KOMPARACE PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ S ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍM

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

KOMPARACE PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ S ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Jana KUČEROVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Roman PTÁČEK, Ph.D.

Znojmo, 2011

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Komparace penzijního připojištění s životním pojištěním“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Jihlavě dne 29. dubna 2011

………………………………….

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucímu této bakalářské práce Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D. za poskytnuté konzultace, cenné připomínky a odborné rady při tvorbě této práce. Dále bych ráda poděkovala paní Dagmaře Šikýřové z Generali Pojišťovna a.s. za poskytnuté informace, které mi velmi pomohly při zpracování daného tématu.

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je srovnání penzijního připojištění s životním pojištěním jako možných variant zajištění spokojeného a důstojného stáří. Teoretická část této práce se zabývá charakteristikou jednotlivých produktů životního pojištění, charakteristikou penzijního připojištění. Praktická část je zaměřena na porovnání investičního životního pojištění a penzijního připojištění v závislosti na délce spoření a výši měsíčního vkladu klienta a dále porovnává tyto produkty z hlediska daňových úspor z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele.

Klíčová slova Životní pojištění, penzijní připojištění, státní příspěvek.

Abstract The aim of the bachelor thesis is a comparison of additional pension insurance with life insurance as possible to ensure a happy and dignified old age. The theoretical part of this work deals with the characteristics of

individual life insurance products,

the characteristics of additional pension insurance. The practical part is focused on the comparison of life insurance and additional pension insurance depending on the length of the savings deposit and the monthly deposit of client and then compares these products in term of tax saving from the perspective of employees and employers.

Keywords Life insurance, additional pension insurance, state contribution.

1

Úvod .................................................................................................................... 8

2

Cíl práce ............................................................................................................. 9 2.1

3

Metodika a struktura práce ........................................................................... 9

Životní pojištění ............................................................................................... 10 3.1

Klasifikace životního pojištění ................................................................... 11

3.2

Přehled produktů životního pojištění ......................................................... 12

3.2.1 Dočasné pojištění pro případ smrti ....................................................... 12 3.2.2 Trvalé pojištění pro případ smrti .......................................................... 13 3.2.3 Smíšené životní pojištění (pojištění pro případ smrti nebo dožití) ...... 13 3.2.4 Zvláštní produkty životního pojištění pro zabezpečení rodiny ............ 16 3.2.5 Důchodové typy pojištění ..................................................................... 16 3.2.6 Druhy připojištění k životnímu pojištění.............................................. 18 3.2.7 Skupinové životní pojištění .................................................................. 18

4

3.3

Daňové výhody soukromého životního pojištění ....................................... 19

3.4

Členské pojišťovny ČAP poskytující životní pojištění ............................ 21

Penzijní připojištění ........................................................................................ 23 4.1

Penzijní fondy ............................................................................................ 23

4.2

Účast na penzijním připojištění .................................................................. 24

4.3

Příspěvek účastníka .................................................................................... 25

4.4

Státní příspěvek .......................................................................................... 26

4.5

Daňové zvýhodnění penzijního připojištění............................................... 27

4.6

Dávky penzijního připojištění .................................................................... 28

4.6.1 Druhy penzí .......................................................................................... 28

5

4.7

Zánik penzijního připojištění ..................................................................... 29

4.8

Přehled penzijních fondů povolených Ministerstvem financí .................... 30

Analytická část ................................................................................................. 32 5.1

Penzijní připojištění a životní pojištění – příspěvek účastníka .................. 33

5.2

Penzijní připojištění a životní pojištění – příspěvek zaměstnavatele ......... 35

5.3

Komparace na základě vybraných parametrů ............................................ 36

5.4

Výplata naspořené částky ........................................................................... 43

6

Závěr ................................................................................................................. 45

7

Použité zdroje................................................................................................... 48

8

7.1

Monografie ................................................................................................. 48

7.2

Legislativní dokumenty.............................................................................. 48

7.3

Internetové zdroje....................................................................................... 48

Seznam grafů a tabulek................................................................................... 50 8.1

Seznam grafů .............................................................................................. 50

8.2

Seznam tabulek .......................................................................................... 50

1 Úvod V demografickém vývoji obyvatelstva České republiky stále narůstá počet osob v důchodovém věku a naopak počet osob v produktivním věku stagnuje nebo spíše klesá. Stávající důchodový systém je založen na principu průběžného financování, což znamená, že pojistné placené zaměstnanci je použito na výplatu důchodů. Jelikož výše uvedené faktory způsobují v důchodovém systému rostoucí nerovnováhu, je tento systém dlouhodobě neudržitelný. Mnoho lidí stále ještě spoléhá na stát a na státní důchod jako na jediné finanční zabezpečení důchodového věku. Neuvědomují si ale, že až budou v důchodovém věku, stát nemusí být schopen vyplácet jim dostatečně velký důchod, aby z něho byli schopni pokrýt životní náklady nebo aby jim tato částka dokonce zajistila dostatečnou životní úroveň. Proto je zapotřebí přemýšlet o vhodném finančním zabezpečení v důchodovém věku s dostatečným časovým předstihem, neboť spoléhat se pouze na stát a státní důchod by bylo nerozumné. Možností, jak si zajistit dostatek finančních prostředků pro život v důchodovém věku je celá řada. Můžeme se rozhodnout mezi více či méně rizikovými variantami. Obecně platí, že čím je vyšší riziko dané investice, tím je vyšší výnosnost této investice. Mezi nejvíce rizikové patří investice na kapitálových trzích. Většina lidí má však obavy z rizikovějších investic, a proto volí spíše jistotu a nižší riziko. Mezi investice spojené s nižším rizikem patří penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. Oba tyto produkty jsou podporovány i ze strany státu (daňové zvýhodnění, eventuálně státní příspěvek u penzijního připojištění). Tato bakalářská práce se věnuje dvěma produktům finančního trhu (penzijní připojištění a životní pojištění) a zejména jejich vzájemnému srovnání v závislosti na délce spoření a výši měsíčního vkladu klienta.

8

2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je na základě analýzy a komparace penzijního připojištění a životního pojištění posoudit jejich výhodnost v souvislosti se zajištěním finančních prostředků na stáří. Dílčím cílem je stanovit vhodná kritéria pro srovnání těchto produktů a na základě těchto kritérií vyhodnotit, která varianta je pro účastníka těchto produktů výhodnější.

2.1 Metodika a struktura práce Tato práce je rozdělena do tří částí, první část se zabývá charakteristikou životního pojištění, různými typy životního pojištění a také charakteristikou penzijního připojištění včetně daňových výhod u těchto produktů. Druhá část je zaměřena na konkrétní produkty penzijního připojištění od Generali penzijní fond a.s. a životního pojištění od Generali Pojišťovna a.s.. Produktem životního pojištění je zvoleno investiční životní pojištění CLEVER Invest. Tyto produkty jsou porovnávány v závislosti na výši měsíčního vkladu a na délce spoření. Výše měsíčního vkladu je zvolena v částce 500 Kč, 1 000 Kč a 1 500 Kč, délka spoření je zvolena od 5 let (což je nejkratší možná doba) do 35 let v pětiletých intervalech. U obou produktů jsou spočítány částky, které účastník naspoří za dané období při určitém zhodnocení vkladů. Výše tohoto zhodnocení vychází u penzijního připojištění ze zhodnocení vkladů účastníků penzijního připojištění za období posledních 6 let, tj. od roku 2005 do roku 2010, a je spočítán aritmetický průměr. U životního pojištění se vychází z výkonnosti otevřených podílových fondů Generali za posledních 12 měsíců, kde je opět spočítán aritmetický průměr, který je z důvodu opatrnosti ještě snížen. Dále je tato část zaměřena na daňové výhody těchto produktů a na porovnání těchto daňových výhod z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele. V neposlední řadě je tato část zaměřena na různé způsoby výběru naspořené částky u uvedených produktů, včetně dopadu volby dané možnosti výběru na sumu vyplacených finančních prostředků. Poslední část této práce je věnována zhodnocení výsledků tohoto srovnání.

9

3 Životní pojištění Životní pojištění je jedna z možných variant zajištění spokojeného a důstojného stáří. Počátky životního pojištění na území České republiky sahají až na počátek 19. století, kdy zde začaly působit „rakouské pojišťovny“. Od druhé poloviny 19. století nastal „boom“ zakládání českých pojišťoven. Životní pojištění se průběžně vyvíjelo.1 Životní pojištění bylo prvoplánově zamýšleno zejména jako zabezpečení určitých zdrojů pro rodinu v případě úmrtí nebo ztráty výdělečné schopnosti živitele. Původní pojištění rizika smrti mělo (ještě zhruba před sto lety) většinou podobu tzv. pohřebního pojištění s pojistnou částkou odpovídající zhruba nákladům pohřbu. Soudobé životní pojištění se od tohoto pojetí diametrálně liší, jeho původní význam se výrazně posouvá a rozšiřuje. Sjednáním vhodného moderního životního pojištění může jednotlivec získat na jedné straně jistotu, že v případě, že se mu stane něco osudově nepříznivého, budou jeho nejbližší finančně zabezpečeni, na druhé straně v případě, že se on sám ve zdraví dožije smluvního konce pojištění, bude mu vyplacena dohodnutá pojistná částka. Rostoucí bohatsví společnosti a stále se zvyšující úroveň kladou oproti minulosti na konstrukci produktů životního pojištění zcela jiné nároky, zejména týkající se úrovně ekonomického zabezpečení pojištěného nebo jeho rodiny sjednanou pojistnou částkou. Zlatá poučka v tomto smyslu praví: „Aby životní pojištění bylo skutečně účinné pro řešení životního rizika jednotlivce, měla by sjednaná částka pro případ smrti i pro případ dožití se sjednaného věku činit minimálně čtyřnásobek jeho ročního příjmu.“2 Životní pojištění je také specifickým nástrojem finančního investování. Produkty životních pojišťoven představují makroekonomicky dlouhodobý nástroj kolektivního investování. Pojišťovny nashromážděné prostředky z inkasovaného pojistného na životní pojištění realokují zpět do ekonomiky. Pojišťovny samoregulují provádění investiční politiky tak, aby jejich operace na finančním trhu byly konzervativní, oblast ukládací politiky pojišťoven a jejich hospodaření s životními rezervami je obsahem regulace a dohledu ze strany státního dozoru nad pojišťovnictvím. Dobře fungující životní pojištění má pozitivní vliv na celkovou ekonomickou rovnováhu.3 V současné době je životní pojištění produkt, jehož základní přednost spočívá v kombinaci spoření a pojištění. Kromě toho k řadě produktů životního pojištění lze 1

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 9 DUCHÁČKOVÁ, Eva; Daňhel, Jaroslav. Teorie pojistných trhů. s. 135 3 DUCHÁČKOVÁ, Eva; Daňhel, Jaroslav. Teorie pojistných trhů. s. 138 - 139 2

10

sjednat připojištění (doplňková pojištění), např. úrazové, pro případ nemoci, pro případ vážných chorob, pro případ pobytu v nemocnici apod.4

3.1 Klasifikace životního pojištění Životní pojištění můžeme členit dle různých hledisek. Základní rozdělení životního pojištění:

riziková pojištění – jsou to taková pojištění, u kterých není jisté, zda dojde k pojistné události a tím také k výplatě pojistného plnění (dočasná pojištění pouze pro případ smrti),

rezervotvorná pojištění – u těchto typů pojištění musí pojišťovna počítat s výplatou pojistného plnění vždy, a proto musí být vytvořena rezerva na pojistné plnění pro každé jednotlivé pojištění (smíšená pojištění pro případ smrti nebo dožití, samostatná pojištění pro případ dožití nebo trvalé pojištění pro případ smrti).5

Rozdělení životního pojištění podle jejich hlavního účelu a z toho vyplývající doby a formy plnění:

dočasná pojištění pro případ smrti,

trvalá pojištění pro případ smrti,

pojištění pro případ dožití,

smíšená pojištění pro případ smrti a dožití,

důchodová pojištění,

rodinná pojištění, pojištění dětí a mládeže, stipendijní pojištění, pojištění věna,

různá speciální pojištění (pojištění partnerů v podnikání, pojištění klíčových pracovníků v podnikání).

Pojištění pro případ dožití a smíšená pojištění pro případ dožití a smrti se nazývají kapitálová pojištění.

Životní pojištění dále můžeme dělit na: 4 5

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 9 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 22

11

individuální životní pojištění, pojišt

skupinové (kolektivní) pojištění pojišt – obvykle pojištění ění zaměstnanců zam jednoho podniku nebo oboru. oboru 6

Lidé v České eské republice upřednostňují up pojištění neživotní před řed pojištěním pojišt životním. V následujícím grafu je znázorněn znázorn podíl životního pojištění v ČR.

Graf č.. 1: Podíl životního a neživotního pojištění v ČR 100% 80% 60%

Podíl neživotního pojištění v ČR v %

40%

Podíl životního pojištění v ČR v %

20%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0%

Pramen: Výroční ní zpráva 2009, Česká asociace pojišťoven

3.2 Přehled ehled produkt produktů životního pojištění

3.2.1 Dočasné asné pojištění pojiště pro případ smrti Jedná se o pojištění pojiště rizikové, nevytváříí se žádná rezerva pojistného. Pojistná částka je vyplacena pouze v případě případ smrti pojištěného, pokud k ní dojde v průběhu pr pojistné doby. Na konci pojištění ní není vyplacena žádná částka. Pojištění ní se sjednává na dobu určitou ur nebo do určitého věku ku pojištěného. pojišt Je relativně levné, výhodné odné pro zabezpečení zabezpe rodiny a to i na vyšší částky, ástky, ale nezabezpečuje nezabezpe samotného pojištěného ěného pro případ p potřeby dodatečných zdrojů v budoucnosti. budoucnost Velmi často asto je používáno ke krytí úvěrů úv ze stavebního spoření ení nebo hypotečních úvěrů úv (obvykle ho vyžadují banky poskytující úvěry). úv

6

Kolektiv autorů z České eské asociace pojišťoven. pojiš Životní pojištění. s. 23

12

Představuje významné zabezpečení rodiny před finančními potížemi v případě úmrtí pojištěného.7

3.2.2 Trvalé pojištění pro případ smrti Nazývá se také doživotním pojištěním. Pojistná částka je vyplacena vždy, a proto se musí vytvořit rezerva. Tím se trvalé pojištění podobá kapitálovému pojištění, jinak se od něj podstatně liší:

není sjednáno na určitou dobu,

pojistná částka bude vyplacena pouze v případě smrti,

obvykle je sjednáno na nižší částky, neboť cílem je především krytí nákladů souvisejících s úmrtím (pohřeb, dědická daň apod.), ale může to být i zabezpečení partnera či jiného člena rodiny.

Pojistné může být placeno po celou dobu pojištění. Obvykle se však platí omezenou dobu a po ukončení placení zůstává v platnosti až do smrti pojištěného, kdy je pojistná částka vyplacena oprávněné osobě. Pojistná částka může být také vyplacena při dožití 85 let věku pojištěného. Některé pojišťovny nabízejí i pojištění nákladů na pohřeb. V podstatě se jedná o variantu trvalého pojištění pro případ smrti, ale k pojistnému plnění dochází pouze v případě smrti (není zde výjimka výplaty v 85 letech). Pojistné částky jsou obvykle nižší a doba placení je kratší (5 - 10 let).8

3.2.3 Smíšené životní pojištění (pojištění pro případ smrti nebo dožití) Jedná se o rezervotvorné pojištění a je nejdůležitějším druhem životního pojištění. Zabezpečuje nejen rodinu v případě smrti pojištěného, ale zároveň vytváří prostředky pro případ dožití pojištěného. Varianty smíšeného životního pojištění: 7 8

pojištění pro případ smrti na stejnou částku, jaká bude vyplacena při dožití,

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 37 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 39

13

možno sjednat pro případ smrti pojistnou částku vyšší (např. trojnásobek pojistné částky při dožití),

kapitálová pojištění, u kterých je kladen vyšší důraz na dosažení co nejvyšší částky při dožití a v případě úmrtí je vyplacena pouze do té doby akumulovaná rezerva,

pojištění s dvojí výplatou pojistné částky, a to v případě úmrtí pojištěného po jeho smrti a pak znovu v době smluveného konce pojištění,

pojištění dvojice osob (manžel a manželka, druh a družka, jiné partnerské dvojice, partneři v podnikání), pojistná částka se vyplatí, pokud zemře kdokoliv z pojištěné dvojice, obvykle druhé pojištěné osobě, v případě dožití je částka vyplacena oběma pojištěným rovným dílem, výhodou tohoto pojištění je nižší pojistné, než kdyby se pojišťoval každý zvlášť.

Smíšeným životním pojištěním (ale i jiným typem životního pojištění) může pojištěný zabezpečit jakoukoliv osobu, u které zabezpečení formou závěti by bylo z různých důvodů problematické. Smíšené životní pojištění může být kapitálové nebo investiční. Kapitálové životní pojištění zabezpečuje nejen rodinu pro případ smrti pojištěného, ale vytváří zároveň prostředky pro případ dožití pojištěného. Sjednaná částka je vyplacena buď v případě smrti pojištěného oprávněné osobě nebo při dožití konce pojistné doby přímo pojištěnému. Výhodou tohoto pojištění je také podíl na zisku (podíl na výnosech a přebytcích), který pojišťovny k tomuto produktu obvykle nabízejí a který zajišťuje, že naspořená částka není v zásadě ohrožena inflací. Další výhodou je i široká nabídka různých druhů připojištění, které pojišťovny nabízejí k tomuto druhu životního pojištění (např. pro případ úrazu, vážné choroby, invalidity apod.).9 Investiční životní pojištění je rezervotvorné pojištění s výplatou pojistné částky v případě smrti nebo dožití konce pojištění. Výhodou tohoto pojištění je možnost volby klienta, kam budou jeho prostředky investovány, a to do investičních podílových fondů s rozdílnou investiční strategií (peněžní fondy, dluhopisové fondy, akciové fondy,…). Tím je umožněno vyšší zhodnocení prostředků klienta, ale také riziko, že očekávané výnosy budou nižší než ty, které jsou zaručeny v kapitálovém pojištění. Pojišťovny nezaručují výnos z investovaných prostředků a výsledný výnos může být i negativní (tj. celková částka při dožití je nižší než vložené prostředky), ale je zaručena výplata 9

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 40 - 41

14

sjednané pojistné částky pro případ smrti. Toto pojištění lze uzavřít kdykoliv mezi 15. a 60. rokem života, a to za běžné nebo jednorázové pojistné. Sjednává se na určitou dohodnutou dobu nebo do určitého věku pojištěného. Vzhledem k možnosti kolísání výnosů z investičních fondů, do kterých je investováno, je výhodné dlouhodobé pojištění. Klient má možnost volby vzájemného poměru mezi výší rizikového pojištění a výší investice. Rozhoduje v jakém poměru budou jeho finanční prostředky určené do investování rozděleny do jednotlivých investičních fondů. Na konci pojistné doby obdrží pojištěný aktuální hodnotu podílových jednotek a to ve formě jednorázové výplaty nebo formou pravidelného důchodu. V případě smrti pojištěné osoby vyplatí pojišťovna oprávněným osobám sjednanou pojistnou částku a aktuální hodnotu podílových jednotek. Výhody investičního životního pojištění:

pojistník má možnost se rozhodnout o výši pojistného určeného na investování, a tím o poměru mezi pojištěním a investicí,

výše pojistného na investování není omezena a lze ji v průběhu pojištění měnit,

kdykoliv v průběhu pojištění je možné zaplatit mimořádné jednorázové pojistné,

naspořené prostředky mohou být v průběhu pojištění částečně odčerpány,

vlastní volba investiční strategie, kdykoli je možné přemístit již existující podílové jednotky mezi fondy navzájem,

pojištění může být kdykoliv ukončeno, naspořená částka je vyplacena pojistníkovi jednorázově nebo ve formě pravidelných výplat,

možnost zvyšování pojistné částky a pojistného v závislosti na míře inflace tak, aby byla zachována reálná hodnota pojištění (dynamizace pojištění),

možnost i s minimálním množstvím peněžních prostředků vstoupit na tuzemský i zahraniční kapitálový trh.10

10


15

3.2.4 Zvláštní produkty životního pojištění pro zabezpečení rodiny U těchto pojištění jsou vedle dětí obvykle pojištěni i rodiče. Pojištěn může být jeden rodič nebo oba rodiče současně (v tomto případě k pojistnému plnění dochází v případě úmrtí, kteréhokoliv z rodičů a v případě úmrtí obou rodičů se plnění obvykle zvyšuje). V případě úmrtí pojištěného rodiče dochází obvykle ke zproštění od placení pojistného a je zajištěno pokračování pojištění do konce pojistné doby a výplata sjednané pojistné částky. Výhodou těchto pojištění je, že obvykle umožňují i pojištění úrazu jak pro dítě, tak i pro rodiče. Stipendijní pojištění – pojištěnou osobou je dítě a pojistné plnění je buď jednorázové nebo může být přeměněno na pravidelnou výplatu stipendia.11

3.2.5 Důchodové typy pojištění Důchodové pojištění je životní pojištění s určitými zvláštnostmi, které se týkají plnění. U důchodového pojištění při dožití (respektive od sjednaného věku) dochází k výplatě pravidelných důchodových splátek. Nabízí širší ochranu v případě plné invalidity, a to je možnost sjednání dočasného důchodu, který je vyplácen po celou dobu plné invalidity až do dosažení důchodového věku, kdy pojišťovna začne vyplácet sjednaný základní důchod. Pojišťovny nabízejí mnoho variant důchodového pojištění a mnoho kombinací, ze kterých lze vybrat tu, která nejvíce odpovídá potřebám klienta. Součástí nabídky obvykle je:

základní doživotní důchod,

dočasný důchod v případě plné invalidity,

důchod pro pozůstalé,

připojištění, například pojištění invalidity.

Základní důchod je obdoba starobního důchodu vypláceného státním důchodovým pojištěním. Obvykle je vyplácen od dosažení důchodového věku, ale může být smluvně ujednána i jiná doba počátku výplaty základního důchodu. Pojištěnému bývá poskytnuta 11


16

možnost volby různých variant výplaty základního důchodu. Varianty výplaty základního důchodu:

zkrácená doba výplaty důchodu, např. po dobu 5 nebo 10 let, důchodové splátky jsou v tomto případě vyšší,

možnost přeměny jednotlivých splátek na jednorázovou výplatu,

odklad výplaty základního důchodu, např. v případě, že pojištěný pokračuje v práci a zdroj dodatečných příjmů prozatím nepotřebuje, pozdější důchodové splátky se tím zvyšují.

Dočasný důchod je vyplácen v případě přiznání plné invalidity pojištěného, je obdobou invalidního důchodu ze státního sociálního zabezpečení. Dočasný důchod se vyplácí po celou dobu plné invalidity a končí buď ukončením plné invalidity nebo vznikem nároku na výplatu základního důchodu. Důchod pro pozůstalé slouží pro zajištění příjmů pozůstalých v případě smrti pojištěného a to ať k úmrtí dojde v době placení pojistného nebo již v době výplaty základního důchodu. Jedná se o volitelnou součást důchodového pojištění (nemusí být zvolena). Doba výplaty důchodu pro pozůstalé se v jednotlivých pojišťovnách liší. Výše důchodu závisí na době úmrtí (před vznikem nároku na výplatu základního důchodu – výplata je vyšší, po zahájení výplaty základního důchodu – v prvních letech ve výši základního důchodu, později se výše výplaty snižuje), pozůstalí se mohou rozhodnout pro jednorázové plnění místo výplaty důchodu. Další možností je důchodové pojištění pro dvojici osob, u kterého se vyplácí základní důchod doživotně prvnímu pojištěnému a po jeho smrti důchod pro pozůstalé druhé osobě, a to opět doživotně. Základní výhodou důchodového pojištění je krytí případných rizik, a to zejména invalidity a smrti. Výplata důchodu v případě pojistné události není závislá na výši zaplaceného pojistného na rozdíl od spoření u penzijního fondu (je vyplaceno jen to, co bylo do té doby naspořeno). Obě formy zabezpečení prostředků pro stáří mají svůj význam a nejvýhodnější je kombinace obou forem.12

12


17

3.2.6 Druhy připojištění k životnímu pojištění Připojištění je obvykle možné sjednat u kapitálových životních pojištění, důchodového pojištění, případně dalších rezervotvorných pojištění. Druhy připojištění:

připojištění invalidity – některé pojišťovny nabízejí pojištění invalidity jako připojištění, jiné je zahrnují do základní nabídky některých produktů,

připojištění úrazu - pojištění pro případ smrti následkem úrazu, -

pojištění pro případ trvalých následků úrazu,

-

denní odškodné / pojištění doby nezbytného léčení,

připojištění vážných chorob,

pojištění dlouhodobé péče.13

3.2.7 Skupinové životní pojištění Existuje mnoho variant skupinového pojištění. Nejvýznamnější je pojištění zaměstnanců zaměstnavatelem, ale existuje i pojištění členů odborových organizací, pojištění klientů bank a stavebních spořitelen při čerpání úvěrů, pojištění držitelů platebních karet, pojištění členů sportovních klubů, nebo pojištění klientů cestovních kanceláří apod.. Skupinové pojištění má oproti individuálnímu pojištění řadu výhod. Jedná se o nižší pojistné vyplývající z jednodušší správy pojištění a tedy z nižších nákladů a o jednodušší zkoumání zdravotního stavu (bývá stanoven určitý limit bez individuálního zkoumání zdravotního stavu).14 V následujícím grafu je zobrazena struktura pojistného trhu životního pojištění v České republice v letech 2004 – 2009.

13 14

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 47 - 50 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 51

18

Graf. č. 2: Struktura pojistného trhu v ČR – životní pojištění 70

pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití

60

Pojištění spojené s investičním fondem

50

doplňková pojištění

40

důchodové pojištění

30

pojištění svatební, prostředků pro výživu dětí

20

pojištění pro případ smrti

10

kapitálové činnosti

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pramen: Výroční zpráva 2009, Česká asociace pojišťoven

3.3 Daňové výhody soukromého životního pojištění Dne 1. 1. 2001 nabyl účinnosti zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem byla upravena též problematika zdanění a daňového zvýhodnění soukromého životního pojištění. Vzhledem k tomu, že stát měl zájem daňově zvýhodnit pouze ty pojistné produkty životního pojištění, které mají charakter „spoření na stáří“ a mohou doplnit státní důchodové pojištění, proto se daňové výhody týkají v podstatě jen soukromého životního pojištění.15 Tento pojem je vymezen v § 6 odst. 9 písm. p) takto: „…pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“),…“.16

15 16

Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 59 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010: úplná znění platná k 1.1.2010. s. 15

19

Jinými slovy to znamená, že daný pojem nezahrnuje všechna životní pojištění a vždy je nutno zkoumat, zda uzavřená pojistná smlouva odpovídá požadavkům zákona o daních z příjmů. Obecně mohou mít daňové výhody různou konstrukci. V České republice bylo zvoleno řešení na vstupu, na straně placeného pojistného, kdy je možné u poplatníka odpočítat zaplacené pojistné do stanovené výše od základu daně. V případě, kdy platí pojistné za zaměstnance zaměstnavatel, není pojistné do stanoveného limitu započteno zaměstnanci do zdanitelného příjmu a zaměstnavatel může jím zaplacené pojistné také do stanovené výše zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Daňová úleva se však vztahuje jen na ty pojistné smlouvy, ve kterých je sjednána výplata pojistného plnění (jednorázového nebo důchodu) až po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v němž poplatník dosáhne věku 60 let.17 Dle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů : „Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou

pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou

nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této 17


20

skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.“ 18 Poplatník prokazuje plátci daně nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za uplynulé zdaňovací období. Pojišťovna vystavuje potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem za soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.19 Od roku 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb. platí, že pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně na soukromé životní pojištění zaměstnance je osvobozeno od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele (do této částky se započítává též příspěvek, který hradí zaměstnavatel svému zaměstnanci na penzijní připojištění).20

3.4 Členské pojišťovny ČAP21 poskytující životní pojištění

Česká pojišťovna a.s.,

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group,

Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group,

ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku,

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB,

Komerční pojišťovna, a.s.,

AXA životní pojišťovna a.s.,

Allianz pojišťovna, a.s.,

Generali Pojišťovna a.s.,

Amcico pojišťovna a.s.,

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group,

18

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010: úplná znění platná k 1.1.2010. s. 21 Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. s. 62 20 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 110 21 Česká asociace pojišťoven 19

21

22

UNIQA pojišťovna, a.s.,

Aviva životní pojišťovna, a.s.,

AEGON Pojišťovna, a.s.,

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s.,

Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.,

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.,

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.,

MAXIMA pojišťovna , a.s..22

České asociace pojišťoven. Výroční zpráva 2009. s. 42 a 69

22

4 Penzijní připojištění Penzijní připojištění je další možná varianta zajištění spokojeného a důstojného stáří. Možnost penzijního připojištění v České republice byla vytvořena přijetím zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Česká republika se tak stala jednou z prvních zemí střední Evropy, které zavedly dodatkové penzijní připojištění.23 Účelem penzijního připojištění je zabezpečit občanům další zdroj příjmů, který bude doplňovat důchody z důchodového pojištění a významně přispívat k udržení přiměřené životní úrovně. Míru této životní úrovně si může při stáří nebo invaliditě určovat každý sám prostřednictvím doplňkových zdrojů příjmů, mezi nimiž by mělo důležitou roli hrát penzijní připojištění. Základním principem penzijního připojištění je dobrovolnost. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy uzavřené mezi účastníkem a penzijním fondem. U penzijního připojištění má významnou úlohu stát, jednak poskytuje státní příspěvky ve prospěch účastníků penzijního připojištění a jednak státní instituce dozorují nad činností penzijních fondů.24

4.1 Penzijní fondy Penzijní připojištění mohou provádět pouze zvláštní instituce, tj. penzijní fondy. Penzijní fondy jsou akciovými společnostmi, které ke svému vzniku potřebují svolení České národní banky (před rokem 2006 Ministerstva financí). Každý penzijní fond musí mít penzijní plán, jehož povinné náležitosti stanoví zákon o penzijním připojištění. V penzijním plánu jsou upraveny zejména jednotlivé dávky penzijního připojištění (okruh dávek, podmínky nároku a způsob výpočtu dávek, výše příspěvku účastníků, zásady, dle kterých se účastníci penzijního připojištění podílejí

23

DURDISOVÁ, Jaroslava; KOTÝNKOVÁ, Magdalena; KREBS, Vojtěch; POLÁKOVÁ, Olga; ŽIŽKOVÁ, Jana; VLČEK , Martin. Sociální politika. s. 178 24 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 103

23

na výnosech hospodaření penzijního fondu a další podstatné otázky týkající se provádění penzijního připojištění konkrétním penzijním fondem).25 Činnost penzijních fondů má přesně vymezená pravidla. Jedná se zejména o vymezení okruhu dávek penzijního připojištění a stanovení základních podmínek nároku na ně přímo v zákoně o penzijním připojištění a dále přesná pravidla pro investování prostředků penzijního připojištění a pro hospodaření penzijních fondů, aby byla v maximální míře zajištěna bezpečnost prostředků vložených do penzijního připojištění. Penzijní fondy jsou povinny použít převážnou část zisku ze své činnosti ve prospěch účastníků penzijního připojištění.26 Penzijní fond rozděluje zisk následovně:

nejméně 5 % připadá do rezervního fondu,

nejvíce 10 % se rozděluje dle rozhodnutí valné hromady, pokud zákon nestanoví jinak,

zbylá část zisku jsou peníze, které se účastníkům připisují v podobě zhodnocení.

Pokud by penzijní fond nevykázal zisk, eventuelně by hospodaření penzijního fondu skončilo ztrátou, je nutno použít ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li krýt ztrátu ani tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu, přičemž hodnota základního kapitálu nesmí klesnout pod 50 mil. Kč.27

4.2 Účast na penzijním připojištění Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá fyzická osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Podmínkou účasti na penzijním připojištění není ani účast na důchodovém pojištění, ani trvání zaměstnání. Účastníkem penzijního připojištění se může stát i poživatel důchodu z důchodového pojištění.28 Účastníkem penzijního připojištění mohou být i fyzické osoby starší 18 let, které mají bydliště na území jiného státu Evropské unie za předpokladu, že se účastní 25

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 103 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 103 - 104 27 ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění: 2. aktualizované a rozšířené vydání. s. 58 28 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 104 26

24

na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v ČR dle § 2 Zákona o penzijním připojištění.29 Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy o penzijním připojištění uzavřené mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem. Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět, a to i bez udání důvodu (penzijní plán může stanovit výpovědní dobu, která však nesmí být delší než dva kalendářní měsíce). Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze tomu účastníku, který ještě nesplnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvků po dobu stanovenou penzijním plánem (popřípadě který nesplní tuto podmínku ani do konce výpovědní doby), a pouze z důvodů, které stanoví zákon o penzijním připojištění.30

4.3 Příspěvek účastníka Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a platí se do konce tohoto měsíce nebo na delší období dopředu. Výše příspěvku účastníka nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek. Maximální částka příspěvku není stanovena. Účastník má právo měnit výši svého příspěvku.31 Příspěvek účastníka se může skládat z několika plateb od různých subjektů. Na tyto jeho jednotlivé části případně navazují různé podoby státní podpory (státní příspěvek, resp. daňové úlevy). Celkový příspěvek účastníka se skládá až ze dvou složek:

z příspěvku placeného samotným účastníkem,

z příspěvku placeného třetí osobou (zaměstnavatel účastníka, rodiče, příbuzní, atd.).

Členění třetích osob má svůj význam v případě, kdy za účastníka bude s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu celý příspěvek nebo jeho část třetí osoba, je účastník povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Nelze mít uzavřené smlouvy současně se dvěma penzijními fondy tak, že by do jednoho fondu přispíval sám účastník a do druhého za účastníka platil jeho zaměstnavatel.32 29

ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění: 2. aktualizované a rozšířené vydání. s. 55 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 104 31 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 107 32 ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění: 2. aktualizované a rozšířené vydání. s. 51 - 52 30

25

Dle Zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem č. 42/1994 Sb., § 27: „Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.“.33

Tabulka č.1 : Vývoj průměrného příspěvku účastníka od roku 2000 v Kč 2000 337

2001 348

2002 354

2003 383

2004 397

2005 408

2006 431

2007 450

2008 450

2009 444

Pramen: Asociace penzijních fondů ČR

4.4 Státní příspěvek Státní příspěvek představuje státní dotaci tohoto systému. Státní příspěvek je poskytován odstupňovaně podle výše měsíčních příspěvků účastníka, kdy s jejich rostoucí výší se státní příspěvek relativně snižuje.34 Z hlediska nároku na státní příspěvek je důležité, že státní příspěvek náleží jen tehdy, byl-li příspěvek účastníka zaplacen za kalendářní měsíc včas. V případě opožděného placení nebo přerušení placení příspěvků státní příspěvek nenáleží. V případě, že zaměstnavatel platí za zaměstnance příspěvek nebo jeho část, neposkytuje se státní příspěvek na tu částku, kterou platí zaměstnavatel.35

Tabulka č. 2: Výše státního příspěvku na penzijní připojištění v Kč Měsíční příspěvek účastníka (v Kč) 100-199 200-299 300-399 400-499 500 a více

Měsíční státní příspěvek (v Kč) 50 Kč + 40% z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30% z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20% z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10% z částky nad 400 Kč 150 Kč

Pramen: PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání36

33

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem DURDISOVÁ, Jaroslava; KOTÝNKOVÁ, Magdalena; KREBS, Vojtěch; POLÁKOVÁ, Olga; ŽIŽKOVÁ, Jana; VLČEK, Martin. Sociální politika. s. 181 35 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 109 36 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 108 34

26

Tabulka č. 3: Vývoj průměrného státního příspěvku penzijního připojištění od roku 2000 v Kč 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

93

92

90

96

98

99

102

104

105

105


4.5 Daňové zvýhodnění penzijního připojištění Od roku 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb. platí, že příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně u téhož zaměstnavatele (do této částky se započítává též pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně na soukromé životní pojištění). Od zdaňovacího období roku 2000 platí úprava týkající se nezdanitelné části základu daně u poplatníka daně z příjmů. Podle zákona o daních z příjmů lze od základu daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění poplatníkem ve zdaňovacím období sníženému o částku 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Pokud příspěvky poplatníka nepřesáhnou za rok úhrnu 6 000 Kč, daňová úleva mu nenáleží. Od zdaňovacího období roku 2000 platí daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří platí penzijnímu fondu příspěvky na penzijní připojištění za své zaměstnance. Od roku 2000 do roku 2007 platilo, že za výdaj vynaložený zaměstnavatelem se dle zákona o daních z příjmů považuje také příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od roku 2008 došlo ke zrušení tohoto limitu, takže za daňový výdaj zaměstnavatele se považuje příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu v plné výši (bez limitu), pokud závazek zaměstnavatele přispívat

27

na penzijní připojištění svých zaměstnanců vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy.37

4.6 Dávky penzijního připojištění Penzijní fond poskytuje několik druhů dávek podle výběru účastníka. Jedná se o:

jednorázové vyrovnání - dávka náležející účastníkovi místo penze za podmínek stanovených penzijním plánem, nebo při ukončení trvalého pobytu v České republice, skládá se ze souhrnné částky, kterou účastník naspořil, státních příspěvků, které mu připadly, a podílu na výnosech fondu z obou těchto částek,

odbytné - dávka , která náleží účastníkům nebo pozůstalým za předpokladu splnění zákonných podmínek (např. náleží účastníkovi, který zaplatil příspěvky na penzijní připojištění alespoň na 12 kalendářních měsíců, jestliže nestanoví penzijní plán kratší dobu), odbytné se skládá ze souhrnné částky, kterou účastník naspořil a z podílu na výnosech fondu z této částky, účastníkovi se nevyplácí státní příspěvky ani výnosy fondu ze státních příspěvků,

penze - penzí se rozumí pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu.

4.6.1 Druhy penzí Zatímco poskytování dalších druhů penzí záleží na každém fondu, starobní penze musí být poskytována vždy. Účastník má nárok na starobní penzi, pokud dosáhl 50 let věku (spodní hranice věku stanovena zákonem) a pokud platil příspěvky ve smluvené výši nejméně 5 let a fond u něj zaregistroval 60 řádně a včas zaplacených měsíčních příspěvků (penzijní plán může stanovit libovolně kratší dobu).

37

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. s. 110

28

Na výsluhovou penzi má účastník nárok, pokud si ji sjednal na začátku penzijního připojištění, platil příspěvky ve výši nejméně 15 let a fond u něj zaregistroval 180 řádně a včas zaplacených měsíčních příspěvků. Tento druh penze bude důležitý zejména pro pracovníky vykonávající obtížnou a namáhavou práci, kterou nebudou moci vykonávat ve vyšším věku. Případným přechodem na méně placenou práci si mohou udržet pomocí výsluhové penze svůj příjem. Invalidní penzi je třeba sjednat ve smlouvě. Na invalidní penzi se neplatí zvláštní příspěvky. Účastník má nárok na invalidní penzi, pokud platil příspěvky ve smluvené výši nejméně 5 let a fond u něj zaregistroval 60 řádně a včas zaplacených měsíčních příspěvků a je mu přiznán invalidní důchod ze sociálního zabezpečení. Invalidní penze se vyplácí účastníkovi ze součtu příspěvků na starobní a výsluhovou penzi. Nárok na pozůstalostní penzi, pokud byla sjednána, mají osoby uvedené účastníkem ve smlouvě, pokud účastník platil příspěvky 1 rok a fond u něj zaregistroval 12 řádně a včas zaplacených měsíčních příspěvků a pokud ještě starobní nebo výsluhová penze

nezačala být vyplácena. Na pozůstalostní penzi se neplatí zvláštní příspěvky,

v případě nároku se vyplácí ze součtu příspěvku na starobní a výluhovou penzi.38

4.7 Zánik penzijního připojištění Možnosti, kdy a jak penzijní připojištění účastníka zaniká:

výplatou poslední penze (u smluv na dobu určitou),

výplatou jednorázového vyrovnání místo poslední penze,

výplatou odbytného při zániku penzijního fondu (pokud nedošlo k převzetí povinností zanikajícího penzijního fondu jiným penzijním fondem),

datem, na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,

datem, ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno,

ukončením trvalého pobytu účastníka na území České republiky,

ztrátou bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončením účasti na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v ČR,

38

DURDISOVÁ, Jaroslava; KOTÝNKOVÁ, Magdalena; KREBS, Vojtěch; POLÁKOVÁ, Olga; ŽIŽKOVÁ, Jana; VLČEK , Martin. Sociální politika. s. 183 - 184

29

úmrtím účastníka (pokud nebyla vyplácena penze, ani nevznikl nárok na odbytné ani na pozůstalostní penzi, jsou tyto peníze předmětem dědictví, pokud jsou dědici).39

4.8 Přehled penzijních fondů povolených Ministerstvem financí

39

Allianz penzijní fond, a.s.,

ČSOB Penzijní fond Progres, a.s., člen skupiny ČSOB,

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB,

Generali penzijní fond a.s.,

ING Penzijní fond, a.s.,

Penzijní fond České pojišťovny, a.s.,

Penzijní fond České spořitelny, a.s.,

Penzijní fond Komerční banky, a.s.,

AXA penzijní fond a.s.,

AEGON Penzijní fond, a.s..

ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění: 2. aktualizované a rozšířené vydání. s. 57 - 58

30

kové složení účastníků ú penzijního připojištění v % k 31. 12. 2009 Graf č. 3: Věkové

18 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 let a více

Pramen: Asociace penzijních fondů fond ČR

Tabulka č. 4: Věkové kové složení účastníků ú penzijního připojištění ní v % k 31.12. 2009 k 31.12. 2008 k 31.12. 2007 k 31.12. 2006

18 – 29 2 let 12,61 12,70 12,63 12,60

30 – 39 let 21,11 20,60 19,98 19,09

40 – 49 let 19,10 19,20 19,74 20,46

50 – 59 let 22,94 24,20 25,31 26,91

60 a více let 24,23 23,40 22,32 21,38


31

5 Analytická část V této části práce je k porovnání využito produktů Generali penzijní fond a.s. a Generali Pojišťovna a.s.. Tato pojišťovna patří k velmi významným pojišťovnám, je třetí největší pojišťovnou na světě a druhou největší v Evropě a také je největším evropským životním pojistitelem. Generali penzijní fond je sice malý, ale patří k velmi úspěšným penzijním fondům. Vykazuje výborné výsledky zhodnocení vkladů svých klientů ve srovnání s ostatními penzijními fondy.

Tabulka č. 5: Srovnání penzijních fondů ČR v %

ING penzijní fond ČSOB PF Stabilita ČSOB PF Stabilita Allianz penzijní fond Penzijní fond české pojišťovny AEGON Penzijní fond Penzijní fond České spořitelny AXA penzijní fond Penzijní fond Komerční banky Generali PF

Podíl na trhu

Výnosy 2005

Výnosy 2006

Výnosy 2007

Výnosy 2008

Výnosy 2009

9,62

4,00

3,00

2,50

0,04

0,10

9,47

4,00

2,00

2,40

0,05

1,00

6,74

5,00

2,30

2,40

0,02

1,4

3,33

3,00

3,00

3,05

3,00

3,10

25,77

3,00

3,00

2,40

0,40

1,20

2,44

0

0

4,50

3,50

2,10

19,23

4,00

3,00

3,07

0,40

1,28

11,26

3,00

2,00

2,20

0,00

2,00

11,01

4,00

3,00

2,33

0,58

0,24

1,13

3,80

3,74

4,10

2,00

2,40

Pramen: www.finance.cz

32

5.1 Penzijní připojištění a životní pojištění – příspěvek účastníka Obě formy spoření, penzijní připojištění i životní pojištění, jsou podporovány státem. Penzijní připojištění je zvýhodněno státním příspěvkem, který se týká měsíčního vkladu účastníka od 100 Kč do 500 Kč (u měsíčního vkladu vyššího jak 500 Kč se státní příspěvek nezvyšuje a zůstává na hodnotě 150 Kč). Dále u penzijního připojištění je možnost uplatnění daňového zvýhodnění až 12 000 Kč ročně, kdy účastník může uplatnit na část svého vlastního příspěvku, který převyšuje 6 000 Kč ročně, odpočet ze základu daně z příjmů v maximální výši 12 000 Kč za rok. U životního pojištění lze také uplatnit odpočet od základu daně do výše 12 000 Kč za rok, které účastník zaplatí na soukromé životní pojištění.

Tabulka č. 6: Daňové zvýhodnění penzijního připojištění a životního pojištění z pohledu účastníka Příspěvky účastníka za rok zaplaceny na penzijním připojištění nebo životním pojištění Roční odpočet od základu daně u penzijního připojištění Roční odpočet od základu daně u životního pojištění Úspora na dani z příjmu za rok u penzijního připojištění Úspora na dani z příjmu za rok u životního pojištění

6 000Kč

12 000Kč

15 000 Kč

18 000 Kč a výše

0 Kč

6 000 Kč

9 000 Kč

12 000 Kč

6 000 Kč

12 000 Kč

12 000 Kč

12 000 Kč

0 Kč

900 Kč

1 350 Kč

1 800 Kč

900 Kč

1 800 Kč

1 800 Kč

1 800 Kč

Pramen: vlastní zpracování

Pokud vycházíme z výše uvedené tabulky, lze říci, že ohledně slevy na dani je do částky 1 500 Kč měsíčního vkladu (18 000 Kč ročně) výhodnější životní pojištění, než penzijní připojištění. Nesmíme však zapomenout na výhodu státního příspěvku u penzijního připojištění, neboť tato výhoda handicap penzijního připojištění vůči životnímu pojištění stírá, protože pokud bude účastník penzijního připojištění vkládat měsíčně například částku 500 Kč, dostane příspěvek od státu ve výši 150 Kč měsíčně, nemůže si sice uplatnit odpočet od základu daně, protože roční uložená částka je právě 33

6 000 Kč, ale na účet penzijního připojištění od státu za rok dostane částku v hodnotě 1 800 Kč, která se mu dále úročí. Zatímco účastník životního pojištění si sice uplatní odpočet od základu daně ve výši 6 000 Kč, což se rovná roční úspoře na dani ve výši 900 Kč, ale v konečném důsledku je na tom účastník penzijního připojištění lépe. V následující tabulce jsou patrné výhody státního příspěvku a daňového zvýhodnění. V podstatě lze říci, že státní příspěvky zvýhodňují penzijní připojištění oproti životnímu pojištění.

Tabulka č. 7: Státní příspěvky a úspora na dani u penzijního připojištění a životního pojištění Měsíční vklad účastníka v Kč

Penzijní připojištění

Životní pojištění

100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 1 200 1 500 1 800 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000 1 200 1 500 1 800

Státní příspěvek měsíční v Kč 50 90 120 140 150 150 150 150 150 150 150 150 150 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Odpočet od základu daně v Kč

Celkový roční příspěvek na účet PP ev. ŽP v Kč

Úspora na dani z příjmů za kalendářní rok v Kč

0 0 0 0 0 1 200 2 400 3 600 4 800 6 000 8 400 12 000 12 000 1 200 2 400 3 600 4 800 6 000 7 200 8 400 9 600 10 800 12 000 12 000 12 000 12 000

1 800 3 480 5 040 6 480 7 800 9 000 10 200 11 400 12 600 13 800 16 200 19 800 23 400 1 200 2 400 3 600 4 800 6 000 7 200 8 400 9 600 10 800 12 000 14 400 18 000 21 600

0 0 0 0 0 180 360 540 720 900 1 260 1 800 1 800 180 360 540 720 900 1 080 1 260 1 440 1 620 1 800 1 800 1 800 1 800


34

5.2 Penzijní připojištění a životní pojištění – příspěvek zaměstnavatele Zaměstnavatel se může rozhodnout a přispívat svému zaměstnanci na penzijní připojištění i životní pojištění. Tento příspěvek placený zaměstnavatelem je možné považovat za výdaj za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví nárok zaměstnance na tento příspěvek v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě (od roku 2008 je zrušen limit výše ročního příspěvku zaměstnavatele na tyto dva produkty, to znamená, že celá výše příspěvků, kterou zaměstnavatel přispěje svému zaměstnanci na tyto dva produkty je považována za výdaj zaměstnavatele). Naproti tomu zaměstnanec neodvádí sociální a zdravotní pojištění z příspěvků zaměstnavatele do celkové výše 24 000 Kč za rok. Výše tohoto příspěvku do uvedeného limitu nepodléhá ani zdanění příjmů. Limit této částky platí současně pro životní pojištění i penzijní připojištění. To znamená, že zaměstnavatel může přispívat celých 24 000 Kč buď na penzijní připojištění nebo pouze na životní pojištění nebo může tuto částku rozdělit v jakémkoli poměru mezi oba tyto produkty. Pokud by však zaměstnavatel výši tohoto limitu za rok překročil, je povinnost dodanit rozdíl mezi zaplacenou částkou za rok a ročním limitem. Také povinnost z toho rozdílu odvést sociální a zdravotní pojištění. V následující tabulce je ukázána výše roční daňové úspory zaměstnavatele při sazbě daně z příjmů právnických osob platné v roce 2009 a 2010.

Tabulka č. 8: Daňová úspora zaměstnavatele při příspěvku na PP nebo ŽP zaměstnanci Měsíční příspěvek zaměstnavatele v Kč 300 500 1 000 1 500 2 000

Roční příspěvek zaměstnavatele v Kč 3 600 6 000 12 000 18 000 24 000

Úspora na dani za rok v jednotlivých letech v Kč 2009 (20%) 2010 (19%) 720 684 1 200 1 140 2 400 2 280 3 600 3 420 4 800 4 560


Zaměstnavatel má možnost zaměstnanci zvýšit plat formou příspěvku na penzijní připojištění nebo životní pojištění. Tento způsob zvýšení příjmu ve srovnání se zvýšením hrubé mzdy zaměstnanci je uveden v následující tabulce. V tabulce je rozpracována 35

situace, kdy zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 20 000 Kč, v dalším případě zaměstnavatel navýší zaměstnanci hrubou mzdu o 1 000 Kč a jako poslední zaměstnavatel nenavýší hrubou mzdu zaměstnanci, ale přispěje mu 1 000 Kč na penzijní připojištění či životní pojištění. Ve všech třech případech je vypočtena čistá mzda zaměstnance a celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance v souvislosti se mzdou.

Tabulka

č.

9:

Čistá

mzda

zaměstnance,

včetně

nákladů

zaměstnavatele

na zaměstnance Hrubá mzda v Kč Navýšení hrubé mzdy v Kč Příspěvek zaměstnavatele na PP nebo ŽP v Kč Zdravotní pojištění (4,5 %) v Kč Sociální pojištění (6,5 %) v Kč Daň ze příjmů (15 %) v Kč Sleva na poplatníka v Kč (v roce 2010 2070 Kč) Daň po slevě v Kč Náklady zaměstnavatele na pojistné v Kč Náklady zaměstnavatele celkem Čistý příjem zaměstnance (je započítán i příspěvek zaměstnavatele PP či ŽP

20 000 0 0 900 1 300 4 020 2 070 1 950 6 800 26 800

20 000 1 000 0 945 1 365 4 221 2 070 2 151 7 140 28 140

20 000 0 1 000 900 1 300 4 020 2 070 1 950 6 800 27 800

15 850

16 539

16 850


Z tabulky je patrno, že pro zaměstnavatele je výhodnější příspěvek na životní pojištění či penzijní připojištění zaměstnance než navýšení hrubé mzdy. Rozdíl mezi ročními náklady vynaloženými na jednoho zaměstnance v uvedené tabulce činí 4 080 Kč ve prospěch příspěvku zaměstnavatele oproti navýšení hrubé mzdy. Z pohledu zaměstnance činí tento rozdíl částku 3 732 Kč za rok, kterou ušetří na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění.

5.3 Komparace na základě vybraných parametrů Tato kapitola je zaměřena na srovnání penzijního připojištění a životního pojištění dle výše naspořené částky v souvislosti s délkou trvání pojištění (35, 30, 25, 20, 15, 10 a 5 let). K porovnání je využito produktů Generali Pojišťovna a.s. a Generali penzijní fond a.s.. Generali penzijní fond a.s. byl založen v roce 1995 a k 31. 12. 2009 měl 46 168 aktivních účastníků. Průměrný měsíční příspěvek účastníků penzijního připojištění 36

Generali penzijní fond a.s. v roce 2009 činil 826 Kč40, což je o 382 Kč41 více než je tržní průměr. Generali penzijní fond a.s. je sice malý, zaujímá pouze 1,13 % podílu na trhu, ale vykazuje výborné výsledky zhodnocení vkladů svých klientů ve srovnání s ostatními penzijními fondy. V následující tabulce je zobrazeno zhodnocení prostředků účastníků Generali penzijní fond a.s. včetně grafu.

Tabulka č. 10: Zhodnocení prostředků účastníků Generali penzijní fond a.s. (v %) Zhodnocení

2005 3,8

2006 3,74

2007 4,1

2008 2,0

2009 2,4

2010 2,1

Pramen: www.generalipf.cz

Graf č. 4: Zhodnocení prostředků účastníků Generali penzijní fond a.s. (v %)

Zhodnocení prostředků účastníků Generali penzijní fond a.s. (v %) 20 15 10 5 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zhodnocení prostředků účastníků Generali penzijní fond a.s. (v %)


40 41

www.generalipf.cz průměrný příspěvek účastníka PP v ČR za rok 2009 je 444 Kč (tabulka č. 1)

37

investi portfolia v roce 2009 Generali penzijní fond a.s. Graf č. 5:: Skladba investičního státní dluhopisy 60,6% korporátní dluhopisy 27,7% akcie a podílové listy 4,7% peníze na účtech a termínové vklady 3,4% komerční nemovitost 0,3%


Jako produkt životního pojištění pojišt jsem zvolila Investiční ní životní pojištění pojišt CLEVER INVEST od Generali Pojišťovna Poji a.s.. Tento typ pojištění umožňuje ňuje kombinaci pojištění pojišt a spoření. I když produkt životního pojištění není určen pro spoření, ření, ale slouží hlavně hlavn jako pojištění, přesto esto lze i zde zhodnotit peníze potlačením potla složky pojištění ve prospěch spořící složky. U tohoto typu pojištění pojišt pojišťovny nezaručují výnos z investovaných invest prostředků a výsledný výnos může ůže být i negativní, což znamená, že celková částka při p dožití je nižší než vložené prostředky. edky. Pojišťovny u tohoto druhu pojištění ní garantují pouze výplatu sjednané částky ástky pro případ př smrti. Výše zhodnocení vložených prostředků prost se odvíjí od zvolené investiční ční strategie. strat Každý účastník astník tohoto produktu má možnost zvolit si investiční strategii, typ podílového fondu a jaký podíl do daného ho fondu bude investovat. V následující tabulcee jsou uvedeny typy podílových fondů, fondů, jejich předpokládané p zhodnocení, předpokládané edpokládané riziko a doporučený doporu investiční horizont.

Tabulka č. 11: Charakteristika typů typ podílových fondů Generali Pojišťovna Pojiš a.s.

Akciové fondy Balancované (smíšené) fondy Dluhopisové fondy Fondy peněžního trhu

Předpokládané zhodnocení vysoké

Předpokládané riziko vysoké

Doporučený investiční horizont nejméně 5 let

vyšší střední nižší střední

vyšší střední nižší střední

3-5 let 3-5 let

nízké

žádné

1 rok

Pramen: www.penize.cz

38

Jak z tabulky vyplývá, čím větší předpokládané zhodnocení vkladu, tím klient podstupuje vyšší riziko, a také s vyšší mírou rizika a zhodnocení roste doporučený investiční horizont. Je na volbě klienta, jaké riziko je ochoten podstoupit, zda má raději „své jisté“ nebo je ochoten riskovat a své vložené prostředky vysoce zhodnotit. Ke srovnání penzijního připojištění a investičního životního pojištění jsem zvolila roční zhodnocení vkladů takto:

u penzijního připojištění ve výši 3 %, což odpovídá průměrnému zhodnocení vkladů klientů Generali penzijní fond a.s. za období posledních 6 let od roku 2005 do roku 2010 (viz. tabulka č. 10),

u investičního životního pojištění ve výši 4,5 %, u tohoto produktu nelze přesně spočítat zhodnocení vkladů klientů, neboť záleží na zvolené strategii, zvoleném podílovém fondu. Tato míra zhodnocení výnosů byla zvolena s ohledem

na

výkonnost

otevřených

podílových

fondů

Generali

za posledních 12 měsíců ke dni 20. 4. 2011 (čerpáno z údajů ČP INVEST – aktuální hodnoty podílových listů OPF)42, kde průměrná 12 měsíční výkonnost těchto fondů je 6,57 % a z důvodu opatrnosti byla ještě ponížena na výše uvedenou hodnotu 4,5 %. V následujících tabulkách a grafech je zobrazeno zhodnocení vkladů klienta v závislosti na výši vkladu a délce trvání penzijního připojištění a investičního životního pojištění. Každá tabulka je zpracována na určitou výši vkladu účastníka (500 Kč, 1 000 Kč a 1 500 Kč). K výpočtům naspořených částek byla použita internetová kalkulačka.43 Důvodem takto zvoleného přístupu je to, že u životního pojištění nelze přesně zjistit, která část vkladu jde na pokrytí rizika, a která na spoření. Navíc u investičního životního pojištění byla upřednostněna spořící složka oproti pojištění. V každé tabulce a následně i grafu jsou velmi dobře patrny změny výhodnosti jednotlivých produktů v závislosti na výši měsíčního vkladu a délce trvání spoření.

42 43

www.cpinvest.cz www.mesec.cz

39

Tabulka č. 12: Měsíční vklad účastníka 500 Kč

IŽP 4,5 %

PP 3%

Doba spoř. v letech

Celkový vklad účastníka v Kč

Výnosy z vkladů v Kč

Státní příspěv. celkem v Kč

5 10 15 20 25 30 35 5 10 15 20 25 30 35

30 000 60 000 90 000 120 000 150 000 180 000 210 000 30 000 60 000 90 000 120 000 150 000 180 000 210 000

3 624 15 526 37 744 72 817 123 909 194 965 290 899 2 372 9 901 23 407 43 842 72 310 110 091 158 668

0 0 0 0 0 0 0 9 000 18 000 27 000 36 000 45 000 54 000 63 000

Výnosy Celkem ze naspoř. státní v Kč příspěv. v Kč 0 33 624 0 75 526 0 127 744 0 192 817 0 273 909 0 374 965 0 500 899 712 42 084 2 970 90 871 7 022 147 429 13 153 212 995 21 693 289 003 33 027 377 118 47 600 479 268

Daň z výnosů (15 %) v Kč

K výplatě v Kč

544 2 329 5 662 10 923 18 586 29 245 43 635 462 1 930 4 564 8 549 14 100 21 467 30 940

33 080 73 197 122 082 181 894 255 323 345 720 457 264 41 622 88 941 142 865 204 446 274 903 355 651 448 328


Graf č. 6: Měsíční vklad účastníka 500 Kč 500000 400000 300000 200000


100000

Investiční životní pojištění

0 doba doba doba doba doba doba doba spoření spoření spoření spoření spoření spoření spoření 5 let 10 let 15 let 20 let 25 let 30 let 35 let


Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že při měsíční částce 500 Kč, která je vložena na účet penzijního připojištění nebo životního pojištění, je výhodnější penzijní připojištění až do doby trvání spoření 30 let. Potom dochází k obratu a nepatrně výhodnější se jeví životní pojištění.

40

Tabulka č. 13: Měsíční vklad účastníka 1 000 Kč

IŽP 4,5%

PP 3%

Doba spoř. v letech

Celkový vklad účastníka v Kč


Státní přísp. celkem v Kč

5 10 15 20 25 30 35 5 10 15 20 25 30 35

60 000 120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 420 000 60 000 120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 420 000

7 249 31 053 75 488 145 663 247 818 389 929 581 797 4 745 19 802 46 814 87 684 144 621 220 182 317 335

0 0 0 0 0 0 0 9 000 18 000 27 000 36 000 45 000 54 000 63 000

Výnosy ze státní přísp. v Kč 0 0 0 0 0 0 0 712 2 970 7 022 13 153 21 693 33 027 47 600

Celkem naspoř. v Kč

Daň z výnosů (15 %) v Kč

67 249 151 053 255 488 385 633 547 818 749 929 1 001 797 74 457 160 722 260 836 376 837 511 314 667 209 847 935

1 087 4 658 11 323 21 849 37 173 58 489 87 270 819 3 416 8 076 15 126 24 947 37 981 54 740

K výplatě v Kč

66 162 146 395 244 165 363 784 510 645 691 440 914 527 73 638 157 356 252 760 361 711 486 367 629 228 793 195


Graf č. 7: Měsíční vklad účastníka 1 000 Kč 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

Penzijní připojištění Investiční životní pojištění

doba doba doba doba doba doba doba spoření spoření spoření spoření spoření spoření spoření 5 let 10 let 15 let 20 let 25 let 30 let 35 let


Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že penzijní připojištění při měsíčním vkladu 1 000 Kč je výhodnější investice v časovém horizontu do 15 let, kdy potom pozvolna přebírá vedení investiční životní pojištění. Při pohledu na tabulku je patrno, že penzijní připojištění má sice nižší výnosy z vkladu účastníka, ale to je kompenzováno státním příspěvkem, který v tomto případě tvoří 150 Kč měsíčně.

41

Tabulka č. 14: Měsíční vklad účastníka 1 500 Kč Doba spoř. v letech 5 10 15 20 25 30 35 5 10 15 20 25 30 35

IŽP 4,5%

PP 3%

Celkový vklad účastní ka v Kč 90 000 180 000 270 000 360 000 450 000 540 000 630 000 90 000 180 000 270 000 360 000 450 000 540 000 630 000


Státní přísp. celkem v Kč

10 873 46 579 113 232 218 450 371 727 584 894 872 696 7 117 29 703 70 221 131 526 216 931 330 273 476 003

0 0 0 0 0 0 0 9 000 18 000 27 000 36 000 45 000 54 000 63 000

Výnos ze státní přísp. v Kč 0 0 0 0 0 0 0 712 2 970 7 022 13 153 21 693 33 027 47 600

Celkem naspoř. v Kč

Daň z výnosů (15%) v Kč

K výplatě v Kč

100 873 226 579 383 232 578 450 821 727 1 124 894 1 502 696 106 829 230 673 374 243 540 679 733 624 957 300 1 216 603

1 631 6 987 16 985 32 768 55 759 87 734 130 904 1 174 4 901 11 587 21 702 35 793 54 494 78 541

99 242 219 592 366 247 545 682 765 968 1 037 160 1 371 792 105 655 225 772 362 656 518 977 697 831 902 806 1 138 062

Pramen: vlastní výpočty

Graf č. 8: Měsíční vklad účastníka 1 500 Kč 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000


400000

Investiční životní pojištění

200000 0 doba doba doba doba doba doba doba spoření spoření spoření spoření spoření spoření spoření 5 let 10 let 15 let 20 let 25 let 30 let 35 let


Z výše uvedené tabulky a grafu je patrné, že se vzrůstajícím investičním časovým horizontem a se zvyšujícím se měsíčním vkladem klienta se stává výhodnější investiční životní pojištění oproti penzijnímu připojištění, neboť se snižuje vliv státního příspěvku a začíná se projevovat vliv vyššího zhodnocení vkladů. 42

5.4 Výplata naspořené částky U produktu penzijní připojištění je několik možností volby výplaty naspořené částky (jednorázové vyrovnání, penze a odbytné). U penze se jedná o postupnou výplatu naspořených prostředků s tím, že zbylé prostředky jsou neustále zhodnocovány. U tohoto typu výplaty jsou daněny pouze výnosy při výplatě dávky daní z příjmů ve výši 15 % a příspěvky zaměstnavatele zdaněny nejsou. U jednorázového vyrovnání se jedná o výplatu celého zůstatku jednou částkou včetně státních příspěvků a výnosů ze státních příspěvků. U tohoto typu vyrovnání jsou zdaněny výnosy při výplatě dávky daní z příjmů ve výši 15 % a příspěvky zaměstnavatele zaplacené po 1. 1. 2000 jsou také zdaněny sazbou 15 %. V případě nesplnění podmínek vzniku nároku na penzi a splnění podmínek zaplacení 12 měsíčních příspěvků a doba trvání penzijního připojištění je alespoň 12 měsíců, má klient nárok na odbytné. Jedná se o jednorázové vrácení příspěvků, které dosud zaplatil klient, případně zaměstnavatel či jiná osoba, včetně výnosů z těchto příspěvků. Klient však neobdrží státní příspěvek ani výnosy z těchto příspěvků. V tomto případě jsou zdaněny výnosy i příspěvek zaměstnavatele daní 15 %.

Tabulka č. 15: Jednorázové vyrovnání a odbytné u penzijního připojištění Celková částka vložená účastníkem Výnosy z příspěvků účastníka v Kč Příspěvky od zaměstnavatele v Kč Výnosy z příspěvků od zaměstnavatele v Kč Celkové státní příspěvky v Kč Výnosy ze státních příspěvků v Kč Celkem naspořeno v Kč Jednorázové vyrovnání před zdaněním v Kč Jednorázové vyrovnání po zdanění v Kč Odbytné před zdaněním v Kč Odbytné po zdanění v Kč

120 000 Kč

240 000 Kč

43 842

87 684

120 000

0

43 842

0

36 000

36 000

13 153

13 153

376 837

376 837

376 837

376 837

343 711

361 711

327 684 296 532

327 684 314 532

Pramen: vlastní zpracování 43

V předchozí tabulce je ukázáno, jaký má dopad způsob výplaty penzijního připojištění na zdanění výnosů a příspěvků zaměstnavatele. U investičního životního pojištění je pojištění sjednáno na určitou dobu nebo do určitého věku pojištěného a po skončení této doby je pojištěnému vyplacen výnos z investovaných prostředků. Pokud je pojištění vypovězeno dříve než je dohodnutá doba má pojištěný nárok na tzv. odkupné. Odkupné je částka, na kterou má nárok klient, který zažádal o zrušení soukromého pojištění. Výplatou odkupného pojištění zaniká. Podle zákona o pojistné smlouvě se odkupným rozumí část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva44 vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění.45 V následující tabulce jsou uvedeny odkupní koeficienty u investičního životního pojištění Clever Invest od Generali Pojišťovny a.s., z níž je patrné, že rušení soukromého životního pojištění je velmi nevýhodné. Zejména však z počátku pojištění, neboť v prvních dvou až třech letech pojištění se veškeré zaplacené pojistné použije na zaplacení provizí a nákladů pojišťovny a odkupné může být v tomto případě nulové. Tabulka č. 16: Odkupné u investičního životního pojištění Generali Pojišťovna a.s. Uply nulé roky

Délka pojištění v letech 5

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

6

7

8

9

10

11

12

13

14

77%

70%

64%

59%

54%

49%

45%

41%

38%

35%

84%

77%

70%

64%

59%

54%

49%

45%

41%

38%

92%

84%

77%

70%

64%

59%

54%

49%

45%

41%

100%

92%

84%

77%

70%

64%

59%

54%

49%

45%

100%

92%

84%

77%

70%

64%

59%

54%

49%

92%

84%

77%

70%

64%

59%

54%

100%

92%

84%

77%

70%

64%

59%

100%

92%

84%

77%

70%

64%

92%

84%

77%

70%

100%

92%

84%

77%

92%

84%

100%

92%

100%

100%

100%

100%

Pramen: Pojistné podmínky- Investiční životní pojištění Clever Invest, program Poradce

44

Technická rezerva – komerční pojišťovny mají ze zákona povinnost vytvářet technické rezervy, které se tvoří k plnění závazků z provozované pojišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. 45 www.penizenavic.cz/slovnik-pojmu

44

6 Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na penzijní připojištění a investiční životní pojištění jako na možné varianty zajištění spokojeného a důstojného stáří. Statistické údaje jsou neúprosné. Při pohledu na demografický vývoj obyvatelstva České republiky by se každý z nás měl zamyslet nad možnostmi zajištění přiměřeného množství finančních prostředků na stáří, neboť nebude možné udržet si stávající životní úroveň pouze ze státního důchodu. Investiční životní pojištění se skládá ze složky pojistné a spořící. Účastník má možnost upřednostnit jednu z těchto složek vůči druhé. Jedná se o kombinaci pojištění smrti a dožití s možností investovat vložené prostředky. Klient si může zvolit investiční strategii, typ podílového fondu a jaký podíl do daného fondu bude investovat dle toho, jaké je ochoten podstoupit riziko. Obecně platí, že čím je vyšší předpokládané zhodnocení, tím klient podstupuje vyšší riziko. Produkt investičního životního pojištění je výhodnější v dlouhodobém časovém horizontu. Výhodou životního pojištění pro klienta je možnost odpočtu částky ve výši 12 000 Kč za rok ze základu daně z příjmů, kterou účastník během roku zaplatil na toto pojištění. Pokud přispívá zaměstnavatel zaměstnanci na toto pojištění částku do výše 24 000 Kč ročně (tento limit je společný pro životní pojištění a penzijní připojištění), není povinnost z této částky odvádět sociální a zdravotní pojištění a ani tato částka nepodléhá odvodu daně z příjmů. Pokud je tento limit překročen, je povinnost tento rozdíl dodanit a odvést z tohoto rozdílu sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele je výhoda tohoto příspěvku na životní pojištění v tom, že výše celého příspěvku je považována za daňový výdaj. Navíc má zaměstnavatel možnost formou příspěvku na životní pojištění zvýšit mzdu zaměstnanci, což je výhodnější než navýšení hrubé mzdy zaměstnance. Jednou z výhod investičního životního pojištění je možnost různých druhů připojištění. U tohoto produktu je garantována částka pro případ smrti, která je sjednána ve smlouvě. V případě dožití však klient nemá garantované výnosy z investovaných prostředků, výše výnosů závisí na zvolené strategii klienta. Investiční životní pojištění se uzavírá na určitou dobu nebo do určitého věku účastníka. Po uplynutí této doby je účastníkovi vyplacena jednorázově naspořená částka včetně výnosů, které jsou zdaněny 15 %. Pokud účastník nedodrží dohodnutou dobu a ukončí pojištění dříve, má nárok na tzv. odkupné. Hodnota odkupného se odvíjí od doby, která již uplynula od sjednání pojištění, a doby, kterou má pojištění ještě trvat. Proto je velmi důležité dobře zvážit tento 45

krok, neboť předčasné vypovězení pojištění bývá velmi nevýhodné, zejména v prvních dvou až třech letech pojištění, kdy veškeré zaplacené pojistné je použito na zaplacení provizí a nákladů pojišťovny a odkupné tak bývá nulové. Penzijní připojištění patří mezi produkty, které jsou nejvíce podporovány státem. Tato podpora spočívá ve státním příspěvku až do výše 150 Kč měsíčně a v daňových úlevách. Státní příspěvek na penzijní připojištění je velmi výhodný, zejména pokud se jedná o krátkodobý investiční horizont. Ze srovnání, které bylo provedeno v praktické části této práce, vyplývá, že penzijní připojištění je výhodné zejména v krátkém časovém horizontu, neboť je zde patrný vliv státního příspěvku. S narůstajícím časem se však tento vliv míjí účinkem a je rozhodující míra zhodnocení investic. Penzijní připojištění je relativně bezpečné. Penzijní fondy nemohou investovat příliš rizikově (dohlíží na ně stát), a proto je zhodnocení vkladů klientů nižší. Daňové úlevy z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele jsou téměř totožné s investičním životním pojištěním. Rozdíl spočívá pouze ve výši odpočtu ze základu daně, neboť u penzijního připojištění je nutné z celkové částky, která byla zaplacena na penzijní připojištění účastníkem v daném roce, odečíst částku 6 000 Kč a daný rozdíl si pak může účastník uplatnit jako odpočet ze základu daně (maximální částka za rok, kterou lze odečíst je 12 000 Kč – stejné jako u investičního životního pojištění). U penzijního připojištění je možnost volby výplaty naspořené částky. Účastník si může zvolit postupnou výplatu penze, jednorázové vyrovnání nebo v případě nesplnění podmínek vzniku nároku na penzi, ale splněním podmínek zaplacení 12 měsíčních příspěvků a doba trvání penzijního připojištění je alespoň 12 měsíců, má klient nárok na odbytné. Pokud si účastník zvolí postupnou výplatu penze, jsou zdaněny pouze výnosy při výplatě dávky daní ve výši 15 % a příspěvky zaměstnavatele zdaněny nejsou, navíc je stále zhodnocován zůstatek na účtu klienta. U jednorázového vyrovnání jsou zdaněny výnosy při výplatě dávky daní 15 % včetně příspěvků zaměstnavatele po 1. 1. 2000. Pokud má klient nárok na odbytné, jsou mu vráceny příspěvky, které klient eventuálně třetí osoba dosud zaplatili, včetně výnosů z těchto příspěvků (výnosy i příspěvky zaměstnavatele jsou zdaněny 15 %). Klientovi však nejsou vyplaceny státní příspěvky a jejich zhodnocení. Pokud bychom se měli rozhodovat mezi těmito produkty jako variantami zabezpečení důstojného a klidného stáří, je potřeba důkladně zvážit všechny klady a zápory těchto produktů, protože naše rozhodnutí je na několik možná i desítek let. Na základě provedených výpočtů bylo zjištěno, že penzijní připojištění je výhodnější v krátkém časovém horizontu, kdy je zde patrný vliv státního příspěvku, s přibývajícími 46

roky se však tento vliv snižuje. V dlouhodobém časovém horizontu se jeví výhodnější investiční životní pojištění, kdy je možnost dosáhnout vyššího výnosu než u penzijního připojištění. Domnívám se, že penzijní připojištění je vhodnější v časovém horizontu do 10 let, a proto bych tento typ spoření doporučila lidem nad 50 let. Mladším lidem bych spíše doporučila volbu investičního životního pojištění s ohledem na vyšší zhodnocení vkladů v průběhu dlouhodobého investičního horizontu. Ovšem je na zvážení každého, zda si zvolí jistotu, kterou nabízí penzijní připojištění ve formě státního příspěvku, nebo si zvolí cestu rizika s vidinou vyššího zhodnocení vkladů, kterou nám nabízí investiční životní pojištění. Domnívám se, že byl splněn cíl, který byl stanoven při zadání tématu této bakalářské práce. V úvodní kapitole byly popsány jednotlivé druhy životního pojištění a také penzijní připojištění včetně dopadů daňových výhod těchto produktů. Praktická část byla zaměřena na investiční životní pojištění a penzijní připojištění, kde byly na příkladech ukázány

dopady

daňových

výhod

pro

účastníka

těchto

produktů,

eventuálně

pro zaměstnavatele přispívajícího na tyto produkty. Dále v praktické části byly porovnány tyto produkty v závislosti na výši měsíčního vkladu a délce spoření. Za silné stránky této práce považuji práci s aktuálními daty a demonstraci jednotlivých aspektů penzijního připojištění a životního pojištění na praktických příkladech. K slabší stránce této práce patří, dle mého názoru, že není počítáno s dopadem inflace na zhodnocení jednotlivých produktů. Doufám, že by tato práce mohla být impulsem k zamyšlení se nad současnou situací a i možným návodem, jak s dostatečným předstihem řešit zabezpečení si dostatečného množství finančních prostředků na stáří.

47

7 Použité zdroje 7.1 Monografie 1. CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika teorie a praxe. PRAHA: EKOPRESS, 2006. 411 s. ISBN 80-86929-11-6. 2. DUCHÁČKOVÁ, Eva; DAŇHEL, Jaroslav. Teorie pojistných trhů. Praha: Professional Publishing, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. 3. DURDISOVÁ, Jaroslava; KOTÝNKOVÁ, Magdalena; KREBS, Vojtěch; POLÁKOVÁ, Olga; ŽIŽKOVÁ, Jana; VLČEK Martin. Sociální politika. Praha: ASPI Publishing, 2002. 376 s. ISBN 80-86395-33-2. 4. Kolektiv autorů z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. Dotisk 1. vydání, Praha : GRADA Publishing, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4. 5. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010: úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: GRADA Publishing, 2010. 278 s. ISBN 978-80-247-3206-0. 6. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně: 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI, 2008. 156 s. ISBN 978-80-7357-368-3. 7. PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik: 9. aktualizované vydání. Praha:GRADA Publishing, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2399-0. 8. ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění: 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0722-1. 9. Interní dokument GENERALI Pojišťovna a.s. program Poradce. Pojistné podmínky: Investiční životní pojištění Clever Invest. 29 s.

7.2 Legislativní dokumenty 10. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.

7.3 Internetové zdroje 12. Asociace penzijních fondů ČR. http://www.apfcr.cz/ [online]. [cit. 2011-0412]. Dostupné z: < http://www.apfcr.cz/cs/co-je-penzijni-pojisteni/>. 48

13. Asociace penzijních fondů ČR. http://www.apfcr.cz/ [online]. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z: . 14. CP INVEST http://www.cpinvest.cz [online]. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z: . 15. Česká asociace pojišťoven, Výroční zpráva 2009 http://beta.cap.cz [online].[cit.2011-04-14]. Dostupné z: . 16. Česká spořitelna. http://www.csas.cz/ [online]. [cit. 2011-04-24]. Dostupné z: . 17. Finance.cz. http://www.finance.cz/ [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: . 18. Finance.cz. http://www.finance.cz/ [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z:. 19. Finance.cz. http://www.finance.cz/ [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z:. 20. Generali penzijní fond. http://www.generalipf.cz/ [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: . 21. Měšec.cz. http://www.mesec.cz/ [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z:. 22. Měšec.cz. http://www.mesec.cz/ [online]. [cit. 2011-04-15]. Dostupné z:. 23. Ministerstvo financí České republiky. http://www.mfcr.cz/[online]. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z: < http:///www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_p_fondy_23338.html>. 24. Peníze.cz. http://www.penize.cz/ [online]. [cit. 2011-04-16]. Dostupné z: . 49

25. Peníze navíc.cz. http://www.penizenavic.cz/ [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . 26. Penzijní plán č.3. http://generalipf.cz / [online]. [cit. 2011-04-12]. Dostupné z: .

8 Seznam grafů a tabulek 8.1 Seznam grafů Graf č. 1: Podíl životního a neživotního pojištění v ČR…………………………...12 Graf č. 2: Struktura pojistného trhu v ČR – životní pojištění……………………...19 Graf č. 3: Věkové složení účastníků penzijního připojištění v % k 31.12. 2009….31 Graf č. 4: Zhodnocení prostředků účastníků Generali penziijní fond a.s. (v %)…..37 Graf č. 5: Skladba investičního portfolia v roce 2009 Generali penzijní fond a.s…38 Graf č. 6: Měsíční vklad účastníka 500 Kč…………………………………..........40 Graf č. 7: Měsíční vklad účastníka 1 000 Kč……………………………………...41 Graf č. 8: Měsíční vklad účastníka 1 500 Kč…………………………………..….42

8.2 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj průměrného příspěvku účastníka od roku 2000 v Kč………..26 Tabulka č. 2: Výše státního příspěvku na penzijní připojištění v Kč……………...26 Tabulka č. 3: Vývoj průměrného státního příspěvku na penzijní připojištění od roku 2000 v Kč…………………………………………………………..27 Tabulka č. 4: Věkové složení účastníků penzijního připojištění v %.......................31 Tabulka č. 5: Srovnání penzijních fondům ČR v %.................................................32 Tabulka č. 6: Daňové zvýhodnění PP a ŽP z pohledu účastníka……………...…..33 Tabulka č. 7: Státní příspěvky a úspora na dani u penzijního připojištění a životního pojištění……………………………………………………………..34 Tabulka č. 8: Daňová úspora zaměstnavatele při příspěvku na PP nebo ŽP zaměstnanci………………………………………………………….35 50

Tabulka č. 9: Čistá mzda zaměstnance včetně nákladů zaměstnavatele na zaměstnance……………………………………………………..36 Tabulka č. 10: Zhodnocení prostředků účastníků Generali penzijní fond a.s. v %....................................................................................................37 Tabulka č. 11: Charakteristika typů podílových fondů Generali Pojišťovna a.s. …………………………………….. ………..38 Tabulka č. 12: Měsíční vklad účastníka 500 Kč………………………………...…40 Tabulka č. 13: Měsíční vklad účastníka 1 000 Kč…………………………………41 Tabulka č. 14: Měsíční vklad účastníka 1 500 Kč…………………………………42 Tabulka č. 15: Jednorázové vyrovnání a odbytné u penzijního připojištění………43 Tabulka č. 16: Odkupné u investičního životního pojištění Generali Pojišťovna a.s. …………………………………………...….44

51

KOMPARACE PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ S ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍM

Recommend Documents