Masarykova universita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Ikony české graffiti scény a jejich současná tvorba v jiných uměleckých odvětvích

Masarykova universita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy

Ikony české graffiti scény a jejich současná tvorba v jiných uměleckých odvětvích Bakalářská práce

Brno 2012

Autor práce: Tobiáš Grolich DiS. Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček

Masarykova universita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy

Ikony české graffiti scény a jejich současná tvorba v jiných uměleckých odvětvích Bakalářská práce

Brno 2012

Autor práce: Tobiáš Grolich DiS. Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček

2

3

Bibliografický záznam Anotace Bakalářská práce „Ikony české graffiti scény a jejich současná tvorba v jiných uměleckých odvětvích“ se snaţí popsat tvorbu českých graffiti tvůrců, kteří překročili hranice této subkultury. Pokládá si otázky, zda je jejich současná tvorba ovlivněna graffiti minulostí a jak je příjmána touto subkulturou. Pojednává o historii českého graffiti, jeho vzniku, proměnách a vývoji. Práce je zaměřena především na výrazné osobnosti, které jsou respektovanými ikonami nejen v graffiti.

Klíčová slova Graffiti, subkultura, výtvarná tvorba, ţivotní styl

Annotation Bachelor thesis "Icons Czech graffiti scene and present their work in other branches of art" is trying to describe the work of Czech graffiti artists who crossed the genre. It considers the question whether is their contemporary work influenced by graffiti and how is received subculture. It discusses the history of Czech graffiti, its origin, transformations and development. The work is mainly focused on major personalities who are respected not only in graffiti.

Keywords Graffiti, subculture, artistic creation, life style

4

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování pouţíval nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

V Brně dne ……………… -------------------------------------

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat panu Mgr. Viktoru Pantůčkovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za konzultace a rady k obsahu mé práce. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mi s prací, třeba i nepřímo, pomáhali.

5

Obsah Obsah ................................................................................................................................................ 6 Úvod ................................................................................................................................................. 7 Kapitola 1 – Historie Českého graffiti ........................................................................................... 10 1.1. První české graffiti .............................................................................................................. 10 1.2. Stará škola ........................................................................................................................... 12 1.3. Nová vlna ............................................................................................................................ 15 Kapitola 2 – Jakub Matuška- malíř ................................................................................................ 19 2.1. Jakub Matuška jako Masker ................................................................................................ 19 2.2. Malba ................................................................................................................................... 21 2.2.1. Definice ................................................................... Chyba! Záložka není definována. 2.2.2. Dílo .......................................................................... Chyba! Záložka není definována. 2.3. Writer versus malíř .............................................................................................................. 25 Kapitola 3 – Alexey Klyuykov, malíř, konceptualista ................................................................... 28 3.1. Alexey Klyuykov jako Bleze .............................................................................................. 28 3. 2. CAP .................................................................................................................................... 31 3.3. Cena Jindřicha Chalupeckého ............................................................................................. 34 Kapitola 4 – Jan Zajíček, reţisér .................................................................................................... 36 4.1. Jan Zajíček jako Scarf ......................................................................................................... 36 4.2. Hudba a video...................................................................................................................... 39 Kapitola 5 – Ondřej Anděra, hudebník .......................................................................................... 42 5.1. Ondřej Anděra jako Sifon ................................................................................................... 42 5. 2. WWW................................................................................................................................. 44 5.3. Divadlo a film...................................................................................................................... 46 Kapitola 6 – Vladimír Broţ, hudebník a výtvarník ........................................................................ 49 6.1. Vladimír Broţ jako Wrach .................................................................................................. 49 6. 2. PSH a Bigg boss ................................................................................................................. 52 6. 3. Komiks, ilustrace, laser ...................................................................................................... 54 Závěr............................................................................................................................................... 59 Zdroje ............................................................................................................................................. 61 Seznam obrázků ............................................................................................................................. 64

6

Úvod České graffiti se během svých dvaceti let své existence stalo nedílnou součástí městské subkultury. Původní scéna, motivace, samotní tvůrci se od doby vzniku značně obměnili. Mnozí bývalí sprejeři však zůstávají, i po ukončení své graffiti aktivity, spojeni s touto činností. Někteří se stali ikonami a jejich graffiti jméno se tak traduje jako legenda. Současná činnost takových osobnostní bývá často spojena s tvůrčí a uměleckou prací. Pro svou práci jsem si zvolil téma „Ikony české graffiti scény a jejich současná tvorba v jiných uměleckých odvětvích“- Cílem není prvoplánové srovnávání a kritika jejich prací. Chci, aby z práce jasně vyplynula souvislost mezi jejich graffiti minulostí a současnou tvorbou. Touto prací chci potvrdit hypotézu, ţe současná tvorba „ex-sprejerů“ je ovlivněna především graffiti minulostí a vychází z ní. Z důvodu rozmanitosti jsem zvolil záměrně pět rozdílných, dnes jiţ neaktivních sprejerů. Jako příklady tvůrčích ex-sprejerů jsem vybral tyto: Alexy Klyukov (Bleze), Jan Zajíček (Scarf), Jakub Matuška (Masker), Ondřej Anděra (Sifon), Vladimír Broţ (Wrach). Mezi nimi jsou výtvarníci, hudebníci a multimediální umělci. V první části své práce shrnuji historii českého graffiti. Zaměřuji se na klíčové momenty a jména. Přesto, ţe se ve své práci nechci věnovat historii graffiti jako takovému, pro uvedení pěti vybraných ikon do souvislostí je zařazení do historického kontextu nutné. Tato část tak poskytuje stručný přehled vývojem a zlomovými momenty českého sprejování. Kaţdá další část se věnuje jedné konkrétní osobnosti. Vysvětluji zde, co kaţdý z nich dělá nyní a snaţím se poukázat na podobnosti nebo rozdílnosti v tom, jak přistupovali a přistupují ke své tvůrčí činnosti. Řazení jednotlivých sprejerů je záměrné, nejde o chronologii jejich aktivního malování graffiti, ale o návaznost na předchozí osobu. V práci jsou proto řazení takto: Jakub Matuška (Masker), Alexey Klyukov (Bleze), Jan Zajíček (Scarf), Ondřej Anděra (Sifon), Vladimír Broţ (Wrach). Prvním ze zmíněných ikon je Jakub Matuška, jakoţto malíř a výtvarník, který přesto, ţe ve své současné tvorbě neopouští estetiku, která mu byla typická v graffiti, slaví úspěchy na oficiální výtvarné scéně. V roce 2011 získal cenu NG333, jeho díla vychází z prvků graffiti dodnes, vyzkoušel si i tvorbu experimentálních videí. Jakub Matuška tak patří k nejúspěšnějším českým ex-sprejerům věnujícím se malbě.

7

Na oceněného malíře Matušku navazuje konceptualista a malíř Alexey Klyukov. Tento rus je také nejmladším z ikon, které jsem si pro svou práci vybral. Ţe ho lze označit za ikonu jiţ dnes je bezpochyby. Klyukov, mezi sprejery známý pod přezdívkou Bleze, ve svých pracích překračuje rámec tradičního graffiti, nabourává jeho podstatu a zaběhlé klišé vyuţívá jako svůj motor. V roce 2011 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého pro mladé umělce, spolupodílí se na tvorbě kontroverzního web-magazínu Upstream a je členem zlomové graffiti skupiny CAP (crew against people). Ve svých pracích velice často odkazuje na velikány výtvarného umění a světové graffiti ikony. Třetí ikonou, které se věnuji je Jan Zajíček, známý jako Scarf. Scarf je jednou z nejskloňovanějších osob vţdy, kdyţ se hovoří o českém graffiti. Jeho tvorba a přístup ke graffiti ovlivnila celou další graffiti generaci. Patřil k prvním, kteří v Čechách psali své jméno po zdech a to s vědomím, ţe se jedná o graffiti. V současné době se Zajíček věnuje videoklipům a multimediální tvorbě. Stejně jako jeden z prvních vkročil do vod graffiti, patří i k lidem, kteří jako první otestovali zda je český posluchač připraven na hiphop. Zajíček byl členem hiphopové formace WWW, které po letech nečinnosti zaţila nečekaný come back. Ondřej Anděra patří k hybnému motoru skupiny WWW. Mezi jeho další umělecké aktivity patří spolupráce s divadlem TOW, multimediální skupinou SPAM, filmová hudba nebo reţie. U Anděry, který i nadále pouţívá především svou přezdívku Sifon, lze o významu pro historii českého graffiti pochybovat. Pokud chápeme slovo ikona jako označení pro osobu, která ovlivnila, nebo zanechala významnou stopu v daném odvětví je otázkou postoje, zda lze Sifona označit za ikonu graffiti. Pro graffiti jako takové však význam má. Moţná právě svým velkým významem pro český rap, který byl úzce spjat se sprejery. Jako aktivní writer maloval graffiti v dobách, kdy bylo graffiti chápáno jako něco nového a svobodného. Pro svoji práci jsem si ho vybral především z důvodu, ţe jeho inovativní přístup v hiphopu, dá-li se tak jeho tvorba ještě nazvat, je na českém poli zcela výjimečná. Zajímalo mě proto, zda byl stejně inovativní i v graffiti, nebo zda ho právě rozdílný přístup k tvorbě dovedl k hudbě, které se nyní věnuje. Práci uzavírá rapper, ilustrátor, majitel hiphopového labelu Bigg boss a scénograf Vladimír Broţ. Wrach, jak si Vladimír říkal v době, kdy aktivně tvořil graffiti, patří mezi nejznámější české sprejery. Ve svých textech často vzpomíná na dobu, kdy večer vyráţel se spreji do města. Na rozdíl od Anděry, který ve své hudbě ani rozhovorech nedává znát, ţe byl sprejerem, Vladimír Broţ nese svoji minulost jako vlajkovou loď. Odvolává se na graffiti, jeho

8

podstatu a svojí aktivitou podporuje sprejerská videa. Fascinace městem, jako organismem, který jako jeden ze svých znaků ţivota produkuje graffiti, je pro Broţe typická. Zajímá se o architekturu, nové technologie, komiks a výtvarné umění. Jako metodu své práce jsem si zvolil komparaci. Snaţil jsem se na společné prvky, které spojují graffiti tvorbu a současné umělecké vyjádření těchto pěti ikon, pouze upozornit. Nechtěl jsem se stavět do role kritika. V práci srovnávám přístup k malování graffiti a jejich současnou tvorbou. V práci jsem čerpal, z důvodu malého mnoţství odborných knih a tištěných publikací, především z internetových zdrojů. Z důvodu důvěryhodnosti jsem upřednostnil vţdy ty zdroje, kde se autor vyjadřuje k problematice sám, nebo je autorem článku osoba, která v dané problematice chápána jako odborník. Informace v práci jsem konzultoval s graffiti writery, kteří si však nepřejí být jmenováni.

9

Kapitola 1 – Historie Českého graffiti

1.1. První české graffiti Označeni pro nápisy anonymně vyryté do zdi domů (zachovány např. v Egyptě, v Pompejích); později souhrnné označení pro vesměs anonymní nápisy nebo kresby na obvykle veřejně přístupných místech.1 Přesto, ţe graffiti jako takové se poprvé objevilo v New Yorku jiţ na sklonku šedesátých let, do České republiky (Československé republiky) se dostalo aţ v závěru let osmdesátých. Nápisy na zdech se objevovaly i dříve, většinou však nesly poselství názoru, často politického, nebo fungovaly jako vzkaz cíleně někomu určený. Takové nápisy, často vyvedeny křídou, byly k vidění nejčetněji na Leonardově zdi u Maltézské zahrady. Za výjimku se dá povaţovat série nápisů „Servat je vůl“, ta vznikla v Praze v Dejvicích na ČVUT. Tento nápis nepsal jeden člověk ani organizovaná skupina, přesto se rozšířil nejen po hlavním městě, ale dostal se i za hranice Československa. „Servít je vůl“ tak mohli lidé vidět v Miláně, Paříţi, Bruselu a New Yorku. 2 Znakem porevolučního graffiti byl přátelský přístup writerů navzájem a velmi mírné tresty. Neexistoval zákon, který by definoval sprejerství a určil jeho postihy, policie byla navíc vnímána v očích veřejnosti negativně, aniţ co graffiti jako svobodný projev umělců. Za prvního českého sprejera, který soustavně psal své jméno je povaţován ostravský Maniac. Ten, podobně jako praotec graffiti Taki 183, psal po zdech především svoji přezdívku. První nápisy Maniac byly v Ostravě k vidění v roce 1987. Bylo mu v té době sedmnáct let, byl vyznavačem hnutí punk a později se stal studentem uměleckoprůmyslové školy. „Úplně na začátku, někdy v roce 1987, jsem psal třeba „Nechceme holé zdi!“ a podobné věty, jejichţ smysl se dal, jako tehdy ostatně cokoli, chápat politicky. Můj hlavní záměr byl ale výtvarný, chtěl jsem nějak zpracovat tu plochu, ten prostor města, který mi připadal hrozně depresivní a nedokončený.“3. Později Maniac zakládá crew (uskupení více writerů píšící stejná písmena) ZDG (Zero Dimension Gang). Po revoluci, 1

Universum: všeobecná encyklopedie. 3. díl, F-H. Vedoucí autorského kolektivu českého vydáni: Josef Čermák. 1. vyd. Praha: Odeon, 2000, s. 304. 2 [online], http://www.vakobobri.cz/e107_plugins/content/content.php?content.35 [, 29.6.2010 3 Maniac: OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 7. ISBN 80-204-1325-1.

10

kdy se otevřely hranice, se do Československa dostávalo graffiti ze západu. V Praze tak vznikly vůbec první praţská graffiti crew jako byly CSB (Color Sifon Bombs). Mezi její členy patřil i Rake, zřejmě nejvýraznější postava praţských graffiti začátků. Ten vzpomíná na první kroky takto. „Zdrojem informací byly časopisy a televize. Z toho mála jsme pochopili, ţe princip spočívá v šíření svýho jména, a kdyţ se spojí víc lidí pod jednu značku, má to na ulici větší efekt.“4 V první vlně se na scéně objevil i Sifon (Ondřej Anděra), ten byl členem crew Bungle clan spolu s Lelou (Lela Geislerová, v současné době tvůrkyně komiksů).

Obrázek 1: Maniac5

V letech 1992 aţ 1994 se objevilo několik, pro budoucí tvář Prahy, podstatných jmen, mezi ně patřili Pois, Scarf (Josef Zajíček), Delarock, Wrach (Vladimír Broţ), Key (Michal Škapa) a mnozí další.

V těchto letech také do Prahy přijíţděli západoevropští, především

němečtí, writeři. Od jejich příjezdu začala být praţská graffiti tvář ovlivněna především Berlínskou scénou. Mezi první, kdo do Česka zavítal, byli lidé z CAF či BEN crew, ti se stali pro praţany vzorem a modlou. V té době se v prostředí sprejerů začal prosazovat Pois, který zaloţil nejdříve spolu se Scarfem a Delarockem TCP crew (The Color Posse). TCP ovlivnila všechny 4 5

Rake: OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 14. ISBN 80-204-1325-1. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s.17 14. ISBN 80-204-1325-1.

11

další generace a určila směr, kterým se graffiti u nás vydalo. „Později si (Pois) z cesty do San Franciska přinesl zcela nový styl a jako jediný v Praze i členství v tamní CW crew. Nad piecy dosud nevídaných rozměrů 20x3 metrů zapomínali praţští homeboys dýchat.“6 Právě parta TCP byla první, kdo namaloval historicky první whole car (graffit přes celý vagón metra), vytvořili veliký stříbrný nápis TCP!ONE (1992).

Obrázek 2: wholecar TCPONE7

1.2. Stará škola Graffiti se po republice začalo šířit v polovině 90. let díky dvojstránce časopisu Pop life, která byla věnována graffiti. Jelikoţ se časopis zaměřoval aţ na výjimky výhradně na Prahu, našel si své odpůrce, například ostravský Maniac říká. „Byly tam hlavně fotky praţských writerů, kteří byli určitě velmi rádi, protoţe jinak by je asi neposkytli. Já jsem se vůbec divil, ţe v takovémhle časopise, mezi články o nějakých pophvězdách, tohle vychází a lidi ze scény se toho účastní.“8 Krom tohoto komerčního časopisu, si writeři vydávali i své vlastní magazíny, například Druhá barva, nebo později Terrorist. Postupem času a nárůstem popularity graffiti 6

OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 22. ISBN 80-204-1325-1. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 35. ISBN 80-204-1325-1. 8 Maniac: OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 52. ISBN 80-204-1325-1. 7

12

počet sprejerů narůstal a začaly se tak vyskytovat různé přístupy a styly. „V devatenácti jsem naprosto trpěl pocitem, ţe mi ţivot protejká mezi prstama. Protoţe mě zajímá komis, zajímal mě hiphop, zajímalo mě graffiti a chtěl jsem tomu dávat sto procent a ne nějakých třicet procent po škole.“9 Výrazně jiný přístup přinesla parta NNK jejímţ členem byl i Wrach. Tato crew zavedla na scéně tvrdý reţim a přísná pravidla. NNK začali trestat horší writery tím, ţe jim brali barvy, přemalovávali jejich graffiti a docházelo i k fyzickým napadením. Ve stejné době se fenomén graffiti rozšířil i do Brna. Zde byli sice určité náznaky sprejerství jiţ dříve, teprve v letech 1995 se dá hovořit o graffiti scéně. V Brně tedy takzvaná stará škola, tedy tvrdý přístup k pravidlům, fungoval prakticky od začátku. Podobně jako v Praze se šířily polopravdy o agresivitě NNK, v Brně tomu bylo podobně, za zvláště nekompromisního byl povaţován Idol z BHB crew (Brno Home Boys). Wrach z NNK vzpomíná na tuto dobu takto „časem tahle naše aktivita přerostla v to, ţe fyzicky silnější writeři začali okrádat a mlátit ty slabší. Najednou se to stalo normou – právo silnějšího ne podle skills, ale fyzicky. … Pochopili jsme, ţe jsme vypustili něco jako dţina z lahve a ţe proti tomu musíme jit. … Nakonec se to teda podařilo nějak udusat.“ A byl to právě Wrach, kdo začal prosazovat a vézt neoficiální školu graffiti. Byly to nepravidelné setkávání, především mladších sprejerů ve skvotu Ladronka, kde jim Wrach vštěpoval základy přístupu k písmu. Z této školy vzešlo několik pozdějších hvězd české graffiti scény, mezi ně patřil 2Mad, Epos 257, Baes, Perry nebo Masker (Jakub Matuška) a mnozí další. Na tuhle školu nyní existují dva rozdílné názory, jeden tvrdí, ţe díky předávání zkušeností a scelování scény se úroveň pozvedla, druhý postoj je však negativní a škole vytýká omezení tvůrčích přístupů a budování kultu Wraha.

9

Wrach, [online], http://respekt.ihned.cz/video/c1-44547020-vladimir-518-o-komiksech-grafitti-a-architekture, 29.6.2010

13

Obrázek 3: NNK crew, zóna Vltavská 199610

Ve druhé polovině 90. let, kdy mnozí writeři přestali malovat a nastoupila další generace, se crew promíchaly a vznikla tak nová uskupení. Mezi nejvýraznější patřili ABX a DSK, šlo vlastně o základ crew NNK a TCP, kteří přivzali nové členy. Tyto dvě skupiny pořádaly výlety do zahraničí a pronikly tak do zahraničních graffiti magazínů. S ukotvením základních technik se změnil i praţský přístup k tvorbě. Writeři se odvraceli od efektních prvků a své piecy stavěli na syrovosti tvaru písmene, tento přístup je typický pro Berlínský graffiti styl. V této době se také ukazují první větší spory mezi Prahou a Ostravou. „My jsme za nejstěţejnější, nejpodstatnější povaţovali tvar písma. A přišlo nám, ţe v ostravským graffiti je tahle kostra potlačovaná, opomíjená, ţe oni zvýrazňujou jenom tu efektní stránku.“11 Ke změnám došlo nejen v pojetí samotného graffiti, ale i v postizích za něj. Aniţ co na začátku 90. let bylo běţné, ţe se graffiti malovalo dlouhou dobu a vchody do podzemního systému metra byly nechráněné. „Tak to se prostě šlo do haly, třeba patnáct lidí i víc. Orion a ta jeho parta si přinesli kazeťák, byli tam dva

10 11

OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 65. ISBN 80-204-1325-1. Wrach: OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 81. ISBN 80-204-1325-1.

14

brejkaři, kteří se u toho vlaku točili na hlavě, a malovalo se třeba tři hodiny, jak kdo chtěl.“12 „V roce ´95 bylo metro stejný jak legál. Nikdo tam nebyl, ţádnej vrátnej, ţádná ochranka, nic. Z šedesáti souprav na béčku jich jezdilo 59 pomalovanejch. Na Zličín jsme jeli taxíkem, vystoupili jsme a vlezli dovnitř normálně dveřma, všechno v klidu. Kdyţ někdo uprostřed malování dostal hlad, tak se vodjel najíst a pak se vrátil, aby to dodělal.“13 Tohle vše se zákonitě muselo změnit a tak začala doba bezpečnostních kamer. Dopravní podnik sice zamezil snadným vstupům zamčením dveří, writeři jej však lehce odstranili a za pomocí takzvaných ninjů postupovali k prakticky nehlídaným soupravám. Ninjové byli lidé, kteří pomáhali sprejerům tím, ţe vstupovali do hlídaných prostor jako první, bez barev a bez rizika, ţe budou nařknuti ze snahy posprejovat soupravy metra. „Já normálně netrpím nějakýma velkýma pocitama strachu, ale třeba na Českomoravský jsem trochu nahnáno měl. Tam se lezlo třicet metrů dolů šachtou po takovým úzkým ţebříku, člověku kapala na hlavu voda, všechno bylo mokrý a kluzký, kdyby někomu ujela noha… Pak se šlo deset minut nějakýma tunelama, kde se normální člověk neorientuje, neví kam vedou… A pak tam najednou stojí ten vlak.“

14

Do historie českého graffiti se v této době

zapsalo několik writerů. Mezi nejvýraznější patří Romeo, Bior, Cakes (Jan Kaláb), ale i brněnští Idol, Naym, Arie a mnozí jiní. Nasazení, aktivita a tvůrčí invence těchto writerů ovlivnila mnohé jejich pokračovatele. Graffiti tak začalo mít podobu, jakou známe dnes.

1.3. Nová vlna Rok 2000 se vepsal do historie českého graffiti především díky cestě Cakese, Romea a Keye do New Yorku. Tehdy čerství maturanti odjeli na celé léto malovat do Ameriky. V Mece světového graffiti namalovali přes třicet vlaků, asi deset wholecarů a několik zdí. Během jejich tří měsíčního pobytu strávili noc na policejní stanici a proběhl takzvaný rychlo soud, po té co byli tajnou policií chyceni s barvama v blízkosti vlakové odstavné koleje. „Kdyţ jsme se vrátili do New Yorku a čas odletu se blíţil, přišla poslední šance dát trofej nejcennější – barevnej oneman wholecar. Na opatrnost jsme uţ kašlali, prostě buď anebo. Skrz okna, na který jsme malovali, jsme ve vedlejším vlaku viděli třeba uklízečku, nervy, ale OK, malujeme dál. Kdyţ uţ jsme byli skoro hotoví, v totálním psychu slyšíme něčí kroky na druhý straně vagónu. Ve vzduchu největší

12

Key.: OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 84. ISBN 80-204-1325-1. Mokráš. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 84. ISBN 80-204-1325-1. 14 Key. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 86. ISBN 80-204-1325-1. 13

15

smrad ze sprejů, my zkamenělí v očekávání, kdy na nás ten typ vyběhne. Dlouhý ticho a nic, ani nevykouknul! Vyhráli jsme. Kdyţ jsme jednou ráno ve stanici fotili jinej wholecar, zrovna tam stál řidič. Pil kafe a jen tak se dal do řeči. Ptal se, jestli jsem to dělal já... . Zeptal jsem se ho, jestli se mu to líbí a von řekl, ţe jo. Přišlo mi, ţe tam se graffiti bere jinak neţ v Evropě. Tam všichni ty zaměstnanci zaţili ten největší boom, bylo jim tenkrát třeba patnáct nebo ještě míň, takţe je jasný, ţe to taky zkusili….“15 Ve videu Kick the shit 4, kde je výlet do Meky graffiti zaznamenán, je zachycena atmosféra města, kterým projíţdí pouze čisté soupravy metra s výjimkou graffiti od praţské trojice.

Obrázek 4: wholecar Cakes Romeo, New York, 2 00016

Rok po jejich návratu se v České republice prosadila novela trestního zákona, která tvorbu ilegálního graffiti posuzuje jako trestný čin. 1) Kdo poškodí cizí věc tím, ţe ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok nebo peněţitým trestem. 2) Odnětím svobody na šest měsíců aţ tři léta nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem vedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo spáchá-li takový čin opětovně nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny nebo spáchá-li takový čin na věci, která poţívá ochrany podle zvláštních předpisů. 3) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem

15

Cakes., OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 149. ISBN 80-204-1325-1. Czechs in NYC 2000 [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: Ilovegraffiti, http://www.ilovegraffiti.de/notme/2010/01/17/czechs-in-nyc/, 28.3.2011 16

16

uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu. 17 Do tohoto roku bylo sprejerství hodnoceno, jako poškozování cizí věci a chápáno pouze jako přestupek. S rozšířením internetu a zpřístupnění kvalitních barev ve spreji se výrazně usnadnila tvorba graffiti. Současní writeři tak vidí aktuální piecy z celého světa prakticky druhý den, rozšířila se také tvorba graffiti videí a magazínů. S jakým si ustrnutím souvisí i hledání nových cílů a cest, jak ke graffiti přistupovat. Nejvýraznějším fenoménem se stala tvorba začátečnických graffiti, kdy tvůrci záměrně tvoří primitivní tvary písmen a ořezávají podstatu graffiti na její absolutní maximum. První a koncepčně nejucelenější crew, tvořící v tomto stylu je CAP crew (Crew Against People), která si i název převzala od proslulého New Yorského writera. Původní Cap se proslavil svým nekompromisním přístupem k malování. Nekladl si za cíl namalovat nejhezčí, největší, nebo nejsloţitější graffit, ale snaţil se svými rychlými throw upy („Throw-up je něco mezi tagem a propracovanějšími graffiti, principem je namalovat ho celý na jeden zátah. Důleţitá je rychlost… Proto styl throw-upu vychází z oblých, bublinovitých tvarů. Kaţdý písmeno je obtaţený souvislým tahem… Throw-up se nedělá proto, aby byl ,hezký‘.“18) zasáhnout nejvíce míst a ničit výtvory ostatním writerům. Praţská CAP crew, jejímiţ členy jsou především Mosd, Bleze (Alexey Klyuykov) a Masker, tvoří koncepční graffiti a vydávají pdf magazín Upstream, který je výrazný svou výtvarnou grafikou. „Jsou ochotný experimentovat, opustit zajetý principy a vydat se na neznámou stezku… Naše generace měla potřebu dostat se k tomu tvaru, zbavit se všeho balastu a jít aţ na dřeň, ale oni uţ to nepotřebují, protoţe tu dřeň viděli v našem podání. Chtějí udělat krok ještě někam dál, ještě hloub….“19 Z mimo praţských je třeba zmínit ostravského Piana33 a Avieho, znojemského Keima, brněnské crew BHB, ODA, ACL nebo v současné době aktivní a kontroverzní FET. Tito tvůrci vzbuzují na současné scéně zájem a vystupují svojí tvorbou ze sprejerského davu. Graffiti se v České republice dnes posunulo do zcela jiných rovin, neţ na kterých začínalo. Tvůrci díky přístupu k informacím rychleji „dozrají“, více kopírují, ale snaţí se také více experimentovat a vnášet do graffiti další rozměr.

17

Sbírka trestního zákona, § 257 Zákon č. 140/1961 Sb. Blunk. Lidové noviny [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: Lidové noviny, http://relax.lidovky.cz/jak-nagraffiti-zname-navod-na-cteni-mest-fdn-/ln-zajimavosti.asp?c=A110325_121103_ln-zajimavosti_hs, 28.3.2011 19 Wrach, OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 163. ISBN 80-204-1325-1. 18

17

Obrázek 5: CAP crew20

20

CAP crew[online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: crewagainstpeople, http://crewagainstpeople.org/index.php?/project/cap-2005-2008/, 28.3.2011

18

Kapitola 2 – Jakub Matuška- malíř 2.1. Jakub Matuška jako Masker „Díky graffiti jsem se naučil pracovat s postavou (jménem), rozvíjet ji, tvarovat a hlavně prezentovat publiku. Zjistil jsem, ţe věci vystavené na ulici jsou lidem nejblíţe, ale jenom fyzicky. Schopnost oslovit někoho jiného neţ dalšího tvůrce graffiti je asi nízká, aby to fungovalo, musí se sejít skvělý nápad, silné téma, které se osobně dotýká velkého počtu lidí (třeba láska atd.) s vhodným místem, které je sice frekventované, ale zároveň poskytuje moţnost rychlé, snadné a nenápadné instalace. Neţ to člověk celé zrealizuje, vydá hodně sil, ale kdyţ se to povede, stojí ten pocit za to. Asi před pěti lety (citace je z roku 2006) jsem se od graffiti vrátil zpět ke kresbě, udělal nějaké sochy, animace, videa a i kdyţ uţ to není sprejem na zeď, vlastně pořád buduji jméno (nebo víc jmen najednou, jako se to někdy stává). Tvorba postavy, jména mě pohltily, staly se důleţitějším neţ cokoli jiného v mém ţivotě. Jsem rád, ţe všechna ta dosavadní energie, kterou jsem tomu věnoval, se projevuje i v jiné podobě neţ jen nápisy po zdech, protoţe to by pro mě bylo frustrující. I takhle si často říkám, jestli to má vůbec nějaký smysl.“21

21

Masker. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 218. ISBN 80-204-1325-1.

19

Obrázek 6: Masker22

Born 1981 in Prague works in Prague.Studied for 2 years at private artistic secondary school specialization on graphic design,than on secondary Arts and Crafts School specialization on exhibitions. At present on AVU (Academy of Fine Arts in Prague), in painting studio of Vladimir Skrepl. Paintings, drawings, video, streetart, hand-made dress design.23 Jakub Matuška (1982) je v graffiti kultuře známý pod přezdívkou Masker. Byl aktivním členem graffiti crew CMR, která tvořila klasické graffiti. Jeho přístup byl však vţdy výrazný a vystupoval z řady. Graffiti tvořené Maskerem mělo kresebný charakter a neslo většinou jasnou myšlenku či vtip, často bylo doplněno o dívčí postavu, inspirovanou jeho mladší sestrou. Působilo proto lehce a vytvářelo dojem nadhledu nad klasickým přístupem writerů. V době členství ve skupině CMR platil Masker i za výraznou osobu v tagování. Za jednoho z nejlepších praţských tagerů ho označil legendární Scarf v rozhovoru pro hiphopový magazín Bbarák. V roce 2005 se stal členem nové praţské graffiti crew CAP (Crew against people). V této 22

Masker [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: Onename.phatbeatz.cz, http://onename.phatbeatz.cz/onename.htm, 28.3.2011 23 Masker.net [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.masker1.net/bio.html Narodil se 1981 v Praze, kde i pracuje..Studoval 2 roky na soukromé umělecké střední škole se specializací na grafický design, později na střední uměleckoprůmyslové škole se specializací na výstavnictví. V současné době studuje na AVU (Akademie výtvarných umění v Praze), v ateliéru Vladimíra Skrepla. Obrazy, kresby, videa, streetart, ručně vyrobené designové šaty.

20

konceptuální skupině setrval však pouze jeden rok. Nyní není aktivním členem ţádné graffiti crew, přesto se občas jeho charaktery (slangový graffiti výraz pro postavu a obličej) objeví na graffiti jamech nebo komerčních zakázkách. „Já jsem současně, jako jsem se vzdělával v dovednostech malby a kresby na střední škole, tak zrovna tak jsem se v tu dobu věnoval malování graffiti a prvních streetartovejch věcí. A dělal jsem to dohromady. Ale asi dřív se dalo víc všimnout a bylo víc zajímavý pro různý lidi tyhle věci, který jsem dělal venku… Myslím, ţe později se to ale přehouplo a lidi baví obrazy víc, snad.“24

2.2. Malba Ve svých obrazech nezapře svoji graffiti minulost. Pouţívání podobných technik a prostředků byla vidět na zdech stejně jako na současných obrazech. Matuška často kombinuje techniky spreje, airbrushe a štětce. Inspirací mu jsou gotické výjevy, díla renesančního malíře Hieronyma Bosche nebo raná tvorba Joana Miró či Pabla Picassa.25 Obrazy jsou precizními graffiti na plátně. Působí roztříštěně a zároveň komplexně. Jde o stoprocentně zaplněnou plochu, posprejovanou zeď v rámu, která vypráví příběh. Story na zdi, kterou je možno vidět z chodníku. Se spoustou protikladů a otázek… Maskerovy malby mají podobnou barevnost jako obrazy Josefa Bolfa, jsou ale mnohem spletitější… je právem vnímán jako jeden z nejlepších streetartových umělců v naší republice. Čemuţ ale právě předchází fakt, ţe je vynikajícím malířem, i kdyţ občas plátno přeplní kvantem technik a informací.26

24

Jakub Matuška [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/991859 25 Tyden.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/cenu-333ziskal-jakub-matuska-alias-masker_220273.html 26 Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/jakub-matuska-kdybys-nekdy-neco-v-zivote-potreboval-taksi-to-kup--774982

21

Obrázek 7: Bez názvu27

V letech 2005-2006 je jeho tvorba ovlivněna streetartovým Barry Mcgeem, který pouţívá zvláštní kaligrafické pero. Masker se věnoval hodně kresbě a výsledkem byla publikace Fax you. Tato sbírka kreseb byla vytištěna barvou a na papír z faxu, který má tu vlastnost, ţe vytištěný obsah časem zcela zmizí. Na publikaci spolupracoval s grafikem Martinem Fisherem. Při svém studiu absolvoval roční stáţ na umělecké škole Middlesex v Londýně, kde mimo jiné vznikla veliká nástěnná malba na domě, kde bydlel. Po domluvě s majitelem objektu pokryl štít budovy charaktery přesně takovými, jaké tvořil v době, kdy se aktivně věnoval graffiti. Jednalo se o hravý nápis Masker, tvořený postavičkami,rozcáklými kapkami vody a podobně. Dále je na štítu budovy vidět motiv mořské panny či basketbalového hřiště. Za pozornost také stojí postavička vystupující z kaluţe svých vlastních slz, která nemá pusu ani nos, ale pouze jedno oko. Podobný výjev plačícího, nebo smutného kyklopa je v jeho pracích k vidění často.

27

Bez názvu [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.phatbeatz.cz/

22

Po stáţi v Anglii se vydal opět na studijní pobyt, tentokrát do Ameriky. V New Yorku strávil rok na škole The Cooper Union for the Advancement of sciance and Art. Tady namaloval řadu obrazů, ze kterých po návratu uspořádal výstavu Ňu ňu ňu ňu- New York, která proběhla ve Studiu Karlín. Na této jeho samostatné výstavě byly vystaveny obrazy a objekty, které svou tématikou měly blízko k městské kultuře. „…udělal jsem tam jednu věc, která je vidět z metra mezi zastávkama. Mezi těma zastávkama jezdí nadzemka a tahle věc je vidět na střechách garáţí, který jsou tam poblíţ, takovýho pografitovanýho baráku.“28 Tuto malbu přenesl Masker na svou výstavu alespoň pomocí velkoplošného tisku, který pokryl celou jednu stěnu galerie. Malba na garáţích byla podobně jako v Londýně provedena bílou latexovou barvou a černým sprejem a obsahovala především přírodní a zvířecí motivy. Ve stejný rok, kdy se Masker vrátil ze své studijní stáţe v New Yorku, probíhal v Praze první mezinárodní streetartový festival Names. Tento týdenní projekt zaštiťoval Jan Kaláb (Point pozn. autora) a účastnili se ho přední světoví streetartisti. Mezi nimi byl i Masker, který v rámci jedné stěny, která byla pro festival mimořádně povolena k pomalování, vytvořil veliký stylizovaný graffit Masker. Ačkoli jeho graffit nese přezdívku autora je uţ naprosto oproštěn od klasických graffiti postupů. Podobnost tohoto graffitu s jeho obrazy je evidentní. Na zdi je tak moţné vidět spletité postavičky vytvářející slovo Masker a zvířecí a přírodní motivy. Na výstavě EXPO 2010 s Šanghaji byl Masker jedním z šestice umělců, kteří reprezentovali Českou republiku svým projektem Metropolis. Výstavní prostor byl uchopen jako část podzemního systému. Vytvořená, potagovaná stanice metra navozovala pocit autenticity uţ tím, ţe se na prostředí podepsali opravdoví tvůrci graffiti. Přínos jednotlivých členů vybraného týmu byl individuální a celý projekt Metropolis se tak stal jakousi podivnou směsicí uměleckých počinů, které vychází ze stejné subkultury, kaţdý má však v současné době jinou představu o estetice. Masker se na výstavě, krom několika tagů v předsálí, v jiţ zmíněné stanici metra, podílel nenápadným 3d objektem budovy. V roce 2012 byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého, kterou sice nezískal, zapsal se však do povědomí širší veřejnosti. Na finálové výstavě, která proběhla od listopadu 2010 do ledna 2011 v praţské galerii moderního umění DOX, byly k vidění jeho klasické práce. „I

28

Artycok .tv[online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://artycok.tv/lang/cs-cz/482/new-york

23

basically, here I like two topics of my work what I usually do. Mainly it´s about the relationships, or some feelings of being or whatever.“29 Zatím nejvýraznějším počinem Jakuba Matušky bylo zřejmě vítězství v ceně Národní galerie NG333. Matuška byl vybrán ze tří set uchazečů. Jaroslav Róna (malíř, sochař a pedagog, pozn. autora) předseda poroty, představoval Matušku jako klasického malíře obrazů pouţívající neklasické prostředky. Na závěrečné výstavě všech jedenácti finalistů představil Jakub Matuška obraz Porn bloopers, namalovaný kombinovanou technikou akrylu, spreje a airbrushe. Velkoformátové plátno vznikalo v prostorách galerie Trafačka pro výstavu tamních umělců. „Na obraze jsou postavy, které někde potkáváme, zároveň to jsou nekonkrétní postavy, které jsem si pro ten obraz vymyslel. Většinou je tam ústřední postava, která vyjadřuje nějakou ne příliš radostnou, nebo posmutnělou náladu, to se mi tam dost často vkrade. Okolo dodělávám kompozice z těch ostatních postav… Snaţím se přitom vycházet z estetiky, kterou jsem získal při dělání streetartu, nebo barevnejch věcí a postupů, který se dělají v graffiti.„30 popsal své dílo sám autor. Graffiti estetika je u Matuškovi tvorby cítit z kaţdého jeho díla. Vliv na jeho pouliční zkušenosti je přenesena na plátna nejen v podobě pouţívaných prvků, ale i v přístupu k prezentaci svých děla a sebe sama.

29

Artycok.tv [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://artycok.tv/lang/cs-cz/6765/cena-jindrichachalupeckehojindrich-chalupecky-award V podstatě, tady jsou dvě témata mé práce, co obvykle dělám. Hlavně je to o vztazích, nebo pocitech bytí. 30 Masker. Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/991859

24

Obrázek 8: Porn Bloopers31

2.3. Writer versus malíř Jakub Matuška neboli Masker se od klasického graffiti vzdálil natolik, ţe neznalý pozorovatel jeho obrazů by moţná ani nepoznal, ţe se jedná o díla bývalého sprejera. Při bliţším pozorování a znalosti jeho minulosti je návaznost na jeho ilegální činnost však více neţ patrná. Stejné motivy, podobné technické postupy a humor s jakým svá díla tvoří, dávají rozpoznat 31

Porn Bloopers [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-54218330-ng-333

25

Maskerův rukopis. Zda by nezainteresovaný pozorovatel označil Matuškovo graffiti za graffiti, je však otázkou. Přesto, ţe byl aktivním v ilegální činnosti a jeho tagy a stříbrné nápisy mohli tak vídat, především praţané, v ulicích, Matuška se vţdy vymykal zajetým standardům. Moţná trošku infantilní se můţe zdát jeho přístup ke stavbě písma, je však velice stylový a nezaměnitelný. Nabízí se srovnání Matušky a Kalába, jakoţto sprejera malujícího obrazy. Jan Kaláb (Point) je v samotné graffiti komunitě zřejmě respektovanější osobou neţ Masker, který nikdy netvořil tradiční konzervativní graffiti styl. Moţná právě proto se v malbě prosazuje zatím daleko výrazněji neţ uznávaný Point, který se snaţí na svá plátna dostat písmo, i kdyţ uţ jen v abstraktní podobě. Masker ve svých obrazech nepřetváří svoji graffiti minulost a nehledá způsob jak ji podat širší veřejnosti, obsah i forma je u něj jistá a neměnná. Avšak vývoj, kterým jeho tvorba prošla ukazuje, jak Matuška výtvarně dozrál. Masker se zapsal mezi české sprejery, kteří úspěšně navazují na svoji graffiti minulost a jen z ní neţijí. Zároveň je však učebnicovým příkladem sprejera, který přesunem svých děl z ulice do galerie získal z vandala označení umělec. Mezi jeho nezanedbatelné počiny také patří podílení se na vzniku knihy In graffiti we trust, na které spolupracoval s Pastou a Martinou Overstreet.

26

Obrázek 9: Masker 200532

32

Masker [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.masker1.net/streetart.html

27

Kapitola 3 – Alexey Klyuykov, malíř, konceptualista

3.1. Alexey Klyuykov jako Bleze „Graffiti forma byla vyčerpána brzy po svém zrodu. Dnes vše vzniká pomocí jiţ známých a nudných šablon. Pouhé hledání nových estetických výrazů a tvarů je marné, vede k opakování, je to uzavřený kruh, počáteční impuls degeneroval do „post graffiti“ sestaveného klišé. Rozšiřování vlastního symbolu (jména) je trapné. Nesmyslná energie, která byla na začátku schopná odůvodnit hnutí, se po letech stala ţvatláním a tak se z moţného způsobu uměleckého vyjádření stal „sport“ pro hyperaktivní mládeţ. Jediná moţná cesta je přidat do věcí obsahovou náplň, ideu, která by byla schopna konkurovat současnému umění a tím pádem překročit pouhé „výtvarničení“ v graffiti. Ovšem zůstává otázkou, jestli se z této syntézy nestane ošklivý kompromis a jestli automatické přidělování uliční formy nebude působit uměle a tím celé věci škodit. To všechno se dá zjistit pouze cestou pokusů a omylů, které se v této zemi zatím bohuţel nekonají.“33

33

Bleze. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 220. ISBN 80-204-1325-1.

28

Obrázek 10: Bleze34

Alexey Klyuykov (1983), v graffiti komunitě známý pod alteregem Bles/Bleze se narodil v Rusku v roce 1983 ve Vladimiru. Ţije a pracuje v Praze, kde vystudoval Vysokou školu umělecko průmyslovou, ateliér vizuální komunikace profesora Jiřího Davida. Blezeho kořeny v graffiti jsou spojené se skupinou Proto/Protoys, která dělala klasické graffiti. V současné době je členem výtvarné skupiny CAP (Crew against people) spolu s Mosdem. Bleze nepatří ke klasickým writerům, přesto se v jeho graffiti začátcích objevují mnohá klišé. Svůj svébytný rukopis prokázal především v v projektech skupiny CAP. Převáţnou část své práce vytváří ve dvojici s Vasilem Artamonovem (1980). Jejich práce se dá nazvat jako postkonceptuální umění. Co je spojuje, je především revolta proti stávajícím kánonům v umění, politice i veřejném životě. Inspiraci často nachází v ruském konstruktivismu, futurismu, socialistickém realismu a undergroundové scéně konceptuálního umění poválečné SSSR. Práce Artamonova a Klyuykova nezřídka citují umělecké směry či osobnosti, jejich snahou je v tomto kontextu reinterpretovat pro

34

Bleze [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: Onename.phatbeatz.cz, http://onename.phatbeatz.cz/onename.htm, 28.3.2011

29

ně zásadní myšlenky a vztáhnout je k současné situaci, která je pro ně naplněná deziluzí a diktátem tržního systému. 35 Ve videu Rozsévání (2006) je moţné vidět jejich koncept protestu a revolty jako performance. Oba aktéři v něm sejí pšenici na golfovém hřišti. Podobné naráţky lze nalézt i v dalších jejich pracích. Ačkoliv primárním médiem, s nímž oba autoři pracovali, byla malba, v jejich pozdějších pracích se začíná přesouvat těžiště k instalaci. Kombinací obrazů, soch, plakátů, readymadů a videoinstalcí vzniká definitivní podoba jejich výstav. Nejenom posun média, ale i jeho dekonstrukce se stává charakteristikou tvorby těchto umělců. Fragmenty maleb se objevují v cyklu Fotografie nákladních vlaků (2007). Jsou to obrazy vycházející ze suprematistického jazyka, či doslovné kopie Maleviče vytvořené na železném spoji u vlaku. Místem pro malbu byla plocha nárazníku, prostor střetu, úderu. V instalaci Jak brzy je nyní? (2OO7) nebyl centrem jejich pozornosti obraz, ale pouze jeho rám. Na něj vrství odkazy na kubismus, graffiti či konstruktivismus. Významotvorným se stává samotný tvar rámu, jeho předěly, neukončenost, otevřenost, malba na něj je gestem postavení se mimo mainstream, či právě jeho kritika. Jejich výstava (spol. s Václavem Magidem) v galerii Jelení jmenující se Požár v knihovně, Demonstrace, Zeměkoule a jiné v roce 2007 svou formou vycházela z analytického kubismu. Kubistické tvarosloví ve spojení s motivy symbolického charakteru komentující současnost vytvořilo půdu pro přesah tohoto historického směru do dneška. Malba s názvem Úl připomíná proměnu kartotéky na včelí úly, a tato neurčitost, tekutost a přesycenost se objevuje ve všech dalších obrazech z tohoto cyklu. Artamonov a Klyuykov se v posledních dvou letech (2009-2011 pozn. autora) oprošťují od přímých odkazů na estetiku historických stylů, jazykové věci převádí do bizarních trojrozměrných objektů, malují na různé druhy materiálů jako je sklo či dřevo, vytváří instalace. Na výstavě Moudrost (2007) v Moravské galerii v Brně byly dominantním prvkem seskupené vousy významných historických osobnostní vyřezané z překližky. Různé kombinace přinášely nové významy, jednalo se o vousy například Karla Marxe, Slavoje Žižeka, Pieta Mondrina, Petra Kropotkina či Mikhaila Bakunina. 36

35 36

Markéta Kubáčková. Artlist [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://artlist.cz/?id=4372 Markéta Kubáčková. Artlist [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://artlist.cz/?id=4372

30

Obrázek 11: Alexey Klyukov a Vasil Artamonov v galerii DOX37

3. 2. CAP Koncept výtvarné skupiny CAP kopíruje celý Blezeho přístup. Odkazovost na historii je obsaţen jiţ v samotném názvu skupiny. Ať uţ jde o (pro graffiti klasickou) třípísmenovou zkratku, v tomto případě zkratku slov Crew Against People, nebo o samotný počet písmen. CAP/CRY CAP crew byla zaloţena v roce 2005. Mezi původní členy patřili Dize, Masker, Key, Crap, Bleze a Mosd. Poslední dva jmenovaní svojí aktivitou a výrazně koncepčním přístupem předčili ostatní v tomto uskupení a do dnes jsou jedinými aktivními členy. Jejich přístup k malbě a graffiti je na první pohled esteticky na hraně graffiti. V roce 2007, kdy aktivita skupiny byla na vrcholu, se vedly na graffiti portálech často debaty, zda se vůbec ještě jedná o graffiti. CAP si v sedmdesátých letech říkal newyorský writer, který se specializoval na přejíždění prací jiných autorů primitivními throw-upy. Členové crew používali písmena CAP mnohem častěji než celý název a právě touto zkrácenou verzí jména se zapsali do obecného povědomí.38 Tvorba skupiny, byla inspirována oldschoolovým graffiti, syrovostí a bezprostředností. Tento prvotní přístup však později opustili a vytvořili si vlastní jazyk, kterým komunikovali s graffiti veřejností. V kontextu praţské scény se radikálně vyčlenili ze zajetých kolejí a způsobili tak poprask mezi českými writery. Většinu svých děl tvoří sice ilegálně, nejedná se však o 37 38

Klyukov a Artamonov [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz VÁCLAV MAGID. Cap book. Praha: Bigg boss, 2007., s.9 ISBN 978-80-903973-0-9.

31

klasický veřejný prostor, uchylují se především do polorozpadlých továren a hal. Tento fenomén lze nalézt nejen u této skupiny, v podobných prostorách tvoří sprejeři všude na světě. Skupina CAP tento fenomén však vzala za svůj a prostředí industriálních skvotů se pro ni stal příznačný. Mimo opuštěné areály malovali i na legálních zónach. Svou práci, především tu z vybydlených a nefunkčních domů a výrobních hal, prezentují divákům prostřednictvím internetu. Nesnaţí se tedy svými díly šokovat širokou veřejnost, nejedná se o provokaci, kterou lze vidět v ulicích města. Jejich tvorba je mířena pouze na graffiti komunitu. Svá díla vystavují v nepravidelně vycházejícím online magazínu Upstream. Tento pdf magazín mapující alternativní graffiti scénu v České republice, pracuje s podobnou nadsázkou jako tvorba samotných CAP. Jejich příspěvky tak nabývají na přirozenosti a vytváří kolem sebe přirozenou estetiku, která ač provokuje, má jasné mantinely.

Obrázek 12: MSD a BLZ39

39

MSD a BLZ [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: crewagainstpeople, http://crewagainstpeople.org/index.php?/project/cap-2005-2008/, 28.3.2011

32

Tvar písmene zjednodušují na základní tvar písmene, který obohacují o zobrazivé prvky. Kreslené motivy hrají stejně podstatnou roli jako písmo. Často charakter dokonce předchází vzniku nápisu a určuje jeho podobu. Tím se CAP dostávají do jakési hybridní polohy mezi graffiti a streetartem… Ve výběru motivů a způsobu jejich provazování s písmem, jakož i v zapojení pieců do konkrétního prostředí, pracují CAP s momentem překvapení, vtipem a ironií.40 Svou sílu v postoji vůči prvoplánovanému zalíbení se a částečného zaprodání se, vyjádřil svou transparentní neúčastí na mezinárodním street-art festivalu Names, který spolu s Pointem pořádal Praţský magistrát.

Obrázek 13: Blez a Mosd41

Alexey Klyuykov svou tvář a identitu neskrýval, jak tomu u graffiti writerů bývá. Stejně tak přistupuje ke své anonymitě i druhý člen skupiny CAP Mosd. Oba prezentovali na internetu sebe při práci a v případných spolupracích, například s grafickým studiem Advancedesign, se opírají o estetiku, kterou tvořili v projektech CAP. Blezeho rukopis je cítit ve veškeré jeho současné tvorbě. Jako přímý odkaz na jeho graffiti minulost lze brát počin intervenčních zásahů 40

VÁCLAV MAGID. Cap book. Praha: Bigg boss, 2007., s.11 ISBN 978-80-903973-0-9. Blez a Mosd [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: crewagainstpeople, http://crewagainstpeople.org/index.php?/project/cap-2005-2008/, 28.3.2011 41

33

(vnější zásah do cizího procesu za účelem jej ovlivnit). Na tomto projektu spolupracoval s Vasilem Artamonovem, akce měly ironický charakter. Snaţil se pomoci jemu neznámým osobám. „Například to bylo natření plotu, sázení, okopávání, zahrady. Natírali jsme plot, strom vápnem. Přitom byly vţdycky porušeny předpisy, vypadalo to jako vandalismus.“42

3.3. Cena Jindřicha Chalupeckého Alexey Klyukov získal společně se svým výtvarným partnerem Vasilem Artamonovem cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2010. Na finálové výstavě, které se mimo ně zúčastnil například i Jakub Matuška, představili objekty z bývalé tovární haly Poldi Kladno. Tyto objekty pracují především s konceptem a jsou klasickým příkladem, jak oba umělci přemýšlejí. „To jsou modely, který se pouţívaly k odlejvání forem… Nakonec jsme nalezli tyto objekty, který jsou silný sami o sobě uţ jenom tím, ţe jsou nalezený v Poldovce. V tom areálu, který nese patos devadesátých let a toho jak se spoustu těch věcí nepovedlo… Vlastně ani přesně nevíme, k čemu jednotlivý součástky slouţily. Jsou to jen krásné barevné sochy a je to čistě formalismus.“43 Návaznost a odkazování sebe samého na předešlé autory a umělecké směry je pro oba autory typické. Stejný jev můţeme vidět právě i v graffiti aktivitách Blezeho. Jeho konceptuální přístup na sprejerském poli je ojedinělý, především na české scéně. V zahraničí se trend záměrně začátečnických stylů malování graffiti objevuje v posledních letech velice často. Vliv na takové tvůrce má především trend, který několik jedinců udává. Mezi takové průkopníky patří například Kyjevan Homer. Ten svá díla staví i na částečné provokaci veřejnosti. Seč obsah jeho graffitů míří především dovnitř scény, především provokativní forma osloví i nezainteresovaného diváka. Také jeho prezentace, především v internetových časopisech, je proti CAP vyhrocená. Mnohdy se u svých výtvorů fotí nahý, nebo se snaţí jinak ozvláštnit svou image. Některá z jeho děl jsou také k vidění v maďarské publikaci Concrete and me/beton és44, která se snaţí mapovat tvůrce podobného graffiti stylu. Proti Homerovi jsou díla CAP, potaţmo samotného Blezeho konzervativní. Ačkoli nutí pozorovatele k zamyšlení, jedná se stále o jakousi reinterpretaci jiných 42

Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/radiogalerie/_zprava/vasil-artamonov-alexey-klyuykov--737618 43 Vasil Artamonov. Artycok.tv [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://artycok.tv/lang/cs-cz/6765/cenajindricha-chalupeckehojindrich-chalupecky-award 44 Concrete and me/beton és [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.paulmutant.com/

34

děl. Je tedy klidně moţné, ţe Bleze reinterpretuje i současné výtvarníky. Na poli graffiti to dokázal, trochu posměšnou akcí, kdy na legální graffiti zóně v Praze namaloval piece CAP přesně ve stylu známého praţského sprejera Cakese. Přesně tento přístup je cítit právě i v díle, které bylo oceněno cenou pro mladé umělce. Podobných ready madů tvoří Klyuykov ročně několik, nejsou však vystavována v galeriích, ale ve zchátralých industriálních komplexech.

35

Kapitola 4 – Jan Zajíček, režisér

4.1. Jan Zajíček jako Scarf „Graffiti je systém a jako takovej šlape podle určitýho klíče – kódu, kterej kdyţ krekneš, tak je to tvoje. Od tý chvíle máš administrátorský práva a můţeš do toho systému vstupovat, libovolně ho rozvíjet, nebo přetvářet a měnit. U mě se tenhle průlom odehrál téměř ze dne na den, najednou jsem to prostě měl. Předtím jsem byl jakoby někým zvenku, kdo byl očarován a chtěl se stát writerem, dřeli jsme se a úporně pachtili, a teď to ze mě s naprostou lehkostí padalo samo, bez přítlaku na pilu. Stal jsem se médiem toho kódu, kterej mi zevnitř diktoval, co mám dělat a já jen naslouchal, o nic jinýho se nestaral a uţíval si to. A o to podle mě jde i jiných systémech a v ţivotě vůbec… Pak uţ bylo jedno, jestli udělám tvary písmen hranatý, kulatý, geometrický, nebo rozteklý. Inspirovalo mě cokoliv. Různý atmosféry, například barevnosti listí, zabíjela mě radikální rudost vlčího máku v kontrastním zeleným poli, takţe hned jsem chtěl mít svůj piece ve stejnejch barvách, nebo třeba různý vizuální rytmy, radiátor ústředního topení atd, atd. Zkrátka najednou se dalo čehokoliv dotknout kouzelnickou hůlkou a přenést to do graffiti. A musím říct, ţe ten pocit byl dost opojnej, jako bych se ocitl na druhý straně zrcadla. Díky graffiti mě začal přitahovat film, kterej povaţuju za jeden z nejsloţitějších systémů mezi tzv. uměním vůbec, takţe jsem nakonec vystudoval FAMU, začal se věnovat reţii a elektronický manipulaci s obrazem, počítačový animaci atd. Tvorba filmu je na rozdíl od graffiti neomezená jak formálně, tak obsahově, takţe pochybuju, ţe toho někdy nechám, i kdyţ, kdo ví…“45

45

Scarf. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 209. ISBN 80-204-1325-1.

36

Obrázek 14: Scarf, 199546

V graffiti komunitě je známý pod nickem Scarf a patří k té úplně první vlně českého graffiti. Z jistého úhlu pohledu se dá říci, ţe formoval vizuální styl českých sprejerů, ačkoli z dnešním odstupem musíme přiznat, ţe průkopníky podobného stylu měli i naši sousedé v Německu, nebo na Slovensku. Je tedy diskutabilní, v jaké míře byl právě jeho osobní styl ojedinělý. Beze sporu však můţeme Scarfa povaţovat za „otce českých sprejerů“. Byl to právě on, kdo maloval první wholecary, první barevné a sloţité piecy a také to byl on, od koho spousta budoucích ikon okoukávalo přístup ke tvaru písmene. Ke graffiti se dostal v letech 1992-1993, poprvé sprejery sledoval na televizi OK3, coţ byla jedna z prvních porevolučních televizí, dnes označovaná za první český bulvár. V té době studoval výtvarnou střední školu, jeho přístup byl tedy stejně jako většiny průkopníků pojat z výtvarné stránky. Své začátky on sám označuje za „hipíssácké“ a neagresivní. Mezi prvními zhruba třiceti praţskými sprejery potkal Skama, legendárního praţského tvůrce charakterů. Ten ho vtáhl do sprejerské komunity, kde spolu s Poisem brzy zaloţil graffiti crew WP (walls pirates) a TCP. Legendární TCP crew vznikla spojením crew WP a CSB, coţ byla první praţská crew. Skamova tvorba se dá povaţovat prakticky od jeho začátků za standardní graffiti. Vţdy se jednalo o písmo, jméno a moţná právě

46

Scarf. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 55. ISBN 80-204-1325-1.

37

proto je dnes vnímán právě on a ne experimentátoři za ikonu, od které se lze v mapování historie odrazit. Historii píší vítězové a „vítězem“ se stal Scarf i díky zaloţení NNK crew, ve které se shlukovali výrazné osobnosti, mimo jiné i Vladimír 518. „Ono ta věc je do jisté míry omezená, můţe se vyvíjet a taky se vyvíjí. Ale i kdyţ je těţký určit tu hranici, co to je a není graffiti… pokud si dáme hranici, ţe je to písmo, tak se to jednou vyčerpá, můţeš hledat přístup dál a dál, ale jednou se to vyčerpá a člověka to přestane bavit.“47 Street-art označuje za post-graffiti a k vystavování a přenášení graffiti do galerií má kladný vztah, přesto se sám, aţ na výjimky, vystavování svých děl nevěnuje. V graffiti komunitě se prakticky uţ nepohybuje, na rozdíl od svých starších kolegů ze zahraničí, u kterých je běţné, ţe se občas objeví na graffiti jamech. Jak sám říká, sprejerství ho uţ neláká a přesto, ţe stále sleduje pomalované fasády, aktivně se nijak nezapojuje. Come back, který přibliţně v roce 2005 uskutečnil Bior, člen skupiny DSK a stylově výrazný praţský sprejer, tedy Scarf pro sebe pokládá za nemoţný.

Obrázek 15: Ork man, Tcp posse, Barandov 199348

47

Jan Zajíček. Český rozhlas [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/radiowave/pastapoint/_zprava/pasta-point-s-honzou-zajickem-aka-scarfem--451583 48 Scarf. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 44. ISBN 80-204-1325-1.

38

4.2. Hudba a video Další z momentů Zajíčka, který běţel souběţně s jeho aktivní sprejerskou činností, ačkoli na ni neměl viditelný vliv, bylo členství v hudební skupině WWW. S nejvýraznější osobou tohoto uskupení Sifonem (Ondřej Anděra) se seznámili uţ na střední výtvarné škole Václava Hollara, kde oba studovali. V jejich seznámení hrálo roli graffiti, přesto ţe oba jsou sprejeři, jen díky potisknutým tričkům s motivy graffiti. Honza Zajíček hrál v kapele na kytaru. WWW ve sloţení Lela a Sifon hráli ţivý hiphop, Scarf v té době měl také kapelu, věnovali se však metalu a hardcoru. Spojením těchto dvou přístupů vznikly legendární kapela WWW, která se posunula později do experimentální polohy. V ţivých starších WWW Scarf i rapoval jako druhý mc. Po několika letech členství ve skupině Zajíček uskupení opustil a kapela se v roce 1999 na dlouhá léta rozpadla. U Scarfa se nedá hovořit o pozvolném přejití z graffiti kultury do jiného prostředí, kde by se na základě svých zkušeností začal propracovávat. Na FAMU vystudoval obor multimediální tvorba, který v době jeho studia byl absolutní novinkou ve školských oborech. Na této katedře se hodně experimentovalo a podobně jako ho vtáhlo tehdy nové graffiti, tak se nechal pohltit touto tvorbou, které se věnuje do současnosti. Pojítko mezi ním a jeho koncem „graffiti kariéry“ udrţují v dnešní době více jen writeři, kteří dělají se svým „praotcem“ neustále rozhovory na to stejné téma. Ve svých vyjadřování se ke graffiti Zajíček odpovídá na stejné dotazy uţ známé odpovědi. Styky s bývalými sprejery udrţuje více na bázi hudby. Vladimír 518, který prostřednictvím nejvýraznějšího labelu Bigg boss udává směr, kterým se tato subkultura bude ubírat, zve Scarfa k různým kolaboracím, nebo spolu točí videoklipy. Přímý odkaz na graffiti se však v Zajíčkově tvorbě neobjevuje. Za výjimku se dá proto povaţovat prostředí, ve kterém se odehrává

část

videoklipu

k písni

Hugo

Toxxe

Meleme,

meleme

kávu

(

http://www.youtube.com/watch?v=i1jIPHgX3ak ). V tomto klipu se hlavní protagonisté pohybují v pomalovaných zchátralých prostorách a celá atmosféra klipu se nese v duchu odstrčení od společnosti a jisté agrese. Námětem blízký je také krátký film Konec jedince, ve kterém hlavní hrdina je právě graffiti sprejer, jehoţ práce na zdech mizí pomaleji neţ vzpomínky na jeho samotné bytí.

39

Obrázek 16: Meleme, meleme kávu, PSH49

Ostatní Scarfova tvorba se dá označit za kvalitně odvedenou práci, jakousi graffiti linku by jsme v ní hledali s těţí. Další snahou je posunout se ke klasickému hranému filmu. Jeho dosavadní práce byla zaměřena na spolupráci s Českou televizí, Národním divadlem, Theatrem XXL především v podobě upoutávek a podobných podpůrných aktivit. Výrazně se prosadil i na poli

videoklipů,

za

práci

na

klipu

Známka

punku

(

http://www.youtube.com/watch?v=ZuYx_z9KU68 ), pro kapelu Visací zámek získal cenu Anděl v roce 2006. Mezi jeho další práci patří například spolupráce s kapelami Sunshine ( http://www.youtube.com/watch?v=9JmAcP8EMOo http://www.youtube.com/watch?v=OWDXR9x-FXE

), )

Pio nebo

Squad PSH

( (

http://www.youtube.com/watch?v=FJKRjAqRsmM ). Mezi hrané neklipové práce patří dokumentární film o festivalu umění a filosofie digitálního obrazu INOUT z roku 2003 ( http://www.youtube.com/watch?v=r03zhlnhBHc ). V současné době pracuje na filmu Mejdan jehoţ hlavním tématem má být smrt, podobně jako tomu bylo v Konci jedince.

49

Meleme, meleme kávu [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://youtube.com

40

Obrázek 17: Známka punku, Visací zámek50

50

Známka punku [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://youtube.com

41

Kapitola 5 – Ondřej Anděra, hudebník

5.1. Ondřej Anděra jako Sifon Ondřej Anděra (1974), přesto ţe patří mezi první, kteří v České republice s graffiti začínali, není v současné době se sprejery nijak spojován. Jen v málo rozhovorech se rozebírá jeho spojitost s touto subkulturou. Sifon, jak si říká dodnes, byla jeho graffiti přezdívka v jiţ neexistující crew Bungle Clan. Doba jeho aktivní graffiti tvorby se dá zařadit mezi opravdové začátky, tedy léta 1992 - 1996. Pokud se dá hovořit o jakémsi rukopisu nebo specifikaci jeho výtvorů, potom je vhodné je označit za výtvarně svobodné, ale poněkud naivní. Jeho jakákoli současná tvorba je pravým opakem naivity. U Anděry je nutné zmínit, ţe on s graffiti nikdy nepostoupil do fáze, do které se dostal ve svých současných aktivitách.

Obrázek 18: Sifon, Jižní město, 199251

„Malovali jsme někde na zeď a lidi se chodili ptát, co to děláme a jestli to budeme dělat i jinde a častěji (smích)… Takhle rovnou na ulici jsme se seznámili třeba s BOOBEM. Příště jsme 51 51

OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 10. ISBN 80-204-1325-1.

42

přišli ke zdi a tam uţ seděli nějaký tři, čtyři lidi a koukali na graffiti.“52 Přímé svědectví Sifonovy tehdejší

estetiky

je

moţné

vidět

v prvním

videoklipu

Noční

můra

(http://www.youtube.com/watch?v=yzg74OTuXU4 ), kde on, Lela a mnozí další členové tehdejší scény rapují u graffiti zóny Těšnov. Ve videu je moţné vidět tehdejší sprejery přímo v akci, Sifonův text se věnuje praţským writerům. Tento první a na dlouhou dobu poslední videoklip z roku 1993, byl k vidění i v České televizi díky Jiřímu Kornovi, kterému se líbila ţivelnost mladých výtvarníků. „…Jirka Korn měl v televizi pořad To znám!, kde pro kaţdej díl hledal nějakou exotickou záleţitost. Od někoho se dozvěděl, ţe dělám beatbox, bicí na pusu, a pozval mě do televize. Kvůli dobrý aktustice jsme to natočili na chodbě starýho baráku ještě s Lelou Geislerovou, která polozpívala a polorapovala, já jel rytmus. Pak jsem Jirkovi drze oznámil, ţe mám kapelu a jestli by ho to nezajímalo, on si poslechl demo a řekl, ţe jo, ţe v televizi prosadí natočení klipu. Byla to legrace.“ 53

Obrázek 19: Noční můra, WWW, 199354

Sifon vystudoval střední uměleckou školu Václava Hollara, kde se seznámil s Lelou a Scarfem. Především přátelství a spolupráce s Lelou dala za vznik jejich crew a hudební formaci 52

Lela. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 11. ISBN 80-204-1325-1. Aktualne.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=363170 54 Noční můra [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://youtube.com 53

43

WWW. Po střední škole studoval na FAMU katedru animované tvorby, později zjistil, ţe mu kresba nestačí, přešel do ateliéru multimediální tvorby. Sifonův význam pro český hiphop je větší neţ pro české graffiti. Aniţ co mezi sprejery nezanechal tolik výraznou stopu, v hudbě je brán za absolutního průkopníka českého rapu. Spolu s Orionem, z uskupení Peneři strýčka homeboye, byl jedním z prvních, kdo v Čechách rapoval v době, kdy Češi rap prakticky neznali. „Nikdy jsme nebyli pravověrná hiphopová kapela. Moţná formálně to tak vypadalo, ale obsahově jsme si našli metafory, kterými svět opsat a vyjádřit se fikcí, absurdní situací. Nepopisně.“55

5. 2. WWW Kapela WWW vznikla v roce 1991 v Praze z popudu Ondřeje Anděry a Jakuba Janouška, tomu se říkalo Boiler. Mezi původní členy skupiny patřil Sifon, Lela, Lubomír Typlt a Scarf. Význam názvu nijak nesouvisí se slovy World Wide Web, své jméno si kapela vybrala ještě před masivním rozšířením internetu. Tyto tři písmena znamenaly „we want words“, tedy my chceme slova. Později se však obsah jejich názvu vytratil a ponechávají si ho pouze jako grafickou značku. Spojitost s graffiti je v počátcích kapely neopomenutelná. Všichni její členové byli aktivní tvůrci graffiti a tak se v textech vyskytovalo i toto téma. To je obecně příznačné pro dobu prvního rapu v Čechách. Čeští hiphopeři často rapovali a otevřeně se hlásili ke graffiti. Kapela WWW je ve svých počátcích ovlivněna především hiphopem samotným. „To jsem poslouchal fakt ortodoxně rap. Od Public Enemy po Tribe Called Quest. Mně se hrozně líbila vlna hip hopu, kterej začal samplovat jazz – De La Soul, Tribe Called Quest a pak vlastně taková agresivní odnoţ jako Beastie Boys, Public Enemy.“56 Přesto ţe kapela měla i díky známosti s Romanem Holým moţnost vydat své první album, v roce 1993 se rozpadla. „Byl to mladistvej omyl. Mezi náma začala neuvěřitelná ponorka a rozpory, který nechci vynášet na světlo. Dneska by si člověk řekl, dáme si pauzu a doděláme to. Tehdy to nešlo, nebyl s náma nikdo, kdo by nám to přikázal. Přitom jsme uţ měli dělat desku, Roman Holý je náš příznivec a chtěl ji produkovat. Díky svýmu slovu u firmy by se určitě postaral, aby dopadla, jak my chceme - chodil za námi do studia… no, bylo šílenství se rozpustit 55

Aktualne.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=363170 56 Chapeaurouge.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.chapeaurouge.cz/reporty/vse/102010/101-www-zive-na-clash-rozhovor-video/

44

a všichni jsme to odskákali. Ještě tři roky potom jsem cítil píchnutí u srdce, kdyţ jsem si uvědomil, ţe jsme si WWW zničili sami.“ 57 Come back kapela zaznamenala aţ v roce 2006 s albem Neurobeat. Atmosféra desky je diametrálně odlišná od původních WWW. I členská základna se proměnila, Scarf, jakoţto druhý mc a kytarista, do druhé vlny vůbec nenastoupil, Lelu Sifon oslovil, přesto do projektu nešla. V současné době jsou členy WWW Sifon, Milesa (Sifonova ţena), Dj Brain Thug a Lubomír Typlt. Poslední jmenovaný je většinovým textařem kapely a iniciátorem k znovuobnovení skupiny. Hudba současných WWW je výrazně urbanistická a zvukově dostává posluchače do fiktivních a temných světů. Označení urbanistická hudba pouţívám ve spojení s WWW záměrně. Často lze v jejich nasamplovaných zvucích slyšet zvuky města. Stejně jako Sifon tvořil graffiti v prostředí města, nyní vyuţívá jeho zvukový potenciál pro svou hudební tvorbu. První deska Neurobeat je z velké části nasamplovaná a svou syrovostí bez příkras navozuje intenzivní pocit autentičnosti. K albu, které má své nesporné výtvarné ambice, vznikly dva videoklipy. Ty poetikou celému albu vlastní jsou plné skrytých významů. „Oba klipy televize povaţuje za explicitní a odmítá je pouštět.“58 Klipy vychází z obrazů Lubomíra Typlta. Na obrazovce se objevují motivy z Typltových figurativních obrazů a to konkrétně postava Pinocia a muţe s kýblem na hlavě. „…naše klipy mají uměleckou úroveň, která je na ty magory příliš vysoká. Ptají se tě, proč je tam ten typ s kýblem na hlavě, jestli to není bezradná formální hříčka. Nebo jim to přijde nesrozumitelný. To si připadám jako blázen. Uznávám, naše věci nejsou prvoplánovitě srozumitelný, ale to jako kdybychom se znovu bavili o tom, co znamenají Dalího obrazy, proč tam tečou hodiny. Takový diskuse nemám důvod se zúčastnit, musel bych se vracet někam hodně zpátky.“59 Klipy WWW byly mimo televizní vysílaní prezentovány i v uměleckých galeriích, staly se též podnětem k sérii přednášek WWW o nových médiích na Akademii výtvarných umění.60 Specifické stylizace obrazu je docíleno 16mm kamerou na ruční pohon, která vytvořila jakousi patinu obrazu. Kolísavá světelnost, expozice a ostrost, která se do záběru nenuceně vkradla, připomíná Chaplinovskou grotesku. 57

Aktualne.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=363170 58 Ondřej Anděra. Artycok.tv [online]. 2009 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://artycok.tv/lang/cs-cz/281/lubomirtyplt-malba-www 59 Aktualne.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=363170 60 Bigg boss [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.biggboss.cz/www

45

Obrázek 20: Lexikon, WWW61

Zatím posledním počinem skupiny je deska Tanec sekyr z roku 2009. Na této desce uţ pracoval Anděra i s hudebními bankami, přesto je z výsledného zvuku jasně cítit jeho rukopis. Vizuální doprovod této desky je opět motivován Typltovými obrazy. Videoklipy k desce měl v reţii David Vrbík, se kterým Sifon spolu s Vladimírem 518 tvoří audiovizuální formaci SPAM. O ozvláštnění ţivých vystoupení se postaral Vrbíkův vynález laserová struna. Texty napsal opět Lubomír Typlt, nemají ani sociální ani politické ambice, jak bývá u rapu zvykem. „Mně přijde, že neprožíváme žádný zásadní problém, na rozdíl třeba od černochů ve Spojených státech. Nedokážu si představit, že bych rapoval o Topolánkovi a necítil se přitom trapně.“62

5.3. Divadlo a film Ondřej Anděra se s graffiti rozloučil na konci devadesátých let, přesto bylo jeho jméno s tímto fenoménem spojeno pevně i později. V roce 2002 byl reţisérem představení Graffiti, které se odehrálo na scéně Laterny magiky v Národním divadle. K tanečnímu vystoupení napsal spolu s Petrem Koutem i scénář. Představení obsahuje krom prvků moderního tance i projekce promítané na virtuální plátno, tedy jakousi průhlednou fólii umístěnou před jevištěm, divák má

61 62

Lexikon [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://youtube.com Ondřej Anděra. Nový prostor: Karamel se uzdravil. Nový prostor. 2009, č. 327, s. 20.

46

tak silnější prostorový pocit. Tuto část vizuální sloţky představení má na starost sám Anděra, jedná se především o abstraktní a filmové motivy. V Graffiti se na jevišti představuje několik předních tanečníků moderního tance jako je skupina 420PEOPLE nebo Eva Horáková a Pavel Knolle, kteří za svůj výkon nominováni na cenu Thálie. „Základní metafora projektu Graffiti nám umožnila ostrý pohled na společnost. Velmi zvláštní je přístup vládnoucí společnosti. Ta dokáže za graffiti až nepřiměřeně soudit. Nezajímá ji pozadí a motivy jednotlivých „obžalovaných“. Osobně leckdy s tímto druhem „chuligánství“ souhlasím. Vemte si, jaké druhy gaunerství projdou právě u oné vyšší vrstvy…“63 Přímou spojitost se Sifonovou graffiti tvorbou však nenajdeme. Autor tvořil na ulici v době, kdy jeho projev nebyl tak zralý, jak ho můţeme znát dnes. Přesto energie, vztah k městu a industriální atmosféře je cítit stejně v Anděrově hudební i divadelní tvorbě. Proč si pro téma divadelního představení vybral graffiti, vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas. „Týká se možná i našeho subjektivního postoje k tomu, co se dneska ve společnosti děje. A protože mám dojem, že divadelní a filmová tvorba vždycky měla souvislost dobovou, a mohu říct i sociální, tak vlastně ten jev graffiti i způsob, jakým je dneska ve společnosti nazírán, je vlastně ideální metafora pro to, aby se na tomto základě vystavěla malá lidská dramata, protože ta vždycky fungují v nějaké dané souvislosti…“64 V souvislosti s Anděrovou scénáristickou a reţijní činností je třeba zmínit i několik jeho filmů, většinou studentských. Mezi reţijně nejúspěšnější patří snímek Noc mezi námi z roku 1999. Tento trikový film je subjektivní výpověď a vypráví příběh dvou milenců, jejichţ vztah je metaforou lidí vyloučených ze společnosti. Další, krátkometráţní film Za obrazovkou z roku 1996, kde si Sifon krom reţírování zahrál i hlavní roli, je abstraktní příběh vyprávěný formou básně a symbolických obrazů. Mezi jeho filmové náměty potom ještě patří filmy Jowie, Pleas Help Me! a dokumentární film o kapele WWW Tikající muţ. S filmem je však Anděra spojen především díky své hudební tvorbě. Hudební sloţku vytvořil pro filmy CERN neboli Továrna na absolutno (2010), Pouta (2010), Auto*Mat (2009) nebo studetský film Předehra (1996). Komerčně nejúspěšnějším je celovečerní film Radima

63

Ondřej Anděra. Scena.cz [online]. 2002 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://spj.scena.cz/index.php?d=1&o=1&c=1049&r=5 64 Ondřej Anděra. Radio.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/kultura/kultura-2002-03-17

47

Špačka Pouta, filmová píseň od kapely WWW Pikola vznikla nezávisle na námětu filmu. Pro Pouta Typlt pouze přepsal několik slov, aby text více korespondoval s dějem.65

Obrázek 21kapela WWW66

65 66

Filmová databáze [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. http://www.fdb.cz/lidi/65588-ondrej-andera.html Kapela WWW [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://bandzone.cz

48

Kapitola 6 – Vladimír Brož, hudebník a výtvarník

6.1. Vladimír Brož jako Wrach „Graffiti děláš buď absolutně nekompromisně a poctivě…, anebo tě nikdo nebere, vlastně. Mě už je jasný, že co nebudeš dělat srdcem, nebude fungovat. Poprvé jsem si to uvědomil právě díky graffiti. Viděl jsem to nejen na sobě, ale i na velkým množství příkladů kolem – kdo vyhořel a kdo uspěl. Přesně! Začalo mi bejt úplně jasný, jak to tady všechno funguje… Z graffiti vede několik přímých odboček. Skrze plochu, na kterou writeři kreslej a kterou tak intenzivně vnímaj, vzniká třeba jejich fascinace architekturou… Dalším příkladem je grafika, té se taky hodně writerů začne věnovat, protože třeba plakát, to je zase jedna z věcí, kterou můžeš poslat na ulici, ale tentokrát už legálně. A pro mě je to v současnosti scénografie, kterou vytvářím dost podobným způsobem jako graffiti: kreslím laserem po prostoru. Je to prostě využívání dalších ploch, po kterých můžu kreslit a vtipný na tom je to, že je to pořád ta samá emoce, užívám si to úplně stejně jako se sprejem, ale najednou mě nikdo neprudí. To je příjemný, mít trošku klidu po tom šílenství, který jsme prožili. Když laser vypnu, všechno nakreslený zmizí, ale jako… neřeším to. Ať to zmizí. Graffiti jsem taky dělal jen pro ten moment, nebo maximálně krátkou chvíli po tom.“67

67

Vladimír Broţ. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, s. 212. ISBN 80-2041325-1.

49

Obrázek 22: Wrach, zóna Palmovka68

Vladimír Broţ (1978), jako Wrach nebo také Vladimír 518 je patrně spolu s Pointem, veřejností nejčastěji skloňovaným jménem, kdyţ jde o české graffiti. Byl neopomenutelným členem skupiny NNK, která razila v Praze tvrdý a nekompromisní přístup ke graffiti. Později se stal jedním z writerů píšící ABX crew. Jeho styl a přístup ke tvaru písma ovlivnil velké mnoţství českých writerů. Ať uţ pro svůj rukopis a výraznou osobnost nebo proto, ţe vedl školu graffiti ve skvotu Ladronka. Sem se přestěhoval od rodičů hned po střední škole. Odmítl jít studovat, a jak sám říká, vzdělává se sám dodnes. Wrach patřil vţdy k lidem, kteří si pevně budovali svůj styl. Malovat po zdech začal v roce 1994, dodnes povaţuje tohle období začátků za své nejlepší. V graffiti příliš neexperimentoval, přesto, ţe přicházel s novinkami, většinou šlo více o předběhnutí doby, neţ o pokus udělat něco naprosto jinak. Podobné rysy bychom našli i ve většině jeho současné tvorby. Vladimír 518 je frontmanem hiphopového uskupení PSH (dříve Peneři strýčka homeboye) a ve svých textech často vzpomíná na dobu, kdy byl aktivním writerem. Právě ona striktnost a hlášení se ke graffiti minulosti v kaţdém rozhovoru můţe popudit mnohé sprejery stejně, jako je kdysi nenechala chladná Vladimírova škola graffiti, kde svůj vkus a názor vštěpoval do hlav mladším, nezkušeným sprejerům.

68

Wrach [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: Onename.phatbeatz.cz, http://onename.phatbeatz.cz/onename.htm, 28.3.2011

50

Fascinace prostorem, městem a děním v něm je v Broţových pracích cítit stále. Na své přednášce na fakultě architektury na VUT v Brně řekl, ţe právě pohyb v nočním městě ho fascinoval na malování graffiti. To, ţe mohl zaţít, jak město funguje v době, kdy všichni spí, sledovat noční pracovníky, pohybovat se mezi nejrůznějšími lidmi, kteří se v noci na ulici vyskytují, ho naplňovalo. „Město jsi ty a my jsme město. Ulice a město obecně jsou koridory, kterými lidi tečou jako řeka. A buď se rozhodneš, že fakt jen protečeš, ze svého bytu do práce a zpátky, nebo začneš ty koridory měnit. V tu chvíli začneš komunikovat s městem a město s tebou… Je dobrý, když je mladá generace s prostředím kolem sebe aspoň v nějakém rozporu. To totiž znamená, že to nezabalila, že tady ti lidi jsou a sžívají se s prostorem, chtějí v něm nechat otisk. Využívají ten koridor k tomu, aby v něm komunikovali. Graffiti je oáza něčeho opravdovýho, výraz poctivýho, subkulturního, srdcovýho přístupu k životu.“69 Dnes se uţ Vladimír 518 graffiti aktivně nevěnuje, přesto se jeho díla občas objeví na některé z praţských legálních zón, nebo výjimečně i na nelegální ploše ve vlakovém koridoru. V kruzích sprejerů se však pohybuje dodnes. Spolupořádá promítání graffiti videí Kick the shit, ve kterých je moţné vidět i jeho v akci. V době svého aktivního malování graffiti vydával časopis Terrorist o praţské graffiti scéně, dnes tyto aktivity podporuje ilustracemi, rozhory nebo pomocí svého labelu Bigg boss.

69

Vladimír Broţ. IDnes.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://xman.idnes.cz/vladimir-518-ceskyhip-hop-je-rozhadana-vesnicka-zabava-p0w-/xman-rozhovory.aspx?c=A100602_192832_xman-styl_fro

51

Obrázek 23: Kows TMC70

6. 2. PSH a Bigg boss Hiphopový label Bigg boss zaloţil Vladimír jako platformu pro vydávání desek své kapely PSH a jim spřízněným rapperům. Mezi stálou posádku labelu patří lidé jako Orion, James Cole, La4 a mnozí další. Mimo samotné vydávání desek a podpůrnou činnost pro včleněné kapely se label věnuje i vydávání knih. Edukativní tendence Vladimíra Broţe jsou patrné i v jeho poslední knize Kmeny. Kniha s názvem KMENY vzniká pod vedením Vladimíra 518 a ve fotografiích a textech představí aktuální podobu pražských komunit od hip hopu a hardcore, přes gotiky a neohippies, až po motorkáře, fanoušky tuningu či milovníky japonské popkultury. Jejich vizuální a životní styl mapuje více než tři sta barevných snímků fotografa Tomáše Součka.71 Vladimír ke knize ještě dodává, „cílem KMENŮ je zachytit momentální stav různorodých městských subkultur, které cirkulují kolem sdílených středobodů, jako jsou hudba, móda, hry, umění či závislosti. KMENY umožní čtenáři nahlédnout mezi skupiny lidí, do nichž se běžně nemá šanci podívat, a třeba si ani zatím neuvědomil, že taková společenství vůbec existují,“72

70

Kows TMC [online]. 2005 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://phatbeatz.cz Bigg boss [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://shop.biggboss.cz/products/kmeny 72 Vladimír Broţ. Bigg boss [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://shop.biggboss.cz/products/kmeny 71

52

Vladimír patří mezi nejstálejší české rappery a je členem skupiny PSH. Vydal dvě dlouho hrající desky, split, singl a spolu s Indy a Wich EP Praha. Jeho hlas je moţné slyšet na mnoha deskách, jakoţto hosta. V roce 2008 vydal desku Gorila vs architekt, kterou vystavěl jako jakýsi abstraktní komiksový příběh. S touto deskou získal několik ocenění, mezi které patří třeba cena časopisu Filter za album roku, nebo cover desky. Ve stejném roce za stejné album získal i ţánrovou cenu hiphop a rnb na cenách Anděl. V současné době se snaţí propojovat klasický rap s jinými ţánry. Důkazem toho je vydání kompilace 20ers, kde oslovil výrazné členy československé hiphopové scény, aby se spojili s hudebníky jiných stylů a udělali společné tracky. Vznikly tak, do té doby nevídané kombinace, jako Jaromír Nohavica se skupinou Pio squad nebo Vladimír 518 s Matějem Rupertem z kapely Monkey bussines. Právě tohle duo si zřejmě hudebně vyhovovalo natolik, ţe uspořádali hudební turné jejich kapel, kdy Monkey bussines hrají předělané instrumentály PSH a Vladimír spolu s Orionem do nich rapují. Stejně jako u své graffiti školy, i v hudbě se tak trochu sám pasuje do role toho, kdo určuje jakým směrem se bude scéna vyvíjet. Moţná i tohle je jeden z důvodů, proč někteří writeři nepodporují jeho činnost a v rozhovorech se na Vladimírovu adresu vyjadřují kriticky. PSH vznikli v roce 1992 na Jiţním městě v Praze. V době kdy byl český rap v plenkách, nahráli dvě demo kazety, které se později staly kultovní a přehráli si je prakticky všichni, kteří český hiphop poslouchali. Z původního uskupení se po letech vytrácí Dj Richard, kterého později nahradil Mike Trafik. Kapela vydala tři desky, získala spoustu hudebních ocenění.73 Ve svých textech se často odvolávají na graffiti scénu a především ze začátku, kdy byli oba přední členové kapely aktivními sprejery, se touto tématikou zabývali ve většině textech. Kapela neexperimentuje, proto si také drţí své pevné místo v popředí českého rapu. A kdyţ změní přístup k tvorbě svých věcí je většinou opodstatněn trendy a nároky publika. PSH patří ke stálicím na české hudební scéně, svým posledním albem, nazvaným Epilog, proto rozvířili vody, kdyţ před vydáním desky vynesli fámu o konci kapely. Později se ukázalo, ţe šlo částečně o marketingový tah a částečně o nosné téma celé desky, které se věnuje tomu, co budou členové dělat, aţ se nebudou věnovat rapu. Vladimír se v této roli staví do role těch, proti kterým (jak tvrdí) bojuje-do role udrţovatelů pořádku. Tento vtip, však neplní svůj obsah, kdyţ si uvědomíme, ţe podobnou funkci plnila Vladimírova crew NNK mezi sprejery.

73

Biggboss [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. http://www.biggboss.cz/psh

53

6. 3. Komiks, ilustrace, laser „Výtvarné umění, graffiti, komiks, ilustrace mě zajímaly dřív, než jsem začal rapovat. Na Ladronce jsem začal bydlet vlastně právě kvůli tomu. Udělal jsem maturitu a odešel z domova do squatu, abych měl minimální životní náklady a mohl se učit, sbírat informace, pracovat na sobě.“74 Svůj první komiksový obrázek prodal ještě v době, kdy bydlel na Ladronce. Pohlcení světem komiksových příběhů se ho drţí stále. Nepravidelně přispívá svými obrázkovými příběhy do časopisu Redway a podobných magazínů. Komiksové noviny Kix, ve kterých je moţné vidět, krom Vladimírových děl i komiksy od Jaromíra Plachého, Davida Böhma, Jiřího Franty a Kakalíka, byly vyprodané jiţ druhý den, kdy byly v prodeji. I to svědčí o oblíbenosti jejich práce. Broţovy komiksy však byly mnohokrát uveřejněny i v zahraničních publikacích. Ve slovinském časopise Stripburger vyšel třístranný komiks One, Two, Three, kde tehdy ještě aktivní writer Wrah pracoval především s koláţí a destrukcí obrazu. V Německu potom vyšli komiksy My Victory is Your Salvation a Nice Day in a Machine, oba nakreslené pro časopis Lo Down. V České republice je známý jeho komiksový cyklus o architektuře Výlety ČSSA, které vznikly na zakázku pro časopis Era 21. s architektem

Rostislavem

Šváchou

a

Tyto komiksy vznikly na základě rozhovorů Miroslavem

Masákem

a

architektkou

Věrou

Machoninovou.

74

Vladimír Broţ. IDnes.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://xman.idnes.cz/vladimir-518-ceskyhip-hop-je-rozhadana-vesnicka-zabava-p0w-/xman-rozhovory.aspx?c=A100602_192832_xman-styl_fro

54

Obrázek 24: Výlety s ČSSA, ukázka z komiksu75

Obrázek 25: Luk, filmový plakát76

75 76

Výlety s ČSSA [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://artattack.sk Luk [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://runciter.eu

55

Na základě jeho fascinace architekturou konkrétně kontroverzním architektem Karlem Pragerem, vznikl i první díl audiovizuálního projektu SPAM. Projekt SPAM je tvořen Davidem Vrbíkem, Ondřejem Anděrou a Vladimírem Broţem. Kaţdý z členů týmu má svou funkci. Anděra má na starosti zvukovou stránku, Vrbík a Broţ se dělí o vizuální projekce. Promítání jejich audiovizuálních děl se odehrávají na různých místech jako je například sál v Rudolfinu nebo fasáda Nové scény Národního divadla. Členy uskupení spojuje především členství v divadelní skupině TOW, kde se starají o vizuální stránku představení. SPAM tedy vznikl jako prostor pro více experimentů, neţ si mohou dovolit na půdě divadla. Název SPAM vychází z počítačových spamů. Jde tedy o nevyţádanou informaci, kterou tito tři umělci předkládají publiku. „Jeho cílem je výzkum uměleckých možností, co se týče audiovizuálních a dramatických útvarů, pokus o hledání nových médií a nalezení nový formy v umění. Zásadní je pro nás spíše vlastní nadšení než všeobecný sdělení. Každý SPAM má jiné téma a novou cestu. Je to spíše o instinktech a o tom, že zážitek z hudby nepopíšeš v metaforách. Jsem rád, když se tělo napojuje na rytmus a vzniká individuální euforie.“77 Stejně jako u Sifona, i Vladimíra doprovází ve všech jeho činnostech jakási zkratkovitost. Ať uţ jde o názvy (PSH, TOW, SPAM) nebo o samotný obsah sdělení. Vţdy se jedná o stručné a výstiţné vyjádření. Tady lze nalézt spojitost s graffiti tvorbou, která také zkracuje obsah do tvaru písmen, nebo názvy writerských crew, které bývají nejčastěji tří písmené.

77

Ondřej Anděra. Protisedi.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.protisedi.cz/article/vladimir518-spamuje

56

Obrázek 26: SPAM, Vrbík, Brož a Anděra78

V zásadě lze říci, ţe stejně jako u graffiti, komiksu, rapu, nebo i projektu SPAM se snaţí Vladimír komunikovat s divákem. U audiovizuálního projektu SPAM však výsledný produkt je ovlivněn i dalšími dvěma členy, proto se vymyká od klasického Vladimírovského pojetí. Je více abstraktní a jeho vnímání vyţaduje větší pozornost. Jistý rukopis si však Broţ drţí ve u všech svých prací. Pouţívání barev, odkazovost na velikány lze poměrně snadno vidět v graffiti, komiksu, rapu i vizuálních prací s laserem. Tohle neskrývané odvolávání se na průkopníky graffiti, kteří si za své jméno, stejně jako Vladimír 518, přidávali číslovku svého domu, nebo čtvrti, nebo v hudbě odkazy na ovlivnění Kraftwerk, či samotný název labelu Bigg boss, který vychází ze jména vyznavače satanismu ze skupiny Root, je pro Vladimírovu práci typický.

78

SPAM [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.vice.com

57

58

Závěr Tato práce ve zkratce nastínila vztah graffiti minulosti a současné tvorby pěti českých graffiti ikon. Pro pochopení souvislostí a zařazení si těchto pěti „ex-sprejerů“ do kontextu českého graffiti, jsem v úvodu shrnul historii českého sprejování, zvláštní důraz jsem kladl na upozornění této pětice. V dalších částech jsem se podrobněji věnoval kaţdému umělci zvlášť. Hypotézu, ţe současná tvorba bývalých tvůrců graffiti, v současné době působících v jiných uměleckých odvětvích, se odvíjí od jejich sprejerských zkušeností se nepotvrdila. Z mé práce vyplynulo, ţe graffiti aktivitu, jako výtvarné vyjádření, nelze chápat jako hybatele uměleckých aktivit u těchto jedinců. Tvorba graffiti bezpochyby ovlivňuje výtvarné vyjádření, především ve smyslu přístupu k estetice a vztahu k pravidlům. Sprejování lze chápat jako přirozený a snadný způsob realizace svých výtvarných potřeb. První z pětice, o kterém jsem psal, je Jakub Matuška. Masker, jak si tento mladý malíř přezdíval v době, kdy byl ještě aktivním writerem je nyní ceněnou osobou na poli výtvarna. Jeho vztah a návaznost na graffiti je zcela zřejmá a Matuška sám přiznává, ţe z tvorby graffiti stále vychází. Alexey Klyukov se od čisté graffiti polohy vzdálil ve své současné tvorbě dál neţ Matuška. Jeho díla jsou výtvarně různorodá, vztah ke graffiti lze nalézt v inspiraci industriálním a městským prostředím, přesto lze o Blezem, jak si Klyukov říkal, jen těţko tvrdit, ţe hlavním hybatelem je u něj graffiti samotné. Díla, která tvoří, mají vţdy však stejně silný a podobný koncept. Klyukov patří ke kontroverzní skupině CAP, která vzbudila na české graffiti scéně poprask v roce 2005. Jeho současná tvorba však nerecykluje jiţ jednou jím vytvořená díla, ale díla velikánů svého oboru. V jeho konceptech lze tedy nalézt umělce a jejich přístupy napříč odvětvími, ať uţ Duschampův ready made, nebo graffiti bombing v podobě Capa z New Yorku. U konceptualisty Blezeho, lze však říci, ţe pojítko na graffiti je jen jedno z mnoha, které lze u něj spatřit. Jan Zajíček a Ondřej Anděra, jakoţto zakládající členové hiphopové skupiny WWW se od graffiti svojí současnou tvorbou vzdálili nejdále. Oba se odchýlili i od výtvarné polohy a věnují se novým médiím. Zajíček se věnuje tvorbě videí, zkouší nové věci v oblasti videoklipů a reklamních spotů. Tuto snahu a nebojácnost, se kterou se pouští do nových věcí, s ne příliš

59

provokativním obsahem lze spatřit i z pohledu jeho graffiti minulosti. Zajíček, pod přezdívkou Scarf, byl jedním z prvních, kdo zkoušel dělat v graffiti a hiphop. Podobné pokusy o inovací zajetých kolejí lze v jeho tvorbě najít dodnes. Podobnou situaci lze spatřit i u Anděry. Na rozdíl od svého kolegy ze skupiny WWW je Anděra úspěšnější na poli oficiálního umění. Aniţ co Scarfovo jméno je skloňováno, kdykoli se hovoří o českém graffiti, na Anděru v těchto rozhovorech většinou nedojde. Jeho jméno Sifon také nezanechalo u sprejerů tak výraznou stopu jako Scarf. Pojítko graffiti a současné hudby, kterou Anděra tvoří lze nalézt těţce. Případné experimenty v graffiti lze přisuzovat nevyzrálosti, otevřenosti a svobodě tehdejší scény. Posledním, komu se ve své bakalářské práci věnuji, je Vladimír Broţ, Vladimír 518 nebo také Wrach. Výtvarník, rapper a bývalý sprejer je znám pod všemi jeho jmény. Prakticky ve všem, čemu se věnoval a věnuje, se prosadil svou pílí. V českém graffiti se snaţil určovat a řídit scénu, tato edukativní a ovlivňující vlastnost mu zůstává prostřednictvím jeho labelu Bigg boss. Linka návaznosti na sprejování je u Vladimíra 518 zřejmá. Práci s typografií vyuţívá nyní na svých grafických plakátech a inspirací mu je stále město samo. Tento malý vzorek však nelze brát za směrodatný. Povaţuji za nutné na tomto místě zopakovat, ţe cílem mé práce nebylo shrnout a poznatky o českých „ex-sprejerech“ a jejich současné tvorbě, ale pouze nastínění situace. Nechtěl jsem dát konečnou odpověď na otázku, zda se od graffiti tvorby odvíjí další tvůrčí práce sprejerů. Pokud bych však měl na tuto otázku odpovědět, musel bych říci, ţe tvorba graffiti bezpochyby ovlivní pohled na společnost a tedy i přístup k další práci. Nemyslím si však, ţe jde o hybný moment v dráze umělce. Spíše se jedná o jakýsi stupeň moţností, tuţeb a snah se realizovat ve společnosti. Americký anti-graffiti slogan zní „Realizujte se ve společnosti, ne na společnosti“. Výtvarná a umělecká dráha těchto pěti osob však ukazuje, ţe jejich graffiti tvorba nebyla realizování sebe sama na společnosti, ale ve společnosti. Bylo by spekulací tvrdit, ţe by Matuška a Klyukov tvořili stejná a stejně ceněná díla i bez zkušenosti s graffiti, ţe by Anděra, Broţ nebo Zajíček přistupovali k novým médiím a hudbě stejně, jako se tomu děje nyní. Hypotézu, kterou jsem chtěl touto prací potvrdit, musím označit za špatnou.

60

Zdroje 1. OVERSTREET, Martina. In graffiti we trust. Praha: Mladá fronta, 2006, . ISBN 80-204-13252. VÁCLAV MAGID. Cap book. Praha: Bigg boss, 2007., ISBN 978-80-903973-0-9. 3. Universum: všeobecná encyklopedie. 3. díl, F-H. Vedoucí autorského kolektivu českého vydáni: Josef Čermák. 1. vyd. Praha: Odeon, 2000 4. Sbírka trestního zákona, § 257 Zákon č. 140/1961 Sb. 5. Nový prostor: Karamel se uzdravil. Nový prostor. 2009, č. 327 6. Terorist magazine. Praha: Terrorist? Posse, 1998-2002. 7 .VLADIMIR 518 - Škapa, Michal - Křibek, Jan. 2666: Praha Odyssey. 1. Praha: Bigg Boss; Labyrint, 2006. 144 s. ISBN: 80-85935-82-1. 8. Disgrafix: 100% trains Brno graffity magazin. Č. 2 (2005). Brno: Paul, Jacob, c2005 9. Disgrafix. 2000 - 2001. Č. 1 [2002]. [Brno]: [email protected], [2002]. 10. Clique: Graffiti magazíne from Praha. Č. 1 (zima 2007). Praha: BJ Top, 2007. 11.

Respekt.ihned.cz

[online].

2010

[cit.

2012-04-28].

Dostupné

z:,

http://respekt.ihned.cz/video/c1-44547020-vladimir-518-o-komiksech-grafitti-a-architekture 12. Lidovenovicny.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: Lidové noviny, http://relax.lidovky.cz/

61

13. Masker.net [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.masker1.net/ 14.

Český

rozhlas.cz

[online].

2011

[cit.

2012-04-28].

Dostupné

z:

[cit.

2012-04-28].

Dostupné

z:

[cit.

2012-04-30].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/mozaika 15.

Český

rozhlas

[online].

2011

http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/ 16.

Český

rozhlas

[online].

2010

http://www.rozhlas.cz/radiowave/pastapoint/ 17.

Tyden.cz

[online].

2011

[cit.

2012-04-28].

Dostupné

z:

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/ 18. Artycok .tv[online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://artycok.tv/ 19. Markéta Kubáčková. Artlist [online]. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://artlist.cz/ 20. Aktualne.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/kultura/ 21.

Chapeaurouge.cz

[online].

2010

[cit.

2012-04-30].

Dostupné

z:

http://www.chapeaurouge.cz/reporty/ 22. Scena.cz [online]. 2002 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://spj.scena.cz/ 23. IDnes.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://xman.idnes.cz/ 24. Bigg boss [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://shop.biggboss.cz/ 25. Protisedi.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.protisedi.cz/

62

26. Upstream.cz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.upstream.cz.

63

Seznam obrázků Obrázek 1: Maniac ......................................................................................................................... 11 Obrázek 2: wholecar TCPONE ...................................................................................................... 12 Obrázek 3: NNK crew, zóna Vltavská 1996 .................................................................................. 14 Obrázek 4: wholecar Cakes Romeo, New York, 2 000 ................................................................. 16 Obrázek 5: CAP crew ..................................................................................................................... 18 Obrázek 6: Masker ......................................................................................................................... 20 Obrázek 7: Bez názvu .................................................................................................................... 22 Obrázek 8: Porn Bloopers .............................................................................................................. 25 Obrázek 9: Masker 2005 ................................................................................................................ 27 Obrázek 10: Bleze .......................................................................................................................... 29 Obrázek 11: Alexey Klyukov a Vasil Artamonov v galerii DOX ................................................. 31 Obrázek 12: MSD a BLZ ............................................................................................................... 32 Obrázek 13: Blez a Mosd ............................................................................................................... 33 Obrázek 14: Scarf, 1995 ................................................................................................................. 37 Obrázek 15: Ork man, Tcp posse, Barandov 1993 ........................................................................ 38 Obrázek 16: Meleme, meleme kávu, PSH ..................................................................................... 40 Obrázek 17: Známka punku, Visací zámek ................................................................................... 41 Obrázek 18: Sifon, Jiţní město, 1992 ............................................................................................ 42 Obrázek 19: Noční můra, WWW, 1993 ......................................................................................... 43 Obrázek 20: Lexikon, WWW......................................................................................................... 46 Obrázek 21kapela WWW............................................................................................................... 48 Obrázek 22: Wrach, zóna Palmovka .............................................................................................. 50 Obrázek 23: Kows TMC ................................................................................................................ 52 Obrázek 24: Výlety s ČSSA, ukázka z komiksu ............................................................................ 55 Obrázek 25: Luk, filmový plakát ................................................................................................... 55 Obrázek 26: SPAM, Vrbík, Broţ a Anděra .................................................................................... 57

64