Komparace forem pořízení hmotného majetku

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Komparace forem pořízení hmotného majetku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Hana Meitnerová

Lenka Paštěková

Brno 2010

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří mi při psaní mé práce pomohli poskytnutím informací a materiálů, svými radami, doporučeními i připomínkami. Svou vděčnost bych také chtěla vyjádřit vedoucí práce Ing. Haně Meitnerové.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komparace forem pořízení hmotného majetku“ zpracovala samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně dne 28.5.2010

__________________

Abstract Paštěková, L. Comparison form of acquisition of tangible assets. Bachelor thesis. Brno 2010. This bachelor thesis deals with acquisition of fixed tangible assets. In the theoretical part is described fixed assets and way of his valuation from accounting and tax point of view. Furthermore, we describe various ways of obtaining property, their accounts and too depreciation. In the analytic part are evaluated advantages and disadvantages ways of obtaining through a loan, lease and grants. Keywords Assets, lease, grant.

Abstrakt Paštěková, L. Komparace forem pořízení hmotného majetku. Bakalářská práce. Brno 2010. Bakalářská práce se zabývá problematikou pořizování dlouhodobého hmotného majetku. V teoretické části je vymezen dlouhodobý majetek i způsoby jeho ocenění jak z účetního, tak daňového hlediska (ZDP). Dále jsou přiblíženy jednotlivé způsoby pořízení majetku, jejich účtování a také odpisování. V praktické části jsou vyhodnoceny výhody a nevýhody pořízení formou leasingu, úvěru a dotace. Klíčová slova Majetek, leasing, dotace.

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

1.1

Úvod ......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce.................................................................................................... 9

1.3

Metodika práce........................................................................................10

2

Dlouhodobý majetek

11

2.1

Charakteristika dlouhodobého majetku ................................................. 11

2.2

Klasifikace dlouhodobého majetku z účetního hlediska ........................ 11

2.3

Klasifikace dlouhodobého majetku z daňového hlediska ......................13

2.4

Pořízení dlouhodobého majetku.............................................................15

2.4.1

Ocenění dlouhodobého majetku z účetního hlediska .....................15

2.4.2

Ocenění dlouhodobého majetku z daňového hlediska.................... 17

2.4.3

Způsoby pořízení dlouhodobého majetku.......................................19

2.5

Odpisování dlouhodobého majetku....................................................... 22

2.5.1

Odpisování dlouhodobého majetku z daňového hlediska ............. 22

2.5.2

Odpisování dlouhodobého majetku z účetního hlediska ............... 22

3

4

9

Leasing

24

3.1

Operativní pronájem (leasing)............................................................... 24

3.2

Finanční pronájem (leasing).................................................................. 25

3.3

Specifika zahraničního leasingu ............................................................ 29

3.4

Cena leasingu ......................................................................................... 30

3.5

Daňová účinnost nájemného v případě následné koupě najaté věci .....31

Další možnost pořízení – dotace z EU

33

6

5

6

Praktická část

35

5.1

Komparace forem pořízení .................................................................... 35

5.2

Samofinancování (koupě za hotové)...................................................... 35

5.3

Leasing ................................................................................................... 36

5.4

Koupě na úvěr .........................................................................................37

5.5

Dotace..................................................................................................... 38

5.6

Srovnání úvěrů u různých finančních institucí na příkladech .............. 38

5.7

Srovnání leasingu na příkladech............................................................ 44

5.8

Pořízení hmotného majetku financovaného za využití dotací .............. 48

Diskuze

51

6.1

Vyhodnocení a doporučení .....................................................................51

6.2

Úvěr ........................................................................................................ 52

6.3

Leasing ................................................................................................... 54

6.4

Dotace..................................................................................................... 54

7

Závěr

55

8

Literatura

57

7

Seznam tabulek Tab. 1

Účtování pořízení majetku koupí

19

Tab. 2

Účtování pořízení majetku koupí se zálohou

20

Tab. 3

Účtování pořízení majetku vlastní činností

20

Tab. 4

Účtování pořízení darem u PO

21

Tab. 5

Pořízení hmotného majetku

21

Tab. 6

Účtování leasingu u nájemce

25

Tab. 7

Účtování leasingu u pronajímatele

25

Tab. 8


27

Tab. 9


27

Tab. 10


28

Tab. 11


28

Tab. 12

Účtování o dotacích

34

Tab. 13

Jednotlivé data o úvěru na 5 let

39

Tab. 14

Výpočet daňových odpisů při zrychleném odpisování a uplatnění 10 % navýšení

40

Tab. 15

Odpisy v letech

41

Tab. 16

Zobrazení splátek úvěrů, úroků a promítnutí odpisů a úroků do základu daně

41

Tab. 17

Jednotlivé data o úvěru na 2 roky

42

Tab. 18

Odpisy v letech

44

Tab. 19

Zobrazení odpisů a ovlivnění základu daně v letech

44

Tab. 20

Jednotlivé data o leasingu na pět let

45

Tab. 21

Nájemné do nákladů podle leasingových společností a jednotlivých let

46

Tab. 22


48

8

Seznam grafů Graf 1

Zobrazení nákladů u jednotlivých forem pořízení

51

Graf 2

Celková cena u jednotlivých forem pořízení

52

9

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Každý podnikatelský subjekt potřebuje ke svému podnikání určitý rozsah své majetkové základny. Každý podnik proto musí mít promyšlený plán rozsahu a struktury svého majetku, aby nedocházelo ke zbytečnému vázání finančních prostředků v dlouhodobých aktivech a zároveň byla zajištěna plynulá výroba. Určit potřebnou velikost a strukturu majetku patří k jedné z nejproblematičtějších oblastí pro podnikatele. Pořizování majetku je běžnou součástí podnikatelských aktivit. Před pořízením majetku musí firma zhodnotit své zdroje, ze kterých chce daný majetek financovat. V případě, že nemá dostatek svých finančních zdrojů, rozhoduje se pro využití cizího. U cizích zdrojů se může rozhodnout, zda si ho koupí nebo pronajme. Obě možnosti s sebou nesou výhody i nevýhody. Při koupi na úvěr může majetek zařadit do svého majetku a uplatňovat odpisy, ale u finančního leasingu taková možnost není, zase zde dochází k uplatnění časového rozlišení do nákladů. Možností pořízení majetku je více a rozhodování o formě závisí na více faktorech, například na dostupnosti pro konkrétní podnikatelský subjekt, daňová úspora, vliv na peněžní tok podniku a také současné hodnota peněz. Po vstupu České republiky do Evropské unie mohou podnikatelé využít možnosti pořízení s pomocí dotačních programů fondů EU, které určitým procentem umožňují spolufinancovat projekty.

1.2 Cíl práce Cílem práce je přiblížení problematiky pořizování hmotného majetku v podniku. V teoretické části dojde k vymezení základních pojmů související s majetkem a jeho oceněním, dále způsoby pořízení a uvedení základních pojmů týkajících se leasingu. Bude také uvedena forma pořízení s podporou Evropské unie a to dotace z jejích fondů. Praktická část práce je zaměřena na pořízení formou úvěru a

10

leasingu, kde dochází ke srovnání na příkladech těchto způsobů pořízení a jejich vliv na základ daně z příjmů právnických osob. Jsou zde vyhodnoceny také výhody a nevýhody pro podnikatele související s těmito formami pořízení. Dále bude v práci nastíněno financování pomocí dotací z fondů Evropské unie, jako další alternativa formy pořízení.

1.3 Metodika práce Při zpracovávání této práce jsem získala potřebné informace studiem dostupné literatury, platných právních předpisů a od úvěrových a leasingových institucí. V teoretické části jsem nejprve vymezila pojem dlouhodobý majetek a jeho charakteristické znaky, klasifikaci majetku z účetního i daňového hlediska, způsoby ocenění a jeho pořízení. Podrobněji jsem se zaměřila na pořízení formou leasingu, kde jsem rozebrala oba typy leasingu, tedy finanční i operativní. Věnovala jsem pozornost také daňové výhodnosti leasingu při pořízení hmotného majetku do společnosti. V další části byla nastíněna další možnost pořízení a to formou dotací z fondů Evropské unie. V praktické části jsem vymezila výhody a nevýhody při pořízení formou samofinancování, úvěru a finančního leasingu. Dále jsou zde uvedeny příklady při pořízení stroje formou úvěru a leasingu po dobu dvou a pěti let. Od 1. 1. 2009 byly zavedeny mimořádné odpisy majetku pořízeného od tohoto data do 30. 6. 2010 z důvodu rychlejšího zahrnutí odpisů do nákladů. Uvedla jsem také velikost ovlivnění základu daně z příjmů právnických osob při těchto formách pořízení. Na základě těchto příkladů jsem navrhla nejvhodnější řešení pro podnik. V závěru jsem provedla vyhodnocení jednotlivých možností pořízení a navrhla nejvhodnější variantu řešení.

11

2 Dlouhodobý majetek 2.1 Charakteristika dlouhodobého majetku Dlouhodobým majetkem jsou veškeré majetkové hodnoty v podniku, které mají dobu použitelnosti delší než 1 rok a které se v rámci hospodářské činnosti obvykle opotřebovávají, popřípadě morálně zastarávají. Dlouhodobým majetkem nejsou zásoby. O dlouhodobém majetku účtuje účetní jednotka, která používá směrnou účtovou osnovu pro podnikatele, v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Základní postupy účtování o dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku definuje Český účetní standard pro podnikatele č. 013, postupy účtování o dlouhodobém finančním majetku definuje Český účetní standard pro podnikatele č. 014, v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (ZoÚ) a vyhláškou ministerstva financí č. 500/2002 Sb. (VMF), ve znění pozdějších předpisů. (RUBÁKOVÁ, 2009)

2.2 Klasifikace dlouhodobého majetku z účetního hlediska Dlouhodobý majetek se podle § 6 – 9 VMF a ZoÚ dělí na tzv.: • dlouhodobý hmotný majetek (DHM), • dlouhodobý nehmotný majetek (DNM), • dlouhodobý finanční majetek (DFM). Dlouhodobý hmotný majetek má fyzickou podstatu. Účetní jednotka si může zvolit limit pro zatřídění hmotného majetku do majetku dlouhodobého. Většina účetních jednotek si zvolí ocenění nad 40.000 Kč, což odpovídá ocenění podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ZDP).

12

DHM se podle účetní legislativy člení na 2 skupiny. Do první skupiny patří odpisovaný majetek (účtová skupina 02), který se při používání opotřebovává, a má dobu použitelnosti delší než jeden rok. Do odpisovaného majetku patří:

stavby včetně budov, důlní dílna a důlní stavby pod povrchem, vodní díla, byty a nebytové prostory,

samostatné movité věci s výjimkou movitých věcí uvedených výše a soubory movitých věcí se samostatným technicko - ekonomický určením a od roku 2008 obdobně též dospělá zvířata a jejich skupiny (např. stáda a hejna) s dobou použitelnosti delší než 1 rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou,

pěstitelské celky trvalých travních porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky.

Do druhé skupiny (účtová skupina 03) patří neodpisovaný majetek, u něhož při používání nedochází k opotřebování, jako jsou např. pozemky, nebo který se naopak v čase zhodnocuje, jako např. umělecká díla a sbírky, předměty drahých kovů, kulturní památky a předměty kulturní hodnoty bez ohledu na výši jejich ocenění a dobu použitelnosti (pokud nejsou zbožím). Dlouhodobým nehmotným majetkem se podle předpisů pro účetnictví rozumí takové nehmotné majetkové položky, které mají dobu použitelnosti1 delší než 1 rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, tzn. limit pro zařazení DNM je v kompetenci účetní jednotky, ale většina si ocenění zvolí podle ZDP tj. od 60.000 Kč. Za dlouhodobý nehmotný majetek se z toho pohledu považují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a jiné poskytované technické nebo hospodářsky využitelné znalosti.

Dobou použitelnosti delší než 1 rok se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů nebo řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. 1

13

Dlouhodobý finanční majetek, který podnik pořizuje nebo vlastní za účelem dlouhodobého uložení volných prostředků se záměrem získat ekonomický prospěch. Tvoří jej cenné papíry a podíly s předpokládanou dobou držby delší než jeden rok. Tento majetek se neodpisuje a do nákladů podniku vstupuje až při prodeji.

2.3 Klasifikace hlediska

dlouhodobého

majetku

z daňového

V rámci objektivizace stanovení daňového základu ZDP pro daňové účely speciálně vymezuje tzv.: • hmotný majetek (§ 26 a ZDP), • nehmotný majetek (§ 32a ZDP). U ZDP vymezených kategorií hmotného majetku a nehmotného majetku zákon reguluje výši ročního daňově uplatnitelného odpisu a poplatník je povinen vždy sledovat, zda nevznikl rozdíl mezi účetními odpisy tohoto majetku uplatněnými v účetnictví a daňovými odpisy uplatnitelnými podle ZDP s tím, že o vzniklý rozdíl je povinen upravovat pro účely daňové vykázaný výsledek hospodaření. Hmotný majetek (dále jen HM) ve smyslu § 26 odst. 2 ZDP rozumí:

samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než 1 rok,

budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,

stavby s výjimkou např. provozních důlních děl; drobných staveb na pozemcích

určených

k plnění

funkcí

lesa;

oplocení,

sloužícího

k zajišťování lesní výroby a myslivosti.

pěstitelské celky trvalých travních porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky,

dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč,

14

jiný majetek (např. výdaje hrazené nájemcem, které podle přepisů o účetnictví tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40.000 Kč).

HM podle ZDP je oproti DHM podle ZoÚ a VMF užším pojmem, protože na rozdíl od hmotného majetku nezahrnuje např.:

úplně všechny stavby,

umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a předměty z drahých kovů s pořizovací cenou do 40.000 Kč,

samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena nepřevýší 40.000 Kč, a to u poplatníků, kteří tento druh majetku v účetnictví evidují na příslušném účtu dlouhodobého majetku. (JAROŠ,2010)

Nehmotný majetek, kterým se rozumí zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je uveden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem, pokud:

byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování,

pokud vstupní cena je vyšší než 60.000 Kč a

pokud doba použitelnosti je delší než 1 rok.

Podle § 32a odst. 2 ZDP se za nehmotný majetek pro účely ZDP nepovažuje:

goodwill,

povolenka na emise skleníkových plynů nebo preferenční limit.

15

2.4 Pořízení dlouhodobého majetku Zdroje financování pořízení majetku jsou jak vlastní (zisk, odpisy, vklady vlastníků, dotace a dary a kapitál) tak cizí (úvěry, dluhopisy, finanční leasing). Ocenění dlouhodobého majetku při pořízení pro daňové účely se ve většině případů užívá ocenění DHM a DNM z účetnictví. Jsou však výjimky, kdy se pro daňové účely vychází z jiné vstupní (zůstatkové) ceny, než jaká je zaznamenána v účetnictví. Pro stanovení ZDP se používá ocenění tohoto majetku podle zákona č. 151/1997 Sb., o ocenění majetku. V účetnictví není stanoven způsob ocenění. 2.4.1 Ocenění dlouhodobého majetku z účetního hlediska V okamžiku pořízení se DHM a DNM ve smyslu § 25 odst. 1 ZoÚ ocení v účetnictví těmito závaznými způsoby: • pořizovací cenou, pokud byl majetek pořízen úplatně, • vlastními náklady, pokud byl majetek vytvořen vlastní činností, • reprodukční pořizovací cenou v ostatních případech. Ocenění reprodukční pořizovací cenou se použije např.:

pokud byl majetek nabyt bezúplatně (darováním),

u majetku vloženého do obchodní společnosti nebo do družstva, pokud není jednotlivý vklad oceněn podle společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny jinak (tehdy se převezme ocenění majetku stanovené ve společenské smlouvě pro účely vkladu).

Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, včetně nákladů s jeho pořízením souvisejících. Výdaje (náklady) jsou:

doprava (i vnitropodniková), montáž, clo, technické zhodnocení, výdaje na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku vynaložené do doby uvedení pořizované investice do užívání;

výdaje na průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce (včetně variantních řešení), umělecká díla tvořící součást stavebních objektů, odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, odvody za

16

dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště. Náklady související s pořízením majetku se zahrnují do pořizovací ceny dlouhodobého majetku a nelze o ně v okamžiku jejich vynaložení snižovat výsledek hospodaření ani základ daně. Konečná výše pořizovací ceny dlouhodobého majetku je zjistitelná ke dni uvedení majetku ve vlastnictví poplatníka do řádného užívání. Do pořizovací ceny však podle § 47 VMF nevstupují např. tyto výdaje (náklady):

smluvní pokuty, úroky z prodlení a jiné sankce ze závazkových vztahů;

výdaje na zaškolení pracovníků;

daň z převodu nemovitostí zaplacenou ručitelem (kupujícím);

kurzové rozdíly;

úroky z investičních úvěrů, pokud se účetní jednotka rozhodla pro jejich jednorázové zahrnutí do výdajů;

nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba;

náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami;

náklady na biologickou rekultivaci.

Vlastními náklady jsou veškeré přímé náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením DHM a DNM vlastní činností (výrobní režie), popř. nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku bylo dlouhodobé povahy (přesahovalo období 1 roku). Konečná výše vlastních nákladů je zjistitelná ke dni uvedení majetku ve vlastnictví poplatníka do užívání. Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něj účtuje. Reprodukční pořizovací cena majetku se stanoví vždy ke dni, kdy se o něm účtuje na příslušný majetkový účet, tj. nejčastěji ke dni nabytí.

17

Ocenění DHM a DNM se zvýší o výdaje na dokončené technické zhodnocení, a to vždy v roce uvedení technického zhodnocení do užívání. Ocenění DHM a DNM se naopak snižuje v průběhu životnosti příslušné majetkové složky o zúčtované odpisy, kterou jsou v účetnictví kumulativně evidovány na účtech oprávek k dlouhodobému majetku, případně o účetní opravné položky vytvořené na vrub účetních (nedaňových) nákladů. Za účetní zůstatkovou cenu se potom považuje cena zjištěná jedním z výše uvedených způsobů, snížená o oprávky k DHM a DNM, vytvořené v souladu s odpisovým plánem. 2.4.2 Ocenění dlouhodobého majetku z daňového hlediska Podle § 29 ZDP se HM a přiměřeně rovněž NM oceňuje takto: • Pořizovací cenou, a to pokud je majetek pořízen úplatně. • Vlastními náklady, a to pokud je pořízen nebo vyroben ve vlastní režii s tím, že toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. • Hodnotou nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, k němuž nabyl věřitel vlastnické právo splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva (§ 553 ObčZ2). • Cenou stanovenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí (s výjimkou majetku odepisovaného podle § 30 odst. 10 písm. a/ ZDP), a to při nabytí majetku zděděním nebo darováním.

2 ObčZ - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

18

• Reprodukční pořizovací cenou3 zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění, a to v ostatních případech. Takto se oceňuje i majetek nabytý zděděním nebo darováním, pokud je doba od nabytí delší než 5 let. • Přepočtenou zahraniční cenou (§ 23 odst. 17 ZDP) zjištěnou při použití kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni převodu vlastnictví, a to při nabytí majetku ze zahraniční vkladem, převodem podniku či přeshraniční přeměnou (s výjimkou změny právní formy). Vstupní cena dlouhodobého majetku se snižuje o dotace přijaté na pořízení tohoto majetku, které se podle účetních předpisů neúčtují do výnosů. Pro účely rozlišení toho, zda dotace má snížit vstupní cenu dlouhodobého majetku, anebo se jedná o provozní dotaci (která se účtuje do výnosů ve věcné a časové souvislosti se zahrnováním výdajů hrazených z této dotace do výsledku hospodaření), je směrodatné posoudit skutečné použití prostředků získaných z dotace ve vazbě na dotační titul schválený poskytovatelem dotace. Dotací se pro tyto účely rozumí takové bezúplatné plnění, které bylo poskytnuto přímo nebo zprostředkovaně ze státního rozpočtu, z rozpočtů územně samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropských společenství či dle programů obdobných. Pro daňové účely se za zůstatkovou cenu považuje rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší odpisů tohoto majetku vypočtených podle ZDP. V případě prodeje či likvidace takového majetku lze zahrnout v souladu se zákonem do daňových výdajů (nákladů) pouze takto stanovenou daňovou zůstatkovou cenu.

3

Rozdíl v účetním a daňovém pojetí reprodukční pořizovací ceny spočívá v tom, že zatímco v

účetnictví není přímo stanoveno, jakým způsobem má být reprodukční pořizovací ceny stanovena, pro daňové účely je nutné tuto cenu stanovit vždy podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

19

2.4.3 Způsoby pořízení dlouhodobého majetku Účetní jednotka může dlouhodobý majetek pořídit:

koupí,

vytvořením vlastní činností,

nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti,

bezúplatným převodem (darováním),

vkladem dlouhodobého majetku od jiné osoby,

převodem podle právním přepisů,

převodem z osobního užívání do podnikání (BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, 2009).

Pořízení dlouhodobého hmotného majetku koupí Při pořizování hmotného majetku koupí (dodavatelsky) je základem ObčZ, a ve vztahu k němu zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tab. 1

Účtování pořízení majetku koupí

Číslo Účetní případ

MD DAL

Přijatá dodavatelská faktura za dodávku strojního zařízení:

042

321

DPH 20 %

343

321

Přijatá dodavatelská faktura za přepravu strojního zařízení:

042

321

DPH 20 %

343

321

3.

Převedení strojního zařízení do užívání v ocenění pořizovací cenou.

022 042

4.

Platby dodavatelských faktur z bankovního účtu.

321

1.

2.

221

Zdroj: BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, (2009)

V praxi se často při pořizování majetku používá systém poskytování záloh dodavateli majetku odběratelem. V účetní jednotce, která poskytla takovéto zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, bude účtování:

20

Tab. 2

Účtování pořízení majetku koupí se zálohou

Číslo Účetní případ 1.

MD DAL

Poskytnutá záloha dodavateli investic z prostředků běžného účtu.

052 221

Faktura dodavatele za dodávku hmotného majetku.

042 321

DPH 20 %

343 321

3.

Převod poskytnuté zálohy na účet dodavatele.

321 052

4.

Úhrada nedoplatku splatné faktury dodavateli.

321

5.

Převod hmotného majetku do užívání.

022 042

2.

221


Pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností Hmotný majetek vytvořený vlastní činností se vyúčtuje na vrub účtu 042 a ve prospěch účtu 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku. Při uvedení do užívání je tento majetek oceněn vlastními náklady. Tab. 3

Číslo

Účtování pořízení majetku vlastní činností

Účetní případ

MD

DAL

1.

Spotřeba materiálu na vlastní investiční výstavbu (pořízení strojního zařízení).

501

112

2.

Hrubé mzdy zaměstnanců pracujících na vlastní stavbě.

521

331

3.

Vyúčtování nákladů na cestovné.

512

211

4.

Aktivace strojního zařízení vytvořeného vlastní režií v ocenění vlastními náklady výroby.

042

624

5.

Zařazení strojního zařízení do užívání

022

042


Bezúplatné nabytí dlouhodobého majetku (darováním) Přijetí daru se účtuje na příslušný účet u právnických osob 413 a u fyzických osob 491. Je nutné přijetí daru zdanit na účet 538 u PO. Fyzické osoby zdaňují daní z příjmů.

21

Tab. 4

Číslo

Účtování pořízení darem u PO

Účetní případ

MD

DAL

1.

Bezúplatné nabytí zařízení.

042

413

2.

Převedení zařízení do užívání.

022

042

3.

Darovací daň

538

345

4.

Zaplacení darovací daně – VBÚ

345

221


Pořízení HM převedením z osobního užívání do podnikání Ocenění vložených nemovitostí je třeba doložit posudkem znalce. Tab. 5

Číslo 1.

Pořízení hmotného majetku

Účetní případ

MD

DAL

Vklad osobního automobilu do podnikání.

022

419


Pořízení hmotného majetku financovaného úvěrem Je možné definovat jako časově omezené, úplatné zapůjčení peněz k volnému nebo smluvně vázanému použití. Úrokové platby jsou základním zdrojem příjmů komerčních bank. Objem úvěrů poskytovaných bankami je obvykle regulován centrálními bankami či orgány dohledu. Úvěry lze rozdělit na: • zbožové – poskytovány ve zboží. Nejčastěji jsou poskytovány výrobci nebo obchodníky – nejrozsáhlejší z nich je obchodní úvěr. Vedle něj se za zbožový úvěr považuje také prodej na splátky, • peněžní - jsou poskytovány v penězích (hotovostních nebo účetních – bezhotovostních), a to nejčastěji obchodními bankami, přičemž není podstatné, čím jsou tyto úvěry spláceny, zda penězi nebo zbožím.

22

2.5 Odpisování dlouhodobého majetku Podstatou odpisování je postupné přenášení hodnoty (ceny) majetku získaného koupí nebo jiným způsobem do nákladů (výdajů), přičemž dochází k ovlivňování výše základu daně několik let, dokud nedojde k úplnému odepsání hodnoty majetku. Protože odpisy ovlivňují výši výsledku hospodaření, a tím i výši daně z příjmů, stanovil ZDP způsob odpisování dlouhodobého hmotného majetku, jeho zatřídění a podmínky výpočtu odpisu. (BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, 2009) 2.5.1 Odpisování dlouhodobého majetku z daňového hlediska Daňově lze odpisovat majetek za těchto předpokladů:

pokud má poplatník k odpisovanému majetku vlastnické právo nebo pokud je poplatník nájemcem, u něhož jsou splněny podmínky odpisování,

pokud je odpisovaný majetek uveden do užívání a evidován u poplatníka.

Pouze v rámci účetnictví lze evidovat a odpisovat koupený movitý dlouhodobý majetek, k němuž poplatník nebude vlastnictví až úplným zaplacením kupní ceny, a to za předpokladu, že do nabytí vlastnictví tento majetek užívá. Účetní odpisy tohoto užívaného majetku však nelze uznat za daňové náklady (daňově se zahájí odpisování až po nabytí vlastnických práv). Podle charakteru hmotného majetku zatřídíme majetek dle přílohy k ZDP do odpovídající odpisové skupiny. Zvolíme metodu odpisování: lineární nebo zrychleného odpisování. 2.5.2 Odpisování dlouhodobého majetku z účetního hlediska Dlouhodobý majetek se z účetního hlediska odpisuje s ohledem na opotřebení odpovídající běžným podmínkám jeho užívání, přičemž při stanovení účetních odpisů vycházejí z doby upotřebitelnosti příslušného odpisovaného majetku.

23

Roční odpisy se vždy zaokrouhlují s přesností na celé koruny nahoru. Účetní jednotky jsou v účetnictví povinny měsíčně účtovat odpisy na vrub nákladů s ohledem na dobu použitelnosti nebo ve vztahu k výkonům. Konkrétní měsíční odpis se stanoví na základě odpisového plánu Poplatník je povinen a daňově vypořádat rozdíl povinen zjišťovat a daňově vypořádávat rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy HM. Jelikož se tedy za daňový výdaj (náklad) považují odpisy HM stanovené podle ZDP, je nutné pro daňové účely upravit výsledek hospodaření o případný rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (JAROŠ,2010).

24

3 Leasing Z obecného hlediska rozeznáváme dvě základní formy leasingu (pronájmu): • operativní pronájem, • finanční pronájem.

3.1 Operativní pronájem (leasing) Operativní pronájem je běžný pronájem uskutečněný na základě nájemní smlouvy. Pronajímatel (vlastník) přenechává nájemci za úplatu věc ve stavu způsobilém smluvenému užívání, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral užitky. Jedná se o takový leasing, kdy po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli. Pronajímatel nepřevádí na nájemce veškerá práva a rizika související s pronajatým majetkem. Doba pronájmu je obvykle kratší než doba ekonomické životnosti pronajatého majetku. U této formy leasingu většinou náklady spojené s údržbou, opravami či servisní službami pronajatého majetku hradí pronajímatel. Nájemce je povinen užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě a hradit nájemné, popř. další výdaje, k nimž se zavázal. Změny na najaté věci může nájemce provádět pouze se souhlasem pronajímatele, přičemž úhradu takto vzniklých nákladů může na pronajímateli vyžadovat pouze tehdy, když se k tomu pronajímatel zavázal, jinak může nájemce od pro najímatele požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Provede-li nájemce změny na najaté věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen uvést věc po skončení nájmu do původního stavu. Za smlouvu o operativním pronájmu považuje pro účely daňové také: • tzv. smlouva o „subleasingu“, na jejímž základě nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí HM přenechává tento předmět k užívání jiné osobě (podnájemci) za úplatu,

25

• smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud byla předčasně ukončena (ať již vrácením pronajaté věci zpět pronajímateli nebo odkoupením); tímto způsobem se předčasně ukončený finanční leasing pro účely daňové překlasifikuje zpětně od data uzavření smlouvy. Pokud kupní cena je vyšší než zůstatková cena, je třeba podat dodatečné daňové přiznání za předešlé roky a zvýšit základ daně o dříve uplatněné nájemné. (JAROŠ, 2010) Tab. 6


Číslo Účetní případ 1. 2. 3.

MD

DAL

Zachycení majetku v podrozvahové evidenci

75x

Přijatá faktura na splátku nájemného v 1. roce

518

379 (321)

DPH

343

379 (321)

379 (321)

221

Úhrada nájemného


Tab. 7


Číslo Účetní případ 1. 2. 3.

MD

DAL

551

082

Faktura za finanční leasing v 1. roce

378 (311)

602

DPH

378 (311)

343

221

378

Odpis pronajatého předmětu za 1. rok

Inkaso od nájemce


Po skončení nájmu se v účetnictví projeví návrat věci zrušením zápisu v podrozvaze 75x DAL.

3.2 Finanční pronájem (leasing) Finančním pronájmem se rozumí pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Tento druh pronájmu je dlou-

26

hodobější než operativní pronájem a doba nájmu se v některých případech kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku. Pronajímatel zpravidla v rámci finančního leasingu přenáší na nájemce většinu rizik a nákladů spojených s užíváním věci. Nájemce je povinen hradit během platnosti nájemní smlouvy nájemné a veškeré náklady, k jejichž financování se zavázal ve smlouvě. Vlastnictví k najaté věci se potom převádí na základě samostatné kupní smlouvy. Zákon o daních z příjmů, upravuje samostatně otázky související s finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci, a to:

Metodu odepisování pronajaté věci s právem koupě najaté věci používanou u pronajímatele,

Podmínky zahrnování nájemného při sjednání práva koupě najaté věci do nákladů nájemce

Možnost odpisování souboru movitých a nemovitých věcí u nájemce.

Z hlediska nájemce se nájemné u finančního leasingu hmotného majetku uznává jako výdaj (náklad) v případě, že:

Doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování stanovenou v § 30 odst. 1 ZDP. Pro daňové účely je nutné hmotný majetek zatřídit do jedné ze šesti stanovených odpisových skupin. Zákon pro tyto účely zřizuje od roku 2008 šest odpisových skupin a stanovená minimální doba odpisování činí 3, 5, 10, 20, 30 a 50 let.

Kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět pronájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 ZDP k datu prodeje (tato podmínka samozřejmě neplatí, pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny).

Po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník odkoupený majetek do svého obchodního majetku. (JAROŠ, 2010)

27

Tab. 8


Číslo Účetní případ

MD

DAL

1.


75x

2.

Přijatá faktura na splátku nájemného v 1. roce

518

379

3.

Úhrada nájemného

379

221

Účetní případ

MD

DAL

1.


551

082

2.


378

602

3.

Úhrada leasingové splátky za 1. rok

221

378

Zdroj: BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, (2009

Tab. 9

Číslo



Při účtování finančního leasingu se často setkáváme s výrazem akontace. Akontací zpravidla rozumíme:

Zálohu na kupní cenu pro leasingovou firmu, která tuto částku poskytuje skutečnému dodavateli.

Zálohu na kupní cenu hrazenou pronajímateli, za kterou nájemce získá předmět pronájmu po skončení smlouvy.

Nultou splátku (první vyšší nájemní splátka).

28

Tab. 10

Číslo


Účetní případ

MD


75x

Zaplacení nulté splátky

381

221

DPH 20 %

343

221

Úhrada splátek

518

221

DPH 20 %

343

221

4.

Rozpouštění nulté splátky do nákladů

518

381

5.

a) Převod vlastnického práva – zrušení 75x a vyřazení

022

082

b) úplatný převod za symbolickou částku

501

321

DPH 20 %

343

321

c) na FAP za vyšší částku, ještě se bude odepisovat

022

321

DPH 20 %

343

321

Účetní případ

MD

DAL

1.


551

082

2.


378

602

Úhrada leasingové splátky za 1. rok

221

378

DPH 20 %

221

343

Úplný odpis, příp. zůstatek na 541

082

022

Úplatný převod

311

641

DPH 20 %

311

343

1. 2.

3.

DAL

Zdroj: BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, (2009) Tab. 11

Číslo

3. 4. 5.



Je-li akontace „zálohou na budoucí koupi najaté věci“, musí být součástí vstupní ceny a proúčtujeme ji na vrub některého účtu skupiny 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek a příslušného účtu zálohy. Akontaci nelze v tomto případě zahrnout do nákladů jako položku snižující daňový základ. Taková akontace potom při odkoupení najaté věci u nájemce

29

zvýší vstupní cenu takto pořízeného majetku a u pronajímatele se započte na úhradu pohledávky vzniklé z titulu nároku na zaplacení kupní ceny (kupní cena zúčtovaná do výnosů bude u pronajímatele představovat částku včetně akontace). Je-li akontace „zálohou na nájemné“ nebo „první zvýšenou splátkou nájemného“, potom ji lze postupně v průběhu nájmu uplatňovat v nákladech, resp. u pronajímatele ve výnosech. Nájemné lze uplatňovat jako položku ovlivňující základ daně ode dne, kdy byl předmět nájmu přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Nájemné, tj. leasingové splátky, je placeno rovnoměrně v dohodnutých termínech. V praxi je však častější situace, kdy splátky jsou placeny nerovnoměrně, popř. že první splátky poskytnutá nájemcem je vyšší. V souladu se ZDP jsou nájemce i pronajímatel povinni tyto nerovnoměrné splátky časově rozlišit. Účty časového rozlišení jsou obsaženy v účtové skupině 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. V našem případě použijeme účet 381 – Náklady příštích období (u nájemce) a účtu 384 – Výnosy příštích období (u pronajímatele).

3.3 Specifika zahraničního leasingu Pokud je nájemné stanoveno v cizí měně, vzniká v účetnictví určitý technický problém s účtováním kurzových rozdílů, který není v účetních předpisech přímo řešen. V daném případě je vhodné z technického hlediska rozlišit případy operativního pronájmu, kdy není nutné s ohledem na rovnoměrnost splátek nájemného provádět další časové rozlišení nájemného, a případy finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, kdy časové rozlišení již připadá v úvahu. U operativního pronájmu je vhodnější závazky z jednotlivých splátek stanovit standardně kurzem platným v den splatnosti jednotlivých splátek nájemného dle vnitřní směrnice organizace. Kurzový rozdíl vzniká v okamžiku platby jednotlivých splátek nájemného.

30

U finančního pronájmu je vhodné upravit užívání kurzu směrnicí tak, aby pro účely účtování na obě strany účtu časového rozlišení bylo po celou dobu nájmu účtování jednotným kurzem. Pokud je HM pronajímán v tuzemsku a nájemné je placeno do zahraničí, vzniká nájemci povinnost srazit a odvést z těchto poukazovaných plateb zvláštní sazbu daně dle § 36 odst. 1 ZDP ve vazbě na příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. (JAROŠ, 2010)

3.4 Cena leasingu Cenou leasingu je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních). Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje jednak postupné splátky z pořizovací ceny majetku,

leasingovou

marži

pronajímatele

(leasingové

společnosti)

a

v neposlední řadě ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce (jedná se zejména o úroky z úvěrů, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých splátek. V leasingových smlouvách se také často objevuje tzv. leasingový koeficient. Leasingový koeficient udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně. Výše leasingového koeficientu tak na první pohled říká, jaký násobek pořizovací ceny pronajatého majetku zaplatí nájemce pronajímateli za dobu trvání leasingové smlouvy. Výše leasingového koeficientu tak umožňuje základní orientační měřítko pro zhodnocení nabídek jednotlivých leasingových společností. Výpočet leasingové ceny a leasingového koeficientu: Leasingová cena se vypočte jako souhrn jednotlivých leasingových splátek. Leasingový koeficient je pak poměr leasingové a vstupní ceny. V případě operativního leasingu obvykle platí, že jeden nájemce v leasingových splátkách splatí v době trvání leasingového vztahu pouze část

31

pořizovací ceny pronajatého majetku, a to z důvodu, že nájemní smlouva obvykle trvá období kratší, než je ekonomická životnost pronajatého majetku. Zbytek pořizovací ceny poté splácí další nájemce, jemuž je majetek pronajat následně. V případě finančního leasingu je obvyklé, že leasingové splátky jednoho nájemce pokryjí celou pořizovací cenu pronajatého majetku. (VALOUCH, 2009)

3.5 Daňová účinnost nájemného v případě následné koupě najaté věci Od roku 2008 byla několikrát upravována podmínka minimální doby nájmu a jelikož se jednotlivé změny vztahovaly vždy na nově uzavírané smlouvy, je nutné rozlišovat, kdy byla smlouva o finančním pronájmu uzavřena – lze daňově odepisovat a uznává se jako výdaj (náklad) za těchto podmínek: • Doba nájmu pronajímaného hmotného majetku trvá:

20 % stanovené doby odepisování, nejméně 3 roky, u nemovitostí 8 let – tento původní režim zůstal podle přechodných ustanovení k zákonu č. 261/2007 Sb. zachován do budoucna u veškerých smluv o finančním pronájmu HM uzavřených do 31. 12. 2007;

nejméně minimální dobu odepisování uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP, u nemovitostí nejméně 30 let – tento režim platí podle přechodných ustanovení k zákonu č. 87/2009 Sb. do budoucna u všech smluv uzavřených od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009;

u HM zařazeného v odpisové skupině 1 nejméně 36 měsíců, u HM zařazeného v odpisové skupině 2 nejméně 54 měsíců, u HM zařazeného v odpisové skupině 3 nejméně 114 měsíců a u nemovitostí nejméně 30 let – tento režim paušálně platí pro všechny smlouvy uzavřené od 1. 4. 2009.

• Po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem a nájemce, nájemné bude v daném případě uznáno za daňový náklad s ohledem na to, jak byla ve smlouvě sjednaná doba nájmu:

32

pokud sjednaná doba nájmu trvá alespoň po dobu uvedenou výše, uznává se nájemné za daňový výdaj (náklad), pokud kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět pronájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 ZDP k datu prodeje;

je-li sjednaná doba nájmu kratší, než je uvedeno výše, uznává se nájemné při splnění ostatních podmínek jako výdaj (náklad) u nájemce jen tehdy, pokud kupní cena nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrných způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován.

• po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník odkoupený majetek do svého obchodního majetku. V případě nových smluv o finančním pronájmu nového hmotného majetku odpisované mimořádnými odpisy uzavřených v době od 20. 7. 2009 do 30. 6. 2010 jsou podmínky daňové účinnosti nájemného u právnických osob dočasně změněny a to: • doba nájmu trvá nejméně:

12 měsíců u HM zařazeného v 1. odpisové skupině,

24 měsíců u HM zařazeného ve 2. odpisové skupině;

• po ukončení doby nájmu následuje převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem. (JAROŠ, 2010)

33

4 Další možnost pořízení – dotace z EU Jako koordinátor využívání fondů EU v České republice je spravován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pro výkon této funkce byl na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: • Strukturální fondy:

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

Evropský sociální fond (ESF)

• Fond soudržnosti (FS) ERDF je zaměřen na vyrovnávání regionální rozdílnosti ve Společenství a podporovat stabilní a udržitelný rozvoj.

Finanční pomoc z ERDF je hlavně zaměřena na: o Podporu malých a středních podniků o Prosazování produktivních investic o Zlepšování infrastruktury o Pokračování místního rozvoje o Investice do vzdělání, zdraví a rozvoje místního potenciálu o Investice zaměřené na životní prostředí

Evropský sociální fond (ESF)

Prostředky tohoto fondu by měly především napomoci integraci nezaměstnaných a osob dlouhodobě nezaměstnaných, rychlejšímu zapojení mladých lidí

34

do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, uplatňování stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a dalšímu růstu zaměstnanosti, podpoře lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a dalšímu zkvalitnění vzdělávání a kvalifikace. Zpracováváním žádostí o dotace se zabývá více agentur, které představují nové programy na podporu podnikání v období 2007-2013, financované ze strukturálních fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky v rámci třech základních oblastí:

podnikání a inovace

lidské zdroje a zaměstnanost

výzkum a vývoj

Jedná se o programy EKO-ENERGIE, INOVACE, MARKETING, POTENCIÁL, NEMOVITOSTI, ICT V PODNICÍCH, ŠKOLICÍ STŘEDISKA, INOVACE – projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Tab. 12

Číslo

Účtování o dotacích

Účetní případ

MD

DAL

1.

Příjem provozní dotace na bankovní účet

221

346 (347)

2.

Předpis nároku na dotaci

346 (347)

648 (04x)

3.

Vyúčtování nespotřebované části dotace

648 (04x)

346 (347)

4.

Navrácení dotace

346 (347)

221


35

5 Praktická část 5.1 Komparace forem pořízení Podnikatel stojí často před zásadním ekonomickým rozhodnutím, zda pořídit určitý majetek za hotové, nebo raději pro pořízení využít úvěr nebo si tento majetek pronajmout. Každá z těchto možností má své výhody i nevýhody.

5.2 Samofinancování (koupě za hotové) Koupě za hotové nemusí být vždy nejvýhodnější formou pořízení majetku. Je nutno zvažovat také alternativní metody pořízení (úvěr, leasing) a tzv. náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti jsou obvykle definovány jako prospěch, o který je dotyčný subjekt připraven tím, že se rozhodne pro jinou alternativu. • Výhody:

Nedochází ke zvyšování objemu závazků.

Posílením vlastního kapitálu ziskem se snižuje riziko firmy plynoucí ze zadlužení, a tím i případný požadovaný úrok z cizího kapitálu, kdyby ho firma chtěla později použít.

Stává se okamžitě vlastníkem pořízeného majetku, není omezován v možnosti nakládání s tímto majetkem a jeho peněžní toky nejsou zatíženy v dalších obdobích splátkami (leasingu nebo úvěru) ani dalšími náklady spojené s alternativními formami pořízení (např. poplatky za vedení úvěrových účtů, atd.)

• Nevýhody:

Zisk není zcela stabilním zdrojem.

Zisk je zdrojem dražším, protože vlastníci právem vyžadují zhodnocení vyšší než je úroková míra dluhu a není možné podíl na zisku uplatnit jako nákladovou položku, což vlastní kapitál oproti cizímu ještě více zdražuje.

36

Nutnost vysokého jednorázového výdaje hotovosti negativně se promítajícího do cash-flow v okamžiku pořízení a u většiny dlouhodobého majetku také skutečnost, že nelze výdaje (náklady) na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku považovat pro daňové účely za výdaje (náklady) daňově uznatelné.

Daňovým nákladem (výdajem) se v případě odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku rozumí pouze daňové odpisy vypočtené v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů.

Jednorázový výdaj hotovosti uskutečněný v jednom roce je z hlediska ZDP nutno rozložit do více zdaňovacích období, což není z čistě ekonomického hlediska nejefektivnější.

5.3 Leasing • Výhody:

Nájemce nepotřebuje v investiční fázi cizí kapitál na pořízení majetku, ale pouze prostředky pro poplatky a první zvýšenou splátku; další leasingové splátky jsou rozloženy do delšího časového úseku.

Leasingové splátky jsou daňově uznatelným nákladem.

Šetří peníze oproti úvěru, protože zatímco splátky úvěru nelze zahrnout do nákladů a snížit jimi daňový základ, tak leasingové splátky jako pronájem jsou platbou za služby, tedy daňově uznatelným výdajem.

Společnost není zatížena úvěrem, leasing není zachycen v rozvaze, jen v podrozvahových účtech a popis majetku užívaného na leasing je v příloze k účetní závěrce.

Jeho sjednání bývá rychlejší a snadnější než sjednání bankovního úvěru.

Nájemce může ovlivnit výši leasingových splátek v rámci určitých dohod.

Riziko inflace nese pronajímatel.

37

• Nevýhody:

Nájemce nemůže uplatnit daňové odpisy do svých daňově uznatelných nákladů (výdajů), protože vlastnické právo má po celou dobu leasingu pronajímatel.

Cena leasingu je vždy vyšší než koupě za hotové.

Nájemce má omezené právo nakládat s majetkem např. v oblasti úprav apod.

Na nájemce jsou přenášena rizika od pronajímatele související s vlastnictvím majetku (je vyžadováno pojištění pronajatého majetku nájemcem, na nájemce jsou přenášeny náklady spojené s opravami pronajatého majetku).

Leasingová smlouva je nastavená jako obtížně vypověditelná ze strany nájemce (vysoké penále).

5.4 Koupě na úvěr • Výhody:

Podnik nepotřebuje větší množství volných finančních prostředků.

Majetek je sice nakoupen za „cizí“ peněžní prostředky, ovšem již okamžikem nákupu se stává majetkem kupujícího s právem tento majetek daňově odpisovat.

daňově uznatelným nákladem (výdajem) jsou odpisy majetku, tak i placené úroky z úvěrů a půjček.

• Nevýhody:

Vynakládání dalších nákladů na koupi – jedná se zejména o placené úroky z úvěrů, poplatky spojené s vedením úvěrových účtů, poplatky za vyřízení žádosti o úvěr a v neposlední řadě také fakt, že přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku, neboť výše přijatého úvěru se objeví přímo v rozvaze podniku jako položka cizích zdrojů.

38

5.5 Dotace • Výhody:

spoluúčast na pořizovací ceně,

investice do oblasti, která je při možnosti spolufinancování zajímavější a cenově dostupnější.

• Nevýhody:

nutnost mít dostatek peněžních prostředků na daný projekt,

není jisté, že dotaci opravdu získáme a v jaké výši,

administrativní náročnost,

při přijetí je nutné dodržovat dané podmínky a zhodnotit, jestli vůbec daná dotace vyplatí,

riziko, že pokud z nějakých i objektivních příčin nedodržím podmínky dotace, musím dotaci vrátit a může dojít i k tomu, že budu muset uhradit i pokuty nebo úroky z prodlení v tomto případě by se mohla stát dotace i likvidní pro společnost

5.6 Srovnání úvěrů u různých finančních institucí na příkladech V praktické části je provedeno srovnání úvěrů od dvou úvěrových institucí při sjednání úvěru na dobu dvou a pěti let. Příklad: Uvažujeme pořídit obráběcí centrum do firmy. Nemáme dostatek peněžních prostředků a tak jsme se rozhodli pro pořízení formou úvěru. Pořizovací cena stroje (cena pořízení + doprovodné náklady) je 1 000 000 Kč + 20 % DPH. Uvažujeme pořízení a zařazení stroje do užívání v lednu 2010. Účetní odpisy jsou počítány od února 2010. Bude zde srovnáno pořízení formou úvěru na dobu 2 a 5 let. Důležité bude především vyčíslení daňových odpisů, úroků z úvěru a tím i vyčíslení finančních prostředků, které firma bude muset zaplatit nad rámec pořizovací ceny stroje. Jsme plátci DPH, z čehož vyplývá, že daň z přidané hodnoty si budeme nárokovat od státu v rámci řádného daňového přiznání k DPH. Za-

39

dání předpokládá úhradu výše DPH z vlastních zdrojů v období, než bude vráceno od státu, protože u tohoto majetku je nárok na odpočet DPH v plné výši, stroj bude používán pouze k podnikání a ne k soukromým účelům. Předpokládaná životnost stroje je 10 let. Kalkulace splátek pro stroje (zákaznický úvěr) Předmět smlouvy: Stroje s elektronikou – obráběcí, Typ: obráběcí stroj Doba úvěru: 5 let V následující tabulce je uvedeno srovnání jednotlivých položek úvěru od ČSOB, a. s. a Raiffeisenbank, a.s. a celkové vyčíslení částky, kterou podnik zaplatí za poskytnutí peněz. Tab. 13

Jednotlivé data o úvěru na 5 let

Položka Pořizovací cena (PC) bez DPH DPH 20 % Pořizovací cena (PC) vč.DPH Splátky Počet splátek: PZ z PC bez DPH Podíl zákazníka na pořizovací ceně Splátka (60x) Splátka k úhradě Celkově zaplaceno za úvěr Úrok Poplatek za vedení úvěrového účtu Poplatek za vyřízení úvěru Celková částka zaplacená navíc Zdroj: Vlastní práce

Úvěr ČSOB, a. s. 1 000 000 Kč

Úvěr Raiffeisenbank, a.s. 1 000 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

1 200 000 Kč

1 200 000 Kč

měsíční, fixní

měsíční, fixní

60 x

60 x

30,00%

30,00%

300 000 Kč

300 000 Kč

14 160 Kč

15 066,54 Kč

14 160 Kč

15 066,54 Kč

849 600 Kč

903 992,40 Kč

149 600 Kč

203 992,40 Kč

36 000 Kč

18 000 Kč

5 000 Kč

5 000 Kč

190 600 Kč

226 992,40 Kč

40

Z uvedené tabulky vyplývá, že výhodnější pro podnik je úvěr od ČSOB, a. s., nejsou tak vysoké úroky jako u druhé varianty. Nevýhodou jsou vysoké poplatky za vedení úvěrového účtu. Daňově uznatelné náklady: Úroky z úvěru jsou 149 600 Kč respektive 203 992,4 Kč. Podíl uznatelných úroků propočtených průměrem na rok: u ČSOB, a. s. 29 920 Kč u Raiffeisenbank a.s. 40 798,48 Kč. Odpisy daňové: Stroj patří do druhé odpisové skupiny. Roční odpisová sazba se v prvním roce odpisování může zvýšit o 10 %. Uplatníme zrychlení způsob odpisování majetku. Tab. 14

Výpočet daňových odpisů při zrychleném odpisování a uplatnění 10 % navýšení

Rok

Výpočet odpisu

Koeficient pro zrychlené odpisování

1.

1000 000 Kč/5

5

300 000 Kč

300 000 Kč 700 000 Kč

2.

2 x 700 000 Kč/6 - 1

6

280 000 Kč

580 000 Kč 420 000 Kč

3.

2 x 420 000 Kč/ 6 - 2

6

210 000 Kč

790 000 Kč

210 000 Kč

4.

2 x 210 000 Kč/ 6 - 3

6

140 000 Kč

930 000 Kč

70 000 Kč

5.

2 x 70 000 Kč/ 6 - 4

6

70 000 Kč

1000000 Kč

0

Odpisy

Oprávky

Zůstatková cena

Zdroj: Vlastní práce

Odpisy účetní: Účetní odpisy se vypočítají jako podíl pořizovací ceny a předpokládané doby použitelnosti. V tomto případě se jedná o podíl 1.000.000 Kč/120 měsíci = 8.334 Kč. 1. rok

11 x 8 334 Kč = 91 674 Kč

2. – 10. rok

12 x 8 334 Kč = 100 008 Kč (∑ 900.072 Kč)

11. rok

1 x 8 334 Kč = 8 254 Kč

41

Tab. 15

Odpisy v letech

1.

91 674

300 000

Daňový základ bude upraven o částku - 208 326

2.

100 008

280 000

- 179 992

3.

100 008

210 000

- 109 992

4.

100 008

140 000

- 39 992

5.

100 008

70 000

30 008

6.

100 008

0

100 008

7.

100 008

0

100 008

8.

100 008

0

100 008

9.

100 008

0

100 008

10.

100 008

0

100 008

11.

8 254

0

8 254

Rok Odpisy účetní Odpisy daňové


Daňový základ v jednotlivých letech upravíme o rozdíl účetních a daňových odpisů. Pokud je hodnota daňových odpisů větší než hodnota účetních odpisů, pak rozdíl těchto odpisů můžeme snížit základ daně z příjmu. Tab. 16

Rok

Zobrazení splátek úvěrů, úroků a promítnutí odpisů a úroků do základu daně

Splátka ČSOB, a. s.

Splátka RB, a. s.

Daňové náklady

Úvěr

Úroky

Úvěr

Úroky

ČSOB, a. s.

RB, a. s.

2010

140 000

29 920

140 000

40 798,48

329 920

340 798,48

2011

140 000

29 920

140 000

40 798,48

309 920

320 798,48

2012

140 000

29 920

140 000

40 798,48

239 920

250 798,48

2013

140 000

29 920

140 000

40 798,48

169 920

180 798,48

2014

140 000

29 920

140 000

40 798,48

99 920

110 798,48

Celkem 700 000 149 600 700 000 203 992,40 1 149 600 1 203 992,4 Zdroj: Vlastní práce

42

V tabulce č. 16 jsou rozepsány úroky (celkové úroky průměrně na rok) a splátky úvěrů do jednotlivých let a jejich vliv na daňový základ s připočteným rozdílem účetních a daňových nákladů, kterými lze tento základ snížit. Doba úvěru je pět let a stejnou dobu odepisujeme daný stroj. Celkový vliv na daňový základ je odpočet částky Kč. Další srovnání úvěru a tentokrát na 2 roky: Zadání příkladu je stejné jako u pořízení prostřednictvím úvěru na pět let. Kalkulace splátek pro stroje (zákaznický úvěr) Předmět smlouvy: Stroje s elektronikou – obráběcí, Typ: obráběcí stroj Doba úvěru: 2 roky Tab. 17

Jednotlivé data o úvěru na 2 roky

Úvěr ČSOB, a. s. 1 000 000 Kč

Úvěr Raiffeisenbank a.s. 1 000 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

1 200 000 Kč

1 200 000 Kč

měsíční, fixní

měsíční, fixní

24 x

24 x

30,00%

30,00%

300 000 Kč

300 000 Kč

32 451 Kč

32 285,3 Kč

Splátka k úhradě

32 451 Kč

32 285,3 Kč

Celkově zaplaceno za úvěr

778 824 Kč

774 847,2

Úrok

78 824 Kč

74 847,2 Kč

Poplatek za vedení úvěrového účtu

14 400 Kč

7 200 Kč

Poplatek za vyřízení úvěru Celková částka zaplacená navíc

5 000 Kč

5 000 Kč

98 224 Kč

87 047,2 Kč

Položka Pořizovací cena (PC) bez DPH DPH 20 % Pořizovací cena (PC) vč.DPH Splátky Počet splátek: PZ z PC bez DPH Podíl zákazníka na pořizovací ceně Splátka (24 x)


43

Poplatek za vedení účtu u Raiffeisenbank a.s je 300 Kč/měsíc. Poplatek za poskytnutí 0,5 % z poskytnuté výše úvěru, min. 5000,- Kč. Při úvěru na dva roky je výhodnější využít Raiffeisenbank a.s., kde jsou nižší úroky a celková částka zaplacená za úvěr je oproti druhé nabídce pro firmu výhodnější. Daňově uznatelné náklady: Úroky z úvěru u ČSOB, a. s.: 78 824 Kč / 2 = 39 412 Kč Úroky z úvěru u Raiffeisenbank a.s.: 74 847,2 Kč/2 = 37 423,6 Kč Odpisy daňově 1. rok ... 60 %..... 600 000 Kč/12 = 50 000 Kč 2. rok ... 40 %..... 400 000 Kč/12 = 33 334 Kč 2010

11 x 50 000 Kč = 550 000 Kč

2011

1 x 50 000 Kč = 50 000 Kč 11 x 33 334 Kč = 366 674 Kč

2012

1 x 33 334 Kč = 33 326 Kč

Odpisy účetní: 8.334 Kč/měsíc 1. rok

11 x 8 334 Kč = 91 674 Kč

2. – 10. rok

12 x 8 334 Kč = 100 008 Kč (∑ 900.072 Kč)

3. rok

1 x 8 334 Kč = 8 254 Kč

44

Tab. 18

Odpisy v letech

Rok

Odpisy účetní

Odpisy daňové

Daňový základ

1.

91 674

550 000

-458 326

2.

100 008

416 674

-316 666

3.

100 008

33 326

66 682

4.

100 008

0

100 008

5.

100 008

0

100 008

6.

100 008

0

100 008

7.

100 008

0

100 008

8.

100 008

0

100 008

9.

100 008

0

100 008

10.

100 008

0

100 008

11.

8 254

0

8 254


V následující tabulce jsou rozepsány úroky a splátky úvěru do jednotlivých let. Je zde také zahrnuto ovlivnění základu daně v těchto letech. Tab. 19

Rok

Zobrazení odpisů a ovlivnění základu daně v letech

Splátka ČSOB, a. s.

Splátka RB, a. s.

Daňový náklad

úvěr

úrok

úvěr

úrok

ČSOB, a.s.

RB, a. s.

2010

350 000

39 412

350 000

37 423,6

589 412

587 423,6

2011

350 000

39 412

350 000

37 423,6

456 086

454 097,6

33 326

33 326

1 078 824

1 074 847,2

2012 Celkem 700 000

78 824

700 000 74 847,2


5.7 Srovnání leasingu na příkladech Dne 2. 1. 2010 jsme pořídili obráběcí stroj na leasing a došlo téhož dne k předání předmětu leasingu nájemci a zařazení do užívání. Splátky leasingu budou placeny od ledna 2010. Pořizovací cena je 1.000.000 Kč + 20 % DPH. Kupní cena

45

je 1.200 Kč s DPH. Kalkulace u finančního leasingu bude prováděna z hlediska nákladového, z tohoto důvodu nebude uvažováno s hodnotou DPH, na které je v tomto případě nárok na odpočet, protože DPH vystupuje ve formě nároku na odpočet a zároveň inkasa stejné částky od státu po podání daňového přiznání k DPH. Předmět smlouvy: Stroje s elektronikou – obráběcí, Typ: obráběcí stroj Doba: 60 měsíců (5 let) Tab. 20

Jednotlivé data o leasingu na pět let

Ukazatel Pořizovací cena (PC) bez DPH: DPH 20 %:

ČSOB Leasing, Oberbank Leaa. s. sing spol. s r. o. 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 200 000 Kč

200 000 Kč

1 200 000 Kč

1 200 000 Kč

1 000 Kč

1 000 Kč

200 Kč

200 Kč

měsíční, fixní

měsíční, fixní

60 x

60 x

30

30

300 000

300 000

60 000 Kč

60 000 Kč

360 000 Kč

360 000 Kč

14 293 Kč

13 717 Kč

DPH 20% k pořizovací ceně

2 333 Kč

2 333 Kč

DPH 20% k finanční službě

525 Kč

410 Kč

17 151 Kč

16 461Kč

Celková výše leasingu s DPH 1 389 060 Kč Celkové nájemné do nákladů při 1 157 580 Kč časovém rozlišení Navýšení bez DPH – nákladová polož157 580 Kč ka za celé období leasingu

1 347 660 Kč

Pořizovací cena (PC) vč.DPH: Kupní cena DPH 20 % ke kupní ceně Splátky Počet splátek Mimořádná splátka v % Mimořádná splátka v Kč DPH k mimořádné splátce Mimořádná splátka s DPH Nájemné bez DPH (60 x)

Splátka vč. DPH bez pojistného


1 123 020 Kč 123 020 Kč

46

Daňově uznatelné nájemné za rok u ČSOB Leasing, a. s. 300 000 Kč + 60 x 14 293 Kč = 1 157 580 Kč /60 = 19 293 Kč x 12 = 231 516 Kč. Daňově uznatelné nájemné za rok u Oberbank Leasing spol. s r. o. 300 000 Kč + 60 x 13 717 Kč = 1 123 020 Kč / 60 = 18 717 Kč x 12 = 224 604 Kč. Srovnání nájemného, které lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů, je uvedeno v následující tabulce. Tab. 21


Rok 2010 2011 2012 2013 2014 Celkem

Nájemné ČSOB Leasing, a. s. Oberbank Leasing spol. s r. o. 231 516 224 604 231 516 224 604 231 516 224 604 231 516 224 604 231 516 224 604 1 157 580 Kč 1 123 020 Kč


Pro firmu je výhodné, pokud si při žádosti o leasing srovná návrhy smluv u různých finančních institucí. Při srovnávání na uvedených příkladech je pravděpodobné, že při srovnatelných podmínkách zadání leasingu se firma rozhodne pro Oberbank Leasing spol. s r. o. z důvodu nižších splátek a celkově nižší ceny leasingu. Leasing – 2 roky Předmět smlouvy: Stroje s elektronikou – obráběcí, Typ: obráběcí stroj Doba: 24 měsíců Příklad na pořízení formou leasingu na dobu dvou let. Vycházíme ze stejného předpokladu jako v předchozím příkladu. Pořizujeme stroj za 1 200 000 Kč včetně DPH. Tento stroj jsme pořídili 2. 1. 2010 a zařadili do užívání. V lednu

47

2010 také začínáme splácet jednotlivé splátky včetně splátky mimořádné. Kupní cena je stanovena na 1 000 Kč + 20 % DPH. V následující tabulce jsou srovnány jednotlivé položky související s leasingem na dobu dvou let. Je zde zachycen rozdíl v celkových výdajích, které firma musí zaplatit, ale zároveň si je může zařadit do výdajů snižující základ daně z příjmů. Tab. 22

Jednotlivé data o leasingu na dva roky

Ukazatel Pořizovací cena (PC) bez DPH:

ČSOB Leasing, a. s.

Oberbank Leasing spol. s r. o.

1 000 000 Kč

1 000 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

1 200 000 Kč

1 200 000 Kč

1 000 Kč

1 000 Kč

200 Kč

200 Kč

měsíční, fixní

měsíční, fixní

24 x

24 x

30

30

300 000

300 000

60 000 Kč

60 000 Kč

360 000 Kč

360 000 Kč

32 625 Kč

30 784 Kč

DPH 20 % k pořizovací ceně

5 833 Kč

5 833 Kč

DPH 20 % k finanční službě

692 Kč

323 Kč

39 150 Kč

36 940 Kč

1 299 600 Kč

1 246 560 Kč

1 083 000 Kč

1 038 816 Kč

83 000 Kč

38 816 Kč

DPH 20 %: Pořizovací cena (PC) vč. DPH: Kupní cena DPH 20 % ke kupní ceně Splátky Počet splátek Mimořádná splátka v % Mimořádná splátka v Kč DPH k mimořádné splátce Mimořádná splátka s DPH Nájemné bez DPH (24 x)

Splátka vč. DPH bez pojistného Celková výše leasingu s DPH Celkové nájemné do nákladů při časovém rozlišení Navýšení bez DPH – nákladová položka za celé období leasingu Zdroj: Vlastní práce

48

Daňově uznatelné nájemné za rok u ČSOB Leasing, a. s. 300 000 Kč + 24 x 32 625 Kč = 1 083 000 Kč / 24 = 45 125 Kč x 12 = 541 500 Kč. Daňově uznatelné nájemné za rok u Oberbank Leasing spol. s r. o. 300 000 Kč + 24 x 30 784 Kč = 1 038 816 Kč / 24 = 43 284 Kč x 12 = 519 408 Kč. Tab. 23


Rok

Nájemné ČSOB Leasing, a. s.

Oberbank Leasing spol. s r. o.

541 500 Kč 541 500 Kč 1 083 000 Kč

519 408 Kč 519 408 Kč 1 038 816 Kč

2010 2011 Celkem Zdroj: Vlastní práce

Z uvedených výpočtů je viditelný rozdíl mezi jednotlivými leasingy. Firma by se pravděpodobně opět rozhodla pro úvěr od druhé leasingové instituce a to Oberbank Leasing spol. s r. o.

5.8 Pořízení hmotného majetku financovaného za využití dotací Při pořizování hmotného majetku je vhodné, pokud firma prověří podmínky, za kterých by mohla případně získat dotaci, například z fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu. Dotace jsou ve vazbě ke zmíněnému pořizovanému hmotnému majetku (obráběcí stroj) poskytovány právě na pořízení výrobní technologie v některých případech jsou i směřovány do regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti. V současné době při pořizování hmotného majetku výrobního charakteru připadají v úvahu dvě výzvy – Rozvoj III a Potenciál III. Společnost, pokud se chce ucházet o dotaci, musí splňovat podmínky dané výzvy a zpracovat projekt, který koresponduje s podmínkami výzvy.

49

Výzva Rozvoj III má následující kritéria: Příjem registračních žádostí 1. 5. 2010 – 1. 8. 2010 Příjem plných žádostí 1. 7. 2010 – 1. 10. 2010 Plánovaná alokace pro tuto výzvu 2 mld. CZK (bude uhrazeno 50 % z PC, podmínka aby byl stroj součástí majetku) Cíl: Pořízení nových technologických zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry a realizace projektů zvyšující efektivnost procesů. Výzva Potenciál III má následující kritéria: Příjem registračních žádostí 26. 2. 2010 - 30. 9. 2011 Příjem plných žádostí 27.4. 2010 - 30. 11. 2011 Plánovaná alokace pro tuto výzvu 3 mld. CZK Cíl: založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací spočívající v pořízení pozemků, budov, strojů/zařízení a jiného vybavení nezbytného a využívaného pro zajištění aktivit tohoto centra. V našem případě při pořízení obráběcího centra předpokládáme, že splňujeme podmínky výzvy Rozvoj III. Při splnění veškerých podmínek získáme dotaci ve výši 50 % vstupní ceny majetku bez DPH. Získání dotace se nám promítne u majetku následujícím způsobem ve výši daňových a účetních odpisů. Příklad: Pořizujeme stroj za cenu 1 000 000 Kč + 20 % DPH. Dotace bude hradit 50 % pořizovací ceny. Při odečtení dotace bude pořizovací cena stroje 500 000 Kč + 20 % DPH. Při pořízení budeme muset využít své zdroje peněžních prostředků, abychom mohli stroj zaplatit. Předpokládejme, že si podnik vzal úvěr na pět let.

50

Tab. 24

Odpisy při pořízení pomocí dotace navýšené o 10 %

Rok

Výpočet odpisu

Koeficient pro zrychlené odpisování

1.

500 000 Kč/5

5

150 000 Kč

150 000 Kč

350 000 Kč

2.

2 x 350 000 Kč/6 - 1

6

140 000 Kč

290 000 Kč

210 000 Kč

3.

2 x 210 000 Kč/ 6 - 2

6

105 000 Kč

395 000 Kč

105 000 Kč

4.

2 x 105 000 Kč/ 6 - 3

6

70 000 Kč

465 000 Kč

35 000 Kč

5.

2 x 35 000 Kč/ 6 - 4

6

35 000 Kč

500 000 Kč

0

Odpisy

Oprávky

Zůstatková cena


V následující tabulce jsou zachyceny daňově uznatelné náklady, které firma může při pořízení úvěru použít ke snížení základu daně. V těchto nákladech jsou zahrnuty úroky z úvěru od ČSOB, a. s. (viz příklad na pořízení po dobu pěti let) z důvodu nižších úroků a dále odpisy při pořizovací ceně snížené o přislíbenou dotaci. Tab. 25

Daňově uznatelné náklady při využití dotace

Rok

Daňové náklady (úroky + odpisy)

2010

179 920 Kč

2011

169 920 Kč

2012

134 920 Kč

2013

99 920 Kč

2014

64 920 Kč

Celkem

649 600 Kč


Částka zaplacená navíc je 149 600 Kč daňové náklady + poplatky 41 000 Kč = 190 600 Kč. Celková výše ceny pořízení stroje je 500 000 Kč + 190 600 Kč = 690 600 Kč.

51

6 Diskuze 6.1 Vyhodnocení a doporučení V následujícím grafu je ukázáno srovnání pořízení formou úvěru, leasingu a dotace. Graf 1 Zobrazení nákladů u jednotlivých forem pořízení, pořizovací cena 1 mil. Kč bez DPH

Úvěr ČSOB, a. s. 5 let

350 000

Úvěr Raiffeisenbank, a.s. 5 let ČSOB Leasing, a. s. 5 let

250 000

Náklady v Kč

150 000 Oberbank Leasing spol. s r. o. 5 let Úvěr ČSOB, a. s. 2 roky

50 000 -50 000

Formy pořízení

-150 000 -250 000 -350 000

Úvěr Raiffeisenbank a.s. 2 roky ČSOB Leasing, a. s. 2 roky Oberbank Leasing spol. s r. o. 2 roky dotace


Z grafu vyplývá, že nejvýhodnější forma pořízení by byla dotace, která kryje náklady a zároveň část závazků. Dále má nejnižší náklady dvouletý leasing od Oberbank Leasing spol. s r. o. Naopak nejvyšší náklady má pětiletý úvěr od Raiffeisenbak, a. s. V dalším grafu je zobrazena celková cena u jednotlivých forem pořízení při pořizovací ceně stroje 1 000 000 Kč bez DPH. Celková cena se skládá ze sumy jednotlivých splátek a doprovodných nákladů.

52

Celková cena v Kč

Graf 2 Celková cena u jednotlivých forem pořízení

1 300 000

Úvěr ČSOB, a. s. 5 let

1 200 000

Úvěr Raiffeisenbank, a.s. 5 let ČSOB Leasing, a. s. 5 let

1 100 000

Oberbank Leasing spol. s r. o. 5 let Úvěr ČSOB, a. s. 2 roky

1 000 000 900 000

Úvěr Raiffeisenbank a.s. 2 roky ČSOB Leasing, a. s. 2 roky Oberbank Leasing spol. s r. o. 2 roky Dotace

800 000 700 000 600 000 Forma pořízení


Nejvýhodnější forma z hlediska celkové ceny pořízení využití dotace, protože cena pořízení snížila o hodnotu poskytnuté dotace. Z dalších forem pořízení by bylo vhodné využít dvouletý leasing od Oberbank Leasing spol. s r. o.

6.2 Úvěr Je zde provedeno srovnání dvou peněžních ústavů, což nám ukazuje, že i finanční náročnost může být u více institucí různá. Toto zpracování potvrdilo informaci, že získání úvěru nebývá jednoduché a dle zjištěných informací i problematičtější ve srovnání s leasingem hlavně u firem, které nemají delší historii, a nebo u firem, kterých se nejvíce v současné době dotýká finanční krize. Příkladem jsou strojírenské firmy vázané hlavně na automobilový průmysl.

53

Při pořízení hmotného majetku se můžeme rozhodnout, zda použijeme odpisování mimořádné, pro hmotný majetek je to 24 měsíců (platné do června 2010) nebo odpisování po dobu 5 let. Předpokládám, že se firma rozhodla odpisovat vždy po dobu splácení jednotlivých splátek, tzn. úvěr a leasing na 2 roky bude odpisován po dobu 2 let. Rozhodující ukazatele, které ovlivní to, jestli pořídím stroj na úvěr a na jaké období úvěr bude: -

finanční situace firmy – je zapotřebí mít dostatek peněžních prostředků na jednotlivé splátky (náročnější na množství finančních prostředků je pořizování po dobu 2 let, kdy jsou splátky větší než při pořizování po dobu 5 let),

-

dostupnost úvěru na kratší období – aby tento úvěr byla banka ochotna nabídnout a společnost byla schopna splňovat podstatné znaky pro jeho schválení,

-

stroj bude financován pouze úvěrem nebo bude společnost uvažovat o částečném financování formou dotace na pořízení z fondů EU,

-

možnost záruky na poskytnutí úvěru (např. Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytuje firmám záruky při žádosti o úvěr, v případě, že společnost nemá dostatečné vlastní zajištění úvěru),

-

možnost poskytnutí záruk i od jiných institucí.

Peněžní ústavy si dělají předběžnou finanční analýzu a na jejím základě jsou schopni poskytnout informaci, zda je možné na úvěr dosáhnout nebo ne. Firma dokládá při poskytování úvěru daňová přiznání za poslední období, včetně rozvahy, VZZ a přílohu k účetní závěrce. Zároveň společnost zpracovává doplňující ukazatele, mezi než patří například časová struktura pohledávek a závazků, splátky úvěrů u jiných peněžních ústavů, splátky leasingů, další závazky neuvedené v účetních výkazech. Všechny tyto ukazatele ovlivní, jestli úvěr bude nebo nebude schválen. Výhodou u dvouletého úvěru je, že se odpisy a úroky rychleji dostanou do nákladů, což je pro podniky, které chtějí snížit daňovou povinnost výhodnější. Mu-

54

sí ale také zvážit povinnost splácet, která je sice jen na 2 roky, ale toto splácení může být pro podnik velkou zátěží. Varianta odpisování strojů a jiného majetku zkrácenou dobu je jen přechodným krokem pomoci podnikům, která je platná do 30.6. 2010.

6.3 Leasing V uvedených příkladech je předpokladem, že zboží bylo pořízeno v lednu 2010 Pořízení formou úvěru a leasingu v průběhu roku se liší v nákladových položkách a v částkách, které budou placeny. Daňové odpisy zůstanou stejné při pořízení 2. 1. nebo 30. 12. při zařazení stroje do užívání. Účetní budou jiné ve vazbě k období, protože účetně se může majetek odepisovat měsíc po zařazení do užívání. U splátky úvěru budou menší úroky při pořízení až v prosinci oproti pořízení v lednu téhož roku. Splátka úvěru bude menší. U leasingu bude při pořízení k 30. 12. podstatně menší částka v nákladech a velký rozdíl mezi tím, co bude uhrazeno v případě mimořádné splátky 30 % a mezi tím, co firma bude moci uplatnit daňově do nákladů. Například u leasingu na konci roku zaplatím mimořádnou splátku, zaplatím běžnou splátku a do nákladů uplatním jen minimální hodnotu ve vazbě k tomu, co jsem uhradila.

6.4 Dotace Srovnání při poskytnutí dotace s úvěrem. Poskytnutí dotace je dosti časově náročné, společnost čeká na vyrozumění, zda jí byla přislíbena dotace, dále potvrzuje podmínky přijetí dotace, ve kterých se zavazuje ke splnění závazných ukazatelů a až následně společnost získává finanční prostředky. U projektů, které jsou značně finančně náročné, dochází i k rozdělení do etap i při schvalování dotací. Tuto poznámku uvádím z toho důvodu, že společnost, která má vysokou pravděpodobnost získání dotace musí počítat s tím, že projekt v prvopočátku bude muset ze značné míry zafinancovat a že finanční prostředky z dotace přijdou do společnosti později.

55

7 Závěr Každý podnik, který se rozhodne pořizovat hmotný majetek do svého obchodního majetku, stojí před obtížným rozhodnutím. Musí zvážit svou finanční situaci a všechny možnosti pořízení majetku. V bakalářské práci jsem se zaměřila na srovnání pořízení stroje do podniku formou úvěru, finančního leasingu a dotací z evropských fondů. V teoretické části jsem se věnovala charakteristice dlouhodobého majetku, jeho způsobu oceňování z účetního i daňového hlediska a formám pořízení tohoto majetku. Největší pozornost jsem věnovala pořízení formou leasingu a nastínila jsem možnost pořízení pomocí dotací z evropských fondů. V praktické části jsem vyhodnotila výhody a nevýhody při pořízení formou samofinancování, úvěru a finančního leasingu. Použila jsem konkrétní návrhy smluv na finanční leasing a úvěr od finančních institucí a vypočetla jednotlivé rozdíly, které zde vznikají při pořízení na dobu dvou a pěti let. Při financování úvěrem je výhodou zařazení majetku do užívání a možnost s ním disponovat. Podnik může uplatňovat odpisy do uznatelných nákladů, které ovlivní základ daně. Nevýhodou je placení poplatků ze vedení a vyřízení úvěru a celkové zadlužení podniku. Může se stát, že podnik ani na úvěr nedosáhne, protože nemá dostatečné zajištění. Při využití leasingu není nutné ručení, protože se majetek převede do užívání firmě až po zaplacení poslední splátky. Toto ručení může být zahrnuto v jednotlivých splátkách. Sjednání leasingu je administrativně méně náročné a přístupnější než úvěr. Nevýhodné pro podnik je, že nemůže zařadit majetek do svého obchodního majetku a disponovat s ním. Nelze proto uplatňovat odpisy. Jako položka snižující základ daně v tomto případě bude jen časové rozlišení jednotlivých splátek. Při využití dotací je výhodné jejich spolufinancování na daných projektech, které se liší podle regionů, ale pro výzvu Rozvoj III se pohybuje od 40 – 60 %.

56

Nevýhodou je, že podnik neví, jestli mu bude daná dotace přidělena, případně v jaké výši a je proto nutné mít zajištěné zdroje pro financování. Také podnik musí vzít v úvahu všechny podmínky, které musí v následujících letech splňovat, aby nebyla dotace považována za neoprávněnou a nebyla požadována ke vrácení. To by pro firmu mohlo znamenat značnou finanční zátěž, ve výjimečných případech i likvidaci . Pokud má podnik dostatek finančních prostředků ke splácení měsíčních splátek dvouletého úvěru, případně leasingu, je výhodné jej využít kvůli nižším celkovým nákladům (např. poplatkům za vedení účtu a úrokům z úvěru), ale také z důvodu kratší doby zadluženosti podniku. Měsíční splátky úvěru, respektive leasingu jsou zhruba 2 krát větší než v případě splácení po dobu pěti let. Příležitostí pro podnik je využití spolufinancování dotacemi, které pokryjí náklady a část pořizovací ceny. Konečné rozhodnutí formy pořízení majetku závisí na konkrétním podniku. Musí vzít v úvahu své aktuální finanční zdroje, ale také možnost, že mu například banka úvěr neposkytne z důvodu nesplnění jejích požadavků nebo nebude moci plnit podmínky dotace. V tom případě je vhodné využít finanční leasing. Rozbor forem pořízení je třeba vždy učinit v aktuálním čase, dle platné legislativy, oslovit více institucí v případě pořízení z cizích zdrojů, vyhodnotit aktuální nabídky a možná rizika. Tato práce je určitým návodem pro vyhodnocení z daňového hlediska i z hlediska potřeby finančních prostředků ve společnosti a upozorňuje na vybraná úskalí při různých formách pořízení hmotného majetku.

57

8 Literatura Literární zdroje [1] SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. 2009. : Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-2952-7. [2] VALOUCH, P. Leasing v praxi. 4. aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2923-7. [3] MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2010. Praha : Grada Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. [4] JAROŠ, T. Daň z příjmů právnických osob v účetnictví 2009/2010. 6. vydání. Praha : Grada Publishing, 2010. 192 s. ISBN 978-80-247-3368-5. [5] VILAMOVÁ, Š.: Jak získat finanční zdroje Evropské unie. Praha: Grada publishing, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0828-0 [6] BLECHOVÁ, B.; JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-2931-2. [7] RUBÁKOVÁ, V. Praktické účetní případy 2009. Praha : Grada Pub-

lishing 2009. 168 s. ISBN 978-80-247-2997-8.

Elektronické zdroje [1] Československá obchodní banka, a. s. [online]. 2010 [cit. 2010-05-22]. Sazebník pro právnické osoby a fyzické osoby-podnikatele ve znění k 1. 5. 2010. Dostupné z WWW: . [2] Strukturální fondy. [online]. 2010 [cit. 2010-05-22]. Informace o fondech

EU.

Dostupné

z

WWW:

fondy.cz/Informace-o-fondech-EU> [3] Podnikatel. [online]. 16. 5. 2008 [cit. 2010-05-02]. Leasing, akontace a DPH

ze

splátek

v

daňové

evidenci.

Dostupné

z

WWW:

58

[4] CzechInvest. [online]. 2. 3. 2010 [cit. 2010-05-02]. Aktuální informace o programech podpory podnikání - 2. 3. 2010. Dostupné z WWW: [5] CzechInvest. [online]. 2. 3. 2010 [cit. 2010-05-02]. Otázky a odpovědi: Program

Rozvoj.

Dostupné

z

http://www.czechinvest.org/program-rozvoj/>

WWW:

Komparace forem pořízení hmotného majetku

Recommend Documents