Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA KOMPARACE ČESKÝCH ÚČETNÍCH PŘEDPISŮ S IFRS Consolidated financial statements - comparison of the Czech accounting regulation with IFRS Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Zuzana KŘÍŢOVÁ, Ph.D.
Markéta SMOLKOVÁ Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Markéta Smolková
Ná z e v di pl omové pr áce:
Konsolidovaná účetní závěrka – komparace českých účetních předpisů s IFRS
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Consolidated financial statements – comparison of the Czech accounting regulation with IFRS
Ka t e dr a:
financí
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. Zuzana Kříţová, Ph.D.
Rok obhaj oby:
2015
Anotace Předmětem bakalářské práce „Konsolidovaná účetní závěrka – komparace českých účetních předpisů s IFRS“ je analyzovat rozdíly v sestavování konsolidované účetní závěrky podle českých předpisů a podle Mezinárodních účetních předpisů. Nejprve jsou rozebrány teoretické aspekty týkající se sestavování konsolidované účetní závěrky jak podle české legislativy, tak podle IFRS. V závěru jsou vybrané rozdíly mezi sestavováním konsolidované účetní závěrky podle českých předpisů a podle Mezinárodních účetních předpisů znázorněny na příkladu.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Consolidated financial statements – comparison of the Czech accounting regulation with IFRS“ is to analyse differences in preparing consolidated financial statements in accordance with Czech accounting regulation and with International Financial Reporting Standards. First, theoretical aspects of preparing consolidated financial statements are discussed. In the end chosen differences between preparing consolidated financial statements in accordance with Czech accounting regulation and International Financial Reporting Standards are illustrated.
Klíčová slova konsolidovaná účetní závěrka, české účetní předpisy, IFRS
Keywords consolidated financial statements, Czech accounting regulation, IFRS
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Konsolidovaná účetní závěrka – komparace českých účetních předpisů s IFRS vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Kříţové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Kříţové, Ph.D. za poskytnutí odborných rad a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu při mém studiu.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 13 1
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA .............................................................................................. 15 1.1 1.2
2
VÝZNAM KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ........................................................................................ 15 UŢIVATELÉ KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY..................................................................................... 16
PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ KONSOLIDACI ÚČETNÍCH ZÁVĚREK ................................................. 16 2.1
MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY IAS A IFRS ZABÝVAJÍCÍ SE KONSOLIDOVANÝMI ÚČETNÍMI ZÁVĚRKAMI ........................................................................................................................................................ 17 2.1.1 IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka ......................................................................................... 17 2.1.2 IFRS 11 Společná uspořádání........................................................................................................ 18 2.1.3 IFRS 12 Zveřejnění podílů na jiných jednotkách ........................................................................... 19 2.1.4 IAS 27 Individuální účetní závěrka ................................................................................................ 19 2.1.5 IAS 28 Investice do přidružených jednotek a společných podnikání .............................................. 20 2.2 ČESKÁ LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ KONSOLIDACI ÚČETNÍCH ZÁVĚREK .................................................... 20 2.2.1 Zákon o účetnictví .......................................................................................................................... 20 2.2.2 Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví ...................................................................................... 21 2.2.3 České účetní standardy .................................................................................................................. 22 3 TYPY VLIVU MATEŘSKÉ JEDNOTKY NA OSTATNÍ JEDNOTKY KONSOLIDAČNÍHO CELKU ................................................................................................................................................................. 22 3.1 3.2 4
PODOBA KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ............................................................................ 24 4.1 4.2 4.3
5
SOUČÁSTI KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ....................................................................................... 24 PRAVIDLA KONSOLIDACE ....................................................................................................................... 26 SESTAVOVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ................................................................................ 26
METODY KONSOLIDACE....................................................................................................................... 27 5.1 5.2 5.3
6
PŘÍMÝ A NEPŘÍMÝ VLIV .......................................................................................................................... 22 ROZHODUJÍCÍ, PODSTATNÝ A SPOLEČNÝ VLIV ........................................................................................ 23
METODA PLNÉ KONSOLIDACE ................................................................................................................. 27 EKVIVALENČNÍ METODA......................................................................................................................... 29 METODA POMĚRNÉ KONSOLIDACE .......................................................................................................... 29
VYMEZENÍ KONSOLIDAČNÍHO CELKU............................................................................................ 30 6.1 VYMEZENÍ KONSOLIDAČNÍHO CELKU PODLE IFRS ................................................................................. 30 6.1.1 Ovládané jednotky ......................................................................................................................... 31 6.1.2 Jednotky pod společným vlivem ..................................................................................................... 32 6.1.3 Jednotky pod podstatným vlivem .................................................................................................... 33 6.1.4 Aktiva držená k prodeji .................................................................................................................. 34 6.2 VYMEZENÍ KONSOLIDAČNÍHO CELKU PODLE ČESKÉ LEGISLATIVY .......................................................... 35 6.2.1 Povinnost podniků sestavovat konsolidovanou účetní závěrku ...................................................... 35 6.2.2 Podniky vyloučené z konsolidace ................................................................................................... 36 6.2.3 Podniky zahrnuté do konsolidačního celku .................................................................................... 37
7
MODELOVÝ PŘÍKLAD – SPOLEČNÝ PODNIK .................................................................................. 38 7.1 PREFA BRNO A.S. .................................................................................................................................... 38 7.2 TVORBA ZJEDNODUŠENÉHO MODELU NA ZÁKLADĚ SKUTEČNÝCH VÝKAZŮ SPOLEČNOSTI ...................... 39 7.3 KONSOLIDACE ROZVAHY ........................................................................................................................ 39 7.3.1 Individuální rozvahy ...................................................................................................................... 40 7.3.2 Konsolidace rozvahy podle české legislativy – poměrná metoda .................................................. 41 7.3.3 Konsolidace rozvahy podle IFRS – metoda ekvivalence ................................................................ 46 7.4 KONSOLIDACE VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT .................................................................................................. 50 7.4.1 Individuální výkazy zisků a ztrát .................................................................................................... 50 7.4.2 Konsolidace VZZ podle české legislativy – poměrná metoda ........................................................ 52 7.4.3 Konsolidace VZZ podle IFRS – metoda ekvivalence...................................................................... 55 7.5 SROVNÁNÍ .............................................................................................................................................. 56
7.5.1 7.5.2
Srovnání konsolidovaných rozvah ................................................................................................. 56 Srovnání konsolidovaných výkazů zisků a ztrát ............................................................................. 58
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 61 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 63 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 65 SEZNAM SCHÉMAT......................................................................................................................................... 66 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 67 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 68
ÚVOD Účetnictví je jedním z povinných aspektů podnikání téměř ve všech zemích světa. Jeho prostřednictvím jsou veškeré hospodářské transakce zaznamenávány v peněţním vyjádření. Účetnictví pak tvoří soubor velice důleţitých podkladů pro řízení celého podniku. Informace však poskytuje nejen pro vedení společnosti, avšak i mnohým jiným zájmovým skupinám, jelikoţ mnohé společnosti mají povinnost zveřejňovat některé své účetní výkazy. Počínání podniku často sledují i jeho obchodní partneři, které zajímá, zda má podnik dostatečné prostředky pro plnění svých závazků. Totéţ zajímá i bankovní subjekty v případě, ţe podnik poţádá o úvěr a podkladem pro zjištění bonity společnosti bývá právě účetnictví. Zaměstnance pak zajímá, jak si podnik ve kterém pracují, vede a zda má dostatek prostředků, aby jim i nadále zajistil práci. V neposlední řadě slouţí účetnictví také jako podklad pro investory. Ti se snaţí při své činnosti nalézt takovou společnost, která jejich investici, co nejvíce zhodnotí a právě v účetnictví mohou nalézt mnohé informace, které jim tento výběr usnadní. Díky zvyšující se míře globalizace se však počínání těchto zájmových skupin rozšiřuje po celém světě a často je nutností prozkoumat i účetnictví firem, které působí v jiných zemích. Právě zde však lidé často naráţejí na problém. Kaţdá země totiţ ve své legislativě upravuje celý proces účtování a sestavování účetních zákonů trochu jinak. Podobné firmy, avšak kaţdá z jiné země, se tak často stávají naprosto neporovnatelnými. Z tohoto důvodu se jiţ koncem druhé světové války začal vyvíjet koncept jisté harmonizace účetního systému. Nejdůleţitější kroky v tomto směru pak podnikla Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB – International Accounting Standards Body), která se stala první organizací vydávající mezinárodní účetní standardy. Od doby jejího vzniku v roce 1973 proces harmonizace významně pokročil. Standardy vydané touto Radou, a to konkrétně IAS (International Accounting Standards) a IFRS (International Financial Reporting Standards), se staly mezinárodně uznávanými a rozsah jejich pouţití se po celém světě stále rozšiřuje. Některé státy dokonce začaly přijímat IFRS za svůj účetní systém a společnosti v těchto zemích, tak nyní mohou vést své účetnictví pouze podle standardů mezinárodního výkaznictví. Je také velmi pravděpodobné, ţe v následujících letech bude počet takovýchto států růst. Některé státy implementují Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (dále jen IFRS) do svého účetního systému pouze částečně. Jedním z těchto států je právě i Česká republika. Povinnost pouţít standardy IFRS či právo pouţít je při vykazování se v české účetní legislativě objevuje především v oblasti konsolidovaných účetních závěrek, coţ je účetní závěrka sestavená za skupinu podniků, tak jako by se jednalo o jeden podnik. V České republice mají povinnost sestavovat individuální (nekonsolidované) účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky podle standardů IFRS všechny firmy, jejichţ cenné papíry jsou obchodované na veřejných trzích v rámci zemí EU. Navíc i společnosti, jejichţ cenné papíry nejsou obchodovány na veřejných trzích, mají také právo sestavit a vykázat svou konsolidovanou účetní závěrku pouze podle mezinárodních standardů. Právě pro podnikatele, kteří mají moţnost rozhodnout se, zda budou sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS či podle české legislativy, je klíčové porozumět rozdílům mezi těmito dvěma systémy, aby mohli zvolit systém, který je pro ně v dané situaci výhodnější. Hlavním cílem mé bakalářské práce je identifikovat rozdíly, které vznikají při sestavování konsolidované účetní závěrky podle české legislativy a podle IFRS. V práci tedy zhodnotím teoretické poznatky týkající se konsolidací a důraz přitom budu klást na rozdíly, které mezi českou legislativou a IFRS vznikají. Vybrané rozdíly budu poté demonstrovat na 13
příkladu. Zároveň zde zhodnotím, kdy je v daném případě vhodnější pouţít metodiku IFRS a pro které firmy je naopak vhodnější konsolidovat podle české legislativy. Při zpracování práce budu vyuţívat metody analýzy, syntézy, dedukce a komparace. Toto téma jsem si zvolila, jelikoţ v posledních letech v oblasti konsolidací došlo u Mezinárodních účetních standardů k mnoha významným změnám. Vzhledem k tomu, ţe vstoupily v platnost teprve před krátkou dobou, nevěnuje se tomuto tématu prozatím mnoho publikací či prací, je zde tedy prostor nově vzniklé práce.
14
1 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Konsolidovanou účetní závěrkou rozumíme takovou účetní závěrku, která je sestavována za skupinu vzájemně propojených podniků, takovým způsobem, jako by se jednalo o jeden podnik. Podniky v rámci skupiny jsou nejčastěji propojeny kapitálově, tzn. na základě drţení vlastnických podílů. Je to tedy vztah investora a jednotky, do níţ investoval, jelikoţ v tomto případě je pro zájmové skupiny obou zúčastněných stran důleţité, aby sledovaly finanční situaci, výkonnost a peněţní toky vytvořené skupiny. 1 Tohoto investora budeme označovat jako mateřský podnik nebo mateřskou jednotku a je to tedy subjekt, který přímo nebo nepřímo uplatňuje v dceřiných podnicích rozhodující vliv, v přidruţených podnicích podstatný vliv anebo ve společných podnicích společný vliv.2 Jednotkou do níţ investoval je pak právě tento dceřiný, přidruţený nebo společný podnik, ve kterém je uplatňován rozhodující, podstatný nebo společný vliv. Bliţší podstata vlivů, které mateřská jednotka můţe uplatňovat, bude upřesněna v následujících kapitolách, a to zejména v kapitole 3 Typy vlivu mateřské jednotky na ostatní jednotky konsolidačního celku.
1.1 Význam konsolidované účetní závěrky V dnešní době je jiţ více neţ běţné, ţe se podniky kapitálově spojují do větších celků, kde kaţdá jednotka zůstává právně samostatnou, z hlediska ekonomického má však celý tento celek jednoho vlastníka – mateřskou společnost, která se podílí na řízení ostatních (dceřiných) společností. Celek s takovouto strukturou bývá označován jako koncern či holding. Vzhledem k tomu, ţe mateřská společnost se často kapitálově podílí na desítkách jiných společností, její celková prosperita je ovlivňována úspěchem (resp. neúspěchem) jednotlivých společností v rámci celku. V případě, ţe by se akcionáři a jiné zájmové skupiny chtěly dozvědět informace o detailním stavu mateřské společnosti, ocitli by se v extrémně obtíţné situaci, jelikoţ by museli prostudovat jednak míru vlivu mateřské společnosti v ostatních společnostech, ale také výkazy všech jednotlivých podniků, ze kterých je celek tvořen. Z tohoto důvodu vznikla potřeba konsolidace a sestavování konsolidovaných účetních výkazů. Na základě konsolidované účetní závěrky nejsou vypočítávány daně, ani rozdělován hospodářský výsledek, její funkce je tak ryze informativní. Konsolidovaná účetní závěrka musí obsahovat takové údaje, které jejich uţivatelům umoţní především vyhodnotit a) povahu a rozsah podílů účetní jednotky na jiných účetních jednotkách a rizika s tím spojená b) vliv těchto podílů na finanční pozici, výkonnost a peněţní toky účetní jednotky3 Údaje, které uţivatelé informací z konsolidované účetní závěrky získají, by také měli zvýšit jejich schopnost porovnat finanční situaci a finanční výkonnost různých ekonomických jednotek i v případě, ţe budou mít rozdílnou strukturu uspořádání. Sestavená konsolidovaná účetní závěrka by pak také měla mít vyšší vypovídací hodnotu oproti individuálním účetním 1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 13. 2 Opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami. Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 2001 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=78&typ=r&zdroj=fz02005 3 IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 15
závěrkám jednotlivých podniků.1 Její prostudování by tedy mělo uţivatelům poskytnout vyšší informační hodnotu neţ samotné prostudování individuálních výkazů, coţ je významným přínosem při řešení problému uvedeného v úvodu kapitoly, kde se akcionáři v případě neexistence konsolidovaných výkazů ocitli v situaci, kdy by museli vyhodnocovat individuální výkazy desítek dceřiných společností. Konsolidovaná účetní závěrka tak poskytne těmto uţivatelů strukturovanější, srozumitelnější informace, které komplexně vypovídají o celém ekonomickém celku.
1.2 Uživatelé konsolidované účetní závěrky Za tradičního uţivatele informací poskytovaných konsolidovanou účetní závěrkou jsou povaţováni akcionáři, nicméně skutečný okruh uţivatelů je mnohem širší a potenciálním uţivatelem můţe být prakticky kdokoli, kdo se rozhodne si zveřejněnou účetní závěrku prostudovat. Uţivatele můţeme rozdělit do dvou skupin, a to na uţivatele: a) interní b) externí Za uţivatele interní můţeme povaţovat majoritní vlastníky společnosti a vyšší management společnosti. Tyto osoby však z konsolidované účetní závěrky nečerpají příliš mnoho nových informací, jelikoţ mají často k dispozici mnohem detailnější a propracovanější interní údaje, které z mnoha důvodů nebývají či dokonce nemohou být, z důvodu zachování obchodního tajemství, zveřejněny. Skupina externích uţivatelů je mnohem širší neţ skupina interních uţivatelů. Řadíme sem mimo jiné investory, poskytovatele bankovních půjček a jiné věřitele, zaměstnance, dodavatele, odběratele, daňovou správu, orgány veřejného dohledu a regulační orgány, vládu a veřejnost. Kaţdý z těchto uţivatelů má jiné zájmy na sledování finančního stavu mateřské společnosti. Investoři například hledají především co moţná nejvyšší výnosy při respektování rizika a prostřednictvím studia výkazů se snaţí zjistit, jaké zhodnocení jim bude moci ekonomická jednotka v budoucnosti nabídnout. Věřitelé se zajímají o bonitu společnosti a snaţí se tak eliminovat úvěrové riziko, tedy riziko nesplacení závazků. Státní orgány – daňová správa a orgány dohledu – se zajímají o výkazy ze zcela očividných důvodů, a to ve snaze zabránit případným podvodům a daňovým únikům. 2 Riziko podvodů a daňových úniků je v případě konsolidované účetní závěrky minimální vzhledem k faktu, ţe tato účetní závěrka musí být ověřována auditem.
2 PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ KONSOLIDACI ÚČETNÍCH ZÁVĚREK Při konsolidaci účetních závěrek je klíčové, aby respektovaly příslušná pravidla, kterými se konsolidace řídí. V prostředí českého trhu můţe firma sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS nebo podle české 1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 14 2 SINGER, Miroslav. Význam nezávislosti auditora pro uţivatele účetní závěrky (auditorem ověřené). Česká národní banka[online]. 2007 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/cl_07_071115.html 16
legislativy (pravidla pro volbu mezi těmito dvěma systémy na českém trhu budou blíţe specifikována v kapitole 2.2.1 Zákon o účetnictví). U kaţdého systému však existuje řada předpisů, které upravují různé typy a pravidla při konsolidaci, pro podniky je tak důleţité z řady předpisů vybrat ty, které jsou relevantní pro jejich situaci. V následujících podkapitolách se budu věnovat přehledu předpisů upravujících konsolidaci účetních závěrek v IFRS a v české legislativě.
2.1 Mezinárodní účetní standardy IAS a IFRS zabývající se konsolidovanými účetními závěrkami Standardy IFRS upravující konsolidaci účetních výkazů prošly v posledních letech poměrně velkou změnou, dne 12. 5. 2011 bylo schváleno 5 standardů, které nahradily či podstatným způsobem novelizovaly do té doby platné standardy. Do té doby byla konsolidovaná účetní závěrka řešena především ve standardech IAS (International Accounting Standards). Konkrétně to byly následující standardy: IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka IAS 28 Vykazování investic do přidruţených podniků IAS 31 Účasti na společném podnikání IFRS 3 Podnikové kombinace1 Poslední zmíněný standard IFRS 3 zabývající se podnikovými kombinacemi je stále platným, jelikoţ údaje v něm obsaţené jsou v souladu i s nově platnými standardy. Co se konsolidací týče, je v rámci tohoto standardu řešena problematika akvizicí, tedy proces převzetí dceřiného podniku mateřským podnikem. První tři zmíněné standardy však byly nahrazeny s účinností od 1. 1. 2013, kdy vstoupil v platnost výše zmiňovaný balíček 5 nových či novelizovaných standardů. Od tohoto data se tak sestavování konsolidované účetní závěrky podle IFRS řídí následujícími standardy: IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka IFRS 11 Společná uspořádání IFRS 12 Zveřejnění účastí na jiných jednotkách IAS 27 Individuální účetní závěrka IAS 28 Investice do přidruţených jednotek a společných podnikání
2.1.1 IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka Stěţejním standardem pro sestavování konsolidované účetní závěrky je standard IFRS 10, který stanovuje zásady vykazování a zpracování konsolidovaných účetních závěrek v případech, kdy mateřský podnik ovládá jednu nebo více účetních jednotek a ukládá takovýmto mateřským podnikům povinnost předkládat konsolidovanou účetní závěrku. Tento nově vzniklý standard nahrazuje podstatnou část původního standardu IAS 27 Konsolidovaná a separátní účetní závěrka a jeho interpretaci SIC-12, která se zabývala otázkou zařazení jednotek zvláštního určení do konsolidačního celku. 2 1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 14-15. 2 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 15-16. 17
Klíčovým je v tomto standardu vymezení ovládání, které je definováno konkrétněji a jednoznačněji, neţ v předchozích standardech, jelikoţ právě ovládání je tímto standardem stanoveno jako základ konsolidace. Na základě ovládání pak investor určí, zda se stal nebo nestal mateřským podnikem a zda mu tedy vzniká povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku nebo ne. IFRS 10 stanovuje, ţe investor jednotku ovládá pouze v případě, ţe splňuje všechny tři následující body: 1) má moc nad jednotkou, do níţ investoval, 2) na základě své angaţovanosti v jednotce, do níţ investoval, je vystaven variabilním výnosům nebo má na takové výnosy právo, 3) je schopen vyuţívat moci nad jednotkou, do níţ investoval, k ovlivnění výše svých výnosů1 Moc je v IFRS definována jako právo investora, které mu umoţňuje řídit činnosti ovládané účetní jednotky, které významným způsobem ovlivňují její výnosy (tzv. relevantní činnosti). Příkladem takovýchto relevantních činností můţe být nákup a prodej zboţí a sluţeb, výzkum a vývoj nových produktů a procesů nebo stanovování struktury financování a získávání finančních prostředků. Aby tyto činnosti mohl investor ovlivňovat, musí mít k dispozici určitá práva, jako například právo ve formě hlasovacích práv, právo jmenovat a odvolávat klíčové členy vedení, právo řídit jednotku, aby uzavírala transakce ve prospěch investora a různá další práva. 2 Variabilní výnosy, kterým je investor vystaven pak znamenají, ţe výnosy investora jsou závislé na výkonnosti ovládané jednotky, mohou tedy být kladné i záporné. Jako příklad můţeme uvést dividendy či jiné výplaty ekonomických uţitků z jednotky, do níţ bylo investováno, nebo změny hodnoty investic v účetní jednotce, do níţ bylo investováno3 Nedílnou součástí IFRS 10 je také aplikační příručka, která mimo jiné obsahuje hypotetické příklady týkající se konsolidací, specifikuje proces vymezování tří základních faktorů ovládání a stanovuje pokyny pro sestavování konsolidované účetní závěrky.
2.1.2 IFRS 11 Společná uspořádání Standard IFRS 11 zabývající se společnými uspořádáními je jedním z nově vzniklých standardů, které začaly být účinné od 1. 1. 2013. Tímto standardem se musí řídit všechny účetní závěrky sestavené po 1. lednu 2014. Svým vznikem nahradil do té doby platný standard IAS 31 Účasti na společných podnikáních a interpretaci SIC-13 Spoluovládané jednotky – nepeněžní vklady spoluovládajícího.4 Společné uspořádání je standardem definováno jako takové ujednání, které spoluovládají dvě a více stran. Spoluovládání je pak smluvně dohodnuté sdílení kontroly, které existuje v případě, kdy rozhodnutí o relevantních činnostech vyţaduje jednomyslný souhlas obou stran.5 1
IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 2 tamtéţ 3 tamtéţ 4 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 17. 5 IFRS 11 Společná uspořádání. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 18
V tomto standardu jsou rozebrány dva rozdílné typy společných uspořádání – společná činnost a společný podnik neboli joint venture. Společná činnost je uspořádání kde spoluovládající strany mají práva na aktiva a povinnosti ze závazků, které se týkají společného uspořádání. Toto uspořádání však není obvykle strukturováno jako samostatný objekt. Strany, které se společné činnosti účastní, jsou nazývány spoluprovozovateli. Společný podnik je pak standardem vnímán jako investice, prostřednictvím, které musí spoluvlastník vykazovat svůj podíl ve společném podniku. Tato investice pak musí být spoluvlastníkem zachycena prostřednictvím ekvivalenční metody. Dříve, podle standardu IAS 31, bylo moţné tento typ uspořádání vykazovat také pomocí poměrné konsolidační metody, IFRS 11 však tuto moţnost ruší, coţ můţeme povaţovat za nejpodstatnější změnu oproti původním standardům.1
2.1.3 IFRS 12 Zveřejnění podílů na jiných jednotkách Dalším z nových standardů je standard číslo 12 zabývající se zveřejňováním podílů na jiných jednotkách. IFRS 12 nenahrazuje ţádný, do té doby platný, standard, byl vytvořen zcela nově, a to především proto, ţe uţivatelé účetních výkazů, regulátoři a další zájmové skupiny kritizovali tehdy platný IAS 27, protoţe nevyţadoval zveřejňování podílů na nekonsolidovaných jednotkách. Nově vytvořený standard tak jiţ tuto povinnost zahrnuje. 2 Standard IFRS 12 se vztahuje na všechny účetní jednotky, které mají podíl v dceřiných podnicích, společných uspořádáních, přidruţených podnicích nebo nekonsolidovaných strukturovaných jednotkách. Nekonsolidovaná strukturovaná jednotka je pro účely tohoto standardu definována jako jednotka, kde hlasovací a podobná práva nepředstavují dominantní faktor při rozhodování o tom, kdo jednotku ovládá. Tato situace můţe vzniknout například, kdyţ se hlasovací práva vztahují pouze na administrativní úkoly a relevantní činnosti jsou řízeny pomocí smluvních ujednání.3 Jednotky, které se tímto standardem řídí, musí zveřejňovat takové informace, které uţivatelům účetních výkazů umoţní pochopit strukturu skupiny a míru účasti nekontrolujících vlastníků na činnostech skupiny a dále pak mimo jiné informace o rizicích plynoucích z účasti na skupině a dopadech moţných změn ve struktuře společnosti.
2.1.4 IAS 27 Individuální účetní závěrka Standard IAS 27 Individuální účetní závěrka začal být účinným od 1. 1. 2013 a novelizoval do té doby platný standard IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka. Nejvýznamnější změnou bylo vyčlenění předpisů týkajících se konsolidované účetní závěrky do samostatného standardu IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka Ve standardu IAS 27 pak zůstaly pouze předpisy upravující individuální účetní závěrku, které však výraznou změnou neprošly. Individuální účetní závěrku standard definuje jako účetní závěrku, kterou sestavuje mateřský podnik ovládající podnik dceřiný, nebo investor, který spoluovládá nebo má podstatný vliv v jednotce, do níţ investoval; a tyto provedené investice jsou v individuální účetní závěrce zachyceny v pořizovacích nákladech nebo v souladu s pravidly, které stanoví IFRS 9 Finanční nástroje. IAS 27 pak stanovuje podnikům, které takovouto účetní závěrku 1
IFRS 11 Společná uspořádání. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 2 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 17. 3 IFRS 12 Zveřejnění podílů na jiných jednotkách. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 19
sestavují, poţadavky pro účtování a zveřejňování investic do dceřiných, přidruţených a společných podniků.1 Individuální závěrka bývá předkládána společně s konsolidovanou účetní závěrkou nebo jako dodatek k účetní závěrce, ve které je pouţita pro vykazování investic do společných a přidruţených podniků ekvivalenční metoda, jelikoţ IFRS jakoukoli účetní závěrku, kde je při sestavování pouţita ekvivalenční metoda, nepovaţuje za individuální účetní závěrku. Postup sestavování této závěrky v IAS 27 stanoven není, standard odkazuje především na IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti a výše zmíněné IFRS 9, ve kterých je tento postup upraven.2
2.1.5 IAS 28 Investice do přidružených jednotek a společných podnikání IAS 28 Investice do přidružených jednotek a společných podnikání novelizuje standard IAS 28 Investice do přidružených jednotek platný do konce roku 2012. Jiţ z názvu je patrné, ţe nově upravuje i poţadavky týkající se společného podnikání. Standard stanovuje jednak poţadavky na účtování investic do přidruţených podniků, ale především se zabývá pravidly pro pouţívání ekvivalenční metody při vykazování investic do přidruţených a společných podniků. Ekvivalenční metoda je zde povaţována za účetní metodu vykazování investic, prostřednictvím které je investice původně vykázána v pořizovacích nákladech a následně je upravena o po-akviziční změny podílu investora na čistých aktivech přidruţeného nebo společného podniku, tzn. účetní hodnota investice je zvyšována (v případě zisku) či sniţována (v případě ztráty) tak, aby byl vykázán podíl investora na hospodářském výsledku účetní jednotky, do níţ investoval, po datu pořízení investice. Přidruţeným podnikem se pro účely tohoto standardu rozumí podnik, ve kterém má investor podstatný vliv, ale zároveň není dceřiným ani společně ovládaným podnikem. Podstatným vlivem se pak rozumí právo podílet se na rozhodování o finanční a provozní politice přidruţeného podniku, přičemţ se nejedná o rozhodující nebo společný vliv v tomto podniku. Společným uspořádáním se standard podrobněji nezabývá, jelikoţ se mu věnuje celý samostatný standard IFRS 11 Společná uspořádání. 3
2.2 Česká legislativa upravující konsolidaci účetních závěrek Česká úprava konsolidovaných účetních závěrek je oproti mezinárodním účetním standardům méně obsáhlá. Konsolidacemi se v ČR zabývá zákon o účetnictví prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví české účetní standardy
2.2.1 Zákon o účetnictví Konsolidovaná účetní závěrka je v zákoně o účetnictví upravena v třetí části, týkající se účetní závěrky, v paragrafech 22, 22a, 22b, 23, 23a a 23b. 1
IAS 27 Individuální účetní závěrka. In: Mezinárodní účetní standardy. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 2 IAS 27 Individuální účetní závěrka. In: Mezinárodní účetní standardy. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 3 KRUPOVÁ, Lenka, Libor VAŠEK a Michal R ČERNÝ. IAS/IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vyd. 1. Praha: VOX, 2005, 1050 s. ISBN 8086324443, str. 449 – 450. 20
Zákon definuje konsolidovanou účetní závěrku jako účetní závěrku sestavenou a upravenou metodami konsolidace. Takové metody zde stanovuje tři, a to metodu: a) plné konsolidace, b) poměrné konsolidace a c) ekvivalenční metodu1 Zde můţeme pozorovat první výraznější rozdíl oproti IFRS, a to ten, ţe česká legislativa povaţuje ekvivalenční metodu za metodu konsolidace, kdeţto IFRS ne. Dále zákon stanovuje, které společnosti jsou povinny sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, společnosti, které jsou osvobozeny od sestavování konsolidované účetní závěrky, pravidla pro vymezení konsolidačního celku a pouţívání IFRS ke konsolidaci. Tímto zákonem je stanoveno, ţe všechny společnosti, jejichţ cenné papíry jsou veřejně obchodovány na regulovaném trhu v Evropské Unii, musí při sestavení konsolidované účetní závěrky pouţít mezinárodní účetní standardy. Společnosti, jejichţ cenné papíry obchodovány nejsou, si mohou zvolit, zda při konsolidaci vyuţijí mezinárodních standardů či české legislativy.2
2.2.2 Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví Konsolidovanou účetní závěrku můţeme nalézt v prováděcí vyhlášce k podvojnému účetnictví č. 500/2002 Sb., v páté části, a to konkrétně v paragrafech 62 – 67. Tato prováděcí vyhláška je rozdělena do tří hlav, v první části je upraven postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, druhá část popisuje metody konsolidace a třetí stanovuje uspořádání, označování a obsahové vymezení poloţek konsolidované účetní závěrky. Třetí část stanovuje a blíţe popisuje obsah tří sloţek konsolidované účetní závěrky, a to: konsolidované rozvahy, konsolidovaného výkazu zisků a ztrát, přílohy ke konsolidované účetní závěrce 3 Konsolidovaná účetní závěrka bank, obchodníků s cennými papíry a dalších finančních institucí je upravena vyhláškou č. 501/2002 Sb. a konsolidace pojišťoven a zajišťoven je upravena vyhláškou č. 502/2002 Sb. Všechny tyto vyhlášky prošly drobnějšími úpravami a od 1. 1. 2014 vstoupily v platnost jejich novelizované verze. 4
1
zpracováno podle: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx 2 tamtéţ 3 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=54043&fulltext=&nr=500~2F2002&part=&name=&rpp= 15#local-conten 4 Od 1. ledna 2014 jsou účinné novely prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví v souvislosti s rekodifikací soukromého práva – vyhlášky č. 500 aţ 504/2002, č. 383/2009 Sb. a č. 410/2009 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/ucetnictvi/legislativa-v-ucetnictvi/2014/od-1-ledna-2014-jsou-ucinne-novely-prova-16390 21
2.2.3 České účetní standardy Nejobsáhlejší předpisy týkající se konsolidací nalezneme v českých účetních standardech, konkrétně ve standardu č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. V úvodu standard vymezuje některé základní pojmy a konsolidační pravidla a dále se věnuje detailním charakteristikám a etapám konsolidačních metod – plné metody konsolidace, konsolidace ekvivalenční metodou a konsolidace poměrnou metodou. V závěru pak standard řeší pravidla pro sestavování konsolidovaného přehledu o peněţních tocích.1
3 TYPY VLIVU MATEŘSKÉ JEDNOTKY NA OSTATNÍ JEDNOTKY KONSOLIDAČNÍHO CELKU Mateřská jednotka vůči svým dceřiným jednotkám vţdy uplatňuje určitou míru vlivu, má tedy moţnost v různé míře zasahovat do činnosti podniku a ovlivňovat tak jeho chod. Právě existence tohoto vlivu bývá příčinou vzniku povinnosti vykazovat účetní jednotku v konsolidované účetní závěrce. V následujících kapitolách popíšu vliv přímý a nepřímý, který závisí na struktuře uspořádání a dále rozdělím vliv podle jeho míry na rozhodující, podstatný a sdílený rozhodující.
3.1 Přímý a nepřímý vliv Podle struktury uspořádání konsolidačního celku rozeznáváme ve vztahu mateřské a dceřiné jednotky dva typy vlivu, a to přímý a nepřímý. Častým jevem také je, ţe mateřská jednotka ke své dceřiné jednotce uplatňuje oba typy vlivu zároveň. Přímý vliv vzniká v případě, ţe mateřská jednotka přímo investovala do své dceřiné jednotky, např. nakoupila její akcie. Nepřímý vliv je ve sloţitějších strukturách častější a vzniká, jestliţe dceřiná jednotka investuje do jiné jednotky a získá v ní podíl. Schéma č. 1: Struktura konsolidačního celku
Zdroj: vlastní tvorba podle ZELENKA Vladimír a ZELENKOVÁ Marie Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 26. Na obrázku č. 1: Struktura konsolidačního celku je znázorněna jednoduchá struktura, která mezi účetními jednotkami můţe vzniknout. Předpokládejme, ţe všechny účasti vznikly na základě drţení akcií. Mateřská jednotka uplatňuje k účetní jednotce B pouze přímý vliv a její vlastnický podíl v této jednotce je 60 %. V účetní jednotce C má mateřská jednotka pouze nepřímý vliv, který vznikl díky 50% investici jednotky B, která je dceřinou společností, do 1
Český účetní standard pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. In: České účetní standardy pro podnikatele. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/020.aspx 22
jednotky C. V účetní jednotce A uplatňuje mateřská jednotka, jak přímý tak nepřímý vliv. Přímý vliv vzniká v důsledku přímo drţených akcií ve výši 30 %. Nepřímý vliv vzniká v důsledku toho, ţe mateřská společnost investovala do jednotky B a jednotka B investovala do jednotky A a drţí zde 10% podíl.
3.2 Rozhodující, podstatný a společný vliv Podle míry vlivu rozeznáváme vliv rozhodující, podstatný a sdílený rozhodující. Přesné vymezení a význam se mezi mezinárodními účetními standardy a českou legislativou poněkud liší. V české legislativě je kvantitativní vymezení míry vlivu jedním z určujících prvků v procesu vymezování konsolidačního celku. V mezinárodních účetních standardech platných do konce roku 2012 byl princip podobný, pouze s drobnějšími odchylkami v procesu vymezování. IFRS platné od roku 2013 však přistupují k vymezování konsolidačního celku odlišně a kvantitativně určená míra vlivu jiţ není hlavním určujícím kritériem, ale pouze prvkem, který můţe toto vymezování usnadnit. Blíţe bude proces vymezení konsolidačního celku upřesněn v následující kapitole Vymezení konsolidačního celku. V této podkapitole bude problematika míry vlivu zjednodušena a oproštěna od specifik české legislativy a systému IFRS. Rozhodující vliv můţe být obecně definován jako takový vliv, který umoţňuje investorovi (mateřské jednotce) ovládat klíčové politiky podniku, do nějţ bylo investováno. Můţe tedy prostřednictvím svého vlivu ovládat mimo jiné provozní a finanční politiky a pomocí nich ovlivnit strategické a operativní směřování podniku. Zpravidla je rozhodující vliv spojen s drţbou více neţ 50 % hlasovacích práv v podniku, existují však i jiné způsoby (specifické v české legislativě i IFRS), jak rozhodujícího vlivu dosáhnout.1 Společný vliv vzniká, jestliţe se dvě nebo více stran (z nichţ jedna je součástí konsolidačního celku) dohodnou na sdíleném ovládání určitého celku, ve kterém dohromady drţí rozhodující podíl. Existuje pouze tehdy, jestliţe je při rozhodování o podstatných činnostech vyţadován jednomyslný souhlas všech stran sdílejících ovládání. Vzhledem k tomu, ţe sdílející strany musejí dohromady získat rozhodující podíl, vznikají zde opět odlišnosti mezi českou legislativou a IFRS, které jsou dané právě vymezením rozhodujícího podílu.2 Podstatný vliv je vnímán IFRS i českou legislativou podobně, jde o právo podílet se na relevantních rozhodnutích v jednotce pod podstatným vlivem, především tedy na rozhodování o finanční a provozní politice, přitom se ale nejedná o rozhodující ani společný vliv. Podstatný vliv je zpravidla spojován s drţbou 20 – 50 % hlasovacích práv. Jednotka, která je pod podstatným vlivem, se nazývá přidruţená jednotka. 3
1
LOJA, Radka. Konsolidovaná účetní závěrka: příručka: praktická pomůcka pro sestavování v souladu s Mezinárodními účetními standardy a českými předpisy. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002, 139 s. ISBN 8086371301, s. 17. 2 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 23, 46, 48. 3 KRUPOVÁ, Lenka, Libor VAŠEK a Michal R ČERNÝ. IAS/IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vyd. 1. Praha: VOX, 2005, 1050 s. ISBN 8086324443, str. 486. 23
Schéma č. 2: Rozšířená struktura konsolidačního celku
Zdroj: vlastní tvorba podle ZELENKA Vladimír a ZELENKOVÁ Marie Zdroj: vlastní tvorba podle ZELENKA Vladimír a ZELENKOVÁ Marie Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 26 Do struktury z předcházející kapitoly přidáme účetní jednotku Z, ve které nemá podíl ţádná z jednotek zobrazeného konsolidačního celku. Opět budeme předpokládat, ţe všechny účasti vznikly na základě drţení akciového podílu. Účetní jednotka B uzavřela s účetní jednotkou Z dohodu o společném ovládání účetní jednotky C, dohromady mají 80% podíl na hlasovacích právech, coţ můţe být povaţováno za podíl rozhodující. Jednotka C je tedy z pohledu mateřské společnosti jednotkou spoluovládanou. V účetní jednotce B má mateřská společnost 60% podíl na hlasovacích právech, můţeme tedy předpokládat, ţe zde má mateřská společnost rozhodující vliv. Díky tomu, ţe má mateřská společnost rozhodující vliv v účetní jednotce B, získává tak i 10% podíl na hlasovacích právech v účetní jednotce A, společně s přímým vlivem 30 % tak v součtu získává 40 % hlasovacích práv. V tomto zobecnění budeme předpokládat, ţe má vlivem 40 % podílu na hlasovacích právech pouze podstatný vliv v jednotce A.
4 PODOBA KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY Konsolidovaná účetní závěrka, kterou společnosti distribuují svým akcionářů a široké veřejnosti musí vţdy splňovat stanovené náleţitosti. Především musí obsahovat všechny povinné součásti konsolidované účetní závěrky a musí být sestavena a zveřejněna vţdy do určitého data. Zároveň musí konsolidovaná účetní závěrka obsahovat také soubor konsolidačních pravidel, na základě kterých byla sestavena.
4.1 Součásti konsolidované účetní závěrky Konsolidovaná účetní závěrka se skládá z několika součástí: konsolidovaná rozvaha konsolidovaný výkaz zisků a ztráty přílohy ke konsolidované účetní závěrce konsolidovaný přehled o peněţních tocích
24
konsolidovaný přehled o změnách vlastního kapitálu1 České účetní standardy povaţují poslední dva výše zmíněné přehledy za nepovinnou součást konsolidované účetní závěrky. Podle mezinárodního účetního standardu IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky jsou však tyto poloţky povinnou součástí účetní závěrky.2 Konsolidovaná účetní závěrka sestavená podle standardů IFRS tedy přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu obsahovat musí. V konsolidované rozvaze je uvedena celková výše aktiv a celková výše pasiv za minulé období a za běţné období, tedy za období, za které se účetní závěrka sestavuje, přičemţ celková výše aktiv se uvádí ve stavu sníţeném o opravné poloţky a oprávky. Do rozvahy je v závislosti na pouţité metodě doplněny ještě několik dalších poloţek, kterými mohou být: kladný či záporný konsolidační rozdíl menšinový vlastní kapitál, základní kapitál a kapitálové fondy menšinové fondy ze zisku, včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty z minulých let menšinový výsledek hospodaření běţného účetního období cenné papíry a podíly v ekvivalenci konsolidační rezervní fond podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci3 Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát obsahuje celkovou výši nákladů a výnosů za běţné i za minulé období. Výkaz zisků a ztrát se poté doplní o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu (objeví se na straně nákladů), zúčtování záporného konsolidačního rozdílu (na straně výnosů) či podle pouţité metody o menšinové podíly na výsledku hospodaření a podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci. V příloze ke konsolidované účetní závěrce, pak mateřská společnost uvádí základní informace týkající se konsolidace, jako je: způsob konsolidace a pouţité metody konsolidace název a sídlo účetních jednotek, které jsou součástí konsolidačního celku název a sídlo jednotek nezahrnovaných do konsolidačního celku informace o pouţitých účetních metodách a zásadách vysvětlení a metody stanovení kladného a záporného konsolidačního rozdílu
1
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=54043&fulltext=&nr=500~2F2002&part=&name=&rpp= 15#local-conten 2 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky. In: Mezinárodní účetní standardy. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 3 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=54043&fulltext=&nr=500~2F2002&part=&name=&rpp= 15#local-conten 25
Dále se zde také nachází vybrané informace pojednávající zejména o finanční situaci, a odměňování v konsolidačním celku, jako jsou výše vyplácených odměn statutárním a dozorčím orgánům, celková částka dluhů se splatností delší neţ 5 let či informace o transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace celku.1
4.2 Pravidla konsolidace Pravidla konsolidace jsou pravidla, která stanovuje a vyhlašuje mateřská jednotka pro své dceřiné, přidruţené a společné podniky. Tyto podniky pak podle nich upraví údaje potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky a předloţí je své mateřské společnosti. Konsolidační pravidla obvykle upravují: způsoby oceňování majetku a závazků poţadavky na údaje, které mají dceřiné, přidruţené a společné podniky předkládat své mateřské jednotce termíny pro předloţení stanovených údajů, konsolidovaných účetních závěrek niţších konsolidačních celků (v případě postupného sestavování závěrky) a termín pro sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek (taktéţ v případě postupného sestavování závěrky) 2 Dceřiné, přidruţené a společné podniky pak mají ze zákona povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky a tedy i dodrţet pravidla stanovená mateřskou jednotkou, jelikoţ jejich splnění je pro správné sestavení účetní závěrky klíčové.
4.3 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Datum sestavování konsolidované účetní závěrky je stanovené podobně, jak českými tak mezinárodními standardy. Účetní závěrka se sestavuje ke konci účetního období konsolidující společnosti. Obvykle je konec účetního období u mateřské společnosti a společností, které se do konsolidované účetní závěrky zahrnují, stejný a účetní závěrky se tak sestavují ke stejnému okamţiku. Můţe však nastat i situace, ţe se konec účetního období těchto společností liší. Tato situace se v zásadě řeší dvěma způsoby. Pokud to situace umoţňuje, připraví účetní jednotky doplňkové informace vztahující se ke konci účetního období mateřského podniku. Tyto doplňkové informace mívají podobu mezitímní účetní závěrky, kterou mateřská jednotka vyuţije ke konsolidačním účelům. Pokud je přípravě těchto doplňkových informací z nějakého důvodu neproveditelná, mateřská společnost můţe pouţít dříve sestavenou účetní závěrku společnosti zařazené do konsolidačního celku, která bezprostředně předchází konsolidované účetní závěrce sestavované mateřským podnikem. Rozdíl mezi datem účetní závěrky podniků zařazených do konsolidačního celku a datem konsolidované finanční závěrky však nesmí být delší neţ 3 měsíce a je moţné pouţít pouze účetní závěrky sestavené „před rozvahovým dnem (nikoliv 3 měsíce „po“ rozvahovém dni). Délka jednotlivých účetních období však musí být u všech
1
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081, s. 201-203. 2 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081, s. 184. 26
společností stejná.1 Tento postup je uplatněn jak při sestavování konsolidované účetní závěrky jak podle české legislativy, tak podle IFRS. Účetní jednotka je povinna zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu do 30 dnů po jejím ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem. Nejpozději však mateřská společnost musí zveřejnit svou účetní závěrku do konce následujícího období, a to i v případě, ţe by ještě k ověření či schválení nedošlo. Příslušným orgánem schvalujícím účetní závěrku obvykle bývá valná hromada. Ke zveřejnění konsolidované účetní závěrky dochází v okamţiku jejího uloţení do sbírky listin obchodního rejstříku.2
5 METODY KONSOLIDACE České účetní standardy rozlišují tři konsolidační metody – metodu plné konsolidace, konsolidace ekvivalencí a metodu poměrné konsolidace. IFRS pouţívá při sestavování také tyto metody, avšak metodu ekvivalence nepovaţuje za konsolidační metodu, ale podniky, které se pomocí ní vykazují, jsou vnímání pouze jako investice mateřského podniku, ne jako součásti konsolidačního celku.
5.1 Metoda plné konsolidace Metoda plné konsolidace se pouţívá pro konsolidování dceřiných podniků, tedy podniků, kde mateřská společnost uplatňuje rozhodující vliv. Plná metoda konsolidace spočívá ve sdruţení aktiv a pasiv ovládaných osob s aktivy a pasivy mateřské společnosti, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Dále jsou pak v rámci této metody vyloučeny vzájemné vztahy mezi těmito jednotkami a je vykázán konsolidační rozdíl a jeho odpis. U podniků, kde mateřská jednotka nedrţí 100% podíl, dochází k rozdělení vlastního kapitálu a výsledku hospodaření na podíl připadající mateřské společnosti a podíl, který náleţí menšinovým drţitelům. Z konsolidace plnou metodou jsou také vyloučeny cenné papíry a podíly jejich emitentem je ovládaná osoba. 3 Metoda plné konsolidace má v českých i v mezinárodních standardech zhruba podobné etapy, a to: 1. Pokud účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku poprvé nebo se v posledním účetním období odehrály významné změny v rozloţení dceřiných, přidruţených a společných podniků, měla by si tato účetní jednotka nejprve ověřit, zda je povinna konsolidovanou účetní závěrku sestavovat. 2. Následně konsolidující společnost vymezí a oznámí konsolidační celek 3. Konsolidující společnost sestaví konsolidační pravidla a rozešle je podnikům, které jsou součástí konsolidačního celku. 4. Po obdrţení potřebných údajů mateřská společnost přetřídí a upraví, jak poloţky účetních závěrek dceřiných, přidruţených a společných podniků, tak poloţky své vlastní účetní závěrky. Nejčastěji tato fáze zahrnuje přepočet účetních závěrek zahraničních společností vedených v cizí měně kurzem platným ke konci období, tedy 1
LOJA, Radka. Konsolidovaná účetní závěrka: příručka: praktická pomůcka pro sestavování v souladu s Mezinárodními účetními standardy a českými předpisy. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002, 139 s. ISBN 8086371301, s. 28 – 29. 2 zpracováno podle: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx 3 Český účetní standard pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. In: České účetní standardy pro podnikatele. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/020.aspx 27
kde dni, ke kterému je konsolidovaná účetní závěrka sestavována. Můţe zde také docházet k úpravě účetních závěrek společností, jejichţ principy oceňování se liší od principů stanovených v konsolidačních pravidlech. 5. V určitých situacích můţe dojít k tomu, ţe se ocenění aktiv a závazků výrazně liší od reálné hodnoty, můţe zde tedy dojít k jejich přecenění. 6. Jakmile má konsolidující jednotka k dispozici všechny potřebné údaje a tyto údaje jsou upraveny do poţadované podoby, můţe dojít k seskupení údajů z jednotlivých účetních závěrek. 7. Po seskupení údajů dochází k vyloučení operací mezi ovládající osobou a ovládanými osobami, které nemají vliv na výsledek hospodaření, ale mají významný vliv na stav majetku a závazků a výsledkové poloţky. 8. Dále jsou vyloučeny všechny operace mezi podniky konsolidačního celku, které mají vliv na výsledek hospodaření, a to zejména: nákup a prodej zásob, nákup a prodej dlouhodobého majetku a přijaté a vyplácené dividendy. 9. V dalším kroku je vypočten konsolidační rozdíl. Konsolidační rozdíl vyjadřuje rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidovaného podniku a reálnou hodnotou tohoto podílu, která vznikne jako rozdíl reálných aktiv a reálných hodnot cizího kapitálu ke dni, kdy konsolidující účetní jednotka začala uplatňovat rozhodující vliv nebo ke dni, kdy byl její podíl na konsolidované účetní jednotce navýšen. Konsolidační rozdíl se tedy stanovuje u konsolidovaných účetních jednotek, u kterých mateřská společnost získala v průběhu účetního období rozhodující vliv nebo u jednotek, u kterých svůj podíl navýšila. Pokud vznikne kladný konsolidační rozdíl (mateřská společnost zaplatila za investici víc, neţ jaký je její podíl na vlastním kapitálu), objeví se rozdíl v rozvaze na straně aktiv a je označován jako goodwill. Pokud vznikne rozdíl záporný (mateřská společnost získala podíl ve vyšší hodnotě, neţ kolik za něj zaplatila, například kvůli špatnému jménu firmy či určitým problémům ve firmě), objeví se pasivech společnosti nebo se záporným znaménkem na straně aktiv. České účetní standardy stanovují, ţe konsolidační rozdíl musí být odepsán nejpozději do 20 let od jeho vzniku. Ve standardech IFRS je konsolidační rozdíl označován jako goodwill a neodepisuje se. Kaţdý rok je však jeho hodnota testována, zda nedošlo k jejímu sníţení. Pokud ke sníţení hodnoty dojde, je toto sníţení vykázáno jako ztráta v provozním výsledku. 10. Po vypočtení konsolidačního rozdílu/goodwillu dochází k rozdělení konsolidovaného vlastního kapitálu ovládající osoby a výsledku hospodaření na většinové podíly patřící mateřské společnosti a na menšinové podíly, které jsou ve vlastnictví ostatních akcionářů. 11. Dále dochází k vyloučení podílových cenných papírů a podílů, které emitovala ovládaná osoba, a jsou ve vlastnictví mateřské společnosti.
28
12. Nakonec jsou vypořádány podíly se zpětnou vazbou. Podílem se zpětnou vazbou se rozumí cenné papíry a podíly konsolidující účetní jednotky, které jsou v drţení konsolidovaných účetních jednotek.1
5.2 Ekvivalenční metoda Ekvivalenční metodou se podle českých účetních předpisů konsolidují podniky pod podstatným vlivem. Pokud je konsolidovaná účetní závěrka sestavována podle standardů IFRS, pouţívá se ekvivalenční metoda pro vykazování podniků, jak pod podstatným vlivem, tak pod společným vlivem, přičemţ zahrnování společných podniků do konsolidované účetní závěrky se řídí stejnými pravidly, jako vykazování přidruţených podniků. Metoda ekvivalence jako jediná z metod vykazování investic není zaloţena na sdruţování majetku a závazků konsolidující a konsolidované společnosti. Spočívá v tom, ţe z rozvahy mateřského podniku je vyloučena investice do konsolidované účetní jednotky a tato poloţka je nahrazena novou samostatnou rozvahovou poloţkou podílů oceněných v ekvivalenci představující výši podílu na vlastním kapitálu jednotky, do níţ bylo investováno. Mezi novou poloţkou a původním oceněním vzniká rozdíl, který musí být vypořádán. Vypořádání probíhá prostřednictvím vykázání poměrné části výsledku hospodaření společnosti pod podstatným vlivem. Tato poměrná část dosahuje do výše podílové účasti mateřské společnosti a objeví se v samostatné poloţce „konsolidovaného výkazu zisku a ztráty“ pod názvem „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ a v rozvaze v samostatné poloţce opět s názvem „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“. Dále je v rámci procesu vypořádávání rozdílu vykázán konsolidační rezervní fond, ve kterém jsou akumulovány podíly na výsledcích hospodaření v ekvivalenci z minulých let. V tomto fondu jsou obsaţeny také podíly přidruţeného podniku na změnách ve výši ostatního vlastního kapitálu (tzn. kapitálu bez výsledku hospodaření) za dané účetní období.2 V rámci této metody je vhodné si také přiblíţit, jak se poloţka „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ stanovuje. V roce, kdy došlo k získání podstatného vlivu v určitém podniku, se výše podílu zjistí jako součin podílové účasti mateřské společnosti a skutečně dosaţeného zisku od data získání podstatného vlivu. V dalších letech je pak podíl stanovován jako součin podílové účasti a výsledku hospodaření za běţné účetní období.3 U metody konsolidace rovněţ dochází ke vzniku konsolidačního rozdílu. Tento rozdíl je vypořádáván stejným způsobem jako při pouţití metody plné konsolidace. Konsolidační rozdíl je i v rámci této metody odepisován stejným způsobem. Nakonec jsou z výkazu zisku a ztráty mateřské společnosti vyloučeny dividendy či vyplacené podíly na zisku, které přijala mateřská společnost od společnosti pod podstatným vlivem. Současně je o ně zvýšen konsolidační rezervní fond.4
5.3 Metoda poměrné konsolidace Metoda poměrné konsolidace je pouţívána při konsolidaci řídící se českými standardy pro podniky pod společným vlivem. Dříve tuto metodu povolovaly pro podniky pod společným vlivem i standardy IFRS. Po jejich aktualizaci však tuto metodu uţ nepřipouští a
1
Český účetní standard pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. In: České účetní standardy pro podnikatele. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/020.aspx 2 tamtéţ 3 tamtéţ 4 tamtéţ 29
společné podniky jsou při konsolidaci podle IFRS vykazovány prostřednictvím metody ekvivalence. Tato metoda je zaloţena na principu přičítání poměrné části aktiv, pasiv, nákladů a výnosů k odpovídajícím poloţkám účetní závěrky mateřské společnosti. Ve své podstatě je tato metoda velmi podobná metodě plné konsolidace s tím rozdílem, ţe v metodě poměrné konsolidace je přičítána pouze poměrná část poloţek, nikoli celá hodnota. 1 I v rámci této metody jsou ze slučovaných poloţek vyloučeny podílové cenné papíry a vklady, které vyjadřují účast mateřského podniku na konsolidované jednotce, vzájemné pohledávky a závazky v rámci podniků konsolidačního celku a výsledek hospodaření vzniklý z operací rovněţ v rámci tohoto celku. Stejně jako při vykazování metodou ekvivalence i zde vzniká konsolidační rezervní fond. Vzniká zde také konsolidační rozdíl, který je opět řešen stejným způsobem jako u metody plné konsolidace.2
6 VYMEZENÍ KONSOLIDAČNÍHO CELKU Klíčovým faktorem celého procesu konsolidace je hned jeho úvodní fáze, ve které musí být vymezen konsolidační celek. Ten se skládá z podniků, které podléhají konsolidaci. Mateřský podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, je označován za konsolidující jednotku. Podniky, které jsou ovládány, řízeny nebo pod podstatným vlivem mateřského podniku se pak nazývají konsolidované účetní jednotky. 3
6.1 Vymezení konsolidačního celku podle IFRS IFRS stanovují povinnost podniku sestavovat konsolidovanou účetní závěrku vţdy v případě, kdy existuje vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem. V IFRS platných do konce roku 2012 bylo při vymezování konsolidačního celku jedním z klíčových faktorů určení podílu na hlasovacích právech jednotky, do které mateřská společnost investovala. Podíl na hlasovacích právech byl vyvratitelným prvkem a IFRS popisovaly mnoho další příkladů, kdy pouhé drţení hlasovacích práv nebylo důvodem zahrnutí jednotky do konsolidačního celku, případně naopak, i bez příslušného podílu na hlasovacích právech byla jednotka do konsolidačního celku zařazena.4 Nicméně tento stanovený podíl byl často hlavním vodítkem při procesu vymezování konsolidačního celku. V této oblasti přinesl nový balíček standardů IFRS a IAS změny a posuzování sloţitějších struktur se spíše zakládá na individuálním posouzení neţ na kvantitativních poţadavcích. V novém balíčku standardů IFRS se vymezování ovládaných jednotek věnuje standard číslo 10 Konsolidovaná účetní závěrka. Jednotky pod společným vlivem jsou posuzovány pomocí IFRS 11 Společná uspořádání a vymezení jednotek pod podstatným vlivem se nachází v novelizovaném standardu IAS 28 Investice do přidružených jednotek a společných podnikání.
1
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081, s. 197. 2 Český účetní standard pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. In: České účetní standardy pro podnikatele. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/020.aspx 3 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081, s. 181. 4 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 22-32. 30
6.1.1 Ovládané jednotky Proces vymezování ovládání je oproti ostatním typům vlivů nejsloţitější a obsahuje nejširší škálu posuzovaných faktorů. Stejně jako v dříve účinných standardech IFRS zde platí tzv. „control concept“. Z teorie „control concept“, tedy koncepce ovládání, vyplývá, ţe v procesu určování míry a charakteru vlivu vţdy rozhoduje skutečný potenciál ovládání, nikoli pouze formální právní uspořádání vztahu mezi investorem a jednotkou, do níţ bylo investováno.1 Při rozhodování zda se jedná o ovládanou jednotku či nikoli, musí být podle IFRS 10 posouzeny 3 faktory, a to zda: a) b) c)
má moc nad jednotkou, je vystaven variabilním výnosům, můţe díky své moci nad jednotkou ovlivnit výši svých výnosů2
Moc investora nad jednotkou Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 2.1.1 zabývající se standardem IFRS 10, mocí se rozumí schopnost investora ovlivňovat významné činnosti jednotky, do které investoval. Takovýmito činnostmi můţe být financování a získávání finančních prostředků, výzkum a vývoj, pořizování či vyřazování klíčových aktiv nebo nákup a prodej zboţí a sluţeb. IFRS 10 stanovuje, ţe schopnost ovlivňovat tyto procesy získává investor z práv, která drţí v určitém podniku, a to z práv substantivních a práv, která nejsou ochrannými.3 Substantivní neboli podstatná práva jsou taková práva, která investor uplatňuje v případě, ţe je třeba rozhodnout o významných činnostech, přičemţ drţitel je tato práva zároveň schopen v praxi uplatnit. Ochranná práva pak slouţí k tomu, aby ochraňovala zájmy investorů (například práva menšinových akcionářů), nicméně tato práva neumoţňují jejich drţiteli ovlivňovat významné činnosti podniku a nevzniká tedy na jejich základě moc. 4 Důleţitým krokem investora při vymezování konsolidačního celku je tedy posouzení, zda je drţitelem substantivních, tedy faktických, práv a zda je tato práva schopen i prakticky uplatnit. Musí posoudit, jestli neexistují určité překáţky, které by mu v uplatňování jeho práv zabránily. Takovýmito překáţkami mohou být například finanční sankce, smluvní podmínky nebo regulační poţadavky, které investorovi zabraňují či ho odrazují od uplatnění práv. Dále musí zváţit, jestli neexistují i další strany, které by musely souhlasit s uplatněním práv a konečně také to, jestli by investor z uplatnění drţených práv profitoval. 5 Za substantivní práva se nejčastěji povaţují práva hlasovací. V případě, ţe investor drţí více neţ polovinu hlasovacích práv a neexistuje zde ţádná jiná strana (např. vláda nebo regulátor), která by měla schopnost ovlivňovat významné činnosti jednotky, je investor ovládající osobou. Existuje však i mnoho případů, kdy investorovi stačí drţet méně neţ polovinu hlasovacích práv a i přesto je ovládající osobou. Tento případ můţe nastat, pokud investor uzavřel dohodu s dalšími drţiteli hlasovacích práv, ţe tito drţitelé budou s investorem vţdy hlasovat ve shodě. Investor můţe být vedle hlasovacích práv také drţitelem 1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 22-32. 2 IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 3 tamtéţ 4 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 33. 5 IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 31
kupních opcí na nákup akcií s hlasovacími právy nebo drţitelem dalších práv, proto aby mohla být jednotka, do níţ investoval povaţována za ovládanou. Existuje i mnoho dalších situací, kdy se investor můţe stát ovládající osobou i bez převahy hlasovacích práv. Jelikoţ je však kaţdá situace individuální, je důleţité se vţdy řídit „control conceptem“ a posoudit zda investor skutečně, fakticky ovládá jednotku, do níţ bylo investováno. Mimo hlasovacích práv můţe investor pouţít i další práva k získání rozhodujícího vlivu v dané jednotce, například práva, která mu umoţňují dosazování klíčových zaměstnanců, kteří řídí významné činnosti podniku. V tomto případě je individuální posouzení kaţdého takového práva ještě podstatnější neţ u práv hlasovacích.1 Vystavení investora variabilním výnosům Jak jiţ bylo zmíněno, aby se mohl investor označit za ovládající osobu, musí být také vystaven variabilním výnosům plynoucím z jednotky, do které investoval. Variabilními výnosy však nejsou myšleny výnosy účetní, které by nabývaly převáţně kladných hodnot. Výše variabilních výnosů se odvíjí od produktivity podniku a můţou tedy nabývat jak kladných tak záporných hodnot. Nejčastějšími variabilními výnosy jsou dividendy, tedy podíly na zisku vyplácené drţitelům akcií. Dalšími příklady variabilních výnosů mohou být odměny za správu aktiv dané jednotky, podíly na likvidačním zůstatku, ale také výnosy dosaţené prostřednictvím úspor z rozsahu, které mohou vzniknout při sloučení investorových aktivit s aktivitami jednotky, do níţ bylo investováno. Z uvedeného je zřejmé, ţe příjemcem variabilních výnosů z jednotky, do níţ bylo investováno, obvykle není pouze ovládající osoba, ale široký okruh jiných osob, které jsou určitým způsobem zainteresovány v dané jednotce. 2 Použití moci pro ovlivnění výše výnosů Posledním faktorem při posuzování toho, zda je investor ovládající osobou, je schopnost tohoto investora za pouţití moci, kterou disponuje, ovlivňovat výnosy, které mu plynou z investice do určité jednotky. Investor, který tuto schopnost má, však ještě musí zváţit, zda jedná sám za sebe nebo je zmocněncem. Zmocněnec je osoba, na níţ byla rozhodovací práva delegována zmocnitelem. I přesto, ţe zmocněnec disponuje těmito právy, není ovládající osobou, ale jedná pouze ve prospěch zmocnitele, který je skutečným drţitelem práv a tedy i ovládající osobou. 3 Jestliţe investor provedl posouzení 3 klíčových faktorů a vyhodnotil, ţe disponuje mocí nad jednotkou, do níţ bylo investováno, je vystaven variabilním výnosům a můţe vyuţít svou moc k tomu, aby ovlivnil jemu plynoucí výnosy z dané jednotky, pak se investor můţe povaţovat za osobu ovládající. Svůj podíl na ovládané jednotce pak v konsolidované účetní závěrce vykáţe prostřednictví metody plné konsolidace, jejíţ princip byl blíţe přiblíţen v kapitole 5.1 Metoda plné konsolidace.
6.1.2 Jednotky pod společným vlivem Společný vliv je uplatňován v případech, kdy dvě nebo více stran uzavřou dohodu o sdíleném ovládání a při rozhodování o významných činnostech je vţdy vyţadován souhlas všech stran této dohody. Existují dva typy společných uspořádání – společná činnost a společné podnikání, jejichţ podstata byla přiblíţena v kapitole 2.1.2. IFRS 11: Společná 1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 33-35. 2 IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 3 tamtéţ 32
uspořádání. Podstatný rozdíl mezi těmito dvěma formami z pohledu problematiky konsolidované účetní závěrky je, ţe společná činnost není ţádným způsobem konsolidována a tedy ani vykazována prostřednictví konsolidované účetní závěrky. Společné podnikání je oproti tomu podle IFRS vykazováno za pouţití metody ekvivalence. Pro srovnání si stručně uveďme, jak bylo vykazování společně ovládaných podniků upraveno v IFRS platných do konce roku 2012, jelikoţ v této oblasti prošly Mezinárodní účetní standardy dosti podstatnou změnou. Spoluovládání bylo upraveno tehdy platným standardem IAS 31 Účast na společných podnikáních a bylo definováno velmi podobně jako v dnes platném standardu IFRS 11 a tedy jako uspořádání, kde rozhodování ve strategických oblastech vyţadovalo jednomyslný souhlas obou (popř. všech) subjektů podílejících se na tomto uspořádání. IAS 31 však rozlišoval 3 typy společných uspořádání – spoluovládané činnosti, spoluovládaná aktiva a spoluovládané jednotky, z nichţ poslední zmíněné mohlo být do konsolidované účetní závěrky zahrnuto buď metodou ekvivalence, nebo metodou poměrné konsolidace. Na rozdíl od dnešní úpravy zde tedy byla moţnost podniky pod společným vlivem konsolidovat. Dnes tu tato moţnost uţ není a mateřské jednotky sestavující konsolidovanou účetní závěrku musí pro vykazování společného vlivu pouţít metodu ekvivalenční.1
6.1.3 Jednotky pod podstatným vlivem Podstatný vliv uplatňuje mateřská jednotka v tzv. přidruţených podnicích, jejichţ problematiku upravuje IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků. Co můţeme rozumět pod pojmem přidruţený podnik, jiţ bylo nastíněno v kapitole 2.1.5 IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků shrnující obsah tohoto standardu. Je to tedy jednotka, kde má mateřská společnost takový podíl, ţe jí poskytuje právo zasahovat do rozhodování o finanční a provozní politice, ale zároveň tento podíl není rozhodující ani zde mateřská jednotka neuplatňuje společný vliv. Aby jednotka mohla být prohlášena za přidruţenou, musí mateřská společnost zpravidla splnit alespoň jednu z následujících podmínek: být v tomto podniku zastoupena v představenstvu nebo v jiném řídícím orgánu společnosti být oprávněna účastnit se tvorby zásad společnosti, a to zejména v oblasti rozdělování zisku provádět s „potenciální“ přidruţenou jednotkou významné transakce vyměnit si se společností navzájem určité členy managementu poskytovat společnosti významné technické informace 2 Obecně je jedna či více z těchto podmínek splněna, pokud má mateřská společnost v dané jednotce investici poskytující podíl na hlasovacích právech vyšší neţ 20 %. Nicméně můţe dojít i k situacím, kdy je toto pravidlo porušeno a mateřské společnosti stačí i podíl menší neţ 20 %, aby zde uplatňovala podstatný vliv, a naopak, v některých případech ani
1
KRUPOVÁ, Lenka, Libor VAŠEK a Michal R ČERNÝ. IAS/IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vyd. 1. Praha: VOX, 2005, 1050 s. ISBN 8086324443, s. 483 – 495. 2 IAS 28 Investice do přidruţených a společných podniků. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 33
podíl vyšší jak 20 % mateřské společnosti nestačí k tomu, aby mohla jednotku vykázat jako přidruţenou.1 Jedním z případů, kdy takováto situace můţe vzniknout, je vlastnictví určitých typů derivátů mateřskou jednotkou. Při vymezování podstatného vlivu je totiţ nutné brát v potaz i vlastnictví potenciálních hlasovacích práv, která jsou v současné době uplatnitelná a převoditelná. Deriváty, které mohou takováto práva poskytovat, jsou například akciová warranty nebo kupní opce na akcie. Další potenciální hlasovací práva můţe mateřská jednotka získat také vlastnictvím určitých dluhových či kapitálových nástrojů převoditelných na kmenové akcie. Důleţité v těchto případech je, aby potenciální hlasovací práva byla uplatnitelná a převoditelná do dalšího období.2 V případě, ţe mateřská společnost důkladně prozkoumala všechny okolnosti své investice a naznala, ţe daná společnost můţe být povaţována za přidruţenou jednotku, vykáţe ji ve své konsolidované účetní závěrce pomocí metody ekvivalence. Přidruţená jednotka tedy není povaţována za konsolidovanou účetní jednotku, ale je vykazována pouze jako investice mateřské společnosti.
6.1.4 Aktiva držená k prodeji V podnikatelské sféře také často dochází k situaci, kdy podniky vlastní podíl v určité společnosti pouze z důvodu následného podeje. Takovéto společnosti pak nejsou vykazovány konsolidačními metodami či metodou ekvivalence, ale vykazují se jako aktiva a závazky drţené k prodeji, a to v souladu se standardem IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti. V souladu s tímto standardem můţe podnik vykázat, jak podíl v podniku přidruţeném či společném, tak i v podniku dceřiném, musí však být zřejmé, ţe tento podíl bude s největší pravděpodobností prodán. Obyčejně to znamená, ţe prodej tohoto podílu je schválen a je závazně přijat plán na jeho prodej, a zároveň podnik podniká kroky ve vyhledávání vhodného kupujícího, aby mohl být tento plán dokončen. Standard také stanovuje podmínku, ţe tento podíl musí být potenciálním kupujícím nabízen za cenu přiměřenou, nelze tedy obejít zveřejňovací povinnost účtováním přemrštěné ceny. Za běţných okolností je v situacích tohoto typu také moţné předpokládat, ţe prodej bude dokončen do 1 roku od data klasifikace daného podílu jako podílu určenému k prodeji. V určitých případech však tato doba můţe být prodlouţena. 3 V případě, ţe určitá část tohoto podílu nesplní podmínky pro zařazení mezi aktiva určená k prodeji, je tato část vykazována pomocí metody ekvivalence, a to aţ do doby neţ dojde k vyřazení části investice určené k prodeji. K této situaci můţe dojít v případech, ţe si chce mateřská společnost ponechat určitou část investice. Po vyřazení podílu určeného k prodeji pak musí posoudit, zda podíl, který jí zbyl, splňuje kritéria pro zařazení mezi podíly s rozhodujícím, podstatným či společným vlivem. Pokud ano, vykazuje je dále podle příslušných standardů. Pokud ne, řídí se při jejich vykazování standardem IFRS 9 Finanční nástroje.4
1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 24-25. 2 IAS 28 Investice do přidruţených a společných podniků. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 3 IFRS 5 Dlouhodobá aktiva drţená k prodeji a ukončované činnosti. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 4 IFRS 5 Dlouhodobá aktiva drţená k prodeji a ukončované činnosti. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 34
6.2 Vymezení konsolidačního celku podle české legislativy Česká legislativa definuje konsolidační celek obdobně jako IFRS, a tedy jako celek tvořený konsolidující účetní jednotkou a konsolidovanými účetními jednotkami, kde konsolidovanými účetními se rozumí dceřiné jednotky (jednotky pod rozhodujícím vlivem), a dále pak také jednotky pod společným a podstatným vlivem (přidruţené podniky). Česká předpisy tedy povaţují na rozdíl od IFRS za konsolidované účetní jednotky i společné podniky a podniky pod podstatným vlivem. Tato odlišnost je dána skutečností, ţe IFRS nezahrnují metodu ekvivalence, pomocí které se společné a přidruţené podniky vykazují, mezi konsolidační metody, zatímco česká legislativa ano. Další odlišností mezi českou legislativou a IFRS je, ţe zatímco vymezování konsolidačního celku podle IFRS je upraveno spíše předpisy kvalitativního charakteru a je tedy do jisté míry zaloţeno na subjektivním posouzení sestavujícího podniku, české předpisy jsou v tomto směru postaveny více na kvantitativních kritériích. Z tohoto pohledu byly IFRS platné do konce roku 2012 s českými předpisy podobnější a často jsme zde mohli nalézt podmínky kvantitativního charakteru. Nově platné IFRS tak přinesly velmi podstatnou změnu a do jisté míry tím podnikům znesnadnili sestavování konsolidované účetní závěrky. Avšak odstranění kvantitativních kritérií má za úkol odstranit problém, který se často objevuje i v českém prostředí. Posouzení kvantitativních kritérií je totiţ na rozdíl od posuzování kritérií kvalitativních poměrně jednoduché a jednoznačné. Podniky tak často mají tendenci vyhodnotit pouze toto kvantitativní kritériu a nezabývat se jiţ dalšími okolnostmi. Výsledná konsolidovaná účetní závěrka, pak můţe podávat nepřesný či zkreslený obraz skutečného stavu konsolidačního celku.
6.2.1 Povinnost podniků sestavovat konsolidovanou účetní závěrku Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku mají všechny mateřské jednotky, které od této povinnosti nejsou osvobozeny a musejí sem zahrnout všechny konsolidované jednotky, které nebyly z konsolidace vyloučeny. Konsolidovanou účetní závěrku není povinen sestavovat mateřský podnik, který je zároveň pod rozhodujícím vlivem jiného mateřského podniku, který sestavuje a zveřejňuje konsolidovanou účetní závěrku vytvořenou podle zásad české legislativy nebo podle některých mezinárodně uznávaných účetních standardů. Toto osvobození však nemohou mateřské jednotky, jejichţ cenné papíry jsou obchodovány na registrovaném regulovaném trhu. 1 Od sestavování konsolidované účetní závěrky jsou rovněţ osvobozeny konsolidační celky (mateřská jednotka + stanovené jednotky, do nichţ bylo investováno a které z konsolidačního celku nebyly vyloučeny), které ke konci rozhodného dne účetního období, za nějţ se účetní závěrka sestavuje, nedosáhly alespoň dvou z těchto kritérií: celková výše aktiv více neţ 350 mil. Kč čistý obrat více neţ 700 mil. Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců více neţ 2502 Celkovými aktivy se rozumí úhrn aktiv zjištěných z rozvahy, pod pojmem čistý obrat je pro tyto účely chápána výše výnosů sníţená o prodejní slevy, vydělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období a následně vynásobená dvanácti. Případů, kdy úprava, 1
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081, s. 181. 2 tamtéţ 35
spojená s dělením počtem započatých měsíců a následným násobením dvanácti, změní výši čistého obratu, není mnoho, nicméně mohou v podniku nastat v souvislosti se změnou účetního období. Například při přechodu z účetního období vyjádřeného jako kalendářní rok na období vyjádřené jako hospodářský rok (účetní období počínající prvním dnem jiného měsíce neţ je leden).1 Průměrný roční (při jiném neţ ročním účetní období je nutná úprava) přepočtený stav zaměstnanců se stanovuje jako celkový počet skutečně odpracovaných hodin zvýšený o stanovené poloţky a vydělený celkovým ročním fondem pracovní doby, upraveného o svátky, připadajícího na jednoho zaměstnance. Do průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci pracující na plný úvazek, tedy i fond pracovní doby je stanoven vţdy jako fond pracovní doby, který je platný pro pracovníky pracující na plný úvazek. Mezi stanovené poloţky, o které se počet skutečně odpracovaných hodin zvyšuje, patří neodpracované hodiny vzniklé v důsledku: dočasné pracovní neschopnosti, za kterou jsou poskytovány nemocenské dávky čerpání dovolené na zotavenou překáţek v práci na straně zaměstnavatele překáţek v práci na straně zaměstnance ošetřování nebo péče o dítě, či ošetřování jiného člena domácnosti, za které osobě náleţí ošetřovné2 Moţnost osvobození od sestavování konsolidované účetní závěrky vyplývající z nesplnění alespoň dvou z výše stanovených tří kritérií však neplatí pro banky, pojišťovny a pro emitenty cenných papírů obchodovaných na registrovaném regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v Evropské Unii.3
6.2.2 Podniky vyloučené z konsolidace Podle české legislativy se do konsolidačního celku se nezahrnují dceřiné, přidruţené a společné podniky: jejichţ podíl na konsolidačním celku je nevýznamný, zejména jejich podíl na celkovém úhrnu rozvahy, čistého obratu a vlastního kapitálu kde existují dlouhodobé překáţky či omezení, která brání mateřské jednotce při výkonu práv souvisejících s nakládáním s majetkem nebo řízením těchto podniků u kterých nelze bez prokazatelně nutných nepřiměřeně vysokých nákladů nebo bez prokazatelně nutného zdrţení získat informace důleţité pro sestavování účetní závěrky; tato okolnost by měla být uplatněna pouze ve velmi výjimečných případech jejichţ akcie nebo podíly jsou drţeny výhradně za účelem prodeje vykonávající výjimečně tak odlišnou činnost, ţe by jejich zahrnutím došlo k porušení věrného a poctivého obrazu účetní závěrky 1
zpracováno podle: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx 2 Vyhláška č. 518/2004 Sb. kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v518_2004#par15 3 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081, s. 181. 36
Nevýznamný podíl můţe být chápán jako takový podíl, který zásadním způsobem neovlivní rozhodování uţivatelů účetní závěrky. Tato významnost je pak vţdy stanovována v závislosti na finanční situaci podniku, zájmy uţivatelů účetní závěrky a dalších významných faktorů. Co se týče posledního bodu výše uvedeného výčtu, podnikem, který vykonává odlišnou činnost, můţe být například banka, která je součástí výrobní skupiny podniků, jelikoţ pokud by nebyla zveřejněna její detailní analýza, konsolidovaná účetní závěrka by mohla ztratit vypovídající charakter.1 IFRS platné do konce roku 2012 rovněţ zahrnovaly moţnost vyloučení určitých podniků z konsolidace, nicméně IFRS platné v současnosti jiţ tuto moţnost neobsahují. Předpokládá se totiţ, ţe podniky, které by případně mohly být vyloučeny z procesu konsolidace, nebudou splňovat podmínky pro zahrnutí do konsolidačního celku a vykázány tedy nebudou.2
6.2.3 Podniky zahrnuté do konsolidačního celku Jak jiţ bylo zmíněno výše, v úvodu kapitoly pojednávající o vymezení konsolidačního celku podle české legislativy, mateřská společnost ve své účetní závěrce konsoliduje účetní jednotky, které jsou pod rozhodujícím, společným nebo podstatným vlivem a zároveň z konsolidace nebyly vyloučeny podle některého z pravidel uvedených v předchozí podkapitole. Vymezení, které účetní jednotky lze povaţovat za účetní jednotky pod rozhodujícím, společným nebo podstatným vlivem je odlišné neţ tomu bylo v případě vymezení podle IFRS. Podniky pod přímým nebo nepřímým rozhodujícím vlivem, tedy dceřiné podniky mateřské společnosti, jsou českými účetními předpisy nazývané jako „ovládané osoby“. Mateřské společnosti jsou pak osobami „ovládajícími“ tyto podniky. Mateřská společnost je osobou ovládající dceřinou společnost v případě, ţe: je většinovým společníkem, disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem, nebo můţe prosadit jmenování či volbu nebo odvolání většiny členů statutárního orgánu, anebo většiny členů dozorčího orgánu3 Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách, české předpisy jsou více zaměřeny na kvantitativní kritéria a i v tomto případě je zde jedno stanoveno. Zákon o obchodních korporacích říká, ţe společnost, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, přičemţ není prokázáno, ţe by jiná společnost disponovala stejným nebo vyšším podílem na hlasovacích právech, můţe být tato společnost povaţována za ovládající, tedy mateřskou, společnost. Stejně tak, pokud osoby jednající ve shodě společně disponují alespoň 40 % hlasovacích práv při neexistenci jiné osoby disponující stejným nebo vyšším podílem, mohou být tyto společnosti povaţovány za ovládající.4 1
LOJA, Radka. Konsolidovaná účetní závěrka: příručka: praktická pomůcka pro sestavování v souladu s Mezinárodními účetními standardy a českými předpisy. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002, 139 s. ISBN 8086371301, s. 20 – 21. 2 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 50. 3 ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 48. 4 §75 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2014-11-24]. 37
Vymezení společného vlivu v české legislativě vychází v podstatné míře z vymezení vlivu rozhodujícího. Je uplatňován v případě, ţe osoba, která je součástí konsolidačního celku spolu s jednou nebo více osobami, které součástí konsolidačního celku nejsou, ovládají jinou jednotku. Toto ovládání více osobami musí mít stejné charakteristiky jako je tomu u ovládání jednou osobou a při vymezování společného vlivu tak dochází k vyhodnocení stejných, výše zmíněných, kvalitativních i kvantitativních kritérií. Podstatný vliv pak podle českých účetních předpisů vzniká, jestliţe má mateřská společnost významný vliv na řízení nebo provozování podniku, který však není ani rozhodujícím ani společným vlivem. Z kvantitativního hlediska se předpokládá, ţe mateřská společnost uplatňuje podstatný vliv, pokud disponuje více neţ 20 % hlasovacích práv.1
7 MODELOVÝ PŘÍKLAD – SPOLEČNÝ PODNIK V následujícím příkladu bych ráda znázornila rozdíly vznikající při sestavování konsolidované účetní závěrky zahrnující společný podnik. S příchodem nového balíku standardů IFRS, které začaly platit roku 2013, vzniká v problematice společných podniků podstatný rozdíl mezi konsolidací podle české legislativy a konsolidací podle IFRS. Podle české účetní legislativy jsou společné podniky konsolidovány poměrnou metodou. Tak tomu bylo i při konsolidaci podle IFRS účinných do roku 2013. Nové standardy (konkrétně IFRS 11 Společná uspořádání) však stanovují, ţe společné podniky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky metodou ekvivalenční. Důsledky těchto odlišností budu demonstrovat na následujícím příkladu. Zároveň také znázorním postup při pouţití poměrné metody konsolidace a ekvivalenční metody. Vzhledem ke snaze učinit následující příklad co moţná nejpřehlednější, obsahuje tato kapitola velké mnoţství tabulek. I přes přítomnost tabulek je však zadaný rozsah práce, ve stranách čistého textu, splněn.
7.1 Prefa Brno a.s. V zadání modelového příkladu budu vycházet z údajů konsolidovaných účetních závěrek společnosti Prefa Brno a.s. Předchůdce společnosti Prefa Brno byl zaloţen jiţ v roce 1951 pod názvem Jihomoravská Prefa. Později byla tato společnost přejmenována na aktuální název. V roce 1992 se pak společnost transformovala na akciovou společnost Prefa Brno a. s. Společnost se zabývá výrobou betonových stavebních dílců pro pouţití ve stavebnictví. Produkty společnosti Prefa Brno lze zařadit do čtyř produktových skupin: kanalizace drobné stavební materiály pro komunikace pozemní stavby nádrţe a prostorové prefabrikáty2 V rámci první produktové skupiny nabízí kompletní sortiment produktů pro výstavbu kanalizací. Pro výstavbu komunikací poskytuje společnost drobné stavební materiály jako obrubníky, dlaţby či ţlaby a dále pak výrobky pro stavbu zděných konstrukcí. Dále 1
ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8, str. 48-49. 2 O nás. Prefa Brno [online]. 2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.prefa.cz/o-nas 38
společnost nabízí široký sortiment výrobků, ale i sluţeb pro výstavbu pozemních staveb, například bytových a obchodních domů či průmyslových objektů. V rámci poslední produktové skupiny nabízí společnost nádrţe pro zachycování a vedení dešťové či odpadní vody a výstavbu protihlukových stěn a staveb pro energetiku.1 Pro zajištění komplexních sluţeb zaloţila Prefa Brno v roce 2005 dceřinou společnost PREFA KOMPOZITY, a. s. zabývající se výrobou kompozitních profilů. Ze stejných důvodů zaloţily v roce 2006 společnosti Prefa Brno a STAPA-mix, spol. s r.o. společný podnik PRESTA-mix, spol. s r.o. zaměřenou na výrobu a prodej transportbetonu.2
7.2 Tvorba zjednodušeného modelu na základě skutečných výkazů společnosti V následujícím modelovém příkladu pouţiji číselné údaje především z konsolidované účetní závěrky společnosti Prefa Brno a.s. z roku 2013. Pro účely tohoto příkladu pouţitá data částečně zjednoduším a upravím. Budu předpokládat, ţe konsolidační celkem je tvořen pouze společnostmi Prefa Brno a.s. a společností PRESTA-mix, spol. s r.o., kde společnost Prefa Brno je společností mateřskou a investovala do společnosti PRESTA-mix, kde drţí 50procentní podíl. Pro účely tohoto modelového příkladu budeme předpokládat, ţe společnost PRESTA-mix je společností akciovou (PRESTA-mix a.s.) a podíl drţený společností Prefa Brno je v podobě akcií. Společnost Prefa Brno nakoupila tento 50% podíl za 20 000 000 Kč. K akvizici společnosti došlo k 1. 10., přičemţ předakviziční výsledek hospodaření činil 1 mil Kč. Zbylých 50 % společnosti je v drţení společnosti STAPPA mix, spol. s r.o. Společnosti Prefa Brno a STAPPA mix uzavřely dohodu o společném ovládání podniku PRESTA-mix a tento podnik tedy můţeme povaţovat za společný. V průběhu roku vznikla společnosti Prefa Brno krátkodobá pohledávka za společností PRESTA-mix ve výši 1 004 000 Kč. Tato pohledávka vznikla z prodeje výrobků v této částce, přičemţ jejich výrobní náklady činily 900 000 Kč. Výrobky nakoupené při této transakci jsou stále zařazeny v zásobách společnosti PRESTA-mix. Na základě tohoto modelu a zjednodušených a upravených výkazů společnosti Prefa Brno nyní ve dvou následujících kapitolách sestavím konsolidovanou rozvahu a konsolidovaný výkaz zisků a ztrát společnosti. Postup sestavování rozčlením do jednotlivých kroků pro dosaţení větší přehlednosti provedených úprav.
7.3 Konsolidace rozvahy Při konsolidaci vycházíme vţdy z individuálních výkazů společností zahrnutých do konsolidačního celku. Při konsolidaci rozvahy je tedy prvním krokem shromáţdění individuálních rozvah jednotlivých podniků konsolidačního celku. Podle toho v jakém vztahu jsou podniky k mateřské společnosti, je pak vybrána příslušná metoda, pomocí které je rozvaha daného podniku zahrnuta do rozvahy podniku mateřského. Z toho tedy vyplývá, ţe při konsolidaci můţe být pouţito více metod konsolidace (kaţdá pro jiný podnik). V případě, ţe se v konsolidačním celku nachází mateřská společnost, dceřiná společnost, podnik pod podstatným vlivem i společný podnik a konsolidujeme například pomocí české legislativy, v konsolidované účetní závěrce mateřské společnosti bude dceřiná společnost zahrnuta plnou
1 2
O nás. Prefa Brno [online]. 2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.prefa.cz/o-nas tamtéţ 39
metodou konsolidace, podnik pod podstatným vlivem metodou ekvivalence a společný podnik zde bude vykázán pomocí metody poměrné konsolidace.
7.3.1 Individuální rozvahy V následujících dvou tabulkách můţeme vidět zjednodušené, a pro účely modelového příkladu upravené, individuální rozvahy společností Prefa Brno a. s. a PRESTA-mix a. s. Tabulka č. 1: Upravená rozvaha společnosti Prefa Brno a. s. (v tis. Kč) Rozvaha společnosti Prefa Brno a. s. k 31. 12. (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek 343 644 Vlastní kapitál 353 227 Dlouhodobý nehmotný 195 Základní kapitál 201 146 majetek Fondy tvořené ze Dlouhodobý hmotný majetek 301 220 13 816 zisku Dlouhodobý finanční majetek 42 229 VH minulých let 140 798 VH běţného období -2 533 Oběţná aktiva 242 581 Cizí zdroje 232 998 Zásoby 95 751 Dlouhodobé závazky 7 935 Dlouhodobé pohledávky 3 815 Krátkodobé závazky 116 119 Bankovní úvěry a Krátkodobé pohledávky 128 682 108 944 výpomoci Krátkodobý finanční majetek 14 333 Celkem aktiva 586 225 Celkem pasiva 586 225 Zdroj: zpracováno na základě PREFA BRNO A.S. Konsolidovaná výroční zpráva [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=179475 Tabulka č. 2: Upravená rozvaha společnosti PRESTA-mix a. s. Rozvaha společnosti PRESTA-mix a. s. k 31. 12. (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek 23 379 Vlastní kapitál 31 981 Dlouhodobý nehmotný 0 Základní kapitál 16 558 majetek Fondy tvořené ze Dlouhodobý hmotný majetek 23 379 1 555 zisku Dlouhodobý finanční majetek 0 VH minulých let 11 942 VH běţného období 1 926 Oběţná aktiva 16 481 Cizí zdroje 7 879 Zásoby 1 004 Dlouhodobé závazky 0 Dlouhodobé pohledávky 0 Krátkodobé závazky 7 879 Bankovní úvěry a Krátkodobé pohledávky 7 114 0 výpomoci Krátkodobý finanční majetek 8 363 Celkem aktiva 39 860 Celkem pasiva 39 860 Zdroj: zpracováno na základě PREFA BRNO A.S. Konsolidovaná výroční zpráva [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=179475
40
Do rozvahy společnosti Prefa Brno jsem z oficiálních výkazů společnosti nezahrnula poloţky časového rozlišení, jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, jelikoţ pro další postup nebudou vyuţity. Zároveň jsem také pro názornost příkladu poţadovala, aby rozvaha byla zpracována co nejpřehledněji. Ze stejných důvodů jsem tyto poloţky nezahrnula ani do rozvahy společnosti PRESTA-mix. V obou rozvahách jsem rovněţ nedodrţela členění dlouhodobého finančního majetku na „Podíly v ovládaných a řízených osobách“ a „Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem“ jelikoţ to pro účely tohoto příkladu není nezbytné. Originální znění rozvah společnosti Prefa Brno a PRESTA-mix ze kterých jsem při tvorbě výkazů vycházela, můţeme vidět v příloze č. 1: Údaje z individuálních rozvah společností Prefa Brno a PRESTA-mix – originální znění.
7.3.2 Konsolidace rozvahy podle české legislativy – poměrná metoda Jak jiţ bylo vícekrát v předchozích kapitolách zmíněno, v případě, ţe společnost sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle české legislativy, pouţije pro konsolidaci společného podniku poměrnou metodu. V této kapitole popíšu jednotlivé kroky této metody při konsolidaci výše popsaného modelového příkladu. 1. krok Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 5.3 Metoda poměrné konsolidace, prvním krokem při poměrné konsolidaci bude sečtení majetku a závazků mateřské společnosti, společnosti Prefa Brno, s poměrnou částí aktiv a pasiv společného podniku PRESTA-mix. Poměrná část v tomto v tomto příkladu činí 50 procent. Například poloţka dlouhodobý hmotný majetek je tedy stanovena jako: 301 220 tis. Kč + 50 % z 23 379 tis. Kč = 312 909,5 tis. Kč Obdobným způsobem jsou stanoveny i ostatní poloţky v následující tabulce. Vyskytují se zde však dvě poloţky, které je nutné stanovit odlišným způsobem, a to výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běţného období. Do poměrné části výsledku hospodaření běţného období společného podniku se započítává pouze výsledek hospodaření, kterého bylo dosaţeno po akvizici. V tomto příkladu činí předakviziční výsledek hospodaření 1 mil. Kč a celkový výsledek hospodaření je 1 926 tis. Kč, poakviziční výsledek hospodaření tedy činí 926 tis. Kč. Poloţka výsledek hospodaření běţného období tedy bude stanovena takto (toto stanovení zároveň vychází z konsolidovaného výkazu zisků a ztrát, jehoţ sestavení se bude věnovat kapitola 7.4 Konsolidace výkazu zisků a ztrát) - 2 533 tis. Kč + 50 % z 926 tis. Kč = - 2 070 Kč Poměrná část předakvizičního výsledku hospodaření je připočítána k výsledku hospodaření minulých let. Poloţka výsledek hospodaření bude tedy vypočítána následujícím způsobem: 140 798 tis. Kč + 50 % z 11 942 tis. Kč + 50 % z 1 000 tis. Kč = 147 269 tis. Kč
41
Tabulka č. 3: První krok konsolidace poměrnou metodou (v tis. Kč) Individuální Individuální Položka rozvaha – mateřská rozvaha – dceřiná společnost společnost Dlouhodobý 343644 23 379 majetek Dlouhodobý 195 0 nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný 301220 23 379 majetek Dlouhodobý finanční 42229 0 majetek 242581 16 481 Oběžná aktiva Zásoby 95751 1 004 Dlouhodobé 3815 0 pohledávky Krátkodobé 128682 7 114 pohledávky Krátkodobý finanční 14333 8 363 majetek Celkem aktiva 586225 39 860 353 227 31 981 Vlastní kapitál Základní kapitál 201 146 16 558 Fondy tvořené ze 13 816 1 555 zisku VH minulých let 140 798 11 942 VH běţného období -2 533 1 926 232 998 7 879 Cizí zdroje Dlouhodobé závazky 7 935 0 Krátkodobé závazky 116 119 7 879 Bankovní úvěry a 108 944 0 výpomoci Celkem pasiva 586 225 39 860 Zdroj: vlastní tvorba
1. krok Agregace 355 333,5 195 312909,5 42229 250821,5 96253 3815 132239 18514,5 606 155 369 217,5 209 425 14 593,5 147 269 -2 070 236 937,5 7 935 120 058,5 108 944 606 155
2. krok Po agregaci jednotlivých poloţek rozvahy mateřské společnosti a společného podniku jsou vyloučeny podílové cenné papíry, které vyjadřují účast mateřského podniku na podniku společném. Společnost Prefa Brno nakoupila podílové cenné papíry ve společnosti PRESTAmix za částku 20 000 000 Kč. Tyto cenné papíry jsou zařazeny v dlouhodobém finančním majetku mateřské společnosti. Je tedy nutné částku 20 000 tis. Kč odečíst z poloţky dlouhodobý finanční majetek. Kaţdá operace vyvolá změnu alespoň na dvou účtech, proti stranou této operace bude odečtení poměrné části poloţek vlastního kapitálu společného podniku v okamţiku akvizice. V níţe uvedené tabulce můţeme vidět, kterých poloţek se tato úprava dotkne a v jaké výši. Poloţka předakviziční výsledek hospodaření není samostatnou poloţkou rozvahy, ale jak bylo zmíněno výše, částka předakvizičního výsledku hospodaření je zařazena do výsledku 42
hospodaření minulých let. Částka 500 tis. Kč tak bude spolu s částkou 5 971 tis. Kč v rozvaze odečtena z poloţky „VH minulých let“. Cena pořízení akcií společného podniku zahrnutých do dlouhodobého finančního majetku je odlišná od podílu mateřské společnosti na vlastním jmění společného podniku. Z tohoto důvodu zde vzniká poloţka „Konsolidační rozdíl“, která zachycuje rozdíl v těchto hodnotách. Tato se řadí mezi aktiva společnosti. Tabulka č. 4: Vyloučení podílů – poměrná metoda (v tis. Kč) Částka MD 20 000 8279 P - Základní kapitál 777,5 P - Fondy tvořené ze zisku 5971 P - VH minulých let 500 P - VH předakviziční A - Konsolidační rozdíl Zdroj: vlastní tvorba
D A - DFM
3. krok Z výše uvedené tabulky můţeme vypočítat konsolidační rozdíl. Konsolidační rozdíl se vypočítá jako: cena pořízení akcií – podíl mateřské společnosti na vlastním jmění společnosti, do níţ bylo investováno v okamţiku akvizice (bude zde tedy obsaţen pouze předakviziční výsledek hospodaření, nikoli výsledek hospodaření za celé účetní období). Hodnota konsolidačního rozdílu v tomto případě tedy bude: 20 000 – (16 558 + 1 555 + 11 942 + 1 000) * 0,5 (50 %) = 4 472,5 tis. Kč 4. krok Podle české účetní legislativy je konsolidační rozdíl kaţdoročně odepisován. Doba odpisování je stanovena na 20 let. Hodnota odpisu v tomto roce bude činit: 4 472,5/20 = 223,625 tis. Kč V konsolidované rozvaze bude konsolidační rozdíl vykázán v částce sníţené o odpis: 4 472,5 – 223,625 = 4 248,875 tis. Kč Zároveň je nutné hodnotu odpisu konsolidačního rozdílu odpočítat rovněţ od výsledku hospodaření běţného období, jelikoţ je to dodatečný náklad, který nám sníţí hodnotu hospodářského výsledku. V následující tabulce můţeme vidět, jaké změny na straně má dáti a na straně dal, odpis konsolidačního rozdílu vyvolá. Tabulka č. 5: Konsolidační rozdíl – poměrná metoda (v tis. Kč) Částka MD D 223,625 P - VH běţného období A - Konsolidační rozdíl Zdroj: vlastní tvorba 5. krok V rámci dalšího kroku je nutné vyloučit vzájemné pohledávky a závazky. Mateřský a společný podnik mají vzájemnou krátkodobou pohledávku, resp. závazek, v hodnotě 1 004 tis. Kč. Je tedy nutné odečíst poměrnou část (50 %) této částky jak z pohledávek, tak ze závazků. 43
Tabulka č. 6: Vyloučení vzájemných pohledávek a závazků – poměrná metoda (v tis. Kč) Částka MD D 502 P - Krátkodobé závazky A - Krátkodobé pohledávky Zdroj: vlastní tvorba 6. krok Z rozvahy je rovněţ nutné vyloučit část výsledku hospodaření, která vznikla v rámci vzájemných operací mateřského a společného podniku. V tomto případy vznikl výnos v souvislosti se vzájemnou pohledávkou, jelikoţ výrobní náklady činily 900 tis. Kč, ale výrobky byly prodány za 1 004 tis. Kč. Odpovídající poměrná část transakce musí být upravena v zásobách a zároveň bude poměrná část výnosu vzniklého v souvislosti s touto transakci odečtena od výsledku hospodaření. Tabulka č. 7: Vyloučení VH ze vzájemných operací – poměrná metoda (v tis. Kč) Částka MD D 502 A - Zásoby 450 A - Zásoby 52 P - VH běţného období Zdroj: vlastní tvorba V rámci dalšího kroku by v rozvaze vznikla nová poloţka, a to „Konsolidační rezervní fond“. Konsolidační rezervní fond zahrnuje akumulované výsledky hospodaření minulých let od okamţiku zařazení společnosti do konsolidačního celku. V prvním roce akvizice však bude tato poloţka nulová. Přehled všech kroků a jejich vliv na poloţky rozvahy můţeme vidět v tabulce č. 8: Fáze konsolidace rozvahy – poměrná metoda (v tis. Kč). Jednotlivé kroky, ke kterým v této tabulce v rámci konsolidace rozvahy, jsou následující: 1.krok
Agregace – sečtení majetku a závazků mateřské společnosti s poměrnou částí majetku a závazků společného podniku
2.krok
Vyloučení podílových cenných papírů vyjadřujících podíl mateřské společnosti na společném podniku, vyloučení poměrné části poloţek vlastního kapitálu společného podniku
3.krok
Vznik konsolidačního rozdílu
4.krok
Odpis konsolidačního rozdílu
5.krok
Vyloučení vzájemných pohledávek a závazků
6.krok
Vyloučení výsledku hospodaření vzniklého ze vzájemných operací mateřské společnosti a společného podniku
44
Tabulka č. 8: Fáze konsolidace rozvahy – poměrná metoda (v tis. Kč) Položka Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Konsolidační rozdíl Oběžná aktiva Zásoby
1. krok
2. krok
3. krok
4. krok
355 333,5
-20 000
4 472,5
-223,625
5. krok
6. krok
Konsolid. rozvaha 339 582,375
195
195
312 909,5
312 909,5
42 229
-20 000
22 229 4 472,5
-223,625
250 821,5 96 253
Dlouhodobé pohledávky
3 815
Krátkodobé pohledávky
132 239
Krátkodobý finanční majetek
18 514,5
Celkem aktiva
606 155
4 248,875 -502
-52 -52
250 267,5 96 201 3 815
-502
131 737 18 514,5
-20 000
4 472,5
-223,625
-502
589 849,875
-52
353 414,375 201 146
Vlastní kapitál Základní kapitál
369 217,5 -15 527,5 209 425 -8 279
Fondy tvořené ze zisku
14 593,5
-777,5
13 816
147 269
-6 471
140 798
VH minulých let VH běţného období Konsolidační rezervní fond
-2 070
-223,625
-52
-223,625
-2 345,625 0
236 937,5 Cizí zdroje Dlouhodobé 7 935 závazky Krátkodobé 120 058,5 závazky Bankovní úvěry a 108 944 výpomoci Celkem pasiva 606 155 Zdroj: vlastní tvorba
-52
-502
236 435,5 7 935
-502
119 556,5 108 944
-15 527,5
-223,625
-502
-52
589 849,875 45
Konečná konsolidovaná rozvaha sestavená poměrnou metodou bude mít následující podobu: Tabulka č. 9: Konsolidovaná rozvaha – poměrná metoda (v tis. Kč) Konsolidovaná rozvaha společnosti Prefa Brno a. s. k 31. 12. (v tis. Kč) Dlouhodobý 339 582,375 Vlastní kapitál 353 414,375 majetek Dlouhodobý 195 Základní kapitál 201 146 nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný Fondy tvořené ze 312 909,5 13 816 majetek zisku Dlouhodobý 22 229 VH minulých let 141 298 finanční majetek Konsolidační rozdíl 4 248,875 VH běţného období -2 845,625 Konsolidační 0 rezervní fond Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Celkem aktiva Zdroj: vlastní tvorba
250 267,5 Cizí zdroje Dlouhodobé 96 201 závazky
236 435,5 7 935
3 815 Krátkodobé závazky 131 737
119 556,5
Bankovní úvěry a výpomoci
108 944
18 514,5 589 849,875 Celkem pasiva
589 849,875
7.3.3 Konsolidace rozvahy podle IFRS – metoda ekvivalence Nyní budeme přepokládat, ţe se firma v daném roce rozhodla místo české legislativy, pouţít standardy IFRS. Stejné zadání příkladu tak vyřeším podle Mezinárodních účetních standardů. Pokud by firma pouţila IFRS pro vykázání společného podniku v rozvaze by musela pouţít metodu ekvivalence. Vzhledem k tomu, ţe IFRS nepovaţuje metodu ekvivalence za konsolidační metodu, avšak pouze za metodu vykazování investic nelze v rámci tohoto příkladu rozvahu označit vyloţeně za konsolidovanou. Ve skutečnosti je však konsolidační celek širší a společný podnik je pouze jedna jeho část, zároveň česká legislativa ekvivalenci za konsolidační metodu povaţuje. Aby tedy nedošlo k záměně individuální rozvahy a rozvahy po pouţití metody ekvivalence, budu pro účely modelového příkladu rozvahu označovat jako „konsolidovanou“. Vykazování společného podniku pomocí metody ekvivalence bude mít následující kroky:
46
1. krok Prvním krokem při vykazování pomocí metody ekvivalence je vyloučení investice do společného podniku. Z rozvahy společnosti tedy bude vyloučen dlouhodobý finanční majetek v hodnotě 20 000 tis. Kč. Namísto toho je do rozvahy zařazena nová poloţka, která představuje podíl na společném podniku, a to poloţka s názvem „Cenné papíry v ekvivalenci“. Tato poloţka je stanovena jako: vlastní kapitál společného podniku ke dni účetní závěrky * podíl na společnosti Dle tohoto postupu vypočítáme poloţku „Cenné papíry v ekvivalenci“ následovně: (16 558 + 1 555 + 11 942 + 1926)*0,5 (50 %) = 15 990,5 tis. Kč 2. krok Jako další krok ekvivalenční metody je nutné vykázat také poměrnou část výsledku hospodaření, která se objeví v samostatné poloţce „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“. V roce akvizice se tato poloţka stanoví jako součin podílové účasti a poakvizičního výsledku hospodaření, tedy výsledku hospodaření, kterého bylo skutečně dosaţeno od data získání podílu. V dalších letech je pak podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci stanovován jako součin podílové účasti a výsledku hospodaření běţného období společnosti, do níţ bylo investováno. Vzhledem k tomu, ţe podle zadání příkladu došlo k akvizici v roce, za který je sestavována tato účetní závěrka, pouţijeme způsob první. Ze zadání také víme, ţe poakviziční výsledek hospodaření činí 926 tis. Kč. Poloţka „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ tedy bude stanovena jako: 926 tis. Kč * 0,5 (50 %) = 463 tis. Kč 3. krok Další poloţkou, která při ekvivalenční metodě vznikne, je konsolidovaný rezervní fond. Slouţí zde pro akumulaci podílů na výsledcích hospodaření v ekvivalenci z minulých let, proto bude v roce akvizice nulový. 4. krok Rozdíl mezi cenou pořízení podílových cenných papírů a jejich oceněním podle výše majetkové účasti vyjadřuje při vykazování podle standardů IFRS goodwill. Při jeho výpočtu postupujeme stejným způsobem jako při výpočtu konsolidačního rozdílu. Hodnota goodwillu tedy bude činit: 20 000 – (16 558 + 1 555 + 11 942 + 1 000) * 0,5 (50 %) = 4 472,5 tis. Kč Na rozdíl od konsolidačního rozdílu však goodwill není odpisován. V rozvaze tedy bude vykázán v plné částce 4 472,5 tis. Kč. Hodnota goodwillu je pouze kaţdoročně testována zda nedošlo k jejímu sníţení. Výše uvedené 4 kroky ekvivalenční metody budou zaúčtovány podle následující tabulky. Vzhledem k tomu, ţe konsolidovaný rezervní fond vznikající v rámci třetího kroku má v prvním roce nulovou hodnotu, do následující tabulky zařazen není.
47
Tabulka č. 10: Účtování fází vykazování pomocí ekvivalenční metody (v tis. Kč) Krok Částka MD D 1. krok – Vyloučení A - Dlouhodobý 20 000 investice finanční majetek A - Cenné papíry 1. krok – nová 15 990,5 v ekvivalenci poloţka 2. krok – poměrná část výsledku hospodaření 4. krok - goodwill Zdroj: vlastní tvorba
P - Podíl na VH v ekvivalenci
463 4 472,5
A - Goodwill
V tabulce č. 11: Fáze ekvivalenční metody (v tis. Kč) na protější straně můţeme vidět vliv jednotlivých, výše popsaných, kroků na poloţky rozvahy. Pro shrnutí, jedná se o kroky: 1.krok
Vyloučení dlouhodobého majetku v hodnotě investice do společného podniku a jeho nahrazení poloţkou „Cenné papíry v ekvivalenci“ vyjadřující podíl na společném podniku
2.krok
Vykázání poměrné části hospodářského výsledku v poloţce „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“
3.krok
Tvorba konsolidovaného rezervního fondu
4.krok
Vznik goodwillu
48
Tabulka č. 11: Fáze ekvivalenční metody (v tis. Kč) Položka Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Goodwill Cenné papíry v ekvivalenci Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Celkem aktiva Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy tvořené ze zisku VH minulých let VH běţného období Podíl na VH v ekvivalenci Konsolidační rezervní fond Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Celkem pasiva
Prefa Brno a. 1. krok s. 343 644
-4 009,5
2. krok
3. krok
4. krok
„Konsolidovaná“ rozvaha
0
0
4 472,5
344 107
195
195
301 220
301 220
42 229
-20 000
22 229 4 472,5
15 990,5 242 581 95 751
0
4 472,5 15 990,5
0
0
0
242 581 95 751
3 815
3 815
128 682
128 682
14 333
14 333
586 225 353 227 201 146
-4 009,5 0
0 463
0 0
4 472,5 0
586 688 353 690 201 146
13 816
13 816
140 798
140 798
-2 533
-2 533 463
463 0
232 998
0
0
0
0 0
232 998
7 935
7 935
116 119
116 119
108 944
108 944
586 225
0
463
0
0
586 688 49
Zdroj: vlastní tvorba Výsledná rozvaha společnosti tedy bude mít následující podobu. Tabulka č. 12: Výsledná „konsolidovaná“ rozvaha – metoda ekvivalence (v tis. Kč) „Konsolidovaná“ rozvaha společnosti Prefa Brno a. s. k 31. 12. (v tis. Kč) Dlouhodobý 344 107 Vlastní kapitál 353 690 majetek Dlouhodobý 195 Základní kapitál 201 146 nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný Fondy tvořené ze 301 220 13 816 majetek zisku Dlouhodobý 22 229 VH minulých let 140 798 finanční majetek Goodwill 4 472,5 VH běţného období -2 533 Cenné papíry v Podíl na VH v 15 990,5 463 ekvivalenci ekvivalenci Konsolidační rezervní fond Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Celkem aktiva Zdroj: vlastní tvorba
242 581 Cizí zdroje Dlouhodobé 95 751 závazky 3 815 Krátkodobé závazky 128 682
Bankovní úvěry a výpomoci
0 232 998 7 935 116 119 108 944
14 333 586 688 Celkem pasiva
586 688
7.4 Konsolidace výkazu zisků a ztrát V několika následujících podkapitolách se zaměřím na sestavování konsolidovaného výkazu zisků a ztrát. Stejně jako při konsolidaci rozvahy vycházíme při konsolidaci výkazu zisků a ztrát z individuálních výkazů společností zahrnutých v konsolidačním celku. Podle vztahu mateřské společnosti k ostatním společnostem konsolidačního celku pak zvolíme metodu pomocí, které budou výkazy těchto společností konsolidovány.
7.4.1 Individuální výkazy zisků a ztrát Individuální výkazy zisků a ztrát společností Prefa Brno a PRESTA-mix za dané účetní období můţeme vidět v následující tabulce.
50
Tabulka č. 13: Individuální výkazy zisků a ztrát (v tis. Kč) Výkaz zisků a ztrát k 31.12. Prefa Brno a. s. PRESTA-mix Trţby za prodej zboţí 36 508 0 Náklady vynaloţené na 30 797 0 prodané zboţí 5 711 0 Obchodní marže Výkony 596 278 37 059 Výkonová spotřeba 412 350 29 329 189 639 7 730 Přidaná hodnota Osobní náklady 138 865 4 163 Daně a poplatky 2 491 58 Odpisy DM 48 916 1 199 Trţby z prodeje DM a 21 263 273 materiálu Zůstatková hodnota 15 021 133 prodaného DM a materiálu Změna stavu rezerv a 9 494 -114 opravných poloţek Ostatní provozní výnosy 8 391 24 Ostatní provozní náklady 4 555 65 -49 2 523 Provozní VH Výnosové úroky 69 Nákladové úroky 4 196 60 Ostatní finanční výnosy 4 366 Ostatní finanční náklady 3 372 89 -3 133 -149 Finanční VH Daň z příjmů za běţnou -649 448 činnost Výsledek hospodaření za -2 533 1 926 BČ Výsledek hospodaření za -2 533 1 926 účetní období Výsledek hospodaření před -3 182 2 374 zdaněním Zdroj: zpracováno na základě PREFA BRNO A.S. Konsolidovaná výroční zpráva [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=179475 Údaje ve výše uvedené tabulce byly převzaty z originálních individuálních výkazů zisků a ztrát beze změny. Ţádné údaje tedy nebyly pozměněny, ani vynechány. Tyto údaje budou nyní dále konsolidovány podle české legislativy pomocí poměrné metody a podle IFRS budou vykázány metodou ekvivalence. 51
Originální znění výkazů zisků a ztrát, ze kterých jsem při tvorbě výkazů vycházela, můţeme vidět v příloze č. 2: Údaje z individuálních výkazů zisků a ztrát společností Prefa Brno a PRESTA-mix – originální znění.
7.4.2 Konsolidace VZZ podle české legislativy – poměrná metoda Podle české legislativy budou individuální výkazy zisků a ztrát konsolidovány pomocí poměrné metody. Proces konsolidace můţeme rozdělit do několika kroků. 1. krok V tabulce č. 13: Individuální výkazy zisků a ztrát se nacházejí výkazy zisků a ztrát za celé účetní období, v tomto případě za celý kalendářní rok. Pro sestavování konsolidovaného výkazů zisků a ztrát je však v případě výkazu zisků a ztráty společného podniku nutné uvaţovat pouze výnosy a náklady, které společnosti vznikly aţ po datu akvizice. Vliv této skutečnosti můţeme vidět rovněţ v konsolidované rozvaze v kapitole 7.3.2 Konsolidace rozvahy podle české legislativy – poměrná metoda. V konsolidované rozvaze do poloţky „VH běţného období“ vstupovala pouze poakviziční poměrná část výsledku hospodaření společného podniku. Je tedy nutné výkaz zisků a ztráty upravit tak, aby obsahoval pouze výnosy a náklady vzniklé aţ po datu akvizice. Tabulka č. 14: Individuální výkazy zisků a ztrát – poakviziční (v tis. Kč) Výkaz zisků a ztrát k 31.12. Prefa Brno a. s.
PRESTA-mix
Trţby za prodej zboţí
36 508
0
Náklady vynaloţené na prodané zboţí
30 797
0
Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DM
5 711 596 278 412 350 189 639 138 865 2 491 48 916
0 17 817 14 101 3 716 2 002 28 576
Trţby z prodeje DM a materiálu
21 263
131
Zůstatková hodnota prodaného DM a materiálu
15 021
64
9 494
-55
8 391 4 555 -49 69 4 196
12 31 1 213 0 29
Změna stavu rezerv a opravných poloţek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH Výnosové úroky Nákladové úroky
52
Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční VH
4 366 3 372 -3 133
0 43 -72
Daň z příjmů za běţnou činnost
-649
215
Výsledek hospodaření za BČ
-2 533
926
Výsledek hospodaření za účetní období
-2 533
926
Výsledek hospodaření před zdaněním
-3 182
1 141
Zdroj: vlastní tvorba Poakviziční výsledek hospodaření tedy činí 926 tis. Kč. Tento výsledek hospodaření bude dále pouţit ke konsolidaci. 2. krok Po úpravě výkazu zisků a ztráty společného podniku můţeme poměrnou část poloţek v něm obsaţených, přičíst k údajům z výkazu zisků a ztráty mateřského podniku. Poměrná část je v tomto případě tvořena 50procentním podílem. Například poloţka výkony je tedy stanovena jako: 596 278 tis. Kč + 0,5*17 817 tis. Kč = 605 186,5 tis. Kč 3. krok V rámci následujícího kroku je nutné vyloučit výnosy a náklady, které vznikly v rámci vzájemných operací. Vyloučíme tedy poměrnou část výnosů a nákladů vzniklých v souvislosti se vzájemnou pohledávkou. Prodejní cena výrobků činila 1 004 tis. Kč. Při vystavení pohledávky tak vznikl výnos z prodeje výrobků ve výši 1 004 tis. Kč. Jeho poměrnou část, 50 procent, která činí 502 tis. Kč, tedy odečteme ve výkazu zisků a ztrát z poloţky „Výkony“, kam tento typ výnosu spadá. Zároveň musíme také odečíst náklad vzniklý v souvislosti s vyskladnění výrobků, jejichţ výrobní náklady činily 900 tis. Kč. Tento typ nákladu se řadí mezi výkonovou spotřebu, z této poloţky tedy odečteme poměrnou část výrobních nákladů, coţ je 450 tis. Kč. 4. krok Na závěr vznikne ve výkazu zisků a ztrát nová poloţka „Odpis konsolidačního rozdílu“. Je to poloţka nákladového typu a řadí se do kategorie provozního výsledku hospodaření. Tato poloţka bude v hodnotě 223,625 tis. Kč, která přestavuje v kapitole 2.1.4 Konsolidace rozvahy podle české legislativy – poměrná metoda vypočítaný odpis konsolidačního rozdílu. V tabulce č. 15: Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát – poměrná metoda (v tis. Kč.) můţeme, jaký vliv mají jednotlivé kroky na poloţky výkazu zisků a ztrát a v posledním sloupci pak podobu výsledného konsolidovaného výkazu zisk a ztrát. 53
Tabulka č. 15: Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát – poměrná metoda (v tis. Kč) Konsolidovaný Konsolidace VZZ 2. krok 3. krok 4. krok VZZ Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí
36 508
36 508
30 797
30 797
Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DM Odpis konsolidačního rozdílu Trţby z prodeje DM a materiálu Zůstatková hodnota prodaného DM a materiálu
5 711 605 186,5 419 400,5 191 497 139 866 2 505 49 204
5 711 604 684,5 418 950,5 191 445 139 866 2 505 49 204
-502 -450
223,625
223,625
21 328,5
21 328,5
15 053
15 053
9 466,5
9 466,5
8 397 4 570,5 557,5 69 4 210,5 4 366 3 393,5 -3 169
8 397 4 570,5 281,875 69 4 210,5 4 366 3 393,5 -3 169,
Daň z příjmů za běţnou činnost
-541,5
-541,5
Konsolidovaný výsledek hospodaření za BČ
-2 070
-2 345,625
Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období
-2 070
-2 345,625
-2 611,5
-2 887,125
Změna stavu rezerv a opravných poloţek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční VH
Konsolidovaný výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: vlastní tvorba
54
Jednotlivé kroky, ke kterým došlo v rámci konsolidace výkazu zisků a ztrát pomocí poměrné metody jsou tedy následující: 1.krok
Rozdělení poloţek výkazů zisků a ztrát mateřské společnosti a společného podniku na poloţky předakviziční a poloţky poakviziční
2.krok
Sečtení poakvizičních poloţek výkazu zisků a ztrát mateřské společnosti s poměrnou částí poakvizičních poloţek společného podniku
3.krok
Vyloučení výnosů a nákladů vzniklých ze vzájemných operací
4.krok
Zahrnutí nákladu „Odpis konsolidačního rozdílu“ do výkazu zisků a ztrát
7.4.3 Konsolidace VZZ podle IFRS – metoda ekvivalence Při „konsolidaci“ výkazu zisků a ztrát společného podniku podle IFRS pouţijeme stejně jako u rozvahy metodu ekvivalence. Metoda ekvivalence je při sestavování výkazu zisků a ztrát oproti poměrné metodě méně náročná. Není zaloţena na slučování výnosů a nákladů, základ pro úpravy tak bude tvořit výkaz zisků a ztrát mateřské společnosti. Vzhledem k tomu, ţe nedošlo k ţádnému sloučení poloţek, není třeba ani vylučovat vzájemné operace. Při vykazování podle IFRS rovněţ není odpisován goodwill, výsledek hospodaření vykázaný v (konsolidované) rozvaze při metodě ekvivalence tak bude shodný s výsledkem hospodaření běţného období mateřské společnosti. Tento v rozvaze vykázaný výsledek hospodaření běţného období je ve výkazu zisků a ztráty při pouţití metody ekvivalence uveden v poloţce „(Konsolidovaný) VH za účetní období bez podílu ekvivalence“. Stanovování poloţky „(Konsolidovaný) VH za účetní období bez podílu ekvivalence“ při pouţití metody ekvivalence odpovídá výpočtu poloţky „VH za účetní období“ v běţném výkazu zisků a ztrát. Jeho název je však odlišný jelikoţ ve výkazu zisků a ztrát se při pouţití metody ekvivalence objeví na konci dvě nové poloţky: „Podíl na VH v ekvivalenci“ a „(Konsolidovaný) VH za účetní období“. Poloţka „Podíl na VH v ekvivalenci“ je rovněţ vykázána v rozvaze. Její hodnota odpovídá stejnojmenné rozvahové poloţce, která byla stanovena jako: poakviziční VH * podílová účast 926 tis. Kč * 0,5 (50 %) = 463 tis. Kč Poloţka „Konsolidovaný“ VH za účetní období pak bude stanovena jako součet poloţek „Konsolidovaný“ VH za účetní období bez ekvivalence a Podíl na VH v ekvivalenci. V tomto případě tedy poloţku „Konsolidovaný“ VH za účetní období vypočítáme následovně: - 2 533 tis. Kč + 463 tis. Kč = - 2 070 tis. Kč Výsledná podoba „konsolidovaného“ výkazu zisků a ztrát se nachází v následující tabulce.
55
Tabulka č. 16: „Konsolidovaný“ výkaz zisků a ztrát – metoda ekvivalence (v tis. Kč) „Konsolidovaný“ výkaz zisků a ztrát k 31.12. Prefa Brno a. s. Trţby za prodej zboţí 36 508 Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DM Trţby z prodeje DM a materiálu Zůstatková hodnota prodaného DM a materiálu Změna stavu rezerv a opravných poloţek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční VH Daň z příjmů za běţnou činnost „Konsolidovaný“ výsledek hospodaření za běžnou činnost „Konsolidovaný“ výsledek hospodaření za účetní období bez podílu ekvivalence Výsledek hospodaření před zdaněním Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci „Konsolidovaný“ VH za účetní období Zdroj: vlastní tvorba
30 797 5 711 596 278 412 350 189 639 138 865 2 491 48 916 21 263 15 021 9 494 8 391 4 555 -49 69 4 196 4 366 3 372 -3 133 -649 -2 533 -2 533 -3 182 463 -2 070
7.5 Srovnání V následujících dvou podkapitolách srovnám rozdíly, které vznikly při sestavování konsolidovaných výkazů při pouţití české legislativy a při pouţití IFRS v případě, ţe konsolidační celek je tvořen mateřskou společností a podnikem pod společným vlivem. Při pouţití české legislativy byl společný podnik zahrnován do konsolidovaných výkazů poměrnou metodou. Při pouţití IFRS byla pro vykázání společného podniku pouţita metoda ekvivalence.
7.5.1 Srovnání konsolidovaných rozvah V následující rozvaze můţeme vidět porovnání všech poloţek při pouţití poměrné metody a při pouţití metody ekvivalence. 56
Tabulka č. 17: Srovnání konsolidovaných rozvah – poměrná a ekvivalenční metoda (v tis. Kč) Položka
Poměrná metoda Ekvivalenční metoda - česká legislativa IFRS
Dlouhodobý majetek
339 582,375
344 107
Dlouhodobý nehmotný majetek
195
195
312 909,5
301 220
22 229
22 229
4 248,875 -
4 472,5
-
15 990,5
250 267,5 96 201
242 581 95 751
Dlouhodobé pohledávky
3 815
3 815
Krátkodobé pohledávky
131 737
128 682
Krátkodobý finanční majetek
18 514,5
14 333
589 849,875 353 414,375 201 146
586 688 353 690 201 146
13 816
13 816
140 798 -2 345,625
140 798 -2 533
Podíl na VH v ekvivalenci
-
463
Konsolidační rezervní fond
0
0
236 435,5 7 935 119 556,5
232 998 7 935 116 119
108 944
108 944
589 849,875
586 688
Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Konsolidační rozdíl Goodwill Cenné papíry v ekvivalenci Oběžná aktiva Zásoby
Celkem aktiva Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy tvořené ze zisku VH minulých let VH běţného období
Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Celkem pasiva Zdroj: vlastní tvorba
57
Při pohledu na výše uvedenou tabulku můţeme vidět, ţe rozvaha konsolidovaná podle české legislativy při pouţití poměrné metody a rozvaha sestavená podle IFRS ekvivalenční metodou se mezi sebou v mnohém liší. 1. suma aktiv/pasiv Prvním výrazným rozdílem je uţ samotná suma aktiv a suma pasiv. Suma aktiv a suma pasiv jsou při pouţití poměrné metody o více neţ 3 miliony korun vyšší. Při sumách aktiv a pasiv téměř 600 milionů se můţe tento rozdíl jevit jako zanedbatelný, avšak v případě, ţe by majetek a závazky společného podniku byly vyšší (popř. majetek a závazky podniku mateřského niţší), tento rozdíl by nabýval na významu. Pro akcionáře je pak samozřejmě atraktivnější vidět co nejvyšší sumu majetku společnosti. 2. výsledek hospodaření Při letmém pohledu na výše uvedenou tabulku se srovnáním rozvah můţeme nabýt dojmu, ţe poměrná metoda vykazuje i vyšší výsledek hospodaření (tzn. niţší ztrátu) neţli metoda ekvivalenční. Při detailnějším prozkoumání však můţeme vidět, ţe je tomu právě naopak jelikoţ část výsledku hospodaření ze společného podniku při pouţití metody ekvivalenční je skryta v samostatné poloţce „Podíl na VH v ekvivalenci“. Toto můţe být pro potenciální investory podstatná informace, jelikoţ je zřejmé, ţe mateřská společnost je sice ve ztrátě, avšak společný podnik, ve kterém má podíl, vykazuje zisk. Tato informace není pro investory, kteří prostudují pouze konsolidovanou rozvahu sestavenou poměrnou metodou, zřetelná. 3. vykazování goodwillu/konsolidačního rozdílu Dále si můţeme všimnout rozdílu ve vykazování goodwillu, resp. konsolidačního rozdílu. Při vykazování podle české legislativy se konsolidační rozdíl odepisuje. Při pouţití IFRS je konsolidační rozdíl označován jako goodwill a neodepisuje, kaţdý rok je pouze testován, zda se jeho hodnota nesníţila. Vlivem odepisování je tedy konsolidační rozdíl při pouţití české legislativy vykázán v niţší částce neţ při pouţití IFRS. 4. položky ekvivalenční metody Při pouţití ekvivalenční metody se v rozvaze objevují dvě poloţky, které se zde při poměrné metodě nenacházení, a to „Cenné papíry v ekvivalenci“ a „Podíl na VH v ekvivalenci“. Tyto poloţky vyjadřují podíl na společném podniku. Při pouţití poměrné metody je podíl drţený ve společném podniku rozpočítán do jednotlivých poloţek rozvahy. Vykázání pomocí metody ekvivalence je tak v jistém smyslu přehlednější a zřetelněji ukazuje jaká část aktiv a pasiv mateřského podniku je tvořena podílem v jiné společnosti. 5. srovnatelnost Jednoznačnou výhodou IFRS při sestavování, ať uţ konsolidované účetní závěrky či jakýchkoli jiných výkazů je bezpochyby mezinárodní srovnatelnost. Fakt, ţe má podnik účetní výkazy sestavené podle IFRS pak můţe přitáhnout i mnoho investorů ze zahraničí. Výkazy sestavené podle české legislativy tuto výhodu postrádají. Firmy, které tedy cílí i na zahraniční investory by tedy za všech okolností měly jednoznačně zváţit vykazování podle IFRS.
7.5.2 Srovnání konsolidovaných výkazů zisků a ztrát V následující tabulce můţeme vidět srovnání výkazu zisků a ztrát sestaveného pomocí poměrné metody a pomocí metody ekvivalence 58
Tabulka č. 18: Srovnání výkazů zisků a ztrát Poměrná metoda česká legislativa 36 508
Ekvivalenční metoda - IFRS 36 508
30 797
30 797
5 711 604 684,5 418 950,5 191 445 139 866 2 505 49 204
5 711 596 278 412 350 189 639 138 865 2 491 48 916
Odpis konsolidačního rozdílu
223,625
-
Trţby z prodeje DM a materiálu
21 328,5
21 263
Zůstatková hodnota prodaného DM a materiálu
15 053
15 021
Změna stavu rezerv a opravných poloţek
9 466,5
9 494
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční VH Daň z příjmů za běţnou činnost Konsolidovaný výsledek hospodaření za BČ Výsledek hospodaření za účetní období (bez podílu ekvivalence)
8 397 4 570,5 281,875 69 4 210,5 4 366 3 393,5 -3 169 -541,5
8 391 4 555 -49 69 4 196 4 366 3 372 -3 133 -649
-2 345,625
-2 533
-2 345,625
-2 533
-2 887,125
-3 182
-
463
-
-2 070
Konsolidace VZZ Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DM
Konsolidovaný výsledek hospodaření před zdaněním Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci „Konsolidovaný“ VH za účetní období Zdroj: vlastní tvorba
59
Jak můţeme vidět, výkazy jsou si v mnohém podobné a liší se pouze v několika drobnějších rozdílech. 1. výše položek Můţeme si všimnout, ţe převáţná většina poloţek výkazu zisků a ztrát sestaveného pomocí poměrné metody je vyšší. Tato odlišnost vznikla v důsledku přičítání poměrné části výnosů a nákladů společného podniku. Metoda ekvivalence ţádnou takovou operaci neobsahuje. Nicméně ve vyšší částce jsou výnosy, ale i náklady, nelze tedy jednoznačně posoudit, který výkaz zisků a ztrát by se jevil potenciálním investorům zajímavější. 2. výsledek hospodaření U výsledku hospodaření můţeme narazit na stejnou odlišnost, jako u porovnání rozvah. Výsledek hospodaření za účetní období (bez podílu ekvivalence) a výsledek hospodaření před zdaněním je vyšší u výkazu zisků a ztrát zpracovaného poměrnou metodou. Nicméně u metody ekvivalence musíme k výsledku hospodaření započíst rovněţ poloţku „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“. Z výkazu zisků a ztrát sestaveného metodou ekvivalence je tak jasně patrné, ţe mateřská společnost byla ve ztrátě, zatímco společný podnik prosperoval. Pro potenciální investory, kteří se však v účetních výkazech příliš dobře neorientují, můţe být toto rozdělení matoucí. 3. odpis konsolidačního rozdílu U výkazu zisků a ztrát sestaveného pomocí poměrné metody si také můţeme všimnout, ţe se zde navíc vyskytuje poloţka „Odpis konsolidačního rozdílu“. Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách odpis konsolidačního rozdílu, resp. goodwillu, se ve vykazování podle IFRS nevyskytuje, goodwill je pouze pravidelně testován na sníţení hodnoty. U české legislativy tak odpis konsolidačního rozdílu tvoří dodatečný náklad v konsolidovaném výkazu zisků a ztrát, který oproti IFRS sniţuje výsledek hospodaření. 4. srovnatelnost Opět je vhodné poukázat také na srovnatelnost těchto výkazů. Zatímco výkaz sestavený pomocí metody IFRS můţe být srovnáván mezinárodně, u výkazu sestaveného pomocí české legislativy taková moţnost není. Pokud by tedy společnost cílila i na zahraniční investory, je vhodné pouţít při sestavování výkazů IFRS.
60
ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala konsolidovanou účetní závěrkou, která představuje konsolidovanou účetní závěrku sestavovanou za skupinu podniků, tak jako by se jednalo o podnik jeden. V České republice můţe být konsolidovaná účetní závěrka sestavována podle české legislativy či podle Mezinárodních účetních standardů (IFRS). Firmy, jejichţ cenné papíry jsou obchodovány na veřejných trzích v rámci Evropské Unie, jsou povinny sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS. Firmy, jejichţ cenné papíry na veřejných trzích obchodovány nejsou, se však při sestavování konsolidované účetní závěrky mohou rozhodnout, zda pouţijí českou legislativu či IFRS. Hlavním cílem mé práce bylo identifikovat rozdíly mezi českou legislativou a IFRS, které vznikají při sestavování konsolidovaných účetních závěrek. Podstatný rozdíl mezi českou legislativou a IFRS vzniká uţ jen v samotném principu znění předpisů upravujících konsolidovanou účetní závěrku. Česká legislativa je zaměřena převáţně na předpisy kvantitativního charakteru, zejména v oblasti vymezování konsolidačního celku. Často tak stanovuje přesné částky procentuální hodnoty, na základě kterých podnik je či není zařazen do konsolidačního celku či na základě, kterých je rozhodnuto, zda se jedná o podnik pod rozhodujícím, podstatným či společným vlivem. Toto znění předpisů firmám v mnohém usnadňuje práci s detailním zkoumáním vztahů v konsolidačním celku, nicméně nemusí však pravdivě vypovídat o charakteru těchto vztahů. Mezinárodní účetní předpisy jsou pak postaveny především na kvalitativních pravidlech a posouzení charakteru vztahů tak často závisí na subjektivním úsudku firem a více tedy vypovídá o postavení jednotlivých firem v konsolidačním celku. Co se týče samotného sestavování konsolidované účetní závěrky, jeden z nejvýznamnějších rozdílů vzniká při konsolidaci společného podniku. V tomto případě IFRS stanovuje, ţe společný podnik je vykazován pomocí metody ekvivalence, podle české legislativy se však pouţívá poměrná metoda konsolidace. V důsledku toho jsou některé poloţky výsledné konsolidované účetní závěrky vykázány ve velmi odlišných částkách, poměrná metoda je totiţ zaloţena na zahrnutí poměrné části aktiv, pasiv, nákladů a výnosů společného podniku do výkazů mateřské společnosti, celková hodnota poloţek tedy vzroste. V rámci ekvivalenční metody je však podíl na společném podniku vykázán několika samostatnými poloţkami zařazenými do konsolidovaných výkazů. Česká legislativa je tak vhodná pro podniky, které cílí na vykázání co nevyšší hodnoty majetku, proto aby přilákaly co nejvíce investorů. IFRS oproti tomu poskytuje lepší přehled o skutečném rozloţení majetku a zisků v konsolidačním celku. Rozdíl mezi českou legislativou a IFRS vzniká rovněţ při vykazování konsolidačního rozdílu resp. goodwillu. Česká legislativa stanovuje, ţe konsolidační rozdíl je odepisován, a to aţ 20 let od doby jeho vzniku. Při pouţití IFRS je konsolidační rozdíl označován jako goodwill a oproti české legislativě odpisován není a ve výkazech je tedy uveden v původní výši. Kaţdý rok je pak pouze testován, zda nedošlo k jeho sníţení. Firmy, které cílí na získání zahraničních investorů, by měly v kaţdém případě vykazovat podle IFRS, a to i přesto, ţe by pro ně bylo sestavování konsolidované účetní závěrky podle české legislativy v určitém směru výhodnější, například méně nákladné. IFRS poskytují totiţ výhodu mezinárodního srovnání, coţ je pro investory ze zahraničí velice podstatné, jelikoţ jsou sami schopni zhodnotit a porovnat kvalitu své investice. Ušetří tedy dodatečné náklady na prostudování národní účetní legislativy, které by mohly mnohé z investorů od investice odradit. 61
Vzhledem k rozsahu práce nebylo moţné a ani ţádoucí popsat všechny rozdíly mezi českou legislativou a IFRS. Zaměřila jsem se tedy pouze na metodu poměrnou a ekvivalenční a na rozdíly z mého pohledu nejvýraznější. Zároveň jsem se snaţila popsat i všechny základní teoretické aspekty konsolidovaných účetních závěrek, aby byla práce srozumitelná pro co nejširší spektrum čtenářů. Jelikoţ je nový balík Mezinárodních účetních standardů v platnosti pouze relativně krátkou dobu, nevzniklo prozatím příliš mnoho prací, které by se jimi a jejich srovnání s českou legislativou zabývaly. Věřím proto, ţe má práce je přínosem pro malé a střední firmy, které mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a mohou si zvolit, zda při této činnosti vyuţijí českou legislativu či IFRS. Zároveň je práce přínosná i pro široký okruh čtenářů nejen účetního zaměření, jelikoţ poskytuje ucelený soubor informací týkajících se konsolidované účetní závěrky a zároveň se podrobněji zabývá nově platnými IFRS a srovnává je s českou legislativou. Téma konsolidované účetní závěrky je velice komplexní a obsáhlé a vyţaduje pokročilejší znalosti v oblasti účetnictví. Vzhledem k tomu, ţe součástí mého bakalářského studia dosud byly pouze základní kurzy účetnictví, vyuţívala jsem při jeho zpracování především odbornou literaturu. Tato práce je tak velkým přínosem i pro mě, jelikoţ jsem si podstatně rozšířila své znalosti v oblasti konsolidovaných účetních závěrek a zároveň se zdokonalila v samostatné práci s odbornou literaturou. Ve své práci jsem se zaměřila výhradně na rozdíly vznikající při konsolidaci rozvahy a výkazu zisků a ztrát za pouţití poměrné metody a metody ekvivalence. Moţnou návazností na mou práci je analýza rozdílů mezi českou legislativou a IFRS vznikajících při konsolidaci plnou metodou. Dalším moţným pokračováním práce je také identifikace rozdílů vznikajících u jiných výkazů sestavovaných v rámci konsolidované účetní závěrky, a to například u konsolidovaného přehledu o peněţních tocích či konsolidovaného přehledu o změnách vlastního kapitálu.
62
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura [1] KRUPOVÁ, Lenka, Libor VAŠEK a Michal R ČERNÝ. IAS/IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vyd. 1. Praha: VOX, 2005, 1050 s. ISBN 8086324443. [2] LOJA, Radka. Konsolidovaná účetní závěrka: příručka: praktická pomůcka pro sestavování v souladu s Mezinárodními účetními standardy a českými předpisy. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002, 139 s. ISBN 8086371301. [3] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 219 s. ISBN 9788073805081. [4] ZELENKA, Vladimír a Marie ZELENKOVÁ. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8. Legislativní dokumenty [1] Český účetní standard pro podnikatele č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka. In: České účetní standardy pro podnikatele. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetnistandardy/podnikatele/020.aspx [2] Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=54043&fulltext=&nr=500~2F2 002&part=&name=&rpp=15#local-conten [3] Vyhláška č. 518/2004 Sb. kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v518_2004#par15 [4] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx Elektronické zdroje [1] IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky. In: Mezinárodní účetní standardy. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu [2] IAS 27 Individuální účetní závěrka. In: Mezinárodní účetní standardy. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu [3] IAS 28 Investice do přidruţených a společných podniků. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneniifrs-preklad-eu [4] IFRS 5 Dlouhodobá aktiva drţená k prodeji a ukončované činnosti. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu [5] IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu [6] IFRS 11 Společná uspořádání. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrs-preklad-eu 63
[7] IFRS 12 Zveřejnění podílů na jiných jednotkách. In: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 2011. Dostupné z: http://www.kacr.cz/ceske-zneni-ifrspreklad-eu [8] International convegence of accounting standards - a brief history. FASB: Financial Acounting Standards Board [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www.fasb.org/jsp/FASB/Page/SectionPage&cid=1176156304264 [9] O nás. Prefa Brno [online]. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.prefa.cz/o-nas [10] Od 1. ledna 2014 jsou účinné novely prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví v souvislosti s rekodifikací soukromého práva – vyhlášky č. 500 aţ 504/2002, č. 383/2009 Sb. a č. 410/2009 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/ucetnictvi/legislativa-v-ucetnictvi/2014/od-1-ledna-2014-jsouucinne-novely-prova-16390 [11] Opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami. Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 2001 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=78&typ=r&zdroj=fz02005 [12] PREFA BRNO A.S. Konsolidovaná výroční zpráva [online]. 2014 [cit. 2015-0315]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=179475 [13] SINGER, Miroslav. Význam nezávislosti auditora pro uţivatele účetní závěrky (auditorem ověřené). Česká národní banka[online]. 2007 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/cl_07_ 071115.html
64
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Upravená rozvaha společnosti Prefa Brno a. s. (v tis. Kč) .................................40 Tabulka č. 2: Upravená rozvaha společnosti PRESTA-mix a. s. .............................................40 Tabulka č. 3: První krok konsolidace poměrnou metodou (v tis. Kč) ......................................42 Tabulka č. 4: Vyloučení podílů – poměrná metoda (v tis. Kč) .................................................43 Tabulka č. 5: Konsolidační rozdíl – poměrná metoda (v tis. Kč) .............................................43 Tabulka č. 6: Vyloučení vzájemných pohledávek a závazků – poměrná metoda (v tis. Kč) ...44 Tabulka č. 7: Vyloučení VH ze vzájemných operací – poměrná metoda (v tis. Kč) ...............44 Tabulka č. 8: Fáze konsolidace rozvahy – poměrná metoda (v tis. Kč) ...................................45 Tabulka č. 9: Konsolidovaná rozvaha – poměrná metoda (v tis. Kč) .......................................46 Tabulka č. 10: Účtování fází vykazování pomocí ekvivalenční metody (v tis. Kč) .................48 Tabulka č. 11: Fáze ekvivalenční metody (v tis. Kč) ...............................................................49 Tabulka č. 12: Výsledná „konsolidovaná“ rozvaha – metoda ekvivalence (v tis. Kč) .............50 Tabulka č. 13: Individuální výkazy zisků a ztrát (v tis. Kč) .....................................................51 Tabulka č. 14: Individuální výkazy zisků a ztrát – poakviziční (v tis. Kč) ..............................52 Tabulka č. 15: Konsolidovaný výkaz zisků a ztrát – poměrná metoda (v tis. Kč) ...................54 Tabulka č. 16: „Konsolidovaný“ výkaz zisků a ztrát – metoda ekvivalence (v tis. Kč)...........56 Tabulka č. 17: Srovnání konsolidovaných rozvah – poměrná a ekvivalenční metoda (v tis. Kč) ..................................................................................................................................................57 Tabulka č. 18: Srovnání výkazů zisků a ztrát ...........................................................................59
65
SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Struktura konsolidačního celku ..................................................................... 22 Schéma č. 2: Rozšířená struktura konsolidačního celku .................................................... 24
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A
Aktiva
BČ
Běţná činnost
ČR
Česká republika
DFM
Dlouhodobý finanční majetek
DM
Dlouhodobý majetek
IAS
Mezinárodní účetní standardy
IFRS
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
P
Pasiva
SIC
Interpretace k IAS
VH
Výsledek hospodaření
VZZ
Výkaz zisků a ztrát
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Údaje z individuálních rozvah společností Prefa Brno a PRESTA-mix – originální znění
Zdroj: PREFA BRNO A.S. Konsolidovaná výroční zpráva [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=179475
Příloha č. 2: Údaje z individuálních výkazů zisků a ztrát společností Prefa Brno a PRESTA-mix – originální znění
Zdroj: PREFA BRNO A.S. Konsolidovaná výroční zpráva [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=179475
