KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH STÁTECH EU The comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the European Union Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Bc. Simona Drobná

Brno, 2014

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2013/2014

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

DROBNÁ Simona

Obor:

Finance

Název tématu:

KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH STÁTECH EU The comparison of excise duties in the Czech Republic and in selected countries of the European Union

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Cílem diplomové práce je na základě analýzy právní úpravy, teoretických poznatků a vlastních výpočtů srovnat spotřební daně v České republice a ve vybraných státech EU se zaměřením na země, kde jsou spotřební daně nejvyšší a nejnižší. Na základě zjištěných poznatků zformulovat případná doporučení pro daňovou politiku České republiky v oblasti spotřebních daní. Postup práce a použité metody: 1) Vymezení pojmového aparátu souvisejícího se spotřebními daněmi 2) Historie a vývoj právní úpravy spotřebních daní, 3) Harmonizace spotřebních daní v EU 4) Komparace zdanění konkrétních komodit v ČR a ve vybraných zemích EU 5) Závěrečné zhodnocení a doporučení Metody: deskripce, komparace, analýza, syntéza

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii :daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012. 400 s. ISBN 9788072018819. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2012. 368 s. ISBN 9788087480052. ŠULC, Ivo. Zákon o spotřebních daních s komentářem :k 1.4.2010. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407 s. ISBN 9788072636082.

Vedoucí diplomové práce:


Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2013

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2013

………………………………………… děkan

Náz ev di pl om ové práce:

Komparace

spotřebních

daní

v

České

republice

a ve vybraných státech EU Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

The comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the European Union

Kat edra:

financí

Vedoucí di pl om ové práce:


R ok obhaj ob y:

2014

Anotace Předmětem diplomové práce je “Komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech Evropské unie”. První část je zaměřena na systém spotřebních daní v České republice a na analýzu jednotlivých druhů spotřebních daní. Druhá část charakterizuje problematiku spotřebních daní se zaměřením na harmonizaci daní ze spotřeby v Evropské unii. Třetí část je zaměřena na systém spotřebních daní ve Švédsku, Bulharsku a Slovensku. Čtvrtá část obsahuje výsledky provedené komparace, návrhy a doporučení pro daňovou politiku České republiky v oblasti spotřebních daní.

Annotation The subject of the thesis is “The comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the European Union”. The first part focuses on the excise system in the Czech Republic and the analysis of different types of excise duties. The second part describes the issue of excise duties with regard to the harmonization of excise duties in the European Union. The third part concentrates on the system of excise duties in Sweden, Bulgaria and Slovakia. The fourth part contains the results of the comparison, suggestions and recommendations for tax policy in the Czech Republic in the field of excise duties.

Klíčová slova daň, spotřební daně, Evropská unie, Česká republika, Švédsko, Bulharsko, Slovensko, vybrané výrobky, daňové zatížení

Keywords tax, excise duties, European Union, the Czech Republic, Sweden, Bulgaria, Slovakia, selected products, tax burden

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2014

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................15 1

ANALÝZA SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE...................................17

1.1 Charakteristika spotřebních daní ......................................................................................17 1.2 Právní úprava spotřebních daní.........................................................................................20 1.3 Výnos spotřebních daní ....................................................................................................23 1.4 Analýza jednotlivých spotřebních daní.............................................................................25

2

1.4.1

Daň z minerálních olejů ...................................................................................................................... 25

1.4.2

Daň z lihu............................................................................................................................................ 29

1.4.3

Daň z piva ........................................................................................................................................... 32

1.4.4

Daň z vína a meziproduktů ................................................................................................................. 34

1.4.5

Daň z tabákových výrobků ................................................................................................................. 36

HARMONIZACE DANÍ ZE SPOTŘEBY V EU.........................................................40

2.1 Předpisy v oblasti akcízů ..................................................................................................40 3

KOMPARACE SYSTÉMU SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH STÁTECH EU ......................................................................................43

3.1 Daňová soustava Švédska .................................................................................................43 3.1.1

Spotřební daně .................................................................................................................................... 44

3.1.1.1

Daň z alkoholu .......................................................................................................................... 45

3.1.1.2

Daň z lihu .................................................................................................................................. 47

3.1.1.3

Daň z tabákových výrobků ........................................................................................................ 50

3.1.1.4

Daň z energií ............................................................................................................................. 51

3.1.1.5

Daň z odpadu............................................................................................................................. 53

3.1.1.6

Daň z reklamy ........................................................................................................................... 53

3.1.1.7

Daň z loterií ............................................................................................................................... 54

3.1.1.8

Daň z úspor ............................................................................................................................... 54

3.2 Daňová soustava Bulharska ..............................................................................................55 3.2.1

Spotřební daně .................................................................................................................................... 57

3.2.1.1

Daň z alkoholu a alkoholických nápojů .................................................................................... 58

3.2.1.2


3.2.1.3

Daň z energetických produktů a elektřiny ................................................................................. 61

3.3 Daňová soustava Slovenska ..............................................................................................64 3.3.1

4

Spotřební daně .................................................................................................................................... 64

3.3.1.1

Daň z minerálních olejů ............................................................................................................ 65

3.3.1.2

Daň z elektřiny, uhlí a zemního plynu....................................................................................... 68

3.3.1.3

Daň z alkoholických nápojů ...................................................................................................... 70

3.3.1.4


ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ KOMPARACE A FORMULACE NÁVRHŮ A DOPORUČENÍ .........................................................................................75

ZÁVĚR ....................................................................................................................................79

ÚVOD Spotřební daně řadíme mezi daně nepřímé. Jejich historie je spjata již se starověkem. Od té doby si našly své uplatnění ve většině právních řádů napříč všemi právními systémy až do současnosti. Vysoké sazby spolu s nízkou elasticitou spotřeby z nich činí stabilní a významný daňový příjem do státního rozpočtu, který si může zákonodárce relativně snadno naplánovat. U obchodníků se předpokládá, že o částku odpovídající dani zvýší své konečné ceny pro zákazníky. Tímto mechanismem má daň dopadnout na spotřebitele. Spotřební daně nezohledňují majetkovou ani důchodovou situaci spotřebitele, neboť jsou vyměřeny ve stejné výši pro lidi s nízkými i vysokými příjmy či bohatstvím.1 Ve své diplomové práci se zabývám především spotřebními daněmi v České republice a jejich komparací ve vybraných státech Evropské unie. Pro komparaci jsem si vybrala tři státy, konkrétně Švédsko, Bulharsko a Slovensko. Tyto státy byly záměrně vybrány na základě předpokládané výše daňového zatížení státu spotřebními daněmi. Zatímco Švédsko je považováno za stát s vysokým daňovým zatížením, Bulharsko je považováno za jednu ze zemí, kde je daňové zatížení na nízké úrovni. Slovensko, lze považovat za stát, jehož sazby spotřebních daní se pohybují v celoevropském průměru. Významným mezníkem ve vývoji spotřebních daní v České republice byla daňová reforma v roce 1993. Za přelomové datum lze nepochybně považovat vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Tato skutečnost si vyžádala harmonizaci právní úpravy mimo jiné i v oblasti spotřebních daní. K 1. lednu 2004 nabyl účinnosti zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který vychází ze směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecném režimu výběru daně, výrobě, držení, pohybu a sledování vybraných výrobků podléhajících spotřební dani, která byla do českého právního řádu transponována právě uvedeným zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Tato práce si klade za cíl porovnat spotřební daně v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Na základě provedené komparace pak nalézt odlišnosti a formulovat případné návrhy a doporučení pro možnou změnu daňové politiky České republiky v oblasti spotřebních daní. Při volbě tématu diplomové práce pro mě byla zásadní a rozhodující skutečnost, že problematika spotřebních daní je zajímavou a zároveň v mé budoucí profesi využitelnou oblastí. Dalším důvodem byla návaznost tématu na mou bakalářskou práci, kdy jsem diplomovou prací KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: Úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009, s. 66. ISBN 978-80-7357-423-9. 1

15

chtěla prohloubit a rozšířit oblast spotřebních daní. Vzhledem k úzkému sepětí národních ekonomik v rámci Evropské unie, bych ráda toto téma rozpracovala a poukázala na rozdíly v jednotlivých státech. Použitými metodami v této diplomové práci jsou deskripce, komparace, analýza a syntéza.

16

1

ANALÝZA SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Cílem první kapitoly této práce je obecně charakterizovat spotřební daně, analyzovat současnou legislativní úpravu v České republice a blíže popsat výnosnost spotřebních daní. Dále jsou provedeny analýzy jednotlivých skupin spotřebních daní.

1.1 Charakteristika spotřebních daní Spotřební daně patří historicky mezi nejstarší daně. V průběhu tisíciletí a staletí prodělaly v předmětu daně i v sazbách značné změny. Daně ze spotřeby jsou členěny na dvě skupiny a to na daně všeobecné, tedy daně z prodejů (obratů), včetně DPH a na daně selektivní, tzv. akcízy, kterými se budu v této práci podrobněji zabývat.2 Pojem spotřební daně bude užíván v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, tedy ve významu selektivních spotřebních daní uvalených na vybrané výrobky. Stát spotřebními daněmi cíleně zatěžuje prodej nebo spotřebu úzké skupiny výrobků či služeb. Důvodem jejich uplatnění jsou zejména fiskální záměry, tedy přínos pro státní rozpočet, politická

hlediska

a

regulace

spotřeby

vybraných

výrobků,

čili

odrazení

lidí

od škodlivé spotřeby, kdy daň má být jakousi „pokutou“, která má uhradit zvýšené náklady společnosti (léčba alkoholiků, kuřáků).3 Daň se uvaluje na výrobky, které mají dlouhodobou neměnnou spotřebu a vykazují nepružnou cenovou elasticitu poptávky a nabídky. Touto vlastností zaručují velmi stabilní a relativně dobře odhadnutelný zdroj veřejných rozpočtů. Strukturou optimálních sazeb se zabýval matematik Frank Ramsey v roce 1927. Teorii popisuje tzv. Ramseyovo daňové pravidlo, které je uplatňováno při výběru výrobků zdaňovaných spotřební daní.

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 165. ISBN 80-7179-4139. 3 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 244. ISBN 978-80-86324-86-9. 2

17

Ramseyovo pravidlo popisuje následující rovnice: 𝑇 1 1 =𝑘 ×( ∗ + ) 𝑝 𝐸𝑑 𝐸𝑠 kde: k....konstanta závisející na celkových příjmech z daní T….analyzovaná jednotková daň p....rovnovážná cena po uvalení daně 𝐸𝑑∗ ..elasticita takzvané kompenzované poptávky Es…cenová elasticita nabídky Pramen: ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 78. ISBN 80-7179-413-9.

Stát usiluje o to, aby výrobci i spotřebitelé nepřestali výrobek, na který je daň uvalena, vyrábět, resp. kupovat. Pro vládu bude tedy výhodné zdaňovat komodity s co nejmenší cenovou elasticitou nabídky i poptávky. Ramseyovo pravidlo můžeme doslova v běžném životě však jen stěží uplatňovat, neboť jeho použití by znamenalo vysoké daňové zatížení zejména základních potravin, nezbytného zboží a služeb. To je však politicky vyloučeno. Bývá proto používáno jen na vybrané druhy výrobků. Jejich volba je často odůvodňována snahou o omezení spotřeby „nežádoucích“ komodit.4 Spotřební daně v České republice byly zavedeny do daňového systému 1. ledna 1993. Tento převrat nastal díky daňové reformě, která trvale zakončila působení socialistického daňového systému.5 Režim spotřebních daní byl nejprve upraven zákonem č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který byl mnohokrát novelizován. Cílem byla harmonizace právní úpravy spotřebních daní platných v České republice s právním režimem Evropské unie. Postupně byly zpřesňovány definice předmětu spotřebních daní, sazby spotřebních daní se přibližovaly minimálním sazbám, které byly platné v Evropské unii, upravoval se režim osvobození od daně a podobně. Posledním krokem ve sbližování právní úpravy spotřebních daní bylo přijetí zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.6 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 78. ISBN 80-7179-4139. 5 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 13. ISBN 978-80-7357-443-7. 6 CELNÍ SPRÁVA: Spotřební daně a jejich správa [online]. 2005 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/Stranky/default.aspx 4

18

Spotřební daně jsou uvaleny na pět skupin výrobků, jedná se o daň z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů a lihu. Obrázek 1 Spotřební daně

spotřební daně

daň z minerálních olejů

daň z piva

daň z tabákových výrobků

daň z vína a meziproduktů

daň z lihu

Pramen: VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 247. ISBN 978-80-86324-86-9.

Z územního hlediska jsou předmětem daně vybrané výrobky, které: 

byly na daňovém území Evropského společenství vyrobeny,



byly na daňové území Evropského společenství dovezeny ze třetích zemí.7

Daňovým územím České republiky se rozumí území České republiky, za daňové území Evropského společenství je považováno území stanovené směrnicí Rady, za členský stát je považován stát Evropské unie a třetí zemí se rozumí země mimo daňové území Evropského společenství.8 To, že je výrobek předmětem spotřební daně, nemusí vždy znamenat, že bude zdaněn. Předmětem daně jsou výrobky: 

spotřební daní zdaňované,



od spotřební daně osvobozené.9

Oba principy však nelze použít na stejný výrobek ve stejném okamžiku. Na druhou stranu je však možné použít oba nástroje na stejný výrobek v různých situacích. Za příklad můžeme SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 35. ISBN 978-80-7357-443-7. 8 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 2 9 VENTRUBA, Ivo. Vyměření a placení spotřebních daní. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/253949/pravf_b/BP2013_final.doc. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 7

19

uvést motorový benzín. Jestliže bude použit jako pohonná hmota v nádrži automobilu, bude předmětem zdanění, jestliže ale bude použit v nádrži nákladní lodi, která převáží zboží po Labi z tuzemska do Německa, bude od daně osvobozen.10

1.2 Právní úprava spotřebních daní Spotřební daně jsou v České republice upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Zákon byl již několikrát novelizován. Mezi hlavní důvody novelizací patří zejména tlak Evropské unie na plné převzetí harmonizačních předpisů, skončení lhůt pro přidělené výjimky z pravidel směrnic, reakce na změny ostatních daňových i nedaňových tuzemských právních norem, reakce na požadavky praxe, úsilí o zamezení daňovým únikům a další příčiny.11 Zákon je svou skladbou členěn dle jednotlivých skupin daní do sedmi částí. V první části jsou vymezena společná obecná ustanovení. Příkladem může být definování základních pojmů, které jsou společné pro všechny spotřební daně. Najdeme zde například předmět úpravy, daňové území, plátce daně, osvobození od daně a další. Druhá část obsahuje zvláštní ustanovení věnující se jednotlivým druhům spotřebních daní. Objevují se zde však i předpisy, které doplňují a rozšiřují obecnou část zákona. Ve třetí části jsou definována omezení vztahující se na prodej lihovin a tabákových výrobků. Tato část se považuje za výrazně nedaňovou a její vynětí ze zákona by neoslabilo daňové účinky zákona. Čtvrtá a pátá část je věnována značkování a barvení vybraných minerálních olejů. Této problematice byl věnován dříve samostatný zákon o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv. V roce 2007 byla celá tato oblast přesunuta do zákona o spotřebních daních. V šesté části jsou vymezeny správní delikty týkající se tabákových a lihových produktů. Rovněž jsou zde vymezeny situace, které se považují za správní delikt či přestupek. Sedmá část zákona definuje společná, přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení.12 Dle ustanovení § 7 odstavci 2 zákona o spotřebních daních jsou předmětem spotřební daně tzv. vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo dovezené.13 Zákon vymezuje plátce daně jako právnickou nebo fyzickou osobu, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, kterému

SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 35. ISBN 978-80-7357-443-7. 11 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 15. ISBN 978-80-7357-443-7. 12 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 13 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 7 10

20

vznikla povinnost přiznat spotřební daň a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného oběhu na daňovém území České republiky. Dále je za plátce daně považována osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu nebo v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje či v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje.14 Kompletní výčet plátců daně je vymezen v § 4. V § 4 odstavci 2 zákona o spotřebních daních je dále obsaženo, které z těchto výše vyjmenovaných osob mají povinnost se registrovat jako plátci a kteří tuto povinnost nemají. Registrace probíhá u místně příslušného správce daně. Je-li osoba plátcem více spotřebních daní, potom se registruje ke každé dani samostatně. Samotný akt registrace není obtížný, v podstatě představuje vyplnění formuláře registrační přihlášky a jeho podání správci daně. K registraci daně musí dojít nejpozději do dne: 

vzniku první povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit nebo



prvního uplatnění nároku na vrácení spotřební daně v daňovém přiznání.15

Daňovým skladem se rozumí prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, přičemž provozovatelem se může stát právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu.16 Daňový sklad je zabezpečen proti daňovým únikům.17 Zákon rozlišuje mezi okamžikem vzniku daňové povinnosti a okamžikem vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Tato problematika je obecně upravena v § 9. Vznik daňové povinnosti u spotřební daně je spojen s výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo při dovozu vybraných produktů na toto území. Přiznat spotřební daň a v dané lhůtě ji zaplatit vzniká v ten okamžik, kdy je výrobek vložen do volného daňového oběhu.18 Volný daňový oběh můžeme chápat jako oběh vybraných výrobků, ve kterém se tyto výrobky pohybují mimo režim podmíněného osvobození od spotřební daně. 19

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 4 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 4 16 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 3 17 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. akt. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 247. ISBN 978-80-86324-86-9. 18 Daňový portál pro všechny: Spotřební daň [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.berne.cz/druhydani/spotrebni-dan/ 19 SAGIT.CZ: Volný daňový oběh [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_507a.htm 14 15

21

Od povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit musíme však ještě odlišovat druhou povinnost, a to povinnost odvést daň státu. Ta pak představuje samotný proces přesunutí finančních prostředků na účet státu ve výši vypočtené daně.20 Sazbám spotřebních daní se obecně věnuje § 10. Rozlišujeme dva typy sazeb, a to: Obrázek 2 Sazby spotřební daně

sazba spotřební daně

pevná

kombinovaná

pevná

procentní

Pramen: SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 146. ISBN 978-80-7357-443-7.

Pevná sazba daně představuje pevně stanovenou částku v peněžních jednotkách na specifický základ daně. Vypočtená daň reaguje na výši spotřeby výrobku. Kombinovaná sazba daně se skládá ze sazby pevné a procentní V tuzemsku je využívána výlučně u cigaret. Procentní sazba daně je používána pouze na hodnotový základ daně jako určité procento z jeho výše.21 V ustanovení § 11 jsou vymezeny vybrané výrobky osvobozené od daně. V § 12 dále najdeme okolnosti uplatnění nároku na osvobození. Vybraný výrobek může být osvobozen buďto trvale nebo v režimu podmíněného osvobození. Osvobození od daně představuje uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž by vznikla povinnost přiznat nebo vyměřit daň. Podmíněným osvobozením od daně se rozumí odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň až do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně tehdy, jestliže je umístěn v daňovém skladu nebo dopravován

SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 92. ISBN 978-80-7357-443-7. 21 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 147-148. ISBN 978-80-7357-443-7. 20

22

za podmínek stanovených v zákoně.22 Konkrétní vybrané výrobky osvobozené od daně najdeme ve zvláštních ustanoveních tj. ve druhé části zákona. V některých případech může plátci nebo osobě, která od něj vybrané výrobky nakoupila za cenu včetně spotřební daně, vzniknout nárok na vrácení zaplacené spotřební daně. Nárok na vrácení daně se objevuje jen v určitých případech a pouze jednorázově. V některých situacích se vrací pouze část zaplacené daně.23 V § 14 jsou vymezeny situace ve, kterých má osoba nárok na vracení daně. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky, s výjimkou dovážených, je kalendářní měsíc.24 Za dané zdaňovací období podává plátce celnímu úřadu daňové přiznání za každou daň samostatně. Výjimku představuje dovoz vybraných výrobků a tabákové výrobky. Daňová povinnost odpovídá výši daně, kterou je nutno přiznat a zaplatit. Daňové přiznání plátce předkládá do 25. dne měsíce následujícího po měsíci vzniku daňové povinnosti.25

1.3 Výnos spotřebních daní Spotřební daně zaujímají podstatnou část v příjmech státního rozpočtu. Tabulka 1 zobrazuje postavení spotřebních daní v celkových příjmech státního rozpočtu v jednotlivých letech. Výnosnost se ve sledovaných letech vždy pohybovala mezi 13 % a 14 %.

SAGIT.CZ: Podmíněné osvobození od spotřební daně [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_304a.htm 23 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. akt. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 252. ISBN 978-80-86324-86-9. 24 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 17 25 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 252-253. ISBN 978-80-86324-86-9. 22

23

Tabulka 1 Postavení spotřebních daní v celkových příjmech do státního rozpočtu

Rok

Celkové příjmy SR (v mld. Kč)

Spotřební daně (v mld. Kč)

Spotřební daně na celkových příjmech (v %)

2010

1000,38

130,86

13,1

2011

1012,76

139,22

13,7

2012

1051,39

139,61

13,3

2013

1092,23

136,50

12,5

Pramen: vlastní zpracování dle Ministerstva financí ČR Graf 1 slouží pro představu o tom, jaký podíl celkového výnosu ze spotřebních daní zaujímají jednotlivé druhy spotřebních daní v České republice. Graf 1: Podíl výnosů spotřebních daní na celkovém daňovém výnosu líh pivo 5% 3%

minerální oleje 58%

tabák 34%

víno 0%

Pramen: Vlastní zpracování dle: CELNÍ SPRÁVA: Výsledky celního a daňového řízení [online]. 2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/2012.pdf

Největší podíl na výnosnosti spotřebních daní má daň z minerálních olejů, která se na celkovém výnosu podílí z více než poloviny. Avšak mezi roky 2012 a 2013 byl zaznamenán pokles výnosu této daně, který byl způsoben především dlouhodobou klesající spotřebou motorového benzínu. Druhou výnosově nejvýznamnější daní je daň z tabákových výrobků, která měla také klesající tendenci i přesto, že od 1. ledna 2013 došlo ke zvýšení sazeb daně.

24

Na změnu sazeb daně reagují často výrobci a prodejci tabákových výrobků předzásobením se tabákovými nálepkami se starou sazbou daně.26 Na tyto dvě daně soustřeďuje stát pozornost z hlediska zmenšení prostoru pro daňové úniky a zvýšení možnosti daňové kontroly. Naopak výnos daně z vína je zanedbatelný a nedosahuje ani 1 % výnosu spotřebních daní.27

1.4 Analýza jednotlivých spotřebních daní 1.4.1 Daň z minerálních olejů Dani z minerálních olejů je věnována druhá část zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 44 až § 65. Jak již bylo zmíněno, tato daň patří mezi nejvýnosnější spotřební daně v České republice. Zhruba 2/3 výnosu plyne ze zdanění nafty, benzínu a jiných komodit, které jsou používány jako pohonné hmoty nebo určeny pro výrobu tepla. Daně z minerálních olejů jako jediné spotřební daně nejsou výhradním příjmem státního rozpočtu. Necelých deset procent z výnosu těchto daní míří do Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se financuje stavba silnic či železnic.28 Na výnos daně má vliv řada faktorů. Kromě pohybu sazeb daně je to i množství spotřeby. Ta je ovlivněna řadou okolností, z nichž zásadní je cena. Na cenu působí faktory, které mají tuzemský, ale i zahraniční původ. K nejvýznamnějším patří zejména relativně vysoké náklady a marže tuzemských výrobců a distributorů pohonných hmot ve srovnání se zahraniční konkurencí, dále růst světových cen ropy, vývoj devizového kurzu koruny vůči dolaru a cenový vývoj v okolních státech, zejména v Rakousku a Německu.29 Od ledna do června roku 2013 bylo vybráno na spotřební dani z minerálních olejů 31,5 mld. Kč. V roce 2012 bylo za stejné období vybráno 33,9 mld. Kč. Významným indikátorem, který se podílel na meziročním poklesu inkasa, byl daňový únik v Jihomoravském kraji a také snížení

MFČR: Výsledky hospodaření státního rozpočtu [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Pokladni-plneni_2013-Q2_II-Vysledky-hospodareni-statniho-rozpoctu.pdf 27 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 245. ISBN 978-80-86324-86-9. 28 PENIZE.CZ: Co jsou spotřební daně [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80318-cojsou-spotrebni-dane 29 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 37. ISBN 978-80-7357-443-7. 26

25

spotřeby pohonných hmot u moderních benzinových a naftových motorů a zvyšující se podíl podporovaných biopaliv.30 Tabulka 2 Výnos daně z minerálních olejů Rok

2009

2010

2011

2012

2013

Výnos (v mld. Kč)

79,5

81,4

80,9

78,8

78,4

Pramen: vlastní zpracování dle Ministerstva financí ČR

Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, vymezená v obecném ustanovení § 4 a zároveň ve zvláštním ustanovení § 44. Zákon definuje skupinu osob, kterým vzniká povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň v následujících situacích: 

pokud použily nebo prodaly minerální oleje pro pohon motorů s výjimkou olejů, které jsou předmětem daně ze zemního plynu,



pokud použily nebo prodaly aditiva do minerálních olejů,



pokud použily nebo prodaly olej s nižší sazbou daně pro účely, ke kterým se váže vyšší sazba daně,



pokud prodaly nebo bezúplatně předaly odpadní oleje, které nebyly zdaněny.31

Předmět daně z minerálních olejů je upraven v § 45. V této části jsou definovány vybrané výrobky, které jsou pro účely tohoto zákona považovány za minerální oleje.32 V tabulce 3 je uveden jejich přehled. Většina minerálních olejů nemá v zákoně své konkrétní názvy, ale pouze odkazy na číselné kódy nomenklatury, což je činí pro běžného uživatele obtížněji identifikovatelnými.

MFČR: Výsledky hospodaření státního rozpočtu [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Pokladni-plneni_2013-Q2_II-Vysledky-hospodareni-statniho-rozpoctu.pdf 31 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 46 32 CELNÍ SPRÁVA: Daň z minerálních olejů, barvení a značkování vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/mineraly/Stranky/default.aspx 30

26

Tabulka 3 Předmět spotřební daně z minerálních olejů § 45 odst. 1

Minerální oleje písm. a)

b)

2

c) d) e) – g) a) b) c) d), e), i) g) j)

3 5 6 7

Motorové benzíny Ostatní benzíny (technický, lékařský, lakový aj.) Letecké pohonné hmoty benzinového typu Střední oleje Těžké plynové oleje Těžké topné oleje Odpadní oleje Zkapalněné ropné plyny (LPG, propan-butan) Směsi minerálních olejů z odst. 1 Směsi minerálních olejů obsahující benzín nebo směsi benzinů s min. oleji Směsná nafta s nejméně 30% podílem MEŘO nebo EEŘO Směsi benzínu s lihem, směsi benzinu etyl-teriál-butyl-éterem Směsi minerální olejů s bioložkou (líh) Směsná nafta s maximálně 5% podílem MEŘO nebo EEŘO Minerální oleje (oleje a jiné produkty destilace vysokotepelných černouhelných dehtů, oleje ze živoč. nerostů, surové, mazací prostředky aj) Výrobky neuvedené v odst. 1 až 3 určené pro pohon motorů Černé a hnědé uhlí, rašelina, vazelína, parafín aj. Výrobky jako přísada do minerální olejů určených pro pohon motorů

Pramen: SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 43. ISBN 978-80-7357-443-7.

Oleje uvedené v odstavci 1 jsou zřejmě nejznámější, z nichž většina je využívána k pohonu motorů automobilů a jiných dopravních prostředků. Až na několik z nich, se jedná o „čisté přírodní“ oleje vzniklé technologickým procesem z ropy. V odstavci 2 se nacházejí směsi minerálních olejů nebo směsi olejů s dalšími výrobky. Ty lze vyrábět výhradně v daňových skladech. V odstavci 3 jsou minerální oleje uvedeny výlučně pod číselnými kódy nomenklatury. V dalším odstavci 5 se s žádným konkrétním výrobkem nesetkáme. Dopad tohoto ustanovení je však pro praxi značný, neboť ve své podstatě podchycuje jakýkoli výrobek, který by byl použit jako pohonná hmota. V odstavci 6 jsou jako předmět daně také výrobky, které jsou „skryty“ pod číselnými kódy nomenklatury. V posledním odstavci 7 se nacházejí výrobky, které

27

se přidávají do pohonných hmot za účelem snížení tření uvnitř motoru, což vede k růstu jeho výkonu a ke snížení spotřeby paliva.33 Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 ºC. Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.34 Pro zařazení výrobku do jednotlivé sazby daně je rozhodující jednak kód nomenklatury a také technické vlastnosti, způsob použití, složení směsi aj. Současné sazby daně jsou uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4 Sazby daně z minerálních olejů Sazba daně

Produkt Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně

12 840 Kč/1000 l

Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l

13 710 Kč/1000 l

Střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) Těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c)

10 950 Kč/1000 l 472 Kč/t

Odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d)

660 Kč/1000 l

Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e)

3 933 Kč/t

Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f)

0 Kč/t

Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)

1 290 Kč/t

Pramen: Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 48

Osvobozeny od daně jsou minerální oleje používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Komplexní výčet osvobození od daně je definován v § 49.35 Pro výpočet konkrétního daňového zatížení byl zvolen bezolovnatý benzín Natural 95 za cenu 36 Kč/litr.

SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 43-45. ISBN 978-80-7357-443-7. 34 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 47 35 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 49 33

28

Tabulka 5 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu Výpočet

Ukazatel Cena včetně DPH

Kč 36

DPH

36:121*21

6,25

Spotřební daň

12840:1000 l

12,84

DPH + spotřební daň

6,25+12,84

19,09

Průměrné daňové zatížení spotřební daní (%)

12,84:36*100

35,67

Průměrné daňové zatížení spotřební daní a DPH (%)

19,09:36*100

53,3

Pramen: vlastní propočty

Z tabulky 5 je patrné, že z ceny, kterou zaplatí konečný zákazník (36 Kč) připadá na spotřební daň 12,84 Kč a na daň z přidané hodnoty 6,25 Kč, dohromady tedy do státního rozpočtu směřuje z jednoho litru benzínu 19,09 Kč. Tedy více než 53 % z ceny, kterou zaplatí na čerpací stanici spotřebitel. O zbývající část ceny se dělí rafinerie (cena produktu) a tzv. distribuční marže, přičemž cena produktu tvoří zhruba kolem 30 - 35 % z konečné ceny a zbytek potom připadá na prodejce a další náklady. 1.4.2 Daň z lihu Daň z lihu je upravena zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů od § 66 až § 91. Tato daň zaujímá mezi spotřebními daněmi třetí místo z pohledu výnosnosti. Také zde působí řada faktorů, které výnosnost ovlivňují. První z nich je substituční efekt – snižování konzumace lihovin jako důsledek nahrazení pití alkoholu například vínem, které je zatíženo nižší sazbou daně. Tato skutečnost negativně ovlivnila výnos po několik let. Dalším faktorem je zvyšující se podíl produkce ovocných destilátů z pěstitelského pálení s nižší sazbou daně. Obdobný efekt měl i vyšší vývoz tohoto produktu do třetích zemí, spojený s vyššími nároky na vratky daně. Nelze opomenout, že poměr daně ve vztahu k výrobní ceně lihu patří k největším, což nepochybně láká výrobce a distributory k uvádění těchto výrobků do oběhu a k daňovým únikům.36

SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 39. ISBN 978-80-7357-443-7. 36

29

Tabulka 6 Výnos daně z lihu Rok

2009

2010

2011

2012

2013

Výnos (v mld. Kč)

7,0

6,5

6,8

6,5

6,4


Zákon obecně uvádí plátce daně v § 4 a současně v § 66 tyto skupiny osob: 

právnické a fyzické osoby, které nakoupily nebo dovezly líh a lihové výrobky osvobozené od daně,



osoby, které nakoupily nebo dovezly výrobky obsahující líh osvobozený od daně,



osoby, které skladují líh nebo ho uvádějí do volného daňového oběhu (v množství přesahující osobní spotřebu),



osoby, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu normy ztrát lihu.37

Předmětem daně je podle zákona o spotřebních daních líh (etanol) obsažený v jakýchkoli výrobcích, pokud celkový obsah lihu činí více než 1,2 % objemových etanolu.38 Zákon o spotřebních daních je v jednom ohledu nepřesný – ztotožňuje totiž pojem líh a etanol. Z pohledu chemické definice je etanolem alkohol odvozený od uhlovodíku etanu s přesně daným chemickým vzorcem. Lihem se pak rozumí směs etanolu s vodou. Avšak vzhledem k tomu, že etanol se v praxi vyskytuje téměř vždy ve směsi s vodou, nemá tento definiční nedostatek dopady na vymezení předmětu daně.39 Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 ºC.40

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 66 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 67 39 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 49. ISBN 978-80-7357-443-7. 40 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 67 37 38

30

Současné sazby daně jsou uvedeny v tabulce 7. Tabulka 7 Sazby daně z lihu Sazba daně

Produkt Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu Líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury

28 500 Kč/hl etanolu

28 500 Kč/hl etanolu

14 300 Kč/hl etanolu 28 500 Kč/hl etanolu


V zásadě platí, že od spotřební daně je osvobozen líh, který není určen jako nápoj k pitným účelům. Konkrétně to znamená, že od daně je osvobozen líh: 

určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přidatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,



určený pro výrobu čokoládových výrobků, pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobků,



určený pro výrobu ostatních výrobků, pokud obsah lihu v nich nepřekročí 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobků,



v látkách určených k aromatizaci nápojů, jejich obsah nepřesahuje 1,2 % etanolu a jiných potravin,



pro výrobu a přípravu léčiv,



obecně denaturovaný, zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný,



ve výrobcích znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo za jejich přítomnosti zničených,

41



ve vzorcích odebraných správcem daně a ve vzorcích pro povinné rozbory,



ve výši technicky zdůvodněných skutečných ztrát.41

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 71

31

Pro výpočet konkrétního průměrného daňového zatížení u daně z lihu byla zvolena láhev Absolut vodky, kterou konečný zákazník koupí v obchodě za 319 Kč. Vodka má objem 0,7 l a obsah alkoholu 40 %. Tabulka 8 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky Výpočet

Ukazatel

Kč

Cena včetně DPH

319 Kč

DPH

319:121*21

55,36

Spotřební daň

285*0,7*0,40

79,80


55,36+79,80

135,16


79,80:319*100

25,02


135,16:319*100

42,37


Spotřebitel odvede z konečné prodejní ceny do státního rozpočtu 42,37 %, tedy 135,16 Kč. 1.4.3

Daň z piva

Daň z piva je vymezena v § 80 až § 91. Výnosnost daně je od roku 2005 stále na úrovni 3 %. K okolnostem, které mají vliv

na výnos daně, patří přeřazení řady výrobců piva do skupiny

tzv. malých nezávislých pivovarů, jejichž produkce je zdaňována sníženými sazbami daně. Malým nezávislým pivovarem se stává pivovar, jehož roční výroba piva (včetně piva vyrobeného v licenci) nepřesahuje 200 000 hl, není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru ani jeho nadzemní či podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky nebo jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.42 Naopak faktory jako jsou růst turistiky a snížení vývozu, přispívají k růstu výnosu této daně. Tabulka 9 Výnos daně z piva Rok

2009

2010

2011

2012

2013

Výnos (v mld. Kč)

3,4

4,3

4,5

4,7

4,5


42

FINANCE.CZ: Spotřební daň - pivo [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-amzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/pivo/

32

Plátcem daně není fyzická osoba, pokud vyrobí pivo v zařízení pro domácí výrobu piva a splňuje následující podmínky: 

svému místně příslušnému celnímu úřadu v rámci oznamovací povinnosti sdělila den zahájení výroby, místo výroby a předpokládaný objem roční výroby,



pivo vyrábí sama nebo společně s osobami, které s ní tvoří domácnost,



pivo vyrábí pro vlastní spotřebu, spotřebu členů své domácnosti, osob blízkých nebo svých hostů,



vyrobené množství piva nepřesáhne 200 litrů za kalendářní rok,



pivo nebude prodávat.

V případě porušení i jen jedné z výše uvedených podmínek je fyzická osoba povinna se zaregistrovat jako plátce daně do 15 kalendářních dnů od porušení podmínky.43 Předmětem daně z piva je: a) výrobek obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, b) směsi výrobku s nealkoholickými nápoji obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.44 Pivo s obsahem méně než 0,5 % objemových alkoholu není předmětem daně. Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.45 Sazba daně je diferencována podle subjektu, který pivo vyrobil a kterému vznikla daňová povinnost. V tabulce 10 jsou uvedeny snížené sazby daně určené pro malé nezávisle pivovary (čím menší pivovar, tím nižší sazby spotřební daně) a základní sazba daně, která je určena pro pivovary s roční výrobou piva přesahující 200 000 hl.46

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 92 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 81 45 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 84 46 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 251. ISBN 978-80-86324-86-9. 43 44

33

Tabulka 10 Sazby daně z piva Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Kód nomenklatury Základní sazba

2203, 2206

32,00 Kč

Velikostní skupina podle výroby v hl ročně nad 10 do 10 000 000 včetně do 50 000 včetně 16,00 Kč

19,20 Kč

nad 50 000 do 100 000 včetně

nad 100 000 do 150 000 včetně

nad 150 000 do 200 000 včetně

22,40 Kč

25,60 Kč

28,80 Kč


Od daně je osvobozeno pivo: 

pro výrobu octa,






pro výrobu potravin a nápojů, jejich obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových,



které je obsaženo v čokoládových a dalších výrobcích (obsah piva však nesmí přesáhnout 8,5 ml na 100 g výrobku),



určené k použití jako vzorek pro povinné rozbory, nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem,



do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát,



které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu.47

1.4.4

Daň z vína a meziproduktů

Této dani je věnována oblast v zákoně od § 92 až § 100. Výnos z této daně má tendenci k pozvolnému poklesu, dříve činil zhruba 1 % z celkového výnosu spotřebních daní a v posledních několika letech, jak můžeme vidět v tabulce 11, je to již jen kolem 0,3 %. Není se čemu divit, neboť převažuje produkce révových vín, kde je sazba daně nulová.48

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 86 CELNÍ SPRÁVA: Výsledky celního a daňového řízení [online]. 2012 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/2012.pdf 47

48

34

Tabulka 11 Výnos daně z vína a meziproduktů Rok

2009

2010

2011

2012

2013

Výnos (v mld. Kč)

0,3

0,3

0.3

0.3

0,3


Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, vymezená v obecném ustanovení § 4 a současně v § 92, kde je plátce daně vymezen negativně. Tedy není jim fyzická osoba, která vyrábí výhradně tiché víno za splnění následujících podmínek: 

vyrobené množství nepřesáhne 2 000 litrů za kalendářní rok,



tiché víno nebude dopraveno do jiného členského státu v rámci podnikání,



tiché víno nebude uvedeno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.49

V případě porušení některé z podmínek, je fyzická osoba povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne, kdy došlo k porušení dané podmínky.50 Předmětem daně jsou vína a meziprodukty s obsahem alkoholu větším než 1,2 % objemových alkoholu, ale ne větším než 22 % objemových alkoholu. Kompletní výčet předmětu daně z vína a meziproduktů je vymezen v § 93. Vína se pro účely spotřební daně dělí do tří hlavních kategorií: a) vína šumivá (např. Bohemia Sekt), b) vína tichá (vína révová a ovocná), c) meziprodukty (stávají se surovinou pro výrobu dalšího alkoholického nápoje).51 Od daně jsou osvobozeny vína a meziprodukty: 

pro výrobu octa,






pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2% objemových,



pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků,



ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát,

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 92 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 92 51 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 96 49 50

35



určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory, nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.52

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.53 Sazby daně jsou v zákoně stanoveny následovně. Tabulka 12 Sazby daně z vína a meziproduktů Sazba daně

Produkt Šumivá vína

2 340 Kč/hl

Tichá vína

0 Kč/hl

Meziprodukty

2 340 Kč/hl


1.4.5

Daň z tabákových výrobků

Daň z tabákových výrobků je upravena § 100c až § 131. Mezi důležité faktory, které působí na výnosnost, řadíme sazbu daně, která se každým rokem zvyšuje. Množství spotřeby tabákových výrobků je dalším faktorem ovlivňující výnos daně. Vzhledem ke spotřebitelsky akceptovatelné substituci jednoho tabákového výrobku druhým, ovlivňuje výnos také křížová elasticita poptávky (často jsou nahrazována cigarety s vyšší sazbou daně dýmkovým tabákem, u kterých je sazba daně nižší).54 Tabulka 13 Výnos daně z tabákových výrobků Rok

2009

2010

2011

2012

2013

Výnos (v mld. Kč)

37,7

42,5

45,0

47,0

46,8


Spotřební daň uvalená na tabákové výrobky představuje zhruba čtyři procenta státního rozpočtu. Až donedávna vykazovaly stabilně rostoucí trend. Čím více se v České republice

52

FINANCE.CZ: Spotřební daň - víno a meziprodukty [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/vino-a-meziprodukty/ 53 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 95 54 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 38. ISBN 978-80-7357-443-7.

36

zvyšovala sazba spotřební daně na tabák, tím méně rostly výnosy z ní. Za rok 2013 se dokonce poprvé v historii o něco snížily.55 To je pravděpodobně způsobeno několika faktory: 

zvyšuje se spotřeba řezaného tabáku, který stát bezdůvodně daňově zvýhodňuje,



do popředí se dostává nelegální obchod,



při každém zvýšení daně se tabákové společnosti ve velkém zásobují výrobky s kolky se starou cenou, které poté dlouhé měsíce prodávají, aniž by jim v tom kdokoli bránil.56

Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, vymezená v obecném ustanovení § 4 a současně dle § 100c, osoba, která porušila zákaz a prodala cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.57 Předmětem daně z tabákových výrobků jsou čtyři následující skupiny: 

cigarety,



doutníky a cigarillos,



tabák ke kouření.58

Cigarillos jsou doutníčky (do 3 g na kus), které jsou oproti běžným doutníkům menší a slabší. Tabák ke kouření obsahuje tabákový odpad, který je upraven pro konečného spotřebitele a může být také využit pro kouření. Bližší a podrobnější technická charakteristika každého výrobku je uvedena v zákoně v § 101. Z předmětu daně je vyjmut šňupavý a žvýkací tabák.59 Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele. Základem daně pro pevnou část daně u cigaret, doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.60

55

HEJCMAN, Luboš. Spotřební daň na tabák: Chybnou strategií přichází stát o miliardy. [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/spotrebni-dan-na-tabak-chybnoustrategii-prichazi-stat-o-miliardy 56 HEJCMAN, Luboš. Spotřební daň na tabák: Chybnou strategií přichází stát o miliardy. [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/spotrebni-dan-na-tabak-chybnoustrategii-prichazi-stat-o-miliardy 57 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 100c 58 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 101 59 SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 48. ISBN 978-80-7357-443-7. 60 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 102

37

Od začátku roku 2014 byla Česká republika nucena dle pravidel Evropské unie a Evropské komise zvýšit spotřební daň z 85 EUR za tisíc kusů minimálně na 90 EUR. Zákonem č. 407/2012 Sb. nabylo znění § 104 odst. 1 účinnosti dnem 1. ledna 2014. Tabulka 14 Sazby daně z tabákových výrobků Sazba daně Produkt Cigarety

procentní část

pevná část

Minimální

27 %

1,19 Kč/kus

celkem nejméně však 2,25 Kč/kus

1,34 Kč/kus

Doutníky, cigarillos Tabák ke kouření

1800,00 Kč/kg


Kuřáci jsou podle zkušeností z minulých let ochotni akceptovat postupné zvyšování ceny cigaret, ale při jednorázovém velkém zdražení přecházejí k lacinějším značkám. A roste tím i zájem o kuřivo nelegálních dovozců a prodejců. Což znamená pak i nižší příjmy tabákových koncernů.61 Dle § 105 jsou od daně osvobozeny tabákové výrobky: 

určené pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření nebo nezbytné výrobní zkoušky za stanovených podmínek,



odebrané jako vzorky správcem daně,



znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správcem daně nebo za jejich přítomnosti zničené, to se týká pouze tabákových výrobků určených pro vývoz nebo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu, které současně nejsou způsobilé pro uvedení do volného daňového oběhu na území jiného členského státu nebo třetí země.62

Všechny cigarety, doutníky, cigarillos a tabák prodávaný na daňovém území ČR musí být povinně označeny tabákovými nálepkami. Tyto nálepky si plátce objednává u pověřeného celního úřadu a daň musí být zaplacena do 60 dnů od odebrání nálepek. Tato daňová povinnost

61

MIROSLAV, Petr. Kuřáci si sáhnou hluboko do kapes. Nová daň zdraží krabičku cigaret o sedm korun [online]. 26.3.2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-55168560-kuraci-si-sahnou-hluboko-dokapes-nova-dan-zdrazi-krabicku-cigaret-o-sedm-korun 62 Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 105

38

se neuvádí do daňového přiznání, funkci daňového přiznání plní objednávka tabákových nálepek.63 Pro výpočet daňového zatížení u tabákových výrobků byla zvolena krabička cigaret značky Davidoff, ve které je 20 ks za cenu 85 Kč. Tabulka 15 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u krabičky cigaret Výpočet


Kč 85 Kč

DPH

14,75


85:121*21 20*1,19=23,80 + (85*0,27) 14,75+46,75


46,75:85*100

55,00


61,50:85*100

72,35

Spotřební daň

46,75 61,50


Při výpočtu bylo pro pevnou sazbu daně základem množství vyjádřené v kusech (20 ks) a pro procentní sazbu cena pro konečného spotřebitele (85 Kč). Z tabulky 15 je patrné, že na DPH a spotřební dani se odvede státu 61,50 Kč, což je více než 70 % z prodejní ceny.

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 253. ISBN 978-80-86324-86-9. 63

39

2

HARMONIZACE DANÍ ZE SPOTŘEBY V EU

Evropská unie si byla vědoma potřeby sjednotit zdaňování akcízů ve všech členských zemích na jednotnou úroveň. V první fázi harmonizace se jednalo zejména o zavedení jednotného systému nepřímého zdanění v Evropské unii. Pokud by k harmonizaci tohoto systému nedošlo, nebyl by možný vznik společného trhu, neboť na základě rozdílných systémů nepřímého zdanění by docházelo na vnitřních trzích jednotlivých států k deformacím hospodářské soutěže.64 Harmonizovány jsou předměty daní, jejich základy a sazby, a také daňová administrativa.65 Původní sazby daní se mezi zeměmi značně lišily a to zejména z důvodu odlišných národních zvyklostí a obchodních politik.66 Na počátku bylo zásadním problémem vymezit okruh komodit, které budou harmonizaci podléhat, neboť v mnoha státech existoval rozdílný systém a byl zdaňován podstatně širší okruh výrobků. V roce 1992 směrnice 72/443/EHS stanovila povinnost členským státům přijmout systém akcízů, jejichž předmětem jsou minerální oleje, lihoviny, tabák, pivo a víno. V souvislosti se spotřebními daněmi, byl stanoven princip zdaňování podle země určení (tzn. výrobek je zdaněn v zemi spotřeby příslušnými národními sazbami daně a dovozce je povinen zaplatit daň podle sazeb ve své zemi). Princip země původu je používán jen v ojedinělých případech.67 Kubátová ve své knize uvádí, „že stav daňové politiky v zemích EU je mixem konkurence a koordinace s minimálním přispěním harmonizace. Vývoj v této oblasti lze jen obtížně předvídat, neboť závisí nejen na daňové politice, ale i na chování ekonomických subjektů a administrativy a jejich reakcích na daňovou politiku.“ [Kubátová, K., 2010:246]

2.1 Předpisy v oblasti akcízů Velkým mezníkem pro harmonizaci spotřebních daní bylo zavedení jednotného trhu 1. ledna 1993. Tímto dnem nabyla účinnosti směrnice 92/12/EHS. Směrnice stanovila obecný režim pro výběr daně, upravila výrobu, držení, zpracování a přepravu akcízovaných výrobků, zavedla Daňaři online: Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii [online]. 2005 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1504v1480-harmonizace-neprimeho-zdaneni-v-evropskeunii/?search_query=$issue=1I7&order_by=&order_dir=&type=&search_results_page=1 65 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: Úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009, s. 96. ISBN 978-80-7357-423-9. 66 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003, s. 234. ISBN 80-86395-84-7. 67 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 185 - 186. ISBN 978-807-2018-819. 64

40

tzv. „autorizované daňové sklady“, mezi kterými se mohou dané komodity pohybovat po celém území Společenství bez povinnosti platit daň.68 V roce 2010 byla směrnice nahrazena novou směrnicí 2008/118/ES, která zavádí ustanovení o elektronickém správním dokladu při přepravě zboží, který nahrazuje klasický papírový doklad.69 Základní legislativní předpisy v oblasti spotřebních daní ukazuje obrázek 3. Obrázek 3 Základní předpisy v oblasti akcízů legislativa k akcízům

informace

horizontální

směrnice

směrnice

směrnice

o sazbách

směrnice 92/12/EHS

směrnice 72/43/EHS

směrnice 72/464/EHS

nařízení 2073/2004

směrnice

směrnice 79/32/EHS

92/12/EHS nařízení 2008/118/ES

směrnice 92/79/EHS směrnice 92/80/EHS směrnice

směrnice 95/59/ES

92/84/EHS

směrnice

směrnice

směrnice

92/83/EHS

2010/12/ES

92/82/EHS

směrnice

směrnice

92/81/EHS

2011/64/ES

směrnice 2003/96/ES

Pramen: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 193. ISBN 978-807-2018-819. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 186. ISBN 978-807-2018-819. 69 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 185. ISBN 978-807-2018-819. 68

41

Zdanění spotřeby minerálních olejů bylo předmětem směrnice 92/81/EHS. Ta klasifikovala jednotlivé druhy (benzín, nafta, zemní plyn, topné oleje, petrolej). Konkrétní sazby stanovovala navazující směrnice 92/82/EHS. Oblast minerálních olejů byla v zásadě pozměněna směrnicí 2003/96/ES, která restrukturalizuje zdaňování energetických produktů

a elektrické energie.

Tento dokument určuje minimální sazby daně podle účelu použití.70 Oblast zdaňování lihu a alkoholických nápojů je vymezena ve směrnici 92/83/EHS. Minimální sazby spotřebních daní pro tuto skupinu akcízů stanovuje směrnice 92/84/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní na líh a alkoholické nápoje. O obtížnosti dosažení sjednocení mezi členskými zeměmi v této oblasti svědčí skutečnost, že směrnice je v platnosti v prakticky nezměněném znění dodnes. Rozpory mezi jednotlivými státy vyplývají zejména z odlišných národních nápojů a snaze o jejich co možná nejnižší sazby a z existence státních monopolů na prodej alkoholu v některých severských zemích, např. ve Švédsku.71 Zdanění cigaret a tabákových výrobků bylo upraveno směrnicí 95/59ES, která v sobě sjednocovala dvě směrnice a to 79/32/EHS, která členila tabákové výrobky do jednotlivých skupin pro účely stanovení minimálních sazeb daně, a směrnici 72/464/EHS, která se týká výhradně cigaret. V roce 2010 byla přijata směrnice 2010/12/EHS, kterou byly změněny směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES. Přijatá směrnice byla modifikována směrnicí 2011/64/EU, o sazbách spotřebních daní z tabákových výrobků, která se tak stala novým platným a účinným legislativním předpisem pro tuto skupinu spotřebních daní.72

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 193-194. ISBN 978-807-2018-819. 71 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 194. ISBN 978-807-2018-819. 72 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 195-196. ISBN 978-807-2018-819. 70

42

3

KOMPARACE SYSTÉMU SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH STÁTECH EU

Třetí část této práce se věnuje porovnání daňového systému a struktury spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU. Pro komparaci soustavy spotřebních daní byly zvoleny tři státy Evropské unie, konkrétně Švédsko, Bulharsko a Slovensko. Státy byly zvoleny podle rozmanitosti systému spotřebních daní a průměrné výše daňového zatížení země. Sazby daně uvedené v této práci jsou platné pro rok 2014.

3.1 Daňová soustava Švédska Švédské království je jednou z nejvyspělejších ekonomik světa, která zajišťuje občanům maximální sociální jistoty. Štědrý sociální stát má rovněž i svá negativa – především vyšší daňovou zátěž.73 Struktura daní ve Švédsku je relativně složitá. Veřejný sektor, tj. národní vláda (stát) a místní vlády (municipální a okresní rady) odpovídají za značné množství služeb. Ty zahrnují například pracovní trh a průmyslovou politiku, výchovu, péči o nemocné a důchodce, sociální zabezpečení, ochranu životního prostředí a podobně. Aby mohly být všechny tyto služby řádně plněny, musí veřejný sektor získat příslušné prostředky prostřednictvím daní. Švédské daně jsou tím pádem relativně vysoké, ale jsou založeny na filozofii, že se plátcům vrací v podobě převodů plateb a veřejných služeb.74 Švédsko si klade za cíl tři hodnoty: zabezpečení plné zaměstnanosti, dosažení optimální sociální rovnosti a vybudování systému sociálního zabezpečení cestou všeobecné politiky blahobytu. Příznivým výsledkem této politiky je vysoká vzdělanost v zemi a příznivé ukazatele o zdravotním stavu švédského obyvatelstva v porovnání s ostatními zeměmi. Neúnosný růst daňového zatížení se na druhé straně projevil ve ztrátě pracovní iniciativy, v poklesu sklonu k úsporám a k úniku kapitálu do zahraničí. Švédsko je charakterizováno jako země blahobytu, s velkou mírou přerozdělování rozpočtových zdrojů a jednou z nejvyšších daňových zátěží fyzických osob.75

PROCHÁZKA, Jakub. Švédské daně nepředstavují bariéru [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/svedske-dane-nepredstavuji-barieru-45127.html 74 ŘÍMSKÝ, Miroslav. Daňový systém ve Švédsku [online]. 2003 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/danovy-system-ve-svedsku/ 75 GOLA, Petr. Účetní kavárna: Daňová soustava Švédska. [online]. 2004 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2185v2928-danova-soustava-svedska/ 73

43

Švédský daňový systém tvoří množství přímých a nepřímých daní a poplatků. Mezi nejdůležitější přímé odvody patří národní a místní daně z příjmů a národní daň z kapitálu. Mezi další významné odvody daňového charakteru patří zejména platby sociálního zabezpečení, které pokrývají penze, zdravotní dávky a jiné typy sociálního pojištění. Příjmy z nepřímých daní se opírají o dva základní zdroje, a sice o daň z přidané hodnoty a spotřební daně vybraných komodit. Daně dědické a darovací byly s účinnosti k 1. lednu 2005 zrušeny.76 Švédský parlament určuje národní a státní daně, nicméně místní úřady mají volnou ruku při rozhodování o výši daně z příjmu v jejich municipalitách a okresech.77 Přestože vláda od nástupu v roce 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní - z nemovitostí, z majetku) ještě v roce 2008 získal stát ve formě daní podíl 49,7 % na vytvořeném HDP. Daňové podvody jsou velmi přísně trestány, placení daní sleduje daňová agentura.78 Od roku 1996 Švédsko uvedlo plně do souladu svou právní úpravu v oblasti účetnictví s pravidly EU tak, aby aplikace byla možná od data nástupu nového finančního období, tj. od l. ledna 1997.79 3.1.1

Spotřební daně

Spotřební daně a cla mají ve Švédsku dlouhou historii. Před 100 lety byly cla a spotřební daně z alkoholu a cukru nejvýznamnějším zdrojem státních příjmů. V dnešní době už tyto daně nemají takové výsadní postavení, ale i nadále tvoří zhruba 8 % celkových daňových výnosů. Největší podíl zaujímají tzv. energetické daně a daně ekologické, které tvoří dvě třetiny z celkových spotřebních daní.80

GOLA, Petr. Účetní kavárna: Daňová soustava Švédska. [online]. 2004 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2185v2928-danova-soustava-svedska/ 77 ŘÍMSKÝ, Miroslav. Daňový systém ve Švédsku [online]. 2003 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/danovy-system-ve-svedsku/ 78 MZV.CZ: Švédsko: Finanční a daňový sektor [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svedsko/ekonomika/financni_a_danovy_sektor.html 79 ŘÍMSKÝ, Miroslav. Daňový systém ve Švédsku [online]. 2003 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/danovy-system-ve-svedsku/ 80 SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/1361442608379/10413.pdf 76

44

Spotřebními daněmi jsou: 

daň z alkoholu,



daň z tabáku,



energetické daně,



daň z pesticidů,



daň z odpadu,



daň ze štěrku,



daň z chemických hnojiv,



daň z loterií,



daň z hazardních her,



daň z reklamy,



daň z výher a úspor. Tabulka 16 Výnosy spotřebních daní ve Švédsku v mil EUR 2009

2010

2011

2012

7 746

8 061

7 757

7 698

2 545

2 536

2 603

2 676

1 804

1 807

1 732

1 719

Cla a jiné dovozní daně

567

625

624

579

Daň z loterií a hazardů

647

680

710

715

57

62

76

55

13 366

13 771

13 502

13442

Energetické a ekologické daně Daň z alkoholu a tabáku Silniční daň

Daň z reklamy Celkem

Pramen: vlastní zpracování dle: SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2013: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.77dbcb041438070e039827c/1389877250298/10414.pdf

3.1.1.1 Daň z alkoholu S daněmi z alkoholu se ve Švédsku setkáváme již v 16. a 17. století, jedná se tedy o selektivní spotřební daně s poměrně dlouhou historií, které jsou upraveny zákonem o alkoholu (Lag (1994:1564) om alkoholskatt). Dani z alkoholu podléhá pivo, víno, ostatní kvašené nápoje,

45

meziprodukty a etylalkohol – výrobky, které byly vyrobeny ve Švédsku nebo byly importovány do Švédska z jiného členského státu či země mimo EU.81 Tabulka 17 Sazby daně z alkoholu Sazba daně v EURO/1 hektolitr

Produkt Tiché víno

272,51

Šumivé víno

272,51

Etylalkohol

5976,80

Pivo

21,01

Meziprodukty

570,39

Pramen: vlastní zpracování dle: EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_beverage s/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf

Plátci spotřební daně z alkoholu jsou: 

registrovaní obchodníci,



neregistrovaní obchodníci,



autorizované daňové sklady,



daňoví zástupci,



osoby, které prodávají výrobky podléhající spotřební dani a které je dovezené formou objednávkových služeb,



osoby, které se zabývají dovozem zboží mimo EU,



osoby, které vyrábějí zdanitelné výrobky mimo celní sklady nebo jiným způsobem vyrábějí meziprodukty nebo etylalkohol ve Švédsku,



osoby, které využívají daňovou výjimku na zboží, které ale slouží jinému účelu, než ke kterému bylo původně určeno, a na které se vztahovala výjimka z povinnosti platit daň.82

BÁRÁNYOVÁ, Marie. Správa daní ve vybraném Evropském státě. Brno, 2010. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/251364/esf_b/bak.konec_6.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita 82 BÁRÁNYOVÁ, Marie. Správa daní ve vybraném Evropském státě. Brno, 2010. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/251364/esf_b/bak.konec_6.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita 81

46

3.1.1.2 Daň z lihu Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké. Je tomu tak z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. Spotřební daň uvalená na alkohol je vyšší, než v kterékoli v jiné zemi. Švédská sazba daně z lihu je 5976,80 EUR/hl etanolu.83 Specifika jsou ve Švédsku kvůli částečné prohibici v obchodu s alkoholem. Ohledně zdanění a prodeje alkoholických nápojů zde panuje poměrně přísný dohled. Lihoviny, vína a jiné alkoholické nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 3,5 % alkoholu mohou být prodávány pouze ve speciálních obchodech vlastněných státem, jedná se o tzv. Systembolaget. Systembolaget je státem vlastněná monopolní síť obchodů s alkoholem. Nikdo jiný ve Švédsku alkohol prodávat nesmí. V rámci tohoto systému platí několik zajímavých zákonů, například: 

oficiální věková hranice pro pití alkoholických nápojů ve Švédsku (např. v restauracích) je osmnáct let, ale v Systembolagetu můžete nakupovat až od dvaceti let,



Systembolaget nesmí zvyšovat své prodeje reklamou. Může však vyvěsit cedule kolem obchodů tak, aby o své existenci dal přiměřeným způsobem vědět,



množstevní slevy typu „tři za cenu dvou“ jsou zakázány,



žádný alkohol nesmí být nijak zvýhodněn oproti ostatním. Tudíž například zde nekoupíte vychlazené pivo, neboť by bylo považováno za zvýhodněné oproti nechlazenému. Obchod by tedy musel chladit všechna piva, ale protože by to bylo příliš nákladné, tak nechladí žádné.



všechny produkty si musí být rovny, proto je stanovena na všechny výrobky stejná marže.84

EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_beverages/rates/exci se_duties-part_i_alcohol_en.pdf 84 ZÁVĚRKA, Jakub. Švédsko: Alkohol [online]. 2011 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.zaverka.com/2011/09/alkohol.html 83

47

Pro výpočet daňového zatížení ve Švédsku byla zvolena stejně jako v ČR Absolut vodka. Tento alkohol lze v zemi pořídit za 24,30 EUR. Tabulka 18 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky Výpočet


EUR 24,30

DPH

24,30:125*25

4,86

Spotřební daň

59,7680*0,7*0,4

16,74


4,86+16,74

21,60


16,74:24,30*100

68,89


21,6:24,30*100

88,89

Pramen: vlastní zpracování

Z tabulky 18 lze vidět, že daňové zatížení u alkoholu je na velmi vysoké úrovni. Spotřebitel odvede z konečné ceny (24,30 EUR) na daních 21,60 EUR, což je téměř 90 % z ceny, kterou zaplatil za láhev. Daň z piva Spotřební daň z piva je v českém i švédském právním systému upravena v souladu s evropskými směrnicemi. Švédská úprava využívá pro určení výše daně množství alkoholu vyjádřeného v procentech ve finálním produktu. Na rozdíl od švédské úpravy využívají české právní normy rozlišení sazby dle vyrobeného množství hektolitrů piva, a dále využívají systém stupňů Plato vyjadřující koncentraci piva v produktu. Podobně jako u daně z lihu, i v případě daně z piva osvobozují švédské i české daňové předpisy některé produkty (např. farmaceutické zboží, pivo pro výrobu octa).85 V současné době je Evropskou unií stanovena minimální sazba 1,87 EUR/stupeň alkoholu. Ve Švédsku je sazba daně stanovena 21,01 EUR/hl.86 Daň z vína Pro tiché a šumivé víno Evropskou unií stanovena minimální sazba daně není.

BÁRÁNYOVÁ, Marie. Správa daní ve vybraném Evropském státě. Brno, 2010. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/251364/esf_b/bak.konec_6.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita 86 EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_beverages/rates/exci se_duties-part_i_alcohol_en.pdf 85

48

Na grafu 2 jsou znázorněny sazby daně uvalené na tiché víno v jednotlivých členských státech. Země mající sazbu daně nulovou, nejsou v grafu vyobrazeny. Švédská daň uvalená na tiché i šumivé víno je stejná, v přepočtu sazba daně uvalená na litr vína je 64,60 Kč. Jak můžeme vidět z grafu, Švédsko má pátou nejvyšší sazbu daně. Graf 2 Sazby daně uvalené na tiché víno (v Kč/litr)

Spotřební daň (na 1 litr v Kč)

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

. Pramen: vlastní zpracování dle: OECD: Tax Database: Taxation of wine [online]. 2012 [cit. 2014-0104]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/tax-database.htm

V grafu 3 jsou zobrazeny sazby daně uvalené na šumivé víno. Šumivé víno je oproti tichému vínu zdaňováno ve více zemích EU. Graf 3 Sazby daně uvalené na šumivé víno (v Kč/litr)

Francie

Polsko

Kanada

Maďarsko

Japonsko

Estonsko

Slovensko

USA

ČR

Německo

Belgie

Dánsko

Nizozemí

Švédsko

Velká Británie

Finsko

Irsko

Norsko

Spotřební daň (na 1 litr v Kč)

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Pramen: vlastní zpracování dle: OECD: Tax Database: Taxation of wine [online]. 2012 [cit. 2014-0104]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/tax-database.htm

49

3.1.1.3 Daň z tabákových výrobků Spotřební daň z tabáku se dotýká tabákových výrobků, které byly vyrobeny ve Švédsku, importovány či získány z jiného členského státu nebo importovány ze země mimo EU. Legislativní úprava je zakotvena v zákoně o tabákové dani – Lag (1994:1563) om tobaksskatt. Od roku 1995, po vstupu Švédska do EU, jsou rozlišovány tzv. harmonizované a neharmonizované tabákové výrobky. Za harmonizované jsou považovány cigarety, doutníky, cigarillos a tabák určený ke kouření. Do neharmonizovaných tabákových výrobků je zahrnován žvýkací a šňupací tabák. Tabákové výrobky jsou zdaněny buď podle váhy (tabák, žvýkací tabák a šňupací tabák) nebo podle kusů (doutníky). U daně z cigaret je používána speciální konstrukce, která zahrnuje fixní sazbu a variabilní sazbu (% z maloobchodní ceny).87 Cigarety se mohou ve Švédsku prodávat pouze v originálním balení a s označením výše maloobchodní ceny. Tabulka 19 Sazby daně z tabákových výrobků Sazba daně

Produkt

Cigarety

166,41 EUR/1000ks 1 % z maloobchodní ceny

Cigarillos

147,53 EUR/1000 ks

Doutníky

0,15 EUR/ks

Šňupací tabák

45,56 EUR/kg

Žvýkací tabák

53 EUR/kg

Tabák určený ke kouření

204,77 EUR/kg

Pramen: vlastní zpracování dle: SKATTEVERKET.SE: Skattesatser från och med 1 januari 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/tobaksskatt/skattesatser2013.4.2 b543913a42158acf800014457.html

Úpravy spotřebních daní z tabákových výrobků jsou si v ČR a Švédsku díky procesu harmonizace a aproximačním snahám, strukturou, předmětem a výběrem daně velmi podobné.

Krabičku cigaret lze ve Švédsku pořídit za 5,45 EUR.

87

BÁRÁNYOVÁ, Marie. Správa daní ve vybraném Evropském státě. Brno, 2010. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/251364/esf_b/bak.konec_6.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita

50

Tabulka 20 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u krabičky cigaret Výpočet


EUR 5,45

DPH

1,09


5,45:125*25 20*0,16641=3,32 8 + (5,45*0,01) 1,09+3,38


3,38:5,45*100

62,02


4,47:5,45*100

82,02

Spotřební daň

3,38 4,47


Z krabičky cigaret je na spotřební dani odvedeno 62,02 %, dohromady s DPH do státního rozpočtu odejde 82,02 %. 3.1.1.4 Daň z energií Ropná krize v roce 1970 zapříčinila velkou vazbu společností na svých zásobách energie. Od té doby však závislost na fosilních palivech poklesla, ale i tak představují zdroj zhruba pro 38 % švédské poptávky po energii.88 Nukleární energie pak pokrývá dalších 27 % a energie pocházející z vodních elektráren 11 %. Vzhledem k tomu, že je Švédsko severskou zemí, velká část energii je užívána za účelem vytápění. Přibližně 40 % celkové spotřeby energii představuje soukromá spotřeba domácností a firem, 36 % pak spotřebovává průmysl a 23 % doprava.89 Švédské sazby spotřební daně uvalené na benzín a plyn jsou na průměrné evropské úrovni, s výjimkou hnacího plynu, u kterého je sazba daně vyšší, než je průměr EU. Celkové zdanění energií patří k nejvyšším v Evropě.

88

SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/1361442608379/10413.pdf 89 SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/1361442608379/10413.pdf

51

Tabulka 21 Sazby daně z energií a elektřiny Sazba daně

Produkt

Olovnatý benzin

741,35 EUR/1000 l

Bezolovnatý benzin

655,63 EUR/1000 l

GAS OIL - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití - vytápění – obchodní využití - vytápění – mimo obchodní využití

608,95 EUR/1000 l 135,67 EUR/1000 l 135,67 EUR/1000 l 452,22 EUR/1000 l

Petrolej - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití - vytápění – obchodní využití - vytápění – mimo obchodní využití Těžké topné oleje - pro obchodní činnost - mimo obchodní činnost Zkapalněný ropný plyn (LPG) - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití - topení – obchodní využití - topení – mimo obchodní využití

608,95 EUR/1000 l 135,67 EUR/1000 l 135,67 EUR/1000 l 452,22 EUR/1000 l 142,81 EUR/1000 kg 476,03 EUR/1000 kg 301,06 EUR/1000 kg 149,32 EUR/1000 kg 149,32 EUR/1000 kg 497,75 EUR/1000 kg

Zemní plyn - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití - topení – obchodní využití - topení – mimo obchodní využití

5,36 EUR/gigajoule 2,79 EUR/gigajoule 2,79 EUR/gigajoule 9,31 EUR/gigajoule

Uhlí a koks - vytápění – obchodní využití - vytápění – mimo obchodní využití Elektřina - pro obchodní činnost - mimo obchodní činnost

4,05 EUR/gigajoule 13,49 EUR/gigajoule 0,58 EUR/MWH 33,94 EUR/MWH

Pramen: vlastní zpracování dle: EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/energy_products/rat es/excise_duties-part_ii_energy_products_en.pdf

První výnosy daní z energií a paliv byly určeny k použití financování budování dopravní infrastruktury a elektrifikace méně vyspělých venkovských oblastí. Dnes je hlavním důvodem těchto daní nejen přispívat do státního rozpočtu, ale také vhodně ovlivňovat spotřebitelské

52

chování žádoucím směrem. Trendem v posledních letech je nárůst daní z produkce oxidu uhličitého současně s poklesem ostatních daní v této oblasti.90 Benzín na čerpacích stanicích lze natankovat za 1,60 EUR/l. Z tabulky 22 je zřejmé, že do státního rozpočtu obyvatelé odvedou 0,98 EUR z ceny, tedy 61,25 %. Tabulka 22 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu Výpočet


EUR 1,60

DPH

1,6:125*25

0,32

Spotřební daň

655,63:1000 l

0,65563


0,32+0,65563

0,98


0,65563:1,60*100

40,98


0,98:1,60*100

61,25

Pramen: vlastní propočty 3.1.1.5 Daň z odpadu Daň z odpadu byla zavedena v roce 1982 a je upravena zákonem Lag (1999:673) om skatt pa avfall. Daň je uplatňována na odpad, který je umísťován na skládky nebo do jiných podobných zařízení a jeho roční úhrn přesahuje množství stanovené zákonem. Plátcem daně jsou osoby, které provozují skládky či podobná zařízení.91 Sazba daně je stanovena na 3685,80 EUR za 1 tunu odpadu.92 3.1.1.6 Daň z reklamy Daň se řídí zákonem Lag (1972:266) om skatt på annonser och reklam. Tato daň byla zavedena v roce 1970 za účelem zvýšení dotací pro noviny a časopisy. Plátcem daně jsou osoby, které zveřejňují reklamu v tisku. Zdaňovány jsou reklamy v periodických publikacích a v jiných tištěných médiích. Základem daně je zdanitelná hodnota reklamy. Předmětem daně není reklama v televizi, rádiu či reklama uveřejněná na internetu. Povinnost odvést daň má osoba, 90

SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/1361442608379/10413.pdf 91 KUČEROVÁ, Zuzana. Daňový systém Švédska a jeho vývoj. Praha, 2010. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/21026_danovy_system_svedska_a_jeho_vyvoj. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. 92 SKATTEVERKET.SE: Avfallsskatt [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/avfallsskatt.4.18e1b10334ebe8bc80002886 .html

53

jejíž celková zdanitelná hodnota přesáhla 169 462 EUR ročně. V roce 1999 byla zrušena daň z reklamních letáků.93 Tabulka 23 Sazby daně z reklamy Produkt

Sazba daně

Reklama v denním tisku

3%

Reklama v jiných tištěných médiích

8%

Pramen: vlastní zpracování dle SKATTEVERKET.SE Reklamskatt [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/reklamskatt.4.18e1b10334ebe8b c80001249.html

3.1.1.7 Daň z loterií Daň z loterií je upravena v zákoně Lag (1991:1482) om lotteriskatt. Dani podléhají peněžité výhry v loteriích (může se jednat rovněž o zahraniční loterii při sázení na koňské dostihy). Plátcem daně jsou loterijní společnosti. Základem daně je výše peněžité výhry. Peníze získané v loterii provozované neziskovou organizací jsou od daně zcela osvobozeny.94 Hazardní hry provozují veřejné instituce Svenska Spel a Casino Cosmopol. Kasina za provozování jedné rulety platí daň 211 EUR.95 Tabulka 24 Daň uvalená z loterií Produkt

Sazba daně

Výhry v loteriích

36 %

Pramen: vlastní zpracování dle: SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2013: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.77dbcb041438070e039827c/1389877250298/10414.pdf

3.1.1.8 Daň z úspor Zdaňovány jsou zisky ze spořicích účtů a zisky z prémiových dluhopisů. Plátcem daně jsou v případě dluhopisů a účtů organizátoři akcí. Tato daň se vztahuje rovněž na peněžní zisky

93

SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/1361442608379/10413.pdf 94 SKATTEVERKET.SE Lotteriskatt [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/lotteriskatt.4.233f91f71260075abe8800063 18.html 95 PALÁN, Josef. Zdaňování hazardních her v EU [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=58577

54

získané v loteriích, kde byl vítěz vybrán v soutěži, která se konala v tištěném časopise či novinách.96 Tabulka 25 Sazby daně z úspor Produkt

Sazba daně

Prémiové dluhopisy

30 %

Spořicí účty

30 %

Pramen: vlastní zpracování dle: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden. In: Skatteverket.se [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/1361442608379/10413.pdf

3.2 Daňová soustava Bulharska Daňové zatížení Bulharska je v rámci členských zemí EU podprůměrné. Bulharsko patří mezi nejméně zadlužené země EU, proto ani během ekonomické krize nezvyšovalo daňové sazby, jako tomu bylo v jiných zemích. Nízké daně podporují domácí ekonomiku a jsou snahou o přilákání zahraničních investorů.97 Od roku 2007 patří Bulharsko mezi členské země Evropské unie. Spolu se zajímavými investičními příležitostmi nabízí i relativně funkční právní systém, který je harmonizován s právem Evropské unie.98 Daňový systém je tvořen dvěma hlavními skupinami, a to vnitrostátními, kam řadíme daně přímé, nepřímé a místními daněmi.99

KUČEROVÁ, Zuzana. Daňový systém Švédska a jeho vývoj. Praha, 2010. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/21026_danovy_system_svedska_a_jeho_vyvoj. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. 97 FINANCE.CZ: Daňový systém v Bulharsku [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-eu/dane-v-bulharsku/ 98 SMARTCOMPANIES.CZ: Bulharská republika [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.smartcompanies.cz/upload/File/Bulharsk%C3%A1%20republika.pdf 99 BUSINESSINFO.CZ: Bulharsko:finanční a daňový sektor [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bulharsko-financni-a-danovy-sektor-18615.html#sec5 96

55

Obrázek 4 nám zobrazuje strukturu současného daňového systému v Bulharsku.

Obrázek 4 Daňový systém Bulharska Daňový systém

vnitrostátní daně

nepřímé daně

místní daně

přímé daně

daň z nemovitostí

daň z přidané hodnoty

daň z příjmu právníckých osob

dědická daň

spotřební daně

daň z příjmu fyzických osob

darovací daň

daň z pojistného

jednorázová daň z určitých výdajů

da ň silniční

alternativní daň

daň z dopravních prostředků

srážková daň

paušální daň

pobytová daň

a další místní daně

Pramen: vlastní zpracování dle Ministerstva financí Bulharské republiky: MINFIN.BG: Министерство на финансите на Република България: Структурата на данъчната система [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.minfin.bg/bg/page/774

56

Obecně je daňový systém Bulharska řazen mezi systémy s různorodými daňovými pobídkami zaměřenými na rozvoj určitých odvětví, oblastí a podporu zaměstnanosti.100 Graf 4 slouží pro představu o struktuře jednotlivých příjmů do bulharského státního rozpočtu. Graf 4 Struktura výnosů za rok 2013

Sociální zabezpečení, příspěvky (20 %) 12%

Firemní daně (5 %) 20% Daň z přijmu (8 %)

11% Daň z přidané hodnoty (26 %) 5%

3%

Spotřební daně (14 %) 1% 8%

Cla (1 %)

14% Ostatní daně (3 %) Nedaňové příjmy (11 %)

26%

Dotace (12 %)

Pramen: vlastní zpracování dle Ministerstva financí Bulharské republiky: MINFIN.BG: Министерство на финансите на Република България: Бюджет 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-0405]. Dostupné z: http://www.minfin.bg/en/page/826

3.2.1 Spotřební daně Bulharská legislativa spotřebních daní vychází z pravidel stanovených Evropskou unií. Spotřební daně jsou upraveny zákonem SG No. 101/2013 o spotřebních daních a daňových skladech. Zákon se však vnitřní strukturou liší od českého zákona. Je členěn do 9 kapitol, dále do jednotlivých částí a 128 článků. Konkrétní specifika pro jednotlivé spotřební daně nejsou členěny zvlášť, nýbrž vždy pohromadě (například sazby daně jsou vymezeny v jedné části pro všechny skupiny spotřebních daní). Toto členění je značně chaotické, jelikož pokud

KVAČKAJOVÁ, Alena. Dane v Európe - Bulharsko [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.podbrezovan.sk/regionnoviny/podbrezovan.nsf/page/2012_20_Dane_v_Europe___Bulharsko 100

57

se chcete zabývat pouze jednou skupinou spotřebních daní, musíte více či méně, projít celý zákon.101 Spotřební daň je uplatňována na vybrané domácí či dovozové výrobky jako jsou alkoholické nápoje, cigarety, topný olej, benzín, elektřina, plyn k topení. Správcem spotřební daně je Státní celní správa.102 Spotřební dani podléhají tyto komodity: 

alkohol a alkoholické nápoje,



tabákové výrobky,



energetické produkty,



elektřina.103

Ještě před několika lety byly předmětem spotřební daně i káva a určité typy automobilů. Daň z kávy byla však zrušena v roce 2007 a daň z automobilů v roce 2010. 3.2.1.1 Daň z alkoholu a alkoholických nápojů Pivem se rozumí výrobek se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 0,5 % objemových. Za tichá vína jsou považovány produkty, které mají skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, za předpokladu, že obsažený alkohol je plně kvasného původu. Nebo skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 15 % objemových, avšak nejvýše 18 % objemových, za předpokladu, že byly výrobky vyrobeny bez jakéhokoli obohacení a že alkohol obsažený ve finálních výrobcích je plně kvasného původu. Šumivými víny se rozumějí výrobky, které jsou v lahvích se zátkami ve tvaru hříbku, nebo mají tlak, který vzniká působením oxidu uhličitého, tři bary nebo vyšší nebo skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, za předpokladu, že alkohol obsažený v produktu je kvasného původu. Meziprodukty jsou výrobky, kde skutečný obsah alkoholu je vyšší než 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 %

Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) 102 EUROSKOP.CZ: Bulharsko: Nepřímé daně [online]. 2008 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.euroskop.cz/gallery/36/11006-bg.pdf 103 Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) 101

58

objemových, za předpokladu, že se nejedná o pivo, víno nebo ostatní kvašené nápoje. Alkohol je pak blíže specifikován v kapitole druhé, části první zákona.104 Základ daně pro účely spotřební daně je u piva množství hektolitrů pro Plato stupňů, u vína, ostatních kvašených nápojů a meziproduktů počet hektolitrů hotového výrobků a pro líh se za základ daně považuje počet hektolitrů čistého alkoholu měřeného při teplotě 20° C.105 V tabulce 26 jsou uvedeny jednotlivé sazby daně uvalené na alkohol a alkoholické nápoje. Spotřební daň uvalená na etylalkohol je nejnižší ze všech členských států EU. Převyšuje jen o několik EUR minimální sazbu stanovenou EU, která je stanovena na 550 EUR/1 hl čistého alkoholu. Díky nízké sazbě jsou ceny lihovin v této zemi jedny z nejlevnějších. Ačkoli jsou ceny na velice nízké úrovni, Bulharsko se rozhodně neřadí mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. Nízké zdanění je v tomto případě rozumným krokem. Jelikož jsou pro zemi zásadní příjmy z turistického ruchu, je třeba nalákat turisty na nízké ceny. Spotřební daň uvalená na pivo neplatí pro pivo vyrobené malými nezávislými pivovary, kde je sazba stanovena na 0,75 EUR na 1 hektolitr plato stupně. Tabulka 26 Sazby daně z alkoholu Sazba daně v EURO/1 hektolitr


0

Šumivé víno

0

Etylalkohol

562,43

Pivo

0,767

Meziprodukty

46,01

Pramen: vlastní zpracování dle: EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alcoholic_beverage s/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf

Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) 105 Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) 104

59

V Bulharsku lze pořídit Absolut vodku již za 7,61 EUR. DPH je v této zemi stanoveno na 20 %. Tabulka 27 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky Výpočet


EUR 7,61

DPH

7,61:120*20

1,27

Spotřební daň

5,6243*0,7*0,4

1,57


1,27+1,57

2,84

Průměrné daňové zatížení spotřební daní

1,57:7,61*100

20,63


2,84:7,61*100

37,32


Z tabulky 27 je patrné, že sazba spotřební daně uvalená na alkohol není příliš vysoká. Z konečné ceny spotřebitel odvede 37,32 %. Díky nízké sazbě daně mohou zákazníci zakoupit alkohol v této zemi za velmi přijatelné ceny. 3.2.1.2 Daň z tabákových výrobků V druhé kapitole zákona nazvané „Zboží podléhající spotřební dani“ je popsána charakteristika jednotlivých druhů tabákových výrobků. Tabákovými výrobky se stejně jako v české legislativě rozumí cigarillos, doutníky, cigarety a tabák ke kouření. Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech, u tabáku ke kouření je to množství vyjádřené v kilogramech. Základem daně u cigaret se stejně jako v české legislativě diferencuje na procentní část daně, kde je základem daně cena pro konečného spotřebitele a na pevnou část je základem daně množství vyjádřené v kusech.106

Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) 106

60

V tabulce 28 jsou uvedeny sazby daně na jednotlivé druhy tabákových výrobků. Tabulka 28 Sazby daně z tabákových výrobků Sazba daně

Produkt Cigarety

51,64 EUR/1000ks a 23 % z maloobchodní ceny

Cigarillos

138,05 EUR/1000 ks

Doutníky

138,05 EUR/1000 ks

Tabák určený ke kouření

77,72 EUR/kg

Pramen: vlastní zpracování dle: EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/tobacco_products/r ates/excise_duties-part_iii_tobacco_en.pdf

Krabičku cigaret lze v Bulharsku pořídit za 2,05 EUR. Rozdíly ve spotřební dani jsou v členských zemích EU značné. Bulharsko patří mezi země, kde je spotřební daň uvalená na tabákové výrobky vysoká. Z tabulky 29 je zřejmé, že z ceny, kterou zaplatí konečný zákazník (2,05 EUR) připadá na spotřební daň 1,50 EUR a na daň z přidané hodnoty 0,34 EUR, dohromady tedy do státního rozpočtu odvede z 1,84 EUR, což je téměř 90 % z ceny. Tabulka 29 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u krabičky cigaret Výpočet


EUR 2,05

DPH

0,34


2,05:120*20 20*0,05164=1,03 28+(2,05*0,23) 0,34+1,50


1,50:2,05*100

73,17

Průměrné daňové zatížení (%)

1,84:2,05*100

89,76

Spotřební daň

1,50 1,84


3.2.1.3 Daň z energetických produktů a elektřiny Daň z energetických produktů a elektřiny je upravena v druhé kapitole, části třetí zákona. Za energetické produkty jsou považovány různé druhy výrobků (podle stanovených kódů), určené k použití jako palivo pro vytápění nebo pohonné hmoty.

61

S platností od 1. ledna 2014 se změnily sazby daně uvalené na vybrané energetické produkty, konkrétně sazby pro zemní plyn pro obchodní využití, těžké topné oleje a zemní plyn používaný jako palivo.107 Jako základ daně u benzínu, zemního plynu a petroleje je množství litrů při teplotě 15° C. To neplatí pro topné oleje, zkapalněné ropné plyny, mazací oleje, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách.108 V tabulce 30 jsou uvedeny jednotlivé sazby daně. Tabulka 30 Sazby daně z energetických produktů a elektřiny Sazba daně

Produkt

Olovnatý benzin

424,38 EUR/1000 l

Bezolovnatý benzin

363,02 EUR/1000 l

GAS OIL - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití - vytápění – obchodní využití - vytápění – mimo obchodní využití Petrolej - pohonné hmoty, průmyslové, komerční využití - vytápění Těžké topné oleje Zkapalněný ropný plyn (LPG) - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití Zemní plyn - pohonné hmoty - průmyslové, komerční využití - topení – obchodní využití - topení – mimo obchodní využití Uhlí a koks Elektřina - pro obchodní činnost - mimo obchodní činnost

329,79 EUR/1000 l 329,79 EUR/1000 l 25,56 EUR/1000 l 25,56 EUR/1000 l 329,79 EUR/1000 l 25,56 EUR/1000 l 25,56 EUR/1000 kg 173,83 EUR/1000 kg 173,83 EUR/1000 kg 0,43 EUR/gigajoule 0,43 EUR/gigajoule 0,05 EUR/gigajoule 0,05 EUR/gigajoule 0,31 EUR/gigajoule 1 EUR/MWH 1 EUR/MWH

Pramen: vlastní zpracování dle: EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/energy_products/rat es/excise_duties-part_ii_energy_products_en.pdf KPMG: Bulgaria - Excise tax rates for energy, fuel; customs duty [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/global/en/issuesandinsights/articlespublications/taxnewsflash/pages/2014-1/bulgariaexcise-tax-rates-for-energy-fuel.aspx 108 Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) 107

62

Litr benzínu lze v Bulharsku na čerpací stanici natankovat za 1,28 EUR. Spotřební daň u benzínu je jedna z nejnižších v EU. Z tabulky 31 můžeme vidět, že zákazník odvede z konečné ceny do státního rozpočtu 0,56 EUR, tedy 43,75 %. Tabulka 31 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu Výpočet


EUR 1,28

DPH

1,28:120*20

0,20

Spotřební daň

363,02:1000 l

0,36302


0,20+0,36302

0,56


0,36302:1,28*100

28,36


0,56:1,28*100

43,75


63

3.3 Daňová soustava Slovenska Slovensko není třeba dlouze představovat, neboť s Českou republikou až do konce roku 1992 tvořilo jeden stát. Obrázek 5 představuje členění daňového systému. Obrázek 5 Daňový systém Slovenska daňový systém

přímé daně

daň z příjmu

daň z příjmu fyzických osob

nepřímé daně

sociální zabezpečení

spotřební daně

DPH

daň z příjmu právnických osob

daň z minerálních olejů

daň z tabákových výrobků

daň z alkoholických nápojů daň z elektřiny, uhlí a zemního plynu

Pramen: vlastní zpracování dle FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane

3.3.1

Spotřební daně

Spotřební daně představují nepřímé daně selektivního charakteru, které se vztahují pouze na vybraný druh výrobku. Na Slovensku spotřební dani podléhají tyto komodity: 

alkoholické nápoje,



elektřina, uhlí a zemní plyn,



minerální oleje,

64



tabákové výrobky.109

Správu spotřebních daní vykonávají celní úřady. Jejich postup při správě daní upravují jednotlivé zákony a procesní zákon, který je nazýván Daňový pořádek. V těchto právních předpisech je blíže definováno jaká konkrétní oprávnění mají celní úřady, ale také jaké práva a povinnosti mají daňové subjekty.110 Česká legislativa se od slovenské liší zejména tím, že na Slovensku má každá spotřební daň svůj konkrétní zákon, který danou skupinu spotřební daně upravuje. Spotřební daně představují značnou část v příjmech státního rozpočtu. Tabulka 32 zobrazuje postavení spotřebních daní v celkových příjmech státního rozpočtu v letech 2010 až 2013. Tabulka 32 Postavení spotřebních daní v celkových příjmech do státního rozpočtu

Rok

Celkové příjmy SR (v mld. EUR)

Spotřební daně (v mld. EUR)

Spotřební daně na celkových příjmech (v %)

2010

12,530

1,992

15,90

2011

13,092

2,097

16,02

2012

15,360

1,832

11,93

2013

14,176

2,035

14,36

Pramen: vlastní zpracování dle NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY: Bilancia príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu za rok 2010 - 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.nrsr.sk

3.3.1.1 Daň z minerálních olejů Spotřební daň z minerálních olejů je na Slovensku upravena zákonem 98/2004 Z.z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja. Výnos této daně byl v roce 2012 1043,9 mil. EUR a v roce 2011 1073,7 mil EUR. To představuje pro rok 2012 pokles o 29,8 mil. EUR. Tento meziroční pokles byl způsoben zejména tím, že: 

průměrné ceny pohonných hmot ve státech hraničících se Slovenskem jsou dlouhodobě nižší než na Slovensku, což podporuje přeshraniční nákup,

Finančná správa Slovenské republiky: Spotrebné dane. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane 110 Finančná správa Slovenské republiky: Spotrebné dane. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane 109

65



slovenští spotřebitelé se vzhledem k vysokým cenám pohonných hmot chovají šetrněji,



ekonomický růst je tažen zejména exportem a ne spotřebou.111

Výnos tohoto druhu spotřební daně je nejvyšší v porovnání s ostatními druhy (52,72 %), což souvisí nejen s vysokou sazbou, ale i se skutečností, že na daňovém území Slovenska se vyrobí a spotřebuje největší množství této komodity. Mezi tři největší plátce spotřební daně z minerálních olejů v roce 2012 patřily společnosti SLOVNAFT, a.s., OMV Slovensko, s.r.o. a UNIPETROL Slovensko, s.r.o.112 Předmětem daně jsou minerální oleje vyrobené na daňovém území, dodané na daňové území z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území z území třetího státu. Základem daně je množství vyjádřené v litrech nebo kilogramech při teplotě 15°C nebo množství v něm obsažené energie vyjádřené v gigajoulech.113

FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_od_2012/V S_FS_2012.pdf 112 FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_od_2012/V S_FS_2012.pdf 113 Zákon č. 98/2004 Z.z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 5. 111

66

Tabulka 33 Sazby daně z energií a elektřiny Sazba daně

Produkt

Olovnatý benzin

550,52 EUR/1000 l

Bezolovnatý benzin

514,50 EUR/1000 l

GAS OIL - s obsahem bionafty nižším než 6,8 % - s obsahem bionafty vyšším než 6,8 %

386,40 EUR/1000 l 368,00 EUR/1000 l

Petrolej

481,31 EUR/1000 l

Těžké topné oleje

111,50 EUR/1000 kg

Zkapalněný ropný plyn (LPG)

182,00 EUR/1000 kg

Pramen: vlastní zpracování dle: EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/energy_products/rat es/excise_duties-part_ii_energy_products_en.pdf

Od spotřební daně jsou osvobozeny minerální oleje určené k použití na jiné účely než pohonné hmoty, paliva nebo letecké pohonné látky. Podrobnější výčet případů, kdy je výrobek osvobozen najdeme v § 10. Jestliže fyzická osoba pro svoji vlastní spotřebu přepraví na území Slovenska minerální olej (např. benzín, naftu), který je zdaněný v jiném členském státě Evropské unie (např. pokud v Polsku na čerpací stanici spotřebitel natankuje do automobilu benzin, tzn. součástí ceny výrobku jsou

i příslušné daně v daném členském státě), z takto nabytého minerálního oleje

nevzniká daňová povinnost na území Slovenska.114

114

FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane/spotrebne-dane-obacniamin#OslobodenieOdSDpriDovozeZTretichKrajin

67

Z tabulky 34 je patrné, že při natankování litru benzínu na Slovensku za 1,57 EUR odvede konečný spotřebitel na DPH a spotřební daní 0,77 EUR, což je téměř 50 % z ceny. Tabulka 34 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu Výpočet


EUR 1,57

DPH

1,43:120*20

0,26

Spotřební daň

514,50:1000 l

0,51450


0,26+0,51450

0,77


0,51450:1,57*100

32,77


0,77:1,57*100

49,04


3.3.1.2 Daň z elektřiny, uhlí a zemního plynu Spotřební daň uvalená na tuto skupinu komodit je upravena zákonem č. 609/2007 Z. z. o spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu a doplněna zákonem č. 98/2004 Z. z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja, ve znění pozdějších předpisů. Zákon je členěn do pěti částí, z nichž první část obsahuje základní ustanovení, druhá část se věnuje dani z elektřiny, třetí část obsahuje daň z uhlí, čtvrtá část se zabývá daní ze zemního plynu a v závěrečné páté části jsou vymezena společná, přechodná a závěrečná ustanovení.115 Příjmy ze spotřební daně uvalené na elektřinu se na celkových příjmech spotřebních daní podílí 0,84 %. Spotřební daň z uhlí má nejnižší podíl na výběru finančních prostředků v rámci spotřebních daní, a to jen 0,05 %. Daň uvalená na zemní plyn se podílela 1,14 % na příjmech do státního rozpočtu.116

Zákon č. 609/2007 Z. z. o spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu, ve znění pozdějších předpisů FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_od_2012/V S_FS_2012.pdf 115 116

68

V tabulce 35 jsou uvedeny výnosy spotřebních daní v roce 2011 a 2012. Tabulka 35 Výnosy spotřebních daní Výnos (v mil EUR) Produkt 2011

2012

Elektřina

16

16,6

Uhlí

0,6

1

Zemní plyn

22,4

22,6

Pramen: vlastní zpracování dle FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_ od_2012/VS_FS_2012.pdf

Základem daně z elektřiny a zemního plynu je množství vyjádřené v kilowatthodinách, základem daně z uhlí je množství uhlí vyjádřené v tunách.117 Tabulka 36 Sazby daně z elektřiny, uhlí a zemního plynu Sazba daně

Produkt Zemní plyn - pohonné hmoty - výroba tepla

9,36 EUR/MWH 1,32 EUR/MWH

Uhlí a koks

10,62 EUR/t

Elektřina

1,32 EUR/MWH

Pramen: vlastní zpracování dle: Zákona č. 609/2007 Z. z. o spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu, § 6, § 18, § 30.

Osvobozeno od spotřební daně je mimo jiné použití elektřiny, uhlí a zemního plynu pro potřeby domácností, ale od placení není osvobozeno použití těchto komodit na výrobu tepla a ohřev teplé užitkové vody, dodané do společného tepelného zdroje bytového domu.118 Kompletní výčet všech osvobození od daně je vymezen v zákoně v § 7, § 19 a § 31.

Zákon č. 609/2007 Z. z. o spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu, ve znění pozdějších předpisů, § 5, § 17, § 29 118 FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane/spotrebne-dane-obcania-ele 117

69

3.3.1.3 Daň z alkoholických nápojů Tato daň je upravena zákonem č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov, ve znění pozdějších předpisů. Spotřební daň z lihu se na celkovém výnosu spotřebních daní podílela 10,08 %, daň z piva 2,86 % a daň z vína 0,20 %.119 Tabulka 37 Výnosy spotřebních daní Výnos (v mil EUR) Produkt 2011

2012

Líh

203,8

199,6

Pivo

57,7

56,6

Víno

4,03

3,99

Pramen: vlastní zpracování dle: FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_ od_2012/VS_FS_2012.pdf

Základem daně z alkoholického nápoje, kterým je líh, je množství vyjádřené v hektolitrech 100 % alkoholu při teplotě 20 °C, přičemž množství lihu je možné vyjádřit i v litrech 100 % alkoholu při teplotě 20 °C. Základem daně u vína, meziproduktů a piva je množství vyjádřené v hektolitrech.120

FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_od_2012/V S_FS_2012.pdf 120 FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane/spotrebne-dane-obcania-alk. 119

70

V tabulce 38 jsou uvedeny sazby daně. Tabulka 38 Sazby daně z alkoholu Sazba daně v EUR/1 hektolitr


0

Šumivé víno

79,65

Etylalkohol - základní sazba - snížená sazba Pivo - základní sazba - snížená sazba

1080 540 3,587 2,652

Meziprodukty

84,24

Pramen: vlastní zpracování dle Zákona č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov, ve znění pozdějších předpisů, § 6.

Snížená sazba daně u etylalkoholu se uplatní na líh vyrobený v pěstitelské palírně. Nejvíce však 43 l vyrobeného lihu pro jednoho pěstitele a jeho domácnost, na daňovém území, za jedno výrobní období a za podmínek stanovených zákonem. Za výrobní období je považováno období od 1. července běžného roku do 30. června následujícího roku.121 Snížená sazba daně se uplatňuje rovněž na pivo vyrobené malým samostatným pivovarem nebo na pivo dodané na daňové území z jiného členského státu, pokud je prokázáno potvrzením správce daně, že pivo bylo vyrobeno malým samostatným pivovarem podle právních předpisů tohoto členského státu.122 Pro propočet daňového zatížení byla pro Slovensko stejně jako v jiných vybraných státech zvolena Absolut vodka. Tento alkohol lze v zemi pořídit za 10,04 EUR. Objem láhve je 0,7 l s obsahem alkoholu 40 %. Z tabulky 39 je zřejmé, že daňové zatížení spotřební daní a DPH je 46,71 % z prodejní ceny Absolut vodky.

FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane/spotrebne-dane-obcania-alk 122 Zákon č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov, ve znění pozdějších předpisů, § 6 121

71

Tabulka 39 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky Výpočet


EUR 10,04

DPH

10,04:120*20

1,67

Spotřební daň

10,80*0,4*0,7

3,02


1,67+3,02

4,69


3,02:10,04*100

30,08


4,69:10,04*100

46,71


3.3.1.4 Daň z tabákových výrobků Daň z tabákových výrobků je upravena zákonem č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov, ve znění pozdějších předpisů. Tabákovým výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí cigareta, doutník, doutníčky a tabák.123 Příjem do státního rozpočtu z této daně byl v roce 2012 635,6 mil. EUR, v roce 2011 623,4 mil EUR, což představuje pro rok 2012 nárůst o 12,2 mil. EUR. Meziroční nárůst výnosu spotřební daně byl způsoben zejména: 

zvýšeným množstvím prodaných tabákových výrobků, což bylo zapříčiněno postupným poklesem přeshraničního nakupování spotřebiteli (zvýšení spotřební daně v Maďarsku, směnný kurz eura a okolních měn),



intenzivnější kontrola daňového dozoru nad nelegálním prodejem, výrobou a pašováním tabákových výrobků,



zvýšením sazby daně od 1. února 2012 a 1. října 2012,



dobře nastavený mechanismus na eliminaci předzásobování a následné vrácení spotřební daně.124

Tento druh daně se na celkovém příjmu spotřebních daní v roce 2012 podílel 32,10 %. Základem daně je množství tabákových výrobků vyjádřené v kusech nebo v kilogramech s výjimkou cigaret. Základem spotřební daně u cigaret je počet kusů ve spotřebitelském balení

Zákon č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov, ve znění pozdějších předpisů, § 4 FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyrocne_spravy/FR_od_2012/V S_FS_2012.pdf 123 124

72

a cena uvedená na kontrolní známce. Spotřebitelským balením se rozumí nejmenší balení cigaret určené pro konečnou spotřebu.125 Tabulka 40 Sazby daně z tabákových výrobků Sazba daně Produkt

procentní část

pevná část

Minimální

23 %

59,50 EURO/1000 ks

91 EUR/1000 kus

Cigarety Doutníky, cigarillos

77, 37 EUR/1000 ks

Tabák ke kouření

71,11 EUR/kg

Pramen: vlastní zpracování dle: Zákona č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov, ve znění pozdějších předpisů, § 6.

Jestliže jsou tabákové výrobky použity na jiné než soukromé účely, vzniká daňová povinnost na daňovém území dnem takového použití. Plátcem daně je fyzická osoba, která přepravila tabákové výrobky na daňové území, přičemž je povinna nejpozději do tří pracovních dnů následujících po dni vzniku daňové povinnosti podat daňové přiznání a ve stejné lhůtě daň zaplatit. Plátce daně je povinen si daň sám vypočítat.126 Při posuzování, zda jsou tabákové výrobky určeny pro soukromé nebo podnikatelské účely, se přihlíží k: 

důvodu nabytí nebo držení tabákových výrobků a předmětu činnosti fyzické osoby, pokud je podnikatelem,



místo, kde se tabákové výrobky nacházejí, nebo způsob, jakým byly tyto výrobky přepraveny,



dokladům týkajících se tabákových výrobků,



množství tabákových výrobků.127

Pro výpočet daňového zatížení u krabičky cigaret byla zvolena aktuální průměrná cena 3,20 EUR. Na DPH a spotřební dani odvede zákazník 2,46 EUR, tedy 76,88 % z ceny do státního rozpočtu.

Zákon č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov, ve znění pozdějších předpisů. § 5 FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane/spotrebne-dane-obacaia-tabak. 127 FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebne-dane/spotrebne-dane-obacaia-tabak. 125 126

73

Tabulka 41 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u cigaret Výpočet


EUR 3,20

DPH

0,53


3,20:120*20 20*0,0595=1,19+ (3,20*0,23) 0,53+1,93


1,93:3,20*100

60,31


2,46:3,20*100

76,88

Spotřební daň


74

1,93 2,46

4

ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ KOMPARACE A FORMULACE NÁVRHŮ A DOPORUČENÍ

Při komparaci systému spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech se projevila skutečnost, že spotřební daně jsou uvaleny zejména na vybrané výrobky stanovené směrnicemi EU. Tedy na alkoholické nápoje, tabákové výrobky a minerální oleje. Výjimkou bylo Švédsko, kde je spotřební daň uplatněna na širší okruh komodit (daň z pesticidů, daň

ze štěrku, daň

z chemických hnojiv, daň z loterií, daň z hazardních her, daň z reklamy, daň z výher a úspor). Systémy zdanění spotřebních daní jsou ve srovnávaných zemích velmi podobné, harmonizované s evropskou legislativou. Dnešní doba se potýká s velkými problémy v oblasti spotřebních daní. Mezi největší z nich patří existence černého trhu, daňové úniky nebo pančování alkoholu. Ve všech sledovaných zemích, největší podíl do státního rozpočtu přináší daň z minerálních olejů. Je to daň, na kterou se kladou velká opatření v oblasti daňových úniků. Natural 95 patří mezi bezolovnaté benzíny. Nejvyšší daňové zatížení u tohoto produktu je ve Švédsku, poté v České republice, Slovensku a nejnižší v Bulharsku. Tabulka 42 Průměrné daňové zatížení benzínu

Daňové zatížení spotřební daní (%)

Česká republika

Švédsko

Bulharsko

Slovensko

35,67

40,98

28,36

32,77


Spotřební daň uvalená na bezolovnatý benzín se v České republice v období od 1. ledna 2004 zvýšila pouze jedenkrát, a to o 1 Kč/l (od 1. ledna 2010). Předpokládalo se, že toto zvýšení sazby daně přinese do státního rozpočtu 7,6 mld. Kč. Tato predikce však nebyla naplněna a to zejména z důvodu, že Slovensko neočekávaně snížilo daň k 1. únoru 2010, tudíž část českých spotřebitelů využila této situace a začala kupovat PHM na čerpacích stanicích na Slovensku. Výhody případného snížení spotřební daně na bezolovnatý benzín: 

vyšší cenová konkurenceschopnost českých čerpacích stanic s okolními státy,



vyšší zisky distributorů PHM, zejména provozovatelů čerpacích stanic,



nižší náklady autodopravců, domácností vlastnících automobil.

75

Výhody případného zvýšení spotřební daně na bezolovnatý benzín: 

lidé by více využívali městské hromadné dopravy,



méně škodlivin do životního prostředí.

Jízda automobilem je pro většinu z nás denní nutností. Bohužel to obnáší nemalé náklady na pohonné hmoty. Vzhledem k tomu, že růst spotřeby benzínu z důvodu snížení spotřební daně nezaručuje kompenzaci výrazného poklesu příjmů státního rozpočtu způsobený snížením sazby daně, by měla sazba spotřební daně zůstat konstantní. Velkým problémem současnosti, v oblasti výběru spotřební daně u alkoholických nápojů, je černý trh a pančování. Například metanolová aféra ze září roku 2012, kdy při ilegální výrobě byl obsažen v lihovinách i jedovatý metylalkohol. Stát se pokusil zachránit situaci vyhlášenou prohibicí, avšak i přesto si tato kauza vyžádala pět desítek životů. Vyhlášená prohibice snížila příjmy do státního rozpočtu a navíc prudce poklesl i prodej originálních, kolkovaných alkoholických nápojů, což mělo za následek finanční problémy podniků zabývajícími se produkcí alkoholu. Tabulka 43 Průměrné daňové zatížení Absolut vodky


Česká republika

Švédsko

Bulharsko

Slovensko

25,02

68,89

20,63

30,08


Z tabulky 43 je zřejmé, že výrazně nejvyšší daňové zatížení je ve Švédsku. Tato skutečnost vyplývá z výrazně nejvyšší daňové sazby a stejně tak z nejvyšší ceny alkoholu. Ceny alkoholických nápojů jsou často o více než 220 % vyšší než v České republice. I kvůli tomu vyrážejí tisíce Švédů o víkendech na trajektech do Lotyšska, Estonska či Německa. Jejich hlavním cílem je se „levněji“ napít a dovézt si několik lahví výrazně levnějšího pití domů. Spotřební daň uvalená na alkohol je v tomto státě více než 4,5 krát vyšší než v České republice. Spotřební daň uvalená na alkohol je často předmětem mnoha diskuzí. Přestože konzumace alkoholických nápojů v Evropské unii postupně klesá, je to stále oblast, které je nutné věnovat značnou pozornost. Česká republika je k alkoholu značně tolerantní, čemuž odpovídají i statistiky a průzkumy, ve kterých Češi s hodnotou 10,4 litru čistého alkoholu na obyvatele pravidelně zaujímají první příčky největších spotřebitelů. 76

Švédsko, kde je spotřební daň uvalená na alkohol nejvyšší, má jednu z nejnižších spotřeb alkoholu na obyvatele v Evropské unii, avšak ve statistice nejsou započítány hektolitry alkoholu, které se vypijí na „trajektech“. Kdyby ano, Švédové by se bezpochyby řadili mezi běžný evropský průměr. Díky ustavičnému zvyšování spotřební daně uvalené na líh, dochází spíše k pašování alkoholu ze zahraničí a nárůstu ilegálních palíren tvrdého alkoholu. Lidé také často upřednostňují víno či pivo, kde je daň nulová nebo podstatně nižší, proto si nemyslím, že by zvýšení sazby daně přispělo k omezení spotřeby. Ke snížení množství konzumace alkoholických nápojů by mohla přispět vyhláška, která by zakazovala pití alkoholu na veřejných prostorách a častější kontroly diskoték a barů, kde si bez větších problémů obstarají alkohol i nezletilí. K vyrovnání veřejného rozpočtu není příliš rozumné a vhodné zvyšovat daně. Ačkoli se zdá tento způsob jako nejjednodušší. Trendem v posledních několika letech u zdaňování tabákových výrobků je snižování sazby ad valorem a zvyšování pevné sazby. Ze současného vývoje je patrné, že úroveň této daně se bude i nadále zvyšovat. A to zejména z důvodů, na základě kterých v roce 1993 došlo k zavedení spotřební daně. Tedy plnění příjmů státního rozpočtu a současně úsilí o snížení spotřeby tabákových výrobků. Rovněž není možno opomenout harmonizaci spotřební daně s právem Evropské unie. I v této oblasti se setkáváme s nelegálními výrobci a prodejci cigaret. Podíl nelegálních tabákových výrobků na evropském trhu roste, ačkoliv konkrétně České republiky se tento vývoj příliš netýká. Nelegální obchodování s tabákem posiluje šedou ekonomiku, neboť je převážně doménou organizovaných skupin, které působí napříč hranicemi. Na evropský trh se navíc dostávají výrobky, které nejsou v souladu s unijními předpisy.128 Tabulka 44 Průměrné daňové zatížení cigaret


Česká republika

Švédsko

Bulharsko

Slovensko

55,00

62,02

73,17

60,31


128

EURACTIV.CZ: Komise si chce došlápnout na nelegální výrobce a prodejce cigaret [online]. 2013 [cit. 201404-13]. Dostupné z:http://www.euractiv.cz/podnikani-a-zamestnanost/clanek/komise-si-chce-doslapnout-nanelegalni-vyrobce-a-prodejce-cigaret-tabakova-smernice-tpd-koureni-pasovani-padelani-010883

77

Z tabulky 44 je zřejmé, že nejvyšší daňové zatížení je v Bulharsku. Naopak Česká republika má daňové zatížení nejnižší. Relativně vysoká cena cigaret je vhodným opatřením, jak omezit kouření lidí, ale realita je však jiná. Cena cigaret rok od roku stoupá, ale spotřeba cigaret se nesnižuje. Kvůli zvyšování cen více spotřebitelů nakupuje levnější variantu baleného tabáku. Velkým trendem posledních let jsou elektronické cigarety, avšak podle vědců jsou škodlivější než běžné nikotinové cigarety. Nejvhodnějším řešením by bylo zavedení účelové daně, která by představovala zatížení pouze pro kuřáky, neboť stát vynaloží ročně na jejich následnou zdravotní péči miliardy korun. Účelová daň by mohla mít sazbu 2 % z prodejní ceny tabákových výrobků a kuřáci by ji tedy hradili při nákupu. Finanční prostředky vybrané z této daně by směřovaly do speciálního fondu a měly by být určeny na pokrytí zvýšených nákladů na zdravotní péči související s prevencí a léčbou závislosti na tabáku tzn. tuto prevenci a léčbu by hradili jen ti lidé, kteří kouří. Administrativní náklady související se zavedením účelové daně by byly více než pokryty ekonomickým přínosem. Tahle strategie je zavedená v řadě zemí USA, v Thajsku, Austrálii nebo i v některých státech Evropské unie. Česká republika jako jedna z mála stále odkládá zákon, který by zamezil kouření v restauracích. Poslední novela zákona o ochraně před tabákovými a jinými výrobky pouze nařídila informativní nálepky. V posledních několika letech byl zaveden kompletní zákaz kouření v restauracích v Bulharsku, na Slovensku musejí být oddělené kuřácké části menší než poloviny plochy provozu a ve Švédsku je umožněno kouřit pouze v oddělené místnosti, kde se neobsluhuje, nejí ani nepije. Avšak v naší zemi jsou stále zájmy tabákového byznysu stavěny před ochranu zdraví návštěvníků a zaměstnanců restaurací.

78

ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce bylo srovnání spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech Evropské unie, kterými byly Švédsko, Bulharsko a Slovensko. Dále na základě zjištěných skutečností formulovat návrhy a doporučení pro daňovou politiku České republiky v oblasti spotřebních daní. Principy zdanění spotřebních daní ve vybraných státech jsou harmonizovány na úrovni Evropského unie. Ta ve směrnicích vymezuje vybrané druhy výrobků, které musí podléhat spotřební dani. Dále stanovuje minimální sazby daně, které musí být státy akceptovány. I přes ustavičnou snahu o sjednocení spotřebních daní, existují ve vybraných zemích stále značné odlišnosti. Mezi hlavní rozdíly řadíme odlišné sazby spotřebních daní nebo rovněž rozšířený okruh komodit podléhající spotřební dani, které si stanovuje stát z vlastní iniciativy. Spotřební daně jsou důležitou složkou daňových příjmů ve všech vybraných zemích. Není proto divu, že jim stát klade velkou pozornost. Ačkoli dochází v České republice neustále k navyšování sazeb daně, není pravidlem, že by i výnosy z těchto daní rostly. Což bývá často způsobeno substitucí těchto výrobků spotřebiteli nebo daňovými úniky, které jsou v naší zemi čím dál častější. Výše spotřební daně má vliv na příjmy státního rozpočtu, částečně ovlivňuje spotřebu výrobků podléhající této dani nebo je alespoň jakým si varováním před jejich spotřebou a má rovněž vliv na život obyvatelstva České republiky a to především na spotřebitele, kteří tyto produkty kupují. Ve čtvrté části diplomové práce byly vymezeny možné návrhy a doporučení, které by mohly být provedeny v systému spotřebních daní v České republice. Jedná se například o důkladnější a častější kontroly celní správy v oblasti minerálních olejů a alkoholu, zavedení nové účelové daně na tabákové výrobky či zákonem stanovený zákaz konzumace alkoholu na veřejném prostranství. Některé obce či města v České republice již regulují konzumaci alkoholu obecně závaznou vyhláškou. Česká republika, Švédsko, Bulharsko i Slovensko v současné době podporují růst sazeb spotřebních daní, neboť je pro ně tento trend z ekonomického hlediska příznivý a s daným vývojem se předpokládá i do budoucnosti.

79

80

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografická literatura [1] ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 249. ISBN 80-7179-413-9. [2] KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: Úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009, s. 120. ISBN 978-80-7357-423-9. [3] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. Praha: VOX a.s., 2010, s. 355. ISBN 978-80-86324-86-9. [4] SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, s. 300. ISBN 978-80-7357-443-7. [5] ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU a Chorvatska, legislativní základy daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 400. ISBN 978-807-2018-819. [6] ŠULC, Ivo, Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407 s. ISBN 978-80-7263-608-2. [7] KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003, s. 263. ISBN 80-86395-84-7. Zákony [8] Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů [9] Zákona č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov, ve znění pozdějších předpisů [10] Zákon č. 609/2007 Z. z. o spotrebnej dani z elektriny, uhlia a zemného plynu, ve znění pozdějších předpisů [11] Zákon č. 98/2004 Z.z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja, ve znění pozdějších předpisů [12] Zákon č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov, ve znění pozdějších předpisů, [13] Закон SG No. 101/2013 за акцизите и данъчните складове (Zákon SG No. 101/2013 o Spotřebních daních a daňových skladech) Internetové zdroje [14] BÁRÁNYOVÁ, Marie. Správa daní ve vybraném Evropském státě. Brno, 2010. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/251364/esf_b/bak.konec_6.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita 81

[15] BUSINESSINFO.CZ: Bulharsko:finanční a daňový sektor [online]. 2013 [cit. 201404-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/bulharsko-financni-adanovy-sektor-18615.html#sec5 [16] CELNÍ SPRÁVA: Daň z minerálních olejů, barvení a značkování vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebnidane/mineraly/Stranky/default.aspx [17] CELNÍ SPRÁVA: Spotřební daně a jejich správa [online]. 2005 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/Stranky/default.aspx [18] CELNÍ SPRÁVA: Výsledky celního a daňového řízení [online]. 2012 [cit. 2014-0102]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vsledky%20celnho%20a%20daovho%20zen/ 2012.pdf [19] Daňaři online: Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii [online]. 2005 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd1504v1480-harmonizace-neprimeho-zdaneni-v-evropskeunii/?search_query=$issue=1I7&order_by=&order_dir=&type=&search_results_pag e=1 [20] EURACTIV.CZ: Komise si chce došlápnout na nelegální výrobce a prodejce cigaret [online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.euractiv.cz/podnikani-azamestnanost/clanek/komise-si-chce-doslapnout-na-nelegalni-vyrobce-a-prodejcecigaret-tabakova-smernice-tpd-koureni-pasovani-padelani-010883 [21] EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/alc oholic_beverages/rates/excise_duties-part_i_alcohol_en.pdf [22] EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/ene rgy_products/rates/excise_duties-part_ii_energy_products_en.pdf [23] EUROPA.EU: Excise duty tables [online]. 2014 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/tob acco_products/rates/excise_duties-part_iii_tobacco_en.pdf [24] EUROSKOP.CZ: Bulharsko: Nepřímé daně [online]. 2008 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: www.euroskop.cz/gallery/36/11006-bg.pdf [25] Daňový portál pro všechny: Spotřební daň [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.berne.cz/druhy-dani/spotrebni-dan/ [26] FINANCE.CZ: Daňový systém v Bulharsku [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-eu/dane-v-bulharsku/ [27] FINANCE.CZ: Spotřební daň - pivo [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/pivo/ 82

[28] FINANCE.CZ: Spotřební daň - víno a meziprodukty [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebnidane/vino-a-meziprodukty/ [29] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Dane [online]. [cit. 2014-0405]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane [30] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebnedane [31] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebnedane/spotrebne-dane-obcania-ele [32] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebnedane/spotrebne-dane-obcania-alk. [33] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebnedane/spotrebne-dane-obacaia-tabak. [34] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Spotrebné dane [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/sk/obcania/dane/spotrebnedane/spotrebne-dane-obacnia-min#OslobodenieOdSDpriDovozeZTretichKrajin [35] FINANČNÁ SPRÁVA SLOVENSKÉ REPUBLIKY: Výročná správa o činnosti finančnej správy za rok 2012: Príjmy zo SD z MO [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Financna_sprava/Vyr ocne_spravy/FR_od_2012/VS_FS_2012.pdf [36] GOLA, Petr. Účetní kavárna: Daňová soustava Švédska. [online]. 2004 [cit. 2014-0403]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2185v2928danova-soustava-svedska/ [37] HEJCMAN, Luboš. Spotřební daň na tabák: Chybnou strategií přichází stát o miliardy. [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/spotrebni-dan-na-tabak-chybnoustrategii-prichazi-stat-o-miliardy [38] KPMG: Bulgaria - Excise tax rates for energy, fuel; customs duty [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/global/en/issuesandinsights/articlespublications/taxnewsflash/ pages/2014-1/bulgaria-excise-tax-rates-for-energy-fuel.aspx [39] KUČEROVÁ, Zuzana. Daňový systém Švédska a jeho vývoj. Praha, 2010. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/21026_danovy_system_svedska_a_jeho_vyvoj. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. 83

[40] KVAČKAJOVÁ, Alena. Dane v Európe - Bulharsko [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.podbrezovan.sk/regionnoviny/podbrezovan.nsf/page/2012_20_Dane_v_ Europe___Bulharsko [41] MFČR: Výsledky hospodaření státního rozpočtu [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Pokladni-plneni_2013-Q2_IIVysledky-hospodareni-statniho-rozpoctu.pdf [42] MINFIN.BG: Министерство на финансите на Република България: Структурата на данъчната система [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.minfin.bg/bg/page/774 [43] MINFIN.BG: Министерство на финансите на Република България: Бюджет 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.minfin.bg/en/page/826 [44] MIROSLAV, Petr. Kuřáci si sáhnou hluboko do kapes. Nová daň zdraží krabičku cigaret o sedm korun [online]. 26.3.2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-55168560-kuraci-si-sahnou-hluboko-do-kapes-nova-danzdrazi-krabicku-cigaret-o-sedm-korun [45] MZV.CZ: Švédsko: Finanční a daňový sektor [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svedsko/ekonomika/financni_a _danovy_sektor.html [46] NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY: Bilancia príjmov a výdavkov štátneho rozpočtu za rok 2010 - 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.nrsr.sk [47] OECD: Tax Database: Taxation of wine [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/tax-policy/tax-database.htm [48] PALÁN, Josef. Zdaňování hazardních her v EU [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=58577 [49] PENIZE.CZ: Co jsou spotřební daně [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80318-co-jsou-spotrebni-dane [50] PROCHÁZKA, Jakub. Švédské daně nepředstavují bariéru [online]. 2014 [cit. 201404-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/svedske-danenepredstavuji-barieru-45127.html [51] ŘÍMSKÝ, Miroslav. Daňový systém ve Švédsku [online]. 2003 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/danovy-system-ve-svedsku/ [52] SAGIT.CZ: Podmíněné osvobození od spotřební daně [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_304a.htm [53] SAGIT.CZ: Volný daňový oběh [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_507a.htm 84

[54] SKATTEVERKET.SE: Avfallsskatt [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/avfallsskatt.4.1 8e1b10334ebe8bc80002886.html [55] SKATTEVERKET.SE Lotteriskatt [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/lotteriskatt.4.2 33f91f71260075abe880006318.html [56] SKATTEVERKET.SE Reklamskatt [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/reklamskatt.4.1 8e1b10334ebe8bc80001249.html [57] SKATTEVERKET.SE: Skattesatser från och med 1 januari 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/foretagorganisationer/skatter/punktskatter/tobaksskatt/ska ttesatser2013.4.2b543913a42158acf800014457.html [58] SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2012: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.3684199413c956649b57c0a/136144260837 9/10413.pdf [59] SKATTEVERKET.SE: Taxes in Sweden 2013: En English Summary of Tax Statistical Yearbook of Sweden [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.skatteverket.se/download/18.77dbcb041438070e039827c/138987725029 8/10414.pdf [60] SMARTCOMPANIES.CZ: Bulharská republika [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.smartcompanies.cz/upload/File/Bulharsk%C3%A1%20republika.pdf [61] VENTRUBA, Ivo. Vyměření a placení spotřebních daní. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/253949/pravf_b/BP2013_final.doc. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. [62] ZÁVĚRKA, Jakub. Švédsko: Alkohol [online]. 2011 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.zaverka.com/2011/09/alkohol.html

85

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podíl výnosů spotřebních daní na celkovém daňovém výnosu ..................................... 24 Graf 2 Sazby daně uvalené na tiché víno (v Kč/litr) ................................................................. 49 Graf 3 Sazby daně uvalené na šumivé víno (v Kč/litr).............................................................. 49 Graf 4 Struktura výnosů za rok 2013 ........................................................................................ 57

86

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Postavení spotřebních daní v celkových příjmech do státního rozpočtu .................24 Tabulka 2 Výnos daně z minerálních olejů ...............................................................................26 Tabulka 3 Předmět spotřební daně z minerálních olejů ...........................................................27 Tabulka 4 Sazby daně z minerálních olejů ...............................................................................28 Tabulka 5 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu ...........................................29 Tabulka 6 Výnos daně z lihu .....................................................................................................30 Tabulka 7 Sazby daně z lihu .....................................................................................................31 Tabulka 8 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky.................................32 Tabulka 9 Výnos daně z piva ....................................................................................................32 Tabulka 10 Sazby daně z piva ...................................................................................................34 Tabulka 11 Výnos daně z vína a meziproduktů.........................................................................35 Tabulka 12 Sazby daně z vína a meziproduktů .........................................................................36 Tabulka 13 Výnos daně z tabákových výrobků .........................................................................36 Tabulka 14 Sazby daně z tabákových výrobků ..........................................................................38 Tabulka 15 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u krabičky cigaret ...........................39 Tabulka 16 Výnosy spotřebních daní ve Švédsku v mil EUR ...................................................45 Tabulka 17 Sazby daně z alkoholu ............................................................................................46 Tabulka 18 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky...............................48 Tabulka 19 Sazby daně z tabákových výrobků ..........................................................................50 Tabulka 20 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u krabičky cigaret ...........................51 Tabulka 21 Sazby daně z energií a elektřiny ............................................................................52 Tabulka 22 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu .........................................53 Tabulka 23 Sazby daně z reklamy .............................................................................................54 Tabulka 24 Daň uvalená z loterií .............................................................................................54 Tabulka 25 Sazby daně z úspor.................................................................................................55 Tabulka 26 Sazby daně z alkoholu ............................................................................................59 Tabulka 27 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky...............................60 Tabulka 28 Sazby daně z tabákových výrobků ..........................................................................61 Tabulka 29 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u krabičky cigaret ...........................61 Tabulka 30 Sazby daně z energetických produktů a elektřiny ..................................................62 Tabulka 31 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu .........................................63 Tabulka 32 Postavení spotřebních daní v celkových příjmech do státního rozpočtu ...............65 87

Tabulka 33 Sazby daně z energií a elektřiny ............................................................................ 67 Tabulka 34 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u benzínu......................................... 68 Tabulka 35 Výnosy spotřebních daní ........................................................................................ 69 Tabulka 36 Sazby daně z elektřiny, uhlí a zemního plynu ........................................................ 69 Tabulka 37 Výnosy spotřebních daní ........................................................................................ 70 Tabulka 38 Sazby daně z alkoholu............................................................................................ 71 Tabulka 39 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u Absolut vodky .............................. 72 Tabulka 40 Sazby daně z tabákových výrobků ......................................................................... 73 Tabulka 41 Výpočet průměrného daňového zatížení (%) u cigaret .......................................... 74 Tabulka 42 Průměrné daňové zatížení benzínu ........................................................................ 75 Tabulka 43 Průměrné daňové zatížení Absolut vodky .............................................................. 76 Tabulka 44 Průměrné daňové zatížení cigaret ......................................................................... 77

88

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Spotřební daně.........................................................................................................19 Obrázek 2 Sazby spotřební daně ...............................................................................................22 Obrázek 3 Základní předpisy v oblasti akcízů ..........................................................................41 Obrázek 4 Daňový systém Bulharska .......................................................................................56 Obrázek 5 Daňový systém Slovenska ........................................................................................64

89

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK č.

číslo

ČR

Česká republika

DPH

daň z přidané hodnoty

EEŘO

etylester řepkového oleje

EHS

Evropské hospodářské společenství

ES

Evropské společenství

EUR

euro

g

gram

hl

hektolitr

Kč

koruna česká

kg

kilogram

ks

kus

l

litr

LPG

zkapalněný ropný plyn

MEŘO

metylester řepkového oleje

mil.

milion

mld.

miliarda

např.

například

odst.

odstavec

PHM

pohonné hmoty

písm.

písmeno

resp.

respektive

Sb.

sbírka

t

tuna

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

90

KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ

Recommend Documents