IFRS

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Metody oceňování aktiv dle české právní úpravy a dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Jméno autora:

Dr. Ing. Jana Gláserová

Bc. Petra Hubená

Červen 2011

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní Dr. Ing. Gláserové za její cenné rady, vstřícný přístup, trpělivost a pomoc při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Laudátovi, který mi poskytl potřebné informace k majetku podniku. Velké poděkování patří panu Ing. Stačkovi, projektantovi z firmy Rybníkářství a.s. a panu Vavrouškovi, realitnímu agentovi z K. N. AS s.r.o., Pohořelice.

2

Prohlašuji, že jsem práci na téma: Metody oceňování aktiv dle české právní úpravy a dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v Seznamu použité literatury.

V Brně dne 17. 5. 2011 Bc. Petra Hubená

3

Abstrakt Hubená, P., Metody oceňování aktiv dle české právní úpravy a dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Diplomová práce. Brno, 2011. Tato diplomová práce je zaměřena na metody oceňování aktiv z pohledu české účetní legislativy a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Cílem je vyhodnotit aplikaci metod oceňování aktiv dle ČÚL a mezinárodními účetními standardy IAS/IFRS. Dílčím cílem je posoudit rozdíly a zároveň výhody a nevýhody použití těchto metod pro uživatele účetních informací. V teoretické části jsou rozebírány používané metody oceňování v české účetní legislativě a mezinárodních standardech IAS/IFRS a rozdíly mezi nimi. V praktické části ukazuji na modelovém příkladu model přecenění na reálnou hodnotu, účetní operace při přecenění, dopady přecenění na bilanční sumu, výsledek hospodaření a ukazatele finanční analýzy. Klíčová slova: metody oceňování aktiv, historická cena, reálná hodnota, mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFR

Abstract Hubená, P., The methods of valuation off assets according to czech legislation and International Financial Reporting Standards IAS/IFRS. Diplomová práce. Brno, 2011. This thesis is focused on the valuation of assets from the perspektive of Czech accounting legislation and International Financial Reporting Standards. The aim is to evaluated the application of methods for valuing assets by ČÚL and international accounting standards IAS/IFRS. A partial aim is to assess the disparities and the advantages and disadvantages of using these methods for the users of accounting information. In the theoretical part are discussed the methods of valuation in the Czech legislation and international

accounting

standards

IAS/IFRS

and

the

differences

between

them.

In the practical is demonstrated a model example of a model fair value, accounting transactions at revaluation, the impact of revaluation on the total assets, equity, net profit and indicators of financial analysis. Key words: methods for valuing assets, historical cost, fair value, the International Financial Reporting Standards IAS / IFRS

4

OBSAH: 1.

ÚVOD ........................................................................................................................................................................7

2.

CÍL.............................................................................................................................................................................9

3.

METODIKA ...........................................................................................................................................................10

4.

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY..........................................................................................................12

5.

6.

4.1

AMERICKÉ „GAAP“.........................................................................................................................................12

4.2

IAS/IFRS .........................................................................................................................................................12

4.3

SNAHY A VÝVOJ ...............................................................................................................................................16

OCEŇOVÁNÍ AKTIV DLE ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY .................................................................................18 5.1

VYMEZENÍ A DEFINICE AKTIV ...........................................................................................................................18

5.2

PRÁVNÍ ÚPRAVA CEN A OCEŇOVÁNÍ .................................................................................................................19

5.3

ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ ......................................................................................................................21

5.4

OKAMŽIKY OCENĚNÍ AKTIV ..............................................................................................................................23

5.4.1

Oceňování ke konci rozvahového dne .........................................................................................................23

5.4.2

Vymezení reálné hodnoty a zásady opatrnosti ............................................................................................24

5.4.3

Vymezení reálné hodnoty u CP, derivátů a pohledávek ..............................................................................25

OCEŇOVÁNÍ AKTIV PODLE IAS/IFRS...........................................................................................................26 6.1

VYMEZENÍ A DEFINICE AKTIV ...........................................................................................................................26

6.2

HISTORICKÁ VÝVOJ OCEŇOVÁNÍ AKTIV PODLE IAS/IFRS................................................................................29

6.3

OCEŇOVACÍ BÁZE.............................................................................................................................................31

6.3.1

Model pořizovací ceny ................................................................................................................................34

6.3.2

Model přecenění v IAS 16 a IAS 38.............................................................................................................35

6.3.3

Model reálné hodnoty (výsledkový) – IAS 39, IAS 40, IAS 41.....................................................................37

6.3.4

Model reálné hodnoty (rozvahový)..............................................................................................................39

6.4 7.

8.

OCENĚNÍ AKTIV V RŮZNÝCH ČASOVÝCH MOMENTECH .....................................................................................39

RYBNÍKÁŘSTVÍ POHOŘELICE A.S................................................................................................................44 7.1

PŘEDSTAVENÍ FIRMY ........................................................................................................................................44

7.2

IAS 16- BUDOVY, POZEMKY A ZAŘÍZENÍ A ČÚS 013........................................................................................45

7.2.1

Pořízení majetku..........................................................................................................................................45

7.2.2

Přecenění majetku k rozvahovému dni........................................................................................................47

7.2.3

Odpisy a opotřebení ....................................................................................................................................48

7.2.4

Vyřazení majetku .........................................................................................................................................50

MODELOVÝ PŘÍKLAD MAJETKU RYBNÍKÁŘSTVÍ A.S...........................................................................51 8.1

POZEMKY .........................................................................................................................................................51

8.2

BUDOVY ...........................................................................................................................................................52

8.3

STAVBY ............................................................................................................................................................58

5

8.4

PŘECENĚNÍ NA REÁLNOU HODNOTU A VLIV NA BILANČNÍ SUMU ......................................................................60

8.5

PŘECENĚNÍ NA REÁLNOU HODNOTU A VLIV NA VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ........................................................62

8.6

PŘECENĚNÍ NA REÁLNOU HODNOTU A VLIV NA UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY .............................................63

9.

8.6.1

Ukazatelé rentability ...................................................................................................................................63

8.6.2

Ukazatelé aktivity ........................................................................................................................................65

8.6.3

Ukazatelé zadluženosti ................................................................................................................................66

DISKUSE A VLASTNÍ VÝSLEDKY...................................................................................................................69

10.

ZÁVĚR ...............................................................................................................................................................73

11.

PŘEHLED LITERATURY...............................................................................................................................76

12.

PŘEHLED OBRÁZKŮ .....................................................................................................................................79

13.

PŘEHLED TABULEK......................................................................................................................................79

14.

PŘEHLED GRAFŮ ...........................................................................................................................................80

15.

PŘÍLOHY...........................................................................................................................................................81

6

1.

ÚVOD

Pro současný vývoj světové ekonomiky je typická mezinárodní integrace, která nabývá globálních rozměrů. Snahou je odstranění národních hranic, díky kterému dochází ke zvýšení obchodního styku mezi státy a zakládání velkých nadnárodních společností se spoustou poboček v jiných státech. Na jedné straně znamená odstranění hranic pro podniky příliv zahraničního kapitálu, možnost připojení se k velkým světovým gigantům, využití nové možnosti investování kapitálu. Na druhé straně je na tyto podniky vyvíjen velký tlak ze strany konkurence na jejich přežití. Neustálé rozvíjení

kapitálových

trhů a nadnárodních

společností,

které se

rozrůstají

do obrovských nepřehledných komplexů a gigantů, klade na účetnictví nové požadavky. Problém vzniká ve chvíli, kdy chceme porovnat dosažené výsledky v různých státech. Uživatelé účetních výkazů požadují, aby informace byly hodnověrné, objektivní a srozumitelné. Předmět účetnictví je shodný na celém světě, bez ohledu na zemi, ve kterém podnik své účetnictví vede. Ovšem je zde spousta odlišností, např. při oceňování aktiv a závazků, při zobrazování nákladů vyvolaných provozním cyklem podniku, při sestavování účetních závěrek. Proto je nutné, aby se obecné

účetní

zásady

a

postupy

používané

v různých

zemích

přibližovaly.

Proces harmonizace je velmi složitý, vyžaduje ochotu spolupracovat vlády a státních orgánů jednotlivých zemí. V současné době se musí podnik řídit jedním ze dvou světově uznávaných souborů standardů: podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví – IFRS1 (dříve IAS2) nebo podle amerických obecně znávaných účetních zásad (US GAAP3). Ve své diplomové práci se budu věnovat metodami oceňování aktiv. Volba oceňovací základny může ovlivnit základní informace poskytované účetnictvím. Na tom, který ze způsobů ocenění aktiv a pasiv použijeme, závisí obsah a vypovídací schopnosti všech základních veličin zjišťovaných z účetnictví. Na zvoleném způsobu závisí peněžní vyjádření sumy aktiv a pasiv,

1 2

International Financial Reporting Standards International Accounting Standards – Mezinárodní účetní standardy. To je důvod, proč někteří autoři

označují tento soubor jako IAS/IFRS. 3

Generally Accepted Accouting Principles

7

na to navazuje velikost vlastního kapitálu, vypovídací schopnost účetní závěrky. Z oceňování pak vyplývá i výše nákladů a v důsledku toho i výše hospodářského výsledku vykazovaného za dané období. Oceňování aktiv ve finančním účetnictví představuje nesmírně dynamický a základní problém vedení účetnictví. Na základě zjištěných veličin provádíme různé finanční analýzy, které představují jeden z primárních výstupů účetnictví pro uživatele. Je proto nutná regulace metod oceňování, abychom jsme z výsledků finanční analýzy mohli odvodit správné závěry o skutečné výkonnosti podniku.[1] V českém účetnictví je oceňování upraveno především zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který se této problematice věnuje ve své čtvrté části, konkrétně § 24 - § 28. Podrobně jsou pravidla oceňování uvedena ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., část čtvrtá „Účetní metody“, jmenovitě § 47 - §61. V neposlední řadě je proces oceňování specifikován i v pro podnikatele.

8

Českých účetních standardech

2.

CÍL

V současné době je kladen velký důraz na harmonizaci účetnictví, tak aby byly odstraněny významné rozdíly mezi jednotlivými národními účetními systémy a zajistili tím srovnatelnost účetních výkazů. Důležitým rozdílem v národních systémech je použití různých oceňovacích metod. Na základě těchto účetních výkazů se provádí finanční analýzy, u kterých pak výsledky mohou vycházet odlišně. Ve své diplomové práci se budu zabývat metodami oceňování aktiv. Podnik Rybníkářství Pohořelice a.s. jsem navštěvovala v rámci své praxe. V současné době se podnik rozhoduje, zda koupit podnik, který se zabývá chovem ryb se sídlem na Slovensku. Pro podnik Rybníkářství a.s, by to znamenalo, že by musel přejít na účtování podle mezinárodních účetních standardů. Podnik má taktéž kvalitní aktiva jako jsou pozemky, budovy a stavby, proto mě zajímalo, jak by se změnil výsledek hospodaření, bilanční suma aktiv a vybrané ukazatele finanční analýzy, kdyby se tyto položky přecenily na reálnou hodnotu. Cílem práce je vyhodnotit aplikaci metod oceňování aktiv dle české právní úpravy a dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Vzhledem k tomu, že dané téma je rozsáhlé, nejedná se o komplexní rozbor všech aktiv a všech metod oceňování. Dílčím cílem práce je posoudit rozdíly a zároveň výhody a nevýhody použití těchto metod pro uživatele účetních informací. Posoudit dopad na výsledek hospodaření, bilanční sumu aktiv a vybrané ukazatele finanční analýzy při změně použití metody oceňování aktiv. Diplomová práce může sloužit i jako příručka, protože zde popisuji základní metody oceňování aktiv a rozdíly v použití těchto metod v české účetní legislativě a mezinárodních účetních standardech IAS/IFRS. Na praktickém příkladu ukazuji, jakým způsobem se musí postupovat při přecenění na reálnou hodnotu. Diplomová

práce

bude

přínosem pro uvedený podnik,

zda přeceňování na reálnou hodnotu je pro ně vhodné či nikoliv.

9

který bude

moci

porovnat,

3.

METODIKA

Metodou analýzy budou zjištěny základní vlastnosti metod oceňování aktiv dle českých účetních standardů a dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. tzn., budou identifikovány metody oceňování a vyhodnoceny jejich možnosti aplikace i v důsledku harmonizačních snah. Pomocí metody deskripce budou tyto vztahy popsány a utříděny. Komparační metoda umožní vyhodnotit rozdíly v jednotlivých metodách oceňování, z čehož pak bude možno pomocí metody dedukce vyvodit výhody a nevýhody použití těchto metod. Pro zvýšení vypovídající schopnosti dosažených výsledků budou využity grafické metody. Při zpracování diplomové práce budou čerpány teoretické znalosti zejména z dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Důležitým pramenem je Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., Vyhláška č. 500/2002 Sb., České účetní standardy pro podnikatele a literatura či internetové zdroje zabývající se Mezinárodními účetními standardy IAS/IFRS. Veškerou literaturu a internetové zdroje, které budou použity při zpracování diplomové práce, jsou uvedené v přehledu literatury na konci této práce. Práce bude rozdělena na dvě části, praktickou a teoretickou část. Každá z těchto částí je rozdělena do dalších kapitol a podkapitol. Do teoretické části bude patřit 4. – 7. kapitola. Ve 4. kapitole budu popisovat, jaké existují mezinárodní účetní standardy a jejich vývoj. 5. kapitola bude věnována oceňování aktiv dle české právní úpravy a následující kapitola bude o oceňování aktiv podle mezinárodní účetních standardů IAS/IFRS. Další kapitola se bude zabývat dlouhodobým majetkem, jelikož problematika dlouhodobého majetku je rozsáhlá, budou vybrány položky aktiv - budovy, stavby a pozemky, které budou dále využity v praktické části. V 7. kapitole bude porovnán standard IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení a Český účetní standard 013. Zde budou popsány rozdíly při pořízení majetku, přecenění majetku k rozvahovému dni, odpisy a opotřebení a vyřazení majetku. V praktické části budu vycházet z informací, které mi poskytne pan Ing. Laudát, ekonomický náměstek podniku Rybníkářství Pohořelice a.s. Na základě konzultace s panem Laudátem sestavím modelový příklad, kde budou vybrány položky dlouhodobého majetku a to položky budovy, staveb (rybníků) a pozemků. Podnik používá metodu historických cen.

10

Následně přistoupím k modelu přecenění na reálnou hodnotu. Abych správně stanovila reálnou hodnotu, využiji možnosti konzultace pan Stačka a pana Vavrouška. Pan Staček pracuje ve firmě Rybníkářství Pohořelice a.s. jako projektant. Sestavuje projekty pro získání dotace z Evropské unie, to znamená, že pracuje s reálnými hodnotami. Pan Vavroušek, realitní agent ve společnosti K. N. AS s.r.o., v Pohořelicích, ví, v jakých cenových relacích se pohybují ceny nemovitostí v této lokalitě. Já budu zjišťovat na internetu, z časopisů a inzerátů ceny pozemků, budov a rybníků v regionu Pohořelice od dalších realitních kanceláří. Poté vybrané položky aktiv přeceněním na reálnou hodnotu. Přeceněním se změní bilanční suma aktiv. Dále vypočítám změny ve výši odpisů, zůstatkové ceny a nákladů. Následně se změní i výsledek hospodaření. Popíši účetní operace při přecenění na reálnou hodnotu. Všechny tyto změny v hodnotách využiji ve vybraných ukazatelích finanční analýzy. Bude se jednat o ukazatele rentability celkového kapitálu, vlastního kapitálu, tržeb a dlouhodobě investovaného kapitálu. Dále ukazatel obrat celkových a aktiv a ukazatelé celkové zadluženosti, míra zadluženosti, úrokové krytí a podkapitalizování. Tyto ukazatele se vztahují k dlouhodobému majetku a změny způsobené přeceněním se zde projeví. Nebude se jednat o posouzení finanční situace podniku, ale o změny v hodnotě ukazatele v daném roce. Na základě výsledků v závěru posoudím, zda je vhodné doporučit podniku přecenění na reálnou hodnotu či nikoliv. Všechny hodnoty budou zobrazeny v tabulkách či grafech, které zpracovává Microsoft Office Excel 2003.

11

4.

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

4.1

Americké „GAAP“

Nejpropracovanější a také nejstarší (avšak stále aktualizovaný) soubor požadavků týkajících se sestavování a zveřejňování účetních výkazů kapitálových společností, jejíž cenné papíry jsou obchodovány na burzách cenných papírů. US GAAP představují ucelený systém národní regulace účetnictví. Je velmi složitý. Je tvořen samotnými standardy finančního účetnictví a celou řadou dalších materiálů, které vydávají různé americké profesní instituce. Kvalita tohoto systému je natolik vysoká, že vyhovuje náročným požadavkům nejen newyorské burzy, ale světovému kapitálovému trhu vůbec. Tím se US GAAP prosadily jako nástroj světové harmonizace účetního výkaznictví a po celá desetiletí – až do vzniku IAS/IFRS – neměly v tomto směru konkurenta. Základní zásada, která se týká oceňování, se nazývá: historická cena. Tato zásada upřednostňuje oceňování na bázi historických (pořizovacích) cen. Ovšem zjistí-li se, že očekávatelná zpětně získatelná částka aktiv je nižší než historická cena, ocení se aktivum nižší částkou. Účetní ocenění aktiva se sníží rovněž tehdy, klesne-li trvale jeho hodnota. Naproti tomu zvýšení hodnoty aktiva v důsledku růstu tržních cen není důvodem pro jeho vyšší ocenění v účetnictví. US GAAP nedovolují přeceňovat v důsledku růstu běžných tržních cen ani dlouhodobý majetek. Inflace je v USA velmi nízká, takže náklady na přecenění by nebyly adekvátní užitku z takového přecenění. Upřednostňování této metody je založena na předpokladu stálé kupní síly peněžní jednotky. To nevylučuje oceňovat některá aktiva a závazky jinými oceňovacími bázemi. [1]

4.2

IAS/IFRS

Od poloviny 60. let vykonává svoji činnost Výbor pro mezinárodní účetní standardy se sídlem v Londýně (IASC)4. Původně byl soukromou institucí, ale koncem minulého století se přeměnil v nadaci se sídlem v USA a od té doby vystupuje pod označením IASCF5.

4

IASC – International Accounting Standards Commitee

5

IASCF – International Accounting Standards Commitee Foundation

12

Za počátek procesu harmonizace finančního účetnictví a výkaznictví je považováno vydání první směrnice pro účetnictví. První směrnicí je Čtvrtá směrnice Rady č. 78/660/EEC ze dne 25. 7. 1978 o ročních účetních závěrkách velkých a středních kapitálových společností. [2] Cílem této direktivy bylo sblížit účetní systémy členských a přidružených zemí a zajistit tak srovnatelnost účetních výkazů finančního účetnictví. Obsahuje ustanovení týkající se zejména formy účetních výkazů, obsahu jejich položek, oceňovacích pravidel, obsahu přílohy a výroční zprávy a zveřejňování účetních výkazů. V této direktivě se střetávají dvě koncepce účetních systémů vyplývajících ze dvou odlišných evropských zón: anglosaská koncepce a koncepce kontinentální Evropy. [1] Další je Sedmá směrnice Rady č.83/349/EEC z 13. července 1983, která se týká konsolidace. Vyžaduje,

aby

mateřská

společnost

sestavovala

účetní

výkazy

za

celou

skupinu,

tj. aby vyhotovovala konsolidované účetní výkazy a konsolidovanou výroční zprávu. [2] Osmá direktiva Rady č. 84/253/EEC z 10. dubna 1984, pojednává o různých aspektech kvalifikace, které musí profesionál dosáhnout k tomu, aby mohl být autorizován k legálnímu ověřování účetních výkazů – k provádění auditu. [5] Evropská unie vydala v roce 2002 nejvyšší právní normu – Nařízení o IAS, ukládalo povinnost firmám, které obchodují s cennými papíry na regulovaných trzích EU, sestavovat konsolidované účetní výkazy. [5] V roce 2003 došlo ke změně názvu standardů na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Avšak jednotlivé stávající standardy (IAS 1 – IAS 41) zůstávají v platnost a nesou nadále označení IAS až do doby jejich novelizace či zrušení. Nové i aktualizované standardy jsou vydávány pod označením IFRS. Dnes mámě IFRS 1- IFRS 8. Výbor pro interpretace SIC reaguje na sporné účetní postupy a tím přispívá ke srovnatelnosti účetního výkaznictví. Zabývá se skutečnostmi, které nejsou ve standardech řešeny. [5] Vývoj minulého desetiletí jednoznačně směřoval ke globalizaci účetního výkaznictví společností kótovaných na kapitálových trzích. Dnes se pozornost zaměřuje i na malé a střední podniky (MSP), které co do počtu vysoce převyšují velké podniky. Např. v Evropské unii se na celkovém počtu podniků podílejí 99 %. [7]

13

Dne 9. 7. 2009 publikovala IASB jediný standard pro malé a střední podniky. V originále se označuje jako IFRS for SMEs. Malým a středním podnikem je definován podnik, který nemá veřejnou odpovědnost (odpovědnost vůči široké veřejnosti za důsledky své činnosti) a zároveň zveřejňuje) účetní závěrku externím uživatelům (je prezentována navenek), přičemž tato závěrka je určena k všeobecnému účelu. [7] Tabulka č. 1: Původní a nové označení zkratek Význam

Původně

Nyní

Výbor pro mezinárodní účetní standardy IASC IASCF Celý soubor standardů IAS IFRS Jednotlivé standardy IAS (1 - 41) IAS (platné staré) a IFRS (nová řada) Výbor pro interpretaci standardů SIC IFRIC Zdroj: Kovanicová Dana, Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům

Soubor Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) obsahuje (se skládá): 1. Úvod – zde je definován účel IASB (Rada pro Mezinárodní účetní standardy), Rada a řídící orgány Rady, pracovní postupy IASB při tvorbě IFRS a stanovy nadace Rady pro IFRS. 2. Předmluva k výkladu standardů – stanovení úkolů a pracovních postupů IASB. 3. Koncepční rámec pro přípravu a předkládání účetních výkazů – nedefinuje konkrétní účetní postupy, ale představuje ucelený teoretický základ.

Jsou v něm vymezeny základní předpoklady pro sestavování účetní závěrky: •

Akruální princip – transakce a jiné události, které mají pro podnik peněžní důsledky, se v účetnictví uznávají v době, kdy se udály (obvykle k datu transakce s třetí osobou), nikoli až v době, kdy za ně je přijata nebo uhrazena ekvivalentní částka peněz, a jsou vykázány v období, ke kterým se vztahují.

•

Předpoklad

neomezeného

trvání

podniku

–

finanční

výkazy

se

připravují

za předpokladu, že podnik nadále existuje a bude i v budoucnu pokračovat ve své činnosti. Předpokládáme, že podnik nemá záměr ani potřebu likvidovat nebo podstatně zúžit rozsah svých operací. Jestliže takový záměr existuje, musí být výkazy sestaveny na odlišné bázi, které musí být zveřejněny. [2]

14

Obrázek č. 1: Filosofický základ IFRS Zdroj: Ficbauer Jiří, Ficbauer David, Mezinárodní účetní a daňové standardy

Dále jsou zde vymezeny vlastnosti účetních informací: srozumitelnost, relevance, významnost, spolehlivost, srovnatelnost, pravdivý a věrný obraz. Podnik se může odchýlit od IFRS pouze ve výjimečných případech, a to v případech, kdy by postup podle IFRS zkresloval věrný obraz účetnictví a byl v rozporu s Koncepčním rámcem. V takové situaci je nutné zveřejnit: •

že vedení podniku došlo k závěru, že účetní závěrka věrně zobrazuje finanční pozici, výkonnost a peněžní toky podniku,

•

že bylo dosaženo shody s IFRS ve všech významných stránkách s výjimkou standardu, od kterého se podnik odchýlil s cílem věrného zobrazení,

•

standard, který nebyl dodržen, podstatu odklonu včetně řešení, které požaduje standard, důvod odklonu a přijaté řešení,

•

finanční dopad. [2]

Koncepční rámec stanovuje základní prvky účetní závěrky. Základními prvky, které se přímo vztahují k vyjádření pozice v rozvaze, jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy. Položky musí splňovat definici základního prvku účetní závěrky: •

je pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch, který je spojený s položkou poplyne do účetní jednotky nebo z ní odplyne,

•

položku lze ocenit pořizovací cenou nebo hodnotou, kterou lze spolehlivě měřit.

15

V české právní úpravě účetnictví neexistují obecné požadavky na uznání položek v rámci účetní závěrky. [2]

4. Účetní standardy (IAS/IFRS) - popsány jednotlivé standardy. 5. Souhrnný výklad a interpretace standardů (SIC/IFRIC) - konečné interpretace, které vydal Výbor pro výklad IFRS jsou IFRIC 1- IFRIC 19. Konečné interpretace, které vydal Stálý interpretační výbor SIC 1 – SIC 33. [12]

Obrázek č. 2: Země, které používají IFRS, stav k roku 2009 Zdroj: http://www.iasplus.com/index.htm

4.3

Snahy a vývoj

V členských zemích Evropské unie většina podniků účtuje a vykazuje podle účetního systému své země – podle „národních GAAP“. Z tohoto systému jsou vyjmuty podniky podléhající Nařízení o IAS (společnosti kótované na evropských burzách jsou povinny vyhotovovat své konsolidované účetní závěrky) a také podniky, které sice nespadají pod toto Nařízení, ale kterým daná země uložila nebo umožnila vykazovat podle IAS. Národní účetní systém členských zemí musí být ve shodě se 4. a 7. směrnicí EU. Právo volby zakotvené ve 4. směrnici způsobují, že české účetnictví se odlišuje od účetních systémů používaných v jiných zemích. 16

Globalizace kapitálových trhů vytváří tlak na spolupráci Rady FASB (odpovědný za US GAAP) a Rady IASB (odpovědný za IFRS). Odstranění odlišností mezi US GAAP a IFRS umožní především investorům porovnávat jednotlivé příležitosti v nejrůznějších zemích světa a přijímat kvalifikovanější rozhodnutí. Současné projekty obou Rad nesměřují pouze k harmonizaci účetního výkaznictví, ale i ke konvergenci. Konečným cílem je dosažení toho, aby účetní závěrky vyhotovené podle US GAAP i podle úplné verze IASB předpokládaly shodně pojímaný věrný a poctivý obraz o finanční pozici a výkonnosti podniku. Rada IASB se snaží o to, aby podle plné verze IFRS vykazovaly v budoucnu nejen podniky kótované na burze, ale všechny podniky spadající do skupiny, která má odpovědnost vůči veřejnosti. [7]

17

5.

OCEŇOVÁNÍ AKTIV DLE ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Cena je konkrétní vyjádření určité pevně dané částky, tedy je přesným číslem. Podle zákona č. 526/1990 Sb. O cenách, je cenou peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo vytvořená pro oceňování zboží, dalšího majetku a majetkových práv k jiným účelům. Oceňování je proces určování ceny, jehož výsledkem je vlastní ocenění, tedy stanovení konkrétní ceny, případně jejího návrhu. Oceňování je velmi složitý a rozsáhlý obor. V platných předpisech se můžeme setkat se 70 různými druhy cen a v oblasti účetnictví a daní asi se 40 druhy cen. Pro některé druhy cen platí, že k jejich stanovení existuje několik různých oceňovacích postupů. [6]

5.1

Vymezení a definice aktiv

Vymezíme pojem Aktiva v české úpravě, protože se liší od mezinárodní úpravy. Aktiva jsou vložené prostředky kontrolované (ovládané) podnikem, které jsou výsledkem minulých událostí a u nichž se očekává, že přinesou podniku budoucí ekonomický prospěch, budoucí užitek. [7] Tabulka č. 2: Dělení aktiv 2. Oběžná aktiva

1. Stálá aktiva - Dlouhodobý majetek

Zásoby • Materiál • Zásoby vlastní výroby (nedokončené výrobky, výrobky, zvířata) • Zboží Peněžní prostředky • Bankovní účty • Peníze v pokladně • Ceniny Krátkodobý finanční majetek Pohledávky • Odběratelé • Jiné pohledávky (vůči zaměstnancům, státu,…)

Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný • Stavby • Samostatné movité věci a soubory movitých věcí (stroje, zařízení, dopravní prostředky, inventář) • Pěstitelské celky trvalých porostů • Základní stádo a tažná zvířata • Drobný dlouhodobý hmotný majetek • Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný • Pozemky • Umělecká díla a sbírky Dlouhodobý nehmotný majetek • Zřizovací výdaje • Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje • Ocenitelná práva (patenty, licence) • Software • Goodwill • Nedokončené investice nehmotné Dlouhodobý finanční majetek • Cenné papíry a vklady • Dlouhodobé pohledávky z půjček

3. Ostatní aktiva • •

Dohadné položky aktivní Náklady příštích období

Zdroj: Kovanicová Dana, Abeceda účetních znalostí pro každého (upraveno autorem).

18

Základními předpisy zabývající se oceňováním aktiv v účetnictví v České republice: 1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů – především část čtvrtá (způsoby oceňování), tedy §24 - § 28. („Zákon“) 2. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Zde se tomu věnuje část čtvrtá, tedy §47 – § 61b. („Vyhláška“) 3. České účetní standardy se zaměřením na podnikatele. (ČSÚ) •

ČSÚ č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

•

ČSÚ č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek

•

ČSÚ č. 015 – Zásoby

•

ČSÚ č. 016 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

Obrázek č. 3: Legislativa ČR v oblasti účetnictví Zdroj: http://www.e-skripta.eu/epi/index.php?id=rocnik1/ucetnictvi/ucetnictvi-kap1

5.2

Právní úprava cen a oceňování

Právní předpisy, které se týkají cen, a oceňování aktiv můžeme rozdělit do tří skupin: 1. Univerzální cenové a oceňovací předpisy – jsou tvořeny zákonem o cenách a zákonem o oceňování majetku s prováděcími předpisy. Mají obecný charakter.

19

•

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Vymezuje, co je to cena sjednaná a cena zjištěná, upravuje sjednávání a regulaci cen a sankce za porušení cenových předpisů.

•

Vyhláška č.580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách.

•

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

•

Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.

2. Obecné předpisy •

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pro jednotlivé smluvní typy vymezuje postavení, sjednávání a případně změnu sjednaných cen.

•

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje účetnictví podnikatelů, oceňování majetku při vkladech do obchodních společností a družstev, jejich přeměnách. Obvykle používá tržní ocenění a cenu sjednanou.

•

Zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o konkurzu a vyrovnání, občanský soudní řád.

3. Účetní a daňové předpisy •

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Významná novela č. 353/2001 Sb., která podstatně ovlivnila oceňování v účetnictví. S účinností od 1. 1. 2002 bylo do českého účetnictví zavedeno oceňování vybraných položek (zejména z řad kapitálového majetku) tzv. reálnou hodnotou.

•

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon se vyznačuje těsnou vazbou na účetní předpisy. Pro účetní jednotky platí, že pro zjištění

základu

daně

z příjmů

vychází

z účetní

hodnoty

majetku,

tedy z hospodářského výsledku. Vytváří mnoho cenových kategorií, např. vstupní cena, nabývací cena podílu, pořizovací cena.

20

•

Zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o dani dědické, darovací, z převodu nemovitostí, zákon o dani z nemovitostí a zákon o dani silniční.

•

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Neupravuje ceny a oceňování, ale zabývá se např. dokazováním ve věcech cen a oceňování. [6]

5.3

Základní metody oceňování

V § 25 odst. 5 zákona o účetnictví jsou vymezené ceny: a) Pořizovací cena - je tvořena cenou majetku a ostatními náklady, které souvisí s pořízením majetku. Touto cenou se oceňují položky v § 25 odst. 1 •

nakupovaný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,

•

nakupované zásoby,

•

podíly, cenné papíry a deriváty,

•

pohledávky při nabytí za úplatu nebo vkladem, které určila k obchodování,

•

kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby. [8]

Historická cena – při nákupu se projevují ve formě skutečných pořizovacích cen, při pořízení vlastní činností jsou ve formě skutečných vlastních nákladů. Od počátku rozvoje účetnictví bylo zaměřeno na spolehlivé a věrohodné poskytování informací o finanční a majetkové situaci podniku. Splnění tohoto cíle tehdy (v dobách, kdy státy neměly problémy s inflací) nejlépe vyhovoval princip historické ceny, požadující oceňovat aktiva na bázi těch cen, které byly na jejich pořízení vynaloženy[7] b) Reprodukční pořizovací cenu – cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Je to částka, kterou by bylo nutno uhradit za určitý majetek, kdyby se tentýž (nebo obdobný) majetek pořizoval v současnosti. Může se jednat o cenu obnovy aktiva buď za naprosto shodné aktivum či za obdobné aktivum se stejnou produkční kapacitou. Do této ceny se promítá změna kupní síly měny i pohyb cen a vyjadřuje proto reálněji ocenění dříve pořízeného majetku než cena historická. Její význam roste zejména v podmínkách vysoké inflace. [7]

21

V účetnictví by bylo používání této ceny administrativně velmi náročné a pracné, protože by vyžadovalo majetek permanentně přeceňovat. Oceňování reprodukční cenou se provádí v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. Reprodukční pořizovací cena aktiva v případě jeho koupě na trhu se nazývá běžná cena. [7] Touto cenou se oceňují položky: •

majetek, který byl získán bezúplatně,

•

majetek vyrobený vlastní činnosti, u kterého nelze zjistit výši vlastních nákladů. [8]

c) Vlastní náklady – patří sem přímé náklady, které byly vynaloženy na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami. Vlastními náklady oceňujeme: •

zásoby vytvořené vlastní činností,

•

hmotný a nehmotný majetek vytvořený vlastní činností. [ÚZ]

d) Jmenovitá (nominální) hodnota – hodnota uvedená na cenných papírech, též jmenovitá hodnota. Je peněžní hodnota přiřazená určité složce majetku. [1] Oceňujeme položky: •

peněžní prostředky a ceniny,

•

pohledávky při vzniku,

•

závazky. [8]

e) Čistá prodejní cena – tato cena definovaná v § 26 odst. 1 zákona o účetnictví. Je to prodejní cena v běžném podnikání snížená o náklady na dokončení a náklady nutné k uskutečnění prodeje. Jedná se tedy o čistou částku, kterou účetní jednotka získá z prodeje zásob.

Všechny výše uvedené položky se oceňují k okamžiku uskutečnění účetního případu.

22

5.4

Okamžiky ocenění aktiv

Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle § 24 zákona o účetnictví. Účetní jednotky oceňují majetek a závazky: 1. k okamžiku uskutečnění účet. případu - výše uvedené položky (viz. Kap. 5.3 a-e) 2. ke konci rozvahového dne

5.4.1

Oceňování ke konci rozvahového dne

V účetních výkazech převažuje ke konci rozvahového dne ocenění v historických nákladech. Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují reálnou hodnotou níže uvedené položky. Oceňování reálnou hodnotou bylo uzákoněno v toce 2001 novelou zákona o účetnictví. Reálná hodnota je definovaná v § 27 Zákona. Touto hodnotou se oceňují: •

a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,

•

b) deriváty,

•

c) finanční umístění, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší, nejedná-li se o finanční umístění vztahující se k závazkům ze životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,

•

d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,

•

e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,

•

f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,

•

g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,

•

h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji.

23

5.4.2

Vymezení reálné hodnoty a zásady opatrnosti

Reálná hodnota: tržní hodnota nebo ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, ocenění stanovené dle zvláštních právních předpisů. [8] Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25 Zákona, teda pořizovací cenou, vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou. Postupy účtování pak konkretizují podmínky požití této techniky, např. pokud náklady na získání informace o reálném ocenění převýší přínosy plynoucí z této informace. Ke konci rozvahového dne můžeme uplatnit další specifická ocenění. [6] Tržní hodnotou rozumíme hodnotu, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu. Účetní jednotka pro oceňování použije tržní hodnotu, která je vyhlášena v okamžiku ne pozdějším, než je okamžik ocenění a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. [6] Východiskem pro ocenění majetku a závazků k tomuto okamžiku je zásada opatrnosti. Zákon o účetnictví zakotvuje do § 25 odst. 3 zásadu opatrnosti a s ním souvisícího § 26 odst. 3 zákona. Účetní jednotky při oceňování aktiv zahrnují jen zisky, které byly dosaženy. Berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření období zisk nebo ztráta. Tohoto požadavku je dosahováno pomocí tvorby rezerv, opravných položek a odpisováním majetku. [8] Aktiva a výnosy se nesmějí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat. Zde se jedná o odhady budoucího snížení ekonomického prospěchu. Tyto odhady by neměly být v rozporu se zásadou věrného a poctivého zobrazení. Tím, že by účetní jednotka vykázala vyšší očekávaná rizika a ztráty, tj. v konečném důsledku podhodnotila aktiva a nadhodnotila závazky a tím vytvářela tiché rezervy. Tiché rezervy nenalezneme v podobě samostatně vyčíslené položky, říkáme jim skryté, latentní rezervy. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku. Pominou-li důvody tohoto přechodného snížení hodnoty, rozpustí účetní jednotka opravnou položku ve prospěch příslušného nákladového účtu, maximálně do výše vytvořené opravné položky. Opravná položka nesmí mít aktivní zůstatek. Odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty. [7]

24

5.4.3

Vymezení reálné hodnoty u CP, derivátů a pohledávek

Reálná hodnota cenných papírů dle §27 odst. 5 zákona o účetnictví: • Cenný papír je veden na tuzemské burze – zavírací cena vyhlášená burzou v den, ke kterému se ocenění provádí. • Cenný papír je veden na zahraniční burze – nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v den, ke kterému se ocenění provádí. • Cenný papír je obchodován na jiném regulovaném trhu – cena platná na tomto trhu v den, kdy se ocenění provádí Reálnou hodnotou se oceňují CP: • Majetkové CP k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátk. horizontu. • CP, které nejsou určené k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátk. horizontu. • Dluhové CP k obchodování. Reálná hodnota derivátů: • Derivát obchodovaný na veřejném trhu – reálná hodnota je zveřejňována na webových stránkách, v ekonomickém tisku (Hospodářské noviny, Financial Times) nebo v servisu agentur Revers). • Derivát neobchodovaný na veřejném trhu a zároveň je protistranou obchodu finanční instituce, která denně pracuje s oceňovacími modely – požádat finanční instituci, zda by reálnou hodnotu sdělila. • Derivát není obchodovaný na veřejném trhu a obchodním partnerem není finanční instituce – potom je třeba zpravidla využít služeb „osoby znalé“, což může být příslušný expert, který je schopen posoudit výhodnost derivátového obchodu. [15] Reálná hodnota pohledávek: Reálnou hodnotu pohledávky lze vyčíslit jako rozdíl nominální hodnoty pohledávky vyjádřené v současné hodnotě a pravděpodobných nákladů na pohledávku (náklady na vymáhání, zajištění pohledávky). [14]

25

6.

OCEŇOVÁNÍ AKTIV PODLE IAS/IFRS

6.1

Vymezení a definice aktiv

Vymezení aktiv, které je uvedeno v Koncepčním rámci. Aktiva jsou vymezena jako ekonomický zdroj využívaný podnikem, jehož existence v podniku je výsledkem minulých skutečností, a od něhož se očekává, že přinese podniku budoucí ekonomický prospěch, který je spolehlivě měřitelný. Aktivum musí být spolehlivě ocenitelné – náklady s pořízením lze spolehlivě měřit. Není – li splněna podmínka měřitelnosti, nelze položku vykázat v účetní závěrce. Událost, prostřednictvím které má společnost právo na prospěch, již nastala. Budoucím prospěchem se zde rozumí potenciál aktiva přispět přímo nebo nepřímo k toku peněz a peněžních ekvivalentů do účetní jednotky. Budoucí prospěch musí být dostatečně jistý. Tento prospěch může plynout do účetní jednotky řadou způsobů: •

aktivum může být použito samostatně nebo v kombinaci s jinými aktivy při výrobě výrobků nebo poskytování služeb, které bude účetní jednotka prodávat,

•

může být směněno za jiná aktiva, nebo

•

použito k vypořádání závazku, nebo

•

rozděleno mezi vlastníky účetní jednotky. [10]

Aktiva mohou mít hmotnou formu (např. pozemky, budovy, zařízení a zásoby a jiná aktiva) nebo nehmotnou

formu

(např.

patenty,

licence,

autorská

práva,

software).

Očekává

se, že z nich poplyne ekonomický prospěch účetní jednotce a účetní jednotka je kontroluje. Pro určení aktiva není podstatné vlastnické právo, např. u majetku pořízeného formou finančního leasingu získává nájemce ekonomický prospěch z užívání předmětu pronájmu, a tak se stává u nájemce položkou majetku, která splňuje definici aktiva. Aktivem podniku se tedy stává, v souladu s IFRS, i majetek podniku, který je pronajatý na finanční leasing. Z uvedené definice aktiva je zřejmé, že v České republice není důsledně uplatňována Aktivum je podle českých předpisů majetek podniku v právním slova smyslu a majetek pronajatý na finanční leasing tudíž nesmí být vykázán v rozvaze přes to, že podniku přinese prospěch. Zároveň je zřejmé, že tímto přístupem je narušena zásada přednosti obsahu nad formou

26

(která ale v Zákoně o účetnictví uvedena je). Právní forma, tedy vlastnictví, zastiňuje ekonomickou podstatu leasingu. [16] Aktivum nelze uznat a vykázat v rozvaze, pokud došlo k výdaji, u kterého není pravděpodobné, že přinese ekonomický prospěch účetní jednotce i po skončení běžného období (v takovém případě se jedná o náklad a je zachycen ve výsledovce). [2] Rozdíl

mezi

naší

legislativou

a

IFRS

je

např.

v položce

zřizovací

výdaje,

protože od nich nelze očekávat budoucí ekonomický prospěch. Při převodu českého účetnictví na IFRS je třeba tuto položku zaúčtovat do nerozděleného zisku minulých let. Výdaje na výzkum a vývoj realizované ve vlastní režii se u nás aktivují. Podle IFRS je výzkum náklad a vývoj může být i aktivem při dodržení podmínek definovaných IAS V souladu s IAS/IFRS je nutné rozlišení v rozvaze na krátkodobé a dlouhodobé aktiva. Krátkodobá aktiva jsou aktiva, která splňují alespoň jedno z kritérií: •

předpokládá se, že bude realizováno nebo je určeno k prodeji nebo ke spotřebě během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky,

•

je drženo za účelem obchodování nebo pro krátkodobost a očekává se, že bude realizováno do 12 měsíců,

•

peníze a jejich ekvivalenty, jejichž použití není omezeno

Tabulka č. 3: Dělení aktiv ve Výkazu finančních aktiv (rozvaha)

Krátkodobá aktiva Zásoby

• zásoby vlastní výroby, zásoby nakupované, • IAS 2 – Zásoby, • IAS 11 – Smlouva o zhotovení.

Obchodní pohledávky

• pohledávky z obchodního styku, • pohledávky za zaměstnanci,

Deriváty

• IAS 39 – Finanční nástroje účtování a oceňování

Ostatní pohledávky

Aktiva držená k prodeji

• aktiva, která mají být vyřazena prodejem nebo jinak v jediné transakci, • závazky, které se k těmto aktivům přímo vztahují a které budou součástí transakce, • IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti.

Pohledávky ze splatné daně

• daňové pohledávky • IAS 12 – Daně ze zisku

27

Peníze a peněžní ekvivalenty

• • • •

Biologická aktiva

• živé zvíře nebo rostlina, • biologická aktiva, zemědělská produkce v okamžiku sklizně, státní dotace – pokud souvisejí se zemědělskou činností, • IAS 41 – zemědělství.

Krátkodobé NPO

• budou zaúčtovány do jednoho roku od data rozvahy, • předplacené služby – pojistné, předplatné, nájemné, daně.

peněžní hotovost, šeky, ceniny, směnky, krátk. fin. investice, u nichž je riziko změny hodnoty nevýznamné, IAS 7 – Výkaz peněžních toků IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování.

Dlouhodobá aktiva Nehmotná aktiva

•

identifikovatelná nepeněžní aktiva, která nemají hmotnou podstatu – patenty, licence, copyrights, software, franšízy, goodwill, • IAS 38 – Nehmotná aktiva.

Pozemky, budovy, zařízení

• zahrnuje přírodní a nerostné zdroje a majetek pořízený v rámci finančního pronájmu, • majetek je vykázán v částce netto, hodnoty netto a korekce se uvádějí v příloze, nebo brutto a korekce, • IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení • IAS 17 – Leasingy

Investice do přidružených společností

• IAS 28 – Investice do přidružených podniků, • IAS 31 – Účasti ve společných podnicích

Investice do nemovitostí

• pozemky a budovy pořízené za účelem dosažení příjmů z nájemného nebo z kapitálového zhodnocení, • IAS 40 – Investice do nemovitostí.

Dlouhodobé investice

• investice do cenných papírů – akcií, podílových listů, dlouhodobé pohledávky, • investice do nemovitostí nevyužívaných pro podnikání, • investice do specializovaných fondů – penzijní fondy, • investice do nekonsolidovaných dceřiných nebo přidružených podniků

Dlouhodobé pohledávky

• odložená daňová pohledávka

Peníze

• jejichž použití je omezeno na předem stanovený účel.

Biologická aktiva

• IAS 41 – Zemědělství

• vyplývají z minulých událostí, jejich existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistých budoucích Podmíněná aktiva událostí, které nejsou zcela pod kontrolou společnosti, • nevykazují se v rozvaze, zveřejňují se pouze v příloze. • IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky, podmíněná aktiva Zdroj: Bohušová Hana, Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS: Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků (upraveno autorem)

28

6.2

Historická vývoj oceňování aktiv podle IAS/IFRS

Ve většině národních úprav i mezinárodně uznávaných účetních standardů převládá model oceňování v historických cenách. Tato metoda má své výhody, jako objektivnost, doložitelnost, ale má i své nevýhody. Model je postaven na zásadě stálé kupní síly peněžní jednotky a neodráží pohyb v cenách majetku trhu. To znamená, že uživatel účetních výkazů nedostává objektivní informaci

pro

rozhodování.

Finanční

výkazy

mají

omezenou

vypovídací

schopnost

z těchto důvodů: • rozvaha neodráží ekonomickou hodnotu společnosti, protože aktiva jsou většinou podhodnocena, • model oceňování v historických cenách je příliš zaměřen na minulost, současné a budoucí podmínky bere v úvahu jen omezeně (v případě respektování principu LCM), • tento systém může vést k nadměrné distribuci zisku vlastníků.

V celé historii moderního účetnictví lze vidět snahy o odstranění nedostatků modelu oceňování v historických cenách. Velká vlna snah o změnu byla patrná například v 70. letech a počátkem 80. let minulého století, kdy probíhaly velké diskuze o modelech inflačního účetnictví. To jsou modely, které berou v úvahu změny ve všeobecné cenové hladině. Jako reakce na tyto diskuze byl v roce 1981 přijat IAS 15 – Informace odrážející dopady měnících se cen a v roce 1989 IAS 29 – Vykazování v hyperinflačních ekonomikách. Do konce roku 2004 byl IAS 15 jediným standardem, který nemusel být dodržen společnostmi, které vykazovaly podle IAS/IFRS. Od roku 2005 je IAS 15 zrušen. Principem modelu historických cen je, že účetní výkazy odrážejí ceny, které platily v době, kdy byl majetek pořízen. Dopady měnících se cen v tomto modelu nejsou brány v úvahu, s výjimkou akceptace zásady LCM (lower of cost or market – nižší z historické a tržní ceny), které se prakticky projevuje účtováním ztrát (úbytků) ze snížení hodnoty aktiv. V české terminologii tzv. tvorbou opravných položek. Výjimkou z tohoto přístupu bylo po mnoho let pouze alternativní řešení IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení, později také IAS 38 – Nehmotná aktiva. Další výjimkou z tohoto modelu je oceňování finančních nástrojů ve fair value. Další odklon od modelu historických cen bylo přijetí

29

IAS 40 – Investice do nemovitostí a IAS 41 – Zemědělství, kde se ve fair value oceňují i nefinanční aktiva. Problémem je, že v úvahu o vhodných oceňovacích modelech v účetnictví je nutné přihlížet k faktorům: změnám všeobecné cenové hladině i ke změnám v cenách jednotlivého – individuálního majetku. Změny cen konkrétní rozvahové položky se mohou vyvíjet naprosto nezávisle na změnách ve všeobecné cenové hladině. V průběhu druhé poloviny minulého století se v účetní teorii objevovalo množství návrhů, které se týkaly buď inflačního účetnictví, nebo účetnictví založeného na různých modelech běžných cen nebo na kombinaci obou přístupů. Jedním z těchto modelů byl například model „Konstantního dolaru“ neboli model „Cenové úrovně“. Jedná se o model, který v účetnictví vyjadřuje změny v cenové hladině podobně, jako se vyjadřují kursové přepočty účetních výkazů na jinou měnu. Tato metoda přepočítává všechny nepeněžní položky aktiv a vlastního kapitálu z „historické na současnou“ cenovou úroveň indexem všeobecné kupní síly. Dalšími návrhy byly modely, které pracují s běžnými cenami aktiv k datu rozvahy. Tyto modely byly založeny na úvaze, že vhodnějším způsobem vyjádření změn v cenách majetku, než je indexace koeficienty inflace, jsou právě běžné ceny. Teoretických modelů založených na běžných cenách se vyvinulo několik a lišily se jednak v určení nejvhodnější základny (ceny) pro přepočet, jednak v zacházení s rozdílem, který z tohoto přepočtu plyne (výsledkově, rozvahově, kombinace obou). Za běžnou cenu se v těchto modelech považovala ekonomická hodnota (fair value), čistá současná hodnota, čistá realizační hodnota nebo reprodukční cena. Oceňování reálnou hodnotou není ve srovnání s jinými oceňovacími přístupy používáno dlouho. V roce 1995 byl schválen Radou Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASC) standard, který obsahoval oceňování reálnou hodnotou (standard IAS 32 – Finanční nástroje: zveřejňování a prezentace). [28] Aplikace standardu obsahující ocenění reálnou hodnotou byla stanovena nejpozději k 1. lednu 2001. Evropské právo řídící účetnictví, zareagovalo na tuto významnou změnu v oceňování značně opožděně. Na základě stanoviska Hospodářského a sociální výboru k používání reálné hodnoty, zveřejněného v roce 2000, a na návrh Komise v témže roce, byla na podzim roku 2001 vydána směrnice, kterou se mění všechny dosud vydané směrnice ES pro účetnictví. Směrnice z roku 2001 zavádí do prostředí evropského práva nové oceňování tj. reálnou hodnotu. V dokumentu Komise 30

o Účetní harmonizaci nazvaného „Nová strategie“, bylo učiněno zásadní rozhodnutí. V oznámení byla obsažena výzva, aby Evropská unie dbala na zachování konzistence mezi účetními směrnicemi ES a vývojem obsaženým v mezinárodních účetních standardech, zejména v rámci Mezinárodního výboru pro účetní standardy (IASC). Oceňování reálnou hodnotou se setkalo se značným odporem především u malých a středních firem. Takové oceňování je komplikované a nese s sebou nemalé finanční náklady v situaci, kdy neexistuje ověřitelná tržní hodnota, tedy neexistuje aktivní trh. Pro účetní jednotky to znamenalo časovou náročnost při stanovení reálné hodnoty nebo velké náklady na expertního znalce pro určení reálné hodnoty. V současné době Koncepční rámec nepreferuje žádnou metodu, pouze říká, že model historických cen se používá nejčastěji. Historické ceny lze kombinovat s ostatními oceňovacími bázemi. V závěrečné části Koncepčního rámce věnované oceňování je tvrzení týkající se nedostatečné vypovídací schopnosti historických cen. Základní metody oceňování v účetním systému fungují vedle sebe podle předem určených pravidel. Každý účetní systém má vypracována poměrně striktní pravidla, určující, jaká oceňovací báze může být zvolena pro danou položku s ohledem na daný časový okamžik a s přihlédnutím k transakci, která se s ní provádí. [11]

6.3

Oceňovací báze

Pro přijatý způsob oceňování je důležité, zda je splněn předpoklad trvání podniku v dohledné budoucnosti. Je-li známo, že podnik v budoucnu ukončí svoji činnost, přístup k oceňování bude jiný, než v případě, že podnik bude nadále fungovat. [10] V Koncepčním rámci jsou zakotveny 4 základní výchozí oceňovací báze pro sestavení účetní závěrky: [28] a) Historická cena (pořizovací cena) – představují ocenění vycházející z původních nákladů vynaložených při pořízení aktiv nebo v případě bezúplatného pořízení aktiv z odhadnuté částky, kterou by bylo třeba vynaložit v době pořízení. V případě aktiv závisí historická cena na způsobu pořízení aktiv:

31

• Pořizovací náklady – tyto náklady představuje historická cena u nakupovaných aktiv. Je to výše peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů potřebných k získání aktiva a uvedení na místo a do podmínek nezbytných k jejich užívání. • Výrobní náklady – tyto náklady představuje historická cena u aktiv vlastní výroby. Do těchto nákladů jsou zahrnovány náklady přímo přiřaditelné (přímý materiál, přímé mzdy) a výrobní režie. IAS/IFRS označují tyto náklady jako náklady na přeměnu. b) Reprodukční cena (běžná cena) – cena, která musí být zaplacena, jestliže by se stejné nebo obdobné aktivum pořizovalo k datu ocenění (cena obnovy). Uvedené ocenění odráží odhadovanou cenu oceňovaného aktiva z pozice podniku – kupce, který hodlá majetek obnovit, znovu pořídit. c) Realizovatelná (vypořádací) hodnota – zakládá ocenění aktiv na úrovni peněžních prostředků, které by bylo možno získat prodejem aktiv při běžném způsobu jejich pozbytí (např. prodejem). Toto ocenění odráží odhadovanou cenu oceňovaného aktiva z pozice podniku, který hodlá majetek prodat. Po odečtení nákladů přímých nákladů prodeje lze získat čistou realizovatelnou hodnou. d) Současná hodnota – aktiva jsou oceněna v současné diskontované hodnotě budoucích čistých přítoků peněz, které bude aktivum dle očekávání vytvářet v běžném podnikání. Současná hodnota umožňuje vnášet do ocenění užívaného pro nejrůznější účely faktor času. Její uvedení mezi oceňovacími bázemi v Koncepčním rámci není zcela systematické.

•

SHCF… současná hodnota cash flow v obdobích t

•

CFt… očekávaná hodnota cash flow v období t

•

k… sazba kapitálových nákladů na investici

•

t… období 1 až n (roky)

Pro oceňování majetku v současné hodnotě lze použít jeden z metodických postupů pro rozvrhování úroků do jednotlivých účetních období: • lineární metodu, • metodu efektivní úrokové míry, která je IAS/IFRS preferovaná. Podle metody efektivní úrokové míry se celková částka alokuje v návaznosti na konstantní úrokovou míru a výši

32

částky pohledávky na počátku každého období. Metoda alokuje úrok v čase nerovnoměrně, a to v závislosti na výši nesplaceného zůstatku (tedy tak, aby odpovídal vždy příslušné úrokové míře). Oceňování na bázi čisté současné hodnoty je vhodné použít při oceňování dlouhodobých pohledávek, dlouhodobých závazků a dlouhodobých dlužných cenných papírů, protože v takových případech je vliv času na hodnotu peněžních prostředků podstatný. e) Reálná hodnota (fair value) – koncepční rámec model fair value nezahrnuje. Absence definice fair value v Koncepčním rámci je zdůvodňována zastaralostí Koncepčního rámce. I když první definice fair value byla uvedena již v roce 1982 v tehdejší verzi IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory a Koncepční rámec byl schválen až v roce 1989. Ocenění ve fair value je využíváno v řadě standardů.

Fair value

je částka, za kterou by bylo možné směnit aktivum nebo vyrovnat závazek

mezi informovanými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek. Toto ocenění je založeno na ocenění aktiva na aktuální tržní bázi, nejedná se však o konkrétní tržní cenu. Fair value není cenou konkrétní uskutečněné transakce, jedná se o cenu, která by mohla být sjednána mezi svobodně, bez nátlaku se rozhodujícími subjekty na trhu, motivem směnné transakce je profit obou stran. Definice nespecifikuje, zda se jedná o realizovatelnou hodnotu či běžnou cenu. Neupřednostňuje, zda má být ocenění řešeno z pohledu kupce či prodávajícího, jednotlivé standardy pak mohou tento pohled specifikovat. Při zjištění fair value je vždy preferována cena aktivního trhu (pokud takový trh existuje). Není-li k dispozici tržní cena aktivního trhu, můžeme použít alternativu: [27] • cena poslední transakce nedošlo-li ke změnám, • cena obdobného aktiva se zohledněním rozdílů, • současná hodnota budoucích peněžních toků.

Aktivní trh splňuje: • položky, se kterými se na trhu obchoduje, jsou homogenní (stejnorodé), • obvykle je možné kdykoliv najít kupující a prodávající ochotné uskutečnit transakci, • ceny jsou veřejně dostupné. [27] 33

Obrázek č. 4: Klasifikace oceňovacích veličin ve vztahu k času Zdroj: Kovanicová Dana, Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům

Do první skupiny patří historické náklady, běžná vstupní cena (reprodukční cena) a běžná výstupní cena (čistá realizovatelná hodnota) a v některých případech i reálná hodnota (pokud ji lze zjistit na trhu). Tato skupina vyjadřuje stav na trhu. Historické náklady odrážejí stav trhu v minulosti, druhé dvě (možná tři) veličiny odrážejí nynější stav trhu. Ten, kdo určuje výši ocenění, vychází u těchto dvou (až tří) veličin z běžných, zjistitelných podmínek. Druhá skupina, kam je zařazena současná hodnota (ale i reálná hodnota, pokud ji nelze zjistit z trhu a kdy musí být odhadnuta), je založena na odhadu budoucích částek a dnešní ocenění se opírá o odhad budoucích užitků nebo obětí. Zařadit

reálnou

které se má touto

hodnotu hodnotou

není

jednoduché.

ocenit,

pak

její

Pokud

se

běžně

reálnou

hodnotou

obchoduje je

běžná

s položkou, tržní

cena.

Pro neobchodovatelnou položku lze reálnou hodnotu stanovit odkazem na aktuální tržní hodnotu jiné, obdobné položky. Pokud ani to nelze, je potřeba použít odhadu užitků/obětí, kterou daná položka přinese. [5]

6.3.1

Model pořizovací ceny

Při použití tohoto modelu se vychází z historických cen a ze zásady opatrnosti. Při oceňování majetku na bázi historických cen jsou aktiva oceňovány na úrovni vynaložených peněz nebo peněžních ekvivalentů. Je tedy zakázáno přeceňovat majetek směrem nahoru. Lze uplatnit techniku LCM, kdy je majetek oceňován v hodnotě nižší z historické ceny a tržní ceny. V případě, že tržní cena než historická, je třeba snížit hodnotu takto oceňovaného majetku, a toto snížení

34

zachytit výsledkově (ztráta ze snížení hodnoty) do období, ve kterém ke snížení došlo. V českém pojmosloví se v tomto případě tvoří opravné položky, avšak IAS/IFRS tyto pojmy nepoužívají. Případné zrušení tohoto snížení (dojde následně ke zvýšení tržní hodnoty) se účtuje také výsledkově, avšak pouze do výše pořizovací ceny aktiva, snížené o oprávky. [10] [2] Snížení hodnoty majetku se podle IAS/IFRS (zabývá se tím IAS 36 – snížení hodnoty aktiv) účtuje jako ztráta ze snížení hodnoty, zvrat této situace se účtuje jako zisk, s výjimkou zásob, kde se zachycuje jako kontra položka k dříve účtované ztrátě. V českém pojmosloví bychom řekli, že podle IAS/IFRS se tvorba opravné položky účtuje jako náklad a její zrušení jako výnos (nikoliv tedy jako snížení nákladů – tak se účtuje pouze zrušení opravné položky k zásobám). [11]

PC = pořizovací cena. Obrázek č. 5: Model pořizovací ceny Zdroj: Krupová Lenka, IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

6.3.2

Model přecenění v IAS 16 a IAS 38

Při použití modelu přecenění na reálnou hodnotu je po prvotním rozpoznání a účetním zachycení položky aktiv tato položka pravidelně přeceňována na aktuální reálnou hodnotu. Rozdíl, který vzniká při přecenění, je následně zachycen v návaznosti na postup upravený konkrétním standardem (ve většině případů kapitálově – souvztažně s fondy přecenění). Model přecenění umožňuje přeceňování majetku (IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 – Nehmotná aktiva) směrem dolů i nahoru: • zvýšení ceny majetku snížené o oprávky je při jeho přecenění zachycováno ve vlastním kapitálu – rozvahově (do fondu přírůstku z přecenění), • snížení ceny majetku je zachyceno výsledkově, tj. ovlivňuje výsledek hospodaření v období, ve kterém je přecenění provedeno. [11] 35

Obrázek č. 6: Model přecenění Zdroj: Krupová Lenka, IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

Za nehmotné aktivum považujeme identifikovatelné nepeněžní aktivum, které nemá hmotnou podstatu. Patří sem např. programy, patenty, autorská práva, filmy, seznamy zákazníků, koncese, obchodní značky apod. Mohou to být aktiva, která jsou obsažena na hmotném nosiči, pokud je nehmotná složka významnější (software pro vedení účetnictví). Významnou oblastí, kterou standard IAS 38 upravuje výdaje na reklamu, zaškolení a na výzkum a vývoj. K rozvahovému dni můžeme přecenit dle modelu historických cen nebo na reálnou hodnotu. [2] V IAS 16 jsou vymezeny jednotlivé třídy majetku: pozemky, budovy, stroje, lodě, letadla, motorové dopravní prostředky, nábytek a inventář, kancelářské zařízení. Opět můžeme přecenit na reálnou hodnotu. [2] Společnost může tento model přecenění použít pouze pro skupinu aktiv, která jsou předmětem IAS 16 nebo IAS 38. V praxi však pro oceňování pozemků, budov a zařízení jednoznačně převažuje model pořizovací ceny. Důvodem je, že v případě přecenění směrem nahoru se odpisy dlouhodobého majetku určují z přeceněné částky, tudíž společnost vykáže nižší zisk, než kdyby k přecenění nedošlo. IAS 38 navíc požaduje, aby fair value použitá pro přecenění byla zjištěna na aktivním trhu (který v případě nehmotných aktiv většinou neexistuje). Pokud se tedy v praxi společností vykazujících podle IAS/IFRS setkáváme se s tímto modelem, pak je používán opravdu zřídka a to pouze u pozemků, které se neodpisují. Frekvence přeceňování je závislá na vývoji tržních cen tak, aby se účetní ocenění významně nelišilo od aktuální výše reálné hodnoty, která odpovídá cenám na aktivním trhu. [11]

36

6.3.3

Model reálné hodnoty (výsledkový) – IAS 39, IAS 40, IAS 41

Tento model je obsažen v IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování. Tímto modelem se oceňují tzv. finanční nástroje vykazované ve fair value a přeceňované výsledkově. Do finančních aktiv zařazujeme: • Finanční aktiva přeceňována na fair value výsledkově ( FVPL)6: o

Finanční aktiva a deriváty určená k obchodování.

o

Finanční aktiva a deriváty, pro které bylo účetní jednotkou využito právo přecenění na fair value při prvotním rozpoznání, tzv. fair value option.

• Poskytnuté úvěry a pohledávky (HTM)7 – pokud účetní jednotka předpokládá prodej těchto aktiv, je nutné je ocenit reálnou hodnotou. • Investice držené do splatnosti (L&R)8 – pokud je účetní jednotka zařadí mezi finanční nástroje k obchodování, přeceníme na fair value výsledkově. Nepatří sem deriváty. • Realizovatelná finanční aktiva (AFS)9 – nederivátová finanční aktiva, která jsou určen jako realizovatelná či nejsou zařazena v předchozích kapitolách. Oceňována ve fair value, přičemž dopad přecenění se projeví v rozvaze. [10]

Finanční aktiva jsou při prvotním zachycení, oceněna ve fair value. V průběhu finančních nástrojů vyžadují IFRS uplatnění buď fair value nebo modelu oceňování v amortizovaných nákladech v závislosti na tom, do jakého portfolia je aktivum zařazeno. Reálnou hodnotou rozumíme kotovanou tržní hodnotu. Pokud není tato cena známa, může účetní jednotka přecenit aktivum v ceně modelového ocenění, které využívá tržní proměnné, nebo použít k ocenění existující současnou tržní transakci. Při odhadu fair value lze využít modely diskontovaných peněžních toků, opční modely, monte-carlo analýzu nebo analýzu citlivosti. [10]

6

FVPL – Financial asset at fair value through profit or loss

7

HTM – Held – to- maturity investments

8

L&R – Loans and receivables.

9

AFS – Avaliable – for- sale financial assets.

37

Standard IAS 40 – Investice do nemovitostí se zabývá nemovitostmi, které jsou držené za účelem kapitálového zhodnocení nebo příjmu z nájemného. Společnost může zvolit buď tento model, nebo model pořizovací ceny. Fair value investice do nemovitostí musí vyjadřovat aktuální stav trhu k rozvahovému dni, nesmí odrážet budoucí očekávání, ani vycházet z tržních cen, které nejsou aktuální. Při stanovení fair value se vychází z cen na aktivním trhu s obdobnými nemovitostmi, ve stejné lokalitě a za stejných podmínek. Pokud neznáme ceny z aktivního trhu, můžeme využít běžných cen na aktivním trhu rozdílné povahy nebo současné hodnoty budoucích peněžních toků. [28] V rámci IAS 41 – Zemědělství jsou tímto modelem oceňována tzv. biologická aktiva. Tento standard vyžaduje ocenění ve fair value již od okamžiku prvotního rozpoznání biologického aktiva. Pokud existuje aktivní trh, podnik využije tržně určené ceny nebo hodnoty. Pokud aktivní trh neexistuje, určíme fair value podle ceny transakce, která proběhla naposled, podle tržní ceny podobných aktiv s úpravou odrážející rozdíly nebo cena stanovená podle sektorových měřítek. Účetní jednotka může využít současnou hodnotu očekávaných budoucích čistých peněžních toků. Standard preferuje důsledné zachycování rozdílů z přecenění výsledkovým způsobem, tj. ovlivňuje VH v období, ve kterém je přecenění provedeno. [10] [2]

Obrázek č. 7: Model reálné hodnoty (výsledkový) Zdroj: Krupová Lenka, IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

38

6.3.4

Model reálné hodnoty (rozvahový)

Tento model se používá pro oceňování finančních aktiv vhodných k prodeji v rámci IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a oceňování. Změny ve fair value jak směrem nahoru, tak dolů, se účtují rozvahově – do vlastního kapitálu. Mezi tyto finanční nástroje patří realizovatelná finanční aktiva AFS. Investice držené do splatnosti lze zařadit do portfolia ASF a pohledávky lze také přecenit na fair value rozvahově. [16]

Obrázek č. 8: Model reálné hodnoty (rozvahový) Zdroj: Krupová Lenka, IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

6.4

Ocenění aktiv v různých časových momentech

Všechny modely ocenění rozlišují: • Prvotní ocenění aktiv – naprostá většina aktiv se při prvotním uznání oceňuje na bázi historických nákladů, tj. v případě aktiv ve výši pořizovacích (resp. výrobních) nákladů. Některé specifické transakce a události vyžadují opustit při prvotním uznání aktiva zásadu historických nákladů a zvolit ocenění některou z běžných hodnot (reálnou, popř. současnou hodnotou), odpovídající době vzniku aktiva. [5]

39

Obrázek č. 9: Výchozí a následné ocenění Zdroj: Krištofík Peter, Šuranová Zuzana, Saunová Darina, Finančné účtovníctvo a riadenie s aplikáciou IAS/IFRS (upraveno autorem)

•

Následné ocenění, které vyplývá z potřeby přiřadit vykazované položce takovou hodnotu,

která by co nejlépe vyjádřila, jaký ekonomický prospěch lze z aktiva v minulosti nabytého získat v budoucnosti. V účetních výkazech stále ještě převažuje ocenění na bázi historických nákladů a to proto, že poskytují informace vyznačující se vysokým stupněm spolehlivosti a hodnověrnosti. Ovšem toto ocenění není vhodné např. pro obchodní pohledávky, dlužné směnky nebo závazky u titulu záruk. Při ocenění na bázi historických nákladů se transakce účtují a jejich souhrny vykazují v kupní síle příslušející době, kdy se transakce uskutečnily. Za předpokladu, že kupní síla peněz kolísá, jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál i náklady a výnosy vykázány v různé kupní síle, a v současnosti nevypovídají věrohodně o budoucím ekonomickém prospěchu. Tyto prvky rozvahy a výsledovky jsou vnitřně nestejnorodé a z hlediska času věcně nesrovnatelné. [1] Model přecenění na reálnou hodnotu je definován ve standardu: IAS 2 – Zásoby, IAS 18 – Výnosy, IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení, IAS 17 – Leasingy, IAS 38 – Nehmotná aktiva, IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti. Novelizované i nově vydávané účetní standardy stále častěji preferují ocenění reálnou hodnotou před historickými náklady, např. cenné papíry určené k obchodování na burze nebo k prodeji, deriváty.

40

Pokud standard požaduje použít pro ocenění určité položky jedinou, jím určenou oceňovací základnu, použije podnik tuto oceňovací základnu. V případě, kdy standard umožňuje volbu z více jím určených oceňovacích základen, vybere podnik tu nejvhodnější, a tu pak stále používá. Aby uživatel mohl správně rozpoznat, o čem určitá položka výkazu vypovídá, musí podnik zveřejnit, jakých oceňovacích základen použil pro ohodnocení vykázaných aktiv. [1]

Obrázek č. 10: Následné ocenění majetku Zdroj: Krištofík Peter, Šuranová Zuzana, Saunová Darina, Finančné účtovníctvo a riadenie s aplikáciou IAS/IFRS (upraveno autorem)

Přecenění dlouhodobých hmotných aktiv: některé položky pozemků, budov a zařízení procházejí významnými a nestálými změnami tržní hodnoty. To vede k tomu, že tato aktiva nejsou vykázána v ocenění odpovídajícím jejich očekávanému ekonomického prospěchu. Pokud budeme předpokládat růst tržní ceny, v tomto případě jsou zmíněné položky aktiv v rozvaze stále více podhodnoceny s přibývajícími roky od jejich pořízení. Budovy a zařízení jsou odpisovány ze základny, kterou jsou historické náklady, i když náklady na jejich obnovu v důsledku růstu cen jsou výrazně vyšší než náklady na jejich pořízení. Podnik neodepíše částku potřebnou na obnovu, ale pouze částku v minulosti vydanou na pořízení aktiva. IAS/IFRS připouštějí, aby se ocenění těchto aktiv zvýšilo, a to tak, aby se k rozvahovému dni významně nelišilo od reálné hodnoty určené k témuž datu. Četnost přecenění závisí na pohybech tržních cen. Přebytek z přecenění v důsledku růstu tržních cen je klasickým příkladem výnosu typu „přínos“ (gain), který neprochází výsledovkou, ale ovlivňuje přímo vlastní kapitál, jímž je tento přebytek

41

zajištěn. Případné snížení hodnoty aktiva z titulu dalšího přecenění sníží ve vlastním kapitálu dříve vykázaný výnos. [1]

Tabulka č. 4: Základní modely oceňování aktiv a závazků klasifikované z hlediska toku času 1

2

3

4

5

Ocenění

Model historických nákladů

Model současné hodnoty (SH)

Model reálné hodnoty

Model ekvivalence

Model umořované hodnoty

Prvotní (výchozí) ocenění

Historické náklady

Historické náklady

Historické náklady

Historické náklady (c) umořování podílu mezi PC a NH (+-) a snížení o případné splátky

Následné úpravy ocenění (opakovaně při ročním vykázání)

U aktiv: každoroční test na případné snížení hodnoty

Historické náklady přepočtené na SH

(a) snížení o kumulované oprávky (odpisovaný majetek)

Aktuální současná hodnota

Aktuální reálná hodnota

Podíl na čistých aktivech jiného podniku

(b) snížení o kumulované OP (c) snížení na čistou realiz. hodnotu (u zásob)

snížení o opravnou položku

snížení o opravnou položku? (f)

snížení o opravnou položku

snížení o opravnou položku

Neužívá se

Cenné papíry určené k obchodování, deriváty, aj.

Podíl s podstatným a rozhodujícím vlivem (d)

Některé typy dluhopisů držených do splatnosti

Příklady ocenění DHM a DNM, (dle české pohledávky, legislativy) zásoby, aj.

Zdroj: Kovanicová Dana, Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům

Model historických nákladů: toto ocenění se snižuje jednak o trvalé snížení hodnoty (bod a) a jednak o přechodné snížení hodnoty (bod b). Zvláštní režim mají zásoby, kde se aplikuje ocenění na bázi čisté reálné hodnoty (bod c), je-li tato hodnota nižší než historické náklady. Model ocenění ekvivalencí čili protihodnotu: tento model ocenění prezentuje postup, při němž je investice původně zachycena v historických nákladech a poté každoročně upravována o následné změny investora podílu na čistých aktivech podniku, do něhož investoval.

42

Model umořované hodnoty – je podle IAS/IFRS vhodný pro ocenění některých finančních aktiv a finančních závazků, např. dlouhodobých cenných papírů. Je zde následující postup: částka, kterou jsou finanční aktiva prvotně oceněny, se zvyšuje o umořování diskontu (je-li počáteční ocenění nižší než hodnota při splatnosti), nebo se snižuje o umořování prémie (je-li tomu naopak). Dále se výchozí ocenění snižuje jednak o splátky jistiny, jednak o částku, o kterou poklesne hodnota finančních aktiv (buď přímo nebo prostřednictvím opravných položek) kvůli snížení jejich hodnoty či kvůli jejich nedobytnosti. Model reálné hodnoty – otazník u případného snížení tohoto ocenění prostřednictvím opravných položek (bod f) má naznačit, že tento problém není dosud uspokojivě teoreticky vyřešen. Na tom nic nemění skutečnost, že ani IAS/IFRS, ani české předpisy takový případ výslovně nevylučují. Pohledem na tuto tabulku by se mohlo zdát, že problém ocenění je vyřešen, že oceňovací pravidla jsou vždy stanovena a stačí se jimi jen řídit. Avšak není tomu tak. V oblasti oceňování zůstává řada nevyřešených otázek: [5] • zda

vést

účetnictví

i nadále

podle

principu oceňování

v historických

nákladech,

včetně početných výjimek a modifikací, které se postupem času u jednotlivých položek aktiv uplatňují, • v jakém rozsahu se lze od principu oceňování v historických nákladech odchýlit, • zda a jakým způsobem brát v účetnictví v úvahu změny kupní síly peněz, • zda a v jakém rozsahu (u kterých z položek aktiv) by bylo správnější uplatnit oceňování na bázi současné, odúročené hodnoty očekávaných peněžních toků, popř. na bázi „fair value“, • zda by nebylo správnější princip oceňování na bázi historických nákladů opustit a účetní systémy a účetní výkazy založit na oceňování podle jiného principu, např. oceňovat aktiva nepeněžní povahy na bázi některých typů běžných hodnot (běžných reprodukčních cen, čistých realizovatelných hodnot apod.), • jak uspořádat účetnictví, aby se v něm souběžně vyjádřil jak vliv změn cen u konkrétních položek aktiv podniku, tak i vliv změn v kupní síle používané peněžní jednotky. [1]

43

7.

RYBNÍKÁŘSTVÍ POHOŘELICE a.s.

7.1

Představení firmy

Rybníkářství Pohořelice a.s. hospodaří od 1. 1. 1994 na majetku získaném privatizací bývalého Státního rybářství Pohořelice s. p. Akciová společnost hospodaří na 1690 ha rybníků, z toho 1339 ha je vlastních a 351 ha pronajatých. Rybníky jsou v působnosti 11 pověřených obcí na Břeclavsku, Znojemsku, Vyškovsku, Brněnsku a Blanensku. Organizačně je společnost členěna na výrobní střediska Pohořelice – Velký Dvůr, Hlohovec a Jaroslavicích. Dalším střediskem je zpracovna ryb na Mušově. Jako páté středisko je středisko správní v Pohořelicích. Rybníkářství a.s. jsou dodavateli jak obchodních sítí, tak i velkoodběratelů, kteří dále ryby distribuují. Zhruba 40 % produkce je exportováno do zahraničí. Největším odběratelem je Slovenská republika, dále Rakousko, Maďarsko, Itálie, Francie, Německo. Ryby jdou i do Belgie, Anglie a Polska aj. Rybníkářství Pohořelice a.s. kromě hlavní činnosti - chovu ryb zajišťuje celou řadu dalších činností, (přímo i nepřímo) souvisejících s rybářskou výrobou, rybářstvím a rybnikářstvím vůbec: • rybářské práce a služby související s chovem ryb včetně zúrodňování rybničních ploch, • zpracování návrhů zarybňovacích plánů a výpočet krmných dávek, • odsávání bahnitých nánosů ze dna rybníků a toků plovoucím sacím bagrem, • poradenská a konzultační činnost v rybářství, chovu ryb a ochraně vod, • silniční nákladní doprava, • účetní poradenství, • zpracování ryb - rybí výrobky a produkty, • exkurze na jarní a podzimní výlovy rybníků s odborným výkladem (možnost zajištění pohoštění i ubytování).

Chráněné označení původu Pohořelický kapr bylo uděleno, kaprům produkovaným firmou Rybníkářství Pohořelice a.s., na základě rozhodnutí Evropské komise dne 29. 5. 2007. [21]

44

7.2

IAS 16- Budovy, pozemky a zařízení a ČÚS 013

IAS 16 je nejdůležitějším standardem v oblasti dlouhodobého majetku. Vymezuje účetní postupy pro pozemky, budovy a zařízení (property, plant and equipment), které používá účetní jednotka ve své provozní činnosti. IAS 16 se zabývá pouze pozemky, budovami a zařízeními, které byly pořízeny za účelem běžné činnosti podniku. Pokud byl koupen pozemek nebo budova za účelem zhodnocení vložených prostředků, jedná se o IAS 40 – Investice do nemovitostí. Nebo byl majetek pořízen za účelem jeho prodeje, postupuje se dle IFRS 5 – Aktiva držená k prodeji a ukončování činnosti. Zde je rozdíl, protože ČÚL nedefinuje aktiva držená k prodeji. [2] Při vykázání podoby pozemků, budov a zařízení musí být splněna obě kritéria: 1. Je pravděpodobné, že budoucí užitek spojený s aktivem poplynou do podniku a 2. Pořizovací cena nebo reálná hodnota lze spolehlivě měřit. Podnik rozhodne, které položky pozemků, budov a zařízení budou uznány samostatně. [23] Standardy nestanovují žádnou peněžní hranici pro zařazení do dlouhodobých aktiv. V české právní úpravě se dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku věnuje ČÚS č. 013. Rybníkářství a.s. vykazuje majetek jako dlouhodobý hmotný, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok a jeho pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč. Majetek v hodnotě 5 000 – 40 000 Kč a doba použitelnosti delší než 1 rok, je považován za drobný hmotný dlouhodobý majetek a firma se rozhodla zaúčtovat jej do zásob. Pokud má majetek hodnotu nižší, než 5 000 Kč firma jej účtuje hned do spotřeby a dále se již neeviduje.

7.2.1

Pořízení majetku

Ekonomický náměstek spolu s ředitelem firmy rozhodují o pořízení dlouhodobého majetku. Ekonomický náměstek je ve spojení s vedoucími středisek, kteří navrhují, co za majetek potřebují. Vedoucí střediska domlouvá s mistry, co je potřeba nakoupit a pořídit za majetek. Ti musí zjistit, v jaké ceně a od jaké firmy by to bylo nejvýhodnější. Při pořízení majetku a následné zařazení do užívání se sepíše protokol, který se předá účetnímu oddělení. IAS 16 řeší významné náhradní díly, u kterých účetní jednotka předpokládá, že jej bude využívat více než jedno období. Pak jsou tyto významné díly definovány jako pozemky, budovy a zařízení. Česká legislativa automaticky zahrnuje významné náhradní díly do zásob. 45

Dle IAS 16 při pořízení se pozemky, budovy a zařízení oceňují pořizovacími náklady. Ocenění pořizovacími náklady aktiva jsou hotovost nebo zaplacené hotovostní ekvivalenty nebo reálná hodnota ostatních úhrad souvisejících s nabytím aktiva v době jeho pořízení nebo výstavby. [22] Standard neodděluje striktně problematiku oceňování aktiv nakupovaných a aktiv vyráběných ve vlastní režii. Pod pořizovacími náklady si představíme cenu pořízení zvýšenou o náklady spojené s pořízením (clo, doprava, nevratné daně a ostatní přímo přiřaditelné náklady), sníženou o případné obchodní slevy. Pořizovací cena zahrnuje: • kupní cenu včetně dovozních cel a daní, které nelze refundovat, po odečtení slev a rabatů, • veškeré náklady přímo přiřaditelné k dopravě aktiv na jeho místo určení a zajištění stavu potřebného k používání aktiv, • odhadované náklady na demontáž a přemístění aktiv a uvedení místa, kde je aktivum umístěno, do původního stavu, pokud taková povinnost jednotce vzniká při pořízení aktiva nebo jako důsledek jeho používání během určité doby k účelům jiným než výrobě zásob během daného období. [22]

Dle Vyhlášky č. 500/2002 Sb. § 47 vymezuje náklady, které se započítávají do ocenění dlouhodobého majetku. Jelikož je to dlouhý výčet, je lepší vypsat ty náklady, které nejsou součástí pořizovací ceny: • výdaje na opravy a údržbu, • náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu, • kursové rozdíly, • smluvní pokuty a úroky z prodlení • nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba, • náklady na zaškolení pracovníků, • náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami, • náklady na biologickou rekultivaci, • náklady spojené s přípravou a zabezpečením tohoto majetku vzniklé po jeho uvedení do užívání.

V české právní úpravě jsou vymezeny složky pořizovací ceny rozsáhlejším způsobem.

46

7.2.2

Přecenění majetku k rozvahovému dni

Na konci účetního období ekonomický náměstek zjišťuje, zda se změnila hodnota majetku. Pokud došlo ke snížení, pak spolu s účetní rozhodnou, zda se jedná o trvalé či dočasné snížení. Pokud dojde k trvalému snížení, zaúčtuje účetní částku do nákladů a sestaví odpisový plán. V případě dočasného vytvoří opravné položky. Dle IAS 16 může jednotka zvolit způsob oceňování pozemků, budov a zařízení. Model pořizovací ceny a model přecenění. 1. Model pořizovací ceny (cost model) Pozemky, budovy a zařízení jsou vykázány v pořizovací ceně, která je snížena o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Tento model je v praxi vzhledem k jeho snadné aplikaci využíván v naprosté většině případů. [23] 2. Model přecenění ( revaluation model) K datu přecenění mohou být pozemky, budovy a zařízení vykázány v reálné hodnotě snížené o následné oprávky a následné kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Jedná se o velmi náročnou a finančně nákladnou aplikaci. Proto je tento model využíván pouze u pozemků. Výhodou tohoto modelu může být, že účetnictví poskytne uživatelům účetní závěrky věrnější informace o finanční pozici podniku. Přecenění je nutné provádět, když se reálná hodnota významně liší od účetní hodnoty. Každoročně přeceňujeme, pokud se hodnota mění často. Pokud se nemění delší dobu, je možné přeceňovat majetek jednou za 3 – 5 let. Reálná hodnota budovy a zařízení je obvykle jejich tržní cena určená odhadem. Když není možné určit tržní hodnotu, vzhledem ke speciální povaze budov a zařízení nebo jsou tyto položky prodávány jen zřídka (pouze jako součást něčeho), pak jsou tyto položky oceněny na bázi čistých reprodukčních nákladů. [24 ] Pro určení reálné hodnoty lze postupovat v praxi takto: • U pozemků a budov je reálnou hodnotou obvykle cena tržní, kterou stanoví odhadce. • U movitých věcí reálnou hodnotou je obvykle cena tržní. Pokud nelze stanovit cena tržní, můžeme reálnou hodnotu stanovat pomocí výnosové metody, nebo tyto aktiva oceníme ve výši svých odepsaných reprodukčních nákladů. [2]

47

Oprávky ke dni přecenění lze řešit dvojím způsobem. Jsou buď: • přepočteny stejným poměrem jako je poměr reálné a účetní hodnoty tak, že účetní hodnota po přecenění se rovná reálné hodnotě, nebo jsou • eliminovány tak, aby se účetní hodnota rovnala reálné hodnotě. V případě, že je reálná hodnota vyšší než původní pořizovací cena, je nutné navýšit hrubou hodnotu aktiva. [2]

V české legislativě je přeceňování dlouhodobého majetku na reálnou hodnotu nepřípustné. Umožněno je zachycení snížení hodnoty majetku pod účetní hodnotu pomocí opravných položek k majetku. Povoleno není ani přeceňování dlouhodobých hmotných aktiv na úroveň jejich reprodukčních pořizovacích cen, i když by to vzhledem k růstu cen a k účetnímu podhodnocení

většiny

starších

aktiv

bylo

žádoucí.

Podnik

by

mohl

lépe

uchovat

jeho majetkovou podstatu. Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje na bázi historických nákladů, snížených o kumulovanou výši odpisů a o kumulovanou výši vytvořených opravných položek. Historické náklady jsou reprezentovány pořizovací cenou (při nabytí „zvenčí“), vlastními náklady (při vytvoření vlastní činností) nebo reprodukční pořizovací cenou (u majetku nabytý bez úplaty, např. dar, přebytek zjištěný při inventarizaci apod. a u majetku vytvořeného vlastní činností, pokud jeho vlastní náklady nelze zjistit). [7] Standard IAS 16 dovoluje přecenění směrem dolů i nahoru. Pokud si podnik vybere model přecenění, pak musí přeceňovat celou třídu majetku. V tomto standardu jsou vymezeny jednotlivé třídy majetku: pozemky, budovy, zařízení, stroje, lodě, letadla, motorové dopravní prostředky, nábytek a inventář, kancelářské zařízení. Při členění aktiv do jednotlivých tříd je nutné brát v úvahu významnost informací pro uživatele. [23] Česká právní úprava neumožňuje desagreagci položek aktiv.

7.2.3

Odpisy a opotřebení

Účetní vytvoří odpisový plán, zde jsou uvedené účetní a daňové odpisy. Doba odpisování se odvíjí od doby použitelnosti. Zde se budeme bavit o budově a stavbě – rybníky, které jsou zařazené do 5. odpisové skupiny s životností 30 let. Odpisy se stanovují s přesností na měsíce. Údaje o odpisech jsou uvedeny na inventární kartě každého majetku. Většinou podnik využívá rovnoměrné odpisování. 48

Dle IFRS jsou odpisy zachycovány jako náklad, s výjimkou situací, kdy jsou zahrnuty do ocenění aktiv. Odepisovatelná částka je pořizovací cena nebo reálná hodnota snížená o zbytkovou hodnotu při jeho vyřazení. Zbytková hodnota aktiva je odhad částky, kterou by podnik získal v současnosti, kdyby se aktivum nacházelo v takovém stavu, v jakém se bude nacházet na konci životnosti. [2] Pozemky a budovy se posuzují odděleně, i když byly nakoupeny společně. Pozemky se obvykle neodepisují, protože většinou nelze stanovit dobu jejich použitelnosti vzhledem k tomu, že užíváním většinou neztrácejí hodnotu. Po úpravách standardu v roce 2004 je již brána v úvahu i varianta, že u pozemku lze při určitém způsobu využívání stanovit dobu použitelnosti. V tomto případě by byl majetek odpisován. Odpis části pořizovací ceny pozemku by přicházel v úvahu, pokud by pořizovací náklady na pořízení pozemku zahrnovaly i náklady na úpravy pozemku (vyklízení místa, odstranění a obnovu části půdního fondu). Tato část pozemku by byla odepsána do nákladů v obdobích, kdy vynaložené náklady na obnovu pozemku budou přinášet výnosy. [10] Metody odpisování jsou: metoda rovnoměrných (lineárních) odpisů, metoda zmenšujícího se základu, metoda DDB, metoda sumace čísel a metoda výkonových odpisů. Podnik musí při určení doby životnosti zvážit faktory: • očekávané použití podle očekávané výkonnosti nebo kapacity, • očekávané fyzické opotřebení, • technická zastaralost, • právní nebo podobná omezení pro užívání. [23]

Účetní jednotka měla zvolit takovou metodu odpisování, které nejlépe odráží proces spotřeby užitků, které jsou v aktivu obsaženy. [2] Novou metodu je komponentní odpisování, které od roku 2011 se může používat i v České republice. České účetní předpisy se věnují otázce odpisování daleko méně než mezinárodní účetní standardy. Spoustu podniků raději využívají daňové odpisy. To znamená, že místo určení doby použitelnosti

vychází

při

stanovení

odpisů

z daňových

odpisů

z daňových

limitů,

které pro jednotlivé skupiny dlouhodobého majetku udávají minimální dobu odepisování. To může vést k vykazování nižších nebo vyšších odpisů vzhledem k užívání aktiva. [10]

49

Dle IAS 16 odpisování začíná v okamžiku, kdy je majetek k dispozici pro použití a jsou vytvořeny podmínky pro jeho použití. Odpisování se nepřerušuje, když není aktivum aktivně využíváno. Dle české právní úpravy se dlouhodobá aktiva odepisují do výše pořizovací ceny a neuvažuje se zbytková hodnoty při vyřazení. Odpisuje se od okamžiku, kdy je majetek uveden do užívání. [2]

7.2.4

Vyřazení majetku

Ekonomickému náměstku se hlásí veškerý majetek, který je určen k darování, k likvidaci či prodeji. Jedná se o majetek, který již přestal plni svoji funkci. Při vyřazení se sepíše Protokol o vyřazení majetku. Na základě protokolu účetní provede vše potřebné k vyřazení majetku. Dle IFRS se majetek vyřadí, když se z jeho užívání neočekávají žádné ekonomické užitky. Při vyřazení je čistá částka výsledku z operace zachycena jako zisk nebo ztráta. V české právní úpravě je vyřazení zachycena zůstatková cena na příslušný účet v návaznosti na důvody, které vedou k vyřazení. [2]

50

8.

MODELOVÝ PŘÍKLAD MAJETKU RYBNÍKÁŘSTVÍ a.s.

Na základě konzultace s panem Laudátem, ekonomickým náměstkem podniku, byl vytvořen modelový příklad, do kterého bylo vybráno několik položek dlouhodobého majetku a to pozemky, budovy a stavby (rybníky). Firma Rybníkářství a.s. vlastní mnoho staveb (rybníků), budov a pozemků. V roce 2010 se podnik rozhodl přecenit tyto položky na reálnou hodnotu. V této chvíli se firma Rybnikářství rozhoduje, zda koupí podnik Kolter a.s. se sídlem na Slovensku, který se zabývá prodejem a chovem ryb. Pokud se rozhodne podnik kladně, pak bude muset účtovat dle IAS/IFRS. Přecenění na reálnou hodnotu není jednoduchá záležitost, proto jsem oslovila pana Laudáta, ekonomického náměstka, který mi poskytl údaje o tržních cenách majetku z pojistných smluv a taktéž ceny, za které byl majetek prodán v minulých letech. Pan Staček, který připravuje projekty a rozpočty na výstavbu či rekonstrukci majetku. Vypracovává projekty pro získání dotací z Evropských fondů pro podnik, proto pracuje s reálnými hodnotami. Pan Vavroušek, realitní agent ve společnosti K. N. AS s.r.o., v Pohořelicích, který ví, v jakých cenových relacích se pohybují ceny nemovitostí v této lokalitě. Já jsem zjišťovala na internetu, z časopisů a inzerátů ceny

pozemků,

budov

a rybníků

v regionu

Pohořelice

od dalších

realitních

kanceláří.

Po konzultaci se všemi jmenovanými osobami jsem u vybraných položek majetek stanovila reálnou hodnotu.

8.1

Pozemky

Byly vybrány takové pozemky, které patří k budovám uvedené v tabulce č. 6. Tabulka č. 5: Vybrané položky pozemků Výměra v m2

Pořizovací cena v Kč

1115

378 050

Provozní budově

269

Dílně a garáži

292

Pozemek, který patří k Skladu strojů a krmiv

Správní budově Garáži a truhlárně

378 436

Datum pořízení

Lokalita

1 003 500

1. 1. 1999

Velký Dvůr

18 900

295 900

1. 1. 1994

Velký Dvůr

170 440

570 000

1. 1. 2001

Velký Dvůr

472 500

1. 1. 1994

Pohořelice

549 000

1. 1. 2000

Pohořelice

35 800 150 520

Zdroj: vlastní práce

51

Přecenění na RH v Kč

Obec Velký Dvůr obývá pouze 280 obyvatel. Jsou zde dva velké podniky – Rybníkářství a.s. a Sušárna s.r.o. Obec patří mezi klidné lokality a dojíždění do Pohořelic trvá cca 5 minut. Z tohoto důvodu se jedná o zajímavou oblast pro koupi pozemku a ceny pozemku se pohybují v rozmezí od 700Kč/m2 – 1 000Kč/m2. Pohořelice jsou velmi zajímavou a často vyhledávanou oblastí pro koupi nemovitostí. Vybudovala se zde průmyslová zóna, která nabízí pracovní místa. Nachází se 25 km od Brna a napojením na dálnici na Brno je do něj možné dorazit přibližně za 15 min. Byl zde zaveden integrovaný dopravní systém, a proto je zde spousta autobusových spojů. Obec Pohořelice má kompletní občanskou vybavenost, tj. Základní a Mateřskou školu, Základní uměleckou školu, středisko volného času, zdravotní středisko, poštu, knihovnu, síť maloobchodů a vlastní orgán městské policie. Ceny pozemků se zde pohybují od 900 Kč/m2 – 1800 Kč/m2. Když jsme se zabývaly přeceněním na tržní hodnotu, přihlíželi jsme při tom na faktory, jako jsou např. vlastnosti pozemku (poloha, velikost, tvar, fyzikální vlastnosti, předešlé využití, dostupnost autem k nemovitosti,…), velikost a význam obce, pracovní příležitosti, infrastruktura, poskytované služby, příroda v okolí. Důležitým faktorem je kupní síla obyvatel, v předchozích dvou letech, kdy probíhala krize, byla snížená poptávka po nemovitostech a kupující prodávali své nemovitosti za nižší ceny. Dnes ceny nemovitostí mají rostoucí trend.

8.2

Budovy

Na každém rybníce je alespoň jeden sklad krmiva a strojů. Já jsem vybrala ten největší, který se nachází ve středisku Velký Dvůr. Jsou zde dvě správní budovy. Centrála je umístěna v Pohořelicích, kde má sídlo vedení firmy. Každé středisko firmy má také správní budovu. Pořádají se zde schůze, přijímají se návštěvy a pro zaměstnance je tu jídelna, sociální zařízení a šatny. Ve středisku je nutné mít hodně garáží, protože podnik využívá osobní automobily, nákladní automobily, traktory a malotraktory, motocykly, tříkolky a čtyřkolky, přívěsy a lodě. V Pohořelicích je umístěna truhlárna a ve Velkém Dvoře jsou dílny pro automechaniky a elektrikáře.

52

Tabulka č. 6: Vybrané položky budov Druh nemovitosti

Lokalita

Odpisová Odpisový Pořizovací cena skupina plán v Kč

Sklad strojů a krmiv Velký Dvůr 5 30 let Provozní budova Velký Dvůr 5 30 let Dílna a garáže Velký Dvůr 5 30 let Správní budova Pohořelice 5 30 let Garáže a truhlárna Pohořelice 5 30 let Zdroj: účetní výkazy Rybníkářství a.s., (upraveno autorem)

Zbytková hodnota v Kč

3 553 868 670 739 467 327 2 845 692 240 987

450 000 150 000 100 000 390 000 50 000

Přecenění na RH v Kč 12 900 000 6 686 000 1 325 000 21 458 000 910 000

Dlouhodobý majetek je zařazen do 5. odpisové skupiny s dobou použitelnosti 30 let. U všech položek jsou stanovené lineární odpisy. Podle IAS/IFRS byly stanoveny zbytkové hodnoty majetku, české účetní standardy takový pojem neznají a v podstatě se postupuje tak, jako by zbytková hodnota byla nulová. Postup výpočtu odpisů dle ČÚS a dle IAS/IFRS: Roční odpis dle ČÚS = pořizovací cena / doba odpisování Roční odpis dle IAS/IRS = (pořizovací cena – zbytková hodnota) / doba životnosti Roční odpis po přecenění dle IAS/IFRS = (hodnota aktiva po přecenění - zbytková hodnota) / zbytková doba životnosti aktiva Sklad strojů a krmiv byl pořízen 1. 1. 1999, cena pořízení je 3 553 860 Kč. K přecenění došlo dne 31. 12. 2010. Reálná hodnota byla stanovena na 12 900 000 Kč. Cena se přibližně 3 krát zvýšila. Odpis dle ČÚS: (3 553 868 / 30 = 118 462 / rok = 9 872 / měsíc Odpis dle IAS/IFRS: (3 553 868 – 450 000) / 30 = 103 462 / rok = 8 622 / měsíc Odpis dle IAS/IFRS po přecenění: (12 900 000 – 450 000) / (30-12) = 691 667 / rok = 57 639 / měsíc

Tabulka č. 7: Odpisy skladu v Kč Rok

Odpis ČÚL

1999 118 462 2000 118 462 2001-2009 118 462 2010 118 462 2011 118 462 2011-2028 118 462 Zdroj: vlastní práce

Odpis IAS/IFRS 103 462 103 462 103 462 103 462 691 667 691 667

Výše odpisů v Kč

700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1999

2000-2009

2010

2011

2012-2028

Rok Odpis ČÚL

Odpis IAS/IFRS

Graf č. 1: Srovnání odpisů skladu strojů a krmiv v Kč

53

Tabulka č. 8: Roční odpisy a zůstává cena budovy dle ČÚL a IAS/IFRS v Kč ČÚL10

IAS/IFRS

Rok

Odpis

1999

118 462

3 435 406

103 462

3 450 406

2000

118 462

3 316 943

103 462

3 346 943

2001

118 462

3 198 481

103 462

3 243 481

2002

118 462

3 080 019

103 462

3 140 019

2003

118 462

2 961 557

103 462

3 036 557

2004

118 462

2 843 094

103 462

2 933 094

2005

118 462

2 724 632

103 462

2 829 632

2006

118 462

2 606 170

103 462

2 726 170

2007

118 462

2 487 708

103 462

2 622 708

2008

118 462

2 369 245

103 462

2 519 245

2009

118 462

2 250 783

103 462

2 415 783

2010

118 462

2 132 321

103 462

12 900 000

2011

118 462

2 013 859

691 667

12 208 333

2012

118 462

1 895 396

691 667

11 516 667

2013

118 462

1 776 934

691 667

10 825 000

2014

118 462

1 658 472

691 667

10 133 333

2015

118 462

1 540 009

691 667

9 441 667

2016

118 462

1 421 547

691 667

8 750 000

2017

118 462

1 303 085

691 667

8 058 333

2018

118 462

1 184 623

691 667

7 366 667

2019

118 462

1 066 160

691 667

6 675 000

2020

118 462

947 698

691 667

5 983 333

2021

118 462

829 236

691 667

5 291 667

2022

118 462

710 774

691 667

4 600 000

2023

118 462

592 311

691 667

3 908 333

2024

118 462

473 849

691 667

3 216 667

2025

118 462

355 387

691 667

2 525 000

2026

118 462

236 925

691 667

1 833 333

2027

118 462

118 462

691 667

1 141 667

2028

118 462

0

691 667

450 000

Zůstatková cena

Odpis

Zůstatková cena

Zdroj: vlastní práce

Rozdíly jsou ve stanovení hodnot odpisů a ve stanovení zbytkové hodnoty. Do roku 2010 je hodnota odpisů dle ČÚL vyšší než odpisy dle IAS/IFRS. V roce 2011, odpisy se zvýšily dle IAS/IFRS z důvodu přecenění na reálnou hodnotu. Rozdíl mezi odpisy IAS/IFRS a odpisy dle ČÚL v roce 2010 je -15 000 a v roce 2011 je ve výši 540 486 Kč.

10

Česká účetní legislativa

54

Dle české legislativy se přeceňovat majetek na reálnou hodnotu nesmí z důvodu zásady opatrnosti, výše odpisů by se mohla změnit, kdyby došlo k trvalému snížení hodnoty majetku nebo technickému zhodnocení. Takže výše odpisů je po celou dobu stejná, odepisuje se z jedné hodnoty, z pořizovací ceny. Rozdíl je také patrný v zůstatkové ceně. Dle české účetní legislativy se odpisuje do nulové hodnoty a zůstatková cena se po celou dobu rovnoměrně snižuje. Dle mezinárodních standardů se odpisování ukončuje, když majetek dosáhne zbytkové hodnoty. V roce 2010 se zůstatková prudce zvýšila. Je to způsobeno zvýšením hodnoty aktiva při jeho přecenění na reálnou hodnotu. Tím se zohlednilo přecenění a zvýšení hodnoty majetku. Změna odpisů i zůstatkové ceny lépe vystihuje skutečnou hodnotu majetku.

14 000 000 Zůstatková cena

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

20 23 20 25 20 27

20 19 20 21

20 13 20 15 20 17

20 09 20 11

20 03 20 05 20 07

19 99 20 01

0

Rok ČÚS Zůstatková cena

IAS/IFRS Zůstatková cena

Graf č. 2: Srovnání zůstatkové ceny skladu strojů a krmiv v Kč Zdroj: vlastní práce

Tabulka č. 9: Srovnání nákladů dle ČÚL a IAS/IFRS v Kč Rok

1999

2000-2009

2010

ČÚL

118 462

118 462

118 462

118 462

118 462

118 462

IFRS

103 462

103 462

103 462

691 667

691 667

691 667

15 000

15 000

15 000

-573 205

-573 205

-573 205

ČÚL-IFRS

2011

2012-2027

2028

Zdroj: vlastní práce

Od roku 1999 až do roku 2010 je rozdíl mezi českými účetními odpisy a mezinárodními odpisy kladný. V roce 2011 výrazně klesl na hodnotu zápornou a to -573 205 Kč. 55

Tabulka č. 10: Účetní operace – přecenění majetku dle ČÚL Datum 1. 1. 1999 31. 12. 2000 31. 12. 2010 31. 12. 2011 … 31. 12. 2028

Účetní operace

Částka (v Kč)

Pořízení skladu Odpisy skladu za rok 2000 Odpisy skladu za rok 2010 Odpisy skladu za rok 2011 … Odpisy skladu za rok 2028

3 553 868 118 462 118 462 118 462 … 118 462

MD Sklad Odpis Odpis Odpis … Odpis

D Závazky Oprávky Oprávky Oprávky … Oprávky

Zdroj: vlastní práce

V tabulce č. 10 je zachyceno přecenění v českém účetnictví. Po celou dobu životnosti se odpis nemění a zaúčtování je stejné.

Tabulka č. 11: Účetní operace – přecenění majetku dle IAS/IFRS Datum 1. 1. 1999 31. 12. 1999 31. 12. 2000 31. 12. 2001 … 31. 12. 2010

31. 12. 2011 31. 12. 2012 … 31. 12. 2027 31. 12. 2028

Účetní operace Pořízení skladu Odpis skladu za rok 2001 Odpis skladu za rok 2002 Odpis skladu za rok 2003 … Odpis skladu za rok 2010 Nulování oprávek proti PC Navýšení hodnoty skladu Odpis z přeceněné částky Navýšení odpisu Odpis z přeceněné částky Navýšení odpisu … Odpis z přeceněné částky Navýšení odpisu Odpis z přeceněné částky Navýšení odpisu

Částka (v Kč) 3 553 868 103 462 103 462 103 462 … 103 462 1 241 544 10 587 676 691 667 588 205 691 667 588 205 … 691 667 588 205 691 667 588 205

MD Sklad Odpis Odpis Odpis … Odpis Oprávky Sklad Odpis Fond z přecenění Odpis Fond z přecenění … Odpis Fond z přecenění Odpis Fond z přecenění

D Závazky Oprávky Oprávky Oprávky … Oprávky Sklad Fond z přecenění Oprávky Nerozdělený zisk Oprávky Nerozdělený zisk … Oprávky Nerozdělený zisk Oprávky Nerozdělený zisk

Zdroj: vlastní práce

Při přecenění majetku – sklad krmiv a strojů jsem použila metodu eliminace oprávek. Oprávky budou na konci roku 2010 vyloučeny z účetnictví proti účetní brutto hodnotě skladu a zároveň bude navýšena brutto hodnota skladu souvztažně s fondem přecenění tak, aby se účetní hodnota rovnala reálné hodnotě.

56

Výpočet odpisů dalších položek aktiv: Tabulka č. 12: Srovnání odpisů provozní budovy v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

1994 1995-2009 2010 2011 2012-2023

22 358 22 358 22 358 22 358 22 358

17 358 17 358 17 358 502 770 502 770

Od roku 1994 do současnosti se cena provozní budovy zvýšila přibližně 10 násobně. Odpisy IAS/IFRS po přecenění jsou ve výši 502 770 Kč. Rozdíl odpisů IAS/IFRS a ČÚL v roce 2010 je ve výši -5000 Kč a v r. 2011 je 480 412 Kč.

Zdroj: vlastní práce

Tabulka č. 13: Srovnání odpisů dílny a garáže v Kč Rok

Odpis ČÚS

2001 2002 2003-2009 2010 2011 2012-2030

15 578 15 578 15 578 15 578 15 578 15 578

Odpis IAS/IFRS 12 243 12 243 12 243 12 243 61 250 61 250

Od roku 2001 se cena tohoto aktiva zvýšila cca 3 krát. Odpisy po přecenění jsou ve výši 61 250 Kč. Rozdíl odpisů v roce 2010 mezi IAS/IFRS a ČÚS je -3 335 Kč a v roce 2011 je rozdíl ve výši 45 672 Kč.

Zdroj: vlastní práce

Tabulka č. 14: Srovnání odpisů správní budovy v Pohořelicích v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

1994 1995-2009 2010 2011 2012-2023

94 857 94 857 94 857 94 857 94 857

81 857 81 857 81 857 1 620 616 1 620 616

Zde

je

výrazný

rozdíl

v hodnotě

odpisů

od roku 2010. Cena nemovitosti výrazně vzrostla, protože se správní budova nachází v Pohořelicích. Rozdíl odpisů IAS/IFRS a ČÚL v roce 2010 je ve výši -13 000 KČ a v roce 2011 ve výši 1 525 759 Kč.

Zdroj: vlastní práce

Město prošlo během 15 let výraznými změnami, které zvýšily zájem o tuto lokalitu.

Tabulka č. 15: Srovnání odpisů garáže a truhlárny v Kč Rok

Odpis ČÚS

2000 2001 2002-2009 2010 2011 2012-2029 Zdroj: vlastní práce

8 033 8 033 8 033 8 033 8 033 8 033

Odpis IAS/IFRS 6 367 6 367 6 367 6 367 45 264 45 264

V roce 2010 je rozdíl mezi odpisy IAS/IFRS a odpisy ČÚS je výši -1 666 Kč a v roce 2011 je rozdíl ve výši 37 231 Kč. Od roku 2011 se zvýšila hodnota cca 4 krát.

57

8.3

Stavby

Do staveb podnik řadí rybníky. Stanovení reálné hodnoty je obtížné, protože se přihlíží k různým faktorům. Jde spíše o domluvu mezi kupujícím a prodávajícím a jejich odhady a požadavky. Mezi faktory můžeme zařadit dostupnost rybníka, odbahnění, velikost, poloha, uzavřenost rybníka, příslušenství k rybníku. Jsou zařazené do 5. odpisové skupiny s dobou životnosti 30 let.

Tabulka č. 16: Vybrané položky rybníka Rybník

Výměra v ha

Pořizovací cena v Kč

Přecenění na RH v Kč

Zbytková hodnota v Kč

Zařazení do užívání

Branišovický dolní

14,2

427 676

12 150 000

290 000

1. 1. 2000

Litobratřický

6,1

242 870

4 880 000

170 000

1. 1. 1995

Pohořelický

7,5

225 888

5 100 000

150 000

1. 1. 1994

Starý

30,2

925 130

25 500 000

370 000

1. 1. 2006

Týnský

25,4

850 400

24 130 000

350 000

1. 1. 1999

Zdroj: účetní výkazy Rybníkářství a.s., Pohořelice (upraveno autorem)

Cena rybníka se pohybuje od 500 000 – 1 000 000Kč/ha.

Tabulka č. 17: Srovnání odpisů rybníka Branišovický dolní v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

2000

14 256

4 589

2001-2009

14 256

4 589

2010

14 256

4 589

2011

14 256

624 211

2012-2029

14 256

624 211

Zde jsou vidět velké rozdíly v hodnotách odpisů. V roce 2010 je rozdíl v odpisech IAS/IFRS a ČÚL ve výši -9 667 Kč a v roce 2011 ve výši 609 955 Kč.

Zdroj: vlastní práce Tabulka č. 18: Srovnání odpisů rybníka Litobratřický v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

1995

8 096

2 429

1996-2009

8 096

2 429

2010

8 096

2 429

2011

8 096

336 429

2012-2024 8 096 Zdroj: vlastní práce

336 429

Rozdíl ve výši odpisů IAS/IFRS a ČÚL v roce 2010 je ve výši -5 667 Kč a v roce 2011 je ve výši 328 333 Kč.

58

Tabulka č. 19: Srovnání odpisů rybníka Pohořelický v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

1995

7 530

2 530

1996-2009

7 530

2 530

2010

7 530

2 530

2011

7 530

380 470

2012-2023

7 530

380 470

Po

přecenění

na

reálnou

hodnotu

je

rozdíl

v odpisech v roce 2010 ve výši -5 000 Kč a v roce 2011 je rozdíl ve výši 372 940 Kč.

Zdroj: vlastní práce Tabulka č. 20: Srovnání odpisů rybníka Starý v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

2006

30 837

18 505

2007-2009

30 837

18 505

2010

30 837

18 505

2011

30 837

1 005 200

2012-2035

30 837

1 005 200

Rozdíl ve výši odpisů IAS/IFRS a ČÚL v roce 2010 je ve výši -12 332 Kč a v roce 2011 je ve výši 974 363 Kč.

Zdroj: vlastní práce Tabulka č. 21: Srovnání odpisů rybníka Týnský v Kč Rok

Odpis ČÚS

Odpis IAS/IFRS

1999

28 347

16 680

2000-2009

28 347

16 680

2010

28 347

16 680

2011

28 347

1 321 112

2012-2028

28 347

1 321 112

V roce 2010 je rozdíl v odpisech IAS/IFRS a ČÚL ve výši -11 667 Kč a v roce 2011 ve výši 1 292 765 Kč.

Zdroj: vlastní práce

Mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS se zabývají biologickými aktivy (IAS 41). Zde je nutné přeceňování

na

reálnou

hodnotu.

Rybníkářství

Pohořelice

podle

tohoto

standardu

by měl přeceňovat cenu ryby na reálnou hodnotu. To ovšem podnik dělá. Firma stanovuje a upravuje každý rok cenu, za kterou se ryby prodávají. Tato cena v sobě odráží ceny konkurence, úspěšnost roku v odchovu ryb, kupní síla obyvatel. V tomto případě se rybami zabývat nebudu, protože ryby nepatří do dlouhodobého majetku, který v práci popisuju.

59

8.4

Přecenění na reálnou hodnotu a vliv na bilanční sumu

Dle IAS/IFRS přecenění majetku na reálnou hodnotu má vliv na bilanční sumu aktiv. V rozvaze musí platit bilanční princip. Zvýšení hodnoty položek dlouhodobého majetku projeví jako zvýšení hodnoty aktiv a zároveň se zvýši i vlastní kapitál, především se zvýší fond z přecenění, který je na straně pasiv. Česká účetní legislativa neumožňuje přeceňovat na reálnou hodnotu, takže se v rozvaze neprojeví změny bilanční sumy. Tabulka č. 22: Rozvaha (nepřeceněná) ke dni 31. 12. 2010 v Kč AKTIVA DHM

Brutto

50 974 000

Budovy

56 761 000

Stavby

PASIVA

122 388 000 VK

136 376 000

50 974 000

ZK

2 145 000

-41 045 000

15 716 000

RF

1 287 000

97 654 000

-41 359 000

56 295 000

VH min. let

-52 916 000

52 319 000

-597 000

105 734 000

-69 000

Oceňovací rozdíly Časové rozlišení

AKTIVA CELKEM

Netto

152 473 000

Pozemky

Oběžná aktiva

Korekce

105 665 000 Cizí zdroje

2 548 000

260 755 000

VH běž. úč. období

2 548 000

10 891 000

128 876 000 4 068 000 94 225 000

Rezervy

30 407 000

Dlouhodobé závazky

24 971 000

Krátkodobé závazky

38 847 000

230 601 000 PASIVA CELKEM

230 601 000

Zdroj: účetní výkazy Rybníkářství Pohořelice a.s. (upraveno autorem)

K sestavení přeceněné rozvahy je potřeba vyčíslit výši fondu z přecenění. Po výpočet použiji hodnotu budovy – sklad strojů a krmiv. Fond z přecenění = reálná hodnota – pořizovací cena + ∑ odpisů do doby přecenění Fond z přecenění = 12 900 000 – 3 553 868 = 9 346 132 + (12 * 103 463) = 10 587 676 Kč

Výpočet navýšení hodnoty aktiva – sklad strojů a krmiv: Tabulka č. 23: Účetní operace při přecenění Účetní operace

Částka

MD

D

1. Pořízení skladu v r. 1999

3 553 860 Kč

Sklad

─

2. Oprávky

1 241 544 Kč

─

Sklad

Sklad

─

3. Navýšení ceny

10 587 676 Kč

Zdroj: vlastní práce

60

Tabulka č. 24: Rozvaha (přeceněná) ke dni 31. 12. 2010 v Kč ZC nepřec. majetku

Přeceněno na RH

122 388 000

232 659 337

50 220 290

50 220 290

0

378 050

1 003 500

625 450

Fond z přecenění

18 900

295 900

277 000

RF

170 440

570 000

399 560

VH min. let

35 800

472 500

436 700

VH běž. úč. období

150 520

549 000

398 480 Cizí zdroje

50 974 000

53 111 190

2 137 190

11 058 073

11 058 073

0

2 312 324

12 900 000

10 587 676

Provozní budova

375 653

6 686 000

6 310 347

Dílna a garáže

344 897

1 325 000

980 103

1 454 123

21 458 000

20 003 877

170 950

910 000

739 050

15 716 000

54 337 073

38 621 073

54 048 074

54 048 074

0

Branišovický dolní

377 197

12 150 000

11 772 803

Litobratřický

204 006

4 880 000

4 675 994

Pohořelický

182 878

5 100 000

4 917 122

Starý

832 605

25 500 000

24 667 395

Týnský

650 240

24 130 000

23 479 760

56 295 000

125 808 074

69 513 074

-597 000

-597 000

0

105 665 000

105 665 000

0

2 548 000

2 548 000

0

230 601 000

340 872 337

AKTIVA

DHM Ostatní pozemky Sklad krmiv a strojů Provozní budova Dílna a garáže Správní budova Garáže a truhlárna Celkem pozemky Ostatní budovy Sklad krmiv a strojů

Správní budova Garáže a truhlárna Celkem budovy Ostatní stavby

Celkem stavby Oceňovací rozdíly

Oběžná aktiva Časové rozlišení AKTIVA CELKEM

Rozdíl

PASIVA

110 271 317 VK ZK

246 647 337 2 145 000 110 271 317 1 287 000 128 876 000 4 068 000 94 225 000

Rezervy

30 407 000

Dlouhodobé závazky

24 971 000

Krátkodobé závazky

38 847 000

110 271 317 PASIVA CELKEM

340 872 337

Zdroj: vlastní práce

Z přeceněné rozvahy vidíme, že původní hodnota aktiv byla 230 601 000 Kč. Po přecenění hodnot je suma aktiv ve výši 340 872 337 Kč. Rozdíl mezi těmito hodnotami je 110 271 317 Kč, což se rovná výši fondu z přecenění. Celková aktiva se v důsledku přechodu z českých účetních standardů na mezinárodní účetní standardy zvýšila o 47,819 %.

61

8.5

Přecenění na reálnou hodnotu a vliv na výsledek hospodaření

Přecenění na reálnou hodnotu dle české právní úpravy nebude mít na výsledek hospodaření žádný vliv, protože není dovoleno přeceňovat na vyšší reálnou hodnotu. Z tabulky č. 8 vyplývá, že náklady jsou po celou dobu životnosti aktiv konstantní. Odpisy se po celou dobu životnosti nemění, odpisování je lineární. Podle IAS/IFRS

zvýšení hodnot aktiv bude mít vliv na výsledek hospodaření podniku.

Vyšší odpisy budou od roku 2011, v roce přecenění, tedy v roce 2010, budou odpisy počítány z nižší, nepřeceněné částky. Musí dojít ke změně odpisového plánu. Poté jsou odpisy počítány z přeceněné vyšší hodnoty aktiva, tzn., že vzrostou náklady a sníží se zisk nebo se zvýší ztráta podniku. Tím, že si účetní jednotka stanovila zbytkovou hodnotu u aktiv, musí ji zohlednit v odpisech a v průběhu životnosti aktiva se bude do nákladů počítat nižší hodnota. Tabulka č. 25: Přecenění na reálnou hodnotu a vliv na výsledek hospodaření v Kč Výkaz zisku a ztrát

2010 Nepřeceněno

Přecenění odpisů

2010 Přeceněno

Přecenění odpisů

2011 Přeceněno

Tržby za prodej zboží

79 620 000

79 620 000

79 620 000

Výkony

92 916 000

92 916 000

92 916 000

Náklady na prodané zboží

56 472 000

56 472 000

56 472 000

Výkonová spotřeba

99 983 000

99 983 000

99 983 000

Osobní náklady

38 829 000

38 829 000

38 829 000

Daně a poplatky

1 198 000

Odpisy DHM a DNM

6 309 000

Tržby z prodeje DM

1 198 000 -82 334

6 226 666

1 198 000 6 207 916

12 516 916

12 315 000

12 315 000

12 315 000

937 000

937 000

937 000

Změna stavu rezerv

15 899 000

15 899 000

15 899 000

Ostatní provozní výnosy

48 219 000

48 219 000

48 219 000

Ostatní provozní náklady

6 921 000

6 921 000

6 921 000

Provozní výsledek hospodaření

6 522 000

6 604 334

314 084

Výnosové úroky

150 000

150 000

150 000

Nákladové úroky

441 000

441 000

441 000

Ostatní finanční výnosy

76 000

76 000

76 000

Ostatní finanční náklady

810 000

810 000

810 000

-1 025 000

-1 025 000

-1 025 000

VH před zdaněním

5 497 000

5 579 334

-710 916

Daň

1 044 430

1 060 073

0

VH za běžnou činnost

4 452 570

4 519 261

-710 916

ZC prodaného majetku

Finanční výsledek hospodaření

Zdroj: účetní výkazy Rybníkářství Pohořelice a.s. (upraveno autorem)

62

Kdyby se aktiva v roce 2010 nepřeceňovala, odpisy by byly ve výši 6 309 000 Kč a zisk by byl kladný 4 452 570 Kč. V případě přecenění v roce 2010 je výše odpisů dle IAS/IFRS nižší než výše odpisů podle českých účetní legislativy. Výše odpisů za rok 2010, ve výkazu zisku a ztrát, po přecenění, se rovná hodnotě 6 226 666 Kč a zisk by se zvýšil na hodnotu 4 519 261 Kč. Vyčíslím změny ve výkazu zisku a ztrát za rok 2011, protože v tomto roce přecenění odpisy výrazně vzrostly. Tento rok jsem posuzovala s rokem 2010 nepřeceněným. Hodnoty položek za rok 2011 nejsou reálná, protože nevíme, jakých skutečně podnik dosáhne. Chtěla jsem ukázat změnu v případě přecenění dle IAS/IFRS na výši odpisů a na výši zisku. V roce 2011 by odpisy dosahovaly hodnoty 12 516 916 Kč a ztráty ve výši -710 916 Kč.

8.6

Přecenění na reálnou hodnotu a vliv na ukazatele finanční analýzy

Na základě účetních výkazů můžeme provést finanční analýzu podniku. V praxi se více využívá analýza finančních výkazů pomocí poměrových ukazatelů, protože si účetní jednotka může rychle a nenákladně vytvořit úsudek o svých základních finančních charakteristikách. Finanční analýza dále umožňuje analyzovat časový vývoj finanční situace podniku a v neposlední řadě umožňuje porovnání finanční situace podniku s finanční situací srovnatelných podniků. [1] Pro svoji práci jsem vybrala takové ukazatele, ve kterých využiji přeceněné hodnoty, a vztahují se k dlouhodobému majetku. Poté budu posuzovat, zda se hodnota ukazatele snížila či zvýšila a zda se jedná o pozitivní či negativní změnu.

8.6.1

Ukazatelé rentability

Rentabilita celkového kapitálu

ROA = Zisk před zdaněním a úroky / Celková aktiva

Rok 2010:

nepřecenění

ROA = [(5 497 000 + 441 000) / 230 601 000] * 100 = 2,58 %

přecenění

ROA = [(5 579 334 + 441 000) / 340 872 337] * 100 = 1,77 %

přecenění

Zde je VH záporný, proto i tento ukazatel vychází záporně.

Rok 2011

Tento ukazatel informuje o tom, jak byl zhodnocen celkový kapitál vložený do hospodářské činnosti. Ukazatel vyjadřuje, kolik korun čitého zisku vytváří každá koruna celkových aktiv. Z důvodu přecenění se hodnota ukazatele snížila o 0,81 % a v roce 2011 by byla hodnota záporná. Zde se jedná o negativní změnu, aby podnik mohl zvýšit hodnotu tohoto ukazatel a zvýšit tak svoji hospodárnost, musel by zvýšit svůj čistý zisk.

63

Rentabilita vlastního kapitálu

ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál

Rok 2010:

nepřecenění

ROE = [ (4 452 000 / 136 376 000 ] * 100 = 3,26 %

přecenění

ROE = [ (4 519 261 / 246 647 337 ] * 100 = 1,83 %

přecenění

Zde je ČZ záporný, proto i tento ukazatel vychází záporně.

Rok 2011

Ukazatel ROE hodnotí výnosnost kapitálu. Je významný pro akcionáře, podílníky společnosti, protože porovnává to, co se vydělalo z prostředků vložených akcionáři. Tento ukazatel se v roce 2010 z důvodu přecenění snížil o 1,43 %, to znamená, že se hodnota ROE snížila o 56 %. V roce 2011 by byla hodnota rentability vlastního kapitálu záporná.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Rok 2010:

Rok 2011

ROCE = ZÚD / ( VK + dlouh. závazky)

nepřecenění

ROCE = [(5 497 000 + 441 000) / (136 376 000 + 24 971 000)] * 100 = 3,68 %

přecenění

ROCE = [(5 579 334 + 441 000) / (246 647 337 + 24 971 000)] * 100 = 2,22 %

přecenění

Zde je ZÚD záporné, proto i tento ukazatel vychází záporně.

Hodnota ukazatele se opět v roce 2010 snížila o 1,46 % a v roce 2011 by byla hodnota záporná. Tato změna je negativní pro podnik.

Rentabilita tržeb

ROS = Čistý zisk / Tržby

Rok 2010:

nepřecenění

ROS = [ 4 452 000 / (79 620 000 + 12 315 000)] * 100 = 4,84 %

přecenění

ROS = [4 519 261 / (79 620 000 + 12 315 000)] * 100 = 4,92 %

přecenění

Zde je ZÚD záporné, proto i tento ukazatel vychází záporně.

Rok 2011

Hodnota ukazatele rentability tržeb v roce 2010 se z důvodu přecenění nepatrně zvýšil. Bylo to způsobené zvýšením čistého zisku v čitateli o 67 261 Kč a jmenovatel zůstal stejný. Ovšem v roce 2011 by ukazatel opět vycházel záporně.

64

Graf č. 3: Srovnání hodnot ukazatelů rentability v roce 2010 před přeceněním a po přecenění

4,84 3,68

5

3,26

4 3 %

4,92

2,22 2,58 1,83

2

1,77

ROS % ROCE % ROE %

1 0 2010 nepř.

ROA % 2010 přec.

Zdroj: vlastní práce

U všech ukazatelů rentability kromě rentability tržeb se hodnoty ukazatelů v roce 2010 v důsledku přecenění snížily. Což je negativní výsledek pro podnik. Pokud by podnik v roce 2011 dosáhl ztráty, poté by všechny hodnoty ukazatelů rentability byly záporné. Ukazatel rentability tržeb lze interpretovat různě, na jedné straně je dobře, že se hodnota nesnížila, ale na druhé straně došlo pouze k nepatrnému zvýšení.

8.6.2

Ukazatelé aktivity

Obrat celkových aktiv Rok 2010:

Rok 2011

OCA = Tržby / Celková aktiva

nepřecenění

OCA = [(79 620 000 + 12 315 000) / 230 601 000] * 100 = 39,87 %

přecenění

OCA = [(79 620 000 + 12 315 000) / 340 872 337] * 100 = 26,97 %

přecenění

Ukazatel by měl stejnou hodnotu jako v roce 2010 po přecenění.

Ukazatel vyjadřuje, kolik jednotek tržeb připadá na jednotku aktiv, ukazuje efektivnost daného oboru. Obecně platí, že čím vyšší je obrat, tím lépe. Hodnota ukazatele v roce 2010 se snížila o 12,9 %. Je to výrazný pokles, proto tento ukazatel je negativní změnou pro podnik.

65

8.6.3

Ukazatelé zadluženosti

Celková zadluženost = Cizí zdroje / Celková aktiva Rok 2010:

Rok 2011

nepřecenění

C. zadluženost = [94 225 000 / 230 601 000] * 100 = 40,86 %

přecenění

C. zadluženost = [94 225 000 / 340 872 337] * 100 = 27,64 %

přecenění

Ukazatel by měl stejnou hodnotu jako v roce 2010 po přecenění.

V důsledku přecenění v roce 2010 se hodnota ukazatele snížila o 16,22 %. S poklesem tohoto ukazatel klesá riziko, že při platební neschopnosti věřitelé mohou přijít o svůj vložený majetek. Podnik se pohybuje v nižších hodnotách zadluženosti. Jedná se o pozitivní změnu.

Míra zadluženosti = Cizí zdroje / Vlastní kapitál Rok 2010:

Rok 2011

nepřecenění

C. zadluženost = [94 225 000 / 136 376 000] * 100 = 69,09 %

přecenění

C. zadluženost = [94 225 000 / 246 647 337] * 100 = 38,20 %

přecenění

Ukazatel by měl stejnou hodnotu jako v roce 2010 po přecenění.

Tento ukazatel ovlivňuje rozhodnutí banky o poskytnutí úvěru. V roce 2010, kdy se po přecenění zvýšil vlastní kapitál, se hodnota ukazatele snížila o 30,89 %. Je to změna o více než 55%. Obecně platí, že je-li hodnota ukazatele nižší než 70 %, jedná se o pozitivní trend. Po přecenění na reálnou hodnotu je velká pravděpodobnost, že by banka poskytla podniku úvěr. Je to pozitivní změna pro podnik.

Z níže uvedeného grafu vidíme, že se hodnoty ukazatelů zadluženosti po přecenění aktiv v roce 2010 výrazně snížily. V případě nepřecenění se ukazatel míry zadluženosti pohyboval ve výši 69,09 % a po přecenění se hodnota ukazatele rovná výši 38,02 %. Hodnota tohoto ukazatele se snížila o téměř 50 %. Pokud by nedošlo k přecenění, pak by ukazatel celkové zadluženosti v roce 2010 vycházel ve výši 40,86 %. Po přecenění se ukazatel snížil na hodnotu 27,64 %. Hodnota ukazatel se snížila o téměř 33 %.

66

Graf č. 4: Srovnání hodnot ukazatelů zadluženosti v roce 2010 před přeceněním a po přecenění

69,09

80 60

38,02

40,86

% 40

27,64

20 Míra zadluženosti %

0

Celková zadluženost % 2010 nepř.

2010 přec.

Zdroj: vlastní práce

Úrokové krytí = ZÚD / úroky Rok 2010:

Rok 2011

nepřecenění

Úrokové krytí = [(5 497 000 + 441 000) / 441 000] = 13,46

přecenění

Úrokové krytí = [(5 579 334 + 441 000) / 441 000] = 13,65

přecenění

Zde je ZÚD záporné, proto i tento ukazatel vychází záporně.

Ukazatel informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Pokud je ukazatel roven 1, znamená to, že na zaplacení úroků je třeba celého zisku. Za bezproblémovou úroveň považují hodnotu okolo 8. V roce 2010 se hodnota zvýšila o 0,19, což je nepatrné zvýšení. V roce 2011 by byla hodnota tohoto ukazatele záporná.

Podkapitalizování = (Dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva Rok 2010:

Rok 2011

nepřecenění

Úrokové krytí = [(136 376 000 + 24 971 000) / 152 473 000] = 1,06

přecenění

Úrokové krytí = [(246 647 337 + 24 971 000) / 232 659 337] = 1,17

přecenění

Ukazatel by měl stejnou hodnotu jako v roce 2010 po přecenění.

Hodnota ukazatele by rozhodně měla být větší než 1, protože podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem, který by měl být dostatečně vysoký, aby nejen umožňoval financování stálých aktiv, ale vytvářel v potřebné výši i dostatečný pracovní kapitál, nezbytný pro zajištění běžného chodu podniku.

67

Hodnota ukazatele v roce 2010 po přecenění se zvýšila, což je pro podnik pozitivní změna. Graf č. 5: Srovnání hodnot ukazatelů v roce 2010 před přeceněním a po přecenění 13,46

13,65

14 12 10 8 6 4

1,06

1,17

2

Úrokové krytí

0

Podkapitalizování 2010 nepř.

2010 přec.

Zdroj: vlastní práce

Z grafu

vidíme

srovnání

změn

v ukazatelích

úrokového

krytí

a

podkapitalizování.

V případě nepřecenění v roce 2010 se hodnota ukazatele úrokového krytí pohybuje ve výši 13,46. Výsledek přeceněného ukazatele je výši 13,65. Zde jsme zaznamenali nepatrný nárůst, hodnota ukazatele zvýšila o 1,39 %. Pro podnik je to pozitivní změna. Pokud bychom v roce 2011 měli stejné hodnoty ostatních položek kromě aktiv, nákladů a zisku, které jsem přecenila, pak by tento ukazatel vycházel záporně. Ukazatel podkapitalizování v případě nepřecenění vychází ve výši 1,06 a po přecenění je ve výši 1,17. Tato změna je opět pozitivní. Nárůst v hodnotě je o 10,38 %. U všech hodnot ukazatelů zadluženosti po přecenění na reálnou hodnotu v roce 2010 došlo k pozitivním změnám, hodnoty vycházely lépe, než kdyby se nepřistoupilo k přecenění.

68

9.

DISKUSE A VLASTNÍ VÝSLEDKY

Na základě podkladů, které mi poskytla firma Rybníkářství Pohořelice a.s., byly na praktickém příkladu ukázány rozdíly mezi českými účetními standardy a mezinárodními účetními standardy při použití dvou vybraných metod oceňování. Rozdíl vzniká již v definici samotného aktiva a dlouhodobého majetku. Další významný rozdíl nalézáme v metodách oceňování. Metody oceňování používané v české právní úpravě jsou: metoda pořizovací ceny (historické ceny), reprodukční pořizovací ceny, vlastní náklady, nominální hodnota, čistá prodejní cena a reálná hodnota. V mezinárodních účetních standardech je definovaná ještě i současná hodnota a nepoužívá nominální hodnotu. Česká účetní legislativa uznává model pořizovacími náklady. Přecenění na reálnou hodnotu umožňuje pouze u některých typů cenných papírů, derivátů a pohledávek. Přecenění na reálnou hodnotu je možné v případě, kdy je tato hodnota nižší než historická cena z důvodu zásady opatrnosti. V mezinárodních účetních standardech je zakotveno oceňování pořizovacími cenami, ale i reálnou hodnotou. Přeceňujeme směrem dolů i směrem nahoru. I když je porušena zásada opatrnosti, vede přeceňování na reálnou hodnotu k zásadě věrného a poctivého zobrazení. Na modelovém příkladu jsem řešila přecenění dlouhodobého majetku na reálnou hodnotu a tím dopad na výsledek hospodaření, bilanční sumu, ukazatele finanční analýzy s ohledem na respektování zásady „true and fair view“. Modelový příklad se skládal z vybraných položek dlouhodobého majetku. Jednalo se o položky budov, nemovitostí a staveb, tedy rybníků. Tyto položky byly v roce 2010 přeceněny na reálnou hodnotu pomocí metody eliminace oprávek. Původní ocenění aktiv bylo v historických cenách k okamžiku jejich pořízení a již se nezohledňovaly možné změny v cenové hladině za dobu, kdy majetek společnost vlastnila. Přecenění na reálnou hodnotu v těchto případech znamená zvýšení hodnoty aktiv. Dle české účetní legislativy se zvýšení hodnoty aktiv na změně bilanční sumy a výsledku hospodaření vůbec neprojevilo, protože není dovoleno přeceňovat na vyšší hodnotu. V případě účtování dle IAS/IFRS se zvýšení hodnoty aktiv projevilo zvýšením bilanční sumy.

69

Bilanční suma aktiv po přecenění vzrostla o 110 271 317 Kč, na straně pasiv došlo také ke zvýšení bilanční sumy, protože vznikl ve výši 110 271 317 Kč Fond z přecenění. Stanovení odpisů se liší ve stanovení zbytkové hodnoty. ČÚL11 tento pojem nezná a v podstatě se při výpočtu postupuje tak, jako by byla zbytková hodnota nulová. IAS/IFRS stanovuje zbytkovou hodnotu. Při výpočtu odpisů dle ČÚL se jejich výše po celou dobu nemění, odpisování je konstantní. V roce 2010 je hodnota v ČÚL vyšší než odpisy dle IAS/IFRS. V roce 2011se odpisy počítané dle IAS/IFRS zvýšily. Rozdíl je ve výpočtu zůstatkové ceny. Dle české účetní legislativy se odpisuje majetek do nulové hodnoty a zůstatková cena se po celou dobu rovnoměrně snižuje. Podle mezinárodních účetních standardů se odpisování ukončuje, když majetek dosáhne zbytkové hodnoty. V roce přecenění se zůstatková cena prudce zvýší. Jak jsem výše uvedla přecenění na reálnou hodnotu dle ČÚL, nemá na výsledek hospodaření žádný vliv, protože není dovoleno přeceňovat na reálnou hodnotu. Výsledek hospodaření je ve výši 4 452 570 Kč. Dle IAS/IFRS se díky přecenění výsledek hospodaření změní. Výsledek hospodaření je ve výši 4 519 261 Kč. Jelikož v roce přecenění jsou odpisy vypočítané dle IAS/IFRS nižší, tak se sníží náklady a tím se zvýši zisk. To má pozitivní dopad pro podnik. Ovšem v dalším roce, kdy se odpisy výrazně zvýší, se zvýší i náklady a tak se sníží zisk, který by šel zřejmě do záporných čísel. To je ovšem špatné pro podnik, pokud nebude zvyšovat zisk v dalších letech, bude výsledek hospodaření vycházet záporně. Tyto změny jsou promítnuty do ukazatelů finanční analýzy. V roce 2010 se hodnoty ukazatelů rentability celkového kapitálu, vlastního kapitálu a dlouhodobě investovaného kapitálu v důsledku přecenění snížily. Obecně lze říci, že snížení rentability je negativní zprávou pro firmy. Ukazatelé celkové zadluženosti a míry zadluženosti se výrazným způsobem snížily. Toto snížení bylo o více než 50 %. Ukazatelé úrokového krytí a podkapitalizování se taktéž zvýšili a to je pozitivní změna pro podnik.

11

Česká účetní legislativa

70

Podniku bych doporučila používat reálnou hodnotu, protože vlastní spoustu kvalitních aktiv. V účetních výkazech tím bude zobrazen věrnější a reálnější pohled na majetek podniku. Pokud by v dalších letech byl výsledek hospodaření opět záporný, je nutné, aby podnik zvýšil výnosy. Obě metody oceňování, tedy metoda historických cen a reálné hodnoty má určitě své výhody a nevýhody. Model historických cen je často kritizován, protože uživatelé účetních výkazů nemají objektivní a reálné informace, které jsou důležité pro rozhodování. Při použití této metody dochází k tomu, že transakce se účtují a jejich hodnoty se vykazují v kupní síle, která odpovídá době, kdy se tyto transakce uskutečnily. Pokud budeme předpokládat, že inflace kolísá, pak jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady i výnosy vykazovány v různé kupní síle. Tyto položky jsou potom nesrovnatelné. Výhody pořizovací ceny: • Objektivnost – nemusíme odhadovat hodnotu majetku při oceňování. • Průkaznost a dokladová ověřitelnost – výdaje, které podnik použil na pořízení daného aktiva, lze jednoznačně ověřit. • Spolehlivost – účetní výkazy poskytují spolehlivé informace, které jsou důležité při vnitřní kontrole i vnější kontrole (auditoři, věřitelé, vlastníci). • Základ pro plánování budoucího vývoje, především pro krátkodobé výhledy poskytuje aktuální a spolehlivé informace. Nevýhody pořizovací ceny: • Neodráží pohyb v cenách, uživatel nedostává objektivní informace pro rozhodování. • Vhodná v zemích, které nemají problém s inflací. • V prostředí, kde se neustále mění inflace, ztrácí oceněné položky vypovídací hodnotu, aktiva jsou většinou podhodnocena. • Model pořizovacích cen je zaměřen především na minulost, současnost a budoucnost nebere v úvahu, tento systém může vést k nadměrné distribuci zisků. • Dopady měnících se cen nejsou brány v úvahu, s výjimkou akceptace zásady LCM (nižší z historické ceny a tržní ceny), která se projevuje účtováním ztrát se snížením hodnoty aktiv v podobě tvorby opravných položek.

71

V celé historii moderního účetnictví lze vidět snahy o odstranění nedostatků modelu oceňování v historických cenách. Velká vlna snad byla patrná v 70. letech a poč. 80. let min. století. Až v roce 1995 byl schválen standard, který obsahoval oceňování reálnou hodnotou. Výhody reálné hodnoty: • Zvyšuje vypovídací schopnost účetních výkazů. • Více odpovídá požadavkům trhu a očekávání tržních subjektů. • Klade větší důraz na zásadu věrného zobrazení – věrně zobrazuje majetek a reálně zachycuje skutečnou situaci podniku. • Srovnatelnost informací s jinými podniky, konkurencí i v ostatních zemích, tím je i vyšší možnost získání kapitálu od zahraničních investorů.

Nevýhody reálné hodnoty: • Finančně nákladné při zavedení IAS/IFRS do společnosti, nutná změna informačního systému, školení zaměstnanců. • Složitý a časově náročný proces. • Může se jednat pouze o odhady částek, protože různí znalci mohou mít různé názory a interpretace. • Pokud nelze zjistit reálnou hodnotu na aktivním trhu, v České republice většinou existuje aktivní trh pro nehmotná aktiva, pak musíme využít služby kvalifikovaného znalce, to zvyšuje náklady a pracnost. • Vysoké požadavky na znalosti účetních, manažerů, auditorů.

Myslím, že výhody převládají nad nevýhodami, proto bych doporučila, abychom postupně začaly přejímat prvky z mezinárodních účetních standardů. V mezinárodních účetních standardech najdeme velmi dobře propracované a konkrétní informace ke každé problematice. Některé oblasti česká účetní legislativa vůbec nezmiňuje, přitom mohou být velmi podstatné nebo se zmiňuje, ale velmi

okrajově.

Rozšířila

bych

využívání

reálné

hodnoty

v české

právní

úpravě,

protože informace při použití reálné hodnoty jsou méně zkreslené, v porovnání s historickou hodnotou aktiva, než je tomu v české právní úpravě.

72

10.

ZÁVĚR

Existuje velká řada rozdílů mezi českou právní úpravou a mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Tyto rozdíly jsou způsobené z odlišných přístupů, ze kterých vycházejí. Česká účetní legislativa vychází z kontinentálního přístupu a mezinárodní účetní standardy vychází z anglosaského přístupu. Kontinentální model je založen na právních normách, vyhláškách a je spjat s daňovými zákony. Dává přednost formě před obsahem. To způsobuje, že české účetnictví nemůže pružně reagovat na změny. Anglosaský přístup je založený na principech a standardech, které vychází ze zvykového práva. Dává přednost obsahu před formou a není ovlivněn daňovými zákony. V posledních letech se určité prvky anglosaského modelu dostávají do kontinentálního modelu. Cílem diplomové práce je vyhodnotit aplikaci metod oceňování dle české právní úpravy a dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. V českém účetnictví je oceňování upraveno především zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který se této problematice věnuje ve své čtvrté části, konkrétně § 24 - § 28. Podrobně jsou pravidla oceňování uvedena ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., část čtvrtá „Účetní metody“, jmenovitě § 47 - §61. V neposlední řadě je proces oceňování specifikován i v

Českých účetních standardech

pro podnikatele. V mezinárodní úpravě v Koncepčním rámci v oblasti oceňování nalezneme pouze obecné požadavky. Konkrétní způsoby oceňování aktiv jsou uvedené v jednotlivých standardech, kde najdeme konkrétní problém. Důvodem, proč není v Koncepčním rámci definovaná reálná hodnota, je zastaralost Koncepčního rámce. Metody oceňování používané v české právní úpravě jsou: metoda pořizovací ceny (historické ceny), reprodukční pořizovací ceny, vlastní náklady, nominální hodnota, čistá prodejní cena a reálná hodnota. V mezinárodních účetních standardech je definovaná ještě i současná hodnota a nepoužívá nominální hodnotu. V české účetní legislativě je za základní oceňovací bázi považována historická cena. Mezinárodní úprava klade na stejnou úroveň model reálné hodnoty a model pořizovací ceny. V obou systémech rozeznáváme dva okamžiky ocenění aktiv: 1) Okamžik uskutečnění účetního případu 2) Ke konci rozvahového dne.

73

Podle české právní úpravy při prvotním zachycení pořizovací cenou oceňujeme nakupovaný dlouhodobý majetek, nakupované zásoby, podíly, cenné papíry, deriváty a pohledávky, které jednotka určila k obchodování, kulturní památky. Vlastními náklady oceňujeme zásoby vytvořené vlastní činností a hmotný či nehmotný majetek vytvořený vlastní činností. Nominální hodnotou oceňujeme peněžní prostředky a ceniny, závazky a pohledávky. Ke konci rozvahového dne pokračujeme v oceňování majetku v historických nákladech. Pouze položky definované v § 27 Zákona. Jsou to především cenné papíry (vedené na tuzemské burze, zahraniční burze či jiném regulovaném trhu), majetkové a dluhové CP, deriváty (obchodované na veřejném trhu, neobchodované na veřejném trhu) a pohledávky určené k obchodování. Mezinárodní účetní standardy ke dni uskutečnění účetního případu používají také model oceňování historickou cenou, reprodukční cenou, realizovatelnou hodnotou a navíc používají současnou hodnotu a reálnou hodnotu ve větší míře. Oceňování současnou hodnotu je vhodné použít při oceňování dlouhodobých pohledávek, dlouhodobých závazku a dlouhodobých dlužných cenných papírů, protože v takových případech je vliv času na hodnotu peněžních prostředků podstatný. Ke konci rozvahového dne je možné podle mezinárodní úpravy pokračovat v historických nákladech. Ovšem novelizované a nově vydávané standardy stále častěji preferují ocenění reálnou hodnotou před historickými cenami. Model přecenění na reálnou hodnotu je definován ve standardech: IAS 2 – Zásoby, IAS 18 – Výnosy, IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení, IAS 17 – Leasingy, IAS 38 – Nehmotná aktiva, IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti. Dílčím cílem bylo posoudit rozdíly a zároveň výhody a nevýhody použití těchto metod pro uživatele účetních informací. Rozdíly posuzuji ve své praktické části, kde na praktickém příkladu ukazuji, jak použití metody historické ceny a použití reálné hodnoty má vliv na hodnoty v účetních výkazech. Zabývám se zde standardem IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení. Vybrala jsem si podnik, který má kvalitní aktiva, pozemky, budovy a stavby, kdy se hodnota těchto položek v čase zvyšuje a tím se zobrazí velké rozdíly v hodnotách. Při přecenění majetku na reálnou hodnotu podniku Rybníkářství Pohořelice a.s. se zvýšila bilanční suma aktiv a pasiv. Výsledek hospodaření se v roce 2010 zvýšil, v důsledku snížení výše odpisů. 74

V roce 2011 by byl výsledek hospodaření záporný, v důsledku velkého nárůstu hodnoty odpisů. Pokud by podnik nezvýšil tržby a výnosy, pak by výsledek hospodaření i v dalších letech byl záporný. Tyto změny se projevily různými dopady na ukazatele finanční analýzy. Ukazatele rentability se v roce 2010 v důsledku přecenění snížily. To je negativní pro podnik, pro vlastníky majetku. Ukazatelé zadluženosti se snížily, to je pozitivní změna zejména pro věřitele a banky. V praktickém příkladu jsem ukázala, jak se změní informace účetních výkazů, pokud přecenění pouze několik položek aktiv. Mezi českými účetními předpisy a mezinárodními standardy účetního výkaznictví existují v oblasti oceňování rozdíly v použití metod. Je zřejmě, že IFRS mnohem reálněji zachycují hodnotu dlouhodobého majetku v účetních výkazech a jejich uživatelé získají věrohodnější informace o ekonomické situaci. Přizpůsobení české účetní legislativy požadavkům Mezinárodní standardů účetního výkaznictví je velmi náročný a složitý proces. Nejedná se o jednorázový proces, proto bych doporučila, aby se tyto požadavky postupně implementovaly do české legislativy. Jde o velmi zdlouhavý proces, než splní veškeré nároky a požadavky, které jsou na českou legislativu kladené.

75

11.

PŘEHLED LITERATURY

[1] KOVANICOVÁ, Dana, et kol. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. Vydání II. Praha: Polygon, 1999. 450 s. ISBN 80-85967-98-7. [2] BOHUŠOVÁ, Hana. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS : Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků. Vyd. 1. Praha 3 : ASPI, a.s., 2008. 308 s. ISBN 978-80-7357-366-9. [3] NERUDOVÁ, D.; BOHUŠOVÁ, H.; SVOBODA, P.; ŠIROKÝ, J. Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky. Vyd. 1. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 272 s. ISBN 978-80-7357500-7. [4] ŽÁROVÁ, Marcela. Regulace evropského účetnictví. Vyd. 1. Praha 6: Oeconomica, 2006. 184 s. ISBN 80-245-1046-4. [5] KOVANICOVÁ, Dana. Jak porozumět světovým, evropským, českým účetním výkazům. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 304 s. ISBN 80-7273-095-9. [6] SKÁLA, Milan; SKÁLOVÁ, Jana. Ceny v účetnictví a daních. Vydání 1. Praha 3: ASPI Publishing, s.r.o., 2002. 308 s. ISBN 80-86395-35-9. [7] KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Vydání XVIII. Praha: Polygon, 2008. 440 s. ISBN 978-80-7273-152-7. [8] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [9] FICBAUER, Jiří; FICBAUER, David. Mezinárodní účetní a daňové standardy. Vydání 1. Ostava - Přívoz: Key Publishing s.r.o., 2007. 150 s. ISBN 978-80-87071-41-0. [10] DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 2. akt. a rozšířené vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. 332 s. ISBN 978-80-251-1950-1. [11] Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 2005 včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2005 : úplné znění všech Mezinárodních standardů účetního výkaznictví k 1. lednu 2005. Praha: International Accounting Standards Board, 2005. 1 s. ISBN 802395721X.

76

[12] Deloitte: Summaries of Interpretations [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Deloitte Global Services Limited. Dostupné z WWW: . [13] KRIŠTOFÍK, Peter; ŠURANOVÁ, Zuzana; SAXUNOVÁ, Darina. Finančné účtovníctvo a riadenie s aplikáciou IAS/IFRS. Bratislava: IURA EDITION spol. s.r.o., 2009. 767 s. ISBN 9788080782306. [14] SCHÖNFELD, Jaroslav. Ekonomika a management [online]. 2009 [cit. 2011-03-12]. Nové možnosti

oceňování

pohledávek.

Dostupné

z

WWW:

. [15] American Appraisal [online]. 2010 [cit. 2011-03-12]. Market Approach. Dostupné z WWW: . [16] DVOŘÁKOVÁ, Dana. I-poradce [online]. 2009 [cit. 2011-02-16]. Mezinárodní standardy účetního

výkaznictví

(IAS/IFRS).

Dostupné

z

WWW:


poradce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=81788&zor=1>. [17] IFRS.org [online]. 2010 [cit. 2011-04-11]. Who we are and what we do. Dostupné z WWW: . [18] European Commission [online]. 2008 [cit. 2011-02-26]. Official Journa of the European Union. Dostupné z WWW: . [19]

[online].

IFRS

2010.

Fair

value

maisurement.

Dostupné

z

WWW:

. [20] PriceWaterhouseCoopers : podrobnosti a rozdíly [online]. 2009. IFRS a české účetní předpisy. Dostupné

z

WWW:


podobnosti-rozdily.pdf>. [21] Rybníkářství Pohořelice a.s. [online]. 2006 [cit. 2011-04-13]. Profil společnosti. Dostupné z WWW: . [22] JÍLEK, Josef; SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. 1.vyd. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-3427-9. 77

[23] SLÁDKOVÁ, Eva a kol. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5. [24] GREUNING, Hennie Van. International financial reporting standard a practical guide. 4.Vyd. USA: The world bank Washington, D. C., 2006. 300 s. ISBN 978-0-8213-6768-1. [25] STROUHAL, Jiří. Slovník pojmů IFRS : aktuálně platné definice pojmů IFRS, překladový můstek z ĆR do AJ a zpět, vazby na jednotlivé IAS/IFRS. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 203 s. ISBN 978-807357-474-1. [26] MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro podnikatele: zákon o účetnictví, vyhláška k zákonu, české účetní standardy s komentářem. Praha: ASPI, a.s., 2009. 604 s. ISBN 978-80-7357-435-2. [27] ŠRÁMKOVÁ, Alice; JANOUŠKOVÁ, Martina. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví: Praktická aplikace. 1.vyd. Praha: Institut svazu účetních, a.s., 2004. 290 s. ISBN 978-80-86716-09-0. [28] LENKA, KRUPOVÁ. IFRS – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: 1.VOX, 2009. 804 s. ISBN 978-80-8632-476-0. [29] RODGERS, Paul. International Accounting Standards: : from UK standards to IAS, an accelerated route to understanding the key principles of international accounting rules. 1.vyd. UK: CIMA Publishing, 2007. 288 s. ISBN 978-0750682039. [30] CATTY, James P. Wiley Guide to Fair Value Under IFRS. UK: John Wiley and Sons, 2009. 624 s. ISBN 978-0470477083.

78

12.

PŘEHLED OBRÁZKŮ

Obrázek č. 1: Filosofický základ IFRS.........................................................................................................15 Obrázek č. 2: Země, které používají IFRS, stav k roku 2009....................................................................16 Obrázek č. 3: Legislativa ČR v oblasti účetnictví ......................................................................................19 Obrázek č. 4: Klasifikace oceňovacích veličin ve vztahu k času .............................................................34 Obrázek č. 5: Model pořizovací ceny.........................................................................................................35 Obrázek č. 6: Model přecenění ....................................................................................................................36 Obrázek č. 7: Model reálné hodnoty (výsledkový)...................................................................................38 Obrázek č. 8: Model reálné hodnoty (rozvahový) ....................................................................................39 Obrázek č. 9: Výchozí a následné ocenění .................................................................................................40 Obrázek č. 10: Následné ocenění majetku..................................................................................................41

13.

PŘEHLED TABULEK

Tabulka č. 1: Původní a nové označení zkratek ........................................................................................14 Tabulka č. 2: Dělení aktiv .............................................................................................................................18 Tabulka č. 3: Dělení aktiv ve Výkazu finančních aktiv (rozvaha) ..........................................................27 Tabulka č. 4: Základní modely oceňování aktiv a závazků klasifikované z hlediska toku času .......42 Tabulka č. 5: Vybrané položky pozemků...................................................................................................51 Tabulka č. 6: Vybrané položky budov........................................................................................................53 Tabulka č. 7: Odpisy skladu v Kč................................................................................................................53 Tabulka č. 8: Roční odpisy a zůstává cena budovy dle ČÚL a IAS/IFRS v Kč .....................................54 Tabulka č. 9: Srovnání nákladů dle ČÚL a IAS/IFRS v Kč ......................................................................55 Tabulka č. 10: Účetní operace – přecenění majetku dle ČÚL ..................................................................56 Tabulka č. 11: Účetní operace – přecenění majetku dle IAS/IFRS ..........................................................56 Tabulka č. 12: Srovnání odpisů provozní budovy v Kč...........................................................................57 Tabulka č. 13: Srovnání odpisů dílny a garáže v Kč.................................................................................57 Tabulka č. 14: Srovnání odpisů správní budovy v Pohořelicích v Kč ...................................................57 Tabulka č. 15: Srovnání odpisů garáže a truhlárny v Kč .........................................................................57 Tabulka č. 16: Vybrané položky rybníka....................................................................................................58 Tabulka č. 17: Srovnání odpisů rybníka Branišovický dolní v Kč..........................................................58

79

Tabulka č. 18: Srovnání odpisů rybníka Litobratřický v Kč....................................................................58 Tabulka č. 19: Srovnání odpisů rybníka Pohořelický v Kč......................................................................59 Tabulka č. 20: Srovnání odpisů rybníka Starý v Kč..................................................................................59 Tabulka č. 21: Srovnání odpisů rybníka Týnský v Kč..............................................................................59 Tabulka č. 22: Rozvaha (nepřeceněná) ke dni 31. 12. 2010 v Kč .............................................................60 Tabulka č. 23: Účetní operace při přecenění ..............................................................................................60 Tabulka č. 24: Rozvaha (přeceněná) ke dni 31. 12. 2010 v Kč.................................................................61 Tabulka č. 25: Přecenění na reálnou hodnotu a vliv na výsledek hospodaření v Kč ..........................62 Tabulka č. 26: České účetní standardy pro podnikatele ..........................................................................81 Tabulka č. 27: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví.................................................................82

14.

PŘEHLED GRAFŮ

Graf č. 1: Srovnání odpisů skladu strojů a krmiv v Kč ............................................................................53 Graf č. 2: Srovnání zůstatkové ceny skladu strojů a krmiv v Kč ............................................................55 Graf č. 3: Srovnání hodnot ukazatelů rentability v roce 2010 před přeceněním a po přecenění .......65 Graf č. 4: Srovnání hodnot ukazatelů zadluženosti v roce 2010 před přeceněním a po přecenění ...67 Graf č. 5: Srovnání hodnot ukazatelů v roce 2010 před přeceněním a po přecenění...........................68

80

15.

PŘÍLOHY

Tabulka č. 26: České účetní standardy pro podnikatele

Číslo 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023

Název Účty a zásady účtování na účtech Otevírání a uzavírání účetních knih Odložená daň Rezervy Opravné položky Kursové rozdíly Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob Operace s cennými papíry a podíly Deriváty Zvláštní operace s pohledávkami Operace s podnikem Změny vlastního kapitálu Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Zásoby Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Zúčtovací vztahy Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Náklady a výnosy Konsolidace Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby Přehled o peněžních tocích

Zdroj: MÜLLEROVÁ, Libuše; VOMÁČKOVÁ, Hana; DVOŘÁKOVÁ, Dana, Účetní předpisy pro podnikatele: zákon o účetnictví, vyhláška k zákonu, české účetní standardy s komentářem

81

Tabulka č. 27: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

Označení IAS 01 IAS 02 IAS 07 IAS 08 IAS 10 IAS 11 IAS 12 IAS 16 IAS 17 IAS 18 IAS 19 IAS 20 IAS 21 IAS 23 IAS 24 IAS 26 IAS 27 IAS 28 IAS 29 IAS 30 IAS 31 IAS 32 IAS 33 IAS 34 IAS 36 IAS 37 IAS 38 IAS 39 IAS 40 IAS 41 IFRS 1 IFRS 2 IFRS 3 IFRS 4 IFRS 5 IFRS 6 IFRS 7 IFRS 8

Název Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Zásoby Výkazy peněžních toků Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby Události po rozvahovém dni Stavební smlouvy Daně ze zisku Pozemky, budovy a zařízení Leasingy Výnosy Zaměstnanecké požitky Vykazování státních dotacía zveřejnění státní podpory Dopady změn směnných kurzů cizích měn Výpůjční náklady Zveřejnění spřízněných stran Penzijní plány Konsolidovaná a individuální účetní závěrka Investice do přidružených podniků Vykazování v hyperinflačních ekonomikách Zveřejnění v účetních závěrkách bank a podobných finančních institucí (nahrazen IFRS 7 - s účinností od r. 2007) Vykazování účastí ve společných podnicích Finanční nástroje: zveřejňování a vykazování Zisk na akcii Mezitímní účetní výkaznictví Snížení hodnoty aktiv Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky Nehmotná aktiva Finanční nástroje: účtování a oceňování Investice do nemovitostí Zemědělství První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví Úhrady vázané na akcii Podnikové kombinace Pojistné smlouvy Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončováné činnosti Průzkum a hodnocení nerostných zdrojů Finanční nástroje: zveřejňování Provozní segmenty

Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS.

82