Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav českého jazyka. Bakalářská diplomová práce Michaela Vašinová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka

Bakalářská diplomová práce

2007

Michaela Vašinová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura

Michaela Vašinová

Nářeční slovník starší generace obce Hodslavice Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Hana Svobodová

2007

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………………… Podpis autora práce

3

Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce za cenné rady, které mi poskytla. Dále děkuji respondentům za ochotu a spolupráci při výzkumné části této práce.

4

OBSAH

Úvod………………………………………………………….…6 1. Cíl a metodika práce……………………………………….…7 1.1. Terénní výzkum……………………………………. .7 1.2. Dotazník……………………………………………..8 1.3. Informátoři…………………………………………..8 1.4. Metoda transkripce mluveného projevu……………. 9 1.5. Materiál k výzkumu………………………………… 9 1.6. Zpracování a sestavení slovníku…………………… 10 2. Charakteristika východomoravské nářeční skupiny………... 11 2.1. Společné rysy východomoravských nářečí………… 11 2.2. Severní (valašská) podskupina…………………….. 14 3. Obec Hodslavice……………………………………………. 15 3.1. Historie obce Hodslavice…………………………... 15 3.2. Historické a kulturní památky obce………………... 15 3.3. Obec Hodslavice v současnosti……………………. 16 4. Rozbor nářečních textů……………………………………... 17 4.1. Fonetická a morfologická rovina…………………... 17 4.2. Lexikální rovina……………………………………. 20 4.3. Nářeční slovník starší generace obce Hodslavice….. 46 5. Závěr…………………………………………………………53 6. Použitá literatura……………………………………………. 54 7. Přílohy………………………………………………………. 55

5

ÚVOD Při poznávání krás České republiky, jsem narazila i na krásy a odlišnosti české mluvy v různých koutech země. Při jedné z cest do rodiště Františka Palackého, jsem zachytila nářečí, kterým hovoří starší místní obyvatelé Hodslavic. Přestože nejsem rodilý mluvčí, rozhodla jsem se prozkoumat jejich dialekt a sestavit jejich nářeční slovník. V dnešní době většinou mladší generace migruje do různých míst, ať už za prací či za studiem. Tento jev se pak promítá i do jejich řeči. Nářečí, charakteristické pro danou oblast, se pak z jejich běžné mluvy vytrácí. Právě proto jsem si pro svůj výzkum vybrala generaci starší, především ty osoby, které v Hodslavicích žijí po celý svůj život, a je proto snadnější v jejich promluvách zachytit nářeční rysy, které se v Hodslavicích vyskytují. Ve své práci jsem využila metody řízené komunikace a pro doplnění jsem použila dotazníkovou metodu. Na základě toho jsem sestavila nářeční slovník. Nejedná se ovšem o kompletní slovník, jde pouze o výběr. Nářeční slovník zachycuje výrazy ze čtyř odvětví lidského života. Zaměřila jsem se na oddíly: rodina, domácnost, hospodářství a zvyky a tradice. Na výzkumu se podílelo pět hlavních informátorů, kteří poskytli zvukovou nahrávku, a deset respondentů, od kterých jsem získala informace dotazníkovou metodou.

6

1. Cíl a metodika práce

Cílem mé práce je sestavení nářečního slovníku starší generace obce Hodslavice. Nejedná se ovšem o kompletní slovník, jde pouze o výběr. Starší generací jsou chápáni informátoři, ktěří jsou narozeni v letech 1924-1947. Nejmladší z informátorů měl tudíž v roce výzkumu 60 let.1 Nejstarší informátor byl ve věku 83 let. Ve své práci se pokusím zjistit, do jaké míry se u starší generace obce Hodslavice vyskytují prvky východomoravského nářečí. Vzhledem k rozsahu práce nebylo možné srovnání nářečních rysů starší generace s mladší generací. Z důvodu rozsahu práce jsem se při sestavování slovníku zaměřila pouze na lexikální oblast.

1.1. Terénní výzkum

Samotný výzkum probíhal od prosince 2006 do června 2007. Bylo vybráno pět základních mluvčích, se kterými byly pořízeny, formou řízené komunikace, zvukové nahrávky.2 Na základě nahrávek byl vytvořen dotazník. Pro hlubší a detailnější zmapování situace byl jako vzor použit Dotazník pro výzkum českých nářečí.3 Poté bylo osloveno dalších šest informátorů. Ti, spolu se základními mluvčími, doplnili potřebné odpovědi pomocí dotazníkové metody. Během půlročního výzkumu došlo i k nemilé události, kdy jeden z hlavních mluvčích v březnu 2007 zemřel. Pan Josef K. (1932–2007) se tak mezi informátory, kteří odpovídali na dotazník, už bohužel neobjevuje. Na vyplnění dotazníku se tedy podílelo celkem 10 informátorů.

1

V roce 2007. Transkribované promluvy jsou uvedeny v Příloze 1. 3 Dotazník pro výzkum českých nářečí. Praha: Česká dialektologická komise, Ústav pro jazyk český ČSAV, 1964–5. 2

7

1.2. Dotazník

K sestavení dotazníku je využito pojmů z nahrávek pěti hlavních mluvčích. Pro zachycení většího spektra hesel, jsou v dotazníku umístěna i slova z Dotazníku pro výzkum českých nářečí.4 Dotazník je rozdělen do čtyř oddílů podle oblastí lidského života, a to: RODINA, DOMÁCNOST, HOSPODÁŘSTVÍ a ZVYKY A TRADICE. Na pojmy z uvedených oddílů jsem se každého z informátorů ptala zvlášť, aby nedošlo ke vzájemnému ovlivňování. Na dotazníku5 se podílelo celkem 10 informátorů, z toho 7 žen a 3 muži. Dotazník obsahuje 200 významů, kterým odpovídá 353 pojmenování.

1.3. Informátoři

Pro výzkum byli voleni informátoři, kteří žijí po celý svůj život v Hodslavicích. Výjimku tvoří Žofie H., která pochází z Libhoště. V Hodslavicích nyní žije už 52 let. Důležitou roli také sehrál rok narození informátorů. Vzhledem k tomu, že sestavuji nářeční slovník starší generace, je zvolen jako mezník ročník 1947. Informátoři jsou tudíž ve věku 60 let a více. Dále jsem se při výběru informátorů zaměřila na jejich vzdělání, a snažila se vybrat tak, aby se mezi informátory našli lidé jak se základním, středním, tak univerzitním vzděláním. Jedním z hlavních mluvčích a zároveň nejstarším z informátorů je Miroslav M. (1924). Tento třiaosmdesátiletý respondent žije v Hodslavicích po celý svůj život. Miroslav M. vyrůstal jako nejmladší ze čtyř sourozenců v chudé venkovské rodině. Jeho otec byl krejčí. Poté, co Miroslav M. vystudoval Střední průmyslovou školu strojní, začal pracovat jako technický pracovník. Toto zaměstnání vykonával po celý svůj život. Další hlavní informátorkou je Žofie H. (1926). Jedenaosmdesátiletá mluvčí se narodila v Libhošti. Tato vesnice se nachází 20 km od Hodslavic. Žofie H. pochází z osmi sourozenců. Vyučila se textilní manipulantkou a této profesi se věnovala celý život. V devětadvaceti letech se provdala do Hodslavic, kde žije dodnes. Její manžel pocházel z Hodslavic. Povoláním byl řezník v Hodslavicích, poté pracoval ve Štramberku.

4

Dotazník pro výzkum českých nářečí. Praha: Česká dialektologická komise, Ústav pro jazyk český ČSAV, 1964–5. 5 Viz Příloha 2.

8

Třetí hlavní mluvčí je Lidmila Š. (1929). Narodila se v Hodslavicích a této obci zůstala po celý život věrna. Když ji bylo devět let, umřela ji matka. Otec Lidmily Š. se po druhé oženil a vzal si rodačku z Hodslavic. Lidmila Š. vystudovala obchodní školu a věnovala se statistice. Další respondent je Marie K. (1932). Tato informátorka žije po celý život v Hodslavicích, vyučila se dělnicí a po většinu svého života pracovala jako pošťačka. Josef K. (1932-2007) je posledním z hlavních respondentů. Narodil se v Hodslavicích, vystudoval vysokou školu a po celý svůj život vyučoval na základní škole. Dalších šest respondentů spolu s hlavními mluvčími6 poskytli odpovědi k vytvořenému dotazníku.

1.4. Metoda transkripce mluveného projevu

Pro zaznamenání mluveného projevu, je využito zjednodušených zásad pro přepis dialektických textů, které jsou uvedeny v Českých nářečních textech.7 U jednotlivých slov není zaznamenán přízvuk ani intonace. Neznělost a znělost hlásek je zachycena podle výslovnosti, např. hlatko. Rozlišuji také dvojí l, střední, např. lavor a tvrdé ł, které se v Hodslavicích vyslovuje jako neslabičné u, např. skřidua. V bakalářské práci je tento grafém u zaznamenán. Původní zadní y je zachované, např. pečky.

1.5. Materiál k výzkumu

Veškerý materiál, se kterým jsem během výzkumu pracovala, je uveden v příloze. Jedná se jak o dotazník, tak o transkribované promluvy hlavních mluvčích. Zvuková nahrávka, pořízena pěti hlavními mluvčími, je součástí bakalářské práce. V příloze je také zobrazena nářeční mapa8 s vyznačením lokality obce Hodslavice.

6

Kromě Josefa K., který v březnu 2007 umřel. Lamprecht, Arnošt aj. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 8 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. 7

9

1.6. Zpracování a sestavení slovníku

Cílem mé práce je sestavení nářečního slovníku starší generace obce Hodslavice. Při zpracování slovníku, který je především zaměřen na oblast rodiny, domácnosti, hospodářství, zvyků a tradic, jsem se vzhledem k rozsahu práce zaměřila především na rovinu lexikální. Heslová slova jsou ve slovníku řazena abecedně a jsou zachycena v nářeční podobě. Jednotlivá hesla jsou zaznamenána pomocí zjednodušených zásad pro přepis dialektických textů.9 V praktické části, v kapitole 4.3. Nářeční slovník starší generace obce Hodslavice, je uveden konkrétní rozbor.

9

Viz oddíl 1.4. Metoda transkripce mluveného projevu.

10

2. Charakteristika východomoravské nářeční skupiny

Východomoravská neboli moravskoslovenská nářeční skupina zaujímá široký územní pruh ve východní části České republiky při moravsko-slovenské hranici, tzn. Břeclavsko, Hodonínsko, Kyjovsko, Uherskohradišťsko, Zlínsko a Vsetínsko.10 Uvedená oblast se dále dělí na čtyři podskupiny: 1. severní (valašská), 2. jižní (slovácká), 3. západní (kelečský a dolský úsek) a 4. jihovýchodní (kopaničářská nářečí). Nářečí této skupiny mají vokál í (na značné části území je ve výslovnosti také ý) a vokál ú, což plyne z jevu, který proběhl na našem území ve 14.-15. století, a to jak se změnilo dlouhé ý a dlouhé ú a co poté vzniklo, např. (starí, sýtko, bík, húser).

2.1. Společné rysy východomoravských nářečí

Nejvýraznější společné rysy východomoravské (moravskoslovenské) nářeční skupiny podle Běličova Nástinu české dialektologie11 jsou tyto:

A. SPOLEČNÉ RYSY V SOUBORU HLÁSEK A V JEJICH ROZVRŽENÍ

1) Ve většině nářečí se vyskytuje dvojice ł – l (tvrdé a měkké l), slabičné l (ł) a r bývají krátké i dlouhé, např. klský-kĺzať, žĺťí, tŕňí. Na značné části území existují měkké retnice p´, b´, m´, f´, v´ proti tvrdým. 2) Soubor krátkých i dlouhých samohlásek je na většině území pětičlenný, i, e, a, o, u – í, é, á, ó, ú, popř. šestičlenný i/y, í/ý. 3) Na části území jsou vedle neznělého c a č také jejich znělé protiklady dz a dž (hádzať, rozvádzať). 4) Skupina šč zůstává zachována, nemění se v šť: ščasný, ešče. 5) Staré u/ú po tvrdých i měkkých souhláskách zůstává zachováno, např. dub, ruka, břuch…, kohút, múka, 1.os.sg. vedu, 3.os.pl. vedú. 6) Zůstává také staré é (kamének, poléfka, taléřek, sklénka), dlouhé ě (ie) se změnilo v í (víra, písek). 10 11

Lamprecht, Arnošt aj. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, s. 262 – 268.

11

7) Staré o se také vcelku zachovalo, za staré ó pak je ve většině nářečí ú jako v západnějších nářečních skupinách. 8) Došlo k neprovedení přehlásky ´a > ě (na Moravě tento jev neproběhl v koncovkách, v dlouhých a krátkých slabikách a ani uprostřed slova, např. jahňa, rola, sa, mňa, šlahačka, naša kaša. Došlo také k neprovedení přehlásky ´u > i, např. našu kašu, svoju. 9) Substantiva typu hrach, mak, jama, blato, klada, misa, tata, dále jednoslabičné infinitivy typu psat, dat, pit, bit a instrumentál zájmen nama, vama, mají krátké samohlásky slovního základu, což je důsledek, tzv. starého moravského krácení, které proběhlo v období do 12. století. 10) Většina spodob uvnitř slov i mezi slovy se uskutečňuje ve prospěch znělých souhlásek (kubme, z Aňičkou, prozme, g mamince apod.).

B. SPOLEČNÉ RYSY V SKLOŇOVACÍCH KONCOVKÁCH

1) Jako důsledek neprovedení přehlásek není v některých pádech singuláru rozdíl mezi tvrdým a měkkým skloňováním podst. jmen všech rodů (potoka – noža, žena – rúža, ženu – rúžu). 2) Existuje zde více podstatných jmen patřících k měkkým typům (hosť, kořeň, lokeť, studňa). Jména se slovním základem na – ł zachovávají sklonění tvrdé. 3) Ve 3. p. pl. podst.jmen r. muž. a stř. převládá zakončení – om (chlapom), v 6. p. zakončení – och (městoch). 4) U zájmen a příd. jmen dochází v 2., 3., a 6. p. sg. žen. rodu tvrdých typů k vyrovnání na podobu tej/téj starej/staréj babi. 5) V 7. p. pl. všech deklinací je ve většině východomoravských nářečí nejběžnější koncovkou – ma (-ama…), převládá ovšem koncovka –mi/-m´i (-ami/-ámi…), např. břehami, horami.

12

C. SPOLEČNÉ RYSY V SLOVESNÝCH TVARECH

1) Sloveso „být“ má v 1. os. sg. tvar sem (sym/som) pouze jako pohyblivý osobní morfém (pomocné sloveso) v složených formách min. času. Ve funkci spony má v 1. os. sg. většinou podobu su, v 2. os. sg. si. 2) V 1. os. sg. i pl. min. času se pomocné sloveso zpravidla zachovává, i když je osoba vyjádřena zájmenem. 3) Tvary rozkazovacího způsobu 2. os. sg. na –i mají v 1. a 2. os. pl. v části nářečí zakončení -eme/-emy, -ete, v části –ime/imy/-ima. 4) Příčestí trpné se i ve výrazech výsledného stavu vyskytuje jen ve tvaru složeného sklonění, např. je zametené. 5) Ve východomoravském nářečí se objevují i přítomné přechodníky, např. ňemaja, viďa, vdaja sa.

D. DALŠÍ SPOLEČNÉ RYSY

1) Charakteristické jsou podoby neurčitých zájmen a zájmenných příslovcí negdo, neco, negde…, na rozdíl od ňegdo, ňeco… ve většině českých nářečí v užším smyslu. 2) Vokály i-, í- (y-, ý-) jsou bez j- na začátku slova, zčásti též mezi samohláskami na švu složeniny a uvnitř slova, např. it/ít/ýť…, iskra/yskra… přeinačit. 3) Vokál o- se objevuje na začátku slova a na švu složeniny bez protetického v-, např. oheň, on, zaopatřit/zaopatřyť. 4) Před j a ň bývá pravidelně ó (hójí sa, zvóňí). 5) Koncovka –u se objevuje v 2. p. sg. neživ. podstatných jmen muž. rodu tvrdého sklonění. Vyskytuje se také u jmen měkkého sklonění, např. plaču, chcu, hraju. 6) V 3. os. pl. slovesa „chtít“ je tvar chcú.

13

2.2. Severní (valašská) podskupina

Severní východomoravské nářečí, tj. severní část jádra východomoravské nářeční skupiny, zaujímají zhruba tzv. Moravské Valašsko, od jižní podskupiny k severu až po hranice slezského nářečí.12 Ve všech nářečích severní podskupiny existují měkké retnice p´, b´, m´, f´, v´, které vyslovuje většinou starší generace, mladší je vyslovuje většinou rozloženě, např. ob´ed x objed, p´ena x pjena. Původní korelace měkkosti vzniká do 13. století, poté ve 14.-15. stol. zaniká a dochází k depalatalizaci. Zbytky jsou pouze ve Slezsku (ďe, ťe, ňe), na Valašsku dochází k jotaci (vložení j – vj, bj, mj, fj, pj, např. mjesíc, mjesto). Starší generace vyslovuje dvojí i(í)/y(ý), které je výrazné zvlášť po retnicích (viďím x slepý). Tento jev ve 14.-15. stol. splývá, ale ve Slezsku a na východní Moravě (na Valašsku) zůstává. Zde má pouze fonetickou platnost, kdežto ve Slezsku i fonologickou. Infinitivy končí na – ť: voziť, nésť, kopať, jedná se o pozůstatek infinitivu – ti z 16. století. Příčestí činná se vyskytují bez koncového – l: sék, nés, véd. Po zániku jeru vznikla pobočná slabika l, která zde zanikla. Na jižním Valašsku se setkáváme v mluvě staré generace v 1. os. pl. se zakončením na – my: my smy, peremy, kopemy, v severní části tohoto úseku se vyskytuje v 7. p. pl. podst. jmen m. a ž. zakončení – ámi , popř. – ámy, např. kozámi, rukámy.13 Stará generace tvoří živě přechodníky přítomné: viďa, vdaja sa, pokolébaja ho, přichoďa, popř. viďaci, ležaci atd.14 V bernatickém výběžku spolu s Hodslavicemi a Veřovicemi se v 7. p. sg. všech typů žen. sklonění vyskytuje koncovka –úm (-um), např. s túm starúm babúm.15 V Hodslavicích, Veřovicích i v jiných obcích, bývá v některých případech předposlední slabika dlouhá, např. v 7. p. pl. chłapámi, koňámi…, v 1., 2. os. pl. ňesémy, ňeséťe.16

12

Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. Lamprecht, Arnošt aj. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 14 Tamtéž. 15 Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 16 Tamtéž. 13

14

3. Obec Hodslavice

Obec Hodslavice se nachází u západních výběžků Moravskoslezských Beskyd a tvoří nejjižnější část okresu Nový Jičín.17 Obec leží v nadmořské výšce 337 metrů nad mořem a má rozlohu 10,84 km2 . Název obce zřejmě pochází od Hodislava, který přišel na území obce Hodslavice během německé kolonizace ve 13. století.

3.1. Historie obce Hodslavice

Hodslavice, něm. Hotzendorf, se rozkládají v údolí na rozhranní Kravařska a Valašska. Údolí je ohraničeno pohořím s horami: Trojačkou, Holou Dolinou, Hundorfem, Huštínem, Krátkou, Dlouhou a Javorníkem.18 První písemná zmínka o Hodslavicích pochází z roku 1411. V roce 1585 postihl obec velký mor, který trval půl roku. V době třicetileté války (1618-1648) se okolí obce Hodslavice stalo bojištěm. Vyplývá to z nalezení vojenských zbraní, ostruh a podobných válečných prostředků. Poté, co se v roce 1848 zrušila robota, se Hodslavice staly samostatnými a nic tak nebránilo v rozkvětu obce. Převážná část obyvatel se zabývala rolnictvím, někteří lidé pracovali v továrnách nebo se věnovali různým řemeslům.

3.2. Historické a kulturní památky obce

Obec Hodslavice je místem narození významného českého spisovatele, historika a politika Františka Palackého. Předkové a příbuzní Františka Palackého žili na východní Moravě od počátku 17. století. Patřili hlavně k poddaným vesničanům. Někteří ovšem dosáhli i významného postavení v obecní správě jako dědiční rychtáři. František Palacký se narodil 14. června 1798 a zemřel 26. května 1876 v Praze. V Hodslavicích i nadále stojí rodný dům Františka Palackého. V hlavní velké místnosti domku je muzeum Františka Palackého. V menší místnosti byla v roce 1996 otevřena expozice o obci Hodslavice.

17 18

Viz Příloha 3 – Nářeční mapa. Bartoň, Josef. Čtení o Hodslavicích. Hodslavice: Obecní úřad, 1998.

15

Další kulturní památkou je dřevěný kostel sv. Ondřeje. Jedná se o nejstarší dochovanou památkou na území Hodslavic. První písemná zmínka se objevuje v roce 1411. K chráněným památkám obce patří větrný mlýn holandského typu. Mlýn postavil v roce 1864 sedlák Josef Bartoň na svém pozemku. Mezi historické památky obce se řadí i stará evangelická škola, staré fojtství nebo kostel Českobratrské církve evangelické.

3.3. Obec Hodslavice v současnosti V současné době žije v Hodslavicích 1 675 obyvatel.19 Obyvatelé obce Hodslavice se převážně věnují zemědělství, malá část obyvatel pracuje ve službách. Převažuje ovšem počet lidí, kteří za prací dojíždějí do Nového Jičína, Valašského Meziříčí nebo do jiných měst v okolí. V roce 1995 získaly Hodslavice celostátní uznání s titulem Vzorná obec.

19

Počet obyvatel je k 31.12.2006.

16

4. Rozbor nářečních textů

V praktické části je nastíněn jazykový rozbor fonetické a morfologické roviny, poté se věnujeme lexikální rovině, v níž se zaměřujeme na frekvenční výskyt zachycených nářečních ekvivalentů. Následuje srovnání lexikální roviny s Českým jazykovým atlasem.20 Závěr praktické části tvoří abecedně seřazený nářeční slovník starší generace obce Hodslavice.

4.1. Fonetická a morfologická rovina

V této části jsou uvedeny některé typické fonetické a morfologické odchylky od spisovného jazyka, které byly během výzkumu zjištěny. Zachycené jevy, které se objevují v textech, jsou zaznamenány fonetickým přepisem.21 Ve fonetické části je vedle příkladů uveden procentuální výskyt daného jevu v získaných materiálech. V morfologické části se uvádí spolu s uvedenými příklady i informátor, u kterého byla morfologická odchylka zachycena. Zaznamenané morfologické jevy jsou vyznačeny v transkribovaných textech promluv (viz Příloha 1).

Fonetická část

V dotaznících je zachyceno měkčení souhlásek t, d, n před hláskami e, ě a i. Tento jev se objevuje například ve slovech: bratraňec (tuto formu používá 90% informátorů), hrňec (zachyceno u 90% informátorů), rúžeňec (jev je zaznamenán ve stoprocentním zastoupení). Dalším důležitým rysem je rozlišování dvojího l, středního: betlém (objevuje se u všech informátorů), kobzol (tato forma je zachycena u všech mluvčích) a tvrdého ł, které se ve zkoumané oblasti vyslovuje jako neslabičné u: chuap (vyskytuje se u 90% informátorů), muaťička (tuto podobu používá 40% informátorů), zhuavec (zachyceno u 90% mluvčích).

20 21

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1-3. Praha: Academia, 1993-1999. Viz oddíl 1.4. Metoda transkripce mluveného projevu.

17

Během výzkumu bylo zaznamenáno množství infinitivů končících na –ť: boleť (jev je zaznamenán u 80% informátorů), brusliť (objevuje se u všech respondentů), rožnúť (zachyceno u 80% informátorů). Charakteristickým fonetickým jevem je neprovedení přehlásky ´a > ě: kuřa (zaznamenáno u všech respondentů), trávňica (vyskytuje se u 70% mluvčích), sazeňica (zachyceno u poloviny informátorů), vařacha (objevuje se u 90% informátorů). V dotaznících bylo zjištěno neprovedení diftongizace u > ou: bula (zaznamenáno u 30% respondentů), húpať (zachyceno u 30% informátorů), kohút (objevuje se u všech respondentů), kulovať sa (zaznamenáno u všech mluvčích). Při výzkumu byl také zachycen výskyt protetického h: hofjera (tento jev se objevuje u 10% informátorů). Jedná se o jev, který se nachází v nářečích na střední Moravě.22 Uvedené typické fonetické jevy jsou v souladu s Nástinem české dialektologie.23

Morfologická část

U mluvčích byly během výzkumu zaznamenány některé charakteristické morfologické znaky. Ve tvarech 3. p. č. mn. mužských podstatných jmen je zachycena koncovka –úm: súsedúm. Tento tvar se nachází u pětasedmdesátileté mluvčí Marie K. V 6. p. č. mn. mužských a středních podstatných jmen se zpravidla objevuje zakončení

–ách:

súsedách,

potokách.

Tato

slova

jsou

opět

zachycena

u

pětasedmdesátileté informátorky Marie K. Koncovka 7. p. č. mn. všech deklinací je zaznamenána ve tvaru –ama. Koncovka se vyskytuje u jedenaosmdesátileté respondentky Žofie H., například ve slovech: kurama, ďeckama. Důležitým typickým rysem je koncovka –úm v 7. p. č. j. podstatných jmen ženského rodu a v 3. p. č. j. podstatných jmen středního rodu: popelečňí středúm, ke dveřúm. Tvar popelečňí středúm používá pětasedmdesátiletá mluvčí Marie K. U jedenaosmdesátileté informátorky Žofie H. je zachycen výraz ke dveřúm.

22

Lamprecht, A. – Šlosar, D. – Bauer, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 23 Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972.

18

Další morfologickou odchylku od spisovné češtiny tvoří koncovka –úch. Objevuje se v 2. p. č. mn. u mužských podstatných jmen. Tento jev je zaznamenán u osmasedmdesátileté informátorky Lidmily Š. ve slově: rokúch. Ve slovesných tvarech se ve velké míře objevují přítomné přechodníky. V promluvě pětasedmdesátileté Marie K. jsou zachyceny tyto podoby: choďjá, musjá. U jedenaosmdesátileté Žofie H. se objevuje přítomný přechodník ňemaja. Koncovka –ú ve 3. os. č. mn. je zachycena u pětasedmdesátileté informátorky Marie K. Tento rys se objevuje například ve slovech: budú, narúbajú, bývajú, omalujú sa, nabijú. Výzkumná část této práce potvrzuje i výskyt jevu, který je zaznamenán u osmasedmdesátileté mluvčí Lidmily Š.: naroďiuo sem sa, choďiuo sem, ďelauo sem …. Jedná se o užívání středního rodu v přísudku, pokud je podmětem podstatné jméno ženského rodu, označující neprovdanou ženu. Typické morfologické jevy, charakteristické pro zkoumanou lokalitu, se shodují s Nástinem české dialektologie.24

24

Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972.

19

4.2. Lexikální rovina

Tato část práce se zabývá analýzou lexikální roviny. Všechny nářeční ekvivalenty, které byly během výzkumu zachyceny, jsou zaznamenány v tabulce, v níž se uvádí frekvenční výskyt uvedených lexikálních jednotek. Následující část je zaměřena na srovnání vybraných hesel s Českým jazykovým atlasem. U jednotlivých hesel je zobrazen graf četnosti výskytu nářečních výrazů. Dále je uveden rozbor nářečních pojmenování a srovnání s odbornou literaturou.

Frekvenční výskyt lexikálních jednotek

Na základě zpracování dotazníků je sestavena tabulka, která zachycuje frekvenci výskytu zkoumaných pojmenování. K abecedně seřazeným slovům, která se objevila v dotaznících, jsou přiřazeny nářeční ekvivalenty s číslem. To označuje počet mluvčích, kteří dané pojmy ve své mluvě běžně používají. Uvedené nářeční podoby jsou zaznamenány pomocí zjednodušených zásad pro přepis dialektických textů (viz oddíl 1.4. Metoda transkripce mluveného projevu).

babička betlém bolet boule brambor bratranec brk bruslit brzdit cedník na nudle čeledín dárek dcera dědeček děvečka dítě dítě zlobivé dívka dobrý den doktor dračky drát peří držet půst

stařenka 7x betlém 10x boleť 8x hruška 7x kobzol 10x bratraňec 9x brko 10x brusliť 10x šlajfovať 8x ceďák 10x pachouek 8x dárek 10x ďecko 9x staříček 7x ďífka 9x ďecko 10x uata 4x ďecko 7x dobrý den 8x doktor 9x pobaba 10x dříť péří 9x držet post 8x

babi 1x

babička 1x

bapka 1x

darebák 2x holka 1x

dacan 1x

bolet 2x bula 3x bratránek 1x

brzďiť 2x čeleďín 2x ďefča 1x ďeda 3x ďevečka 1x nězdara 3x ďefča 2x dobrý deň 2x dochtor 1x drať péří 1x držať púst 2x

20

dudlík dupačky dveře dvojčata dvůr hadr hlavní mše hnůj hospodář hospodyně houpat hrábě hrát na honěnou hrnec hřbitov hříbě hřích husa chcípnout chlapec chlév chlívek pro vepře chomout chrám chrastítko jesličky kázání kdákat kejhá klečet klika klouzačka kmotr kmotra kněz knihovnička kočičky kohout kokrhá kolečko koleda kometa kominík konev koulovat se kouřit kráva kříž křížaly

cumel 8x gaťky 4x dvéři 10x dvojčata 10x dvúr 10x handra 7x bohoslužba 8x hnúj 10x hospodář 10x hospodyň 9x húšať 4x hrabje 10x hoňá sa 4x hrňec 9x krchof 7x hříbja 10x hřích 10x husa 10x zdechnúť 9x mauy ogar 8x chléf 10x chlévek 8x chomút 10x kosteu 10x šťerkačka 6x jesličky 6x kázáňí 10x vdákať 8x gagoce 9x klečať 10x klučka 8x let 8x křesný 8x křesná 9x farář 10x kňihovna 9x kočičky 10x kohút 10x kokrhá 10x táčky 6x koleda 10x kometa 10x kominář 9x konva 8x kulovať sa 10x kúřiť 7x kráva 10x kříš 10x pečky 10x

dudlík 1x gaťe 4x

dudel 1x dupačky 2x

hadra 3x púlnočňí 2x

selka 1x húpať 3x hrajú na miku 4x kastrol 1x hřbitof 3x

húškať 2x

hojdať 1x

hráť na hoňičku 2x

pojíť 1x ogar 2x chléf 1x

prasečňík 1x

ščerkačka 2x jesle 4x

šťerkátko 1x

gdákať 1x gágá 1x

kvokať 1x

kluka 1x klúzačka 1x taťíček 1x kmotřenka 1x

klika 1x hlatko 1x kmotr 1x

chrasťítko 1x

kňihovňička 1x

kolca 2x

tragač 2x

komiňík 1x konvička 2x huliť 1x

21

čmuďiť 1x

čuďiť 1x

kurník kuře kvedlačka květináč lékárna limonáda lustr manžel masopust matka míč mlátička modlit se muzika nádobí na shledanou návštěva necky nemocný nevěsta nevlastní matka nůše nůž obývací pokoj ohryzek oj opar orat otec pantofel pec pecka peřina písnička plot poklička pole polštář pomlázka (zvyk) popelník postel prát prádlo prostěradlo příbor příjmení pytel rozinka rozsvítit rozvádět se

kurňík 10x kuřa 10x švrdlák 10x kvítňík 7x lékárna 10x zodúfka 8x svjetuo 7x chuap 9x masopust 10x mamka 5x balónek 7x cep 6x modliť sa 10x muziga 8x náčiňí 10x na schledanou 6x náfšťeva 9x vaštrok 5x ňemocný 8x ňevjesta 9x macecha 9x trávňica 7x núš 10x obyvák 7x ohryzek 10x oje 10x oškvarek 6x orať 10x tata 7x papuč 9x pec 7x kostka 9x peřina 10x písňička 4x puot 10x skřidua 10x pole 9x zhuavec 9x šlahať 7x popelňik 10x uože 10x prať praduo 10x puachta 8x příbor 10x přímeňí 10x mňech 9x hrozinka 5x rožnúť 8x rozváďať sa 9x

kvjeťináč 2x

kviťináč 1x

ščáva 1x lustr 3x manžel 1x

šťáva 1x

mama 5x balón 3x muaťička 4x hudba 2x zbohem 4x náfščeva 1x vana 2x marot 2x nevjesta 1x mamka 1x noša 3x

škopek 2x

ňecky 1x

izba 3x

opar 2x

nátka 2x

taťka 3x pantofla 1x trúba 3x pecka 1x píseň 4x

pjesňa 1x

pjesňička 1x

rola 1x spinčák 1x šlahačka 1x

šmigrúst 1x

šlahaní 1x

prosťeraduo 2x

žoch 1x rozinka 5x rožnout 2x rozvést sa 1x

22

růženec řehtačka sazenice sběračka sbírka při mši sestřenice schod sítko na čaj sklenice sklenička na alkohol sklizeň skořápka skříň sláma slánka slepice slupka smeták snacha soused stáj pro koně stodola stroužek česneku struhadlo strýc studna stůl sušák na seno svatba svazek prutů svobodný st. muž syn škubat švagr talíř taneční zábava teta těhotná tchán tchyně to, co zůstane z peří truhlář tvrdý alkohol umřít umývadlo umývat nádobí úplněk vana Vánoce

rúžeňec 10x řechtačka 10x sazeňica 5x přísada 5x nabjeračka 7x nabíračka 2x ofjera 9x hofjera 1x sestřeňica 8x sestřenka 2x schodek 10x ceďák 8x sítko 2x sklénka 10x štamprla 9x sklénka 1x sklizeň 9x žeň 1x skořápka 10x jarmara 6x skříň 4x suama 9x stelivo 1x solňička 10x kura 10x šupka 10x smeták 6x zmeták 4x snacha 10x súset 10x maštal 9x maštala 1x kólňa 5x stodoua 3x strúček 8x strúžek 2x strúžek 10x strýc 5x strýček 4x studňa 10x stúl 9x stouek 1x štandar 6x sušák 4x svaďba 8x svadba 2x tatar 10x starý muadeňec 8x svobodný 2x ogar 10x škubať 10x švagr 9x svat 1x taléřek 9x taléř 1x muziga 10x teta 9x teťička 1x ťehotná 4x v jiném stavu 3x tchán 9x tata 1x tchyňe 9x mamka 1x spinka 10x stouař 10x gořauka 10x umříť 8x umřít 2x umyvaduo 7x lavor 3x umyť náčiňí 6x umyvať náčiňí 4x úplňek 10x vaňa 6x vana 4x vánoce 10x

23

šufánek 1x

šopa 2x

strejda 1x

v naďeji 2x

choďí 1x

vánočka vařečka Velikonoce velikonoční bochník vemeno vepř vesnice věšák věšet prádlo větev vidle vozík vrata výslužka zápalka zásuvka ve stole zázrak zeť zhasnout zpověď zvonek ždímat prádlo žebřík žebřinový vůz žehlit ženatý ženich židle 1. Svátek vánoční 2. Svátek vánoční

štrycla 5x vařacha 9x šmigrust 10x mazanec 10x vymeno 10x prasa 10x ďeďina 10x vješák 6x vješať praduo 10x haus 7x viduy 10x vús 8x vrata 7x koleda 10x sirka 9x šuplík 8x zázrak 10x zeť 10x zhasnúť 9x spovjeť 10x zvonek 9x krúťiť praduo 10x žebř 4x žebřiňák 8x žehliť 9x ženatý 8x žeňich 9x stouek 9x boží narozeňí 10x na ščepána 10x

vánočka 5x vařecha 1x

rachla 4x halus 3x vozík 1x branka 2x

kárka 1x brána 1x

zápalka 1x šufle 1x

zásufka 1x

zhasnout 1x zvoneček 1x žebřík 3x hřebžiňák 2x biglovať 1x ženáč 2x žeňič 1x sesla 1x

24

hřebřík 2x

hřebř 1x

Srovnání s Českým jazykovým atlasem

Tato část se zaměřuje na srovnání vybraných hesel s Českým jazykovým atlasem.25 Srovnávací část je rozdělena do čtyř oddílů: rodina, domácnost, hospodářství a zvyky a tradice. V každém oddílu je vybráno osm hesel z vytvořeného dotazníku. U každého hesla je graf, který zobrazuje nářeční ekvivalenty daného slova a jejich procentuální hodnotu výskytu. Do oddílů byla vybírána slova, která jsou pro nářeční výzkum nejzajímavější a mají větší počet nářečních ekvivalentů. Jednotlivá hesla jsou zvýrazněna tučně a za heslem se uvádí význam pojmu, podle Slovníku spisovného jazyka českého.26 Pod grafem jsou tučnou kurzívou uvedeny nářeční ekvivalenty, které jsou seřazeny podle četnosti výskytu. Poté následuje rozbor a srovnání s ČJA.27 Základní výrazy jsou řazeny abecedně a jsou zaznamenány fonetickým přepisem.28

I. oddíl - rodina

BABIČKA (matka jednoho z rodičů)

babička 10%

bapka 10%

babi 10% stařenka 70%

stařenka Většina respondentů používá toto pojmenování. Podle SSJČ29 se jedná o expresivní zdrobnělinu ke „stařeně“. Ve zkoumané lokalitě je tento výraz na mapě30 zachycen. 25

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1-3. Praha: Academia, 1993-1999. Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 27 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1-3. Praha: Academia, 1993-1999. 28 Viz oddíl 1.4. Metoda transkripce mluveného projevu. 29 Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 30 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. 26

25

babi Slovotvorná varianta spisovného výrazu babička. babička U jednoho mluvčího byla zachycena tato spisovná forma. bapka Při výzkumu byla zjištěna i tato expresivní zdrobnělina k „bábě“.31

BOULE (opuchlina po úderu)

bula 30%

hruška 70%

hruška Převážná část mluvčích zná toto pojmenování metaforického původu.32 Tento výraz je typický pro zkoumanou oblast. bula U pár jedinců byla zachycena i hláskoslovná varianta spisovného tvaru boule. Tato varianta se vyskytuje se zakončením na „-a“.

31

Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 32 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

26

DĚDEČEK (otec jednoho z rodičů)

ďeda 30%

staříček 70%

staříček Podle ČJA33 se izoglosa děd- x stař- přesně kryje s izoglosou bab-(ička) x stař-(enka). Výrazy tvořené od základu děd- mají celé Čechy, západní polovina Moravy a odděleně střední úsek východomoravských nářečí. Zbytek Moravy a Slezsko mají odvozeniny od základu stař-. ďeda Expresivní výraz děda byl na mapě34 taktéž zachycen.

DÍTĚ ZLOBIVÉ (nehodné dítě)

dacan 10% darebák 20%

uata 40%

ňezdara 30%

uata Tento nářeční výraz používá menší polovina respondentů. Tímto termínem se označuje především ničemný člověk.35 33

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Tamtéž. 35 Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 34

27

ňezdara Toto expresivní pojmenování zlobivého dítěte bylo ve zkoumané oblasti zachyceno u tří respondentů. darebák Část mluvčích používá k označení neposlušného dítěte i tento expresivní ekvivalent. dacan Pouze u jednoho respondenta byla zachycena tato expresivní varianta.

DÍVKA (nedospělá osoba ženského pohlaví)

holka 10% ďefča 20%

ďecko 70%

ďecko Označení je charakteristické pro zkoumanou oblast. ďefča V menší míře byla zachycena i tato regionální obměna. holka Označení „holka“ je běžné v Čechách, proniká však, zejména v mluvě městské mládeže, také na Moravu.36

36

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

28

HŘBITOV (místo určené k pochovávání mrtvých)

hřbitof 30%

krchof 70%

krchof Tento termín je ve východomoravském nářečí běžný. hřbitof Podle ČJA37 tento výraz proniká z Čech na celé území Moravy a Slezska. Převažuje hlavně v mluvě mladší generace a ve většině měst.

KMOTR (zástupce dítěte při křtu)

taťíček 10%

kmotr 10%

křesný 80%

křesný Převážná část respondentů používá toto substantivizované adjektivum, které je na mapě38 zachyceno. taťíček Na severním Valašsku je zastoupeno i toto pojmenování.

37 38

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

29

kmotr Spisovná varianta se ve sledované lokalitě také objevuje.

OPAR (kožní choroba projevující se tvořením svědících puchýřků)

nátka 20%

opar 20%

oškvarek 60%

oškvarek Větší polovina mluvčích používá toto pojmenování. Podle SSJČ39 se termínem „škvarek“ označuje strup na pokožce. opar Někteří respondenti používají spisovnou podobu lexému. nátka Menší část respondentů zná tento výraz. Ve SSJČ40 je zachycen spisovný tvar „nádcha“ pro označení silné rýmy, nachlazení či kožní vyrážky na rtu.

39

Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 40 Tamtéž.

30

II. oddíl - domácnost KVEDLAČKA (kuchyňské dřevěné náčiní)

švrdlák 100%

švrdlák Všichni respondenti používají tento termín. Tento nářeční ekvivalent je ve shodě s nářeční mapou.41

KVĚTINÁČ (hliněná nádoba na pěstování květin)

kviťináč 10% kvjeťináč 20%

kvítňík 70%

kvítňík Převážná část informátorů zná a používá tento výraz. Pojmenování odvozené od základu kvít- je doloženo ve zkoumané lokalitě.42 kvjeťináč Výraz proniká do nářečí ze spisovného jazyka. kviťináč Jedná se o hláskoslovnou variantu spisovného tvaru.

41 42

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Tamtéž.

31

NECKY (podlouhlá dřevěná nádoba k ručnímu praní prádla)

ňecky 10% škopek 20% vaštrok 50% vana 20%

vaštrok V největší míře je zastoupen tento nářeční ekvivalent. Výraz je charakteristický pro východní polovinu Moravy a převážnou část Slezska.43 vana U respondentů bylo zachyceno i toto pojmenování. Dnes se tento výraz používá pro označení zařízení v koupelně, které slouží ke koupání osob. škopek Dva informátoři používají termín „škopek“. Podle SSJČ44 jde o nářeční výraz, který označuje nižší kruhovou nádobu se dvěma uchy. ňecky Hláskoslovná varianta spisovného tvaru.

POLŠTÁŘ (měkce vycpaná poduška pod hlavu)

spinčák 10%

zhuavec 90%

43

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 44

32

zhuavec U většiny informátorů je zaznamenán tento nářeční ekvivalent. Ve zkoumané oblasti je výraz zachycen ve shodě s ČJA.45 Informátoři v tomto pojmenování používají tvrdé „-ł“.46 spinčák Tato forma se objevuje pouze v jednom případě.

PROSTĚRADLO (plátěná pokrývka lůžka)

prosťeraduo 20%

puachta 80%

puachta U mluvčích se většinou objevuje tento výraz. Nářeční ekvivalent je v souladu s nářeční mapou. 47 Ve slově „puachta“ informátoři vyslovují tvrdé „-ł“. prosťeraduo Někteří respondenti používají spisovný tvar slova s výraznou hláskovou variantou ve formě tvrdého „-ł“.

45

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Viz oddíl 1.4. Metoda transkripce mluveného projevu. 47 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. 46

33

SBĚRAČKA (kuchyňské náčiní určené k nabírání tekutin)

šufánek 10% nabíračka 20%

nabjeračka 70%

nabjeračka V dotazníku se objevuje převážně tento termín. Jedná se o prefixální odvozeninu spisovného tvaru. Výraz je pro zkoumanou lokalitu typický.48 nabíračka Je zachycena i tato hláskoslovná obměna. šufánek Pouze u jednoho respondenta je zaznamenáno toto pojmenování, které je příznačné pro celou Moravu.49

VĚŠÁK (dřevěná deska s kolíky na věšení šatů)

rachla 40% vješák 60%

vješák U respondentů převládá spisovný tvar slova. Pojmenování je zaznačeno i v nářeční mapě.50

48

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Tamtéž. 50 Tamtéž. 49

34

rachla Menší část respondentů používá nářeční ekvivalent „rachla“. Ten se ve zkoumané oblasti, dle ČJA51, objevuje ve tvaru „rechle“.

ŽIDLE (součást nábytku, který je určen k sezení)

sesla 10%

stouek 90%

stouek Nářeční ekvivalent s tvrdým „-ł“ je zachycen u většiny informátorů ve zkoumané lokalitě. Výraz se shoduje s ČJA.52 sesla Jeden mluvčí uvedl tento výraz, který se s nářeční mapou53 taktéž shoduje.

51

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Tamtéž. 53 Tamtéž. 52

35

III. oddíl - hospodářství

BRAMBOR (hlíznatá plodina z čeledi lilkovité, sloužící jako běžná potravina)

kobzol 100%

kobzol Ve zkoumané oblasti se výraz objevuje u všech respondentů. Pro slezská nářečí s přilehlým severním okrajem východomoravských nářečí je tento ekvivalent typický.54

KEJHÁ (pronikavý zvukový projev husy)

gágá 10%

gagoce 90%

gagoce Pojmenování je zachyceno u většiny respondentů. Podle ČJA55 tento výraz ve zkoumané oblasti převládá. gágá Pouze u jedné osoby je zaznamenán termín „gágá“.

54 55

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999. Tamtéž.

36

KOLEČKO (nářadí s jedním kolem přizpůsobené na vožení sypkých materiálů, hlíny apod.)

tragač 20%

kolca 20%

táčka 60%

táčka Více než polovina respondentů užívá ve své mluvě právě toto pojmenování. Tvar neutra pluralia tantum je charakteristický pro severní okraj východomoravského nářečí.56 kolca Jedná se o slovotvorný ekvivalent spisovného tvaru kolečko. tragač Někteří informátoři označili kolečko výrazem „tragač“. Uvedené pojmenování se více užívá pro označení trakaře (tj. nářadí s jedním kolem a s nakládací plošinkou k ruční dopravě menších břemen).

PECKA (tvrdé jádro některých dužnatých plodů)

pecka 10%

kostka 90%

56

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999.

37

kostka Tento ekvivalent je typický pro celou oblast východní Moravy a Slezska. Potvrzuje to i většina respondentů ze zkoumané lokality, která tento lexém běžně používá. pecka V jednom případě je zaznamenán výraz „pecka“.

SAZENICE (mladá rostlina určená k dalšímu pěstování)

přísada 50%

sazeňica 50%

přísada Polovina dotázaných uvedla pro sazenici termín „přísada“. Tento ekvivalent se shoduje s ČJA57, v němž se uvádí, že výraz „přísada“ označuje primárně kolektivum, ale užívá se ho i pro jednotlivinu. sazeňica Druhá polovina respondentů používá podobu spisovného tvaru s výrazným zakončením na „-a“.

57

Balhar, Jan – Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997.

38

SLEPICE (samice kura domácího)

kura 100%

kura Tento ekvivalent je charakteristický pro oblast Slezska a pro přilehlou severní polovinu Valašska, ve které se nachází zkoumaná obec. Shodu s ČJA58 potvrdil i výzkum v dané lokalitě.

STODOLA (hospodářská budova k ukládání slámy)

šopa 20%

kólňa 50% stodoua 30%

kólňa Polovina respondentů označuje stodolu tímto ekvivalentem. Výraz je ve shodě s nářeční mapou.59 stodoua Někteří respondenti uvedli spisovný tvar.

58 59

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

39

šopa V dotazníku je zachycen i tento termín, který tvoří izoglosu s nářečním ekvivalentem „kólňa“.60

TO, CO ZŮSTANE Z PEŘÍ (pápěrka, odraný osten husího pera)

spinky 100%

spinky Tento výraz převládá u všech mluvčích a je typický pro oblast severního Valašska.

60

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

40

IV. oddíl - zvyky a tradice DRAČKY (společné draní peří)

pobaba 100%

pobaba V souladu s ČJA61 se tento výraz v dané lokalitě vyskytuje. Výraz „pobaba“, poslední draní spojené se zábavou a pohoštěním, byl zachycen u všech respondentů.

KOUŘIT (vdechovat saním kouř z doutnajícího tabáku)

čmuďiť 10%

čuďiť 10%

huliť 10% kúřiť 70%

kúřiť Většina informátorů používá hláskoslovnou variantu spisovného tvaru s výrazným zakončením infinitivu na „-ť“. huliť Nářeční ekvivalent „huliť“ se objevuje u jednoho respondenta. čmuďiť V menší míře je zachycena i tato varianta.

61

Balhar, Jan – Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997.

41

čuďiť V dotazníku je zaznamenána i hláskoslovná varianta nářečního ekvivalentu „čmuďiť“.

KŘÍŽALY (sušená jablka)

pečky 100%

pečky Všichni dotázaní uvedli pouze tento tvar, který se shoduje s ČJA.62

POMLÁZKA – ZVYK (velikonoční obchůzka)

šmigrúst 10%

šlahaňí 10%

šlahačka 10% šlahať 70%

šlahať Nejčastěji se v dotazníku vyskytuje toto pojmenování s infinitivem na „-ť“. Sloveso používají respondenti pro pojmenování činnosti, která s pomlázkou souvisí. šlahačka Tento výraz se objevuje v oblasti mezi Kroměříží a Vsetínem.63

62 63

Balhar, Jan – Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997. Tamtéž.

42

šmigrúst Podle ČJA64 je pro zkoumanou oblast nejtypičtější toto pojmenování. Výraz je zachycen pouze u jednoho respondenta. šlahaňí Dějové substantivum se vyskytuje u jednoho z informátorů.

SKLENIČKA NA ALKOHOL (nádoba na pití)

sklénka 10%

štamprla 90%

štamprla Většina dotázaných označuje skleničku na alkohol výrazem „štamprla“. sklénka Jeden respondent používá slovotvornou podobu spisovného tvaru.

64

Balhar, Jan – Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997.

43

SVAZEK PRUTŮ (spletené vrbové proutí sloužící k obchůzkové koledě)

tatar 100%

tatar Všichni respondenti se shodli na tomto termínu. Pojmenování je na nářeční mapě65 ve zkoumané lokalitě zaznamenáno.

VÁNOČKA (druh vánočního sladkého pečiva podélného tvaru)

vánočka 50%

štrycla 50%

štrycla Polovina respondentů zná tento výraz se zakončením na „-a“. V ČJA66 se tento termín ve zkoumané lokalitě objevuje se zakončením na „-e“. vánočka Druhá polovina dotázaných používá spisovný tvar, který je v dnešní době typický pro celou Českou republiku.

65 66

Balhar, Jan – Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997. Tamtéž.

44

VELIKONOČNÍ BOCHNÍK (velikonoční pečivo okrouhlého tvaru)

mazanec 100%

mazanec Všichni respondenti se shodli na tomto nedubletním označení.

45

4.3. Nářeční slovník starší generace obce Hodslavice

Nářeční slovník obsahuje celkem 111 hesel, z toho 100 substantiv a 11 sloves. Jednotlivá hesla jsou ve slovníku seřazena abecedně. Pro lepší přehlednost jsou napsána velkým písmem a zvýrazněna tučně. Substantiva jsou zaznamenána v nominativu singuláru, poté následuje koncovka genitivu singuláru

a za středníkem se nachází zkratka pro jmenný rod. Některá

substantiva, která patří mezi pluralia tantum (jména pomnožná), jsou zaznamenána zkratkou plt. Pokud mají některá hesla více významů, jsou jednotlivé významy u hesel rozlišeny číslicemi. V případě, že se některá heslová slova vyskytla ve vícero podobách, jsou dané varianty uvedeny pod zkratkou var. Některá hesla byla uvedena i ve tvaru deminutiv. Dané výrazy jsou označeny zkratkou dem. U všech hesel nářečního slovníku je uveden jejich význam. Ten je formulován spisovným tvarem daného hesla podle Slovníku spisovného jazyka českého67 nebo opisem. Slovesa jsou ve slovníku uvedena v infinitivu. Za slovesem se nachází koncovka 1. osoby singuláru prézentního času. Poté se uvádí vid slovesa a význam hesla. Některá hesla, která se objevují jak ve slovníku, tak v transkribovaných promluvách hlavních mluvčích, jsou zvýrazněna v textech promluv.68

Použité zkratky

dem.

deminutivum

dok.

sloveso dokonavé

f.

femininum

m.

maskulinum

n.

neutrum

ned.

sloveso nedokonavé

plt.

pluralia tantum, jména pomnožná

var.

varianta

67

Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 68 Viz Příloha 1.

46

B BABI, -i; f. babička BALÓN, -a; m. míč dem. balónek BAPKA, -y; f. babička BIGLOVAŤ, -uju; ned. žehlit BOŽÍ NAROZEŇÍ, -ho; n. Boží hod vánoční BRANKA, -y; f. vrata

C CEP, -u; m. mlátička, stroj na mlácení obilí CUMEL, -la; m. dudlík, dětské šidítko

Č ČMUĎIŤ, -ím; ned. kouřit ČUĎIŤ, -ím; ned. kouřit

D DACAN, -a; m. zlobivé dítě, nadávka nehodnému člověku DAREBÁK, -a; m. zlobivé dítě, špatný, ničemný člověk ĎECKO, -a; n. 1. dítě 2. dívka 3. dcera ĎEDA, -y; m. dědeček ĎEĎINA, -y; f. vesnice ĎEFČA, -i; n. dcera ĎÍFKA, -y; f. děvečka, služebná, služka (zvláště v zemědělství)

F FARÁŘ, -a; m. kněz

47

G GAGOTAT, -ocu; ned. kejhat, husa kejhá (gagoce) GAŤE, -í; plt. f. dupačky, punčoškové kalhotky pro batolata dem. gaťky GOŘAUKA, -y; f. tvrdý alkohol

H HAUS, -ze; f. větev var. halus HLATKO, -a; n. klouzačka HOJDAŤ, -ám; ned. houpat HOLKA, -y; f. dívka HRÁŤ NA MIKU, -aju; ned. hrát na honěnou HRUŠKA, -y; f. boule HULIŤ, -ím; ned. kouřit HÚŠAŤ, -ám; ned. houpat dem. húškať

CH CHOMÚT, -a; m. koňský postroj CHUAP, -a; m. muž, manžel

I IZBA, -y; f. obývací pokoj

J JARMARA, -y; f. skříň

K KÁRKA, -y; f. vozík

48

KASTROL, -a; m. hrnec KOBZOL, -a; m. brambor KOLCA, -ec; plt. f. kolečko na vožení hlíny KOLEDA, -y; f. výslužka, dárek za zpívání koled KÓLŇA, -ňe; f. stodola KOSTKA, -y; f. pecka KRCHOF, -va; m. hřbitov KRÚŤIŤ PRADUO, -ím; ned. ždímat prádlo KŘESNÁ, -é; f. kmotra KŘESNÝ, -ého; m. kmotr KURA, -y; f. slepice KVÍTŇÍK, -a; m. květináč

L LAVOR, -a; m. umývadlo

M MACECHA, -y; f. nevlastní matka MAMA, -y; f. matka MAMKA, -y; f. 1. nevlastní matka 2. matka MAROT, -da; m. nemocný člověk MAŠTAL, -e; f. stáj pro koně var. maštala MAZANEC, -ca; m. velikonoční bochník MŇECH, -a; m. pytel MUZIGA, -y; f. taneční zábava

49

N NÁČIŇÍ, -í; n. nádobí NÁTKA, -y; f. opar na rtu ŇEZDARA, -y; m. zlobivé dítě

O OGAR, -a; m. 1. chlapec 2. syn OFJERA, -y; f. sbírka při mši var. hofjera OŠKVAREK, -ka; m. opar na rtu

P PACHOUEK, -ka; m. čeledín PAPUČ, -e; f. pantofel PEČKY, -ek; plt. f. křížaly POBABA, -y; f. dračky PRASA, -aťa; n. vepř PRASEČŇÍK, -a; m. chlívek pro vepře PŘÍSADA, -y; f. sazenice PUACHTA, -y; f. prostěradlo

R RACHLA, -e; f. věšák ROLA, -e; f. pole ROŽNOUT, -nu; dok. rozsvítit var. rožnúť

50

S SELKA, -y; f. hospodyně SESLA, -e; f. židle SIRKA, -y; f. zápalka SKŘIDUA, -y; f. poklička SPINČÁK, -a; m. polštář SPINKA, -y; f. to, co zůstane z peří, pápěrka STAŘENKA, -y; f. babička STAŘÍČEK, -ka; m. dědeček STELIVO, -a; n. sláma STOUEK, -ka; m. židle STRÚŽEK, -ka; m. struhadlo SVAT, -a; m. švagr

Š ŠKOPEK, -ka; m. necky ŠLAHAČKA, -y; f. pomlázka (zvyk) ŠLAJFOVAŤ, -uju; ned. brzdit ŠMIGRUST, -a; m. Velikonoce ŠMIGRÚST, -a; m. pomlázka (zvyk) ŠOPA, -y; f. stodola ŠTAMPRLA, -e; f. sklenička na alkohol ŠTANDAR, -a; m. sušák na seno ŠTRYCLA, -e; f. vánočka ŠŤERKAČKA, -y; f. chrastítko var. šťerkátko, ščerkačka ŠUFÁNEK, -a; m. sběračka

51

ŠUPKA, -y; f. slupka ŠVRDLÁK, -a; m. kvedlačka

T TÁČKA, -ek; plt. n. kolečko na vožení hlíny TATA, -y; m.1. otec 2. tchán TATAR, -a; m. pomlázka (svazek prutů) TAŤÍČEK, -a; m. kmotr TAŤKA, -y; m. otec TRAGAČ, -a; m. kolečko TRÁVŇICA, -e; f. nůše

U UATA, -y; f. zlobivé dítě UOŽE, -e; n. postel

V VANA, -y; f. necky VAŠTROK, -a; m. necky

Z ZHUAVEC, -ca; m. polštář

Ž ŽEŇ, -ně; f. sklizeň ŽOCH, -a; m. pytel

52

5. Závěr

Cílem práce bylo sestavení nářečního slovníku starší generace obce Hodslavice. Nejednalo se o sestavení kompletního slovníku, šlo pouze o výběr. Nářeční slovník je zaměřen na čtyři oblasti lidského života: rodina, domácnost, hospodářství a zvyky a tradice. Slovník byl vytvořen na základě dotazníku, který byl předložen deseti informátorům. Nářeční slovník obsahuje 111 hesel, z toho 100 substantiv a 11 sloves. Práce je zaměřena zejména na rozbor lexikální roviny. Fonetická a morfologická rovina je nastíněna pouze v malé míře. Při zpracování nářečního materiálu se potvrdil předpoklad, že se v mluvě starší generace

obce

Hodslavice

objevují

prvky

severní

(valašské)

podskupiny

východomoravského nářečí. Lexikum starší generace bylo pak následně srovnáváno s Českým jazykovým atlasem. K vybraným heslům byl vytvořen graf nářečních ekvivalentů s uvedením procentuální hodnoty výskytu. Nářeční ekvivalenty se s Českým jazykovým atlasem většinou shodovaly. Výjimku tvořila hesla, která nejsou v Českém jazykovém atlase zachycena. Jedná se o tato hesla a jejich nářeční ekvivalenty: zlobivé dítě (uata, ňezdara, darebák, dacan), opar (oškvarek, nátka), kouřit (kúřiť, huliť, čmuďiť, čuďiť) a sklenička na alkohol (štamprla, sklénka). Některé nářeční ekvivalenty, které se ve výzkumu objevily, například: škopek, spinčák, nejsou v Českém jazykovém atlase v dané lokalitě zachyceny. V bakalářské práci šlo o zmapování stavu. V další práci je možné podrobnější zkoumání získaného nářečního materiálu. Zajímavá by byla hlubší analýza fonetické a morfologické roviny nebo srovnání lexika dalších generací, popř. vliv jiných sociálních faktorů (pohlaví, vzdělání apod.).

53

6. Použitá literatura

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993. Balhar, Jan. - Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 4. Praha: Academia, 2002. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 5. Praha: Academia, 2005. Bartoň, Josef. Čtení o Hodslavicích. Hodslavice: Obecní úřad, 1998. Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. Dotazník pro výzkum českých nářečí. Praha: Česká dialektologická komise, Ústav pro jazyk český ČSAV, 1964-5. Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. Karlík, Petr - Nekula, Marek - Rusínová, Marie. Příruční mluvnice češtiny. 2.vyd. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2003. Křížan, Lubomír. Palackého rodná obec. Hodslavice: Redakce Fr. Hanzelky, 1998. Lamprecht, Arnošt aj. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. Lamprecht, Arnošt – Šlosar, Dušan – Bauer, Jaroslav. Historická mluvnice češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

54

PŘÍLOHY

55

Příloha 1

Mluvila Marie K., nar. 1932, pracovala jako pošťačka

No v Hodsuavicích sa na každém dvoře chovauy kury. Vječinú kury a husy, aby mjely nevjesty co do peřin dát péří. Jag husy odrostly sa oškubaly pak sa ďelaly dračky, čili sa to menovauo pobaba. Zešuo sa páru robek k súsedúm, chodiuo sa po súsedách a ropky draly to péří. Přitem dycky sa vykládaly rúzné fťipy, rúzné ty bajky a taky sa drbauo o ďeďiňe, že co sa gde stauo, gdo sa bude vdávať nebo rozvádzať. Přitom dycky hospodyň nachystala jídlo, aby pohostiua ty dračky no a potom přišui chuapci a dávali sa spinky. Spinky, to sú s péřa, co zostaly, tag si to dávaly dračky na klín a přišui chuapci, keří jim to s teho klína dycky zďelávali, že přitem sa podávauo jídlo a pití, no. Potom každý ten kluk doprovoďil tu svoju tu, buť súsetku nebo nevjestu a pak sa s teho našiuy peřiny a každá nevjesta mjela vysoko f postelách nastlané peřiny, kerá nemjela peřiny pořádné to sa pomlúvalo, že mama jim aňi peřiny nenachystaua. No a gdyš bylo uš potom přet vdafky, byua veuká sláva, protože nevjesta mjela pořádnú výbavu, tag jag mjela mjeť. Kerá byua chučí ta nemjeua, ale selské céry dycky mjeuy velkú výbavu, byly velké rozďíly. Gdyš se dva liďi setkaui nebo potkaui tag začli spolu choďiť, ale žeňich dycky vječinu sa přišeu zeptať roďičú nevjesťe jesli s ňí múže choďiť. Jesli jim to dovolí, no pag byly ty námluvy, zešui sa u nevjesty, žeňich dones kyticu mamce nevjesťine a poseďeli, povykládali. Pag začuo se plánovať jaká bude svaďba a gde bude svaďba. Přeťím ešťe neš byl začátek, tag začuy sa péct koláče, a to celá ďeďina nosila, každý z domu máslo, cukr a s toho se pekly koláče, púl ďeďiny liďí přispívalo a taky fšecy pomáhali pécť. Peklo se vječinú doma, byli doma pekárky, takové ty pece, ty takové do kerých sa dávalo šest až osm koláčú a dyš byla velká svaďba hnet se to tam masťilo a zdobilo a roznášelo sa po ďeďiňe, po roďiňe, po známých a po súsedách. No pag přišel den svaďby, skoro ráno, jo ešťe přet svaďbú museli jíť žeňiši do kosteua na spovjeť a na přijímáňí, aby ten sňatek byl f kosteue, jako před bohem spečeťený. No a potom f tu sobotu ráno obyčejňe bývala svaďba, tag přišel si žeňich pro nevjestu a u nevjesty uš bylo prostřené, prvňí se pojedlo a potom se mjeli malý stoleček, na to dali krásný taký ubrousek, na to si oba dva žeňiši klekli, roďiče dali požehnáňí, jag roďiče žeňichovi, tag roďiče nevjesty, pag jim ťi novomanželé, oňi ešťe nebyli novomanželé, poďekovali za vychováňí přitem sa ždycky poplakalo. No jag bylo potom tag sa vječinú do kočárú sa nasedlo, keré byly ozdobené, koňe a kočí seďel na tom, jak sa to řekne, no seďel tam kočí a vet ty koňe. A jeli do kosteua. F kosteue uš bylo připraveno fšecko pro tu zdáfku, gde kňez k ňim promluvil a dával jim požehnáňí, promluvil k ňim, aby pořádňe žili a mjeli se ráďi a aby jim to vytrvalo až do konca života. Po kosteue, po omši se šlo, buť se svaďba konala doma, ale ve vječiňe doma, gde bylo uš, gdyš bylo léto, bylo to venku na zahraďe, gde uš hrála muziga, harmonika a byl připravený objet, gde se objedvalo a žeňich s nevjestú museli jest z jedneho talíře a taký zvyk. No a pag začla zábava, tancovalo sa, ale vječinú to trvalo jeden aš dva dny, ňegdo přišel aš za tři dňi, ti vytrvalí. No a tag potom si mjeli dojednať, gde budú bydlet, esi budou bydleť u toho, u nevjesty nebo u žeňicha, no a tag jim začal život, ňegdy musela být svaďba, kdy uš se čekalo ďíťe, něgdy teprf po svaďbje mjeli, nebo za delší dobu. Vánoce končí a

56

popelečňí středúm začíná post. To je doba, gdy by se liďi mjeli posťit, mjeli by se vystříhat tanečňích zábaf a jakéhokoli veselí a trvá to, ten masopust trvá vječinú tak mjesíc, šest týdnú, kdy potom uš jag ten masopust končí, tag sa choďí po ďeďiňe s medvjedem a choďjá po chalupách, gde jim každý ňeco dá a zas je po tom zábava. Ťím končí post a je doba velikonočňí. Doba velikonočňí sa zas choďí f ponďelí velikonočňí sa choďí šlahať, gdy chlapci narúbajú holkám, holky musjá zase dať vajca malované nebo vječinu gořauku, gdy ogaři choďjá potem ožralí a co ješťe. V Hodsuavicích bývajú Velikonoce tag, že ogaři choďjá po potokách a vrbové prúťí si řežú a s teho potem pletú tatary, aby mohli nabít ďefčatúm. Potom sa vajíčka uvařá na tvrdo, omalujú sa, aby mjely zas pro ty kluky, keří přídú šlahať. Dávauo sa kúsek čokolády, pomeranč nebo vječinum japka, protože na to nebylo. Gdyš ráno ešťe den předtim byla dycky zábava šmigrustová, f sobotu a ogaři celú noc protančili, ale skoro ráno uš každý, uš choďili po chalupách, buďili holky, aby jim nabili tymy tatary. No ňegdy holky pusťily, ňegdy se schovávaly, nám se taky stalo, mňe se opravdu stalo, že sme sa schovaly do prasačího chléfka a přikryla nás mamka slámú, ogaři po nás skákali, ale my sme nevydaly aňi zvuku, protože sme mjely strach, že nám ogaři nabijú. Ešťe na Velikonoce se ešťe pekly velikonočňí beránky, kerými taky obdarovávali anebo koláčky. Na Velikonoce se pečou beránky, ďelá se to s piškotového ťesta, kolik váží vajce, tolik se dá cukru, tolik se dá múky, je na to forma, dá se to do trúby upéct, jag místo očí sa dá řebíčky, místo nosu do nosa taky, aby to mjelo ňáky tvar. Pag jag se to upeče, tag se rospusťí čokoláda na vařeňí a tou čokoládú sa to poleje a ešťe se to zdobí trošku bílú polevú s citrónu a cukru, ze šťávy citrónové. Pot krk se jim uváže mašlička, aby to bylo pjekné. Na Velikonoce peču štyřy beránky, keré potom svoje vnučky a vnuky tím obdaruji (…)

Mluvila Žofie H., nar. 1926, pracovala jako textilní manipulantka

(…)Bylo nás celkovje osm sourozencú, vdala jsem se do Hodslavic, mjela jsem štyry ďeťi, nejstarší je automechanik, jezďí dálkařem do ciziny. Dana, toš ta nemá žádnu školu, ale ďelala jako na výpočetňím v Autopalu a je tam do dneška. No další Jozef, toš ten je zedňík, ten staví baráky, opravuje všecko možné a nejmladší je řezňík, no a teť je pekař. A manžel byl teš řezňík, no ale potom ďelal ve Štramberku. Jinak jako kdysi to bylo, sme hospodařili, stavjeli, spravovali, jedno za druhým. Ofce, prase sme chovali, králiky, husy, slepice. Pak se to zabíjalo, zabijačky byvaly veselé, tady bylo zvykem, že chodili strašaci, ňeco ukradli dycky no a (…) Ve svazu žen jsem mjela funkce v narodňím výboře jak to bylo kdysi, no a teť jsem v klubu dúchotcú, lušťím, pletu co je možné, na kole jezďím a všecko možné. Zaťím jezďím ješťe za kurama (…) Jak se ďelaly jitrňice, já sem u toho moc nebyla (…) Tak se zabilo, pak se to uvařilo, uďelali se tlačenka, jitrňice, jelita, pak se vyškvařilo sádlo, klobásky se uďelaly, maso se naložilo na uzeňí (…) poseďelo se, pospívalo (…) bývali tu ledajaké zábavy, ješťe jak bylo Katce ňemaja, tak jezďili strašaci, jako masky nebo krojovaňi. Vezli jedneho v kočarku jako mimino, téš byl na mol, dostal s flašky pit, tak byl na mol f tem kočarku a byvalo veselo. Teť uš to tak neni, dneska ťi mlaďi uš sa tak neumja bavit, jak my sme se bavili. (…) Do kostela z ďeckama sem šla, pak sme přišli, povečeřalo se a u stromku rozbalily dárky (…) Jako za mlada sme choďily holky třepať s plotem, otkut sa ozve šťekot psú, s té strany přide mládenec. Pak sme hazely botu ke dveřúm, kerá se spíše vdá. Pušťali sme z ořecha na voďe ty loďičky ze svíčkú. Stromek byl enom obyčejny, tam nebylo aňi baňek, akorát zazvorky, japka, ořechy, pomeranč. My sme ješťe jako ďecka mjeli 57

krupicu na večeřu, vánočku z medem a čaj. Nebyvalo cukroví akorát zazvorky. Velikonoce ty byvaly jako za mlada klukú choďilo šlahať. (…) Ešťe tu byla tradice tych hodú u nás v Libošťu byvaly zabavy ot soboty do uterka a v utery se končilo. V sobotu byvali obyčejňe svaďba, to se bylo na zabavje, v neďelu mjeli mladenci, v ponďelí mjeli staří a v utery mjely holky. To se šlo do kostela (…) šlo se zrovna do hospody, do dvanácťi nás mládenci vytačali. Ve dvanact se daly stoly na prostřed salu, ňaké ty štamprlky, holky musely uďelat kruch a šest mladencú nás vytačalo. A kera byla vytancovana, musela sa obraťit zady, aby vjeďeli, kdo uš je vytančeny a tak nam předavali pravo. To pravo sme mjely holky choďily pro kluky tancovať, to obyčejňe do dvou hoďin, pak se šlo domu a večer v šest hoďin byla znovu zabava a zase holky choďily pro kluky tancovať až do púlnoci. O púlnoci uš potom samozřejmňe kluci (…)

Mluvila Lidmila Š., nar. 1929, pracovala jako statistik

(…)Naroďiuo sem sa v Hodsuavicách, maminka mi umřela mjeuo sem devjet rokú, sestra mjeuo devjet mjesícu a toš tata sa musel znova ožeňiť. Dostali sme dobru mamu. Ňemožem řicť, že bysme mjeli macechu, opravdu neďelala rozďíly mezi nami a svojim synem, mjela nas všecky ráda, no a tak sme vyrustali na te ďeďiňe, a to uš byl potem začátek války tak sem začauo choďit do obchodňí škouy. Enomže Ňemci nám za rok, co sem choďiuo do škouy, tak nam škouy zavřely a to sem ten rok potem než byl koňec války, tak sem ďelauo v lesu. To ňebyuo špatné. Kdyš pršauo, byuo sa doma a tak to ňejak uťekuo, no a tak tu školu sem si obchodňí doďelauo aš po válce. A tata začal podňikať jako stavitel, toš sem u ňeho ďelauo fšecky ty práce administrativňi, enomže v devjetaštiřicátem musel zavřiť tu živnost a přešuo sem do Tonaku jako sekretářka (…) No a potem mňa přeřadili bo sem umjeuo psať na stroju a trochu uš jakési skušenosti tam byly (…) toš sem odešuo na statistiku. Enomže tam po mňe chceli, ať si zvyšuju kvalifikaci, aňi tak že bych to byuo potřebovauo, ale proto, že sa musela kvalifikace na tych malych organizacach zvyšovať, tak mňa poslali študovať. No a s tim študovaňim sem vydržauo do dvaaštyryciti rokúch. Protože jak sem si uďelauo maturitu tak to zase ešťe sa zdauo, že bych mohuo jiť dal, kdyš sem byuo svobodné a ňemáš ďecka, ty druhé ňemožu študovať, tak pujďeš študovať ty. No a toš sem ďelauo inštitut statistiky, to byly matematicko ekonomicke vypočty, no a tak na te statistice, sem potem ďelauo teho ekonoma (…)

Mluvil Josef K., nar. 1932, pracoval jako učitel na ZŠ

(…) On jel do Prahy, ale doopravdy, za Karlem Vlachem, ofšem estli vite, co byl orchestr Karla Vlacha, on uš zemřel, Karel Vlach. Pjet saxofonu, tři trupky, tři pozouni, basa, buben, kytara, klavír. Za klavírem seďel múj spolužák, který se jmenoval a teť se holky podršte Ivo Pavlik. Ivo Pavlik, estli znate, kdo to je, tak ten ma za současnou manželku tu Hajdy Jankú (…) Tak sem se dostal k té kytaře (…) Takže tam byli pedagogové, to sme byli mi, filozofové a felčaři neboli doktoři, nikdo jiný. No a s ťech on uďelal osmdesátičlenný pjevecký zbor (…) Tak ten Míra Emil, on jel schválňe do

58

Prahy, za tím Karlem Vlachem, on si opsal od ňeho noty, my sme v sobotu mjeli zkoušku a v neďeli uš sme to hráli na plese. Tutéš skladbu, co Karel Vlach (…) No a tak sme se dostali přes celou tu republiku aš na Slovensko, no a tam bily všeljaké zážitky (…)

Mluvil Miroslav M., nar. 1924, pracoval jako technický pracovník

Tak já sem hodslafský rodák, žiji prakticky celý život f této vesňici Hodslavicích. Narodil sem se v roce devatenáct set dvacetčtyři a sem z rodiny, kde sme byli čtyři sourozenci. Otec byl krejčí a ja sem byl nejmlatší. Ze svého mláďí, kdy tak ňekdy fspomínám, protože starý človjek se rád vrací ve fspomínkách k životu spátky, mňe velice utkvjelo hlavňe to, že my sme vyrostli f prostřeďí prakticky velmi chudém, byli sme, jak uš sem říkal čtyři sourozenci, ale přesto byli sme spokojeňí a šťastňí. Rád si fspomínám na svá klukofská léta, kdy sem pásával naše dvje kozy, které sme vždycky mívali (…)

59

Příloha 2

DOTAZNÍK Jméno Rok narození Vzdělání Zaměstnání

V Hodsl. žije

Žofie H.

Jaroslava Č.

Jan P.

Miroslav M. Jaroslava S.

1926

1935

1933

1924

1941

střední

základní

základní

střední

základní

textilní manipul. pochází z Libhoště (20 km od Hodslavic) v Hodslavicích žije 52 let

pečovatelka

svářeč

celý život

celý život

tech. pracovník adm.pracovník

celý život

celý život

I. Oddíl - rodina otec matka nevlastní matka dcera dědeček babička zeť snacha tchán tchyně švagr strýc teta sestřenice bratranec svobodný st. muž ženatý svatba nevěsta ženich manžel rozvádět se těhotná kmotr kmotra syn příjmení dítě dítě zlobivé dvojčata houpat dudlík chrastítko dupačky míč

taťka mamka macecha ďecko staříček stařenka zeť snacha tchán tchyňe švagr strýc teta sestřeňica bratraňec starý muadeňec ženatý svaďba ňevjesta žeňich chuap rozváďať sa ťehotná křesný křesná ogar přímeňí ďecko ňezdara dvojčata húšať cumel šťerkačka dupačky balón

tata mama macecha ďecko staříček stařenka zeť snacha tchán tchyňe švagr strýc teta sestřeňica bratraňec starý muadeňec ženatý svaďba ňevjesta žeňich chuap rozváďať sa ťehotná křesný křesná ogar přímeňí ďecko darebák dvojčata húšať dudlík šťerkačka gaťe balónek

60

tata tata tata mama mama mama macecha macecha macecha ďecko ďecko ďefča staříček staříček staříček stařenka stařenka stařenka zeť zeť zeť snacha snacha snacha tchán tchán tchán tchyňe tchyňe tchyňe švagr švagr švagr strýc strýček strýček teta teťička teta sestřeňica sestřeňica sestřeňica bratraňec bratraňec bratraňec starý muadeňec starý muadeňec starý muadeňec ženatý ženatý ženatý svaďba svaďba svaďba ňevjesta ňevjesta ňevjesta žeňich žeňich žeňich chuap chuap chuap rozváďať sa rozváďať sa rozváďať sa ťehotná ťehotná v jiném stavu taťíček taťíček taťíček křesná křesná křesná ogar ogar ogar přímeňí přímeňí přímeňí ďecko ďecko ďecko darebák dacan uata dvojčata dvojčata dvojčata húškať húšať húpať cumel cumel cumel šťerkačka šťerkačka ščerkačka gaťe gaťe gaťky balónek balónek balónek

koulovat se hrát na honěnou klouzačka bruslit chlapec dívka nemocný opar boule bolet doktor lékárna umřít hřbitov soused

kulovať sa hoňá sa let brusliť mauy ogar ďecko ňemocný oškvarek hruška boleť doktor lékárna umříť krchof súset

kulovať sa hrajú na miku let brusliť mauy ogar ďecko ňemocný oškvarek hruška boleť doktor lékárna umříť krchof súset

peřina polštář prostěradlo truhlář pec kominík zápalka rozsvítit zhasnout studna stůl židle zásuvka ve stole postel skříň věšák smeták hadr necky prát prádlo ždímat prádlo věšet prádlo žehlit nádobí hrnec poklička talíř sklenice umývat nádobí vařečka sběračka kvedlačka cedník na nudle struhadlo

peřina zhuavec puachta stouař pec kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože skříň vješák smeták hadra vaštrok prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umývať náčiňí vařecha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek

peřina spinčák puachta stouař pec kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl sesla šufle uože jarmara rachla smeták hadra vana prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umývať náčiňí vařacha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek

kulovať sa hrajú na miku let brusliť mauy ogar ďecko ňemocný oškvarek hruška boleť doktor lékárna umříť krchof súset

kulovať sa hrajú na miku let brusliť mauy ogar ďecko ňemocný oškvarek hruška boleť doktor lékárna umříť krchof súset

kulovať sa hrajú na miku let brusliť mauy ogar ďefča ňemocný opar hruška boleť dochtor lékárna umříť hřbitof súset

peřina zhuavec puachta stouař pec kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože jarmara rachla smeták handra vaštrok prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umývať náčiňí vařacha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek

peřina zhuavec puachta stouař trúba komiňík zápalka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože skříň vješák zmeták handra vaštrok prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umyť náčiňí vařacha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek

II.Oddíl - domácnost

61

peřina zhuavec puachta stouař pec kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože jarmara rachla smeták handra vana prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umývať náčiňí vařacha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek

slánka příbor nůž lustr sítko na čaj popelník květináč vana umývadlo knihovnička dveře klika schod žebřík obývací pokoj konev

solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvjeťináč vana umivaduo kňihovna dvéři klučka schodek žebř obyvák konva

solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvítňík vana lavor kňihovna dvéři klučka schodek žebř obyvák konva

solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvítňík vaňa lavor kňihovna dvéři klučka schodek žebř obyvák konva

solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvítňík vaňa lavor kňihovna dvéři klučka schodek žebřík izba konva

solňička příbor núš lustr ceďák popelňik kvítňík vaňa umivaduo kňihovna dvéři klučka schodek hřebřík obyvák konvička

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot branka kólňa cep suama sušák mňech vús oje šlajfovať žebřiňák táčka trávňica maštala chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot brána kólňa muaťička suama štandar mňech vús oje šlajfovať hřebžiňák táčka trávňica maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá

III. Oddíl - hospodářství vesnice dvůr hospodář hospodyně čeledín děvečka plot vrata stodola mlátička sláma sušák na seno pytel vozík oj brzdit žebřinový vůz kolečko nůše stáj pro koně chlívek pro vepře vidle hnůj kráva vemeno hříbě chomout vepř chcípnout slepice kdákat kohout kokrhá

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot vrata stodoua cep suama štandar mňech vús oje šlajfovať žebřiňák táčka trávňica maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot vrata kólňa cep suama štandar žoch vús oje šlajfovať žebřiňák táčka trávňica maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá

62

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot vrata kólňa cep suama sušák mňech vús oje šlajfovať žebřiňák táčka trávňica maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá

kuře kurník husa kejhá škubat brk to, co zůstane z peří orat sklizeň hrábě brambor sazenice stroužek česneku ohryzek pecka pole větev

kuřa kurňík husa gagoce škubať brko

kuřa kurňík husa gagoce škubať brko

kuřa kurňík husa gagoce škubať brko

kuřa kurňík husa gagoce škubať brko

kuřa kurňík husa gagoce škubať brko

spinka orať sklizeň hrabje kobzol sazeňica strúček ohryzek kostka pole halus

spinka orať sklizeň hrabje kobzol sazeňica strúček ohryzek kostka pole halus

spinka orať sklizeň hrabje kobzol sazeňica strúček ohryzek kostka pole halus

spinka orať sklizeň hrabje kobzol sazeňica strúček ohryzek kostka pole halus

spinka orať sklizeň hrabje kobzol sazeňica strúček ohryzek kostka pole halus

IV. Oddíl - zvyky a tradice muzika muziga písnička písňička taneční zábava muziga tvrdý alkohol gořauka sklenička na alkohol štamprla limonáda zodúfka návštěva náfšťeva dobrý den dobrý den na shledanou zbohem kouřit kúřiť dračky pobaba drát peří dříť péří masopust masopust Velikonoce šmigrust velikonoční bochník mazaňec řehtačka řechtačka pomlázka (zvyk) šlahačka svazek prutů tatar kočičky kočičky Vánoce vánoce 1. svátek vánoční boží narozeňí 2. svátek vánoční na Ščepána vánočka štrycla rozinka hrozinka křížaly pečky kněz farář hlavní mše bohoslužba sbírka při mši ofjera kázání kázáňí zvonek zvonek držet půst držet post

muziga písňička muziga gořauka

muziga písňička muziga gořauka

muziga pjesňa muziga gořauka

muziga píseň muziga gořauka

štamprla zodúfka náfšťeva dobrý den zbohem huliť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazaňec řechtačka šlahať tatar kočičky vánoce boží narozeňí na Ščepána štrycla hrozinka pečky farář púlnočňí ofjera kázáňí zvoneček držet post

štamprla zodúfka náfšťeva dobrý den zbohem čmuďiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazaňec řechtačka šlahať tatar kočičky vánoce boží narozeňí na Ščepána štrycla hrozinka pečky farář bohoslužba ofjera kázáňí zvonek držet post

sklénka zodúfka náfščeva dobrý den na schledanou kúřiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazaňec řechtačka šlahať tatar kočičky vánoce boží narozeňí na Ščepána vánočka rozinka pečky farář bohoslužba ofjera kázáňí zvonek držet post

štamprla ščáva náfšťeva dobrý den na schledanou kúřiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazaňec řechtačka šlahať tatar kočičky vánoce boží narozeňí na Ščepána vánočka rozinka pečky farář bohoslužba ofjera kázáňí zvonek držet post

63

klečet modlit se hřích kříž zpověď chrám kometa jesličky chlév betlém výslužka koleda dárek zázrak slupka skořápka pantofel růženec úplněk

klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesličky chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesle chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesle chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesle chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesličky chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

DOTAZNÍK Jméno Rok narození Vzdělání Zaměstnání V Hodsl. žije

Miloš F.

Miluše T.

Jaroslava F. Lidmila Š.

Marie K.

1944

1939

1947

1929

1932

základní

střední

střední

vyšší

střední

skladník

účetní

zdrav. sestra

statistik

pošťačka

celý život

celý život

celý život

celý život

celý život

I. Oddíl - rodina otec matka nevlastní matka dcera dědeček babička zeť snacha tchán tchyně švagr strýc teta sestřenice bratranec svobodný st. muž ženatý svatba nevěsta ženich

tata taťka mamka mamka macecha macecha ďecko ďecko ďeda ďeda babi babička zeť zeť snacha snacha tchán tchán tchyňe tchyňe švagr švagr strýček strýček teta teta sestřeňica sestřeňica bratraňec bratraňec starý muadeňec starý muadeňec ženatý ženatý svaďba svaďba ňevjesta ňevjesta žeňich žeňich

64

taťka tata mamka mamka macecha mamka ďecko ďecko staříček staříček stařenka stařenka zeť zeť snacha snacha tchán tata tchyňe mamka švagr švagr strejda strýc teta teta sestřeňica sestřenka bratraňec bratraňec starý muadeňec svobodný ženáč ženatý svaďba svadba ňevjesta ňevjesta žeňich žeňich

tata mama macecha ďecko ďeda bapka zeť snacha tchán tchyňe svat strýc teta sestřenka bratránek svobodný ženáč svadba ňevjesta žeňič

manžel rozvádět se těhotná kmotr kmotra syn příjmení dítě dítě zlobivé dvojčata houpat dudlík chrastítko dupačky míč koulovat se hrát na honěnou klouzačka bruslit chlapec dívka nemocný opar boule bolet doktor lékárna umřít hřbitov soused

chuap rozváďať sa v jiném stavu taťíček křesná ogar přímeňí ďecko uata dvojčata húšať dudel šťerkačka gaťky balónek kulovať sa hoňá sa let brusliť mauy ogar ďecko ňemocný opar bula boleť doktor lékárna umříť hřbitof súset

chuap rozváďať sa v naďeji taťíček křesná ogar přímeňí ďecko ňezdara dvojčata húpať cumel šťerkátko gaťky balónek kulovať sa hoňá sa let brusliť mauy ogar ďecko ňemocný nátka hruška boleť doktor lékárna umříť hřbitof súset

chuap rozváďať sa v naďeji taťíček křesná ogar přímeňí ďecko uata dvojčata húpať cumel šťerkačka gaťky balónek kulovať sa hoňá sa let brusliť mauy ogar ďefča ňemocný nátka hruška boleť doktor lékárna umříť krchof súset

chuap manžel rozváďať sa rozvést sa choďí v jiném stavu křesný kmotr křesná kmotřenka ogar ogar přímeňí přímeňí ďecko ďecko uata ňezdara dvojčata dvojčata hojdať húškať cumel cumel ščerkačka chrasťítko dupačky gaťe balón balón kulovať sa kulovať sa hráť na hoňičku hráť na hoňičku klúzačka hlatko brusliť brusliť ogar ogar holka ďecko marot marot oškvarek oškvarek bula bula bolet bolet doktor doktor lékárna lékárna umřít umřít krchof krchof súset súset

II.Oddíl - domácnost peřina polštář prostěradlo truhlář pec kominík zápalka rozsvítit zhasnout studna stůl židle zásuvka ve stole postel skříň věšák smeták hadr necky

peřina zhuavec prosťeraduo stouař trúba kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože skříň vješák smeták hadra vaštrok

peřina zhuavec prosťeraduo stouař pec kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože skříň vješák smeták handra necky

65

peřina zhuavec puachta stouař pec kominář sirka rožnúť zhasnúť studňa stúl stouek šuplík uože jarmara rachla zmeták handra vaštrok

peřina zhuavec puachta stouař trúba kominář sirka rožnout zhasnout studňa stúl stouek zásufka uože jarmara vješák zmeták handra škopek

peřina zhuavec puachta stouař pec kominář sirka rožnout zhasnúť studňa stouek stouek šuplík uože jarmara vješák zmeták handra škopek

prát prádlo ždímat prádlo věšet prádlo žehlit nádobí hrnec poklička talíř sklenice umývat nádobí vařečka sběračka kvedlačka cedník na nudle struhadlo slánka příbor nůž lustr sítko na čaj popelník květináč vana umývadlo knihovnička dveře klika schod žebřík obývací pokoj konev

prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umyť náčiňí vařacha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvítňík vaňa umyvaduo kňihovňička dvéři klučka schodek žebřík obyvák konva

prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umyť náčiňí vařacha nabjeračka švrdlák ceďák strúžek solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvjeťináč vaňa umyvaduo kňihovna dvéři klučka schodek žebř izba konva

prať praduo krúťiť praduo vješať praduo biglovať náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umyť náčiňí vařacha šufánek švrdlák ceďák strúžek solňička příbor núš svjetuo ceďák popelňik kvítňík vaňa umyvaduo kňihovna dvéři klučka schodek hřebřík izba konva

prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí hrňec skřidua taléřek sklénka umyť náčiňí vařacha nabíračka švrdlák ceďák strúžek solňička příbor núš lustr sítko popelňik kvítňík vana umyvaduo kňihovna dvéři kluka schodek hřebř obyvák konva

prať praduo krúťiť praduo vješať praduo žehliť náčiňí kastrol skřidua taléř sklénka umyť náčiňí vařacha nabíračka švrdlák ceďák strúžek solňička příbor núš lustr sítko popelňik kviťináč vana umyvaduo kňihovna dvéři klika schodek žebřík obyvák konvička

ďeďina dvúr hospodář hospodyň čeleďín ďevečka puot vrata kólňa cep suama sušák mňech vozík oje brzďiť žebřiňák tragáč

ďeďina dvúr hospodář selka pachouek ďevečka puot vrata stodoua muaťička stelivo sušák mňech kárka oje brzďiť žebřiňák tragáč

III. Oddíl - hospodářství vesnice dvůr hospodář hospodyně čeledín děvečka plot vrata stodola mlátička sláma sušák na seno pytel vozík oj brzdit žebřinový vůz kolečko

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot branka šopa muaťička suama štandar mňech vús oje šlajfovať žebřiňák táčka

ďeďina dvúr hospodář hospodyň čeleďín ďífka puot vrata stodoua muaťička suama štandar mňech vús oje šlajfovať žebřiňák kolca

66

ďeďina dvúr hospodář hospodyň pachouek ďífka puot vrata šopa cep suama štandar mňech vús oje šlajfovať hřebžiňák kolca

nůše stáj pro koně chlívek pro vepře vidle hnůj kráva vemeno hříbě chomout vepř chcípnout slepice kdákat kohout kokrhá kuře kurník husa kejhá škubat brk to, co zůstane z peří orat sklizeň hrábě brambor sazenice stroužek česneku ohryzek pecka pole větev

trávňica maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá kuřa kurňík husa gagoce škubať brko spinka orať sklizeň hrabje kobzol přísada strúček ohryzek kostka pole halus

trávňica maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura vdákať kohút kokrhá kuřa kurňík husa gagoce škubať brko spinka orať sklizeň hrabje kobzol přísada strúček ohryzek kostka pole halus

muzika písnička taneční zábava tvrdý alkohol sklenička na alkohol limonáda návštěva dobrý den na shledanou kouřit dračky drát peří masopust Velikonoce velikonoční bochník řehtačka pomlázka (zvyk)

muziga píseň muziga gořauka štamprla šťáva náfšťeva dobrý den na schledanou kúřiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazanec řechtačka šlahať

muziga píseň muziga gořauka štamprla zodúfka náfšťeva dobrý den na schledanou kúřiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazanec řechtačka šlahať

noša maštal chlévek viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa pojíť kura vdákať kohút kokrhá kuřa kurňík husa gagoce škubať brko spinka orať sklizeň hrabje kobzol přísada strúček ohryzek kostka pole halus

noša maštal chléf viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura gdákať kohút kokrhá kuřa kurňík husa gagoce škubať brko spinka orať sklizeň hrabje kobzol přísada strúžek ohryzek kostka rola halus

noša maštal prasečňík viduy hnúj kráva vymeno hříbja chomút prasa zdechnúť kura kvokať kohút kokrhá kuřa kurňík husa gágá škubať brko spinka orať žeň hrabje kobzol přísada strúžek ohryzek pecka pole halus

hudba píseň muziga gořauka štamprla zodúfka náfšťeva dobrý deň zbohem kúřiť pobaba drať péří masopust šmigrust mazanec řechtačka šmigrúst

hudba písňička muziga gořauka štamprla zodúfka náfšťeva dobrý deň na schledanou čuďiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazanec řechtačka šlahaňí

IV. Oddíl - zvyky a tradice

67

muziga pjesňička muziga gořauka štamprla zodúfka náfšťeva dobrý den na schledanou kúřiť pobaba dříť péří masopust šmigrust mazanec řechtačka šlahať

svazek prutů kočičky Vánoce 1. svátek vánoční 2. svátek vánoční vánočka rozinka křížaly kněz hlavní mše sbírka při mši kázání zvonek držet půst klečet modlit se hřích kříž zpověď chrám kometa jesličky chlév betlém výslužka koleda dárek zázrak slupka skořápka pantofel růženec úplněk

tatar kočičky vánoce boží narozeňí na ščepána vánočka rozinka pečky farář bohoslužba ofjera kázáňí zvonek držet post klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesličky chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

tatar kočičky vánoce boží narozeňí na ščepána vánočka rozinka pečky farář bohoslužba ofjera kázáňí zvonek držet post klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesličky chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

68

tatar kočičky vánoce boží narozeňí na ščepána štrycla rozinka pečky farář bohoslužba ofjera kázáňí zvonek držet post klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesličky chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

tatar kočičky vánoce boží narozeňí na ščepána štrycla hrozinka pečky farář bohoslužba hofjera kázáňí zvonek držať púst klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesle chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka pantofla rúžeňec úplňek

tatar kočičky vánoce boží narozeňí na ščepána vánočka hrozinka pečky farář púlnočňí ofjera kázáňí zvonek držať púst klečať modliť sa hřích kříš spovjeť kosteu kometa jesličky chléf betlém koleda koleda dárek zázrak šupka skořápka papuč rúžeňec úplňek

Příloha 3 Nářeční mapa69 ● Hodslavice

69

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

69