MASARYKOVA UNIVERSITA Fakulta sportovních studií
Katedra sportovní edukace
Budování organizační struktury plaveckého klubu Kometa Brno v nových podmínkách po roce 1989. Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
PaedDr.Miloš Lukášek, Ph.D.
Vypracoval:
Marika Tobiášová 3.roč.TVSK
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala
samostatně.
V Brně dne ………………..
…..………………….
2
OBSAH:
1 Úvod…………………………………………………………
2 Teoretická východiska práce
2.1 Historie plaveckých sportů v Brně………………… 3 Cíle a úkoly práce …………………………………….
4 6
10
4 Organizační struktura plaveckého oddílu Kometa Brno v nových společensko, ekonomických podmínkách
4.1 Základní výcvik – kurs……………………………
11 13
4.2 Zdokonalovací výcvik…………………………….
16
4.4 Sportovní gymnázium………………………………
23
4.6 Oddílová družstva………………………………….
29
4.8 Synchronizované plavání …………………………
34
4.3 Sportovní třídy……………………………………… 4.5 Sportovní centrum………………………………… 4.7 Vodní pólo …………………………………………
5 Závěr a doporučení ………………………………….. 5.1 Základní výcvik ……………………………………
5.2. Zdokonalovací výcvik ……………………………… 5.3 Sportovní třídy při ZŠ Arménská ………………..
19 26 32
36
38
39
41
5.4 Sportovní gymnázium L.Daňka …………………..
43
5.6 Vodní pólo ……………………………………………
47
5.5 Odbor sportu -Sportovní centrum MV ČR …….
5.7 Synchronizované plavání …………………………..
6 Literatura, zdroje ……………………………………… 7 Přílohy
45
48
49
3
1 Úvod Plavání
mne provází od mládí a myslím si, že jako
sportovní odvětví patří mezi nejpopulárnější sporty. Lze se mu věnovat
od
dětství
a
i
v dospělosti.
Jeho
přínos
je
nezpochybnitelný jak po stránce fyzické tak i duševní. Sama
jsem začínala plavat v tehdejší Rudé hvězdě Brno, v plaveckém
oddíle, který patřil mezi nejúspěšnější v rámci celého tehdejšího Československa.
Později
jsem
začala
pracovat
na
úseku
školního plavání a dnes pracuji na místě trenérky na Sportovním gymnáziu.
V mládí
jsem
o
souvislostech
a
koncepci
organizačního uspořádání neměla pojem ani zájem. Postupně jsem
se
v rámci
své
uspořádáním oddílu a
práce
seznamovala
zjistila, že celkové uspořádání struktury
oddílu má velmi významnou roli. V plaveckém
s organizačním
oddílu
Kometa
Brno
jsou
zájemci
o
sportovní plavání organizování v rámci občanského sdružení Kometa Brno. Pro
přehlednost organizační a finanční
jsou
členové rozděleni do dvou subjektů, každý s vlastní právní subjektivitou.
První subjekt je sloučen pod hlavičkou: Sportovní klub policie Kometa Brno (bývalá Tělovýchovná jednota). Do
tohoto
subjektu
zdokonalovacího
jsou
začleněni
kursisté
základního
plavání,cvičitelé,trenéři,dále,odbory
a
vodního
póla a synchronizovaného plavání a oddílová družstva plavání, která
nezahrnují
plavce
ze
sportovních
gymnázia a odboru sportu. Celkem se jedná (z celkového počtu členů SKP 2979).
tříd,
sportovního
o cca 1200 členů
4
V druhém
subjektu
(občanském
sdružení)
je
zaregistrováno zhruba 450 členů. Tuto základnu tvoří zejména aktivní
plavci
ze
sportovních
tříd,
sportovního
gymnázia,
odboru sportu a příslušný počet trenérů a funkcionářů.
Svojí členskou základnou patří SKP Kometa Brno na
úrovni města Brna k největšímu subjektu. Plavecké sporty
jako celek mají v Brně základnu okolo
3300 členů. Mimo SKP Kometa Brno se na ní podílí ještě kluby:
Univerzita Brno, Krokodýl Brno, Tesla Brno, Fides Brno, Lokomotiva Brno a Fakultní klub Brno.
Během poměrně krátké doby (po roce 1989) došlo k naprosté změně v oblasti řízení sportovních oddílů a s tím i související změně
ve
financování
jejich
činností.
Bez
koncepční
a
promyšlené organizační práce, včetně sportovní přípravy, nelze dnes
úspěšně
existovat
a
navíc
i
dlouhodobě
obstát
sportovními výsledky v konkurenci domácí i mezinárodní.
se
5
2 Teoretická východiska práce
2.1 Historie plaveckých sportů v Brně Již koncem 19.století byly v Brně plavecké kluby – Bar Kochba (plavci židovské národnosti) v lázních Zábrdovice a Aegir v lázních Macabi na Starém Brně.
V roce 1910 byl při ČVK Brno (Český veslařský klub Brno) založen oddíl plavání.Zakladatelem oddílu, předsedou a trenérem byl JUDr. Otakar Vláčilík.
Základním datem v historii plaveckých sportů v Brně je
den 10. srpen 1913, kdy se na řece Svratce uskutečnily u splavu v Komíně první veřejné závody v plování.
Závody se setkaly s velkým zájmem publika a to byl
příslib pro budoucnost.
Avšak o necelý rok později vypukla 1.světová válka a na
řadu let bylo po sportování.Po skončení války od roku 1919 se plavání dostávalo postupně do tempa.
Jen velmi stručně se lze v této práci zmínit o všech
událostech, jak je přinášely jednotlivé roky. Na zaznamenání podrobností a výčtu závodníků by bylo potřeba mnoha stran. Ve
zkratce se tedy pokusíme spíše zmínit o takových událostech, které připomínají, z jakých zdrojů asi vznikl plavecký oddíl Kometa
Brno
mezinárodním.
a
o jeho působení v měřítku celostátním
a
6
Velmi zajímavou kapitolou je samotný vznik plaveckého
oddílu. Plavecké oddíly vznikaly a podle dobových změn se měnily jak jejich názvy, tak i vedení.
V roce 1926 zahájil činnost oddíl VS Brno (Vysokoškolský sport).
Vojtou.
Byl
veden
sportovním
odborníkem
Dr.
Františkem
V roce 1932 byl založen ČPK Brno (Hnátek, Konečný) a v roce
1934 oddíl KVS (Klub vodních sportů), vedený Leopoldem Štěpánkem. Kluby ČPK a KVS byly nejlepší v ČSR a to jak mezi seniory, tak i mezi juniory. V klubech plavali nejen mistři ČSR, ale i účastníci OH (Mikšovský, Škrob, I.Šrámková).
Po omezené činnosti během II.světové války obnovily
činnost již jen kluby ČPK a KVS a to ve stísněných prostorách Ústředních lázní na Rašínově ulici. Lázně
v Zábrdovicích
a
na
Starém
Brně
byly
bombardováním v roce 1944 poškozeny a lázně Charlottinky zcela zničeny.
Po roce 1948 činnost těchto klubů skončila a plavci
přešli do oddílů, které postupně měnily názvy (Železničáři, GZ
Brno IV, Zbrojovka, Slavoj, DSO). Opět tyto kluby patřily mezi nejlepší v ČSR.
V listopadu 1951 byla zahájena nová éra generace plavců
založením
Sportovní
školy
mládeže
(J.Motyčka,
O.Záboj).
Později mění název na PDA -Posádkový dům armády, DA –Dům armády, VAAZ a konečně i RH Brno. Podmínky
pro
plavání
v Brně
se
postupně
zlepšily
obnovením lázní Charlottinky (nyní lázně Ponávka) v roce 1955.
7
Od roku 1957 se v ČSR vytváří jednotná dobrovolná
tělovýchovná organizace ČSTV se svými sekcemi, řízenými resortně, státně, odborově.
V Brně je zvoleno nové vedení městského plaveckého
svazu a na schůzi jsou zastoupeny tyto oddíly: Dynamo Pisárky
(Prášil), Slavoj Brno (Ludvík), Slovan Černá Pole (Skopalík),
Slovan St.Brno (Vognárek), Spartak Královo Pole (Vidlák), Spartak
ZJŠ
(Morávková),
Dukla
Brno
(Hliňák),
Pracovní
zálohy (Mornstein), Žižka Brno (Motyčka) a Rudá Hvězda Brno (Mikšovský).
K 1.4. 1957 byl sice oddíl RH Brno zrušen, ale znovu
byla činnost obnovena v říjnu 1961.
Od roku 1963 je v Brně ustanoven pouze jeden závodní
oddíl plavání a to RH Brno. Do
důsledku
tohoto
vojenských souvisely
oddílu
hospodářských složek
TJ
s direktivními
přestoupili
od
obtíží
a
členové
civilních.
příkazy
sportovních, tak i stranických.
v
VAAZ
důsledku
Všechny
tehdejších
tyto
Brno
v
oddělení
změny
orgánů
jak
Všichni kvalitní plavci a s nimi i trenéři se tak v roce
1963 sešli v RH Brno. Hlavním trenérem je ustanoven Kristen. Dále zde působili trenéři: Řebíčková, Záboj, Motyčka, Hubel, Kocourek, Klímová, Vaněk, Šanda, Kočař.
Pod RH Brno je převedena i plavecká základna, kterou
vede Řebíčková.
V základně se sdružují nejlepší plavci brněnských oddílů.
Závodníci
zprvu
zůstávali
členy
svých
mateřských
jednot
později se stávali členy RH Brno. Základna měla velmi dobré
8
výsledky ve všech věkových kategoriích.
Proto ihned po svém vzniku patřili plavci RH Brno k těm nejlepším v ČR.
V roce 1979 byl otevřen nový 50ti metrový bazén za
Lužánkami, v roce 1982 nový 25ti metrový bazén na sídlišti Brno - Lesná.
V roce 1990 došlo ke změně názvu
Brno na nový název: Kometa Brn
oddílu Rudá Hvězda
Ke změně názvu došlo v důsledku politických změn ve
společnosti.
3 Cíle a úkoly práce
9
Cílem práce je ukázat, jak se formovaly nové požadavky na
organizační uspořádání plaveckého oddílu a ukázat na případné rezervy či možnosti ke zlepšení.
Hlavním úkolem je zmapovat stávající situaci v oddíle Kometa Brno po stránce ekonomické, managamentu a řídící.
Navrhnout případné nápravné opatření pro zlepšení situace
v klubu.
4 Organizační struktura plaveckého oddílu Kometa Brno v nových společensko - ekonomických podmínkách
10
(materiálních, finančních, personálních ) V nových společenských podmínkách po roce 1989 bylo
nutné reagovat na změněné
podmínky fungování spolků ve
společnosti, zejména v oblasti ekonomické.
Oddíl je založen jako subjekt dle zákona o politických
stranách a hnutích, tedy jako občanské sdružení, organizačně
nevýdělečné a veřejně prospěšné. Jde o samostatný právní subjekt s vlastní strukturou řízení a odpovědností k orgánům státní správy (statistika, finanční úřad, živnostenský úřad atd.).
Všechny plavecké kluby v ČR jsou členy Českého svazu
plaveckých sportů.Ten pomocí svých rozvojových programů podporuje ekonomicky i metodicky činnost oddílů) Jedná se o tyto programy: •
talentovaná mládež (dotace padesáti oddílům v ČR dle
úspěšnosti)
•
sportovní
třídy
•
sportovní
centra
Dále
trenérů)
(finanční zabezpečení profesionálních mládeže
(vyšší
sportovců ve věku 16 – 20 let.) dochází
k podpoře
na
místní
stupeň
úrovni
zabezpečení
z prostředků
regionálních, nebo městských (magistrát města Brna).
V neposlední řadě se podílí na financování činností plaveckých oddílů i sponzoři a členská základna.
Součástí
oddílu
Kometa
Brno
jsou
různě
výkonnostně
a 11
odborově zaměřené skupiny: od skupin rekreačního plavání, skupiny
zájmového
až
výkonnostního
plavání,
družstva
s
řízeným tréninkovým procesem a s metodickou a hospodářskou kontrolou školství a jiných stáních orgánů. Součástí oddílu jsou také odbory vodního póla a synchronizovaného plavání.
Pro skloubení činnosti všech složek bylo nutné provést řadu
opatření.
a) Stanovit cíle pro konkrétní článek oddílu. b) Co bude hlavní náplní jeho činnosti.
c) Jak budou články vzájemně propojeny a jak budou spolupracovat.
d) Ekonomicky pokrýt fungovaní jednotlivých odborů.
e) Pokusit se vytvořit metodickou posloupnost sportovní přípravy.
f) Zabezpečit činnost po stránce personální.
g) Zajistit pro činnost odpovídající prostory (v Brně jsou velmi poddimenzované možnosti).
4.1 Základní výcvik – kursy plavání
12
Počátkem devadesátých let došlo v souvislosti s prodejem
bazénu za Lužánkami (hlavní sídlo činnosti oddílu) soukromé osobě a následném uzavření tohoto bazénu přetržce a rozpadu kontinuity činnosti.
k několikaleté
Začalo se vše utvářet znovu.Opět se hledaly prostory pro
výuku neplavců a kvalifikovaní cvičitelé.
Materiální podmínky pro výuku základního plavání V Brně existuje na školách řada malých bazénků s cca
16m délkou. Pro plavecký trénink jsou nevyhovující, pro výuku neplavců téměř dokonalé. Rozmístění 8 bazénků po Brně je
víceméně rovnoměrné, takže v jednotlivých částech města je velmi dobře dostupné širokému okruhu dětí –zájemců o plavání.
Jednání se školami, které většinou získaly právní subjektivitu bylo zpočátku složitější. Bylo nutné vytvořit model, který by se
uplatňoval na všech bazéncích. Každý bazének je specifický, jsou různě hluboké, mají vytvořená různá zázemí. Proto byly vypracovány jednotné pokyny pro všechny bazénky. Na základě těchto
pokynů
pak
organizační
jednotně provádí vlastní činnost.
vedoucí
jednotlivých
kursů
Hospodaření Každý
podúčet.
bazének
má
vytvořen
v rámci
oddílu
vlastní
Hospodaření: - evidence všech výdajů (nájemné, odměny 13
cvičitelů, úklid, pomůcky)
evidence příjmů ( kursovné a eventuelně dary je velmi přehledné).
I přes rozdílné výdaje (zejména rozdíly za nájemné na
jednotlivých bazéncích) bylo rozhodnuto a ustanoveno v zásadě jednotné kursovné. V rámci hospodaření základního plavání jako
celku
důležitější
se
pak
drobné
rovnoměrnější
rozdíly
pokrytí
vyrovnávají.
Brna
s
plavání v kursech, než mít některé kursy
Je
možností
daleko
nabídky
přeplněné nebo
naopak prázdné. Při naplnění počtu zájemců v jednotlivých
kursech jsou pak nabízena volná místa na jiném bazénku (za stejnou cenu).
Počty narozených dětí v Brně a samozřejmě i v ČR však
stále klesají (příloha 4.1.1 Počty narozených dětí v Brně).
V Brně se počet narozených dětí ustálil kolem počtu
3000/rok, jedná se o 30% pokles oproti minulosti.
Důslednou propagací v městských tiskovinách, v letáčcích
v dopravních
prostředcích
a
podobně
se
podařilo
vytvořit
efektivní systém. Postupně bylo díky rentabilitě kursů možno vytvořit první placené místo v rámci oddílu. Byl zaměstnán na plný
úvazek
profesionální
pracovník,
vedoucí
plaveckých
kursů, který má celou problematiku základního plavání ve své
kompetenci. Systém podúčtů v rámci celého střediska plavecké výuky
umožňuje
kontrolu
hospodaření
na
jednotlivých
bazéncích. Případné přebytky v hospodaření na jednom úseku se použijí na pokrytí ztrát na jiném, nebo jsou
určeny pro lepší
ohodnocení cvičitelů, v neposlední řadě mohou sloužit i jako zdroj
pro
pomůcek).
další
potřeby
plaveckého
oddílu
(např.
nákup
14
Personální zajištění
dětí.
V školním roce se v kursech plavání učí cca 900 - 1000 Jejich
počet
kolísá
v závislosti
na
narozených dětí . Mnozí absolvují kursy i po
množství
nově
2-3 roky. Jejich
výuku zajišťuje cca 60 cvičitelů z řad bývalých plavců, rodičů, studentů (z toho je 10 vedoucích pro jednotlivé bazénky).
4.2 Zdokonalovací výcvik
Současně s budováním struktury základního výcviku se započalo i s budováním družstev zdokonalovacího plavání.
15
Materiální podmínky Po uzavření výukového bazénku na Lužánkách existovala
pouze dvě místa, kde byli soustředěni adepti zdokonalovacího kursu:
na
ZŠ
Arménská
a
na
50ti
metrovém
bazéně
za
Lužánkami. Zde probíhalo zdokonalovací plavání Komety Brno.
Na ZŠ Arménská několik let skupina trenérů zajišťuje
kvalitní výcvik a přípravu dětí, které úspěšně absolvovaly základní výcvik, chtějí si zdokonalit své dovednosti, nebo dále pokračovat
a
dobře
se
připravit
na
talentové zkoušky do
plavecké sportovní třídy. Do tohoto výcviku přicházejí děti z Bohunic i z dalších částí města Brna. Odborný dohled, chod a
organizaci celé skupiny zajišťuje profesionální trenér. Výuka
probíhá
dvakrát
týdně
minutových blocích.
(úterý
a
čtvrtek)
večer
v
60-ti
Jelikož je na této škole k dispozice pouze malý bazén
16,5 m dlouhý a 8 m široký, je celkový počet šedesáti dětí (asi 1/3 dívek), rozdělen na dvě skupiny.Tréninky obou skupin jsou shodné a časově na sebe navazují.
Věková hranice plavců tohoto kurzu se pohybuje od 7 do 10 let. Přijetí dítěte je podmíněno zkušenostmi a dovednostmi ve vodě,
které hodnotí trenér a na jejich základě posoudí, jestli je dítě schopno zvládnout pokročilou výuku.
Děti jsou rozděleny do skupin podle úrovně svých dovedností.
Na bazéně za Lužánkami jsou již tréninkové jednotky každý
den, rovněž v trvání 60ti minut. Sem jsou soustředěny děti
z celého Brna (z bazénků-mimo ZŠ Arménská). Věková hranice 16
pro zařazení je zhruba stejná 7-10let. U viditelných talentů je
možnost přestupu za Lužánky i dříve. Je však nutno zvládnout uspokojujícím způsobem techniku a zvýšené fyzické nároky.
Rozměry 50-ti metrového bazénu a počet dětí nedovoluje
takovou péči a dohled trenéra, jako mnohem menší školní bazén.
Trenéři
proto
musí
projevovat
více
pozitivního přístupu k tréninku.
individuality
a
Několikrát do roka se na školním bazénku na Arménské
pořádají
kontrolní
nebo
zdokonalovacích
kurzů
Již
prvních
oddílové
Komety
závody
Brno.
Tratě
pro
jsou
děti
s ohledem na věk a možnosti plavce (16,5m; 33m; 50,5m). od
závodů
se
všem
ze
voleny
plavcům
ze
zdokonalovacího plavání shromažďují dosažené výkony. Každý
plavec má svoji „kartu“, kde jsou zaznamenány chronologicky
závody, které absolvoval a tratě společně s časy. Tyto údaje při přestupu
putují
společně
s plavcem
a
následující
trenér
pokračuje v jejich vedení. Karty slouží především k porovnávání a hodnocení dosažených výsledků závodníka. Pro trenéry jsou zdrojem snadného získávání časů do přihlášek na závody.
Je nutné se zmínit i o akcích, které nezapadají přímo do
výuky plavání, ale jsou také nedílnou součástí kurzů.
Poslední výukový den před vánočními prázdninami se
pořádá pro děti ze zdokonalovacího plavání za Lužánkami i na
ZŠ Arménské „Vánoční karneval s lovením kaprů“. Je to dětmi velmi oblíbené a příjemné zpestření kurzů.
Další akce je poněkud jiného charakteru. Jedná se o
týdenní
letní
soustředění,
které
má
plavce
připravit
na
potvrdily,
že
ti,
se
nadcházející zahájení kurzu po takřka dvouměsíční přestávce způsobené účastníci
letními
tohoto
tréninkovém
prázdninami.
letního
období
lépe
Zkušenosti
soustředění
připraveni,
jsou než
v následujícím kteří
17
nezúčastnili. Je
snaha
postupně
zdokonalovací
výcvik
na
rozšiřovat více
tuto oblast a provádět
místech po Brně. Zde však
narážíme na prostorové možnosti a kapacitu bazénků. Na
dvou
regulérních
bazénech
v Brně
jsou
zejména
skupiny výkonnostního plavání, nebo další brněnské oddíly. I
tak se podařilo založit další dvě skupiny zdokonalovacího výcviku, kde mohou děti navázat na výcvik základního plavání na stejném místě.
Hospodaření Výbor
oddílu
rozhodl
zabezpečit
toto
místo
profesionálním pracovníkem, který má celou oblast ve své zodpovědnosti.
V počátku se zárukou oddílu a později s plnou
hospodářskou odpovědností za tento úsek. Byl vytvořen stejný model fungování jako u střediska základního plavání.
4.3 Sportovní třídy Rozhodnutí
navázání
dalšího
zřídit
článku
sportovní třídy vyplynulo z potřeby v
budované
struktuře
plaveckého
oddílu. Po 1-2 letech práce ve zdokonalovacím plavání je potřeba dále postoupit v tréninkovém vývoji.
18
V roce 1996 se Sportovní škola Brno na Botanické ulici
transformovala na Sportovní gymnázium.
V plavání došlo ke změně systému výběru a přijetí na
školu.Budoucí
adepti
byli
vybírání
až
do
vznikajícího
šestiletého gymnázia, oproti předcházejícímu stavu (výběr do páté třídy).
Vznikající mezeru v systému bylo nutno vyplnit. Samotná
realizace vzniku sportovních tříd byla spuštěna ihned v září
1996, tedy s více než dvouletým předstihem později schválené směrnice MŠMT“ Projekt intenzifikace sportovních tříd.“
Prvotní bylo jednání se školou, která má svůj vlastní
bazének umožňující alespoň zčásti zabezpečit trénink, zejména v nižších ročnících.
Na základních školách v Brně je několik bazénků cca 16m
sloužících neměla
složité.
povinné
školní
v prvopočátku
výuce
oporu
plavání.
v legislativě,
Protože bylo
realizace
vše
velmi
Po dobré zkušenosti se zdokonalovacím plaváním na ZŠ
Arménská byla tato škola vybrána jako vhodná pro uskutečnění tohoto záměru. Podařilo se a od 1.9.1996 začala fungovat první sportovní třída.
Každým rokem se musely řešit nové problémy. Ve vedení
školy a později i ČSPS jsme však našli dostatek ochoty věci dořešit.
V roce 1999 byly pak i plavecké třídy při ZŠ Arménská
zařazeny do projektu MŠMT:“ Intenzifikace sportovních tříd“. V současnosti je systém přípravy v zásadě vytvořen. Vše je podloženo
smluvním vztahem Klub – Škola. Každoročně se
dolaďují věci týkající se rozvrhu a počtu žáků, eventuálně personálního
zabezpečení
ze
strany
školního
úvazku.
Vše
19
podstatné pro celý školní rok se každoročně připravuje a provádí na základě ročního plánu.
Materiální podmínky
Prostorové podmínky, jak ve škole (učebny, samostatná
třída), tak i tréninkové (bazén na škole a omezené.
v Brně) byly a jsou
Protože však dětí ubývá, byla naše potřeba, vytvořit
sportovní plavecké třídy postupně školou velmi vítaná.
Do sportovních tříd jsou vybíráni plavci z celého Brna. I
když jich ovšem převážná většina pochází z blízkých sídlišť, je
přísun žáků na školu z ostatních škol jednou z možností, jak zachovat pro učitele dostatek úvazků. Žáky v dalších ročnících. V
prostorách
školního
bazénu
je
doplňujeme i
zabezpečen
trénink
družstev 5.a 6. třídy (pouze 2 hod výcviku probíhají mimo
prostor školy), 7.třída využívá školní bazén a tělocvičny již jen
2x týdně, 8 a 9.třída již kromě 1 hodiny TV v tělocvičně provádí výcvik mimo školu.
Hospodaření
Tak,
jako
u
předchozích
článků
oddílu,
tak
i
u 20
sportovních
tříd,
podúčtu.
je
hospodaření
vedeno
na
samostatném
Podle výše nájemného, počtu tréninkových hodin a podle úvazků trenérů jsou stanoveny příspěvky žáků sportovních tříd na
školní rok. Pohybují se v rozmezí 4500 – 5500 Kč na žáka za rok. Bohužel příspěvky od žáků nestačí pokrýt veškeré výdaje. Zejména
430.000Kč
výdaje
na
vybraných
nájemné
jsou
obrovské
(například
ze
příspěvků v roce 2002 se 350 tisíc
použilo právě za nájemné na bazénech. Zbytek je použit na odměny pro trenéry. Ostatní výdaje na činnost sportovních tříd
jsou hrazeny oddílem. Ten buď použije na pokrytí těchto výdajů zdroje z účelových dotací, nebo zdroje sponzorské. Při
počtu
v současnosti
cca
výdaje
prostředky sehnat. Další
100
zvyšování
plavců
na
sportovních
třídách
jsou
velkou zátěží a oddíl hledá cesty jak
příspěvků
vzhledem
k nutným výdajům na
povinný lyžařský výcvik na horách a na plavecké soustředění v létě je již často na hranici finančních možností rodičů.
Personální
Samozřejmě, že v prvopočátku, kdy byly na základní škole
jedna či dvě sportovní třídy, bylo velmi složité na počet cca 50
žáků dostat úvazkové hodiny učitele TV. Proto, po určitou dobu byly brány na pomoc při sportovním tréninku učitelky TV
ze školy. Snahou bylo postupně jejich úvazky u sportovních tříd 21
sloučit do jednoho. Po velmi citlivém a úspěšném jednání s vedením školy se to podařilo. V současnosti je jeden
trenér zaměstnán na základě
smlouvy s ČSPS a oddílu. Je přímo i metodicky řízen výborem oddílu resp. předsedou. Další trenér je po doporučení výboru plaveckého oddílu zaměstnán jako učitel TV, s úvazkem školy
cca 18 až 21 hodin týdně. Velikost úvazku je každoročně upravován podle možností školy (počty žáků).
Na zbývající trenérská místa jsou pak dosazeni 3-4 trenéři
oddílu, vykonávající tuto činnost na základě mandátní smlouvy.
Jak již bylo výše řečeno, jejich odměna je přímo odvislá na
celkovém hospodaření Sportovních tříd a proto tuto činnost vykonávají financí).
4.4
svůj
vedlejší
pracovní
poměr
(nedostatek
Sportovní gymnázium
Stojí
oddílu.
jako
na
předposledním
Zřizovatelem
a
schodku
garantem
struktury
Sportovního
MŠMT a funguje jako příspěvková organizace
plaveckého
gymnázia
je
Zabezpečuje svojí činností přípravu plavců, jak z řad
vlastních odchovanců Komety Brno, tak i z možnostem vlastního internátu).
regionu (díky
Realizuje 6ti letou a 4 letou formu studia. Ve třídách se zaměřením
na
sportovní
přípravu
jsou
zařazeni
sportovci 22
v kmenových
sportech
(atletika,
plavání,
gymnastika,
tenis,
volejbal) a mimořádně talentovaní sportovci jiných sportů.
Vliv oddílu se zde projevuje spíše ve funkci koordinační a
zastřešující.
Materiální podmínky Pro
sportovní
přípravu
jsou
využívány
na
základě
dlouhodobých i krátkodobých smluv tři bazény: v Lužánkách, na
Lesné a na Kraví hoře. Další sportoviště využívané v přípravě jsou:
vlastní
posilovna
a
tělocvična,
atletická
tartanová
dráha,(vše ve škole), posilovna na Lužánkách a tělocvična ve sportovním areálu na Lesné.
Na zkrácení ztrátového času mezi školou a sportovišti
slouží vlastní školní autobus. Odpadá tím náročné a zdlouhavé cestování MHD a lze více využívat času jak pro studium, tak i pro
trénink.
Autobus
pomáhá
dle
možností
i
v případě
sportovních soutěží, soustředění, či jiných akcí školy (lyžařské kursy).
Hospodaření Veškeré
(pronájmy,
výdaje
platy
související
trenérů)
hradí
se
škola.
sportovní Na
krytí
přípravou
nákladů
spojených zejména s účastí na soutěžích se podílí zčásti Klub a
Nadace Sportovního gymnázia, resp.rodiče. Roční poplatky do
fondu Nadace činí 3500 Kč za rok. Kromě soutěží se tyto prostředky používají k vybavení sportovním materiálem, na výdaje na soustředění, za doplňky sportovní výživy a podobně.
23
Přijímací řízení Plavci jsou přijímáni po absolvování 7.roč.ZŠ, na studium
šestileté. V souvislosti s opětným otevřením i 4 leté formy studia,
je
v případě
nenaplnění
potřebného
počtu
studentů
jinými sportovními odvětvími, možnost doplnit do tohoto studia i
několik studentů z řad plavců.
Přijímací zkouška se skládá ze dvou částí
a) Teoretické zkouška: Český jazyk a matematika
b) Praktická část : plavecké testy
Sportovci absolvují měřený úsek na 25m ve všech plaveckých způsobech.
Součet časů se oboduje dle bodovacích tabulek. Další část testu je 200PZ a 800 VZ.
Opět se výsledek oboduje. Bodové ohodnocení všech testů se
sečte a eventuelně se připočte bonus za umístění na Mistrovství republiky.
Personální
na
O studenty - plavce se starají čtyři profesionální trenéři
plný
úvazek.
Trenéři
jsou
zaměstnanci
Sportovního
gymnázia. Funguje dobrá spolupráce mezi kantory a trenéry (koordinace výuky, soustředění, uvolňování na sportovní akce). Pro
plavce
a
další
sportovce
ubytované
na
domově
mládeže, který je součástí budovy školy, zaměstnává škola další 24
pedagogické pracovníky.
4.5 Sportovní centrum - Odbor sportu MV ČR
Sportovní
centrum
(dříve
označované
jako
Středisko
vrcholového sportu) má za hlavní cíl připravit a vychovat plavce
dobrého
pro
potřeby
umístění
na
české
reprezentace,
vrcholných
soutěžích a Olympijských hrách.
schopné
evropských
a
účasti
a
světových
25
Materiální podmínky Tréninková
činnost
se
odbývá
zejména
sportovištích. Na bazéně za Lužánkami (50m bazén),
na
dvou
s vlastní
posilovnou, rovněž s prostorem pro rehabilitaci a kanceláří trenérů.
Druhým sportovištěm je bazén na sídlišti Lesná (25m
bazén) a od loňského roku v sportovním areálu Kraví hora.
Mimo brněnští sportovci jsou bezplatně ubytováni v ubytovně Policie ČR, velmi slušně vybavené a vzdálené cca 10minut od plaveckého stadionu.
Tréninky probíhají dvoufázově: ráno od 6.00 do 8.00 a
odpoledne dle skupin, mezi 14 až 18 hodinou.
Personální
Výběr trenérů a dalších zaměstnanců Odboru sportu jde
mimo působnost Komety Brno. Jeden
vedoucí
pracovník,
sekretářka,
dva
trenéři,
rehabilitační pracovník a dle potřeby jsou zaměstnáváni další
úvazkoví pracovníci Odboru sportu, jehož sídlo se nachází v Praze.
V Brně jsou pouze dva oddíly Odboru sportu: plavání a
broková střelba.
26
Obrovskou výhodou je zajištění „klubového lékaře“ z
Ústavu sportovní medicíny v Brně. Plavci
mají
okamžitý
aktuální problémy.
přístup
do
ordinace,
kde
řeší
Další výhodou plavců je pravidelná vizita lékaře přímo na
bazénu, kde lékař s trenéry a plavci konzultuje vše potřebné. Odbor
sportu
vyžívá
služeb
Střední
policejní
školy
v otázkách zajištění dopravy na soutěže (jejich řidiči pracují pro Odbor sportu na dohody o provedení práce).
Hospodaření
Odbor sportu je rozpočtová organizace. Financování
Sportovního
centra
se
provádí
prostřednictvím Odboru sportu MV ČR se sídlem v Praze (dále
OS). OS je příjemcem prostředků ze zdrojů MŠMT určených
k reprezentaci České republiky. OS používá těchto prostředků zejména na úhradu nákladů spojených s touto činností. V našem případě
tedy
na
úhradu
nájemného,
platů
trenérů,
pokrytí 27
sportovních akcí (soustředění a závodů), na úhradu příspěvku na stravu, rehabilitaci, zdravotního zabezpečení apod.
Konkrétní výše prostředků na období je úzce závislá na
úspěšnosti sportovního období. V případě
výrazných
sportovních
úspěchů
(medailisté
z ME, MS) jsou sportovci zabezpečeni i po stránce sociální.
Jsou v zaměstnaneckém poměru k OS na pozici sportovců – instruktorů.
Jejich
úspěšnosti.
4.6
platové
ohodnocení
odpovídá
opět
jejich
Oddílová družstva
Vybudování oddílových družstev v plavání je posledním a
doposud ne zcela dořešeným úkolem oddílu. Zůstává a dále se rozrůstá
skupina
mládeže,
ochotná
výkonnostní nebo jen rekreační úrovni.
provozovat
plavání
na
Další skupinou jsou pak i plavci, kteří z nejrůznějších
důvodů nechtějí, či nemohou přestoupit na sportovní třídy. V
neposlední
řadě
jde
o
plavce,
kteří
sportovního gymnázia, nebo z Odboru sportu.
odcházejí
ze
28
Protože
v současnosti
je
teprve
ustanoveno
prvé
družstvo, jsou následující odstavce míněny jako doporučení.
Materiální podmínky
Výchozí
možnosti
na
sportovní
přípravu
jsou
v Brně
omezené. Možná, v souvislosti s nově budovanými zařízeními,
dojde ke zlepšení, zejména co se týče prostorů na bazéně. Jelikož přednost ve výběru tréninkových hodin budou mít vždy družstva sportovních tříd, gymnázia a Odboru sportu, je a bude složité zajistit vhodné podmínky pro tyto družstva.
Započalo se s budováním jednoho družstva, vzniklého
z dětí, kteří nepřestoupí do družstev sportovních tříd (děti z 5.7. ročníku).
Další družstvo je třeba vytvořit z plavců v období 8.-
9.tříd. Zde pak lze sloučit oddílové plavce s částí stejně starých plavců ze sportovních tříd, kteří neprošli výběrem na sportovní gymnázium, nebo mají v úmyslu studovat jinou školu.
Třetí skupina oddílových plavců je skupina plavců po
ukončení povinné školní docházky a v období studia na střední škole, či učilišti. Poslední
čtvrtou
skupinu
pak
lze
vytvořit
z mladých
sportovců, kteří končí studium na sportovním gymnáziu, nebo
ukončili činnost ve sportovním centru. Toto družstvo-seniorské, lze dále doplnit plavci, kteří mají zájem zúčastňovat se soutěží kategorie masters.
29
Hospodaření
Tak jak mají jednotlivé odbory svůj samostatný podúčet,
i zde je třeba pro každé družstvo tento podúčet vytvořit. Ekonomicky soběstačné družstvo by mělo mít cca 25 členů. Po
naplnění počtu členů, respektive při počtu členů v družstvu více
jak 30, lze uvažovat o vytvoření dalšího družstva. Protože při budování těchto družstev bude k jejich naplňování docházet postupně, je třeba počítat s tím, že výdaje po nějaký čas budou větší než příjmy. Všechny družstva musí hospodařit na principu vyrovnaného rozpočtu, kde oddílové příspěvky pokryjí výdaje na nájemné a trenéra.
Personální Tak jak se stanovuje cíl daného družstva, tak by měl
vypadat profil trenéra či vedoucího. V prvních družstvech půjde o tréninkový proces, kde je
potřeba stále hledat nadějné
plavce, které by bylo možno i dodatečně zařadit do systému přípravy na ST či SG. Postupně
se
stále
více
stává
rozhodující
hovořit,
najít
společný
složka
pedagogické a manažerské činnosti trenéra. Trenér musí umět s mladými
lidmi
zájem
organizaci tréninkového procesu, kázeň a zájem.
a
udržet
Je potřeba najít pro tuto činnost vhodného trenéra.
Postupným budováním družstev vznikne časem i dostatečný
zdroj příspěvků na
plnou profesionalizaci tohoto trenéra. Do
30
doby než tato situace nastane, musí oddíl najít zdroje a překrýt
případný deficit v hospodaření. Věřím však, že v dlouhodobém horizontu se
investice do osoby trenéra vrátí jak po stránce
finanční, tak zejména při získání dalšího člověka zapojeného do činnosti oddílu.
4.7 Vodní pólo
Činnost
odboru
vodního
póla
má
v našem
oddíle
dlouholetou tradici. Plavečtí trenéři v mládí často úspěšně oba sporty skloubili. Také při tréninku základního plavání existuje
mnohaletá spolupráce. Sportovci mají na výběr, zda se věnovat
plavání, nebo pokračovat v činnosti vodního póla. Současně s budováním základů zdokonalovacího plavání, bylo přikročeno i k budování základů vodního póla.
Je však třeba říci, že odloučení vodního póla od Svazu
plaveckých sportů, negativně ovlivnilo sportovní rozvoj tohoto sportu.
31
Jako celek, se vodní pólo v našem klubu, dlouho nemohlo
vzpamatovat
z finančních
v kategorii mužů.
ztrát,
způsobených
zejména
Materiální podmínky Platí totéž co u ostatních sportů. Trénink póla je možný
pouze na 50m bazéně za Lužánkami, proto je situace ještě více složitější.
Při
k normálnímu
existenci
tréninku.
šesti
Naprosto
družstev, chybí
není
jakákoliv
prostor další
tréninková plocha, třeba jen na letní období. Také výstroj, branky a úroveň hrací plochy je špatná.
Hospodaření
Zde je začarovaný kruh dalšího vývoje tohoto sportu.
Všechna družstva mají samostatný podúčet.
Početně velmi silná základna mladších a starších žáků
nemá ekonomické problémy. Vybírané příspěvky pokryjí jak tréninkovou přípravu, tak i trenérskou odměnu. Problém začíná
být od staršího dorostu. Počty členů klesají a ti nejsou schopni náklady pokrýt.
Dotace nejsou v této oblasti
žádné, nebo minimální (jak
od svazu vodního póla tak i magistrátu).
Nejhorší je situace u družstva mužů a částečně u družstva
žen. Několikrát oddíl pomohl ze svých rezerv, ale řešení bude
32
muset být koncepční.
Personální Celá
žákovská
trenérem.
Ten
kategorie
má
svůj
je
zabezpečena
úvazek
rozdělen
profesionálním do
družstev
zdokonalovacího plavání a vodního póla. Další družstva pak
trénují bývalí hráči, dobrovolní trenéři. U každého družstva funguje ještě vedoucí týmu.
4.8 Synchronizované plavání
Historie
velkou
tradici.
synchronizovaného Po
zrušení
oddílu
plavání
nemá
v Kometě
1.Královopolská,
přešla
skupina akvabel pod křídla Komety Brno. Několik let trval proces vymezování a ujasnění si pozice v rámci našeho oddílu.
Zpočátku se jednalo o naprosto dva odlišné kluby spojené pouze
formálně. Postupně dochází k většímu pochopení, částečně i koordinaci a spolupráci.
Materiální podmínky
33
Příchodem
prostorové
synchronizovaného
možnosti
pro
tréninky
plavání
a
se
soutěže
samozřejmě
opět
zúžili.
Příprava se provádí na bazéně za Lužánkami. V době tréninků vodního póla (na šířku za sítí), několik skupin (od žákyněk až
po ženy), ve stísněném prostoru, nacvičuje technické prvky. Část náboru a přípravky se podařilo umístit na bazén Úrazové nemocnice (rehabilitační bazén) na Ponávku a dále na školní bazének.
Bazén
na
Lesné využívá oddíl synchronizovaného
plavání Tesla Brno. Postupně se členská základna rozrostla na více jak 100 členek v kategoriích žákyňky, žačky mladší a starší, juniorky a ženy.
Hospodaření Příchodem
do
Komety
byly
dány
podmínky jako ostatním družstvům v plavání. Vytvoření
vlastního
vyrovnaného rozpočtu.
podúčtu
a
akvabelám nutnost
stejné udržení
Po počátečních obtížích se časem podařilo i díky stále se
rozvíjející základně, tento model udržet.
Oddílové příspěvky jsou stanoveny na úhradu pronajatých
prostor a částečně na soutěže. Náklady
(kanceláře,
na
chod
telefony,
oddílu
vybavení
zatím PC,
nesl
plavecký
FAX).
Po
odbor
několika
posledních letech dobrého hospodaření lze i zde zauvažovat o částečném úvazku pro pracovníka v tomto odboru.
34
Personální O chod odboru se stará trenérskou radou zvolená vedoucí
trenérka. Ta řídí na základě rozhodnutí trenérské rady ostatní. Všechny trenérky vykonávají svou činnost po svém zaměstnání a bez finančního ohodnocení, jako dobrovolní pracovníci.
začátcích se jednalo o tři až čtyři trenérky. V současnosti
kádr trenérek rozrostl z vlastních řad na celkový počet deset.
5
V
se
Závěr a doporučení
Pro plavce je v Kometě Brno vytvořena cesta od prvních
plaveckých krůčků až po reprezentaci České republiky. To
základní se podařilo. Je však ještě mnoho dalších problémů k řešení.
Je to proces, který se pořád vyvíjí, reaguje na potřeby
ekonomického
krytí,
personální otázky. Byla
zvolena
na
materiální
strategie
podmínky
v Brně,
zprofesionalizovat
na
činnost
v oddíle. Najít člověka pro daný úkol, vytvořit mu přiměřené sociální
zázemí.
Oddíl
na
určitou
dobu
překlene
případný
schodek v hospodaření a postupně vznáší nároky ve smyslu
35
toho, co Klub potřebuje. Nejedná se o „fyzickou“ osobu, která podniká na úkor Komety. Stále platí, že Kometa je firma, pro
kterou se pracuje. Tady, na rozdíl od firem dle hospodářského zákoníku, se Kometa liší svým pojetím občanského sdružení,
takže naše FIRMA sice lidem dává práci, ale její „zaměstnanci„ výrazně mohou do dění FIRMY mluvit a ovlivňovat jí.
Samozřejmě existuje celá řada dobrovolných cvičitelů na
bazéncích a trenérů, kteří svůj volný čas věnují mládeži a dělají
Kometě svou prací dobré jméno, ale Kometa se snaží celou strukturu zprofesionalizovat a dostat tím trenéry pod svou kontrolu.
Pak by měla přijít další metodická fáze ovlivňování
tréninkového procesu.
Hledají se cesty, jak zdokonalit a zefektivnit tréninkový
proces, posloupnost zátěže v jednotlivých stupních, struktura závodů od oddílových k přebornickým, předávání do vyšších článků v rámci oddílu. Cílem
je
metodicky
srovnat
teoretických znalostí, požadavků a úkolů.
celou
soustavu
dle
36
5.1 Základní výcvik – kursy plavání
Vzhledem
k faktu,
že
základem
budování
oddílu
byla
právě tato oblast, je řada věcí díky více než 10ti leté praxi dovedena k dokonalosti. Systém náboru do kursů, organizace výcviku, doškolovací metody i ekonomika. Drobné výchylky
z řádu jsou spíše způsobeny vnějšími faktory: nenadálé zvýšení nájmů, energií, uzavírky bazénů k nutné rekonstrukci, přerušení výuky z důvodů chřipek.
Přesto si zde dovolím zmínit se o jednom podstatném
faktu, který však dle mého názoru zcela zásadně ovlivňuje kvalitu výběru vhodných adeptů pro plavání.
V Brně, tak jako v celé ČR existuje v rámci osnov pro ZŠ
povinná výuka plavců.
Ta je zcela mimo dosah našeho oddílu. Výuku provádí učitelky
na ZŠ. Této povinné výukou se ročně zúčastní nejen všechny 37
děti z Brna 2 až 3 tříd, ale autobusy je svážejí i z blízkého okolí.
Mám dojem, že většina zájemců, kteří se k nám hlásí na
základní plavání, je zejména z řad těch méně úspěšných, kteří se nestačili za půl roku výuky plavání dostatečně naučit plavat. Samozřejmě,
pokud
podchytíme
předškolní
věk
(do
1.třídy), tak uvedené neplatí. Rovněž mezi kursisty jsou i ti,
kteří opravdu plavání míní vážněji a chtějí v pozdějším věku
zkusit sportovní plavání. Mám ale obavu, že z cca počtu 900 dětí v základním výcviku je to jen malá skupinka!!!
Dostatečná základna v kursech základního plavání a pak
zejména ve zdokonalovacím plavání je nutným zdrojem pro zajištění dalších stupňů v oddíle.
5.2 Zdokonalovací výcvik I na zdokonalovacím úseku
se podařilo na principu
samostatnosti daného střediska zabezpečit profesionála. Ten musí zajistit činnost až do výběru na sportovní třídy. Zde v
současnosti probíhá velká diskuse na úrovni trenérské rady, kdy všichni trenéři družstev (od zdokonalovacího plavání, po odbor
sportu) řeší, jak dál zajistit výkonnostní růst, jaký zvolit systém
soutěží a jak více zapojit všechny trenéry do zefektivnění výběru do družstev, jaké zvolit zatížení v daném věku resp. jak která skupina má položeny cíle. V minulých
letech
docházelo k velmi rychlému výběru
plavců ze základního plavání do středisek zdokonalovacího plavání.
Prakticky z celého Brna byli adepti soustředěni do dvou
míst: na ZŠ Arménská a na plavecký stadion za Lužánkami.
38
Tímto
způsobem
Z celkového
počtu
se
drasticky
1200
dětí
zúžila
základna
základního
pyramidy.
plavání
se
ve
zdokonalovacím plavání dostáváme k počtu 100 maximálně 120
mladých sportovců, potencionálních adeptů do sportovních tříd. Navíc třeba i ve třech ročnících. Tento
pokles
je
často
způsoben
neochotou
měnit
zaběhnutý mechanismus svého „bazénku“, měnit prostředí a kolektiv,
tak
Lužánkami.
Je
i
prostředím
obrovským
padesátimetrového
šokem
pro
tuto
doposud prováděla činnost na 16m bazéncích.
bazénu
skupinu,
za
která
Mají strach z velkého bazénu. Pokud se nepodaří je
přesvědčit
k přechodu
do
zdokonalovacích
ztrácí a nakonec je u plavání neuvidíme.
kursů,časem
se
Pro potřeby sportovních tříd potřebujeme provést výběr.
Výběru se zúčastní pouze necelá polovina výše uvedených. Samozřejmě, že výběr se pak stává více náborem.
Tak vzniká i počáteční chybička v následném stupni –
sportovních třídách.
Další plavci jsou samozřejmě zachytáváni v oddílových
družstvech (mimo sportovní třídy), cca 80-100dětí.
Mnozí postupně ztrácí na výkonnosti a zájem o plavání se
vytrácí. Je nutné zaujmout tuto mládež a
udržet ji pro další
potřeby oddílu (ekonomického krytí, funkcionářského – trenéři,
cvičitelé a rozhodčí) a samozřejmě pro dobrý pocit a zdravotní účinky plavání.
Další rezerva je pak v oblasti masového výkonnostního
sportu. Právě tady
je vidět prudké zúžení základny. Přitom na
této základně vytvořená družstva, mají pro fungování oddílu nesmírný vliv. Nutným úkolem je vybudování velké základny výkonnostního
sportu.
To
napomáhá
dosáhnout
na
cílené 39
programy různých institucí a dát lidem práci, která je baví. Zde
je prostor jak výchovně působit na široký okruh mládeže. Dát
možnost zájemcům, kteří po absolvování etapy vrcholového sportu
hodlají
u
plavání,
jako
své
záliby
zůstat.
V
plaveckých
tříd
produktivním věku těchto plavců pak využít jejich postavení a znalostí pro potřeby oddílu.
5. 3 Sportovní třídy Zkušenosti
s fungováním
sportovních
v Kometě Brno nebyly. Vše se vyvíjelo na základě potřeb oddílu
(zrušení Sportovní školy). Podařilo se vytvořit samostatnou jednotku jak organizačně, tak i ekonomicky. Samozřejmě s
velkou pomocí (kromě oddílu a rodičů) ČSPS a v současnosti i městských a krajských institucí. V ČR ojedinělé je i sloučení
školních úvazků TV a jejich obsazení vlastním pracovníkem-
trenérem. Odpadá podstatná finanční zátěž pro oddíl (jeho mzda). Další trenér je rovněž placen z jiného zdroje (ČSPS)
tedy i přes značné výdaje na nájem lze tento model úspěšně provozovat.
Vše se odvíjí od financí a to je i slabinou tohoto modelu. Nelze
Omezujícím
v Brně.
dále
rozšiřovat
faktorem
je
počty
nedostatek
tréninkových
tréninkových
hodin.
prostorů
40
Jako nevýhodné pro sportovní třídy se ukazuje výběr do
tříd Sportovního gymnázia - šestiletého. Jestliže se podaří přesvědčit rodiče k umístění svého dítěte do plavecké třídy
(5.třída) a již po sedmé třídě část dětí odchází na Sportovní gymnázium (cca8-10), pak vznikají tyto problémy:
a) odchodem žáků po 7.třídě na Sportovní gymnázium dochází k citelnému
poklesu
v příjmech
(oddílové
příspěvky
cca 4-
5000Kč/rok x počet žáků z osmé a deváté třídy) a třídy se pro trénink musí sloučit.
b) v případě většího odchodu žáků se zkracují „úvazky“ pro
našeho trenéra na škole, dochází i ke slučování v některých předmětech s nesportovní třídou.
c) daleko horší jsou důsledky sportovní a studijní. Odchodem vybrané skupiny se naruší zbylé družstvo. Je třeba říci, že
výběrovým řízením na Sportovním gymnáziu projdou zpravidla ti šikovnější jak na sport, tak s lepšími studijními výsledky,
tedy ti, kteří svým příkladem a tréninkem jsou vzorem pro
ostatní. Ti, kteří zůstanou ve sportovní třídě většinou ztrácí chuť nadále trénovat. Snaží se ukončit svou přípravu, často hledají jinou školu a odchází ze skupiny.
Je to velký pedagogický úkol. Snahou by mělo být najít pro
tuto skupinu uplatnění v rámci družstev oddílu výkonnostního plavání i po skončení povinné školní docházky. Toto se však daří jen velmi zřídka.
Doporučení Vzhledem k dobře propracované organizaci v 5.až 7.třídě,
zbývá
jako
velký
úkol
udržet
po
odchodu
části
Sportovní gymnázium funkční družstva v 8. a 9.třídě.
žáků
na
41
Jako možné řešení lze navrhnout větší propojení družstev
ze sportovních tříd s družstvy oddílovými. Pro plavecké třídy navrhuji zachovat povinnou část v rámci osnov školy, ale zde
být velmi nekompromisní vzhledem k absencím ve výuce. Tuto část
tréninku
směřovat
zejména
do
dopoledních
hodin.
Odpoledne pak slučovat žáky již od 8.třídy do družstev oddílu.
Zde je zapojit do tréninkové skupiny k dalšímu trenérovi, který je pomalu připravuje na to, že po 9.třídě se budou dále věnovat
plavání jako svému koníčku. Lze pro ně najít i uplatnění v družstvech vodního póla a pomocí dalších doplňkových aktivit
(výlety, jiné sporty) udržet jejich zájem ve velmi složitém období puberty.
5.4 Sportovní gymnázium Za
více
než
20let
činnosti
se
podařilo
Sportovnímu
gymnáziu pomocí několika reorganizací udržet a dále rozvíjet
podporu sportovně talentované mládeže. Přes řadu úspěchů v činnosti školy,
je v současnosti před vedením a trenéry řada
nevyřešených úkolů. Při počtu trenérů 4 se obtížně hledá model
zařazování sportovců do tréninkových skupin. Dochází tedy k různým
trenérům.
úpravám
a
přesunům
závodníků
k jednotlivým
Je třeba se zamyslet i nad skutečností, že v současnosti je
z počtu
zařazených
sportovců
v Odboru
sportu
(což
je
přirozený další článek v přípravě sportovců) cca 80% plavců z mimo brněnských oddílů. Tedy ne z práce SG
(V.Mýto,
Domažlice, Příbram, Litvínov, Znojmo, Jihlava, Prostějov).
Velkým problémem se stává i splnění tréninkových úkolů a to v souvislosti se zdravotním stavem plavců.
42
Velmi
časté
výpadky
z tréninkového
procesu
jsou
možná
způsobeny absencí regenerace. V režimu plavců schází prostor a možná i finance na regeneraci a zdravotní prevenci. Řada nejrůznějších příznaků
svalových
onemocnění
problémů
v počátku,
a
vede
rovněž
nepodchycení
k častým
výpadkům
z tréninku. Toto by snad šlo řešit v rámci školy i pro ostatní sportovce.
Základní zdravotní prohlídky se konají pravidelně, ale dál je
starost o sportovce v této oblasti zcela standardní (stejná jako u běžné populace).
Strava ve školní jídelně se neliší od stravy jiných školských
zařízení (finance) a tudíž sportovci nedostávají potřebné návyky ke správné výživě. O doplňcích stravy jako systémovému řešení ze strany školy lze jen snít. Toto je v rukou plavců a jejich rodičů a starostí trenérů.
43
5.5 Sportovní centrum Citelným nedostatkem organizace Sportovního centra je
silná vazba na materiální podmínky. Považuji za neúnosné pracovat s reprezentanty připravujícími se na vrcholné soutěže
v takto omezujících podmínkách. Nelze pružně reagovat na potřeby tréninkového procesu. Pronajaté prostory na celou sezónu
a
nemožnost
odvětví
(ani
přizpůsobení
tréninkového
procesu
vzhledem k přípravě je velkým handicapem. Neznám sportovní v Brně),
které
připravuje
sportovce
vrcholné
úrovně a na části sportoviště se odehrává volno časová aktivita veřejnosti.
Copak
na
fotbalový,
hokejový
gymnastický
a
jakýkoliv jiný trénink přijde i „veřejnost„ s úmyslem si kopnout,
udělat výmyk? Prostředí vrcholových plavců a jejich trenérů je
nedůstojné. Mnohdy mají místo práce se závodníkem starosti jak dohlédnout na bezpečnost svých svěřenců, tak, aby jim někdo
neskočil na hlavu a vysvětlovat lidem, že zakoupením vstupenky si
nekoupili
celý
prosto
plaveckého
stadionu.
Pronajaté
prostory (dráhy) pak ihned po ukončení tréninku slouží dalším
44
organizacím a často je tak trénink „uspěcháván“, aby se vše stihlo. Není čas a zejména prostor pro detailnější práci, plavci plavou ve skupině na jedné dráze.
S tím souvisí i oblast ekonomická. Tak jako v ostatních
částech našeho klubu je částka za pronájmy bazénu tou největší
položkou rozpočtu. Ročně dosahuje přes 800 tis Kč. Protože rozpočet je více méně daný na základě úspěšnosti, je pak cca 80
% prostředků použito na nájemné a nezbývá na další výdaje nutné
k dosažení
vrcholných
mezinárodních
úspěchů.
Jsou
omezeny položky na sportovní akce, na výcvikové tábory. Rovněž
je
omezován
příspěvek
na
úhradu
stravného
pro
sportovce a je redukován počet dní v měsíci kdy je tento příspěvek na stravu hrazen (od 55Kč do 130Kč na den podle výkonnosti sportovce).
Metodická kontrola a vzdělávání trenérů Ve sledovaném období pracovali ve Sportovním centru tři
trenéři. Dle mého pozorování jsou to tři samostatné osoby zodpovědné
na
základě
vlastních
zkušeností
jaký
připraví
tréninkový program pro svou skupinu. Každý má ve skupině
zhruba 6 plavců. Neexistuje postup jak jsou adepti na zařazení do sportovního centra vybíráni. Je to na výběru a odhadu trenérů. U mimo brněnských plavců, kteří přicházejí v úvahu, mají
zájem
a
předpoklady
být
s výběrem
v Brně
trenéra
Velkou
váhu
z hlediska
výsledků jeho svěřenců a osobní kontakty
mezi
sportovců
trenéry.
platí
Toto
i
má
adepta.
rozhoduje
schopnost
v rozhodování
nového
zařazeni,
zejména
v případě
úspěšnost
sportovců
trenéra
přicházejících 45
z brněnského sportovního gymnázia. Neexistuje koncepce kdy
budou sportovci do centra zařazeni a ke kterému trenérovi.
V poslední době byl vzat princip výkonnosti k zařazení: účast na MEJ v plavání.I zde chybí metodika zařazení plavců ke konkrétnímu trenérovi. V minulosti se praktikoval systém dle specializace: např. sprinteři, prsaři, vytrvalci a podle toho se alespoň
zhruba
vytvářela
tréninková
skupina.
Toto
v současnosti neexistuje. Otázkou k řešení je i oblast řízení. Ukazuje se, že ne vše se dá po telefonu z Prahy vyřídit. Chybí
každodenní dohled nad prací. Může upadat morálka, nasazení, klesá náročnost na sebe samé.
5.6 Vodní pólo Zde je více úskalí. Samozřejmě je nutné, zvolit stejný
postup
s ekonomickým
profesionálního
trenéra.
tréninkového
procesu,
soběstačnosti
tak
mládežnických
zabezpečením,
i
výkonnostního růstu.
Jeho
prací
bude
je
vidět,
že
ale
družstvech
pro
i
výkonnost.
zabezpečení
vytvoření
nejen
lze
Problémem
místa
zkvalitnění
prostředků.
dosáhnout
je
Na
jak
zabezpečení
Po vzoru plavců i zde vznikla trenérská rada. Jejím
úkolem bude vytvořit metodiku řízení od žactva po seniory
(nárůst jak v objemech zatížení, tak i v herních dovednostech). Snad se situace s tréninkovými prostory časem zlepší, případně
bude nutné alespoň na část sezóny (v létě) nalézt další prostory pro vlastní trénink. Pokud se zůstane u objemu zátěže ve všech
družstvech na stejné úrovni, je logické, že žákovská družstva 46
s takovým tréninkem vyhrávají, ale další družstva se v rámci ČR
propadají, nemluvě o úrovni mezinárodní. Pořád máme výborné kontakty s Maďarskem a Slovenskem, ale využití je malé.
5.7 Synchronizované plavání Došlo ke konsolidaci celého odvětví po stránce finanční i
kádrové. Další výkonnostní růst je však svázán s možnostmi
věnovat se tréninku až po svém zaměstnání. Být na dobré sportovní
úrovni
v tomto
odvětví,
znamená
spousty
tréninkových hodin. To lze řešit pouze profesionálním trenérem,
jinak se výkonnost zastaví. Bylo by vhodné vypracovat společný metodický postup od prvních krůčků až po sportovní úroveň.
47
6 Literatura a zdroje KOLEKTIV AUTORŮ Sborník 60 let sportovního plavání v Brně. Městský plavecký svaz v Brně 1973
Metodické pokyny a další předpisy Kometa Brno
Publikace k 20.výročí založení Sportovního gymnázia 2003 Ročenka plaveckého oddílu Kometa Brno 1997 Ročenka plaveckého oddílu Kometa Brno 1998 Ročenka plaveckého oddílu Kometa Brno 1999 Ročenka plaveckého oddílu Kometa Brno 2000
Ročenka plaveckého oddílu Kometa Brno 2002 Ročenka plaveckého oddílu Kometa Brno 2004 Zápisy výboru oddílu Rudá hvězda Brno Zápisy výboru oddílu Kometa Brno
Zápisy trenérských rad plavání, synchronizovaného plavání a vodního póla
Magistrát města Brna – Matrika
48
Příloha: Počty narozených dětí v Brně
r.1985
4.706 dětí
r.1987
4.362 dětí
r.1986 r.1988 r.1989 r.1990 r.1991 r.1992 r.1993
4.513 dětí 4.455 dětí 4.324 dětí 4.303 dětí 4.351 dětí 3.984 dětí 3.940 dětí
49
r.1994
3.371 dětí
r.1996
2.972 dětí
r.1995 r.1998 r.1999
3.158 dětí 3.000 dětí 3.088 dětí
Anotace
Autor bakalářské práce: Marika Tobiášová Název práce:
Budování organizační struktury Plaveckého klubu Kometa Brno v nových společenských podmínkách po roce 1989. Building up the organizational structure of Kometa Swimming Club Brno in the new social conditions after the year 1989. Klíčová slova: Organizace, řízení , metodika, financování , počet , klub, plavání, škola Organizatoin ,Management , Methods , Financing , Numer , Swimmming ,School
50
Místo vydání: Brno Rok vydání: 2006 Počet stran: 52
Shrnutí .
V naší práci jsme se pokusili popsat změnu řízení a fungování Plaveckého klubu Kometa Brno. V každé dílčí kapitole jsme vedle popisu situace finanční, organizační a personální , řešili problémy, které s touto oblastí souvisí. Na konci každé kapitoly jsme navrhli zlepšení, která by pro danou oblast byla přínosem k dalšímu rozvoji.
Resume
In terms of our work we tried to describe a change of management and functioning of Swimming Club Kometa Brno. We dealt with problems related with an assigned field besides a descrition of financial, organizational and human resources situation in each partial chapter. We proposed also a solution as a contribution for further development in the
51
assigned field in the end of each chapter.
52