Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav Pomocných věd historických a Archivnictví Archivnictví
Bc. Eva Vacková
Státní oblastní archiv Zámrsk (1960-2016)
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová
2016
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………. Podpis
2
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své magisterské diplomové práce PhDr. Jiřině Štouračové za inspiraci pro zvolení téma, cenné rady a konzultace.
3
Obsah Úvod
.................................................................................................................................................. 6
1.
Zámrsk .................................................................................................................................... 8 1.1.
Obec Zámrsk ............................................................................................................................. 8
1.2.
Panství Zámrsk a budova zámku .............................................................................................. 9
1.3.
Nápravně výchovný ústav ......................................................................................................11 Krajští předchůdci Státního oblastního archivu Zámrsk ................................................ 12
2. 2.1.
Historické souvislosti .............................................................................................................12
2.2.
Státní krajský archiv Pardubického kraje ..............................................................................13
2.3.
Státní krajský archiv Hradeckého kraje .................................................................................15 Státní oblastní archiv Zámrsk (1960-2016)........................................................................ 17
3. 3.1.
Založení Státního archivu Zámrsk ..........................................................................................17
3.2.
Státní archiv Zámrsk v letech 1962–1974 .............................................................................23
3.2.1. Archivní orgány ......................................................................................................................23 3.2.2. První badatelé ........................................................................................................................25 3.2.3. Otázka přemístění Státního archivu Zámrsk ..........................................................................26 3.3.
Státní oblastní archiv Zámrsk v období 1975-1989 ................................................................28
3.3.1.
Statut oblastního archivu ...............................................................................................28
3.3.2.
Nový organizační řád .....................................................................................................29
3.3.3.
Dotazníky od Archivní správy ministerstva vnitra ..........................................................30
3.3.4.
Vnitřní záležitosti instituce (1980–1989) .......................................................................32
3.4.
Státní oblastní archiv Zámrsk (1990–2016) ...........................................................................33
3.4.1.
Legislativní změny a vývoj instituce ...............................................................................33
3.4.2.
Struktura organizace Státního oblastního archivu .........................................................34
3.4.3.
Dnešní stav uložených archivních fondů v číslech .........................................................35
Centrální budova Státního oblastního archivu Zámrsk ................................................... 37
4. 4.1.
Generální opravy a bezpečnostní opatření budovy ................................................................37 Personálie .............................................................................................................................. 39
5. 5.1.
Dopad vývoje archivu na personální situaci v první dekádě rozvoje ......................................39
5.1.1.
Systematizace.................................................................................................................39
5.1.2.
Nouze o vysokoškolsky vzdělané pracovníky .................................................................40
5.1.3.
Základní platy pracovníků roku 1967 .............................................................................42
5.1.4.
Bezpečnost práce zaměstnanců .....................................................................................43
5.2.
Zaměstnanci archivu na Desce cti Východočeského kraje .....................................................43 4
5.3.
Ředitelé SOA Zámrsk 1960–2016 ...........................................................................................45
5.3.1. Funkce ředitele archivu ..........................................................................................................45 5.3.2. Medailonky ředitelů SOA Zámrsk ...........................................................................................47 5.3.2.1.
Doc. PhDr. Miroslav Rázek, CSc. (1960) .....................................................................47
5.3.2.2.
Profesor PhDr. Jiří Frajdl, CSc. – (1960-1965) ............................................................47
5.3.2.3.
JUDr. Josef Letocha – (1965-1966) ............................................................................47
5.3.2.4.
PhDr. Tomáš Šimek – (1966-1971) .............................................................................48
5.3.2.5.
Jan Dobšíček – (1971).................................................................................................48
5.3.2.6.
František Fajman – (1971-1977) ................................................................................48
5.3.2.7.
Miroslav Fiala – (1977-1982) ......................................................................................49
5.3.2.8.
JUDr. Karel Hromádka – (1982-1990) ........................................................................49
5.3.2.9.
Mgr. Vladimír Kaláb – (1990) .....................................................................................49
5.3.2.10.
Promovaný historik Petr Zimmerman – (2003-2015) ................................................50
5.3.2.11.
Mgr. Ivo Šulc – (2015-dosud) .....................................................................................50
5.4.
Absolventi Brněnské univerzity z Přehledu zaměstnanců archivu ..........................................50 Publikační činnost SOA Zámrsk ........................................................................................ 53
6. 6.1.
Průvodce po archivních fondech ............................................................................................53
6.2.
Sborník prací Východočeských archivů .................................................................................54
6.3.
Jiné publikace vydané archivem či ve spolupráci s ním ........................................................55 Dnešní přínos archivu veřejnosti ........................................................................................ 56
7. 7.1.
Badatelský řád a návštěvnost .................................................................................................56
7.2.
Archiv on-line .........................................................................................................................57
7.3.
Významné archivní soubory ...................................................................................................57
7.4.
Digitalizace Sbírky matrik Východočeského kraje ..................................................................59
8.
Závěr ..................................................................................................................................... 60
9.
Seznam Pramenů a Literatury ............................................................................................ 61 9.1.
Prameny .................................................................................................................................61
9.2.
Seznam literatury ...................................................................................................................62
9.3.
Internetové zdroje ..................................................................................................................63
10.
Seznam příloh ....................................................................................................................... 64
11.
Přílohy ................................................................................................................................... 65
5
Úvod Na základě konzultace s vedoucí mé magisterské diplomové práce paní PhDr. Jiřinou Štouračovou jsem si jako téma magisterské diplomové práce zvolila Státní oblastní archiv Zámrsk v letech 1960-2016. V úvodu zařadím oblastní archiv do dnešní archivní sítě, jejímž nejvyšším správním orgánem je Ministerstvo vnitra, Odbor archivní správy a spisové služby. V čele archivní sítě České republiky je Národní archiv. Dalším článkem archivní soustavy je 7 oblastních archivů, a to: Moravský zemský archiv v Brně, Státní oblastní archivy v Litoměřicích, Plzni, Praze, Třeboni, Zámrsku a Zemský archiv v Opavě. Vnitřní organizační jednotkou Státních oblastních archivů jsou Státní okresní archivy, v případě archivu v Zámrsku se jedná o okresní archivy v Chrudimi, Jičíně, Náchodě, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Svitavách se sídlem v Litomyšli, Trutnově a Ústí nad Orlicí. Státní oblastní archiv v Zámrsku uchovává písemnosti státní, soudní správy, krajské správy, archivní fondy bývalých velkostatků a také rodinné archivy někdejších šlechtických rodin.1 Velice významné jsou matriky z let 1587-1949. Státní oblastní archiv dnes dohlíží na práci spisové služby u organizačních složek státu s územní působností vymezenou územím kraje, okresu nebo obce.2 Provádí výběr archiválií ve skartačním i mimo skartační řízení, a umožňuje nahlížení do archiválií, které eviduje. Dále plní odborné archivní úkony a věnuje se publikační činnosti. Umožňuje nahlížení do archiválií a pořizování jejich kopií, čímž poskytuje své odborné služby veřejnosti. Státní oblastní archiv v Zámrsku jsem si vybrala nejenom pro jeho význam v archivní síti, ale také proto, že pocházím z Pardubického kraje, který společně s krajem Hradec Králové spadá pod jeho správní obvod. Cílem mé magisterské diplomové práce tedy bude nastínit dějinný vývoj Státního oblastního archivu v Zámrsku v letech 1960-2016. Struktura této práce bude vycházet z inventáře fondu Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986), který bude mým výchozím zdrojem pro praktickou část a podkladem pro zařazené kapitoly. Stanovené časové období bude vyžadovat členění práce na několik věcných částí, a těmi budou: Zámrsk, krajští původci archivu, státní oblastní archiv Zámrsk neboli historický vývoj archivu, budova archivu, personálie, publikační činnost archivu a dnešní přínos Státního oblastního archivu veřejnosti. V první části Zámrsk představím obec Zámrsk a stručné dějiny dřívějšího panství s historickým vývojem zámeckého areálu a jeho předchozích majitelů. Okrajově se budu věnovat Nápravně výchovnému ústavu, který sídlil v Zámrsku dříve před založením archivu. Vlastní časový rozsah historie Státního oblastního archivu začíná rokem 1960, kdy vznikl Východočeský kraj a společně s ním byl ustanoven i Státní archiv v Zámrsku, přesto ale zmíním počátek archivu, který tvořili jeho krajští předchůdci, a to archiv pro Pardubický kraj, kterým byl Státní archiv v Novém Studenci u Chotěboře, a archiv Královéhradeckého kraje umístěný v hospitálu Kuks. Jádro diplomové práce, Státní oblastní archiv Zámrsk 1960-2016, bude začínat rozsáhlou kapitolou věnovanou historii archivu. Popíšu první roky fungování mladého archivu, jeho vnitřní záležitosti a řízení, původ jeho fondů a legislativní úpravy archivnictví,
1 ŠIMEK Tomáš: Výroční zpráva Státního oblastního archivu v Zámrsku za rok 2002 a 2003. Státní oblastní archiv v Zámrsku. 2004. s.17. 2 Zákon č. 499/2004 Sb., Zákon o archivnictví a spisové službě, [on-line] [cit. 18. 3. 2015] Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499.
6
které formovaly jeho vývoj až do dnešní doby. Důležitá pro mě bude i kooperace archivu s archivními orgány a jejich korespondence. Po představení Státního oblastního archivu se zaměřím na zbývající části, ve kterých více rozvedu charakter instituce. Budu se věnovat stavebním a technickým úpravám objektu v Zámrsku, personální situaci archivu v prvních letech jeho rozvoje, v této kapitole představím významné pracovníky archivu a zároveň i ředitele. Vzhledem ke svému studiu bude mým zájmem najít případné absolventy Masarykovy univerzity v Brně oboru Archivnictví, pokud v archivu pracovali. Samostatná kapitola bude věnována publikační činnosti archivu a závěrem diplomové práce bych chtěla věnovat prostor rozvoji archivu v posledních letech, kdy lze očekávat příznivou změnu jeho dostupnosti pro badatelské účely. Součástí práce bude vlastní fotografická příloha zámeckého areálu.
7
1. Zámrsk 1.1. Obec Zámrsk Obec Zámrsk se nachází ve východních Čechách poblíž města Chocně a spadá pod Pardubický kraj. Počet obyvatel k 1. 1. 2012 byl 742. 3 Výměra obce činí 7,46 km2.4 Pověřeným obecním úřadem i obcí s rozšířenou působností je Vysoké Mýto. Okolí Chocně a Vysokého Mýta patří ke staré sídelní pravěké oblasti.5 Pro nedostatek historických pramenů nelze určit přesnou dataci založení panského sídla. Nejstarší písemný záznam o existenci obce je žádost pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic ze 3. prosince 1349, určená papeži Klimentovi VI.. Listina (viz RBM Pars V, Fasc. II, č.746 )6 obsahuje soupis farností, neboť zdejší fara byla přidělena k Litomyšlskému biskupství a Zámrsk je zde uveden jako Zamysk.7 Zámrskem vede železniční trať Praha–Česká Třebová-Olomouc a silnice první třídy s trasou Litomyšl-Vysoké Mýto- Hradec Králové. Obec se proto stala důležitým komunikačním uzlem, během válek zde procházela vojska a roku 1866 se zde na zámku ubytoval i pruský král Vilém I.8 Obyvatelstvo v Zámrsku bylo veskrze české. V roce 1835 bylo v Nové Vsi i Zámrsku celkem 693 obyvatel, v roce 1930 byl jejich počet 777 a v roce 1950 již 875.9 Obec Zámrsk se dělí se na Zámrsk, Novou Ves a Janovičky. Státní oblastní archiv se nachází v části obce Zámrsk-ves, a to v budově zámku, kde původně stála středověká tvrz. Zámecký areál tvoří historický komplex zámku s kostelem, farou, zvonicí a školou. Vedle zámeckého komplexu je situován kostel svatého Martina. Vybudován byl ve 14. století, avšak nová stavba v rokokovém slohu pochází z roku 1782.10 Mezi významné osobnosti z dějin Zámrsku patří Martin Philadelphus Zámrský (15501592), luterský kněz a kazatel působící na Moravě a v Novém Jičíně. Je autorem díla Postilla evangelická.11
3 Český statistický úřad. [on-line] [cit. 6. 4. 2016] Dostupné na: http://www.czso.cz. 4 Tamtéž. 5 MUSIL František: Hrady, zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí. 1995. s.10. 6 SPĚVÁČEK Jiří (Ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars: V. (1346-1355), Fasc. II. (1348-1350). Praha: 1960. s.: 381-382. 7 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999. U příležitosti 650 let obce. Zámrsk. Obecní úřad. 1999. s. 11. 8 Tamtéž. s. 22. 9 Tamtéž. s. 36. 10 Tamtéž. s. 115. 11 Ottův Slovník Naučný: Sv. 19. Praha : J. Otto, 1902. s.677.
8
1.2. Panství Zámrsk a budova zámku V počátcích panského osídlení dominují gotické hrady, u méně majetné šlechty tvrze, které oproti hradu obsahovaly pouze jednu budovu s opevněním, a pro jejich výstavbu nebylo třeba zvláštního královského povolení.12 Tvrze byly strategicky budovány na ostrozích, s vodními či suchými příkopy k opevnění. Původní tvrz v Zámrsku se nacházela v zemědělsky využívané krajině, kterou protéká řeka Loučná, sídelní místo se nacházelo na výšině. Místní jméno Zámrsk je patrně odvozeno od slovesa zamrsknúti, které se užívalo s významem zaschlý.13 První písemnou zmínkou o tvrzi v Zámrsku je rok 1469, kdy došlo ke vpádu uherských vojsk Matyáše Korvína do Čech. Tvrz Zámrsk byla při jeho tažení přes Chrudim do Prahy vypálena.14 V tomto roce tvrz vlastnil Vaněk ze Zámrsku.15 Statek Zámrsk držel v letech 1471-1501.16 Dnešní budova svědčí o architektuře tvrze východním křídlem, zdivem u okrouhlé věže v severovýchodním nároží zámku a rovněž částí jihovýchodní věže. V letech 1533-1613 byla tvrz přestavěna Lukaveckými z Lukavice a získala prvky renesančního slohu. Pozůstatkem je renesanční klenba v patře věže, žebrové klenby v průjezdu severního zámeckého křídla. Přesnou podobu panského sídla z této doby nelze rekonstruovat.17 Roku 1613 panství koupil Karel Kapoun ze Svojkova na Běroničkách. Součástí majetku měly být důležité písemnosti týkající se panství.18 Karel Kapoun byl činný ve stavovském povstání v letech 1618-1620, proto statek Zámrsk připadl královské komoře, od níž jej zakoupil Albrecht z Valdštejna a později ho prodal rakouskému šlechtici Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Vincenc Muschinger byl svobodným pánem na Rožmberku a direktor J.M.C tajné rady a dvorské komory.19 Za majetky od Albrechta z Valdštejna (zámek Choceň, Borovnice a statky Dobříkov a Zámrsk) zaplatil 168.437 fl.rh. a statky mu byly zapsány do kvaternu desek zemských pro cizozemce.20 Během let 1648-1772 vlastnil panství rod Libštejnských z Kolovrat, zámek byl barokně přestavěn. Prvním majitelem tohoto rodu byl Albrecht Libštejnský, po jehož smrti v roce 1656 panství získal jeho nejmladší bratr Leopold Oldřich Libštejnský z Kolovrat. Barokní přestavba zámku proběhla ve dvou etapách, během nichž bylo přestavěno původní renesanční panské sídlo na jednopatrovou barokní zámeckou budovu o čtyřech křídlech, založen byl také hospodářský dvůr a zahrada. V porovnání s barokními přestavbami zámků ve vývoji původně středověkých panských sídel na přelomu 17. a 18. století v Ústeckoorlickém kraji zůstává zámek Zámrsk umělecky nejcennější památkou barokního umění.21 Roku 1748 se panství dostalo pod správu rodu Bubnů z Litic. Jejich ekonomicky prodělečné hospodaření vedlo k ustanovení komise pro posouzení stavu panství. Z této doby 12 MUSIL František: Hrady, zámky a tvrze,…, op. cit. s.11. 13 PROFOUS, Antonín a Jan SVOBODA. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Vyd. 1. Praha: Československá akademie věd, 1957.s.729. 14 FELCMAN Ondřej – MUSIL František ( Ed.): Dějiny východních Čech v pravěku a středověku. Praha. 2009. s. 615. 15 MUSIL František: Hrady, zámky,…, op.cit. s.90. 16 Ottův Slovník Naučný: sv. 27. Praha : J. Otto, 1908. s.424. 17 Tamtéž. 18 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit. s. 11. 19 SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze Království českého, 2. díl. Praha. 1994. s. 254. 20 Tamtéž. 21 MUSIL František: Hrady, zámky a tvrze,…, op.cit. s.12.
9
je dochováno podrobné svědectví o zámeckých budovách, živém i mrtvém inventáři, o pozemcích a poddaných.22 Dnes je na budově archivu umístěna pamětní deska ( viz Příloha č. 2 ) věnována památce Ferdinanda Antonína, hraběte z Bubna a Litic, který se v Zámrsku narodil dne 26. 11. 1768. Byl to voják a diplomat. Účastnil se bitvy národů u Lipska roku 1813 a stal se osvoboditelem Ženevy. V roce 1772, kdy panství vlastnila Josefa z Bubna, byl zámek téměř pustý a roku 1777 jej v dražbě zakoupil Jan Jeník Zásadský z Gamsendorfu. Jeho rod vlastnil panství Zámrsk do roku 1849, kdy jej Bedřich Jeník z Gamsendorfu prodal Gottlovým, rodině vídeňských obchodníků, jimž byl majetek roku 1945 zkonfiskován. O hospodaření výše uvedených majitelů panství Zámrsk se nám dochovaly prameny převážně z 18. a 19. století.23 Celé panství čítalo až 35 rybníků, významné bylo lesní hospodářství. Nad správou panství bděl rychtář, avšak vývojem veřejné správy po revoluci roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenské správy, bylo 20. března 1849 uzákoněno Stadionovo obecní zřízení, a proto nadále stál v čele obce starosta. V obci stála parní pila, obchod s obilím a jetelovým semenem. Byla zde cihelna, mlýn a pivovar, který vlastnil Hanuš Gottel.24 Dne 12. května 1924 zámek postihl požár, při němž byly poškozeny interiéry, cenné lovecké trofeje, starožitnosti i knihovna. Původně se předpokládalo zničení zámeckého archivu v důsledku těchto okolností, ale dle Mgr. Jiřího Kuby cituji: "Zkázu vrchnostenského archivu měl na svědomí spíše místní zahradník, který ve třicátých letech rozprodával staré písemnosti obchodníkům na balení zboží." 25 Zámek během let 1925-1926 podstoupil opravy za přispění Památkového ústavu a dotací Ministerstva školství a národní osvěty. Architektem byl F. Toušek.26 Dnes má zámek podobu uzavřeného nádvoří s arkádami v přízemí. V prvním patře se nachází 15 místností a dominující sál předků, v němž je umístěna badatelna Státního oblastního archivu. Poslední majitelka zámku, Alfrida Gottlová, byla krátce po druhé světové válce prostřednictvím Červeného Kříže repatriována do Dánska.27 Majetek byl zkonfiskován na základě Dekretu č. 12/1945 Sb.28, neboli Dekretu prezidenta o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Důsledkem konfiskace byl dne 14. dubna 1947 zámecký objekt odevzdán do vlastnictví justiční správě, a to ministerstvu spravedlnosti, na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství, neboť Národnímu pozemkovému fondu v této době, dle výše uvedeného Dekretu, příslušela správa konfiskovaného zemědělského majetku.29 Tímto byl nad zámkem ustanoven dozor státu a cenný zámecký inventář byl odvezen do Litomyšle. V květnu roku 1947 ministerstvo spravedlnosti poprvé zvážilo zřízení Nápravně výchovného ústavu v Zámrsku a případnou adaptaci zámeckých budov pro tyto účely, což by znamenalo i likvidaci hospodářských budov. Památkový ústav v Praze ovšem trval na uchování památkových znaků zámecké budovy.30 Po těchto dějinných událostech byl na podzim roku 1947 zřízen v zámeckém areálu v Zámrsku Nápravně výchovný ústav. 22 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit. s. 17. 23 Tamtéž. s. 19. 24 Ottův Slovník Naučný: sv. 27. Praha: J. Otto, 1908. s.423. 25 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999.,…, op.cit. s. 109. 26 MUSIL František: Hrady, zámky a tvrze,…, op.cit. s.91. 27 Tamtéž. s. 30. 28 Vychodoceskearchivy.cz. [on-line] [cit. 16.12.2015] Dostupné: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu. 29 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Zabezpečení objektu – Zámrsk. Inv.č. 878. 30 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…,op.cit. s. 109.
10
1.3.
Nápravně výchovný ústav
Před vznikem Státního archivu se v areálu zámku nacházel Nápravně výchovný ústav pro mladistvě odsouzené. Zámecký areál i pozemky byly dne 14. dubna 1947 převzaty od Národního pozemkového fondu a v listopadu uvedeného roku bylo umístěno do Zámrsku 90 chovanců souzených za obecné trestné činy, společně s 23 dospělými vězni a 15 dozorci.31 Panoval zde přísný režim, chovancům byly povoleny vycházky i zájmové kroužky, docházelo zde k výuce. Po únoru 1948 byli do Zámrsku umisťováni i mladí lidé obvinění z protistátní činnosti. Z předešlé kapitoly o historii panství Zámrsk vyplynulo, že nábytek ze zámecké budovy byl odvezen do Litomyšle. V poválečné situaci mnohdy docházelo na konfiskovaných objektech ke ztrátám. V dochovaném záznamu o zabezpečení zámecké budovy ze dne 26. května 1949 se nachází zápis32, týkající se zámecké knihovny, učiněný knižním referentem Národně kulturní komise Františkem Chaloupkou, který měl ze zámku odvézt zámeckou knihovnu. Vedení Ústavu vypovědělo, že při převzetí zámku se knihy v objektu nenacházely a nelze proto o knihovně a jejím dalším osudu podat bližší informace. František Chaloupka dle svých zjištěných informací konstatuje ve svém výpovědním záznamu, že knihovna byla velice obsáhlá a sestávala ze dvou částí. Seznam měl vykazovat na 500 položek.33 Ústav měl značný vliv na složení obyvatel obce, neboť zaměstnanci Ústavu zde bydleli společně s rodinami. V roce 1950 žilo v Zámrsku 875 obyvatel, z toho počtem 233 byli chovanci a dozorci Nápravně výchovného ústavu.34 Ústav byl v roce 1959 přemístěn ze Zámrsku do Libkovic,35 kam byla odeslána agenda týkající se vězňů. Dívky byly umístěny do Kostomlat pod Milešovkou.36 Z protokolu o likvidaci Nápravně výchovného ústavu ze dne 18. března 1960 vyplývá, že náčelníkem archivního oddělení Krajské správy ministerstva vnitra Pardubice byl v tomto roce Jan Dobšíček a správcem Státního archivu Zámrsk byl ustanoven František Dostál. Dle tohoto protokolu se objekty bývalého Nápravně výchovného ústavu předaly pro potřebu Státního archivu Krajské správě ministerstva vnitra. Materiály pro stavební údržbu byly ponechány potřebám Státního archivu.37 Evidenční karty Nápravně výchovného Ústavu Zámrsk byly uzavřeny a uloženy v archivu finančního oddělení Krajské správy ministerstva vnitra. Část dozorců, kteří byli politicky činní, našla uplatnění u Sboru národní bezpečnosti.38 Činnost Nápravně výchovného ústavu se negativně odrazila ve stavu budov, v nichž byl později zřízen Státní archiv, neboť pro vězně, využívané jako pracovní síly, byly v areálu zřízeny dílny a hospodářské budovy jim sloužily na chov dobytka. Vzhledem k nutné pracovní disciplíně, která zde panovala, a z toho plynoucí nutnosti objekt zabezpečit, byla provedena základní stavební opatření, jakým bylo například zajištění oken.
31 Tamtéž. s.109. 32 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č. 878. 33 Tamtéž. 34 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit. s. 36. 35 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Protokol o předání Státního archívu v Zámrsku. Inv.č.49. 36 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit. s.66. 37 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.49. 38 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit.s. 32.
11
Nápravně výchovný ústav dnes připomíná pamětní deska umístěná na budově archivu s textem: „Zde byli vězněni v letech 1949-1954 mladí političtí vězni za svůj odboj proti totalitě.“39
2. Krajští předchůdci Státního oblastního archivu Zámrsk 2.1.
Historické souvislosti
Na území východních Čech docházelo k uchování archivního materiálu již ve třicátých letech minulého století. Převážně se jednalo o muzea, šlechtické nebo městské archivy, které se staly základním kamenem později vznikajících okresních archivů od roku 1949. Přestože původně tyto městské archivy byly fondovou základnou pro vznik archivů národních výborů, jejich organizaci položily až archivy krajské.40 Krajské archivy byly budovány ministerstvem vnitra při Krajských národních výborech po roce 1949, kdy bylo vytvořeno krajské zřízení. V roce 1952 krajské archivy společně s III. referáty Krajských národních výborů a ONV budovaly okresní archivní službu. Vedoucí této služby dohlíželi na spisovny místních národních výborů a na průběh skartace. Tito pracovníci pocházeli z řad městských archivářů i pracovníků zemědělsko-lesnických archivů, které řídilo ministerstvo vnitra. Zemědělsko-lesnické archivy pečovaly o archiválie rodinných archivů šlechty a velkostatků, například na zámku v Opočně se jednalo o archiv Colloredo-Mannsfeldů, v Náchodě rod Piccolominiů, v Jičíně zemědělsko-lesnický archiv spravoval rodinný archiv Šliků. V těchto šlechtických archivech se nacházely písemnosti nedozírné hodnoty. Archivní síť byla do roku 1954 velmi neuspořádaná. Důležitým bodem v dějinách archivnictví byla proto jeho první legislativní úprava, a to č. 29/1954 Sb., Vládní nařízení o archivnictví, kterým byl vytvořen jednotný státní archivní fond. Jednotný státní archivní fond byl soustředěn ve Státním ústředním archivu v Praze, ve státním slovenském ústředním archivu v Bratislavě, ve státních a ostatních archivech.41 Do státních archivů byly postupně začleněny zemědělsko-lesnické archivy a stávaly se z nich jejich druhá oddělení. Krajské archivy byly přejmenovány na Státní archivy s charakterem vědeckovýzkumných ústavů a staly se složkou Krajské správy ministerstva vnitra, při které fungovalo Archivní oddělení, v jehož čele byli náčelníci Krajské správy. Ve východních Čechách se jednalo o Státní archiv v Kuksu pro Hradecký kraj a Státní archiv v Novém Studenci pro kraj Pardubický, neboť státní archiv Zámrsk vznikl v roce 1960 sloučením dvou výše uvedených archivů. Do těchto archivů byly svezeny už krátce po jejich založení z pražských ústředních archivů fondy státní, soudní správy a organizací s krajskou působností na jejich území. Během 50. let k nim přibyly i církevní matriky.42
39 Viz příloha č. 3. 40 TURČÍN Oldřich: Vznik a vývoj okresních archivů východočeského kraje. Sborník prací východočeských archivů, roč. 1., 1970. s. 218. 41 Vládní nařízení č. 29/1954 Sb., Vládní nařízení o archivnictví, [on-line] [cit. 25. 3. 2015] Dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=29&r=1954. 42 Porta fontium: [on-line] [cit. 1. 3. 2016] Dostupné na: http://www.portafontium.eu.
12
2.2.
Státní krajský archiv Pardubického kraje
Tento archiv se nacházel na zámku ve Zdechovicích, teprve v roce 1951 byl přemístěn na zámek do Nového Studence a depozitář měl v Pardubicích. Depozitář se nacházel v budově KNV v Pardubicích, byly to celkem tři místnosti o ploše 34m2.43 Po přestěhování archivu do Nového Studence se vedoucím stal Vladimír Vávrů.44 Příloha k zápisu45 ze dne 13. července 1954 o předání Krajského archivu do správy ministerstva vnitra, obsahuje seznam 92 archivních fondů zde uložených. Fondy jsem pro větší přehlednost roztřídila, neboť se jednalo o fondy ze všech okresů Pardubického kraje, a uvádím je k ucelení představy o zdejším správním uspořádání a působnosti tohoto archivu. Okresní úřady: Pardubice, Čáslav, Hlinsko, Skuteč, Chotěboř, Habry, Polná, Chrudim, Nasavrky, Lanškroun, Litomyšl, Polička, Vysoké Mýto. Okresní soudy: Pardubice, Čáslav, Hlinsko, Skuteč, Holice, Chotěboř, Habry, Chrudim, Nasavrky, Lanškroun, Litomyšl, Polička, Přelouč, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Panství: Pardubice, Golčův Jeníkov, Podhořany, Ronov, Sedlec, Žehušice, Žleby, Rychmburk, Chotěboř, Běstvina, Habry, Polná, Vilémov, Vrbice, Heřmanův Městec, Hrochův Týnec, Chrást, Nasavrky, Rosice, Lanškroun, Litomyšl, Polička, Bělá, Bystré, Choltice, Zdechovice, Choceň, Chroustovice, Košumberk, Nové Hrady. Magistráty: Pardubice, Bohdaneč, Čáslav, Hlinsko, Skuteč, Chotěboř, Chrudim Litomyšl, Polička, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Vysoké Mýto. Statky: Klokočov, Libice, Maleč, Nová Ves, Studenec, Úhrov, Blato, Medlešice, Přestavlky, Svojanov, Zámrsk. Krajské úřady: Čáslav, Chrudim; Krajská vláda: Pardubice; Podkomorní úřad: Čáslav; Okresní výbor: Chotěboř; Krajský soud: Chrudim, Státní zastupitelství: Chrudim, Kriminální soud: Chrudim; Okresní výbor: Vysoké Mýto, Berní úřad: Vysoké Mýto. Uvádím dále výběrově několik těchto fondů46 s největším počtem fasciklů a knih: Okresní soud Pardubice: 312 fasciklů, 61 knih Panství Pardubice: 422 fasciklů, 79 knih Krajský úřad Čáslav: 2.599 fasciklů, 258 knih Okresní soud Skuteč: 109 fasciklů, 17 knih Okresní soud v Holicích: 294 fasciklů, 183 knih Krajský úřad Chrudim: 723 fasciklů, 304 knih Okresní soud Vysoké Mýto: 391 fasciklů, 372 knih. Krajská správa ministerstva vnitra Pardubice konstatovala ve svém zápisu o převzetí místností sepsaného dne 21. července 1954 v Novém Studenci, že budova je ve špatném stavu a nevyhovuje archivním účelům: „Celkem možno říci, že budova je ve velmi špatném stavu, místnosti jsou tmavé a studené a pro účely archivní se budova nijak zvlášť nehodí. Pro jiné
43 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Záležitosti odloučených pracovišť a depozitářů. Inv.č.51. 44 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit. s..66. 45 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 46 Tamtéž.
13
účely event. sociální /ústav pro přestárlé/ jest budova naprosto nevhodná a mohlo by jí býti použito za souhlasu památkového úřadu jedině na skladiště neb sýpky." 47 V roce 1956 byl k archivu v Novém Studenci připojen zemědělsko-lesnický archiv ve Žlebech, který měl pobočku v Litomyšli a depozitáře dále v Heřmanově Městci, Kladrubech nad Labem, Cholticích, Chrasti u Chrudimě, Třebešicích, Chrudimi a Pardubicích.48 Došlo tedy k výraznému rozšíření archivu, přesto situace stavu zámecké budovy byla pro další roky kritická a nedocházelo k žádným investicím, jak je patrno ze zprávy o prohlídkách49, které dokládají přetížené místnosti a omezený počet hasicích přístrojů. Tuto situaci se intenzivně snažil řešit vedoucí archivu, JUDr. Josef Letocha. Dne 9. dubna 1958 urgoval svoji žádost z 28. prosince 1957 ve věci dodání vybavení pro chod archivu.50 Žádal dvoukolový vozík pro manipulaci s archiváliemi a navrhoval zařazení tohoto požadavku do plánů Krajské správy ministerstva vnitra na rok 1959. Zařazení do plánu nebylo možné, neboť plán potřeb KS MV na rok 1959 byl již v té době vyhotoven. 51 Zároveň s návrhem vypracoval vedoucí archivu memorandum, kterým poukazoval na význam archivu v Novém Studenci. Memorandum bylo určeno náčelníku Krajské správy ministerstva vnitra. Memorandum JUDr. Josefa Letochy se opírá o faktické informace hodnocení Krajského archivu z celostátní porady vedoucích pracovníků archivní organizace, která se konala ve dnech 15. až 18. října 1957 v Bratislavě. Této porady se účastnili vedoucí státních archivů, ale i náčelníci archivních krajských oddělení, pracovníci Slovenské archivní správy pověřenectva vnitra i zástupci archivní správy ministerstva vnitra. Projednávaly se problémy aktuálního archivnictví a výsledky práce státních archivů v prvním pololetí roku 1957. Podle JUDR. Josefa Letochy byl archiv ve Studenci, cituji: "Vyhodnocen jako poslední v českých zemích."52 Zpráva o poradě hovoří o Novém Studenci v této souvislosti: "Při celkovém hodnocení pak poukázáno na vzestupnou tendenci většiny státních archivů. K vysoké úrovni státních archivů v Brně a Opavě se přibližují některé další archivy jako státní archivy v Janovicích a Jablonci nad Nisou, dobré předpoklady mají v tom směru i státní archivy v Třeboni a Litoměřicích. I dříve zaostávající státní archivy v Kadani a Telči jeví patrný vzestup, což však dosud neplatí o státním archivu v Novém Studenci." 53 O tomto se vedoucí archivu vyjadřuje: "Tento soud zasahuje ve stejné míře nejen státní archiv, ale i krajskou správu ministerstva vnitra, jejímž je vědeckovýzkumným ústavem." 54 Dále je ovšem Státní archiv v Novém Studenci hodnocen ze zprávy o poradě kladně, a to z hlediska problematiky roztříštěnosti archivních fondů v archivu v rámci kraje, která měla být odstraňována: "V tomto směru dosáhl nejlepších výsledků státní archiv Pardubického kraje v Novém Studenci, který v současné době nemá již ani jeden fond, který by byl rozdělen. Rovněž fondy nebo jejich části, které mu provenienčně nepatřily, byly odevzdány příslušným státním archivům." 55 V návrhu řešení celé situace a pozvednutí archivu, JUDr. Josef Letocha navrhoval získat budovu zámku v Chocni, kde se již jednalo od roku 1954, případně získání budovy 47 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 48 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 16. 12. 2015], Dostupné: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu 49 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 50 Tamtéž. 51 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 16. 12. 2015], Dostupné: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu 52 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 53 H.-Š.: Celostátní porada vedoucích pracovníků archivní organisace v Bratislavě. Archivní časopis, 8, 1958, s. 29. 54 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 55 H.-Š.: Celostátní porada vedoucích pracovníků,…, op.cit: s.29.
14
bývalého Krajského soudu v Chrudimi, či aby ministerstvo vnitra financovalo výstavbu nové budovy v Novém Studenci, jako poslední návrh doporučuje, cituji: „Vstoupit v jednání s kompetentními činiteli v sousedním kraji hradeckém a olomouckém o přidělení vyhovujícího zámku anebo jiné prostorné budovy pro náš archiv, neboť tyto kraje jako pohraniční disponují takovými objekty, a vzdálenost, budou-li dány u nabízené budovy tytéž vlastnosti jako kupř. má věznice chrudimská, při povaze archivní práce jest okolností podružnou."56 Žádné z navrhovaných řešení nebylo realizováno. Dne 22. května 1958 byla provedena prohlídka Státního archivu v Novém Studenci, zabezpečení a stav budovy stále nebylo dostatečné: „Bezpečnost zde není žádná. Z jižní strany je možno vstoupit do zámku bez jakýchkoli obtíží. Zámky jsou vesměs staré, snadno se dají otevřít. Rovněž tak okna v přízemí.“ Archiválie uložené v Novém Studenci byly vystaveny riziku požáru, který za rok 1958 vypukl třikrát od vadného elektrického vedení. Okresní stavební podnik Chotěboř kvůli vyčerpané kapacitě svého plánu přislíbil vyjádření na leden 1959, ale ze zápisu Krajské plánovací komise57 ze dne 12. prosince 1959 stále vyplývá aktuální potřeba výměny elektroinstalace, nutné opravy tedy nebyly provedeny. Budova byla bez přívodu vody, archiválie umístěné v přízemí byly napadeny plísní a vlhkostí, cituji: „Místy již až téměř k zničení.“58 Personální situace v Novém Studenci byla nevyhovující, neboť od roku 1957 nebylo obsazeno místo archivního manipulanta a ze 4 uchazečů nebyl kádrovým oddělením přijat žádný pracovník. Vědecký vedoucí archivní správy ministerstva vnitra, který byl přítomen v Novém Studenci při přejímání archiválií ze zemědělsko-lesnických archivů do jeho II. oddělení konstatoval, že vzhledem k objemu archiválií je třeba systematizovat 4 pracovníky, avšak výsledný počet byl 2.59 Vedoucí archivu proto vyřizoval agendu, psal dopisy i čistopisy inventářů.60 V roce 1959 I. oddělení archivu vyhotovilo inventáře pro okresní soudy Čáslav, Habry, Hlinsko, Holice, Chotěboř, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Nasavrky, Pardubice, Polička, Přelouč, Skuteč, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a krajský soud Chrudim.61 Naproti tomu II. oddělení dokončilo inventarizaci velkostatku Litomyšl (1513-1949). Celkový počet badatelských návštěv byl za rok 1959 274 badatelů, z toho 215 pro druhé oddělení.62 Archiv uspořádal v tomto roce výstavu Archivy Pardubického kraje.
2.3.
Státní krajský archiv Hradeckého kraje
Původně byl navrhován pro umístění archivu pro Hradecký kraj zámek v Jičíněvsi, ten byl ale přidělen ministerstvu školství, věd a umění, které v něm zřídilo školu pro přípravu dělnického dorostu. Proto byl zvolen Hospital Kuks, který se nachází na bývalém panství Hradiště. Dnes je tato pamětihodnost vyhledávána návštěvníky pro dochované umění barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Historie budovy je spjata s jednou z nejznámějších českých barokních postav, a to Františkem Antonínem Šporkem. Ten ke konci sedmnáctého století nechal vybudovat lázeňský areál, který se stal společenským a kulturním centrem. Po smrti hraběte areál sloužil 56 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 57 Tamtéž. 58 Tamtéž. 59 Tamtéž. 60 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Směrnice pro zpracování plánů a výkazů.Inv.č.52. 61 HOLL Ivo: Z činnosti státních archivů v roce 1959. Archivní časopis, 10,1960, s.100. 62 Tamtéž.
15
jako Hospital pro vysloužilé vojáky a sídlil zde řád Milosrdných bratří. Dozor nad správou Hospitalu vedla "Hospitální nadace Františka Antonína Šporka" která byla zrušena komunistickými úřady v 50. letech.63 Legislativní prostředí vzniku archivů v tehdejším politickém uspořádání ukazuje zřízení krajského archivu. Klášterní objekt Kuks byl určen za státní kulturní majetek, který byl odevzdán Národní kulturní komisi podle zákona č. 137 Sb. ze dne 16. května 1946, Zákon o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku. Národní kulturní komise v Praze následně uzavřela dne 1. února 1950 s archivem ministerstva vnitra dohodu o bezplatné propůjčení místností pro archiv na neomezenou dobu.64 Pro krajský archiv byly propůjčeny v přízemí 3 místnosti v severním traktu a 13 místností v západním traktu a refektář, v prvním poschodí 6 místností a v jižním traktu byl zajištěn byt pro archivního správce. Dle přípisu Státního zemědělského archivu ze dne 6. 1. 1950 č. 17/1 arch. 1950 se v zámeckém objektu nacházel archiv velkostatku.65 Dne 8. září 1952 byla uzavřena dohoda mezi ústředním zemědělsko-lesnickým archivem v Praze a krajským archivem Kuks o svěření archivů bývalých velkostatků Hradiště a Hostinné nad Labem. Svěřením do místní správy, cituji: "Nemění se nic na spojitosti archivů se správou státních lesů a státních statků, jejichž majetkem archivy stále zůstávají (...) Ústřednímu zemědělsko-lesnickému archivu přísluší dozor nad pořádáním a uložením, jakož i využití svěřeného archivu."66 Ke dni 15. 7. 1954 bylo ve státním archivu Kuks uloženo 88 archivních fondů, přibližně 12.000 krabic a 10.000 balíků, 2.400 matrik a 400 pomocných knih.67 (Blíže se fondům uloženým v Kuksu a následně převezeným do Státního archivu Zámrsk věnuje kapitola 3.1. Založení Státního archivu Zámrsk na ukázce konkrétně převezených fondů do Zámrsku.) V roce 1956 byly k archivu v Kuksu připojeny čtyři zemědělsko-lesnické archivy, a to archiv v Náchodě, který měl depozitář v Novém městě nad Metují a ve Vrchlabí, dále zemědělsko-lesnický archiv v Chlumci nad Cidlinou s pobočkou v Jilemnici a Poděbradech, poté byl připojen i archiv v Jičíně s pobočkou v Hořicích a nakonec archiv v Opočně, který měl depozitář v Kostelci nad Orlicí a Smiřicích.68 Státní krajský archiv v Kuksu dohlížel na archiv královehradeckého biskupství a konzistoře, archiv benediktinů z Broumova a fondy klášterů rušených po roce 1948. Toto bylo z důvodů vládního nařízení č. 29/1954 Sb., Vládní nařízení o archivnictví, §9 a §10, kdy byly do státních archivů převzaty po uzavření dohody s ordináři v roce 1956 archivy biskupské, konsistorní, kapitulní a seminární církve katolické.69 V otázce vedoucího Státního archivu Kuks, Mgr. Jiří Kuba uvádí ke vzniku archivu vztahujícímu se k roku 1949, cituji: "Sídlem archivu někdejšího Hradeckého kraje se staly prostory Šporkova hospitálu v Kuksu s vedoucím Ivo Hollem."70 V protokolu o závěrečném jednání u příležitosti předání Státního archivu v Zámrsku ze dne 19. 12. 1960 je pro dataci vedoucích Státního archivu Kuks uvedeno, cituji: "Pracoviště bylo až do reorganizace sídlem Státního archivu pro bývalý Hradecký kraj. V roce 1957 odešel vedoucí archivu s. Kut a teprve po jeho odchodu byl ustanoven nový vedoucí 63 Hospital Kuks, [on-line] [cit. 1. 2. 2016] Dostupné na: http://www.hospital-kuks.cz/historie/ticha-pece-onemohouci. 64 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.51. 65 Tamtéž. 66 Tamtéž. 67 Tamtéž. 68 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 1. 2. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu/ 69 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.52. 70 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…, op.cit. s. 66.
16
s. Rázek, který převzal pracoviště bez předávacího protokolu. V lednu 1959 odešel i s. Rázek, nový vedoucí až do reorganizace ustanoven nebyl." Jméno uvedené roku 1957 patřilo Bohumilu Kutovi, který působil v letech 1953-1954 v Krajském archivu Kuks (později Státním archivu Kuks 1954-1957).71 Z činnosti státního archivu Kuks za rok 1959 vyplývá, že I. oddělení se věnovalo pořádacím pracím a dokončilo 17 registratur okresních úřadů, nebyly však vypracovány inventáře, zatímco II. oddělení zhotovilo následující inventáře: Velkostatek Broumov (15491949), Hostinné (1440-1934), Kostelec nad Orlicí (1696-1945), Potštejn (1706-1945), Sloupno (1550-1949), Vlčice (1778-1947) a statků Dětěnice (1671-1907), Dlouhá Lhota (1828-1838), Nové Hrady (1737-1841) a Popovice.72 Toto oddělení také převzalo archivní materiál krajských lesních družstev. Počet badatelů byl v roce 1956 celkem 340, v roce 1958 archiv navštívilo 496 badatelů.73 Lze pozorovat mírný vzestup ve využívání archiválií, neboť za rok 1959 bylo 590 badatelských návštěv, což je možné přičítat i faktu, že archiv se angažoval v uspořádání výstavy Dokumenty z historie Hradeckého kraje. Při reorganizaci v roce 1960 odešli všichni pracovníci a zůstal zde pracovník J. Košnar, který vyhledával dokumenty k dějinám dělnického hnutí.74
3.
Státní oblastní archiv Zámrsk (1960-2016) 3.1.
Založení Státního archivu Zámrsk
Při nové reorganizaci státní správy v roce 1960 vznikl Východočeský kraj, a to zákonem č. 36/1960 Sb., Zákon o územním členění státu. Z původních 13 státních archivů jich bylo po reorganizaci vytvořeno 7.75 Státní archivy nově vznikaly sloučením 2-3 bývalých státních archivů, v Západočeském kraji například vznikl Státní archiv v Plzni spojením bývalých státních archivů v Plzni a Kadani, pro Jihomoravský kraj Státní archiv v Brně vznikl sloučením bývalých státních archivů v Brně, Telči a v Uherském Hradišti. Východočeský kraj měl jedenáct okresů. Jednalo se o Havlíčkův Brod, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Semily, Jičín, Náchod, Pardubice, Trutnov, Ústí nad Orlicí a Svitavy. V každém okrese byl okresní archiv a pro centrum této archivní správy byl zvolen zámecký areál v Zámrsku, neboť vlastníkem budovy zámku v Zámrsku se po roce 1952 stalo ministerstvo vnitra, pod jehož správou se archivnictví nacházelo. Státní archiv Zámrsk byl vytvořen dnem 1. 4. 1960, a to sloučením evidence krajských archivů Pardubického a Královehradeckého kraje a jejich pracovišť. Po tomto sloučení zůstaly zachovány jeho pobočky v Náchodě, Kuksu, Opočně a Novém Městě nad Metují. Archiválie situované po kraji se začaly kumulovat na jedno místo. Podle plnění pětiletého archivního plánu v letech 1956-1960 bylo hlavním bodem v tehdejším archivnictví zpracování archivních fondů, aby převážná většina materiálu byla zpřístupněna. Veliký důraz se kladl na inventarizaci. Z toho důvodu bylo nutné zajistit archivy finančně, materiálně a technicky je vybavit pro zpracování písemností.
71 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů Českých zemí. Praha. 2000.s.368. 72 HOLL Ivo: Z činnosti státních archivů v roce 1959. Archivní časopis, 10, 1960, .s.99. 73 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.52. 74 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Protokol o předání SOA v Zámrsku. Inv.č.49. 75 ŽIVOTA Jiří: Z činnosti státních archivů v českých zemích v r. 1960. Archivní časopis, 11, 1961, s. 94.
17
Státní archiv v Zámrsku byl podle Vládního nařízení o archivnictví č. 29/1954 Sb. vědeckovýzkumným ústavem ministerstva vnitra. Jeho posláním bylo: „Zpracovávat a zpřístupňovat archivní materiál, aby zároveň plně sloužil politickému, vědeckému výzkumu, kulturně osvětovým a hospodářským potřebám pracujícího lidu a orgánům státní správy.“76 Územní působnost archivu byla určena územní působností Krajské správy ministerstva vnitra, neboť mu byly svěřeny dokumenty od institucí krajského významu. Měl vést evidenci, soustřeďovat a uchovávat archivní materiál státních orgánů a institucí, archiválie odborně zpracovávat a vytvářet archivní pomůcky k archivním fondům. Jeho povinností byl dohled nad spisovnami a provádění skartačních prohlídek. O nově utvořeném archivu informoval Archivní časopis již v roce 1960: „Státní archiv v Zámrsku, Zámrsk zámek, okres Ústí nad Orlicí, železniční stanice Dobříkov u Chocně. Pobočka: Kuks, zámek, ostatní pracoviště bývalých státních archivů v Kuksu a Novém Studenci jsou pro badatele uzavřeny a materiál je připravován na převoz do Zámrsku.“77 Na pracovišti Kuks došlo k úpravě evidenčních listů a následně se přistoupilo ke sloučení evidence s Novým Studencem. Evidenční listy uložené ve Státním archivu a na Archivním oddělení v dosavadním stavu byly upraveny tak, že počet a údaje evidenčních listů obou institucí byl shodný. Z toho se následně mělo vycházet při odstraňování nedostatků. Změny v přírůstcích a zpracování měl oznamovat archiv vždy koncem roku Archivnímu oddělení.78 Státní archiv v Zámrsku byl předáván ve dnech 16.-19. 12. 1960 formou protokolární a ústní informací o závažnějších otázkách.79 Zápisu byl přítomen náčelník Archivního oddělení Krajské správy Jan Dobšíček. Předávající byl Doc. PhDr. Miroslav Rázek, CSc., a přebírající PhDr. Jiří Frajdl, CSc. Předávající na základě tohoto protokolu prohlašoval řádné převedení pracoviště. Ke dni 19. 12. 1960 nezůstaly nevyřízené spisy. 80 Při zrušení bývalých krajských archivů nebylo provedeno předání jednotlivých pracovišť vedoucímu Státního archivu. Proto vedoucí archivu v Zámrsku, ustanoven do funkce ke dni vytvoření archivu (1. 4. 1960), zodpovídal pouze za pracoviště Zámrsk, a z důvodů vedení pracoviště Kuks předal i toto pracoviště, odkud odešli jeho pracovníci do Zámrsku. Za uložení fondů i zařízení dosud nezrušených odloučených pracovišť zodpovídali vedoucí, kteří přešli do Zámrsku, a to za Nový Studenec: JUDr. Josef Letocha, za Žleby, Choltice, Litomyšl: JUDr. Karel Hromádka, za pracoviště Náchod, Opočno, Nové město nad Metují a Rychnov nad Kněžnou: PhDr. Erik Bouza. Tito pracovníci byli pověřeni do 15. 1. 1961 vytvořit protokoly svých pracovišť.81 Klíče od jednotlivých depozitářů vlastnil pro Kuks pracovník Košnar, druhý klíč vlastnil PhDr. Jiří Frajdl, CSc.. Od depozitáře Náchoda, Nového Města nad Metují a Opočna, Rychnov nad Kněžnou vlastnila klíč správa zámku, náhradní byl uložen v trezoru v Zámrsku. Od depozitáře Chlumec nad Cidlinou vlastnilo klíč Městské oddělení VB. Klíč od depozitáře Nového Studence vlastnil státní statek, druhý byl uložen v Zámrsku, pro Žleby to byla správa
76 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Návrh statutu ASMV ČSR, archívních oddělení KS SNB a státních archivů. invč.32. 77 H.: Nová územní organisace státních archivů. Archivní časopis, 10, 1960, s.227. 78 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Protokol o předání. SOA v Zámrsku. Inv.č.49 79 Tamtéž. 80 Tamtéž. 81 Tamtéž.
18
zámku, v Cholticích vlastnil klíč pan Kabeláč, učitel osmiletky, v Litomyšli pan Dr. Růžička, jak je uvedeno v Zápisu o stavu archivu v Zámrsku ke dni 19.12. 1960.82 Organizace státních archivů bývala ustanovena na základě oddělení, vytvořených podle obsahu archivních fondů nebo rozmístění poboček, a na skupiny, například badatelna, knihovna, konservační dílna či fotolaboratoře. Ve Státním archivu Zámrsk vznikla 2 oddělení a dále byly ustanoveny čtyři pracovní skupiny, z nichž III. pracovní skupina byla zaměřena na vydání Průvodce po archivních fondech a skupina číslo IV na badatelskou agendu. 83 První oddělení bylo ustanoveno pro archivní fondy finanční správy, církevní správy, fondy státní a soudní správy. Druhé oddělení dohlíželo na fondy velkostatků, archivy šlechtických rodin i fondy, klášterů. Na pracovišti Zámrsk pracovali při jeho ustanovení tito pracovníci: Vedoucí druhého oddělení byl PhDr. Erik Bouza, hlavní archiváři byli: JUDr. Josef Letocha, JUDr. Karel Hromádka, archivní pracovníci byli prom. historik Oldřich Turčín, prom. historik František Zahrádka, dokumentační pracovníci: Zdena Slavíková, pracovnice Moravcová a Věra Cibulková, manipulační pracovnice Koupilová, pracovnice Chvojková, Anna Letochová a pracovníci pomocných služeb: Blažek, Dostál a Olga Hromádková. Vedoucí prvního oddělení nebyl do konce roku 1960 ustanoven z důvodů nenalezení vhodného pracovníka.84 Agenda v Zámrsku se do 30. 6. 1960 vedla do protokolu bývalého pracoviště Žleby, jehož vedoucí přešel do Zámrsku již v březnu téhož roku. Od 1. 7. 1960 se spisová agenda vedla podle spisového plánu vypracovaného pro potřeby archivu. Evidencí spisů byla pověřena pracovnice Chvojková. Spisy byly zapisovány do jednacího protokolu. V archivu se používala razítka kulatá úřední, záhlavní a presenční.85 Zavedly se pomocné sešity o záznamu dovolené a nemocí zaměstnanců, jejich příchodů a odchodů do zaměstnání, služebních cest či vypůjčených a objednaných knih. Byla založena kniha návštěv a evidence badatelů, kniha výpůjček i zápůjček. K orientaci v archivních fondech sloužila lokace materiálu, přírůstky fondů se psaly do knihy přírůstků a úbytků. Předávací protokoly ukládání usnadňovaly snadnější orientaci v umístění fondů, a zaveden byl též lokační přehled. Archivní fondy se přivážely nákladními auty často i po pracovní době zaměstnanců. Z Nového Studence bylo převezeno fotozařízení: 1 ks stativ skládací, 1 ks kopírky. Z Kuksu byl převezen fotoaparát Pentacon, brašna na fotoaparát a kroužky na objektiv. Inventární zařízení pocházelo z Náchoda, Jičína, Studence, Žlebů a Kuksu. Z Kuksu byly převezeny do Zámrsku do srpna 1960 tyto fondy: Krajské úřady: Jičín do roku 1850, Jičín (1855-1868), Hradec Králové do roku 1850, Hradec Králové (1855-1868); Krajský národní výbor Hradec Králové; Státní zastupitelství: Jičín a Hradec Králové; Landraty: Vrchlabí, Broumov, Králíky, Trutnov; a fond Standesamty Gewerbeaufsichtsamt. 86 Ke stavu rozpracovanosti jednotlivých fondů lze konstatovat, že některé měly pořízeny inventáře původně ze Státního Ústředního Archivu, například Krajský úřad Jičín do roku 1850 a Hradec Králové do roku 1850. Krajský národní výbor Hradec Králové obsahoval přibližně 300 neuspořádaných kartonů. Landraty Broumov a Trutnov byly neuspořádány, fond Landrat Vrchlabí měl pořízen inventář v konceptu. 82 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.49. 83 Tamtéž. Inv.č.52. 84 Tamtéž. Inv.č.154. 85 Tamtéž. 86 Tamtéž.
19
Převezeny byly i matriky, které byly inventovány lístkovým inventářem, matriční přílohy zůstaly v Kuksu. Pozemkové knihy byly převzaty ve stavu srovnání dle okresních soudů, seznamy se nacházely na Archivním oddělení, neboť byly přebírány ze Státního ústředního archivu v listopadu 1959. Fondy dosud uložené v Kuksu k srpnu 1960 byly: Krajské soudy: Hradec Králové, Jičín. Okresní úřady: Náchod, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Hostinné, Chlumec nad Cidlinou, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Králíky, Libáň, Maršov, Nechanice, Žacléř, Police nad Metují, Žamberk, Broumov, Nová Paka, Opočno, Vrchlabí, Hradec Králové, Dvůr Králové, Hořice, Trutnov, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov. Policejní úřad Náchod, policejní úřady ostatní, okresní soudy, finanční úřady, okresní nemocenské pojišťovny, biskupská konsistoř, klášterní fondy. Dále OŽK Hradec Králové, KS Svazu živnostníků, Josefský a stabilní katastr, sčítací archy, opisy matriky, friaulské listiny, podnikové fondy, sbírky novin, plakátů, fotografií a fotokopií. 87 K fondům okresních úřadů byly pořízeny inventáře, finanční úřady i klášterní fondy byly neuspořádány. Opisy matriky byly uloženy v původních fasciklech dle vikariátů a let, bylo teprve plánované je převézt do Zámrsku a zkompletovat pro kraj. Během roku 1960 bylo převezeno z Nového Studence do Zámrsku několik pomocných justičních knih, některé politické fondy, fascikle a kartony z let 1917-1923, fondy Matriky, Krajská vláda Pardubice a Landrát Lanškroun.88 V nově ustanoveném archivu byly proto zadány a rozpracovány úkoly pro tyto konkrétní pracovníky:89 Byl proveden výběr pro 3. a 4. díl Sborníku dokumentů, který měl být doplněn o materiály z Prahy a časopisu Pochodeň. Na tomto úkolu pracoval JUDr. Karel Hromádka. Z hlediska rozpracovaných fondů byl pověřen JUDr. Josef Letocha, prom.hist Oldřich Turčín a František Zahrádka o dokončení pořádání a inventarizaci Landratu Moravská Třebová. Dále JUDr. Josef Letocha byl pověřen dokončením úvodů k 17 okupačním soudům. Věra Cibulková pro přepsání čistopisu inventáře KNV Pardubice. Pro napsání čistopisu inventáře a rejstříku OU Vrchlabí byla zaúkolována pracovnice Chvojková. Pracovník PhDr. Erik Bouza byl pověřen dokončením inventarizace velkostatku Žíreč a velkostatku Kuks, pracovnice Koupilová pro dopsání čistopisu velkostatku Litomyšl. Pro zpracování rejstříku k Landratu Vrchlabí a Landratu Králíky byla pověřena pracovnice Moravcová a pro napsání čistopisu pracovnice Koupilová. Byl projednán způsob zajištění skartace u Lidových soudů, které do Státního archivu zaslaly skartační návrhy. Základ knihovny byl vytvořen převezením části knihovny z Náchoda, Jičína a z Nového Studence, konkrétně se jednalo o právní literaturu, též částí knihovny z Kuksu, která byla převezena kromě zákoníků a úředních věstníků.90 Knihovna ve Státním archivu Zámrsk nebyla během roku 1960 uspořádána, pracovalo se intenzivně na uspořádání knih. Evidovány byly knihy odborné, historické a literatura. Z Kuksu byly pořízeny evidenční karty, celkem 771 svazků. Od zřízení pracoviště v Zámrsku byl zřízen pro knihovnu přírůstkový inventář, v němž byly zaznamenány knihy a označeny byly číslem přírůstku. Knihovna byla převezena z Kuksu kromě zákoníků a úředních věstníků, neboť byly potřebné pro dokončení inventarizace fondů Obecních úřadů. Ze stejných důvodů bylo ponecháno v Kuksu 9 lexikonů obcí, 1 87 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.154. 88 Tamtéž. Inv.č.51. 89 Tamtéž. Inv.č.49. 90 Tamtéž.
20
místopisný slovník, česko-německý slovník ve dvou svazcích, 13 knih stenografických zápisů zemského sněmu, několik desítek svazků zákoníků, vytříděných při lokaci fondů Okresních nemocničních pojišťoven v září 1960. Na Archivním oddělení byl zapůjčen Ottův slovník naučný a dvě knihy, Vzpomínky na Lenina a Panství monopolitního kapitálu v ČR.91 Vždy koncem každého měsíce do ukončení stěhování byly zasílány přehledy fondů Archivnímu oddělení. Stav evidence k 5. září 1960 zaznamenával 242 fondy v I. oddělení a 171 fondy ve II. oddělení, celkově 413 fondů.92 Rychlost s jakou byl archivální materiál svážen, ukazuje stav ke dni 15. 12. 1960, kdy měl Státní archiv v Zámrsku již celkem 521 fondů ve dvou oddělení, obsahující 309.801 evidenční jednotku a 15.727 běžných metrů archiválií, viz tabulka, která ukazuje průběh zpracování fondů: Z tohoto počtu bylo Uspořádáno Nově inventarizováno Staré inventáře Katalogizováno Neupořádáno
Evidenčních jednotek 22.542 112.924 54.157 29 120.148
Běžných metrů 2.141 5.932 2.727 4927
Jednalo se kromě Kuksu a Nového Studence o archivní materiál z Jičína, Chlumce nad Cidlinou, Čáslavi a Žlebů. Podrobný výčet fondů nebyl v zápise ze dne 15. 12. 1960 uveden z důvodů, cituji: "Lze jej zkontrolovat podle evidenčních karet JSAF, vedených dosud podle místa uložení fondů." 93 Z celkového počtu 521 fondů se na evidenčních kartách nacházelo 519 fondů, neevidován byl Landrat Moravská Třebová, jenž byl ke konci roku stále pořádán, a okresní úřad Jaroměř, dosud uložen v Kuksu. V otázce tematické evidence zahájil archiv v měsíci září zpracování registrů, které měl pravidelně měsíčně zasílat archivnímu oddělení na určených kartotéčních lístcích. Tematická evidence se vedla ve formě katalogizačních záznamů, kartotéka na lístcích formátu A6 byla řazena podle desetinného klíče do skupin: politický vývoj, osobnosti a dějiny cizích národů, hospodářský vývoj, stát a státní zřízení, kulturní vývoj.94 Materiál okresního významu, fondy okresních soudů a fondy s výjimkou fondů okresních úřadů, měly být delimitovány po vydání příslušných instrukcí archivní správou Ministerstva vnitra do okresních archivů.95 Fondy okresních úřadů měly být tím důsledkem soustředěny v archivu Zámrsk vzhledem k požadavkům na rychlé zpracování a nedostatku skladovacích prostor u okresních archivů. (Již dne 11. března 1960 byla mezi krajskou správou Ministerstva vnitra a Biskupskou konzistoří v Hradci Králové sepsána depozitní smlouva, tzv. „Dohoda o převzetí vikariátních a farních archivů“. Během let 1960-1962 byly archiválie z far odvezeny a předány dnešním státním okresním archivům.96 Dnes v rámci uzavřené smlouvy mezi biskupstvím a Státním oblastním archivem Zámrsk jsou v okresním
91 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.49. 92 Tamtéž. 93 Tamtéž. 94 BIČÍK Zdeněk: Evidence a využívání jednotného státního archivního fondu ve Východočeském kraji. Sborník prací východočeských archivů. 1970/1. s. 251. 95 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.52. 96 Biskupství královéhradecké, [on-line] [cit. 18. 3. 2016] Dostupné na: http://www.bihk.cz/repository/files/_ke-stazeni/KAO/ostatni/duvody_depozitni_smlouvy.pdf.
21
archivu Hradec Králové uloženy i archivní fondy biskupského archivu, konzistoře, semináře, charity a ústavu Borromea.97) Zámrsk se již v roce 1960 podílel na výstavě Z Dějin pokrokových a revolučních tradic lidu východních Čech, uspořádané Krajskou správou ministerstva vnitra. Výstava byla situována v Náchodě a zhlédlo ji přes 19.000 návštěvníků. 98 Svozy archiválií se neuskutečňovaly pouze do Zámrsku. Na pracoviště Náchod byly svezeny archivní materiály z Teplic nad Metují a Vrchlabí. Do Opočna byly převezeny materiály z Rychnova nad Kněžnu, Kostelce nad Orlicí, Králík, Nových Hradů, Potštejna, Smiřic. Na oddělení KS SNB v Pardubicích zůstaly uloženy písemnosti bezpečnostních složek a písemnosti vzniklé v době okupace a sbírka archiválií četnických stanic. Důvodem byly limitované ukládací prostory v Zámrsku.99 Zpráva v Archivním časopise100 o činnosti Státního archivu Zámrsk v roce 1960 dokládá, že bylo zpracováno 19 okupačních fondů ve formě inventářů, které byly vyhotoveny i k okresním úřadům: Broumov 1850-1838, Habry 1855-1868, Hlinsko 1855-1868, Chrudim 1850-1949, Litomyšl 1850-1848, Nasavrky 1855-1868, Nová Paka 1855-1948, Polička 18501940, Žamberk 1850-1942.101 V konceptech byly inventáře k úřadům Lanškroun 1852-1949, Vrchlabí 1853-1938 a stejně tak k fondům Hospitál Kuks 1707-1945 a Milosrdní bratři Kuks 1799-1941. K Písemnostem KNV v Pardubicích 1949-1950 byl vytvořen dílčí inventární seznam. Fond Hradec Králové byl stále ve stavu pořádání. Ve II. oddělení byly vyhotoveny inventáře k velkostatkům Debrné 1750-1943, Heřmanovy Sejfy 1816-1945, Kostelec nad Orlicí 1696-1949, Maleč 1713-1945, Ostředek 1748-1868, Rozsochatec 1805-1949, Studenec 1733-1921, Kopidlno 1667-1945, Litomyšl 1513-1949, Ronov nad Doubravou 1637-1949 a Vokšice 1659-1949.102 Inventářem byly zpřístupněny i Lesostavby Hradec Králové 1925-1956, Státní lesy Svitavy 1945-1955, Lesní družstvo Březová 1950-1959, Lesní společenstvo Moravská Třebová 1932-1959.103 Rejstříky byly pořízeny k okupačním soudům. Během roku 1960 bylo 235 badatelských návštěv, vyřízeno 34 písemných dotazů, provedeno 58 zápůjček do jiných archivů a 65 výpisů z matrik. Vedoucí státního archivu, PhDr. Jiří Frajdl CSc., konstatoval ve své korespondenci závěrem roku 1960 o činnosti prvního roku archivu cituji: „Archivnictví v našem kraji jde nyní značně kupředu.“ 104
97 Východočeské archivy/Hradec Králové, [on-line] [cit. 18. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/hradeckralove/historiearchivu/. 98 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.52. 99 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsku,…, op.cit.:. s.7. 100 ŽIVOTA Jiří: Z činnosti státních archivů v českých zemích v r. 1960. Archivní časopis, 11, 1961, s.99. 101 Tamtéž. 102 Tamtéž. 103 Tamtéž. 104 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Záležitosti systematizace. Inv.č.154.
22
3.2.
Státní archiv Zámrsk v letech 1962–1974 3.2.1. Archivní orgány
Nově ustanovený Státní archiv v Zámrsku intenzivně spolupracoval s archivními orgány. Zejména v této první vývojové dekádě se plně začal projevovat jejich vliv na chod a řízení archivu. Ministerstvo vnitra organizovalo a řídilo archivnictví, vydávalo pokyny, dohlíželo na stav archivního materiálu, vedlo evidenci jednotného státního archivního fondu. Poradním orgánem ministerstva byla ustanovena vědecká archivní rada.105 Na vrcholu archivních orgánů stála Archivní správa ministerstva vnitra, dále uváděna pod zkratkou ASMV. V čele archivní správy ministerstva vnitra stál náčelník. Archivní správa sídlila v Praze 6, ulici Obránců míru 133.106 Písemnosti vydané archivní správou ministerstva vnitra byly určeny řediteli státního archivu. Jednalo se o pokyny, instrukce a směrnice. V Kapitole 3.3.3. se konkrétně věnuji praktické ukázce kooperace Státního archivu Zámrsk s Archivní správou ministerstva vnitra v tématu: „Připomínky archivu k chystanému Slovníku archivní terminologie a Dotazník o archivních pomůckách“. Archivní oddělení Krajské správy ministerstva vnitra, uváděné pod zkratkou KS MV, plnilo úkoly vyplývající ze směrnic archivní správy, z rozkazů i nařízení Krajské správy. Archivní oddělení vedlo evidenci jednotného archivního fondu uloženého v kraji a dbalo na zajištění bezpečnosti archivního materiálu. Bylo přímo podřízeno zástupci náčelníka Krajské správy pro věci hospodářské. Archivní oddělení Krajské správy kooperovalo s orgány národních výborů a podniků a dohlíželo na vedení těchto archivů.107 V čele archivního oddělení stál náčelník, jenž vypracovával plán činnosti oddělení a ve spolupráci s vedoucím Státního archivu řešil krajské archivní záležitosti. Vedoucí Státního archivu jej v době jeho nepřítomnosti mohl zastupovat. Náčelník kontroloval plnění vydaných směrnic, rozkazů a pokynů, informoval archivní správu a úkoloval vedoucího archivu. Státní archiv mohl styk s cizinou ve věcech archivních vyřizovat pouze po dohodě s náčelníkem archivního oddělení prostřednictvím Archivní správy ministerstva vnitra.108 Pod správou těchto archivních orgánů se nacházel státní archiv Zámrsk krátce po svém založení a mnohdy byli jeho pracovníci spojení i s funkcemi archivních orgánů. Archivní oddělení Krajských správ ministerstva vnitra měla dohled nad okresními a městskými archivy. Referentem pro okresní archivy na archivním oddělení KS MV v Hradci Králové byl i doc. PhDr. Miloslav Rázek, CSc.109 V roce 1958 byl jmenován vedoucím Státního archivu v Kuksu a v lednu 1959 byl pověřen funkcí náčelníka archivního oddělení KS MV Hradec Králové, čímž jeho referát převzal jiný referent.110
105 Vládní nařízení č. 29/1954 Sb., Vládní nařízení o archivnictví, [on-line] [cit. 25. 3. 2015] Dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=29&r=1954. 106 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Pokyny, instrukce a směrnice od ASMV ČSR Praha. Inv.č.30. 107 Tamtéž. Inv.č.32. 108 Tamtéž. 109 TURČÍN Oldřich: Vznik a vývoj okresních archivů,…, op.cit.: s.219. 110 Tamtéž.
23
V roce 1960 Archivní oddělení Krajské správy bylo z budovy krajské správy v Hradci Králové přestěhováno do Pardubic. Na archivním oddělení v Pardubicích byl referentem PhDr. Jiří Frajdl, CSc., a zůstal v této funkci i poté, co se roku 1961 stal vedoucím Státního archivu v Zámrsku. O svěřený referát se staral až do 20. prosince 1961. Po jeho odchodu byl ve funkci prom. hist. Josef Kmoníček do roku 1965, a posléze převzal referát pro archivy národních výborů prom. his. Oldřich Turčín, který byl referentem pro JSAF, pracoval ve státním archivu Kuks od roku 1956 a v letech 1960-1986 byl pracovníkem archivu v Zámrsku.111 PhDr. Jiří Frajdl, CSc., odešel z funkce vedoucího archivu pro rozpory s Archivním oddělením krajské správy Pardubice v roce 1965.112 Dnem 1. 7. 1966 bylo archivní oddělení Krajské správy zrušeno a stalo se kontrolněinstruktážní skupinou Státního archivu v Zámrsku. Prom. hist. Oldřich Turčín byl tedy jmenován instruktorem pro archivy národních výborů a jeho původní referát pro evidenci a využívání JSAF byl spojen s vedením badatelny, která v Pardubicích fungovala. Dohled nad Státním archivem Zámrsk od roku 1966 prováděla Krajská Správa národní bezpečnosti Hradec Králové, pod zkratkou KS SNB, která archiv hospodářsky zajišťovala a prováděla kontroly na pracovištích o bezpečnosti zaměstnanců. Vlivem tzv. „normalizačního procesu“, bylo komisí KS SNB v Hradci Králové 5 pracovníků archivu vyloučeno z KSČ a 2 pracovníkům bylo zrušeno členství. Podle vyjádření PhDr. Tomáše Šimka: "Celá tato akce byla cíleně směřována proti odborným pracovníkům s vysokoškolským vzděláním." 113 V archivu v roce 1971 byl odvolán z funkce ředitele PhDr. Tomáš Šimek a roku 1974 odešel i pracovník doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr..114 Krajská správa SNB vykonávala rozkazy a nařízení Archivní správy ministerstva vnitra, jak je patrno v konkrétní záležitosti se zaměstnancem archivu Zdeňkem Bičíkem, který žádal o povolení práce ve vedlejším pracovním poměru v Pedagogické škole v Seči v roce 1976.115 Jednalo se o dvě hodiny týdně a ředitel archivu František Fajman osobně doporučoval vyhovění jeho žádosti, neboť dozor v badatelně byl v době odchodu pracovníka zajištěn. Náčelník KS SNB žádosti přesto nemohl vyhovět, a to z důvodu odporování rozkazu ministra vnitra o dodržování pracovní doby. Situace mezi archivem a Krajskou správou SNB v roce 1975 vyplývá z korespondence ředitele archivu Františka Fajmana z 28. 10. 1975, ve smyslu, cituji: "Pracovníci hospodářského odboru mají pochopení pro potřeby archívu, iniciativně a ochotně je pomáhají zabezpečovat u příslušných podniků. Je možno konstatovat, že tato spolupráce je dobrá."116 Příslušníci KS SNB mohli být ustanoveni do funkce ředitele Státního archivu Zámrsk, jmenovitě jimi byli i Jan Dobšíček a prom. filolog Miroslav Fiala.
111 TURČÍN Oldřich: Vznik a vývoj okresních archivů,…, op.cit.: s. 222. 112 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.7. 113 Tamtéž.s. 8. 114 Tamtéž. 115 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Pokyny, instrukce a směrnice od ASMV ČSR Praha. Záležitosti jednotlivých zaměstnanců. B-K. Inv.č.164. 116 Tamtéž.Inv.č.38.
24
3.2.2. První badatelé Státní archiv v Zámrsku spolupracoval nejenom s jinými archivy v kraji, ale i s politickými či školskými institucemi. Napomáhal tím rozvoji archivnictví, kdy umožnil badatelům nahlížet do archiválií. Dne 8. 4. 1961 byl uspořádán v archivu seminář učitelů dějepisu, kde se seznámili se strukturou archivu, obsahem fondů a obdrželi podklady z fondů Státního archivu v Zámrsku dle témat, např. hudba a divadlo, zemědělství, výtvarné umění či politický režim. Tento soupis vydalo ÚDVU v Pardubicích dle zpracování PhDr. Jiřího Frajdla, CSc. V archivu byly v té době: "Pracovně celkem velmi dobré podmínky a typické prostředí, a to pro všechny učitele dějepisu z pěti okresů jižní oblasti Východočeského kraje.“117 V prvním roce fungování archivu docházelo k velmi intenzivnímu převozu archivního materiálu do Zámrsku, což bylo nutné urychlit i kvůli stavu pracoviště a depozitáře v Novém Studenci, cituji: „Ohrožení archiválií trvá a je největší především v zimě, kdy se okna dokážou vlivem ztrouchnivění otevřít, a sníh proto vítr mete až do regálů.“ 118 Počátkem roku 1961 bylo v Novém Studenci stále 89 fondů. Teprve dnem 22. července 1963 byly ze zámku odvezeny veškeré archivní materiály i zařízení. Operativním správcem budovy bylo ONV v Havlíčkově Brodě, který zámek přidělil do správy NV hlavního města Prahy. Protokol byl sepsán dne 13. prosince 1963. Předávajícím byl Východočeský KNV v Hradci Králové a přebírající Národní výbor hlavního města Prahy.119 Dále byl do Zámrsku postupně svezen archivní materiál zemědělsko-lesnických fondů ze Žlebů, Čáslavi, Heřmanova Městce, Choltic, Chrasti u Chrudimi, Kladrub nad Labem, Třebešicích, městského muzea v Pardubicích. Byl přivezen i soubor z bývalého městského archivu v Litomyšli.120 Od roku 1963 byla situace kumulace fondů ustálená a prostor dostalo upevnění vnitřní organizace státního archivu. V archivu byla zřízena konzervátorská a restaurátorská dílna, fotograf zajišťoval mikrosnímkování matrik a započalo se s prací na „Průvodci po archivních fondech“. Během 2. archivního pětiletého plánu práce v letech 1960-1965 byla zinventarizována celá sbírka pozemkových knih, a to na kartotéčních štítcích i v knižních pomůckách.121 Veškerá tato vnitřní práce instituce umožnila badatelům nahlížení do archiválií ve studovně archivu. Podle Vládního nařízení o archivnictví, č. 29/1954 Sb., byly k nahlížení přístupné archiválie starší padesáti let a umožnění bádání bylo zajištěné studijním řádem pro archivy v ČSR z roku 1952.122 Badatelům mohl archiv zajistit předložení archivního materiálu uloženého v jiném archivu, a to prostřednictvím pošty. Jednalo se mnohdy o cenný archivní materiál, například matriky nebo písemnosti psané na pergamenu. K ochraně archiválií byl v roce 1965 Státní archiv Zámrsk instruován ministerstvem vnitra o odstranění nesprávného postupu při
117 PETRTYL Josef: O spolupráci škol s archivy ve Východočeském kraji. Archivní časopis, 11, 1961, s. 237. 118 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.49. 119 Tamtéž.Inv.č.51. 120 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.6. 121 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986).Inv.č.52. 122 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů Českých zemí. Praha. 2000. s.29.
25
zapůjčování významného archivního materiálu.123 Archivní správa ministerstva vnitra zakázala předkládat cenné archiválie mimo archiv, kde byly uloženy. Výjimečně bylo umožněno doručit je kurýrem na osobní zodpovědnost vedoucího archivu. Předpis ministerstva financí č. 146/1965 sb., Vyhláška ministerstva financí o správních poplatcích, s účinností od 1. ledna 1966, stanovil pro badatele zpoplatnění opisů, výpisů nebo osvědčení. Na základě korespondence Státního archivu a Archivní správy ministerstva vnitra vyplývá, že se každý úkon zpoplatňoval zvlášť. Pokud například na 1 listu bylo společně vypracováno 8 výpisů z matrik, poplatek činil 8 × 10-25 Kčs, a to dle ceníku. Badatelské využití archivu v Zámrsku bylo v roce 1965 vyjádřeno počtem 105 badatelů, z toho 4 byli cizinci. Docházelo k nárůstu badatelů, neboť v roce 1975 byl jejich počet 140, z toho deset cizinců.124 Během let 1960-1968 bylo založeno celkem 731 badatelských listů. Badatelé se věnovali tématům regionálních dějin, genealogii, studovali kroniky i prameny k diplomovým pracím. Kromě badatelských listů sloužila i jmenná kartotéka návštěvníků.125 Vedl se přehled o využívání archivního materiálu v badatelnách státních archivů, počet návštěv se dělil dle období studovaných témat: do roku 1700, 1700-1848, 1848-1918 a témata přesahující období; dále na výzkum pro hospodářské a jiné praktické účely a studium historické, kam náležely edice pramenů, dějiny vojenství, zemědělství, státu či práva. V roce byla 1974 byla zrušena badatelna v Pardubicích v prostorách tehdejšího archivního oddělení krajské správy a depozitáře, archivní fondy byly převezeny do Zámrsku. Tímto archiv postrádal téměř 800 m2 pro uložení materiálu. Pracoviště v Pardubicích zůstalo zachováno, byli tu tři pracovníci, a to 2 referentky pro podnikové archivy a 1 pro okresní archivy.126
3.2.3. Otázka přemístění Státního archivu Zámrsk Situování Státního archivu Zámrsk na vesnici, kde byl vzdálen podmínkám, které institucím nabízela krajská či okresní města, a zaplněním úložné kapacity ze svozů archivního materiálu, vyústilo v roce 1967 k intenzivním jednáním o jeho přesunutí. O úmyslu přestěhování Státního archivu Zámrsk hovořil již JUDr. Josef Letocha ve Zprávě o plnění úkolů ve 2. pětiletém plánu (1961-1965) ze dne 29. 1. 1966, neboť se objevila možnost získání prostor ve státním zámku Litomyšli v tomto roce, cituji: "Blízká vzdálenost Litomyšle od Zámrsku otevírá perspektivně možnost slibnějšího řešení, že by se totiž postupně zřídilo centrální pracoviště v Litomyšli a tím by jediný ze státních archivů umístění dosud na vesnici přesídlil do města. Zámrsk by zůstal příručním depositářem."127 Od počátku roku 1967 ředitel Státního archivu, PhDr. Tomáše Šimek intenzivně jednal o přemístění archivu s náčelníkem KS SNB v Hradci Králové a navrhoval situování archivu do Hradce Králové, do budovy po vojenském archivu v Orlických kasárnách. Ředitel archivu argumentoval tím, že archiv v Zámrsku, který řídí archivy Východočeského kraje, je na posledním místě mezi státními archivy v ČSSR, stále nemá svezeny všechny archiválie, které jsou umístěny po kraji, čímž není splněno jejich bezpečné uložení.128 Zdůrazněn byl i nedostatek vysokoškolsky vzdělaných pracovníků při 123 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Pokyny, instrukce a směrnice od ASMV ČSR Praha. Inv.č.30. 124 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.14. 125 BIČÍK Zdeněk: Evidence a využívání,…, op.cit.: s. 252. 126 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.9. 127 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986).Inv.č.52. 128 Tamtéž.
26
konstatování, že archiv neslouží potřebám společnosti a k řízení krajského archivnictví se proto používá pracoviště Pardubice.129 Náčelník Krajské správy SNB byl informován o nevyhovující výměře jednotlivých depozitářů. Státní archiv Zámrsk měl v tomto roce výměru 4300 m2, depozitář Kuks 1196 m2, nejméně mělo Nové Město nad Metují, a to 84 m2. Celkem se i s pracovištěm Opočno a Pardubice jednalo o 6328m2.130 Krajská správa SNB v Hradci Králové, která byla vlastníkem budov v Zámrsku, zvažovala možné budoucí využití v případě přestěhování archivu. V lednu roku 1968 jednala komise složená ze zástupců Ministerstva školství, KS SNB, VČ KNV a KS Pardubice ve věci možného využití objektu jako zařízení pro obtížně vychovatelnou mládež. K těmto informativním jednáním přispíval i nevyhovující stav zámeckého areálu, neboť střecha hlavní budovy zámku byla poškozena a po dešti zůstávala na podlaze voda. V jedné místnosti začala klesat podlaha a strop se prohýbal.131 Oprava střechy byla povolena Krajským střediskem památkové péče na základě podmínky, že archiv si materiál zajistí vlastními silami. Plánovaná objednávka nebyla východočeskými cihelnami vyřízena pro potřebu nadměrného množství materiálu. Krajské středisko ale souhlasilo po osobní návštěvě Zámrsku s nahrazením původní krytiny. Jednání o zřízení Ústavu či změny lokace Státního archivu dále neprobíhala, archiv se od března roku 1968 prostřednictvím ředitele archivu PhDr. Tomáše Šimka, soustředil korespondencí na Krajskou správu SNB hospodářského odboru Hradec Králové ve věci adaptace bývalé hospodářské budovy na depozitáře.132 Archiv totiž převezl roku 1967 veškerý materiál z depozitáře Náchod, kde již dříve byla nadnesena otázka bezpečnosti, neboť zde docházelo k volnému přístupu nepovolaným osobám k písemnostem. Převezením fondů z tohoto depozitáře zaplnil kapacitu prostor a nemohl nadále přijímat archivní materiály povahy „A“. Narušení přímého poslání archivu přispělo k tomu, že během roku 1968 byly získány finanční prostředky od Krajské správy SNB v Hradci Králové pro výstavbu depozitáře v Zámrsku z bývalých hospodářských budov. Nová hala měla kapacitu pro 2.100 běžných metrů archiválií, archiv se proto mohl soustředit na přebírání archiválií z průmyslových podniků v kraji. PhDr. Tomáš Šimek se o tomto kroku archivu v pozdějších letech vyjádřil, cituji: „V té době se jednalo o průkopnický čin, protože v takové šíři dosud žádný ze státních archivů takovéto svozy neuskutečňoval." 133 Přestěhování archivu do Hradce Králové však považoval PhDr. Tomáš Šimek za reálnou možnost, kterou zmařily srpnové politické události roku 1968.134
129 Tamtéž. Inv.č.878. 130 Tamtéž. Inv.č.884. 131 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.883. 132 Tamtéž. Inv.č.884. 133 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.8. 134 Tamtéž.
27
3.3.
Státní oblastní archiv Zámrsk v období 1975-1989 3.3.1.
Statut oblastního archivu
Dne 17. října 1974 byl Českou národní radou schválen předpis č. 97/1974 Sb., Zákon České národní rady o archivnictví, a pro Státní archiv v Zámrsku toto znamenalo novou dekádu rozvoje při ustanovení jeho statutu Státního oblastního archivu. Archivnictví tímto zákonem reagovalo na celkovou situaci, která nastala po roce 1960, kdy došlo k územní reorganizaci státu, která později přispěla i k Československé federalizaci roku 1969. Podle předpisu č.143/1968 Sb., Ústavní zákon o československé federaci, patřilo řízení a organizace archivnictví do výlučné působnosti republik.135 Právní úpravu proto bylo možné zřídit jedině zákonem České národní rady. Na návrhu tohoto zákona se podílela vědecká archivní rada, svůj podíl však měly i národní výbory, vědecké instituce, samozřejmě archivy. Byly vydány i směrnice o způsobu vedení evidence, o ochraně a ukládání archiválií v různých typech archivů. Jednalo se o právní úpravu archivnictví, jež, cituji: "Rozsahem řešených teoretických i praktických problémů nemá obdoby."136 Tento zákon dělil státní archivy na Státní ústřední archiv, sedm oblastních archivů a 76 okresních archivů. Státní oblastní archivy byly koncipovány jako ústavy ministerstva vnitra, které je řídilo a spravovalo. Dle §5 byly archiválie součástí Jednotného archivního fondu na území ČSSR bez ohledu na to, jsou-li v socialistickém společenském vlastnictví, osobním či soukromém.137 Organizace a řízení celého archivnictví spočívalo na ministerstvu vnitra. Jeho poradním orgánem stále zůstávala vědecká archivní rada. Státní oblastní archiv Zámrsk se tedy stal ústavem ministerstva vnitra, které jej přímo řídilo a spravovalo. Archiv dohlížel na skartaci krajských a oblastních orgánů, organizací a zařízení. Pro okresní archivy plnil funkci odborného orgánu ministerstva vnitra. Během února roku 1975 sdělila archivní správa ministerstva vnitra řediteli Státního oblastního archivu Zámrsk, že od účinnosti Zákona České národní rady o archivnictví č. 97/1974 Sb. se od 1. ledna 1975 Státní archivy změnily na Státní oblastní archivy. To znamenalo mimo jiné, že dopisní papíry se označovaly celým názvem archivu, byly zajištěny nové vývěsní tabule a úřední překlady názvu Státního oblastního archivu, který v ruštině zněl Gosudárstvennyj oblastnoj archiv, francouzsky Les Archives d'Estat régionales, anglicky State Regional Archives a německy Staatliches Gebietsarchiv. 138 Ředitel Státního oblastního archivu Zámrsk učinil objednávku razítka bez státního znaku s náležitým označením Státní oblastní archiv. Kulatá razítka se znakem byla zajištěna správnou ministerstva vnitra při nahlášení objednávky společně s informacemi o množství tiskopisů na skladě, které v únoru 1975 ve Státním oblastním archivu byly následující: 4000 kusů evidenčních listů, 1000 kusů pomocné lístkovnice JAF, 12 kusů návštěvních knih a 4500 kusů badatelských listů, 60 kusů skartačního povolení. 139 Právě množství tiskopisů odkazuje na fakt, že Státní oblastní archiv Zámrsk je zabezpečoval i pro okresní archivy.
135 SÝKORA Vojtěch: Zákon o archivnictví. Archivní časopis, 24, 1974, s.193. 136 SÝKORA Vojtěch: Zákon o archivnictví. Archivní časopis, 24, 1974, s.195. 137 Zákon č. 97/1974 Sb., Zákon České národní rady o archivnictví. [on-line] [cit. 4. 4. 2015] Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=97&r=1974. 138 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30. 139 Tamtéž.
28
Pracovníci Státního oblastního archivu byli stále zaměstnanci KS SNB Hradec Králové a přijímání nových pracovníků probíhalo na návrh ředitele archivu kádrovému odboru, který vyslovoval souhlas, přijetí však prováděla Krajská správa. 3.3.2.
Nový organizační řád
Legislativní úpravou ve změně statutu na „Oblastní archiv“ došlo k další potřebě přijetí organizačního řádu instituce. Roku 1977 byl proto přijat nový organizační řád archivu. Dle tohoto organizačního řádu140 byl Státní oblastní archiv Zámrsk zálohovanou rozpočtovou organizací a jeho činnost byla stále beze změny řízena Archivní správou ministerstva vnitra ČSR. V záležitostech financí, investiční, kádrové, technické a personální stránce byl nadále zajišťován Krajskou správou Sboru národní bezpečnosti. Z tohoto řádu mimo jiné vyplývá, že archiv přejímal do archivní péče též archiválie prodané, svěřené do úschovy, jím v závěti zděděné nebo jemu prodané. Vedl základní a druhotnou evidenci, ve které evidoval archiválie evidované okresními i podnikovými archivy, kulturními organizacemi a zařízením pod správou KNV. V čele Státního oblastního archivu stál ředitel, kterého do funkce jmenoval a odvolával náčelník KS SNB se souhlasem ředitele archivní správy. Strukturu Státního oblastního archivu v Zámrsku tvořila od roku 1977 následující oddělení141: 1. Oddělení pro péči o archivní soubory orgánů a organizací z úseku veřejné správy, školství, zdravotnictví, soudnictví a z činnosti organizací společenských i církví. Fondy tohoto oddělení byly uloženy v depozitáři Státního oblastního archivu v Zámrsku, část na pracovišti Kuks, konkrétně fondy církevní, školství či státní správy. 2. Oddělení pro péči o archivní soubory orgánů z úseku zemědělsko-lesnického. Druhé oddělení zajišťovalo péče o archivní soubory vzešlé z činnosti bývalých feudálních dominií a velkostatků, případně rodinných archivů. Fondy byly uloženy v depozitáři Zámrsk, V Novém Městě nad Metují a Opočně. 3. Oddělení pro péči o archivní soubory organizací činných na úseku hospodářském a pro archivní soubory podnikových archivů. Toto oddělení mělo kancelář v Pardubicích. Do struktury archivu v Zámrsku dále patřily 3 skupiny142: 1. Skupina hospodářsko-administrativní, která prováděla odborné instruktáže v archivech národních výborů a kontrolovala podnikové archivy. 2. Skupina pro ochranu, evidenci a využívání archiválií, která dohlížela na jejich základní i druhotnou evidenci a konzervátorské práce, chod badatelny i knihovny. 3. Skupina hospodářsko-administrativní. Dalšími organizačními složkami archivu bylo pracoviště v Kuksu a samostatné depozitáře v Opočně a Novém Městě nad Metují.
140 Tamtéž. Inv.č. 38. 141 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.38. 142 Tamtéž.
29
Složení funkcí v archivu bylo následující: Vědečtí pracovníci: vedoucí vědecký pracovník, samostatný vědecký pracovník, vědecký pracovník a vědecký asistent. Odborní pracovníci: ředitel státního oblastního archivu, vedoucí odborný archivář, samostatný odborný archivář, odborný archivář-knihovník, archivář, archivní technik, samostatný referent, referent, hospodářsko-správní pracovník, samostatný administrativní pracovník, administrativní pracovník a kancelářský pracovník. 143 Aplikace organizačního řádu probíhala posloupným uvědoměním archivních orgánů, od souhlasu archivní správy ministerstva vnitra byl vyhotovený čistopis předložen návrhem náčelníkovi KS SNB pro vyslovení souhlasu, následně byl organizační řád podepsán ředitelem archivu a zaslán Archivní správě MV i KS SNB a seznámeni s ním byli pracovníci archivu. Legislativní vývoj archivnictví v této době ukazuje množství právních norem, kterými se Státní oblastní archiv řídil při své činnosti. Uvádím kromě Zákona České národní rady o archivnictví č. 97/1974 Sb. např. vyhlášku ministerstva vnitra č.101/1974 Sb., Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky o uznávání archiválií za kulturní památky a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek, vyhlášku č. 102/1974 Sb., Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se stanoví podrobnosti převodu vlastnictví k archiváliím, či vyhlášku č. 118/1974 Sb., Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky o podnikových archivech.144
3.3.3.
Dotazníky od Archivní správy ministerstva vnitra 3.3.3.1.
Dotazník o archivních pomůckách
Dne 31. srpna 1978 Státní oblastní archiv obdržel otázky zasílané Archivní správou ministerstva vnitra pro chystaný přehled archivů ČSR. Z odpovědí archivu vyplývá, že Státní oblastní archiv v Zámrsku měl ke dni 1. 1. 1978 celkem 1772930 běžných metrů archiválií, počet evidenčních jednotek byl 268547, počet archivních fondů a sbírek byl 1260, zpřístupněno bylo celkem 32.82%, a archivních pomůcek měl archiv již 583.145 Pro srovnání, v roce 1970 bylo archivních pomůcek 566, v roce 1975 celkem 572.146 Vzhledem k množství zpracovaných pomůcek obdržel archiv dne 15. 1. 1980 od ministerstva vnitra podnět k vyplnění dotazníku pro získání informací o archivních pomůckách, který ukazuje na přístup archivu k této důležité archivní práci. Dotazník se týkal společenské potřeby retrospektivních informací se zaměřením na zpřístupňování archivů prostřednictvím archivních pomůcek, a to inventářů, katalogů a archivních rejstříků. Celkem bylo v dotazníku 27 otázek, které měly Archivní správně ministerstva vnitra pomoci v řešení, jak zkvalitnit zpřístupňování archiválií. 143 Tamtéž. 144 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.38. 145 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30. 146 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.12.
30
Státní oblastní archiv Zámrsk se ve svých odpovědích stavěl za stanovisko, že archivní pomůcky jsou schopny objektivně zobrazit obsah archivu, pokud jsou kvalitně zpracovány, badatelský zájem musí vycházet z řad samotných zájemců o bádání, a není proto postaven přímo na archivní pomůcce.147 Z předešlých kapitol vyplynulo, že badatelský zájem v archivu ovlivňovalo negativně spíše jeho situování na vesnici, dále množství nařízení archivních orgánů. Kromě toho působí na návštěvnost archivu i další faktory, například zvýšená propagace, jako tomu bylo ve Státním archivu Kuksu v roce 1959, kdy zaznamenal během tohoto roku 590 badatelských návštěv.148 Přesto i Státní oblastní archiv Zámrsk disponoval růstem počtu badatelů, neboť v roce 1965 bylo badatelských návštěv 318, v roce 1975 již 588.149 V otázce zkvalitnění formy publikace „Průvodce po archivních fondech“ archiv doporučoval věnovat pozornost úvodní pasáži každého fondu z hlediska jeho dějin, a volit formu vázané knižní publikace. Pro celkové zkvalitnění přístupnosti archivů navrhovalo vedení archivu vytvoření heslářů podle typů fondů závazných pro všechny archivy. Nové typy archivních pomůcek dle vyjádření archivu nebyly potřebné.150 3.3.3.2.
Připomínky archivu k chystanému Slovníku archivní terminologie
V roce 1954 byl vydán archivní správou „Slovníček archivní terminologie“, který obsahuje důležité pojmy z archivní praxe. V roce 1955 vyšel jeho druhý díl zaměřený na zemědělsko-lesnické archivy. Vědecká archivní rada zvažovala vypracovat heslář pro rozvoj archivnictví a konzultovala tyto přípravy i se Státním oblastním archivem v Zámrsku. Dne 1. prosince 1980 zaslala Archivní správa do Státního oblastního archivu Zámrsk první dílčí elaborát k připomínkám pro přípravu chystaného slovníku české archivní terminologie. Jednalo se o termíny z okruhu Dokument a dokumentace. Připomínky pracovníků Státního oblastního archivu podepsané ředitelem archivu Miroslavem Fialou byly následující: Domnívali se, že slovník by měl být český, věnovat se moderní češtině a odvolávali se z hlediska vzoru na slovník vydaný archivem polské akademie věd z roku 1973. Za nedostatek považovali zastaralé překlady. Nesouhlasili s definicí pojmu "dokument", který neodpovídal archivním zvyklostem, a pro české archivnictví byla jeho definice nevhodná. Cituji navrhovanou definici, se kterou nesouhlasili: „Dokument - informační pramen tvořený nosičem informací v podobě hmotného předmětu a množinou dat či informací na něm fixovaných a formálně i obsahově uspořádaných.“151 Archiv se odvolával na fakt, že v obecné češtině je pojem dokument chápán jako doklad, v historické praxi následně jako doklad určitého historického jevu, a ne tedy jako jakýkoliv nosič informací.152 Archivní terminologie a pojem dokument je archivní veřejností diskutován i dnes se stanoviskem zastávající názor archivu, např. na stránkách Archivního časopisu roč. 2003, cituji: "V českém jazykovém úzu zatím k náhradě pojmu písemnost nedošlo, a i když v češtině mezinárodní pojem dokument zdomácněl, není ekvivalentem pojmu písemnost. Pojem 147 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30. 148 HOLL Ivo: Z činnosti státních archivů v roce 1959. Archivní časopis,10, 1960, s.94. 149 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.14. 150 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30. 151 Tamtéž. 152 Tamtéž.
31
dokument je daleko obecnější, zahrnuje nejenom písemnosti a archiválie ve smyslu archivního zákona (...) Pojem dokument se v češtině používá a je to žádoucí zachovat, jako společné označení písemností a archiválií."153 Stanovisko archivu, jakkoliv bylo podpůrné pro přípravu slovníku, dle archivu elaborát neuvažuje o termínech daných archivním zákonem a předpisy, úroveň hesel je nejednotná, chybí heslo dopis a terminologie listin a listů.154 Dne 26. dubna 1981 obdržel archiv v Zámrsku druhý dílčí elaborát k připomínkám o přípravě slovníku české archivní terminologie. Jednalo se o část o právních termínech. Ředitel archivu, v této době stále Miroslav Fiala, psal již 26. 5. 1981 na Archivní správu, že dle názoru zaměstnanců archivu byl tento předložený elaborát právních termínů relativně lépe připraven, avšak dle něj definice jednotlivých hesel nezachycovala skutečnost, že se právo vyvíjelo a jednotlivé termíny měly proto různý význam v každé době, a navíc postrádal termíny středověké provenience.155 3.3.4.
Vnitřní záležitosti instituce (1980–1989)
Během roku 1983 převzal Státní oblastní archiv dohled nad organizacemi české katolické charity ve východočeském kraji, který předtím měly archivy okresní. Jednalo se o Závody Chrámové služby: Jablonné nad Orlicí, Broumov, Červený Kostelec, Charitní domovy: Albrechtice, Broumov, Dolní Albeřice, Hoješín, Koclířov, Králíky, Mendryka a Rekreační domov Jánské Lázně. 156 Ke dni 31. 12. 1981 bylo převzato do III. oddělení Státního oblastního archivu v Zámrsku 258 archivních fondů před znárodněním o celkovém rozsahu 840 běžných metrů.157 Z toho největším byl fond Polack Heřman a synové 1882-1945, Česká Třebová (77,90 bm), nejvýznamnějším fond byl P. A. Šlechta a syn, a.s., tkalcovna na lněné, bavlněné a jutové zboží, Lomnice nad Popelkou 1907-1945. Jednou z předávajících organizací byl i národní podnik Hedva, Moravská Třebová. Ze Státního ústředního archivu v Praze pocházel fond První česká továrna na umělé hedvábí, a.s. Rudník 1932-1947. 158 Vedoucí III. oddělení byla pověřena Vlasta Šimková, ačkoliv fakticky nebyla jmenována.159 Již v roce 1980 ministerstvo vnitra vydalo opatření v omezení přílivu písemností do archivu od organizací na úseku zdravotnictví, školství, sociální péče a kultury160, aby se nadále neukládaly duplikátní písemnosti a věnovala se pozornost především cenným písemnostem. Toto se týkalo zejména sféry podnikového archivnictví. Archivní správa vyhodnotila písemnosti u krajských a okresních zařízení a místních národních výborů v oblastech kultury, sociální péče, školství a zdravotnictví a archiv obdržel jejich typové seznamy, které byly rozdělené do tří stupňů podle rozsahu písemností trvalé dokumentární hodnoty.
153 BABIČKA Václav: Legislativní úprava archivnictví- východiska a cíle. Archivní časopis, 53, 2003, s.4. 154 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30. 155 Tamtéž. 156 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986).Inv.č.30. 157 Tamtéž. 158 Tamtéž. 159 ZIMMERMANN Petr: Jubileum Vlasty Šimkové. Archivní časopis, 54, 2004, s.141. 160 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.148.
32
Státní oblastní archiv Zámrsk seznámil organizace druhé skupiny s přehledem druhů písemností trvalé dokumentární hodnoty, které jím byly přejímány a třetí skupině organizací vystavil trvalé skartační povolení do 31. 12. 1985.161 Platnost trvalých skartačních povolení byla posléze prodloužena na dobu neurčitou a archiv sám dohlížel, zdali organizaci povolení ponechá či zruší a zařadí organizaci do úplného nebo částečného archivního dohledu. V praxi často docházelo u organizací výrobního i nevýrobního charakteru k porušování archivního zákona (č.97/1974 Sb., Zákon České národní rady o archivnictví) a předpisů (č.117/1974 Sb., Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení) ve skartačním řízení, přestože sběrny odpadových surovin nebyly opravňovány přijímat vyřazený spisový materiál od organizací bez skartačního povolení. 162 Během tohoto období byl uspořádán fond KNV Hradec Králové 1949-1976, vypracován inventář biskupského archivu a upořádány některé archivy rodinných archivů. 163
3.4.
Státní oblastní archiv Zámrsk (1990–2016) 3.4.1.
Legislativní změny a vývoj instituce
V roce 1992 byla přijata novela archivního zákona z roku 1974 jako zákon č. 343/1992 Sb., Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, a nastoupila nová etapa rozvoje archivnictví, které se začalo stávat atraktivní pro širší veřejnost vzhledem k narůstajícímu badatelskému zájmu, které se ve společnosti formovalo s uvolněním politického režimu. Státní oblastní archivy byly zařazeny v rezortu Ministerstva vnitra ČR do roku 1992 jako součást krajských ředitelství policie, do roku 1997 byly pod Civilně správním odborem a poté Odborem ekonomického zabezpečení.164 V roce 2002 došlo k reorganizaci státní správy a Státní oblastní archiv Zámrsk se stal samostatnou organizační složkou státu. Jeho vnitřním jednotkami jsou okresní archivy. Pokynem z 28. 12. 2001 byla provedena delimitace pracovních míst a majetku od Ministerstva vnitra a okresních úřadů k určeným organizačním složkám státu, státní oblastní archivy měly vytvořit delimitační komise pro převzetí státních okresních archivů. Předsedou komise se stal PhDr. Tomáš Šimek. 165 Přijatým zákonem č.320/2002 Sb., Zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se Státní oblastní archiv v Zámrsku stal organizační složkou státu, hospodařící jako součást rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, a byly k němu delimitovány státní okresní archivy z obvodu jeho působností: Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí.166 Státní okresní archiv Semily byl přičleněn ke Státním oblastnímu archivu Litoměřice a Státní okresní archiv Havlíčkův Brod k Moravskému zemskému archivu v Brně.
161 Tamtéž. Inv.č.30. 162 Tamtéž. 163 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk. 40,…, op.cit.:s.9. 164 ŠIMEK Tomáš: Výroční zpráva Státního oblastního archivu v Zámrsku za rok 2002 a 2003. Státní oblastní archiv v Zámrsku. 2004. s.6. 165 Tamtéž. 166 Tamtéž.s.7.
33
Ekonomicko-správní oddělení archivu bylo situováno do Pardubic. Archivní zákon z roku 1974 byl nahrazen s platností od 1. 1. 2005 Zákonem o Archivnictví a spisové službě č. 499/2004 Sb., který byl přijat Parlamentem České republiky. Tento zákon byl dále novelizován, např. novelou č. 190/2009 Sb., a to vzhledem k novému vývoji v archivnictví. Poslední novelizace zákona je Zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě č. 250/2014 Sb.167 3.4.2.
Struktura organizace Státního oblastního archivu
Dnešní struktura Státního oblastního archivu vychází z jeho Organizačního řádu, který je schválen ministrem vnitra a upravuje předmět činnosti archivu. Níže uvádím schéma Organizačního řádu Státního oblastního archivu v Zámrsku, který byl schválen v roce 2008.168
Z tohoto schéma vyplývá, že v čele organizace archivu je ředitel, při porovnání s historickým vývojem instituce se objevují nové pracovní pozice jako personalista či auditor. Vedoucí archivních oddělení a ředitelé Státních okresních archivů podléhají přímo řediteli Státního oblastního archivu. Archiv má 4 oddělení, a to: Oddělení správy a zpracování archivních fondů a sbírek, Oddělení metodiky, výběru archiválií a kontrolní činnosti a Oddělení ochrany, využívání a evidence NAD, a také Oddělení ekonomicko-provozní. Centrála archivu, neboli Oddělení správy a zpracování archivních fondů a sbírek, se nachází v Zámrsku, Oddělení ekonomicko-provozní v Pardubicích a Oddělení metodiky, správy podnikových fondů a výběru archiválií a kontrolní činnosti sídlí na pracovišti Hradec Králové. 167 Zákony pro lidi, [online] [cit. 1. 4. 2016] Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004499/souvislosti. 168 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 15. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/dokumenty/.
34
3.4.3.
Dnešní stav uložených archivních fondů v číslech
Státní oblastní archiv v Zámrsku z iniciativy archivní správy podstoupil rozsáhlé opravy, tím získal nové prostory pro zřízení depozitářů a do roku 1993 byly v Zámrsku umístěny i archiválie z Nového Města nad Metují a Opočna.169 Po roce 1989 bylo dalšími svozy v Zámrsku uloženo na 8 kilometrů archiválií od zanikajících státních organizací a podniků. V roce 1996 předal archiv prostory bývalého hospitálu Kuks Krajskému ústavu památkové péče v Pardubicích a od Státního oblastního archivu v Praze převzal depozitář v Hostovlicích pro ukládání archiválií z podniků. Nyní v roce 2016 je plánováno přemístit archiválie z Hostovlic do depozitáře Hradec Králové. Archiv byl nucen v restitučních řízeních po změně politického režimu předat dva archivní fondy majitelům. Jednalo se o řád Salesiánů v Pardubicích a Rodinný archiv Kolowratů.170 V této dekádě vývoje Státního oblastního archivu se klade důraz na mikrofilmování matrik a cenných archiválií. K evidenci se využívají počítačové programy a výpočetní technika. V předarchivní péči z hlediska výběru archiválií proběhlo za rok 2014 celkem 237 skartačních návrhů u 220 původců a 14 mimo skartačních řízení.171 Bylo provedeno 20 kontrol stavu archiválií moderním automatickým měřením pomocí čidel, a to v centrále Zámrsk. Pro dějinné srovnání: V roce 1970 bylo provedeno celkem 51 revizí a průzkumů spisoven.172
169 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…,op.cit.: s.10. 170 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…,op.cit.: s.12. 171 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 15. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/vyrocni-zpravy 172 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986).Inv.č.52.
35
Z dostupných výročních zpráv za období let 2005-2015173 přikládám zpracovanou tabulku, která ukazuje nynější pokrok archivu v celkovém množství zpracovaných archiválií: Výroční zpráva za rok
Údaje k datu
Celkové množství uložených archiválií (bm)
Celkové množství archivních souborů
Počet zpracovaných archiválií (bm)
Z toho inventarizovaných (bm)
Počet nezpracovaných archiválií ( bm)
2005
31.12. 2005
25 518
3 123
15 432, 36
11 735,27
10 086,29
2006
31.12. 2006
25 584,27
3 162
15 429, 29
11 684,41
10 154,98
2007
31.12. 2007
24 701,92
3 162
15 431,30
11 689,23
9 269,92
2008
31.12. 2008
24 715,26
3 106
15 434,58
11 698,71
9 280,68
2009
8.2. 2010
24 749,48
3 137
15 464,14
11 211,55
9 285,34
2010
26.1. 2011
24 804,91
3 118
15 380,84
11 130,30
9 424,07
2011
26.1. 2011174
24 464,24
3 146
15 369,54
11 230,64
9 094,70
2012
31.12.2012
24 570,61
3 152
15 050,80
11 186,96
9 519,81
2013
31.12.2013
24 548,02
3 166
14 892,83
11 099,79
9 655,19
2014
31.12.2014
24 656,10
3 177
15 259,98
11 462,76
9 396,12
2015
31.12.2015
24 903,9
3 198
15 259,85
11 475,33
9 644,05
173 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 19. 4. 2016 ] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/vyrocni-zpravy 174 Toto identické datum s označením * se nachází ve zdrojovém dokumentu Výroční zpráva za rok 2010 i 2011.
36
4.
Centrální budova Státního oblastního archivu Zámrsk 4.1.
Generální opravy a bezpečnostní opatření budovy
Z kapitoly č. 1.2 „Panství Zámrsk a budova zámku“ vyplynulo, že budova zámku, ve které je dnes Státní oblastní archiv situován, má za sebou rozsáhlý dějinný vývoj. Přestavěna byla z původního panského sídla v renesančním, později barokním slohu, na počátku 20. století ji zachvátil požár a byla rekonstruována. V konceptu pro ministerstvo vnitra ze 4. května 1960 ve věci adaptace budov v Zámrsku pro oblastní archiv je předneseno, že nutné úpravy se musí provést na ústředním topení i vodovodu, neboť vodovod byl pouze jeden funkční na celý objekt, což by působilo značné komplikace při požáru. Při nevyřešení těchto závad nemuselo dojít k sestěhování archivního materiálu do Zámrsku.175 V protokolu ze dne 18. 5. 1960 o předání objektu bývalého Nápravně výchovného ústavu Státnímu archivu se nachází dodatek, že je zapotřebí prohlédnout elektroinstalaci a opravit hromosvody. Objekt měl nedostatek sociálního zázemí, na půdě musely být rozestavěny nádoby na vodu, aby nebyl promáčen strop.176 Dle katastrálního snímku mapy zámeckých objektů a pozemků v Zámrsku z roku 1963 areál archivu sestával ze zámku, budov bytových jednotek, bývalé sýpky, ze které byl depozitář, budov provozoven, bývalé truhlárny, konírny a vepřírny.177 Sýpka, ve které byl umístěn depozitář, byla využívána JZD Zámrsk, které v budově archivu skladovalo obilí s argumentací, že se nachází ve svízelné situaci, protože zajišťovalo uskladnění sovětské pšenice a nemělo vlastní objekty. Archivní materiály se nacházely přímo pod sýpkou, ve stropě však byly otvory, kterými cituji: „Padá od myší rozdrcené obilí do uloženích archivních materiálů (...) Dále bylo namátkou zjištěno několik balíků od myší rozkousaných a znečištěných.“ 178 Náčelník Krajské správy SNB rozhodl proto v roce 1969 o zrušení užívání půdních prostor a i přes odvolání JZD trval na svém stanovisku.179 Správa takto rozsáhlého objektu vyžadovala velitele a správce budovy. Velitel budovy dohlížel na udržování pořádku a čistoty. Navrhoval opravy, konal prohlídky dvakrát ročně. Jednou ročně prováděl inventarizaci zařízení. Správce prováděl kontrolu jednou ročně a dbal na bezpečnostní opatření objektu. Z dochované korespondence Státního archivu se stavebními podniky v okolí vyplývá, že opravy prováděné na objektu nebylo snadné realizovat vzhledem k často vyčerpané stavební kapacitě. Jednalo se zejména o Chrudim, Vysoké Mýto a Ústí nad Orlicí.180 Archiv i navzdory vybudování ukládací haly v roce 1968 stále postrádal ukládací prostory a docházelo proto k dalším jednáním s Krajskou správou SNB ve věci řešení projektu adaptaci budovy „C“, bývalé konírny. Krajská správa SNB nechala roku 1977 vypracovat projekt, ale limit stavební kapacity byl překročen u stavebních podniků v okolí, proto bylo nutné žádat o zajištění financí Hospodářskou správu ministerstva vnitra v Praze. 175 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Zabezpečení objektu – Zámrsk. Inv.č. 878. 176 Tamtéž. 177 Tamtéž. Snímek katastrální mapy zámeckých objektů a pozemků v Zámrsku. Inv.č.874. 178 Tamtéž. Údržba budovy. Inv.č.884. 179 Tamtéž. 180 Tamtéž. Generální opravy. Inv.č.883.
37
Jednalo se o nutnou investici, jak dokládá korespondence archivu a Krajské správy SNB, cituji: „Archivnictví ve Východočeském kraji by jinak procházelo krizí.“ 181 Stavební práce byly nakonec vyčísleny na částku 3 400 000,- Kčs dle dopisu pro okresní stavební podnik Ústí nad Orlicí ze 14. dubna 1978. 182 Archiv žádal stavební podnik o příslib, zdali by stavební práce mohl provést v letech 1980–1981. Okresní stavební podnik Ústí nad Orlicí ale nemohl tento plán zařadit do svého výrobního programu, a to opět z důvodu vyčerpanosti stavební kapacity. Hlavní budova archivu byla v roce 1978 posouzena pracovníky KS SNB Hradec Králové, Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, Státního oblastního archivu v Zámrsku a archivní správy MV ČSR. Zvažovalo se provedení opravy střechy a krytiny věží, prověření statiky a trhlin objevujících se v klenbách, vykopání příkopu pro vysychání zdiva a v budově D, jak se nazýval bývalý vepřín, zavedení opatření proti vlhkosti a odstranění skladiště pneumatik. 183 V roce 1980 se diskutovalo o zajištění archivních objektů proti vniknutí nepovolaných osob, neboť v tomto období docházelo ve státních archivech ke krádežím a nelegálnímu vývozu do zahraničí. Objekt v Zámrsku byl proto trvale střezen příslušníky závodní stráže, kteří měli k dispozici služebního psa. Zámky byly vyměněny za patentní a byl zřízen domácí telefon. 184 V roce 1984 se archiv nacházel ve třech dalších objektech mimo Zámrsk, a to depozitáři Kuks, Opočno a Nové Město nad Metují. Zvažovalo se získání vhodného objektu pro uložení 3000 běžných metrů archiválií při plánovaném zrušení depozitářů Opočno a Kuks. Byl proto osloven náčelník KS SNB v této věci, avšak plán nemohl být vzhledem k náročnému požadavku na výměru realizován.185 V tomto roce se střecha zámku nalézala v havarijním stavu, cituji: „Střešní žlaby na věžích jsou tak silně zkorodované, že místy ani neexistují.“ 186 Teprve po roce 1989 se přistoupilo k rozsáhlým rekonstrukcím archivních budov. Byly provedeny adaptační úpravy, například temperování depozitářů v roce 1995 a sanace zdiva pro snížení vlhkosti. Celkově byly vytvořeny podmínky pro uložení až 9000 běžných metrů archiválií.187 Dnes v roce 2016 je proto budova Státního oblastního archivu v Zámrsku moderním střediskem pro uchovávání archivního materiálu, čímž poskytuje odpovídající zázemí jednak zaměstnancům archivu, tak i badatelům.
181 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986).Inv.č.883. 182 Tamtéž. 183 Tamtéž. Inv.č. 878. 184 Tamtéž. Inv.č.30. 185 Tamtéž. Inv.č. 878. 186 Tamtéž. 187 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.11.
38
5.
Personálie 5.1.
Dopad vývoje archivu na personální situaci v první dekádě rozvoje 5.1.1.
Systematizace
Kvalitní personální obsazení a vytvoření dobrého pracovního prostředí bylo nutným předpokladem pro zdárný rozvoj archivu a plnění všech jeho úkolů. Důkladná práce spočívala na pracovnících při přesunu archivního materiálů a vytváření archivních pomůcek. Bylo nutné přijmout manipulační pracovníky pro skládání a dislokaci přiváženého materiálu, k čemuž vedoucí státního archivu PhDr. Jiří Frajdl, CSc., v prvním roce provozu archivu navrhoval přijetí uklízeček. Dle jeho argumentace, svážený archivní materiál byl často znečištěný a plesnivý, ale bylo by, cituji: „Značně neekonomické dávat odborné síly na čištění.“ 188 Dále konstatuje, že v době zatížení všech pracovníků při stěhování by bylo možno použít této síly pro jiné pracovní uplatnění. Vedoucí archivu se odvolával na pracovní model státního archivu v Brně, který měl dle jeho informací celkem 11 uklízeček, které používal i pro nakládání, převoz a skládání archivního materiálu.189 V září roku 1962 předložil vedoucí archivu Archivní správě svůj návrh na systematizaci v tomto složení pracovních pozic: 1 vedoucí státního archivu, archivní pracovníci: 2 vedoucí oddělení, 5 hlavních archivních pracovníků, 4 archivní pracovníci, 2 mladší archivní pracovníci, dokumentační pracovníci: 2 hlavní pracovníci, 2 dokumentační pracovníci, manipulační pozice: 2 hlavní manipulační pracovník, 2 manipulační pracovníci, administrativní pozice: 1 sekretářka, 2 písařky, ostatní: 1 knihovník, 1 fotograf, 1 knihař a konservační technik, pomocný personál: 1 správce budov, 2 údržbáři a topiči, 3 uklízečky, 4 strážní.190 Pro plynulý chod nově ustanoveného archivu bylo nutné zajistit i pracovní pozice pro psaní čistopisů archivních pomůcek. Každé oddělení Státního archivu vyžadovalo jednu pracovnici pro psaní na stroji. Nárůst administrativní agendy v roce 1962 ukazuje počet vypravení velkých balíkových zásilek, který bych 221, dále bylo vyřízeno 110 menších půjček do jiných archivů191, z toho tedy vedoucí archivu poukazoval na nutnost obsazení pracovního místa sekretářky.
188 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Záležitosti systematizace. Inv.č.154. 189 Tamtéž. 190 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Návrh na systematizaci Státního archivu Zámrsk.Inv.č.31. 191 Tamtéž.
39
5.1.2.
Nouze o vysokoškolsky vzdělané pracovníky
Jak vyplývá z předchozích kapitol této diplomové práce, situace ve Státním archivu v Zámrsku byla mezi lety 1962-1974 komplikovaná řešením prostorové situace a archiv se potýkal i s nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Také důvodová zpráva ke druhému pětiletému globálnímu archivnímu plánu v letech 1961-1965 hovoří o špatné personální situaci Státního archivu v Zámrsku.192 Personální situace nebyla příznivá již v roce 1961, důsledkem reorganizace odešli z pracoviště Kuks 4 zkušení pracovníci a nemohli přejít na nové pracoviště v Zámrsku. V roce 1961 nebyla obsazena místa sedmi odborných pracovníků.193 V lednu 1966 nebylo obsazeno pracovní místo technika pro konzervaci. Během roku 1963 odešli prom. hist. Oldřich Turčín, Vilma Bečvářová, roku 1964 PhDr. Erik Bouza, Miroslav Hromádka, roku 1965 PhDr. Jiří Frajdl, CSc., prom. hist. Jaroslava HoffmannováKociánová a prom. ped. Alena Saláková. Z archivu odešli pracovníci vysokoškolsky vzdělaní a s archivní praxí.194 Řešení spatřovalo vedení archivu v tom, že by Archivní správa ministerstva vnitra zapůsobila na kádrové oddělení fakult, aby, cituji: "Mimopražské státní archivy a zejména pak státní archiv v Zámrsku měly přednost při rozmísťování absolventů před archivy centrálními, kde není tak naléhavá potřeba pracovních sil." 195 Již v roce 1961 vedoucí archivu, PhDr. Jiří Frajdl, CSc., informoval Krajskou správu ministerstva vnitra o nedostatku pracovníků. Navrhoval proto na pozici vysokoškolsky vzdělaného přijmout studentku třetího ročníku vysoké školy s archivním zaměřením, která již v archivu pracovala jako dokumentační pracovnice. Jednalo se o Věru Cibulkovou, která studovala 3. ročník vysoké školy, archivního směru, a podávala dobré pracovní výsledky. 196 Archiv pro oslovení zájemců o pracovní příležitost zaslal inzerát do literárních novin v Praze, z něhož vyplývá, že byl schopen nabídnout pracovníkům bytové zázemí. Uvádím celé znění inzerátu ze dne 7. prosince 1967: „Státní archiv v Zámrsku vypisuje konkurs na místo odborného archiváře. Podmínky: úplné vysokoškolské vzdělání archivního, historického nebo právnického směru a 8 let archivní praxe. Platové zařazení 1600,- až 2 200,-Kčs. Pro svobodné možnost ubytování a pro ženaté možnost získání bytu. Žádosti se životopisem a s doklady o další odborné činnosti zasílejte do 15. února 1968 řediteli."197 Snižování počtu pracovníků ve státních archivech bylo po roce 1966 důsledkem reorganizace Krajské správy, jak bylo poznamenáno u představení činnosti Krajského oddělení archivní správy na počátku 60. let – po jejich zrušení přešli referenti krajských správ pro okresní a podnikové archivy do státních archivů. Funkci odborných archivářů a vedoucích proto zastávali vysokoškolsky vzdělaní.198 I z tohoto důvodu Státní archiv podporoval výuku archivního dorostu, jehož problém byl projednáván na sjezdu archivářů v Brně. Objevovaly se totiž vážné nedostatky absolventů
192 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.52. 193 Tamtéž. 194 Tamtéž. 195 Tamtéž.. 196 Tamtéž. Inv.č.154. 197 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Nábor zaměstnanců. Inv.č.162. 198 ŠTOURAČOVÁ Jiřina: Archivnictví. Brno. Masarykova univerzita. 2013. s. 191
40
fakult ve znalostech během jejich praxe v archivech, která dle vyjádření archivu v Zámrsku cituji: „Bývá uskutečňována velmi mechanickým a neinstruktivním způsobem.“199 Archivní správa hodlala připomínky ze sjezdu obohatit o zkušenosti archivářů s absolventy a projednat toto na zasedání vědecké rady, proto státním archivům zaslala v roce 1967 dotazník o zkušenosti s absolventy archivního studia. Dotazník měl shrnout faktické informace, jak je samotný archiv spokojen s výsledky práce absolventů a případně kolik zaměstnanců daného archivu by mělo zájem o absolvování dálkového abiturientského kurzu zajišťovaného Filozofickou fakultou v Praze. Archivní správa požadovala stanovisko archivu k námětu pro případné zřízení specializované odborné střední školy pro obor archivnictví, muzejnictví a konzervaci. Tento zájem Archivní správy ukazuje na její snahu personální situaci v archivech řešit. Státní archiv Zámrsk se ve svých zkušenostech s absolventy vyjádřil v tom smyslu, že: „Vynikají sebevědomím neúměrným jejich konkrétní práci a teoretickým znalostem.“ 200 Zkušenost archivu byla velmi dobrá u absolventů, jímž, cituji: „Leží na srdci odborná práce a intenzivní zájem o ni,“ 201 méně dobrá byla jejich spolupráce s těmi absolventy, kteří: „Šilhají po vyšších funkcích, platech a kariéře, jmenovitě z hlediska vedoucího.“ 202 Archiv dále konstatoval, že u absolventů by byla vhodná důkladnější znalost němčiny, latiny a případně románských jazyků. Dále se domníval, že absolventi bývají: „Rozčarováni, když s představami o vědecko-výzkumných ústavech, jaké si přinášejí z vysoké školy, mají ve státních archivech dosahovat výsledků v délce bm uspořádaného materiálu.“ 203 Jmenovitě byl za tato stanoviska archivu, která ukazují na oboustrannost celé záležitosti, podepsán tehdejší vedoucí archivu JUDr. Josef Letocha Státní oblastní archiv Zámrsk podporoval archivní vzdělání i u stálých pracovníků, například v roce 1976 se zúčastnilo sedmnáct pracovníků archivu letní školy historických studií. Jmenovitě se jednalo o Zdeňka Bičíka, Františka Fajmana, Marii Lohniskou, Věru Sekotovou (roz. Cibulkovou) a Františka Zahrádku.204
199 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Péče o politicko-odborný růst zaměstnanců. Inv.č.157. 200 Tamtéž. 201 Tamtéž. 202 Tamtéž. 203 Tamtéž. 204 Tamtéž.
41
5.1.3.
Základní platy pracovníků roku 1967
Pro představu o platové situaci v archivu sedm let po jeho založení níže uvádím nomenklaturu funkcí a základních platů pro pracovníky státních archivů z roku 1967. 205 Funkce
Základní měsíční plat uveden v Kčs
ředitel Státního archivu
2000-2600
vedoucí archivář
1800-2400
odborný archivář – knihovník
1600 - 2200
Archivář
1300-1900
archivní technik
1300-1900
samostatný referent
1200-1500
Referent
1200-1500
administrativní (archivní) pracovník
1000-1300
kancelářský pracovník
700-1100
Ředitel archivu, vedoucí archivář a odborný archivář knihovník museli být vysokoškolsky vzdělání pracovníci. Ředitel archivu pro výkon své funkce a tedy tento plat musel mít 10 let praxe, stejně tak i vedoucí archivu. Střední odborné vzdělání dostačovalo vyjma těchto dvou funkcí pro všechny ostatní funkce, ale u odborného archiváře a archiváře byla nutná pasivní znalost dvou cizích jazyků a u archiváře navíc absolvování dvouletého archivního kurzu při katedře Archivnictví Filozofické fakulty Karlovy univerzity. 206 Archivu se od roku 1967 podařilo obsadit místo fotografa pro mikrosnímkování matrik. Roční materiál pro snímkování, pro zajímavost porovnání, činil 3600,-Kč a roční plat pracovníka byl 17 000,-Kčs. 207 Tato funkce platově odpovídala zařazení do funkce odborného archivního technika. Zajímavá situace nastala v prosinci roku 1970, kdy mělo být provedeno sčítání lidu, domů a bytů, neboť Archivní správa upozornila Státní archiv Zámrsk, že v případě nutnosti bude národním výborem požadována výpomoc se sčítáním také od pracovníků archivu, a to nejdéle na 14 dní dle mzdy stanovených zákoníkem práce.208 V té době jím byl předpis č. 42/1970 Sb.
205 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Pracovní řád. Inv.č.152. 206 Tamtéž. 207 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Zaměstnanci – všeobecně. Inv.č.153. 208 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30.
42
5.1.4.
Bezpečnost práce zaměstnanců
Státní oblastní archiv Zámrsk dbal nařízení a instrukcí o bezpečnosti práce zaměstnanců a důsledně je plnil. V otázce bezpečnosti na pracovišti a ochraně zdraví zaměstnanců archiv podával roční zprávy o prověrkách Krajské správě v Hradci Králové. Prověrky o bezpečnosti zaměstnanců prováděla komise o 3-4 lidech, často včetně ředitele archivu. Sepisovalo se, zdali byl na pracovišti úraz, jaké závady byly odstraněny, plánovalo se řešení závad pro další rok. Pro přiblížení obsahu těchto prověrek uvádím příklad, kdy ředitel archivu František Fajman sděloval dne 11. 12. 1974 KS SNB stav provedených změň ve fotodílně na přístrojích, neboť kontrola Krajské právy zjistila 5.3. 1974 vážné nedostatky u Dokumátoru, který pracovníci ve fotokomoře používali a byli kvůli tomu vystaveni oslnění.209 Chráněny byly i pracovnice archivu při manipulaci s těžšími břemeny. Dne 12. 3. 1975 ředitel archivu František Fajman psal Krajské správě SNB Hradec Králové o manipulaci žen s břemeny o váze vyšší než 15kg. Jednalo se o pozemkové knihy, které vážily přes 15 kg. Pro ochranu pracovnic a jejich zdraví byly pozemkové knihy sneseny z vysokých regálů do nízkých a zároveň pro manipulaci s nimi byly pověřeny dvě pracovnice. 210 Ve skladech v zimních měsících, byla práce v nich omezena na dobu nezbytně nutnou, neboť teplota byla udržována podobné venkovní, což nebylo vyhovující pro zdraví zaměstnanců.
5.2.
Zaměstnanci archivu na Desce cti Východočeského kraje
Personální situace v archivu byla v první dekádě jeho rozvoje značně komplikovaná, z činnosti archivu je však patrné, že jeho zaměstnanci podávali dobré pracovní výkony a prostředí archivu přálo jejich vědecké činnosti, neboť byli za své zásluhy oceňováni. Dne 7. prosince 1977 obdržel archiv od ministerstva vnitra směrnice pro udělování čestného odznaku „vzorný pracovník resortu“ za významné pracovní výsledky, za veřejnou a politickou činnost, za aktivní účast na pracovní iniciativě a rozvoji socialistického soutěžení, pracovní a životní výročí. Oceněný pracovník měl dostat finanční odměnu stanovenou v jiné směrnici.211 Toto je dokladem, že archiv dokázal vytvořit dobré pracovní prostředí a ocenit významné zaměstnance, neboť to byli právě oni, na nichž spočívalo faktické zajištění správného fungování archivu a péče o archivní fondy. Mnozí z významných pracovníků archivu byli umístěni na „Desce cti“, která visela v budově KS SNB v Hradci Králové, a byli na ní umísťováni nejlepší zaměstnanci Východočeského kraje, které musela po návrhu schválit ZV ROH. Jednalo se o každoroční záležitost výběru, dochovanou za léta 1978-1985, kdy uvádím i důvody výběru aktuální pro pracovníky v tomto období. Medailonky jsem doplnila o informace z Archivních časopisů. Pro rok 1978 na Desku cti navrhl tehdejší ředitel archivu Miroslav Fiala Věru Sekotovou.
209 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Bezpečnost práce a hygienická opatření na pracovišti. Inv.č.156. 210 Tamtéž. 211 Tamtéž. Inv.č.30.
43
Mgr. Věra Sekotová (roz. Cibulková) se narodila 4. 10. 1935 a pracovala v SOA Zámrsku ve funkci vedoucího odborného archiváře. Vedla II. oddělení pro archivní soubory orgánů a organizací činných na úseku zemědělsko-lesnickém a plnila funkci zástupce ředitele. Dle vedení archivu přistupovala ke svým úkolům iniciativně a ochotně, byla i činná i v archivní vědě, stala se členkou společnosti přátel starožitnictví, pracovní skupiny pro dějiny cen a mezd při katedře Československých dějin na FF UK v Praze a pracovní skupiny pro historickou demografii při téže katedře.212 Mgr. Věra Sekotová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví, absolventkou byla v roce 1964 a její diplomová práce měla téma Správa písemností litomyšlského velkostatku ve 2. polovině 18. století.213 Ve Státním archivu Zámrsk a jeho 2. oddělení začala pracovat od 1. 9. 1960, stala se vedoucí oddělení. Mezi lety 1983-1993 pracovala ve funkci ředitelky v okresním archivu Ústí nad Orlicí. Za publikační činnost spjatou s archivem v Zámrsku uvádím studii Vyměření robotních povinností na kumburském panství v letech 1773-1777 (Sborník prací východočeských archivů, 1, Zámrsk 1970 ) a 2 články v Archivním časopise, např. Spisový a skartační řád státních lesů, dále Prameny k vztahům českých zemí k evropským kulturním osobnostem (Sborník prací východočeských archivů, 3,1975).214 Významná je i studie Ceny panství ve 2. polovině 18.století (Historická demografie,3,Praha 1969). Podílela se i na přípravě edice Documenta Bohemica bellu tricennale illustrantia. Pro rok 1979 byl Miroslavem Fialou navržen a ZV ROH schválen František Zahrádka, který pracoval v archivu od roku 1956 a zastával funkci vedoucího odborného archiváře. Byl členem přátel starožitnictví a heraldické sekce při Muzeu těžby a zpracování zlata v Jílovém u Prahy.215 Narodil se 10. 10. 1932 v Jíkvi, vystudoval obor archivnictví-dějepis na Univerzitě Karlově. Byl od roku 1956 spjat se Státním archivem v Kuksu, pracoval v Chlumci nad Cidlinou i na pobočce Jičín a od roku 1960 přešel do Zámrsku, do I. oddělení, posléze do 2. oddělení. V archivu pracoval v letech 1960-1992, tedy celých 32 let. Zemřel dne 25. 8.1997.216 Podílel se na publikaci Soupis východočeských urbářů 2. polovina 13. století – 1776. V roce 1980 byla na tabuli cti Marie Lohniská, která pracovala od roku 1961 jako odborný archivář- knihovník na úseku třetího oddělení podnikového archivnictví. Marie Lohniská, rozená Ferklová, se narodila v Zámrsku dne 6. 2. 1939. Vystudovala hospodářskou školu v Chocni, před zaměstnáním ve Státním archivu Zámrsk pracovala jako účetní. V archivu začala pracovat roku 1961 na pozici dokumentační pracovnice, navštěvovala archivní kurz a posléze od roku 1966 byla archivářkou 2. oddělení, roku 1974 již její funkce byla samostatná odborná archivářka kontrolně-instruktážní skupiny.217 Pracovní poměr v archivu ukončila roku 1995, byla tedy s archivem spjata po 34 let jeho vývoje. Marie Lohniská byla instruktorkou pro podnikové archivy, do její publikační činnosti patří Soupis archiválií odborových organizací v archivech Východočeského kraje (1987) a byla spoluautorkou (Vlasta Šimková) publikace Přehled archivních fondů hospodářských 212 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Písemnosti k desce cti. Inv.č.150. 213 MACKOVÁ Marie: Životní jubileum Mgr. Věry Sekotové. Archivní časopis, 45, 1995, s.183. 214 Tamtéž. 215 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986).Inv.č.150. 216 KUBA Jiří: Za Františkem Zahrádkou. Archivní časopis, 47, 1997, s. 257. 217 KUBA Jiří: K životnímu jubileu Marie Lohniské. Archivní časopis, 59, 2009, s.81.
44
organizací vzniklých před znárodněním a uložených ve státním oblastním archivu v Zámrsku (Supplementum 1 Sborník prací východočeských archivů 1987). Pro rok 1981 byla pro desku cti vybrána Marie Bezdíčková, roku 1982 Blažena Brandejsová. V letech 1983-1984 ředitel archivu JUDr. Karel Hromádka po poradě s předsedou DV ROH a vedoucím stranické skupiny KSČ nikoho nezvolil. Na dopise od KS SNB, která vyzývá pro návrh pracovníka, lze najít přípis ředitele archivu, cituji: „Máme ještě řadu problémů v oblasti soudružských vztahů na pracovišti.“ 218 Pro rok 1985 byla zvolena Vlasta Šimková narozena 11. 2. 1944, v Zámrsku pracovala jako samostatná odborná archivářka na úseku podnikového archivnictví a vedla třetí oddělení. Její odborná práce byla Archivní správou ministerstva vnitra ČSR ohodnocena jako jedna z nejlepších v rámci republiky.219 Vlasta Šimková, rozená Kubištová, vystudovala Střední ekonomickou školu v Pardubicích a roku 1962 začala pracovat na archivním oddělení Krajské správy ministerstva vnitra jako instruktorka pro podnikové archivy. Vlasta Šimková je další ze zaměstnanců archivu, kteří absolvovali dvouletý archivní kurz na Univerzitě Karlově v Praze, a to v letech 1964-1966. Pro její publikační činnost lze jmenovat účast na svazcích Východočeské podnikové archivy. Vzhledem k rušení archivního oddělení v roce 1966, přešla Vlasta Šimková do Státního oblastního archivu Zámrsk a zůstala na pracovišti v Pardubicích. Roku 1987 rozšířila svoji pracovní působnost i na metodické vedení okresních archivů, avšak nejvíce spjatá zůstávala v podnikových archivech, cituji: "Pod jejím vedením se podařilo soustředit podnikové archivní fondy období socialismu téměř v plném rozsahu do SOA Zámrsk a jeho depozitáře v Hostovicích."220 Při svém zaměstnání v archivu vykonávala i další funkce, například byla v komisi pro přejmenování ulic města Pardubice a byla i v redakční radě Sborníku prací východočeských archivů.221 Vlasta Šimková byla spoluautorkou (Marie Lohniská) publikace Přehled archivních fondů hospodářských organizací vzniklých před znárodněním a uložených ve státním oblastním archivu v Zámrsku (Supplementum 1 Sborník prací východočeských archivů 1987).
5.3.
Ředitelé SOA Zámrsk 1960–2016 5.3.1. Funkce ředitele archivu
Vedoucí archivu, od roku 1966 nazývaný ředitel, zastával v historickém vývoji Státního oblastního archivu Zámrsk velice významnou roli, neboť právě ředitelé archivu vedli rozsáhlou korespondenci s archivními orgány, stávali se tedy mluvčími archivu i jeho zaměstnanců. Zároveň byli prostředníky k vykonávání všech úkonů i nařízení archivních orgánů. Do roku 1989 ředitel Státního oblastního archivu poskytoval archivní materiál ke studiu podle platných směrnic a studijního řádu, vyhotovoval výpisy a opisy z archivního materiálu a písemný styk s cizinou vyřizoval pouze s vědomím Archivní správy ministerstva vnitra. Důležitá byla i jeho péče o politický a odborný růst pracovníků archivu a projednával s náčelníkem Krajské správy kádrové záležitosti. 218 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.150. 219 Tamtéž. 220 ZIMMERMANN Petr: Jubileum Vlasty Šimkové. Archivní časopis, 54, 2004, s.141. 221 Tamtéž. s.142.
45
Ředitel archivu směl rozhodovat o přidělení pracovníků jednotlivým pracovištím Státního archivu a navrhoval Krajské správě platové úpravy, pochvaly a tresty pracovníkům podle platných ustanovení. Směl jim udělovat pracovní uvolnění, ale na služební cesty je mohl vysílat jen po dohodě s náčelníkem Krajské správy. Zodpovídal za dodržování stanoveného finančního rozpočtu a plánu archivu. Dá se konstatovat, že ředitel archivu zejména po zrušení archivních oddělení Krajských správ v roce 1966 a následnému dohledu Krajské správy SNB, neměl tak rozsáhlé pravomoci, jak vyplývá z obsahu kapitol této diplomové práce. Například v otázce zaměstnanců či stavebních úpravách archivu musel často složitě kooperovat s Krajskou správou SNB, která velmi zasahovala do jeho rozhodování a tím důsledkem ovlivňovala chod archivu. Politickými změnami po roce 1989 získala funkce ředitele archivu jiný charakter. Dnes je Státní oblastní archiv řízen ředitelem, který zastupuje archiv při vnějším jednání, dbá na správnou činnost archivu a práci zaměstnanců, rozhoduje o provedení interních nařízení ministerstva vnitra, je odpovědný za vypracování výroční zprávy o činnosti archivu. V rozsahu své pravomoci dané právními předpisy uzavírá a rozvazuje pracovní poměr se zaměstnanci, pověřuje archivní inspektory z řad zaměstnanců archivu o kontroly původců v působnosti archivu. Ředitel archivu může předložit návrh na prohlášení archiválií za archivní kulturní památky. Z výkonu své funkce se zodpovídá náměstkovi ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví, pokud daná činnost nespadá do pravomoci náměstka ministra vnitra pro ekonomiku a provoz.222 Níže uvádím seznam ředitelů archivu dle jejich období ve funkci ze Sborníku prací Východočeských archivů č. 14/2010.223 Ředitelé Státního oblastního archivu v Zámrsku (do roku 1966 vedoucí archivu): Doc. PhDr. Miroslav Rázek, Csc. PhDr. Jiří Frajdl, CSc. JUDr. Josef Letocha PhDr. Tomáš Šimek Jan Dobšíček /pověřen řízením archivu/ František Fajman Prom. filolog Miroslav Fiala JUDr. Karel Hromádka Mgr. Vladimír Kaláb /pověřen řízením archivu/ PhDr. Tomáš Šimek Prom. hist. Petr Zimmermann Mgr. Ivo Šulc
duben–prosinec 1960 prosinec 1960–1964 1965–květen 1966 květen 1966–květen 1971 červen–listopad 1971 prosinec 1971–srpen 1977 září 1977–srpen 1982 srpen 1982–leden 1990 leden–březen 1990 duben 1990–říjen 2003 listopad 2003– červenec 2015 červenec 2015-nyní
222 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 10. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/dokumenty/organizacni-rad/ 223Východočeské archivy, [on-line] [cit. 10. 3. 2016] Dostupné na:,
46
5.3.2. Medailonky ředitelů SOA Zámrsk 5.3.2.1.
Doc. PhDr. Miroslav Rázek, CSc. (1960)
Vedoucím archivu v Zámrsku se stal od 1. 4. 1960 promovaný historik doc. PhDr. Miroslav Rázek, CSc., jenž předtím působil na Krajské správě ministerstva vnitra na archivním oddělení v Hradci Králové, jehož byl od roku 1959 náčelníkem. Předtím byl po dobu dvou let vedoucím Státního archivu v Kuksu. Tímto tedy byl de facto spjat s archivem v Zámrsku ještě před jeho samotným počátkem, neboť byl seznámen s jeho archivním předchůdcem. Doc. PhDr. Miroslav Rázek, Csc, vystudoval obor historie na Pražské univerzitě. Mezi jeho činnost patřila inventarizace archivů okresních úřadů bývalého Hradeckého kraje, velmi se zajímal i o jeho regionální dějiny. Za účast v reformním hnutí v roce 1968 byl do roku 1989 perzekuován a měl zákaz výkonu činnosti povolání.224 Na funkci vedoucího archivu v Zámrsku rezignoval roku 1960. 5.3.2.2.
Profesor PhDr. Jiří Frajdl, CSc. – (1960-1965)
Protokolem ze dne 19. prosince 1960 byl novým vedoucím archivu ustanoven profesor PhDr. Jiří Frajdl CSc., který pět let působil při Krajské správě ministerstva vnitra na Archivním oddělení v Pardubicích, a to v letech 1955-1960. Vedoucím archivu v Zámrsku byl od roku 1960-1964. Byl členem komise pro regionální dějiny KV KSČ Hradec Králové, spolupracovník ústavu dějin, lektor Krajského nakladatelství Havlíčkův Brod, člen redakce "Práce hradeckého muzea", jednatel československé historické společnosti při ČSAV. Také byl externím učitelem pedagogické instituce v Pardubicích a členem komise pro dějiny města Pardubice.225 Publikační činností se zaměřoval zejména na dějiny východních Čech. Z hlediska přínosu pro archiv je podstatné zmínit Průvodce po archivních fondech Státního archivu v Zámrsku. Jiří Frajdl doporučoval včlenit společnou zásadu spolupráce napříč archivními orgány při zajišťování úkolů od ASMV, paradoxně podal na své místo rezignaci, neboť ze své funkce odešel pro neshody s Archivním oddělením krajské správy Ministerstva vnitra v Pardubicích.226 5.3.2.3.
JUDr. Josef Letocha – (1965-1966)
JUDr. Josef Letocha vystudoval právnickou fakultu na Pražské univerzitě a působil mezi lety 1954-1960 v archivu v Novém Studenci. Po sloučení Krajských archivů přešel pracovat do Zámrsku a v letech 1965 a 1966 byl jeho vedoucím.227 Věnoval se pořádání archivních fondů krajských a okresních úřadů. Byl jedním z autorů Průvodce po archivních fondech Státního archivu v Zámrsku (1965).
224 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…,op.cit.: s. 532. 225 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Zaměstnanci - všeobecně. Inv.č.153. 226 KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999,…,op.cit.: s.67. 227 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…,op.cit.: s. 378.
47
5.3.2.4.
PhDr. Tomáš Šimek – (1966-1971)
Narodil se 9. 11. 1936 ve Skryjích, vystudoval gymnázium v Tišňově. Je absolventem filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně oboru archivnictví-historie v letech 19541959. Tématem jeho diplomové práce byla česká nekrologia doby předhusitské.228 Jedná se tedy o prvního ředitele v dějinách tohoto archivu, který studoval v Brně. Působil ve Státním archivu Třeboň, byl zde správcem rožmberských fondů a na základě toho posléze publikoval studii O kanceláři Petra Voka z Rožmberka v letech 13101347 ve Sborníku prací východočeských archivů (1970). Pracoval i jako vedoucí badatelny Státního ústředního archivu v Praze. Ředitelem archivu v Zámrsku se stal 16. května 1966 a zasloužil se svým vedením o pozvednutí instituce a vytvoření podmínek pro rozvoj archivu. PhDr. Tomáš Šimek je v historii archivu Zámrsk výraznou osobností, a to i kvůli svému funkčnímu období, během něhož byl dvakrát spjat s archivem v mnoha jeho změnách. Nejprve působil v archivu ve funkci ředitele v letech 1966-1971. Byl tedy roku 1966 přítomen ve své funkci rušení Archivních oddělení při Krajských správách, v jeho kompetenci probíhalo jednání o přemístění Státního oblastního archivu Zámrsk, podařilo se mu korespondencí s KS SNB získat finanční prostředky pro výstavbu haly a vybudování depozitáře, následně i při přebírání archiválií z krajských průmyslových podniků, byl také roku 1970 u zahájení vydávání Sborníku prací východočeských archivů. V roce 1971 byl PhDr. Tomáš Šimek mezi pracovníky archivu vyloučenými ze strany KSČ komisí KS SNB Hradec Králové, cituji: „Byl pro svoji společenskou angažovanost zaznamenán v seznamu osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice." 229 Byl proto roku 1971 z funkce ředitele Státního archivu Zámrsk odvolán, ale přesunul se na pracoviště v Pardubicích, kde mohl setrvat až do listopadu roku 1974. Zpracovával zde fondy královehradeckého biskupství a konzistoře. Roku 1987 se stal vedoucím historikem umění Krajského střediska památkové péče a ochrany v Pardubicích a po politických změnách roku 1989 se v dubnu 1990 mohl opět vrátit do funkce ředitele Státního oblastního archivu Zámrsk a setrval v ní až do října 2003. Podílel se na publikaci Hrdelní soudnictví českých zemí, Pečeti a pečetidla východočeských archivů a některých muzeí 1226-1620 a na publikaci Soupis východočeských urbářů 2. poloviny 13. století – 1776. 5.3.2.5.
Jan Dobšíček – (1971)
Po odvolání PhDr. Tomáše Šimka byl pověřen řízením archivu Jan Dobšíček, a to od června do listopadu roku 1971. Byl příslušníkem KS SNB Hradec Králové. 5.3.2.6.
František Fajman – (1971-1977)
František Fajman se narodil 12. 9. 1917 a zemřel 3. 10. 1996. Na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval v letech 1937-1947 obor latinu-dějepis a uplatňoval se několik let i jako středoškolský profesor. Od roku 1961 působil na Vojenském historickém ústavu v Praze, v letech 1971-1976 byl ve funkci ředitele archivu v Zámrsku.
228 KUBA Jiří: Jubileum PhDr. Tomáše Šimka. Archivní časopis, 46, 1996, s.233. 229 Tamtéž.
48
Dne 9. ledna 1974 František Fajman zaslal na Archivní správu ministerstva vnitra své připomínky k připravovaným předpisům o ukládání archiválií do jednotlivých typů archivů o studijním řádu. Nadčasová je jeho myšlenka, cituji: "Domníváme se, že by ředitelé státních archivů mohli mít právo v odůvodněných případech povolit ofotografování určité archiválie starší 50 let přímo ve studovně badatelem.“230 Dále píše, že by bylo vhodné, aby kapitola o povinnostech badatelů byla přeložena do jiných jazyků a zaslána archivům pro možnost předložení cizincům, což lze považovat za velmi moderní přístup vzhledem k charakteru doby. 5.3.2.7.
Miroslav Fiala – (1977-1982)
Po Františku Fajmanovi byl ředitelem archivu Miroslav Fiala, příslušník KS SNB. Miroslav Fiala vystudoval univerzitu v Olomouci, a to obor čeština-ruština. V čele archivu byl až do roku 1982, kdy byl vystřídán JUDr. Karlem Hromádkou. 5.3.2.8.
JUDr. Karel Hromádka – (1982-1990)
JUDr. Karel Hromádka se narodil 10. 8. 1944 a vystudoval Vysokou školu SNB Praha, proto i jeho publikační činnost byla v oboru bezpečnosti, např.: K problematice pašování (Kriminalistický sborník,10,1997), byl spoluautorem publikace Soupis archiválií odborových organizací v archivech Východočeského kraje (Praha 1987) a Přehled archivních fondů hospodářských organizací vzniklých před znárodněním a uložených ve státním oblastním archivu v Zámrsku. V archivu působil v letech 1982-1990 ve funkci ředitele. Byl vyznamenán roku 1977 Za službu vlasti a roku 1986 Za zásluhy o obrany vlasti.231 JUDr. Karel Hromádka měl veliký zájem na soustředění archivního materiálu do co nejmenšího počtu budov. Hodlal vyklidit depozitář v Opočně i Kuksu, proto také roku 1983 již oslovil náčelníka KS SNB pro vybrání vhodného objektu pro 3000 běžných metrů archiválií, což však nebylo realizováno. 5.3.2.9.
Mgr. Vladimír Kaláb – (1990)
Od ledna 1990 do března téhož roku byl pověřen řízením archivu Mgr. Vladimír Kaláb. Narodil se 19. 8. 1940 v Poličce. Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, jeho oborem bylo archivnictví-historie. Od roku 1967 byl ve funkci vedoucího odborného archiváře ve Státním archivu Zámrsk. V archivu byl v letech 1965-1995, tedy 28 let. Byl ve funkci vedoucího 1. oddělení i zástupcem ředitele oblastního archivu, působil i jako instruktor pro okresní archivy.
230 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.30. 231 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…,op.cit.:s.249.
49
5.3.2.10.
Promovaný historik Petr Zimmerman – (2003-2015)
Prom. hist. Petr Zimmerman se narodil 6. 9. 1943 v Duchcově a je absolventem Pražské univerzity oboru Archivnictví, a to v letech 1973–1977. Jeho diplomová práce měla téma Hradecké církevní matriky z let 1667-1770 jako historický pramen.232 V okresním archivu v Hradci Králové působil od roku 1962, od roku 1978 byl jeho ředitelem a během svého funkčního období se zasloužil o získání prostorů pro tento archiv, a to budovu bývalé Živnostenské komory v Hradci králové a budovu v Třesovicích, která byla adaptována pro archivní účely. Ve Státním oblastním archivu Zámrsk byl ve funkci ředitele od roku 2003 do roku 2016. Z publikační činnosti uvádím Znak města Hradce Králové, stručný nástin jeho vzniku a historického vývoje ( Historická abeceda Krajského muzea východních Čech, 1984).233 5.3.2.11.
Mgr. Ivo Šulc – (2015-dosud)
Od roku 2016 je ředitelem Státního oblastního archivu Zámrsk Mgr. Ivo Šulc, který vystudoval univerzitu Olomouc, obor čeština-dějepis a jeho předchozím působištěm byl Státní okresní archiv Chrudim od roku 1994, kde od roku 1999 působil jako ředitel a věnoval se publikační činnosti o Chrudimi a regionu Chrudimska. V rozhovoru, který je dostupný online234, vidí cíle své funkce v přesunutí archiválií do nového objektu, neboť prostory v Pardubicích jsou zaplněné. Ředitelství by chtěl přesunout na jedno místo z nynějších tří center jeho řízení. Zajímavá je myšlenka pana Mgr. Ivo Šulce, kterou v rozhovoru formuloval, cituji: „Tiskněte si důležité e-maily i fotky, budou se hodit.“235, neboť se týká dnešní doby a jejího fenoménu ukládat vše elektronicky, což může pro badatele budoucích let být komplikované pro jejich výzkum. Z publikační činnosti uvádím: Veduty měst na tovaryšských listech. Z fondů Státního okresního archivu v Chrudimi (Chrudim 1996) a Státní okresní archiv v Chrudimi 1955-1999 (Chrudim 1999).236
5.4.
Absolventi Brněnské univerzity z Přehledu zaměstnanců archivu
V dřívějších dobách záviselo povolání archiváře zejména na jeho osobním zájmu a schopnosti sebevzdělání. První archivní škola byla zřízena v roce 1919, kde až do roku 1950 mohli posluchači získat odpovídající archivní vzdělání. Na Masarykově univerzitě v Brně bylo archivní studium poprvé zřízeno v letech 19471950, a to při semináři paleografie a diplomatiky. Teprve když bylo v roce 1948 zařazeno mezi univerzitní, bylo pro studijní rok 1950/1951 otevřeno.237 Osobností, která se o tento významný čin zasloužila, byl prof. PhDr. Jindřich Šebánek, DrSc. Pro svůj výzkum dohledat mezi zaměstnanci archivu Zámrsk absolventy Masarykovy univerzity jsem využila Přehledu zaměstnanců centrály Státního oblastního archivu 232 ŠIMEK Tomáš: Jubileum Petra Zimmermanna, prom. hist. Archivní časopis, 53, 2003, s.289 233 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…,op.cit.: s.732. 234 HUBENÝ Jaroslav: Tiskněte si důležité e-maily i fotky, budou se hodit, nabádá archivář. In: iDNES.cz [online]. 2.1. 2016. [cit. 14.3. 2016] Dostupné z: http://pardubice.idnes.cz/archivar-radi-jak-se-starat-o-fotky-adokumenty-fq9-/pardubice-zpravy.aspx?c=A151228_2214584_pardubice-zpravy_msv. 235 Tamtéž. 236 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…,op.cit.: s.649. 237 Tamtéž. s.28.
50
v Zámrsku v letech 1960-2010 zveřejněném ve Sborníku prací východočeských archivů v čísle 14.238 Celkem jsem v tomto přehledu nalezla 5 absolventů filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně oboru archivnictví: promovaný historik Karel Horák, Mgr. Jana Hudcová, PhDr. Kateřina Smutná, Mgr. Jiří Vozar a Mgr. Vladimír Kaláb. Promovaný historik Karel Horák se narodil 22. 3. 1930 v Brně a zemřel 13. 11. 1998. Vystudoval na Univerzitě v Brně obor archivnictví-dějepis. Do roku 1953 zde působil jako pomocná vědecká síla při semináři paleografie a diplomatiky.239 Od roku 1953 pracoval v zemědělsko-lesnickém archivu ve Žďáru nad Sázavou, v roce 1960 bylo pracovištěm Státní archiv v Brně, poté pracoval od roku 1963 pro Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ve Zvolenu.240 Ve Státním oblastním archivu Zámrsk byl jako archivář na poloviční pracovní úvazek v letech 1992-1994 a věnoval se lesním hospodářským plánům, čímž přispěl zejména dějinám lesnictví a myslivosti. Mgr. Jana Hudcová, rozená Hradecká, se narodila 31. 12. 1949 a na Univerzitě v Brně vystudovala obor archivnictví v letech 1968-1973.241 V Zámrsku působila jako odborná archivářka mezi lety 1973-1979. Poté pracovala v Podnikovém archivu Závodů Gustava Klimenta Třebíč-Borovina a od roku 1984 nastoupila jako podniková archivářka do Moravského zemského archivu v Brně. Byla také obecní kronikářkou městyse Okříšky.242 PhDr. Kateřina Smutná, narozená 14. 9. 1947 v Brně, vystudovala obor Archivnictví na Filozofické fakultě v letech 1965-1970243. Roku 1973 získala titul doktorky filozofie, poté pracovala ve Státním oblastním archivu Zámrsk, v Moravském zemském muzeu v Brně a od roku 1974 působila v Moravském zemském archivu v Brně, jehož byla od roku 2000 ředitelkou a podílela se též na realizaci novostavby archivní budovy.244 Ve Státním oblastním archivu v Zámrsku pracovala na katalogizaci soudních spisů a v badatelně v Pardubicích. Z publikovaných studií PhDr. Kateřiny Smutné uvádím Pokusy o splavnění řeky Moravy v minulosti (Vodní cesty a plavba, 1994) či Počátky předpovědi počasí (Jižní Morava, 1984) a odborná studie Podnikové archivnictví v období transformace (Brno 1994).245 Mgr. Jiří Vozar se narodil 28. 10. 1953 ve Vysokém Mýtě a na brněnské univerzitě vystudoval archivnictví-dějepis v letech 1974-1982.246 Od roku 1986 působil v Zámrsku jako archivář a věnoval se archivům národních výborů, far a velkostatků. Z ředitelů Státního oblastního archivu Zámrsk PhDr. Tomáš Šimek vystudoval v letech 1954-1959 na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor archivnictvíhistorie a též Mgr. Vladimír Kaláb je absolventem oboru archivnictví-historie na Brněnské univerzitě, a ve svých studijních letech 1957-1962 byl proto žákem Jindřicha Šebánka a Sáši Duškové.247
238 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 3. 2. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu/ 239 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…, op.cit.: s. 241. 240 KUBA Jiří: Za Karlem Horákem. Archivní časopis, 49, 1999, s.51. 241 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…, op.cit.: s. 253. 242 Tamtéž. 243 Tamtéž. 585. 244 ŠTARHA Ivan: K jubileu PhDr. Kateřiny Smutné. Archivní časopis, 57, 2007, s.212. 245 Tamtéž. 246 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…, op.cit.: s.704. 247 HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů,…, op.cit.: s. 296.
51
Mgr. Vladimír Kaláb vystudoval nynější Gymnázium Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě. Po ukončení Masarykovy univerzity pracoval v Okresním archivu Gottwaldov (Státní okresní archiv Zlín) a v letech 1964-1965 byl jeho vedoucím.248 Zasloužil se o přestěhování archivu na zámek v Klečůvce. Dále působil v archivu Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně (1965-1967). Od roku 1965 pracoval ve Státním archivu Zámrsk, stal se roku 1967 i jeho vedoucím. V roce 1995 přešel do Státního okresního archivu v Pardubicích. Mgr. Vladimír Kaláb se věnoval dějinám východních Čech, jmenuji například příspěvek Církevní matriky okresu Pardubice ( Východočeský sborník historický 7, 1998 ) ale i Poplatky v archivech ( Archivní časopis, 1991 ) či Něco málo o předarchivním dohledu na 1. oddělení ve Státním oblastním archivu v Zámrsku v letech 1967-1985 ( Paginae historiae: sborník Národního archivu, Praha 2012. Z mého celkového výzkumu dále vyplynulo, že většina zaměstnanců Státního oblastního archivu Zámrsk vystudovala obor Archivnictví na Univerzitě Karlově a mnoho archivářů také po maturitě absolvovalo na její Filozofické fakultě dvouletý archivní kurz ( např. Vlasta Šimková či Marie Lohniská ). V archivu posluchači oboru archivnictví z filosofické fakulty v Brně vykonávali praxi, například v roce 1970 to byl jeden měsíc a praktikantka byla zařazena do II. oddělení.249
248 PODDANÁ Jana: Jubileum Vladimíra Kalába. Archivní časopis, 50, 2000, s.175. 249 SOA Zámrsk, fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inv.č.52.
52
6.
Publikační činnost SOA Zámrsk 6.1.
Průvodce po archivních fondech
Záhy po svém založení státní archiv v Zámrsku započal intenzivní přípravy na vydání Průvodce po archivních fondech. Tento svazek obsahuje popis archivních fondů obou tehdejších oddělení, vznikal mezi lety 1963-1965 a na vypracování Průvodce se podílelo 10 pracovníků archivu. Byl vydán Archivní správou v Praze, má 564 stránek a 12 stran příloh. Redakce byla provedena profesorem PhDr. Jiřím Frajdlem, CSc. a Erikem Bouzou.250 V recenzi zveřejněné v Archivním časopise251 je průvodce hodnocen jako vybočující z dosavadní řady průvodců po archivech a mající četné nedostatky a nepřesnosti, zároveň je ale zdůrazněna obtížnost se zpracováním průvodce, vzhledem ke stěhování fondů a personálním změnám V úvodu Průvodce je objasněn vznik archivu a jeho historický vývoj, vlastní Průvodce je rozdělen na dvě části. Přináší popisy fondů obou tehdejších oddělení archivu. První část obsahuje informace o archivních fondech politických úřadů, do popisů byly zařazeny i fondy okresních úřadů, které měly být nebo byly již delimitovány do okresních archivů, ne však okresní úřad Litomyšl a Polička.252 Dále jsou zde popisy fondů finanční správy a soudů a fondy církevní, popisy matrik nerozlišují matriky evangelické, luterské a reformované ( helvétského vyznání ), a dále není rozvedena jejich organizace. 253 Popis sbírky pozemkových knih, která má 9412 svazků254, obsahuje tabulku přehledu pozemkových knih dle bývalých soudních okresů. Druhá část Průvodce popisuje celkem 203 fondů a je zaměřena na rodinné archivy, archivy ústředních správ a velkostatků, státních lesů a statků. Každý archivní fond je opatřen názvem, časovým rozsahem, stručnou historií původce i historií fondu. Je zde také uveden systém jeho uspořádání a uvedeno, je-li zpřístupněn archivní pomůckou. Popis obsahuje výčet a vyjmenování typů písemností, které fond obsahuje včetně jejich počtu a časového rozmezí.255
250 KALÁB Vladimír, SEKOTOVÁ Věra, ŠIMEK Tomáš: Výsledky zpřístupňování archivního materiálu ve Státním archivu v Zámrsku a jeho předchůdců za léta 1956-1968. Sborník prací východočeských archivů, roč. 1., 1970. s. 186. 251 MACEK Jaroslav: Státní archiv v Zámrsku. Průvodce po archivních fondech. Archivní časopis, 16, 1966, s. 182. 252 Tamtéž. s. 175. 253 Tamtéž. s. 179. 254 Tamtéž. s. 177. 255 KALÁB Vladimír, SEKOTOVÁ Věra, ŠIMEK Tomáš: Výsledky zpřístupňování,…, op.cit: s. 186.
53
6.2.
Sborník prací Východočeských archivů
Státní oblastní archiv Zámrsk započal s vydáváním Sborníku v roce 1970, neboť pořádání fondů a jejich svoz do Zámrsku často odhaloval cenné archiválie a ve snaze o součinnost a spolupráci archivářů jak státních tak i okresních archivů, byly podníceny úvahy o nutnosti odborné publikace o pravidelném podávání informací o činnosti archivů v regionu. Původní návrh na založení Sborníku byl přijat archiváři Východočeského kraje a ustanovena byla redakční rada, jejímž schválením musí projít příspěvek. Ten nesmí přesáhnout 40 normalizovaných stran. Součástí příspěvku musí být resumé a anotace. Sborník je významným nejenom pro region, ale přináší zprávy i o východočeských archivech a jejich seznamy s nově vypracovanými archivními pomůckami: „Při tomto vymezení náplně a rozsahu se Sborník neuzavírá před příspěvky i jiných pracovníků a archivářů než z Východočeského kraje, které budou odpovídat zaměření článků a Studií Sborníku."256 Bibliografický přehled Sborníku prací východočeských archivů za léta 1970-2007 sestavila Fében Hubená.257 Přehled je uspořádán do věcných oddílů (archivnictví, pomocné vědy historické, historiografii, regionální dějiny a varia), jejich vnitřní řazení je abecední a k přehledu je připojen i jmenný rejstřík dle autorů.
256 ŠIMEK Tomáš: Úvodem. Sborník prací východočeských archivů, roč. 1., 1970. s. 8. 257 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 10. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/publikacnicinnost.
54
6.3.
Jiné publikace vydané archivem či ve spolupráci s ním
K doplnění publikační činnosti archivu, která nebyla jmenována v této diplomové práci, uvádím bibliografické údaje dalších publikací:
SMUTNÝ Bohumír: Loscani a Chamaré o východočeském plátenictví. Studie o hospodářské politice habsburské monarchie mezi slezskými válkami a válkou sedmiletou a edice korespondence z let 1754-1757. Zámrsk : Státní oblastní archiv Zámrsk, 1998. 247 s. (Sborník prací východočeských archivů. Supplementum. 2.)
V roce 1998 vyšla v Zámrsku tato studie hodnotící činnost Otty Ludvíka Loscaniho (1700-1757) a Jana Ludvíka Harbuvala a Chamaré (1701-1764) a přináší edici zpřístupněné korespondence. Autorem je doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr., narozen 13. 1. 1944 v Pelhřimově. Vystudoval obor dějepis-čeština na brněnské Masarykově univerzitě. Působil v archivu Zámrsk jako instruktor pro podnikové archivy, věnoval se dějinám textilního průmyslu. V roce 1974 byl nucen z politických důvodů opustit obor archivnictví, od roku 1990 byl však jeho působištěm Státní oblastní archiv Brno.258
ŠTĚPÁN Luděk, Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archivů II. Sídla, domy a zemědělské stavby, Zámrsk, Státní oblastní archiv, 1995, 111 s.
258 ŠTARHA Ivan: Šedesátiny doc. PhDr. Bohumíra Smutného, Dr. Archivní časopis, 54, 2004, s. 139.
55
7.
Dnešní přínos archivu veřejnosti 7.1.
Badatelský řád a návštěvnost
Badatelna Státního oblastního archivu Zámrsk je dnes umístěna v tzv. „sále předků“, je moderně vybavena a poskytuje tak vhodné studijní podmínky pro návštěvníky. Badatelský řád Státního oblastního archivu vydaný na základě zákona č. 499/2004 Sb. definuje, za jakých podmínek lze nahlížet do archiválií. Základem je prokázání totožnosti badatele platným dokladem a vyplnění badatelského listu. Badatel musí používat rukavice, které obdrží zdarma při první návštěvě. Archiválie se předkládají v množství maximálně šesti evidenčních jednotek na jeden den. Archiválie ze Sbírky matrik Východočeského kraje, Sbírky pozemkových knih Východočeského kraje a studijní reprodukce archiválií na mikrofilmech se předkládají do půl hodiny od vyžádání. Archiválie uložené ve vzdálených depozitářích dle dohody.259 Badatel musí zahájit nahlížení do třiceti kalendářních dnů a může použít své vlastní reprodukční zařízení se souhlasem dozoru v badatelně. Zapůjčování archiválií za účelem studia do jiného archivu je možné, a to za jistých podmínek, do nichž patří mimo jiné povolení vedoucího oddělení ochrany, využívání a evidence Národního archivního dědictví. Zapůjčení originálu archiválií nelze odmítnout původci archiválií, pokud je toto ošetřeno smluvně.260 Lze konstatovat, že teprve od roku 1989 se bádání v archivu stalo významným vývojovým trendem, protože archivy jsou dnes veřejností velice vyhledávány, zejména pro soukromé účely v oblasti zpracování rodokmenů i vyhledávání dokumentů majetkoprávní povahy. Mezi badateli dnes převažují zejména genealogové, ale archiv je využíván i vědci. Doklad toho, jak se Státní oblastní archiv Zámrsk postupně otevíral v přístupnosti badatelům, ukazuje počet badatelů v jednotlivých letech. V roce 1965 bylo badatelů 105, z toho 4 byli cizinci, v roce 1985 bylo badatelů již 234, z toho 19 cizinců, a v roce 1999 již 807 a 117 cizinců.261 V roce 2014 se v archivu založilo celkem 1137 badatelských listů, z toho 55 tvořili cizinci. Celkový počet návštěv byl 2998, z toho 152 cizinců.262 Z uvedeného přehledu jednoznačně vyplývá nárůst badatelského zájmu o archiv. V roce 2014 bylo pracovníky fotodílny vyhotoveno 3126 kusů reprodukcí archiválií pro žadatele. 263 Badatelé mohou využít i knihovnu archivu, která čítá přes dvacet jedna tisíc knih. I dnes archiv může pořídit kopii, opis nebo výpis z archiválií dle sazebníku vycházející z Pokynu ředitele Státního oblastního archivu v Zámrsku, č. 2/2012.264 Pořízení výpisu nebo opisu archiválie je zpoplatněno na 50 Kč za každou i započatou stránku. Základní kopírování jednoho listu černobíle z volných listů činí poplatek 5 Kč ve formátu A4, 8 Kč ve formátu A3. Archiv může vyhotovit i digitální reprodukci.
259 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/badatelsky-rad-centraly-soa-v-zamrsku. 260 Tamtéž. 261 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk,…, op.cit.: s.14. 262 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/vyrocni-zpravy. 263 Tamtéž. 264 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/cenik-sluzeb.
56
Veřejnost se může s archivem seznámit prostřednictvím Mezinárodního dne archivů. V roce 2015 byl mezinárodní den archivů stanoven na 9. června, toto datum vybrala Mezinárodní archivní rada. Mezinárodní den archivů v České republice nese název Archivkřižovatka mezi minulostí a přítomností a je pořádán pod Českou archivní společností od roku 2009. V roce 2015 se účastnilo 54 archivů.265 V Zámrsku probíhal program v sobotu 13. června 2015, pro návštěvníky byly připraveny mapy s vyznačením archivní sítě ČR a mohli zhlédnout i některé konkrétní archiválie jako například pozemkové knihy či urbáře, pečeti a pečetidla. Pro děti byla v předsálí badatelny k dispozici výtvarná dílna. Součástí byly komentované prohlídky po areálu. Celkem navštívilo archiv v tomto dni přibližně 450 návštěvníků a pro den 2016 je plánováno uspořádat i blok přednášek s tématem Východočeská panství na mapách.266
7.2.
Archiv on-line
Dnešní moderní doba založená na internetovém propojení si vyžádala přizpůsobení archivu, kde Státní oblastní archiv plně splňuje jedno ze svých důležitých poslání, a to využití archivu pro veřejnost. Webové stránky archivu jsou dostupné veřejnosti na odkaze http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/. Webová stránka je přizpůsobena pro cizojazyčné badatele. Dostupný je i katalog knihovny, přínosné pro návštěvníky archivu je zveřejňování aktualit o dění v archivu a případně nepřístupnosti archiválií. Velice cenný je seznam archivních pomůcek a seznam archivních fondů uložených v Zámrsku. Veřejností je nejvíce využíván odkaz Matriky, který opět nabízí instrukce i pro cizojazyčné badatele. Kromě webových stránek je archiv dostupný pro veřejnost i na dnešní velice populární sociální sítí Facebook, což je zřejmě největším ukazatelem jeho výborné dostupnosti pro všechny cílové skupiny lidí. Zde sdílené příspěvky například o aktuálním dění a historické informace od jiných on-line institucí, ukazují nejenom na jejich vzájemné moderní propojení, podporu a spolupráci, ale také přinášejí užitek širší veřejnosti. Pro ni se tím činnost archivu stává mnohem lépe srozumitelnou a otevírá se jí tak možnost badatelského využití archivu. 7.3.
Významné archivní soubory
Celkové množství archivních souborů k 31. 12. 2014 činil 3177 fondů a sbírek, tedy 24656,10 běžných metrů archiválií. Počet zpracovaných metrů archiválií činil 15259,98 běžných metrů. Z dostupného seznamu267 archivních fondů uložených ve Státním oblastním archivu jsem pro představení vybrala několik zajímavých jak svým časovým rozsahem, tak i obsahem, které nebyly jmenovány v průběhu diplomové práce. Z finanční správy jsou cenné oba katastry, a to Josefínský katastr (1650-1875) i Stabilní katastr (1838-1887), přestože se jedná o neúplnou sbírku duplikátů. 268 265 ČAS v roce 2015: Ročenka české archivní společnosti. Praha : Česká archivní společnost, 2015. s.146. 266 Tamtéž. s.149. 267. Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2013/03/SEZNAM-FOND%C5%AE_SOAZAM_2015-09-03.pdf. 268 MACEK Jaroslav: Státní archiv v Zámrsku. Průvodce po archivních fondech. Archivní časopis, 16, 1966, s. 176.
57
Pro justiční správu je důležité zmínit například Krajské prokuratury Hradec Králové (1949-1999), Pardubice (1949-1960). Fond velkostatek Pardubice (1400) 1494 - 1952 obsahuje smolné knihy ze 16. století a velkostatek Jilemnice (1653) 1661-1950 cennou Grauparovu mapu z roku 1765 s manufakturním podnikáním Harrachů.269 Velkostatek Litomyšl (1513) 1533-1949 je jedním z největších a nejlépe zachovaných celků v archivu. Významný pro Litomyšl je i Rodinný archiv Trauttmansdorfů (1616) 16661753. Logickou souvislost připomíná PhDr. Tomáš Šimek270, že šlechtické archivy jsou bohaté na písemnosti cizího původu ale i písemnosti císařského vídeňského dvora, kde šlechtici zastávali vysoké funkce. Například rodinný archiv Piccolominiů 1431-1881 [1900] obsahuje písemnosti z Itálie z 15. století. Nejstarší písemností českého původu je listina rodinného archivu Kinských v Chlumci nad Cidlinou (1401) 1418-1948 z roku 1416.271 Církevní fondy zastupují Minorité: Pardubice (1516-1516), Jezuité: Hradec Králové (1637-1950) či Kapucíni Opočno (1673-1946). Z hospodářských institucí jsou v archivu zastoupeny Doly, Strojírny, Sklárny ale i Cukrovary, z textilních závodů Jan Hernych a syn, akciové textilní závody, Ústí nad Orlicí (1870–1947) či Antonín Jína, nejstarší parní továrna na suchary, oplatky, sušenky, perníkové zboží a různé cukrovinky, Lomnice nad Popelkou (1898-1948), případně První česká továrna na umělé hedvábí, a.s. Praha, závody Terezín a Senica (1870) (1920-1945) (1949). V Zámrsku se nachází i fond Ředitelství pošt Pardubice a podřízené poštovní úřady (1850-1951), Hvězdárna a planetárium Hradec Králové (1953)(1955-2007). Za úřední správu uvádím fond Úřední správa Harrachů (1743-1950)(1951) a Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves (1690-1945)(1973). Ze Sbírek je nejvíce badateli vyhledávána Sbírka matrik Východočeského kraje (15871949), dále se v archivu nacházejí Sbírky friaulských listin (1289–1604), která obsahuje smlouvy, doktorský diplom, listiny rodiny di Prampero, Sbírka Lesních hospodářských plánů (1882–1952), Jednotlivin (1361–1983), Map (1720–2001), Patentů a tisků (1508–1860), Pozemkových knih Východočeského kraje (1547–1885) a Sbírka soudobé dokumentace (1726–1999). Skutečně nejcennější archiválie je Broumovský urbář ze 17. století, u něhož se dokonce již v roce 1999 započalo s digitalizací. Broumovský urbář s barevnými mapami, finančními a robotními povinnosti, je cenný pramen pro pochopení dobového hospodářství, ale je významný i pro dějiny zemědělství. Broumovský urbář byl přeložen z německého jazyka do češtiny a vydán v roce 2015 a kniha Urbarium neoscriptum cum explicatione brevi byla ručně vázaná.272 Broumovský urbář byl prohlášen kulturní památkou, a to společně s písemnostmi rodinného archivu Šliků, písemnostmi kanceláře presidenta dvorské válečné rady ve Vídni Jindřicha Šlika, a Horním řádem jáchymovských dolů (1518) a také matrikami z předbělohorského období.273
269 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk. 40. výročí vzniku,...,op.cit.: s.16. 270 Tamtéž. 271 Tamtéž. s.15. 272 Klášter Broumov, [on-line] [cit. 22. 3. 2016] Dostupné na: http://www.klasterbroumov.cz/cs/broumovskyurbar. 273 ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk. 40,…, op.cit.:s.17.
58
7.4.
Digitalizace Sbírky matrik Východočeského kraje
Pro úplnou souvislost uvádím, že základ dnešní Sbírky matrik Východočeského kraje (1587-1949) uložené ve Státním oblastním archivu v Zámrsku pochází ze Státních archivů v Kuksu a Novém Studenci. K nim později přibyly další matriky z ostatních krajů, a to delimitací z okresních archivů či národních výborů. Sbírka matrik se stala badateli obzvláště využívána po roce 2005, kdy došlo ke zrušení poplatků za půjčování matrik a badatel si mohl sám pořídit reprodukci přímo v badatelně na svůj vlastní fotoaparát. Digitalizace Sbírky Matrik Východočeského kraje započala v roce 2009 a došlo k tomu na základě dohody mezi Státním oblastním archivem Zámrsk a Family Search International, která dohlíží na průběh a kvalitu digitalizace, která probíhá dle územních celků. Celé matriky lze následně stahovat přes internet, a to zdarma. Důležitou pomůckou pro badatele je Inventární seznam Sbírky matrik Východočeského kraje 1587-1949. Digitalizované matriky se již nepředkládají badatelům ke studiu, ti mohou využít jen jejich digitalizovaného formátu na počítači, případně čtečce mikrofilmů. Dne 16. 1. 2015 bylo dle Plánu digitalizace zveřejněno na webové stránce archivu, že k dokončení digitalizace matrik dojde v průběhu léta 2015, zároveň probíhá digitalizace velkostatků a započne se po dokončení digitalizace matrik i s digitalizací urbářů. Dne 22. 12. 2015 bylo vzhledem k technickým problémům sděleno, že přesný termín zveřejnění všech digitalizátů není možné určit. Naposledy byly aktualizovány informace o stále probíhající digitalizaci dne 4. 4. 2016.274
274 Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4.4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk.
59
8.
Závěr
Cílem mé magisterské diplomové práce bylo podat nástin dějinného vývoje Státního oblastního archivu v Zámrsku v letech 1960-2016. Zvolené téma mi poskytlo možnost proniknout hlouběji do historie archivu, a ověřit si tak v praxi mnoho teoretických poznatků, získaných během mého studia. Při zpracování jsem vycházela z inventáře fondu Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986), který se stal podkladem pro zařazené kapitoly. Věnovala jsem se situaci před rokem 1960, než byl archiv ustanoven, a podala jsem podrobnější informace o krajských původcích Státního oblastního archivu Zámrsk. Z této kapitoly vyplynulo, že oba krajské archivy položily základ pro původ fondů dnes uložených ve Státním oblastním archivu Zámrsk. Nastínění jejich podmínek pro uchování archiválií uvedlo celkovou situaci archivnictví v tehdejším politickém režimu. Jádro práce spočívá v rozsáhlé kapitole o historii Státního oblastního archivu, kde jsem shrnula proměnu instituce vzhledem k vývoji archivní správy v České republice. Podrobně jsem popsala první roky fungování archivu, vnitřní záležitosti řízení, další původu fondů a uvedla jsem legislativní úpravy, které archiv formovaly. Významný přínos této práce spočítá v ukázce kooperace archivu s jeho nadřízenými archivními orgány, což poskytuje představu o plnění jeho archivního poslání a jaká byla jeho stanoviska pro celkový rozvoj archivnictví v tehdejší době. V kapitole o personální situaci archivu jsem se zaměřila na významné pracovníky a ředitele archivu a dohledala jsem absolventy oboru archivnictví filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. První činnosti archivu roky byla personální situace velmi složitá, přesto archiv byl bohatý na mnoho kvalitních archivářů, z nichž mnozí svojí prací přispěli k jeho rozvoji. Budova pro Státní archiv Východočeského kraje vyžadovala značnou finanční náročnost při adaptaci pro umístění archivního materiálu, a neustálé další opravy. Při výběru vhodné budovy hrál významnou roli mimo jiné prostorový potenciál objektu, který umožňoval umístění archivního materiálu a zároveň vytvoření bytového zázemí pro zaměstnance archivu v jednom areálu. Popsání stavebních a technických úprav archivu poskytlo představu o tom, jak náročné bylo uchovat tak ohromné množství archivního materiálu, a že tato situace dokonce vedla k úvahám o jeho možném přemístění. Až v dnešních letech je prostorová situace příznivá, jak konstatuji v této práci. Do diplomové práce jsem zařadila část věnující se dostupnosti archivu badatelům. Ačkoliv nově založený Státní archiv v Zámrsku v prvních letech svého vývoje již umožnil badatelům nahlížení do archiválií, teprve v současnosti byly vytvořeny vhodné podmínky a Státní oblastní archiv Zámrsk je velice dobře adaptován na dnešní moderní dobu a disponuje mnoha prostředky k tomu, aby badatelům umožnil pohodlné využívání archivního dědictví. Tato diplomová práce podává přehled dějinného vývoje archivu, kterému se i přes všechny nepřízně nakonec díky péči a svědomité práci jeho archivářů, podařilo do dnešní doby uchovat vzácné archivní památky, a dokonce najít rovnováhu v tom, jak je nejenom ochránit pro budoucí generace, ale zároveň každému občanovi umožnit jejich využití. Závěrem uvádím myšlenku, že archiv se v tomto pojetí doslova stává živoucím organismem, který se dokáže přizpůsobit každé době a jde s jejím vývojem kupředu. 60
9.
Seznam Pramenů a Literatury 9.1.
Prameny
SPĚVÁČEK Jiří (Ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars: V. (1346-1355), Fasc. II. (1348-1350). Praha: 1960.
Státní oblastní archiv Zámrsk (SOA Zámrsk) Fond Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986) NAD 116 ŠIMKOVÁ Vlasta.: Státní oblastní archiv v Zámrsku 1956-1985 (1986). Inventář, 1990, ev. č. 593. Pokyny, instrukce a směrnice od ASMV ČSR Praha. Inv.č.30. Návrh na systematizaci Státního archivu v Zámrsku. Inv. 31. Návrh statutu ASMV ČSR, archívních oddělení KS SNB a státních archivů. invč.32. Organizační řád Státního oblastního archivu v Zámrsku. Invč. 38. Protokol o předání Státního archívu v Zámrsku. Inv.č.49. Záležitosti odloučených pracovišť a depozitářů. Inv.č.51. Směrnice pro zpracování plánů a výkazů. Inv.č.52. Zápisy z pracovní skupiny pro omezení přílivu písemností. Inv.č. 148. Písemnosti k desce cti. Inv.č.150. Pracovní řád. Inv.č.152. Zaměstnanci – všeobecně. Inv.č.153. Záležitosti systematizace. Inv.č.154. Bezpečnost práce a hygienická opatření na pracovišti. Inv.č.156. Péče o politicko-odborný růst zaměstnanců. Inv.č.157. Nábor zaměstnanců. Inv.č.162. Záležitosti jednotlivých zaměstnanců. B-K. Inv.č.164. Snímek katastrální mapy zámeckých objektů a pozemků v Zámrsku. Inv.č.874. Zabezpečení objektu – Zámrsk. Inv.č. 878. Generální opravy. Inv.č.883. Údržba budovy. Inv.č.884.
61
9.2.
Seznam literatury
BIČÍK Zdeněk: Evidence a využívání jednotného státního archivního fondu ve Východočeském kraji. Sborník prací východočeských archivů. 1970/1. ČAS v roce 2015: Ročenka české archivní společnosti. Praha. Česká archivní společnost, 2015. FELCMAN Ondřej – MUSIL František (Ed.): Dějiny východních Čech v pravěku a středověku. Praha. 2009. HOFFMANOVÁ Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ Jana: Bibliografický slovník archivářů Českých zemí. Praha. 2000. ŠIMEK Tomáš: Výroční zpráva Státního oblastního archivu v Zámrsku za rok 2002 a 2003. Státní oblastní archiv v Zámrsku. 2004. Zákon č. 499/2004 Sb., Zákon o archivnictví a spisové službě. ŠIMEK Tomáš: Státní oblastní archiv Zámrsk. 40. výročí vzniku. Sborník prací východočeských archivů, roč. 8., 2000. ŠIMEK Tomáš: Úvodem. Sborník prací východočeských archivů, roč. 1., 1970. ŠTOURAČOVÁ Jiřina: Archivnictví. Brno. Masarykova univerzita. 2013. KALÁB Vladimír, SEKOTOVÁ Věra, ŠIMEK Tomáš: Výsledky zpřístupňování archivního materiálu ve Státním archivu v Zámrsku a jeho předchůdců za léta 1956-1968. Sborník prací východočeských archivů, roč. 1., 1970. KUBA Jiří (red.): Zámrsk 1349-1999. U příležitosti 650 let obce. Zámrsk. Obecní úřad. 1999. SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze Království českého, 2. díl. Praha. 1994 MUSIL František: Hrady, zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí. 1995. Ottův Slovník Naučný: Sv. 19. Praha : J. Otto, 1902. PROFOUS, Antonín a Jan SVOBODA: Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Vyd. 1. Praha: Československá akademie věd, 1957. TURČÍN Oldřich: Vznik a vývoj okresních archivů východočeského kraje. Sborník prací východočeských archivů, roč. 1., 1970. Archivní časopis: BABIČKA Václav: Legislativní úprava archivnictví - východiska a cíle. Archivní časopis, 53, 2003. H.-Š.: Celostátní porada vedoucích pracovníků archivní organisace v Bratislavě. Archivní časopis,8,1958. H.: Nová územní organisace státních archivů. Archivní časopis,10,1960. HOLL Ivo: Z činnosti státních archivů v roce 1959. Archivní časopis,10,1960. KUBA Jiří: Jubileum PhDr. Tomáše Šimka. Archivní časopis,46,1996. KUBA Jiří: Za Františkem Zahrádkou. Archivní časopis,47,1997. KUBA Jiří: Za Karlem Horákem. Archivní časopis,49,1999. KUBA Jiří: K životnímu jubileuu Marie Lohniské. Archivní časopis,59,2009. MACEK Jaroslav: Státní archiv v Zámrsku. Průvodce po archivních fondech. Archivní časopis,16,1966. MACKOVÁ Marie: Životní jubileum Mgr. Věry Sekotové. Archivní časopis,45,1995. PETRTYL Josef: O spolupráci škol s archivy ve Východočeském kraji. Archivní časopis,11,1961. PODDANÁ Jana: Jubileum Vladimíra Kalába. Archivní časopis, 50, 2000. SÝKORA Vojtěch: Zákon o archivnictví. Archivní časopis,24,1974. ŠIMEK Tomáš: Jubileum Petra Zimmermanna, prom. hist. Archivní časopis, 53, 2003 ŠTARHA Ivan: Šedesátiny doc. PhDr. Bohumíra Smutného, Dr. Archivní časopis,54,2004. ŠTARHA Ivan: K jubileu PhDr. Kateřiny Smutné. Archivní časopis,57,2007. ZIMMERMANN Petr: Jubileum Vlasty Šimkové. Archivní časopis,54,2004. ŽIVOTA Jiří: Z činnosti státních archivů v českých zemích v r. 1960. Archivní časopis,11,1961. 62
9.3.
Internetové zdroje
Český statistický úřad. [on-line] [cit. 6. 4. 2016] Dostupné na: http://www.czso.cz. Vychodoceskearchivy.cz. Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu. Vychodoceskearchivy.cz. [on-line] [cit. 16.12.2015] Dostupné: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/historiearchivu. Východočeské archivy, [on-line] [cit. 15. 12. 2015] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/vyrocni-zpravy Východočeské archivy, [on-line] [cit. 10. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/dokumenty/organizacni-rad/ Východočeské archivy, [on-line] [cit. 10. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/publikacnicinnost Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/badatelsky-rad-centraly-soa-v-zamrsku. Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/cenik-sluzeb Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2013/03/SEZNAMFOND%C5%AE_SOAZAM_2015-09-03.pdf. Východočeské archivy, [on-line] [cit. 4.4. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk Porta fontium. [on-line] [cit. 1. 3. 2016] Dostupné na: http://www.portafontium.eu. Hospital Kuks, [on-line] [cit. 1. 2. 2016] Dostupné na: http://www.hospitalkuks.cz/historie/ticha-pece-o-nemohouci. Biskupství královéhradecké, [on-line] [cit. 18. 3. 2016] Dostupné na: http://www.bihk.cz/repository/files/_ke-stazeni/KAO/ostatni/duvody_depozitni_smlouvy.pdf. Východočeské archivy/Hradec Králové, [on-line] [cit. 18. 3. 2016] Dostupné na: http://vychodoceskearchivy.cz/hradeckralove/historiearchivu/. Zákony pro lidi, [online] [cit. 1. 4. 2016] Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004499/souvislosti. Klášter Broumov, [on-line] [cit. 22. 3. 2016] Dostupné na: http://www.klasterbroumov.cz/cs/broumovsky-urbar. HUBENÝ Jaroslav. Tiskněte si důležité e-maily i fotky, budou se hodit, nabádá archivář. In: iDNES.cz [online]. 2.1. 2016. [cit. 14.3. 2016] Dostupné z: http://pardubice.idnes.cz/archivarradi-jak-se-starat-o-fotky-a-dokumenty-fq9-/pardubicezpravy.aspx?c=A151228_2214584_pardubice-zpravy_msv. Zákon č. 499/2004 Sb., Zákon o archivnictví a spisové službě, [on-line] [cit. 18. 3. 2015] Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-499. Vládní nařízení č. 29/1954 Sb., Vládní nařízení o archivnictví, [on-line] [cit. 25. 3. 2015] Dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=29&r=1954. Zákon č. 97/1974 Sb., Zákon České národní rady o archivnictví. [on-line] [cit. 4. 4. 2015] Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=97&r=1974.
63
10. Seznam příloh Příloha č.1: Budova Státního oblastního archivu Zámrsk Příloha č. 2: Pamětní deska na budově archivu Ferdinanda Antonína, hraběte z Bubna a Litic Příloha č. 3: Pamětní deska na budově archivu připomínající Nápravně výchovný ústav. Příloha č. 4: Vnitřní nádvoří zámku. Příloha č. 5: Celkový pohled na zámecký areál.
64
11. Přílohy Příloha č.1: Budova Státního oblastního archivu Zámrsk
65
Příloha č.2: Pamětní deska na budově archivu Ferdinanda Antonína, hraběte z Bubna a Litic
66
Příloha č. 3: Pamětní deska na budově archivu připomínající Nápravně výchovný ústav.
67
Příloha č.4: Vnitřní nádvoří zámku
68
Příloha č. 5: Celkový pohled na zámecký areál
69
