MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta. Diplomová práce. Bc. et Bc. Tomáš Krmíček

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Diplomová práce

BRNO 2011

Bc. et Bc. Tomáš Krmíček

2

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Právní a ekonomické aspekty nakládání s odpady

Vypracoval: Bc. et Bc.Tomáš Krmíček Vedoucí práce: doc.

Brno 2011

JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

3

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Právní a ekonomické aspekty nakládání s odpady“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

4

Děkuji vedoucímu diplomové práce doc.

JUDr. Ing. Radkovi Jurčíkovi,

za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

Brno 20. května 2011 Tomáš Krmíček

5

Abstract Krmíček, T. Legal and economic aspects treatment with solid waste. Graduation theses. Brno, 2008. The goal of this work is to throughly chart the problem of waste management and to outline legal and economic situation in waste treatment. This text target the problems of waste in the city of Brno and describe possibilities how dispose of waste.

Abstrakt Krmíček, T. Právní a ekonomické aspekty nakládání s odpady. Diplomová práce. Brno, 2011. Cílem této práce je pečlivě zmapovat problematiku odpadového hospodářství a nastínit právní a ekonomickou situaci ve zpracování odpadů. Tento text se zaměřuje na zpracování komunálního odpadu s odpadem.

v městě Brně a popisuje možnosti, jak nakládat

6

Obsah: 1. Úvod

8

2. Cíl práce a metodika zpracování

12

3. Ekologická politika a právo

13

3.1.

Ekologická politika Evropského společenství

13

3.2.

Ekologická politika ČR

14

3.3.

Právo a životní prostředí

15

4. Veřejná správa v oblasti odpadového hospodářství

16

5. Legislativa v oblasti nakládání s odpady

19

5.1.

Právní předpisy v oblasti odpadového hospodářství

19

5.2.

Směrnice a rozhodnutí EHS

20

5.3.

Zákony, vyhlášky a nařízení vlády ČR

22

5.4.

Rozbor euronovely zákona o odpadech – zákon č. 154/2010 Sb. a rozbor Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES

29

5.4.1. Euronovela zákona o odpadech – zákon č. 154/2010 Sb.

29

5.4.2. Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES

33

5.5.

Komunální odpad

34

5.6.

Způsoby využití a zneškodnění komunálních odpadů

36

6. Město Brno a jeho ekodvory

38

7. Doporučené způsoby nakládání s odpady a návrhy minimálních standardů

43

7.1.

Strategie v nakládání s komunálním odpadem v podmínkách ČR

43

7.2.

Sběr a svoz komunálního odpadu

44

7.3.

Zpětný odběr výrobků

46

7.4.

Zpracování bioodpadů

47

7.5.

Výroba alternativního paliva

49

8. Jak nakládat s nebezpečným komunálním odpadem a jak snižovat environmentální a zdravotní rizika 9. Možnosti likvidace odpadu v kontextu s podnikatelským prostředím 9.1.

Kompostování

50 52 52

9.1.1. Kompostárny pro města

53

9.2.

54

Spalování odpadů

7 9.2.1. Spalovna komunálních odpadů v městě Brně

54

9.2.2. Vývoj firmy od roku 1999 do roku 2009

58

9.2.3. Zhodnocení společnosti SAKO Brno a.s. za období 1999 – 2009

74

10. Využitelné složky komunálního odpadu

77

11. Černé skládky

78

12. Ekonomické aspekty

80

12.1. Poplatky

80

12.1.1. Poplatek za skládkování

80

13. SWOT analýza společnosti SAKO Brno a.s.

86

14. Závěr

88

15. Použitá literatura

91

16. Přílohy

93

8

1. ÚVOD S pojmem životní prostředí se setkáváme v našich životech snad na každém kroku, ale víme co skutečně životní prostředí je? Co vše v sobě zahrnuje? Pro pojem životní prostředí existuje hned několik definic. Nejznámější z nich jsou: 1) definice dynamická od norského profesora Wika, přijatá na konferenci UNESCO v Paříži v roce 1967:"životní prostředí je ta část světa, se kterou je živý organismus ve stálé interakci, to znamená, kterou používá, mění a které se musí přizpůsobovat"

2) definice tbiliská přijatá na konferenci v Tbilisi v roce 1979:"životní prostředí je systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou, anebo mohou být s uvažovaným organismem ve stálé interakci"

3) definice uvedená v našem zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí:"vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie"

4) definice uvedená v normě ČSN EN ISO 14001:"prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy".

Problematika životního prostředí je široký pojem a konkrétně odpadové hospodářství a s ním spojený termín komunální odpad je velmi obsáhlý a to i z hlediska právní problematiky. Proto je nutno podívat se na dané téma ze širšího pohledu. Úhel pohledu na ochranu životního prostředí lze rozdělit podle druhů obalů zemského povrchu:

9 1. Atmosféra - vzdušný obal Země 2. Hydrosféra - vodní obal Země 3. Pedosféra - půdní obal Země Pokud se jedna z těchto sfér vlivem působení člověka natolik znečistí, že téměř nebo úplně zanikne, pak zanikne i život na Zemi. Vzhledem k tomu, že člověk stojí na nejvyšším stupni evolučního žebříčku se tedy musí zamyslet, jestli je pro něho výhodnější ničit životní prostředí a nebo se ho snažit zachovat pro příští generace. Člověk má od pradávna snahu přetvářet své okolí tak, aby se mu přizpůsobilo a tím bohužel i ničit okolní prostředí, ale jak víme, jsme to opět my, kdo se musí přizpůsobit. Ke znečišťování ovzduší dochází prakticky vždy nad pevninou a to v místech nejhustšího osídlení. Nejčastěji se vyskytující škodlivé látky nazýváme emise. Emise se rozptylují v ovzduší směrem vertikálně i horizontálně a to do výšky asi 2 km. Z toho 60 % do výšky 50 m a dalších 35 % do výšky asi 200 m. Horizontálně lze znečišťování členit na globální, regionální a lokální. Prach je další látkou způsobující znečištění ovzduší. Je to nejhrubší disperze ve znečištěném ovzduší. Jeho obsahem jsou částice o průměru větším než 10 m, obvykle hrubý prach vzniklý v průmyslových provozech drcením nebo mletím hornin a rud, dále hrubší popílky, práškové uhlí, cement i jiné látky a také rostlinné spory a pyl. Složkou prachu je tzv. prašný spad, který se vytváří klidném prostředí usazováním. Na tento stav má vliv počasí a jednotlivá roční období. V zimních měsících je spadu více než v letních. Ve velmi znečištěných městských částech to dosahuje 2 až 25 t za měsíc. Aerosoly jsou další složkou znečištěného ovzduší. Představují tuhé nebo kapalné částice o velikosti od 10 m až do 0,01 m, které jsou v ovzduší obsaženy jako velmi jemné disperze. Pod pojmem aerosol je možno představit si jemný prach, jemný tzv. úletový popílek, kouř, saze, mlha, metalurgické výpary, různé jemné znečištěniny a také bakterie. Aerosoly se narozdíl od prachu neusazují, ale vznášejí se v ovzduší a přenášejí se vzdušnými proudy jako úlety i do větších vzdáleností. S problematikou znečištění ovzduší se potýkáme nejen u nás, ale i v zahraničí. Tento problém se dá řešit třemi způsoby a to především zmenšením produkce emisí vhodnou úpravou zdrojů znečišťování, dále zachycením emisí čistícími zařízeními a nebo vytvářením příznivých podmínek pro ochranu před účinky emisí ovzduší. V praxi se tyto způsoby kombinují tak, aby míra znečištění nepřesáhla určitou mez. Druhá sféra, která se na naší planetě nachází je hydrosféra. Jedná se o vodní obal Země a

10 spadají sem oceány, moře i veškerá voda povrchová (tekoucí, stojatá i ve formě ledu a sněhu) a podzemní. Voda je v přírodě v neustálém oběhu, jehož základem je vypařování vody, především z povrchu oceánů a následující srážky. Energii potřebnou pro oběh vody dodává sluneční záření. Voda je součástí všech živočichů i rostlin a pro vodní organismy přímo vytváří životní prostředí. Citlivost jednotlivých organismů na nedostatek vody jsou různé. Příčiny znečišťování vod může mít různé příčiny, které jsou buď povahy přírodní, vyvolávané vlivy klimatickými, půdními aj., a nebo antropogenní, související s lidskou činností. Jednou z dalších příčin znečištění vody je tzv. eroze. Při tomto jevu je půda narušována a odnášena větrem nebo vodou, čímž se do vody, zvláště povrchové, dostávají erozní látky. Spolupůsobícím faktorem eroze je sama voda, která za dešťů a tání sněhu stéká po sklonité půdě a přitom půdu smývá, vyluhuje, vymílá a odnáší do koryt vodních toků a nádrží. Dalším zdrojem znečištění vod jsou lidská sídliště. Tyto tzv. sídlištní odpadní vody jsou směsí různých odtoků a splachů, za bezdeští hlavně z domácností a různých menších provozoven, za dešťů též včetně srážkového odtoku znečištěného splachem z ulic, dvorů a střech. Tyto vody jsou velmi nečisté a vysoce zdravotně závadné. O jejich množství rozhoduje velikost sídliště. Podle množství se též různí složení sídlištních odpadních vod. Průmysl je jedním z hlavních zdrojů znečištění vod, protože produkuje velká množství různě znečištěných průmyslových odpadních vod. Znečištění těchto vod závisí na druhu výroby podniku, který tyto odpadní vody vypouští. Odpadní vody z potravinářského, papírenského a textilního průmyslu se vyznačují velkým obsahem organických nečistot. Odpadní vody z báňského průmyslu obsahují naopak minerální nečistoty. Odpadní vody z chemického nebo kovodělného průmyslu jsou zase velmi závadné chemicky a často jedovaté. Nejnebezpečnější jsou odpadní vody obsahující fenoly, soli chromu, kyanidy, různá barviva a jiné toxické látky. Velkým nebezpečím je i radioaktivní znečištění při těžbě uranu. Tyto odpadní vody silně ohrožují jakost a čistotu povrchových i podzemních vod. V poslední době se stává závažným zdrojem znečištění vod zejména zemědělství a to v důsledku stále intenzivnějšího zavádění velkovýrobních forem zemědělské práce. Znečišťování způsobují nejčastěji odpadní vody ze silážování, močůvka, hnojůvka a pevné odpady ze stájí, chov drůbeže na vodních plochách, skladování, aplikace různých pesticidů na ochranu rostlin a odpady průmyslových hnojiv. Nebezpečné jsou především odpadní vody ze silážování, neboť jsou nadměrně znečištěné organickými látkami. Rovněž velmi závadné jsou přetoky, splachy a průsaky ze špatně vybudovaných nebo provozovaných jímek močůvky, hnojůvky i pevných odpadů ze středisek živočišné výroby. Zdrojem znečištění vod

11 mohou být pesticidy, sloužící ve formě insekticidů, fungicidů, herbicidů i jiných chemických přípravků k ochraně plodin v rostlinné výrobě, jsou-li nesprávně používány ve výběru, dávkování a provozní aplikaci. Pozornost vyžadují zvláště přípravky silně toxické, biologicky těžko odbouratelné a zanechávající v půdě rezidua, která pak mohou průsakem pronikat do podzemních i povrchových vod. Stejně závadně může působit vysoká úroveň dávek průmyslových hnojiv, zejména na orné půdě a v těsné blízkosti vodovodních ochranných pásem. Sféře zahrnující půdní obal Země říkáme pedosféra. Jedná se o základní složku nutnou pro vznik života. I když se ani bez atmosféry nebo hydrosféry nedá žít, tak by mohly jen asi těžko existovat bez pedosféry. Náš život je již od pradávna spjat s půdou, ale bohužel toto spojení nám nic nebrání ničit. Mnoho lidí si neuvědomuje, že bez země, jako takové, nemůže existovat život. A proto z ní neváhají získávat drahé kovy jako je zlato, stříbro, železo atd. Člověk zkrátka jedná, jako by byla Země bezbřehá. Většinu zemského povrchu pokrývá voda a to celých 71 . Pro pevninu tady zbývá „pouhých“ 149 miliónů km2. Z této zdánlivě ohromné plochy užívá člověk necelou čtvrtinu, 26  plochy pevnin zakrývají lesy, 17  tvoří pohoří a celá 33  zaujímají pustiny, jejichž rozlohu si stěží dovedeme představit. Jenom Sahara měří více než 9 miliónů km2 a je tedy o pouhých 1,5 miliónů km2 menší než Evropa. Lidí neustále přibývá a půdy, která je nosí, živí, šatí i obohacuje, je čím dál méně. Vždyť jenom pouště pohltí rok co rok 60 000 km2 pevnin. A kolik úrodné půdy zničí sám člověk? Příčiny, které mohou poškozovat půdu, jsou různé a rovněž se projevují různými účinky. Můžeme je ale rozdělit na přírodní, vyvolané přírodními živly, nebo na antropogenní, způsobené buď nesprávným užíváním zemědělské nebo lesní půdy nebo škodlivými zásahy civilizace. Pokud tedy chceme chránit půdu musíme nejdříve zjistit tyto příčiny a druh a teprve potom je můžeme odstranit, aby již půdu nepoškozovaly a neznehodnocovaly. Hlavním cílem odpadového hospodářství je omezit vzniku odpadů, jejich hromadění a zajistit účelné nakládání s nimi. Důležité je si uvědomit, že je potřeba chránit životní prostředí, protože bez něj nemůžeme existovat. Může nám k tomu pomoci uplatňování strategie čistších technologií, které vedou k ekologičtějšímu zneškodnění a tím tedy menšímu vlivu na složky životního prostředí. Ale hlavní zbraní, kterou máme v současnosti v boji s rostoucím množstvím odpadu, a to jak tuzemského, tak dovezeného by mělo být právo a jeho uplatňování.

12 Všechny právní úpravy v oblasti odpadového hospodářství si stanovily za cíl snižovat produkci odpadů a snažit se o jejich zpětné využití, omezit skládkování odpadů a zajistit postupnou sanaci kontaminovaných území, dále zabezpečit kontrolované nakládání s odpady, které omezí negativní působení na životní prostředí a zdraví člověka, aktualizovat současnou legislativu, tak aby byla srovnatelná s ostatními evropskými státy a zamezit přeshraniční přepravě odpadů z jiných států Vzhledem k rychlému technickému pokroku dochází k nárůstu produkce odpadů, které je potřeba zpracovat vhodným ekonomickým a ekologickým způsobem.

2. Cíl práce a metodika zpracování Ve své práci jsem se zaměřil na problematiku nakládání s komunálním odpadem a jeho vliv na životního prostředí. Prostudoval jsem vliv práva na životní prostředí a na právní ošetření při nakládání s odpadem. Dále jsem se zaměřil na firmu SAKO Brno a.s. a pomocí SWOT analýzy ji analyzoval. Dále mne zajímala problematika poplatků a možnosti získání financí pro obce, jelikož se projednává novela zákona o místních poplatcích a jejich zdražení a některé obce se tohoto zdražení obávají. Při zpracovávání dané problematiky jsem využíval většinou literaturu právního charakteru, tak aby byla co nejvíce v návaznosti na ekonomickou stránku věci. Dále jsem čerpal ze své bakalářské práce, odborné literatury, která mi posloužila k získání vědomostí v problematice nakládání a zpracování s odpadem, účastí na semináři o zpracování odpadu a návštěvou brněnské spalovny. Data a čísla, která jsem použil, jsem v největší míře vyhledal na internetových stránkách společnosti SAKO Brno a.s. V praktické části práce jsem se především zaměřil na společnost SAKO Brno a.s. Obsahuje několik příkladů společností, které se zabývají likvidací odpadu v městě Brně. Zmínil jsem, ale i další firmy podílející se na likvidaci, svozu a zpracování odpadů. Podklady pro praktickou část jsem hledal hlavně na internetu a dále z vlastních poznatků z odborného semináře na danou problematiku. Získané informace jsem zpracoval pomocí metod analýzy. Zjištěné výsledky jsem následně vyhodnotil a pomocí metody komparace porovnával a vyhodnocoval.

13

3. Ekologická politika a právo 3.1.Ekologická politika Evropského společenství Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 původně neobsahovala žádné ustanovení, které by se týkalo otázek životního prostředí, ale od počátku 70. let došlo k přijímání norem, které upravovaly některé aspekty ochrany životního prostředí. Tyto předpisy měly svůj právní základ v čl. 94 SES nebo v čl. 308 a upravovaly ochranu před nebezpečnými chemickými látkami, emisní limity automobilů a škodlivé látky v pracích prostředcích. Na základě první celosvětové konference OSN konané ve Stockholmu v roce 1972, byl v roce 1973 přijat První akční program ochrany životního prostředí, který ustanovil právní zásady a priority, kterými se měla řídit ekologická politika Společenství v následujících pěti letech. V roce 1977 přijatý Druhý akční program obsahoval požadavek přehodnocení průmyslové politiky a stanovil 11 zásad ekologické politiky. Třetí akční program z roku 1982 zdůraznil princip prevence. Podstatnou změnou z hlediska práva bylo přijetí Jednotného evropského aktu (JEA), který začlenil do Smlouvy kapitolu „Životní prostředí“. JEA stanovila za cíl zlepšovat kvalitu životního prostředí a zajišťovat šetrné a racionální hospodaření s přírodními zdroji a formulovala základní principy ekologické politiky:  zásadu prevence,  zásadu náhrady škody u zdroje poškození,  zásadu platí znečišťovatel,  zásadu integrace politiky životního prostředí do ostatních politik.

Hlavním základem a určujícím faktorem legislativních aktivit Společenství v oblasti ochrany ŽP byly nadále akční programy. Čtvrtý akční program si dal za cíl soustředit se na implementaci existujících komunitárních norem životního prostředí a zkvalitnění přístupu k informacím. V roce 1992 byla přijata Maastrichtská dohoda, jejímž cílem byla podpora opatření na mezinárodním poli, kde dochází k pravidelným problémům. Byl sem také zařazen princip předběžné opatrnosti a čl. 2 SES zakotvil pojem trvale udržitelný a neinflační růst, který následně po přijetí Amsterdamské smlouvy je nám znám jako „trvale udržitelný rozvoj“. Tímto pojmem rozumíme takový rozvoj, který současným i

14 budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Pátý akční program z roku 1993 pak důsledně vycházel z principu „trvale udržitelného rozvoje“. Amsterdamská smlouva z roku 1997 přinesla do oblasti práva další důležitý faktor a tím bylo spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu o širokém okruhu otázek týkajících se životního prostředí, zatím co jednomyslné rozhodování v Radě pro některé oblasti ŽP zůstalo nezměněno. V roce 2002 byl přijat Šestý akční program nesoucí název „ Životní prostředí 2010: Naše budoucnost je v našich rukou“. Poprvé bylo rozhodováno na základě společného rozhodnutí Rady a EP, což v důsledku znamená, že se jedná o právně závazná ustanovení. Hlavními cíly šestého akčního programu byly: - změna klimatického systému Země, - biodiverzita, - ŽP a lidské zdraví, - přírodní zdroje a odpadové hospodářství (dle plánu, by se objem odpadů, který se již dále nemůže zpracovat, by se měl do roku 2010 snížit o 20 % oproti roku 2000 a v roce 2050 o 50 %). K politikám Společenství, které mají významný vliv na ochranu životního prostředí, patří politika zemědělská, energetická politika, politika v oblasti dopravy, společná obchodní a regionální politika. Mezi další komunitární politiky, které se také nemalým vlivem podílejí na ekologické politice, patří např. politika vnitřního trhu, politika ochrany spotřebitele, politika výzkumu a technologického rozvoje, průmyslová politika a politika transevropských sítí.

3.2.Ekologická politika ČR Na základě totalitního režimu, který u nás panoval, se životnímu prostředí nevěnovalo prakticky žádné pozornosti. Po roce 1989 se situace mění a vzniká samostatný orgán Federální výbor pro životní prostředí a Ministerstvo životního prostředí. V roce 1990 vzniká tzv. Modrá kniha popisující stav životního prostředí v ČR po 40 letech totalitního režimu. Je možno zde nalézt popis a zhodnocení stavu životního prostředí.

15 Na modrou knihu navazuje Duhový program, který představuje soubor návrhů úkolů vedoucí k ozdravení špatného životního prostředí a dále se také zabývá potřebnou nápravou. V období let 1998 – 2002 vzniká Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, který je zaměřen na přírodní složky ŽP. Státní politika ŽP (SPŽP) vychází z principu udržitelného rozvoje, který vedle účasti veřejnosti, prevence a předběžné opatrnosti, snižování rizika již u zdroje, principu ekonomické zodpovědnosti, sdílené a diferencované zodpovědnosti se staví do popředí státní politiky. Hlavní cíle a opatření SPŽP jsou zaměřeny na jednotlivé složky životního prostředí (atmosféra, hydrosféra, litosféra, biota, fyzikální pole a lidská sídla), taky na jednotlivé sektorové politiky jako např. těžba nerostných surovin, zemědělství, nakládání s odpady, průmysl a obchod, regionální rozvoj a cestovní ruch, zdraví obyvatelstva, vodní hospodářství. Důležité u Státní politiky životního prostředí jsou také nástroje k dosažení stanovených cílů a zde jednu z předních úloh hrají právní nástroje, ekonomické nástroje, informační nástroje, výzkum a vývoj, územní plánování, ekosystémový přístup, vzdělávání a osvěta, mezinárodní spolupráce. Jak již bylo zmíněno, skutečný počátek legislativy zaměřené na životní prostředí u nás nastal až po roce 1989. Velice rychle bylo nutné vydat nové zákony např. zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, zákon o posuzování vlivu na ŽP, nutné také ale bylo část zákonů stávajících upravit jako např. zákon o lesích, zákon o ochraně přírody a krajiny. V posledních letech naše právní úprava v oblasti životního prostředí byla ovlivněna procesem harmonizace s právní úpravou Evropského společenství.

3.3.Právo a životní prostředí Vliv práva na životní prostředí je hlavně nepřímý, zprostředkovaný. Vydání jakéhokoliv zákona životního prostředí ani nezhorší ani nezlepší. Životní prostředí bude ovlivňovat teprve chování lidí podle tohoto zákona. Je proto důležité na toto nezapomínat. Životní prostředí tvoří mezilidské vztahy, vzhledem k tomu, že právo reguluje tyto vztahy, můžeme tak hovořit o jeho přímém působení na životní prostředí. Funkcí práva je stanovit základy lidského chování k životnímu prostředí a dále pak poskytnutí společenských záruk, a zasadit se o to, že ze strany státu a orgánů příslušné moci nebude tolerováno, pokud dojde k překročení příslušného práva.

16

4. Veřejná správa v oblasti odpadového hospodářství1 Jak již bylo zmíněno hlavní roli v oblasti ochrany životního prostředí mají orgány moci výkonné. Orgány veřejné správy je možné dělit podle celé řady různých kritérií. Podle územní působnosti se orgány dělí na ústřední (ministerstva), oblastní (krajské úřady) a místní (obecní úřady). Druhým častým dělením je pak rozlišení podle věcné působnosti na orgány obecné a zvláštní.2 I. Ministerstvo životního prostředí – je ústřední orgán státní správy v oblasti odpadového hospodářství, který provádí vrchní státní dozor, vypracovává plán odpadového hospodářství ČR, kontroluje pohyb nebezpečných odpadů přes naše hranice, zpracovává a vede souhrnnou evidenci o druzích odpadů, způsob nakládání s nimi, pověřuje právnické nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů apod. Ministerstvo životního prostředí je orgánem státní správy pro: ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů, ochranu ovzduší, ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního fondu, odpadové hospodářství, nakládání s obaly a odpady z obalů, výkon státní geologické služby, včetně ochrany nerostných zdrojů, myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích, dále pak pro státní ekologickou politiku. Náplní práce ministerstva je také koordinovat postupy s ostatními ministerstvy a ústředními orgány státní správy, řídit informační systém o životním prostředí. Ministerstvu životního prostředí podléhá Česká inspekce životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR. II. Ministerstvo zdravotnictví – vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady a pověřuje právnické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů III. Ministerstvo zemědělství – vykonává kontrolu dodržování povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod a sedimentů z říčních toků a vodních nádrží v zemědělství. Dohlíží také na lesy, rybářství a myslivost mimo území národních parků. Jeho kompetence se vztahují také na veterinární péči a ochranu zvířat před týráním nebo rostlinou péči. Ministerstvo řídí Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci, Veterinární správu ČR a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. IV. Česká inspekce životního prostředí – je odborný orgán státní správy, který je 1

KRMÍČEK, Tomáš . Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí . Brno, 2008. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 2 Damohorský, M. a kol. Právo životního prostředí. Praha : C.H.Beck, 2003, str. 54

17 pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. A je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu životního prostředí ČR. V kompetenci ČIŽP je kontrola dodržování právních předpisů v oblasti nakládání s odpady, obaly, chemickými látkami a biocidy. ČIŽP v oblasti odpíravého hospodářství vykonává tyto hlavní činnosti: o provádí kontroly, revize, prověrky a šetření zaměřené na dodržování platných právních předpisů, o ukládá pokuty za porušení stanovených povinností, o stanovuje podmínky a lhůty pro zjednání nápravy protiprávního stavu, o spolupracuje s krajskými úřady, celními orgány, Policií ČR, hygienickými stanicemi, finančními úřady, obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc, o dle ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích, dozírá na jeho dodržování právnickými a fyzickými osobami, včetně ukládání pokut a nápravných opatření, o dle ustanovení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech kontroluje plnění povinnosti zpětného odběru a povinnosti využití odpadu a dalších povinností s tím souvisejících.3 V.

Celní orgány – kontrolují zboží, které při přechodu státní hranice není deklarováno jako odpad, zda toto zboží nenaplňuje definici odpadu. U zboží, které je deklarováno jako odpad, kontrolují, zda je odpad vybaven potřebnými doklady a odpovídá údajům uvedeným na původních dokladech a zda vývoz nebo dovoz odpadu není zakázán. V případech pochybností, zda jsou naplněny podmínky pro nepropouštění zboží do navrženého režimu, si celní úřady vyžadují odbornou pomoc inspekce. Dále celní orgány vedou evidenci odpadů, které vstoupily na území ČR nebo z něho vystoupily.

VI. Orgány ochrany veřejného zdraví – jsou dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o odpadech

3

http://www.cizp.cz/

18 v oblasti ochrany lidského zdraví, hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů atd. VII. Krajský úřad – zpracovává plán odpadového hospodářství, vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje, uděluje souhlas k provozování zařízení, kontroluje dodržování právních předpisů, uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, vede evidenci jim vydaných souhlasů atd. VIII.Obecní úřad s rozšířenou působností – uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, vede evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí, jestliže hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí, a to na náklady odpovědné osoby, může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů. IX.Obecní úřad – kontroluje, zda právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu se zákonem o odpadech, kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s právními předpisy, ukládá pokuty atd.4 X.Státní úřad pro jadernou bezpečnost – jedná se o speciální orgán státní správy. Jeho hlavní náplní je vykonávat dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, nad zacházením s nebezpečnými radioaktivními odpady z jaderných zařízení a vyhořelým jaderným palivem.

4

http://www.veseli-nad-moravou.cz/

19

5. Legislativa v oblasti nakládání s odpady 5.1. Právní předpisy v oblasti odpadového hospodářství Ústava České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) – tvoří základ celého právního systému, z něhož vyplývají práva a povinnosti občanů a orgánů státní zprávy. Preambule Ústavy zakotvuje odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní bohatství, hmotné a duchovní bohatství. O životním prostředí se zmiňuje článek 7, který stanoví: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Listina základních práv a svobod (usnesení ČNR č. 2/1993 Sb.) – je součástí Ústavního pořádku České republiky, kde v jejím článku 35 odst. 1, podle něhož je každému zaručeno právo na příznivé životní prostředí. Článek 35 odst. 2 zakotvuje právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Článek 35 odst. 3 ukládá povinnost, kdy při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Se životním prostředím souvisí také další ustanovení obsažená v Listině základních práv a svobod a to jsou: Čl. 6 odst. 1 zakotvující základní lidské právo na život. Čl. 31 zakotvující právo na ochranu zdraví. Čl. 11 odst. 3 zakotvující právo vlastnit majetek, současně však zakazující vlastníkovi vykonávat je tak, aby bylo poškozováno lidské zdraví, příroda a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Čl. 28 zaručujícím zaměstnancům vedle práva na spravedlivou odměnu za práci i právo na uspokojivé pracovní podmínky. Basilejská úmluva (zákon č. 125/1995 Sb.) – jedná se o dokument týkající se kontroly a pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. Na základě mezinárodní dohody vstoupila v platnost v květnu 1992 po ratifikaci dvaceti státy včetně České republiky.

20 5.2. Směrnice a rozhodnutí EHS 

Směrnice Rady ze dne 15. července 1975 o odpadech (75/442/EHS).



Směrnice Rady ze dne 18. března 1991, kterou se mění směrnice 75/442/EHS o odpadech (91/156/EHS).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (2008/98/ES).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (2006/12/ES), směrnice je zrušena (2008/98/ES) s účinností od 12. prosince 2010.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování

znečištění

(2008/1/ES).

Směrnice

(2008/1/ES)

nahrazuje

směrnici

(96/61/ES). 

Směrnice Rady ze dne 16. června 1975 o zneškodňování odpadních olejů (75/439/EHS).



Směrnice Rady ze dne 22. listopadu 1986, kterou se mění směrnice (75/439/EHS) o zneškodňování odpadních olejů (87/101/EHS). Směrnice (75/439/EHS) se ruší účinkem od 12. prosince 2010.



Směrnice Rady ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého (78/176/EHS).



Čl. 11 směrnice Rady ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (80/68/EHS).



Směrnice Rady ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (86/278/EHS).



Směrnice Rady ze dne 19. března 1987 o předcházení a omezování znečištění životního prostředí azbestem (87/217/EHS).



Směrnice Rady ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících některé nebezpečné látky (91/157/EHS).



Směrnice Komise (98/101/ES) ze dne 22. prosince 1998, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady (91/157/EHS) bateriích a akumulátorech obsahujících některé nebezpečné látky.



Směrnice Rady ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (91/689/EHS).



Směrnice Rady ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (91/692/EHS).



Směrnice Rady (96/59/ES) ze dne 16. září 1996 o zneškodňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných tetrafenylů (PCB/PCT).

21 

Směrnice Rady (1999/31/ES) ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů (2000/76/ES).



Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech (2006/66/ES), tato směrnice ruší směrnice (91/157/ES).



Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností.



Směrnice (2005/64/ES) Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. října 2005 o schvalování motorových vozidel z hlediska jejich opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti.



Směrnice (2002/95/ES) Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.



Nařízení (ES) č. 166/2006 harmonizuje pravidla, podle nichž mají členské státy, pravidelně podávat informace o znečišťujících látkách Komisi.



Nařízení (ES) č. 2150/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů.



Nařízení Komise (ES) č. 1445/2005 dne 5. září 2005, kterým se vymezují správná kritéria hodnocení kvality a obsahu zpráv o kvalitě týkajících se statistiky odpadů pro účely nařízení (ES) č. 2150/2002 Evropského parlamentu a Rady.



Nařízení Komise (ES) č. 782/2005 ze dne 24. května 2005, kterým se stanoví formát pro přenos výsledků statistik odpadů.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.



Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.



Rozhodnutí Rady 2003/33/ES ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky podle článku 16 a přílohy II směrnice 1999/31/ES.



Rozhodnutí Komise 2006/329/ES ze dne 20. února 2006, kterým se stanoví dotazník

22 pro podávání zpráv o provádění směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů. 

Rozhodnutí Komise 2000/532/ES dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 (a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 (4) směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech.



Rozhodnutí Rady 97/640/ES ze dne 22. září 1997 o schválení jménem Společenství změny Úmluvy o kontrole přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva "), jak je stanoveno v rozhodnutí III / 1 konference stran.



Rozhodnutí 2001/68/EC Evropské komise dne 16. ledna 2001, kterým se stanoví dvě referenční měřicí metody pro určení obsahu PCB podle čl. 10 (a) směrnice Rady 96/59/ES o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB / PCT).



Rozhodnutí Komise 2009/603/EC ze dne 5. srpna 2009 o stanovení požadavků na registraci výrobců baterií a akumulátorů v souladu se směrnicí 2006/66/ES Evropského parlamentu a Rady.

5.3. Zákony, vyhlášky a nařízení vlády ČR 31/2011 – ZÁKON, kterým se mění zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl vybudován v souladu s Evropským právním systémem a určuje pravidla pro nakládání s odpady, jejich předcházení a nakládání s nimi. Je základem pro ochranu životního prostředí a ochrany zdraví člověka a udržitelného rozvoje. Stanovuje práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost osob a orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. V zákoně je přesně definován pojem odpad, jeho roztřídění dle kategorií a v zákoně je ustanoveno jak se má odpad hodnotit a jaký je jeho vliv na životní prostřední. Jasně určuje povinnosti původce odpadů, kteří jsou povinni odpady zařazovat podle druhů a kategorií, zajistit přednostní využití odpadů. 154/2010 – ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 297/2009 – ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně

23 některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 07/1999 Sb. 157/2009 – ZÁKON o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. 34/2008 – ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně 317/2004 – zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 383/2008 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů 314/2006 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 66/2006 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. 106/2005 - Úplné znění zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn. 7/2005 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

24 317/2004 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/ /2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 188/2004 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 94/2004 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 275/2002 - ZÁKON, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 477/2001 - ZÁKON o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 25/2008 Sb., 477/2001 Sb. 185/2001 ZÁKON o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb. a zákona č. 34/2008 Sb., 185/2001 Sb. 477/2001 Sb. ZÁKON o obalech a o změně některých zákonů. Tento zákon byl rovněž vybudován v souladu s Evropským právním systémem a je vytvořen tak, aby chránil životní

25 prostředí před odpady z obalů, a to snižováním hmotnosti, objemu, škodlivosti obalů a chemických látek, které jsou obsaženy v těchto obalech.Tento zákon určuje práva a povinnosti podnikajících právnických i fyzických osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly. Dále pak s jejich zaváděním na trh a oběhu a při zpětném odběru stanovuje poplatky, ochranná opatření a pokuty. 285/2010 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb. 170/2010 - VYHLÁŠKA o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 65/2010 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). 61/2010 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 54/2010 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky). 428/2009 - VYHLÁŠKA o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem. 478/2008 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 374/2008 - VYHLÁŠKA o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států

26 pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. 352/2008 - VYHLÁŠKA o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky). 351/2008 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 341/2008 - VYHLÁŠKA o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). 168/2007 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. 124/2006 - VYHLÁŠKA, kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. 353/2005 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 52/2005 - VYHLÁŠKA o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). 300/2005 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech. 294/2005 - VYHLÁŠKA o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání

27 na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 41/2005 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 641/2004 - VYHLÁŠKA o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. 504/2004 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. 503/2004 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). 502/2004 - VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. 237/2002 - VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. 116/2002 - VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných zálohovaných obalů. 384/2001 - VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenyl- metanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB). 383/2001 - VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady. 382/2001 - VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

28 99/1992 - VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech. 209/2010 - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů. 41/2009 - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění nařízení vlády č. 46/2005 Sb. 46/2005 - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování. 197/2003 - NAŘÍZENÍ vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky. 416/2002 - NAŘÍZENÍ VLÁDY, kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění nařízení vlády č. 46/2005 Sb., 416/2002 Sb. 184/2002 - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů. 111/2002 - NAŘÍZENÍ vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů. 100/1994 - SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. 250/2010 - NÁLEZ Ústavního soudu ze dne 29. června 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 1/2009 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. 205/2003 - NÁLEZ Ústavního soudu z ve věci návrhu na zrušení obecně závazné

29 vyhlášky obce Vražné č. 02/2001 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů z 12. prosince 2001. 43/2001 - NÁLEZ Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení § 9 a 10 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb.

5.4. Rozbor Euronovely zákona o odpadech – zákon č. 154/2010 Sb. a rozbor Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES 5.4.1. Euronovela zákona o odpadech – zákon č. 154/2010 Sb. Euronovela zákona o odpadech, zákon č. 154/2010 Sb., mění dosavadní zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., a to tak, aby byl v souladu se směrnicí Evropské Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. Nejdůležitější změny euronovely §2 zákona Zde byly vyjmuta některá specifika: o mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, o exkrementy, nejedná se o vedlejší produkty živočišného původu, nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a využívají se k výrobě energie, o sedimenty z říčních toků, rybníků a nádrží, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení pozemních prostor a k úpravám povrchu terénu, stanovených v příloze č. 9 k tomuto zákonu. Využití sedimentů v zemědělství se řídí zejména zcela novou vyhláškou M6P a Ministerstva zemědělství č. 257/2009 Sb., o použití sedimentů na zemědělské půdě. o Sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním apod., je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č.2 k tomuto zákonu. o zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití neuškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví.

30 §3 Pojem odpad Definice odpadu byla doplněna o pojem vedlejší produkt. Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba a nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud vzniká jako nedílná součást výroby, její další využití je zajištěno a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. §9 Hierarchie způsobů nakládání s odpady U tohoto paragrafu došlo k úpravě a to tak, aby lépe vyhovovala evropské směrnici ve smyslu doplnění tzv. hierarchie nakládání s odpady. Podle ní je na prvním místě vždy prevence vzniku odpadů, teprve poté následuje příprava k opětovnému použití, recyklace odpadů, jiné využití odpadů (např. spalování spojené s výrobou energie) a až na samém konci je odstranění odpadů (skládkování, spalování). Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnující vznik odpadu a nakládaní s ním prokáže, že je to vhodné.

31

Obr. 1: Schéma využití a nakládání s odpadem § 4 Nové definice Nebezpečný odpad – mezi nebezpečnými vlastnostmi odpadu je nově zavedena senzibilita. Odpad podobný komunálnímu odpadu – jedná se o veškerý odpad, který vniká na území obce při činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání uvedený jako komunální odpad v katalogu odpadů. Opětovné použití – postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny. Prvotní původce odpadů – každý, při jehož činnosti vzniká odpad. Obchodník – právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují

32 nebo prodávají odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost. V rámci přípravy nového zákona a o odpadech budou stanovena práva a povinnosti obchodníka, které v euronovele chybí. Tato práva a povinnosti budou připravena i s ohledem na řízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů. §23 Energetické využití odpadů V této části zákona je věnována spalovnám, kde se hovoří o tom, že pokud spalovna komunálního odpadu dosahuje určité hodnoty účinnosti, tak se nebude jednat o odstraňování komunálního odpadu, ale o využití podle kódu R1. Energetická účinnost se počítá z ročního množství vyrobené energie, vstupu paliv a množství energie v odpadech. §37a Využití odpadu z vybraných autovraků V této části je myšleno na doplnění povinností výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z vybraných autovraků. Rozbor euronovely zákona o odpadech Cílem nové směrnice je především kladení důrazu na prevenci vzniku odpadu a na efektivní využití vzniklého odpadu jako cenného zdroje surovin. Z tohoto důvodu je možno nalézt v zákoně podmínky, při jejichž splnění můžeme odpady klasifikovat jako výrobky. Ty se pak mohou nadále využívat, aniž by došlo k poškození životního prostředí. Další důležitou částí, kterou obsahuje směrnice je definice odpadu podobného komunálnímu odpadu. Tato definice se zavádí z potřeby odlišit jednoznačně komunální odpad původem z obcí a odpad od ostatních původců, na které se nevztahují povinnosti obcí. Toto rozlišení je důležité i z toho důvodu, že bude do budoucna sloužit jako podklad pro statistiky v oblasti nakládání s odpady. U biologického odpadu nestanoví směrnice konkrétní cíle pro oddělený sběr, ale členské státy vybízejí k jeho podpoře. V § 17 odst. 2 z tohoto důvodu zákon umožňuje pro obce stanovit obecně závaznou vyhlášku, ve které si obce mohou pro své území stanovit systém nakládání s komunálními odpady, a to včetně jeho biologicky rozložitelné složky. Obec je také oprávněna stanovit systém nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na jejím katastrálním území. Jasně se tak rozšiřuje pravomoc obcí, což v minulosti chybělo. Ve směrnici také nalezneme upravenou povinnost zajištění stažení baterií a akumulátorů z trhu a to pokud byly uvedeny na trh po 26. září 2008 a obsahují více kadmia, než povoluje

33 směrnice o bateriích a akumulátorech. Neméně důležitou částí směrnice je ta, která se věnuje provozu skládky. Zde se provoz skládky rozděluje na tři etapy a to na kontrolu skládky před zahájením ukládání odpadů, následuje udělení souhlasu krajského úřadu s uzavřením skládky a poté následuje stanovení podmínek pro následnou péči o skládku, s tím že krajský úřad vydá příslušná povolení. Provozovatel skládky ručí za případné ekologické škody způsobené provozem skládky v době, kdy jsou na skládky ukládány odpady. Provozovatel se musí finančně zajistit k případnému pokrytí škod a to buď formou pojištění, nebo uložením částky na zvláštní účet a nebo prostřednictvím bankovní záruky. Tato novela je vytvořena také proto, že se předpokládá, že na jejím základě dojde k vytvoření Centrálního informačního systému odpadového hospodářství, díky němuž by došlo ke kompletnímu přehledu produkce odpadů a způsobu nakládání s nimi, souhlasech k provozování zařízení, byl by jasný přehled o dopravcích odpadů. Zprůhlednil by se systém zpětného odběru odpadů včetně autovraků, skladů nebezpečných odpadů, PCB, stavu finančních rezerv a volné kapacity skládek a v neposlední řadě také přeshraniční přeprava odpadů. Rámcové směrnice o odpadech, kterou odsouhlasil evropský parlament a která vedla ke změně zákona o odpadech, byla Českou republikou přijímána poněkud rozporuplně. Při projednávání této směrnice Ministerstvo životního prostředí stálo na své odmítavé pozici ke spalovnám a k energetickému využívání odpadů, naopak čeští europoslanci sdíleli většinový racionální postoj, že odpad je zdroj energie a je nutno jej využít. Nabízí se tedy otázka, jaký postoj zaujme občan k novele, když sami představitelé státu a zákonodárci nemají jasno. 5.4.2.Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES Pokud rozebíráme problematiku odpadového hospodářství, je nutno se pozastavit i u Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES. Na základě této směrnice musíme množství odpadu na skládkách minimalizovat. EU jasně stanovuje termíny týkající se redukování množství odpadu určeného ke skládkování. Pro Českou republiku a ostatní členské státy to znamená, že do roku 2010 musí prokázat, že skládkuje o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. Do roku 2013 pak o 50 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995 a do roku 2020 o 65 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.

34 Vyspělé státy Evropy odpad neskládkují, ale využívají je jako zdroj surovin a energie. V řadě států jako Rakousko, Německo, Švýcarsko, Nizozemsko, Dánsko, Francie a další, je skládkování odpadů zakázáno zákonem. Všechny státy, které omezily, či zcela ukončili skládkování, dosáhly toho vedle třídění, díky rozvoji a navýšení kapacit pro energetické využívání odpadů. Na základě zkušeností a poznatků našich sousedů bychom se i my měli více zaměřit na tuto problematiku a neodsouvat nakládání s odpady na vedlejší kolej. Při vstupu do Evropské Unie musíme dodržovat společně s ostatními členskými státy ustanovení, na kterých se dohodneme. Z pohledu poslední zmiňované směrnice si musíme přiznat, že díky našemu poněkud ne příliš stoprocentnímu přístupu k dané problematice nás budou v dohledné době čekat sankce za nedodržení dané směrnice.

Obr. 2: Fotografie běžné skládky v ČR 5.5. Komunální odpad5 Definice odpadu Odpad – je movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba a nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud vzniká jako nedílná součást výroby, její další využití je zajištěno a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Nebezpečný odpad – odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném 5

KRMÍČEK, Tomáš . Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí . Brno, 2008. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.

35 v prováděcím

právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více

nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Komunální odpad – není definován svými zvláštními vlastnostmi, ale způsobem vzniku. Jedná se o odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadu vznikajícího u právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.6 Komunální odpad je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů. Komunální odpad zahrnuje tyto složky: o Domovní odpad, který charakterizujeme jako odpad z domácností. o Objemný odpad je definován jako druh komunálního odpadu vznikajícího ve městech jako důsledek bydlení, složení má obdobné jako domovní odpad. Jedná se o odpad z domácnosti, který není možno ukládat do běžně používaných přesypných nádob. o Uliční smetky – vznikají ve spojitosti s úklidovými pracemi na veřejných prostranstvích. o Odpad ze zeleně je odpad z parků, zahrad, sadů a hřbitovů. o Využitelné složky komunálního odpadu představují složky, které lze využít v následných technologických procesech. o Nebezpečné složky komunálního odpadu vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností. o Obalový odpad charakterizuje zákon o odpadech a to §2. Směsný odpad představuje odpad postrádající využitelné a nebezpečné složky komunálního odpadu, které byly vytříděny. Pro nakládání s komunálním odpadem byly MŽP ČR stanoveny tyto dlouhodobé strategické cíle: 1. udržet roční produkci komunálního odpadu na množství maximálně 300 - 350 kg na obyvatele, 2. papír, plasty a sklo využívat alespoň z 50 % a zabezpečit jejich odbyt na trhu, 3. nerecyklovatelný podíl komunálních odpadů využít energeticky ve spalovnách k tomu určených, 4. skládkovat pouze ty odpady, které nelze žádným způsobem využít.

6

Damohorský, M. a kol. Právo životního prostředí. Praha : C.H.Beck, 2003, str. 361 + zákon o odpadech č. 185/2001 Sb § 4/c

36 5.6. Způsoby využití a zneškodnění komunálních odpadů

1. fyzikální a chemické metody Tímto způsobem zneškodňování odpadu je např. zpevňování, tepelné zpracování bez přístupu vzduchu (pyrolýza), neutralizace, oxidace, redukce. 2. biologické metody Tyto metody využívají biologických procesů ke snížení koncentrace škodlivin v odpadu nebo míry jeho nebezpečných vlastností na hodnoty umožňující jeho další využití (jedná se zejména o mikrobiologické metody a kompostování). 3. spalování Jedná se o rozklad odpadu teplem za přístupu vzduchu. 4. skládkování odpadu Likvidace odpadu trvalým uložením na skládkách, úložištích, složištích, odkalištích, odvalech a výsypkách. 5. jiný způsob využití nebo zneškodnění Představuje opětovné použití odpadu ve výrobním procesu, nejčastěji používaným procesem je recyklace. 6. skladování odpadu V tomto případě mluvíme o dočasném umístění odpadu mezi dobou než dojde k jeho likvidaci a nebo zpracování je to doba nezbytně nutná z provozních, organizačních, technologických nebo přepravních důvodů u producentů odpadu. Materiálové využití odpadů Plazmová technologie zpracování elektroodpadů – jedná se o jednu z nejmodernějších technologií

pro

zpracování

elektroodpadů.

Plazmovým

tavením

se

zpracovávají

nízkoryzostní materiály z elektroodpadu, jimiž jsou neželezné kovy převážně s obsahem mědi a drahých kovů. Z odpadu jsou tak získávány cenné suroviny za současné minimalizace zatížení okolního prostředí emisemi.

37 Recyklace plastů – recyklaci směsného plastového odpadu se v ČR zabývá několik firem. Plasty jsou drceny, mlety v případě fólií aglomerovány a vzájemně míšeny v poměru takovém, aby výsledkem byl výrobek dle stanovených požadavků. Tyto výrobky jsou odolné vůči povětrnostním vlivům, mají dobré mechanické vlastnosti, jsou nenasákavé, chemicky inertní, mají malou hmotnost a jsou plně recyklovatelné. Výrobou polyesterových vláken z granulátu získaného zpracováním opadů z PET se v ČR zabývá firma SILON s. r. o. Planá nad Lužnicí. Při výrobě polyesterového vlákna (TESIL), známého především v textilním průmyslu, jsou vlákna natahována až do tloušťky požadované k využití u oděvů. Výrobku TESIL polyesterové vlákno byla v roce 2008 udělena ekoznačka Evropské Unie a Ekologicky šetrný výrobek v kategorii textilní výrobky. Výrobky označené ekoznačkou jsou nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale také ke zdraví spotřebitele.

Mechanické postupy (mletí, drcení, třídění) – těmito způsoby se například recyklují vyřazené pneumatiky, z nichž vznikají certifikované výrobky vhodné jako antivibrační desky, a nebo pryžové podlahy. Obdobně se využívá těchto způsobů u recyklace stavebního odpadu.

Anaerobní digesce – principem této technologie je kontrolovaná přeměna biologicko rozložitelných látek s vysokým obsahem uhlíku na metan a oxid uhličitý. Hlavním důvodem využití této technologie je produkce bioplynu z biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Bioplyn je využíván k výrobě elektrické a tepelné energie v kogeneračních jednotkách bioplynových stanic.

Anaerobní fermentace – se využívá při zpracování biologicko rozložitelných odpadů. V anaerobním fermentoru probíhá termofilní aerobní fermentace (kompostování)směsi BRO a biomasy ze zemědělství a lesnictví. Výsledným produktem je zde biopalivo vhodné ke spalování v zařízeních, které běžně spalují biomasu nebo méně kvalitní uhlí.

Pyrolýza odpadů – pyrolýzního zpracování se využívá u látek organického původu. Získaný plyn lze po vyčištění použít k výrobě elektrické nebo tepelné energie. Vzniklá pevná fáze je vhodná jako inertní stavební materiál. V případě pyrolýzy pneumatik má konečná fáze charakter surové motorové nafty.

38 Flotace a reflotace – flotace se využívá k dekontaminaci půdy, při recyklaci plastů a nebo při zpracování sběrového papíru flotací tiskařské černi. Reflotace je využívána k znovu získávání surovin z odpadu z úpravy černého uhlí, které je uloženo v odkalištích a obsahuje ještě vysoké procento využitelné uhelné substance.

6. Město Brno a jeho ekodvory Pro potřeby území města Brna byla v roce 1992 vytvořena celoměstská koncepce hospodaření s odpady, která byla schválena městskou radou a následně i Zastupitelstvem města Brna v prosinci 1992. Koncepce kalkulovala s cca 30 ekodvory – sběrnými středisky odpadů pro sběr a třídění odpadů. Nebezpečný odpad může na většině ekodvorů odložit (např. barvy, baterie všech druhů včetně olověných akumulátorů, čistící prostředky, fotochemikálie, hydroxidy, chemikálie, kosmetiku, kyseliny, léky, lepidla, nádobky od sprejů, motorové oleje, pesticidy, rozpouštědla, atd.). Úřady městských částí se koncepčních plánů komplexního systému odpadového hospodářství zhostily různým způsobem. Tomu nasvědčuje různý počet a také různě kvalitní funkčnost ekodvorů v jednotlivých městských částech. Největší rozvoj, co se týče výstavby sběrných středisek, zaznamenal rok 1999, kdy bylo zkolaudováno a uvedeno do provozu 7 ekodvorů.

V následujícím roce bylo vybudováno sběrné středisko v Ivanovicích (ul.

Mácova) a u dalších sedmi se započalo s výstavbou. Snahou je vybudovat hustou síť sběrných středisek, která by umožňovala občanům a živnostníkům ekologicky se zbavovat odpadů, které nepatří do sběrových nádob, a nebo které lze nadále recyklovat. Likvidace odpadů prostřednictvím ekodvorů nahradila systém volně rozmístěných velkoobjemových kontejnerů (VOKů), který byl nevyhovující z několika důvodů:7 a. nesplňoval zákonnou podmínku třídění odpadů a jejich následného využívání včetně recyklace, b. kontejnery byly často přeplňovány a docházelo, tak i k zakládání drobných černých skládek v bezprostředním okolí kontejneru, c. tohoto systému likvidace zneužívali drobní podnikatelé, d. likvidace byla neekonomická a to zejména vzhledem k velkým dopravním nákladům nevytříděného odpadu s obsahem nespalitelných a nebezpečných 7

KRMÍČEK, Tomáš . Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí . Brno, 2008. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.

39 složek ke vzdálené legální skládce komunálních odpadů. V rámci plně standardního provozu sběrných středisek se odpad třídí na relativně velký počet položek, z nichž některé vyžadují bezpodmínečné vytřídění, u jiných se opodstatněnost jejich třídění přizpůsobuje podmínkám toho kterého sběrného střediska. Systém ekodvorů je vhodně doplněn o pořádání tzv. sběrových dnů, které se konají v místech odkud jsou sběrná střediska špatně dostupná. V rámci sběrového dne jsou odebírány pouze odpady objemného charakteru, odpady, které slouží jako druhotná surovina, a v některých případech (dle typu zástavby) i stavební suť. Pokud to situace vyžaduje, je pořadatel sběrového dne schopen zajistit i odběr nebezpečných složek, ovšem toto není standardní situace. I při této službě obyvatelstvu dochází k nedovolené likvidaci směsného komunálního odpadu, který patří do domovních sběrových nádob (popelnic). Jednotlivá sběrná střediska se od sebe navzájem liší nejen plochou a vybavením, které mají k dispozici, ale také objemem toku odpadu. V některých případech jsou rozdíly tak markantní, že vedou k zamyšlení a k otázce, jak pozitivně ovlivnit fungování sběrného střediska. Je nutno poznamenat, že provoz sběrných středisek je v kompetenci jednotlivých městských částí a ty si na základě výběrového řízení zajišťují smluvního dodavatele, který je schválen Radou města Brna. Zde je uveden ceník za odložení a zajištění zneškodnění odpadů ve sběrných střediscích podle druhů. Nakládání s odpady řeší dispečink v SAKO Brno, a. s., který spolupracuje s jednotlivými městskými částmi a zajišťuje odvoz a likvidaci odpadů.

Ceník za odložení odpadů a jejich druhů ve sběrných střediscích odpadů8 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO Upozornění: Občané jsou pro účely tohoto ceníku fyzické osoby s trvalým pobytem na území města Brna, kteří platí místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem. Ostatní osoby jsou pro účely tohoto ceníku fyzické osoby, které nemají trvalý pobyt na území města Brna a fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby. Sběrná střediska jsou určena k ukládání komunálních odpadů vzniklých občanům a 8

http://www.sako.cz/sso/cenik/

40 dále v omezeném množství i odpadů vzniklých ostatním osobám. Omezení návozu - povolen vjezd vozidla max. do 3,5 tuny. V případě, pokud nebude v SSO volná kapacita kontejnerů k uložení odpadů, může obsluha odmítnout odpady převzít a odkáže osoby na jiné středisko. Každý návštěvník střediska se řídí pokyny pracovníka ve věci eliminace objemu odpadu, roztřídění, uložení do kontejnerů a sběrných nádob a úhrady za odběr odpadu. Za odpad, u kterého nebyly provedeny objemové úpravy (nábytek, dřevní odpad – celé větve apod.), bude účtována ostatním osobám dvojnásobná sazba. Občan zaplatí paušální příplatek za provedení objemové úpravy ve výši 50 Kč/m3 neupraveného odpadu. Uložení odpadu do sběrných nádob provede obsluha nebo osoba až po dohodě na ceně za odběr odpadu s obsluhou. Obsluhou střediska musí být vydán účetní doklad opatřený razítkem s názvem statutárního města Brna, který bude obsahovat jméno a adresu fyzické osoby, katal. číslo odpadu, druh odpadu, množství a celkovou cenu, u právnické osoby název, sídlo a IČ, katal. číslo odpadu, druh odpadu, množství a celkovou cenu. Legenda k ceníku: Odpady označené červenou barvou, které vznikly při činnosti fyzických osob – občanů na území města Brna, jsou odebírány od občanů s trvalým pobytem na území města Brna zdarma. Odpady podléhající zpoplatnění budou předávány v takovém stavu, aby bylo možné jejich zvážení (dle druhu a charakteru odpadu uložení v pytlích, nádobách apod.) a osoba předávající odpady poskytne obsluze součinnost při vážení odpadů.Veškeré odpady budou osobami předávány v rámci možností objemově upravené (pořezané větve, nábytek rozložený na jednotlivé díly, objemné izolace napěchované do pytlů apod.). Sortiment odebíraných druhů odpadů na jednotlivých sběrných střediscích odpadů se může lišit od druhů odpadů uvedených v ceníku v závislosti na vybavení sběrného střediska a seznamu odpadů uvedených v provozním řádu příslušného sběrného střediska.

41 Ceny uvedeny včetně DPH 20 % Katego rie Cena odpadu 15 ODPADNÍ OBALY, ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTÍCÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY 15 01 04 Hliníkové obaly - plechovky od nápojů, hliníková víčka od pochutin O zdarma 15 01 05 Kompozitní obaly - nápojové kartony O zdarma Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami 15 01 10* N 11,00 Kč/kg znečištěné – pouze obaly vytříděné z komunálního odpadu 16 10 ODPADY Z DEMONTÁŽE A ÚDRŽBY VOZIDEL Pneumatiky – osobních aut do 10 kg 30,00 Kč/ks – pneumatiky s hmotností nad 10 kg 3,00 Kč/kg 16 01 03 O – příplatek za disk, 1 pneumatika osobní (do 10 kg) 25,00 Kč/ks – příplatek za disk, 1 pneumatika nad 10 kg 120,00 Kč/ks – vzdušnice 3,00 Kč/kg 16 01 20 sklo – autosklo O 4,00 Kč/kg 17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických 17 01 07 O 1,20 Kč/kg výrobků čisté bez příměsí určené k recyklaci 17 02 01 Dřevo (okna, dveře, zárubně, trámy apod.) O 3,00 Kč/kg Sklo (sklo ze staveb – okna, světlíky, dveře, výkladní skříně apod.) 4,00 Kč/kg a) sklo s fólií, sklo znečištěné, drátosklo, které nelze materiálově 17 02 02 využít O zdarma b) čisté tabulové sklo rozměrově upravené, které lze uložit do nádob na sběr skla a které lze materiálově využít Plasty – plastová okna bez skla, plasty ze sanitárního zařízení, plastové 17 02 03 trubky, plastové kabely (bez vodiče), bytová jádra, izolace a jiné O 4,00 Kč/kg plastové konstrukce, které jsou součástí staveb apod. Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 – izolace s obsahem 17 03 02 O 4,00 Kč/kg asfaltu (IPA, asfaltová lepenka, asfaltobeton) 17 04 11 Kabely (s kovovým vodičem), které lze materiálově využít O 1,70 Kč/kg Izolační materiály – minerální skelná vata, izolace potrubí, 17 04 06 O 4,00 Kč/kg znehodnocený polystyren, který nelze materiálově využít apod. 17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry (sádrokarton) O 4,00 Kč/kg 20 KOMUNÁLNÍ ODPADY Papír a lepenka zdarma a) papír, který lze materiálově využít (noviny, časopisy, knihy bez vazby, kancelářský papír, kartony, papírové obaly, tetrapackové obaly 20 01 01 apod.) – kontejnery na separovaný papír O 3,00 Kč/kg b) papír, který nelze materiálově využít (knihy s vazbou, znečištěný a znehodnocený papír, voskovaný papír apod.) Sklo a) sklo, které lze materiálově využít – nádoby na separované sklo zdarma 20 01 02 O b) sklo, které nelze materiálově využít a nelze uložit do sběrných 4,00 Kč/kg nádob na sklo, jedná se např. o sklo znečištěné Textilní materiály 20 01 11 a) Textilní materiály k recyklaci – speciální kontejner 1,50 Kč/kg O b) Textilní materiály neodebírané k recyklaci (koberce apod.) 3,00 Kč/kg 20 01 11* Textilní materiály (znečištěné škodlivinami) O/N 11,00 Kč/kg 20 01 13* Rozpouštědla N 11,00 Kč/kg 20 01 14* Kyseliny N 11,00 Kč/kg 20 01 17* Fotochemikálie N 11,00 Kč/kg Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

42 20 01 19* 20 01 21* 20 01 26* 20 01 27* 20 01 29* 20 01 33* 20 01 34 20 01 38

20 01 39

20 01 40 20 02 01 20 02 02 20 03 03

20 03 07

Pesticidy N Jiný odpad obsahující rtuť N Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 (motorové, převodové oleje N apod. od fyzických osob) Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné N látky Detergenty obsahující nebezpečné látky N Baterie a akumulátory (olověné akumulátory, nikl-kadmiové baterie a N akumulátory a baterie obsahující rtuť) Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 – monočlánky O Dřevo – objemově upravený nábytek, dřevěné výrobky, odřezky, dřevotříska, lamino, výrobky na bázi dřeva. Dřevo bude objemově O upravené. Plasty a) pěnový polystyren z obalů od výrobků, deskový polystyren – neznečištěný, bez příměsí b) plastová fólie, plastové výrobky, které nelze uložit do popelnice a O nemá charakter objemného odpadu c) PET – lahve Kovy – kovové nádoby, kovové konstrukce, kovové výrobky a materiály, které lze předat k materiálovému využití, plechovky, kovové O vodiče Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad) – tráva, listí, zelenina, ovoce O – objemově upravené tj. pořezání větví, kmenů na kusy max. 50 cm. Zemina a kamení (ze zahrad a parků) O Uliční smetky O Objemný odpad a) odpad spalitelný – spalovna – dřevěný nábytek, dřevo, čalouněný nábytek, matrace, peřiny, koberce O b) odpad nespalitelný – skládka – podlahové krytiny PVC, dětské autosedačky, plastový nábytek

11,00 Kč/kg 11,00 Kč/kg 11,00 Kč/kg 11,00 Kč/kg 11,00 Kč/kg 11,00 Kč/kg 11,00 Kč/kg 3,00 Kč/kg

14,50 Kč/kg 3,00 Kč/kg zdarma

1,60 Kč/kg 2,60 Kč/kg 4,00 Kč/kg 4,00 Kč/kg 3,00 Kč/kg 4,00 Kč/kg

Tento ceník za odložení odpadů ve sběrných střediscích odpadů města Brna schválený na schůzi Rady města Brna R5/138 konané dne 23. 3. 2010 nabývá účinnosti dnem 1. 4. 2010 a nahrazuje dnem 1. 4. 2010 ceník za odložení odpadů dle jejich druhů ve sběrných střediscích odpadů schválený Radou města Brna na schůzi R5/114 konané dne 7. 7. 2009.

43

7. Doporučené způsoby nakládání s odpady a návrhy minimálních standardů9 7. 1. Strategie v nakládání s komunálním odpadem v podmínkách ČR I přes mnohá navrhovaná opatření v oblasti prevence vzniku komunálních odpadů je bohužel předpokládáno zvyšování produkce těchto odpadů. Systémová řešení budou ovlivněna hlavně požadavky na výrazné zvýšení využití komunálních odpadů, ale současně i výrazné snížení množství komunálních odpadů odstraňovaných skládkováním. Nejnáročnější oblastí nakládání s komunálními odpady bude realizace rozšiřování technologií odděleného sběru využitelných složek, včetně bioodpadu z komunálních odpadů, které jsou požadovány v rámci hlavních cílů Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) a také zavádění nových technologií vhodných ke zpracování komunálních odpadů v důsledku povinnosti snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky, které jsou stanovené rovněž jako jeden z hlavních cílů POH ČR a také zákonem o odpadech. V roce 2010 se množství komunálního odpadu navýšilo z původních 4,6 mil. tun na 5,0 mil. tun a na skládky bylo uloženo přibližně 50 % celkové produkce, tj. 2,5 mil. tun komunálních odpadů. Zbývající produkce komunálních odpadů v roce 2010, bylo nutno využít, z toho požadovaných 2,5 mil. tun, že bylo odděleně sebráno v obcích za účelem materiálového využití přibližně 0,5 mil. tun, tj. 20 % požadovaného množství. V současných zařízeních na energetické využití komunálních odpadů, respektive spalování komunálních odpadů, se může zpracovat na 0,646 mil. tun komunálních odpadů, tj. 26 % požadovaného množství. Přibližně 0,16 tun BRKO se zpracovává kompostováním, tj. v přepočtu na komunální odpad 0,36 tun respektive dalších 14 % požadovaného množství a přibližně 0,24 mil. tun komunálních odpadů se v současné době zpracovává některým ze zákona definovaným způsobem jiného využití, tj. 10 % požadovaného množství. Dohromady současné využití (o odstranění spálením) představuje 1,75 mil. tun komunálních odpadů. V současnosti není dostatek potřebných kapacit pro využití komunálních odpadů v následujících letech je tedy nutno se na tento problém zaměřit, protože v současnosti nám nedostačují kapacity na zpracování 0,750 mil. tun komunálních odpadů, což činí přibližně 9

Ministerstvo životního prostředí, Komunální odpady : edice Planeta 2005

44 340 tis. tun BRKO. V další části této kapitoly jsou uváděny doporučené způsoby a techniky nakládání s komunálními odpady se zaměřením na využívání tohoto odpadu. 7. 2. Sběr a svoz komunálního odpadu10 Obecně lze systémy sběru a třídění komunálních odpadů charakterizovat podle dostupnosti sběrného místa, stupně třídění opadů, používané technologie sběru či způsob sběru. Podle dostupnosti sběrného místa se rozlišují způsoby sběru na odvozový (nádoby jsou umístěny před jednotlivými domy nebo je opad z jednotlivých domácností dáván v den svozu před dům), donáškový (občan nosí vytříděné složky na určená místa a překonává přitom vzdálenost v desítkách až stovkách metrů) a sběrný dvůr (místo určené obcí ke sběru více složek, slouží pro větší spádovou oblast). Systémy podle stupně třídění se rozlišují především na sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu, sběr vícepruhového odpadu (např. spalitelný odpad, duté a ploché obaly apod.) a sběr jednodruhového odpadu (oddělený sběr jednotlivých komodit – papír, plasty, sklo apod.). Podle používané technologie sběru lze rozlišit sběr do nádob s horním výsypem, nádob se spodním výsypem, do kontejnerů větších objemů (např. vanové), podzemních kontejnerů, boxů, pytlů a beznádobový sběr. Způsob sběru může být stacionární (donáška odpadů na stabilní sběrná místa) nebo mobilní (např. sběr nebezpečných složek). V následující tabulce č.1 jsou uvedeny minimální standardy sběr a svozu komunálních odpadů, zejména jeho odděleně sbíraných složek.

10

KRMÍČEK, Tomáš . Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí . Brno, 2008. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.

45 Tab. 1: Vhodné metody sběru komunálního odpadu v různých velikostních typech obcí. Sběr směsného odpadu Donáškový

V rozptýlené zástavbě uzavřené výměnné kontejnery 5 – 7 m3

Odvozový

Sběrné nádoby 70 – 240 l

Sběr využitelných složek Donáškový

Sběrné nádoby na sklo, papír a plasty 1,0 – 2,5 m3

Odvozový

Nevhodný

Sběr nebezpeč. složek Donáškový

Mobilní sběrna, v soustředěné zástavbě sběrné dvory

Odvozový

Nevhodný

Sběr objemného odpadu Donáškový

Stálá sběrná místa, v soustředěné zástavbě sběrné dvory, výměnné kontejnery 5,0 – 11,0 m3 , ekonomicky náročnější

Jiné způsoby Na místě

Zahradní kompostování bioodpadu (domácí kompostování)

Donáškový

Zpětný odběr vybraných výrobků v obchodech, sběr léků v lékárnách a olejů u čerpadel PHM

Zdroj: Příručka EKO – KOM Doporučené vybavení sběrného dvoru: o 2 – 3 velkokapacitní kontejnery na objemný odpad včetně pneumatik, o velkokapacitní kontejner na stavební odpad (v případě, že je přípustné ve sběrném dvoře tento odpad přijímat např. v omezeném množství do 200 kg), o velkokapacitní kontejner na zahradní odpad, o velkokapacitní kontejner na kovový odpad, o běžné kontejnery na oddělený sběr papíru, plastů, skla (doplňkový sběr), o přístřešek na vytříděný elektronický opad a nábytek, o mobilní nebo stabilní klad nebezpečného odpadu. Vybavení sběrného dvoru lze modifikovat podle velikosti spádové oblasti.

46 Sběr nebezpečných odpadů z komunálních odpadů V souladu se zákonem o odpadech mají původci komunálního odpadu, kterými jsou ze zákona obce, povinnost určit místa, kam mohou fyzické osoby (občané) odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla, apod.). Tuto povinnost obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. Obce ze zákona, tedy i občané, jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat, sbírat a předávat je k oddělenému zpracování. Oddělený sběr nebezpečných odpadů se uskutečňuje jednak ve sběrných dvorech zřizovaných v obcích a jednak v obcích ve venkovských oblastech a ve větších městech je realizován dovozový způsob spojený s mobilním sběrem nebezpečných odpadů. 7. 3. Zpětný odběr výrobků Od roku 2002 jsou podle § 38 zákona o odpadech výrobci a dovozci (povinné osoby) některých zařízení a výrobků povinni zajistit zpětný odběr použitých výrobků, dále informovat spotřebitele prostřednictvím posledních prodejců o způsobu zpětného odběru a postarat se o vyžití nebo odstranění použitých výrobků v souladu s platnými právními předpisy a nakonec dodat výroční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru MŽP ČR. Tyto povinnosti se v současné době vztahují na: o oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje živočišných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, o elektrické akumulátory, o galvanické články a baterie, o výbojky a zářivky, o pneumatiky, o elektrozařízení pocházející z domácností. V současnosti je tato povinnost rozšířena i zpětný odběr u vozidel s ukončenou životností ,,vybrané autovraky“ a vyřazovaná elektrická a elektronická zařízení. V důsledku to

47 znamená, že významně vzrůstá odpovědnost obchodních společností (výrobců i prodejců) při financování a organizaci sběru a využití (příp. odstranění) výše uvedených použitých výrobků. Bohužel obce mají při zpětném odběru výrobků poněkud složité postavení, protože o jejich začlenění do systému zpětného odběru rozhodují povinné osoby. Zde tedy nezbývá než se zkontaktovat se společnostmi zabývající se zpětným odběrem a projednat s nimi možnosti napojení obce na systém zpětného odběru konkrétních výrobků, případně předání péče o sběr a recyklaci jednotlivých komodit povinným osobám. 7. 4. Zpracování bioodpadů Je hned důležité na úvod zdůraznit, že pokud chceme zpracovávat směsný komunální odpad na kompost musíme zabezpečit, aby nedošlo ke kontaminaci vstupní suroviny a následně výsledného produktu. Proto se kompostuje zásadně bioodpad získaný odděleným shromažďováním a sběrem. Nejčastěji se zpracovává odpad z údržby zeleně a zelený odpad ze zahrad. Pro obce se doporučuje podporovat a propagovat domácí kompostování. Jednoduchým zařízením na zpracování je kompostoviště zřízené formou kompostových základek nebo otevřených boxů. Takováto kompostoviště jsou vhodná i pro několik obcí společně. Průmyslové kompostárny představují velké investice a jsou řešením vhodným spíše na úrovni regionální. Kompostování může probíhat na nezastřešených základkách, ale vodohospodářsky zabezpečené ploše. Pro kompostování mohou být využity biofermentory nebo může probíhat v halách s případným dozráváním kompostu na vodohospodářsky zabezpečené ploše. Kompostárna nesmí být zdrojem nadlimitního zápachu. Kapacita kompostáren může být velmi rozdílná 1 – 20 tis. tun/rok. V případě, že je kompost uváděn do oběhu prodejem, musí jeho jakost odpovídat vyhlášce č. 474/2000 Sb., o tanovení požadavků na hnojiva. Vzhledem ke značným problémům s biologicky rozložitelným odpadem (bioodpad) si město Brno nechalo vypracovat v minulém roce studii o možnostech nakládání s tímto odpadem. V roce 2009 tvořil bioodpad přibližně 22 % směsného komunálního odpadu. Obecně můžeme rozlišit dva proudy biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) a to na: zelený odpad ze zahrad, hřbitovů, parků, a na kuchyňský odpad rostlinného a živočišného původu.

48 Odpad ze zahrad a parků obsahuje cca 50 % - 60 % hmotnosti vody. Kuchyňský odpad oproti tomu obsahuje až 80 % hmotnosti vody a více solí a také méně dřeva. Proces nakládání s BO zahrnuje kromě jeho předcházení vzniku u zdroje domácím a komunitním kompostováním také jeho sběr, materiálové využití anaerobní digesci v bioplynových

stanicích

a

kompostování

v

kompostárnách,

energetické

využití

ve spalovnách komunálního odpadu a odstranění skládkováním. K zavedení odděleného sběru a využití KO vedou tyto důvody: 

Separace BO z SKO, je důležitá z důvodů minimalizace problémů při jeho spalování ve spalovně SAKO a. s. Při jeho spalování totiž vzniká větší množství chloru ve spalinách, jeho množství také snižuje energetickou výhřevnost.



BO je vhodnou surovinou pro výrobu digestátu (z kompostu), tento digestát obsahuje fosfor a draslík, který v současnosti chybí v zemědělských půdách a tak je nutno více dohnojovat pomocí umělých hnojiv. Tyto umělá hnojiva se pak dostávají do povrchových vod. Je tedy více než záhodno zajímat se o možnostech využití přírodních hnojiv a jejich šetrnému vlivu na životní prostředí.



Důležitou roli zde také hraje nepřímý ekonomický přínos pro město plynoucí z provozu zařízení na využívání biologicky rozložitelného odpadu v centrální kompostárně a v bioplynových stanicích. Finanční motivací je úspora nákladů na snížení množství směsného komunálního odpadu od občanů oddělením separovaného bioodpadu.



Skládkování kompostovatelných BRO mimo KO je zakázáno vyhláškou č. 294/2005 Sb. Navíc plán odpadového hospodářství ČR navíc stanovuje, že podíl BRO v KO má do roku 2020 klesnout na 35 % jeho množství oproti roku 1995, stanovuje také, že podíl BRKO v komunálním odpadu má být v roce 2010 75 % a v roce 2013 50 %. Výsledkem analýzy prováděné firmou ECO Management s.r.o. je, že zavedení

odděleného sběru BRKO pomocí sběrné sítě ve variantě s nádobami u všech domů, ve variantě s nádobami pro více domů a ve variantě zahrnující prevenci, tak ve všech těchto variantách by došlo k výraznému zdražení nakládání s odpady v městě Brně. Zvýšení nákladů by se částečně dalo kompenzovat vhodnou koncovou technologií, která by využila energetického potenciálu odpadů jako např. bioplynová stanice. Jako nejvhodnější řešení pro zpracování BO v Brně firma ECO Management s.r.o. kombinaci bioplynová stanice – systém suché fermentace. Odpady, které by nešly likvidovat tímto způsobem, by se pak dále zpracovávaly v Centrální kompostárně v Brně.

49 I přes tato řešení by se zavedení odděleného sběru BRKO neobešlo bez navýšení poplatku za odpad a to samozřejmě vede k úvaze nárůstu nelegálních skládek, které by toto navýšení jako důsledek určitě mělo. Je tedy otázkou jak se k danému problému město postaví. Je na úvaze zda likvidace nelegálních skládek by postupně nepřevýšila zisk ze zavedení odděleného sběru BRKO. 7. 5. Výroba alternativního paliva Zvyšující se nárůst spotřeby energie i skutečnosti, že některé základní neobnovitelné suroviny se blíží svému vyčerpání, jsou podnětem k hledání alternativních zdrojů pro výrobu energie. Jednou z možností je využití odpadních materiálů jako alternativních zdrojů energie, zejména jako paliva. Přispívá k tomu skutečnost, že množství odpadů se zvyšuje a jejich odstraňování vyžaduje stále větší materiální i finanční prostředky. V současnosti se můžeme setkat s termínem ekopalivo. Jedná se o nové mechanické postupy zpracování odpadů. Metoda využívá skutečnosti, že komunální odpady a některé druhy průmyslových odpadů, obsahují významný podíl organické hořlavé frakce a tento podíl se stále zvyšuje. Na základě provedených měření a porovnáním dostupných údajů ze zahraničí bylo zjištěno, že některých složek tuhého komunálního odpadu mají vysoká výhřevnost výrazně převyšující výhřevnost hnědého uhlí (ca 15 J/kg). Pokud se tedy vytřídí vhodné složky z komunálního odpadu a provedou se jejich mechanické úpravy (drcením a tříděním), lze získat alternativní palivo s výhřevností 20 až 22 MJ/kg. Používání ekopaliva v ČR jako náhrady primárních paliv je prováděno od začátku 90. let. Pro jeho pojmenování se vžilo několik různých termínů – tuhá topná směs – TTS, tuhé alternativní palivo – TAP, tekuté hořlavé odpady – THO nebo se používaly obchodní názvy od různých výrobců Kormul, Palozo apod. Obory jeho využití byly a jsou převážně průmysl stavebních hmot, hutnictví a energetika. TAP je v ČR vyráběno z průmyslových odpadů, z vytříděných komunálních odpadů a z odpadu získaných při sanaci ekologických zátěží. Při jeho výrobě se zpravidla provádí pouze úprava fyzikálních vlastností drcením a mícháním tak, aby byly splněny požadavky jednotlivých odběratelů, které jsou obvykle podmíněny technickými možnostmi dávkování do tepelného zařízení (kotel, pece apod.) Do technologie výroby TAP vstupují hlavně plastové obaly a jiné odpady (např. z obalů, vadné šarže z výroby folií, demontáže OEEZ aj.) cca 70 %, odpady papíru a kartonu, cca 20 % a odpad gumy textilu a buničiny apod.

50 Mezi hlavními výrobce ekopaliva v ČR patří např. společnost .A.S.A., spol. s r.o., Brno, která vyrábí palivo z odpadních plastů (kromě PVC) papíru, dřeva, textilií, pryže (mimo pneumatik), kůže a kompozitních materiálů na této bázi. Dále firma OZO Ostrava, která vyrábí palivo s obchodním názvem PALOZO. Firma využívá k výrobě směsné plasty z tříděného sběru a část objemných odpadů k výrobě paliva. Toto palivo se vyrábí podle podnikových norem OZO, obvykle se využívá dřevní odpad (dřevo, piliny, hobliny, dřevotříska), plastový materiál, papír a lepenka, textil, kal z výroby buničiny a papíru a výmět z recyklace papíru a lepenky – a jeho výhřevnost se pohybuje v rozmezí 22 – 28 MJ.kg

-1

. Vlhkost se udržuje v rozmezí 2 – 10 % proto, aby se ne-

snižovala výhřevnost. Maximální velikost částic je 30 mm, odběratel klade důraz na homogenitu směsi. Získané palivo je využíváno pro výrobu tepla v hutnictví a v cementárně v Hranicích. Obdobným způsobem je získáváno a připravováno palivo firmou ODAS ve Žďáru nad Sázavou, které je využíváno v provozu cementárny v Prachovnicích.11

8. Jak nakládat s nebezpečným komunálním odpadem a jak snižovat environmentální a zdravotní rizika Nebezpečné odpady v komunálním odpadu tvoří přibližně 1 % z celkové jeho produkce. Na základě průzkumů můžeme říct, že měrné množství tzv. drobného nebezpečného odpadu v komunálním odpadu představuje přibližně 0,5 – 2,0 kg na obyvatele a rok. Pokud připočteme některé další výrobky, které jsou zejména součástí objemného odpadu z domácností a obsahují nebezpečné látky (chladničky, baterie a akumulátory), pak se nám množství nebezpečného odpadu zvýší na 4,0 – 6,0 kg na obyvatele a rok. Obce a tedy i občané jsou povinni nebezpečné odpady odděleně shromažďovat sbírat a předávat je k oddělenému zpracování. Obce ve svých sběrných dvorech uskutečňují oddělený sběr nebezpečných odpadů. Ve venkovských oblastech a ve větších městech je realizován odvozový způsob spojený s mobilním sběrem nebezpečných odpadů. Přibližně 50 % z celkového množství nebezpečných odpadů odděleně sebraných z komunálního odpadu v obci tvoří chladničky z domácností, 25 % vyřazená elektrická zařízení, 10 % baterie a akumulátory, 10 % prostředky domácí chemie včetně obalů a 5 % ostatní 11

KRMÍČEK, Tomáš . Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí . Brno, 2008. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.

51 nebezpečný odpad. Tímto způsobem se snižuje riziko ohrožení životního prostředí a zdraví lidí a zvířat. Podpora při vytváření podmínek a rozšiřování služby odděleného sběru nebezpečných odpadů v obcích patří mezi důležitá opatření v rámci realizačního programu pro komunální odpady včetně nezbytné výchovy a osvěty občanů. Důležité je si uvědomit, že z výrobků, které se po upotřebení stávají nebezpečným odpadem mají určité vlastnosti, které mohou ohrozit bezpečnost a zdraví pracovníků nakládajících s odpady (pracovníci svozu a skládky), mohou znehodnotit složení komunálního odpadu z hlediska dalšího možného využití a v neposlední řadě mohou ohrozit kvalitu podzemních vod, ovzduší a půdy v případě nevhodného nakládání s odpadem. Na základě zákona o odpadech mají původci komunálního odpadu, kterými jsou ze zákona obec, povinnost určit místa, kam mohou fyzické osoby (občané) odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla apod.). Tuto povinnost obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. Při manipulaci s nebezpečnými odpady sebranými z komunálních odpadů je důležité postupovat velmi opatrně. Je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy stanovené provozním řádem chváleným příslušnými orgány státní správy.

52

9. Možnosti likvidace odpadu v kontextu s podnikatelským prostředím Metod zpracování a likvidace komunálního odpadu a jeho složek je v současnosti několik. V naší republice je nejrozšířenější metodou skládkování a následně pak spalování. V současnosti se začíná uplatňovat metoda kompostování.

9.1. Kompostování Koncem 70. let se v důsledku zvyšování cen za ukládání odpadu na skládky a z důvodů ekologických se začaly hledat nové možnosti v nakládání s komunálním odpadem a v této době se začínají objevovat první kompostárny podobné těm, se kterými se můžeme setkat nyní. V západní Evropě se začali k této technologii vracet z důvodů využívání organických odpadů. Ve východní Evropě naproti tomu kompostování využívali hlavně na výrobu organického hnojiva a odpadkářský aspekt byl až na druhém místě. Kompostování je způsob využití odpadů jako je např. část tuhých domovních odpadů, odpadů z potravinářské a zemědělské výroby. Cílem kompostování je přeměnění těchto odpadů pomocí přirozeného biologického rozpadu do formy, která je neškodná, hygienicky a esteticky nezávadná, silně redukovaná jak do objemu a hmotnosti tak vhodná pro použití jako hnojivo. Tyto složky obsahují organickou hmotu a živiny (draslík, fosfor, dusík, hořčík, vápník, a některé stopové prvky) a kompostováním se upraví do podoby, vhodné k vrácení do přírodního koloběhu a tím k využití v produkci zemědělských plodin. Používanou složkou kompostů jsou také kaly z čistíren odpadních vod. Vhodnou kompostárenskou technologií pro kompostování na hromadách zavedla firma Backhus. Po dovezení na kompostárnu jsou materiály navršeny do hromad s trojúhelníkovým průřezem pomocí nakladače. Materiál je zároveň promíchán v takovém poměru, aby bylo dosaženo optimálního poměru uhlík/dusík a vlhkosti. Dokonalého promíchání je docíleno po první překopávce. Pak následuje horká fáze, střední fáze, a fáze dozrávání. Díky tomu je organický materiál přeměněn na kompost, který připomíná rašelinu, voní jako lesní zemina a obsahuje bohatou mikroflóru. Díky častému překopávání a promíchávání, dochází k tvorbě bakterií v celém průběhu kompostovacího procesu. V horké fázi, ve které je dosaženo asi 75 °C, je zabezpečena hygienizace a zneškodnění semen plevelů. Rychlý kompostovací proces zabezpečuje průběžná homogenizace, rozbíjení hroud a dovlhčování. Nedochází

53 k vytváření výluhu a ke vzniku nepříjemného zápachu. Ke zpomalení procesu nedochází ani v zimních měsících. Výroba hygienicky nezávadného produktu trvá asi 6 – 12 týdnů. Jak již bylo zmíněno dříve řešení problematiky biologického odpadu není možné hledat v ukládání na skládku, nebo ve spalování ve spalovnách pro smíšený komunální odpad, je pro to hned několik důvodů. V ČR je bohužel v zemědělských půdách nízký podíl organických látek, navíc tím, že odvezeme do spalovny nebo na skládky biologický odpad, jsme nuceni živiny dodávat do půdy jiným způsobem, např. pomocí minerálních hnojiv, která jsou náchylnější k vyplavování živin do povrchových nebo podzemních vod než hnojiva organická. Při skladování biologického odpadu na skládkách dochází ke tvorbě methanu, což je jeden z plynů napomáhající ke globálnímu oteplování Země a tím ke změně klimatu. Dále pak ve spalinách ze spalovny nebo ve skládkovém plynu jsou obsaženy toxické látky, ovlivňující zdravotní stav lidí. Jako možné řešení problematiky bioodpadu je jeho minimalizace, separace a využití – kompostováním, anaerobní digescí, ethanolovým kvašením apod. Rád bych se na tomto místě ještě vrátil ke zpracování bioplynu metodou anaerobní digesce, která má oproti kompostování tu výhodu, že bioplyn zde může být spalován za produkce tepla a v případě kogenerace i elektřiny, nebo může být čištěn, stlačován a používán pro pohon motorových vozidel. Investice do bioplynové stanice je sice vyšší než do kompostárny, ale za současných podmínek je možné dosáhnout určité rozumné návratnosti vložených investic, ale s podmínkou vlastní spotřeby tepla a energie.

9.1.1. Kompostárny pro města Z důvodů přibližování ČR k EU byla naše republika nucena zaujmou zcela nový přístup k nakládání s biodegradabilními odpady a to hlavně komunálními. Na základě Směrnice Rady EU 1999/31/EC, která ukládá členským státům, aby do roku 2010 bylo množství biologicky odbouratelného komunálního odpadu putujícího na skládky sníženo o 25 % celkové hmotnosti oproti roku 1995. Na základě nové legislativy vzniknou problémy s biologicky odbouratelnými odpady. Proto dochází ke kampaním propagující kompostování, biozplyňování a oddělený sběr komunálních bioodpadů. Na základě této kampaně došlo k realizaci několika kompostáren na kompostování odpadů z veřejné zeleně. Dalšímu rozvoji v této oblasti brání nedostatek investičních prostředků.

54 Ale i zde se zdá, že se blýská na lepší zítřky. Firma A.E.T. Agroekologické technologie Praha přišla se zajištěním investora kompostáren, se vzorovým řešením kompostárny a kapacity pro její výstavbu, zároveň se postará o efektivní kompletní provoz kompostáren tak, aby došlo k požadované návratnosti investičních prostředků. V současnosti probíhá výstavba kompostárny asi takto: Objednavatel kompostárny zajistí pozemek na realizaci kompostárny formou nájmu na 20 let za symbolickou cenu a postará se o zajištění veškerých inženýrských sítí až na hranici pozemku na vlastní náklady. Dále pak smluvně zajistí před realizací kompostárny takový návoz bioodpadů, aby byl zabezpečen efektivní provoz kompostárny. Cena za zpracování odpadů na kompostárně bude stanovena smluvně na dobu 5 let. Tato cena by měla být nižší než na skládkách komunálního odpadu a na spalovnách. Objednavatel bude mít dále smluvně zajištěné právo odběru 5 % vyrobených kompostů a substrátů pro potřeby obce zdarma. Rovněž bude objednavateli kompostárny vypláceno na zvláštní účet 5 % realizovaných příjmů z prodeje hotových výrobků. Předpokládá se, že systém nakládání s biodegradabilními odpady i jejich zpracování na kompostárně bude stanoven vyhláškou příslušné obce nebo města.

9.2. Spalování odpadů 9.2.1. Spalovna komunálních odpadů v městě Brně

Obr. 3 a 4: Spalovna komunálního odpadu Brno, a. s., Jedovnická 2, 628 00 Brno

Spalovna komunálního odpadu Brno, akciová společnost Jedovnická 2, 628 00 Brno

55 Historie spalovny Městská spalovna odpadů svoji první elektrickou energii vyrobila v roce 1905. S její výstavbou se započalo v roce 1904. Byla to vůbec první spalovna Rakousko – Uherské monarchie, která v té době využívala odpadu k výrobě elektrické energie. V posledních dnech druhé světové války byla spalovna spolu s blízkou plynárnou a elektrárnou vybombardována. Znovu postavena pak byla v roce 1989. Vybudování spalovny bylo provedeno za účelem energetického využití směsného komunálního odpadu a vybraného odpadu z průmyslu s hlavním účelem využití odpadu jako paliva a takto získanou tepelnou energii využít na výrobu páry. Spalovna během svého provozu neustále zvyšuje ekologické parametry, v jehož důsledku dochází ke snižování množství emisí sledovaných škodlivin a dodržování emisních limitů platných jak v České republice tak v zemích Evropské Unie. Během let, ve kterých je spalovna provozována dochází k úpravě legislativy na které je nutno reagovat a neustále, tak zvyšovat kvalitu provozu spalovny.

Hlavní činnost spalovny a výhody spalování ve spalovně SAKO Brno, a.s.: o podnikání v oblasti nakládání s odpady, o podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými opady, o činnosti organizačních a ekonomických poradců v oblasti nakládání s odpady, o zprostředkovatelská činnost, o koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, o výroba tepla, o silniční motorová doprava nákladní. Hlavní výhodou spalování je spalování směsného komunálního odpadu bez předchozí nutné úpravy. Další výhodou je jednoduché a účinné ovládání spalovacího procesu, což vede k dokonalému vyhoření odpadu až na anorganický inertní materiál – škváru. Obsahem škváry je minimální množství organických zbytků a to cca 1 – 5 %. Během procesu spalování dojde k redukci hmotnosti na 25 % původních hodnot a k redukci objemu na 10 % původních hodnot. Během procesu spalování dochází k využití uvolněné tepelné energie vedoucí k výrobě teplonosného média. Dochází také k úspoře primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energie. Můžeme také účinně čistit sledované škodliviny ze spalin. Výsledkem je také získání druhotných surovin pro materiálové využití vyseparováním železného šrotu ze škváry.

56 Produkty získané ve spalovně Spaliny jsou plynné produkty, které se uvolňují při spalovacím procesu a procházejí postupně pěti stupni čištění spalin před jejich vypuštěním do ovzduší. Jedná se především o směs ohřátého vzduchu, který byl vháněn do kotle jako primární a sekundární vzduch a účastnil se termooxidačních procesů za vzniku CO2 (3,9 %) a vody – páry (15,1 %). Podíl sledovaných škodlivin na celkovém množství vyprodukovaných spalin tvoří 0,004 %. Z technologie jsou produkovány dva druhy odpadních vod. Alkalické odpadní vody z mokrého vynašeče škváry, zásobníku škváry, z odluhů a odkalů kotlů. Kyselé odpadní vody vznikají při přípravě napájecí vody pro kotle na chemické úpravně vody. Tyto odpadní vody se shromažďují a mísí v retenční nádrži a jsou přečerpávány přes Parschalův žlab do veřejné kanalizace. Škvára je pevným produktem ze spalovacího procesu odpadů, která tvoří 22 – 24 % původní hmotnosti spalovaných odpadů. Jedná se o silikátový materiál s proměnnou zrnitostí o sypné hmotnosti 832 kg/m3, tmavošedé barvy a je bez zápachu. Popílek má sypkou konzistenci, světlešedou barvu a je bez zápachu. Tento nebezpečný odpad nemůže být ukládán v prachové podobě na skládky, ale musí se podrobit úpravě stabilizací. End-produkt (konečný produkt čištění spalin) je odloučen na textilních filtrech. Jedná se o výsledný reakční produkt polosuché vápenné metody čištění a aktivního uhlí na kterém jsou naadsorbovány další znečišťující složky ze spalin. Tento nebezpečný produkt velmi jemné prachové konzistence je silně hygroskopický, bez zápachu a má tmavošedou barvu. End-produkt nemůže být ukládán v prachové podobě na skládky a musí být upraven stabilizací. Solidifikát je připravován na sekci solidifikace z produktů čištění spalin (popílku a Endproduktu), vody a cementu. Představuje směs karbonátů a silikátů ve formě betonové kašovité směsi, která je odvážena na skládku jako odpad ostatní, kde tuhne v litých vrstvách a veškeré škodliviny jsou zde pevně fyzikálně i chemicky vázány.

57

Obr. 5: Schéma technologického procesu spalování odpadů v brněnské spalovně Na základě podkladových materiálů poskytnutých ze spalovny můžeme konstatovat, že termické zneškodnění odpadu probíhá ve dvou stupních. Popílek i odpadní produkt z druhého stupně čištění spalin obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být na deponiích vyluhovány vlivem kyselých dešťových srážek. Vyluhování se proto zabraňuje tzv. solidifikací. V procesu solidifikace se smíchává popílek z prvního stupně čištění spalin s odpadním produktem z druhého stupně čištění spalin a jako pojivo se používá cement a voda. Chemické složení odpadního produktu závisí na chemickém složení spalin (tedy na skladbě SKO), je přibližně následující: 60 % chloridu vápenatého, 20 % siřičitanu vápenatého, 3 % síranu vápenatého, asi 3 – 9 % zkarbonizovaného a nezreagovaného vápenného hydrátu. Solidifikovaný produkt v kašovité formě je odvážen speciálními auty na deponie, kde tuhne v litých vrstvách do 48 hodin. V tomto alkalicky reagujícím prostředí jsou těžké kovy nerozpustné a veškeré škodliviny jsou zabetonovány a je tak zabráněno jejich vyluhování do okolí deponie.12 Vzniklá škvára se ukládá na zabezpečené skládce odpadů určené pro tuto skupinu odpadů. Elektromagneticky vyseparované železo je prodáváno jako druhotná surovina. Vzniklý odpad je po magnetické separaci železných kovů deponován na skládky v okolí města. Účinnost čištění kouřových plynů je pro většinu škodlivin vyšší než 96 %.

12

http://www.sako.cz/spalovna/proces/

58

9.2.2.Vývoj firmy od roku 1999 do roku 2009 ROK 1999 V roce 1999 došlo ke snížení ceny tepelné energie. Společnost na vzniklou situaci reagovala tak, že se zaměřila na snižování nákladů a zvyšování efektivnosti vzhledem k zhoršující se pozici na trhu tepelné energie a započaly se optimalizační práce zaměřené na využití energetického potenciálu spalovny. Společnost se v tomto roce zaměřila na získávání nových klientů, a to především právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání. V tomto roce také město Brno pověřuje společnost SAKO Brno zavedením optimálního systému sběru, svozu, třídění, využívání a zneškodnění komunálního odpadu na území města Brna. Celkový návoz odpadu do spalovny činil v roce 1999 celkem 106 400,99 t, z toho průmyslových odpadů od právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání bylo dovezeno 11 179,37 t, tj. 10,51 % z celkového množství odpadu. Z tohoto celkového množství odpadu bylo vyrobeno celkem 689 812 GJ páry, což představuje v průměru 6,48 GJ z 1 t odpadu. Průměrná cena páry činila 69,77 Kč/GJ. Zhodnocení roku 1999 Hospodářský výsledek byl v tomto roce ztrátový a to ve výši – 33 818 Kč. Důvodem této ztráty byly náklady potřebné na opravu kotle. Dále pak tvorba opravných položek na pohledávku vůči společnost Energzet, a.s., dále vytvoření rezervy na ručení úvěru SAKORecycling park, s.r.o., vytvoření opravné položky na tvorbu rezervního fondu firmy SAKORecycling park, s.r.o., a také pohledávky vůči SAKO-Recycling park, s.r.o. Je také důležité zmínit provozní ztrátu, která je ovlivněna snížením ceny za vykupovanou páru od Tepláren Brno, a.s. ze 109,72 Kč/GJ na 64 Kč/GJ. Jak je zřejmé ztráty vznikají na divizi Spalovna. Společnosti se v tomto roce podařilo navýšit základní jmění a v roce 2000 se očekává další její navýšení díky vkladu majetku města Brna. Na základě přetrvávajících problémů SAKO-Recycling,s.r.o., u niž došlo k ekonomické ztrátě se firma SAKO, a.s. rozhodla ukončit působení v dceřinné společnosti s následným odprodejem obchodního podílu v této společnosti. Viz Příloha č.1.

59 ROK 2000 V roce 2000 se firma zaměřila na pokračování trendu modernizace a obnovy svozové techniky, která je základním předpokladem neustálého zvyšování kvality poskytovaných služeb. Významnými akcemi loňského roku byla příprava a zahájení celoměstské separace PET lahví, zprovoznění nových sběrných středisek odpadů i optimalizace procesu separace skla. Činnost obchodního úseku se i v roce 2000 zaměřovala na udržení a získávání nových zákazníků, především právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, produkujících odpad na území města Brna a v jeho nejbližším okolí, k termickému zneškodnění odpadů s využitím tepla. Celkový návoz odpadů do spalovny činil v roce 2000 celkem 105 050 tuny, z toho průmyslového odpadu od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání bylo dovezeno 8 891,19 t, tj. 8,46 % z celkového množství odpadu. Z tohoto celkového množství odpadu bylo v roce 2000 vyrobeno celkem 694 709 GJ páry. Statutární město Brno pověřilo v roce 1999 společnost SAKO Brno, a. s., zajišťováním systému svozu, sběru, třídění,využívání a zneškodňování komunálního odpadu na území města Brna. Tento systém se plně realizoval až v roce 2000. Systém centrálně řízený společností se 100% majetkovou účastí Statutárního města Brna přináší městu jako původci odpadu výhody spočívající v: • úspoře finančních prostředků Statutárního města Brna uspořádáním svozových tras ve městě Brně (poslední tři roky stejná cena za svoz a likvidaci odpadu pro občany), • ucelených informacích o skutečné produkci komunálních odpadů na území města Brna a jeho skutečném složení, • větší operativnosti přímého řízení toku odpadů a finančních prostředků městskou společností, • možnosti přímé kontroly hospodaření s finančními prostředky určenými na zajištění svozu, sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu městem prostřednictvím statutárních orgánů SAKO Brno, a. s. V rámci systému města Brna bylo v roce 2000 svezeno a následně energeticky využito celkem 75 506,36 t systémového komunálního odpadu, přičemž z tohoto množství z oblasti vymezené společnosti SAKO Brno, a. s., bylo vlastními svozovými prostředky svezeno 40 459,78 t komunálního odpadu, což představuje 53,60 % z celkového množství

60 systémového komunálního odpadu a 38,51 % z celkového množství odpadu energeticky využitého ve spalovně. Nesystémového odpadu bylo společností SAKO Brno, a. s., svezeno 1 553,30 t. Společnost SAKO Brno, a. s., je také Statutárním městem Brnem pověřena zajišťováním odvozu a využití odpadu ze sběrných středisek odpadů v jednotlivých městských částech. Sběrná střediska odpadu byla vybudována za účelem sběru a třídění velkoobjemového a stavebního odpadu, který běžně nelze uložit do sběrných nádob a současně jsou tato sběrná střediska využívána k separaci využitelných složek komunálního odpadu a k separaci nebezpečného odpadu. Ve sběrných střediscích bylo na celém území města Brna sesbíráno celkem 18 552,14 t odpadu, z toho využitelných složek: 1621,36 t železného šrotu, 514,68 t papíru, 72,87 t skla, 29,81 t PET lahví a 5 037,73 t spalitelného odpadu. V roce 2000 bylo v provozu 41 sběrných středisek, které provozovalo 11 různých provozovatelů. Společnost SAKO Brno, a. s., provozovala 9 sběrných středisek. Současně byly zahájeny přípravné práce směřující k výstavbě dalších 5 sběrných středisek, které budou dokončeny v roce 2001. Zhodnocení roku 2000 V roce 2000 došlo ke stabilizaci společnosti, a to jak v oblasti vlastního provozního hospodaření, tak i v oblasti majetkové struktury společnosti. V průběhu roku došlo k realizaci 1. etapy vkladu dosud pronajímaného movitého a nemovitého majetku od Statutárního města Brna ve výši 601 529 tis. Kč, dále k peněžitému vkladu 69 381 tis. Kč a z toho plynoucího navýšení základního kapitálu 842 659 tis. Kč. V 2. etapě procesu vkladu majetku v roce 2001 by mělo dojít ke vkladu majetku, který nebyl řádně zapsán a doložen na Katastru nemovitostí (mimo objektů, jejichž vklad prozatím nedoporučuje Útvar hlavního architekta Statutárního města Brna). Poslední závěrečnou etapou by mělo být snížení základního kapitálu tak, aby byl uveden do relace s vlastním kapitálem (o neuhrazené ztráty z minulých let). V souvislosti s ukončením nájemní smlouvy a vkladem majetku byly odúčtovány dlouhodobé závazky vůči Statutárnímu městu Brnu, čímž nastalo radikální snížení zadluženosti a zlepšení likvidity společnosti. Účetní operace spojené s vkladem majetku ovlivnily negativně celkový hospodářský výsledek za rok 2000, který je ztrátový, a to ve výši 67 758 tis. Kč. Příloha č.1

61 ROK 2001 V tomto roce se společnosti SAKO Brno, a. s. Podařilo dosáhnout ziskového roku. Hlavními faktory, které přispěly k obratu ve vývoji hospodaření, byly zejména dosažené úspory spojené s optimalizací všech podnikatelských činností. Dalším z důvodů byla určitě příprava strategického projektu souvisejícího s budoucím postavením společnosti. Základním cílem tohoto projektu je vybudování moderního a ekologického centra pro hospodárné zajištění souboru všech činností souvisejících s nakládáním s odpady v rámci Jihomoravského regionu při využití finančních zdrojů EU. V oblasti poskytovaných služeb došlo v loňském roce ke stabilizaci stávajících činností. Rozběhla se separace PET lahví a byly zahájeny přípravné práce nutné k nastartování celoměstské separace papíru. Loňský rok byl také značně poznamenán zásadními změnami v oblasti legislativy, která je postupně harmonizována s normami EU. Na nový zákon o odpadech byla společnost nucena reagovat úpravou organizační struktury a přijetím racionalizačních opatření. V roce 2001 došlo rovněž k výraznému posunu v oblasti strategického projektu společnosti „Komplex látkového a energetického využití odpadu ve společnosti SAKO Brno, a.s.“, který uvažuje z hlediska financování využití fondu EU ISPA. Společnost se v roce 2001 zaměřila hlavně na rozvoj aktivit, které mají zabezpečit společnosti dostatečné množství odpadů od stávajících zákazníků a na získávání zákazníků nových, kteří v souladu s vyhláškou o nakládání s komunálním odpadem na území Statutárního města Brna dávají přednost ekologickému zneškodnění odpadů s termickým využitím před skládkováním. Celkový návoz odpadů do spalovny v roce 2001 činil celkem 99 303 t, přičemž vybraných průmyslových odpadů od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání bylo 6 873 t, tj. 6,9 % z celkového množství odpadů. Nejvýznamnější podíl z tohoto celkového množství odpadu činil směsný komunální odpad z města Brna – celkem 66 335 t, tj. 66,8 %. Z tohoto celkového množství směsného komunálního odpadu z brněnské aglomerace připadlo na sběrné nádoby 61 231 t odpadu, tj. 61,7 %. V roce 2001 bylo do teplárenské sítě dodáno celkem 637 488 GJ páry, což představuje v průměru produkci 6,42 GJ z 1 t spáleného odpadu. V uplynulém roce došlo k rozšíření a zkvalitnění systému separace skla a PET lahví na území města Brna. V rámci tohoto systému mohli občané v roce 2001 odkládat PET lahve ve 49 sběrných střediscích odpadu a do 37 speciálních kontejnerů umístěných u vybraných supermarketů.

62 Vyseparované PET lahve byly sváženy vozidly s lineárním stlačováním podle potřeby jednou až třikrát týdně do areálu společnosti SAKO Brno, a. s., kde probíhalo dotřídění od nežádoucích příměsí, třídění podle barev a úprava do podoby vhodné k prodeji (lisování do balíků) pro následné využití. V roce 2001 se podařilo tímto způsobem vyseparovat celkem 260 t PET lahví, poměr čirých k barevným činil 1 : 1,14. Na území města Brna se nacházelo v roce 2001 cca 800 stanovišť na sběr separovaného skla, na kterých jsou umístěny dvojice plastových sběrných nádob o objemu 240 l, a dále pak cca 420 stanovišť s kontejnery o objemu 0,9 – 1,7 m3. Vyseparované sklo bylo odváženo na překladiště v Sokolnicích a zde dotřiďováno od nežádoucích příměsí. Vytříděné sklo se dopravovalo do skláren v Kyjově ke zpracování. V roce 2001 se ve městě Brně vyseparovalo celkem 1 319 t skla, z toho 338 t bílého a 981 t barevného skla. V průběhu loňského roku proběhla příprava na zahájení separace papíru ve městě Brně. Tato důležitá využitelná složka směsného komunálního odpadu se kromě bioodpadu vyskytuje v domácnostech nejčastěji, a také tvoří podstatnou část odpadů z kanceláří, prodejen a jiných provozoven. Ve spolupráci s jednotlivými ÚMČ byl dohodnut počet kontejnerů na sběr separovaného papíru a upřesněno umístění jednotlivých stanovišť. K 31. 12. 2001 bylo v jihomoravské metropoli celkem 49 sběrných středisek odpadů, přičemž společnost SAKO Brno, a. s. provozuje 15 z nich. Společnost SAKO dále realizuje odvoz, využití nebo zneškodnění odpadů ze všech sběrných středisek odpadů včetně provádění sběrových dnů a likvidací nelegálních skládek s objemem vyšším než 5 m3. Ve všech sběrných střediscích odpadů bylo sesbíráno celkem 19 503 t odpadů, z toho využitelných složek bylo 539 t sběrového papíru, 1 511 t železného šrotu, 129 t ostatních kovů a 2 t fólií. Při sběrových dnech bylo sesbíráno celkem 1 108 t odpadů. V roce 2001 bylo ze 44 nelegálních skládek vytěženo a následně využito nebo zneškodněno 2 101 t odpadu. V roce 2001 byly také zahájeny přípravné práce ke sběru a svozu směsného komunálního odpadu v rekreačních a chatových oblastech. Cílem této aktivity bylo snížení popřípadě úplné zamezení vzniku nelegálních skládek v chatových koloniích. Po pěti ztrátových letech, které byly negativně ovlivněny především vkladem majetku, snížením ceny a objemu odebírané páry, generální opravou kotlů K1 a K2 a vyšší tvorbou rezerv a opravných položek, vykazuje společnost SAKO Brno, a. s. v roce 2001 zisk 644 tis. Kč. Takto vykazovaný zisk, je tvořen výnosy ve výši 362 958 Kč a náklady ve výši 362 314 Kč.

63 Zhodnocení roku 2001 Hlavním důvodem jenž kladně ovlivnil hospodaření společnosti v roce 2001 je především zreálnění cen spalného a svozu, zrušení dotace spalného, zahájení procesu generální opravy kotle K3 s termínem ukončení prací v červnu 2002, zahájení opravy komínu – 1. etapa (je rozplánována do 4 etap, 2. a 3. etapa bude provedena v roce 2002 a 4. etapa v roce 2003) a taktéž opravy a rekonstrukce areálu na Jedovnické a Černovické ulici. Pokračovalo se v nastoupené cestě modernizace vozového parku. V roce 2000 byla vkladem majetku do společnosti ukončena smlouva o komplexním pronájmu majetku. Z této smlouvy vyplynul pro SAKO Brno, a. s. závazek vůči Statutárnímu městu Brnu ve výši 26 720 tis. Kč. V souladu se smlouvou a na základě rozhodnutí Rady města Brna ze dne 17.5. 2001 byla část závazku ve výši 17 810 Kč uhrazena formou zvýšení základního kapitálu. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden dne 14. 2. 2002 a tím došlo ke zvýšení základního kapitálu společnosti na 860 469 Kč. Dále došlo ke snížení tohoto závazku poskytnutím dotace na kapitálové do vybavení, která byla použita na úhradu ztráty hospodaření minulých let – 6 980 Kč. Zbylá část závazku byla v průběhu roku 2001 zaplacena na účet Statutárního města Brna. Příloha č.2 ROK 2002 V roce 2002 společnost zavedla systém jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001 a získala jeho certifikace. V průběhu roku 2002 pokračovala firma v obnově a modernizaci vozového parku a soustředila se na vybudování myčky aut v areálu svozu aut. Kromě separace skla a separace PET lahví se nově zavedla i celoměstská separace papíru. Spolupráce společnosti s hlavním obchodním partnerem Teplárnou Brno, a.s. vedla ke zvýšení dodávek tepla v letním období, která byla přínosem pro obě strany i občany města. Škvára vzniklá při spalování je předávána za účelem naplnění mezinárodního projektu EUREKA 2337 ASHREC, který podporuje materiální využití odpadu financované Ministerstvem školství a tělovýchovy ČR. Jedná se o kvalitativně lepší využití tohoto odpadového produktu z hlediska vlivu na životní prostředí. V roce 2002 také došlo ke změně systému v úhradě za svoz a zneškodnění odpadu od obyvatelstva. Byl změněn na systém poplatku za směsný komunální odpad vztažený na každého občana města Brna.

64 V roce 2002 byl nainstalován před vjezd do spalovny detekční systém, jehož cílem je odhalit radioaktivní látky nebo zdroje ionizačního záření. V roce 2002 se také řešilo několik grantových projektů, které mají za cíl snížit provozní náklady a zajistit materiální a energetické využití odpadů tak, aby se minimalizovalo množství ukládaných odpadů na skládky, jak je vyžadováno směrnicemi EU. V tomto roce se společnost zaměřila na udržení stávajících klientů a soustředila se na zvýšení kvality poskytovaných služeb. Celkový návoz odpadu do spalovny činil 112 051 t. Nejvýznamnější podíl z celkového množství činil směsný komunální odpad z města Brna a to 71 321 t. Do teplárenské sítě bylo dodáno celkem 741 128 Gj páry, což představuje průměrnou produkci 6,61 GJ z 1 t spáleného odpadu. SAKO a.s. V tomto roce zajišťovalo svoz komunálního odpadu na 60 % území města Brna. V tomto roce se celkem vyseparovalo 1 258 t skla ze sběrných nádob. Z toho 272 bílého a 986 t barevného skla. Zhodnocení roku 2002 V roce 2002 dosáhla firma kladný hospodářský výsledek a to 6 471 tis. Kč. Tento zisk ovlivnil nárůst výkonů v oblasti vyšší tržby za prodej páry, vyšší návoz odpadu, v souvislosti se zavedením poplatku za provoz systému shromažďování, sběru přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Na výnosy mělo také vliv vymožení pohledávek od společnosti ENERGZET, a.s. Vliv na hospodaření společnosti měla také dokončená oprava kotle a pokračování v opravě komínu. Bylo také pokračováno v modernizaci vozového parku a byla vybudována exkurzní místnost. Vzhledem k novelizaci postupů účtování proúčtovala společnost odloženou daň, což se negativně promítlo na výsledku hospodaření. Byla vytvořena účetní rezerva vzhledem k opravě komínu. Tato rezerva byla vytvořena ve výši 50 % z uvažovaných nákladů a zahrnuta do roku 2002. Došlo také k navýšení základního kapitálu. Podařilo se velmi razantně hodnoty pohledávek po splatnosti, což se

pozitivně projevilo na zvýšení finančních prostředků. Příloha č.2

65 ROK 2003 Rok 2003 byl ve znamení Projektu „Odpadové hospodářství Brno“. Společnost v tomto roce získala dotace z programu EU ISPA. V tomto roce 2003 firma začala s přípravou na rekonstrukci a modernizaci spalovny tedy přeměny lokálního zařízení na zařízení s působností nadregionální. Na základě připravovaného projektu plánujícího zdvojnásobení kapacity spalovny začala rekonstrukce vážního zařízení, jejímž výsledkem bude komplexní integrovaný vážní systém, schopný odbavit veškeré nákladní automobily, které budou zajišťovat navýšení dodávek odpadu. V roce 2003 bylo energeticky využito 107 236 tun odpadu, což je o 4,3 % méně než v roce 2002, přesto bylo vyrobeno o 1,9 % tepelné energie více než v roce 2002, což bylo zapříčiněno vyšší výhřevností přiváženého odpadu. Projektová dokumentace předpokládala, že se ve spalovně budou zneškodňovat odpady s výhřevností 3,6 – 10,1 MJ/kg.Z výpočtu množství spáleného odpadu, množství vyrobené páry a tepelné účinnosti kotlů vyplynulo, že průměrná výhřevnost odpadů v roce 2003 opět narůstá a dosáhla hodnoty 11,23 MJ/kg, na rozdíl od předchozích let 2001 a 2002, kdy tato stagnovala na hodnotě 10,67 MJ/kg. Tuto skutečnost lze pravděpodobně přisoudit pozitivnímu trendu využívání sběrných dvorů, kdy se do spalovny ze systémového sběru směsného komunálního odpadu přiváží menší podíl nespalitelných odpadů. Z vyhodnocení spotřeb energií za rok 2003 vyplývá, že pro provoz najíždění, odstavování a případné krátkodobé udržení provozní teploty ve spalovací komoře kotle po dobu 2 sekund bylo spotřebováno celkem 290 789 m3 zemního plynu, což představuje 2 972 949 kWh. Energie vyrobená ze 107 236 tun spálených odpadů představuje 253 995 631kWh/rok energie z páry a 872 420 kWh/rok el. energie, což celkem činí 255 868 051 kWh/rok. Energetická výnosnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů po odečtení energetické náročnosti na spálení jedné tuny odpadu činí za rok 2003 - 1 799,24 kWh/t. V roce 2003 probíhalo několik grantových projektů, jejichž cílem je snížit provozní náklady a zajistit materiálové a energetické využití odpadů tak, aby se minimalizovalo množství ukládaných odpadů na skládky, jak je vyžadováno Směrnicemi EU : • MŠMT ČR – projekt EUREKA ASHREC „Recyklace škváry ze spalovny tuhých komunálních odpadů“, ukončení – prosinec 2003. • MŠMT ČR – projekt EUREKA INCOBOIL „Inovace povlaků pro ochranu částí kotlů“, ukončení – listopad 2004

66 • Grantová agentura ČR – projekt „Návrh automatického řízení spalování u spalovenského kotle“, ukončení – červen 2004 Jelikož se tento rok nesl v duchu projektu „Odpadového hospodářství Brno“, je důležité objasnit cíle tohoto projektu. Cíle projektu „Odpadového hospodářství Brno“: 1. Zajištění legislativních požadavků EU   

směrnice EU o spalování odpadu, směrnice EU o omezení skládkování komunálního odpadu, směrnice EU o obalech.

2. Vybudování centra využití odpadu v rámci Jihomoravského kraje realizace tohoto projektu tvoří základ koncepce nakládání s odpady Jihomoravského kraje. 3. Vytvoření podmínek pro dlouhodobou provozně-ekonomickou stabilitu společnosti. 4. Zlepšení environmentálního profilu společnosti. Z hlediska technologického spočívá projekt v realizaci několika opatření a zejména pak v rekonstrukci spalovacích kotlů. Celková hodnota investice představuje 2,2 mld. Kč, což znamená,že příspěvek z programu EU ISPA činí cca 1,5 mld.Kč. Zbývající hodnota projektu bude financována ze sdružených zdrojů Statutárního města Brna, SFŽP a z vnitřních zdrojů společnosti. Zahájení prací se předpokládá na počátku roku 2005. Záměrem společnosti je uvedení nového zařízení do zkušebního provozu ke konci roku 2006. Ve spalovně bylo v roce 2003 spáleno 107 000 t odpadu z toho 65 000 t činil směsný komunální odpad z území města Brna. Spálením odpadu spalovna vyrobila 913 000 GJ páry, což představuje produkci 8,52 GJ na jednu tunu spáleného odpadu. Na všech sběrných střediscích odpadu v Brně bylo sesbíráno v roce 2003 celkem 22 177 t odpadu.

Zhodnocení roku 2003 V roce 2003 vykázala společnost zisk v hodnotě 18 591 Kč. Tuto výši ovlivnilo hlavně nižší čerpání jistých nákladových položek, rozpuštění nákladových položek na opravy majetku a dosažení vyšších tržeb za prodej páry a za prodej služeb. Tento kladný výsledek se pozitivně projevil i nárůstu aktiv a pasiv 818 181 Kč. Nárůst aktiv byl dán především nárůstem krátkodobého finančního majetku a u dlouhodobého finančního majetku jeho poklesu a to zejména u movitého majetku.

67 U pasiv došlo k nárůstu vlastního kapitálu, cizí zdroje se naopak snížily. Velmi důležitou finanční záležitostí je schválení dotace na projekt „Rozvoj odpadového hospodářství Brno“. Příloha č.3 ROK 2004 Nejdůležitější událostí roku 2004, která bude mít vliv na hospodaření společnosti i v následujících letech, je uzavření dlouhodobé smlouvy (do konce roku 2013) se statutárním městem Brnem na zajištění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území statutárního města Brna. V průběhu roku pokračovaly práce související s realizací projektu „Odpadové hospodářství Brno“. V tomto roce také probíhala stavba nové správní budovy se sklady, šatnami, archivem a kancelářemi. Tato stavba byla dokončena a zkolaudována na začátku letošního roku. V roce 2004 bylo energeticky využito 106 740 tun odpadu, tj. o 0,46 % méně než v roce 2003 a bylo vyrobeno o 4,82 % tepelné energie méně než v roce 2003, což úzce souvisí s poklesem výhřevnosti přijatých odpadů. Spálením jedné tuny směsného komunálního odpadu se vyprodukovalo 227 kg škváry, což je o 2,1 % méně než v roce 2003. Tento pozitivní vliv můžeme nejspíše přisoudit nižšímu podílu nespalitelných složek v přijatých odpadech. Koncem roku 2004 získala společnost certifikát č. 040-021 168 na popílkový stabilizát, který se připravuje smícháním produktů z I. a II. stupně čištění spalin s cementem a vodou v definovaném poměru. Popílkový stabilizát se používá jako stavební polotovar pro budování vyrovnávacích a výplňových vrstev do tloušťky 70 cm technické rekultivace skládky SATESO ve Šlapanicích a pro uzavírání skládky komunálního odpadu v Brně-Černovicích. Využíváním odpadů jsou naplněny požadavky Rámcové Směrnice EU při nakládání s odpady i Plány odpadového hospodářství ČR a krajské tím, že je minimalizováno množství ukládaných odpadů na skládky. Zhodnocení roku 2004 Společnost se v tomto roce soustředila na udržení stávajících zákazníků a na udržení standardu v poskytování služeb s co největším důrazem na šetrný přístup k životnímu prostředí. Ve spalovně bylo v roce 2004 energeticky využito 106 740 t odpadu z toho 65 666 t činil

68 směsný komunální odpad z území města Brna. Spálením odpadu spalovna vyrobila 869 942 GJ páry, což představuje produkci 8,15 GJ na jednu tunu spáleného odpadu. Do kontejnerů na separovaný sběr odpadu v roce 2004 bylo celkem uloženo 1 749 t papíru, 293 t PET lahví a 1 331 t skla. Na sběrných střediscích odpadu v Brně bylo sesbíráno v roce 2004 celkem 22 785 t odpadů. Za rok 2004 vykazuje společnost SAKO Brno, a. s. ziskový hospodářský výsledek 4 446 Kč, celkové náklady jsou 453 149 Kč a celkové výnosy 457 595 Kč. Příloha č.3 ROK 2005 V tomto roce si dala společnost za cíl udržet stávající pozici a soustředit se na přípravu rekonstrukce spalovny, tak aby se tato investiční akce neodrazila na fungování na celém systému nakládání s odpady ve městě Brně. Zhodnocení roku 2005 V roce 2005 bylo energeticky využito 87 888 t odpadu, což je o 17,7% méně než v roce 2004 a bylo vyrobeno o 13,9% tepelné energie než v roce 2004, což úzce souvisí s provozem pouze jednoho kotle. Průměrná výhřevnost stoupla oproti roku 2004 o 4,5% a dosáhla hodnoty 11,28 MJ/kg, čímž se vyrovnala výhřevnosti v roce 2003. Spálením jedné tuny směsného komunálního odpadu se vyprodukovalo 241 kg škváry. Za rok 2005 vykazuje firma zisk 3 387 Kč, celkové výnosy činí 415 121 Kč a celkové náklady 411 734 Kč. V roce 2005 byl proveden rozbor domovního odpadu naváženého do spalovny SAKO Brno, a.s. [ tab. 2, graf 1]

69 Tab. 2: Složení komunálního odpadu přijímaného do brněnské spalovny v roce 2005 Druh odpadu ve směsi

Průměrné hodnoty v %

papír

19

tetrapak

4

dřeva

2

textil

6

bioodpad

36

železo

5

hliník

0,3

ostatní kovy

0,1

sklo

6,5

minerální odpad

5

plasty

16

neidentifikováno

0,1

celkem

100

Graf 1: Průměrné složení komunálního odpadu v roce 2005 (SKO Brno)

hliník 0,3% železo 5,0%

ost. kovy 0,1% sklo minerální odpad 6,5% 5,0%

bioodpad 36,0%

textil dřeva tetrapak 4,0% 6,0% 2,0%

plasty 16,0% neidentifikován o 0,1% papír 19,0%

70 Složení komunálního odpadu v roce 2005 uvádí graf č. 2. Graf 2: Procentuální složení komunálního odpadu na území města Brna v říjnu 2005

bioodpad minerální materiál papír 5,0%

4,5% 4,9% 0,1%

0,7%

plast

23,9%

ostatní (do 8 mm netříděno)

8,4%

textil sklo 14,8%

galvanické články

19,7%

kovy vč. elektroniky

18,0%

dřevo

Graf 3: Separace skla ve městě Brně v roce 2005

bílé

barevné

140,00

množství v t

120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00

in ec

ad

os

pr

lis

to p

n pe sr

n be du

le

de

n

0,00

Příloha č.4 ROK 2006 V tomto roce společnost pokračovala na projektu „Odpadového hospodářství Brno“,věnovala se modernizaci a obnovovala infrastrukturu. Probíhaly rekonstrukce jeřábu, parovodu, požárních čerpadel a opravy kotelny. Došlo také k významné organizační změně a to nákupem 100% podílu společnosti ENERGZET, a.s. Tato společnost se tak stala součástí

71 konsolidačního celku. Pro zajištění její obsluhovatelnosti byla vybudována spojovací komunikace mezi areálem spalovny a areálem společnosti ENERGZET, a.s. Dále se vybudoval kamerový systém,čímž došlo k úspoře nákladů na soukromou hlídací službu. Dále proběhlo přestěhování administrativní budovy do objektu teplárny co mělo za následek snížení nákladů na spotřebu tepla. V roce 2006 bylo energeticky využito 88 976 tun odpadu,tj. o 1,2 % více než v roce 2005 a bylo vyrobeno o 5,2 % tepelné energie méně než v roce 2005, což úzce souvisí s poklesem výhřevnosti spalovaných odpadů. Projektovaná kapacita množství spáleného odpadu činí 240 000 t/rok, využitá kapacita za rok 2006 dosáhla hodnoty 37,1 %. Nejvýznamnější podíl z celkového množství odpadu činil směsný komunální odpad od občanů města Brna – celkem 69 454 t. Z výpočtu množství spáleného odpadu, množství vyrobené páry a tepelné účinnosti kotlů vyplynulo, že průměrná výhřevnost odpadů v roce 2006 klesla oproti roku 2005 o 5,6 % a dosáhla hodnoty 10,68 MJ/kg, čímž se vyrovnala hodnotě výhřevnosti v roce 2004. Spálením jedné tuny směsného komunálního odpadu se vyprodukovalo 240 kg škváry. V roce 2006 bylo do teplárenské sítě dodáno celkem 711 844 GJ páry, což představuje v průměru produkci 8,00GJ z 1t spáleného odpadu. Zhodnocení roku 2006 Na hospodaření společnosti se projevily zejména obchodní aktivity zaměřené na koupi společnosti ENERGZET, a.s. Za rok 2006 vykazuje společnost SAKO Brno, a.s. Výsledek hospodaření – zisk 808 000 Kč, celkové náklady jsou 435 252 Kč a celkové výnosy 436 060 Kč. Dne 28. 4. 2006 došlo podpisem smlouvy o koupi cenných papírů k odkoupení 50 kusů akcií společnosti ENERGZET, a. s. Část ceny 20 mil. Kč byla zaplacena v hotovosti, zbylá část 35 mil. Kč bude postupně uhrazena dodávkami páry. Tato společnost je 100 % vlastněna společností SAKO Brno, a.s. Dále byla se společností ENERGZET, a. s. byla dne 30. 6. 2006 podepsána smlouva o pronájmu části podniku V další dceřiné společnosti – Centrální kompostárně, a. s., došlo ze strany společníka SAKO Brno, a.s. v roce 2006 k navýšení základního kapitálu SAKO Brno, a.s. má v této společnosti 34% podíl. Společnost Centrální kompostárna Brno, a. s. byla založena z důvodu nutnosti řešení využití biodegradabilního odpadu ve městě Brně. V roce 2006 bylo také pokračováno v pravidelné obnově svozové techniky. V loňském roce došlo k dalšímu zvýšení základního kapitálu společnosti SAKO Brno, a.s.

72 peněžitým vkladem a to upsáním 1 ks akcie ve jmenovité hodnotě 260 mil. Kč. Toto zvyšování základního kapitálu souvisí s realizací projektu „Odpadové hospodářství Brno“. Celková výše základního kapitálu je nyní 1 380 469 Kč. Příloha č.4 ROK 2007 V roce 2007 došlo k prodeji 100 % podílu ve společnosti ENERGZET, a.s., dále došlo k jednání o odkupu železniční vlečky,která bude využívána na ekologickou dopravu odpadu, pro zajištění plánované kapacity moderní spalovny. Velmi se také investovalo do oprav a údržby vozového parku. V roce 2007 bylo energeticky využito 86 029 t odpadu, tj. o 3,3 % méně než v roce 2006 a bylo vyrobeno o 3,4 % tepelné energie více než v roce 2006, což úzce souvisí s výhřevností spalovaných odpadů. Průměrná výhřevnost spalovaných odpadů dosáhla historického maxima a to 11,4 MJ/kg, oproti roku 2006 vzrostla o 6,7 %. Nárůst výhřevnosti úzce souvisí s energetickou zásobou dřeva a textilu vytvořenou v roce 2006, která byla uložena na vodohospodářsky zabezpečené ploše. Projektovaná kapacita množství spáleného odpadu činí 240 000 t/rok, využitá kapacita za rok 2007 dosáhla hodnoty 35,8 %. Spálením jedné tuny směsného komunálního odpadu se vyprodukovalo 228 kg škváry tj. o 5 % méně než v roce 2006. Spálením směsného komunálního odpadu (SKO) vznikají následující odpadní produkty. Hmotnostně nejvýznamnější podíl (přes 83 %) tvoří spaliny, kolem 14 % odpadní voda a přes 2 % škvára. Produkty čištění spalin - end-produkt (0,27 %), popílek (0,14 %) a jejich stabilizovaný produkt - solidifikát (0,05 %) se z pohledu jejich celkového množství jeví jako nevýznamné ve vztahu k vypouštěnému objemu spalin. Materiálově využitelný vyseparovaný železný šrot tvoří 0,14 %, což představuje 1 256 t. Zhodnocení roku 2007 V roce 2007 SAKO Brno, a.s. zpracovala celkem 99 246 t odpadu z toho 87% energeticky využila ve spalovně komunálních odpadů. Většinu komunálních odpadů, které byly energeticky využity tvoří komunální odpady, jehož původcem je statutární město Brno. Díky energetickému využívání komunálních odpadů ve spalovně byly ušetřeny neobnovitelné energetické zdroje jako je uhlí a plyn. Společnost SAKO Brno, a. s. vykazuje za rok 2007 zisk výši 7 238 Kč. Na hospodaření společnosti měly vliv především přípravy realizace projektu „Odpadové hospodářství Brno“

73 a odprodej akcií společnosti ENERGZET, a. s. V dceřinné společnosti ASTV, s. r. o., která se zabývá materiálovým využitím elektroodpadu,byl

zahájen zkušební provoz.

V září 2007 byla podepsána smlouva

s kolektivním systémem ASEKOL s. r. o. o zajištění zpracování, využití a odstranění elektoodpadu. V průběhu roku 2007 bylo navezeno a demontováno 279 tun elektroodpadu. Za loňský rok vykazuje společnost ASTV, s. r. o. zisk 108 000 Kč. V roce 2007 probíhala dostavba Centrální kompostárny Brno, a. s., která byla založena z důvodu nutnosti řešení využití biodegradabilního odpadu ve městě Brně. Stavba byla prováděna ve vlastní režii. Kolaudace stavby proběhla v srpnu 2007. Za loňský rok vykazuje společnost Centrální kompostárna Brno, a. s. ztrátu 1 946 Kč. Celková hodnota aktiv a pasiv společnosti k 31. 12. 2007 byla 1 484 024 Kč. Příloha č.5 ROK 2008 Významnou investiční akcí tohoto roku bylo zahájení výstavby potrubí páry a horké vody ze SAKO Brno, a.s. do areálu Zetor, a. s. vč. Výměníkové stanice a výkupu pozemků. Tato akce bude dokončena v 1. pololetí roku 2009 a bude sloužit k přímým dodávkám páry a horké vody. Neustále se také pracuje na obměně vozového parku. V roce 2008 bylo energeticky využito 79 079 t odpadu, tj. o 8,1 % méně než v roce 2007 a bylo vyrobeno 639 802 GJ tepelné energie ve formě páry, což je o 13,1 % méně než v roce 2007 a tato čísla úzce souvisí jak s nižší průměrnou výhřevností spalovaných odpadů, která za rok 2008 dosáhla hodnoty 10,93 MJ/kg, tak s množstvím spálených odpadů. Výhřevnost odpadů i celkovou produkci škváry negativně ovlivnila dlouhodobá nefunkčnost drtícího zařízení, v důsledku čehož nebyly energeticky využívány velkoobjemové a jiné dřevěné odpady, které mají vysokou výhřevnost a nízkou škvárovitost. Při spalování směsných komunálních odpadů (SKO) hmotnostně nejvýznamnější podíl (přes 90,3 % hm.) tvoří spaliny, odpadní voda (7,9 %) a škvára (1,6 %). Produkty čištění spalin - end-produkt (0,16 %), popílek (0,09 %) a jejich stabilizovaný produkt - solidifikát (0,05 %) Materiálově využitelný vyseparovaný železný šrot tvořil v roce 2008 pouze 0,53 % z celkového množství spálených odpadů, což představuje 423 t. Zhodnocení roku 2008 Společnost SAKO Brno, a.s. vykázala za rok 2008 ztrátu ve výši 22 009 Kč. Jedním z důvodů této ztráty bylo dáno realizací projektu „Odpadové hospodářství Brno“.

74 Na celkovou výši ztráty měly vliv zejména odstávky kotlů v měsících dubnu, září a listopadu 2008 a s tím spojené výdaje za nákup páry, za odvoz a uložení odpadu na skládky a nižší tržby za prodej páry. V dceřiné společnosti ASTV, s. r. o., která se zabývá materiálovým využitím elektroodpadu, bylo v loňském roce zpracováno 469 tun odpadu. Společnosti ASTV, s.r.o. ukončila rok 2008 se ziskem 711 000 Kč. Příloha č.5 ROK 2009 V roce 2009 došlo rozšíření oblastí svozu komunálního odpadu ve městě Brně, které zajišťuje svými prostředky společnost SAKO Brno,a. s., což se pozitivně promítlo do finanční sféry společnosti. Dále se společnost stále snažila obnovovat vozový park. V tomto roce byla také dokončena výstavba potrubí pro přenos páry a horké vody ze SAKO Brno, a. s. do areálu Zetor, a. s. vč. výměníkové stanice. Dále byla provedena rekonstrukce vodovodního řádu areálu na Jedovnické a vybudována zabezpečená plocha pro uložení elektroodpadu v areálu divize svoz. Zhodnocení roku 2009 Společnost ukončila rok 2009 se ziskem ve výši 21 978 Kč. Celkovou výši hospodářského výsledku pozitivně ovlivnilo nižší nákup tepla (příznivější klimatické podmínky), nákup pohonných hmot (nižší cena), úspora na opravách a úrocích a dále rozšíření již zmiňovaných oblastí svozu komunálního odpadu ve městě Brně, které zajišťuje svými prostředky společnost SAKO Brno,a. s. V dceřiné společnosti ASTV, s. r. o., která se zabývá materiálovým využitím elektroodpadu bylo zpracováno 330 t odpadu. Hospodářský výsledek za rok 2009 byl ziskový a to 455 000 Kč. Příloha č.5

9.2.3. Zhodnocení společnosti SAKO Brno a.s., za období 1999 – 2009 Na základě analýzy společnosti během let 1999 až 2009 musíme dojít k závěru, že společnost se snažila pružně reagovat jak na změnu stavu ekonomického trhu, tak na změnu vyvíjející se legislativy a v neposlední řadě i na stále se měnící situaci politickou. Během let společnost postupně posilovala svoji pozici postupným vylepšováním jak

75 stavu spalovny samotné (viz opravy kotlů a komína atd.), tak zakládáním kompostárny a společnosti ASTV, s.r.o. prací na jednotlivých grantech a na „Odpadovém hospodářství města Brna“. Nicméně nejdůležitější se pro SAKO Brno a.s. stal vstup města Brna do společnosti jako 100 % vlastníka. Co se týče zhodnocení hospodářského výsledku společnosti za toto období. Hospodaření společnosti bylo jasně poznamenané buď opravami jednotlivých kotlů, rozvojem spalovny a nebo její investicí do společnosti. Díky rekonstrukci spalovny, která probíhala v minulých letech, může spalovna využít své zvětšené kapacity a tak zvýšit své zisky. V roce 2010 se počítá s rozšířením působnosti spalovny do celého Jihomoravského kraje a služeb chce využít i Olomoucký kraj a kraj Vysočina. Graf 4: Hospodářský výsledek SAKO Brno, a.s. za období 1999 – 2009

Hospodářský výsledek SAKO Brno,a.s. za období 1999 - 2009 1000000

800000

hospodářský stav

600000

400000

200000

0

-200000 1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

rok

Při hodnocení návozu odpadu do spalovny nás určitě zaujme velký pokles v roce 2009. Ten byl dán dlouhodobou odstávkou provozu spalovny a odvozem odpadu na skládku. Jednotlivé výkyvy návozu lze přičíst tomu, že docházelo k opravám kotlů a část odpadu se tak odvážela na skládku.

76 Graf 5: Návoz odpadu do spalovny společnosti SAKO a.s. v letech 1999 – 2009

Návoz odpadu do spalovny společnosti SAKO a.s. v letech 1999 - 2009 120000 100000

hmotnost (t)

80000 60000 40000 20000 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

rok

Tab. 3: Seznam sváženého odpadu velkoobjemovými kontejnery do spalovny Odpad z těchto kontejnerů je buď recyklován nebo energeticky využíván či ukládán na skládku. materiálové využití materiálové plastové obaly (PET) využití energetické dřevěné obaly využití energetické směsné obaly využití materiálové beton využití suti materiálové cihly využití suti materiálové tašky a keramické výrobky využití suti směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a materiálové keramických výrobků neuvedených pod číslem 17 01 06 využití suti materiálové asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 využití suti materiálové zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 využití suti stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem materiálové 17 08 01 využití suti materiálové papír a lepenka využití energetické oděvy využití

15 01 01 papírové a lepenkové obaly 15 01 02 15 01 03 15 01 06 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 03 02 17 05 04 17 08 02 20 01 01 20 01 10

77 20 01 11 textilní materiály 20 01 38 dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 39 plasty 20 02 01 jiný biologicky rozložitelný odpad 20 02 02 zemina a kameny 20 02 03 jiný biologicky nerozložitelný odpad 20 03 01 směsný komunální odpad 20 03 07 objemný odpad

energetické využití energetické využití energetické využití energetické využití materiálové využití suti energetické využití energetické využití energetické využití / skládka

Legenda ... odpad k recyklaci ... odpad nespalitelný (sutě) určený k recyklaci ... odpad spalitelný k energetickému využití ... spalitelný odpad k energetickému využití / nespalitelný odpad k uložení na skládku ČR.

10. Využitelné složky komunálního odpadu Jednotlivé složky komunálního odpadu se ukládají odděleně do označených sběrných nádob s barevným rozlišením víka (tabulka č. 2): Mezinárodní norma zatím nebyla přijata. Značně se shoduje užívání zelené, bílé, žluté a černé barvy. Částečně také modré, červené, hnědé a stříbrné. Fialová byla zvolena Institutem informačního designu podle celkové analýzy. Užití jednotlivých tónů částečně vychází z koncepce, při níž má barva kontejneru souvislost s barvou suroviny. Třídění odpadu je natolik závažný problém, že není možné spoléhat pouze na informační možnosti barevného řešení kontejnerů. Je nezbytné použít také nápis v česko-anglické verzi doplněný grafickým symbolem.

78 Tab. 4: Barevné rozlišení druhotných surovin (kontejnery, pytle, informač. materiály) Bílá Zelená Modrá Žlutá Červená Stříbrná Hnědá Černá Fialová

Nebarevné sklo Barevné sklo Papír Umělé hmoty Nebezpečný odpad (baterie, léky, ...) Nápojové plechovky Organický odpad Zbytkový smíšený odpad Slovy popsaný zvláštní druh odpadu např. textil apod.

Nejdříve se vytřídí složky jako je sklo, papír a plasty, které jsou určeny k recyklaci. Stavební suť je nabízena k recyklaci prostřednictvím firem k tomu určených. V současné době je počet zařízení na recyklaci sutě v Brně několik. Separovaný kovový odpad ze sběrných středisek odpadů je zpracováván v rámci podnikatelských aktivit jednotlivých brněnských firem, např. firma REMET, s.r.o.13 Nebezpečné složky komunálního odpadu (akumulátory, suché baterie, zářivky, léky, zbytky barev a látky neznámého složení aj.) se zneškodňují specializovanou zpracovatelskou firmou ECOTECHNIEK CZ, s.r.o. V rámci odběru nebezpečných složek komunálního odpadu se konají sběrové dny, nebo se provádí mobilní sběr. Zbytkový směsný odpad je část komunálního odpadu, která zbývá po vytřídění využitelných složek, nebezpečných složek a objemného odpadu. Zbytkový odpad je likvidován ve spalovně komunálního odpadu.

11. Černé skládky Nejčastějším místem kde vznikají nelegální skládky jsou tzv. zahrádkářské kolonie, kde se neprovádí klasický svoz SKO. Mezi další častá místa výskytu nelegálních skládek patří „černé autoopravny“, ubytovny cizích státních příslušníků, sklady některých podnikatelů a opuštěné pozemky. Tyto skládky obsahují převážně stavební materiál, což nás vede k tomu, že k zakládání 13

http://www.remet.net/index.php?id=60

79 skládek dochází buď staveními společnostmi nebo občany provádějícími stavbu. Likvidaci nelegálních skládek provádí pro město firma SAKO Brno, a.s., a to skládky o objemu větším než 5 m3. Za rok 2006 bylo vyhledáno 26 černých skládek a celkem zde bylo vytříděno a odstraněno 985 t odpadu.14 Skládky o menším objemu likvidují různé společnosti přímo pro jednotlivé ÚMČ, tato aktivita je uhrazena z prostředků Magistrátu města Brna. Určitým řešením zabránění vzniku nelegálních skládek by bylo organizování speciálních svozových dnů pro občany zahrádkářských kolonií a provádění kontroly v rámci stavebního a kolaudačního řízení. Cílem firmy SAKO Brno, a.s. je vybudování spolupráce s Městskou policií Brno v oblasti předávání informací jak ve fázi monitorovací, tak i v oblasti postihů občanů.

14

http://www.sako.cz/spolecnost/vyrocnizpravy/vyr2006.pdf

80

12. Ekonomické aspekty 12.1. Poplatky Poplatky nejsou vždy poplatky nazývány a jednotlivé sazby a názvy se mění. Představují velice přibližnou náhradu za znečištění životního prostředí znečišťovateli i když škody jsou mnohem vyšší než činní výše poplatků. Společnost určitou výši znečištěného ŽP toleruje, ale i za tu tolerovanou výši jsou znečišťovatelé zpoplatněni, tyto poplatky jsou součástí nákladů a znečišťovatelé je zahrnují do nákladů. Znečišťovatelé, kteří platí vyšší poplatky, více znečišťují, tak ztrácí konkurenceschopnost na trhu a tím i dlouhodobou ekonomickou stabilitu. Poplatky jsou příjmem státního fondu životního prostředí a příjmem obecního rozpočtu v daném katastru původce znečistění.15 12.1.1. Poplatek za skládkování Návrh novely zákona o odpadech, který upravuje poplatky za skládkování odpadů, má podpořit třídění odpadu v městech a obcích. Ve skutečnosti se nejedná o pomoc, ale o razantní zdražení odstraňování odpadů.16 Tato novela počítá se separací v pěti kategoriích a to: sklo, papír, plasty, nápojové kartony, bioodpad. Ekonomickými nástroji nutí občany třídit veškerý odpad,ale achylovou patou této novela je nedomyšlenost, jak naložit s vytříděným materiálem. Trestání občanů za skládkování odpadů nepovede k oblibě pro třídění odpadů, ale k tomu, že mnoho odpadů budě záměrně likvidováno pálením a tím se bude zhoršovat kvalita ovzduší. Z celorepublikového hlediska zřejmě není zvolená cesta ta správná, neboť v celém státě jsou jen tři spalovny na odpady – Praha-Malešice, Liberec a Brno. Celková kapacita spalitelného odpadu za rok ve všech spalovnách dohromady činí 650 tis. tun odpadu, zatímco skládkováno je asi 3,5 mil. tun. V současné době se často mluví o rozdílných sazbách za odvoz a likvidaci komunálního odpadu ve městech a neméně tomu tak je i ve městě Brně. Na rok 2011 byl schválen místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem ve výši 500 kč na poplatníka. Poplatková povinnost se vztahuje 15

KRMÍČEK, Tomáš . Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí . Brno, 2008. 63 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 16 http://odpadyservis.ihned.cz/c4-10066060-23933240-E00000_detail-vyssi-poplatky-za-skladkovaninepovedou-k-vyssi-separaci

81 jen na ty fyzické osoby, které jsou přihlášeny k trvalému pobytu na území města Brna. Správcem poplatku je pro všechny osoby hlášené k trvalému pobytu v Brně Odbor životního prostředí MMB, oddělení poplatku za komunální odpad.17

Osvobozeny od místního poplatku jsou: o od 1. 1. 2003 fyzické osoby vlastnící stavbu určenou k individuální rekreaci v Brně, a to od poplatku vztahujícímu se k této stavbě, o od 1. 1. 2003 fyzické osoby přihlášené k trvalému pobytu na adrese Husova 3, Husova 5 a Dominikánská 2, od 1. 1. 2011 i na adrese Hněvkovského 65, o od 1. 1. 2004 třetí a další nezaopatřené dítě do 15 let za splnění podmínek: - ve společné domácnosti žijí nejméně tři nezaopatření sourozenci, - zákonný zástupce doloží při každé nové poplatkové povinnosti ve lhůtě dle obecně závazné vyhlášky podepsané čestné prohlášení o nezaopatřenosti dětí. Legislativní změny týkajících se poplatků: V účinnost vstoupil nový daňový řád č. 280/2009 Sb., který ruší a nahrazuje zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., v platném znění. Spolu s daňovým řádem je účinná novela zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb., v platném znění a na tuto situaci reaguje také nová obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 18/2010. Z toho tedy vyplývají tyto změny:



exekuční řízení se zrychluje, po marném uplynutí náhradní lhůty stanovené v platebním výměru správce poplatku bez dalšího přistoupí k daňové exekuci,



minimální výše exekučních nákladů správce daně narostla na 500 Kč (oproti dosavadním 200 Kč),



institut žádosti o prominutí již není možný realizovat pro místní poplatky, správci daně byla vzata pravomoc daň nebo její příslušenství prominout,



vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč se vrací jen ve výjimečných případech.

Z výše uvedeného vyplývá, že všichni občané, kteří mají trvalé bydliště hlášené

17

http://www.brno.cz/index.php?nav01=2226&nav02=53

82 na finančním úřadě nemusejí platit poplatek za svoz domovního odpadu. V současné době je na této adrese hlášeno okolo 10 000 obyvatel, což jsou téměř 4 % občanů v Brně, kteří nepřispívají do systému svozu odpadů. Dle mého názoru jde především o občany, kteří vyprodukují více odpadu, než ti, kteří do tohoto systému přispívají. Z hlediska práva a zdravé morálky se mi to jeví jako diskriminační vůči poctivým a pracovitým lidem, kteří platí za svoz odpadu každoročně nemalé částky. V souhrnu byla městská pokladna v roce 2008 ochuzena o bezmála 5 mil. Kč, které budou muset zaplatit ostatní občané a to zde nejsou zahrnuty ostatní osvobození a lidé, kteří poplatek neplatí nebo se mu vyhýbají. Ze schváleného rozpočtu města Brna lze vyčíst, že poplatek za komunální odpad by měl do městské pokladny přispět částkou 183 875 000 Kč a z daňových příjmů města tvoří tento poplatek téměř jednu polovinu. V položkách provozních výdajů z roku 2008 lze vyčíst, že město Brno zaplatí za sběr a svoz komunálních odpadů celkem 179 500 000 Kč.18 Pokud bychom uvažovali, že na jednoho obyvatele připadá přibližně 325 kg odpadu ročně a k 31. 12. 2006 je registrováno v Brně 366 680 obyvatel, tak jednoduchým výpočtem lze spočítat, že ročně je na území města vyprodukováno 119 171 tun komunálního odpadu a tím lze dovodit, že jedna tuna komunálního odpadu stojí městskou pokladnu na přibližných 1 500 Kč. V současné době na základě poslanců TOP 09 a některých starostů byla poslána do Sněmovny novela zákona o místních poplatcích, která počítá se stoprocentním zvýšením poplatku za komunální odpad. Ze současných až 500 Kč ročně by se tento poplatek měl zvýšit až na 1 000 Kč. Poplatek se v současnosti skládá ze dvou složek. První, která dosahuje 250 Kč by měla zůstat stejná. Druhá složka, kterou stanovuje obec na základě skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného odpadu by se měla zvyšovat a to až na 750 Kč ročně. V případě trvalého pobytu se částka počítá na osobu, v případě rekreačních objektů se platí za nemovitost. Spoluautorka novely zdůvodňuje toto zvýšení tím, že obce již delší dobu doplácejí za likvidaci odpadu. Poplatky se nezvyšovaly již řadu let resp. od roku 2002. Poplatek nebyl celou dobu jeho platnosti valorizován a přitom náklady obcí vzrostly od roku 2002 o 81,5 %. Nicméně to zda se poplatky zvýší a na kolik bude záležet jedině na obcích, protože se jedná právě o příjmy jednotlivých obcí. Odpadový zákon počítá s tím, že původcem komunálního odpadu je obec nikoli obyvatel.

18

http://www.brno.cz/download/orf/rozpocet/2008/schvaleny/vydaje.xls

83 Z toho vyplývá, že města a obce jsou zodpovědná za nakládání s odpady a od svých obyvatel si vybírají jen peníze za odstraňování odpadu. Obce mohou vybírat peníze za odpady třemi způsoby: 1. místní poplatek – ten využívá naprostá většina obcí, protože je jednoduchý. Platí všichni obyvatelé s trvalým bydlištěm. Nevýhodou tohoto způsobu je, že všichni platí stejnou sumu bez ohledu na to kolik odpadu vyprodukují. 2. poplatek podle zákona o odpadech – ten platí vlastníci nemovitostí, za všechny fyzické osoby, které odpad v obci produkují. Jeho výši novela neovlivní, protože ze zákona nemá určenou horní sazbu a platí se podle reálných nákladů. Podle tohoto systému se platí počet odvezených popelnic, tedy podle skutečného množství odpadu. 3. smlouvy – jedná se o smlouvy uzavřené mezi městem a jednotlivými osobami o svozu komunálního odpadu. Přibližně 80 % obcí vybírá peníze za odpad formou místního poplatku. Podle informací společnosti EKO-KOM již v roce 2009 dosahovaly průměrné náklady obcí na odpady 871,50 Kč na jednoho obyvatele. Právě tato část poplatku by se měla zvýšit až na 750 Kč tedy trojnásobně. Protože náklady obcí dlouhodobě přesahují skutečné náklady, měly by nové sazebníky platit již od 1. ledna 2012.

Tab. 5: Bilance příjmů a nákladů obcí v roce 2009 Bilance příjmů a nákladů obcí v roce 2009 velikost obce

od obyvatel

živnostníci

druhotné suroviny

od chatařů

od EKO-KOM

celkem

náklady celkem

průměrně obec doplácí

od 500

392,1

37,2

26,6

61,2

84,3

601,4

847,9

29,00%

501 – 1000

410

30,7

22,3

45,4

80,1

588,5

799,5

26,00%

5001 – 10000

434,4

65,6

8

87,5

87,5

613,7

34,00%

34,00%

10001 – 20000

455

83,2

15,4

89,1

89,1

649,7

946,8

31,00%

20001 – 50000

450,9

68,4

11,8

76,1

76,1

613,4

858,2

29,00%

50001 – 100000

437,1

3,5

12,8

67,9

67,9

526,4

858,1

39,00%

100 001 – 1 mil.

466,5

-

12,9

61

61

540,5

805,7

33,00%

nad 1 milion

569,3

1,2

4

112,6

112,6

687,1

960,5

28,00%

Celkem

453,9

33

10,6

82,9

82,9

607,3

871,5

30,00%

Zdroj: EKO – KOM, Sborník konference Odpady a obce 2010

84 Návrh novely zákona o místních poplatcích umožní rozšířit výběr poplatků na osoby, které dodnes poplatkům nepodléhaly např. cizinců s dlouhodobým povolením k pobytu, dále se bude platit také za byty a domy, ve kterých není nikdo přihlášen k trvalému pobytu. Novela řeší i problematiku rekreačních apartmánů, kde také není nikdo nahlášen k trvalému pobytu a jsou obývány podobně jako rekreační objekty. Majitel by v budoucnu za tento objekt měl platit, tak jako by byl obydlen jednou osobou. Jak nám ukázala již historie paušál nemotivuje nikoho. Je pravdou, že obce nemají peníze, ale na druhou stranu je přece jednodušší zdražit, že? Podle výzkumů obyvatele mnohem více jak paušální poplatky motivují k menší produkci odpadů jak poplatky z odpadového zákona, tak přímé smlouvy. Paušální poplatek působí demotivujícím způsobem, protože ten, kdo poctivě třídí a produkuje menší množství odpadu, platí za ty, kteří netřídí vůbec. Navíc je důležité, aby třídění odpadu bylo jednoduché stejně jako vyhazování odpadu. S tím souvisí i možnost likvidace bioodpadu, kterého je produkováno domácnostmi až jedna třetina z celkového objemu popelnice. Pokud bude občan mít tuto možnost bude s menšími obtížemi třídit odpad, což povede také k zlepšování životního prostředí. Pokud by se do způsobu platby občanů za směsný komunální odpad také podařil začlenit motivační prvek ve formě například slevy v případě nižší produkce odpadu, myslím si, že by bylo jasně po velkém problému. Co se týče měst a obcí těm by se daná částka do jejich rozpočtu velmi hodila. Nicméně nabízí se otázka zda při zvýšení cen za odpad nevznikne také více černých skládek. Jejich likvidaci musí obec zajistit z vlastních zdrojů a tak by došlo k tomu, že by sice vybrala více peněz na poplatcích, ale většinu by jich musela investovat při likvidaci černých skládek. Tuto moji myšlenku podporují někteří starostové. Navíc jak se vyjádřila mluvčí kralupské radnice musejí v současné době vymáhat z obyvatel poplatky a pokud dojde k navýšení ceny stav se ještě zhorší. V minulém roce musela radnice doplácet dva miliony korun, které jim chyběly na likvidaci odpadu. V městě Mělník je situace taková, že náklady na odvoz odpadu na osobu činí 913 Kč, obyvatel zaplatí na poplatku 500 Kč. Zbytek tedy 413 Kč hradí město. Možným řešením v menších městech či obcích by bylo zajišťováním jednorázových visaček. Tyto visačky se dají na popelnici a svozová firma tyto popelnice vyveze. Tyto visačky se dají zakoupit na poště nebo na úřadě. Tak se nemusí od nikoho nic vymáhat. Při tomto systému také ubyl počet černých skládek. Tento systém se například osvědčil v obci Chorušice. Další možností jak mají města a obce možnost ušetřit peníze je zapojit se do Motivačního

85 programu pro obce na zvýšení míry kompletnosti zpětně odebraných vysloužilých elektrozařízení a zabezpečení sběrných míst, které nabízí nezisková společnost Elektrowin. Tato společnost nabízí až 100 000 Kč. Tento motivační program není jediná možnost jak si přilepšit. Další možností je Kolektivní systém, který přináší značné úspory v oblasti recyklace elektroodpadů. Pomocí něj může průměrná obec s 5 000 obyvateli ušetřit ročně až čtvrt milionu korun. Cílem Motivačního programu je obce motivovat k tomu, aby svým občanům usnadnily zpětný odběr elektrozařízení a ten se neobjevoval na černých skládkách. V minulých letech se do programu zapojilo cca 222 obcí a měst a bylo rozděleno více než 5,6 milionu korun. Tyto peníze většinou putovaly na pořízení stacionárních kontejnerů, shromažďovacích prostředků, vysokozdvižných vozíků nebo také na zpevnění ploch či lepší zabezpečení sběrných míst. O výši odměny rozhoduje splnění kritérií, které představují hlavně výtěžnost sběru spotřebičů na obyvatele. Proč se tedy nezaměřit na to co je osvědčené a funguje? Ale jak jsem nastínil již dříve, jednodušší je zdražovat a nehledat řešení. Nemluvě o tom, že k hledání je potřeba klidu v politice, protože politické strany tvoří naši legislativu a politické stability se nám příliš v poslední době nedostává. Proč tedy nesáhnout k nejjednoduššímu řešení, které se nabízí – zdražení.

86

13. SWOT analýza společnosti SAKO Brno, a.s Situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí poskytuje vstupní informaci pro SWOT analýzu, která je založena na analýze silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), které tvoří východiska k plánování opatření (strategií) a reakcí organizace pro změny vnějšího prostředí. SWOT (TOWS) analýza se vypracovává nejčastěji formou matice. Na základě vzájemného porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vyplývají v matici 4 možné skupiny strategií (opatření) pro reagování organizace na změny vnějšího prostředí: 1. Strategie SO, zaměřené na využití silných stránek k získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí. 2. Strategie ST, zaměřené na využití silných stránek a na eliminaci resp. snížení negativních účinků hrozeb z vnějšího prostředí. 3. Strategie WO, zaměřené na překonávání vlastních slabých stránek a využívání výhod z příležitostí vnějšího prostředí. 4. Strategie WT, zaměřené na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám z vnějšího prostředí. Při vyhodnocování a volbě strategií by měly jako prioritní být realizovány SO a WT, na něž by měly být soustřeďovány podnikové zdroje. Tab. 6: SWOT analýza

Příležitosti

Hrozby

Možnost rozšíření sběrných středisek

Možné zhoršení ekonomické náročnosti při zpracování odpadů

Možnost získání fin. prostředků z evropských fondů

Zdražení pohonných hmot

Rozšíření předmětu podnikání s odpady

Připravovaní legislativní změny v oblasti s nakládání s odpady

Rozvíjející-se spolupráce se společností A.S.A

Zpřísňování emisních limitů

Prohloubení spolupráce s brněnskou radnicí

Vznik další konkurenční společnosti v oboru

T echnologický rozvoj

Snížení poptávky po daných službách

Možnosti zlepšení kompostovacího procesu

87 Silné stránky

Slabé stránky

Dominantní postavení na trhu v daném regionu

Velké provozní náklady ve spalovně

Dlouholetá tradice a historie

Nutná revitalizace spalovacího zařízení v budoucích letech

Kladná ekonomická bilance v uplynulých letech

Nízká informovanost brněnské veřejnosti

Pozitivní vztahy s brněnskou radnicí

Výskyt ionizujícího záření v prostorách spalovny

Vývoj nových technologií

Nemožnost dalšího rozvoje okolo spalovny

T éměř uzavřená restrukturalizace Zázemí silné společnosti a existence dceřinných firem Barterový obchod se společností Energzet

Zájem spalovny je zaměřen na dvě důležité strategie a to: a) Strategie SO nebo-li maxi-maxi – Z hlediska postavení společnosti na trhu a jejího zázemí ve 100 % vlastnictví města Brna, má tato společnost jedinečnou příležitost na prohloubení spolupráce a tím možnost získat nové finanční prostředky. b) Strategie WT nebo-li mini-mini – V souvislosti zhoršujících se cen pohonných hmot a nemožnosti dalšího rozvoje v dané oblasti ( Líšeň ) by bylo moudré vytvořit záchytné depo pro svozové vozy a s tím vytvořit čerpací stanici na pohonné hmoty. Tím by se snížila ekonomická náročnost na provoz svozových vozů a společnost by si tím vytvořila lepší ekonomické podmínky pro zajištění provozu nákladních vozů na svoz odpadu.

88

14. ZÁVĚR

Produkce a nakládání s komunálním odpadem je v městě Brně zajištěna prostřednictvím zaváděného integrovaného systému. V městě Brně byly vydány příslušné vyhlášky a metodické pokyny související s problematikou odpadového hospodářství a tyto jsou v souladu s platnou legislativou. Z důvodů vstupu ČR do EU došlo ke změně některých zákonů tak, aby vyhovovaly požadavkům směrnic EU. O nakládání s komunálním odpadem se ve městě Brně stará firma SAKO Brno, a.s. soustřeďující převážnou část likvidace na spalovnu této firmy. Nespalitelný odpad včetně nerecyklovatelných složek se ukládá na skládce ASA v Žabčicích a skládce v Bratčicích. BRKO se ukládá na Centrální kompostárnu. V dceřinné společnosti ASTV, s. r. o., se zpracovává elektroodpad. O nebezpečné odpady se ve městě Brně stará firma ECOTECHNIEK CZ., s.r.o. V naší republice celá léta převládala likvidace komunálního odpadu skládkováním. Přestože byly vybudovány spalovny po celé republice, skládkování je stále nejčastějším způsobem likvidace odpadu. Přestože spotřeba odpadu na osobu za rok činí v ČR cca 305 kg, čímž se v Evropě řadíme na přední místo v nízké kvantitě. Bohužel větší část tohoto odpadu končí na skládkách. V Evropě je naopak trend opačný. Zde se využívá všech dostupných zdrojů tak, aby skládkování bylo omezeno na minimum a využilo se maximum alternativních zdrojů. Jakým je v oblasti s nakládání s odpady např. kompostování. Problematika starých skládek odpadů v Brně se postupně řeší rekultivací, ale bohužel je zde velkým problémem ekonomická náročnost jednotlivých rekultivačních etap. I když v současnosti je trend vzniku divokých skládek v městě Brně a jeho okolí spíše klesající, finanční problém spojený s likvidací skládek je značný. Jednotlivé městské části se liší jak svou polohou a rozlohou, tak svými obyvateli a tím také produkcí a skladbou svých odpadů. Na základě prováděných průzkumů je ve vilových a příměstských zástavbách větší procento biologického odpadu. V panelových zástavbách se setkáváme s odpadem směsným, cihlou, dřevem, ale i např. železem. Některé městské části jsou kombinací zástavby jak vilové tak panelové a tím se jejich druh odpadu opět liší a mluvíme o tzv. kombinovaném odpadu. Tímto příkladem jsou např. Řečkovice. Na základě dostupných podkladů lze vyzdvihnout, že byl ve městě Brně zahájen projekt

89 týkající se PET láhví. Na základě informací, které jsem získal si myslím, že úspěšné recyklace PET láhví jak v Brně, tak i v ČR, by bylo možné zajistit postupným zaváděním TOMRA RVM (Reverse Vending Machine) automatů do obchodních center a tím zabezpečit vysokou návratnost (kolem 90 %) této suroviny zavedením tzv. „reverse vending“, tzn. žádné vratné zálohy, ale zpětného prodeje PET láhví. Tento zpětný prodej se provádí na základě jejich barvy a velikosti. RVM automaticky rozlišují kvalitu a množství odprodávané druhotné suroviny a vyplácí zákazníkovi celkovou částku buď v hotovosti, nebo jako poukázku na nákup. Z hlediska recyklace je při této operaci přímo dosaženo zmenšení objemu PET láhve bud kompaktorem (o 60 %), nebo posekáním (o 95 %) a odděleného uložení do přepravek k prodeji a odvozu k dalšímu zpracování. TOMRA zavádí flexibilní modulární systém SmartSort, který řeší logistiku vytříděného materiálu a snižuje pracnost o 20 %. Takto upravený materiál mohou obchodní řetězce prodávat svým odběratelům s tím, že by obdržely od EKO-KOMu ještě navíc částku stanovenou EKO-KOMem. Odpad, který se ukládá na skládku je pouze takový u něhož není možný jiný způsob likvidace a zároveň nepřináší nebezpečí pro životní prostředí a riziko pro lidské zdraví. Materiálová recyklace a energetické využití jsou v současnosti dva základní principy způsobu využívání odpadů. V zemích západní Evropy se osvědčeným způsobem využívá alternativního paliva pro cementárny. Tímto směrem se vydala společnost A.S.A., s.r.o. působící v městě Brně, která se rozhodla základě principů ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje vybudovat a provozovat zpracovatelskou linku na výrobu tohoto alternativního paliva. Energetické využití odpadů spočívá v jejich úpravě a přepracování. V současnosti se většina odpadu produkovaného v brněnské oblasti spaluje v brněnské spalovně firmy SAKO Brno, a.s., která splňuje evropské limity pro zneškodňování odpadů. V posledních letech došlo v brněnské spalovně k úpravám tak, aby mohla pojmout větší množství odpadu a předpokládá se její rozšíření působnosti po celém jihomoravském kraji. Vzniklý nespalitelný zbytek se zneškodňuje na skládce v Žabčicích. Nebezpečný odpad se likviduje na skládce nebezpečného odpadů a nebo se vozí do spalovny nebezpečných odpadů v Němčicích na Hané. O likvidaci nebezpečného odpadu v městě Brně se stará specializovaná firma Ecotechniek CZ, s.r.o. Závěrem můžeme říci, že problém vytváření a likvidace všech odpadů je celosvětovým problémem a netýká se to jen likvidace komunálního odpadu. Tak jako u nás i v jiných zemích se řeší problémy s likvidací černých skládek a nárůstu množství vyprodukovaného

90 odpadu a to zejména ve velkých aglomeracích. V současné době se státy snaží spolupracovat a vyvíjet nové technologie zpracování a využití odpadů tak, aby co nejefektivněji a nejekologičtěji zvětšující se produkci vyřešily. Problematika poplatků za odpad je v současné době v řešení ve Sněmovně, kde je podána novela zákona o místních poplatcích. Na základě této novely můžeme v nejbližší době očekávat až 100 % ní zdražení. Přestože autoři novely argumentují, že tato výše nemusí být až tak vysoká, že města a obce si budou určovat výši. Na druhou stranu je jasné, že obcím se tato část peněz do rozpočtu velmi hodí, protože ve většině případů obce za likvidaci odpadu doplácejí jak ukazuje tabulka č. 3. Nabízí se otázka jak zareagují občané, když kromě zdražení poplatků za odpad bylo ohlášeno i zdražení plynu a dalších energií. Myslím si, že obavy některých starostů o větším vzniku černých skládek nejsou až tak neopodstatněné. Obce i města mají možnost zapojit se do různých motivačních programů, které pro ně např. připravuje firma ELEKTROWIN a tak pro sebe získat finance, aby nemusely až tak zdražovat poplatky za odpad. Nezbývá nám než tedy jen čekat jakou cestu města a obce zvolí.

91

15. Použitá literatura [1]

Damohorský, M. a kol. Právo životního prostředí. Praha : C.H.Beck, 2003

[2]

Rychetský, D. Odpady – podnikatelem bez pokut. Brno : ERA

[3]

Jurnik

A.:

Ekologické skládky - domovního a průmyslového odpadu. Praha :

Karolinum, 1997 [4]

Kolektiv autorů. Právo životního prostředí 3. díl. Brno : Masarykova univerzita, 1998

[5]

Kudelová K., Jodovská J., Šarapatka B.: Odpady. Univerzita Palackého v Olomouci, 1999

[6]

Madar, Z. Právní ochrana životního prostředí v České republice. Praha : VŠAP, 2003

[7]

Matherny M., Smik L., Andruch V.: Odpady. Prešov, 1998

[8]

Průchová, I. Právní odpovědnost odpadového hospodářství. Brno : Masarykova univerzita, 2003

[9]

Pekárek, M. – Jančařová, I. Právo životního prostředí, I. díl. Brno : Masarykova univerzita, 2002

[10] Odpady Praha 1998, sborník přednášek. [11] Podkladové materiály z kurzu „Technologie nakládání s odpady“, Brno 1999. [12] Podkladové materiály z internetových stránek: www.skladka.cz, www.petrecycling.cz, www.brno-city.cz, www.sako.cz, http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/odpady, www.kovosrot.cz, www.recyklace.net, www.cizp.cz/, www.veseli-nad-moravou.cz, http://www.sako.cz/sso/cenik/, http://www.remet.net/index.php?id=60, http://odpadyservis.ihned.cz/c4-10066060-23933240-E00000_detail-vyssi-poplatky-zaskladkovani-nepovedou-k-vyssi-separaci, http://odpady.ihned.cz/c4-1006608046349180-E00000_d-euronovela-podrobne-zmeny-zakona-o-odpadech, www.envigroup.cz, http://translate.google.cz/translate?l=cs&langpair=encs&u=, http://en.wikipedia.org/wiki/Landfill, http://www.odpadyportal.sk/Dokument/100367/odpadova-legislativa-eu.aspx#P01, http://www.odpadjeenergie.cz/legislativa/ramcova-smernice-eu-o-odpadechhierarchie.aspx,www.enviparagraf.cz, http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm http://ekoporadenstvi.ic.cz/EVROPSKA%20LEGISLATIVA.htm http://www.euroskop.cz/13/sekce/monitoring-legislativy-eu, http://echa.europa.eu, http://ec.europa.eu, www.elektrowin.cz, http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/zdrazeni-poplatku-za-odpady-desi-starosty, http://enviweb.ihned.cz/clanek/86503/elektrowin-setri-penize-samosprav, www.enviweb.cz

92 [13] Odpady č. 11, 2004, odborný časopis pro odpadové hospodářství a ekologii. [14] Odpady č. 12, 2004, odborný časopis pro odpadové hospodářství a ekologii [15] Odpadové fórum 10/2004. Slavík, J.Nástroje řízení v odpadovém hospodářství [16] Odpadové fórum 1/2005. Řezníček,T. Terminologie a definice [17] Odpadové fórum 3/2005. Křenek,L. – Havránková, V. Státní politika životního prostředí [18] Ministerstvo životního prostředí : Komunální odpady. edice Planeta 2005 [19] Kolektiv autorů. Právo životního prostředí 2.díl. Masarykova Univerzita 2006 [20] Průchová Ivana. Aktuální otázky práva životního prostředí. Masarykova Univerzita 2005 [21] Ministerstvo životního prostředí ČR. Enviromentální technologie a ekoinovace 2010 [22] Ing. Zdeněk Fildán. Povinnosti firem v podnikové ekologii. Envi Group 2009 [23] Sborník referátů ze semináře. Ekololegislativa v praxi. Bijo s.r.o. 1993 [24] Solid waste management: select topics. Suess, Michael J., Copenhagen 1985 [25] Management of Plastic Wastes in the ECE Region. New York 1992 [26] Recycling and incineration: evaluating the choices. Ruston John, Denis, Richard A. 1990 [27] Bakalářská práce Tomáš Krmíček, Problematika nakládání s pevnými odpady – právní a ekonomická analýza podnikatelského prostředí, 2008

93

16. Přílohy Příloha č. 1:

Výkaz zisku a ztrát ( tis. Kč ) Výkaz zisku a ztrát

Stav v účet. Obd.1999

Stav v účet. Obd. 2000

Výkony a prodej zboží

255418

286012

z toho:tržby a prodej vlastních výrobků, služeb a zboží

254276

283825

Změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace

1142

2187

188937

195121

Přidaná hodnota

66481

90891

Osobní náklady

63837

70738

Odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku

53759

114325

Tvorba rezerv, oprav. Položek a čas. rozlišení provoz. nákladů

21481

13040

Zúčtování rezerv, oprav. položek a čas. rozliš.provoz. výnosů

12984

20526

Jiné provozní výnosy

34153

35311

Výkonová spotřeba a náklady na prodej zboží

Jiné provozní náklady Provozní hospodářský výsledek

9863

18705

-35322

-70081

Zúčtování rezerv a oprav. položek do finančních výnosů Tvorba rezerv a oprav. Položek do finančních nákladů

1099 99

Jiné finanční výnosy

1707

2173

Jiné finanční náklady

9863

18705

Hospod.výsledek z fin. operací vč. Daně z příjmu z běžné čin. Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období

1445

2038

-33982

-68043

214

308

50

23

164

285

-33818

-67758

94 Příloha č. 2:

Výkaz zisku a ztrát ( tis. Kč ) Výkaz zisku a ztrát

Stav v účet. Obd. 2001

Stav v účet. Obd. 2002

Výkony a prodej zboží

340163

391334

z toho:tržby a prodej vlastních výrobků, služeb a zboží

338639

391334

Změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace

1524

Výkonová spotřeba a náklady na prodej zboží

203242

235648

Přidaná hodnota

136921

155686

Osobní náklady

77817

88698

Odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku

58660

64680

Tvorba rezerv, oprav. Položek a čas. rozlišení provoz. nákladů

10413

10418

Zúčtování rezerv, oprav. položek a čas. rozliš.provoz. výnosů

9049

16116

Jiné provozní výnosy

9953

9950

Jiné provozní náklady

11179

79682

Provozní hospodářský výsledek

-2146

9974

Jiné finanční výnosy

3097

2061

Jiné finanční náklady

205

211

2892

1850

Hospodářský výsledek za běžnou činnost

746

6435

Mimořádné výnosy

696

36

Zúčtování rezerv a oprav. položek do finančních výnosů Tvorba rezerv a oprav. Položek do finančních nákladů

Hospod.výsledek z fin. operací vč. Daně z příjmu z běžné čin.

Mimořádné náklady

798

Mimořádný hospodářský výsledek

-102

36

Hospodářský výsledek za účetní období

644

6471

95 Příloha č. 3:

Výkaz zisku a ztrát ( tis. Kč ) Výkaz zisku a ztrát Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby + Přidaná honota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu

Stav v účet. Obd. 2003

Stav v účet. Obd. 2004

396841 396841 221071 52369 168702 175770 97096 69773 1054 24002 2267 2077 69781 3835 154 3682

390531 390531 219100 51007 168093 171431 91430 65110 1328 22746 2246 1863 74625 3778 207 3571 21 18 3

-11475 2620 5432 19314

-4381 1432 6859 6224 61025 60000 87 733 9 333 1521 -106 1 -107 7851 3405 -3405 4446

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období (+/-) Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost

140 1678 6 191 1633 2356

- splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

2356 18591

Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

18591

96 Příloha č. 4:

Výkaz zisku a ztrát ( tis. Kč ) Výkaz zisku a ztrát Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby + Přidaná honota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

Stav v účet. Obd. 2005

Stav v účet. Obd. 2006

407854 407091 763 238166 57313 180853 169688 93523 66608 1434 23233 2248 1746 79047 2533 297 2236 604 189

422873 420866 2006 246615 63966 182649 176258 104470 74692 1551 25926 2301 1814 80297 2138 473 1665 1 1 415

-6207 2534 4570 1472

-4212 2558 6397 -7813

348 1829 23 546 1654 -261

6670 1749 73 523 7969 -652

-261

-652

3387

808

Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období (+/-) Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

97 Příloha č. 5:

Výkaz zisku a ztrát ( tis. Kč ) Výkaz zisku a ztrát Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby + Přidaná honota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu

2007

2008

2009

429390 428550 840 251033 70417 180616 178357 113898 81207 1412 28497 2782 2111 77819 2445 630 1815

433714 433524 190 244042 69064 174978 189672 122967 87611 1537 30766 3053 2162 83053 956

456457 456457

4981 739 4509 -21777 330796 321136 52 52 17036 1195 323

-2845 3230 8166 -19645 375308 373093 40 40 15929

-6704 10839 8195 8104

5017 7427 25856 -3159

72 15 20010 46787 -8536 -6172

100 927 37850 21926 17685 3811

7238

-22009

3811 21978

7238

-22009

21978

956

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál

255198 84143 171055 201259 138985 100154 1572 33778 3481 2236 61602 1089 318 771 769 327 442

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období (+/-) Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z krátkodobého finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost

28 28 2560

- splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

Zdroj: Přílohy č.1 – 5 SAKO Brno a.s.