Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Komparace pořízení dlouhodobého majetku na leasing a úvěr Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Michael Burian
Hana Přikrylová
Brno 2011
Na tomto místě bych chtěla upřímně poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Michaelu Burianovi za vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále děkuji panu Josefu Horálkovi ze společnosti ŠkoFIN s. r. o. za poskytnuté informace.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Komparace pořízení dlouhodobého majetku na leasing a úvěr“ vypracovala zcela samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.
V Brně dne 18. května 2011
__________________
Abstract Přikrylová, H. The comparison of purchase long-term effects at leasing and bank loan. Brno: MENDELU, 2011. The main theme of this bachelor thesis “The comparison of purchase long-term effects at leasing and bank loan” is comparison of two mentioned possibilities of financing by long-term effects. The theory is focused on general characteristic of the leasing and bank loan, their basic divisions and legislative regulation. Tax and accounting implications of both types of purchasing are included as well. In the practical part the leasing and bank loan are compared by determined quantitative and qualitative criteria. The result of thesis is recommendation to the businessmen which kind of purchase is preferable. Keywords Leasing, bank loan, comparison, analysis.
Abstrakt Přikrylová, H. Komparace pořízení dlouhodobého majetku na leasing a úvěr. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2011. Předmětem bakalářské práce „Komparace pořízení dlouhodobého majetku na leasing a úvěr“ je srovnání dvou forem financování dlouhodobého, převážně movitého, majetku. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku leasingu a úvěru, jejich členění a právní úpravu. Součástí jsou i daňové a účetní aspekty obou typů pořízení. V praktické části je leasing a úvěr srovnán na základě stanovených kvalitativních a kvantitativních kritérií. Výsledkem práce je doporučení pro podnikatele, který typ financování je výhodnější. Klíčová slova Leasing, bankovní úvěr, komparace, analýza.
Obsah
7
Obsah 1
Úvod a cíl práce
12
1.1
Úvod .........................................................................................................12
1.2
Cíl práce ...................................................................................................13
2
Metodika práce
14
3
Leasingové financování
16
3.1
4
Členění leasingu.......................................................................................16
3.1.1
Operativní leasing ............................................................................16
3.1.2
Finanční leasing ............................................................................... 17
3.1.3
Zpětný leasing ..................................................................................18
Finanční leasing 4.1
Leasingová cena, splátka a koeficient......................................................19
4.2
Právní úprava finančního leasingu......................................................... 20
4.2.1
Leasingová smlouva........................................................................ 20
4.3
Daňová úprava finančního leasingu ....................................................... 20
4.4
Účtování o leasingu................................................................................. 22
4.4.1
5
19
Akontace.......................................................................................... 22
4.5
Daňové odpisy......................................................................................... 23
4.6
Pojištění leasované věci .......................................................................... 23
Úvěrové financování
24
5.1
Cena úvěru .............................................................................................. 24
5.2
Členění úvěrů .......................................................................................... 25
5.3
Průběh poskytnutí a čerpání úvěru ........................................................ 25
5.4
Právní úprava úvěru ............................................................................... 27
5.4.1
Úvěrová smlouva............................................................................. 27
5.5
Daňová úprava úvěru.............................................................................. 27
5.6
Zachycení úvěru v účetnictví .................................................................. 29
5.7
Pojištění úvěrované věci ......................................................................... 29
Obsah
6
8
Komparace finančního leasingu a úvěru
30
6.1
Kvalitativní komparace........................................................................... 30
6.2
Kvantitativní komparace ........................................................................ 34
6.2.1
Finanční leasing od společnosti ŠkoFIN s.r.o. ............................... 34
6.2.2
Úvěr Expres Business od GE Money Bank ..................................... 36
6.2.3
Srovnání současných hodnot finančního leasingu a úvěru............ 38
7
Diskuze
40
8
Závěr
42
9
Literatura
43
Seznam používaných zkratek
Seznam používaných zkratek ČLFA
Česká leasingová a finanční asociace
DPH
Daň z přidané hodnoty
ZDP
Zákon o daních z příjmu
9
Seznam tabulek
10
Seznam tabulek Tab. 1
Minimální doba odpisování
21
Tab. 2
Kritéria kvalitativní komparace finančního leasingu a bankovního úvěru
33
Tab. 3
Bodovací metoda hodnocení variant
33
Tab. 4
Minimální výše první mimořádné splátky
34
Tab. 5
Nabídka leasingu
35
Tab. 6
Výdaje spojené s leasingem v jednotlivých letech
35
Tab. 7
Nabídka úvěru
36
Tab. 8
Rovnoměrné odpisy
37
Tab. 9
Zrychlené odpisy
37
Tab. 10
Výdaje spojené s úvěrem při rovnoměrném odpisování v jednotlivých letech
38
Výdaje spojené s úvěrem při zrychleném odpisování v jednotlivých letech
38
Diskontované výdaje leasingu a úvěru v jednotlivých letech
39
Tab. 11
Tab. 12
Seznam příloh
11
Seznam příloh Příloha 1
Dotazník pro žadatele o finanční leasing
Příloha 2
Nabídka finančního leasingu
Příloha 3
Výdaje spojené s leasingem
Příloha 4
Výdaje spojené s úvěrem při rovnoměrném odpisování
Příloha 5
Výdaje spojené s úvěrem při zrychleném odpisování
Příloha 6
Diskontované výdaje na leasing a úvěr
Úvod a cíl práce
12
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Jednou z důležitých součástí finančního řízení a plánování podniku je investiční rozhodování, které v sobě zahrnuje rozhodování o pořízení, obnově nebo rozšíření dlouhodobého majetku a hlavně rozhodnutí o způsobu financování investice. Každý podnikatel by si měl vybírat takový způsob financování, které by pořídil s co nejnižšími náklady a přitom neohrozil likviditu firmy. Nejdříve musí podnikatel zvážit, zda bude investici financovat z vlastních nebo cizích zdrojů. V současné době je nejčastěji využíváno externí financování. Důvody jsou jasné: podnikatel většinou nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem a navíc je cizí kapitál mnohdy levnější. Další výhodou použití cizího kapitálu je působení daňového štítu1. (13) Z uvedeného vyplývá, že existuje mnoho aspektů, které musí podnik zvážit, než se rozhodne pro určitou formu financování, konkrétně finanční náročnost jednotlivých variant, daňové dopady rozhodnutí na hospodaření podniku a v neposlední řadě administrativní náročnost. Nejfrekventovanější formou financování dlouhodobého majetku je v současnosti leasing a koupě na úvěr. Oběma těmto formám ve své práci věnuji pozornost. Přestože téma srovnání leasingu a úvěru bylo několikrát přede mnou již zpracováno, považuji ho za neustále aktuální. Vývoj na finančních trzích není statický. Vlivem konkurence se nabídky leasingových společností a bankovních subjektů stále mění a rozšiřují. Z toho vyvozuji, že závěry z minulých let už nemusí v současnosti platit. Ve své práci kladu důraz na analýzu daňových a účetních dopadů finančního leasingu a bankovního úvěru na hospodaření podnikatelského subjektu, neboť právě zde dochází nejčastěji k chybám. Nesprávné rozhodnutí může mít významný dopad mimo jiné například na základ daně z příjmů. Bakalářská práce je rozdělena do několika kapitol. První kapitola je věnována obecnému vymezení leasingu, jeho členění a historii. V druhé kapitole je podrobně rozebrán finanční leasing, kde uvádím jak právní a daňovou úpravu tak i jeho zachycení v účetnictví. Třetí kapitola je zaměřena na bankovní úvěr. Opět zmiňuji obecnou charakteristiku úvěru, jeho členění, způsoby splácení a zajištění. Nechybí ani zachycení právní a daňové úpravy úvěru a účtování o něm. V praktické části provádím kvalitativní i kvantitativní komparaci již zmíněných forem financování. Na modelovém příkladě srovnávám leasing a úvěrus ohledem na výši celkových nákladů a daňovou úsporu.
1 Daňový štít: úroky z cizích kapitálu jako součást daňově uznatelných nákladů podniku snižují zisk, ze kterého se platí daň → snižuje daňové zatížení podniku. (13)
Úvod a cíl práce
13
Tato práce může být nápomocná osobám, které se rozhodnou poprvé využít externí financování dlouhodobého majetku.
1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je provést srovnání bankovního úvěru a finančního leasingu při pořizování dlouhodobého majetku podnikatelským subjektem a navrhnout nejvýhodnější formu financování majetku. Dílčím cílem je vymezení pojmů leasing a úvěr a podrobné rozebrání obou forem financování především z účetního a daňového hlediska. Pozornost bude zaměřena především na ustanovení v zákoně o daních z příjmů a na způsoby účtování z pohledu nájemce. Na modelovém příkladě, ve kterém bude srovnávána nabídka finančního leasingu od leasingové společnosti s nabídkou úvěru od banky, by měly být ukázány možné daňové dopady na hospodaření podnikatelského subjektu, a to prostřednictvím aplikace metody diskontovaných výdajů na leasing a úvěr, kdy budou vyčísleny celkové náklady a daňová úspora u obou nabídek. Porovnání výhodnosti spočívá jednak v komparaci finančních toků obou variant, ale i v komparaci kvalitativních kritérií. Pro kvantifikaci kvalitativních kritérií bude aplikována bodovací metoda. V práci by tak měly být zřetelně vyobrazeny jednotlivé výhody, ale i možná úskalí, finančního leasingu a bankovního úvěru pro podnikatele.
Metodika práce
14
2 Metodika práce V práci budou využity metody analýzy a komparace. Analýza je vědecká metoda založená na dekompozici celku na elementární části. Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. (4) Tato metoda bude využita převážné v teoretické části práce, kdy s její pomocí bude podrobně rozebrán bankovní úvěr a finanční leasing z právního, daňového i účetního hlediska. Komparace je metoda srovnání (přirovnání), která zjišťuje podobnosti a rozdíly mezi určitými jevy, vzorky nebo soubory dat. (5) Metodou komparace bude použita v praktické části práce, kde dojde k vzájemnému srovnávání obou forem financování. Srovnání je prováděno na základě kvalitativních i kvantitativních ukazatelů. Při kvalitativní komparaci finančního leasingu a bankovního úvěru je brán ohled na vlastnictví majetku, administrativní náročnost leasingového a bankovního procesu, daňové dopady na výsledek hospodaření, účetní aspekty, zajištění a pojištění majetku a na počáteční výši peněžních prostředků nutnou k pořízení investice. Nejlepší varianta je hledána pomocí bodovací metody, kde jsou obě varianty financování ohodnoceny podle jednotlivých kritérií podle zvolené stupnice, která musí být pro všechny kritéria stejná. Je-li každé i-té variantě hodnocené podle j-tého kritéria přiřazen počet bodů bij, pak celkové ohodnocení varianty je rovno součtu dílčích hodnot: n
bi = ∑ bij j =1
Nejlepší je ta varianta, která má největší počet bodů bi. (3) Pro kvantitativní komparaci je použita metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr, která spočívá v porovnání výdajů obou forem financování upravených o vliv času. Postup při této metodě je následující: 1. 2. 3.
určí se výdaje (snížené o vliv daní), které vzniknou v souvislosti s leasingem a úvěrem; výdaje na leasing a úvěr se aktualizují s přihlédnutím k času, ve kterém byly vynaloženy (vypočítá se současná hodnota), vybere se ta varianta financování, která má nejnižší celkové diskontované výdaje. (18)
Pro zjištění výdajů u bankovního úvěru budou použity vzorce pro výpočet anuity, úroku a úmoru. Současná hodnota výdajů na leasing a úvěr se určuje pomocí odúročitele (diskontu). Úroková míra pro výpočet diskontu bude přepočtena pomocí vzorce pro přepočet úrokové sazby.
Metodika práce
15
Použité vzorce: Přepočet úrokové míry r1 =
r * (1 − rd ) 12
kde: r1 rd
přepočtená měsíční úroková míra sazba daně z příjmů
a = D*
r 1− vn
kde:
v
u a v n
výše úroku výše anuity diskontní faktor počet úrokových období
Výpočet úmoru úmor = A * v n
kde: výše anuity výše úvěru úroková míra za úrokovací období počet úrokových období 1 diskontní faktor (v = ) 1+ r
Výpočet odúročitele (diskontu) 1 diskont = (1 + r ) n kde: r n
u = a * (1 − v n )
kde:
Výpočet anuity
a D r n
Výpočet úroků
úroková míra počet období
A v n
anuitní splátka diskontní faktor počet úrokových období
Leasingové financování
16
3 Leasingové financování Pojem leasing pochází z anglického výrazu „lease“ znamenající pronájem. Leasingem označujeme pronájem hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci právo danou věc v průběhu doby pronájmu používat. Po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. (19) Z právního hlediska představuje klasický leasing většinou třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, při kterém pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje jej za úplatu do užívání nájemci. (18) Z finančního hlediska charakterizujeme leasing jako alternativní speciální formu financování potřeb podniku cizím kapitálem. (18) Význam leasingu vystihuje také motto „pay as you earn“, tedy umožnění splácení práva užívat určitou věc časově později než v okamžiku pořízení, a zpravidla pak i splácení z výnosů, zajištěných z provozu předmětu leasingu. (9)
3.1 Členění leasingu V průběhu vývoje se vyhranily především dva základní druhy leasingu - finanční a operativní. Odlišují se v rozsahu přenosu vlastnických práv a uživatelských rizik z leasingové společnosti na příjemce leasingu, perspektivou převodu vlastnictví leasované věci na příjemce leasingu a délkou leasingové operace. (1) 3.1.1
Operativní leasing
Operativní leasing je také označován jako provozní leasing. Jedná se o krátkodobý pronájem, kdy doba pronájmu je kratší než ekonomická životnost majetku a nájemné formou splátek od jednoho nájemce zahrnuje jen určitou část pořizovací ceny. Nájemce nemá žádné právo na koupi najatého majetku. (18) Po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli (vlastníkovi). (2) Česká leasingová a finanční asociace definuje operativní leasing na svých internetových stránkách (8) jako „smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání za účelem dočasného používání bez: • Přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu, • Jakékoliv smluvního nároku na možných přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce.“
Minimální délka provozního leasingu není limitována; pohybuje se však většinou od 24 do 60 měsíců.
Leasingové financování
17
Náklady spojené s údržbou, opravami či servisními službami pronajatého majetku hradí pronajímatel (tato povinnost však může být smluvně přenesena na nájemce). Stejně tak i odpovídá za provozuschopnost předmětu leasingu a za dosahování dohodnutých provozních parametrů tohoto předmětu. Při poruše bránící dohodnutému užívání zpravidla poskytuje pronajímatel náhradní předmět podobných parametrů. Odpovídá také za dodržování předpisů souvisejících s provozem předmětu leasingu a hradí daně i poplatky2 spojené s jeho vlastnictvím a provozem. Jde o komplexní službu. V mnoha aspektech je operativní leasing blízký běžnému nájmu. (2) Operativní leasing je vhodný především u věcí podléhajících prudkému technologickému rozvoji či módním trendům. Umožňuje pravidelnou obměnu potřebné věci. (2) Nadstavbou operativního leasingu je full-service leasing. Jedná se o operativní leasing se službami, které jsou nezbytné k provozování vozidla (záruční a pozáruční servis, údržba, výměna a uskladnění pneumatik, vedení administrativy, atp.). Leasingová společnost obstarává i dálniční známky, tankovací karty, asistenční službu nebo náhradní vozidlo. Dále klientům poskytuje nadstavbové nástroje jako je on-line reporting (jehož prostřednictvím lze analyzovat provozní a nákladové aspekty dané flotily vozidel), monitor pohybu vozidel GPS nebo vedení knihy jízd. Lze zde hovořit o outsourcingu3 v oblasti správy vozového parku. Cílem je, aby se klient mohl soustředit na svůj předmět podnikání a služba full-service leasingu mu zajistila komfortní, flexibilní a bezrizikové fungování jeho mobility bez nároků na vlastní zdroje. (8) 3.1.2
Finanční leasing
Finančním leasingem se obecně rozumí dlouhodobý pronájem majetku, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem, tzn. že převod užívacích práv na nájemce je úplatný. V českých daňových předpisech se můžeme setkat s pojmem finanční pronájem s následnou koupí najaté věci.4 Doba finančního leasingu se v podstatě kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku a leasingové splátky pokrývají pořizovací cenu pronajatého zařízení a ziskovou marži pronajímatele. (18) Na nájemce je smluvně přenášena odpovědnost za předmět leasingu (údržba, opravy, servis, pojištění) i nebezpečí a rizika vztahující se jak k předmětu leasingu (včetně nebezpečí plynoucí z něj pro třetí osoby), tak k jeho užívání. (2) Česká leasingová a finanční asociace definuje finanční leasing na svých internetových stránkách (8) jako „smlouvu, podle níž jedna strana
Např. silniční daň, zákonné pojištění. Outsourcing (z angl.) je procesem převedení určitých aktivit, které dosud organizace realizovala sama, na externí organizace, od kterých výsledky těchto aktivit (služby a výrobky) bude nakupovat. Důvodem k tomu je především nezbytnost finančních úspor či nedostatek zdrojů. (20) 4 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 2 3
Leasingové financování
18
s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný předmět do užívání za účelem dlouhodobého užívání předmětu leasingu s: • přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, • právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.“
3.1.3
Zpětný leasing
Firma prodá majetek leasingové společnosti, ta jej však hned pronajme zpět původní firmě. Leasingová společnost zaplatí firmě tržní cenu majetku. Firma pak platí leasingové společnosti splátky, které postupně uhrazují nejen tržní cenu, ale i náklady a zisk leasingové společnosti. Majetek fyzicky neopustí své původní místo. Podnik uhradí ve formě splátek vyšší hodnotu, než činí tržní cena. Smyslem této transakce pro nájemce je opatření peněžních prostředků z prodeje majetku, které může někde reinvestovat nebo si je ponechat ke zvýšení své likvidity. (18) Zájem o zpětný leasingu může být i daňový, a to v případě kdy nájemce nemůže účinně využít daňové odpisy při vykázané hospodářské ztrátě. (2) Předmětem tohoto typu leasingu bývá majetek, který je minimálně nebo pouze částečně odepsaný.
Finanční leasing
19
4 Finanční leasing Finanční leasing má dva základní typy: 1. přímý finanční leasing 2.
nepřímý finanční leasing
Leasing přímý je dvoustranný vztah mezi pronajímatelem, který je zároveň prodávajícím předmětu leasingu, a nájemcem. Nejobvyklejší je však leasing nepřímý, kdy dochází k třístrannému právnímu vztahu mezi prodávajícím, poskytovatelem leasingu (pronajímatelem) a nájemcem. Prodávající prodá věc do vlastnictví poskytovatele leasingu, který ji obratem přenechá do užívání (nájmu) nájemci a po uplynutí sjednané doby nájmu v leasingové smlouvě následně převede do jeho vlastnictví. V podstatě jde tedy o formu úvěru, kdy leasingová společnost na svoje náklady předmět leasingu opatří a nájemce po dobu trvání leasingu kupní cenu (v podstatě tedy úvěr) splácí. (14) Z tohoto vyplývá, že finanční leasing je svou charakteristikou nejvíce podobný úvěrovému financování, proto mu bude věnována celá následující kapitola.
4.1 Leasingová cena, splátka a koeficient Cenou leasingu je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních) nájemcem pronajímateli. Zahrnuje postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži pronajímatele a ostatní náklady5 pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce. Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek navýšeným o případnou odkupní cenu majetku na konci leasingu. (19) Poměr celkové ceny leasingu a pořizovací ceny předmětu leasingu vyjadřuje tzv. leasingový koeficient. Udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně. Výpočet leasingového koeficientu je jednoduchý, neboť se jedná o poměr leasingové a vstupní ceny. (19) Samotné leasingové splátky mohou být anuitní (rovnoměrné po celou dobu leasingu), neanuitní (nerovnoměrné), fixní (od momentu určení zůstávají splátky po celou dobu splácení neměnné – jsou nezávislé na změnách na kapitálovém trhu) a variabilní (splátky jsou proměnné v závislosti na vývoji úrokové sazby na kapitálovém trhu). (6)
Ostatními náklady je myšleno např. úroky z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.
5
Finanční leasing
20
4.2 Právní úprava finančního leasingu Leasing není v současném českém právu jasně upraven. Za základní právní normy jsou považovány občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) a obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). V občanském zákoníku jsou pro uzavíraní leasingových smluv stěžejní paragrafy 659-662 upravující smlouvu o výpůjčce a paragrafy 663-723 upravující nájemní smlouvu. V obchodním zákoníku je finanční leasing upraven ustanoveními § 489496 o smlouvě o koupi najaté věci a § 630-637 upravující smlouvy o nájmu dopravního prostředku. 4.2.1
Leasingová smlouva
Leasingová smlouva jako samostatný typ smlouvy upraven v zákoně není. Většina leasingových pronajímatelů, které jsou členy ČLFA, používá pro své leasingové smlouvy právně nepojmenovanou (inominátní) leasingovou smlouvu podle § 269 obchodního zákoníku. (19) Při uzavírání leasingových smluv bývá část obsahu smlouvy určena odkazem na všeobecné obchodní podmínky vytvořené Českou leasingovou a finanční asociací. Mezi běžné náležitosti leasingové smlouvy patří identifikace smluvních stran, popis předmětu smlouvy, datum uzavření, účinnosti a ukončení smlouvy, údaj o ceně pronajatého předmětu, identifikace zálohy na splátky nájemného, obecné stanovení práv a povinností nájemce a pronajímatele, ustanovení o pojištění, opravách a technickém zhodnocení na pronajatém majetku, údaj o ručení a sankcích, ujednání o případném předčasném ukončení smlouvy a o přechodu vlastnictví pronajatého majetku z pronajímatele na nájemce, závěrečná ustanovení a podpisy obou smluvních stran. (19) Žádné z ustanovení našich platných právních předpisů nenařizuje výslovně, aby leasingové obchody probíhaly na základě písemných kontraktů. Výjimku tvoří požadavek písemné formy při koupi nemovitosti stanovený v § 588 odst. 2 občanského zákoníku.
4.3 Daňová úprava finančního leasingu V českých daňových předpisech se s výkladem pojmu finanční leasing opět nesetkáme. Tento pojem je v daňových předpisech zastoupen pojmem finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Jedním z důvodů, proč je leasing populární formou pořizovaní majetku, je fakt, že nájemné hrazené za leasing je při splnění určitých podmínek daňově uznatelným nákladem (výdajem). (19) Finančním leasingem se dle zákona o dani z příjmů (dále jen ZDP) považuje vztah, kdy po ukončení leasingu následuje bezprostřední prodej předmětu leasingu nájemci za zůstatkovou cenu, která nesmí být vyšší než by byla hodnota
Finanční leasing
21
předmětu leasingu po rovnoměrných odpisech v okamžiku prodeje. Pokud by byl majetek ke dni prodeje již odepsán v plné výši, je možné zvolit libovolnou odkupní cenu. Aby mohlo být leasingové nájemné daňově uznatelné musí dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. h), § 24 odst. 4-6 ZDP splňovat tři podmínky. První podmínkou daňové uznatelnosti nájemného je, aby byla u daného pronajatého majetku dodržena minimální doba pronájmu. V § 30 odst. 1 ZDP nalezneme tabulku týkající se předepsané doby odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny: Tab. 1
Minimální doba odpisování
Odpisová skupina
Doba odpisování
1
003 roky
2
05 let
3
10 let
4
20 let
5
30 let
6
50 let
Zdroj: ZDP
Pokud by byla sjednaná doba nájmu kratší, uznává se nájemné při splnění ostatních podmínek jako výdaj (náklad) u nájemce, pokud nebude kupní cena nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u pronajímatele. Tato podmínka musí být splněna i v případě, že v průběhu trvání finančního leasingu se nájemce a pronajímatel dohodnou, že nájemce odkoupí majetek, který měl pronajatý, ještě před skončením doby pronájmu, aby mohlo být nájemné uznáno do nákladů (výdajů). Druhou podmínkou je skutečnost, kdy se po skončení nájemního vztahu stává nájemce pronajatého předmětu jeho vlastníkem (nesmí vzniknou časová prodleva mezi ukončením nájmu a odkupem). Odkupní cena pronajatého majetku nesmí být zároveň vyšší než by byla zůstatková cena tohoto majetku u pronajímatele při uplatnění rovnoměrných daňových odpisů. To ovšem neznamená, že pronajímatel (a po odkupu i nájemce) nemůže zvolit zrychlené daňové odpisy, pouze pro přepočet je nutno využít odpisy rovnoměrné. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, tato podmínka neplatí, tzn. že může být sjednána libovolná odkupní cena. Třetí podmínkou je zařazení předmětu finančního pronájmu do obchodního majetku poplatníka.
Finanční leasing
22
Dalším předpokladem uznatelnosti nájemného je dodržování zásady časového rozlišování nájemného. Povinnost časově rozlišovat nájemné mají všechny účetní jednotky vedoucí účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a také osoby vedoucí daňovou evidenci podle § 7b ZDP v případě finančního leasingu s následnou koupí najaté věci. Pro osoby vedoucí daňovou evidenci je totiž stěžejní ustanovení v § 24 odst. 2 písm. h) ZDP, který říká, že „...u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.“ Nesplnění některé z výše uvedených podmínek vede ke změně původně uznatelných nákladů (výdajů) na náklady (výdaje) daňově neuznatelné. S tím je spojeno riziko sankcí.
4.4 Účtování o leasingu Při účtování o finančním leasingu se podnikatel musí řídit zejména zákonem o účetnictví a zákonem o daních z příjmů. V kapitole se zaměříme pouze na účtování finančního leasingu ze strany nájemce, který vede účetnictví. 4.4.1
Akontace
Pojem „akontace“ je v leasingové praxi zcela běžný, ale zákon o dani z příjmů tento pojen nezná. Může tedy nastat problém s daňovou uznatelností akontace v případě, kdy není ze smlouvy zcela zřejmé, co přesně tento pojem znamená. Akontace v praxi vystupuje ve třech základních formách (19): • První zvýšená splátka nájemného (nultá splátka, mimořádná leasingová splátka) • Záloha na splátky nájemného • Záloha na kupní cenu
Jedná-li se o zvýšenou leasingovou splátku, dochází k časovému rozlišování této splátky u nájemce prostřednictvím účtu 381 – Náklady příštích období. Daňově uznatelným nákladem je pak poměrná část celkového nájemného týkajícího se daného zdaňovacího období. V praxi by účtování vypadalo takto: Nájemce zaúčtuje pronajímaný majetek do podrozvahové evidence. Zvýšená leasingová splátka se zaúčtuje na stranu Má dáti (dále jen MD) v plné výši na účet 381 – Náklady příštích období oproti např. účtu 221 – Bankovní účty na straně Dal (dále jen D). Úhrada jednotlivých řádných splátek nájemného se účtuje na nákladový účet 518 – Ostatní služby (strana MD) oproti účtu 221 – Bankovní účty (strana D). Na konci roku se provede převod poměrné části zvýšené splátky nájemného do nákladů běžného období, tj. na účet 518 (účtování pak vypadá takto: 518/381). Stejně se postupuje i v dalších letech trvání leasingové smlouvy. Po skončení doby pronájmu nájemce odkoupí hmotný majetek a vyřadí jej z podrozvahové evidence. Pokud dosahuje kupní cena limitu pro ocenění dlouhodobého majetku stanoveného účetní jednotkou (většinou se v návaznosti na
Finanční leasing
23
ZDP u samostatných movitých věcí jedná o částku 40 000 Kč) účtuje se tento majetek na příslušný účet dlouhodobého majetku. V opačném případě lze majetek účtovat přímo do spotřeby přes nákladový účet 501 – Spotřeba materiálu nebo nejprve přes „sklad“, 112/221, a potom až spotřebu 501/112. (17) U akontace formou zálohy na splátky nájemného se systém účtování poněkud mění. Uhrazená záloha se zaúčtuje na stranu MD na účet 314 – Poskytnuté provozní zálohy oproti účtu 221 – Bankovní účty na straně D. Záloha se poté postupně zúčtovává do jednotlivých řádných splátek nájemného, tj. 321/314). (17) Záloha na kupní cenu je nejméně vhodná forma akontace pro nájemce. Tuto zálohu totiž nelze v průběhu trvání leasingové smlouvy převádět do nákladů. Vstupuje až do pořizovací ceny majetku v okamžiku jeho odkoupení nájemcem a do nákladů může být zahrnuta až po skončení leasingu formou odpisů. O záloze na kupní cenu se účtuje na účtu 052 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. (17)
4.5 Daňové odpisy Dle § 28 ZDP „hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo…“. Z tohoto vyplývá, že daňové odpisy provádí pronajímatel. Nájemce může odpisovat dle § 28 odst. 3 ZDP technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, jsou-li hrazené nájemcem a vstupní cena u vlastníka není o tyto výdaje zvýšena. Odpisování může nájemce provádět pouze na základě písemné smlouvy s pronajímatelem. Nájemce zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje jedním ze způsobů uvedeným v ZDP – rovnoměrně (§ 31) nebo zrychleně (§ 32). Technickým zhodnocením se pro účely ZDP dle § 33 odst. 1 rozumí „výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).“
4.6 Pojištění leasované věci Předmět leasingu musí být vždy havarijně pojištěn. Povinnost předmět pojistit vyplývá z leasingové smlouvy nebo ze všeobecných podmínek leasingu. Pokud pojištění zajišťuje pronajímatel, je pojistné zahrnuto do leasingových splátek nebo je přímo přefakturováno nájemci. Pokud nájemce pojišťuje předmět leasingu na své náklady, pronajímatel požaduje tzv. vinkulaci pojistného plnění ve svůj prospěch. (6)
Úvěrové financování
24
5 Úvěrové financování Pojem „úvěr“ lze charakterizovat jako přenechání práva disponovat s peněžním kapitálem formou zapůjčení, proti závazku příjemce později vrátit zapůjčený kapitál a odškodnit subjekt poskytující úvěr zaplacením úroku. (1) Úvěr je také „forma dočasného postoupení peněžních prostředků věřitelem dlužníkovi na principu návratnosti“. (20) Pro pojem úvěr se používá i jeho mezinárodní ekvivalent kredit, který vychází z latinského slova credere, což znamená věřit, důvěřovat, darovat. Slovo úvěr lze tedy chápat i jako poskytnutí peněz, spojené s vírou a důvěrou v to, že tyto peníze budou později řádně vráceny. (1) Formou úvěrů se volné peněžní prostředky dávají k dispozici podnikům produkujícím zboží a služby. Úvěr tak podporuje hospodářskou produktivitu. (1) Zprostředkovatelem mezi subjekty poskytující volné peníze a subjekty přijímající tyto peníze bývá většinou banka. Přijímáním úvěru se vypůjčovatel stává dlužníkem a vzniká mu dluh. Půjčovatel peněz se uzavřením úvěrové transakce stává věřitelem a vzniká mu pohledávka za dlužníkem.
5.1
Cena úvěru
Cenou úvěru je úrok. Z pohledu dlužníka je úrok cena placená za vypůjčené peněžní prostředky, tedy nákladem výpůjčky; z hlediska věřitele je úrok cenou přijatou za dočasné předání hodnoty dlužníkovi k dočasnému použití, tedy výnosem. Velikost úroku určuje úroková míra, která vyjadřuje procentní zvýšení zapůjčené peněžní částky, resp. poměr úroku k velikosti zapůjčené peněžní sumy, nejčastěji v procentech za jeden rok. Úroková sazba z úvěru může být stanovena jako fixní nebo variabilní. Fixní sazba se po celou dobu trvání úvěrového vztahu nemění. Pohyblivá sazba bývá v určitých intervalech (denně, měsíčně, kvartálně) přizpůsobována aktuálním referenčním sazbám na mezibankovních trzích, a to např. sazbě EURIBOR, LIBOR, PRIBOR. Ekonomické subjekty se při svém investičním rozhodování neřídí pouze jmenovitou (nominální) úrokovou sazbou vyjádřenou v procentech, ale přihlíží také k očekávané míře inflace. Nominální úroková míra se po odečtení míry očekávané inflace stává úrokovou mírou reálnou. (1) RPSN neboli roční procentní sazba nákladů představuje úhrn všech poplatků a jiných nákladů, které musí dlužník při řádném plnění svých povinností z úvěrové smlouvy nutně zaplatit věřiteli vedle jistiny v souvislosti s poskytnutým úvěrem za celou dobu trvání svého závazku, vyjádřený procentním podílem z dlužné částky za období jednoho roku. Povinnost uvádět RPSN u spotřebitelského úvěru je stanovena zákonem. (7)
Úvěrové financování
25
5.2 Členění úvěrů Úvěrové obchody lze členit z mnoha hledisek. Nejčastěji se používají členění podle doby splatnosti na úvěry krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (od 1 do 4 let) a dlouhodobé (nad 4 roky) a podle účelu na úvěry spotřební, provozní, sezónní, investiční, překlenovací, hypoteční, importní či exportní. K financování pořízení hmotného investičního majetku slouží střednědobé a dlouhodobé úvěry. Jsou většinou poskytovány jako účelové. Dále je možné úvěry třídit podle zajištění na kryté a nekryté; podle poskytovatele na úvěry bankovní, konsorciální nebo veřejný; podle metody úvěrování na úvěry jednorázové, kontokorentní či revolvingový; nebo podle odvětví či měny. Uvedený výčet není vyčerpávající.
5.3 Průběh poskytnutí a čerpání úvěru Poskytnutí a čerpání úvěru představuje celý proces vzájemně provázaných činností: 1.
Žádost o poskytnutí úvěru
Klient ucházející se o úvěr se musí obrátit na banku se žádostí o jeho poskytnutí. Písemná žádost obvykle obsahuje údaje o klientovi, požadovaný druh úvěru, částku a měnu úvěru, dobu splatnosti, způsob splácení úvěru, způsob zajištění úvěru, účel použití, podnikatelský záměr, údaje o finanční situaci klienta, údaje o čerpaných úvěrech a obchodních spojeních k jiným bankám. (1) 2.
Prozkoumání žádosti
Banka prozkoumá žádost o poskytnutí úvěru z hlediska úvěruschopnosti klienta s cílem zjistit, zda je žadatel schopen a ochoten splatit požadovaný úvěr. Banka tímto procesem zjišťuje úroveň úvěrového rizika daného obchodu. Při úvěrové analýze banka prověřuje finanční riziko klienta a obchodní riziko úvěrového obchodu.(11) 3.
Jednání o zajištění úvěru
Smyslem zajištění úvěru požadovaného bankami je zamezit ztrátám v případě platební neschopnosti klienta. Banka tak snižuje úvěrové riziko. (1) V praxi existuje řada forem zajištění úvěrových pohledávek. Jsou obvykle klasifikovány podle formy zajištění na osobní zajištění a věcné zajištění pohledávky. Osobní zajištění je takovou formou zajištění úvěru, kdy závazek za zaplacení úvěrové pohledávky přejímá za klienta další fyzická či právnická osoba. Věcné zajištění spočívá v tom, že banka může prodat sjednaná majetková aktiva dlužníka nebo třetí osoby v případě, že dlužník nedostojí svým smluvním závazkům vůči bance a bance tak vznikne ztráta.(11) K zajištění úvěru bývá nejčastěji používáno zástavní právo
Úvěrové financování
26
(k nemovitosti i věci movitě nebo k cenným papírům) a depotní směnka, kde žadatel o úvěr vystaví vlastní směnku. Směnka neobsahuje údaj o směnečné částce a údaj o splatnosti směnky. Po dobu trvání úvěrového vztahu je směnka uložena u banky. Pokud klient nedodrží podmínky úvěrové smlouvy, doplní banka chybějící údaje a předloží směnku k proplacení. Dále může být využito např. ručení 3. osoby, přijetí bankovní záruky, postoupení pohledávky, nebo vinkulace peněžitého vkladu. (11) 4.
Jednání o splácení úvěru
Při uzavírání úvěrové smlouvy banka sjednává s klientem způsob splácení úvěru, termíny splátek, způsob a termíny splácení úroků. (1) Mezi nejčastěji využívané způsoby splácení bankovního úvěru patří (11): •
jednorázové splácení, kdy úroky jsou klientem spláceny v předem stanovených periodách a jistina je součástí poslední realizované splátky.
•
běžné splácení, kdy jednotlivé splátky zahrnují variabilní úrok a konstantní úmor. Výše úroku je závislá na zůstatku úvěru v účtovacím období.
•
5.
anuitní splácení, kdy se v jednotlivých anuitních splátkách mění poměr úroku a úmoru (v průběhu času se ve splátce zvyšuje úmor). Celková výše splátky zůstává stále stejná. Návrh úvěrové smlouvy
Na základě provedených analýz, posouzení záruk, zvážení způsobu splácení úvěru a stanovení ceny úvěru, vypracují pracovníci banky návrh úvěrové smlouvy, který je předkládán k posouzení úvěrovému výboru nebo úvěrové komisi banky. V případě odsouhlasení poskytnutí úvěru klientovi, uzavře banka s klientem úvěrovou smlouvu. (1) Podpisem této smlouvy oběma stranami se smlouva stává závazným dokumentem. 6.
Čerpání úvěru
Způsob čerpání úvěru je stanoven v úvěrové smlouvě. Existují dva základní způsoby čerpání úvěru: •
jednorázové čerpání
•
7.
čerpání v postupných splátkách, a to buď v pevných předem stanovených termínech, nebo v plovoucích termínech, např. na základě klientem předložených faktur. Kontrola plnění úvěrových podmínek
Ve stanovených termínech banka provádí kontrolu plnění úvěrových podmínek. Soustředí se především na schopnost klienta dostát svým peněžním závazkům (zda splátky úvěrů a úroků jsou realizovány ve stanovených termínech), účelové použití úvěru, celkovou finanční situaci klienta na základě
Úvěrové financování
27
předložených účetních a statistických výkazů, plnění dalších podmínek stanovených bankou při poskytnutí úvěru. (1) 8. Uvolnění bankovních záruk Po splacení úvěru banka uvolňuje záruky.
5.4 Právní úprava úvěru Právní úprava úvěru je zakotvena v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). V občanském zákoníku jsou stěžejní paragrafy 657 a 658 upravující smlouvu o půjčce. Předmětem půjčky nemusí být jen peněžní prostředky, ale i jiné věci určené druhově. (12) Obchodní zákoník v § 497 až 507 upravuje smlouvu o úvěru, kde předmětem smlouvy jsou peněžní prostředky ve stanovené měně. (12) 5.4.1
Úvěrová smlouva
Smlouva o úvěru je právním základem úvěrového vztahu. Uzavírá ji banka jako věřitel s klientem, který je v pozici dlužníka. (11) Řadí se mezi absolutní obchody, což vyplývá z § 261 odst. 3 obchodního zákoníku. Pod písmenem d) je zahrnuta i smlouva o úvěru. Ustanovení obchodního zákoníku se tedy budou aplikovat i na ty smlouvy o úvěru, kdy smluvní stranou je jiná osoba než podnikatel. Mezi obvyklé náležitosti úvěrové smlouvy patří určení smluvních stran, výše úvěru a měna, úroková sazba z úvěru, lhůta pro čerpání peněžních prostředků dlužníkem, účel úvěru, způsob splácení úvěru, splatnost úvěru, prodlení ve splátkách a forma zajištění úvěru. Podobně jako u leasingu platí pro úvěrové obchody ustanovení § 273 obchodního zákoníku, kde část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky dané banky.
5.5 Daňová úprava úvěru Daňovou uznatelnost finančních nákladů z úvěrů a půjček upravuje § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP), který říká, že pro daňové účely nelze uznat finanční náklady (úroky z úvěru, náklady na obstarání a zpracování úvěru, poplatky za záruky), pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Kdo se považuje za osoby spojené, je vymezeno v ustanovení § 23 odst. 7 ZDP. Zde jsou definovány jednak kapitálově spojené osoby a taktéž jinak spojené osoby.
Úvěrové financování
28
Jestliže se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby (nebo více osob) a tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálově spojenými. Za jinak spojené osoby jsou považovány osoby: • kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, • kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, potom tyto jiné osoby jsou vzájemně osobami jinak spojenými, přičemž za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob, • ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou, • blízké, • které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. V praxi se tedy úvěry a půjčky rozdělí na dvě skupiny, podle toho, od koho plynou. Pokud úvěr nebo půjčka plyne od nespojených osob, jsou úroky i finanční náklady daňově účinným nákladem. V případě, že úvěr nebo půjčka plyne od spojených osob, musí se provést tzv. test nízké kapitalizace veškerých finančních nákladů spojených s úvěrem nebo půjčkou, kdy za daňově neuznatelné se považují finanční náklady, přesahující čtyřnásobek (šestinásobek jeli příjemce banka nebo pojišťovna) výše vlastního kapitálu. Dle § 25 odst. 3 se „do úvěrů a půjček pro účely odstavce 1 písm. w) nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky.“ Bezúročné úvěry tedy nikdy netestujeme a ani nevstupují do výpočtu nízké kapitalizace. To samé platí i pro případ, že úroky jsou součástí vstupní ceny majetku (závisí na rozhodnutí podnikatele). Pokud totiž budou úroky zahrnuty do ocenění investice, promítnou se do účetních i daňových nákladů prostřednictvím odpisů, případně v zůstatkové ceně při prodeji nebo likvidaci majetku. (16) Na závěr je ještě nutné zmínit § 25 odst. 1 písm. zm), který za daňově neúčinné náklady považuje „finanční náklady, které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka.“ Pokud je úrok závislý na zisku dlužníka, již ekonomicky nejde o půjčku, ale spíše o investici. V tomto příměru pak dlužník nehradí věřitelovi úroky za půjčené peníze, ale jakoby podíly na zisku za jeho majetkový vklad. A protože podíly na zisku nejsou daňově účinné, vylučuje ZDP v těchto případech z daňových nákladů i úroky (finanční náklady). (16) V případě pořízení majetku na úvěr má podnikatel právo, pokud splňuje podmínky stanovené v § 26 až § 33 ZDP, tento majetek daňově odpisovat. Daňové odpisy hmotného majetku jsou dle § 24 odst. 2 písm. a) ZDP daňově uzna-
Úvěrové financování
29
telným nákladem. Majetek může odepisovat zrychleným nebo rovnoměrným způsobem.
5.6 Zachycení úvěru v účetnictví Z účetního hlediska rozlišujeme úvěry na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé úvěry se splatností do jednoho roku se účtují na stranu Dal (dále jen D) na účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry. Dlouhodobé úvěry se splatností nad jeden rok se zachycují také na straně D na účtu 461 – Bankovní úvěry. Úroky z úvěru se účtují na stranu Má Dáti (dále jen MD) na nákladový účet 562 – Úroky. Další náklady spojené s úvěrem účtujeme na účet 568 – Ostatní finanční náklady (strana MD). Většinou se jedná o různé poplatky požadované bankou, např. poplatek za komplexní zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr, za realizaci úvěru, za spravování úvěru, atd. Podkladem pro účtování na úvěrových účtech jsou výpisy z úvěrového účtu. (17)
5.7 Pojištění úvěrované věci Pokud předmět úvěru není zástavou, je zajištění si pojištění předmětu zcela v kompetenci klienta. V opačném případě dochází, stejně jako u leasingu, k vinkulaci pojistného plnění ve prospěch banky.
Komparace finančního leasingu a úvěru
30
6 Komparace finančního leasingu a úvěru Cílem této práce je určit, zda je pro podnikatele výhodnější pořídit si dlouhodobý hmotný majetek (v našem případě osobní automobil) formou leasingu či úvěru. V této části práce je tedy provedena kvalitativní i kvantitativní komparace podle stanovených kritérií finančního leasingu a bankovního úvěru. Je posouzena výhodnost či nevýhodnost pořízení osobního automobilu oběma typy financování z pohledu podnikatele. Pro praktickou část práce uvažujeme tuto situaci: Podnikatel – právnická osoba – si pořizuje osobní automobil Škoda Octavia kombi 2,0 TDI CR s výbavou Ambiente. Pořizovací cena vozu činí 495 750 Kč bez DPH. Srovnáván bude finanční leasing od společnosti ŠkoFIN s. r. o. a úvěr Expres Business od GE Money Bank; oba se splatností 60 měsíců. Při výpočtech je abstrahováno od DPH. Společnost ŠkoFIN nabízí finanční leasing s roční úrokovou mírou 8,76 % při měsíčních anuitních splátkách 7 162,33 Kč a akontací 30 % (tj. 148 719 Kč). Bankovní úvěr od GE Money Bank ve výši 347 031 Kč je nabízen s roční úrokovou mírou 10,40 % a anuitní splátka tak činí 7 441, 87 Kč. Zde je ještě nutné počítat s měsíčním poplatkem za správu úvěru 300 Kč.
6.1 Kvalitativní komparace Společným rysem finančního leasingu a dlouhodobého úvěru je jejich časté využívání k financování investičního majetku. V dalších ohledech se však výrazně liší, proto je nutné si uvědomit, jaké výhody a nevýhody obě formy financování přinášejí. Za nejdůležitější rozhodovací kritéria považujeme: 1.
Vlastnictví majetku
FINANČNÍ LEASING: Po celou dobu trvání leasingu patří majetek leasingové společnosti. Jsou zde značně omezena nájemcova práva s majetkem volně nakládat. Nájemce tak nemá oprávnění bez souhlasu pronajímatele na pronajatém majetku provádět úpravy či technické zhodnocení. ÚVĚR: Vlastnické právo k majetku přechází na kupujícího již dnem podpisu kupní smlouvy. Práva vlastníka volně s daným majetkem nakládat nejsou žádným způsobem omezena. 2. Administrativní náročnost FINANČNÍ LEASING: Administrativní náročnost je malá. Při vyřizování leasingové smlouvy je potřeba podstoupit obvykle méně procedur než v případě zařizování úvěru. V leasingové smlouvě bývá často zakomponováno povinné ručení a případně i havarijní. Nájemci tímto šetří čas potřebný k zajištění těchto doplňkových služeb.
Komparace finančního leasingu a úvěru
31
Pro uzavření leasingové smlouvy ŠkoFIN vyžaduje dva doklady totožnosti, vyplněný formulář uvedený v příloze 1 a výsledky hospodaření za minulé období (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, daňové přiznání potvrzené od finančního úřadu). ÚVĚR: Administrativní náročnost je vyšší. Jelikož banka půjčuje peníze na majetek, který nebude v jejím vlastnictví, prověřuje důkladněji bonitu klienta a často vyžaduje určitou formu ručení. Pro uzavření úvěrové smlouvy GE Money Bank vyžaduje dva doklady totožnosti osob oprávněných jednat za společnost, výpis z obchodního rejstříku, minimálně jedno daňové přiznání vč. příloh (výkaz zisku a ztráty, rozvaha) s razítkem Finančního úřadu nebo opisovým razítkem. Žadatel, který nevyužívá podnikatelský účet u GE Money Bank, musí ještě předložit potvrzení od Finančního úřadu o bezdlužnosti ne starší 1 měsíc a potvrzení od Okresní správy sociálního zabezpečené o bezdlužnosti ne starší 1 měsíc. 3.
Daňové dopady 3.1. Odpisy FINANČNÍ LEASING: Daňové odpisování majetku provádí pronajímatel, jakožto jeho právní vlastník. Po skončení leasingové smlouvy přechází majetek do vlastnictví nájemce zcela odepsaný. V průběhu leasingové smlouvy může nájemce odpisovat technické zhodnocení, které uhradil, avšak pouze na základě písemné smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem a dále za podmínky, že pronajímatel nezvýší to tyto výdaje vstupní cenu pronajatého majetku. ÚVĚR: Daňové odpisování provádí vlastník majetku a daňové odpisy může zahrnovat do daňových nákladů (výdajů) a tím si snižovat základ daně. 3.2. Daň z příjmů FINANČNÍ LEASING: Nájemce má možnost leasingové splátky zahrnovat do nákladů, a tím snižovat základ zdanění. Avšak při nesplnění podmínek ZDP se placené nájemné může stát daňově neuznatelným nákladem, a to i zpětně. S tím je spojeno riziko penále, úroků z prodlení a pokut. ÚVĚR: Daňově uznatelným nákladem jsou placené úroky z úvěru, poplatky spojené s uzavřením a vedením úvěrového účtu a daňové odpisy.
4.
Účetní aspekt
FINANČNÍ LEASING: Leasing nezvyšuje míru zadlužení podniku, protože není formálně zachycován jako dluh v bilancích. Dále snižuje výši fixního majetku, protože není vykazován jako součást aktiv, a tím zvyšuje např. likviditu, vykazovanou míru zisku aj. ukazatele u nájemce.
Komparace finančního leasingu a úvěru
32
ÚVĚR: Předmět pořízený na leasing je evidován v rozvaze vlastníka jako položka cizích zdrojů a tím dochází k účetnímu zadlužení podniku. Zhoršuje to jeho pozici v případě hodnocení rizikovosti investory či obchodním partnery. 5.
Zajištění
FINANČNÍ LEASING: Zajištění je vyžadováno jen minimálně, neboť po celou dobu trvání leasingové smlouvy je předmět leasingu ve vlastnictví pronajímatele. Pokud je cena nového vozu vyšší než 400 000 Kč, vyžaduje ŠkoFIN jako formu zajištění vinkulaci havarijního pojištění. ÚVĚR: Banka většinou vyžaduje určitou formu zajištění poskytovaného úvěru. GE Money Bank vyžaduje jako garanci úvěru vlastní směnku s avalem společníků. 6.
Pojištění
FINANČNÍ LEASING: Pojištění předmětu leasingu zajišťují leasingové společnosti. Jak už bylo uvedeno výše, součástí leasingových smluv často bývá povinné ručení nebo i havarijní pojištění. Pojistné je součástí pravidelných leasingových splátek a bývá podstatně výhodnější, než u běžných pojišťoven. ÚVĚR: Pojištění předmětu si kupující zajišťuje sám. Pojistné platí zvlášť a bývá za vyšší cenu než u leasingových společností. 7.
Počáteční výše peněžních prostředků při pořízení majetku
FINANČNÍ LEASING: Nájemce hradí na počátku leasingového vztahu mimořádnou splátku (akontaci). ÚVĚR: Žadatel o úvěr má povinnost uhradit pouze poplatky spojené s uzavřením úvěrové smlouvy. Pro snazší orientaci jsou výše uvedená kritéria ještě zařazena do tabulky:
Komparace finančního leasingu a úvěru
Tab. 2
33
Kritéria kvalitativní komparace finančního leasingu a bankovního úvěru
Kritérium
Finanční leasing
Bankovní úvěr
Vlastnictví majetku
-
+
Administrativní náročnost
+
-
Daňové dopady •
odpisy
-
+
•
daň z příjmů
-
+
Účetní aspekt
+
-
Zajištění
+
-
Pojištění
+
-
Počáteční výše peněžních prostředků
-
+
Zdroj: Vlastní schéma
Jelikož komparace jednotlivých kritérií dopadla nerozhodně, pokusíme se vyhodnotit nejlepší variantu pomocí bodovací metody. Tato metoda nevyžaduje znalost vah kritérií. Spočívá v ohodnocení variant podle jednotlivých kritérií prostřednictvím zvolené stupnice. (3) V našem případě jsme si zvolili stupnici 1 až 5, kde 1 znamená nejméně příznivý stav mezi možností a faktorem a 5 znamená velmi příznivý stav. Nejlepší je ta varianta, která celkově získá nejvíce bodů. Tab. 3
Bodovací metoda hodnocení variant
Finanční leasing
Bankovní úvěr
Vlastnictví
1
4
Administrativní náročnost
5
3
Odpisy
1
5
Daň z příjmů
3
3
Účetní aspekt
5
3
Zajištění
4
1
Pojištění
5
2
Počáteční výše peněžních prostředků
3
4
27
25
Celkem Zdroj: Vlastní schéma
Komparace finančního leasingu a úvěru
34
V součtu jednotlivých bodů vyhrál finanční leasing, avšak pouze s nepatrným rozdílem dvou bodů. Zde je nutné podotknout, že hodnocení (bodování) kritérií je zatíženo určitou dávkou subjektivity, tzn. že je na každém podnikateli, jakou váhu danému kritériu přidělí.
6.2 Kvantitativní komparace Finanční teorie a leasingová praxe vytvořily řadu modelových postupů, které slouží k porovnání ekonomické výhodnosti leasingu či koupě na úvěr. Při rozhodování mezi leasingem a úvěrem je nutné respektovat faktory jako např. daňové aspekty (odpisový, úrokový a leasingový daňový štít), úrokové sazby z úvěru a systém úvěrových splátek, sazby odpisů a zvolenou metodu odepisování majetku v průběhu životnosti, leasingové splátky (jejich výši a průběh v rámci doby leasingu) a také faktor času, vyjádřený zvolenou diskontní sazbou. (18) Pro srovnání finanční výhodnosti leasingového a úvěrového financování použijeme metodu diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. 6.2.1
Finanční leasing od společnosti ŠkoFIN s.r.o.
ŠkoFIN je jedna z největších leasingových společností na českém trhu a je stoprocentní dceřinou společností Volkswagen Financial Services AG. Zaměřuje se na financování prodeje aut značek Škoda, Volkswagen, SEAT a Audi. (15) Mezi standardní podmínky pro poskytnutí finančního leasingu od společnosti ŠkoFIN patří uhrazení první mimořádné splátky (akontace) předem, která je odstupňována dle ceny vozu: Tab. 4
Minimální výše první mimořádné splátky
Cena nového vozu
Splátka předem
Do 400 000 Kč
10 %
400 000 Kč až 1 000 000 Kč
20 %
Nad 1 000 000 Kč
30 %
Zdroj: (15)
Výše mimořádné splátky je omezena i shora; maximálně lze dopředu zaplatit 70 % z ceny automobilu. V příloze 2 je uvedena nabídka finančního leasingu pro vůz Škoda Octavia Combi v pořizovací ceně 495 750 bez DPH. Z kalkulace je patrné, že výše leasingových splátek je závislá na výši akontace, která se pohybuje v rozmezí 0 – 70 %, a na počtu měsíčních splátek. Kupní cena je ve všech případech stejná, a to 100 Kč bez DPH. Automobil patří do odpisové skupiny 2, kde minimální doba odpisování činí 5 let. Aby mohlo být nájemné daňově uznatelným nákladem, uzavřeme leasingovou smlouvu s počátkem k 1.1.2011 na dobu 60 měsíců. Akontaci jsme zvo-
Komparace finančního leasingu a úvěru
35
lili ve výši 30 %, tj. 148 719 Kč bez DPH. Za uzavření smlouvy ŠkoFIN nevyžaduje žádný poplatek. Ačkoliv společnost ŠkoFIN nabízí svým klientům za výhodných podmínek povinné ručení i havarijní pojištění, budeme pro lepší srovnatelnost s úvěrem od pojištění abstrahovat a předpokládat, že si klient zajistí pojištění sám. Pro snazší orientaci je nabídka finančního leasingu shrnuta v tabulce níže: Tab. 5
Nabídka leasingu
Cena v Kč Pořizovací cena
495 750,00
Splátka předem 30 %
148 719,00
Pravidelná měsíční splátka
7 162,33
Kupní cena
100,00
Roční úroková sazba (p.a.) v %
8,76
Celkové platby za celou dobu financování
578 558,80
Zdroj: ŠkoFIN, s.r.o.
Nejprve určíme celkové výdaje spojené s leasingem, které zjistíme součtem měsíčních leasingových splátek. V prvním roce je zaplacena mimořádná splátka předem a v posledním roce jsou výdaje navýšeny o odkupní cenu předmětu leasingu. Splátky nájemného jsou daňově uznatelným nákladem, a tak z každé leasingové splátky a poměrné části splátky předem vzniká daňová úspora. Hodnotu daňové úspory získáme vynásobením celkových výdajů na leasing sazbou daně z příjmu právnických osob pro rok 2011 ve výši 19 % podle zákona o daních z příjmu. Tuto daňovou sazbu použijeme i pro další roky financování. Výdaje na leasing po zdanění vypočítáme jako rozdíl celkových výdajů na leasing a daňové úspory. Tab. 6
Výdaje spojené s leasingem v jednotlivých letech
Rok
Leasingová splátka
Poměrná část splátky předem
Celkové výdaje na leasing
Daňová úspora
Výdaj na leasing po zdanění
2011
234 667
29 744
115 692
21 981
93 710
2012
85 948
29 744
115 692
21 981
93 710
2013
85 948
29 744
115 692
21 981
93 710
2014
85 948
29 744
115 692
21 981
93 710
2015
86 048
29 744
115 792
22 000
93 791
Σ
578 559
148 719
578 559
109 926
468 633
Zdroj: Vlastní schéma
Komparace finančního leasingu a úvěru
36
Z výpočtů, které jsou podrobně zobrazeny v příloze 3, jsme zjistili, že výdaje na leasing po zdanění činí 468 633 Kč a daňová úspora 109 926 Kč. 6.2.2
Úvěr Expres Business od GE Money Bank
GE Money Bank patří mezi největší české peněžní ústavy. Své služby orientuje jak na občany, tak na malé a střední podniky. Je součástí jedné z největších a nejsilnějších společností na světě – GE Money. Úvěr Expres Business je neúčelový úvěr s anuitní formou splácení. Výše úvěru se může pohybovat v rozmezí od 40 000 do 1 500 000 Kč a doba splatnosti od 24 do 84 měsíců. Pravidelná měsíční splátka je neměnná po celou dobu trvání úvěru. Žádost o úvěr je posouzena do 24 hodin po podání potřebných dokladů. V současnosti probíhá marketingová akce, kdy u žádostí o úvěr podané do 1.4.2011 si klient může vybrat jednu ze tří výhod: • poskytnutí nebo čerpání úvěru bez poplatku, • vedení úvěrového účtu na ½ roku bez poplatku, • předčasné splacení zdarma. (10)
Úvěr bude čerpán jednorázově ve výši 347 031 Kč se splatností 60 měsíců (5 let). Oproti pořizovací ceně automobilu, byla suma úvěru snížena o 148 719 Kč (tj. 30 % z PC), což je částka, která by byla zaplacena v případě leasingu jako splátka předem. Pravidelná měsíční splátka, která v sobě zahrnuje úrok, úmor a poplatek za vedení úvěrového účtu, bude činit 7 741, 87 Kč. Klient si ze tří výše uvedených výhod zvolil možnost poskytnutí a nebo čerpání úvěru bez poplatku. Pro snazší orientaci je opět nabídka úvěru uvedena i v tabulce: Tab. 7
Nabídka úvěru
Cena v Kč Pořizovací cena
495 750,00
Vlastní zdroje
148 719,00
Výše úvěru
347 031,00
Pravidelná anuitní splátka
7 441,87
Roční úroková sazba (p.a.) v %
10,40
Měsíční úroková sazba (p.m.) v %
0,867
Poplatek za realizaci úvěru
zdarma
Měsíční poplatek za správu úvěru
300,00
Celkové platby za celou dobu financování Zdroj: (10)
464 512,00
Komparace finančního leasingu a úvěru
37
Daňově uznatelným nákladem jsou úroky z úvěru, poplatky spojené s vedením úvěrového účtu a také daňové odpisy. Automobil Škoda Octavia Combi bude zařazen do 2. odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let v pořizovací ceně 495 750 Kč. Podnikatel si sám zvolí, zda bude majetek odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem. Výpočty budou provedeny pro oba způsoby odpisování. Odpisy, vypočítané podle §31 a §32 ZDP, jsou znázorněny v následujících tabulkách: Tab. 8
Rovnoměrné odpisy
Rok
Odpisová sazba
2011
11,00
54 533
2012
22,25
110 305
2013
22,25
110 305
2014
22,25
110 305
2015
22,25
110 302
Celkem
Roční odpis
495 750
Zdroj: ZDP Tab. 9
Zrychlené odpisy
Rok
Počet let Odpisový odpisování koeficient
Roční odpis
Zůstatková cena
2011
0
5
99 150
396 600
2012
1
6
158 640
237 960
2013
2
6
118 980
118 980
2014
3
6
79 320
39 660
2015
4
6
39 660
0
Zdroj: ZDP
Výdaje spojené s úvěrem po zdanění zjistíme stejným způsobem jako u leasingu. Abychom mohli v jednotlivých měsících vyjádřit veškeré výdaje, rozdělíme si roční odpisy podle počtu splátek v daném roce. Daňovou úsporu vypočítáme vynásobením daňově uznatelných nákladů sazbou daně z příjmů právnických osob. Po odečtení daňové úspory od celkovém měsíční splátky získáme výdaje na úvěr po zdanění. K výdajům na úvěr musíme v roce 2011 ještě přičíst částku 148 719 Kč, což je suma, kterou by musel podnikatel zaplatit z vlastních zdrojů v okamžiku pořízení majetku.
Komparace finančního leasingu a úvěru
Tab. 10
Rok
2011
38
Výdaje spojené s úvěrem při rovnoměrném odpisování v jednotlivých letech
Anuitní splátka
89 302
Úmor
55 822
Úrok
Poplatek
Celková
Odpisy
za správu
měsíční
v měsíčním
úvěru
splátka
vyjádření
33 480
3 600
92 902
54 533
Celkové
Výdaj
snížení
Daňová
na úvěr
daňového
úspora
po
základu
zdanění
91 613
17 406
224 215
2012
89 302
61 913
27 390
3 600
92 902
110 305
141 295
26 846
66 056
2013
89 302
68 668
20 635
3 600
92 902
110 305
134 540
25 563
67 340
2014
89 302
76 160
13 143
3 600
92 902
110 305
127 048
24 139
68 763
2015
89 302
84 469
4 834
3 600
92 902
110 302
118 736
22 560
70 343
Σ
446 512
347 031
99 481
18 000
464 512
495 750
613 231 116 514 496 717
Zdroj: Vlastní schéma Tab. 11
Rok
Výdaje spojené s úvěrem při zrychleném odpisování v jednotlivých letech
Anuitní splátka
Poplatek Úmor
Úrok
Celková
za správu měsíční úvěru
splátka
Odpisy v měsíčním vyjádření
Celkové
Výdaj
snížení
Daňová
na úvěr
daňového
úspora
po
základu
zdanění
2011
89 302
55 822
33 480
3 600
92 902
99 150
136 230
25 884
215 738
2012
89 302
61 913
27 390
3 600
92 902
158 640
189 630
36 030
56 873
2013
89 302
68 668
20 635
3 600
92 902
118 980
143 215
27 211
65 692
2014
89 302
76 160
13 143
3 600
92 902
79 320
96 063
18 252
74 650
2015
89 302
84 469
4 834
3 600
92 902
39 660
48 094
9 138
83 765
Σ
446 512
347 031
99 481
18 000 464 512
495 750
613 231 116 514 496 717
Zdroj: Vlastní schéma
Dle uvedených výpočtů (podrobněji jsou opět uvedeny v příloze 4 a 5) jsou výdaje na úvěr po zdanění 496 717 Kč, což je o 28 084 Kč více než v případě leasingu, takže i daňová úspora je v případě úvěru vyšší, a to o 6 588 Kč, tj. ve výši 116 514 Kč. 6.2.3
Srovnání současných hodnot finančního leasingu a úvěru
V předešlých dvou podkapitolách jsme zjistili peněžní výdaje spojené s financováním skrze leasing a úvěr. Nyní tyto výdaje přepočítáme ke stejnému časovému okamžiku, a to k současnosti; tzn. zjistíme jejich současnou hodnotu. Odúročitele budeme počítat s úrokovou sazbu ve výši 10,4 % p. a., což je sazba, za kterou nám nabízí GE Money Bank úvěr. Jednotlivé leasingové nájemné/úvěrové splátky jsou placeny měsíčně, proto použijeme pro výpočet měsíční úrokovou míru, navíc očištěnou o vliv daně:
Komparace finančního leasingu a úvěru
39
0,104 * (1 − 0,19) = 0,00702 ; tj. 0,702% 12
Jednotlivé měsíční výdaje na leasing a úvěr po zdanění vynásobíme vypočítanými odúročiteli a získáme současnou hodnotu těchto výdajů. Podrobný výpočet se nachází v příloze 6. Tab. 12
Diskontované výdaje leasingu a úvěru v jednotlivých letech Leasing
Rok
Výdaj na leasing po zdanění
Úvěr
Současná hodnota výdajů na leasing
Rovnoměrné
Zrychlené
odpisování
odpisování
Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
2011
93 710
89 571
224 215
220 873
215 738
212 770
2012
93 710
82 359
66 056
58 047
56 873
49 976
2013
93 710
75 727
67 340
54 410
65 692
53 078
2014
93 710
69 630
68 763
51 086
74 650
55 460
2015
93 791
64 076
70 343
48 051
83 765
57 220
468 633
381 363
496 717
432 466
496 717
428 504
Σ
Zdroj: Vlastní schéma
Po sečtení současných hodnot výdajů na leasing a úvěr jsme zjistili, že financování úvěrem je v daném případě pro podnikatele méně výhodnější než financování prostřednictvím finančního leasingu. Současná hodnota výdajů finančního leasingu vyšla ve výši 381 363 Kč, čímž se leasing stal levnější variantou financování než v případě úvěru. Při rovnoměrném odpisování činí současná hodnota úvěru 432 466 Kč a u zrychleného odpisování 428 404 Kč. Výdaje na úvěr jsou tak oproti leasingu vyšší o 51 103 Kč při použití rovnoměrných odpisů; a o 47 142 Kč při zrychleném odpisování.
Diskuze
40
7 Diskuze Jak už bylo řečeno na začátku této práce, financování majetku podniku finančním leasingem je z určitého hlediska podobné financování prostřednictvím úvěru. V obou případech se jedná o dlouhodobý závazek hradit pravidelně splátky. Na základě praktického srovnání v předešlé kapitole je možné provést celkové zhodnocení výhod a nevýhod obou způsobů financování investic. Mezi klady finančního leasingu bezesporu patří menší administrativní náročnost, vyšší rychlost zpracování žádosti o poskytnutí leasingu a doplňkové služby (výhodnější pojištění, servis, atp.) poskytované leasingovou společností. Navíc při financování leasingem nedochází ke zvyšování zadluženosti podniku, neboť se tento závazek neprojeví v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje. Toto je však pouze formální hledisko, neboť fakticky se zadluženost podniku zvyšuje stejně jako v případě úvěru. Za nevýhodu je považováno značné omezení nájemcových práv volně disponovat s majetkem, neboť vlastníkem je po celou dobu trvání leasingové smlouvy leasingová společnost. Při pořízení investice formou leasingu se nezvyšuje suma dlouhodobého hmotného majetku, protože je tento majetek zanesen pouze v podrozvahové evidenci. Na to navazuje i nemožnost tento majetek daňově odpisovat nájemcem. Avšak po splnění podmínek uvedených v zákoně o daních z příjmů je splátka leasingu daňově uznatelným nákladem. Bankovní úvěr bývá administrativně náročnější a jeho vyřízení trvá déle. Je to způsobeno tím, že vlastníkem předmětu úvěru je od podepsání kupní smlouvy kupující, a proto banka musí pečlivě prověřit finanční situaci žadatele o úvěr. Aby banka minimalizovala rizika spojená s poskytnutím úvěru, vyžaduje určitou formu ručení. Klientovo právo volně disponovat s majetkem není nijak omezeno. Z daňového hlediska je silnou stránkou úvěru fakt, že do daňově uznatelných nákladů lze zahnout daňové odpisy, zaplacené úroky z úvěru a poplatky spojené s vedením úvěrového účtu. Nevýhodou je, že částka úvěru se promítne do pasiv jako položka cizích zdrojů, čímž se zvýší zadluženost podniku. Na základě výše uvedených argumentů nelze bez dalšího zkoumání jednoznačně určit, která varianta financování je při pořizování majetku výhodnější, proto byla v praktické části práce provedena kvalitativní a kvantitativní komparace s využitím metody analýzy a komparace. Při kvalitativní komparaci finančního leasingu a bankovního úvěru byl brán ohled na vlastnictví majetku, administrativní náročnost leasingového a bankovního procesu, daňové dopady na výsledek hospodaření, účetní aspekty, zajištění a pojištění majetku a na počáteční výši peněžních prostředků nutnou k pořízení investice. Nejlepší varianta byla hledána pomocí vícekriteriální analýzy úvěru a leasingu. Po aplikaci bodovací metody, kde jsou obě varianty financování ohodnoceny podle jednotlivých kritérií podle zvolené stupnice, která musí být pro všechny kritéria stejná, vyšel finanční leasing jako nejvýhodnější forma financování. Toto však nelze považovat za obecně platný závěr, neboť všechny
Diskuze
41
rozhodovací metody jsou založeny na subjektivitě. Záleží na daném podnikateli, jakou konkrétní váhu přiloží jednotlivým kritériím. Při uzavírání leasingové smlouvy si podnikatel může vybrat, jak velkou mimořádnou splátku zaplatí. Od tohoto rozhodnutí se pak odvíjí výše roční úrokové sazby, pravidelných měsíčních splátek a výše zaplacených peněžních prostředků za celou dobu trvání leasingového vztahu. Stejně tak i při uzavírání úvěrové smlouvy může žadatel o úvěr částečně ovlivnit roční úrokovou sazbu, za kterou mu banka úvěr poskytne; a to prostřednictvím své hospodářské situace, kvalitním podnikatelským záměrem a nabízenými zárukami. Banka může po klientovi požadovat kromě jednorázového poplatku i určitou splátku předem z požadované výše úvěru. Při kvantitativní komparaci byla na modelovém příkladě využita metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr, která mezi sebou porovnává současnou hodnotu majetku financovaného úvěrem se současnou hodnotu majetku financovaného finančním leasingem. Nejvýhodnější je ta varianta, která má nejnižší celkové diskontované výdaje. Na základě porovnání diskontovaných výdajů v praktické části práce je v tomto konkrétním případě výhodnější při úrokové sazbě 10,4 % p. a. financování majetku prostřednictvím námi zvoleného finančního leasingu, ať už jsou při výpočtu použity rovnoměrné nebo zrychlené daňové odpisy. Zjištěné rozdíly ve výdajích nejsou zrovna malé vzhledem k celkovým částkám výdajů, proto lze tento rozdíl považovat za zásadní při rozhodování o formě financování. Podstatnou roli při rozhodování o způsobu financování investice také hraje celková zadluženost podniku. I v tomto případě je ve výhodě finanční leasing, neboť při vyšším zadlužení podniku může dojít i k situaci, že banka vůbec nebude ochotna daný úvěr poskytnout. V tomto případě by pak firma pravděpodobně financovala majetek prostřednictvím leasingu. Jak je vidět, při posuzování se musí brát ohled nejen na výhody či nevýhody jednotlivých variant financování, ale hlavně i na celkovou finanční situaci firmy. Konečné rozhodnutí se tak stává velice individuální.
Závěr
42
8 Závěr Při pořizování dlouhodobého majetku je nutné si zvolit správnou formu financování. Tato rozhodnutí jsou dlouhodobého charakteru a mají vliv na budoucí fungování podniku. Z důvodu nedostatku vlastních zdrojů je většina podnikatelů nucena financovat své plánované investice pomocí finančního leasingu nebo bankovního úvěru. Úvěrový proces bývá složitý a časově náročný, proto řada podnikatelů raději využívá služeb leasingových společností. Jednání o finančním leasingu jsou rychlá a leasingová společnost zajistí hladký průběh celé akce. Snaží se vycházet zákazníkovi co nejvíce vstříc, proto má komplexní nabídku služeb pod jednou střechou. Nabízí jak různé varianty leasingu, tak i nebankovní úvěry. V rámci udržení konkurenceschopnosti je kladen velký důraz na poskytování doplňkových služeb (poradenství, servis). Aby si i banky udržely svou pozici na trhu, značně zmenšují svou administrativní náročnost u žádostí o úvěr. Na trhu se tak vyskytuje široká škála produktů, ve kterých je těžké se zorientovat. Každý ze zdrojů financování má své výhody a nevýhody, které musejí být posuzovány v závislosti na konkrétní situaci dané firmy. Finanční leasing a bankovní úvěr jsou na základě analýzy a komparace obou forem financování zhodnoceny v kapitole diskuze této práce. V důsledku různých preferencí jednotlivých podnikatelů, je téměř nemožné jednoznačně určit, která forma financování je nejlepší. Přesto cílem této práce bylo najít a doporučit nejvýhodnější způsob financování dlouhodobého majetku pro podnikatelské subjekty. Na základě provedené analýzy a komparace finančního leasingu a bankovního úvěru jsem dospěla k názoru, že v tomto konkrétním modelovém případě je z kvalitativního i kvantitativního hlediska výhodnější financování prostřednictvím finančního leasingu.
Literatura
43
9 Literatura (1)
BARTOŠEK, KAREL; FELSBERGOVÁ, DANA; JAROŠ, PAVEL. Bankovnictví v České republice. 3. přepracované vydání. Praha : Bankovní institut, a. s., 1998. 353 s. ISBN.
(2)
BENDA, VÁCLAV, et al. Leasing v praxi : právní, účetní a daňové postupy včetně příkladů. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha : BOVA POLYGON, 2006. 384 s. ISBN 80-7273-132-7.
(3)
BROŽOVÁ, H.; HOUŠKA, M.; ŠUBRT, T. Modely pro vícekriteriální rozhodování. Praha : ČZU v Praze, 2003. 172 s. ISBN 80-213-1019-7.
(4)
BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2001. 392 s. ISBN: 80-85947-67-6
(5)
CoJeCo [online]. c1999-2011 [cit. 2011-03-29]. Komparace, srovnání, přirovnání. Dostupné z WWW:
.
(6)
Credium : leasing, úvěry, půjčky [online]. c2010-2011 [cit. 2011-01-26]. Leasingová a úvěrová poradna. Dostupné z WWW: .
(7)
Česká bankovní asociace [online]. c2009 [cit. 2011-02-04]. Dostupné z WWW: .
(8)
Česká leasingová a finanční asociace [online]. c2003-09 [cit. 2010-11-16]. Dostupné z WWW: .
(9)
DOUBRAVA, MARTIN. Leasingová smlouva : tuzemská i mezinárodní. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2003. ISBN 80-86131-47-5.
(10) GE Money CZ [online]. c2001-2011 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: . (11) KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a komerční obchody. Kravaře : MARREAL SERVIS, s. r. o., 2010. 172 s. ISBN 978-80-254-6779-4. (12) MAREK, KAREL. Smlouva o úvěru. Komora.cz : Společník ve světě podnikání [online]. 3.1.2011, roč. 12, 01/2011, [cit. 2011-02-04]. Dostupný z WWW: .
Literatura
44
(13) MARTINOVIČOVÁ, DANA. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, s.r.o., 2006. ISBN 80-86851-50-8. (14) PELIKÁN, TOMÁŠ. Spotřebitel.cz [online]. 21.12.2002 [cit. 2011-01-26]. Leasing. Dostupné z WWW: . (15) ŠkoFIN s.r.o. [online]. c2011 [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: . (16) Taxillus [online]. 26.02.2010 [cit. 2011-02-05]. Úroky z půjček II. díl . Dostupné z WWW: . (17) Účetnictví podnikatelů 2010. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 692 s. ISBN 978-80-7357-526-7. (18) VALACH, JOSEF. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2006. 465 s. ISBN 8086929-01-9. (19) VALOUCH, PETR. Leasing v praxi : praktický průvodce. 4. aktualizované vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2009. 128 s. ISBN 978-80-2472923-7. (20) ŽÁK, MILAN, et al. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozšířené vydání. Praha : Linde Praha, a.s. - Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2002. 887 s. ISBN 80-7201-381-5. Platná legislativa Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Příloha
45
Příloha
Příloha
Příloha 1
46
Dotazník pro žadatele o finanční leasing
Příloha
Příloha 2
47
Nabídka finančního leasingu
Příloha
Příloha 3 Pořadí splátek
48
Výdaje spojené s leasingem Leasingová splátka
Poměrná část splátky předem
Celkové výdaje na leasing
Daňová úspora
Výdaj na leasing po zdanění
0
148 719
1
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
2
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
3
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
4
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
5
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
6
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
7
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
8
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
9
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
10
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
11
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
12
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
234 667
29 744
115 692
21 981
93 710
13
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
14
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
15
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
16
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
17
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
18
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
19
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
20
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
21
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
22
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
23
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
24
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
85 948
29 744
115 692
21 981
93 710
25
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
26
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
27
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
28
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
29
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
Rok 2011
Rok 2012
Příloha
Pořadí splátek
49
Leasingová splátka
Poměrná část splátky předem
Celkové výdaje na leasing
Daňová úspora
Výdaj na leasing po zdanění
30
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
31
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
32
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
33
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
34
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
35
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
36
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
85 948
29 744
115 692
21 981
93 710
37
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
38
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
39
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
40
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
41
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
42
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
43
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
44
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
45
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
46
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
47
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
48
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
85 948
29 744
115 692
21 981
93 710
49
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
50
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
51
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
52
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
53
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
54
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
55
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
56
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
57
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
58
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
59
7 162
2 479
9 641
1 832
7 809
60
7 162
2 479
9 741
1 851
7 890
Rok 2013
Rok 2014
Kupní cena
100
Příloha
Pořadí splátek
50
Leasingová splátka
Poměrná část splátky předem
Celkové výdaje na leasing
Daňová úspora
Výdaj na leasing po zdanění
Rok 2015
86 048
29 744
115 792
22 000
93 791
Celkem
578 559
148 719
578 559
109 926
468 633
Zdroj: Vlastní schéma
Příloha
51
Příloha 4
Pořadí splátek
Výdaje spojené s úvěrem při rovnoměrném odpisování
Anuitní splátka
Úmor
Úrok
Poplatek
Celková měsíční splátka
Odpisy Celkové Daňov měsíční snížení vá m vyjád- daňového úspora ření základu
0
Výdaj na úvěr po zdanění 148 719
1
7 442
4 434
3 008
300
7 742
4 544
7 852
1 492
6 250
2
7 442
4 473
2 969
300
7 742
4 544
7 814
1 485
6 257
3
7 442
4 511
2 930
300
7 742
4 544
7 775
1 477
6 265
4
7 442
4 551
2 891
300
7 742
4 544
7 736
1 470
6 272
5
7 442
4 590
2 852
300
7 742
4 544
7 696
1 462
6 280
6
7 442
4 630
2 812
300
7 742
4 544
7 657
1 455
6 287
7
7 442
4 670
2 772
300
7 742
4 544
7 616
1 447
6 295
8
7 442
4 710
2 731
300
7 742
4 544
7 576
1 439
6 302
9
7 442
4 751
2 691
300
7 742
4 544
7 535
1 432
6 310
10
7 442
4 792
2 649
300
7 742
4 544
7 494
1 424
6 318
11
7 442
4 834
2 608
300
7 742
4 544
7 452
1 416
6 326
12 Rok 2011 13
7 442
4 876
2 566
300
7 742
4 544
7 410
1 408
6 334
89 302
55 822
33 480
3 600
92 902
54 533
91 613
17 406
224 215
7 442
4 918
2 524
300
7 742
9 192
12 016
2 283
5 459
14
7 442
4 961
2 481
300
7 742
9 192
11 973
2 275
5 467
15
7 442
5 004
2 438
300
7 742
9 192
11 930
2 267
5 475
16
7 442
5 047
2 395
300
7 742
9 192
11 887
2 259
5 483
17
7 442
5 091
2 351
300
7 742
9 192
11 843
2 250
5 492
18
7 442
5 135
2 307
300
7 742
9 192
11 799
2 242
5 500
19
7 442
5 179
2 262
300
7 742
9 192
11 755
2 233
5 509
20
7 442
5 224
2 218
300
7 742
9 192
11 710
2 225
5 517
21
7 442
5 270
2 172
300
7 742
9 192
11 664
2 216
5 526
22
7 442
5 315
2 127
300
7 742
9 192
11 619
2 208
5 534
23
7 442
5 361
2 081
300
7 742
9 192
11 573
2 199
5 543
24 Rok 2012 25
7 442
5 408
2 034
300
7 742
9 192
11 526
2 190
5 552
89 302
61 913
27 390
3 600
92 902
110 305
141 295
26 846
66 056
7 442
5 455
1 987
300
7 742
9 192
11 479
2 181
5 561
26
7 442
5 502
1 940
300
7 742
9 192
11 432
2 172
5 570
27
7 442
5 550
1 892
300
7 742
9 192
11 384
2 163
5 579
28
7 442
5 598
1 844
300
7 742
9 192
11 336
2 154
5 588
29
7 442
5 646
1 796
300
7 742
9 192
11 288
2 145
5 597
30
7 442
5 695
1 747
300
7 742
9 192
11 239
2 135
5 606
31
7 442
5 744
1 697
300
7 742
9 192
11 189
2 126
5 616
32
7 442
5 794
1 648
300
7 742
9 192
11 140
2 117
5 625
Příloha
Pořadí splátek
52
Anuitní splátka
Úmor
Úrok
Poplatek
Celková měsíční splátka
Odpisy Celkové Daňov měsíční snížení vá m vyjád- daňového úspora ření základu
Výdaj na úvěr po zdanění
33
7 442
5 844
1 597
300
7 742
9 192
11 089
2 107
5 635
34
7 442
5 895
1 547
300
7 742
9 192
11 039
2 097
5 644
35
7 442
5 946
1 496
300
7 742
9 192
10 988
2 088
5 654
36 Rok 2013 37
7 442
5 998
1 444
300
7 742
9 192
10 936
2 078
5 664
89 302
68 668
20 635
3 600
92 902
110 305
134 540
25 563
67 340
7 442
6 050
1 392
300
7 742
9 192
10 884
2 068
5 674
38
7 442
6 102
1 340
300
7 742
9 192
10 832
2 058
5 684
39
7 442
6 155
1 287
300
7 742
9 192
10 779
2 048
5 694
40
7 442
6 208
1 233
300
7 742
9 192
10 726
2 038
5 704
41
7 442
6 262
1 180
300
7 742
9 192
10 672
2 028
5 714
42
7 442
6 316
1 125
300
7 742
9 192
10 617
2 017
5 725
43
7 442
6 371
1 071
300
7 742
9 192
10 563
2 007
5 735
44
7 442
6 426
1 015
300
7 742
9 192
10 507
1 996
5 745
45
7 442
6 482
960
300
7 742
9 192
10 452
1 986
5 756
46
7 442
6 538
904
300
7 742
9 192
10 396
1 975
5 767
47
7 442
6 595
847
300
7 742
9 192
10 339
1 964
5 777
48 Rok 2014 49
7 442
6 652
790
300
7 742
9 192
10 282
1 954
5 788
89 302
76 160
13 143
3 600
92 902
110 305
127 048
24 139
68 763
7 442
6 710
732
300
7 742
9 192
10 224
1 943
5 799
50
7 442
6 768
674
300
7 742
9 192
10 166
1 931
5 810
51
7 442
6 827
615
300
7 742
9 192
10 107
1 920
5 822
52
7 442
6 886
556
300
7 742
9 192
10 048
1 909
5 833
53
7 442
6 945
496
300
7 742
9 192
9 988
1 898
5 844
54
7 442
7 006
436
300
7 742
9 192
9 928
1 886
5 856
55
7 442
7 066
376
300
7 742
9 192
9 867
1 875
5 867
56
7 442
7 128
314
300
7 742
9 192
9 806
1 863
5 879
57
7 442
7 189
252
300
7 742
9 192
9 744
1 851
5 890
58
7 442
7 252
190
300
7 742
9 192
9 682
1 840
5 902
59
7 442
7 315
127
300
7 742
9 192
9 619
1 828
5 914
60 Rok 2015
7 442
7 378
64
300
7 742
9 192
9 556
1 816
5 926
89 302
84 469
4 834
3 600
92 902
110 302
118 736
22 560
70 343
446 512 347 031
99 481
18 000
464 512
495 750
613 231 116 514
496 717
Celkem
Zdroj: Vlastní schéma
Příloha
53
Příloha 5
Pořadí splátek
Výdaje spojené s úvěrem při zrychleném odpisování
Anuitní splátka
Úmor
Úrok
Poplatek za správu úvěru
Celková měsíční splátka
Odpisy v měsíční m vyjádření
Celkové snížení daňového základu
Daňová úspora
0
Výdaj na úvěr po zdanění 148 719
1
7 442
4 434
3 008
300
7 742
8 263
11 570
2 198
5 544
2
7 442
4 473
2 969
300
7 742
8 263
11 532
2 191
5 551
3
7 442
4 511
2 930
300
7 742
8 263
11 493
2 184
5 558
4
7 442
4 551
2 891
300
7 742
8 263
11 454
2 176
5 566
5
7 442
4 590
2 852
300
7 742
8 263
11 414
2 169
5 573
6
7 442
4 630
2 812
300
7 742
8 263
11 375
2 161
5 581
7
7 442
4 670
2 772
300
7 742
8 263
11 334
2 154
5 588
8
7 442
4 710
2 731
300
7 742
8 263
11 294
2 146
5 596
9
7 442
4 751
2 691
300
7 742
8 263
11 253
2 138
5 604
10
7 442
4 792
2 649
300
7 742
8 263
11 212
2 130
5 612
11
7 442
4 834
2 608
300
7 742
8 263
11 170
2 122
5 619
12 Rok 2011 13
7 442
4 876
2 566
300
7 742
8 263
11 129
2 114
5 627
89 302
55 822
33 480
3 600
92 902
99 150
136 230
25 884
215 738
7 442
4 918
2 524
300
7 742
13 220
16 044
3 048
4 694
14
7 442
4 961
2 481
300
7 742
13 220
16 001
3 040
4 702
15
7 442
5 004
2 438
300
7 742
13 220
15 958
3 032
4 710
16
7 442
5 047
2 395
300
7 742
13 220
15 915
3 024
4 718
17
7 442
5 091
2 351
300
7 742
13 220
15 871
3 016
4 726
18
7 442
5 135
2 307
300
7 742
13 220
15 827
3 007
4 735
19
7 442
5 179
2 262
300
7 742
13 220
15 782
2 999
4 743
20
7 442
5 224
2 218
300
7 742
13 220
15 738
2 990
4 752
21
7 442
5 270
2 172
300
7 742
13 220
15 692
2 982
4 760
22
7 442
5 315
2 127
300
7 742
13 220
15 647
2 973
4 769
23
7 442
5 361
2 081
300
7 742
13 220
15 601
2 964
4 778
24 Rok 2012 25
7 442
5 408
2 034
300
7 742
13 220
15 554
2 955
4 787
89 302
61 913
27 390
3 600
92 902
158 640 189 630
36 030
56 873
7 442
5 455
1 987
300
7 742
9 915
12 202
2 318
5 423
26
7 442
5 502
1 940
300
7 742
9 915
12 155
2 309
5 432
27
7 442
5 550
1 892
300
7 742
9 915
12 107
2 300
5 441
28
7 442
5 598
1 844
300
7 742
9 915
12 059
2 291
5 451
29
7 442
5 646
1 796
300
7 742
9 915
12 011
2 282
5 460
30
7 442
5 695
1 747
300
7 742
9 915
11 962
2 273
5 469
31
7 442
5 744
1 697
300
7 742
9 915
11 912
2 263
5 479
32
7 442
5 794
1 648
300
7 742
9 915
11 863
2 254
5 488
Příloha
Pořadí splátek
33
54
Anuitní splátka
Úmor
7 442
5 844
34
7 442
35
7 442
36 Rok 2013 37
Úrok
Poplatek za správu úvěru
Celková měsíční splátka
Odpisy v měsíční m vyjádření
Celkové snížení daňového základu
Daňová úspora
Výdaj na úvěr po zdanění
2 244
5 498
1 597
300
7 742
9 915
11 812
5 895
1 547
300
7 742
9 915
11 762
2 235
5 507
5 946
1 496
300
7 742
9 915
11 711
2 225
5 517
7 442
5 998
1 444
300
7 742
9 915
11 659
2 215
5 527
89 302
68 668
20 635
3 600
92 902
118 980
143 215
27 211
65 692
7 442
6 050
1 392
300
7 742
6 610
8 302
1 577
6 164
38
7 442
6 102
1 340
300
7 742
6 610
8 250
1 567
6 174
39
7 442
6 155
1 287
300
7 742
6 610
8 197
1 557
6 184
40
7 442
6 208
1 233
300
7 742
6 610
8 143
1 547
6 195
41
7 442
6 262
1 180
300
7 742
6 610
8 090
1 537
6 205
42
7 442
6 316
1 125
300
7 742
6 610
8 035
1 527
6 215
43
7 442
6 371
1 071
300
7 742
6 610
7 981
1 516
6 226
44
7 442
6 426
1 015
300
7 742
6 610
7 925
1 506
6 236
45
7 442
6 482
960
300
7 742
6 610
7 870
1 495
6 247
46
7 442
6 538
904
300
7 742
6 610
7 814
1 485
6 257
47
7 442
6 595
847
300
7 742
6 610
7 757
1 474
6 268
48 Rok 2014 49
7 442
6 652
790
300
7 742
6 610
7 700
1 463
6 279
89 302
76 160
13 143
3 600
92 902
79 320
96 063
18 252
74 650
7 442
6 710
732
300
7 742
3 305
4 337
824
6 918
50
7 442
6 768
674
300
7 742
3 305
4 279
813
6 929
51
7 442
6 827
615
300
7 742
3 305
4 220
802
6 940
52
7 442
6 886
556
300
7 742
3 305
4 161
791
6 951
53
7 442
6 945
496
300
7 742
3 305
4 101
779
6 963
54
7 442
7 006
436
300
7 742
3 305
4 041
768
6 974
55
7 442
7 066
376
300
7 742
3 305
3 981
756
6 986
56
7 442
7 128
314
300
7 742
3 305
3 919
745
6 997
57
7 442
7 189
252
300
7 742
3 305
3 857
733
7 009
58
7 442
7 252
190
300
7 742
3 305
3 795
721
7 021
59
7 442
7 315
127
300
7 742
3 305
3 732
709
7 033
60 Rok 2015
7 442
7 378
64
300
7 742
3 305
3 669
697
7 045
89 302
84 469
4 834
3 600
92 902
39 660
48 094
9 138
83 765
446 512
347 031
99 481
18 000
464 512
495 750
613 231
116 514
496 717
Celkem
Zdroj: Vlastní schéma
Příloha
55
Příloha 6
Diskontované výdaje na leasing a úvěr Leasing
Pořadí splátek
Odúročitel
Úvěr Rovnoměrné odpisování
Výdaj na leasing po zdanění
Současná hodnota výdajů na leasing
0
Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
Zrychlené odpisování Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
148 719
148 719
148 719
148 719
1
0,99303
7 809
7 755
6 250
6 206
5 544
5 505
2
0,98611
7 809
7 701
6 257
6 170
5 551
5 474
3
0,97923
7 809
7 647
6 265
6 135
5 558
5 443
4
0,97241
7 809
7 594
6 272
6 099
5 566
5 412
5
0,96563
7 809
7 541
6 280
6 064
5 573
5 382
6
0,95890
7 809
7 488
6 287
6 029
5 581
5 351
7
0,95221
7 809
7 436
6 295
5 994
5 588
5 321
8
0,94557
7 809
7 384
6 302
5 959
5 596
5 291
9
0,93898
7 809
7 333
6 310
5 925
5 604
5 262
10
0,93244
7 809
7 282
6 318
5 891
5 612
5 232
11
0,92594
7 809
7 231
6 326
5 857
5 619
5 203
12 Rok 2011 13
0,91948
7 809
7 180
6 334
5 824
5 627
5 174
93 710
89 571
224 215
220 873
215 738
212 770
0,91307
7 809
7 130
5 459
4 984
4 694
4 286
14
0,90671
7 809
7 081
5 467
4 957
4 702
4 263
15
0,90039
7 809
7 031
5 475
4 930
4 710
4 241
16
0,89411
7 809
6 982
5 483
4 903
4 718
4 218
17
0,88788
7 809
6 934
5 492
4 876
4 726
4 196
18
0,88169
7 809
6 885
5 500
4 849
4 735
4 175
19
0,87554
7 809
6 837
5 509
4 823
4 743
4 153
20
0,86944
7 809
6 790
5 517
4 797
4 752
4 131
21
0,86338
7 809
6 742
5 526
4 771
4 760
4 110
22
0,85736
7 809
6 695
5 534
4 745
4 769
4 089
23
0,85138
7 809
6 649
5 543
4 719
4 778
4 068
24 Rok 2012 25
0,84545
7 809
6 602
5 552
4 694
4 787
4 047
93 710
82 359
66 056
58 047
56 873
49 976
0,83955
7 809
6 556
5 561
4 669
5 423
4 553
26
0,83370
7 809
6 511
5 570
4 644
5 432
4 529
27
0,82789
7 809
6 465
5 579
4 619
5 441
4 505
Příloha
56
Leasing
Pořadí splátek
28
Odúročitel
Úvěr
Rovnoměrné odpisování Výdaj na leasing po zdanění
Současná hodnota výdajů na leasing
0,82212
7 809
6 420
Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
Zrychlené odpisování
Výdaj na úvěr po zdanění
5 588
4 594
5 451
Současná hodnota výdajů na úvěr 4 481
29
0,81639
7 809
6 375
5 597
4 569
5 460
4 457
30
0,81069
7 809
6 331
5 606
4 545
5 469
4 434
31
0,80504
7 809
6 287
5 616
4 521
5 479
4 410
32
0,79943
7 809
6 243
5 625
4 497
5 488
4 387
33
0,79386
7 809
6 199
5 635
4 473
5 498
4 364
34
0,78832
7 809
6 156
5 644
4 450
5 507
4 341
35
0,78283
7 809
6 113
5 654
4 426
5 517
4 319
36 Rok 2013 37
0,77737
7 809
6 071
5 664
4 403
5 527
4 296
93 710
75 727
67 340
54 410
65 692
53 078
0,77195
7 809
6 028
5 674
4 380
6 164
4 759
38
0,76657
7 809
5 986
5 684
4 357
6 174
4 733
39
0,76123
7 809
5 945
5 694
4 334
6 184
4 708
40
0,75592
7 809
5 903
5 704
4 312
6 195
4 683
41
0,75065
7 809
5 862
5 714
4 289
6 205
4 658
42
0,74542
7 809
5 821
5 725
4 267
6 215
4 633
43
0,74022
7 809
5 781
5 735
4 245
6 226
4 608
44
0,73506
7 809
5 740
5 745
4 223
6 236
4 584
45
0,72994
7 809
5 700
5 756
4 202
6 247
4 560
46
0,72485
7 809
5 660
5 767
4 180
6 257
4 536
47
0,71980
7 809
5 621
5 777
4 159
6 268
4 512
48 Rok 2014 49
0,71478
7 809
5 582
5 788
4 137
6 279
4 488
93 710
69 630
68 763
51 086
74 650
55 460
0,70980
7 809
5 543
5 799
4 116
6 918
4 910
50
0,70485
7 809
5 504
5 810
4 095
6 929
4 884
51
0,69993
7 809
5 466
5 822
4 075
6 940
4 858
52
0,69505
7 809
5 428
5 833
4 054
6 951
4 832
53
0,69021
7 809
5 390
5 844
4 034
6 963
4 806
54
0,68540
7 809
5 352
5 856
4 013
6 974
4 780
55
0,68062
7 809
5 315
5 867
3 993
6 986
4 755
56
0,67588
7 809
5 278
5 879
3 973
6 997
4 729
Příloha
57
Leasing
Pořadí splátek
Odúročitel
Úvěr
Rovnoměrné odpisování Výdaj na leasing po zdanění
Současná hodnota výdajů na leasing
Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
57
0,67116
7 809
5 241
5 890
3 953
58
0,66649
7 809
5 205
5 902
59
0,66184
7 809
5 168
5 914
60 Rok 2015
0,65723
7 890
5 186
93 791 468 633
Celkem
Zdroj: Vlastní schéma
Zrychlené odpisování
Výdaj na úvěr po zdanění
Současná hodnota výdajů na úvěr
7 009
4 704
3 934
7 021
4 679
3 914
7 033
4 655
5 926
3 895
7 045
4 630
64 076
70 343
48 051
83 765
57 220
381 363
496 717
432 466
496 717
428 504