktu k zákazníkovi. Nemusí se však jednat pouze o jeho přemístění ke kupujícímu, což ani z podstaty vlastností služeb často není možné, ale především o přístup k němu a charakter distribučního místa. V této souvislosti je nutné zaměřit se nejen na fyzickou a časovou přístupnost, ale také na budovu jako takovou a její okolí. Fyzická přístupnost zahrnuje dostupnost veřejnou dopravou, možnosti parkování, dopravní vzdálenost pro cílové segmenty, dosažitelnost pěšky, bezbariérový vstup a také fyzickou náročnost prohlídky. 161Mendelovo muzeum se nachází v centru moravské metropole a k tomu v jednom z dopravních uzlů městské hromadné dopravy, přičteme-li k tomu ještě bezbariérový vstup, můžeme usoudit, že jeho dostupnost je dobrá. Distribuce výstav a sbírek však může probíhat i formou putovních výstav a zápůjček. O těch, které podniklo Mendelovo muzeum, již byla řeč v samostatné kapitole. Časová přístupnost řeší především otevírací dobu a to, zda vyhovuje cílovým návštěvníkům. To znamená, že pokud chce muzeum zacílit i na pracující, mělo by minimálně jeden den v pracovním týdnu prodloužit dobu otevření. Otevírací doba Mendelova muzea: duben – říjen: úterý – neděle 10.00 – 18.00
160
Mendelovo muzeum, Otevírací doba a vstupné. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 161 JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 127.
58
listopad – březen: úterý – neděle 10.00 – 17.00 v pondělí na základě rezervace162 Mendelovo muzeum má otevřeno v průměru 45 hodin týdně. Srovnáme-li toto číslo s konkurencí (viz příloha 3 – 5) zjistíme, že se nejedná o nejdelší dobu – např. Pavilon Anthropos má celoročně otevřeno 52 hodin v týdnu. Na druhou stranu žádné z konkurenčních muzeí nenabízí možnost pondělního vstupu, i když jen na základě předchozí rezervace. Budova a její okolí Muzea z 19. a počátku 20 stol. byla stavěna jako reprezentativní budovy, které měly vyjadřovat národní hrdost (např. Uměleckohistorické muzeum ve Vídni aj.). V dnešní době nabral na významu kromě architektury především genius loci daného místa, ať už se jedná o muzea využívající průmyslové památky nebo památníky holocaustu. 163 V tomto ohledu se Mendelovo muzeum těší nejen výhodě historické budovy, ale i budovy spojené s životem a činností Mendela. Blíže k historii areálu augustiniánského kláštera viz předcházející část (kapitola 3.3.)
4.7.4. Propagace Propagace zahrnuje nejrůznější činnosti, které firmy a instituce realizují, aby zákazníky na cílovém trhu seznámily se svými produkty. Jedná se de facto o způsob komunikace s veřejností, k čemuž se využívá tzv. marketingový komunikační mix, který je tvořen 6 nástroji: reklamou, public relations (PR), podporou prodeje, přímým marketingem, osobním prodejem a internetovou komunikací. Úplným základem marketingové komunikace je znalost zákazníka. Je důležité vědět, kdo do muzea chodí a za čím, protože jedno ze základních pravidel marketingu zní, že je mnohem snazší udržet si stávajícího zákazníka než získat toho nového. Teprve na základě znalostí zákazníka se vytvoří nabídka, o které se musí dát včas a vhodně vědět. Bylo by totiž
162
Mendelovo muzeum, Otevírací doba a vstupné. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 163 JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 127.
59
chybou muzea a ne návštěvníků, kdyby nevěděli o pořádaných akcích nebo dokonce výstavě.164 Marketingovou komunikací však nerozumíme pouze propagaci, ale všechny prvky marketingového mixu, které pouze společně mohou usnadnit a vzájemně posílit organizaci výměny vytvořených produktů a jejich významu se zákazníky a s veřejností. 165 Blíže ke komunikačnímu mixu Mendelova muzea kapitola 4.8.
4.7.5. Lidé Při poskytování služeb dochází ke kontaktu zákazníka s poskytovatelem služby. Lidé se tak stávají jedním z významných prvků procesu a mají přímý vliv na jeho kvalitu. 166 Důležitý je především personál, který přímo komunikuje s návštěvníky – pokladní, průvodci, dozorci. Tito lidé by měli nejen dostatečně a erudovaně v rámci svých kompetencí poskytovat informace, ale očekává se také jejich upravenost, vlídné jednání a ochota pomoci. 167 Muzea by se v tomto ohledu měla zaměřit na správný výběr zaměstnanců a jejich proškolení a zároveň na vhodnou motivaci (nejen finanční). Vzhledem k tomu, že návštěvník je součástí procesu poskytování služby, ovlivňuje její kvalitu i on, a tak by i pro něj měla být stanovena pravidla chování. 168 Mendelovo muzeum klade na výběr lidí (zejména průvodců) velký význam. Důležitá je pro ně kromě dobré komunikace také schopnost naučit se a správně vyložit složitou problematiku (nejen historii ale také Mendelovy genetické zákony) a jazyková vybavenost průvodců.
164
JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 34-35. 165 SHIMP, T. A., Promotion management and Marketing Communications, 1989. In: FORET, M. Komunikace s veřejností, Masarykova univerzita, Brno, 1994, str. 37. 166 VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 155. 167 KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, Praha, 2005, str. 225. 168 JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 27.
60
4.7.6. Materiální prostředí V případě, že organizace nebere v potaz rozšířený marketingový mix, bývá (nebo by měl být) prvek materiálního prostředí součástí tzv. rozšířeného produktu. U kulturní organizace stojí takovýto produkt na třech pilířích:
Obr. č. 1 Tři pilíře kulturní organizace169 „Atraktivita organizace je v dnešní době podmíněna především rovnováhou mezi těmito třemi prvky.“170 Materiální prostředí se tak stává velice důležitým aspektem úspěchu instituce. Velmi viditelné je to obzvláště v posledních letech, kdy se pro významnou část publika stává dominantním důvodem návštěvy muzea, zájem prohlédnout si např. mediálně proslavenou budovu.171K materiálnímu prostředí neřadíme ale pouze atraktivitu budovy a jejího interiéru z hlediska kulturně-historického nebo architektonického, ale v úvahu se bere především zařízení a celkový dojem. Návštěvník totiž vnímá produkt jako celek a rozhodující vliv bude mít, zrovna tak jako kvalita vystavovaných exponátů a doplňkových textů, i celkový vnitřní dojem a pohodlí. Důležitými se stávají prvky jako: barevné řešení vnějších prostor a jejich výzdoba, které by měly dotvářet celkovou podobu muzea či expozic, dále pak osvětlení, orientace, prostorové uspořádání, teplota a nakonec také odpočinkové plochy nebo zóny a možnost občerstvení.172
169
KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, Praha, 2005, str. 162. Tamtéž 171 Tamtéž, str. 163. 172 JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 11. 170
61
Mendelovo muzeum má v rámci své stále expozice dostatečné plochy k sezení. Možnost občerstvení sice nenabízí, avšak v jeho okolí se nachází několik restaurací. Jako celek působí interiéry muzea moderně, čistě a barevně korespondují s celkovým designem instituce. V budově je nicméně často poněkud chladno (není způsobeno klimatizací). To ale může být v letních měsících benefitem.
4.7.7. Procesy „Interakce mezi zákazníkem a poskytovatelem během procesu poskytování služby je důvodem podrobnějšího zaměření se na to, jakým způsobem je poskytována.“173 Například dlouhé čekání v restauraci nebo i u lékaře může totiž výsledný efekt výrazně pokazit. Proto je nutno provádět analýzu procesů a zejména u těch složitých pak sjednocovat a zjednodušovat jednotlivé kroky, ze kterých se skládají.174 U muzea je nutné zaměřit se nejen na administrativní činnosti (prodej vstupenky aj), ale i na výklad během případné komentované prohlídky. Ten by měl zajisté reagovat na individuální potřeby konkrétních návštěvníků, ale nemělo by docházek k výraznějším obměnám, které by mohly vést k desinformacím nebo i k nespokojenosti v případě, že návštěvník čekal (na základě reference) něco jiného.
4.8. Komunikační mix Mendelova muzea Mezi hlavní cíle marketingového mixu patří informovat současné i potencionální zákazníky o nabízených službách a výhodách jejich koupě, průběžné připomínání poskytovaných produktů, ale také tlumočit okruhu cílových zákazníků filozofii a hodnoty organizace.175 V následující části se zaměříme především na reklamu, PR a internetovou komunikaci, jakožto nejviditelnější složky marketingové komunikace (nejen Mendelova muzea).
173
VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 27. ŠKARABELOVÁ, S., Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 33. 175 VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 151. 174
62
4.8.1. Reklama Reklama je jakákoli placená forma neosobní prezentace a propagace idejí zboží nebo služeb
identifikovatelným
subjektem.176V
klasickém
komerčním
prostředí
je
její
nejviditelnější formou televizní a rozhlasová reklama a také využití billboardů a poutačů. Tyto formy jsou ale finančně poměrně nákladné a pro organizace veřejného sektoru až na výjimky nedosažitelné. Pro kulturní instituce jsou přijatelným, ale zároveň i efektivním způsobem reklamní prezentace prospekty a letáky, katalogy výstav, některá rozhlasová, tištěná či internetová média, a kulturní rubriky periodik. Mediální prezentace Mendelova muzea: Český rozhlas Brno Český rozhlas Brno je nejposlouchanější regionální stanice Českého rozhlasu177 a hlavní mediální partner Mendelova muzea. Top výletní cíle Jižní Moravy Top výletní cíle Jižní Moravy je projekt vytvořen za účelem propagace regionu Jižní Moravy. Uchazeč, který se chce stát jeho součástí, musí splnit řadu kritérií, která se zaměřují především na kvalitu nabídky (jasné a nezaměnitelné téma, neustálé obohacování nabídky, kvalitní zázemí pro návštěvníky aj.)178Instituce je pak v rámci projektu prezentována nejen na internetových stránkách, ale i ve speciálně připravených propagačních materiálech. 179 Turistické informační centrum města Brna Turistické informační centrum města Brna je příspěvkovou organizací, zajišťující činnost spojenou s turistickým ruchem ve městě. Provozuje několik informačních center,
176
KOTLER, P., KELLER, K. L., Marketing a management, 12. vydání, Grada Publishing, Praha, 2007, str. 574. Český rozhlas Brno. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 178 Top výletní cíle Jižní Moravy, O Top výletních cílech. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: < http://www.vyletnicile.cz/cz/co-jsou-to-top-vyletni-cile/> 179 Top výletní cíle Jižní Moravy, Mendelovo muzeum - propagační materiál. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: < http://www.vyletnicile.cz/files/download21/1790-10_top_cile_Mendel.pdf> 177
63
průvodcovské služby a na svých webových i tiskových materiálech informuje o kulturních institucích a kulturním děním v městě Brně.180 Kudy z nudy Kudy z nudy je projekt České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, jehož cílem je podpora domácího cestovního ruchu. Lidé se tu mohou inspirovat tipy na výlety po České republice. Zároveň je to jeden z hlavních nástrojů, kterým agentura CzechTourism zdarma pomáhá podnikatelům v propagaci jejich nabídek. V sezoně stránky využije až 700 tisíc návštěvníků měsíčně.181 KamvBrně.cz KamvBrně.cz je regionální informační portál pro návštěvníky z Brna a okolí, kteří na něm najdou praktické informace o službách ve městě, aktuální kulturní agendu, ale i novinky ze sportu a společenského života ve městě.182 Muzeum.cz Portál Muzeum.cz nabízí přehled a informace o všech dostupných muzeích, které se nacházejí v České republice, aktuality z oblasti muzeí a informace o muzejních akcích. Kult. Magazín Kult je brněnským kulturním měsíčníkem. Vychází od roku 1999 každý měsíc a zdarma zájemce přehledně informuje o kulturních událostech z Brna a okolí. Jeho součástí jsou i rozhovory, recenze, soutěže, kulturní tipy atd.183
180
Turistické informační centrum města Brna. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: 181 Portál kudy z nudy.cz - fenomén mezi portály cestovního ruchu. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: 182 KamvBrně.cz. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 183 Kult., O nás. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW:
64
Výše zmíněné mediální prezentace muzea fungují především za úplatu, popř. na základě sponzorství. Portál Kudy z nudy je však financován agenturou České centrály cestovního ruchu a je tedy zdarma, což bychom dle definice mohli již přiřadit i k prezentaci public relations. Tištěná propagace mendelova muzea Mendelovo muzeum nejen samo vydává své vlastí tištěné prospekty, a to jak v angličtině a němčině, tak je prezentováno i prospekty Výletních cílů Jižní Moravy a částečně i Turistického a informačního centra města Brna. Každý z nich má vlastní specifický design (viz příloha č. 6), což je ale pochopitelné, a výhoda většího dosahu dle mého názoru převažuje nad výtvarnou jednotou.
4.8.2. Public relations Public relations, zkráceně PR je neplacená forma marketingové komunikace. Volně přeloženo se jedná o komplexní a cílenou práci s veřejností,184jejímž cílem je vybudování dobrého jména a posílení image organizace. Mezi hlavní prostředky PR patří: nejrůznější události (vernisáže aj.), tiskové zprávy nebo rozhovory s médii. Součástí dobrého PR bývá i vizuální prezentace. Ta by měla být jednotná a měla by dobře vystihovat danou instituci. Jedním z jejich nejviditelnějších projevů je logo. Mendelovo muzeum zasílá tiskové zprávy do nejrůznějších soukromých médií (noviny…) a také Tiskovému odboru Masarykovy univerzity. 185 Na jeho prezentaci se v tomto ohledu výrazně podílí např. zpravodajský měsíčník Masarykovy univerzity Muni.cz, který informuje o aktuálním dění na univerzitě, vědě a výzkumu, studentském životě a akademickém sportu.186 Jako PR materiál slouží i již zmiňované prospekty a v loňském roce pak aktivity spojené s oslavami výročí 190 let od Mendelova narození, přičemž za nejviditelnější můžeme považovat jubilejní tramvaj (příloha č. 7) a navrácení manuskriptu, což mělo silný mediální ohlas. Ke svým (i zahraničním) výstavám pořádá muzeum pravidelně vernisáže. 184
ŠKARABELOVÁ, S. Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 76. Do rozsahu působnosti Tiskového odboru náleží především vytvoření a realizace mediální strategie MU. 186 ONLINE. MUNI. CZ. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z WWW: 185
65
Logo muzea (příloha č. 8) je podle mého názoru řešeno dobře. Jeho design v sobě integruje jak základní atributy genetiky (tedy písmena XY), tak barvu a tvar hrachu setého, jakožto rostliny, na které Mendel prováděl své pokusy. Na konec je třeba dodat, že cílevědomé usměrňování image se však neopírá pouze o efektivní komunikaci s okolím, ale ve své podstatě také o základní zásady slušného chování.187
4.8.3. Internetová komunikace „Internet
je
nejmladším
a
také
nejostřeji
sledovaným
informačním
médiem
současnosti.“188 K jeho výhodám patří především finanční nenáročnost, vysoká flexibilita a interaktivní působení, které se projevuje především na sociálních sítích. Ty patří mezi aplikace tzv. Webu 2.0., jež jsou založeny na tvorbě obsahu samotnými uživateli. Nejznámější u nás jsou Facebook a Wikipedie a dále pak Twitter , Linkedeln, MySpace, aj, jež jsou ale využívané více v zahraničí.189 Webové stránky Mendelova muzea Mendelovo muzeum má vlastní webové stránky (viz příloha č. 9), a to i ve dvou cizojazyčných mutacích (anglické a německé). Prozatím mají vlastní design, v blízké době se však bude sjednocovat s vizuální podobou stánek Masarykovy univerzity. To s sebou nese svá pozitiva i negativa. Momentálně koresponduje styl stránek muzea (zejména barevně) s jejich dalšími propagačními materiály i interiéry, což se zajisté změní. Na druhou stranu, byť jsou stránky pravidelně aktualizované, působí poněkud nepřehledně (k základním informacím jako je kontakt atd. se člověk musí „proklikat“) a sjednocení jim v tomto ohledu pravděpodobně pomůže.
187
ŠKARABELOVÁ, S., Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 68. VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 146. 189 BEDNÁŘ, V., Marketing na sociálních sítích, Computer Press,a.s., Brno, 2011, str. 12. 188
66
Mendelovo muzeum na Facebooku V posledních letech výrazně vzrostla propagace firem na sociálních sítích. Tento fakt nahrává především veřejným institucím, které si díky nim mohou bez vynaložení finančních nákladů vytvořit efektivní způsob propagace. Mendelovo muzeum má pravidelně aktualizované facebookové stránky. Počet fanoušků na jeho stránce je 255, přičemž počet fanoušků na stránkách konkurence činí 907 pro Technické muzeum v Brně a 663 u Moravského zemského muzea: 663.190 Odkaz Mendelova muzea na Wikipedii Kromě Facebooku má muzeum také český a anglický odkaz na Wikipedii. Ta dnes patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu a stává se tak mimo jiné i významným marketingovým nástrojem.
4.8.4. Podpora prodeje, přímý marketing a osobní prodej Podporou prodeje se rozumí soubor aktivit, které prostřednictvím dodatečných podnětů stimulují prodej služeb. Mezi tyto aktivity se nečastěji řadí nejrůznější slevové akce, prémie, kupóny, soutěže nebo dárkové předměty. Podpora prodeje je de facto určitou kombinací reklamy a cenových opatření. Pokouší se sdělit informaci o službě a zároveň podporuje její prodej.191 Osobní prodej je určitá přímá forma komunikace mezi reprezentantem organizace a zákazníkem.192 Jeho výhodou je možnost dialogu a přizpůsobení se konkrétnímu zákazníkovi. Nicméně v muzejní praxi se tohoto nástroje marketingové komunikace tolik nevyužívá. Naopak častým komunikačním nástrojem využívaným muzei je přímý neboli tzv. direkt, marketing. V soukromém sektoru jsou jeho nevýraznějšími formami telemarketing a teleshopping.193 V sektoru veřejném či konkrétně muzejním se pak jedná o podávání informací, popř. posílání pozvánek, konkrétnímu okruhu lidí (např. stálí členové, dárci…)
190
Data aktuální ke dni 2. 4. 2013. VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 142. 192 ŠKARABELOVÁ, S., Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007, str. 31. 193 VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008, str. 145. 191
67
formou telefonní, poštovní nebo v dnešní době nejčastější emailové komunikace (newslettery). Tento způsob marketingové komunikace sice osloví menší procento lidí, ale často je mu věnována vyšší pozornost. 194 Mendelovo muzeum žádný z výše zmíněných nástrojů hojněji nevyužívá. Jistou formou podpory prodeje jsou zvýhodněné vstupenky, ty jsou však stálou a běžnou součástí nabídky.
4.8.5. Sponzoring jako jedna z forem marketingové komunikace Specifickým nástrojem marketingové komunikace je také sponzoring, kterým se rozumí vzájemný výhodný obchod mezi dvěma rovnocennými stranami. Pro sponzora přináší dobré jméno a image pro druhou stranu pak finance či konkrétní produkty ať už hmotného, či nehmotného charakteru.195 Hlavním sponzorem Mendelova muzea je společnost SEMO, zabývající se šlechtěním, produkcí a prodejem rostlin. Nicméně jak z předchozí analýzy vyplynulo, mělo by se muzeum zaměřit na hledání dalších možných sponzorů.
194
JOHNOVÁ, R., a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007, str. 162. 195 JOHNOVÁ, R., Marketing umění a kulturního dědictví (pro magisterské navazující studium oboru Arts management - Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikohospodářská fakulta), Oeconomica, Praha, 2007, str. 41 – 42.
68
4.9. Komentář a doporučení k marketingovému mixu a komunikaci Mendelova muzea
Tvorba marketingového mixu je dlouhodobou záležitostí a souvisí obecně se strategickým plánováním a základními cíly instituce. Marketingový mix by měl v první řadě respektovat a následovat tyto základní cíle a teprve poté vytvářet doplňkové aktivity a program. Mendelovo muzeum má uvedeno ve svém statutu jako jednu z hlavních činností propagaci výsledků výzkumu na MU, což se momentálně děje pouze okrajově, formou cyklu výstav Krok za krokem vědou. Univerzita má však za sebou již celou řadu úspěchů v oblasti výzkumu a bylo by dobré do budoucna navázat větší spolupráci např. s úspěšnými studenty přírodních věd, kteří by mohli prezentovat své práce. Zajímavá by v tomto ohledu byla i jejich kooperace se studenty muzeologie. Muzeum by tak zároveň vytvořilo mezioborovou platformu pro spolupráci různých oborů jeho univerzity. Kromě prezentace univerzitního výzkumu by se do budoucna muzeum mělo více zaměřit i na sbírku Masarykovy univerzity. Muzeu se v ní totiž skýtá možnost rozšíření výstavní činnost např. i o oblast výtvarného umění (viz podsbírka výtvarného umění). Další doporučení ohledně marketingového mixu se týká ceny. Ta, jak už jsme zmínili, je poměrně nízká. Například 30 Kč je i pro studenty v dnešní době poměrně symbolickou částkou. Pokud by ale jednu třetinu návštěvníků tvořili studenti a cena by se navýšila jen o 10 Kč, zvýšil by se celkový roční příjem z prodeje vstupenek o asi 26 tis. Kč, což není zcela zanedbatelná suma a muzeum by se tedy do budoucna mohlo nad změnou cenové politiky zamyslet. V práci jsme zmínili, že se muzeum těší dobré poloze (v centru města). Faktem ale zůstává, že je zároveň umístěno v komplexu kláštera a přilehlý park momentálně ani neslouží jako místo pro setkávání, či odpočinek, jelikož působí na první pohled uzavřeně a ve večerních hodinách se dokonce areál uzamyká. V jeho prostorách chybí i místa k sezení. Muzeum má do budoucna v plánu otevření malé kavárny. Což lze z hlediska marketingu jen doporučit. Mimo prostoru pro občerstvení pro návštěvníky a dalších finančních zdrojů by měla i potenciál vytvořit místo, které bude únikem z poměrně rušného dopravního uzlu a upoutat tak pozornost i na samotné muzeum. Navíc podíváme-li se na konkurenci Mendelova muzea, tak například v Ditrichsteinském paláci kavárna (i když má soukromého provozovatele) úspěšně funguje. 69
Co se propagace týče, využívá Mendelovo muzeum jedny z nedůležitějších portálů a jejich komunikační strategii v místě jejich působení bychom mohli považovat za zdařilou. Nicméně i přesto zmíníme pár doporučení, která by mohla prezentaci muzea vylepšit. Za prvé je to rozšíření marketingové komunikace o přímý marketing a podporu prodeje. V prvně zmíněném bychom doporučili formu zasílání Newsletterů (např. členům Klubu přátel Mendelova muzea). Jako podporu prodeje by mohlo muzeum využívat například slev na příští vstup aj. Za druhé je to vlastní vydávání (alespoň elektronicky) výročích zpráv. Ve výročních zprávách Masarykovy univerzity se muzeu dostává pouze malého prostoru, často zde dokonce chybí údaje o financích nebo návštěvnosti. Informace z výročních zpráv však bývají důležitým argumentem pro získávání nových sponzorů. Muzeum by také mohlo zatraktivnit a oživit své facebookové stránky. Vzhledem k jeho činnosti (pořádání seminářů, přednášek…) by se na nich čas od času (aby to nepůsobilo rušivě nebo přehnaně) mohly objevit zajímavé nebo vtipné poznatky z oblasti genetiky. Inspirovat by se například mohly stránkou „I fucking love science“, jež má momentálně téměř 5 mil. fanoušků po celém světě. Muzeum by však nemuselo zůstat jen u Facebooku, ale doporučili bychom i rozšíření komunikačních kanálů o další sociální síť, a to konkrétně Twitter. Jako poslední doporučení k internetové komunikaci, bychom uvedli vytvoření německého odkazu na stránkách Wikipedie. Vzhledem k cílové skupině muzea bychom dále doporučili ještě zvýšit komunikační aktivity směrem do zahraničí, a to především k našim sousedním zemím, což už sice částečně plní Top výletní cíle Jižní Moravy, nicméně bychom uvedli další možnosti prezentace, které by se ani nemusely projevit na vynaložených financích. Své prospekty a letáky by muzeum např. mohlo distribuovat do Českých center v Bratislavě Vídni, Mnichově, Berlíně a Varšavě a také do Českých centrál cestovního ruchu (CzechTourism) v Bratislavě, Vídni, Frankfurtu nad Mohanem a Varšavě. Dále by muzeum mohlo v rámci svých PR aktivit zasílat tiskové zprávy do některých zahraničních tištěných médií. Konkrétně bychom doporučili renomovaný rakouský týdeník Falter,196 jenž se pravidelně v jedné ze svých rubrik věnuje i kulturnímu přehledu svých zahraničních sousedů. Mimo jiné zde často zmiňuje i program Moravského zemského muzea, jako jednoho z hlavních konkurentů Mendelova muzea.
196
více na: FALTER.[online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
70
Navázání zahraničních kontaktů pomůže muzeu udržet si jeho neregionální význam a zároveň tak i posílí jedno z jeho základních poslaní, kterým je rozvíjení prezentace Mendelova odkazu. Nakonec by muzeum nemuselo zapomínat ani na využívání nejnovějších technologií a zacílit tak více na mladší návštěvníky. Jedním z takových moderních komunikačních prostředků, využívaných i kulturními institucemi, jsou tzv. QR kódy. Jedná se o novou formu kódování, která v sobě nese velké množství informací a dokáže propojit reálný svět se světem virtuálním prostřednictvím mobilního telefonu.197 Příkladem kulturní instituce využívající tuto formu komunikace je např. Muzeum archeologie v italské Bologni (Museo Civico Archeologico di Bologna). 198
197
Co je QR kód? [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z WWW: < http://www.qr-kody.cz/qr-kod> QR Codes in Museums. [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z WWW: 198
71
5. Závěr V této diplomové práci jsme se zabývali tématem univerzitního muzea a kromě teoretické části jsme nastínili tuto problematiku na příkladu jediného univerzitního muzea v České republice, Mendelova muzea Masarykovy univerzity. První část práce popsala smysl fungování univerzitního muzea u nás z hlediska historického, právního i kulturně - sociálního. V úvodu této části jsme se zaměřili především na obecnou problematiku definování základních pojmů. V rámci definice univerzity jako takové jsme zdůraznili především její samosprávné a nezávislé postavení, jež jí bylo umožněno již v době vzniku, na přelomu 11. a 12. století. Při popisu muzeí jsme se pak soustředili především na jejich původ, vývoj a vzdělávací roli. Zajímavá je především skutečnost, že prvním muzeem v novodobém chápání této instituce bylo muzeum otevřené při oxfordské univerzitě, a tedy muzeum univerzitní. Co se týče samotných univerzitních muzeí, tak kromě jejich historie a současnosti jsme popsali právní problematikou jejich fungování u nás a obhájili tuto instituci v rámci českého právního řádu. Z pohledu univerzity je v tomto ohledu důležitý fakt, že jí je dovoleno zakládat jiná pracoviště pro vzdělávací, vědeckou a uměleckou činnost. Ze strany muzea je pak podstatné, že jeho vznik a fungování u nás není omezeno žádným typem řídícího orgánu. V této části jsme se dále věnovali i poměrně novému fenoménu, a to zakládání velkých mezinárodních sítí univerzitních muzeí, jimiž jsou momentálně UMAC a Universeum. K doplnění problematiky jsme se v závěru teoretické části zaměřili i na kulturní činnost Masarykovy univerzity obecně. Ta není prezentována pouze muzeem, ale také hudebními sbory, výtvarným umění, architekturou či sochařstvím a tvoří důležitou součást univerzitního života. Druhou část práce jsme zaměřili na charakteristiku fungování konkrétního univerzitního muzea u nás. V rámci popisu již zmíněného Mendelova muzea, které se stalo oficiálně součástí Masarykovy univerzity v roce 2007, jsme popsali nejen jeho historii, v rámci níž byla nastíněna i problematika prezentace Mendelova odkazu u nás, ale prostor jsme věnovali především činnosti muzea, jeho financování a sytému jeho zařazení do instituce univerzity a pozitivům a negativům s touto skutečností souvisejícím. K hlavnímu pozitivu bychom mohli přiřadit fakt, že univerzita zastřešuje a přebírá jeho vzdělávací funkci. Zcela největším negativem se naopak ukázalo být velmi nejisté financování. Tato nejistota je pravděpodobně jedním z faktů, proč v České republice funguje jen jedno celo-univerzitní muzeum. Většina univerzitních muzeí vznikla de facto 72
institucionalizací původních univerzitních, fakultních či ústavních sbírek. U nás těchto sbírek stále existuje celá řada a některé z nich obsahují dokonce velmi vzácné a ceněné exponáty (např. Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která je svým rozsahem i obsahem unikátní univerzitní sbírkou v celé střední Evropě), žádné z nich ale neplánuje transformaci na muzeum. Financování a vedení těchto sbírek se děje nejčastěji přímo prostřednictvím fakult nebo konkrétních ústavů, jež je mohou zařadit do výukové činnosti, a je tak mnohem jednodušší a jistější. Naproti tomu instituce univerzitního muzea se na plnou finanční podporu univerzity spolehnout nemohou, především z toho důvodu, že zde neprobíhá přímá výuka. Problém ale nastává i se získáváním jiných veřejných zdrojů. Univerzitní muzeum stojí na pomezí dvou velkých oblastí veřejné správy, kterými jsou kultura a vzdělávání a jako pracoviště univerzity se každoročně potýká i s bojem o získání krajských, či městských dotací. Tuto potíž by mohl z části vyřešit právní řád, jenž by u nás definoval a zakotvil instituci univerzitního muzea. V rámci této kapitoly jsme provedli i komparaci Mendelova muzea s dvěma dalšími, zahraničními muzei (Rakousko, Německo). Zde jsme se zaměřili převážně na jejich hlavní problémy a rozdělení kompetencí (zejména marketingových) mezi ně a univerzitu, které se mohou velmi lišit. Např. jedno z muzeí (konkrétně univerzitní muzeum ve Freiburgu) funguje pouze pod univerzitou, tzn., že neiniciuje téměř žádné vlastní marketingové aktivity. Závěr práce je věnován marketingové situační analýze Mendelova muzea. Vymezení se z hlediska oblasti marketingu bude pro muzeum důležité především z důvodu nastupující konkurence, kdy Moravské zemské muzeum plánuje otevření nového návštěvnického centra zaměřeného na genetiku a Mendela. Z tohoto důvodu jsme muzeu vytvořili poziční mapy a SWOT analýzu, ze které po jejím zpracování vyšlo, že jeho nejsilnější stránkou je skutečnost, že sídlí v místě skutečně spojené s Mendelem a jeho objevy. Naopak slabou stránku muzea tvoří nejistota financování a dále nízký počet zaměstnanců. Velká část byla v této části věnována marketingovému a komunikačnímu mixu, které jsme v závěru doplnili o vlastní doporučení. Jednalo se především o rozšíření propagace Mendelova muzea do zahraničí. Celá práce nastínila problematiku fungování univerzitního muzea u nás z pohledu managementu v kultuře.
73
6. Shrnutí Předkládaná diplomová práce se zabývá institucí univerzitního muzea v českém prostředí, především z pohledu managementu v kultuře. V první části je kladen důraz na definování základních pojmů, historický exkurz, ale i na právní postavení této instituce u nás. V návaznosti na část následující je tato pasáž doplněna i o krátký přehled kulturní činnosti Masarykovy univerzity. V druhé části je problematika univerzitního muzea vysvětlena na případové studii Mendelova muzea na Masarykově univerzitě v Brně, jako jediného celo-univerzitního muzea u nás. Zde je kladena pozornost jak na jeho historii a prezentaci osobnosti Gregora Johanna Mendela, tak na jeho postavení, statut, činnost, financování a základní problémy, se kterými se v praxi potýká. Pro doplnění této problematiky a také ke srovnání je zde zároveň věnována kapitola dvěma vybraným zahraničním muzeím - univerzitnímu muzeum v německém Freiburgu (Uniseeum Freiburg) a v rakouském Innsbrucku (Archäologisches Museum Innsbruck). Poslední část práce se věnuje marketingové analýze muzea, která je zpracována klasickými marketingovými nástroji, tzn. analýzou konkurence a pozičními mapami, SWOT analýzou, marketingovým a komunikačním mixem. Jejím výsledkem je pak mimo jiné i závěrečný komentář a doporučení ke komunikační strategii, především o rozšíření komunikačních kanálů do zahraničí.
74
7. Summary This Diploma Thesis deals with the institution of university museum in Czech Republic, specifically from a culture management point of view. In the first part the focus lies on the definition of the main concepts (terms) and an historical overview, but also on the legal status of this institution in the country. In connection to the following part this one is complemented by a brief description of Masaryk University's cultural activities. In the second part the issue of university museum is described in a case study about Mendel Museum at the Masaryk University in Brno as the only university institution directly governed by the university itself in Czech Republic. Here attention is paid to the history of the museum and the presentation of the personality of Gregor Johann Mendel as well as to the museum's position, status, activities, funding and main problems the museum is facing in its everyday work. To complement this issue, also as a comparison at the time, there is a chapter attending to two selected university museums abroad, the 'Uniseeum Freiburg' and the 'Archäologisches Museum Innsbruck'. The last part is devoted to a situational marketing analysis of the museum, which is proceeded by classical marketing tools. Those tools are SWOT- Analysis, analysis of competition and positioning as well as marketing- and communication mix. As a result this part is recommending a higher marketing activity in the media abroad.
75
8. Zusammenfassung Die vorgelegte Diplomarbeit beschäftigt sich mit der Institution des Universitätsmuseums in der Tschechischen Republik und das hauptsächlich aus der Perspektive des Kulturmanagements. Im ersten Teil liegt der Fokus auf der Definition der Hauptbegriffe und der historischen Einordnung, aber auch auf der rechtlichen Stellung dieser Institution in Tschechien. Als Anknüpfung zum nächsten Teil dient eine kurze Beschreibung der kulturellen Aktivitäten der Masaryk Universität Brno. Im zweiten Teil wird die Problematik des Universitätsmuseums anhand einer Fallstudie über das Mendels Museum der Masaryk Universität erklärt, das zugleich die einzige zentrale Universitätseinrichtung im Land ist. Hier liegt die Aufmerksamkeit sowohl auf Geschichte des Museums und der Präsentation der Persönlichkeit Gregor Johann Mendels, als auch auf seiner Stellung, Status, Tätigkeiten, Finanzierung und Hauptproblemen, mit denen das Museum in der täglichen Praxis konfrontiert ist. Ergänzend zu dieser Problematik und zum Vergleich widmet sich ein Kapitel zwei ausgewählten, ausländischen Universitätsmuseen, dem archäologischen Museum Innsbruck und dem Uniseum Freiburg. Der letzte Teil der Arbeit beschäftigt sich mit der Analyse der Marketingsituation des Mendels Museum, die mit den klassischen Marketingmethoden durchgeführt wird. Dabei handelt es sich um SWOT- Analyse, Konkurrenzsituation und Positioning sowie Marketingund Kommunikationsmix. Die aus diesem Teil hervorgehende Hauptempfehlung ist die Einbeziehung ausländischer Medien in die Marketingstrategie des Museums.
76
9. Seznam zkratek AMG Asociace muzeí a galerií České republiky ICOM The International Council of Museums DArV Deutscher Archäologen-Verband MK Ministerstvo kultury MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MU Masarykova univerzita NIPOS Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu VFG Vereinigung zur Forderung der Genomfoschung UMAC The Committee for the University Museums and Collections
77
10.
Zdroje
10.1. Literatura a prameny ALBANO, C., Génius genetiky: oslava Gregora Mendela vědou a umění: (výstava v Opatství svatého Tomáše, Brno od 21. května 2002 do 21. května 2003), Společnost pro podporu výzkumu genomu, Brno, 2003. BEDNÁŘ, V., Marketing na sociálních sítích, Computer Press,a.s., Brno, 2011. DOSTÁL, O., Gregor Johann Mendel - člověk, opat a vědec, Masarykova univerzita: Mendelovo muzeum, Brno, 2011. FORET, M., Komunikace s veřejností, Masarykova univerzita, Brno, 1994. JOHNOVÁ a kol., Arts marketing - marketing kulturního dědictví a umění, Oeconomica, Praha, 2007. JOHNOVÁ, R., Marketing kulturního dědictví a umění, Grada Publishing, Praha, 2008. JOHNOVÁ R., Marketing umění a kulturního dědictví (pro magisterské navazující studium oboru Arts management - Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikohospodářská fakulta), Oeconomica, Praha, 2007. KESNER, L., Marketing a management muzeí a památek, Grada Publishing, Praha, 2005. KESNER, L., ml., Muzeum umění v digitální době, Argo a Národní galerie v Praze, Praha, 2000.
KOLB, M. B., Marketing for cultural organisations, Thomson, London, 2005. KOLEKTIV AUTORŮ, Asociace muzeí a galerií České republiky, Úvod do muzejní praxe, Praha, 2010. 78
KOLEKTIV AUTORŮ, Masarykova univerzita - prostor k příležitostem, Muni Press, Brno, 2011. KOTLER, P., KELLER, K. L., Marketing a management, 12. vydání, Grada Publishing, Praha, 2007. KŘEPELKA, F., Právo Evropské unie, Multimediální učební text č. 13, Masarykova univerzita, Brno, 2004. MARTINEC, L. E., in: DOSTÁL, O., Gregor Johann Mendel - člověk, opat a vědec, Masarykova univerzita: Mendelovo muzeum, Brno, 2011. MATALOVÁ, A., a kol., Johann Gregor Mendel: život a dílo, Obecní úřad, Vražné, 1997. OREL, V., Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia, Praha, 2003. OTTO, J., Ottův slovník naučný, Praha, 1907, Díl 26, U-Vusín. FIALA, J., Obnova ideje univerzity - univerzity v proměnách časů, Praha, Karolinum, 1993. PUCHINGER, Z., Financování školy - vybrané kapitoly pro regionální školství, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2010. SAMEK, B., Klášter augustiniánů v Brně, Augustiniánský klášter, Brno, 1993.
SHIMP, T. A., Promotion management and Marketing Communications, 1989. In: FORET, M. Komunikace s veřejností, Masarykova univerzita, Brno, 1994. MATALOVÁ, A., SEKERÁK, J., Genetika za železnou oponou, Moravské zemské muzeum, Brno, 2004. SLÁDEČEK, V., POUPEROVÁ, O., Správní právo - zvláštní část (vybrané kapitoly), Leges, Praha, 2011.
79
ŠKARABELOVÁ, S., Marketing ve veřejném sektoru, Masarykova univerzita, Brno, 2007. SVATOŠ, M. a kol., Dějiny univerzity Karlovy I., Karolinum, Praha, 1995. TEYROVSKÝ, V., Gregor Johann Mendel, zakladatel nauky o dědičnosti, Zemské ústředí osvětových sborů, Praha, 1943. VAŠTÍKOVÁ, M., Marketing služeb efektivně a moderně, Grada Publishing, Praha, 2008.
10.2. Časopisové a novinové články
ŠMARDA, J., Gregor Johann Mendel - výjimečný člověk a geniální vědec, Universitas, č. 2, roč. 2012.
Jen jedna univerzitní nemocnice v Brně, Měsíčník Masarykovy univerzity Muni.cz, duben 2013. V kině Scala chce univerzita promítat už v září, MF dnes, 2. 2. 2013, B/2.
10.3. Výroční zprávy, zákony a jiné předpisy a ustanovení Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2007, Masarykova univerzita, Brno, 2008. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2008, Masarykova univerzita, Brno, 2009. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2009, Masarykova univerzita, Brno, 2010. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity pro rok 2010, Masarykova univerzita, Brno, 2011.
80
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy. Statut Masarykovy univerzity (ve znění účinném od 18. 3. 2013).
10.4. Nepublikované zdroje VALCHÁŘOVÁ, K., Mendelovo muzeum genetiky, Seminární práce, Ekonomika kultury, Masarykova univerzita, 2011. VALCHÁŘOVÁ, K., Správní, právní a ekonomická problematika univerzitního muzea v České republice, Seminární práce, Správa kultury, Masarykova univerzita, 2012. Výstava Mendelova muzea: „ G. J. Mendel - Science, Beliefs and Politics“ (Slovinsko, USA, Taiwan).
10.5. Diplomové práce JONÁŠ, Martin. Univerzitní muzea a sbírky [online]. 2011 [cit. 2013-02-11]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Dolák. Dostupné z: . JANÁČKOVÁ, Libuše. Marketingový plán oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea [online]. 2011 [cit. 2013-04-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
Vedoucí
práce
František
Svoboda.
Dostupné
z:
. KŘÍŽOVÁ, Irena. Prezentace osobnosti a díla G. J. Mendela v Brně od jeho „znovuobjevení“ do začátku nacistické okupace (1900-1939) [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Otakar Kirsch. Dostupné z: . 81
10.6. Internetové zdroje Archaeologisches Museum Innsbruck. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: CEITEC, Cenný Mendelův rukopis o dědičnosti je zpět v ČR. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Centrální evidence sbírek, Sbírka Masarykovy univerzity. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Co je QR kód? [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z WWW: < http://www.qr-kody.cz/qrkod> Collegium musicum. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: Český rozhlas Brno. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: DIAKONIE FFM Help The Oma. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Dietrichsteinský palác. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Doporučení Rady Evropy o řízení a managementu univerzitního dědictví, překlad Michaela Jarkovská [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: FALTER. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
82
FIALOVÁ, D., Typologie muzeí. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
GORBYNOVA, T.G., University museum: The history of its formation and a modern actual meaning. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: History of the Ashmolean. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: ICOM, Museum Definition. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: ICOM, Who we are.[online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: KamvBrně.cz,. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Kult., O nás. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW:
LOURENCO, M. C., A Contribution to the History of University Museums and Collections in Europe. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Mendelovo muzeum. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Mendelovo muzeum, Otevírací doba a vstupné. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Mendel 190. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: <www.mendel190.cz>
83
Mendelianum. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Mendelianum – atraktivní svět genetiky. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Mendel Lectures, History. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Moravské zemské muzeum, Profil Moravského zemského muzea. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Museologica Brunensia - Mendelovo muzeum.[online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
Museums Association, What different types of museum are there? [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Mužský pěvecký sbor Láska opravdivá. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: Nadační fond studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: NIPOS, Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2011. [online]. [cit. 2013-0507]. Dostupné z WWW: < http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNI-DEDICTVI_web.pdf> ONLINE. MUNI. CZ. [online]. [cit. 2013-05-14]. Dostupné z WWW: Pavilon Anthropos. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: 84
Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, Historie sboru. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: Pitva dříve připomínala divadlo. [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z WWW: < http://www.cuni.cz/IFORUM-238.html> PLÍŠEK, M. IHNED.CZ,. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: , 4. 5. 2012 Portál kudy z nudy.cz - fenomén mezi portály cestovního ruchu. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: POVOLNÝ, D., Kampus oživilo moderní umění, online.muni.cz. [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z WWW: PRO CULTURE. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Programové prohlášení Rady města Brna na období let 2010 až 2014. [online]. [cit. 2013-0508]. Dostupné z WWW: QR Codes in Museums. [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z WWW: Sborník k MENDEL FORUM 2011. [ online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: str.40
85
Sborník k MENDEL FORUM 2012. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: SOČ - Středoškolská odborná činnost. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Stanford Encyclopedia of Philosophy. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Stanovy Asociace muzeí a galerií České republiky, [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z WWW: Symfonický orchestr Filozofické fakulty MU. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: Technické muzeum v Brně, historie. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: Top výletní cíle Jižní Moravy. O Top výletních cílech, [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: < http://www.vyletnicile.cz/cz/co-jsou-to-top-vyletni-cile/> Top výletní cíle Jižní Moravy. Mendelovo muzeum - propagační materiál, [online]. [cit. 201305-07]. Dostupné z WWW: < http://www.vyletnicile.cz/files/download21/179010_top_cile_Mendel.pdf> Turistické informační centrum města Brna. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: UMAC. (University Museum & Collections) [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW:
86
UMAC. (University Museum & Collections), Working Groups, [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: < http://publicus.culture.hu-berlin.de/umac/working> Uniseum Freiburg. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: UNIVERSEUM. [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Univerzita. [online]., poslední editace 14. 3. 2013, WIKIPEDIE. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: Vlastník, T., Gregor Johann Mendel. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: Z historie starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí. [ online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW:
87
11.
Přílohy č. 1. Organizační struktura Masarykovy univerzity
Zdroj: Vlastní zpracování
88
č. 2. Dotazník univerzitním muzeím Fragebogen Universitätsmuseen und Marketing (Die Antworten werden vertraulich behandelt und nur zwecks Erstellung der Masterarbeit verwendet werden. Vielen Dank für Ihre Mithilfe!) Name und Position des Ausfüllenden:
1. Wie viele Besucher hatten Sie im Jahr 2012?
2. Wie viele Angestellte sind im Museum beschäftigt? Vollzeitangestellte
Teilzeitangestellte
3. Wie ist ihr Museum in den institutionellen Rahmen der Universität integriert, der es zugehörig ist?
4. Bitte nennen Sie die aus ihrer Sicht positiven und/oder negativen Folgen aus der Zugehörigkeit zu einer Universität! Positiv:
Negativ:
5. Ist das Museum Mitglied in einem internationalen oder nationalen Netzwerk? Gibt es Kooperationen mit anderen Museen oder Institutionen?
89
1. Was sind die Hauptfinanzierungsquellen des Museums (z.B. Universität, Bund, Land, Private Geldgeber)?
2. Ist diese Finanzierung Ihrer Meinung nach ideal und wenn nein, warum?
3. Was sind die Hauptmarketingmaßnahmen des Museums? Welche davon sind Ihrer Meinung nach die effektivsten?
4. Wenn Sie an diese Marketingmaßnahmen zurückdenken, wie viel Raum wird darin der Repräsentation des Museums und wie viel der Repräsentation der Universität eingeräumt? Museum Universität %
%
Zdroj: Vlastí zpracování 90
č. 3. Technické muzeum v Brně- otevírací doba a vstupné
Zdroj: Technické muzeum v Brně
91
č. 4. Dietrichsteinský palác-otevírací doba a vstupné
Zdroj: Dietrichsteinský palác
92
č. 5. Pavilon Anthropos- otevírací doba a vstupné
Zdroj: Pavilon Anthropos
93
č. 6. Tištěné prospekty Mendelova muzea - Mendelovo muzeum, Top výletní cíle Jižní Moravy, TIC Brno -
Zdroj: Mendelovo muzeum, Top výletní cíle Jižní Moravy, TIC Brno
94
č. 7. Jubilejní tramvaj
Zdroj: Mendelovo muzeum č. 8. Logo Mendelova muzea
Zdroj:Mendelovo muzeum
95
č. 9. Podoba webových stránek Mendelova muzea
Zdroj: Mendelovo muzeum
96
