ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vyšší stupeň vzdělávání

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vyšší stupeň vzdělávání

GYMNÁZIUM,

GYMNÁZIUM, PRAHA 5, NAD KAVALÍRKOU 1

ZÁŘÍ 2014

Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro vyšší stupeň vzdělávání Vzdělávací program: čtyřletý Studijní forma: denní Předkladatel: Gymnázium, Praha 5, Nad Kavalírkou 1 Nad Kavalírkou 1/100, 150 00, Praha 5

Platnost dokumentu: od 1. 9. 2009, podle tohoto dokumentu se bude vyučovat v septimě a oktávě

2

Obsah: 1. Identifikační údaje a charakteristika školy 1.1 Základní údaje o škole, školském zařízení 2. Charakteristika školy 2.1 Stručná charakteristika materiálně technického vybavení školy, školského zařízení 2.2 Pedagogičtí pracovníci školy 2.3 Údaje o ţácích a výsledcích vzdělávání 2.4 Mezinárodní spolupráce a zapojení školy do mezinárodních programŧ 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy 3.2 Profil absolventa 3.3 Výchovné a vzdělávací strategie 3.3.1 Personální podmínky 3.3.2 Materiální a technologické podmínky 3.3.3 Zdroje financování 3.3.4 Hospodaření s nimi 3.3.5 Vzdělávací systém školy 3.3.6 Výchovný systém školy 3.3.7 Systém řízení 3.3.8 Evaluace a hodnocení výsledkŧ 3.3.9 Mimovýukové a mimoškolní aktivity 3.3.10Kultura školy, image školy, tradice školy, klima školy, public relations 3.4 Začlenění prŧřezových témat 3.4.1 Výchova demokratického občana 3.4.2 Sociální a osobnostní výchova 3.4.3 Environmentální výchova 3.4.4 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.4.5 Mediální výchova 3.4.6 Multikulturní výchova 4. Učební plán 4.1 Tabelace učebního plánu 5. Učební osnovy (viz. příloha) 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1 Pravidla pro hodnocení ţákŧ 6.2 Autoevaluace školy

3

7. Závěr Příloha č.1: Tabulky – učební osnovy: 5.1 Český jazyk a literatura 5.2 Anglický jazyk 5.3 Německý jazyk 5.4 Francouzský jazyk 5.5 Španělský jazyk 5.6 Matematika a její aplikace 5.7 Informační a komunikační technologie 5.8 Dějepis 5.9 Občanský a společenskovědní základ 5.10 Fyzika 5.11 Chemie 5.12 Biologie 5.13 Geografie 5.14 Hudební výchova 5.15 Výtvarná výchova 5.16 Tělesná výchova 5.17 Člověk a svět práce

4

1. Identifikační údaje a charakteristika školy 1.1 Základní údaje o škole, školském zařízení 1. Gymnázium, Praha 5, Nad Kavalírkou 1 Bylo zřízeno jako samostatný právní subjekt ke dni 1. září 1992 ve znění zřizovací listiny. 2. Zřizovatel Škola je zřízena jako příspěvková organizace, jejímţ zřizovatelem je od 1. 1. 2001 Hlavní město Praha se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2. Organizace je zřízena na dobu neurčitou. 3. Adresa školy: Nad Kavalírkou 1/100, 150 00 Praha 5 Identifikační číslo organizace: 61 385 298 Identifikátor zařízení: 600 005 623 Sdruţuje: Gymnázium – IZO: 061 385 298 Školní jídelnu – IZO: 108 023 044 4. Ředitel školy: Mgr. Jiří Matějka

tel: 257212086 mobil: 602289807

e-mail: [email protected]

5. Statutární zástupce ředitele: Mgr. Jarmila Hlináková tel: 257220314


6. Výchovný poradce a metodik prevence: Mgr. Kiršbaumová Eva


g) Koordinátor RVP – ZV: Mgr. Pavlína Mojţíšová


h) Webové stránky školy: www.kavalirka.cz i) Obor vzdělání

součást školy

Gymnázium

kód

název oboru / vzdělávacího programu

79-41-K/81 Gymnázium – všeobecné

5

cílová kapacita oboru / programu

570

poznámka (uveďte, pokud obor nebyl vyučován, je dobíhající atd.)

1.– 8.r. (ŠVP ZV a ŠVP GV)

j) Školská rada Školská rada byla zřízena usnesením Rady HMP č. 0330 ze dne 22.3. 2005. Po volbách v roce 2011 došlo ke změně sloţení školské rady u zástupcŧ ţákŧ. Předsedou školské rady byl jednomyslně zvolen Ing. Petr Horák, místopředsedkyní Mgr. Lucie Vávrová. Seznam členů:

1. Mgr. Lucie Vávrová – radní MČ Praha 5 2. MUDr. Gabriela Kubátová (jmenované zřizovatelem)

3. Ing. Jaroslava Němcová – zást. nezl. ţáka 4. Ing. Petr Horák – zást. nezl. ţáka (zvoleni zástupci nezl. ţákŧ a zletilými studenty)

5. Ing. Jana Vašková 6. Mgr. Jarmila Hlináková (zvoleny pedagogickým sborem)

2. Charakteristika školy 2.1 Stručná charakteristika materiálně technického vybavení školy, školského zařízení Škola je umístěna jako samostatný objekt s velkou zahradou na krásném místě ve vilové části Košíř uprostřed parkové zeleně s výhledem na Prahu. Samostatné státní Gymnázium Nad Kavalírkou, jehoţ název pochází (stejně jako u našeho předchŧdce - Gymnázia Nad Turbovou) od nedaleké košířské usedlosti, vzniklo v září 1992. Za dobu existence školy se mnohé změnilo. Profesorským sborem počínaje, materiálním vybavením, novými, zmodernizovanými prostory i změnami výchovně vzdělávacího procesu konče. Budova školy prošla v poslední době kompletní venkovní úpravou (nová okna, nátěr fasády) a v současné době se zaměřujeme na postupnou další inovaci interiéru. Prostorové podmínky pro výuku jsou ve škole velmi dobré, prakticky kaţdý předmět má svou odbornou, moderně vybavenou učebnu či laboratoř. K dispozici máme počítačovou síť, dvě velké a jednu menší počítačovou učebnu a trvalý přístup na internet. Studijní zázemí tvoří téţ studovna se školní knihovnou. Nedílnou součástí výukových moţností jsou prostory, vyuţívané i Školním kulturním klubem, pro výtvarnou (keramická pec, hrnčířský kruh, …) i hudební výchovu. Dramatickou výchovu zajišťuje venkovní amfiteátr i zrekonstruovaná aula školy pro 120 osob s moderním audiovizuálním vybavením, ve které se odehrávají i veškeré akce společensko kulturního charakteru. Máme moderní víceúčelové sportovní hřiště s umělou trávou i osvětlením, v zimě překryté nafukovací halou. Po dokončení výstavby hřiště na beachvolejbal jsme v dolní tělocvičně nainstalovali i lezeckou stěnu, coţ s dalšími vyuţívanými tělovýchovnými prostory (tělocvičny, posilovna, …) nám umoţňuje nejenom kvalitní výuku tělesné výchovy na škole, ale i rozšíření činnosti Školního sportovního klubu. Ke stravování slouţí zrekonstruovaná školní jídelna a občerstvení. Výrazně jsme zvýšili estetickou i funkční úroveň interiéru i exteriéru školy. Celým naším snaţením se prolíná snaha o co nejestetičtější, ale i vysoce funkční prostředí s kvalitní didaktickou technikou, abychom ještě výrazněji mohli rozšířit metody i formy výuky, vzhledem ke změnám priorit v cílech našeho výchovně vzdělávacího procesu.

7

2. 2 Pedagogičtí pracovníci školy Údaje v tabulkách se vztahují k zahajovacímu výkazu školního roku 2013 – 2014 a školního roku 2014 – 2015.

ředitel a zástupce ředitele přepočtení na plně zaměstnané

interní učitelé fyzické osoby celkem

interní učitelé přepočtení na plně zaměstnané

externí učitelé fyzické osoby celkem

externí učitelé přepočtení na plně zaměstnané

pedagogičtí pracovníci přepočtení na plně zaměstnané celkem

ředitel a zástupce ředitele fyzické osoby celkem

13/14

3

3

44

39,8

5

0,7

49

40,5

14/15

3

3

43

40,1

3

0,6

46

40,7

pedagogičtí pracovníci fyzické osoby celkem

školní rok

škola

a) Počty osob

škola

věk

b) Věková struktura pedagogických pracovníkŧ do 30 let včetně

31 - 40

41 - 50

51 - 60

nad 60 let

z toho dŧchodci

prŧměrný věk

počet

7 5

10 8

14 13

11 7

4 1

4 1

44,7 43,5

z toho ţen

c) Kvalifikace pedagogických pracovníkŧ

škola

počet pedagogických pracovníků kvalifikovaných nekvalifikovaných

45 1

8

celkem % z celkového počtu ped. pracovníků 98 2

2. 3 Údaje o žácích a výsledcích vzdělávání (SŠ a VOŠ) 1.

Počty tříd/studijních skupin a počty ţáků

školní rok 2013/2014 Součást školy

Gymnázium

2.

školní rok 2014/2015

počet tříd / skupin

počet ţáků

počet tříd / skupin

počet ţáků

18

501

18

502

Cizí státní příslušníci Počty z jednotlivých zemí: Bulharská republika Irsko Maďarská republika Portugalsko Ruská federace Slovenská republika Slovinsko Ukrajinská republika Vietnam

1 1 1 1 5 3 1 4 1

Integrace cizích státních příslušníkŧ probíhá bez problémŧ, nebyly zaznamenány ţádné projevy nacionalismu nebo xenofobie. Ve všech případech se jedná o děti, které ţily v ČR jiţ před přijetím ke vzdělávání na naše gymnázium a prošly jiţ vzděláváním na základní škole. Nemají tedy s českým jazykem ţádné problémy.

2. 4 Mezinárodní spolupráce a zapojení školy do mezinárodních programů Projekt COMENIUS RYMY (Research of Young Made by Young) Pro tento a následující školní rok se našemu gymnáziu podařilo získat v rámci projektŧ partnerství škol COMENIUS partnerskou instituci, s níţ bude po následující rok pokračovat spolupráce na studentském projektu. Projekt je podporován z prostředkŧ Evropské komise. Partnerskou institucí se stalo francouzské lyceum Lycée Pays de Retz z města Pornic. Obě školy uspěly se svým projektem RYMY (Research of Young Made by Young), který dostal pracovní český název Výzkum mladých o sobě samých.

9

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. 1 Zaměření školy Gymnázium Nad Kavalírkou je osmileté gymnázium, na naši školu přicházejí většinou velmi kvalitní ţáci. Typickým rysem naší koncepce je priorita rozvoje kompetencí před nárŧstem vědomostí (zvlášť v niţších ročnících studia je na kompetence kladen velký dŧraz), dále se snaţíme ovlivňovat osobnostní vývoj studentŧ, dŧraz klademe na dobré mezilidské vztahy. Úspěšnost při přijímacím řízení na vysoké školy je jiţ léta vysoká, pohybuje se přes 90 %, neboť se snaţíme připravit naše studenty především k dalšímu studiu na vysoké škole. Dále se snaţíme vybudovat u studentŧ pozitivní vztah k celoţivotnímu vzdělávání. Nepatrná část studentŧ přejde přímo do pracovního procesu, kde se ţádá především jazyková vybavenost, počítačová gramotnost a flexibilita. Tyto aspekty se u všech našich studentŧ snaţíme rozvíjet. Na niţším stupni gymnázia nejsou studenti nijak specializováni. Po kvartě dochází na základě rozřazovacích testŧ a vlastní volby studentŧ k rozdělení na přírodovědnou a humanitní větev. Anglický jazyk mají studenti po celou dobu studia, od 3. ročníku (podle ŠVP) v kombinaci s německým, francouzským a španělským jazykem, dobíhající ročníky (letos jiţ jen kvarty), druhý cizí jazyk přiberou v 5. ročníku. Při výuce je pamatováno na dělení podle vstupních znalostí. V posledním ročníku je v nabídce volitelných předmětŧ konverzace v anglickém, německém a francouzském jazyce (v budoucnu i španělském), dále základy latinského a ruského jazyka. Spolupracujeme formou mezinárodních projektŧ se zahraničními školami. Pro studenty pořádáme internátní jazykové kurzy, školy v přírodě, lyţařské i sportovní kurzy, odborné exkurze i poznávací zájezdy po ČR i do zahraničí. Kaţdoročně se studenti školy účastní studia v zahraničí formou stipendijního pobytu a zdokonalují se ve svých jazykových dovednostech. Volitelné předměty si studenti vybírají v septimě, další pak přibírají v oktávě. Snaţíme se vyuţívat co nejpestřejší formy i metody výuky, nabízíme atraktivní volitelné předměty. Poslední ročník je chápán jako příprava na maturitu a další studium. Tomu odpovídá i učební plán s větším mnoţstvím volitelných předmětŧ a menším mnoţstvím předmětŧ povinných.

3. 2 Profil absolventa Profil absolventa vychází z ŠVP GNK, z jeho cílových kompetencí. Výuka i profil absolventa se týká těchto kompetencí: -kompetence komunikativní -kompetence k učení -kompetence k řešení problému -kompetence sociální a personální -kompetence občanské -kompetence pracovní -kompetence k podnikavosti Kaţdá z těchto kompetencí se promítá v rŧzné míře do všech vzdělávacích oblastí.

10

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Absolvent: 1.

Formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory uspořádaně a výstiţně, umí vystupovat na veřejnosti.

2.

Je schopen získané vědomosti a dovednosti v oblasti spisovného jazyka srozumitelně aplikovat v ústním i písemném projevu.

3.

Umí argumentovat a obhajovat vhodnou formou vlastní názor a zároveň vyslechnout názor druhých.

4.

Dokáţe se vyjadřovat jemu dostupnými uměleckými prostředky (podchycení a rozvoj talentovaných studentŧ).

5.

V oblasti anglického jazyka (8 let studia) dosahuje absolvent úrovně B2 *, tj. rozumí hlavním myšlenkám sloţitých textŧ. Dokáţe konverzovat s určitou mírou plynulosti a spontánnosti, která umoţňuje běţné rozhovory s rodilými mluvčími bez napětí pro některou ze stran. Píše podrobné texty o řadě rŧzných témat, vysvětluje svŧj názor na aktuální problémy a uvádí výhody a nevýhody rŧzných moţností.

6.

V oblasti německého a francouzského jazyka (6 let studia) dosahuje absolvent úrovně B1*, tj. rozumí hlavním bodŧm jasné spisovné řeči a o známých záleţitostech, s nimiţ se setkává ve škole,ve volném čase apod., umí pohovořit. Poradí si v situacích, které se mohou vyskytnout při cestování v oblastech, kde se mluví daným jazykem. Píše jednoduché souvislé texty o dobře známých tématech. Umí popsat záţitky a události, sny, naděje a ambice a stručně zdŧvodnit a vysvětlit své názory.

7.

Umí vyjádřit své názory na pouţívání rŧzných postupŧ a metod v praxi.

8.

Je schopen v praxi uţívat rŧzné komunikační technologie.

9.

Umí pracovat s informacemi z rŧzných zdrojŧ - ústních, tištěných i počítačových (včetně internetu).

10. Je schopen vyhodnotit, které informace jsou potřebné k vyřešení dané úlohy nebo problému, tyto informace vyhledá (odborná literatura, internet) a dává je do logických souvislostí. 11. Čte s porozuměním odborný text a podává o něm stručné a výstiţné sdělení, je schopen zapsat a přednést sdělení s odbornými informacemi. 12. Vyuţívá počítače při zpracování informací (výpočty, psané texty, tabulky, grafy).

KOMPETENCE K UČENÍ Absolvent: 1.

Poznává smysl a cíl učení, má k učení pozitivní vztah.

2.

Vybírá a vyuţívá pro efektivní učení vhodné zpŧsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoţivotnímu vzdělávání.

3.

Orientuje se samostatně v odborných tématech.

4.

Uplatňuje vlastní motivaci k tvŧrčí práci v předmětu i mimo něj.

5.

Ovládá příslušnou odbornou terminologii, symboly, značky, které se staly běţnou součástí ţivota.

6.

Definuje základní pojmy, nalézá vztahy mezi nimi a je schopen popisovat poznatky svými slovy.

7.

Pouţívá známé zákony a teorie pro vysvětlení jevŧ a dějŧ, porozumí vývojovým souvislostem.

8.

Rozumí rozdílŧm mezi funkčním a pravděpodobnostním myšlením a umí je vhodně pouţívat.

11

9.

Pouţívá zavedené algoritmy řešení typových úloh, které si ukládá do paměti jako nástroje pro další pouţití.

10. Uvaţuje a pracuje v mezipředmětových souvislostech, dovede kriticky myslet. 11. Dokáţe posoudit dŧsledky dějŧ z hlediska pouţití v běţném ţivotě, v hospodářské činnosti, ochraně ţivotního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví. 12. Odhaduje výsledek řešení úlohy nebo měření a kontroluje správnost svého odhadu. 13. Vytváří modely reálných situací, rozlišuje podstatné vlastnosti od nepodstatných. 14. Rozlišuje proměnné veličiny a stálé parametry, rozhodne, zda daný model je vhodný pro daný problém. 15. Je schopen provést dŧkazy svých tvrzení. 16. Orientuje se jak v praktické, tak teoretické stránce základních sportovních odvětví, vybere si jednu či více sportovních disciplín a těm se věnuje buď na rekreační, nebo sportovní bázi.

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU Absolvent: 1.

Dokáţe porovnávat rŧzné jevy, jejich shody, odlišnosti, třídí je podle určitých hledisek a dospívá k zobecnění. Vyuţívá metody, jako transformaci, substituci, analogii, srovnávání, třídění, analýzu, syntézu, indukci, dedukci, abstrakci, generalizaci, fantazii, intuici a představivost. Postupuje vţdy od jednoduššího ke sloţitějšímu.

2.

Je schopen samostatně vyhledávat informace, třídit je a posuzovat, vhodným zpŧsobem je uţívat v praxi.

3.

Je schopen jednotlivé poznatky kombinovat a projevuje schopnost nelineárního myšlení.

4.

Umí rozlišit a vnímat estetickou hodnotu a estetickou stránku díla. Je schopen svobodné a tvŧrčí práce, samostatného myšlení, chápe globální vztahy.

5.

Orientuje se v nově vzniklých situacích, na které pruţně reaguje. Tvořivě myslí, tuto tvořivost pouţívá při osvojování poznatkŧ, je schopen najít rŧzné alternativy řešení, z nichţ si dokáţe vybrat podle efektivity, je schopen zváţit přednosti i rizika svého řešení.

6.

Orientuje se v historickém čase a prostoru, pracuje s historickou analýzou a syntézou, rozpozná realitu od fikce, chápe, ţe minulost není mnoţství nahodilostí, ale ţe dějinný vývoj probíhá v souvislostech s širokými vazbami, jednotlivé děje se vzájemně podmiňují a doplňují. Je schopen interpretovat současné problémy a umí najít jejich historické kořeny či paralely.

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Absolvent: 1.

Je schopen sebereflexe, odhadne dŧsledky svého jednání, své jednání a chování koriguje. Reaguje na hodnocení ze strany druhých, přijímá radu i kritiku, dokáţe reálně hodnotit práci spoluţákŧ i učitele.

2.

Při práci v týmu uplatňuje své individuální schopnosti, spolupracuje při dosaţení společně stanovených cílŧ. Přijímá zodpovědnost za svoji práci, zodpovědně a tvořivě přistupuje k plnění svých povinností.

3.

Podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahŧ, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni poţádá.

KOMPETENCE OBČANSKÉ Absolvent: 1.

Šíří dobré jméno školy a zlepšuje tím pozitivní mínění veřejnosti o našem gymnáziu. 12

2.

Jako poučený uţivatel národního jazyka dodrţuje jeho kulturu, uţívá český jazyk správně, vhodně, výstiţně, přiměřeně a vytříbeně.

3.

Je tolerantní a otevřený k názoru druhých, respektuje rŧznorodost hodnot člověka. Poznává děje a jevy, které zásadně ovlivnily vývoj lidské společnosti a které mají vliv na současnost. Na základě jejich studia si utváří vztah k vlastnímu národu, evropské kultuře a lidské civilizaci. Při jejich poznání dokáţe pochopit a respektovat rasové, náboţenské a kulturní odlišnosti. Je k nim tolerantní. Umí rozpoznat demagogii, manipulaci, projevy rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti vŧči lidem s odlišným názorem.

4.

Vytváří si svŧj vlastní světový názor, lidské a občanské postoje, které dokáţe pomocí argumentŧ v diskusi obhájit.

5.

Orientuje se v dění doma, v Evropě a ve světě.

6.

Má všeobecný kulturně-politický rozhled, nezbytný pro kaţdého vzdělaného člověka, schopnost vnímat problémy současného světa a vlastního státu.

7.

Chápe příčinné souvislosti a dŧsledky rozdílného přírodního, ekonomického, společenského a politického vývoje světa.

8.

Seznámil se podrobně s cíli, principy, zpŧsoby řízení a mechanismy fungování demokratických společenství, chápe dŧvody mezinárodní spolupráce mezi zeměmi.

9.

Prohloubil si představu o významu lidských práv, občanských rolí, práv a povinností a o předpokladech vlastního začlenění do rozmanitých oblastí ţivota společnosti. Umí se orientovat v hlavních problémech současného světa a v základních filozofických otázkách a je schopen je chápat jako prostředky k utváření vlastního ţivotního názoru.

10. Je schopen posuzovat společenské jevy a procesy a zasazovat je do širších sociokulturních, politických, ekonomických, případně psychologických souvislostí. 11. Projevuje pozitivní vztah k vlastnímu zdraví, začleňuje do svého ţivota činnosti podporující zdravý ţivotní styl, je schopen poskytnout účinnou pomoc a chovat se zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohroţujících ţivot a zdraví (první pomoc a civilní ochrana). 12. Analyzuje a řeší problémy s biologickou a ekologickou tematikou, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí. 13. Uvědomuje si nezbytnost sportovních aktivit pro fyzické a duševní zdraví, fyzická aktivita je u něj automaticky spojena s hygienickými návyky a je si vědom její relaxační a estetické funkce.

KOMPETENCE PRACOVNÍ Absolvent: 1. Provádí podle návodu základní práce a jednoduché experimenty a umí vyhodnotit jejich výsledky. 2. Zaznamenává přehledně prŧběh a výsledky pozorování, dokáţe formulovat a vysvětlit závěry pozorování. 3. Sám navrhuje jednoduché pokusy. 4. Dokáţe napsat protokol o provedeném experimentu nebo pozorování. 5. Dodrţuje pravidla bezpečnosti při práci v laboratoři. 6. Vyhodnotí údaje z daných grafŧ, tabulek a schémat a samostatně dokáţe vyhodnotit empirické údaje a vytvořit graf, tabulku a schéma. 7. Pouţívá funkční grafy, odečítá z grafu funkční hodnoty. 8. Pouţívá statistické grafy a odečítá z nich potřebné údaje. 9. Ovládá nástroje potřebné pro řešení úloh (kalkulačka, mikroskop, atd.).

13

KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI Absolvent: 1. Pojmenuje své schopnosti, znalosti a dovednosti. 2. Uvaţuje o moţnostech své budoucí profese v dlouhodobějším horizontu, uvědomuje si rŧzné faktory, které ho mohou ovlivňovat. 3. Bere v úvahu jak moţnost být zaměstnancem, tak moţnost být podnikatelem, obě moţnosti srovnává vzhledem ke svým ţivotním preferencím. 4. Rozvíjí svŧj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a vyuţívá příleţitosti pro svŧj rozvoj v osobním a profesním ţivotě, rozeznává i své slabé stránky a snaţí se na nich dále pracovat. 5. Přijímá zodpovědnost za své konání, nevyhýbá se úkolŧm, které jsou spojené s přijetím zodpovědnosti, přichází s vlastními nápady, je tvořivý, umí přijmout změnu a vyrovnat se s novými podmínkami. 6. Získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příleţitostech, plánuje a poté realizuje aktivity budoucí. 7. Usiluje o dosaţení stanovených cílŧ, kriticky hodnotí dosaţené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl, dokončuje zahájené aktivity, vyuţívá vnitřní motivace. 8. Dokáţe posoudit situaci a předvídat moţná rizika. 9. Plánuje, definuje priority, identifikuje problémy, přistupuje tvořivě k jejich řešení.

Částečně rozdílné výstupy má vzhledem k rŧzné hodinové dotaci (od septimy viz Učební plán) absolvent humanitního zaměření a absolvent přírodovědného zaměření. Profilace umoţňuje zaměřit se na individuální skupinovou a tvŧrčí práci studentŧ. Studenti díky zvýšené hodinové dotaci preferovaných předmětŧ a vhodným výběrem návazného semináře získávají nadstandardní vědomosti a dovednosti, které mohou dále uplatnit při studiu na vysoké škole. Cílové kompetence jsou souborem cílových zpŧsobilostí, které by měl student ovládat. Obsahově jsou tyto kompetence pokryty tematickým plánem, který je dále podrobně rozpracováván v ŠVP. Tematické okruhy se postupně opakují na stále vyšší úrovni. Vytváří se tak posloupnost předpokládaných poznatkŧ, která odpovídá rozvoji poznávacích schopností studentŧ. Z hlediska osobnosti studenta se jedná o dlouhodobý proces od osobnosti a projevu dítěte přes projev dospívajícího po dospělého člověka. Výše uvedený profil absolventa představuje ideál, ke kterému se kaţdý student ve větší či menší míře přiblíţí. Přiblíţení se ideálu by mělo přispět jak k vyšší úspěšnosti při přijímacím řízení na vysoké školy, tak při seberealizaci v osobním i profesním ţivotě absolventŧ.

3. 3 Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie vychází ze SWOT analýzy

3.3.1 Personální podmínky Cíl 1: Stabilizovat celý pedagogický sbor a všechny pracovníky školy Stabilizovat sbor všech vyučujících, hlavně vyučujících cizích jazykŧ, systematicky, intenzivně a dlouhodobě hledat vhodné a kvalifikované učitele těchto předmětŧ a vhodnou motivací (případně i finanční) je pak udrţet v naší škole. 14

Zároveň je třeba přesvědčit všechny učitele o nutnosti a správnosti prováděných změn a vhodně je motivovat tak, aby nutnost těchto změn sami pochopili a vzali si je za své. Těm, kteří nechtějí pracovat v tomto duchu, nebudeme bránit v odchodu, místo nich pak je třeba hledat nové učitele, kteří se novému pojetí výchovy a vzdělávání, novým metodám výuky a dalšímu vzdělávání nebudou bránit. Stabilizovat i ostatní dobré pracovníky ve škole vhodnou motivací a vytvořením dobrých pracovních podmínek, umoţnit i jim další zvyšování kvalifikace a účast na dalším vzdělávání. Plánovat odchod zkušených pedagogŧ v dŧchodovém věku a jejich náhradu takto:  spolupracovat s nimi na včasném vytipování následovníků i jejich připravenosti převzít v plném rozsahu činnost svého předchůdce;  neztratit s těmito pedagogy kontakt a vyuţít je k práci na dohody, k dlouhodobějšímu suplování, k realizaci aktivit studentů ve volném čase;  umoţnit jim (podle moţností školy) realizaci v aktivitách, které se případně rozhodnou provozovat po odchodu do důchodu;  vyuţít k udrţení kontaktu s nimi i různých společenských, kulturních i sportovních akcí pořádaných školou.

Cíl 2: Pečovat o odborný růst pedagogického sboru Hlavním cílem v personální oblasti je snaha o vysokou odbornou, metodickou a pedagogickou úroveň pedagogického sboru. Podporovat a umoţnit účast na DVPP (oblast počítačových technologií a jejich vyuţití při výuce, oblast nových metod a forem práce, zvyšování odbornosti a jazykové vybavenosti…). Snaha o pochopení nutnosti inovovat zpŧsoby výuky a změnit i celý zpŧsob myšlení učitelŧ a přístupu k ţákŧm i k učivu, netrvat na encyklopedických znalostech, ale klást dŧraz na kompetence studentŧ (informační technologie, vyhledávání informací, samostatná práce, skupinová práce, projektová výuka...), učit efektivně. Oceňovat autorství učebnic, softwarových programŧ a přednáškovou a publikační činnost učitelŧ.

Cíl 3: Motivovat stávající pracovníky Odměňovat kvalitní práci a iniciativní návrhy, kreativitu a nápady. Umoţnit svobodnou volbu metod a seberealizaci při výchově a vzdělávání. Prezentovat úspěchy školy a konkrétní zásluhy jednotlivých pracovníkŧ. Ty, kteří se budou samostatně a iniciativně podílet na tvorbě ŠVP, vhodně motivovat finančním ohodnocením a odměnami, přerozdělit výši osobních příplatkŧ tak, aby tito pracovníci byli výrazně lépe ohodnoceni. Motivovat zaměstnance i sociálním a kulturním programem z FKSP (pŧjčky, zájezdy, sociální výpomoc, divadla…).

Cíl 4: Vyhledávat potenciální odborníky Sledovat a oslovovat naše bývalé absolventy. Spolupracovat s VŠ při výběru vhodných absolventŧ. Sledovat a oslovovat odborníky i z jiných škol, případně z odborných pracovišť. Vypisovat výběrová řízení při obsazování volných míst.

3.3.2 Materiální a technologické podmínky V duchu neustálého rozvoje informačních technologií inovovat počítačovou síť a počítače, vylepšovat technické parametry a vybavení počítačových učeben i kabinetŧ (hardware), dokoupit další tiskárny a skenery. 15

Stále sledovat novinky a inovovat i programové vybavení školy (software). Odborné učebny vybavovat modernějším zařízením i novým softwarem. Stále doplňovat sbírky, laboratoře, knihovnu vhodnými pomŧckami, učebnicemi, naučnou literaturou… Lépe vyuţívat prostorové moţnosti školy a zkvalitňovat estetické prostředí ve škole.

3.3.3

Zdroje financování Celá tato oblast je ovlivněna výší finančních prostředkŧ ze státního rozpočtu i výší nákladŧ na provoz školy a na zajištění základních výchovně vzdělávacích cílŧ. V oblasti odměňování jsou finanční prostředky v Praze nadstandardní, ale přesto je třeba vyvíjet tlak na zřizovatele kvŧli zvýšení finančních prostředkŧ na osobní ohodnocení, odměny a dohody (OON), protoţe práce ve škole stále přibývá (např. tvorba ŠVP). Ekonomicky výhodně a racionálně vynakládat finanční prostředky (výběrová řízení, vnitřní audit…). Stále získávat další finanční prostředky (doplňková činnost – pronájmy, vyhledávání sponzorů z řad rodičů i praţských firem…), v nadstavbové části příjmů se budeme nadále opírat o aktivity „Sdruţení“ (sponzoring finanční i věcný), o zisky z VHČ školy a o pomoc ze zdrojů Společnosti přátel GNK. Pokusit se více vyuţívat oblast grantů (i kdyţ je její administrativní náročnost obrovská a některé zadávací podmínky pro školu těţko splnitelné), ať jiţ regionálních, či v rámci různých projektů EU.

3.3.4 Hospodaření s finančními prostředky V oblasti provozní, materiální a technologické je stávající stav na hranici únosnosti, protoţe stále rostou provozní náklady a je stále více třeba investovat do reprodukce didaktické techniky a modernizace zařízení školy, hlavně v oblasti informačních technologií. Nutnost zvyšovat náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníkŧ ve všech oblastech (informační technologie, nové formy a metody práce, odbornost, jazyková vybavenost…). Po dokončení úprav exteriéru se zaměřujeme na interiér budovy (chodby, učebny), dokončujeme výměnu nábytku v učebnách. Je dŧleţité stále inovovat didaktickou techniku na škole, počítačové vybavení atd., ovšem máme na paměti nutnost rovnováhy mezi potřebou techniky a moţnostmi školy vzhledem k její údrţbě a inovačním potřebám. Vyřešit problém s vyuţitím „zahradního domečku.“

3.3.5 Vzdělávací systém školy Rozřazovací zkoušky Vyuţít moţnost rozřazovacích zkoušek ve 4. ročníku k tomu, aby studenti se špatnými studijními výsledky a s negativním přístupem ke studiu mohli být nahrazeni novými uchazeči z devátých tříd ZŠ.

16

Na vyšším stupni gymnázia jsme zahájili ve školním roce 2009/2010 poprvé výuku podle Školního vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání (ŠVP GV). Třídy navíc profilujeme prostřednictvím zaměření na směr humanitní nebo přírodovědný, dále na základě výběru z celé řady volitelných předmětŧ. Přerozdělení probíhá v kvartách na základě zájmu studentŧ, jejich studijních výsledkŧ za tercii a kvartu, dlouhodobého zapojení do soutěţí a olympiád v profilových předmětech a na základě rozřazovacích testŧ, které se uskuteční vţdy v únoru na začátku 2. pololetí.

Vzdělávací koncepce školy Je nutné vytvořit a prŧběţně obnovovat kvalitní školní vzdělávací program, který v sobě bude zahrnovat vhodně formulované cíle a obsah vzdělání, precizní profil absolventa školy, veškerou organizaci, prostředky vzdělávání a zpŧsob realizace ve vzdělávacím procesu (tzv. formální kurikulum). Dále bude tento program obsahovat všechny rozšiřující aktivity – soutěţe, kurzy, exkurze, sportovní, kulturní a společenské aktivity (tzv. neformální kurikulum). Třetí sloţkou školního vzdělávacího programu je tzv. skryté kurikulum, tedy ty stránky ţivota školy, které nejsou přímo hmatatelné, jako je např. klima školy, vzájemné vztahy mezi lidmi, sociální struktura školy a třídy, sloţení pedagogického sboru apod. Je třeba vytvořit dojem dŧleţitosti školy, něčeho zvláštního, osobitého a specifického (tzv. konkurenční výhodu). Vytvořit novou a moderní koncepci rozvoje celé školy, coţ se týká především nových učebních plánů, kde je třeba akceptovat nové Rámcové vzdělávací programy jak pro základní vzdělávání (na niţším gymnáziu), tak pro gymnaziální vzdělávání a na jejich základě si vytvořit vlastní, na základě nových poznatkŧ stále otevřený školní vzdělávací program, který bude směřovat k naplnění cílŧ v podobě profilu absolventa našeho gymnázia. Zaměřit se především na klíčové kompetence, to znamená na celkový soubor ţákových znalostí, dovedností a postojů, které přesahují konkrétní znalosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí, umoţňují jejich efektivní vyuţití a jsou poţadovány pro různé druhy učebních, praktických a lidských činností. Pouţít model 3+1 (v prvních třech letech vyššího gymnázia bude dŧraz postupně kladen spíše na obsah učiva s plným vyuţitím kompetencí získaných na niţším stupni gymnázia, v oktávě bude upraven studijní reţim od poloviny března příslušného školního roku tak, aby byl zajištěn časový prostor a kvalitní příprava na společnou i profilovou část maturitní zkoušky. Zároveň se tím vytvoří předpoklady pro intenzivní přípravu k přijímacím zkouškám na příslušné vysoké školy). Pravidelně informovat o nové koncepci rodiče i studenty. S tím souvisejí tyto aktivity: ještě více zkvalitnit vztahy mezi studenty, rodiči a pedagogy tak, aby atmosféra na škole nebyla s příchodem nových úkolů a metod práce stresující; systematicky, dlouhodobě a profesionálně informovat studenty i jejich rodiče o důvodech připravovaných i probíhajících změn; kaţdodenní důslednou, promyšlenou výchovně vzdělávací činností a prostředky přesvědčit vhodným způsobem studenty i jejich rodiče, ţe splnění výchovně vzdělávacích cílŧ není záleţitostí vyučujícího, ale zejména studentŧ a jejich rodinného zázemí.

Maturitní zkoušky Ve školním roce 2014/2015: Maturitní zkouška ve školním roce 2014/2015 se skládá ze dvou částí – společné (státní) a profilové (školní). Aby ţák uspěl u maturity, musí úspěšně sloţit povinné zkoušky obou těchto částí.

17

Model maturitní zkoušky se opírá o zákon č. 561/2004 Sb. a vyhlášku č. 177/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisŧ. Společná část 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika max. 2 nepovinné zkoušky: z nabídky: cizí jazyk nebo matematika Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, německý, španělský, francouzský a ruský. Ţák nemŧţe konat nepovinnou zkoušku ze stejného jazyka, z jakého koná zkoušku povinnou. Při výběru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace při studiu ani to, zda ţák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Pokud ţák neuspěje u komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo cizího jazyka, opakuje jen tu dílčí zkoušku, u které neuspěl. Profilová část 3 povinné zkoušky: z nabídky: český jazyk a literatura, anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk, španělský jazyk, matematika, fyzika, chemie, biologie, historie, zeměpis, občanský a společenskovědní základ, informační a komunikační technologie Alespoň v jedné části maturitní zkoušky (společné nebo profilové) musí ţák konat zkoušku z cizího jazyka. Zároveň nesmí konat zkoušku ze stejného cizího jazyka ve společné i profilové části. max. 2 nepovinné zkoušky: z nabídky: český jazyk a literatura, anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk, španělský jazyk, matematika, MATEMATIKA+, fyzika, chemie, biologie, historie, zeměpis, občanský a společenskovědní základ, informační a komunikační technologie, deskriptivní geometrie, hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova Všechny zkoušky profilové části se konají formou ústní zkoušky před zkušební komisí. Pro moţnost skládat maturitní zkoušku z uvedených předmětŧ platí, ţe jejich celková dotace na vyšším stupni gymnázia činí 144 vyučovacích hodin. .

Předmaturitní ročníková práce Ve školním roce 2013/14 jsme nově zavedli předmaturitní ročníkové práce. Cílem těchto prací je umoţnit ţákŧm 6. a 7. ročníkŧ dlouhodobě pracovat na individuálně zvoleném samostatném tématu, naučit se pracovat s odbornou literaturou. Tyto práce také mají prohloubit schopnost analyzovat, porovnávat a syntetizovat teoretické i praktické poznatky a vyvozovat z nich potřebné závěry. Práce by měla zlepšit schopnosti ţákŧ písemné i ústní prezentace odborné práce. Ţáci 5. ročníku, kteří se rozhodnou pro vlastní téma ročníkové práce, si toto téma mohou individuálně dohodnout v období od 2. do 15. 5. s příslušným vyučujícím. Seznam všech témat i se jmény ţákŧ, kteří si vybrali vlastní téma, bude zveřejněn v polovině června. Podle prospěchu na konci 18

5. ročníku bude vytvořen seznam ţákŧ. Podle pořadí na tomto seznamu si ţáci sext, kteří se nerozhodli pro své vlastní téma ročníkové práce v kvintě, vyberou v prŧběhu posledního týdne v září 6. ročníku téma své předmaturitní ročníkové práce. Vybírat budou dle seznamu témat, který byl vyvěšen v polovině června předchozího školního roku. Nejpozději do konce října je pak ţák 6. ročníku povinen domluvit si s konzultantem své ročníkové práce úvodní konzultaci. Další prŧběţnou konzultaci ţák absolvuje ve 2. pololetí 6. ročníku, poslední závěrečnou konzultaci pak v 1. pololetí 7. ročníku. Minimální počet konzultací je tedy 3. Počet konzultací není směrem nahoru nijak omezen, vše záleţí na dohodě mezi ţákem a konzultantem dané ročníkové práce. Odevzdání ročníkové práce proběhne vţdy do konce února 7. ročníku, obhajoba pak nejpozději do pŧlky června 7. ročníku. V případě, ţe si student vybere práci v předmětu, který se v 7. ročníku nevyučuje, ročníkovou práci odevzdá do poloviny května v 6. ročníku, obhajoba pak proběhne na konci 6. ročníku. Přesné propozice rozsahu, obsahu i formy ročníkové práce jsou uvedeny v dokumentu Předmaturitní ročníková práce, který je ţákŧm přístupný na webových stránkách školy. Klasifikace ročníkové práce se bude skládat ze tří známek, váha kaţdé této známky bude 10 (tedy kategorie klasifikace A). Známky budou uděleny za obsah práce, formu a prezentaci práce prostřednictvím PP prezentace v den obhajoby. Známky se pak stanou nedílnou součástí klasifikace předmětu, ve kterém bylo téma ročníkové práce vypsáno. Tyto známky budou započítány do prŧběţné klasifikace za 2. pololetí 7. ročníku (případně za 2. pololetí 6. ročníku, v případě, ţe se daný předmět v 7. ročníku nevyučuje). Žák, který danou ročníkovou práci ve stanoveném termínu bez vážné omluvy neodevzdá nebo se bez řádné omluvy nedostaví k obhajobě: Nemŧţe být v daném předmětu klasifikován a není tedy oprávněn postoupit do dalšího ročníku. Žák, který obdrží při odevzdání práce nedostatečnou (za obsah nebo formu práce): Nebude připuštěn k obhajobě ročníkové práce v řádném termínu, a tudíţ nemŧţe být klasifikován z daného předmětu a nemŧţe tak ani postoupit do vyššího ročníku. Práci musí přepracovat a odevzdat do 30. června téhoţ školního roku. Obhajoba pak proběhne v náhradním termínu do 31. srpna. Žák, který před komisí práci neobhájí (dostane nedostatečnou): Práci musí přepracovat a odevzdat do 30. června téhoţ školního roku. Obhajoba pak proběhne v náhradním termínu do 31. srpna. Žák, který ani v náhradním termínu nesplní požadavky kladené na úspěšnou obhajobu předmaturitní ročníkové práce: Nemŧţe být v daném předmětu klasifikován a není tedy oprávněn postoupit do dalšího ročníku. Ostatní případy (např. závažné zdravotní důvody apod.): Budou posuzovány individuálně vedením školy.

Volitelné předměty V učebním plánu máme zařazeny volitelné předměty v 7. a 8. ročníku. Jejich nabídku kaţdoročně aktualizujeme na základě prŧzkumu potřeb a zájmŧ studentŧ. Výuku těchto předmětŧ zajišťujeme pomocí pedagogŧ naší školy a téţ odborníkŧ z praxe. V prŧběhu 6. ročníku si kaţdý student zvolí dva předměty z nabídky volitelných předmětŧ, které bude povinně navštěvovat v 7. a 8. ročníku. V 7. ročníku si zvolí ještě další dva volitelné předměty, které bude povinně navštěvovat v 8. ročníku.

19

V 7. ročníku má tedy kaţdý student 2 volitelné předměty, v 8. ročníku 4 volitelné předměty. Příklad nabídky dvouletých volitelných předmětŧ (pro školní rok 2010/2011): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

seminář z dějepisu, teorie státu a práva seminář z matematiky, seminář z informatiky výtvarná kultura, deskriptivní geometrie výtvarná kultura, literární seminář výtvarná kultura, seminář z dějepisu literární seminář, mediální výchova a ţurnalistika seminář z chemie, seminář z biologie seminář z chemie, seminář z fyziky seminář z matematiky, seminář z fyziky výtvarná kultura, anglický jazyk zaměřený na estetiku a humanitní vědy literární seminář, psychologie a sociologie seminář z dějepisu, psychologie a sociologie seminář z geografie, seminář z dějepisu seminář z fyziky, seminář z biologie seminář z fyziky, seminář z informatiky seminář z matematiky, seminář z biologie seminář z matematiky, deskriptivní geometrie seminář z matematiky, anglický jazyk zaměřený na exaktní vědy seminář z angličtiny (FCE), 2. předmět navrhněte (z nabízených VP) seminář z geografie, anglický jazyk zaměřený na geografii a cestovní ruch seminář z geografie, seminář z Aj zaměřený na cestovní ruch a místopis Prahy seminář z dějepisu, seminář z Aj zaměřený na cestovní ruch a místopis Prahy literární seminář, Aj zaměřený na literaturu a filmovou tvorbu

Příklad nabídky jednoletých volitelných předmětŧ (pro školní rok 2010/2011): 1.skupina

2.skupina

anglická konverzace

anglická konverzace

francouzská konverzace

německá konverzace

německá konverzace

kultura 20. století

deskriptivní geometrie

matematika kolem nás

filozofie

základy administrativy (na PC)

aplikace matematiky ve fyzice a technice

genetika a ekologie

ekonomie

sociální geografie

informatika

Aj – literárně dramatický seminář geografie

Práce s nadanými jedinci a integrace handicapovaných ţáků Zahrnout do nového školního programu všechny moţné vhodné metody a formy práce s těmito jedinci (viz. výchovný systém školy).

Účast ve školních soutěţích a olympiádách 20

Klást dŧraz na účast ţákŧ v soutěţích a olympiádách ve všech předmětech. Zapojovat studenty do SOČ. Zahrnout do ročních plánŧ vzdělávacích oborŧ.

Pravidelné školní akce spojené s výukou ročník prima:

akce adaptační kurs

-

rozsah

termín

6 - 7 dní

září

7 dní

leden - březen

(škola v přírodě) sekunda:

-

lyţařský kurs (základní)

tercie:

exkurse po ČR

-

5 - 6 dní

září

(Geo, Bi, Dě) kvarta:

-

jazykový kurs Aj

6 - 7 dní

leden - březen

-

sportovní kurs

6 - 7 dní

květen

7 dní

leden - březen

(všeobecné zaměř.) kvinta:

-

lyţařský kurs

sexta:

-

jazykový kurs Nj a Fj

-

výběrový lyţařský kurs – Alpy

6 - 7 dní

září listopad

3 - 4 dny septima:

-

sportovní kurs

6 - 7 dní

červen

(výběrový charakter) Tyto akce mohou být po schválení ředitelem školy rozšířeny o exkurze, poznávací zájezdy, školní výlety a krátkodobé výukové akce (v rozsahu 1-3 dnŧ). S recipročními či jazykovými pobyty v cizině se počítá zejména pro období 4. - 7. ročníku (moţné doplnit o 3. ročníky) ve dvouletých cyklech. Tento inovovaný model vznikl na základě připomínek členŧ pedagogického sboru, dlouhodobého rozboru zájmu studentŧ, posunu v prioritách výuky i měnící se finanční situace v rodinách studentŧ.

3.3.6 Výchovný systém školy Výchovná stránka je součástí celého pedagogického procesu. V uţším slova smyslu výchovný systém školy tvoří sedm základních oblastí prevence:

Prevence sociálně patologických jevŧ Celá tato problematika je řešena na základě Metodického pokynu MŠMT ČR k primární prevenci sociálně patologických jevŧ ze dne 16.10.2007.

21

Účelem je primární prevencí sniţovat moţnost vzniku závislostí, zejména drogových, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, šikanování, vandalismu, xenofobie, rasismu, záškoláctví a rŧzných forem intolerance apod. (viz Minimální preventivní program školy). Poskytovat studentŧm informace týkajících se zdraví, zdravého ţivotního stylu a sociálně patologických jevŧ v rámci vzdělávacího procesu. Nabídnout širokou škálu aktivit ve volném čase, které jsou realizovány zejména v oblasti sportu a kultury (činnost ŠKK a ŠSK). Do činnosti klubŧ (zejména ŠSK) stále více integrovat na pozice lektorŧ stávající studenty gymnázia z vyšších ročníkŧ. Poskytovat a zprostředkovávat poradenskou činnost pro studenty a rodiče. Dále realizovat specializované programy zaměřené na konkrétní skupiny (ročníky) studentŧ), např. projekt „VÍM PROČ NE“ a „ Záţitkem proti drogám“ pro 1. ročník na adaptačním kurzu a během škol. roku, projekt „Jeden svět na školách“ v 6. 7. ročníku aj. Provádět evaluaci účinnosti preventivních aktivit, tj. monitorovat situace z hlediska výskytu sociálně patologických jevŧ (např. sociologický výzkum). Harmonogram výchovné práce

a) Bezpečné chování, prevence záškoláctví Bezpečné chování v elektronickém světě (primy, sekundy), přednášky upozorňující na základní úskalí elektronické komunikace: antivirová problematika, chatování, hoax, elektronické bankovnictví, autorská práva aktuální finty. Jak se nestát pachatelem provinění, trestného činu (tercie, chlapci): nejčastěji páchané protiprávní činy, jako jsou řízení bez řidičského oprávnění, neposkytnutí pomoci, rvačka, poškozování cizí věci pomalováním atd. Jak se nestát obětí znásilnění, (tercie, děvčata), základní fakta a fámy o znásilnění, uţitečné rady do běţného ţivota. Bezpečné chování v elektronickém světě (kvarty): antivirová problematika, chatování, phishing, autorská práva… Spolupráce s Městskou policií pro Prahu 5

b) Výchova k občanství, problematika lidských a xenofobie

práv, prevence

rasismu

Vést studenty k pozitivnímu přístupu k sobě samému a k pozitivním společenským hodnotám. Vyuţívat významných výročí a událostí v daném školním roce k hodnocení začleňování ČR do evropských politicko-ekonomických struktur (viz činnost Evropského klubu ve škole). Součástí výchovné práce je vést studenty k solidaritě, tedy k pomoci ostatním, znevýhodněným jedincŧm či skupinám, navazovat na předchozí ročníky a pomáhat se sbírkami občanskému sdruţení „Ţivot dětem“. Adopce na dálku (jednotlivé třídní kolektivy) Pomoc vozíčkáři

c)

Prevence uţívání návykových látek Spolupráce s Českou koalicí proti tabáku Techniky odmítání, v hodinách výchova k občanství

d) Prevence vandalismu, ničení majetku 22

Vedením studentŧ k pozitivním hodnotám v kaţdodenním ţivotě se zabývají všichni pedag. pracovníci ve všech vyučujících předmětech.

e)

Prevence všech forem šikany Vytváření pozitivních vztahŧ v třídních kolektivech

f)

Sexuální a rodinná výchova Uskutečňovat výchovně vzdělávací program o dospívání a reprodukčním zdraví „Čas proměn“ (dívky prim) a program „S tebou o tobě“ (dívky kvint) Přednáška zaměřená na sex. výchovu, určená pro primy.

g) Prevence dalších patologických jevů Poruchy příjmu potravy Závislost na politickém a náboţenském extrémismu, příběhy bezpráví

Spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou Praha 5 Uskutečňovat pravidelné konzultace pracovníkŧ školy s pracovníky poradny. Pracovat se studenty s poruchami učení. Adaptovat studenty prim na nové (středoškolské) prostředí. Pomoci při přijímacím řízení (psychodiagnostický test).

Zpŧsob hodnocení a práce ţákŧ se speciálními vzdělávacími potřebami Při hodnocení a zpŧsobu vzdělávání ţákŧ se speciálními vzdělávacími potřebami se vychází především z doporučení posudku pedagogicko-psychologické poradny a z individuálního vzdělávacího plánu ţáka. Při zkouškách a v závěrečném hodnocení se vţdy přihlédne k charakteru znevýhodnění nebo postiţení.

Zpŧsoby práce s ţákem mimořádně nadaným Moţností specifického přístupu je celá řada, ale na našem Gymnázium Nad Kavalírkou je vhodné, vzhledem k personálním, materiálním, prostorovým i organizačním podmínkám, vyuţívat zejména následující zpŧsoby: v rámci výuky vyuţívat jejich potenciál k obohacení forem, metod práce na základě jejich zájmŧ zadávat specifické úkoly (referáty, prezentace apod.) zapojování do soutěţí na meziškolní úrovni (reprezentace školy) v oblasti mimořádného pohybového nebo uměleckého nadání jim umoţnit nadstavbovou činnost v rámci ŠSK nebo ŠKK v případě jejich zájmu jim umoţnit účast na výuce v rozšiřujícím studiu vyšších ročníkŧ (volitelné předměty) úzce spolupracovat s rodiči ve smyslu prohlubování jejich nadání v době volného času (krouţky, kluby, …)

23

Poradenství pro studenty vyšších ročníkŧ, zejména septim a oktáv v oblasti jejich pomaturitního vzdělávání Předávat a zprostředkovávat informace o moţnostech studia na konkrétních vysokých školách. Pomoci při zjišťování předpokladŧ pro studium na vysoké škole ve spolupráci s PPP pro Prahu 5.

24

Harmonogram výchovné práce Ročník primy

Skupina ch + d

Název Adaptační kurz

ch + d

Anketa

ch + d d

Beseda s psychologem Čas proměn

d

Čas proměn

ch + d

Lyţařský kurz

tercie

ch + d

kvarta

ch + d ch + d ch + d ch + d

Česká koalice proti tabáku Action Sportovní kurz Action Lyţařský kurz

sekundy

kvinta

ch + d sexta

ch + d ch + d

septima

ch + d

Plánované rodičovství Srdíčkový den

ch + d

Plánované rodičovství Příběhy bezpráví

ch + d ch + d

Sportovní kurz Příběhy bezpráví

ch + d

oktáva

Plánované rodičovství Srdíčkový den

Obsah seznamovací hry, nácvik asertivních dovedností, sportovní aktivity hodnocení nového školního prostředí beseda o přestupu ze ZŠ na SŠ výchovně vzdělávací program o dospívaní výchovně vzdělávací program o dospívaní prohlubování interpersonálních vztahŧ seminář o škodlivosti kouření projekt zaměřený na mladé řidiče prohlubování interpersonálních vztahŧ projekt zaměřený na mladé řidiče prohlubování interpersonálních vztahŧ přednáška lékaře o reprodukčním zdraví, sexu a plánovaném rodičovství pomoc s prodejem charitativních předmětŧ OS Ţivot dětem přednáška lékaře o reprodukčním zdraví, sexu a plánovaném rodičovství pomoc s prodejem charitativních předmětŧ OS Ţivot dětem přednáška lékaře o reprodukčním zdraví, sexu a plánovaném rodičovství aktuální filmy, beseda s odborníky na dané téma prohlubování interpersonálních vztahŧ aktuální filmy, beseda s odborníky na dané téma

25

Termín září začátek listopadu konec listopadu 1. pol. ŠR 1. pol. ŠR zimní měsíce květen prosinec květen prosinec zimní měsíce květen září, prosinec květen září, prosinec květen listopad červen listopad

3.3.7 Systém řízení Systém řízení školy je dán organizačním řádem a dalšími dokumenty školy, kterými jsou delegovány a kontrolovány úkoly a zodpovědnost, jsou stanoveny náplně práce všech pracovníkŧ školy, ve škole pracují metodické orgány v souladu s koncepcí rozvoje školy, je vedena povinná dokumentace školy, správní úkony jsou prováděny kompetentně. Ředitel školy a zástupci ředitele: Mají potřebné vzdělání a schopnosti k zajištění efektivního chodu školy ve všech oblastech její činnosti. Jsou odpovědní za zajištění a podporu potřeb učitelŧ a ţákŧ. Orientují se na svŧj profesionální rozvoj a stále se vzdělávají. Mají vysokou úroveň zodpovědnosti za to, co se děje ve škole. Podporují profesionální rozvoj všech pracovníkŧ školy. Zavádí a udrţují efektivní vzájemné vztahy mezi učitelským sborem, ţáky, rodiči a společností. Mají přizpŧsobivý styl řízení a administrativní styl. Mají schopnost delegovat kompetence a zodpovědnost a kontrolovat činnosti. Mají kontinuální přehled o vzdělávacím a výchovném programu školy a jeho rozvoji, prŧběţně hodnotí dosaţené cíle. 1. Informační systém vnitřní Prŧběţně kontrolovat a upravovat veškerou školní dokumentaci podle nových zákonŧ, vyhlášek a nařízení. Udrţovat informační systém školy na vysoké úrovni, veškeré informace mít dostupné na počítači na společném síťovém disku, logicky strukturovat informace – písemné informace. Udrţovat i informační systém ústní, tj. organizovat pravidelné porady vedení jednou týdně, pravidelné provozní porady jednou měsíčně, pedagogické rady, nepravidelné porady při řešení mimořádných situací, schŧzky VO, schŧzky rŧzných pracovních týmŧ. vnější Podávat informace o škole veřejnosti (www stránky), rodičŧm studentŧ (www stránky, studijní prŧkazy, informační tiskopisy), studentŧm (studijní prŧkazy, školní rozhlas, informační tabule, nástěnky) i nadřízeným orgánŧm (dle předepsaných soupisŧ). 2. Plánovací systém Naplánovat a prŧběţně, na základě analýzy úspěšnosti, inovovat kvalitní a atraktivní koncepci osmiletého studia podle nových legislativních dokumentŧ. Vytvářet roční plány práce, které budou rozpracovávány do měsíčních plánŧ. Plánovat i v oblasti lidských zdrojŧ, tj. se všemi pedagogickými pracovníky je pravidelně v období duben aţ květen prováděn na základě předchozího dotazníku pohovor, při němţ mají moţnost sdělit svoje dosavadní postřehy z prŧběhu školního roku, vyjádřit se ke stávající situaci ve škole a své roli v ní, vysvětlit své představy o zaměření školy, o svém pŧsobení v ní a o svém dalším vzdělávání. Zároveň s nimi je prodiskutována jejich účast a podíl na přípravě školního vzdělávacího programu, jejich pracovní náplň a jejich zapojení do tvŧrčích předmětových týmŧ. Kaţdý člen sboru by měl mít pocit své osobní dŧleţitosti a jistotu, ţe jeho podíl na výsledcích školy je významný. 26

3. Kontrolní systém Zkvalitňovat vnitřní kontrolní systém vynakládání finančních prostředkŧ (vnitřní finanční audit – viz vnitřní směrnice). Zkvalitňovat celý vnitřní kontrolní systém školy, který je dán organizačním řádem školy, nejrŧznějšími plány (termíny a zodpovědní pracovníci), vnitřními směrnicemi a dalšími dokumenty školy. Kontrolovat a zjišťovat nedostatky, zajistit nápravu zjištěných nedostatkŧ a stanovit zodpovědnost jednotlivých pracovníkŧ za rŧzné oblasti práce školy.

3.3.8 Evaluace a hodnocení výsledků 1. Externí evaluace: Zjišťovat výsledky studentŧ v přijímacím řízení na VŠ, dělat z těchto zjištění zpětné závěry pro školní výuku. Účastnit se státních standardizovaných testŧ (např. Kalibro), z výsledkŧ v těchto testech provádět zpětnou vazbu na vzdělávací proces. Zajistit širokou účast studentŧ v nejrŧznějších soutěţích a olympiádách, dŧraz klást na vhodnou motivaci a úspěchy studentŧ začlenit do klasifikace v jednotlivých předmětech i do celoroční a celoškolní soutěţe „O Kavalíra a První dámu školy.“ 2. Interní evaluace: Začlenit hodnocení vzdělávacích výsledkŧ ţákŧ ve vnitřním klasifikačním řádu do vzdělávacího systému, který musí být detailně rozpracován do klasifikačních řádŧ jednotlivých předmětŧ. Zpracovávat závěry z výsledkŧ maturitních zkoušek. Zpracovávat informace z hospitační činnosti, z prŧzkumŧ a anket pro studenty a učitele, z kaţdodenní kontroly a pozorování chodu školy. Provádět alespoň jednou za tři roky autoevaluaci školy ve všech oblastech její činnosti. (Je zpracovávána ve zprávách, které jsou předkládány Odboru školství MHMP). Na základě provedené evaluace je zpětně ovlivňován a zkvalitňován celý výchovně vzdělávací proces. Podrobně je evaluace a autoevaluace rozpracována v kapitole č.5.

3.3.9 Mimovýukové a mimoškolní aktivity Podněcovat charitativní akce studentŧ v rámci zájmových krouţkŧ (onkologie FN Motol, MŠ). Organizovat tradiční kulturní a sportovní akce (Zahradní slavnost, Loreta, Divadlo Na Prádle, vánoční akademie, výstavy výtvarných prací studentŧ, nejrŧznější sportovní soutěţe a přebory…). Kaţdý rok pořádat celoškolní soutěţ O Kavalíra a První dámu školy. Organizovat pomoc invalidnímu občanovi panu Boháčovi (výstavy, účast na předávání maturitních vysvědčení…) a dalším občanŧm. Kaţdoroční organizace maturitního plesu, který je zároveň plesem inauguračním. Podporovat činnost Školního sportovního klubu a Školního kulturního klubu s mnoha zájmovými krouţky a aktivitami. Školní kulturní klub (Škk) Aktivní zapojení studentŧ do společenského dění školy formou zájmové činnosti podporuje prohloubení jejich neformálního vztahu ke škole, zlepšuje komunikaci mezi 27

studenty rŧzných věkových kategorií víceletého gymnázia, pomáhá při orientaci výběru dalšího studia a plní i svoji roli v prohlubování neformálních vztahŧ mezi studenty a pedagogy. Dle aktuální nabídky a poptávky kaţdoročně pracuje několik krouţkŧ a klubŧ, např. Evropský klub, Dramatický krouţek, Keramický krouţek, Pěvecký krouţek, Literární krouţek atd. Tyto krouţky jsou většinou vedeny bývalými studenty naší školy nebo členy pedagogického sboru.

Školní sportovní klub (Šsk) Šsk má na naší škole mnohaletou tradici. Dle zájmu studentŧ jsou otevírány krouţky, které vedou bývalí či stávající studenti našeho gymnázia nebo učitelé tělesné výchovy. Mezi tradiční krouţky patří, např. futsalový, florbalový nebo volejbalový krouţek. Je samozřejmé, ţe účastníci těchto krouţkŧ jsou základnou při výběru reprezentačních druţstev školy v rŧzných sportovních soutěţích, jichţ se naše škola pravidelně zúčastňuje.

3.3.10 Kultura školy, image školy, tradice školy, klima školy, public relations Kulturou školy rozumíme to, jak se škola prezentuje na veřejnosti, jaký obraz o škole se vytváří, jakou má pověst u odborné a rodičovské veřejnosti, jaké má škola osobnosti, cíle a hodnoty, jak kvalitní absolventi z ní odcházejí. Je to celkový obraz školy na veřejnosti. Ve své podstatě v sobě kultura školy skrývá symboly, logo, hlavní myšlenku a vizi školy, image a klima školy, tradice i public relations. Z této definice vyplývají pro školu následující úkoly: Vytvořit soubor hodnot, který škola povaţuje za dŧleţité. Dbát na to, aby všichni (ředitel, učitelé i ţáci) respektovali hodnotový systém školy. Vytvořit klima dŧvěry mezi učiteli a ţáky, mezi vedením školy a učiteli a mezi ţáky navzájem. Klást silný dŧraz na výchovně – vzdělávací proces. Snaţit se ve škole vytvářet a podporovat dobré vztahy a duch spolupráce mezi učiteli. Dbát na to, aby se učitelé cítili odpovědni za dosaţené výsledky ţákŧ. Orientovat se ve škole na pozitivní klima a věřit v moţnosti studenta. Docílit toho, aby ţáci měli zodpovědnost za své výsledky. Zajistit ve škole pořádek a dobrou disciplínu učitelŧ i ţákŧ. Sledovat a kontrolovat absence studentŧ a snaţit se je sniţovat. Otevřeně komunikovat s rodiči a s veřejností. Být pyšní na logo školy a hlavní myšlenku kalokagathia, cítit sounáleţitost se školou. Vytvářet a udrţovat úpravné a estetické prostředí školy. Dobře prezentovat školu na veřejnosti (webové stránky, sborníky, ročenky, akce školy, články v tisku, dny otevřených dveří…). Vytvořit vysoký kredit a pověst školy na veřejnosti. K dosaţení výše formulovaných výchovně vzdělávacích cílŧ je třeba si osvojit zpŧsob efektivní práce i výuky.

Faktory efektivního vyučování: Vynikající školní a třídní management. Uvědomělá disciplína učitelŧ a ţákŧ. Učitelé mají vysoké očekávání o svých ţácích. Ochota pouţívat nové výukové metody a technologie. 28

Učitelé se věnují ţákŧm. Dobře a detailně připravené a promyšlené hodiny. Dobré vztahy mezi vedením školy, učiteli a ţáky. Učitelé pracují s vysokým nasazením. Učitelé mají a cítí podporu u vedení školy. Efektivní komunikace s rodiči. Dobrá týmová a tvořivá spolupráce učitelŧ. Dobrá a otevřená komunikace mezi vedením, učiteli a ţáky. Prostředí školy je podnětné pro celý výchovně-vzdělávací proces. Podněcování k samostudiu a celoţivotnímu vzdělávání učitelŧ i ţákŧ. Hlavním cílem je vytvoření participačního otevřeného výchovně-vzdělávacího systému celé školy.

3. 4 Začlenění průřezových témat 3.4.1 Výchova demokratického občana VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. 2.

1. 2. 3. 1. 2. 1.

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

Ţák chápe školu jako demokratické společenství a svého partnera. Umí uplatňovat demokratické principy v kaţdodenním ţivotě školy (aktivně se zapojuje do ţákovské samosprávy). Ţák chápe občana jako zodpovědného člena společnosti, zná jeho hlavní práva a povinnosti. Zná základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, morálka). Zná a respektuje principy souţití s minoritami. Ţák si uvědomuje význam parlamentních, krajských a komunálních voleb. Chápe obec jako základní jednotku samosprávy státu. Ţák je schopen chápat demokracii jako protiváhu diktatury a anarchie, dokáţe zformulovat a zdŧvodnit základní principy demokracie.

OBČANSKÁ SPOLEČNOST A ŠKOLA

OBČAN, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A STÁT

FORMY PARTICIPACE OBČANŦ V POLITICKÉM ŢIVOTĚ PRINCIPY DEMOKRACIE JAKO FORMY VLÁDY A ZPŦSOBU ROZHODOVÁNÍ

Přímá vazba na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména na vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ.

3.4.2 Osobnostní a sociální výchova VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student dokáţe v rámci komunikace prosazovat své názory a osobnostní postoje. 2. Rozezná demagogické postoje a dokáţe jim argumentačně čelit. 29


JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

3. Umí v diskusi přijmout i rozdílné názory. 1. Dokáţe k rŧzným (dějinným) událostem zaujmout osobní stanovisko. 2. Posuzuje je z rŧzných úhlŧ pohledu. 1. Ví, z jakých (fylogenetických) základŧ vychází osobnostní a sociální charakteristika jedince (povahové rysy- agresivita, postavení ve skupině apod.). 2. Ví, jakými zpŧsoby své chování korigovat – sebekontrola apod. 1. Chápe pozitivní smysl umění a kultury na celkový rozvoj osobnosti. 2. Pokouší se své rozvíjející se estetické cítění promítnout do své osobnosti – vnímání krásy, kultivace chování apod.

1. Zná dŧleţitost zdraví a fyzické kondice pro optimální vývoj osobnosti člověka. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

ČLOVĚK A SPOLEČNOST ČLOVĚK A PŘÍRODA

UMĚNÍ A KULTURA ČLOVĚK A ZDRAVÍ

Chová se dle zásad fair play. Dodrţuje zásady chování jedince ve skupině a respektuje je. Dokáţe se podřídit zájmŧm kolektivu. Umí na sebe převzít zodpovědnost. Má zdravou sebedŧvěru. Chrání své zdraví i zdraví ostatních.

3.4.3 Environmentální výchova Environmentální výchova umoţňuje studentovi celistvé pochopení problematiky vztahŧ člověka k ţivotnímu prostředí. Vede ţáky k uvědomění si základních podmínek ţivota a odpovědnosti současné generace za ţivot v budoucnosti. Naléhavost a šíře obsahu tohoto tématu předpokládá integraci tohoto prŧřezového tématu do většiny vzdělávacích oblastí. Nejbliţší vazbu má však na oblast Člověk a příroda. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Zná význam lesa pro člověka i pro přírodu jako takovou, ví, které rostliny a ţivočichové v lese ţijí, uvědomuje si vztahy mezi nimi. 2. Uvědomuje si změny okolní krajiny vlivem člověka, rozlišuje plodiny pěstované člověkem na poli a rostliny planě rostoucí, uvědomuje si moţný negativní význam zavlečených rostlin a ţivočichŧ. 3. Chápe druhovou rozmanitost ekosystémŧ, uvědomuje si potravní vztahy mezi ţivými organismy v ekosystému, uvádí příklady, kdy došlo k narušení rovnováhy, která vedla k vyhynutí druhu, uvaţuje, jak by se mohlo této situaci předejít. Je mu známo, ţe některé látky se cestou potravních řetězcŧ dostávají aţ k člověku a zpŧsobují váţná onemocnění, vyhledává příklady v literatuře. 4. Chápe globální význam deštného pralesa pro lidstvo, uvědomuje si druhovou rozmanitost tohoto ekosystému a vysvětlí jeho nezastupitelnost na Zemi. 5. Vysvětlí vznik kulturní krajiny, chápe, ţe příroda je ovlivňována civilizací jiţ od jejího vzniku, uvádí příklady zásahŧ člověka do přírody. Zvaţuje moţnosti vyuţívání prŧmyslových hnojiv a zná moţné alternativní ekologické náhrady. 6. Vysvětlí funkci umělých ekosystémŧ, jejich vztahy k okolí, obecné příklady aplikuje na místní podmínky. 30


ČLOVĚK A PŘÍRODA

7. Vysvětlí vznik kyselých dešťŧ a jejich dopad na přírodu, uvede moţnosti, jak jim lze předcházet, uvede faktory znečišťující ovzduší a vysvětlí příčinu vzniku smogu. 8. Sleduje monitoring ovzduší ve svém bydlišti i v okolí školy. 9. Vysvětlí princip vzniku skleníkového efektu, příčiny jeho vzniku, diskutuje problém globálního oteplování, uvaţuje o moţnostech nápravy. 10. Ví, jak vznikají fosilní paliva, uvědomuje si dopad vyuţívání fosilních paliv na stav ţivotního prostředí, zvaţuje výhody a nevýhody jaderných, tepelných a vodních elektráren, diskutuje o moţných alternativních zdrojích energie. Seznamuje se a vyhledává informace o nových technologiích, které jsou ekologicky výhodné – malá spotřeba energie, recyklace. 1. Umí analyzovat mediální texty s ekologickou tematikou. 2. Písemně i slovně vyjadřuje svŧj názor týkající se problematiky ţivotního prostředí. 3. Seznamuje se s literaturou s ekologickou tematikou. 4. Disponuje základní slovní zásobou dŧleţitou pro získávání a předávání informací o ţivotním prostředí. 5. Pouţívá cizí jazyk jako prostředek pro zjišťování informací, týkajících se závaţných celosvětových problémŧ – ţivot ve velkoměstech, automobilová doprava, ozonová díra… 6. Je schopen porozumět cizojazyčným informacím při návštěvě národního parku, muzea, zoologické či botanické zahrady. 1. Při sportu a pobytu v přírodě si vytváří aktivní vztah k přírodě a potřebu ji chránit. Respektuje pokyny ochráncŧ přírody. 2. Je si vědom negativních vlivŧ znečištěného ţivotního prostředí na zdraví člověka, prosazuje ekologické aspekty do svého ţivotního stylu. 1. Cítí potřebu řešit ekologické problémy regionu, kde ţije, cítí za ně spoluzodpovědnost. 2. Umí rozeznat soukromé a veřejné zájmy. Zná svoje práva: právo na příznivé ţivotní prostředí, právo na informaci o stavu ţivotního prostředí. Ví, na jaké instituce se mŧţe obrátit, aby získal informace o stavu ţivotního prostředí. 3. Je schopen postihnout příčinu změn v postavení člověka v přírodě během historie, jeho negativní ovlivňování přírody a dŧsledky s tím spojené (rozvoj zemědělství, urbanizace, stěhování národŧ, obdělávání pŧd, domestikace, urbanizace, kolonizace, plantáţní zemědělství, globalizace). 4. Chápe nutnost vzniku celosvětových organizací pro řešení problémŧ OSN, FAO, UNESCO, UNICEF. 1. Student dokáţe tvořivě ztvárnit přírodu a lidskou civilizaci. Volí pro to vhodné vyjadřovací prostředky, které se svou podstatou dotýkají ţivotního prostředí. Rozvíjí fantazii a představivost. 2. Student poznává a chápe zákonitosti přírody, výsledkem je celistvý pohled od drobného detailu ke globálnímu pohledu na vztah člověka a biosféry aţ k objevení potřeby čistého ţivotního prostředí (konkretizováno v jednotlivých námětech). 3. Student vyuţívá přírodních materiálŧ (písek, větvičky, přírodní pigmenty, ruční papír atd.). Objevuje je v kameni, hlíně. Vyuţívá mediálních prostředkŧ-video, fotoaparát, počítač… 1. Student vyuţívá počítače jako prostředku k vyhledávání a zpracování informací. 2. Student zpracovává projekty, informace, vyhledané pomocí informační technologie, doplňuje vlastní myšlenkou, názorem, nápadem. 1. Student řeší praktické úlohy s ekologickou tematikou, ve kterých se dá vyuţít statistika.

31

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

ČLOVĚK A ZDRAVÍ ČLOVĚK A SPOLEČNOST

ESTETICKÁ VÝCHOVA

INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

Součástí výuky prŧřezového tématu Environmentální výchova jsou jednodenní (popřípadě vícedenní) exkurze s ekologickou tematikou, konané v kaţdém ročníku niţšího gymnázia. Tyto exkurze zajistí učitelé biologie ve spolupráci s ostatními vyučujícími, kterých se toto prŧřezové téma týká.

3.4.4 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1.

Student dle svých schopností zná hlavní instituce EU, dokáţe pohovořit o jejich významu a kompetencích. Dokáţe vyjmenovat některé představitele těchto institucí, pohovořit o podílu českých zástupcŧ na jejich činnosti, je schopen debatovat o budoucnosti EU, uvede cíle evropské integrace. 1. Student je schopen pohovořit o vývoji evropské integrace po druhé světové válce, zná jeho hlavní mezníky, porozumí postupnému prŧběhu rozšiřování EU, má povědomí o kořenech a motivech integrace evropských státŧ, dokáţe rozlišit její pojmenování. Vnímá vývoj jednotlivých evropských státŧ na pozadí vývoje EU. 2. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy a světa a měly podstatný význam pro evropskou integraci a přičlenění ČR k EU. 1. Student je schopen pohovořit o jednotlivých fázích vývoje kultury v Evropě, vyjmenovat jejich charakteristické znaky ve všech oborech lidské činnosti, zejména ve výtvarném umění, hudbě, literatuře, filmu. 2. Student zná významné představitele evropské kultury a umění a dokáţe je zařadit do kulturních směrŧ. 3. Uvědomuje si nutnost ochrany památek a kulturního dědictví Evropy a světa. 4. Rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním měřítku, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech. 1. Seznámí se se základními integracemi státŧ probíraných kontinentŧ, dokáţe je porovnat, lokalizuje na mapách světadílŧ hlavní geopolitické změny v konkrétních oblastech, prŧběţně se seznámí s politickými problémy současného světa. 2. Prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkce mezinárodních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémŧ ve všech oblastech ţivota lidstva a na dodrţování lidských práv. 1. Student je schopen dle svých schopností a vědomostí vnímat sociální, ekonomické a kulturní souvislosti stavu naší společnosti v kontextu evropského a světového vývoje. Je schopen promítat do svého jednání tradiční evropské hodnoty, jako je morálka, humanismus, svobodná lidská vŧle, uplatňování práva, osobní zodpovědnost, racionálního uvaţování, kritické myšlení a tvořivost. 1. Uvádí na konkrétních příkladech závaţné dŧsledky a rizika vlivŧ společnosti na stav ţivotního prostředí v evropském a globálním měřítku, uvědomuje si nutnost ochrany přírodního prostředí ve světě. 1. Dokáţe uvést příklady specifických charakteristik ţivotního stylu, kultury a jiných reálií jazykových oblastí jazyka, kterému se věnuje během výuky. 1. Porovná a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry vybraných státŧ Evropy. 32


Instituce Evropské unie – ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vývoj a kořeny evropské integrace – ČLOVĚK A SPOLEČNOST

Evropské umění a kultura – UMĚNÍ A KULTURA ČLOVĚK A SPOLEČNOST - český jazyk a literatura - cizí jazyk Mezinárodní integrace státŧ, politické problémy současného světa – ČLOVĚK A SPOLEČNOST Výchova k občanství – ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vliv člověka na ţivotní prostředí ČLOVĚK A SPOLEČNOST Reálie jazykových oblastí – cizí jazyk Státy Evropy - ČLOVĚK A SPOLEČNOST

2. 3.

Vyuţívá internetu k samostatnému získávání informací o zemích Evropy. Rozvíjí základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy.

- INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

3.4.5 Mediální výchova Prŧřezové téma Mediální výchova obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Mediální výchova má vybavit studenta základní úrovní mediální gramotnosti. K základním cílŧm tohoto prŧřezového tématu patří především schopnost zpracovat, vyhodnotit, vyuţít potenciál médií jako zdroje informací, dále rozvíjet schopnost kritického vnímání (analytický přístup) k mediálním sdělením a zapojit se do mediální komunikace. Interaktivní a tvŧrčí charakter, stejně jako šíře obsahu tohoto tématu předpokládá integraci tohoto prŧřezového tématu do většiny vzdělávacích oblastí. Nejbliţší vazbu má však s oblastmi Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace, Informatika a informační a komunikační technologie a Umění a kultura. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student porovnává rŧzné druhy mediálních sdělení, 2. Rozlišuje informativní, společensky významná sdělení od zábavních a bulvárních.


KRITICKÉ ČTENÍ A VNÍMÁNÍ MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ (ZPRAVODAJST VÍ A REKLAMA)

ČLOVĚK A SPOLEČNOST – Historie, výchova k občanství JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – český jazyk a literatura, cizí jazyk INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

1. Student se učí chápat rozdíl mezi realitou a médii zobrazovanými stereotypy. 2. Učí se rozlišovat, např. sdělení vycházející ze společenských předsudkŧ, neodbornosti a sdělení objektivní, vycházející ze znalosti problematiky. 1. Student rozumí rozdílu ve stavbě a skladbě sdělení v tisku pro dospělé a v časopisech pro dospívající. 2. Student dokáţe na základě tohoto rozdílu vyuţít zdroje informací k rŧzným účelŧm.

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – český jazyk a literatura ČLOVĚK A SPOLEČNOST – výchova k občanství

1.

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – český jazyk UMĚNÍ A KULTURA – hudební a výtvarná kultura ČLOVĚK A SPOLEČNOST – Historie, výchova k občanství JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – český jazyk a literatura, cizí jazyk UMĚNÍ A KULTURA – hudební a výtvarná výchova

1.

2.

3.

INTERPRETACE VZTAHU MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ A REALITY (ZPRAVODAJSTVÍ, REKLAMA, ZÁBAVA) STAVBA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ (ZPRAVODAJSTVÍ – TV, RADIO, INTERNET, TISK) Student na základě výběru jazykových VNÍMÁNÍ prostředkŧ, obrazŧ, hudby se učí AUTORA vnímat a rozpoznat autora sdělení a MEDIÁLNÍCH jeho záměr pŧsobení na vnímatele. SDĚLENÍ Student si uvědomuje význam a roli FUNGOVÁNÍ A médií v kaţdodenním ţivotě VLIV MÉDIÍ VE společnosti – v oblasti politiky, SPOLEČNOSTI kultury. Rozvíjí své schopnosti analytického přístupu k médiím, kritického odstupu od nich. Učí se vyuţívat moţností a nabídky 33

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE – český jazyk a literatura INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

médií jako zdroje cenných informací, kvalitní zábavy a naplnění volného času.

3.4.6 Multikulturní výchova Prŧřezové téma pomáhá vytvářet postoje a principy tolerance, reflektovat zázemí rŧzných sociálních skupin a uznávat je, pomáhá uvědomit si vlastní identitu, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí, stimuluje a koriguje jednání a hodnotový systém ţákŧ, pomáhá uvědomovat si neslučitelnost intolerance s principy ţivota v demokratické společnosti a vede studenty k angaţovanosti v této oblasti, učí vnímat sebe jako občana, má aktivní podíl na utváření postojŧ společnosti k minoritním skupinám VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1.

2.

3.

4.

Student má základní znalosti o rŧzných etnických a kulturních skupinách v ČR a EU, orientuje se v pluralitní společnosti a vyuţívá multikulturních vztahŧ.


TÉMATA KULTURNÍ DIFERENCE

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE - český jazyk a cizí jazyky

LIDSKÉ VZTAHY ČLOVĚK A SPOLEČNOST – výchova k občanství, Historie Student komunikuje a ţije ve skupině ETNICKÝ s příslušníky odlišných PŦVOD ČLOVĚK A ZDRAVÍ – tělesná sociokulturních skupin. výchova MULTI Student uplatňuje svá práva a KULTURALITA UMĚNÍ A KULTURA – výtvarná a respektuje práva druhých, přijímá SOUČASNÉHO hudební výchova druhého jako jedince se stejnými SVĚTA právy, všechny etnické skupiny a ČLOVĚK A PŘÍRODA – zeměpis kultury jako rovnocenné. PRINCIP SOCIÁLNÍHO INFORMATIKA A INFORMAČNÍ Student poznává a toleruje odlišnosti SMÍRU A A KOMUNIKAČNÍ jiných národních, etnických, SOLIDARITY TECHNOLOGIE – informační a náboţenských, sociálních skupin. komunikační technologie

5.

Student s nimi spolupracuje podle svých moţností.

6.

Rozpoznává projevy rasové nesnášenlivosti.

7.

Uvědomuje si moţné dopady svých verbálních i neverbálních projevŧ a přijímá za ně zodpovědnost.

8.

Zná některé základní pojmy multikulturní terminologie.

Obecně všechny předměty, mimovýuková činnost a mimoškolní akce.

34

4. Učební plán 4. 1 Tabelace učebního plánu V zájmu posílení profilace studentŧ na vyšším stupni vzdělávání jsme se rozhodli připravit ŠVP GV zvlášť pro třídy humanitního zaměření a zvlášť pro třídy přírodovědného zaměření. V souvislosti s tím vyvstal problém rozdělení studentŧ 4. ročníku do tříd podle těchto zaměření. Tento problém jsme vyřešili zavedením rozřazovacích testŧ pro studenty kvart. Studenti absolvují koncem ledna dva písemné testy (humanitní základ, přírodovědný základ). Podle získaných bodŧ se poté studenti rozdělí do třídy s humanitním a přírodovědným zaměřením. Body studenti získávají nejen z testŧ, bodově se hodnotí také prospěch v profilových předmětech a účast a výsledky v soutěţích a olympiádách. Kdo nebude spokojen s místem, které na něho zbude ( přepokládáme, ţe to budou studenti se stabilně slabými studijními výsledky), má moţnost podat do konce února přihlášku na jinou školu. ŠVP GV v kvintě bude podobný pro třídy obou zaměření, coţ umoţní určitou reciproční prostupnost mezi třídami či případně přijetí ke vzdělávání nadaných studentŧ z 9. ročníku ZŠ. K výraznému odlišení učebních plánŧ tříd humanitního a přírodovědného zaměření dojde zejména v 7. a 8. ročníku specifikací nabídky volitelných předmětŧ. V 7. ročníku bude nabídka dvojic volitelných předmětŧ v rámci humanitního nebo přírodovědného zaměření. V 8. ročníku budou studentŧm nabídnuty další dva samostatné volitelné předměty bez ohledu na zaměření. Závěrem je třeba zdŧraznit, ţe dosaţený stupeň všeobecného vzdělání bude odráţet cílové standardy pro kaţdý vzdělávací obor ŠVP GV vzhledem k humanitnímu či přírodovědnému zaměření, přičemţ obsah maturitní zkoušky bude jednotný.

35

Humanitní větev Vzdělávací Min. oblasti dot. Jazyk a jazyková komunikace

Matematika a Její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost

Člověk a příroda

12 +2+ 1 12 +2 12 +2+ 1 10 +2

Vzdělávací obory

3

4+1

4

Anglický jazyk

3

3+1

4

4

3+1

3+1

4

4

Matematika a …

4

4

3

2+1

Informační a …

2

2

Historie

2

2

2

2

Občanský a společenskovědní základ Fyzika

2

2

1

2

2*

2

2

-

2*

2

2

-

2*

2

2

-

Zeměpis

2

2

-

2

Geologie

-

-

-

-

2

2

2

-

3

3

2

2

-

-

1

-

-

-

4 -

4 4

33 34

32 33

33 34

30 31

2. cizí jazyk

Poznámky

VIII.r

3+1

24 Chemie +1+ 1 Biologie

0

VI.r VII.r

Český jazyk a literatura

4+1 12 +3

V.r

-

Bude zařazena do předmětŧ Bi a Z

Hudební výchova Umění a kultura

4 +3

Výtvarná výchova

Člověk a zdraví

8 +2

Tělesná výchova Výchova ke zdraví

Člověk a svět práce

+1

Prŧřezová témata Další vzdělávací aktivity (volitelné předměty) Disponibilní časová dotace

Celková povol. dot.

12

Zařazeny do jednotlivých předmětů Volitelné př. I. Volitelné př. II.

26

128 28 –35 hodin v týdnu 132

* Laboratorní práce probíhají jednou za 6 týdnŧ po 2 vyučovacích hodinách.

36

Přírodovědná větev Vzdělávací Min. oblasti dot. Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací obory

12+ Český jazyk a 1 literatura 12 Anglický jazyk

V.r

VI.r VII.r

3+1

3

3

3

3

3

3

3

3+1

3+1

3

3

12

2. cizí jazyk

Matematika a Její aplikace

10 +6

Matematika a …

4

4

4

4+1

Informační a komunikační technologie

Informační a … 6

2

2

2

-

Historie

2

2

2

-

Občanský a společenskovědní základ Fyzika

2

2

1

-

2*

2*

2*

2

2*

2*

2*

2

2*

2*

2*

2

Zeměpis

2

2

2

-

Geologie

-

-

-

-

2

2

-

-

3

3

2

2

-

-

1

-

Volitelné př. I Volitelné př. II

-

-

4 -

4 4

128 28 –35 hodin v týdnu

33 34

34

33 34

29 30

Člověk a společnost

Člověk a příroda

11

24 Chemie +8+ 2 Biologie

0

Poznámky

VIII.r

Bude zařazena do předmětŧ Bi a Z

Hudební výchova Umění a kultura

4 Výtvarná výchova

Člověk a zdraví

8 +2


+1 Zařazeny do jednotlivých předmět

Prŧřezová témata Další vzdělávací aktivity (volitelné předměty) Disponibilní časová dotace

Celková povol. dot.

Tělesná výchova Výchova ke zdraví

12 26

132

* Laboratorní práce probíhají jednou za 6 týdnŧ po 2 vyučovacích hodinách.

37

5. Učební osnovy Učební osnovy jsou zpracovány pro kaţdý vyučovací předmět, včetně prŧřezových témat. Kaţdý vyučovací předmět je obsahově, časově i organizačně vymezen, jsou stanoveny výchovné a vzdělávací strategie, pomocí nichţ se utváří a rozvíjí klíčové kompetence ţákŧ daného předmětu. Kaţdý předmět zahrnuje vzdělávací obsah vyučovacího předmětu, očekávané výstupy, metody a formy práce, včetně rozpracování do jednotlivých ročníkŧ. Doplněno je také praktické vyuţití, dŧraz je kladen na to, aby ţáci chápali, k čemu právě nabývané poznatky slouţí, zaměřujeme se na takové znalosti a dovednosti, které jsou prakticky uplatnitelné v ţivotě. Zapracována jsou prŧřezová témata, která jsou dále podrobně rozvíjena samostatně. Kaţdý předmět je doplněn o mezipředmětové souvislosti. Jednotlivé předměty mohou obsahovat další poznámky (dle uváţení konkrétní vzdělávací oblasti), které dále pomáhají učitelŧm při přípravě a realizaci výuky. Zvlášť jsou rozpracovány učební osnovy pro humanitní a přírodovědnou větev. Podrobné rozpracování viz příloha č. 3.

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy Neoddělitelnou sloţkou výchovně vzdělávacího procesu probíhajícího ve škole je hodnocení ţákŧ. Hodnocení ţákŧ je zcela běţnou činností, kterou učitelé ve škole vykonávají prŧběţně po celý školní rok. Cílem hodnocení je poskytnout ţákovi zpětnou vazbu, kterou získává dŧleţité informace o tom, jak danou problematiku zvládá, co se naučil, v čem se zlepšil, na čem ještě musí pracovat. V rámci hodnocení ţák dostává návod, jak má postupovat, aby své případné nedostatky odstranil.

6. 1 Pravidla pro hodnocení žáků Všichni vyučující na našem gymnáziu hodnotí výsledky vzdělávání ţákŧ známkou ve všech ročnících. Kritéria hodnocení vzdělávacích výsledkŧ ţákŧ jsou uvedena ve vnitřním klasifikačním řádu (Příloha č.1), který je detailně rozpracován do klasifikačních řádŧ jednotlivých vzdělávacích oborŧ.

6. 2 Autoevaluace školy Sebehodnocení školy poskytuje škole dŧleţitou zpětnou vazbu, díky níţ škola získává informace o tom, jak funguje školní vzdělávací program, škola, jaké je prostředí školy, v němţ se realizuje výuka. Součástí procesu autoevaluace učitele je vytváření portfolia obsahujícího, např. práce ţákŧ, výstupy z realizovaných projektŧ, hodnocení ţákŧ v soutěţích, záznamy ze vzájemných hospitací, záznamy z porad vzdělávacích oborŧ atd. Vlastní hodnocení školy probíhá na pravidelných schŧzkách vedení školy, které se konají kaţdý týden.

38

Autoevaluace školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Oblasti autoevaluace školy, její cíle, nástroje a časové rozvrţení jsou uvedeny v následující tabulce:

AUTOEVALUACE ŠKOLY Oblasti autoevaluace

Cíle autoevaluace

Nástroje autoevaluace

Časové rozvržení

Kdo zodpovídá

Program školy

Soulad programu s ŠVP

hospitace

průběžně

zápisy z porad VO dotazníky pro studenty rozhovor se studenty

průběžně průběžně průběžně

provozní porady zápisy z porad VO inventarizace zápisy z porad VO požadavky správců sbírek a prostor hospitace pohovor s ředitelem školy

průběžně průběžně leden průběžně průběžně

vedení, VVO VVO vedení jednotliví vyučující vedení VVO IK VVO jednotliví správci vedení ředitel

Další programová nabídka

Podmínky ke vzdělávání

Technické a materiální

Personální

Ekonomické

Klima školy Výsledky vzdělávání

Dosažení vzdělávacích cílů

přehled další činnosti učitele mimo výuku dotazník pro učitele rozpočet uzávěrka účetnictví dotazník pro studenty dotazník pro učitele hospitace soutěže

Řízení školy

průběžně duben květen průběžně únor září, březen prosinec listopad únor průběžně

Testování žáků Úspěšnost absolventů

Srovnávací testy výsledky z VŠ

říjen květen průběžně září

Maturitní zkouška

souhrnná statistika

červen

Kvalita personální práce

dotazník pro učitele hospitace sledování a průběžné hodnocení osvědčení hospitace

únor průběžně průběžně

zápisy z porad VO dotazník pro učitele porady vedení

průběžně únor průběžně

Kvalita DVPP

Systém vedení pracovníků

39

průběžně průběžně

vedení vedení vedení, hosp. odd. hosp. odd. vedení vedení vedení, VVO VVO VVO + Hn J. Šťastná + TU maturitních tříd třídní učitele, Hn vedení vedení vedení Hn vedení, VVO VVO vedení ředitel

Vlastní hodnocení školy probíhá na pravidelných schůzkách vedení školy, které se konají každý týden. Autoevaluace školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy.

7. Závěr Na školním vzdělávacím programu pracoval tým učitelŧ Gymnázia Nad Kavalírkou od října 2007 do května 2009. Školní vzdělávací program je otevřený dokument, který bude vyhodnocován a upravován podle zkušeností při realizaci. Aktualizace pro jednotlivé školní roky je obsaţena ve výročních zprávách. Podle Školního vzdělávacího programu se bude na vyšším gymnáziu vyučovat od 1. 9. 2009, a to od kvinty. Postupně bude zaváděn do vyšších ročníkŧ. Od školního roku 2013/14 bylo zrušeno dělení na větev přírodovědnou a humanitní, proto se podle tohoto dokumentu bude vyučovat v septimě a oktávě. Od kvint 2013/14 jsme se rozhodli přejít ke všeobecnému zaměření, byl tedy vytvořen nový ŠVP. Školní vzdělávací program pro vyšší gymnázium je zaměřen jednak na další rozvoj jednotlivých kompetencí, na které byl kladen dŧraz uţ na niţším gymnáziu, a dále pak na vyuţívání těchto kompetencí k získávání takových znalostí a dovedností, které našim studentŧm umoţní bezproblémový vstup na vybrané vysoké školy a studium na nich. V posledních ročnících gymnázia se studenti budou mít moţnost úzce profilovat výběrem specializovaných seminářŧ, které umoţní hlubší a dŧkladnější rozbor vybraných témat. I na vyšším gymnáziu je dŧraz kladen na kooperativní a projektové vyučování a na mezipředmětové vztahy. Zařazovány budou skupinové práce s dŧrazem na komunikační dovednosti. Studenti budou vedeni k rozvíjení schopnosti argumentace, obhájení svého názoru, k toleranci i k názoru jiných. Budeme je vést k samostatné práci, k vyhledávání informací, k vyuţívání informační technologie. Zaměřovat se budeme na takové znalosti a dovednosti, které jsou uplatnitelné v ţivotě. Potlačovány budou encyklopedické znalosti.

40

5.1 Český jazyk a literatura

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu český jazyk a literatura Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student vnímá studium jako prostředek k seberealizaci, samostatně proces učení organizuje a plánuje. b) Třídí a samostatně zpracovává informace z různých zdrojů, dokáţe systematizovat, k informacím je zároveň schopen přistupovat kriticky. c) Uplatňuje tvořivý přístup, dokáţe uplatnit získané informace, dovednosti a znalosti v běţném ţivotě. d) Student chápe a pouţívá běţnou odbornou terminologii, rozumí a dokáţe vysvětlit souvislosti v širším kontextu mezioborových vztahů. e) Student přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních chyb je schopen se poučit.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a) Student se staví k problému aktivně, objasní jeho podstatu, dokáţe ho analyzovat, je schopen projevit vlastní názor. b) Volí vhodné metodické postupy, hledá různé úhly pohledu a varianty řešení, kromě analytického myšlení uplatňuje tvořivě představivost a intuici. c) Kriticky interpretuje získané poznatky, ověřuje je, dokládá je argumenty a důkazy. d) Formuluje svoje závěry a obhajuje je na základě zjištěných důkazů. e) Je otevřený k vyuţití různých postupů při řešení problémů. f) Zvaţuje varianty řešení, včetně posouzení rizik a důsledků, klady a zápory moţných řešení.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student dokáţe prezentovat svoje názory a postoje. b) Je schopen argumentovat a obhajovat závěry, ke kterým došel. c) Uţívá kultivovanou češtinu, vyjadřuje se srozumitelně a souvisle, uţívá odborný jazyk, efektivně uţívá verbální i neverbální formy komunikace, včetně symbolických i grafických vyjádření informací různého typu, uţívá moderní informační technologie. d) Empaticky vnímá názory druhých, je schopen kultivované diskuze a spolupráce s ostatními, vyjadřuje se přiměřeně s ohledem na partnera, se kterým komunikuje. e) Prezentuje svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ 41

a) b) c) d)

Student aktivně spolupracuje při práci v týmu Přispívá k harmonické atmosféře ve skupině, projevuje úctu, toleranci, empatii a ohleduplnost k druhým, zejména starším osobám. Odhaduje důsledky vlastního jednání, své jednání a chování podle toho koriguje. Je schopen sebereflexe.

5. KOMPETENCE OBČANSKÁ a) Student respektuje různorodost hodnot, názorů a postojů ostatních lidí. b) Rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání je. c) O chodu společnosti a civilizace uvaţuje z hlediska jejího zachování, rozhoduje se a jedná tak, aby chránil přírodu, ţivotní prostředí a kulturu. d) Promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností, hájí svá práva i práva druhých, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování. e) Posuzuje události a vývoj veřejného ţivota, zaujímá informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu i podle svého nejlepšího svědomí. f) V krizových situacích ohroţujících zdraví a ţivot se chová informovaně a poskytne ostatním pomoc.

6. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student usiluje o dosaţení stanovených cílů, reviduje a kriticky hodnotí dosaţené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na dosaţený cíl, dokončuje zahájené aktivity. b) Cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na osobní moţnosti se rozhoduje o svém budoucím profesním zaměření. c) Posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných ţivotních situacích a v případě nezbytnosti je schopen tato rizika nést. d) Uplatňuje tvořivost, vlastní iniciativu, vítá a podporuje inovace.

42

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP (OČEKÁVANÝ VÝSTUP)

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

JAZYK: 1. Chápe a rozumí pojmu jazyk, rozlišuje 1. ÚVOD DO konkrétní útvary národního jazyka a chápe ho STUDIA v kontextu širších souvislostí jazykových rodin. JAZYKA A 2. Efektivně získává poznatky a informace SLOHU z rŧzných zdrojŧ, rozumí odbornému textu (NÁRODNÍ J., odpovídajícímu jeho úrovni znalostí, umí ho INDOEVROPS zpracovat formou výtahu, výpisku,… k textu KÉ J.) přistupuje kriticky a tvořivě, hodnotí jej a dále 2. ZÍSKÁVÁNÍ A zpracovává, pracuje s moderními informačními ZPRACOVÁNÍ technologiemi, rozlišuje mezi získáváním INFORMACÍ informací, prací s nimi a plagiátorstvím, 3. HLÁSKOVÝ uvědomuje si význam samostudia. SYSTÉM 3. V mluveném projevu uplatňuje zásady správné 4. PÍSEMNÁ výslovnosti, chápe souvislosti vzniku českých STRÁNKA hlásek, snaţí se dodrţovat výslovnostní styly, JAZYKA rozpozná a uplatňuje specifika zvukové stránky 5. DOPORUČENÍ věty. (PRŦBĚŢNĚ): 4. Chápe vznik písma a jeho vývoj TVAROSLOVÍ v společenskohistorických souvislostech, – OPAK. ovládá základní principy českého pravopisu a 6. SLOVOTVORB nejčastější odchylky od nich. A – OPAK. 5. Rozumí funkci jednotlivých slovních druhŧ, 7. SKLADBA – s tvary pracuje na principu analogie, rozlišuje OPAK. mluvnické kategorie, získané informace uplatňuje v mluveném i písemném projevu.

METODY A FORMY PRÁCE

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY PRUŘEZOVÁ TÉMATA

Procvičování ústní, písemné, praktické ověřování znalostí, testy s otevřenými i uzavřenými úlohami, frontální i individuální ověřování porozumění probíranému tématu, práce s učebnicí a jazykovými příručkami, projektové práce – skupinová práce, individuální práce, referát, aktualita.

Student aktivně uţívá jazyk s ohledem na komunikační situaci s rozlišením jazyka spisovného a nespisovného, aplikuje fonetické, slovotvorné, tvaroslovné, skladebné i pravopisné normy jazyka, pracuje tvořivě s odborným textem v ústním i písemném projevu.

Dějepis, občanský a společenskovědní základ, výtvarný obor, hudební obor, geografie, cizí jazyky ... . Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova.

43

1. Formou ústní i písemnou srozumitelně a jasně dokáţe formulovat svoje myšlenky, sestaví základní útvary PSS, např. oznámení, zprávu, pozvánku, formuluje osobní dopis se všemi náleţitostmi apod.

1. Orientuje se v základních literárních druzích a ţánrech. Rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které jsou charakteristické pro umělecký text. Dokáţe se orientovat mezi fikcí a realitou. 2. Interpretuje ho, vysvětlí rŧzné interpretace, porovná je a zhodnotí. 3. Popíše specifické prostředky uměleckého jazyka. 4. Rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře. 5. Rozezná typy promluv a vyprávěcí zpŧsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu. 6. Vnímá text v širších společenskohistorických souvislostech. 7. Vystihne podstatné rysy základních období, uměleckých slohŧ, vývoje světové i české literatury, uvede jejich představitele, charakterizuje jejich dílo a vysvětlí jejich přínos pro vývoj literatury. 8. Vyloţí specifičnost české literatury, vysvětlí její postavení v kontextu světové literatury (inspirace, odlišnost..). 9. Získané schopnosti a dovednosti tvořivě

Formou ústní i písemnou tvorba textu, projektová práce s moţností uplatnění rŧzných slohových postupŧ, aktualita. LITERATURA: Ústní i písemná 1. HUMANISMUS forma...viz výše, A RENESANCE ověřování – ČECHY porozumění 2. EVROPSKÉ A textu formou ČESKÉ převyprávění, BAROKO interpretace 3. EVROPSKÝ textu, postiţení KLASICISMUS hlavní myšlenky 4. I. FÁZE NO atd., projektová 5. II. FÁZE NO práce z oblasti literární historie, referát, aktualita. SLOH: 1. SLOH: FUNKČNÍ STYLY, PROSTĚSDĚLO VACÍ STYL, MLUVENÉ A PSANÉ ÚTVARY PSS

44

Uplatnění v běţných kaţdodenních komunikačních situacích v mluvené i písemné formě.

Viz výše

Student chápe a vnímá estetickou stránku literárního díla, uplatňuje své schopnosti a dovednosti při vlastní zkušenosti s uměleckým dílem – četba, film, orientace v kultuře.

Viz výše

vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP (OČEKÁVANÝ VÝSTUP)

1. Rozlišuje pojem jazyk a řeč, národní jazyk (útvary). Národní jazyk chápe v kontextu širších souvislostí jazykových rodin. 2. Získává poznatky a informace z rŧzných zdrojŧ, odborný text umí zpracovat formou výtahu, výpisku. Pracuje s moderními informačními technologiemi, rozlišuje mezi získáváním informací, prací s nimi a plagiátorstvím, uvědomuje si význam samostudia. 3. V mluveném projevu uplatňuje zásady správné výslovnosti, chápe souvislosti vzniku českých hlásek, snaţí se dodrţovat výslovnostní styly, rozpozná a uplatňuje specifika zvukové stránky věty. 4. Chápe vznik písma a jeho vývoj v společenskohistorických souvislostech, ovládá základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



JAZYK: 1. OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE, JAZYKOVÉ RODINY 2. ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ 3.HLÁSKOVÝ SYSTÉM 3. GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA 4. DOPORUČENÍ (PRŦBĚŢNĚ OPAK.): TVAROSLOVÍ, SLOVOTVORBA SKLADBA

Ústní, písemné procvičování , práce s odbornou lit. – učebnice, příručky. Ověřování znalostí formou testŧ s otevřenými i uzavřenými úlohami, frontální i individuální ověřování porozumění textu (odborný, beletrie), probíranému tématu. Praktické

Student aktivně uţívá jazyk s ohledem na komunikační situaci s rozlišením jazyka spisovného a nespisovného, aplikuje fonetické, slovotvorné,tvar oslovné a skladebné i pravopisné normy jazyka, pracuje tvořivě s odborným textem v ústním i písemném projevu.

45

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Dějepis, občanský a společenskovědní základ, výtvarný obor, hudební obor, geografie, cizí jazyky... . Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova

1. Formou ústní i písemnou srozumitelně a jasně dokáţe formulovat svoje myšlenky, sestaví základní útvary PSS, např. oznámení, zprávu, pozvánku, formuluje osobní dopis se všemi náleţitostmi apod.

SLOH: 1. SLOH: FUNKČNÍ STYLY, PROSTĚ SDĚLOVACÍ STYL, MLUVENÉ A PSANÉ ÚTVARY PSS

1. Orientuje se v základních literárních druzích a ţánrech. Rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které jsou charakteristické pro umělecký text. Dokáţe se orientovat mezi fikcí a realitou. 2. Interpretuje ho, vysvětlí rŧzné interpretace, porovná je a zhodnotí. 3. Popíše specifické prostředky uměleckého jazyka. 4. Rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře. 5. Rozezná typy promluv a vyprávěcí zpŧsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu. 6. Vnímá text v širších společenskohistorických

LITERATURA: 1. HUMANISMUS A RENESANCE – ČECHY 2. EVROPSKÉ A ČESKÉ BAROKO 3. EVROPSKÝ KLASICISMUS 4. I. FÁZE NO 5. II. FÁZE NO

vyuţití znalostí a dovedností v projektových pracích, aktualitě, referátu (skupinová práce, individuální). Formou ústní i písemnou tvorba textu, uplatnění rŧzných slohových postupŧ.

Ústní i písemná forma...viz výše, ověřování porozumění textu formou převyprávění, interpretace textu, postiţení hlavní myšlenky atd., projektová práce z oblasti literární historie, referát, aktualita.

46

Uplatnění Viz výše v běţných kaţdodenních komunikačních situacích v mluvené i písemné formě, projektové práce např. publicistika. Student chápe a vnímá estetickou stránku literárního díla, uplatňuje své schopnosti a dovednosti při vlastní zkušenosti s uměleckým dílem – četba, film, orientace v kultuře.

Viz výše

souvislostech. 7. Vystihne podstatné rysy základních období, uměleckých slohŧ, vývoje světové i české literatury, uvede jejich představitele, charakterizuje jejich dílo a vysvětlí jejich přínos pro vývoj literatury. 8. Vyloţí specifičnost české literatury, vysvětlí její postavení v kontextu světové literatury (inspirace, odlišnost..). 9. Získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1.

2.

3.

Rozlišuje rŧzné vrstvy národního jazyka a uţívá je ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací. V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovanému záměru, dané situaci, kontextu a k adresátovi. Vysvětlí a odŧvodní význam slov v daném kontextu. Pracuje se základními termíny derivologie. Na základě získaných znalostí provádí slovotvorný rozbor. Ve svém projevu uplatňuje znalosti slovotvorných principŧ českého jazyka. V písemném projevu dodrţuje zásady pravopisu, s vyuţitím příruček řeší sloţitější případy. Ovládá

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



JAZYK: 1. NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ LEXIKOLOGIE 2. NAUKA O TVOŘENÍ SLOVDERIVOLOGIE 3. PRAVOPIS – INTERPUNKCE, VELKÁ PÍSMENA

Práce s učebnicí, jazykovými příručkami, médii, internetem. Výuka frontální, problémové úlohy, skupinová, projektová, dŧraz na samostatnou a tvořivou práci studentŧ. Vyuţívání moderních didaktických pomŧcek. Rozšiřující úlohy v rámci pouţívaných studijních pomŧcek.

Student chápe systém jazykových prostředkŧ a je schopen jej popsat pomocí základní terminologie, ovládá základní pravopisné jevy, analyzuje texty, své znalosti a

47

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Cizí jazyk, dějepis, geografie, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální

pravopis interpunkčních znamének, velkých a malých písmen. Samostatně vyhledává informace v odborných příručkách. 4. Pracuje s terminologií z oblasti morfologie. Při analýzách textŧ aplikuje tvaroslovné principy a dodrţuje jazykovou správnost češtiny. 5. V souvislosti s historickým kontextem uvede základní přínos české jazykovědy, zná její představitele, dovede zhodnotit její místo v rámci lingvistiky jako vědního oboru. 1. Rozlišuje základní publicistické ţánry, jejich kompozici a jazykové prostředky, analyzuje publicistické texty. Při tvorbě vlastních textŧ vyuţívá znalosti publicistických útvarŧ. Volí adekvátní komunikační strategie s ohledem na komunikační záměr, dokáţe svŧj výběr zhodnotit a popsat.

4. TVAROSLOVÍ – FUNKČNÍ, FORMÁLNÍ 5. HISTORIE ČESKÉ JAZYKOVĚDY19. STOLETÍ A POČÁTEK 20. STOLETÍ SLOH: 1. PUBLICISTICKÝ STYL

48

Práce s odbornými texty, referáty, seminární práce.

dovednosti vyuţívá při vlastním mluveném i písemném projevu.

výchova, mediální výchova

Písemná i ústní forma, dŧraz na vyjadřovací schopnosti studentŧ, sledování aktuálních publicistických témat, projektové vyučování, skupinová práce, práce s učebnicí a dalšími vhodnými příručkami, internetem. Dŧraz na samostatnou tvořivou práci studentŧ, schopnost kriticky vnímat publicistický text.

Student interpretuje publicistické texty, rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit. Tvoří vybrané publicistické útvary v mluvené i psané podobě.

Viz výše

1. Vystihne základní rysy romantismu v rŧzných druzích umění, dokáţe je vysvětlit ve vzájemných souvislostech, zná představitele romantismu, na základě vlastní čtenářské zkušenosti charakterizuje jejich dílo. 2. Vystihne základní rysy romantismu v českém prostředí, doloţí vzájemnou inspiraci s evropskou kulturou. 3. Vystihne základní rysy realismu v rŧzných druzích umění, dokáţe je uvádět ve vzájemných souvislostech, zná představitele realismu, na základě vlastní čtenářské zkušenosti charakterizuje jejich dílo, vysvětlí jejich přínos pro rozvoj evropské kultury. 4. Vystihne základní rysy realismu v českém literárním kontextu. Uvádí vzájemné souvislosti s evropskými literaturami. 5. Zhodnotí odkaz K. H. Máchy, přínos generace májovcŧ v české literatuře, zná její představitele, na základě vlastní čtenářské zkušenosti začlení jejich dílo do literárního kontextu. 6. Zná základní tendence v české literatuře 70. a 80. let 19. století, dokáţe charakterizovat školu národní a kosmopolitní, zná jejich představitele, dokáţe zhodnotit jejich přínos pro českou literaturu.

LITERATURA: 1. ROMANTISMUS V EVROPĚ 2. ROMANTISMUS V ČESKÉ LIT. 3. EVROPSKÝ REALISMUS 4. REALISTICKÉ TENDENCE V ČESKÉ LITERATUŘE 5. LITERÁRNÍ ODKAZ K. H. MÁCHY – MÁJOVCI 6. ŠKOLA NÁRODNÍ A KOSMOPOLITNÍ V ČESKÉ LITERATUŘE

49

Dŧraz na aktivní čtenářství, práci s uměleckými a odbornými texty, rozvíjení schopnosti interpretace, aplikace pojmŧ z oblasti literární teorie, projektová práce, skupinová práce, frontální vyučování. Práce s odbornými texty. Dŧraz na komplexní znalosti, mezipředmětové vztahy, dŧraz na vlastní četbu.

Student při vlastní četbě postihne rozdíly mezi uměleckým textem a pokleslou lit., rozpozná smysl textu, jeho obsahovou, myšlenkovou, etickou a morální stránku. Při analýzách vyuţívá znalostí z literární teorie, informací z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojŧ. Získané schopnosti a dovednosti student vyuţívá při vlastní tvořivé činnosti.

Dějepis, výtvarný obor, hudební obor, cizí jazyk, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



1. Student pracuje s rŧznými jazykovými vrstvami v souladu s komunikační situací. V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovanému záměru, dané situaci, kontextu a k adresátovi. 2. Pracuje se základními termíny derivologie. Na základě získaných znalostí provádí slovotvorný rozbor. Ve svém projevu uplatňuje znalosti slovotvorných principŧ českého jazyka. 3. V písemném projevu dodrţuje zásady pravopisu, s vyuţitím příruček řeší sloţitější případy. Ovládá pravopis interpunkčních znamének, velkých a malých písmen. 4. Pracuje se základními termíny z oblasti morfologie. V mluveném i písemném projevu uplatní znalost tvaroslovných principŧ češtiny. Dodrţuje jazykovou správnost. 5. V souvislosti s historickým kontextem uvede základní přínos české jazykovědy, zná její představitele.

JAZYK: 1. NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ LEXIKOLOGIE 2. NAUKA O TVOŘENÍ SLOVDERIVOLOGIE 3. PRAVOPIS – INTERPUNKCE, VELKÁ PÍSMENA 4. TVAROSLOVÍ – FUNKČNÍ, FORMÁLNÍ 5. HISTORIE ČESKÉ JAZYKOVĚDY19. STOLETÍ A POČÁTEK 20. STOLETÍ SLOH: 1.PUBLICISTICKÝ STYL

Práce s učebnicí, jazykovými příručkami, médii, internetem. Výuka frontální, problémové úlohy, skupinová, projektová, dŧraz na samostatnou a tvořivou práci studentŧ. Vyuţívání moderních didaktických pomŧcek.

Student chápe systém jazykových prostředkŧ, ovládá základní pravopisné jevy, analyzuje texty, své znalosti a dovednosti vyuţívá při vlastním mluveném i písemném projevu.

Písemná i ústní forma, dŧraz na vyjadřovací schopnosti studentŧ, sledování aktuálních publicistických témat,

Student dokáţe interpretovat publicistické texty, rozeznává

1. Rozlišuje základní publicistické ţánry, jejich kompozici a jazykové prostředky. Při tvorbě vlastních textŧ vyuţívá znalosti publicistických útvarŧ. Volí adekvátní komunikační strategie.

50

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Cizí jazyk, dějepis, geografie, občanský a společenskovědní základ.... Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova

Viz výše

projektové vyučování, skupinová práce, práce s učebnicí a dalšími vhodnými příručkami, internetem.

1. Vystihne základní rysy romantismu v rŧzných druzích umění, umí uvést představitele směru, charakterizuje jejich tvorbu. 2. Vystihne základní rysy romantismu v českém prostředí, doloţí vzájemnou inspiraci... 3. Vystihne základní rysy realismu v rŧzných druzích umění, uvádí jeho představitele, charakterizuje je, vysvětlí jejich přínos pro rozvoj evropské kultury. 4. Vystihne základní rysy realismu v českém literárním kontextu. 5. Zhodnotí odkaz K. H. Máchy, přínos generace májovcŧ v české literatuře, zná její představitele, začlení jejich dílo do literárního kontextu. 6. Zná základní tendence v české literatuře 70. a 80. let 19. století, dokáţe charakterizovat školu národní a kosmopolitní, zná jejich představitele, dokáţe zhodnotit jejich přínos pro českou literaturu.

LITERATURA: 1.ROMANTISMUS V EVROPSKÉ A ČESKÉ LIT. 2. REALISMUS V EVROPSKÉ A ČESKÉ LIT. 3. MÁJOVCI 4. ŠKOLA NÁRODNÍ A KOSMOPOLITNÍ

51

Dŧraz na aktivní čtenářství, práci s uměleckými a odbornými texty, rozvíjení schopnosti interpretace, aplikace pojmŧ z oblasti literární teorie, projektová práce, skupinová práce, frontální vyučování. Dŧraz na komplexní znalosti, mezipředmětové vztahy.

manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit. Tvoří vybrané publicistické útvary v mluvené i psané podobě. Student při vlastní čtenářské zkušenosti postihne rozdíly mezi uměleckým textem a pokleslou lit., vnímá smysl textu, jeho obsahovou, myšlenkovou, etickou a morální stránku. Při analýzách vyuţívá, informací z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. Rozumí pojmu jazyk, orientuje se v základních pojmech a sloţkách jazykovědy a aktivně uţívá jazykové příručky. 2. Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí. 3. Správně určuje základní a rozvíjející větné členy, chápe jejich specifika. Umí rozlišit formální a významové vztahy mezi větnými členy. S porozuměním provádí rozbor stavby věty. 4. Osvojuje si pojem valenční syntaxe, chápe valenci slovesa, správně vyuţívá vazeb sloves při tvoření vět. 5. Osvojené poznatky umí aplikovat při tvorbě textu, pouţívá rŧzné prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení. 6. Uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu. Ve větě jednoduché i v souvětí umí správně pouţívat interpunkci. 7. Seznamuje se s historií i současností české lingvistiky. 8. Pečuje o jazyk a jazykovou kulturu, dodrţuje jazykovou správnost, snaţí se o vytříbenost, čistotu, přiměřenost, srozumitelnost, jasnost, výstiţnost, pŧsobivost a přesvědčivost svých mluvených i psaných projevŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH JAZYK: 1. ÚVOD DO SKLADBY (VĚTA) JEDNODUCHÁ SYNTAKTICKÉ VZTAHY MEZI VĚTNÝMI ČLENY, MODALITA VĚTY, VĚTY DVOJČLENNÉ, VĚTNÉ EKVIVALENTY) 2. SKLADEBNÍ VZTAHY (VALENCE) 3. SKLADEBNÍ VZTAHY (TEXTOVÁ VÝSTAVBA) 4. STAVBA VĚTY (SLOVOSLED, NEPRAVIDELN

52

METODY A FORMY PRÁCE Procvičování ústní, písemné, praktické ověřování znalostí, testy s otevřenými i uzavřenými otázkami, frontální i individuální ověřování porozumění probíranému tématu, práce s učebnicí a jazykovými příručkami, rozbor textu.


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY

Student aktivně uţívá jazyk s ohledem na komunikační situaci s rozlišením jazyka spisovného a nespisovného, aplikuje skladebné i pravopisné normy jazyka. Osvojené učivo vyuţívá nejen při tvorbě vlastních textŧ v hodinách slohu, ale i při psaní seminárních a ročníkových prací v ostatních předmětech. Jeho vyjadřovací a komunikační schopnosti se zdokonalují v

Dějepis, geografie, cizí jazyky, biologie... Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova

5. 6.

7.

ústním i písemném projevu.

OSTI VE VĚTNÉ STAVBĚ) INTERPUNKCE VÝVOJ ČESKÉ JAZYKOVĚDY ( PRAŢSKÝ LINGV. KROUŢEK) PÉČE O JAZYK A JAZYKOVOU KULTURU

1. Formou ústní i písemnou popisuje i sloţitější objekty, SLOH: události, rozlišuje mezi popisem statickým a ODBORNÝ STYLdynamickým, rozeznává popis odborný, prostý a popis, výklad, úvaha citově zabarvený, sám dokáţe vhodně pouţívat popisný postup. 2. Rozumí odbornému textu, pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty. 3. Efektivně a samostatně vyuţívá rŧzných informačních zdrojŧ (slovníky, encyklopedie, internet). 4. Sám je schopen svých odborných znalostí vyuţít při výkladu. Své postoje a názory dokáţe prezentovat a obhájit v úvaze. 1. Čte umělecký text s porozuměním, je schopen LITERATURA: postihnout hlavní myšlenku díla, provádí analýzu a 1. ČESKÁ vlastní interpretaci textu, nalezne jevy, které činí text LITERATURA 2. uměleckým. POL. 19. STOL. 2. Rozlišuje jednotlivé umělecké prostředky, na (70.- 80. LÉTA) konkrétních příkladech popíše specifické prostředky 2. LITERATURA básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu. 90. LET 19.

53

Forma ústní i písemná, tvorba textu, projektová práce s moţností uplatnění rŧzných slohových postupŧ, slohové práce školní i domácí, aktualita.

Ústní i písemná forma...viz výše, ověřování porozumění textu formou převyprávění, interpretace textu,

Viz výše

Student chápe a vnímá estetickou stránku literárního díla, uplatňuje své schopnosti a dovednosti při

Viz výše

3. Při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních ţánrech a literárrněvědních termínech. 4. Dokáţe charakterizovat jednotlivé umělecké směry, uvede jejich představitele a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení. Své znalosti aplikuje na konkrétní umělecký text. 5. Vystihne podstatné rysy základních period vývoje české a světové literatury. 6. Vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloţí její postavení v kontextu světové literatury (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny). 7. Chápe specifika divadelního ţánru, učí se rozlišovat umělecké dílo od pokleslých ţánrŧ. Vnímá estetickou stránku uměleckého díla. 8. Tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku atd., kriticky je třídí a vyhodnocuje. 9. Získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

STOL.PROKLETÍ BÁSNÍCI, NOVÉ BÁSNICKÉ SMĚRY ČESKÁ LIT. 90.LET- ČESKÁ MODERNA, UMĚLECKÉ SMĚRY KONCE STOLETÍ ČESKÁ LIT. NA PŘELOMU STOLETÍ, NOVÉ UMĚLECKÉ SMĚRY SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POL. 20. STOL. ČESKÁ POEZIE 20. A 30. LET, MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY, VLIV EVROPSKÝCH LITERATUR, SPECIFIKA ČESKÉ POEZIE SVĚTOVÁ PRÓZA 1. POL. 20.STOL. ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA A DRAMA

54

postiţení hlavní myšlenky atd., projektová práce z oblasti multikulturní historie, referát, aktualita.

vlastní zkušenosti s uměleckým dílem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. Rozumí pojmu jazyk, orientuje se v základních pojmech a sloţkách jazykovědy a aktivně uţívá jazykové příručky. 2. Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí. 3. Správně určuje základní a rozvíjející větné členy, chápe jejich specifika. Umí rozlišit formální a významové vztahy mezi větnými členy. S porozuměním provádí rozbor stavby věty. 4. Osvojuje si pojem valenční syntaxe, chápe valenci slovesa, správně vyuţívá vazeb sloves při tvoření vět. 5. Osvojené poznatky umí aplikovat při tvorbě textu, pouţívá rŧzné prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení. 6. Uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu. 7. Ve větě jednoduché i v souvětí umí správně pouţívat interpunkci. 8. Seznamuje se s historií i současností české lingvistiky.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH JAZYK: 1. ÚVOD DO SKLADBY 2. SKLADEBNÍ VZTAHY (VALENCE) 3. SKLADEBNÍ VZTAHY (TEXTOVÁ VÝSTAVBA) 4. STAVBA VĚTY 5. INTERPUNKCE 6. VÝVOJ ČESKÉ JAZYKOVĚDY

55

METODY A FORMY PRÁCE Procvičování ústní, písemné, praktické ověřování znalostí, testy s otevřenými i uzavřenými otázkami, frontální i individuální ověřování porozumění probíranému tématu, práce s učebnicí a jazykovými příručkami, rozbor textu.



Student aktivně uţívá jazyk s ohledem na komunikační situaci s rozlišením jazyka spisovného a nespisovného, aplikuje skladebné i pravopisné normy jazyka. Osvojené učivo vyuţívá nejen při tvorbě vlastních textŧ v hodinách slohu, ale i při psaní seminárních a ročníkových prací v ostatních předmětech. Jeho vyjadřovací a komunikační schopnosti se zdokonalují

Dějepis, geografie, cizí jazyky, biologie... Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova

v ústním i písemném projevu.

1. Formou ústní i písemnou popisuje i sloţitější objekty, SLOH: události, rozlišuje mezi popisem statickým a ODBORNÝ STYLdynamickým, rozeznává popis odborný, prostý a popis, výklad, úvaha citově zabarvený, sám dokáţe vhodně pouţívat popisný postup. 2. Rozumí odbornému textu, pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty. 3. Efektivně a samostatně vyuţívá rŧzných informačních zdrojŧ (slovníky, encyklopedie, internet). 4. Sám je schopen svých odborných znalostí vyuţít při výkladu. 5. Své postoje a názory dokáţe prezentovat a obhájit v úvaze.

Forma ústní i písemná, tvorba textu, projektová práce s moţností uplatnění rŧzných slohových postupŧ, slohové práce školní i domácí, aktualita.

Viz výše

1. Čte umělecký text s porozuměním, interpretuje ho, je LITERATURA: schopen postihnout hlavní myšlenku díla, nalezne 1. ČESKÁ jevy, které činí text uměleckým. LITERATURA 2. 2. Rozlišuje jednotlivé umělecké prostředky, na POL. 19. STOL. konkrétních příkladech popíše specifické prostředky 2. LITERATURA básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu. 90. LET 19. 3. Při interpretaci literárního textu ve všech jeho STOL.kontextech uplatňuje nabyté znalosti o struktuře PROKLETÍ literárního textu, literárních ţánrech a literárněvědních BÁSNÍCI, NOVÉ termínech. BÁSNICKÉ 4. Dokáţe charakterizovat jednotlivé umělecké směry, SMĚRY uvede jejich představitele a interpretuje jejich přínos 3. ČESKÁ LIT. pro vývoj literatury a literárního myšlení. 90.LET- ČESKÁ 5. Vystihne podstatné rysy základních period vývoje MODERNA české a světové literatury. 4. ČESKÁ LIT. NA

Ústní i písemná forma...viz výše, ověřování porozumění textu formou převyprávění, interpretace textu, postiţení hlavní myšlenky atd., projektová práce z oblasti multikulturní historie, referát, aktualita.

Student chápe a Viz výše vnímá estetickou stránku literárního díla, uplatňuje své schopnosti a dovednosti při vlastní zkušenosti s uměleckým dílem.

56

6. Vysvětlí specifičnost vývoje české literatury. 7. Chápe specifika divadelního ţánru. 8. Tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku atd., kriticky je třídí a vyhodnocuje. 9. Získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech.

5.

6. 7.

8.

PŘELOMU STOLETÍ SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POL. 20. STOL. ČESKÁ POEZIE 20. A 30. LET SVĚTOVÁ PRÓZA 1. POL. 20.STOL. ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA A DRAMA

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– OKTÁVA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP (OČEKÁVANÝ VÝSTUP)

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student pouţívá odbornou terminologii, objasní JAZYK: pojmy oboru obecné jazykovědy a vysvětlí a 1. OBECNÁ odŧvodní vztah s dalšími lingvistickými JAZYKOVĚDA disciplínami. A TYPOLOGIE 2. Orientuje se v obecné typologii jazykŧ. JAZYKU 3. Dodrţuje zásady jazykové kultury. 2. HISTORICKÝ 4. Chápe a uvědomuje si stav současné češtiny VÝVOJ



Procvičování ústní, písemné, praktické ověřování znalostí, testy s otevřenými i uzavřenými

Student aktivně uţívá jazyk s ohledem na komunikační situaci s rozlišením jazyka

57


Dějepis, občanský a společenskovědní základ, výtvarný obor, hudební obor, geografie, cizí jazyky... Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení

v souvislosti s historickým vývojem češtiny. 5. Rozumí odbornému textu, umí ho zpracovat formou výtahu, výpisku, konspektu. K textu přistupuje kriticky a tvořivě, hodnotí jej a dále zpracovává, pracuje s moderními informačními technologiemi, rozlišuje mezi získáváním informací, prací s nimi a plagiátorstvím, uvědomuje si význam samostudia.

ČEŠTINY

1. Formou ústní i písemnou srozumitelně a SLOH: jasně dokáţe formulovat svoje myšlenky. 1. STYLISTIKA – 2. Aplikuje poznatky při autorském psaní OPAKOVÁNÍ – útvarŧ funkčních stylŧ na dané téma. FUNKČNÍ 3. Při tvorbě textu (forma ústní i písemná) volí STYLY, podle komunikační situace vhodné jazykové 2. SLOHOVÉ prostředky, dodrţuje zásady jazykové POSTUPY kultury. 3. ADMINISTRATI 4. Prezentuje vhodným zpŧsobem svou práci i VNÍ STYL, sám sebe před známým i neznámým PROFESNÍ publikem. KONVERZACE 5. Uvaţuje v odborných souvislostech, zamýšlí 4. UMĚLECKÝ se na jisté teoretické úrovni o daných STYL tématech. 5. ESEJISTIKA, 6. S ohledem na situaci a účastníky ŘEČNICKÝ komunikace efektivně vyuţívá dostupné STYL, prostředky komunikace, verbální i KOMUNIKACE neverbální.

úlohami, frontální i individuální ověřování porozumění probíranému tématu, práce s učebnicí a jazykovými příručkami, projektové práce – skupinová práce, individuální práce, referát, aktualita. Formou ústní i písemnou tvorba textu, uplatnění rŧzných slohových postupŧ.

58

spisovného a nespisovného, aplikuje fonetické, slovotvorné, tvaroslovné a skladebné i pravopisné normy jazyka, pracuje tvořivě s odborným textem v ústním i písemném projevu.

v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova.

Uplatnění v běţných kaţdodenních komunikačních situacích , tvorba textu na dané téma v rámci hodin mluvnice i literatury v mluvené i písemné formě.

Viz výše

1. Interpretuje umělecký text, vysvětlí ho LITERATURA: v širších společenskohistorických 1. LITERATURA souvislostech, zhodnotí ho a porovná V OBDOBÍ s dalšími uměleckými texty daného období. OKUPACE 2. Popíše specifické prostředky uměleckého 2. SVĚTOVÁ jazyka. LITERATURA 2. 3. Rozliší a specifikuje jednotky vyprávění POL. 20. A (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí SOUČASNÁ jejich funkci a účinek na čtenáře. LITERATURA, 4. Rozezná typy promluv a vyprávěcí zpŧsoby ZÁKLADNÍ a posoudí jejich funkci v konkrétním textu. SMĚRY A 5. Vystihne podstatné rysy základních období a PROUDY směrŧ ve světové i české literatuře 2. pol. 3. ČESKÁ 20. st., uvede jejich představitele, LITERATURA 2. charakterizuje jejich dílo a vysvětlí jejich POL 20. STOL. přínos pro vývoj literatury. OFICIÁLNÍ, 6. Vyloţí specifičnost české literatury, vysvětlí SAMIZDATOVÁ její postavení v kontextu světové literatury A EXILOVÁ LIT. (inspirace, odlišnost..). DO R.1989 (POEZIE A PRÓZA) 4. SOUČASNÁ LITERATURA


59

Student chápe Viz výše a vnímá estetickou stránku literárního díla, uplatňuje své schopnosti a dovednosti při vlastní zkušenosti s uměleckým dílem – četba, film, orientace v kultuře.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČESKÝ JAZYK A LITERATURA– OKTÁVA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP (OČEKÁVANÝ VÝSTUP)

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student uţívá znalosti o národním jazyce JAZYK: k jeho obecnému pochopení a při studiu 1. OBECNÁ cizích jazykŧ, orientuje se v obecné typologii JAZYKOVĚDA jazykŧ. Objasní obsah konkrétních A TYPOLOGIE lingvistických disciplín. JAZYKU 2. Dodrţuje zásady jazykové kultury. 2. HISTORICKÝ 3. Chápe a uvědomuje si stav současné češtiny VÝVOJ v souvislosti s historickým vývojem češtiny. ČEŠTINY 4. Rozumí odbornému textu, umí ho zpracovat formou výtahu, výpisku, konspektu. Hodnotí jej a dále zpracovává, pracuje s moderními informačními technologiemi, rozlišuje mezi získáváním informací, prací s nimi a plagiátorstvím, uvědomuje si význam samostudia.

1. Formou ústní i písemnou srozumitelně a jasně dokáţe formulovat svoje myšlenky.

SLOH: 1. STYLISTIKA –




Procvičování ústní, písemné, praktické ověřování znalostí, testy s otevřenými i uzavřenými úlohami, front. i individuální ověřování porozumění probíranému tématu, práce s učebnicí a jazykovými příručkami, projektové práce – skupinová práce, individuální práce, referát, aktualita. Formou ústní i písemnou tvorba

Student aktivně uţívá jazyk s ohledem na komunikační situaci s rozlišením jazyka spisovného a nespisovného, aplikuje fonetické, slovotvorné,tvar oslovné a skladebné i pravopisné normy jazyka, pracuje tvořivě s odborným textem v ústním i písemném projevu.

Studenti pracují s texty z oblasti beletrie i s odbornými texty z rŧzných oblastí, uplatňování mezipředmětových vztahŧ tedy probíhá, např. s oblastí dějepisu, občanského a společenskovědního základu, výtvarného oboru, hudebního oboru, geografie, cizích jazykŧ atd. Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova.

Uplatnění v běţných

Viz výše

60

2. Při tvorbě textu (forma ústní i písemná) volí podle komunikační situace vhodné jazykové prostředky, dodrţuje zásady jazykové kultury. 3. Prezentuje vhodným zpŧsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem. 4. Uvaţuje v odborných souvislostech, zamýšlí se na jisté teoretické úrovni o daných tématech. 5. S ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně vyuţívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální.

2. 3.

4. 5.

OPAKOVÁNÍ – FUNKČNÍ STYLY, SLOHOVÉ POSTUPY ADMINISTRATI VNÍ STYL, PROFESNÍ KONVERZACE UMĚLECKÝ STYL ESEJ, ŘEČNICKÝ STYL, KOMUNIKACE

1. Interpretuje umělecký text, vysvětlí ho LITERATURA: v širších společenskohistorických 1. LITERATURA souvislostech. V OBDOBÍ 2. Popíše specifické prostředky uměleckého OKUPACE jazyka. 2. SVĚTOVÁ 3. Rozliší a specifikuje jednotky vyprávění LITERATURA 2. (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí POL. 20. STOL., jejich funkci a účinek na čtenáře. ZÁKLADNÍ 4. Rozezná typy promluv a vyprávěcí zpŧsoby SMĚRY A a posoudí jejich funkci v konkrétním textu. PROUDY 5. Vystihne podstatné rysy základních období a 3. ČESKÁ směrŧ ve světové i české literatuře 2. pol. LITERATURA 2. 20. st., uvede jejich představitele, POL 20. STOL. charakterizuje jejich dílo a vysvětlí jejich OFICIÁLNÍ, přínos pro vývoj literatury. SAMIZDATOVÁ 6. Vyloţí specifičnost české literatury, vysvětlí A EXILOVÁ LIT. její postavení v kontextu světové literatury DO R.1989 (inspirace, odlišnost...). (POEZIE A PRÓZA)

textu, uplatnění rŧzných slohových postupŧ.

kaţdodenních komunikačních situacích, tvorba textu na dané téma v rámci hodin mluvnice i literatury v mluvené i písemné formě.


Student chápe Viz výše a vnímá estetickou stránku literárního díla, uplatňuje své schopnosti a dovednosti při vlastní zkušenosti s uměleckým dílem – četba, film, orientace v kultuře.

61

4. SOUČASNÁ LITERATURA

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, environmentální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo, např. v oblasti slohové a komunikační výchovy. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student chápe obsah textŧ s environmentální tematikou, zná termíny dŧleţité pro získání a předávání informací o ţivotním prostředí. 2. Analyzuje mediální texty s ekologickou tematikou. 3. Student si uvědomuje specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho zodpovědnost za další vývoj. 4. Student chápe příčiny a dŧsledky globálních problémŧ, třídí informace

1. PROBLEMATIKA VZTAHŦ ORGANISMŦ A PROSTŘEDÍ CHARAKTERISTIKA 2. ČLOVĚK A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPRAVOVÁNÍ, ÚVAHA 3. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY REFERÁT, VÝKLAD, VÝTAH...

METODY A FORMY PRÁCE Práce s učebními texty, případně projektová práce, diskuze, mluvní cvičení, mediální analýza.

62


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Uţití rodného jazyka jako Český jazyk a literatura – nástroje k pochopení ţivota práce s literárním textem člověka jako součásti přírody s problematikou ţivotního a ţivotního prostředí. prostředí, mediální analýza Komunikace v rodném jazyce textŧ o globálních jevech, na environmentální, biologie – člověk, ţivotní ekologické téma. Rozvíjení prostředí... pocitu odpovědnosti za občanský a společenskovědní současnost a budoucnost, základ – problémy vede jedince k aktivní účasti globalizace... na utváření nejbliţšího ţivotního prostředí (třída, škola, rodina, ulice, město, krajina…).

z médií a odborné literatury.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, multikulturní výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

METODY A FORMY PRÁCE 1. Student se seznamuje 1. ČLOVĚK – SOUČÁST Práce s literárními texty s kulturami jiných MULTIKULTURNÍHO učebními texty, výtvarnými a národŧ v minulosti i PROSTŘEDÍ hudebními uměleckými díly, s současnosti, uvědomuje 2. MEZILIDSKÉ filmem - výklad, si, ţe kaţdý jedinec je VZTAHY problémové vyučování, součástí sociokulturního ( PŘÍČINY A PROJEVY projektové práce, aktualita, prostředí. Student XENOFOBIE,RASISM referát, exkurze…. poznává tradice, U A INTOLERANCE minulost a současnost VE SPOLEČNOSTI A rŧzných národŧ, jejich JEJICH PROJEVY neopakovatelnost. V LITERATUŘE A 2. Vnímá specifičnost V PUBLICISTICE ) kultur, uvědomuje si 3. IMIGRACE ( DŦVODY vlastní kulturní identitu a HISTORICKÉ, zároveň rovnocennost SOCIÁLNÍ etnických kultur. A JEJICH ODRAZ 3. Poznává odlišnost etnik, V LITERATUŘE ) minorit,vnímá je jako součást a obohacení Výše uvedený vzdělávací

63

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Uţití rodného jazyka jako nástroje dorozumění mezi jednotlivými etniky a kulturami (eliminace rasistických a diskriminujících výrazŧ ), uţití jazyka jako nástroje celoţivotního vzdělávání, rozšiřování kulturního obzoru. Nekonfliktní ţivot v multikulturní společnosti, aktivní spolupodílení na přetváření společnosti.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura – vývoj světové literatury od počátkŧ do současnosti, výtvarný obor, hudební obor – významné osobnosti umění jednotlivých období, anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk významní autoři konkrétních směrŧ a období, občanský a společenskovědní základ – filosofie, dějepis – kulturní a vzdělanostní odkaz jednotlivých vývojových epoch, projevy xenofobie, náboţenská nesnášenlivost středověk, 20. století, geografie – Egypt Indie, Čína,

majority. 4. Student se učí bojovat s předsudky a stereotypy.

obsah je součástí konkrétních výukových celkŧ.

USA, Evropa.

5. Student poznává a seznamuje se specifiky rŧzných kultur na základě konkrétních literárních textŧ, uměleckých děl, filmových ukázek.

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, téma je zařazeno do výuky zejména v hodinách literatury s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student vyuţívá znalostí z literární teorie a z literární historie při práci s uměleckým textem. 2. Ovládá interpretační postupy a konvence,

VZDĚLÁVACÍ OBSAH 1. VÝVOJOVÉ PROCESY PROBÍHAJÍCÍ V URČITÝCH HISTORICKÝCH ETAPÁCH V UMĚNÍ A KULTUŘE 2. GLOBALIZACE A

METODY A FORMY PRÁCE Práce s uměleckým textem, výklad, projektové vyučování – skupinová práce, problémové vyučování, aktuality, referáty exkurze….

64


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Proniknutí do podstaty Anglický jazyk, německý evropské integrace a jazyk - srovnávání porozumění sobě samému jazykových systémŧ těchto v tomto kontextu. jazykŧ s českým jazykem, Rozvíjení pozitivního vztahu dějepis - historické pozadí k umění a kultuře jednotlivých kulturních etap, evropských i geografie vyuţití

3.

4.

5.

6.

analyzuje text, provádí vlastní interpretaci uměleckého díla. Vnímá vývoj umění, zvláště literatury v kontextu dobového myšlení, umění, kultury... Vysvětlí specifičnost vývoje české literatury v kontextu literatury světové. Student se učí chápat prostřednictvím literatury ţivot a dílo významných Evropanŧ, posuzuje jejich přínos pro vývoj evropské a světové kultury. Tvořivě vyuţívá získané informace v produktivních činnostech a rozvíjí tak svŧj individuální styl.

KULTURNÍ ZMĚNY, JEJICH ODRAZ V UMĚNÍ, ZVLÁŠTĚ V LITERATUŘE 3. ŠÍŘENÍ GLOBÁLNÍ KULTURY A JEJÍ DŦSLEDKY, ČESKÁ KULTURA A UMĚNÍ V PROCESU GLOBALIZACE 4. PROLÍNÁNÍ SVĚTOVÝCH KULTUR A KULTURNÍ KONFLIKTY JAKO DŦSLEDEK GLOBALIZACE 5. VYUŢITÍ KONKRÉTNÍHO UČIVA: EVROPSKÉ UMĚNÍ A KULTURA OD OBDOBÍ RENESANCE AŢ PO UMĚNÍ 20.STOLETÍ, ČESKÉ UMĚNÍ A KULTURA OD OBDOBÍ RENESANCE AŢ PO UMĚNÍ 20.STOLETÍ (LITERATURA V SOUVISLOSTI S FILOZOFIÍ A DALŠÍMI DRUHY UMĚNÍ, NAPŘ. VÝTVARNÝM UMĚNÍM, HUDBOU...)

mimoevropských národŧ, rozvoj kreativních schopností na základě práce s jazykem, rozvíjení vyjadřovacích schopností, chápání globálních souvislostí, pozitivní ovlivnění ţivotního postoje, hodnotové orientace, obohacení duchovního ţivota studentŧ…

65

zeměpisných znalostí pro probírané okruhy, výtvarný obor, hudební obor charakteristika uměleckých směrŧ, významné osobnosti evropské a světové hudby, občanský a společenskovědní základ hlavní filozofické směry daných období, klíčoví představitelé...

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, multikulturní výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student si uvědomuje svou vlastní identitu, uvědomuje si osobní kvality, dovednosti a potenciál, hodnotí je. Student si uvědomuje své organizační schopnosti, učí se být ve svých činnostech systematický, ovládá myšlenkové postupy řešení problémŧ, ovládá sociální dovednosti při řešení problémŧ v interakci s druhými lidmi, učí se pracovat v roli vedoucího, nebo vedeného. 2. Student poznává specifika verbální a neverbální komunikace, umí reflektovat své komunikační chování, rozvíjí své komunikační dovednosti.

1. POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI (CHOVÁNÍ, MYŠLENÍ A PROŢÍVÁNÍ) 2. SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŦ (REFLEXE SEBEOVLÁDÁNÍ, PŘEDCHÁZENÍ ZÁTĚŢOVÝM SITUACÍM, ORGANIZAČNÍ SCHOPNOSTI) 3. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE (VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE, KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI) 4. MORÁLKA

METODY A FORMY PRÁCE Práce s literárními texty, odbornými texty, informacemi z médií, včetně internetu. Výklad, frontální vyučování, projektová práce, problémové úkoly, hry, referáty...

66

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Uţití jazyka jako nástroje komunikace, nabývání specifických dovedností pro zvládání rŧzných sociálních situací. Uvědomování si mravního rozměru kaţdého sociálního nebo komunikačního aktu. Porozumění ostatním, vytváření kvalitní mezilidských vztahŧ.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura, cizí jazyky, občanský a společenskovědní základ...

3. Student se učí hodnotit sociální a morální dilemata, která vyplývají z četby a interpretace literárních textŧ, vztahuje je ke svému vlastnímu jednání. 4. Student spolupracuje s ostatními členy skupiny, vytváří si vztah ke spolupráci a soutěţi, dokáţe zhodnotit své osobnostní předpoklady pro práci a soutěţ ve skupině a aktivně se na ní podílí.

VŠEDNÍHO DNE 5. ( V SOUVISLOSTI S INTERPRETOVANÝ M DÍLEM) 6. SPOLUPRÁCE A SOUTĚŢ Výše uvedený vzdělávací obsah je součástí konkrétních výukových celkŧ, viz Vzdělávací obsah jednotlivých ročníkŧ.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, mediální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student chápe úlohu médií ve vývoji společnosti, jejich vliv na jedince i celkové společenské klima. 2. Student porovnává rŧzné druhy mediálních

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

METODY A FORMY PRÁCE 1. MÉDIA A MEDIÁLNÍ Problémové úkoly ( tisk, PRODUKCE, ROLE Internet,TV ), tvorba textŧ, MÉDIÍ V MODERNÍCH mediálních produktŧ, DĚJINÁCH komunikace a spolupráce 2. MEDIÁLNÍ v týmu, diskuse, projektové PRODUKTY A JEJICH práce, aktuality. VÝZNAMY

67


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Tvorba mediálních sdělení, Anglický jazyk – projektŧ ( práce v produkčním terminologie, týmu v rámci školy, třídy, občanský a společenskovědní skupiny ), studentský časopis, základ –člověk ve společnosti, periodikum, sborník, dějepis – úloha médií propagační materiál školy v moderních dějinách, (formy: tištěná, ústní – výtvarný obor – umělecké

sdělení. 3. Rozlišuje informativní, společensky významná sdělení od zábavních a bulvárních. 4. Student se učí chápat rozdíl mezi realitou a médii zobrazovanými stereotypy, předsudky atd. 5. Uvědomuje si význam a roli médií v kaţdodenním ţivotě. Uţívá média po kritické analýze textu.

3. ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ

rozhlasové, televizní vysílání, prezentace, film atd. ). Aktivity v mimovýukové oblasti, činnost v rámci ŠKK školy, případně dalšího subjektu.

KONKRÉTNÍ UPLATĚNÍ: SLOH A KOMUNIKACE - FUNKČNÍ STYLY JAZYK, LITERATURA

68

směry moderního umění, sbírky současného umění, hudební obor –současná populární hudba, geografie - globalizace, biologie – environmentální tématika, ekologie...

5.2. Anglický jazyk Výchovné a vzdělávací strategie předmětu anglický jazyk: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ: a) b) c) d)

Student chápe důleţitost schopnosti komunikovat v anglickém jazyce pro další studium i praktický ţivot. Student samostatně vyhledává nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v anglickém jazyce. Student uplatňuje tvořivý přístup a propojuje probíraná témata a jazykové jevy do širších celků. Student samostatně vyhledává a třídí informace z různých zdrojů (dvojjazyčný a výkladový slovník, anglické časopisy, beletrie (Penguin Readers), internet.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ: a) Student vyřeší jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí. b) Student se postupně zbavuje zábran při komunikaci s cizincem. c) Student aplikuje v praxi jazykové vědomosti a komunikační dovednosti, které mu slouţí k objevování nových skutečností a dovedností.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: a) b) c) d)

Student rozumí přiměřeně náročnému sdělení v anglickém jazyce (v písemné i mluvené formě). Student formuluje své myšlenky, názory, představy v anglickém jazyce a obhajuje je před ostatními. Student vyuţívá osvojených komunikačních dovedností k navázání kontaktů či vztahů. Student naslouchá promluvám druhých lidí a vhodně na ně reaguje, je schopen kultivované diskuze a spolupráce s ostatními.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: a) b) c) d)

Student si vyţádá či poskytne radu a pomoc v anglicky mluvícím prostředí. Student spolupracuje na přiměřeně náročném úkolu v anglicky hovořící skupině. Student se aktivně podílí na utváření příjemné atmosféry a pozitivně přijímá roli v pracovním týmu. Student dodrţuje zásady slušného chování v cizojazyčném prostředí.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ: a) Student si vytváří představu o zvycích a tradicích v anglicky mluvících zemích a porovnává je se zvyky našimi, uvědomuje si význam anglické kultury pro evropské i české kulturní dědictví. b) Student sleduje a hodnotí politický, společenský a kulturní ţivot v anglicky mluvících zemích, srovnává se situací v České republice.

69

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ: a) Student samostatně pracuje s dvojjazyčnými a výkladovými slovníky, s mluvnickými příručkami… b) Student vyuţívá anglického jazyka k získávání informací z různých vzdělávacích oblastí pro svůj osobní rozvoj. c) Student vyuţívá svoje jazykové znalosti a komunikační dovednosti v jiných předmětech a v ţivotě obecně.

7. KOMPETENCE K PODNIKÁNÍ: a) b) c) d)

Student je motivován ke studiu anglického jazyka v souvislosti s budoucím profesním zaměřením. Student se zajímá o další moţnosti vzdělávání v oboru anglického jazyka. Student si uvědomuje význam mezinárodních zkoušek z anglického jazyka (FCE, CAE) pro uplatnění na trhu práce. Student vyuţívá znalosti anglického jazyka při hledání a posuzování pracovních příleţitostí.

70

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – KVINTA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



Párové a skupinové vyučování, simulované situace, jazykové hry, problémové vyučování, projektové vyučování, méně - frontální vyučování, výklad Práce s názornými pomŧckami (mapy, obrázky, slovníky) a audiovizuální technikou (CD, video, DVD, dataprojektor, počítače).

Četba zpráv v denním tisku, četba návodŧ, apod., četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, sledování filmŧ v originále, práce s počítačem...


Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Čte jednoduché texty, které se týkají oblastí jeho zájmu, a je schopen takovým textŧm dostatečně porozumět. Sleduje hlavní body delší konverzace.

ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: intonace, spojování slov, přízvuk...

2. Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu. 3. Orientuje se v základních zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických, kulturních a historických reáliích. 4. Bez větších problémŧ pracuje s dvojjazyčným i výkladovým slovníkem.

ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm, četba přiměřeně náročných děl klasické anglicky psané literatury

71

Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ...

Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení... v evropských a

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 1. Pouţívá jednoduché techniky pro zahájení, prŧběh a ukončení krátké konverzace. 2. Vede konverzaci nebo diskusi na úrovni odpovídající jeho jazykovým dovednostem a znalostem. 3. Má dostatečnou slovní zásobu pro vyjádření svých potřeb, které se týkají jeho kaţdodenního ţivota, rodiny, zájmŧ, práce, cestování a současných událostí. 4. Dobře zvládá základní slovní zásobu. 5. Vyjadřuje osobní názory a postoje při diskusích o momentálně aktuálních tématech a umí takové názory a postoje zjistit u ostatních. 6. Popisuje událost, a to skutečnou i imaginární. 7. Reprodukuje vyslechnutý nebo přečtený jednodušší text. 8. Vyslovuje srozumitelně i přes někdy patrný cizí přízvuk. 9. Píše o běţných jevech ve svém okolí. 10. Vyplní běţný formulář a dotazník. 11. Pravopis, interpunkce a formální úprava textu umoţňují text snadno sledovat.

PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Popis osob Británie Cestování Bydlení Nemoci, zranění Prázdniny Reklama Kancelář Ţivotopis Úvod do historie a literatury anglicky mluvících zemí.

Komunikace v anglickém jazyce

GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: přítomný čas prostý a prŧběhový, předpřítomný čas prostý, minulý čas prostý a prŧběhový, předminulý čas prostý a prŧběhový, budoucí čas, modální slovesa, dějová a stavová slovesa, stupňování přídavných jmen... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě

72

globálních souvislostech, environmentální výchova....

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – KVINTA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




Četba zpráv v denním tisku, četba návodŧ, apod., četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, sledování filmŧ v originále, práce s počítačem, studium přiměřeně náročných odborných přírodovědně zaměřených textŧ.


Receptivní řečové dovednosti: Student: 5. Čte jednoduché texty, které se týkají oblastí jeho zájmu, a je schopen takovým textŧm dostatečně porozumět. Sleduje hlavní body delší konverzace.

ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: intonace, spojování slov, přízvuk...

6. Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu. 7. Orientuje se v základních zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických, kulturních a historických reáliích. 8. Bez větších problémŧ pracuje s dvojjazyčným i výkladovým slovníkem.

ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm.

73


Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení... v evropských a

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 12. Pouţívá jednoduché techniky pro zahájení, prŧběh a ukončení krátké konverzace. 13. Vede konverzaci nebo diskusi na úrovni odpovídající jeho jazykovým dovednostem a znalostem. 14. Má dostatečnou slovní zásobu pro vyjádření svých potřeb, které se týkají jeho kaţdodenního ţivota, rodiny, zájmŧ, práce, cestování a současných událostí. 15. Dobře zvládá základní slovní zásobu. 16. Vyjadřuje osobní názory a postoje při diskusích o momentálně aktuálních tématech a umí takové názory a postoje zjistit u ostatních. 17. Popisuje událost, a to skutečnou i imaginární. 18. Reprodukuje vyslechnutý nebo přečtený jednodušší text. 19. Vyslovuje srozumitelně i přes někdy patrný cizí přízvuk. 20. Píše o běţných jevech ve svém okolí. 21. Vyplní běţný formulář a dotazník. 22. Pravopis, interpunkce a formální úprava textu umoţňují text snadno sledovat.

Komunikace v anglickém jazyce PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Popis osob Británie Cestování Bydlení Nemoci, zranění Prázdniny Reklama Kancelář Ţivotopis GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: přítomný čas prostý a prŧběhový, předpřítomný čas prostý, minulý čas prostý a prŧběhový, předminulý čas prostý a prŧběhový, budoucí čas, modální slovesa, dějová a stavová slovesa, stupňování přídavných jmen... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě

74

globálních souvislostech, environmentální výchova....

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – SEXTA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné informace týkající se běţných témat, se kterými se pravidelně setkává ve škole, ve volném čase atd. 2. Je schopen sledovat delší konverzaci, jestliţe je pronášena zřetelně a je vedena ve spisovné řeči. 3. Odvodí pravděpodobný význam většiny nových slov z kontextu. 4. Orientuje se v základních zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických, kulturních a historických reáliích. 5. Pracuje s dvojjazyčným i výkladovým slovníkem.

ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: intonace, větný přízvuk... ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm, četba přiměřeně náročných děl klasické anglicky psané literatury.

75

Párové a skupinové vyučování, simulované situace, jazykové hry, problémové vyučování, méně - frontální vyučování, výklad Práce s názornými pomŧckami (mapy, obrázky, slovníky) a audiovizuální technikou (CD, video, DVD, dataprojektor, počítače).

Četba zpráv v denním tisku, četba návodŧ, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, sledování filmŧ v originále, práce s počítačem...

Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a

Produkt ivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 1. Vede diskusi, ale někdy obtíţně vyjadřuje své myšlenky. 2. Má dostatečnou slovní zásobu pro situace kaţdodenního ţivota, rodiny, zájmŧ, práce, cestování a současných událostí. 3. Vyjadřuje své osobní názory a postoje při diskusích o momentálně aktuálních tématech a umí takové názory a postoje zjistit u ostatních. 4. Popisuje událost, a to skutečnou i imaginární. 5. Spolehlivě reprodukuje vyslechnutý nebo přečtený text obecného obsahu. 6. Výslovuje srozumitelně. 7. Píše o běţných jevech ve svém okolí i písemně vyjádřuje své myšlenky a názory.

Komunikace v anglickém jazyce PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Sdělovací prostředky Právo Nakupování Sport Peníze Historie a literatura anglicky mluvících zemí. GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: předpřítomný čas prŧběhový, podmínkové věty, členy, modální slovesa, trpný rod, časová souslednost... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě.

76

globálních souvislostech, mediální výchova, environmentální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – SEXTA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




Receptivní řečové dovednosti: Student: 6. Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné informace týkající se běţných témat, se kterými se pravidelně setkává ve škole, ve volném čase atd. 7. Je schopen sledovat delší konverzaci, jestliţe je pronášena zřetelně a je vedena ve spisovné řeči. 8. Odvodí pravděpodobný význam většiny nových slov z kontextu. 9. Orientuje se v základních zeměpisných, hospodářských, společenskopolitických, kulturních a historických reáliích. 10. Pracuje s dvojjazyčným i výkladovým slovníkem.

ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: intonace, větný přízvuk... ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm.

77

Párové a skupinové vyučování, simulované situace, jazykové hry, problémové vyučování, méně - frontální vyučování, výklad Práce s názornými pomŧckami (mapy, obrázky, slovníky) a audiovizuální technikou (CD, video, DVD, dataprojektor, počítače).

Četba zpráv v denním tisku, četba návodŧ, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, sledování filmŧ v originále, práce s počítačem., studium přiměřeně náročných odborných přírodovědně zaměřených textŧ.

Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a

Produkt ivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 8. Vede diskusi, ale někdy obtíţně vyjadřuje své myšlenky. 9. Má dostatečnou slovní zásobu pro situace kaţdodenního ţivota, rodiny, zájmŧ, práce, cestování a současných událostí. 10. Vyjadřuje své osobní názory a postoje při diskusích o momentálně aktuálních tématech a umí takové názory a postoje zjistit u ostatních. 11. Popisuje událost, a to skutečnou i imaginární. 12. Spolehlivě reprodukuje vyslechnutý nebo přečtený text obecného obsahu. 13. Výslovuje srozumitelně. 14. Píše o běţných jevech ve svém okolí i písemně vyjádřuje své myšlenky a názory.

Komunikace v anglickém jazyce PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Sdělovací prostředky Právo Nakupování Sport Peníze GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: předpřítomný čas prŧběhový, podmínkové věty, členy, modální slovesa, trpný rod, časová souslednost... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě.

78

globálních souvislostech, mediální výchova, environmentální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – SEPTIMA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Porozumí hlavním myšlenkám sloţitých textŧ týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat. 2. Má širokou slovní zásobu pro čtení, ale mohou nastat potíţe s méně frekventovanými výrazy. 3. Vybere si vhodné zdroje informací. 4. Rozumí hlavním myšlenkám hlášení a oznámení týkajících se konkrétních i abstraktních témat a pronášených ve spisovném jazyce běţným tempem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: Intonace, slovní přízvuk, větný přízvuk... ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm, četba přiměřeně náročných děl klasické anglicky psané literatury.

79




MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 1. Vyslovuje zřetelně a přirozeně. 2. V rámci známých témat komunikuje v zásadě správně; obecnou komunikaci dobře zvládá, avšak s patrným vlivem mateřského jazyka. 3. Účastní se rozhovoru natolik plynule a spontánně, ţe mŧţe vést běţný rozhovor s rodilými mluvčími. 4. Vede připravené interview, ověřovuje a potvrzuje informace. Zdŧvodňuje vlastní názory. 5. Píše srozumitelné texty na širokou škálu témat a vysvětluje své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod rŧzných moţností. 6. Píše jednoduché detailní popisy mnoha známých skutečností spojených s jeho okolím nebo zájmy. 7. Napíše recenzi filmu, knihy nebo divadelní hry. 8. Vypořádá se situacemi, které mohou nastat během cestování, při sjednávání cesty nebo ubytování nebo při jednání s úřady v zahraničí.

Komunikace v anglickém jazyce PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Koníčky, volný čas Zvířata, práva zvířat Móda Strach, fóbie Umění Politika, volby Literatura – obecně Historie a literatura anglicky mluvících zemí. GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: slovesné tvary, přehled slovesných časŧ, vyjadřování opakované činnosti a zvyku, vztaţné věty, předpřítomný čas prostý a prŧběhový, minulý čas prostý a prŧběhový, předminulý čas prostý a prŧběhový, podmínkové a přací věty... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě.

80

mediální výchova, environmentální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – SEPTIMA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 5. Porozumí hlavním myšlenkám sloţitých textŧ týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat. 6. Má širokou slovní zásobu pro čtení, ale mohou nastat potíţe s méně frekventovanými výrazy. 7. Vybere si vhodné zdroje informací. 8. Rozumí hlavním myšlenkám hlášení a oznámení týkajících se konkrétních i abstraktních témat a pronášených ve spisovném jazyce běţným tempem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: Intonace, slovní přízvuk, větný přízvuk... ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm.

81



Četba zpráv v denním tisku, četba návodŧ, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, sledování filmŧ v originále, práce s počítačem., studium náročnějších odborných přírodovědně zaměřených materiálŧ..

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 9. Vyslovuje zřetelně a přirozeně. 10. V rámci známých témat komunikuje v zásadě správně; obecnou komunikaci dobře zvládá, avšak s patrným vlivem mateřského jazyka. 11. Účastní se rozhovoru natolik plynule a spontánně, ţe mŧţe vést běţný rozhovor s rodilými mluvčími. 12. Vede připravené interview, ověřovuje a potvrzuje informace. Zdŧvodňuje vlastní názory. 13. Píše srozumitelné texty na širokou škálu témat a vysvětluje své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod rŧzných moţností. 14. Píše jednoduché detailní popisy mnoha známých skutečností spojených s jeho okolím nebo zájmy. 15. Napíše recenzi filmu, knihy nebo divadelní hry. 16. Vypořádá se situacemi, které mohou nastat během cestování, při sjednávání cesty nebo ubytování nebo při jednání s úřady v zahraničí.

PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Koníčky, volný čas Zvířata, práva zvířat, ekologie Móda Strach, fóbie Umění Literatura – obecně, britská a americká Politika, volby Slovní zásoba týkající se přírodovědných oborŧ

Komunikace v anglickém jazyce

GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: slovesné tvary, přehled slovesných časŧ, vyjadřování opakované činnosti a zvyku, vztaţné věty, předpřítomný čas prostý a prŧběhový, minulý čas prostý a prŧběhový, předminulý čas prostý a prŧběhový, podmínkové a přací věty... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě.

82

mediální výchova, environmentální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – OKTÁVA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Ţák: 1. Rozumí hlavním myšlenkám sloţitých textŧ týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí v oboru, který ho zajímá. 2. Má širokou aktivní slovní zásobu pro čtení, mohou nastat potíţe s méně frekventovanými idiomy. 3. Rozumí článkŧm a zprávám o současných událostech, v nichţ autor prezentuje určité úhly pohledu a zaujímá stanoviska. 4. Čte téměř nezávisle, umí přizpŧsobit styl a rychlost čtení rŧzným textŧm a cílŧm a vybere vhodné zdroje informací. 5. Rozumí hlášením a oznámením týkajícím se konkrétních i abstraktních témat a pronášeným ve spisovném jazyce běţným tempem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: intonace, slovní přízvuk, větný přízvuk... ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm četba náročnějších děl klasické anglicky psané literatury.

83





MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, mediální výchova, environmentální výchova…

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 1. Účastní se rozhovoru natolik plynule a spontánně, ţe mŧţe vést běţný rozhovor s rodilými mluvčími, aniţ by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka interakce. 2. S určitým úsilím pochytí z probíhající konverzace mnoho, ale mŧţe mít obtíţe ve snaze zapojit se do diskuse s několika rodilými mluvčími, kteří mu svŧj jazyk nijak nepřizpŧsobují. 3. Zdŧvodňuje vlastní názory, stojí si za nimi a podepře je relevantními argumenty, komentáři a vysvětleními. 4. Vysvětlí podstatu problému, prodiskutuje další postup, porovná a posoudí alternativy. 5. Má dostatečnou zásobu jazykových prostředkŧ pro popis nepředvídaných situací, vysvětlení nejdŧleţitějších bodŧ určité myšlenky nebo problému s dostatečnou přesností a také pro vyjádření myšlenek abstraktního a kulturního charakteru. 6. Píše srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod rŧzných moţností. 7. Píše jednoduché detailní popisy mnoha známých skutečností spojených s jeho okolím nebo zájmy. 8. Napíše recenzi filmu, knihy nebo divadelní hry. 9. Umí se vypořádat se situacemi, které mohou nastat během cestování, při sjednávání cesty nebo ubytování nebo při jednání s úřady v zahraničí.

Komunikace v anglickém jazyce PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Ţivotní prostředí Ţivotní styl Zdraví, nemoci Slavné osobnosti Povolání Zločin a trest Charita Zeměpis, historie a literatura anglicky mluvících zemí. Peníze GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: budoucí časy, modální slovesa, přídavná jména a příslovce, časová souslednost, členy a zeměpisná jména, trpný rod... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě.

84

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANGLICKÝ JAZYK – OKTÁVA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Ţák: 6. Rozumí hlavním myšlenkám sloţitých textŧ týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat včetně odborně zaměřených diskusí v oboru, který ho zajímá. 7. Má širokou aktivní slovní zásobu pro čtení, mohou nastat potíţe s méně frekventovanými idiomy. 8. Rozumí článkŧm a zprávám o současných událostech, v nichţ autor prezentuje určité úhly pohledu a zaujímá stanoviska. 9. Čte téměř nezávisle, umí přizpŧsobit styl a rychlost čtení rŧzným textŧm a cílŧm a vybere vhodné zdroje informací. 10. Rozumí hlášením a oznámením týkajícím se konkrétních i abstraktních témat a pronášeným ve spisovném jazyce běţným tempem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

ANGLICKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS: intonace, slovní přízvuk, větný přízvuk... ČETBA A POSLECH: přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají uvedeným předpokládaným tematickým okruhŧm.

85




Četba zpráv v denním tisku, četba návodŧ, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, sledování filmŧ v originále, práce s počítačem., studium náročnějších odborných přírodovědně zaměřených materiálŧ.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ... Osobnostní a sociální výchova. multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, mediální výchova, environmentální výchova…

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: Student: 10. Účastní se rozhovoru natolik plynule a spontánně, ţe mŧţe vést běţný rozhovor s rodilými mluvčími, aniţ by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka interakce. 11. S určitým úsilím pochytí z probíhající konverzace mnoho, ale mŧţe mít obtíţe ve snaze zapojit se do diskuse s několika rodilými mluvčími, kteří mu svŧj jazyk nijak nepřizpŧsobují. 12. Zdŧvodňuje vlastní názory, stojí si za nimi a podepře je relevantními argumenty, komentáři a vysvětleními. 13. Vysvětlí podstatu problému, prodiskutuje další postup, porovná a posoudí alternativy. 14. Má dostatečnou zásobu jazykových prostředkŧ pro popis nepředvídaných situací, vysvětlení nejdŧleţitějších bodŧ určité myšlenky nebo problému s dostatečnou přesností a také pro vyjádření myšlenek abstraktního a kulturního charakteru. 15. Píše srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat a vysvětlit své názorové stanovisko týkající se aktuálního problému s uvedením výhod a nevýhod rŧzných moţností. 16. Píše jednoduché detailní popisy mnoha známých skutečností spojených s jeho okolím nebo zájmy. 17. Napíše recenzi filmu, knihy nebo divadelní hry. 18. Umí se vypořádat se situacemi, které mohou nastat během cestování, při sjednávání cesty nebo ubytování nebo při jednání s úřady v zahraničí.

Komunikace v anglickém jazyce PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: Ţivotní prostředí Ţivotní styl Zdraví, nemoci Slavné osobnosti Povolání Zločin a trest Charita Anglicky mluvící země – historie, zeměpis Peníze Slovní zásoba týkající se přírodovědných oborŧ GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva: budoucí časy, modální slovesa, přídavná jména a příslovce, časová souslednost, členy a zeměpisná jména, trpný rod... SYNTAX: Prohlubování jiţ probraného učiva ve větné skladbě.

86

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA SOCIÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezové téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo v rámci běţné týdenní dotace hodin anglického jazyka. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Student: 1. Chápe dŧleţitost schopnosti komunikovat v anglickém jazyce pro další studium i praktický ţivot a osvojuje si dovednosti pro studium anglického jazyka. 2. Komunikuje v rŧzných situacích: podá základní informace, pozdraví, poţádá a poskytne radu či pomoc, řeší problémové situace v cizojazyčném prostředí, vysvětluje, argumentuje a aktivně se účastní diskuze. 3. Aplikuje v praxi jazykové vědomosti a komunikační dovednosti, které mu

VZDĚLÁVACÍ OBSAH Osobnostní, sociální a morální rozvoj osobnosti studenta v rámci předpokládaných tematických okruhŧ: JÁ A MOJE RODINA PŘÁTELÉ A MEZILIDSKÉ VZTAHY ŢIVOTNÍ KROKY SNY A REALITA ŢIVOTA DOMOV, BYDLENÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVÍ NAKUPOVÁNÍ VOLNÝ ČAS ŠKOLA POVOLÁNÍ CESTOVÁNÍ PRÁZDNINY …




Párové a skupinové vyučování, simulované situace, jazykové hry, problémové vyučování, projektové vyučování, méně - frontální vyučování, výklad. Práce s názornými pomŧckami (mapy, obrázky, slovníky) a audiovizuální technikou (CD, video, DVD, dataprojektor, počítače).

Navázání nových kontaktŧ či vztahŧ, komunikace v cizojazyčném prostředí, komunikace a spolupráce v rámci cizojazyčné skupiny, vyuţití anglického jazyka jako nástroje dorozumění a k získávání informací z rŧzných vzdělávacích oblastí pro svŧj osobní rozvoj.

Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ, geografie, dějepis...

87

slouţí k objevování nových skutečností a dovedností.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezové téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo v rámci běţné týdenní dotace hodin anglického jazyka. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Student: 1. Poznává kulturu anglicky mluvících zemí a respektuje její zvláštnosti. 2. Osvojuje si gramatické struktury anglického jazyka a uvědomuje si jeho specifické rysy a rozdíly oproti své mateřštině. 3. Uţívá anglický jazyk jako prostředek k dorozumění a k objevování nových poznatkŧ, skutečností a dovedností.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




PŘÁTELÉ A MEZILIDSKÉ VZTAHY CHARAKTERISTIKA A POPIS OSOB SNY A REALITA ŢIVOTA PRÁZDNINY CESTOVÁNÍ REÁLIE ANGLICKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ


Navázání kontaktŧ a komunikace s příslušníky anglicky mluvících zemí. Politický, společenský a kulturní přehled o ţivotě v anglicky mluvících zemích a moţnost srovnání se situací v České republice. Vyuţití anglického jazyka jako nástroje dorozumění a k získávání informací z rŧzných vzdělávacích oblastí pro svŧj osobní rozvoj.

Český jazyk a literatura, německý jazyk, francouzský jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, hudební a výtvarný obor...

88

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezové téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo v rámci běţné týdenní dotace hodin anglického jazyka. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Student: 1. Seznamuje se s ţivotem v anglicky mluvících zemích. 2. Dokáţe uvést specifika ţivotního stylu, kultury a jiných reálií anglicky mluvících zemí. 3. Rozšiřuje si a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v anglicky mluvícím prostředí.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

RODINA ŠKOLA POVOLÁNÍ PLÁNY DO BUDOUCNA ŢIVOT VE 21. STOLETÍ KONTAKTY CESTOVÁNÍ REÁLIE ANGLICKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ…





Navázání kontaktŧ a komunikace s příslušníky anglicky mluvících zemí. Politický, společenský a kulturní přehled o ţivotě v anglicky mluvících zemích a moţnost srovnání se situací v České republice.


89

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezové téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo v rámci běţné týdenní dotace hodin anglického jazyka. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Student: 1. Orientuje se v anglických médiích (zná nejznámější radiostanice, televizní stanice, noviny a časopisy, popř. internetové adresy). 2. Vyuţívá médií k získávání informací a rozlišuje informativní, společensky významná sdělení od zábavních a bulvárních. 3. Napíše jednoduchý reklamní slogan, inzerát či sdělení.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČTENÍ A POROZUMĚNÍ JEDNOTLIVÝCH MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ (ZPRAVODAJSTVÍ, REKLAMA, INZERÁT, KOMIKS …) KLADNÝ A ZÁPORNÝ VLIV MÉDIÍ INFORMATIVNÍ, VÝCHOVNÁ A ZÁBAVNÍ FUNKCE MÉDIÍ VE SPOLEČNOSTI

METODY A FORMY PRÁCE Párové a skupinové vyučování, simulované situace, jazykové hry, problémové vyučování, projektové vyučování, méně - frontální vyučování, výklad. Práce s názornými pomŧckami (mapy, obrázky, slovníky) a audiovizuální technikou (CD, video, DVD, dataprojektor, počítače). Práce s autentickými materiály (cizojazyčné nahrávky z rádia a televize, texty anglických deníkŧ a časopisŧ …).

90

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Tvorba mediálních sdělení, projektŧ s vyuţitím osvojených jazykových prostředkŧ, práce s internetem, aktivity v mimovýukové oblasti...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, Informatika a informační a komunikační technologie, občanský a společenskovědní základ...

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: Průřezové téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo v rámci běţné týdenní dotace hodin anglického jazyka. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Ţák: 1. Čte a rozumí anglicky psaným textŧm s ekologickou tematikou v rámci osvojených gramatických struktur a slovní zásoby. 2. Pouţívá anglický jazyk jako prostředek pro zjišťování informací týkajících se závaţných celosvětových problémŧ – ţivot ve velkoměstech, automobilová doprava, ozonová díra … 3. Porozumí výkladu při návštěvě národního parku, muzea, zoologické či botanické zahrady v anglicky mluvícím prostředí.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


PROBLEMATIKA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZDRAVÍ POČASÍ CESTOVÁNÍ POPIS MĚSTA A INSTRUKCE K URČENÍ SMĚRU KLADY A ZÁPORY ŢIVOTA VE MĚSTĚ A NA VESNICI ŢIVOT V 21. STOLETÍ ŢIVOT V BUDOUCNOSTI VĚCI A VYNÁLEZY, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT

Párové a skupinové vyučování, simulované situace, jazykové hry, problémové vyučování, projektové vyučování, méně - frontální vyučování, výklad... Práce s názornými pomŧckami (mapy, obrázky, slovníky) a audiovizuální technikou (CD, video, DVD, dataprojektor, počítače).

91

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Pochopení problematiky vztahŧ člověka k ţivotnímu prostředí Uvědomění si odpovědnosti současné generace za ţivot v budoucnosti.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie, biologie, občanský a společenskovědní základ...

5.3 Německý jazyk

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu německý jazyk : Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student chápe důleţitost komunikace v německém jazyce pro další studium i praktický ţivot. b) Student dokáţe spojovat do širších celků jazykové jevy s probíranými tématy. c) Student samostatně vyhledává nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v německém jazyce.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Student vyřeší jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí. b) Student se postupně zbavuje zábran při komunikaci s cizincem. c) Student aplikuje v praxi jazykové vědomosti a komunikační dovednosti, které mu slouţí k objevování nových skutečností a dovedností.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student rozumí přiměřeně náročnému sdělení v německém jazyce, a to jak v písemné, tak mluvené formě. b) Student formuluje své myšlenky, názory, představ v německém jazyce. c) Student vyuţívá osvojených komunikačních dovedností k navázání kontaktů, k prezentaci a obhajobě svých názorů před ostatními, účastní se aktivně diskuze.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student si vyţádá či poskytne radu a pomoc v cizojazyčném prostředí. b) Student se podílí na spolupráci v německy hovořící skupině, aktivně a pozitivně přijímá roli v pracovním týmu. c) Student dodrţuje zásady slušného chování v německy mluvícím prostředí.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student si uvědomuje význam německé kultury a tradice pro evropské i české kulturní dědictví. b) Student sleduje a hodnotí politický, společenský a kulturní ţivot v německy mluvících zemí, srovnává se situací v České republice.

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ a) Student pracuje s výkladovými i překladovými slovníky, s mluvnickými příručkami… b) Student vyuţívá německého jazyka k získávání informací z různých vzdělávacích oblastí pro svůj osobní rozvoj.

92

7. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student usiluje o další vzdělávání v oblasti německého jazyka v souvislosti s budoucím profesním zaměřením. b) Student získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příleţitostech související s německým jazykem a německy mluvícími oblastmi. c) Student kriticky posuzuje moţnosti uplatnění německého jazyka s ohledem na realitu trţního prostředí a dalších faktorů.

93

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí projevŧm vztahujícím se k oblastem, které se mluvčího bezprostředně týkají. 2. Identifikuje rŧzné styly a citová zabarvení promluvy. 3. Odhadne význam neznámých slov na základě jiţ osvojené slovní zásoby. 4. Vyhledává informace v běţných materiálech ( jízdní řád, jídelní lístek, inzerát, prospekt…). 5. Uţívá rŧzné techniky čtení ( orientační, informativní, studijní) dle typu textu a účelu čtení. 6. Pracuje samostatně s jednoduššími texty. 7. Uţívá účelně a pohotově rŧzné druhy slovníkŧ a další informativní literaturu. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Reaguje pohotově a jazykově správně na běţné ţivotní situace. 2. Reprodukuje a shrne obsah vyslechnutého či přečteného textu. 3. Sestaví ústně i písemně souvislý text na jednoduché téma. 4. Vysvětlí své názory a stanoviska písemnou i ústní formou v projevu na

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách a mluvnických tvarech a strukturách.



Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování…

Četba denního tisku, práce s odbornou literaturou, četba přiměřeně náročné beletrie…

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ…

Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování, práce s názornými pomŧckami…

Komunikace v německém jazyce


ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných TEXTŦ, které odpovídají následujícím, níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

TEMATICKÉ OKRUHY: ( navýšení počtu lexikálních jednotek u jednotlivých témat o 10% aţ 30% oproti přírodovědné větvi). SEZNAMOVÁNÍ A PŘEDSTAVOVÁNÍ RODINA A DOMÁCNOST

94

téma osobních zájmŧ nebo kaţdodenního ţivota. 5. Zapojí se do rozhovoru s rodilými mluvčími na běţné a známé téma. 6. Komunikuje s jistou mírou sebedŧvěry foneticky správně s pouţitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředkŧ.

JÍDLO, STRAVOVÁNÍ, ČESKÁ A NĚMECKÁ KUCHYNĚ, V RESTAURACI SVĚT PRÁCE

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

SPORT VZDĚLÁNÍ A KARIÉRA, ŠKOLSKÉ SYSTÉMY A ZAŘÍZENÍ U NÁS A V NĚMECKY MLUVÍCÍCH OBLASTECH SVÁTKY A OSLAVY V ČECHÁCH A NĚMECKY MLUVÍCÍCH OBLASTECH GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva z kvarty TVAROSLOVÍ: Skloňování podstatných jmen a přídavných jmen, rŧzné typy předloţek, stupňování příslovcí, časování sloves v přítomném čase i časech minulých (préteritum, perfektum), první seznámení s konjunktivem préterita… VĚTNÁ SKLADBA:

95

Český jazyk a literatura, anglický jazyk…

Slovosled v jednoduché větě i v souvětí, vazby sloves, podstatných jmen, přídavných jmen…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí jednoduchým dialogŧm s tematikou kaţdodenního ţivota. 2. Rozpozná téma diskuze, pokud lidé mluví pomalu a zřetelně. 3. Rozumí hlavním informacím v jednoduchých a jasných hlášeních a sděleních. 4. Vyrozumí nejdŧleţitější informace z písemných zpráv a novinových článkŧ. 5. Vyhledává si informace v běţných materiálech (jízdní řád, jídelní lístek, inzerát, prospekt…). 6. Pracuje samostatně s jednoduššími texty, vyuţívá rŧzné druhy slovníkŧ. 7. Odhadne význam neznámých slov na základě jiţ osvojené slovní zásoby a kontextu.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách a mluvnických tvarech a strukturách ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných TEXTŦ, které odpovídají následujícím, níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

96


PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Četba denního tisku, práce s odbornou literaturou, četba přiměřeně náročné beletrie…

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ…

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Komunikuje v situacích vyţadujících TEMATICKÉ OKRUHY: jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běţných skutečnostech. 1. SEZNAMOVÁNÍ A 2. Reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, PŘEDSTAVOVÁNÍ méně náročný text. 2. RODINA A 3. Formuluje svŧj názor na jednoduché, DOMÁCNOST běţné téma. 3. JÍDLO, NÁVŠTĚVA, 4. Sestaví ústně i písemně souvislý text na 4. V RESTAURACI jednoduché téma. 5. SVĚT PRÁCE 5. Vysvětlí své názory a stanoviska 6. SPORT v krátkém ústním či písemném projevu. 7. VZDĚLÁNÍ A 6. Zapojí se s menšími potíţemi do KARIÉRA rozhovoru s rodilými mluvčími na běţné 8. SVÁTKY A OSLAVY a známé téma. 7. Uţívá při komunikaci v plné šíři osvojené gramatické struktury. GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva z kvarty:

Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování, práce s názornými pomŧckami…

TVAROSLOVÍ: Skloňování podstatných jmen a přídavných jmen, rŧzné typy předloţek, stupňování příslovcí, časování sloves v přítomném čase i časech minulých (préteritum, perfektum), první seznámení s konjunktivem préterita... VĚTNÁ SKLADBA: Slovosled v jednoduché větě i v souvětí,

97


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ… Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

vazby sloves, podstatných jmen, přídavných jmen…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí projevŧm pronášeným v normálním hovorovém tempu. 2. Identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní informace. 3. Pochopí smysl textu i komunikační záměr mluvčího i pisatele. 4. Vyhledává informace v jednoduchých odborných textech souvisejících se zaměřením či budoucím studiem ţáka. 5. Rozumí i jednodušším uměleckým textŧm. 6. Odhadne význam neznámých slov na základě jazykové zkušenosti a kontextu. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Ovládá bezpečně komunikační strategie. 2. Navazuje a udrţuje kontakt v běţné komunikaci. 3. Reaguje jazykově správně a bez velkého

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají následujícím, níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

PROHLUBOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY V TEMATICKÝCH OKRUZÍCH PROBÍRANÝCH V NIŢŠÍCH ROČNÍCÍCH. DALŠÍ TEMATICKÉ OKRUHY:

98





Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, hudební obor, výtvarný obor, občanský a společenskovědní základ…

Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování,


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, hudební obor, výtvarný obor,


4. 5.

6. 7. 8.

váhání v běţných rozhovorech , diskusích, besedách. Řídí besedu , vede interview… Reprodukuje a shrnuje obsah projevu s dŧrazem na porozumění a kulturní vyjadřování. Zformuluje resumé, vypracuje anotaci neznámého textu. Zpracuje rozsáhlejší písemnou práci na základě studia cizojazyčného materiálu. Komunikuje s jistou mírou sebedŧvěry foneticky správně s pouţitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředkŧ.

(navýšení počtu lexikálních jednotek u jednotlivých témat o 10% aţ 30% oproti přírodovědné větvi). 1. VOLNÝ ČAS, VÍKENDOVÉ AKTIVITY 2. SVĚT ZBOŢÍ, NÁKUPY 3. MODERNÍ KOMUNIKACE 4. CESTOVÁNÍ ( moţné spojit s geografií německy mluvících zemí) 5. SVĚT PENĚZ 6. NĚMECKÁ KULTURA ( první informace o literatuře, hudbě…) GRAMATICKÉ UČIVO Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva z niţších ročníkŧ. TVAROSLOVÍ: Skloňování přídavných jmen, zvláště po neurčitém členu a po členu nulovém, tvoření přídavných jmen, časování nepravidelných sloves v přítomném čase i časech minulých (préteritum, perfektum), konjunktiv préterita, trpný rod- přítomný čas, další předloţky- lokální, časové... VĚTNÁ SKLADBA.:

99

projektové vyučování, práce s názornými pomŧckami…

občanský a společenskovědní základ… Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

Souvětí, zvláště podřadné, nepřímé otázky...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí autentickému ústnímu projevu. 2. Identifikuje strukturu jednoduššího textu a rozliší hlavní informace. 3. Chápe text slyšený i psaný jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního záměru mluvčího či pisatele. 4. Vyhledává si informace v jednoduchých odborných textech souvisejících se zaměřením či budoucím studiem ţáka. 5. Odhadne význam neznámých slov na základě jazykové zkušenosti a kontextu. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Ovládá bezpečně základní komunikační strategie. 2. Diskutuje, zdŧvodňuje dotazuje se v kaţdodenních situacích 3. Vede interview, řídí besedu na téma z běţného ţivota. 4. Reprodukuje a shrnuje obsah projevu

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách, mluvnických tvarech a strukturách.

DALŠÍ TEMATICKÉ OKRUHY:

100



Četba denního tisku, práce s odbornou literaturou, četba jednodušších literárních textŧ…


Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování,


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní

ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají následujícím, níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

PROHLUBOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY V TEMATICKÝCH OKRUZÍCH PROBÍRANÝCH V NIŢŠÍCH ROČNÍCÍCH.


s dŧrazem na porozumění a kulturní vyjadřování. 5. Zformuluje stylisticky vhodně vlastní myšlenky a názory ve formě vyprávění či sloţitějšího popisu. 6. Komunikuje s jistou mírou sebedŧvěry foneticky správně s pouţitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředkŧ.

1. VOLNÝ ČAS 2. VÍKENDOVÉ AKTIVITY 3. SVĚT ZBOŢÍ, NÁKUPY 4. MODERNÍ KOMUNIKACE 5. CESTOVÁNÍ ( moţné spojit s geografií německy mluvících zemí) 6. SVĚT PENĚZ GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva z niţších ročníkŧ. TVAROSLOVÍ: Skloňování přídavných jmen, t zvláště po neurčitém členu a po členu nulovém, tvoření přídavných jmen, časování nepravidelných sloves v přítomném čase i časech minulých (préteritum, perfektum), konjunktiv préterita, trpný rod- přítomný čas, další předloţky- lokální, časové... VĚTNÁ SKLADBA.: Souvětí, zvláště podřadné, nepřímé otázky...

101

práce s názornými pomŧckami…

základ… Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné informace v ústním projevu i v psaném textu na známé téma. 2. Odhadne význam neznámých slov na základě jiţ osvojené slovní zásoby a kontextu. 3. Vyjádří přání, obavu, názor, pocit, úmysl, 4. Informuje o sobě a jiných osobách. 5. Čte a reprodukuje jednodušší umělecké texty, seznamuje se s reáliemi. 6. Pracuje s učebnicí, tiskem a s rŧznými druhy slovníkŧ při čtení textŧ. 7. Má pracovní návyky vedoucí ke kvalitnímu a trvalému osvojení učiva.

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Poradí si v konverzaci s většinou témat v běţných ţivotních situacích, klade otázky, udrţuje kontakt. 2. Sestaví ústně i písemně souvislý středně dlouhý text. 3. Reaguje na dotazy a pokyny správně a

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách a mluvnických tvarech a strukturách





Četba zpráv v denním tisku, poslech rozhlasu a televize, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, práce s odbornou literaturou…

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, hudební obor, výtvarný obor, občanský a společenskovědní základ......

Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování…


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, hudební obor, výtvarný obor, občanský a

ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných TEXTŦ, které odpovídají následujícím níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: (navýšení počtu lexikálních jednotek u jednotlivých témat o 10% aţ 30% oproti přírodovědné větvi). 1. VOLBA POVOLÁNÍ

102

bez velkého váhání 4. Uţívá správně při konverzaci i psaní osvojené gramatické učivo. 5. Blíţí se normě ve výslovnosti.

2. HUDBA A DALŠÍ OBLASTI UMĚNÍ 3. SPORT A OSTATNÍ KONÍČKY 4. OBLEČENÍ, MÓDA 5. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODY 6. POLITICKÝ SYSTÉM V NĚMECKU 7. ŢIVOT VE MĚSTĚ A NA VENKOVĚ 8. TRENDY V SOUČASNÉM ŢIVOTĚ, REKLAMA

společenskovědní základ… Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova.

GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného učiva z niţších ročníkŧ. TVAROSLOVÍ: Sloveso werden, časové údaje s předloţkou a bez předloţky, přechylování podstatných jmen v ţenském rodě, budoucí čas, preteritum pravidelných a nepravidelných sloves, 2. pád podstatných jmen, Plusquamperfektum, závislý infinitiv s zu, trpný rod, vztaţná zájmena,

103

zájmenná příslovce... VĚTNÁ SKLADBA: Hlavní věty s darum, deshalb, vedlejší věty s obwohl, nepřímá otázka, postavení příslovečného určení času a místa, postavení vedlejší věty po větě hlavní...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelného ústního projevu i psaného textu na běţné a známé téma. 2. Vyjádří názor, přání, obavu, informace osobě a jiných osobách. 3. Odhadne význam neznámých slov a spojení podle kontextu. 4. Čte krátké všeobecně či populárně vědecky orientované texty, umí je reprodukovat. 5. Vyhledává si informace v běţných 6. materiálech. 7. Pracuje s učebnicí, slovníkem, kratšími novinivými zprávami. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Zapojí se do konverzace na témata

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách a mluvnických tvarech a strukturách


Četba zpráv v denním tisku, poslech rozhlasu a televize, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, práce s odbornou literaturou…


Frontální vyučování,

Komunikace

Český jazyk a

ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají následujícím, níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

DALŠÍ PROHLUBOVÁNÍ

104


z kaţdodenního ţivota. 2. Reaguje na dotazy a pokyny, klade otázky,vyjadřuje se pohotově a bez větších obtíţí. 3. Napíše i ústně sestaví souvislý středně dlouhý text. 4. Uţívá správně při konverzaci i psaní osvojené gramatické učivo. 5. Vyslovuje v souladu s výslovnostní normou.

SLOVNÍ ZÁSOBY V TEMATICKÝCH OKRUZÍCH: 1. VOLBA POVOLÁNÍ 2. SPORT A OSTATNÍ KONÍČKY 3. OBLEČENÍ, MÓDA 4. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODY 5. POLITICKÝ SYSTÉM V NĚMECKU 6. ŢIVOT VE MĚSTĚ A NA VENKOVĚ 7. TRENDY V SOUČASNÉM ŢIVOTĚ, REKLAMA GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného učiva z niţších ročníkŧ. TVAROSLOVÍ: sloveso werden, časové údaje s předloţkou a bez předloţky, přechylování podstatných jmen v ţenském rodě, budoucí čas, preteritum pravidelných a nepravidelných sloves, 2. pád podstatných jmen, Plusquamperfektum, závislý infinitiv s zu, trpný rod, vztaţná zájmena, zájmenná příslovce...

105

skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování, práce s názornými pomŧckami…

v německém jazyce

literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, hudební obor, výtvarný obor,občanský a společenskovědní základ… Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

VĚTNÁ SKLADBA: Hlavní věty s darum, deshalb, vedlejší věty s obwohl, nepřímá otázka, postavení příslovečného určení času a místa, postavení vedlejší věty po větě hlavní...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – OKTÁVA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Chápe slyšený cizojazyčný projev i čtený text jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního záměru mluvčího nebo pisatele. 2. Vyjádří názor, kritiku, pocit, pozvání, odmítnutí, předá informaci, poradí. Napíše zprávu, popíše osobu. 3. Odhadne význam neznámých slov a spojení na základě kontextu a znalosti struktury jazyka. 4. Identifikuje rŧzné styly a citová zabarvení promluvy. 5. Uţívá rŧzné techniky čtení podle typu textu a účelu čtení. 6. Uţívá rŧzné druhy slovníkŧ při čtení nekomplikovaných faktografických i méně obtíţných uměleckých textŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách a mluvnických tvarech a strukturách.





Četba zpráv v denním tisku, poslech rozhlasu a televize, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, práce s odbornou literaturou...


ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají následujícím níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

106

7. Vyhledává si informace v dostupné informativní literatuře. 8. Orientuje se v méně náročných uměleckých i populárně naučných textech, ovládá reálie německy mluvících zemí. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Reprodukuje srozumitelně přečtený nebo vyslechnutý text se slovní zásobou na běţná témata. 2. Formuluje svŧj názor ústně i písemně, vyjadřuje se srozumitelně, stručně, gramaticky i stylisticky správně. 3. Umí pohotově, jazykově správně a přirozeně reagovat na běţné ţivotní situace, ovládá základní komunikativní strategie. 4. Přednese referát na dané téma. 5. Zpracuje samostatně rozsáhlejší písemnou práci. 6. Sestaví osnovu k zamýšlenému projevu.

PŘEDPOKLÁDANÉ TEMATICKÉ OKRUHY: (navýšení počtu lexikálních jednotek u jednotlivých témat o 10% aţ 30% oproti přírodovědné větvi).

Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování…

1. KULTURA TĚLA, VZHLED, POHYBOVÉ AKTIVITY 2. ZDRAVÁ VÝŢIVA, STRAVOVÁNÍ 3. DOPRAVA 4. POŠTA, TELEFON 5. MÉDIA 6. RODINA A PŘÁTELÉ 7. MEZILIDSKÉ VZTAHY 8. POČASÍ 9. KULTURA 10. NĚMECKÁ LITERATURA PŘEDPOKLÁDANÉ

107


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, hudební obor, výtvarný obor, občanský a společenskovědní základ… Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova...

GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného učiva z niţších ročníkŧ. TVAROSLOVÍ: Neurčité číslovky, konjunktivy, předloţky s 2. pádem, vazby sloves, neurčitá zájmena, zpodstatnělá přídavná jména... VĚTNÁ SKLADBA: Párové spojky, vedlejší věty účelové a jejich zkracování s um zu, vedlejší věty časové, postavení větných členŧ, především příslovečných určení, vedlejší věty dŧvodové a zpŧsobové...

108

VZDĚLÁVACÍ OBSAH NĚMECKÝ JAZYK – OKTÁVA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí hlavním bodŧm a myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu. 2. Zvládá rŧzné techniky čtení v souladu s charakterem textu a účelem čtení. 3. Vyuţívá logického odhadu neznámých slov a slovních spojení na základě kontextu a znalosti struktury jazyka. 4. Napíše zprávu, poradí, předá informaci. 5. Vyjádří kritiku, názor, pocit. Přijme a odmítne pozvání. 6. Vyhledává si informace v encyklopediích a další dostupné informativní literatuře, pracuje s rŧznými druhy slovníkŧ. 7. Orientuje se v méně obtíţných všeobecně a populárně naučných textech všeobecně a zvládá reálie německy mluvících zemí. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti: 1. Reprodukuje srozumitelně přečtený nebo vyslechnutý text se slovní zásobou na běţná témata. 2. Vyjadřuje svŧj názor ústně i písemně, hovoří srozumitelně, stručně, gramaticky i stylisticky správně. 3. Reaguje pohotově, jazykově správně a přirozeně na běţné ţivotní situace,

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




Četba zpráv v denním tisku, poslech rozhlasu a televize, četba přiměřeně náročných beletristických textŧ, práce s odbornou literaturou...


Frontální vyučování, skupinové vyučování, výklad, práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, problémové vyučování, projektové vyučování...




NĚMECKÁ VÝSLOVNOST A PRAVOPIS v produktivně osvojovaných lexikálních jednotkách a mluvnických tvarech a strukturách. ČETBA A POSLECH přiměřeně obtíţných textŧ, které odpovídají následujícím, níţe uvedeným tematickým okruhŧm.

DALŠÍ PROHLUBOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY V TEMATICKÝCH OKRUZÍCH: 1. KULTURA TĚLA, VZHLED, POHYBOVÉ AKTIVITY

109

ovládá základní komunikativní strategie. 4. Přednese referát na dané téma. 5. Zpracuje samostatně rozsáhlejší písemnou práci. 6. Sestaví osnovu k zamýšlenému projevu.

2. ZDRAVÁ VÝŢIVA, STRAVOVÁNÍ 3. DOPRAVA 4. POŠTA, TELEFON 5. MÉDIA 6. RODINA A PŘÁTELÉ 7. MEZILIDSKÉ VZTAHY 8. POČASÍ GRAMATICKÉ UČIVO: Prohlubování jiţ probraného gramatického učiva z niţších ročníkŧ. TVAROSLOVÍ: Neurčité číslovky, konjunktivy, předloţky s 2. pádem, vazby sloves, neurčitá zájmena, zpodstatnělá přídavná jména... VĚTNÁ SKLADBA: Párové spojky, vedlejší věty účelové a jejich zkracování s um zu, vedlejší věty časové, postavení větných členŧ, především příslovečných určení, vedlejší věty dŧvodové a zpŧsobové...

110


PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo

VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student napíše reklamní slogan, inzerát, jednodušší novinový článek, zvolí styl textu podle adresáta. 2. Orientuje se v německých médiích (zná nejznámější radiostanice a televizní stanice, deníky a časopisy, popř. internetové adresy). 3. Vyuţívá médií ke získávání informací, např. internet.

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM (reklama, komiks, inzerát, jednodušší články v německém tisku, ..) POSLECH S POROZUMĚNÍM (vybrané zpravodajské a kulturní relace německých rozhlasových a televizních stanic...) VLIV MEDIÍ, FUNKCE, MEDIÍ VE SPOLEČNOSTI

METODY A FORMY PRÁCE Týmová práce, např. práce v produkčním týmu školního média, práce s autentickými materiály (nahrávky, texty, ukázky cizojazyčných časopisŧ), samostatná domácí příprava…

AKTIVNÍ PRONIKÁNÍ DO ZÁZEMÍ VEŘEJNÉ KOMUNIKACE

111

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Tvorba jednoduchých mediálních sdělení s vyuţitím osvojených jazykových prostředkŧ, práce s internetem.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, informatika a informační a komunikační technologie…

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student poznává ţivot v německy mluvících oblastech, srovnává tyto poznatky s ţivotem ve své vlasti i s ostatními evropskými zeměmi. 2. Dokáţe uvést specifika ţivotního stylu, kultury a jiných reálií německy mluvících oblastí. 3. Rozšiřuje si a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v německy mluvícím prostředí.

RODINA ŠKOLA KONTAKTY V PROCESU GLOBALIZACE CESTOVÁNÍ -

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, diskuse, práce s učebnicí a jiným výukovým materiálem… Vyuţití obrazového materiálu ( fotografie, video…), referáty…

REÁLIE NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ EVROPSKÝ INTEGRAČNÍ PROCES KULTURA NĚMECKY MLUVÍCÍCH OBLASTÍ ( SE ZAMĚŘENÍM NA LITERATURU) JAKO SOUČÁST EVROPSKÉ A SVĚTOVÉ KULTURY

112

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Komunikace v německy mluvícím prostředí, zvýšená mobilita občanská, vzdělávací a pracovní...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ....

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student získává informace o kultuře německy mluvících zemí. 2. Seznamuje se se sociokulturními rozdíly v německy mluvících zemích a srovnává tuto situaci s Českou republikou a ostatními zeměmi EU. 3. Uţívá německý jazyk jako prostředek k dorozumění s německými občany i ostáními občany EU.

SOCIOKULTURNÍ ROZRŦZNĚNOST V ČR A SROVNÁNÍ S NĚMECKÝMI REGIONY V RÁMCI EU A CELOSVĚTOVÝCH GLOBALITAČNÍCH PROCESŦ

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, práce s učebnicí a jinými učebními texty, problémové vyučování, referáty, exkurze…

CESTOVÁNÍ REÁLIE NĚMECKY MLUVÍCÍCH OBLASTÍ KULTURA NĚMECKY MLUVÍCÍCH OBLASTÍ ( literatura, hudba, architektura, výtvarné umění...).

113

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Komunikace s příslušníky německy mluvících oblastí, uţití jazyka jako nástroje dorozumění a celoţivotního vzdělávání...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Anglický jazyk, český jazyk a literatura, geografie, dějepis občanský a společenskovědní základ, výtvarný obor, hudební obor...

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1.Student komunikuje v běţných situacích: -vysvětlí svá stanoviska - podává informace - poţádá o radu, pomoc - vyjednává a řeší konflikty - vysvětluje - argumentuje - účastní se diskuse - řídí práci týmu nebo se do týmové práce zapojí

Osobnostní, sociální a morální rozvoj v rámci předpokládaných okruhŧ : JÁ A MOJE RODINA ŠKOLA DOMOV ZDRAVÍ CESTOVÁNÍ VOLNÝ ČAS VOLBA POVOLÁNÍ A PLÁNY DO BUDOUCNA MLÁDEŢ A JEJÍ PROBLÉMY

METODY A FORMY PRÁCE Frontální a skupinové vyučování, práce s názornými pomŧckami (fotografie, video…), problémové vyučování, práce s učebnicí, samostatná práce…

114

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Komunikace v cizojazyčném prostředí, komunikace a spolupráce v rámci cizojazyčné skupiny...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, anglický jazyk, občanský a společenskovědní základ, geografie...

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Čte a rozumí německy psaným textŧm s ekologickou tematikou v rámci osvojených gramatických struktur a slovní zásoby. 2. Pouţívá německý jazyk jako prostředek pro zjišťování informací týkajících se závaţných celosvětových problémŧ – ţivot ve velkoměstech, automobilová doprava, ozonová díra … Porozumí výkladu při návštěvě národního parku, muzea, zoologické či botanické zahrady v německy mluvícím prostředí.

LIDSKÉ TĚLO A ZDRAVÍ POČASÍ STŘEDOEVROPSKÁ PŘÍRODA CESTOVÁNÍ MĚSTO A ORIENTACE V NĚM ŢIVOT VE MĚSTĚ A NA VENKOVĚ MODERNÍ ŢIVOT V 21. STOLETÍ VĚDA A TECHNIKA A JEJÍ DOPAD NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODY A FORMY PRÁCE Problémové vyučování, projektové vyučování, práce s učebnicí, názornými pomŧckami a audiovizuální technikou,samostatná práce…

115

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Pochopení problematiky vztahŧ člověka k ţivotnímu prostředí, uvědomění si odpovědnosti současné generace za ţivot v budoucnosti...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie, biologie, občanský a společenskovědní základ, výchova ke zdraví, tělesná výchova...

5.4 Francouzský jazyk

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu francouzský jazyk: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student vybírá a efektivně vyuţívá metody vhodné pro učení se cizímu jazyku. b) V rámci svých moţností student aktivně uplatňuje francouzský jazyk v praktickém ţivotě a tím zdokonaluje a prohlubuje jeho znalost. c) Student chápe jazyk jako celek, v němţ všechny sloţky jsou neoddělitelně spjaty. d) Díky znalosti francouzského jazyka si student vytváří komplexní pohled na problematiku frankofonních zemí.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Student vyřeší problémové situace v cizojazyčném prostředí za pouţití příslušného jazyka. b) Student kriticky zhodnotí chyby a nedostatky, kterých se při řešení problémů dopustil. c) Student se zbavuje zábran při komunikaci s cizincem.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ 1. 2. 3. 4.

Student vyuţívá osvojených komunikačních dovedností k navázání kontaktu. Student ve francouzském jazyce formuluje své myšlenky a názory. Student se orientuje v reáliích frankofonních oblastí. Student rozumí přiměřeně náročnému sdělení (mluvenému i psanému) a vhodně na něj reaguje.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student dodrţuje zásady slušného chování ve francouzsky mluvícím prostředí. b) Student si vyţádá a poskytne pomoc a radu ve francouzsky mluvícím prostředí. c) Student se aktivně zapojí do týmové práce ve francouzsky mluvící skupině.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student respektuje sociálně-kulturní odlišnosti jazykové (frankofonní) oblasti. b) Student důstojně reprezentuje kulturu svojí země. c) Student chápe význam a postavení francouzského jazyka, historie a kultury v evropských i celosvětových souvislostech.

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ 116

a) Student vyuţívá cizojazyčné studijní materiály a informační a komunikační technologie. b) Student vyuţívá znalost jazyka a reálií k osobnímu rozvoji s ohledem na svou budoucí profesi.

7. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student dovede prezentovat své znalosti cizího jazyka s ohledem na své povolání a další vzdělávání. b) Student je schopen v daném jazyce prezentovat své další schopnosti a znalosti, např. v ţivotopise a motivačním dopise. c) Student se orientuje v nabídce pracovních příleţitostí, ve kterých můţe uplatnit znalost daného jazyka, vyuţívá cizího jazyka při získávání dalších profesních zkušeností.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. V mluveném a psaném projevu odhadne na základě kontextu význam neznámých slov. 3. Pochopí téma a rozpozná hlavní myšlenky mluveného a psaného projevu vysloveného či napsaného spisovným jazykem. 4. Rozliší rŧzné mluvčí a citové zabarvení promluvy. 5. Vyhledá v textu základní informace. 6. Orientuje se v kaţdodenních materiálech, vyhledá jednoduché informace.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


UPEVNĚNÍ A PROHLOUBENÍ UČIVA Z KVARTY ČETBA A POSLECH S POROZUMĚNÍM

Skupinové, frontální a problémové vyučování, práce s audiovizuální technikou, vyuţití autentických materiálŧ s ohledem na zájmy a potřeby studentŧ...

117

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Četba denního tisku, práce, četba přiměřeně náročné beletrie…


7. Pouţívá dvojjazyčný i výkladový slovník.

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Ovládá zásady písemné komunikace. 2. Souvisle vypráví v jednoduchých větách a souvětích. 3. Klade otázky, přesvědčuje a oponuje v debatě. 4. Reaguje správně jazykově v situacích kaţdodenního ţivota. 5. Zvládá krátkou společenskou konverzaci. 6. Pouţívá osvojené gramatické struktury a jevy. 7. Bezpečně ovládá pravidla výslovnosti, intonaci a rytmické členění promluvy.

SLOVNÍ ZÁSOBA odpovídající předpokládaným konverzačním tématŧm: ŠKOLA A VZDĚLÁNÍ, KUCHYNĚ A STOLOVÁNÍ, RODINNÉ VZTAHY, PROBLÉMY MLADÝCH LIDÍ, PENÍZE A NÁKUPY ÚVOD DO ČETBY LITERÁRNÍCH TEXTŦ GRAMATIKA VĚTNÁ STAVBA: podmiňovací zpŧsob, podmínková souvětí, subjonktiv, trpný rod, souslednost časová, opisné slovesné vazby... TVAROSLOVÍ: samostatná zájmena ukazovací a tázací, zájmena neurčitá tvoření příslovcí a jejich stupňování, postavení dvou zájmenných předmětŧ, shoda s příčestím minulým, předloţky, spojky...

118

Simulování konkrétních konverzačních situací, jazykové hry, práce ve skupinách, projekty…

Komunikace ve francouzském jazyce


ROZŠÍŘENÍ A UPEVNĚNÍ UČIVA Z KVARTY

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídající osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. V mluveném a psaném projevu odhadne na základě kontextu význam neznámých slov. 3. Pochopí téma a rozpozná hlavní myšlenky mluveného a psaného projevu pomalu vysloveného či napsaného spisovným jazykem. 4. Rozliší rŧzné mluvčí. 5. Vyhledá v textu základní informace. 6. Orientuje se v kaţdodenních materiálech, vyhledá jednoduché informace. 7. Pouţívá dvojjazyčný slovník. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Ovládá zásady písemné komunikace. 2. Klade otázky, přesvědčuje a oponuje v debatě. 3. Reaguje správně jazykově v situacích kaţdodenního ţivota. 4. Pouţívá osvojené gramatické struktury a jevy.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




UPEVNĚNÍ A PROHLOUBENÍ UČIVA Z KVARTY ČETBA A POSLECH S POROZUMĚNÍM

Skupinové, frontální a problémové vyučování, práce s audiovizuální technikou, vyuţití autentických materiálŧ s ohledem na zájmy a potřeby studentŧ...

Četba denního tisku, práce s odbornou literaturou...


SLOVNÍ ZÁSOBA odpovídající předpokládaným konverzačním tématŧm: ŠKOLA A VZDĚLÁNÍ, KUCHYNĚ A STOLOVÁNÍ, RODINNÉ VZTAHY, PROBLÉMY MLADÝCH




119

5. Bezpečně ovládá pravidla výslovnosti, intonaci a rytmické členění promluvy.

LIDÍ, PENÍZE A NÁKUPY


GRAMATIKA VĚTNÁ STAVBA: podmiňovací zpŧsob, podmínková souvětí, subjonktiv, trpný rod, souslednost časová, opisné slovesné vazby TVAROSLOVÍ: samostatná zájmena ukazovací a tázací, zájmena neurčitá tvoření příslovcí a jejich stupňování, postavení dvou zájmenných předmětŧ, shoda s příčestím minulým, předloţky, spojky... ROZŠÍŘENÍ A UPEVNĚNÍ UČIVA Z KVARTY

120

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Ţák : Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. V mluveném a psaném projevu odhadne na základě kontextu význam neznámých slov. 3. Rozpozná základní informace mluveného a psaného projevu vysloveného běţnou rychlostí či napsaného spisovným jazykem. 4. Postihne logickou strukturu sdělení. 5. Zvolí vhodnou strategii čtení textŧ vybraných dle zájmŧ a studijních potřeb. 6. Pouţívá dvojjazyčný i výkladový slovník. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Připraví rŧzné propagační materiály (pozvánku, plakát) 2. Zhodnotí umělecké dílo. 3. Popíše pracovní postup. 4. Napíše ţivotopis, úvahu. 5. Orientuje se v rŧzných stylech mediálních sdělení. 6. Vede interview, řídí debatu. 7. Reprodukuje přečtený či slyšený projev. 8. Shrne a hodnotí získané údaje.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




UPEVNĚNÍ A PROHLOUBENÍ PROBRANÉHO UČIVA ČETBA A POSLECH S POROZUMĚNÍM

Skupinové, frontální a problémové vyučování, práce s audiovizuální technikou, vyuţití autentických materiálŧ...



SLOVNÍ ZÁSOBA odpovídající konverzačním tématŧm a francouzským reáliím: UMĚNÍ, MÓDA, BYDLENÍ, PRÁCE, ČESKÁ REPUBLIKA, MÉDIA A KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY



Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ… Výchova k myšlení v evropských a globálních

Učivo

GRAMATIKA

121

9. Vytvoří práci na základě cizojazyčných informací. 10. Reaguje správně jazykově v situacích kaţdodenního ţivota. 11. Pouţívá osvojené gramatické struktury a jevy. 12. Uvědomuje si základní komunikační rozdíly mezi oběma jazyky, stejně jako rozdíly ve zvycích, přístupech atd.

VĚTNÁ STAVBA: přímá a nepřímá řeč, rŧzné slovesné vazby, subjonktiv přítomný a minulý, příčestí přítomné, gérondif...

souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

TVAROSLOVÍ: tvoření podstatných jmen, nepravidelná slovesa, předloţky, spojky, částice...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. V mluveném a psaném projevu odhadne na základě kontextu význam neznámých slov. 3. Rozpozná základní informace mluveného a psaného projevu vysloveného či napsaného spisovným jazykem. 4. Postihne logickou strukturu sdělení. 5. Zvolí vhodnou strategii čtení textŧ vybraných dle zájmŧ a studijních potřeb. 6. Pouţívá dvojjazyčný slovník.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


122



Skupinové vyučování, práce s audiovizuální technikou, vyuţití autentických materiálŧ...



Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Připraví rŧzné propagační materiály (pozvánku, plakát). 2. Popíše pracovní postup. 3. Napíše ţivotopis. 4. Vytvoří práci na základě cizojazyčných pramenŧ. 5. Reprodukuje přečtený či slyšený projev. 6. Shrne a hodnotí získané údaje. 7. Reaguje správně jazykově v situacích kaţdodenního ţivota. 8. Pouţívá osvojené gramatické struktury a jevy.

SLOVNÍ ZÁSOBA odpovídající konverzačním tématŧm a francouzským reáliím: UMĚNÍ, MÓDA, BYDLENÍ, PRÁCE, ČESKÁ REPUBLIKA, MÉDIA A KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY, OCHRANA PŘÍRODY GRAMATIKA VĚTNÁ STAVBA: přímá a nepřímá řeč, rŧzné slovesné vazby, subjonktiv přítomný a minulý, příčestí přítomné, gérondif... TVAROSLOVÍ: tvoření podstatných jmen, nepravidelná slovesa, předloţky, spojky, částice...

123




VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. Postihne specifické informace a dŧleţité detaily psaného či slyšeného projevu 3. Rozpozná rozdíly v promluvách rŧzných mluvčích z rŧzných regionŧ. 4. Rozumí smyslu rozhlasových a televizních programŧ týkajících se běţných událostí a témat. 5. Z kontextu odhadne význam neznámých slov. 6. Pouţívá rŧzné druhy slovníkŧ a příruček, vyuţívá tabulky, schémata. 7. Orientuje se v literárním textu. 8. Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí a styly promluvy. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Zapojí se do debaty na známé téma. 2. Vyjádří a obhájí svŧj názor. 3. Poradí si ve většině kaţdodenních situací při pobytu v jazykové oblasti. 4. Napíše souvislý, správně strukturovaný text na známé téma.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH






Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, informatika a informační a komunikační technologie…

UPEVŇOVÁNÍ ZÍSKANÝCH KOMUNIKATIVNÍCH KOMPETENCÍ SYNTÉZA DOSAVADNÍCH POZNATKŦ O FRANCII

Simulování konkrétních konverzačních situací, práce ve skupinách, projekty, referáty...


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní

124


5. Shrne text s vystihnutím hlavních myšlenek. 6. Napíše osobní i jednodušší oficiální dopis. 7. Spontánně se zapojí do hovoru o známých tématech. 8. Komentuje literární text. 9. Memoruje výňatek z literárního textu. 10. Přednese správně strukturovaný referát. 11. Opraví se, pokud si uvědomí chybu.

FRANKOFONNÍ ZEMĚ, POLITICKÝ SYSTÉM VE FRANCII, ZEMĚPIS FRANCIE, KAPITOLY Z LITERATURY (Vzhledem ke zvýšené hodinové dotaci větší prostor bude věnován práci s autentickými materiály, četbě a poslechu s porozuměním). GRAMATIKA VĚTNÁ STAVBA: Subjonktif přítomný a minulý ve vedlejších větách, polovětné infinitivní vazby, budoucí čas sloţený, předminulý čas, podmiňovací zpŧsob minulý, souslednost časová – dokončení. TVAROSLOVÍ: zájmena přivlastňovací samostatná, vztaţná, neurčitá – přehled a doplnění, přídavné jméno slovesné, předpony a přípony, mnoţné číslo sloţených podstatných jmen, vyjádření záporu – doplnění...

125

základ, informatika a informační a komunikační technologie… … Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. Rozumí hlavním myšlenkám jazykového projevu na známé téma vysloveného spisovným jazykem a běţnou rychlostí. 3. Rozumí smyslu rozhlasových a televizních programŧ týkajících se běţných událostí a témat. 4. Z kontextu odhadne význam neznámých slov. 5. Pouţívá rŧzné druhy slovníkŧ. 6. Orientuje se v populárně naučném textu. 7. Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí a styly promluvy. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Zapojí se do debaty na známé téma. 2. Vyjádří a obhájí svŧj názor. 3. Poradí si ve většině kaţdodenních situací při pobytu v jazykové oblasti. 4. Napíše souvislý, správně strukturovaný text na známé téma. 5. Shrne text s vystihnutím hlavních myšlenek. 6. Napíše osobní i jednodušší oficiální dopis.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH





Četba denního tisku, práce s odbornou literaturou, četba přiměřeně náročných populárně naučných textŧ...

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, informatika a informační a komunikační technologie…

UPEVŇOVÁNÍ ZÍSKANÝCH KOMUNIKATIVNÍCH KOMPETENCÍ SYNTÉZA DOSAVADNÍCH POZNATKŦ O FRANCII



Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, informatika informační a komunikační technologie

FRANKOFONNÍ ZEMĚ, POLITICKÝ SYSTÉM VE FRANCII, ZEMĚPIS FRANCIE

126


7. Spontánně se zapojí do hovoru o známých tématech. 8. Přednese správně strukturovaný referát. 9. Opraví se, pokud si uvědomí chybu.

GRAMATIKA VĚTNÁ STAVBA: Subjonktif přítomný a minulý ve vedlejších větách, polovětné infinitivní vazby, budoucí čas sloţený, předminulý čas, podmiňovací zpŧsob minulý, souslednost časová – dokončení. TVAROSLOVÍ: zájmena přivlastňovací samostatná, vztaţná, neurčitá – přehled a doplnění, přídavné jméno slovesné, předpony a přípony...

127


VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – OKTÁVA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Ţák : Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. Postihne nejen hlavní myšlenky, ale i specifické informace a dŧleţité detaily projevu. 3. Rozumí smyslu rozhlasových a televizních programŧ týkajících se běţných událostí a témat. 4. Rozpozná rozdíly v promluvách rŧzných mluvčích z rŧzných společenských vrstev. 5. Rozumí nejběţnějším výrazŧm hovorového jazyka. 6. Z kontextu odhadne význam neznámých slov. 7. Pouţívá rŧzné druhy slovníkŧ a cizojazyčné zdroje informací. 8. Orientuje se v literárním textu. 9. Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, styly promluvy. 10. Rozezná literární styly. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Vyjádří a obhájí svŧj názor.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH






Český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, občanský a společenskovědní základ, informatika a informační a komunikační technologie…

DOPLNĚNÍ A UPEVNĚNÍ

Simulování konkrétních

Komunikace ve

Český jazyk a


Učivo

128

2. Poradí si ve většině kaţdodenních situací při pobytu v jazykové oblasti. 3. Napíše souvislý, správně strukturovaný text na známé téma. 4. Napíše stručné shrnutí textu s vystihnutím hlavních myšlenek. 5. Napíše osobní i jednodušší oficiální dopis. 6. Spontánně se zapojí do hovoru o známých tématech. 7. Vytvoří krátký literární útvar. 8. Přednese referát na téma odpovídající studijnímu zaměření. 9. Opraví se, pokud si uvědomí chybu.

KOMUNIKATIVNÍCH KOMPETENCÍ SYNTÉZA DOSAVADNÍCH POZNATKŦ O FRANCII KAPITOLY Z LITERATURY, UMĚNÍ A HISTORIE (Vzhledem ke zvýšené hodinové dotaci větší prostor bude věnován práci s autentickými materiály, četbě a poslechu s porozuměním). GRAMATIKA: pouţití subjonktivu – doplnění příčestí minulé sloţené zevšeobecňující neurčité výrazy, jednoduchý čas minulý otázka – doplnění, neosobní vazby...

129

konverzačních situací, práce ve skupinách, projekty, referáty…

francouzském jazyce v běţných a částečně i v profesionálních situacích.

literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, výtvarný obor, informatika a informační a komunikační technologie… … Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FRANCOUZSKÝ JAZYK – OKTÁVA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: 1. Rozumí mluveným a psaným projevŧm odpovídajícím osvojené slovní zásobě a gramatickému učivu. 2. Rozumí hlavním myšlenkám jazykového projevu na známé téma vysloveného spisovným jazykem a běţnou rychlostí. 3. Rozumí smyslu rozhlasových a televizních programŧ týkajících se běţných událostí a témat. 4. Z kontextu odhadne význam neznámých slov. 5. Pouţívá rŧzné druhy slovníkŧ. 6. Orientuje se v populárně naučném textu. 7. Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí a styly promluvy. Produktivní a interaktivní řečové dovednosti 1. Vyjádří a obhájí svŧj názor. 2. Poradí si ve většině kaţdodenních situací při pobytu v jazykové oblasti. 3. Napíše souvislý, správně strukturovaný text na známé téma. 4. Napíše stručné shrnutí textu s vystihnutím hlavních myšlenek. 5. Napíše osobní i jednodušší oficiální dopis. 6. Spontánně se zapojí do hovoru o známých tématech.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH





Četba denního tisku, práce s odbornou literaturou, četba populárně naučných textŧ

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, biologie, matematika a její aplikace a její aplikace, informatika a informační a komunikační technologie…

DOPLNĚNÍ A UPEVNĚNÍ KOMUNIKATIVNÍCH KOMPETENCÍ SYNTÉZA DOSAVADNÍCH POZNATKŦ O FRANCII ZÁKLADNÍ MATEMATICKÉ POJMY, EKOLOGIE, LIDSKÉ TĚLO A NEMOCI, VĚDA A TECHNIKA GRAMATIKA


Komunikace ve francouzském jazyce v běţných a částečně i v profesionálních situacích

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis občanský a společenskovědní základ, biologie, matematika a její aplikace a její aplikace, informatika a informační a

130


7. Přednese referát na téma odpovídající studijnímu zaměření. 8. Opraví se, pokud si uvědomí chybu.

pouţití subjonktivu – doplnění příčestí minulé sloţené zevšeobecňující neurčité výrazy, jednoduchý čas minulý otázka – doplnění, neosobní vazby, číslovky hromadné, násobné číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla...

131

komunikační technologie… … Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova…

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, multikulturní výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Získává základní informace o kultuře francouzsky mluvících zemí. 2. Uvědomuje si specifické rysy francouzského jazyka. 3. Uţívá francouzský jazyk jako prostředek komunikace a předávání informací o své kultuře. 4. Učí se prostřednictvím jazyka chápat a respektovat sociální a kulturní odlišnosti frankofonních zemí, jejich tradice a hodnoty, zpŧsob myšlení. 5. Na základě těchto poznatkŧ srovnává obě kultury a uvědomuje si vlastní kulturní identitu.

CESTOVÁNÍ REÁLIE FRANCOUZSKY MLUVÍCÍCH OBLASTÍ (SOCIÁLNÍ A NÁBOŢENSKÉ PROBLÉMY MENŠIN VE FRANCI, OBECNÉ STEREOTYPY A KLIŠÉ).

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, práce s učebnicí a jinými učebními texty, problémové vyučování, referáty, exkurze…

132

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Navázání kontaktu a komunikace s rodilými mluvčími. Snazší orientace v cizojazyčném prostředí.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, geografie, dějepis, občanský a společensko vědní základ, hudební obor, výtvarný obor...

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, osobnostní a sociální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Rozvíjí dovednosti komunikace ve francouzském jazyce. 2. Učí se týmové práci ve francouzsky mluvící skupině. 3. Uţívá francouzský jazyk k dalšímu vzdělání a osobnímu rozvoji. 4. Osvojuje si specifické komunikační dovednosti a učí se komunikovat v rŧzných situacích (pravidla monologu, dialogu, uţívání společenských obratŧ, argumentace, akceptace cizího názoru atd.). 5. Vyuţívá efektivní postupy a strategie osvojování francouzského jazyka.

OSOBNOSTNÍ, SOCIÁLNÍ A MORÁLNÍ ROZVOJ V RÁMCI KONVERZAČNÍCH OKRUHŦ (ZPŦSOBY VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE V MONOLOGU, DIALOGU, VE SKUPINĚ, MORÁLNÍ VLASTNOSTI A HODNOTY).

METODY A FORMY PRÁCE Frontální a skupinové vyučování, práce s názornými pomŧckami (fotografie, video..), vytváření modelových situací, problémové vyučování, práce s učebnicí, samostatná práce…

133

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Komunikace v cizojazyčném prostředí. Komunikace a spolupráce v rámci cizojazyčné skupiny.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ....

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je zařazena v souvislosti s konkrétním učivem. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Poznává postupně ţivotní styl ve francouzsky mluvících zemích, především ve Francii. 2. Uvědomuje si postavení a význam francouzštiny ve světě, zejména v Evropě. 3. Dokáţe uvést příklady specifických charakteristik ţivotního stylu, kultury a jiných reálií frankofonních zemí. 4. Díky těmto znalostem se v cizojazyčném prostředí dokáţe vyhnout případným faux pas vyplývajících z kulturních rozdílŧ.

REÁLIE FRANCOUZSKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ… SROVNÁVÁNÍ ZPŦSOBU ŢIVOTA VE FRANCII A U NÁS, VÝZNAM FRANKOFONNÍCH ZEMÍ A FRANCOUZSKÉHO JAZYKA V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, AKTUÁLNÍ UDÁLOSTI VE FRANKOFONNÍCH ZEMÍCH, VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI Z OBLASTI HISTORIE, UMĚNÍ, POLITIKY

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, diskuse, referáty, práce s učebnicí a jiným výukovým materiálem, vyuţití autentických materiálŧ…

134

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Zvýšená mobilita občanská, vzdělávací a pracovní. Francouzský jazyk jako prostředek poznávání ţivota a kultury v dané jazykové oblasti. Vyuţití jazyka při komunikaci s rodilými mluvčími, při předávání informací o ţivotě ve své zemi.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, hudební obor, výtvarný obor...

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, mediální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student napíše reklamní slogan či inzerát, novinový článek, reportáţ, smyšlené interview. 2. Orientuje se ve francouzských médiích (zná nejznámější radiostanice a televizní stanice, deníky a časopisy, popř. internetové adresy) aktivně je vyuţívá ke zdokonalování se v jazyce. 3. Vyuţívá médií k získávání informací (např. internet).

ČTENÍ A POROZUMĚNÍ RŦZNYM MEDIÁLNÍM STYLŦM (reklama, komiks, inzerát, článek, reportáţ, atd.) KLADNÝ A ZÁPORNÝ VLIV MÉDIÍ A FUNKCE MEDIÍ (informativní, výchovná, zábavní) VE SPOLEČNOSTI, ROZDÍLY MEZI VEŘEJNOPRÁVNÍMI A SOUKROMÝMI MÉDII, RŦZNÉ DRUHY MEDIÁLNÍCH PRODUKTŦ

METODY A FORMY PRÁCE Týmová práce, práce s autentickými materiály (nahrávky, texty, ukázky cizojazyčných časopisŧ), samostatná domácí příprava…

135

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Tvorba kratších mediálních sdělení s vyuţitím osvojených jazykových prostředkŧ. Práce s internetem.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, informatika a informační a komunikační technologie, občanský a společenskovědní základ...

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, environmentální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Čte a rozumí francouzsky psaným textŧm s ekologickou tematikou v rámci osvojených gramatických struktur a slovní zásoby. 2. Pouţívá francouzský jazyk jako prostředek pro zjišťování informací týkajících se závaţných celosvětových problémŧ – ţivot ve velkoměstech, automobilová doprava, ozonová díra … 3. Porozumí francouzskému výkladu při návštěvě národního parku, muzea, zoologické či botanické zahrady.

LIDSKÉ TĚLO A ZDRAVÍ POČASÍ CESTOVÁNÍ ORIENTACE VE MĚSTĚ PROBLÉMY ŢIVOTA VE MĚSTĚ A NA VENKOVĚ VĚDA A TECHNIKA OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ZÁKLADNÍ CIVILIZAČNÍ PROBLÉMY

METODY A FORMY PRÁCE Problémové vyučování, projektové vyučování, práce s učebnicí, názornými pomŧckami a audiovizuální technikou, samostatná práce…

5.5 Španělský jazyk 136

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Pochopení problematiky vztahŧ člověka k ţivotnímu prostředí. Uvědomění si odpovědnosti současné generace za ţivot v budoucnosti.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie, biologie, občanský a společenskovědní základ, výchova ke zdraví, tělesná výchova...

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu španělský jazyk: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) b) c) d)

Student chápe význam znalosti a schopnosti komunikace ve španělském jazyce. Student efektivně vyuţívá výukové metody i další zdroje informací (internet a další média, slovníky, knihy, filmy atd.). Student chápe jazyk jako celek, aktivně propojuje probíraná témata do širších souvislostí. Skrze znalost španělského jazyka si student vytváří komplexní pohled na problematiku Španělska a hispánských zemí.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Student vyřeší odpovídající problémové situace v cizojazyčném prostředí za pouţití španělského jazyka. b) Student je schopen prostřednictvím španělského jazyka objevovat a aplikovat nové poznatky a dovednosti. c) Student se zbavuje zábran při komunikaci s cizincem.

1. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student rozumí přiměřeně náročnému sdělení v mluvené i psané podobě, a vhodně na něj reaguje. Je schopen diskuse v cizím jazyce, formuluje své názory. b) Student vyuţívá osvojených komunikačních dovedností k navázání kontaktu a získání potřebných poznatků. c) Student v rámci svých moţností aktivně uplatňuje španělský jazyk v praktickém ţivotě a tím svoji znalost rozvíjí.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student dodrţuje zásady slušného chování s přiměřenou znalostí místních zvyklostí ve španělsky hovořícím prostředí. b) Student si vyţádá a poskytne pomoc a radu ve španělsky hovořícím prostředí. c) Student se aktivně a pozitivně zapojuje do týmové práce ve španělsky hovořící skupině.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) b) c)

Student respektuje odlišné sociálně-kulturní prostředí. Student sleduje dění ve španělsky hovořících oblastech, a je schopen k nim zaujmout postoj. Student chápe význam a postavení španělského jazyka, historie a kultury v celosvětových souvislostech.

137

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ a) Student vyuţívá cizojazyčné studijní materiály a informační a komunikační technologie. b) Student vyuţívá znalost španělského jazyka a reálií k osobnímu rozvoji.

7.KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) b) c)

Student má motivaci k dalšímu vzdělávání a rozvíjení svých jazykových znalostí. Student je schopen ve španělském jazyce prezentovat své schopnosti a znalosti. Student se zajímá a orientuje v dalších moţnostech vzdělávání a uplatňování španělského jazyka, a v moţnostech získávání dalších zkušeností v této oblasti.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ŠPANĚLSKÝ JAZYK – KVINTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Na úrovni dosavadní znalosti rozumí sloţitějším mluveným i psaným jazykovým projevŧm. 2. Pochopí myšlenku sdělení převyšujícího jeho znalosti. 3. Vyhledá v textu potřebné informace. 4. V mluveném a psaném projevu odhadne na základě kontextu význam neznámých slov. 5. Pouţívá aktivně slovní zásobu odpovídající jeho dosavadní znalosti, věku a zájmŧm. 6. Pouţívá dvojjazyčný slovník a další zdroje informací (internet, mapy atd.).

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



GRAMATIKA, VÝSOVNOST, PRAVOPIS

Skupinové, frontální a interaktivní vyučování

Vyhledávání informací

POSLECH A ČETBA S POROZUMĚNÍM (témata blízká studentovi věkově i zájmově)

Práce s názornými pomŧckami a audiovizuální technikou

Komunikace ve španělštině

Projekty skupinové a individuální

138

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, občanský a společenskovědní základ

Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá základní slovní zásobu a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ 2. Ovládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse, formuluje svŧj postoj a rozumí vyjádření druhých. 4. V situacích kaţdodenního ţivota je schopen správně jazykově reagovat. 5. Zvládá základní společenskou konverzaci. 6. Rozumí přiměřeně náočnému psanému projevu a je schopen jej reprodukovat. 7. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí

SLOVNÍ ZÁSOBA v rozsahu daném osnovami.

Jazykové hry

TÉMATA: - Cestování – rezervace, ţádost, povolení, sluţby, závady... - Obchody, nákupy, ceny, popis zboţí - Ţivotní prostředí, příroda, zvířata - Nálady, pocity - Technika, objevy - Historie, známé osobnosti - Vztahy, vlastnosti - Svátky, zábava

Konverzace

Komunikace ve španělském jazyce

Simulace kaţdodenních i specifických situací

Vyuţití tiku a internetu

Práce ve skupině, párová komunikace Písemné testy

GRAMATIKA: Podstatná jména – předmět přímý a nepřímý, pádové předl. Přídavná jména – vyjádření stavŧ Zájmena – neurčitá, záporná Slovesa – nepravidelná, rozkaz, předloţkové vazby, gerundium, prŧběhový čas, pretérito perfecto simple, imperfecto, subjuntivo, condicional Příslovce – přípony –mente

139

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ŠPANĚLSKÝ JAZYK – SEXTA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Na úrovni dosavadní znalosti je schopen porozumět sloţitějšímu souvislému textu 2. Sleduje konverzaci s porozuměním a aktivně ji doplňuje 3. Pracuje se slovníkem jako se samozřejmostí, ve škole i při domácích zadáních 4. Při sloţitějším textu odvodí význam neznámých slov z kontextu. 5. Pouţívá slovní zásobu odpovídající jeho dosavadní znalosti, věku a zájmŧm. 6. Orientuje se v základních reáliích hispánských zemí – geografie, kultura, technika, ţivotní prostředí Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá základní slovní zásobu a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ. Slovní zásobu si aktivně rozšiřuje. 2. Při slovním i písemném projevu zvládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse na libovolná témata,

VZDĚLÁVACÍ OBSAH






POSLECH A ČETBA S POROZUMĚNÍM témata dle okruhŧ, rozsah odpovídající věkové skupině.


Vyuţívání internetu

Samostatné projekty k přiblíţení reálií hispánských zemí a rozvinutí dosavadních znalostí z této oblasti.



Konverzace

140

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, občanský a společenskovědní základ Člověk a svět práce

Četba

Jazykové hry

TÉMATA: - Cosas del corazón – vztahy, vlastnosti, pocity - La prevencia – péče o zdraví a vzhled, doporučení - La historia - záţitky,



Simulace kaţdodenních i specifických situací Referáty

Komunikace ve španělském jazyce Vyuţití časopisŧ, tiskových materiálŧ a internetu

Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a

4. 5. 6.

7.

formuluje svŧj postoj a rozumí vyjádření druhých. Popíše událost, skutečnou i fiktivní. Je schopen hovořit s patra na témata jemu blízká. Rozumí sloţitějšímu psanému i vyslechnutému projevu a je schopen jej reprodukovat. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí.

historické momenty, události - La vida – záţitky, dovednosti a schopnosti, očekávání - El futuro – plány, názory, pověry...

Práce ve skupině, párová komunikace

globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova. Hudební výchova.

Písemné testy

GRAMATIKA: perfecto simple, imperfecto, subjuntivo, condicional, futuro imperfecto, předminulý čas

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ŠPANĚLSKÝ JAZYK – SEXTA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Na úrovni dosavadní znalosti je schopen porozumět sloţitějšímu souvislému textu 2. Sleduje konverzaci s porozuměním a aktivně ji doplňuje 3. Pracuje se slovníkem jako se samozřejmostí, ve škole i při domácích zadáních

VZDĚLÁVACÍ OBSAH









Projekty skupinové a

141


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, občanský a společenskovědní základ

4. Při sloţitějším textu odvodí význam neznámých slov z kontextu. 5. Pouţívá slovní zásobu odpovídající jeho dosavadní znalosti, věku a zájmŧm. 6. Orientuje se v základních reáliích hispánských zemí – geografie, kultura, technika, ţivotní prostředí Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá základní slovní zásobu a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ. Slovní zásobu si aktivně rozšiřuje. 2. Při slovním i písemném projevu zvládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse na libovolná témata, formuluje svŧj postoj a rozumí vyjádření druhých. 4. Popíše událost, skutečnou i fiktivní. 5. Je schopen hovořit s patra na témata jemu blízká. 6. Rozumí sloţitějšímu psanému i vyslechnutému projevu a je schopen jej reprodukovat. 7. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí.


individuální


Jazykové hry

Četba

Konverzace TÉMATA: - Cosas del corazón – vztahy, vlastnosti, pocity - La prevencia – péče o zdraví a vzhled, doporučení - La historia - záţitky, historické momenty, události - La vida – záţitky, dovednosti a schopnosti, očekávání - El futuro – plány, názory, pověry... GRAMATIKA: perfecto simple, imperfecto, subjuntivo, condicional, futuro imperfecto, předminulý čas

142


Simulace kaţdodenních i specifických situací Referáty Práce ve skupině, párová komunikace Písemné testy


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova. Hudební výchova.

ŠPANĚLSKÝ JAZYK – SEPTIMA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Na úrovni dosavadní znalosti je schopen porozumět sloţitějšímu souvislému textu 2. Sleduje konverzaci s porozuměním a aktivně ji doplňuje 3. Pracuje se slovníkem jako se samozřejmostí, ve škole i při domácích zadáních 4. Při sloţitějším textu odvodí význam neznámých slov z kontextu. Pochopí myšlenku sdělení převyšujícího jeho znalosti. 5. Pouţívá slovní zásobu odpovídající jeho dosavadní znalosti, věku a zájmŧm. 6. Orientuje se v základních reáliích hispánských zemí – geografie, kultura, společnost, historie Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá základní slovní zásobu a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ. Slovní zásobu si aktivně rozšiřuje. 2. Při slovním i písemném projevu zvládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse na libovolná témata,

VZDĚLÁVACÍ OBSAH






POSLECH A ČETBA S POROZUMĚNÍM témata dle okruhŧ, rozsah odpovídající věkové skupině. Práce s příslovími, citáty, texty. Sledování scének v originále.



Samostatné projekty k přiblíţení kultury a reálií hispánských zemí a rozvinutí dosavadních znalostí z této oblasti.



Četba jednodušších textŧ v originále Četba španělských klasikŧ v češtině

SLOVNÍ ZÁSOBA v rozsahu daném osnovami a v souladu s probíranými tématy

Jazykové hry

TÉMATA: - Plány do budoucna - Pověry - Náboţenství - Vzdělávání


Konverzace

Referáty

143




Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a

4. 5. 6. 7.

8.

formuluje a rozvádí svŧj postoj a rozumí vyjádření druhých. Popíše událost, skutečnou i fiktivní, včetně pocitových stavŧ. Je schopen hovořit s patra na témata jemu blízká. Zvládá společenskou konverzaci. Rozumí sloţitějšímu psanému i vyslechnutému projevu a je schopen jej reprodukovat. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí.

- Studium na VŠ - Studentský ţivot - Sport - Bydlení a domácnost - Domácí práce - Kutilství - Architektura - Svět a jeho pestrost - Vyprávění v minulosti

Práce ve skupině, párová komunikace Scénky Písničky Písemné testy

GRAMATIKA: - Slovesné časy, časová souslednost, předminulý čas - Pouţití subjuntivu (moţnost, hypotéza, popření, pocity, hodnocení) Věty časové, vztaţné, podmínkové Zájmena – ukazovací (shrnutí) Řadové číslovky Přídavná jména obyvatelská Neurčitý podmět

144

globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova. Hudební výchova.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ŠPANĚLSKÝ JAZYK – SEPTIMA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Na úrovni dosavadní znalosti je schopen porozumět sloţitějšímu souvislému textu 2. Sleduje konverzaci s porozuměním a aktivně ji doplňuje 3. Pracuje se slovníkem jako se samozřejmostí, ve škole i při domácích zadáních 4. Při sloţitějším textu odvodí význam neznámých slov z kontextu. 5. Pouţívá slovní zásobu odpovídající jeho dosavadní znalosti, věku a zájmŧm. 6. Orientuje se v základních reáliích hispánských zemí – geografie, kultura, technika, ţivotní prostředí Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá základní slovní zásobu a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ. Slovní zásobu si aktivně rozšiřuje. 2. Při slovním i písemném projevu zvládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse na libovolná témata, formuluje svŧj postoj a rozumí vyjádření

VZDĚLÁVACÍ OBSAH












Konverzace Simulace kaţdodenních i specifických situací Referáty Práce ve skupině, párová

145


Četba

Jazykové hry

TÉMATA: - Plány do budoucna - Pověry - Náboţenství - Vzdělávání - Studium na VŠ - Studentský ţivot




Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a globálních

druhých. 4. Popíše událost, skutečnou i fiktivní. 5. Je schopen hovořit s patra na témata jemu blízká. 6. Rozumí sloţitějšímu psanému i vyslechnutému projevu a je schopen jej reprodukovat. 7. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí.

- Sport - Bydlení a domácnost - Domácí práce - Kutilství - Architektura - Svět a jeho pestrost - Vyprávění v minulosti

komunikace Písemné testy

GRAMATIKA: - Slovesné časy, časová souslednost, předminulý čas - Pouţití subjuntivu (moţnost, hypotéza, popření, pocity, hodnocení) Věty časové, vztaţné, podmínkové Zájmena – ukazovací (shrnutí) Řadové číslovky Přídavná jména obyvatelská Neurčitý podmět

VZDĚLÁVACÍ OBSAH 146

souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova. Hudební výchova.

ŠPANĚLSKÝ JAZYK – OKTÁVA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Je schopen porozumět sloţitějšímu souvislému textu 2. Sleduje konverzaci s porozuměním a aktivně se jí účastní 3. Pracuje se slovníkem jako se samozřejmostí, ve škole i při domácích zadáních 4. Odvodí význam neznámých slov z kontextu. 5. Pouţívá rozvinutou slovní zásobu a odvozuje slova na základě gramatických znalostí 6. Je schopen hovořit, porozumět textu i mluvenému slovu, i u témat jemu vzdálenějších Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá slovní zásobu dle své úrovně a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ. Slovní zásobu si aktivně rozšiřuje. 2. Při slovním i písemném projevu zvládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse na libovolná témata, formuluje svŧj postoj a rozumí vyjádření

VZDĚLÁVACÍ OBSAH











Český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, občanský a společenskovědní základ

Četba

SLOVNÍ ZÁSOBA v rozsahu daném osnovami a v souladu s probíranými tématy.

Jazykové hry

TÉMATA: - Cestovní ruch - Doprava, na letišti, na nádraţí - Reklamace, reklamační dopis - Kultura a umění - Svět práce


147



Konverzace

Referáty Práce ve skupině, párová


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a globálních

druhých. 4. Popíše událost, skutečnou i fiktivní. 5. Je schopen hovořit s patra. 6. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí.

- Média, zprávy - Politika - Problémy světa, humanitární pomoc, neziskové organizace - Mŧj ţivot

komunikace

souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova. Hudební výchova.

Písemné testy

GRAMATIKA: - Pouţití minulých časŧ, slovesné vazby, subjuntiv ve vedlejších i hlavních větách, trpný rod, budoucí čas jednoduchý a sloţený + pouţití, minulý subjuntiv (subjuntiv imperfekta), minulý infinitiv, subjuntiv imperfekta - Věty přípustkové, podmínkové - Předloţkové vazby -Zdŧraznění větného členu - Slovesa vyjadřující změnu

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ŠPANĚLSKÝ JAZYK – OKTÁVA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


148



Receptivní řečové dovednosti: Student: 1. Je schopen porozumět sloţitějšímu souvislému textu 2. Sleduje konverzaci s porozuměním a aktivně se jí účastní 3. Pracuje se slovníkem jako se samozřejmostí, ve škole i při domácích zadáních 4. Odvodí význam neznámých slov z kontextu. 5. Pouţívá rozvinutou slovní zásobu a odvozuje slova na základě gramatických znalostí 6. Je schopen hovořit, porozumět textu i mluvenému slovu, i u témat jemu vzdálenějších Produktivní a interaktivní řečové dovednosti Student: 1. Ovládá slovní zásobu dle své úrovně a je schopen ji vyuţít pro vyjádření svého názoru, potřeby, zájmŧ. Slovní zásobu si aktivně rozšiřuje. 2. Při slovním i písemném projevu zvládá pravidla výslovnosti a dosud osvojené gramatické zásady 3. Je schopen diskuse na libovolná témata, formuluje svŧj postoj a rozumí vyjádření druhých. 4. Popíše událost, skutečnou i fiktivní. 5. Je schopen hovořit s patra. 6. Orientuje se v aktuální problematice Španělska a hispánských zemí.









Projekty skupinové a individuální Četba

Jazykové hry Konverzace

TÉMATA: - Cestovní ruch - Doprava, na letišti, na nádraţí - Reklamace, reklamační dopis - Kultura a umění - Svět práce - Média, zprávy - Politika - Problémy světa, humanitární pomoc, neziskové organizace - Mŧj ţivot

149


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, dějepis, občanský a společenskovědní základ

Simulace kaţdodenních i specifických situací Referáty Práce ve skupině, párová komunikace Písemné testy


Český jazyk a literatura, anglický jazyk, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, osobnostní a sociální výchova. Hudební výchova.

GRAMATIKA: - Pouţití minulých časŧ, slovesné vazby, subjuntiv ve vedlejších i hlavních větách, trpný rod, budoucí čas jednoduchý a sloţený + pouţití, minulý subjuntiv (subjuntiv imperfekta), minulý infinitiv, subjuntiv imperfekta - Věty přípustkové, podmínkové - Předloţkové vazby -Zdŧraznění větného členu - Slovesa vyjadřující změnu

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročník : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, multikulturní výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Student: 1. Získává základní poznatky o prostředí a odlišnostech

REÁLIE ŠPANĚLSKY MLUVÍCÍCH OBLASTÍ (AKTIVNĚ I PASIVNĚ)

METODY A FORMY PRÁCE Práce s učebnicí, dalšími texty a slovníkem

150

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Navázání kontaktu a komunikace s rodilými mluvčími.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, geografie, dějepis, občanský a společensko

ţivota ve španělsky mluvících zemích. 2. Je schopen porovnat a respektovat sociální a kulturní odlišnosti své země, Španělska a hispanoamerických zemí. 3. Uvědomuje si specifické rysy španělského jazyka, jeho gramatickou strukturu a odlišnost oproti češtině. 4. Pouţívá španělštinu – v rozsahu svých znalostí jako dorozumívací jazyk

POPIS OSOB A SITUACÍ SITUACE ZE ŢIVOTA

Hry, slovní hry, výuka frontální i interaktivní

Schopnost dorozumět se v cizojazyčném prostředí.

vědní základ, hudební obor, výtvarný obor

Mapy, názorné pomŧcky, audio, obraz Skupinové i individuální referáty a jejich prezentace

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročník : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, osobnostní a sociální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Student: 1. Uvědomuje si význam schopnosti komunikovat ve španělském jazyce. 2. Komunikuje v rŧzných situacích, učí se v cizím jazyce vyjádřit svŧj postoj i mluvit o sobě.

OSOBNOSTNÍ, SOCIÁLNÍ A ETICKÝ ROZVOJ V RÁMCI PŘEDPOKLÁDANÝCH KONVERZAČNÍCH OKRUHŦ (témata blízká studentovi a jeho zájmŧm)

METODY A FORMY PRÁCE Frontální a skupinové vyučování


Skupinové a individuální projekt

Získávání informací.

Komunikace v cizojazyčném prostředí.

Spolupráce ve skupině. Modelové situace

151

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ.

3. Učí se týmové práci ve španělsky mluvící skupině spoluţákŧ. 4. Pouţívá španělštinu jako nástroj osobního rozvoje.

Práce s texty

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročník : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je zařazena v souvislosti s konkrétním učivem. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Student: 1. Seznamuje se s reáliemi, ţivotem a problémy ve španělsky mluvících zemích. 2. Je schopen uvědomovat si

VZDĚLÁVACÍ OBSAH REÁLIE ŠPANĚLSKY HOVOŘÍCÍCH ZEMÍ VÝZNAMNÉ KULTURNÍ, POLITICKÉ, HISTORICKÉ, SPOLEČENSKÉ,

METODY A FORMY PRÁCE Frontální a skupinové vyučování Diskuse, skupinové a individuální projekty

152

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Vyuţití španělského jazyka jako dorozumívacího prostředku Moţnost navázání nových kontaktŧ – v přímém

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, hudební obor, výtvarný obor.

a respektovat odlišnosti českého a španělského či hispánského prostředí 3. Osvojuje si základy pro orientaci ve španělsky hovořícím prostředí – specifika, potenciální problémy vyplývající z rozdílné mentality

SPORTOVNÍ, AKTUÁLNÍ SITUACE A UDÁLOSTI VE ŠPANĚLSKY HOVOŘÍCÍCH ZEMÍCH

Práce s učebnicí, názornými pomŧckami a audiovizuální technikou

kontaktu i prostřednictvím internetu Kosmopolitní uvaţování, vnímání a respektování rŧznorodosti

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročník : kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, mediální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Student: 1. Vyuţívá médií (internet, tisková média) k získávání potřebných informací 2. Odlišuje novinářské styly a odlišuje zábavnou, bulvární a informativní formu

KLADNÝ A ZÁPORNÝ VLIV MÉDIÍ na společnost, situace a jednotlivce FUNKCE MÉDIÍ informativní, výchovná, zábavní

METODY A FORMY PRÁCE Skupinová a individuální práce s vyuţitím médií

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Práce s internetem Osobní rozvoj

Názorné pomŧcky, internet, tiskové materiály Domácí práce a projekty

ČETBA S POROZUMĚNÍM

153

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, informatika a informační a komunikační technologie, občanský a společenskovědní základ.

sdělení

rŧzné mediální styly

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročník: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, environmentální výchova je zařazena do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Student: 1. V rámci dosavadních znalostí pracuje s texty s ekologickou tematikou 2. Vyuţívá španělský jazyk ke získávání informací týkajících se ţivotního prostředí 3. V jednoduchých větách

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TÉMATA TÝKAJÍCÍ SE ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - odlišnost ţivota ve městě a na venkově, technika, příroda, ochrana vodních zdrojŧ - reálie evropské a hispanoamerické

METODY A FORMY PRÁCE Skupinové a individuální projekty Práce s učebnicí, názornými pomŧckami a audiovizuální technikou Domácí práce

154

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Uvědomění si vlastní odpovědnosti, a z toho vyplývající přístup k ţivotnímu prostředí Vnímání problematiky ţivotního prostředí z pohledu rozdílnosti kultur

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie, biologie, občanský a společenskovědní základ, výchova ke zdraví, tělesná výchova.

diskutuje na témata přírody, dopravy, civilizačních problémŧ

5.6 Matematika a její aplikace

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu matematika a její aplikace: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ U studenta se postupně vytváří zásoba matematických nástrojů (početní operace, algoritmy, metody řešení úloh). Student dále jiţ vytvořený matematicky aparát aktivně vyuţívá. Prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů je rozvíjena paměť studentů. Studentovi jsou zadávány zajímavé referáty, problémové úlohy a projekty s matematickými tématy, která ho vedou k samostatnému vyhledávání informací z více pramenů, student je veden k tomu, aby hodnotil věrohodnost a správnost nalezených informací. Těmito úkoly se prohlubují mezipředmětové vztahy. Nutným předpokladem je práce s PC. e) Nedílnou součástí rozvoje matematického myšlení jsou různé formy soutěţí. K soutěţím masovějšího charakteru pro vyšší gymnázium patří Matematico, korespondenční seminář, pro všechny čtyři ročníky pak mezinárodní soutěţ Matematický klokan. Studenti s vyhraněným matematickým talentem se mohou zúčastnit matematické olympiády. a) b) c) d)

155

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU U studenta je rozvíjeno kombinatorické a logické myšlení. Student se učí kriticky usuzovat a srozumitelně a věcně argumentovat prostřednictvím řešení matematických problémů. U studenta je dále rozvíjeno abstraktní a exaktní myšlení, student si osvojuje a vyuţívá základní matematické pojmy a vztahy. Student provádí rozbor problému a dokáţe naplánovat optimální řešení, odhaduje výsledky, volí správný postup a je schopen vyhodnotit správnost výsledků vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému. e) Učitel se snaţí střídat jednotlivé činnosti: diskuse, výklad, skupinová práce, projektové vyučování, práce s matematickými programy na PC, pouţívání dataprojektoru atd. Studentovi nejsou předkládány hotové informace, student je veden k tomu, aby k řešení různých problémů dospěl sám, učitel ho pouze vede a podporuje. U nejniţších ročníků je vyuţíván především potenciál hravosti, u vyšších ročníků se postupně zvyšují nároky – učitel funguje jako konzultant, studenti samostatně řeší větší objem příkladů z určitých témat. a) b) c) d)

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student se dokáţe stručně a přesně vyjadřovat uţitím matematického jazyka včetně symboliky, provádí rozbor a zápis při řešení úloh a zdokonaluje svůj grafický projev.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Studenti vzájemně spolupracují při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běţného ţivota a následně vyuţívají získaného řešení v praxi. b) Student si uvědomuje široké vyuţití matematických poznatků v praxi i toho, ţe ke správnému výsledku lze dospět různými způsoby. c) U studenta je rozvíjena důvěra ve vlastní schopnosti, systematičnost, vytrvalost a přesnost (soustavná kontrola při kaţdém kroku postupu řešení). d) Student je schopen vyslovit hypotézu na základě zkušenosti nebo pokusu, tyto hypotézy ověřuje nebo vyvrací pomocí protipříkladů. e) Student střídá role ve skupině, je schopen týmové práce ( student matematicky nadaný je schopen a ochoten vysvětlit danou problematiku ostatním ve skupině). f) Student respektuje společně dohodnutá pravidla a dodrţuje termíny odevzdání a prezentace svých domácích prací.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student je částečně schopen matematizovat reálné situace. b) Student si uvědomuje, ţe realita je sloţitější neţ matematický model, ţe daný model můţe být vhodný pro různorodé situace a jedna situace můţe být vyjádřena různými modely.

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ a) Student vyuţívá matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech: odhady, měření, porovnávání velikostí, vzdáleností, orientace atd.

7. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student je schopen si v posledních ročnících volit vhodné semináře s přihlédnutím ke svému budoucímu profesnímu zaměření.

156

b) Student aktivně vyhledává výběrové akce školy ( přednášky, exkurze… ), které mají vztah k jeho dalšímu profesnímu růstu. c) Student je schopen zorganizovat svůj čas tak, aby co nejefektivněji dosáhl předem vytyčeného cíle. Je schopen průběţně hodnotit dílčí dosaţené cíle a na jejich základě se rozhodovat o dalším postupu.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP Vysvětlí pojem výrok a jeho pravdivostní hodnotu. Zná čtyři základní operace s výroky. Vyuţívá tabulku pravdivostních hodnot. Pouţívá pojem tautologie, věta obrácená a věta obměněná. Zná rozdíl mezi výrokem a výrokovou formou. Umí z výrokové formy vytvořit výrok pomocí obecného a existenčního kvantifikátoru. 6. Vyuţívá znalostí o mnoţinách na pravdivostní mnoţiny. Znázorní vazby mezi pravdivostními mnoţinami výrokŧ graficky pomocí Vennových diagramŧ. 7. Aktivně zná podobnost mezi operacemi s výroky a operacemi s mnoţinami. 1. 2. 3. 4. 5.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZAKLADY VÝROKOVÉ LOGIKY

157

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, samostatná a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy na výuku matematiky,

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Poloţení základŧ pro logické odvozování v matematice. Souvislost výrokŧ a mnoţin. Základní prostředky vedení dŧkazŧ.


matematické didaktické hry…

8. Rozliší význam definice a věty v matematické teorii. 9. Zvládá přímý, nepřímý dŧkaz a rozumí dŧkazu sporem. 1. Zná rozdíl mezi přirozeným a celým číslem. 2. Vysvětlí pojem číselný výraz v porovnání s algebraickým výrazem. 3. Vysvětlí pojem číselná osa, soustava souřadnic. 4. Vysvětlí pojem násobek a dělitel. 5. Uvede znaky dělitelnosti 2,3,4,5,6,8,9,10,11. 6. Odliší prvočíslo a číslo sloţené. Rozkládá číslo na prvočinitele. 7. Určí nejmenší společný násobek čísel a největšího společného dělitele. Rozliší čísla soudělná a nesoudělná. 1. Vysvětlí rozdíl mezi racionálním a reálným číslem. Dŧkaz sporem pro 2. 2. Vysvětlí pojem pravý zlomek. 3. Umí pracovat se zlomky při matematických operacích. 4. Umí zlomky krátit i rozšiřovat; odstranit iracionalitu ze jmenovatele. 5. Nepodporujeme smíšená čísla, neboť jsou zdrojem nejednoznačnosti (jen historická zmínka). 1. Vysvětlí pojem mocniny. 2. Ovládá pravidla práce s mocninami a umí vypočítat výrazy s mocninami. 3. Vysvětlí pojem mnohočlen. 4. Umí dokazovat identity. 5. Dokáţe provádět úpravy výrazŧ vytýkáním a pouţitím vzorcŧ. 6. Dokáţe kvadratický dvojčlen x2+bx doplnit na čtverec 7. Pouţívá Hornerovo schéma pro dělení mnohočlenŧ dvojčlenem. 1. Vysvětlí pojem mocniny s reálným exponentem, zná rozdíl od předchozího případu (tématu).

ČÍSELNÉ OBORY N a Z ELEMENTÁRNÍ TEORIE ČÍSEL

Viz výše

Opakování přirozených a celých čísel. Opakování pojmŧ a kritérií. Rozšíření o rozklad na zbytkové třídy.

ČÍSELNÉ OBORY Q a R

Viz výše

Opakování racionálních a reálných čísel.

MOCNINY S PŘIROZENÝM A CELÝM EXPONENTEM

Viz výše

Opakování a upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ z algebry.

Fyzika...

Opakování a upevnění

Fyzika

MOCNINY S REÁLNÝM

158

Fyzika – převody jednotek

2. Ovládá pravidla práce s mocninami a umí vypočítat výrazy s mocninami. 3. Vypočítá druhé a třetí odmocniny kalkulátorem a vyhledá v tabulkách. Odhadne je přibliţně. 4. Ovládá částečné odmocňování a odstraňování iracionality ze jmenovatele. 5. Zdŧvodní přibliţný vztah n√(1±x)≈1±x/n pro |x|<<1 a doloţí ho na kalkulačce. Podobně i převrácenou hodnotu. 6. Rozliší absolutní přesnost a reálnou přesnost v praxi. 1. Vysvětlí pojem (ne)rovnice a lineární (ne)rovnice. 2. Sestaví lineární rovnici ze slovního zadání. 3. Vyřeší lineární (ne)rovnici graficky. 4. Vyřeší lineární (ne)rovnici a (ne)rovnici na lineární vedoucí algebraickými operacemi. (Zadání rovnic se zlomky, neznámou ve jmenovateli, atp.). 5. Řeší rovnice s absolutní hodnotou pomocí tabulky a rozkladu. 6. Vyjádří řešení soustav jednoduchých nerovnic pomocí intervalŧ a znázornit na číselné ose. 7. Řeší slovní úlohy na procenta, práci, pravděpodobnost, atp z praxe. 8. Provádí zkoušky řešení. 1. Vysvětlí pojem soustava lineárních rovnic pro n neznámých. 2. Sestaví soustavu lineárních rovnic ze slovního zadání. Je-li to vhodné, vyuţívá Vénnových diagramŧ. 3. Vyřeší soustavu lineárních rovnic rŧznými metodami. 1. Vysvětlí pojem kvadratická rovnice a nerovnice. 2. Rozliší kvadratické rovnice ryzí, bez absolutního členu a úplné a podle toho volí zpŧsob řešení. 3. Ovládá metodu doplnění na čtverec. 4. Bezpečně pouţívá metodu diskriminantu. 5. Řeší kvadratické rovnice a nerovnice graficky. 6. Vyuţívá ve výpočtech vztahŧ mezi koeficienty a kořeny

znalostí úprav rŧzných výrazŧ z algebry.

EXPONENTEM

LINEÁRNÍ ROVNICE A NEROVNICE S JEDNOU NEZNÁMOU

LINEÁRNÍ ROVNICE S VÍCE NEZNÁMÝMI A JEJICH SOUSTAVY KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE S JEDNOU NEZNÁMOU

159

Viz výše

Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy. Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

Fyzika

(Vieteovu větu). 1. Vysvětlí pojem polynomické rovnice. 2. Určí kandidáty řešení polynomické rovnice s celočíselnými koeficienty v oboru racionálních čísel. 3. Nalezne všechny racionální kořeny a sníţí stupeň polynomické rovnice. 1. 2. 3. 4. 2.

Vysvětlí pojem rovnice s parametrem. Řeší lineární rovnice s parametrem. Řeší kvadratické rovnice s parametrem Sestaví tabulku řešení při vhodném rozkladu parametru na disjunktní mnoţiny. Studentská práce na téma: Popis metod řešení soustavy lineárních rovnic řádu 2x2 a řádu 3x3. ( Student si vytvoří metodický postup, jak systém rovnic řešit.).

1. Vysvětlí základní útvary v rovině: bod, přímka, polopřímka, polorovina. 2. Definuje další útvary v rovině: kruţnice, trojúhelník, atd.. 3. Popíše vzájemnou polohu rŧzných útvarŧ mezi sebou. 4. Zná Pythagorovu větu, Euklidovy věty, větu o středovém a obvodovém úhlu, atp.a umí je pouţít v konstrukčních úlohách. 5. Při řešení úloh na konstrukce postupuje v pořadí: rozbor, popis konstrukce, vlastní provedení konstrukce a diskuse. 6. Řeší konstrukční úlohy pouţitím mnoţin daných vlastností. 1. Vysvětlí pojem shodné a podobné zobrazení v rovině.. 2. Definuje jednotlivá zobrazení. 3. Řeší konstrukční úlohy za pomoci osové souměrnosti. 4. Řeší konstrukční úlohy za pomoci středové souměrnosti.

POLYNOMICKÉ ROVNICE VYŠŠÍCH STUPŇŦ A ŘEŠENÍ V OBORU Q LINEÁRNÍ A KVADRATICKÉ ROVNICE S PARAMETRY PROJEKT

PLANIMETRIE – POLOHOVÉ VLASTNOSTI, ÚTVARY V ROVINĚ

ZOBRAZENÍ V ROVINĚ

160

Viz výše

Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy. Rozvoj základních znalostí, praktické úlohy. Domácí práce prezentující studenta. Cílem je dokázat, ţe student je schopen vyuţít naučených vědomostí. Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

Provázání znalostí o zobrazeních a geometrie

Řeší konstrukční úlohy za pomoci posunutí. Řeší konstrukční úlohy za pomoci otočení. Řeší konstrukční úlohy za pomoci stejnolehlosti. Vysvětlí pojem odchylka dvou přímek.. Spočítá odchylku stran v trojúhelníku a dalších rovinných útvarech. 3. Vysvětlí a určí vzdálenost dvou bodŧ, bodu a přímky, dvou přímek, dvou útvarŧ. 4. Bezpečně spočítá obsahy a obvody rŧzných rovinných útvarŧ. 5. 6. 7. 1. 2.

v rovině.. Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

PLANIMETRIE – METRICKÉ VLASTNOSTI

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. 2. 3. 4. 5.

6. 7. 8. 9. 10. 1.

Vysvětlí pojem výrok a jeho pravdivostní hodnotu. Zná čtyři základní operace s výroky. Vyuţívá tabulku pravdivostních hodnot. Pouţívá pojem tautologie, věta obrácená a věta obměněná. Zná rozdíl mezi výrokem a výrokovou formou. Vytvoří z výrokové formy vytvořit výrok pomocí obecného a existenčního kvantifikátoru. Vyuţívá znalostí o mnoţinách na pravdivostní mnoţiny výrokŧ. Znázorní graficky vazby mezi pravdivostními mnoţinami výrokŧ pomocí Vennových diagramŧ.. Aktivně zná podobnost mezi operacemi s výroky a operacemi s mnoţinami. Rozliší význam definice a věty v matematické teorii. Zvládá přímý, nepřímý dŧkaz a rozumí dŧkazu sporem. Zná rozdíl mezi přirozeným a celým číslem..

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZAKLADY VÝROKOVÉ LOGIKY

ČÍSELNÉ

161

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, samostatná a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy na výuku matematiky, matematické didaktické hry… Viz výše



Poloţení základŧ pro logické odvozování v matematice. Souvislost výrokŧ a mnoţin. Základní prostředky vedení dŧkazŧ.

Opakování

Fyzika

2. Vysvětlí pojem číselný výraz v porovnání s algebraickým výrazem. 3. Vysvětlí pojem číselná osa, soustava souřadnic. 4. Vysvětlí pojem násobek a dělitel. 5. Uvede znaky dělitelnosti 2,3,4,5,6,8,9,10,11. 6. Odliší prvočíslo a číslo sloţené. Rozkládá číslo na prvočinitele. 7. Určí nejmenší společný násobek čísel a největšího společného dělitele. Rozliší čísla soudělná a nesoudělná. 8. Umí dělitelnost 9 vyuţít ke kontrole početních operací. 9. Vysvětlí rozdíl mezi racionálním a reálným číslem. Dŧkaz sporem pro 2. 10. Vysvětlí pojem pravý zlomek. 11. Pracuje se zlomky při matematických operacích. 12. Krátí i rozšiřuje zlomky; odstraňuje iracionalitu ze jmenovatele. 13. Nepodporujeme smíšená čísla, neboť jsou zdrojem nejednoznačnosti (jen historická zmínka.). 1. Vysvětlí pojem mocniny. 2. Ovládá pravidla práce s mocninami a umí vypočítat výrazy s mocninami. 3. Vysvětlí pojem mnohočlen. 4. Dokáţe identity. 5. Provede úpravy výrazŧ vytýkáním a pouţitím vzorcŧ. 6. Doplní kvadratický dvojčlen x2+bx na čtverec. 7. Pouţije Hornerovo schema pro dělení mnohočlenŧ dvojčlenem. 1. Vysvětlí pojem mocniny s reálným exponentem, zná rozdíl od předchozího případu ( tématu ). 2. Ovládá pravidla práce s mocninami a vypočítá výrazy s mocninami. 3. Vypočítá druhé a třetí odmocniny kalkulátorem a vyhledá v tabulkách. Odhadne je přibliţně. 4. Ovládá částečné odmocňování a odstraňování iracionality ze jmenovatele.

přirozených a celých čísel. Opakování pojmŧ a kritérií. Rozšíření o rozklad na zbytkové třídy.

OBORY N a Z ELEMENTÁRNÍ TEORIE ČÍSEL

ČÍSELNÉ OBORY Q a R

Viz výše

Opakování racionálních a reálných čísel.

MOCNINY S PŘIROZENÝM A CELÝM EXPONENTEM

Viz výše


Fyzika


Fyzika

MOCNINY S REÁLNÝM EXPONENTEM

162

5. Zdŧvodní přibliţný vztah n√(1±x)≈1±x/n pro |x|<<1 a doloţí ho na kalkulačce. Podobně i převrácenou hodnotu. 6. Rozliší absolutní přesnost a reálnou přesnost v praxi. 1. Vysvětlí pojem (ne)rovnice a lineární (ne)rovnice. 2. Sestaví lineární rovnici ze slovního zadání. 3. Vyřeší lineární (ne)rovnici graficky. 4. Vyřeší lineární (ne)rovnici a (ne)rovnici na lineární vedoucí algebraickými operacemi. ( Zadání rovnic se zlomky, neznámou ve jmenovateli, apod.). 5. Řeší rovnice s absolutní hodnotou pomocí tabulky a rozkladu. 6. Vyjádří řešení soustav jednoduchých nerovnic pomocí intervalŧ a znázornit na číselné ose. 7. Řeší slovní úlohy na procenta, práci, pravděpodobnost, atp z praxe. 8. Provádí zkoušky řešení. 1. Vysvětlí pojem soustava lineárních rovnic pro n neznámých. 2. Sestaví soustavu lineárních rovnic ze slovního zadání. Je-li to vhodné, vyuţívá Vénnových diagramŧ. 3. Vyřeší soustavu lineárních rovnic rŧznými metodami. 1. Vysvětlí pojem kvadratická rovnice a nerovnice. 2. Rozliší kvadratické rovnice ryzí, bez absolutního členu a úplné a podle toho volí zpŧsob řešení. 3. Ovládá metodu doplnění na čtverec. 4. Bezpečně pouţívá metodu diskriminantu. 5. Řeší kvadratické rovnice a nerovnice graficky. 6. Vyuţívá ve výpočtech vztahŧ mezi koeficienty a kořeny (Vieteovu větu). 1. Vysvětlí pojem polynomické rovnice. 2. Určí kandidáty řešení polynomické rovnice s celočíselnými koeficienty v oboru racionálních čísel. 3. Nalezne všechny racionální kořeny a sníţit stupeň polynomické rovnice.

LINEÁRNÍ ROVNICE A NEROVNICE S JEDNOU NEZNÁMOU

Viz výše


LINEÁRNÍ ROVNICE S VÍCE NEZNÁMÝMI A JEJICH SOUSTAVY KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE S JEDNOU NEZNÁMOU

Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy. Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

POLYNOMICKÉ ROVNICE VYŠŠÍCH STUPŇŦ A ŘEŠENÍ V

Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické

163

Fyzika

Vysvětlí pojem rovnice s parametrem. Řeší lineární rovnice s parametrem. Řeší kvadratické rovnice s parametrem Sestaví tabulku řešení při vhodném rozkladu parametru na disjunktní mnoţiny. 2. Studentská práce na téma: Popis metod řešení soustavy lineárních rovnic řádu 2x2 a řádu n x n. (Student si vytvoří metodický postup, jak systém rovnic řešit.). 1. 2. 3. 4.

7. Vysvětlí základní útvary v rovině: bod, přímka, polopřímka, polorovina. 8. Definuje další útvary v rovině: kruţnice, trojúhelník, atd.. 9. Popíše vzájemnou polohu rŧzných útvarŧ mezi sebou. 10. Zná Pythagorovu větu, Euklidovy věty, větu o středovém a obvodovém úhlu, atp.a umí je pouţít v konstrukčních úlohách. 11. Při řešení úloh na konstrukce postupuje v pořadí: rozbor, popis konstrukce, vlastní provedení konstrukce a diskuse. 12. Řeší konstrukční úlohy pouţitím mnoţin daných vlastností. 8. Vysvětlí pojem shodné a podobné zobrazení v rovině.. 9. Definuje jednotlivá zobrazení. 10. Řeší konstrukční úlohy za pomoci osové souměrnosti. 11. Řeší konstrukční úlohy za pomoci středové souměrnosti. 12. Řeší konstrukční úlohy za pomoci posunutí. 13. Řeší konstrukční úlohy za pomoci otočení. 14. Řeší konstrukční úlohy za pomoci stejnolehlosti. 5. Vysvětlí pojem odchylka dvou přímek.. 6. Spočítá odchylku stran v trojúhelníku a dalších rovinných útvarech.

OBORU Q LINEÁRNÍ A KVADRATICKÉ ROVNICE S PARAMETRY PROJEKT

PLANIMETRIE – POLOHOVÉ VLASTNOSTI, ÚTVARY V ROVINĚ

Viz výše

úlohy. Rozvoj základních znalostí, praktické úlohy. Domácí práce prezentující studenta. Cílem je dokázat, ţe student je schopen vyuţít naučených vědomostí. Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

ZOBRAZENÍ V ROVINĚ

Provázání znalostí o zobrazeních a geometrie v rovině..

PLANIMETRIE – METRICKÉ VLASTNOSTI

Opakování a rozvoj základních

164

7. Vysvětlí a určí vzdálenost dvou bodŧ, bodu a přímky, dvou přímek, dvou útvarŧ. 8. Bezpečně spočítá obsahy a obvody rŧzných rovinných útvarŧ.

znalostí, praktické úlohy.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Zná pojem funkce jako speciální případ zobrazení z mnoţiny R do R. 2. Zná pojem funkce jako předpis, tabulka nebo graf. a jejich vlastnosti: sudá, lichá, monotónnost, prostá, atd. 3. Určí definiční obor funkce. 4. Vytvoří transformací graf funkce ze známého grafu podobné funkce. 5. Zná pojem elementární funkce

POJEM REÁLNÉ FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

1. Definuje lineární funkci, její definiční obor a obor hodnot. 2. Zná prŧběh lineární funkce a vliv jednotlivých koeficientŧ. 3. Vyuţije grafu funkce ke grafickému řešení rovnic. 4. Rozliší speciální případ přímé úměrnosti. 5. Uvede příklady lineárních funkcí v jiných předmětech,

LINEÁRNÍ FUNKCE A JEJÍ VARIANTY

165

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, samostatná a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy na výuku matematiky, matematické didaktické hry… Viz výše



Posílení funkčního myšlení, utvrzení příčiny a následku, nezávislé a závislé proměnné.

Rozšíření a systematické zařazení učiva z niţšího gymnázia.

Fyzika

6. 7. 8. 1. 2. 3. 4. 5. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

1. 2. 3. 4.

např. z fyziky (rovnoměrný přímočarý pohyb, Ohmŧv zákon, … ) z ekonomiky (daňové odvody z mezd) apod. Chápe definici po částech lineární funkce nakreslí její graf. Převede lineární funkci s absolutními hodnotami na definici po částech lineární funkce. Zná definice a grafy funkcí sign, celá část a desetinná část. Definuje kvadratickou funkci, její definiční obor a obor hodnot. Zná prŧběh kvadratické funkce a vliv jednotlivých koeficientŧ. Vyuţije grafu funkce ke grafickému řešení rovnic. Vysvětlí pojem minimum a maximum funkce na intervalu. Najde globální extrém v optimalizační úloze vedoucí na kvadratickou funkci. Definuje lineární lomenou funkci, její definiční obor a obor hodnot. Zná prŧběh lineární lomené funkce a vliv jednotlivých koeficientŧ. Vysvětlí pojem asymptoty grafu funkce. Vyuţije grafu funkce ke grafickému řešení rovnic. Rozliší speciální případ nepřímé úměrnosti. Uvede příklady lineárních lomených funkcí v jiných předmětech, např. z fyziky (isoděje v ideálním plynu), z ekonomiky (prŧměrný plat na počtu pracovníkŧ při konstantním objemu mzdových prostředkŧ) apod. Definuje mocninnou funkci, její definiční obor a obor hodnot. Zná prŧběh mocninné funkce a vliv exponentu. Vyuţije znalost mocninné funkce pro řešení jednoduchého a sloţeného spoření. Řeší mocninné rovnice.

KVADRATICKÁ FUNKCE


Fyzika

FUNKCE LINEÁRNÍ LOMENÁ


Fyzika

FUNKCE MOCNINNÉ


Fyzika

166

Viz výše

1. Definuj exponenciální funkci, její definiční obor a obor hodnot. 2. Definuje definovat logaritmickou funkci jako funkci inverzní k exponenciální, její definiční obor a obor hodnot. 3. Zná prŧběh těchto funkcí a vliv parametrŧ. 4. Řeší exponenciální rovnice 5. Pracuje s logaritmy. 6. Řeší logaritmické rovnice. 7. Vysvětlí pojem logaritmické měřítko a jeho pouţití. 8. Uvede příklady exponenciálních a logaritmických funkcí v jiných předmětech, např. z fyziky (náběh proudu v obvodu, radioaktivní rozpad, hlasitost zvuku) z ekonomiky (indexy rŧstu) apod. 1. Definuje goniometrické funkce, jejich definiční obor a obor hodnot. 2. Zná zpaměti tabulku základních hodnot. 3. Převádí z kvadrantu do kvadrantu. 4. Vysvětlí přibliţné vzorce sinx≈x a cos x ≈1-x2 pro |x|<0,1 rad a dopad na tvar grafu. 3. Studentská práce na téma: Atlas elementárních funkcí (Student si vytvoří přehled všech elementárních funkcí s uvedením def.oboru, oboru hodnot, grafu a vlivu koeficientŧ na graf s příklady pouţití z rŧzných oborŧ)

FUNKCE EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÉ


Fyzika

GONIOMETRICKÉ FUNKCE


Fyzika

PROJEKT

1. Odvod z jednotkové kruţnice základní vzorce a vztahy mezi goniometrickými funkcemi. 2. Pouţívá součtové vzorce. 3. Najde a pouţije další goniometrické vzorce z tabulek. 4. Pouţívá binomickou větu – dvojčlen na n-tou v praktických úlohách. 5. Vyřeší základní goniometrickou rovnici f(x)=a. 6. Umí vyřešit goniometrické rovnice typu rovnice typu

GONIOMETRICKÉ Viz výše FUNKCE A ZÁKLADNÍ VZORCE

Domácí práce prezentující studenta. Cílem je dokázat, ţe student je schopen vyuţít naučených vědomostí. Pokračování Fyzika předchozího tématu. Upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ s goniometrickými funkcemi.

167

Environmentální výchova

f(ax+b)=c a vedoucí na kvadratické 7. Vyřeší goniometrické rovnice, které vhodnou substitucí vedou ke kvadratické rovnici. 8. Vyřeší goniometrické rovnice pomocí vzorcŧ. 9. Dokáţe goniometrické identity. 10. Vysvětlí základní útvary v prostoru: bod, přímka, polopřímka, polorovina, rovina, poloprostor. 9. Diskutuje vzájemnou polohu základních útvarŧ v prostoru. 10. Definuje další útvary v prostoru, především rŧzné typy těles. 11. Bezpečně spočítá obsahy a objemy rŧzných těles. 1. Chápe trigonometrii jako aplikaci goniometrických funkcí do geometrie.. 2. Pouţívá sinovou a kosinovou větu na řešení obecného trojúhelníka. 3. Sestaví a vyřeší trigonometrickou úlohu z reálné geometrické situace. 4. Studentská práce na téma: Vytvořit přehled úvarŧ v rovině a těles v prostoru s uvedením vzorcŧ pro výpočet obvodŧ, obsahŧ, objemŧ a povrchŧ, u kaţdého útvaru uvést jeden ilustrující příklad. (Student si vytvoří svŧj vlastní přehled potřebných vzorcŧ).

STEREOMETRIE – POLOHOVÉ VLASTNOSTI, METRICKÉ VLASTNOSTI


TRIGONOMETRIE

Rozvoj základních znalostí, praktické úlohy.

PROJEKT

Domácí práce prezentující studenta. Cílem je dokázat, ţe student je schopen vyuţít naučených vědomostí.

168

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



Výklad, referáty, samostatná a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy na výuku matematiky, matematické didaktické hry… Viz výše

Posílení funkčního myšlení, utvrzení příčiny a následku, nezávislé a závislé proměnné.


Učivo Student: 1. Vysvětlí pojem kartézský součin dvou mnoţin. 2. Vysvětlí pojem binární relace.. 3. Zná vlastnosti binárních relací tvořících ekvivalenci a uspořádání. 4. Ukáţe na jednoduchých příkladech vlastnosti binárních relací. 5. Vysvětlí pojem zobrazení z mnoţiny do mnoţiny. 6. Zná pojem funkce jako speciální případ zobrazení z mnoţiny R do R. 7. Zná pojem funkce jako předpis, tabulka nebo graf. a jejich vlastnosti: sudá, lichá, monotonnost, prostá, atd. 8. Určí definiční obor funkce. 9. Vytvoří transformací graf funkce ze známého grafu podobné funkce 10. Zná pojem elementární funkce 1. Definuje lineární funkci, její definiční obor a obor hodnot. 2. Zná prŧběh lineární funkce a vliv jednotlivých koeficientŧ. 3. Vyuţije grafu funkce ke grafickému řešení rovnic. 4. Rozliší speciální případ přímé úměrnosti.

POJEM REÁLNÉ FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

LINEÁRNÍ FUNKCE A JEJÍ VARIANTY

5. Uvede příklady lineárních funkcí v jiných předmětech,

169

Rozšíření a systematické zařazení učiva z niţšího gymnázia

Fyzika

např. z fyziky (rovnoměrný přímočarý pohyb, Ohmŧv zákon, … ) z ekonomiky (daňové odvody z mezd) apod . 6. Chápe definici po částech lineární funkce a nakreslí její graf. 7. 8. 1. 2. 3. 4. 5. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

1. 2. 3.

Převede lineární funkci s absolutními hodnotami na definici po částech lineární funkce. Zná definice a grafy funkcí sign, celá část a desetinná část. Definuje kvadratickou funkci, její definiční obor a obor hodnot. Zná prŧběh kvadratické funkce a vliv jednotlivých koeficientŧ. Vyuţije grafu funkce ke grafickému řešení rovnic. Vysvětlí pojem minimum a maximum funkce na intervalu. Najde globální extrém v optimalizační úloze vedoucí na kvadratickou funkci. Definuje lineární lomenou funkci, její definiční obor a obor hodnot. Zná prŧběh lineární lomené funkce a vliv jednotlivých koeficientŧ. Vysvětlí pojem asymptoty grafu funkce. Vyuţije grafu funkce ke grafickému řešení rovnic. Rozliší speciální případ nepřímé úměrnosti. Uvede příklady lineárních lomených funkcí v jiných předmětech, např. z fyziky (isoděje v ideálním plynu), z ekonomiky (prŧměrný plat na počtu pracovníkŧ při konstantním objemu mzdových prostředkŧ) apod. Definuje mocninnou funkci, její definiční obor a obor hodnot. Zná prŧběh mocninné funkce a vliv exponentu. Vyuţije znalost mocninné funkce pro řešení jednoduchého a sloţeného spoření.

KVADRATICKÁ FUNKCE


Fyzika

FUNKCE LINEÁRNÍ LOMENÁ


Fyzika

FUNKCE MOCNINNÉ


Fyzika

170

Viz výše

4. Řeší mocninné rovnice. 1. Definuje exponenciální funkci, její definiční obor a obor hodnot. 2. Definuje logaritmickou funkci jako funkci inverzní k exponenciální, její definiční obor a obor hodnot. 3. Zná prŧběh těchto funkcí a vliv parametrŧ. 4. Řeší exponenciální rovnice. 5. Pracuje s logaritmy. 6. Řeší logaritmické rovnice. 7. Vysvětlí pojem logaritmické měřítko a jeho pouţití. 8. Uvede příklady exponenciálních a logaritmických funkcí v jiných předmětech, např. z fyziky (náběh proudu v obvodu, radioaktivní rozpad, hlasitost zvuku), z ekonomiky (indexy rŧstu) apod. 1. 1. Umí definovat goniometrické funkce, jejich definiční obor a obor hodnot. 2. Zná zpaměti tabulku základních hodnot. 3. Zná a umí převody z kvadrantu do kvadrantu. 4. Umí vysvětlit přibliţné vzorce sinx≈x a cos x ≈1-x2 pro |x|<0,1 rad a dopad na tvar grafu.

FUNKCE EXPONENCIÁL. A LOGARITMICKÉ


Fyzika

GONIOMETRICK É FUNKCE


Fyzika

3. Studentská práce na téma: Atlas elementárních funkcí (Student si vytvoří přehled všech elementárních funkcí s uvedením def.oboru, oboru hodnot, grafu a vlivu koeficientŧ na graf s příklady pouţití z rŧzných oborŧ)

PROJEKT

1. Odvodí z jednotkové kruţnice základní vzorce a vztahy mezi goniometrickými funkcemi. 2. Pouţívá součtové vzorce. 3. Najde a pouţije další goniometrické vzorce z tabulek. 4. Pouţije binomickou větu – dvojčlen na n-tou v praktických úlohách. 5. Vyřeší základní goniometrickou rovnici f(x)=a. 6. Vyřeší goniometrické rovnice typu rovnice typu

GONIOMETRICK É FUNKCE A ZÁKLADNÍ VZORCE

Domácí práce prezentující studenta. Cílem je dokázat, ţe student je schopen vyuţít naučených vědomostí. Pokračování Fyzika předchozího tématu. Upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ s goniometrickými funkcemi.

171

Viz výše


f(ax+b)=c a vedoucí na kvadratické. 7. Vyřeší goniometrické rovnice, které vhodnou substitucí vedou ke kvadratické rovnici. 8. Vyřeší goniometrické rovnice pomocí vzorcŧ. 9. Dokazuje goniometrické identity. 1. Vysvětlí základní útvary v prostoru: bod, přímka, polopřímka, polorovina, rovina, poloprostor. 2. Diskutuje vzájemnou polohu základních útvarŧ v prostoru. 3. Definuje další útvary v prostoru, především rŧzné typy těles. 4. Narýsuje a zdŧvodní řezy těles rovinou, prŧnik těles přímkou. 5. Definuje a spočítá odchylku hran a stran v prostorových útvarech. 6. Má přehled o shodných zobrazeních a stejnolehlosti v prostoru. 7. Dokáţe vysvětlit a určit vzdálenost dvou bodŧ, bodu a přímky, dvou přímek, dvou útvarŧ. 8. Bezpečně spočítá obsahy a objemy rŧzných těles. 1. Chápe trigonometrii jako aplikaci goniometrických funkcí do geometrie. 2. Pouţije sinovou a kosinovou větu na řešení obecného trojúhelníku. 3. Sestaví a vyřeší trigonometrickou úlohu z reálné geometrické situace. 4. Studentská práce na téma: Vytvořit přehled úvarŧ v rovině a těles v prostoru s uvedením vzorcŧ pro výpočet obvodŧ, obsahŧ, objemŧ a povrchŧ, u kaţdého útvaru uvést jeden ilustrující příklad. (Student si vytvoří svŧj vlastní přehled potřebných vzorcŧ).

STEREOMETRIE – POLOHOVÉ VLASTNOSTI, METRICKÉ VLASTNOSTI

Opakování a rozvoj základních znalostí, praktické úlohy...

TRIGONO METRIE

Rozvoj základních znalostí, praktické úlohy...

PROJEKT


172

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. Vysvětlí pojem kartézské souřadnice. 2. Ovládá správné značení vektorŧ a bodŧ a jejich rozlišení typem závorek. U vektoru rozeznává velikost, směr a orientaci. 3. Zná vlastnosti operace sčítání vektorŧ a násobení vektoru reálným číslem a umí je geometricky pouţít. 4. Najde souřadnice středu úsečky. 5. Najde souřadnice těţiště trojúhelníka. 6. Určí vzdálenost dvou bodŧ a velikost vektoru. 7. Vyjádří vektor jako lineární kombinaci dvou vektorŧ (v rovině) na trojúhelníku, obdélníku, pravidelném šestiúhelníku, pravidelném osmiúhelniku. 8. Definuje přímku přes bod a směrový vektor. 9. Najde směrový vektor přímky určené dvěma body. 10. Napíše parametrické rovnice přímky zadané bodem a směrovým vektorem, dvěma body, bodem a rovnoběţností s jinou přímkou. 11. Určí prŧsečík dvou lineárních útvarŧ. (Studenti vyuţívají při řešení soustav rovnic své 2.projekty z 2.pololetí kvinty). 12. Vysvětl význam parametru 13. Rozezná přímky rŧznoběţné, rovnoběţné a mimoběţné.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ANALYTICKÁ GEOMETRIE I.

173

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, samost. a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítače m– programy na výuku mat., mat.a didaktické hry…

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Analytická geometrie lineárních útvarŧ, opakování řešení soustavy lineárních rovnic...


Fyzika

14. Umí napsat parametrické rovnice polopřímky, úsečky. 1. Dokáţe vysvětlit pojem normálový vektor přímky v porovnání se směrovým vektorem přímky. 2. Pouţije přímku vyjádřenou parametricky 3. Pouţije přímku vyjádřenou obecnou rovnicí 4. Pouţije přímku vyjádřenou ve směrnicovém tvaru. 5. Převádí rovnice z jednoho tvaru na jiný. Bezpečně zná význam koeficientŧ ve všech pouţitelných tvarech rovnic vyjadřujících přímku. 6. Rozezná přímky rŧznoběţné, rovnoběţné a mimoběţné. 7. Určí prŧsečík dvou lineárních útvarŧ. (Studenti vyuţívají při řešení soustav rovnic své 2 projekty z 2.pololetí kvinty). 1. Pracuje s kombinačními čísly a binomickou větou opakování z kvinty. 2. Vysvětlí rozdíl mezi uspořádanou a neuspořádanou k-ticí. 3. Vysvětlí pojem výběr bez opakování. 4. Vysvětlí pojem variace, permutace a kombinace a uţít je při řešení příkladŧ. 5. Rozlišuje uspořádání v řadě a v kruhu. 1. Pracuje s algebrou jevŧ - opakování z kvinty. 2. Zná definici klasické pravděpodobnosti – opakování z kvinty. 3. Vysvětlí a pouţije základní pravidla platná pro pravděpodobnost. 4. Vypočítá pravděpodobnosti jevŧ za pouţití kombinatoriky. 5. Vysvětlí pojem slučitelný a neslučitelný jev kontra závislý a nezávislý jev. 6. Vysvětlí a pouţije pojem podmíněná pravděpodobnost při řešení příkladŧ. 1. Vysvětlí pojmy statistický znak, statistické šetření. 2. Sestaví dvourozměrnou četnostní tabulku s hodnotami znaku. 3. Zpracuje tabulku a vypočítá kovarianci a korelační koeficient. 4. Interpretuje korelační koeficient a závislost dvou znakŧ.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE II


Fyzika

ZÁKLADY KOMBINATORI KY


Fyzika...

KLASICKÁ PRAVDĚPODOBNOST


Fyzika... Environmentální výchova

STATISTIKA

Opakování a rozšíření učiva z kvinty, aplikace směrnicového tvaru přímky

Fyzika

174

5. Studentská práce na téma: Studenti si vyberou dva statistické znaky (schválí vyučující) a zpracují jejich vazbu (korelace, korelační koeficient, regresní přímka, graf).

1. 2. 3. 4. 5. 6.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2.

Vysvětlí pojem skalární součin dvou vektorŧ v souřadnicích. Vypočítá pomocí skalárního součinu odchylku dvou přímek. Pouţije skalární součin jako kritérium kolmosti. Vysvětlí vzorec pro vzdálenost bodu od přímky pomocí skalárního součinu. Vypočítá jednoduché, sloţité i komplexně navazující příklady na geometrii v rovině. Porovná postup konstrukce prostředky planimetrie a analytické geometrie (osu úsečky, těţiště, …) a určit výhody a nevýhody. Definuje jednotlivé kuţelosečky a zná význam jejich parametrŧ. Napíše rovnice kuţeloseček v základním tvaru z definice a při znalosti jednotlivých parametrŧ. Odvodí si parametry ze slovního vyjádření. Zná optické vlastnosti kuţeloseček. Vysvětlí transformaci rovnice ze základní polohy posunutím a otočením o násobky 90o. Převede obecné tvary rovnic kuţeloseček na středový či vrcholový (kanonický) tvar. Řeší rŧzné příklady na kuţelosečky v obecné poloze. Vysvětl vzájemnou polohu přímky a kuţelosečky. Určí poláru ke kuţelosečce zadaným bodem a její geometrický význam.

PROJEKT

ANALYTICKÁ GEOMETRIE III

Podpora statistického myšlení. Domácí práce prezentující studenta. Cílem je dokázat, ţe student je schopen vyuţít naučených vědomostí. Opakování a upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ. Posílení ovládání vlastního kalkulátoru.

KUŢELOSEČKY


KUŢELOSEČKY A PŘÍMKY

Opakování a rozvoj základních

175

Fyzika

3. 4. 5. 6. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Rozliší vnější a vnitřní body kuţelosečky. Vysvětlí pojem sečny, tečny a nesečny ke kuţelosečce. Najde rovnici tečny ke kuţelosečce daných vlastností. Určí ze svazku přímek hodnoty parametru, kdy jde o sečny, tečny a nesečny. Vysvětlí dŧvod zavedení komplexní jednotky. Definuje komplexní číslo v algebraickém tvaru. Zná operace sčítání s násobení komplexních čísel Zobrazí komplexní čísla v Gaussově rovině. Určí absolutní hodnotu komplexního čísla. Upraví výrazy s komplexními čísly. Řeší reálné kvadratické rovnice v komplexním oboru. Řeší reciproké rovnice. Řeší polynomické rovnice postupným sniţováním stupně (Hornerovo schéma, rozklad dle vzorcŧ, reciproké rovnice).

znalostí, praktické úlohy... KOMPLEXNÍ ČÍSLA

Viz výše


Fyzika

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

Student: 1. Vysvětlí pojem vektoru jako třídy ekvipotentních dvojic bodŧ. Rozeznává velikost, směr a orientaci.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH Učivo



POJEM VEKTORU

Výklad, referáty, samostatná a

Posílení představ

176


2. Vysvětlí pojem volný vektor a umístění vektoru. Umí to rozeznat. 3. Zná vlastnosti operace sčítání vektorŧ a umí je geometricky pouţít. 4. Zná vlastnosti operace násobení vektoru reálným číslem a pouţije je geometricky. 5. Nakreslí vektor zadaný jako lineární kombinace jiných vektorŧ. 6. Vyjádří vektor jako lineární kombinaci dvou vektorŧ (v rovině) na trojúhelníku, obdélníku, pravidelném šestiúhelníku, pravidelném osmiúhelniku. 7. Vyjádří vektor jako lineární kombinaci tří vektorŧ (v prostoru) na kvádru a jehlanu. 8. Vyjádří těţiště n bodŧ pomocí vektorových prŧvodičŧ. 1. Vysvětlí zavedení souřadnic v rovině a v prostoru. 2. Ovládá správné značení vektorŧ a bodŧ a jejich rozlišení typem závorek. 3. Najde souřadnice středu úsečky. 4. Najde souřadnice těţiště trojúhelníka. 5. Najde souřadnice těţiště čtyřstěnu. 6. Najde vektorŧ a význačných bodŧ s vyuţitím předchozího. 1. Vysvětlí pojem kartézské souřadnice. 2. Definuje přímku přes bod a směrový vektor. 3. Najde směrový vektor přímky určené dvěma body. 4. Napíše parametrické rovnice přímky zadané bodem a směrovým vektorem, dvěma body, bodem a rovnoběţností s jinou přímkou. 5. Určí prŧsečík dvou lineárních útvarŧ. (Studenti vyuţívají při řešení soustav rovnic své 2 projekty z 2.pololetí kvinty). 6. Vysvětlí význam parametru. 7. Rozezná přímky rŧznoběţné, rovnoběţné a mimoběţné. 8. Napíše parametrické rovnice polopřímky, úsečky. 1. Vysvětlí pojem skalární součin dvou vektorŧ a zná jeho

skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy na výuku matematiky, matematické didaktické hry…

z planimetrie a stereometrie.

ZAVEDENÍ SOUŘADNIC

Viz výše

Pokračování předchozího tématu v rovnoběţníkových souřadnicích.

Fyzika

ANALYTICKÁ GEOMETRIE I.

Viz výše

Fyzika

SKALÁRNÍ

Viz výše

Analytická geometrie lineárních útvarŧ bez rozlišení (rovina i prostor), opakování řešení soustavy lineárních rovnic. Pokračování

177

Fyzika

vlastnosti 2. Zná geometrickou interpretaci skalárního součinu. 3. Pouţije skalární součin jako kritérium kolmosti. 4. Pouţije skalární součinuk vyjádření normy (velikost) vektoru a zná její vlastnosti. 5. Pouţije skalární součin k výpočtu odchylky dvou vektorŧ.

SOUČIN DVOU VEKTORŦ

1. Vysvětlí pojem skalární součin dvou vektorŧ v souřadnicích. 2. Určí vzdálenost dvou bodŧ přímo i pomocí velikosti vektoru. 3. Vysvětlí pojem normálový vektor přímky v porovnání se směrovým vektorem přímky. 4. Pouţije přímku vyjádřenou parametricky 5. Pouţije přímku vyjádřenou obecnou rovnicí 6. Pouţije přímku vyjádřenou ve směrnicovém tvaru. 7. Převede rovnice z jednoho tvaru na jiný. Bezpečně zná význam koeficientŧ ve všech pouţitelných tvarech rovnic vyjadřujících přímku. 8. Rozezná přímky rŧznoběţné, rovnoběţné a mimoběţné. 9. Určí prŧsečík dvou lineárních útvarŧ. ( Studenti vyuţívají při řešení soustav rovnic své 2 projekty z 2.pololetí kvinty ). Vypočítá pomocí skalárního součinu odchylku dvou přímek. 10. Vysvětlí vzorec pro vzdálenost bodu od přímky pomocí skalárního součinu. 11. Vypočítá jednoduché, sloţité i komplexně navazující příklady na geometrii v rovině. 12. Porovná postup konstrukce prostředky planimetrie a analytické geometrie ( osu úsečky, těţiště …) a určí výhody a nevýhody.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE II - V ROVINĚ

178

předchozího tématu. Upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ s goniometr. Funkcemi. Opakování a upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ. Posílení ovládání vlastního kalkulátoru.

Fyzika

1. Vysvětlí pojmy statistický znak, statistické šetření. 2. Sestaví dvourozměrnou četnostní tabulku s hodnotami znaku. 3. Zpracuje tabulku a vypočítat kovarianci a korelační koeficient. 4. Interpretuje korelační koeficient a závislost dvou znakŧ. 5. Vypočítá regresní přímku a sestrojit graf. 6. Rozeznává pojmy funkční vazba a statistická vazba.

STATISTIKA – VYJÁDŘENÍ ZÍSKANÝCH BODŦ MĚŘENÍ POMOCÍ PŘÍMKY – LINEÁRNÍ REGRESE

Opakování a rozšíření učiva z kvinty, aplikace směrnicového tvaru přímky. Podpora statistického myšlení.

Fyzika

1. Pracuje s kombinačními čísly a binomickou větou opakování z kvinty. 2. Vysvětlí rozdíl mezi uspořádanou a neuspořádanou k-ticí. 3. Vysvětlí pojem výběr bez opakování. 4. Vysvětlí pojem variace, permutace a kombinace a uţije je při řešení příkladŧ. 5. Rozlišuje uspořádání v řadě a v kruhu. 6. Vysvětlí pojem výběr s opakováním. 7. Vysvětlí pojem variace, permutace a kombinace s opakováním a uţije je při řešení příkladŧ. 1. Pracuje s algebrou jevŧ - opakování z kvinty. 2. Zná definici klasické pravděpodobnosti – opakování z kvinty. 3. Vysvětlí a pouţije základní pravidla platná pro pravděpodobnost. 4. Vypočítá pravděpodobnosti jevŧ za pouţití kombinatoriky. 5. Vysvětlí pojem slučitelný a neslučitelný jev kontra závislý a nezávislý jev. 6. Vysvětlí a pouţije pojem podmíněná pravděpodobnost při řešení příkladŧ. 1. Vyuţije znalostí o podmíněné pravděpodobnosti na úlohy z praxe (biologie, ekonomika, medicína). 2. Vysvětlí pojem pravděpodobnostní rozdělení a střední hodnota. 3. Zná prŧběh binomického a geometrického

ZÁKLADY KOMBINATORIKY


Fyzika...

KLASICKÁ PRAVDĚPODOBNOST


Fyzika...

PRAVDĚPODOBN OSTNÍ ROZDĚLENÍ , TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ


Biologie Environmentální výchova

179


pravděpodobnostního rozdělení. 4. Vysvětlí pojem chyba prvního a druhého druhu. 5. Vysvětlí pojem testování hypotéz. 6. Testuje hypotézy pro úlohy s binomickým rozdělením (lékařské, veterinární). 1. Definje pojem opakované nezávislé pokusy. 2. Vysvětlí pojem zákon velkých čísel. 3. Řeší úlohy typu nezávislé pokusy. 4. Zná pojem střední hodnota a umí ji vypočítat. 5. Na základě střední hodnoty posoudí hazardní a ostatní hry ( loterie, sportka ...). 1. Vysvětlí pojem zaměření roviny. 2. Pouţije rovinu vyjádřenou parametricky. 3. Pouţije rovinu vyjádřenou obecnou rovnicí. 4. Převede převody rovnic z jednoho tvaru na jiný. Bezpečně zná význam koeficientŧ ve všech pouţitelných tvarech rovnic vyjadřujících rovinu. 5. Rozezná roviny rŧznoběţné a rovnoběţné. 6. Určí prŧsečík dvou lineárních útvarŧ v prostoru. (Studenti vyuţívají při řešení soustav rovnic své 2 projekty z 2.pololetí kvinty). 7. Pomocí determinantu 3x3 rozpozná kolineární a nekolineární trojice bodŧ. 5. Studentská práce na téma: Studenti si vyberou dva statistické znaky (schválí vyučující) a zpracují jejich vazbu (korelace, korelační koeficient, regresní přímka, graf).

1. Vysvětlí pojem vektorového součinu a zná jeho vlastnosti a geometrickou interpretaci. 2. Vysvětlí pojem vektorového součinu a zná jeho vlastnosti

OPAKOVANÉ POKUSY


Fyzika

ANALYTICKÁ GEOMETRIE III – V PROSTORU

Rozšíření učiva z kvinty a sexty.

Fyzika

PROJEKT


VEKTOROVÝ SOUČIN A SOUČIN SMÍŠENÝ

180

Viz výše

a geometrickou interpretaci. 1. Řeší nejrŧznější příklady na vyjádření přímky a roviny daných vlastností, hledání prŧsečíkŧ střídavě v rovině a v prostoru. 2. Vypočítá vzdálenost bodu od roviny. 3. Vypočítá vzdálenost bodu od přímky. 4. Vypočítá odchylky rŧzných lineárních útvarŧ v prostoru. 5. Vypočítává a řeší nejen izolované objekty, ale celé komplexy úloh, které na sebe navazují. 1. Definuje jednotlivé kuţelosečky a zná význam jejich parametrŧ. 2. Napíše rovnice kuţeloseček v základním tvaru z definice a při znalosti jednotlivých parametrŧ. 3. Odvodí si parametry ze slovního vyjádření. 4. Zná optické vlastnosti kuţeloseček. 5. Vysvětlí transformaci rovnice ze základní polohy posunutím a otočením o násobky 90o. 6. Předvede obecné tvary rovnic kuţeloseček na středový či vrcholový (kanonický) tvar. 7. Řeší rŧzné příklady na kuţelosečky v obecné poloze. 1. Vysvětlí vzájemnou polohu přímky a kuţelosečky. 2. Určí poláru ke kuţelosečce zadaným bodem a její geometrický význam. 3. Rozliší vnější a vnitřní body kuţelosečky. 4. Vysvětlí pojem sečny, tečny a nesečny ke kuţelosečce. 5. Najde rovnici tečny ke kuţelosečce daných vlastností. 6. Určí ze svazku přímek hodnoty parametru, kdy jde o sečny, tečny a nesečny. 1. Vysvětlí dŧvod zavedení komplexní jednotky. 2. Definuje komplexní číslo v algebraickém tvaru. 3. Zná operace sčítání s násobení komplexních čísel 4. Zobrazí komplexní čísla v Gaussově rovině. 5. Určí absolutní hodnotu komplexního čísla. 6. Upraví výrazy s komplexními čísly. 7. Řeší komplexní lineární rovnice v komplexním oboru.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE IV – V PROSTORU

Fyzika

KUŢELOSEČKY


KUŢELOSEČKY A PŘÍMKY


KOMPLEXNÍ ČÍSLA

181

Viz výše


Fyzika

8. Řeší reálné kvadratické rovnice v komplexním oboru. 9. Vysvětlí goniometrický tvar komplexního čísla. 10. Převede komplexní číslo do goniometrického tvaru a naopak do algebraického tvaru. 11. Zná Moivreovu větu a n-tou odmocninu z komplexního čísla. 12. Zná geometrický význam násobení čísla komplexní jednotkou. 13. Vysvětlí pojem binomická rovnice a její řešení. 14. Řeší binomické rovnice v komplexním oboru. 15. Řeší reciproké rovnice. 16. Řeší polynomické rovnice postupným sniţováním stupně (Hornerovo schema, rozklad dle vzorcŧ, reciproké rovnice, binomické rovnice). Zná základní větu algebry o počtu řešení polynomické rovnice.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – OKTÁVA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Vysvětlí pojem posloupnosti. 2. Vytvoří z několika členŧ vytvořit hypotézu o předpisu pro n-tý člen posloupnosti. 3. Vysvětlí pojem rekurentní vztah. 4. Zformuluje princip matematické posloupnosti (PMP). 5. Pouţije PMP pro dokazování hypotéz. 6. Bezpečně zná pojem aritmetické posloupnosti: rekurentní definici, vztah k sousedním členŧm, předpis pro n-tý člen. 7. Bezpečně zná pojem geometrické posloupnosti: rekurentní definici, vztah k sousedním členŧm, předpis pro n-tý člen.

POJEM POSLOUPNOST I, MATEMATICK Á INDUKCE

182

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, samostatná a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Opakování funkcí zvláště mocninných


8. Vysvětlí pojem částečný součet. 9. Vytvoří hypotézu o částečném součtu rŧzných posloupností a dokázat ji PMP. 10. Zná vztahy pro částečné součty u aritmetické a geometrické posloupnosti. 11. Uplatní částečný součet geometrické posloupnosti na pravidelné spoření. 1. Vysvětlí pojem řada a nekonečná řada 2. Rozezná nekonečnou geometrickou řadu, a jsou-li splněny podmínky, umí ji sečíst. 3. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě k převodu periodických desetinných čísel na pravé zlomky. 4. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě k součtu a určení podmínek, kdy kvocient je funkcí. Vyuţije k tomu v graf funkce. 5. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě k řešení některých rovnic. 6. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě v úlohách z geometrie. 1. Vysvětlí pojem okolí a prstencové okolí bodu. 2. Vysvětlí rozšíření reálných čísel o dva nevlastní body. 3. Definuje vlastní i nevlastní limitu ve vlastních i nevlastních bodech. 4. Spočítá vlastní i nevlastní limitu ve vlastních i nevlastních bodech pro běţné funkce. 1. Definuje pojem derivace funkce v bodě a její geometrický význam. 2. Bezpečně umí kalkul počítání derivací funkcí. 3. Derivuje sloţené funkce. 4. Vysvětluje pojem lokální a globální extrém. 5. Vyuţívá derivace funkce k hledání extrémŧ. 6. Pomocí limit a derivací funkce zjistí a nakreslí graf funkce. 1. Vysvětlí pojem primitivní funkce a neurčitý integrál. 2. Vysvětlí pojem určitý integrál.

na výuku matematiky, matematické didaktické hry… ŘADY, SOUČET NEKONEČNÉ GEOMETRICKÉ ŘADY

Viz výše

LIMITY FUNKCÍ

DERIVACE FUNKCÍ PRŦBĚHY FUNKCÍ, EXTRÉMY NEURČITÝ INTEGRÁL,

183

Viz výše


Fyzika...

Opakování a upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ. Posílení ovládání vlastního kalkulátoru.

Fyzika


Provázání znalostí o zobrazeních a

Rozliší neurčitý a určitý integrál a zná jejich vztah. Vypočítá integrály jednodušších funkcí. Vypočítá integrály pomocí substituce. Zdŧvodní metodu per partes a v jednodušších případech ji pouţije. 7. Zná vztah mezi obsahem plošného útvaru a určitým integrálem a pouţij ho při řešení přiměřených úloh. 8. Zná vztah mezi objemem rotačního tělesa a určitým integrálem a pouţije ho při řešení přiměřených úloh. 3. 4. 5. 6.

URČITÝ INTEGRÁL, OBSAHY A OBJEMY

geometrie v rovině...

OPAKOVÁNÍ K MATURITĚ

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE – OKTÁVA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Vysvětlí pojem posloupnosti. 2. Vytvoří z několika členŧ hypotézu o předpisu pro n-tý člen posloupnosti. 3. Vysvětlípojem rekurentní vztah. 4. Zformuluje princip matematické posloupnosti (PMP). 5. Pouţije PMP pro dokazování hypotéz. 6. Bezpečně zná pojem aritmetické posloupnosti: rekurentní definici, vztah k sousedním členŧm, předpis pro n-tý člen. 7. Bezpečně zná pojem geometrické posloupnosti: rekurentní definici, vztah k sousedním členŧm, předpis pro n-tý člen. 8. Vysvětlí pojem částečný součet.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH POJEM POSLOUPNOSTI MATEMATICKÁ INDUKCE

184

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, samostatná a skupinová práce, projektové vyučování, práce s počítačem – programy na výuku

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Opakování funkcí zvláště mocninných


9. Vytvoří hypotézu o částečném součtu rŧzných posloupností a dokáţe ji PMP. 10. Zná vztahy pro částečné součty u aritmetické a geometrické posloupnosti 11. Uplatní částečný součet geometrické posloupnosti na pravidelné spoření 1. Vysvětlí pojem řada a nekonečná řada 2. Rozezná nekonečnou geometrickou řadu, a jsou-li splněny podmínky, umí ji sečíst. 3. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě k převodu periodických desetinných čísel na pravé zlomky. 4. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě k součtu a určení podmínek, kdy kvocient je funkcí. Vyuţije k tomu grafu funkce. 5. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě k řešení některých rovnic. 6. Pouţije znalostí o nekonečné geometrické řadě v úlohách z geometrie. 7. Studentská práce na téma: Vyjde se vstříc zájmu studenta o nějakou část matematické aplikace. Téma práce si student domluví se svým vyučujícím.

matematiky, matematické didaktické hry… ŘADY, SOUČET NEKONEČNÉ GEOMETRICKÉ ŘADY

Viz výše

POSLOUPNOST I PODRUHÉ

5. Vysvětlí pojem okolí a prstencové okolí bodu. 6. Vysvětlí rozšíření reálných čísel o dva nevlastní body.

LIMITY FUNKCÍ

185

Fyzika...


PROJEKT

1. Vysvětlí a definuje pojem nulová posloupnost. 2. Dokáţe, ţe posloupnost je nulová na základně porovnání s nulovou posloupností s v absolutní hodnotě vyššími členy. 3. Definuje limitu posloupnosti. 4. Vypočítá limitu běţných posloupností.


Viz výše

Pokračování Fyzika... předchozího tématu. Upevnění znalostí úprav rŧzných výrazŧ s goniometrickými funkcemi. Opakování a Fyzika upevnění znalostí

7. Definuje vlastní i nevlastní limitu ve vlastních i nevlastních bodech. 8. Spočítá vlastní i nevlastní limitu ve vlastních i nevlastních bodech pro běţné funkce. 7. Definuje pojem derivace funkce v bodě a její geometrický význam. 8. Bezpečně umí kalkul počítání derivací funkcí. 9. Derivuje sloţené funkce. 10. Vysvětluje pojem lokální a globální extrém. 11. Vyuţívá derivace funkce k hledání extrémŧ. 12. Pomocí limit a derivací funkce zjistí a nakreslí graf funkce. 9. Vysvětlí pojem primitivní funkce a neurčitý integrál. 10. Vysvětlí pojem určitý integrál. 11. Rozliší neurčitý a určitý integrál a zná jejich vztah. 12. Vypočítá integrály jednodušších funkcí. 13. Vypočítá integrály pomocí substituce. 14. Zdŧvodní metodu per partes a v jednodušších případech ji pouţije. 15. Zná vztah mezi obsahem plošného útvaru a určitým integrálem a pouţij ho při řešení přiměřených úloh. 16. Zná vztah mezi objemem rotačního tělesa a určitým integrálem a pouţije ho při řešení přiměřených úloh.

úprav rŧzných výrazŧ. Posílení ovládání vlastního kalkulátoru. DERIVACE FUNKCÍ PRŦBĚHY FUNKCÍ, EXTRÉMY

NEURČITÝ INTEGRÁL, URČITÝ INTEGRÁL, OBSAHY A OBJEMY

OPAKOVÁNÍ K MATURITĚ

186

Viz výše


Provázání znalostí o zobrazeních a geometrie v rovině...

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Všechna průřezová témata dále systematicky rozvíjejí celky, které byly probrány na niţším gymnáziu. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student řeší slovní SLOVNÍ ÚLOHY úlohy s ekologickou tematikou, např.biosféra a její rozměry (slovní úlohy na kouli), zvyšování počtu obyvatel Země (slovní úlohy na funkce), vyuţití exponenciální a logaritmické funkce při popisu rŧstu populace, vyuţití pravděpodobnosti u příkladŧ s genetickou

METODY A FORMY PRÁCE Skupinová práce, projektové vyučování…

187

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Uţití matematiky při výpočtu praktických úloh

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie

tematikou atd…

5.7 Informatika a informační a komunikační technologie

Výchovné a vzdělávací strategie vzdělávacího předmětu informatika a informační a komunikační technologie: Cílem předmětu informatika a informační a komunikační technologie je prohloubení teoretických i praktických znalostí ţákŧ v ovládání výpočetní techniky a zvýšení jejich schopnosti orientace ve světě informací. Měli by si na základě získaných poznatkŧ a dovedností uvědomovat moţnosti informatiky a výpočetní techniky při vlastním celoţivotním vzdělávání a těchto moţností cílevědomě vyuţívat. Součástí výuky by mělo být prŧběţné seznamování s aktualitami dynamicky se rozvíjejícího oboru. Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student vyhledává informace k probírané látce z různých pramenů prostřednictvím internetu, systematicky zpracovává a třídí tyto informace. b) Student vyuţívá výpočetní techniku v jednotlivých vyučovacích předmětech. Výuka by měla být nejen charakter výuky o počítačích, ale i výuky s pomocí počítačů.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Student pracuje s internetem a dalšími informačními a komunikačními technologiemi jako se zdrojem informací a také jako s prostředkem pro prezentaci výsledků své činnosti. b) Student rozvíjí algoritmické myšlení a vyuţívá dovednosti manipulace s výpočetní technikou při řešení praktických úkolů a problémů.

188

c) Student si uvědomuje na základě získaných poznatků a dovedností moţnosti informatiky a výpočetní techniky při vlastním celoţivotním vzdělávání a těchto moţností cílevědomě vyuţívá. d) Student diskutuje o všeobecně známých problémech a porovnává dostupné informace (kriticky posuzuje medializované úsudky). e) Student uplatňuje nalezené metody i v dalších oblastech vzdělávání.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) b) c) d)

Student realizuje z dosaţených informací optimální praktické výstupy a prezentace. Student vyuţívá informační a komunikační prostředky k řešení úkolů. Student jednoduše, věcně a jednoznačně formuluje výsledky pokusů i nabyté vědomosti. Student obhajuje výsledky své práce i svůj názor na řešení problémů, přijímá jiný názor i kritiku.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student aktivně a účinně pracuje ve skupině a ovlivňuje kvalitu společné práce. b) Student se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu a přispívá tak k upevňování mezilidských vztahů. c) Student pracuje na projektech, ve kterých se mimo jiné učí zvládat řízení skupiny a podřízení se vedení skupiny.

5. KOMPETENCE OBČANSKÁ a) b) c) d)

Student informovaně zvaţuje vztahy mezi osobními zájmy a zájmy ostatních skupin. Respektuje různorodost názorů a postojů, kriticky je hodnotí a provádí vhodný výběr. Chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích, poskytuje pomoc. Sleduje dění na různých úrovních společnosti a obhajuje inteligentní názory pro prospěch nejen současné generace, ale i budoucí.

6. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student si vytváří zdroje k zodpovědnému rozhodnutí o svém budoucím profesním zaměření. b) Poznává odlišnosti studentského a pracovního prostředí, uvědomuje si rizika a odpovědnost a učí se obojí nést. c) Usiluje o konečné řešení zadaných problémů, kriticky hodnotí průběţné dosaţené výsledky a koriguje další činnost vzhledem k okolnostem tak, aby dosáhl úspěchu.

189

VZDĚLÁVACÍ OBSAH INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE – KVINTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Navazuje na poznatky z niţšího gymnázia a od převáţně základního uţivatelského přístupu přechází postupně na novou úroveň vyuţití výpočetní techniky - vyuţívání pokročilých funkcí programových systémŧ (v menší míře téţ technického vybavení).

OVLÁDÁNÍ TECHNICKÉHO A PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ, VOLBA PROSTŘEDKŦ ICT A JEJICH KOMPLEXNÍHO VYUŢITI DLE ZADANÉ ÚLOHY. MOŢNOSTI SPECIÁLNÍHO UZIVATELSKÉHO NASTAVENI, PŘENOS INFORMACÍ MEZI SYSTÉMY, ORGANIZACE DAT

Projekty, referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky…. Pro vhodnou úlohu vybrat technologie (hardware a software), provést rŧzné moţnosti řešení a porovnat efektivnost, ukázat širší moţnosti systémŧ (nastavení systémŧ – automatické opravy, ukládání, druhy zobrazení, …). Pouţít známé programy a přejít k nějakému novému pro řešení podobných úloh s rozšiřujícími moţnostmi (OUTLOOK EXPRESS - OUTLOOK).

190

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Zefektivnění dosavadní práce, pohodlnější vyuţívání známých prostředkŧ, větší přesnost práce...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Všechny předměty

1. Chápe počítač jako univerzální programovatelné zařízení. Porozumí podstatě zobrazení a zpracování informací v počítači. Získává hlubší teoretické poznatky o technickém a programovém vybavení. Seznámí se s algoritmickým přístupem k řešení problémŧ. 2. Rozvíjí systematické myšlení s precizní volbou prostředkŧ.

PROGRAMOVÁNÍ A JEHO ÚČEL, ALGORITMUS, PROGRAM, DRUHY PROGRAMOVÁNÍ, INFORMACE, DATA, DATOVÉ TYPY, PŘÍKAZY, STRUKTURY

1. Zvládá řešení rozsáhlých úloh, členění na dílčí problémy a sestavení do celku. 2. Vyhledává teorii k řešení úloh, vyuţívá dostupné sluţby informačních sítí. 3. Vyuţívá prostředky pro práci se strukturami. 4. Spolupracuje v týmu. 1. Porozumí aplikacím programování.

ROZSÁHLÉ ÚLOHY, HIERARCHICKÝ PŘÍSTUP K JEJICH ŘEŠENÍ. METODY SHORA DOLŦ A ZDOLA NAHORU, KNIHOVNY, VÝVOJÁŘSKÉ NÁSTROJE POKROČILÉ FUNKCE PROGRAMOVÝCH SYSTÉMŦ (MAKRA) TVORBA WEBU, PŘIZPŦSOBENÍ PROSTŘEDÍ (SKRIPTY)

Makra v kancelářských systémech, jednoduché pořízení, jednoduchý zásah do programu základní pojmy (nejen) programování – proměnná, datový typ, příkaz jako prostředek k hlubšímu porozumění práce s počítačem vŧbec, jazykový přístup, programování jako styl systematického myšlení. Nemělo by jít o výchovu programátorŧ, ale o pochopení a zvládnutí principŧ s širokou aplikovatelností. Přesvědčit názorně o moţnosti řešení úloh, kde konec řešení ani detaily nejsou na první pohled známé, je nutné trpělivě systematicky a sebevědomě postupovat k cíli. Ukázkové řešení problémŧ s vyuţitím programování.

191

Pochopení odlišností počítačového prostředí a našeho běţného prostředí, souvislosti s výukou jazykŧ, systematické myšlení obecně...

Zásadní efekt výuky schopnost (odvaha) řešit „skutečné “ problémy.

Český jazyk a literatura, cizí jazyky. matematika a její aplikace,občanský a společenskovšdní základ...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE – SEXTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Vyuţívá informační technologie ke studiu, orientuje se ve vzdělávacích zdrojích, posuzuje aktuálnost a významnost, dodrţuje etické bezpečnostní a legislativní poţadavky.

DATA A INFORMACE, ODBORNÁ TERMINOLOGIE, INFORMAČNÍ SYSTÉMY, DISKUSNÍ SKUPINY, KONFERENCE, E-LEARNING, OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV

1. Zpracovává a prezentuje rozsáhlé informace pomocí databází.

DATABÁZE A DATABÁZOVÉ SYSTÉMY – EVIDENCE A PREZENTACE ROZSÁHLÝCH

Projekty, referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky…. Hledat řešení problémŧ z rŧzných předmětŧ (vysvětlení pojmŧ, aktuální stav, rŧzné přístupy, hodnotové posouzení, …), vyuţití knihoven, encyklopedií, databází slovníkŧ, diskusních skupin, dle vhodnosti a moţností pracovního prostředí, přejít plynule na rozsáhlost informací. Evidence a vyuţívání informací o studentech(autech, pacientech …), porovnat, co je třeba evidovat a jaké operace, odtud odvodit pojem databáze a

192

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Přímá i nepřímá podpora výuky, pracovní styl...

Studentské informace, rozvrhy, suplování, telefony,


2. Analyzuje data a poţadavky na zpracování a navrhuje databázi. 3. Organizuje účelně data a zabezpečuje proti chybám a „zneuţití“ 4. Vyuţívá zdroje k rozšiřujícímu studiu.

INFORMACÍ, DATABÁZE JAKO SOUSTAVA OBJEKTŦ, NÁVRH – REALIZACE - POUŢÍVÁNÍ TEORETICKÝ ZÁKLAD DATABÁZÍ, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ DATABÁZÍ A PŘECHODY MEZI NIMI

1. Orientuje se v moţnostech uplatnění ICT v rŧzných oblastech společenského poznání a praxe.

OCHRANA ZDRAVÍ, MOŢNOST VYUŢITÍ PROSTŘEDKŦ ICT HANDICAPOVANÝMI OSOBAMI

1. Zpracovává a prezentuje výsledky své práce s vyuţitím pokročilých funkcí aplikačního software.

ŠIROKÉ MOŢNOSTI UNIVERZÁLNÍCH APLIKACÍ, VYUŢITÍ NOVÝCH ZNALOSTÍ (NAPŘ. PROGRAMOVÁNÍ)

databázové systémy.

klasifikace…

Základní pojmy, struktury dat, návrhové prostředky (interaktivní a programátorské), prostředky zabezpečení proti chybám, vstupy a výstupy databází, prostředky zabezpečení, zálohování a uchovávání dat v jiných prostředích. Zdravotní potíţe vlivem práce s výpočetní technikou (nemoci z počítače) a prevence, speciální prostředky pro handicapované (zrakově, pohybově … ). Hlubší studium a vyuţití některých aplikací (např. pro webové soustavy, tabulky, grafiku, ), navodit nutnost vlastního studia a snahy po hledání efektivních řešení.

Databáze jako kompaktní systém evidence a vyuţití informací na rŧzných úrovních.

193

ICT jako zdroj problémŧ a naopak jako zdroj významné pomoci.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Zpracovává a prezentuje výsledky své práce s vyuţitím pokročilých funkcí aplikačního software, multimediálních technologií a internetu.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


WEBOVSKÉ SOUSTAVY NA PROGRAMÁTORSKÉ (A DATABÁZOVÉ ÚROVNI)

Projekty, referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky, multimediální učebnice…. Řešení známých problémŧ pokročilými metodami, porovnání efektivnosti.

ZPRACOVÁNÍ MULTIMEDIÁLNÍ INFORMACE

1. Ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT. 2. Vyuţívá teoretické a praktické poznatky o funkcích jednotlivých sloţek hardware a software k tvŧrčímu a efektivnímu řešení úloh.

PROPOJOVANÍ RŦZNÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH VYUŢÍVÁNÍ VE SPOLUPRÁCI S POČÍTAČEM( POČÍTAČ, DATAPROJEKTOR, HUDEBNÍ NÁSTROJ, TELEFON, INTERAKTIVNÍ TABULE, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VÝUKOVÉ NEBO MĚŘÍCÍ SYSTÉMY… ), OVLÁDACÍ PROGRAMY

Dobře zpracovaný zvuk, obraz a video-prostředky pro kvalitní a kvalitativně vyšší prezentace informací. Digitalizace umoţňuje jednoduché propojování zařízení s přínosem větší efektivity vyuţití (zápis do mobilŧ, zpracování obrázkŧ z mobilŧ, záznam přednášky, projekce …).

194

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ „Profesionální“ uplatnění

Efektivní řešení situací



A EFEKTIVNOST SOUSTAVY INFORMAČNÍ SÍTĚ, SLUŢBY, PROTOKOLY, PŘENOS DAT, NASTAVENÍ

195

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta-septima Časová dotace: zařazeno průběţně do výuky VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Seznámí se s algoritmickým přístupem k řešení problémŧ 2. Rozvíjí systematické myšlení s precizní volbou prostředkŧ.

PROGRAMOVÁNÍ A JEHO ÚČEL, ALGORITMUS, PROGRAM, DRUHY PROGRAMOVÁNÍ, INFORMACE, DATA, DATOVÉ TYPY, PŘÍKAZY, STRUKTURY VZTAH ČLOVĚKA K PROSTŔEDÍ

1. Rozvíjí systematické myšlení s precizní volbou prostředkŧ. 2. Zvládá řešení rozsáhlých úloh, členění na dílčí problémy a sestavení do celku.

196

METODY A FORMY PRÁCE Projekty, Referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky...

Projekty, Referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky...


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY

Pochopení odlišností počítačového prostředí a našeho běţného prostředí, souvislosti s výukou jazykŧ, systematické myšlení obecně. Přesvědčit názorně o moţnosti řešení úloh, kde konec řešení ani detaily nejsou na první pohled známé, je nutné trpělivě systematicky a sebevědomě postupovat k cíli.

Jazyk a jazyková komunikace, cizí jazyky, matematika a její aplikace, občanský a společenskovědní základ...

Geografie, biologie, matematika a její aplikace...

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta-septima Časová dotace: zařazeno průběţně do výuky VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Komunikuje prostřednictvím počítače a pouţívá (vyhledává, zpracovává, předává….) studijní informace na rŧzných úrovních (lokální programy, intranet, internet, jiné sítě, e-learning).

DATA A INFORMACE, ODBORNÁ TERMINOLOGIE, INFORMAČNÍ SYSTÉMY, DISKUSNÍ SKUPINY, KONFERENCE, E-LEARNING, OCHRANA AUTORSKÝCH PRÁV INFORMAČNÍ SÍTĚ, SLUŢBY, PROTOKOLY, PŘENOS DAT, NASTAVENÍ

1. Je schopen vybrat vhodné technologie k řešení určitých problémŧ – v omezené míře.



MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY

Projekty, Referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky...

Komunikace s jinými kulturami, základní informace o etnických a kult. skupinách...

Všechny předměty

Projekty, referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky…. Hledat řešení problémŧ z rŧzných předmětŧ (vysvětlení pojmŧ, aktuální stav, rŧzné přístupy, hodnotové posouzení …), vyuţití knihoven, encyklopedií, databází slovníkŧ, diskusních skupin, dle vhodnosti a moţností pracovního prostředí, přejít plynule na rozsáhlost informací...

Význam uţívání cizího jazykadorozumění, vzdělání...

Všechny předměty

197

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta-septima Časová dotace: zařazeno průběţně do výuky VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Zpracovává a prezentuje výsledky své práce s vyuţitím pokročilých funkcí aplikačního software, multimediálních technologií a internetu.

ZPRACOVÁNÍ MULTIMEDIÁLNÍ INFORMACE

1. Ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT. 2. Vyuţívá teoretické a praktické poznatky o funkcích jednotlivých sloţek hardware a software k tvŧrčímu a efektivnímu řešení úloh.

PROPOJOVANÍ RŦZNÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH VYUŢÍVÁNÍ VE SPOLUPRÁCI S POČÍTAČEM(POČÍTA Č, DATAPROJEKTOR, HUDEBNÍ NÁSTROJ, TELEFON, INTERAKTIVNÍ TABULE, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VÝUKOVÉ NEBO MĚŘÍCÍ SYSTÉMY… )

198

METODY A FORMY PRÁCE Projekty, referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky, dobře zpracovaný zvuk, obraz a video-prostředky pro kvalitní a kvalitativně vyšší prezentace informací... Digitalizace umoţňuje jednoduché propojování zařízení s přínosem větší efektivity vyuţití (zápis do mobilŧ, zpracování obrázkŧ z mobilŧ, záznam přednášky, projekce…).

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Profesionální uplatnění

Efektivní řešení situací

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Všechny předměty

OVLÁDACÍ PROGRAMY A EFEKTIVNOST SOUSTAVY


INFORMAČNÍ SÍTĚ, SLUŢBY, PROTOKOLY, PŘENOS DAT

SOCIÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta-septima Časová dotace: zařazeno průběţně do výuky VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Komunikuje prostřednictvím počítače a pouţívá (vyhledává, zpracovává, předává ….) studijní informace na rŧzných úrovních (lokální programy, intranet, internet, jiné sítě, e-learning).

OVLÁDÁNÍ TECHNICKÉHO A PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ, VOLBA PROSTŘEDKŦ ICT A JEJICH KOMPLEXNÍHO VYUŢITI DLE ZADANÉ ÚLOHY. DATA A INFORMACE, ODBORNÁ TERMINOLOGIE,

1. Je schopen vybrat vhodné technologie k řešení problémŧ týkajících se osobnosti člověka a vztahŧ mezi lidmi.

199



METODY A FORMY PRÁCE Projekty, Referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky...

Komunikace s jinými kulturami, základní informace o etnických a kult. skupinách....

Všechny předměty

Projekty, referáty, problémové úlohy,

Význam uţívání cizího jazyka-dorozumění, vzdělání, studentské informace,

Všechny předměty

INFORMAČNÍ SYSTÉMY, DISKUSNÍ SKUPINY, KONFERENCE, E-LEARNING.

exkurze, přednášky...

informace o odlišném sociálním prostředí, porozumění jiným lidem.

5.8 Dějepis

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu dějepis Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student vyuţívá studium jako prostředek k seberealizaci, samostatně si proces učení plánuje a organizuje, vybírá si vhodné strategie a metody pro efektivní učení, poznává jeho cíl a smysl. b) Má k němu pozitivní vztah c) Poznatky získané z různých zdrojů samostatně třídí a zpracovává, kriticky je posuzuje, porovnává, formuluje závěry, zasazuje je do širších souvislostí d) Pouţívá odbornou terminologii. e) Je schopen získané poznatky aplikovat v praxi, tvořivě vyuţívá vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů. f) Je schopen svého kritického hodnocení a poučení z vlastních chyb, přijímá rady a kritiku i ocenění ze strany druhých.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Student je schopen pochopit problém, objasnit jeho podstatu, analyzovat jej, vyhledat k němu informace, diskutovat o moţnostech jeho řešení. b) Vyuţívá vhodné metody, vlastní vědomosti, zkušenosti a informace z různých zdrojů, při kterých dochází samostatně k řešením a závěrům. c) Kriticky interpretuje získané poznatky, ověřuje je, dokládá je argumenty a důkazy, učí se kriticky myslet a hájit svá rozhodnutí. d) Je otevřený k vyuţití různých postupů při řešení problémů, zvaţuje jejich klady a zápory včetně rizik a důsledků, umí pracovat s chybou.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ 200

a) Student dokáţe formulovat a prezentovat své myšlenky, názory a postoje, vyjadřuje se souvisle a kultivovaně v ústním i písemném projevu před různým publikem. b) Uţívá odborný jazyk, ovládá interpretaci a prezentaci různých textů, obrazových a jiných materiálů. c) V komunikaci dodrţuje předem daná pravidla, učí se naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reaguje, respektuje jiné názory. d) Je schopen diskuze na dané téma, obhajoby svých názorů a postojů, odborné argumentace.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student je schopen aktivně pracovat v týmu na základě stanovených pravidel, vlastních moţností a schopností, učí se vzájemnému respektu a toleranci. b) Je veden ke spolupráci, zodpovědnosti, k dodrţování kvality práce, postupů, termínů. c) Vytváří si pocit zodpovědnosti za své jednání, odhaduje jeho důsledky, je schopen jeho korekce. d) Je schopen sebereflexe.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student respektuje názory a postoje druhých, různorodost hodnot, uvědomuje si svá práva a povinnosti ve škole i mimo ní, chrání práva druhých. b) Rozšiřuje své poznání kulturních a duchovních hodnot, chrání je, podílí se na jejich tvorbě. c) V krizových a ţivot a zdraví ohroţujících situacích se chová zodpovědně, informovaně, poskytne pomoc dle dané situace a jeho moţností a schopností. d) Chápe základní problémy civilizace a společnosti, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí, jedná v rámci trvale udrţitelného rozvoje. e) Dokáţe posoudit události a vývoj veřejného ţivota, zaujímá informovaná stanoviska, svým zodpovědným jednáním přispívá k obecnému prospěchu.

6. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI Student rozvíjí svůj osobní a odborný potenciál, vyuţívá vhodných příleţitostí pro svůj osobní a profesní růst. Preferuje aktivní přístup, vlastní iniciativu, tvořivost, podporuje inovace. Získává a kriticky hodnotí informace o svém vzdělávání a pracovních příleţitostech. Vyuţívá různé zdroje pro plánování a realizaci svých dalších profesních zájmů, je obeznámen se situací na trhu práce, ve společnosti, s vývojem ekonomiky. e) Je schopen kriticky posoudit rizika spojená s jeho rozhodováním v daných ţivotních situacích. f) Chápe trendy současného ekonomického vývoje, je schopen je aplikovat v oblasti podnikání, je si vědom rizik s tím spojených. a) b) c) d)

201

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Formuluje přínos antického Řecka. Rozlišuje jednotlivá základní období řeckých dějin.Vysvětlí podstatu athénské demokracie. Na konkrétních příkladech demonstruje přínos řecké kultury, uvede významné osobnosti. 2. Zná civilizační přínos starověkého Říma. Chápe rozdíly mezi vývojem v Řecku a v Římě. Popíše cestu římské společnosti od sjednocení k impériu.Vysvětlí zrod křesťanství a vazbu mezi ţidovstvím a křesťanstvím. Dokáţe formulovat význam římské kultury pro rozvoj evropské civilizace. 3. Popíše určující procesy a události, které ovlivnily další vývoj v Evropě. Chápe příčiny rozpadu západní části římského impéria a vliv barbarŧ na něj. Zdŧvodní civilizační přínos antiky a křesťanství jako základních fenoménŧ, z nichţ vyrŧstá evropská civilizace. 1. Chápe situaci, která nastala v dŧsledku příchodu nových etnik. Objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých státŧ v Evropě. Definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných

VZDĚLÁVACÍ OBSAH STAROVĚK 1. Antické Řecko 2. Antický Řím 3. Evropa a naše země v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, samostatná práce, referáty, práce s historickým a odborným textem (jejich interpretace), práce s historickou mapou, problémové vyučování, řízený rozhovor, práce ve skupinách, individuální a frontální opakování, aktivační metody, vyuţití audiovizuální techniky, ročníková práce, práce s učebním textem...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozvoj historického myšlení, práce s Historienou mapou, časovou přímkou. Je schopen interpretovat odborný text. Na základě získaných znalostí je hlouběji seznámen s kulturním dědictvím antických civilizací. Své znalosti vyuţívá i v jiných předmětech.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura, geografie, občanský a společenskovědní základ, matematika a její aplikace, fyzika...

STŘEDOVĚK 1. Utváření středověké Evropy. 2. Islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze.

Viz výše. Historická exkurze

Rozvoj historického myšlení, práce s Historienou mapou, časovou přímkou. Je schopen interpretovat odborný text. Na základě získaných znalostí je hlouběji

Český jazyk a literatura, umění a kultura, geografie, občanský a společenskovědní základ, cizí jazyk, matematika a její aplikace, fyzika, chemie...

202

2.

3.

4. 5.

6.

státních celcích. Charakterizuje základní rysy vývoje na našem území. Vymezí specifika islámské oblasti. Seznámí se s jejím kulturním a vzdělanostním přínosem. Vysvětlí dŧsledky tatarských a tureckých nájezdŧ, zejména pro jiţní a východní Evropu. Vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboţenství a církve ve středověké společnosti. Chápe příčiny kříţových výprav a jejich přínos pro Evropu. Chápe specifika venkovské civilizace a její význam pro středověk. Dokáţe zhodnotit přínos vzniku a rozvoje měst jako center řemesel a obchodu. Dokáţe objasnit přínos středověké kultury a vzdělanosti pro další vývoj evropské civilizace. Zná naše a evropské významné kulturní památky a osobnosti.

3. Křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papeţství a císařství, kacířství, kříţové výpravy. 4. Venkov a zemědělství, kolonizace. 5. Rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace. 6. Vzdělanost a umění středověké společnosti.

seznámen s kulturním dědictvím antických civilizací. Své znalosti vyuţívá i v jiných předmětech.

203

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Zdŧvodní civilizační přínos antického Řecka.Rozlišuje jednotlivá základní období řeckých dějin. Umí vysvětlit podstatu athénské demokracie. Na konkrétních příkladech demonstruje přínos řecké kultury, uvede významné osobnosti. 2. Zná civilizační přínos starověkého Říma. Chápe rozdíly mezi vývojem v Řecku a v Římě. Vysvětlí zrod křesťanství a jeho souvislost s judaismem. Dokáţe formulovat význam římské kultury pro rozvoj evropské civilizace. 3. Popíše určující procesy a události, které ovlivnily další vývoj v Evropě. Chápe příčiny rozpadu západní části římského impéria a vliv barbarŧ na něj. 1. Chápe situaci, která nastala v dŧsledku příchodu nových etnik. Objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých státŧ v Evropě. Definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích. Charakterizuje základní rysy vývoje na našem území. 2. Vymezí specifika islámské oblasti. Seznámí se s jejím kulturním a

VZDĚLÁVACÍ OBSAH STAROVĚK 1. Antické Řecko 2. Antický Řím 3. Evropa a naše země v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice...


PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozvoj historického myšlení, práce s historickou mapou, časovou přímkou. Je schopen interpretovat odborný text. Na základě získaných znalostí je hlouběji seznámen s kulturním dědictvím antických civilizací. Své znalosti vyuţívá i v jiných předmětech.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura, geografie, umění a kultura, občanský a společenskovědní základ, matematika a její aplikace, fyzika...

STŘEDOVĚK 1. Utváření středověké Evropy 2. Islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze 3. Křesťanství jako nové kulturní a společenské

Viz výše Historická exkurze

Student je seznámen se základními procesy, které probíhaly ve středověké Evropě a které vytvářely rámec, v němţ vznikaly a rozvíjely se evropské státy a vztahy mezi nimi. Pozná rŧznorodost a barvitost tehdejší

Český jazyk a literatura, umění a kultura, geografie, občanský a společenskovědní základ, cizí jazyk, matematika a její aplikace, fyzika, chemie...

204

3.

4. 5.

6.

1.

2.

3.

vzdělanostním přínosem. Vysvětlí dŧsledky tatarských a tureckých nájezdŧ, zejména pro jiţní a východní Evropu. Vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboţenství a církve ve středověké společnosti. Chápe příčiny kříţových výprav a jejich přínos pro Evropu. Objasní význam husitství v našich dějinách a zasadí ho do evropských souvislostí. Chápe specifika venkovské civilizace a její význam pro středověk. Dokáţe zhodnotit přínos vzniku a rozvoje měst jako center řemesel a obchodu. Dokáţe objasnit přínos středověké kultury a vzdělanosti pro další vývoj evropské civilizace. Zná naše a evropské významné kulturní památky a osobnosti. Rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky zformulované v 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady. Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí dŧsledky pro další evropský i světový vývoj. Porozumí dŧsledkŧm zámořských objevŧ, jeţ vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám. Popíše vzestup Habsburkŧ a jejich vliv

pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papeţství a císařství, kříţové výpravy, kacířství, husitství 4. Venkov a zemědělství, kolonizace 5. Rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace 6. Vzdělanost a umění středověké společnosti

POČÁTKY NOVOVĚKU 1. Renesance a humanismus, reformace 2. Zámořské plavby 3. Rivalita a kooperace evropských velmocí v raném

společnosti a odlišnost evropské civilizace. Chápe naše národní dějiny jako nedílnou součást evropského a světového historického procesu. Získané znalosti uplatňuje v dalších předmětech.

Viz výše

205

Vyuţívá znalosti pojmŧ z tohoto období při výuce v jiných předmětech. Hlubší znalosti mu pomáhají v lepší orientaci v literatuře, filozofii, architektuře apod. Chápe rozdílnosti vývoje v českých zemích, dokáţe je zařadit

Český jazyk a literatura, geografie, občanský a společenskovědní základ, umění a kultura, cizí jazyk, matematika a její aplikace, fyzika, biologie...

na dění v Evropě. Posoudí postavení českého státu v podmínkách náboţensky a mocensky rozdělené Evropy a jeho roli uvnitř habsburského soustátí, analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry. Objasní příčiny třicetileté války a její dŧsledky pro české země a Evropu. 4. Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetŧ. 5. Vysvětlí pojem baroko, rozpozná jeho základní znaky, zná významné české a evropské památky. Je schopen uvést významné osobnosti období.

novověku; třicetiletá válka 4. Absolutismus a stavovství 5. Politika, náboţenství, barokní kultura

do kontextu doby.

206

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Objasní význam husitství v českých dějinách, chápe jeho příčiny, zařadí jej do evropských souvislostí. Vyloţí jeho význam a dŧsledky.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH STŘEDOVĚK 1. Kacířství, husitství

1. Rozpozná nové filozofické a vědecké POČÁTKY myšlenky zformulované v 14. – 17. NOVOVĚKU století; zhodnotí jejich praktické dopady. 1. Renesance a Popíše základní rysy reformace a humanismus, protireformace, vysvětlí dŧsledky pro reformace další evropský i světový vývoj. 2. Zámořské plavby 2. Porozumí dŧsledkŧm zámořských 3. Rivalita a objevŧ, jeţ vedly k podstatným kooperace hospodářským i mocensko-politickým evropských změnám. velmocí v raném 3. Popíše vzestup Habsburkŧ a jejich vliv na novověku; dění v Evropě. Posoudí postavení třicetiletá válka

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, samostatná práce, referáty, práce s historickým a odborným textem (jejich interpretace), práce s historickou mapou, problémové vyučování, řízený rozhovor, práce ve skupinách, individuální a frontální opakování, aktivační metody, vyuţití audiovizuální techniky, ročníková práce, práce s učebním textem... Viz výše

207

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Vyuţívá znalosti pojmŧ z tohoto období při výuce v jiných předmětech.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura, umění a kultura, geografie, občanský a společenskovědní základ, cizí jazyk, matematika a její aplikace, fyzika, chemie...

Vyuţívá znalosti pojmŧ z tohoto období při výuce v jiných předmětech. Hlubší znalosti mu pomáhají v lepší orientaci v literatuře, filozofii, architektuře apod. Chápe rozdílnosti vývoje v českých zemích, dokáţe je zařadit do

Český jazyk a literatura, geografie, občanský a společenskovědní základ, umění a kultura, cizí jazyk, matematika a její aplikace, fyzika, biologie...

českého státu v podmínkách náboţensky a mocensky rozdělené Evropy a jeho roli uvnitř habsburského soustátí, analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry. Objasní příčiny třicetileté války a její dŧsledky pro české země a Evropu. 4. Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetŧ. 5. Vysvětlí pojem baroko, rozpozná jeho základní znaky, zná významné české a evropské památky. Je schopen uvést významné osobnosti období.

4. Absolutismus a stavovství 5. Politika, náboţenství, barokní kultura

kontextu doby.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století. 2. Na konkrétních příkladech jednotlivých státŧ demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémŧ přes úsilí mocenských struktur o jejich udrţení. 3. Osvětlí význam napoleonských válek pro rozbití starých společenských struktur v Evropě. Interpretuje výsledky Vídeňského kongresu s ohledem na další vývoj v Evropě. 4. Charakterizuje proces modernizace,

OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI 1. Osvícenství 2. Velké revoluce 3. Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu 4. Rozvoj výroby a

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, samostatná práce, referáty, práce s historickým a odborným textem (jejich interpretace), práce s historickou mapou, problémové vyučování, řízený rozhovor, práce ve skupinách, individuální a frontální opakování, aktivační metody, vyuţití

208

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Student je obeznámen s klíčovým pojmem modernizace, který postihuje všechny sféry a projevy lidské společnosti včetně kultury a duchovního ţivota. Poznává jeho komplexnost a v jejím dŧsledku si dokáţe uvědomit pozitivní přínos a také nechtěné vedlejší dŧsledky

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ, geografie, umění a kultura, cizí jazyk, člověk a svět práce, matematika a její aplikace, fyzika, chemie, biologie...

5.

6.

7.

8.

vysvětlí proces industrializace a její ekonomické, sociální a politické dŧsledky; rozpozná její ekologická rizika; urči základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v dŧsledku rozdílného tempa modernizace. Vysvětlí emancipační hnutí národŧ i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysŧ. Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémŧ. Vysvětlí postavení a vnitřní vývoj velmocí, jejich expanzivní záměry, jeţ byly příčinou četných střetŧ a konfliktŧ daného období. Vysvětlí změny uvnitř americké společnosti, popíše její další vývoj a přeměnu ve významnou světovou velmoc. Dokáţe vysvětlit situaci v mezinárodní politice v předvečer 1. světové války, charakterizuje cíle znepřátelených blokŧ. Na konkrétních příkladech doloţí expanzivní plány velmocí. Charakterizuje změny v ţivotním stylu, rŧst významu vzdělání v souvislosti s rozvojem technicko-vědecké revoluce.

5.

6.

7.

8.

vědy, proměna agrární společnosti ve společnost prŧmyslovou, změny v sociální struktuře Utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války Vzájemné střetávání velmocí,

audiovizuální techniky, ročníková práce, práce s učebním textem...

209

lidského konání včetně sociální oblasti a ekologie. Je nucen si uvědomit, ţe dějiny 19. a 20. století jsou výsledkem předcházejících událostí.

diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktŧ 9. Proměny ţivotního stylu vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19. a 20. století 1. Charakterizuje válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické dŧsledky. Vysvětlí situaci v českých zemích, okolnosti vzniku legií. Zná roli Masaryka, Beneše a Štefánika při vzniku republiky. 2. Uvede příčiny a okolnosti vzniku bolševické moci v Rusku a její upevňování.

MODERNÍ DOBA I– SITUACE V LETECH 1914-1945 1. První světová válka, české země v době první světové války, I. odboj 2. Revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci.

Viz výše

210

Student si je vědom, ţe vše se děje na základě souvislostí, které jsou produktem předchozích vývojových fází lidské společnosti a jsou ovlivněny soudobými politickými, ideologickými, ekonomickými, sociálními náboţenskými, kulturními a dalšími skutečnostmi.

Český jazyk a literatura občanský a společenskovědní základ, geografie, chemie...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století. 2. Na konkrétních příkladech jednotlivých státŧ demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémŧ přes úsilí mocenských struktur o jejich udrţení. 3. Osvětlí význam napoleonských válek pro rozbití starých společenských struktur v Evropě. Interpretuje výsledky Vídeňského kongresu s ohledem na další vývoj v Evropě. 4. Charakterizuje proces modernizace, vysvětlí proces industrializace a její ekonomické, sociální a politické dŧsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v dŧsledku rozdílného tempa modernizace. 5. Vysvětlí emancipační hnutí národŧ i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysŧ. Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních

OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI 1. Osvícenství 2. Velké revoluce 3. Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu 4. Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost prŧmyslovou, změny v sociální struktuře 5. Utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin


211

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Student je obeznámen s klíčovým pojmem modernizace, který postihuje všechny sféry a projevy lidské společnosti, včetně kultury a duchovního ţivota. Poznává jeho komplexnost a v jejím dŧsledku si dokáţe uvědomit pozitivní přínos a také nechtěné, vedlejší dŧsledky lidského konání včetně sociální oblasti a ekologie. Uvědomit, ţe dějiny 19. a 20. století jsou výsledkem předcházejících událostí.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ, geografie, umění a kultura, cizí jazyk, člověk a svět práce, matematika a její aplikace, fyzika, chemie, biologie...

státních systémŧ. 6. Vysvětlí postavení a vnitřní vývoj velmocí, jejich expanzivní záměry, jeţ byly příčinou četných střetŧ a konfliktŧ daného období. Vysvětlí změny uvnitř americké společnosti, popíše její další vývoj a přeměnu ve významnou světovou velmoc. 7. Dokáţe vysvětlit situaci v mezinárodní politice v předvečer 1. světové války, charakterizuje cíle znepřátelených blokŧ. Na konkrétních příkladech doloţí expanzivní plány velmocí. 8. Charakterizuje změny v ţivotním stylu, rŧst významu vzdělání v souvislosti s rozvojem technicko-vědecké revoluce.

1. Charakterizuje válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické dŧsledky. Vysvětlí situaci v českých zemích., okolnosti vzniku legií. Zná roli Masaryka, Beneše a Štefánika při vzniku

6. Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci 7. USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války 8. Vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktŧ 9. Proměny ţivotního stylu vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19. a 20. století MODERNÍ DOBA – SITUACE V LETECH 1914-1945 1. První světová válka, české země

Viz výše

212

Uvědomí si, ţe vše se děje na základě souvislostí, které jsou produktem předchozích

Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ, geografie, chemie...

republiky. 2. Uvede příčiny a okolnosti vzniku bolševické moci v Rusku a její upevňování. 3. Chápe nové polit. uspořádání v Evropě, vznik versaillesko-washingtonské dohody jako základu pro fungování mezinárodních vztahŧ mezi válkami. 4. Objasní okolnosti vzniku samostatného státu. Chápe základní principy budování demokracie v předválečném Československu, orientuje se v jeho politickém, hospodářském, sociálním a kulturním vývoji, uvede klady a zápory vývoje. Vnímá nebezpečí projevŧ rostoucího nacionalismu v 30. letech pro další vývoj v republice. Umí zhodnotit postavení republiky v Evropě v oblasti politické, ekonomické a sociální, jeho zařazení v systému vyspělých zemí. 5. Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských mocností, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie. Zná příčiny hospodářské krize v 30. letech 20. století. 6. Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémŧ, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil. Objasní příčiny a podstatu agresivní

2.

3.

4.

5.

6.

7. 8.

v době první světové války, I. odboj Revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci. Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory Vznik Československa, Československo v meziválečném období Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR Rŧst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek Mnichovská krize a její dŧsledky Kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport).

vývojových fází lidské společnosti a jsou ovlivněny soudobými politickými, ideologickými, ekonomickými, sociálními náboţenskými, kulturními a dalšími skutečnostmi.

213

politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit. Uvede konkrétní příklady. 7. Vyloţí okolnosti kolem podepsání dohody v Mnichově, posoudí přístup spojencŧ, vyvodí dŧsledky pro náš stát. 8. Popíše a zhodnotí zpŧsob ţivota v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Chápe nové polit. uspořádání v Evropě, vznik versaillesko-washingtonské dohody jako základu pro fungování mezinárodních vztahŧ mezi válkami. 2. Objasní okolnosti vzniku samostatného státu. Chápe základní principy budování demokracie v předválečném Československu, orientuje se v jeho politickém, hospodářském, sociálním a kulturním vývoji, uvede klady a zápory vývoje. Vnímá nebezpečí projevŧ rostoucího nacionalismu v 30. letech pro další vývoj v republice. Umí zhodnotit postavení republiky v Evropě v oblasti politické, ekonomické a sociální, jeho zařazení v systému vyspělých zemí. 3. Uvede příčiny a projevy politického a

MODERNÍ DOBA I – SITUACE V LETECH 1914-1945 1. Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory 2. Vznik Československa, Československo v meziválečném období 3. Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR 4. Rŧst

METODY A FORMY PRÁCE Výklad,samostatná práce, práce ve skupinách, práce s odborným textem a jeho interpretace, problémové vyučování, řízený rozhovor, referáty, ročníková práce, individuální a frontální opakování, Historické exkurze, vyuţití audiovizuální techniky...

214

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Student si je vědom, ţe vše se děje na základě souvislostí, které jsou produktem předchozích vývojových fází lidské společnosti a jsou ovlivněny soudobými politickými, ideologickými, ekonomickými, sociálními náboţenskými, kulturními a dalšími skutečnostmi.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Česká jazyk a literatura občanský a společenskovědní základ, geografie, člověk a příroda, cizí jazyk...

4.

5.

6.

7.

mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských mocností, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie. Zná příčiny hospodářské krize v 30. letech 20. století. Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémŧ, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil. Objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit. Uvede konkrétní příklady. Vyloţí okolnosti kolem podepsání dohody v Mnichově, posoudí přístup spojencŧ, vyvodí dŧsledky pro náš stát. Popíše a zhodnotí zpŧsob ţivota v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury. Orientuje se v prŧběhu války, formuluje její příčiny, etapy. Ví, co je holocaust.Umí objasnit roli protihitlerovské koalice, interpretuje výsledky konferencí představitelŧ koalice pro poválečné uspořádání světa. Pomocí příkladŧ specifikuje ekonomické, politické a mocenské dŧsledky války. Popíše okolnosti vzniku protektorátu. Zná formy a projevy odboje, které aplikuje na příkladech. Dokáţe objasnit proces osvobozování

mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek 5. Mnichovská krize a její dŧsledky 6. Kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) 7. Druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj

215

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Československa a vliv vnějších faktorŧ na něj. Charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, supervelmocí, vojenských, politických a hospodářských seskupení. Dokáţe uvést konkrétní příklady soupeření v oblasti politiky, hospodářství, ideologie, kultury apod. Popíše situaci uvnitř východního bloku, objasní vedoucí roli SSSR. Zná základní vojenské a hospodářské instituce.Vysvětlí příčiny krizových projevŧ. Chápe roli SSSR a KSČ při dalším vývoji v Československu a vysvětlí jejich vliv na další vývoj ve státě. Kriticky zhodnotí Praţské jaro 1968. Umí objasnit pojem normalizace, chápe její vliv na společnost. Dokáţe analyzovat příčiny listopadu 1989. Popíše vznik ČR. Vysvětlí vývoj v zemích západního bloku a v USA, mocenské a politické dŧvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce. Porovná a vysvětlí zpŧsob ţivota a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Dokáţe charakterizovat vzájemný vztah SSSR a USA. Chápe příčiny a podstatu konfliktŧ na Blízkém východě a jejich vliv na současném dění ve světě. Posoudí postavení rozvojových zemí v současném světě, chápe pojem neokolonialismus. Objasní hlavní

MODERNÍ DOBA II – SOUDOBÉ DĚJINY 1. Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) 2. Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc, RVHP, Varšavská smlouva 3. Euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc 4. Ţivotní podmínky na obou stranách „ţelezné opony“ 5. Konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael 6. Dekolonizace, „třetí svět“ a modernizační procesy v něm 7. Pád komunistických reţimŧ a jeho

Viz výše

216

Viz výše

Občanský a společenskovědní základ, geografie, člověk a svět práce, člověk a příroda, český jazyk a literatura, umění a kultura, cizí jazyk...

problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, ţidovské, některé další neevropské kultury. 7. Popíše příčiny rozpadu východniho bloku, posoudí současné postavení zemí bývalého východního bloku v současné Evropě a ve světě. 8. Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, její úlohu a fungování. 9. Vymezí základní problémy soudobého světa a moţnosti jeho dalšího vývoje. Vnímá roli techniky, vzdělání, kultury, zábavy a sportu jako dŧleţitého faktoru dalšího rozvoje lidstva.

dŧsledky 8. Sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě 9. Globální problémy moderní společnosti

VZDĚLÁVACÍ OBSAH DĚJEPIS – OKTÁVA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Orientuje se v prŧběhu války, formuluje její příčiny, etapy. Ví, co je holocaust.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH MODERNÍ DOBA – SITUACE V LETECH

METODY A FORMY PRÁCE Výklad,samostatná práce, práce ve

217

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Student si je vědom, ţe vše se děje na

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Česká jazyk a literatura občanský a

Objasní roli protihitlerovské koalice, interpretuje výsledky konferencí představitelŧ koalice pro poválečné uspořádání světa. Pomocí příkladŧ specifikuje ekonomické, politické a mocenské dŧsledky války. Popíše okolnosti vzniku protektorátu. Zná formy a projevy odboje, které aplikuje na příkladech. Dokáţe objasnit proces osvobozování Československa a vliv vnějších faktorŧ na něj.

1914-1945 1. Druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj...

skupinách, práce s odborným textem a jeho interpretace, problémové vyučování, řízený rozhovor, referáty, ročníková práce, individuální a frontální opakování, vyuţití audiovizuální techniky...

1. Charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, supervelmocí, vojenských, politických a hospodářských seskupení. Dokáţe uvést konkrétní příklady soupeření v oblasti politiky, hospodářství, ideologie, kultury apod. 2. Popíše situaci uvnitř východního bloku, objasní vedoucí roli SSSR. Zná základní vojenské a hospodářské instituce.Vysvětlí příčiny krizových projevŧ. Chápe roli SSSR a KSČ při dalším vývoji v Československu a vysvětlí jejich vliv na další vývoj ve státě. Kriticky zhodnotí Praţské jaro 1968. Umí objasnit pojem normalizace, chápe její vliv na společnost. Dokáţe analyzovat příčiny listopadu 1989. Popíše vznik ČR. 3. Vysvětlí vývoj v zemích západního bloku a v USA, mocenské a politické

MODERNÍ DOBA II – SOUDOBÉ DĚJINY 1. Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) 2. Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc, RVHP, Varšavská smlouva 3. Euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc 4. Ţivotní podmínky

Viz výše

218

základě souvislostí, které jsou produktem předchozích vývojových fází lidské společnosti a jsou ovlivněny soudobými politickými, ideologickými, ekonomickými, sociálními náboţenskými, kulturními a dalšími skutečnostmi. Viz výše

společenskovědní základ, geografie, umění a kultura, člověk a příroda, cizí jazyk...

Občanský a společenskovědní základ, geografie, člověk a svět práce, člověk a příroda, český jazyk a literatura, umění a kultura, cizí jazyk...

4.

5.

6.

7.

8.

9.

dŧvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce. Porovná a vysvětlí zpŧsob ţivota a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Dokáţe charakterizovat vzájemný vztah SSSR a USA. Chápe příčiny a podstatu konfliktŧ na Blízkém východě a jejich vliv na současném dění ve světě. Posoudí postavení rozvojových zemí v současném světě, chápe pojem neokolonialismus. Objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, ţidovské, některé další neevropské kultury. Popíše příčiny rozpadu východního bloku, posoudí současné postavení zemí bývalého východního bloku v současné Evropě a ve světě. Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, její úlohu a fungování. Vymezí základní problémy soudobého světa a moţnosti jeho dalšího vývoje. Vnímá roli techniky, vzdělání, kultury, zábavy a sportu jako dŧleţitého faktoru dalšího rozvoje lidstva.

5.

6.

7.

8.

9.

na obou stranách „ţelezné opony“ Konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael Dekolonizace; „třetí svět“ a modernizační procesy v něm Pád komunistických reţimŧ a jeho dŧsledky Sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě Globální problémy moderní společnosti

219

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




1. Student chápe souvislosti mezi vývojem společnosti a vznikem a rozvojem médií. 2. Zná "komunikační jazyk"médií, jeho proměny v čase. 3. Student rozvíjí své schopnosti analyzovat aktuální zpravodajství, udrţuje si kritický odstup od nich. 4. Vyuţívá moţnosti a nabídky médií jako cenného informačního zdroje. 5. Kriticky si uvědomuje vztah mezi skutečností a předkládanými mediálními produkty. Rozlišuje jejich věrohodnost. 6. Chápe úlohu médií ve společnosti, jejich vliv na jedince a celkové společenské klima. 7. Na konkrétních historických událostech dokumentuje pozitivní či negativní dopad mediální kampaně. 8. Student si uvědomuje jejich nezastupitelnou roli v současném světě. 9. Na konkrétních příkladech dokáţe

1. MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE 2. MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAM 3. ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ 4. ROLE MÉDIÍ V MODERNÍCH DĚJINÁCH

Problémové úkoly, práce s tiskem, internetem a dalšími zdroji dat, aktuality, diskuze, tvorba textu, prezentací, komunikace, práce v týmu...

Vytváření kritického přístupu ke zpravodajství, pochopení rozdílu mezi společensky významným sdělením a bulvárem, chápe podstatu mediálních sdělení, roli a význam médií v současném světě, jejich manipulovatelnost,vliv na světovou politiku, kulturu, dokáţe najít závaţná sdělení. Je schopen diskuze.

Český jazyk a literatura, občanský a společenskovědní základ, geografie...

220

doloţit, která média jsou nejvlivnější, jak ovlivňují veřejné mínění. 10. Chápe roli rozhlasu při významných dějinných událostech.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




1. Student respektuje, ţe kaţdý člověk pochází z nějakého etnika, která si jsou si rovnocenná, a ţe všichni lidé mají právo ţít společně a spolupracovat. 2. Poznává specifika nejstarších kultur na základě textŧ. 3. Zná a rozumí základním pojmŧm multikulturní terminologie. 4. Zná příčiny a dŧsledky etnické, rasové a jiné nesnášenlivosti v minulosti a současnosti, jejich vliv na mezinárodní situaci, hledí

1. ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKUKTURNÍCH ROZDÍLŦ 2. PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTURALITY

Práce s učebnicí, mapou, odborným a historickým textem, výklad, skupinová práce, referát, problémové vyučování, diskuze, řízený rozhovor, problémové vyučování, prezentace...

Uvědomění si vlastního kulturního zázemí, porozumění odlišnostem, rozvíjení smyslu pro spravedlnost, solidaritu, toleranci, mezilidské vztahy. Napomáhá budování vlastního hodnotového systému, pomáhá poznat projevy a příčiny intolerance, diskriminace, xenofobie a rasismu v minulosti i v

Občanský a společenskovědní základ, geografie, cizí jazyky, český jazyk a literatura...

221

moţnosti, jak ji předcházet. 5. Uvědomuje si neslučitelnost intolerance s principy ţivota v demokratické společnosti. Je veden k angaţovanosti v této oblasti.

současnosti.Nekonfliktní ţivot v multikulturní společnosti. Aktivní podíl na přetváření společnosti. Orientace v médiích, schopnost diskutovat o uvedené tematice.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student si sám plánuje učení, vybírá si efektivní metody ke zvládnutí učiva a přípravy na výuku. 2. Rozvíjí své dovednosti při řešení problému, ve školní práci, v mezilidských vztazích. 3. Při práci ve skupině zvládá roli vedoucího i vedeného. Rozvíjí své individuální dovednosti pro kooperaci, etické zvládání rŧzných

1. SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŦ 2. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE 3. SPOLUPRÁCE A SOUTĚŢ

METODY A FORMY PRÁCE Práce ve skupině, rozhovor, řízený rozhovor, problémové vyučování, soutěţe, projektové práce...

222



Student získá praktické znalosti a dovednosti potřebné pro ţivot v demokratické společnosti, které mu umoţní aktivně řešit běţné kaţdodenní situace a problémy. Pozná dějinné, sociální a kulturněhistorické aspekty ţivota lidí v

Občanský a společenskovědní základ, český jazyk a literatura...

situací, učí se myslet pozitivně. 4. Je schopen objektivní sebereflexe. 5. Student rozvíjí svou schopnost komunikovat (efektivní komunikace, vést dialog v rŧzných situacích, respektovat názor druhých a korigovat svŧj, přesné a jasné vyjadřování, tvořivá komunikace). 6. Postupně se cvičí v komunikativní obraně. 7. Student dokáţe být platnou součástí týmu.Tvořivě se účastní jeho práce, je iniciativní, tolerantní, má schopnost empatie, je aktivní. 8. Rozvíjí svou originalitu, taktické dovednosti.. 9. Aktivně pomáhá druhým .

jejich rozmanitosti, proměnlivosti a vzájemné souvislosti. Poznává, ţe v rŧzných ţivotních situacích nebývá pouze jediné řešení. Naučí se vytvořit kompromisy, naslouchat ostatním. Uvědomí si hodnotu lidské spolupráce.

223

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




1. Student je schopen pohovořit o vývoji evropské integrace, zná její kořeny a mezníky rozumí jejímu postupnému rozšiřování. Vnímá vývoj v evropských státech na pozadí vývoje EU. 2. Na základě znalostí klíčových dějinných událostí chápe zájem ČR na přičlenění k EU. 3. Uvědomuje si zásadní vliv globalizace na šíření tzv. globální kultury a její dŧsledky. Chápe proces tzv. globalizace proti globalizaci. 4. Student se obeznámí s podstatou současného rozděleného světa, jeho nerovnoměrným vývojem a dopadem těchto skutečností na další vývoj lidstva. 5. Zná problematiku lidských práv, aktivně se podílí na jejich ochraně. 6. Student se seznámí s evropskými kulturními kořeny a hodnotami.

1. GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY 2. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŦSLEDKY 3. ŢIJEME V EVROPĚ

Výklad, diskuse, vyuţití videa, fotografií a dalších výukových materiálŧ, práce s mapou, učebnicí, skupinová práce, problémové vyučování, aktuality, referáty, samostatná práce, samostudium...

Rozvíjení vědomostí potřebných pro porozumění odlišností rŧzných národŧ, porozumění mechanismu vzniku sjednocené Evropy a jejího vlivu na současné dění. Pochopení funkce, struktur a vlivu oficiálních a nevládních organizací. Chápání globálních souvislostí. Zaujímání postojŧ, jejich obhajoba, vytváření si hodnotového systému. Objevuje vazby mezi lokální, národní, evropskou a světovou úrovní uvaţování, rozhodování a jednání. Porozumí událostem, které mají vliv na vývoj v Evropě a ve světě. Buduje si vědomí

Geografie, občanský a společenskovědní základ, cizí jazyky, český jazyk a literatura...

224

7. Výběrově se seznámí s osobnostmi světové, evropské a české vědy, kultury a sportu. 8. Zná historický, politický, ekonomický a kulturní vývoj českých zemí, dokáţe jej začlenit do kontextu evropského a světového vývoje. 9. Zná základní instituce EU, jejich fungování, některé představitele. Dokáţe pohovořit o podílu českých zástupcŧ na jejich činnosti.

evropské identity a spoluzodpovědnosti za další vývoj v Evropě.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - oktáva Časová dotace: Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, téma je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



1. Student chápe specifické postavení člověka v přírodním systému. 2. Uvědomuje si souvislosti mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v rŧzných oblastech světa. 3. Student si uvědomuje, ţe člověk ovlivňuje ţivotní prostředí od počátku své existence. 4. Chápe, ţe z hlediska své existence potřebuje člověk vyuţívat přírodní zdroje

1. PROBLEMATIKA VZTAHŦ ORGANISMŦ A PROSTŘEDÍ 2. ČLOVĚK A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výklad, referáty, diskuze, řízený rozhovor, skupinová práce, problémové vyučování, referáty, prezentace, vyuţití rŧzných výukových materiálŧ...

Poznání hodnot ţivé a neţivé přírody, její ochrana, uvědomění si škodlivosti zásahŧ člověka do přírody, ochrana přírody, pochopení globálních problémŧ...

225

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie, geografie, matematika a její aplikace, občanský a společenskovědní základ...

5. 6. 7.

8.

ve svŧj prospěch. Musí to však činit tak, aby nedošlo k jeho poškození. Ví, k čemu vyuţívá pŧdu a jaké z toho vyplývají dŧsledky pro ekologii. Poznává příčiny rychlého rŧstu lidské populace a jeho vliv na ţivotní prostředí. Uvědomuje si, jaké jsou nástroje a moţnosti řešení globálních ekologických problémŧ. Seznámí se s prognózami globálního rozvoje lidstva na základě současného ekologického jednání lidstva.

5.9 Občanský a společenskovědní základ

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu občanský a společenskovědní základ: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student si své učení a pracovní činnost sám plánuje a organizuje, vyuţívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj. b) Efektivně vyuţívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení. c) Kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a vyuţívá při svém studiu a praxi. d) Kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a) Student rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části.

226

b) Vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvaţuje vyuţití různých postupů při řešení problému nebo při ověřování hypotézy. c) Uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení vyuţívá i myšlení tvořivé s pouţitím představivosti a intuice. d) Kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podloţené závěry. e) Je otevřený k vyuţití různých postupů při řešení problémů, nahlíţí na problém z různých stran. f) Zvaţuje moţné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně vyuţívá dostupných prostředků komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu. b) Pouţívá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření. c) Efektivně vyuţívá moderní informační technologie. d) Vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k moţným pocitům partnerů v komunikaci. e) Prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem. f) Rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) b) c) d) e) f) g) h)

Student posuzuje reálně své fyzické a duševní moţnosti, je schopen sebereflexe. Stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i ţivotní podmínky. Odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje. Přizpůsobuje se měnícím se ţivotním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a moţností je aktivně a tvořivě ovlivňuje. Aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů. Přispívá k vytváření a udrţování hodnotných mezilidských vztahů zaloţených na vzájemné úctě, toleranci a empatii. Projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých. Rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům.

5. KOMPETENCE OBČANSKÁ a) Student informovaně zvaţuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níţ patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváţeně. b) O chodu společnosti a civilizace uvaţuje z hlediska udrţitelnosti ţivota, rozhoduje se a jedná tak, aby neohroţoval a nepoškozoval nejen přírodu a ţivotní prostředí, ani kulturu. c) Respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí d) Rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání. 227

e) Promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování f) Chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohroţujících ţivot a zdraví, poskytne ostatním pomoc. g) Posuzuje události a vývoj veřejného ţivota, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje svá stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí.

6. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a moţnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření. b) Rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a vyuţívá příleţitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním ţivotě. c) Uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace. d) Získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příleţitostech, vyuţívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit. e) Usiluje o dosaţení stanovených cílů, průběţně reviduje a kriticky hodnotí dosaţené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu. f) Posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných ţivotních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést. g) Chápe podstatu a principy podnikání, zvaţuje jeho moţná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příleţitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu trţního prostředí a další faktory.

228

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD –KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




PODSTATA LIDSKÉ PSYCHIKY - biologická a sociální podmíněnost psychiky - poznávací psychické procesy - myšlení, řešení problémŧ - paměť, proces zapomínání - citové procesy a stavy

Výklad, skupinové vyučování, referáty, diskuse, exkurze, skupinové projekty, práce s odbornou literaturou, obrazovým materiálem, pouţití videa, didaktické hry…

Na základě poznání sebe sama schopnost seberegulace a regulace vztahŧ s ostatními lidmi.

Osobnostní a sociální výchova

ČLOVĚK JAKO JEDINEC 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorŧ, které ovlivňují proţívání, chování a činnost člověka. Porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích ţivota, vymezí, co kaţdá etapa přináší do lidského ţivota nového a jaké ţivotní úkoly před člověka staví. Vyloţí, jak člověk vnímá, proţívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co mŧţe jeho vnímání a poznávání ovlivňovat. Porovnává rŧzné metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na své vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení. Vyuţívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace. Na příkladech ilustruje vhodné zpŧsoby vyrovnání se

OSOBNOST ČLOVĚKA - charakteristika, rysy a vlastnosti osobnosti - vývoj a formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského ţivota - typologie osobností na základě psychických vlastností (aktivačněmotivačních, charakterových, výkonových, seberegulačních a dynamických – temperament).

PSYCHOLOGIE V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ - rozhodování o ţivotních otázkách, řešení náročných ţivotních situací - psychohygiena, citové a duševní poruchy

229

Biologie

s náročnými ţivotními situacemi.

- systém psychologického poradenství

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI 1.

2.

3.

4.

5.

Uplatňuje společensky vhodné zpŧsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním zpŧsobem. Respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníkŧ rŧzných sociálních skupin, na příkladech doloţí, k jakým dŧsledkŧm mohou vést předsudky. Objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích. Posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní. Objasní podstatu některých sociálních problémŧ současnosti a popíše moţné dopady sociálněpatologického chování na jedince a na společnost.

SPOLEČENSKÁ PODSTATA ČLOVĚKA - interakce přírodních a společenských faktorŧ u člověka a společnosti - proces socializace a resocializace, sociální status a sociální role - sociální interakce a komunikace, problémy v mezilidských vztazích

Schopnost komunikace s lidmi v rŧzných sociálních skupinách.

SOCIÁLNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI - demografická struktura, problém sociálních tříd a vrstev ve společnosti – teorie třídního boje, sociální stratifikace a mobility - problém sociální rovnosti a nerovnosti - sociální útvary (dav, sociální skupiny …) a společenské instituce - jedinec ve skupině (vztahy, role, normy chování).

Schopnost posouzení svého postavení ve společnosti, perspektiv dalšího sociálního vývoje.

Osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, environmentální výchova mediální výchova

Dějepis

SOCIÁLNÍ FENOMÉNY A PROCESY - rodina, práce, kultura, ţivotní styl,

230

masmédia, ţivotní prostředí - sociální problémy (nezaměstnanost, extremismus), - sociální deviace a sociální patologie (kriminalita, drogy, rasismus …)

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD – KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




PODSTATA LIDSKÉ PSYCHIKY - biologická a sociální podmíněnost psychiky, - poznávací psychické procesy - myšlení, řešení problémŧ - paměť, proces zapomínání - citové procesy a stavy


Na základě poznání sebe sama schopnost seberegulace a regulace vztahŧ s ostatními lidmi.


ČLOVĚK JAKO JEDINEC Objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorŧ, které ovlivňují proţívání, chování a činnost člověka. 2. Porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích ţivota, vymezí, co kaţdá etapa přináší do lidského ţivota nového a jaké ţivotní úkoly před člověka staví. 3. Vyloţí, jak člověk vnímá, proţívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co mŧţe jeho vnímání a poznávání ovlivňovat. 4. Porovnává rŧzné metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro 1.

OSOBNOST ČLOVĚKA - charakteristika, rysy a vlastnosti osobnosti - vývoj a formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského ţivota - typologie osobností na základě psychických vlastností (aktivačněmotivačních, charakterových,

231

Biologie

své studium s ohledem na své vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení. 5. Vyuţívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace. 6. Na příkladech ilustruje vhodné zpŧsoby vyrovnání se s náročnými ţivotními situacemi.

výkonových, seberegulačních a dynamických – temperament) PSYCHOLOGIE V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ - rozhodování o ţivotních otázkách, řešení náročných ţivotních situací - psychohygiena, citové a duševní poruchy - systém psychologického poradenství

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Uplatňuje společensky vhodné zpŧsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním zpŧsobem. 2. Respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníkŧ rŧzných sociálních skupin, na příkladech doloţí, k jakým dŧsledkŧm mohou vést předsudky. 3. Objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích. 4. Posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní. 1.

SPOLEČENSKÁ PODSTATA ČLOVĚKA - interakce přírodních a společenských faktorŧ u člověka a společnosti - proces socializace a resocializace, sociální status a sociální role - sociální interakce a komunikace, problémy v mezilidských vztazích

Schopnost komunikace s lidmi v rŧzných sociálních skupinách.

SOCIÁLNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI - demografická struktura, problém sociálních tříd a vrstev ve společnosti – teorie třídního boje, sociální stratifikace a mobility - problém sociální rovnosti a nerovnosti - sociální útvary (dav, sociální skupiny…) a společenské instituce

Schopnost posouzení svého postavení ve společnosti, perspektiv dalšího sociálního vývoje.

Osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova... Dějepis

232

5.

Objasní podstatu některých sociálních problémŧ současnosti a popíše moţné dopady sociálněpatologického chování na jedince a na společnost.

- jedinec ve skupině (vztahy, role, normy chování) SOCIÁLNÍ FENOMÉNY A PROCESY - rodina, práce, kultura, ţivotní styl, masmédia, ţivotní prostředí - sociální problémy (nezaměstnanost, extremismus), - sociální deviace a sociální patologie (kriminalita, drogy, rasismus…)

Osobnostní a sociální výchova Dějepis, geografie...

OBČAN VE STÁTĚ Rozlišuje a porovnává historické i současné typy státu (forem vlády). 2. Vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti ţivota upravuje. 3. Objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé sloţky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánŧ státní moci ČR. 4. Vyloţí podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě. 1.

STÁT JAKO ZÁKLAD POLITICKÉHO SYSTÉMU - vymezení politiky a politického systému – podstata a znaky státu, primární a sekundární vznik státu, funkce státu, klasifikace typŧ státu a forem vlády - občan a stát, nabývání a pozbývání státního občanství v ČR - vztah státu k náboţenství, věřícím a církvím - ústavní základy formy vlády a územní organizace ČR

Orientace v praktickém politickém ţivotě. Znalost demokratických zpŧsobŧ řešení svých občansko-politických problémŧ.

DEMOKRACIE – principy demokracie jako formy vlády, co je demokracie - hlavní zpŧsoby a formy

233

demokratické kontroly státní moci - občanská práva a povinnosti - podstata občanské společnosti její instituce

234

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD – SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




OBČAN VE STÁTĚ 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Rozlišuje a porovnává historické i současné typy státu (formy vlády). Vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti ţivota upravuje. Objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé sloţky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánŧ státní moci ČR. Vyloţí podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě. Objasní podstatu a význam politického pluralismu pro ţivot ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem mŧţe spočívat nebezpečí ideologií. Rozlišuje sloţky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení rŧzných otázek a

STÁT JAKO ZÁKLAD POLITICKÉHO SYSTÉMU - vymezení politiky a politického systému - podstata a znaky státu, primární a sekundární vznik státu, funkce státu, klasifikace typŧ státu a forem vlády - občan a stát, nabývání a pozbývání státního občanství v ČR - vztah státu k náboţenství, věřícím a církvím - ústavní základy formy vlády a územní organizace ČR


DEMOKRACIE - principy demokracie jako formy vlády, co je demokracie - hlavní zpŧsoby a formy demokratické kontroly státní moci - občanská práva a povinnosti - podstata občanské společnosti,

235

Orientace v praktickém politickém ţivotě.


Znalost demokratických zpŧsobŧ řešení svých občansko-politických problémŧ.

Dějepis, geografie...

7.

8.

9.

10.

11.

problémŧ kaţdodenního ţivota občanŧ. Uvede příklady, jak mŧţe občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým zpŧsobem mŧţe přispívat k řešení záleţitostí týkajících se veřejného zájmu. Vyloţí podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje moţné formy aktivní participace občanŧ v ţivotě obce či širších společenstvích. Obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uváţlivě vystupuje proti jejich porušování. Uvede okruhy problémŧ, s nimiţ se mŧţe občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady. Uvede příklady projevŧ korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její moţné dŧsledky. OBČAN A PRÁVO

Objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odŧvodní účel sankcí při porušení právní normy. 2. Uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují. 3. Rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady. 1.

její instituce - politické subjekty (strany), politický ţivot ve státě - volby, volební systémy - úřady v rámci státní správy a občanské samosprávy LIDSKÁ PRÁVA - zakotvení lidských práv v dokumentech - porušování a ochrana lidských práv - funkce ombudsmana POLITICKÉ IDEOLOGIE A DOKTRÍNY - ideologie a doktrína – znaky a funkce - přehled vybraných ideologií

PRÁVO A SPRAVEDLNOST – normativní systémy společnosti (morálka, právo), jejich smysl, účel, historický vývoj a současný stav (systém právních odvětví) PRÁVO V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ - význam a funkce právního řádu obecně, descendenční model právního řádu v ČR


236

Orientace v právním prostředí.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Vymezí podmínky vzniku a zániku dŧleţitých právních vztahŧ (vlastnictví, pracovní poměr, manţelství) i práva a povinnosti účastníkŧ těchto právních vztahŧ. Na příkladu ukáţe moţné dŧsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek. Rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení. Rozlišuje trestní čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postiţitelnosti občanŧ a uvede příklady postihŧ trestné činnosti. Rozlišuje náplň činnosti základních orgánŧ právní ochrany, uvede příklady právních problémŧ, s nimiţ se na ně mohou občané obracet. Ve svém jednání respektuje platné právní normy.

- právní předpisy jako formy právních norem (jejich platnost, účinnost a pŧsobnost a vynutitelnost), druhy právních norem - smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv - právní vztahy, jejich subjekty, právní subjektivita a zpŧsobilost k právním úkonŧm - právní události (skutečnosti) - právní vědomí ORGÁNY PRÁVNÍ OCHRANY - soustava soudŧ, právnické profese - účel a prŧběh občanského soudního řízení - orgány činné v trestním řízení - systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden

237

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




OBČAN VE STÁTĚ 1.

2.

3.

4.

5.

Objasní podstatu a význam politického pluralismu pro ţivot ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem mŧţe spočívat nebezpečí ideologií. Rozlišuje sloţky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení rŧzných otázek a problémŧ kaţdodenního ţivota občanŧ. Uvede příklady, jak mŧţe občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým zpŧsobem mŧţe přispívat k řešení záleţitostí týkajících se veřejného zájmu. Vyloţí podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje moţné formy aktivní participace občanŧ v ţivotě obce či širších společenstvích. Obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uváţlivě vystupuje proti jejich porušování.

DEMOKRACIE - politické subjekty (strany), politický ţivot ve státě - volby, volební systémy - úřady v rámci státní správy a občanské samosprávy LIDSKÁ PRÁVA - zakotvení lidských práv v dokumentech - porušování a ochrana lidských práv - funkce ombudsmana


POLITICKÉ IDEOLOGIE A DOKTRÍNY - ideologie a doktrína – znaky a funkce - přehled vybraných ideologií

238

Orientace v praktickém politickém ţivotě.


Znalost demokratických zpŧsobŧ řešení svých občansko-politických problémŧ.

Dějepis, geografie...

Uvede okruhy problémŧ, s nimiţ se mŧţe občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady. 7. Uvede příklady projevŧ korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její moţné dŧsledky. 6.

OBČAN A PRÁVO 1.

2.

3. 4.

5.

6.

7.

Objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odŧvodní účel sankcí při porušení právní normy. Uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují. Rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady. Vymezí podmínky vzniku a zániku dŧleţitých právních vztahŧ (vlastnictví, pracovní poměr, manţelství) i práva a povinnosti účastníkŧ těchto právních vztahŧ. Na příkladu ukáţe moţné dŧsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek. Rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení. Rozlišuje trestní čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postiţitelnosti občanŧ a uvede příklady postihŧ trestné

PRÁVO A SPRAVEDLNOST – normativní systémy společnosti (morálka, právo), jejich smysl, účel, historický vývoj a současný stav (systém právních odvětví) PRÁVO V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ - význam a funkce právního řádu obecně, descendenční model právního řádu v ČR - právní předpisy jako formy právních norem (jejich platnost, účinnost a pŧsobnost a vynutitelnost), druhy právních norem - smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv - právní vztahy, jejich subjekty, právní subjektivita a zpŧsobilost k právním úkonŧm - právní události (skutečnosti) - právní vědomí


ORGÁNY PRÁVNÍ OCHRANY - soustava soudŧ, právnické

239

Orientace v právním prostředí.

činnosti. Rozlišuje náplň činnosti základních orgánŧ právní ochrany, uvede příklady právních problémŧ, s nimiţ se na ně mohou občané obracet. 9. Ve svém jednání respektuje platné právní normy. 8.

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Objasní dŧvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy. 2. Rozlišuje funkce orgánŧ EU a uvede příklady jejich činností. 3. Posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na kaţdodenní ţivot občanŧ, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva. 1.

profese - účel a prŧběh občanského soudního řízení - orgány činné v trestním řízení - systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden

EVROPSKÁ INTEGRACE - podstata a význam - Evropská unie – vznik a základní etapy jejího vývoje, orgány EU, EU a ČR, jednotná evropská měna


240

Posouzení své činnosti a moţností seberealizace v evropských souvislostech.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova Dějepis

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD – SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT 1.

2. 3.

4.

5.

6.

Objasní dŧvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy. Rozlišuje funkce orgánŧ EU a uvede příklady jejich činností. Posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na kaţdodenní ţivot občanŧ, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva. Uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR. Uvede příklady institucí, na něţ se mŧţe obrátit v případě problémŧ při pobytu v zahraničí. Posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémŧ

EVROPSKÁ INTEGRACE - podstata a význam - Evropská unie – vznik a základní etapy jejího vývoje, orgány EU, EU a ČR, jednotná evropská měna MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE - dŧvody, význam a výhody - významné mezinárodní organizace a společenství (OSN, NATO, Rada Evropy) jejich účel a náplň činnosti


PROCES GLOBALIZACE - příčiny, projevy, dŧsledky - přehled hlavních globálních problémŧ

241

Posouzení své činnosti a moţností seberealizace v evropských souvislostech.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova

současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich moţné dŧsledky.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR 2. Uvede příklady institucí, na něţ se mŧţe obrátit v případě problémŧ při pobytu v zahraničí 3. Posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémŧ současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich moţné dŧsledky 1.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE - dŧvody, význam a výhody - významné mezinárodní organizace a společenství ( OSN, NATO, Rada Evropy …), jejich účel a náplň činnosti


PROCES GLOBALIZACE - příčiny, projevy, dŧsledky - přehled hlavních globálních problémŧ

ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY 1.

Objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska

PODSTATA FILOZOFIE - základní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboţenství, vědě

Výklad, skupinové vyučování, referáty, diskuse, exkurze, skupinové projekty, práce s odbornou

242

Posouzení své činnosti a moţností seberealizace v mezinárodních souvislostech.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova

Dějepis Schopnost řešit své ţivotní situace s přihlédnutím

2.

3.

4.

5.

6.

filozofie, mýtu, náboţenství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka Rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek a problémŧ v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení. Eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uváţlivě a kriticky přistupuje k argumentŧm druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci. Zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický ţivot i moţná rizika jejich zneuţití. Posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmŧ a norem. Rozlišuje významné náboţenské systémy, identifikuje projevy náboţenské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení.

a umění FILOZOFIE V DĚJINÁCH A V SOUČASNOSTI - základní filozofické problémy a jejich řešení ( problém bytí, problém poznání, problém člověka)

literaturou, obrazovým materiálem, pouţití videa, didaktické hry…

VÍRA V LIDSKÉM ŢIVOTĚ - podoby víry, znaky náboţenské víry - náboţenské systémy, církve, sekty

243

k nabízeným zpŧsobŧm řešení v dějinách lidského myšlení.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD – OKTÁVA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




Řešit své ţivotní situace s přihlédnutím k nabízeným zpŧsobŧm řešení v dějinách lidského myšlení.


ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY Objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboţenství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka. 2. Rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek a problémŧ v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení. 3. Eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uváţlivě a kriticky přistupuje k argumentŧm druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci. 4. Zhodnotí význam vědeckého 1.

PODSTATA FILOZOFIE - základní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboţenství, vědě a umění FILOZOFIE V DĚJINÁCH A V SOUČASNOSTI - základní filozofické problémy a jejich řešení ( problém bytí, problém poznání, problém člověka) VÍRA V LIDSKÉM ŢIVOTĚ - podoby víry, znaky náboţenské víry - náboţenské systémy, církve, sekty

244

Dějepis

poznání, techniky a nových technologií pro praktický ţivot i moţná rizika jejich zneuţití. 5. Posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmŧ a norem. 6. Rozlišuje významné náboţenské systémy, identifikuje projevy náboţenské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročník: kvinta Časová dotace: 2 hodiny VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



Směřuje k porozumění sobě samému, vytváření vyváţeného sebepojetí. 2. Nachází cesty, jak čelit zátěţím vyplývajícím z charakteru ţivota v dané době. 3. Rozpoznává faktory ovlivňující duševní energii a kreativitu. 4. Nabývá specifické dovednosti ( seberegulativní i komunikační)

POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI

Výklad, skupinové vyučování, referáty, diskuse, besedy se zajímavými lidmi, exkurze, skupinové projekty, práce s odbornou literaturou, obrazovým materiálem, pouţití videa, didaktické hry…

1. Na základě poznání sebe sama je ţák schopen seberegulace a regulace vztahŧ s ostatními lidmi.

1.

SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŦ

245

2. Je schopný se prakticky orientovat v rŧzných sociálních situacích. 3. Uvědomuje si hodnotu

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Jazyk a jazyková komunikace, člověk a příroda, člověk a svět práce, umění a kultura...

5.

6. 7.

8. 9.

pro zvládání rŧzných sociálních situací: komunikačně sloţité situace, soutěţ; spolupráce, pomoc ... Vytvoří si rejstřík rŧzných variant chování a zodpovědně se rozhoduje o vyuţití rŧzných typŧ chování a jednání v rŧzných situacích porozumí sociální skupině, v níţ ţije. Vytváří kvalitní mezilidské vztahy, bere ohled na druhé, je si vědom svých práv, závazkŧ a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazkŧ druhých. Umí spolupracovat. Věnuje pozornost morálnímu jednání a interpretaci etických fenoménŧ ve vlastním jednání. Zkoumá reálie a témata kaţdodenního ţivota člověka. Zná základy teorie jevŧ, s nimiţ se v osobnostní a sociální výchově setkává, a zamýšlí se nad nimi.

SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE

lidské spolupráce.

MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE SPOLUPRÁCE A SOUTĚŢ

246

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCHA GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky: septima Časová dotace: 1 hod. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. 2.

3.

4.

5.

Přijímá zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém ţije. Je vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápe je jako obohacení ţivota, učí se porozumět odlišnostem. Uvědomuje si potřebu a přínos mezilidské soudrţnosti a spolupráce. Ctí a rozvíjí duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlivost a demokracii. Respektuje odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; je solidární s lidmi ţijícími v obtíţných podmínkách.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY - teoretická základna pojmu globalizace - historické přístupy k procesŧm globalizace - geografické vnímání globalizace - perspektivy společenského rozvoje v kontextu globalizačních procesŧ - ekonomický rozvoj a globalizace - globalizace a kulturní změny

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, skupinové vyučování, referáty, diskuse, besedy se zajímavými lidmi, exkurze, skupinové projekty, práce s odbornou literaturou, obrazovým materiálem, pouţití videa, didaktické hry…

247


Prŧřezové téma by mělo ţáku pomoci: 1. při aktivním podílení se na řešení místních problémŧ a přispívání k řešení problémŧ na regionální, národní i mezinárodní úrovni 2. při získávání praktických dovedností pro osobní a pracovní ţivot v otevřeném evropském prostoru

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Člověk a společnost – dějepis, člověk a svět práce, člověk a příroda – geografie, biologie... Informatika a informační a komunikační technologie

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

Vnímá, respektuje a ochraňuje hodnoty světového a evropského kulturního dědictví. Vnímá dopady a dŧsledky globalizačních a rozvojových procesŧ, rozlišuje mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učí se hledat kompromisy. Zaujímá konstruktivní postoje k naléhavým otázkám míru a lidských práv v konkrétních ţivotních situacích. Brání se násilí, teroru a škodlivým vlivŧm, které jsou nepříznivým dŧsledkem globalizačních procesŧ. Uvědomuje si zodpovědnost a práva evropského občana, chápe podstatu evropského občanství. Myslí systémově a hledá souvislosti mezi jevy a procesy. Spolupracuje aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítí se při poznávání a posuzování do jejich názorŧ, do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy. Vytvoří si na základě osvojených informací vlastní názor, umí ho vyjádřit a obhajuje ho argumentací v

- lokální kulturní prostředí v procesu globalizace - kulturní okruhy ve světě a v Evropě - člověk jako jedinec v globálním kontextu GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŦSLEDKY - nerovnoměrný vývoj světa - chudoba a bohatství - nerovnost v ekonomickém a společenském rozvoji - světový populační vývoj, mezinárodní migrace a migrační politika, azylové a uprchlické hnutí - zdraví v globálním kontextu - vzdělání v globálním kontextu - ţivotní prostředí a udrţitelný rozvoj - nerovnost mezi muţi a ţenami v globálním kontextu, problematika genderu - lidská práva v tzv. rozděleném světě

248

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu s evropskými a globálními vývojovými tendencemi. Přijme názor ostatních a koriguje své pŧvodní pohledy na danou problematiku. Vyuţívá lokální, regionální a mezinárodní příleţitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismŧ a struktur. Srovnává odlišnosti a shodnosti kultury a ţivotního stylu v Evropě a ve světě, vyuţívá k tomu vlastní zkušenosti, veřejné informace a uměleckou tvorbu. Kriticky zhodnotí a vyuţije zkušenost z jiného kulturního prostředí. Chápe historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu. Vnímá a hodnotí lokální a regionální jevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech. Projevuje solidaritu s postoji evropských a jiných národŧ usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii.

- politické přístupy a postupy v rozhodování na místní a globální úrovni

HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE - historické kořeny rozvojové spolupráce - mezinárodní instituce na pomoc rozvojové spolupráci - moţnosti zapojit se do rozvojové spolupráce - lidský rozvoj a jeho rŧzné dimenze - humanitární pomoc a rozvojová spolupráce - světový obchod: ŢIJEME V EVROPĚ - geografický a geopolitický profil Evropy, evropské jazykové a kulturní okruhy - evropské kulturní

249

Uvaţuje a nachází řešení problémŧ a konfliktŧ s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa. 22. Orientuje se v neznámém prostředí a mezinárodních situacích. 23. Osvojí si sociální a kulturní dovednosti usnadňující interkulturní a mezinárodní komunikaci. 21.

kořeny a hodnoty - shody a rozdíly v ţivotním stylu evropských zemí - evropský integrační proces - významní Evropané - významní Evropané z českého prostředí - historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy - politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě - ekonomický vývoj českých zemí v evropském a světovém kontextu - vztahy ČR se sousedními zeměmi a spolupráce s nimi, středoevropské iniciativy... VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ - vzdělávací politika EU a její projekce do vzdělávacího systému v ČR - vzdělávací programy

250

EU a moţnosti účasti v nich - proces utváření evropského vzdělávacího prostoru a mobilita ve vzdělávání - podmínky a moţnosti studia v zahraničí - významné zahraniční univerzity - stipendia na zahraničních univerzitách - srovnávací charakteristiky vzdělávání na gymnáziích v ČR a obdobných školách v zahraničí, profily absolventŧ a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly...

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta, sexta Časová dotace: á 2 hod. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


251



1.

2.

3.

4. 5.

6.

7.

Chápe, ţe všichni lidé jsou odlišné osobnosti s individuálními zvláštnostmi, bez ohledu na svŧj pŧvod a odlišné projevy sociokulturních vzorcŧ. Respektuje jedinečnost, dŧstojnost a neopakovatelnost ţivota, chápe lidskou bytost jako nedílnou jednotu tělesné a duševní stránky osobnosti, ale i jako součást etnika. Respektuje skutečnost, ţe kaţdý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotoţňuje se s názorem, ţe všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a ţe všichni lidé mají právo ţít společně a spolupracovat. Uvědomuje si svou vlastní kulturní identitu. Uvědomuje si dŧleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích, chápe člověka jako společenskou bytost a zná hlavní typy sociálních útvarŧ. Uvědomuje si význam kvality mezilidských vztahŧ pro harmonický rozvoj osobnosti. Utváří si představu o pojmu lidská solidarita a zaujímá adekvátní etické postoje v kritických fázích ţivota, rozlišuje pozitivní asertivitu od bezohledné a egoistické

ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŦ - Jak se projevuje sociokulturní rozrŧzněnost v regionech ČR a v Evropě. - Jaké jsou modely souţití rŧzných sociokulturních skupin, co je podstata multikulturalismu. - V čem spočívají rozdíly mezi asimilací, integrací, Inkluzí. - Jaká je v současné době situace, pokud jde o imigraci do ČR ( ve srovnání s některými jinými zeměmi v Evropě, např. Švédskem, Švýcarskem, Nizozemskem). - Které příčiny zpŧsobují imigraci ( historické, sociální, ekonomické). - Které příčiny zpŧsobují etnickou, náboţenskou a jinou nesnášenlivost jako moţný zdroj mezinárodního


252

Prŧřezové téma by mělo ţáka připravit pro ţivot ve společnosti zaloţené na multikulturních vztazích.

Český jazyk a literatura, cizí jazyky, dějepis, geografie...

8.

seberealizace. Uplatňuje základní morální normy, aplikuje je ve vlastním ţivotě a čelí aktivně projevŧm amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu.

9.

Uvědomuje si neslučitelnost rasové, náboţenské či jiné intolerance s demokracií.

10.

Vnímá multikulturalitu jako prostředek vzájemného obohacování rŧzných etnik. Chápe, respektuje a aktivně hájí myšlenku, ţe kaţdý jedinec má odpovědnost za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vŧči lidem rŧzných etnických skupin, národností, barvy pleti, náboţenství, sociálního pŧvodu, pohlaví a sexuální orientace. Chápe význam studia cizích jazykŧ jako zdroje poznávání pro osobní ţivot, celoţivotní vzdělávání, pracovní aktivity, mezinárodní komunikaci a kooperaci. Vnímá sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na přetváření společnosti, aby lépe slouţila také zájmŧm minoritních skupin. Rozumí základním pojmŧm

11.

12.

13.

14.

napětí ( interkulturní konflikt) a jak jí předcházet. - Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus. - Jaké jsou postoje a jednání občana České republiky a Evropana ve vztahu k imigraci jako jevu současnosti, k imigrantŧm a k imigrační politice státu a Evropské unie. PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTURALITY - Jaké mám představy o imigrantech, ţadatelích o azyl, uprchlících... - Jak ovlivňují předsudky a stereotypy styk příslušníkŧ majority s cizinci a příslušníky minority. - Jak reaguji na osoby, jejichţ myšlení, cítění a jednání vychází z odlišné kultury, neţ je má vlastní. - Z čeho vzniká strach

253

15.

16.

17.

18.

19.

20.

multikulturní terminologie ( národ, kultura, etnicita, identita, asimilace, integrace, inkluze, kulturní pluralismus, globalizace, xenofobie, rasismus, intolerance a extremismus), zná nejvýznamnější národní symboly a zásady jejich pouţívání. Získává prostřednictvím vzdělávání v cizích jazycích a dalších předmětech vědomosti, praktické dovednosti a přehled o sociokulturním prostředí jiné jazykové oblasti. Poznává jazykové zvláštnosti rŧzných etnik v dnešním multilingvním a multikulturním světě. Dokáţe objasnit obsah pojmŧ majorita a minorita, sociální smír aj., má představu o postavení národnostních a dalších menšin. Rozpozná projevy rasové nesnášenlivosti, vysvětlí příčiny xenofobie v minulosti i současnosti. Rozumí podstatě nejzávaţnějších sociálněpatologických jevŧ i jejich dŧsledkŧm pro společnost. Zná nejdŧleţitější mezinárodní organizace k podpoře multikulturality a orientuje se v jejich funkcích.

z cizincŧ. - Jak mohu změnit své monokulturní představy o lidech na představy multikulturní. - Jak je moţné změnit a zlepšit porozumění mezi lidmi rŧzného kulturního pŧvodu, náboţenství, světového názoru... VZTAH K MULTILINGVNÍ SITUACI A KE SPOLUPRÁCI MEZI LIDMI Z RŦZNÉHO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ - Jak se mohu naučit vyuţívat jazykovou a kulturní pluralitu pro potřebnou diskusi jazykové a kulturní rozrŧzněnosti v ČR a Evropě. - Jakými prostředky mohu rozvíjet své jazykové kompetence pro kontakt a spolupráci s příslušníky jiných etnik v ČR a v Evropě. - Na které instituce a organizace v ČR a

254

v Evropě se mohu obrátit se ţádostí o pomoc při řešení problémŧ multikulturního charakteru. - Jak pouţívat jazyk, abych byl zbaven rasistických a diskriminujících výrazŧ. - Jak mluvit o jiných lidech jako o bytostech, které se odlišují rasovou či etnickou příslušností, náboţenstvím, odlišnou sexuální orientací, aniţ by se znevaţovala jejich rovnoprávnost. - Jak se naučit respektovat, ţe kaţdý jazyk má své specifické rysy, ţádný není nadřazen jiným jazykŧm.

255

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta, septima Časová dotace: 2 hod. + 1 hod. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Uvědomuje si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě. 2. Oceňuje hodnotu přírody, vnímá a je schopen hodnotit rŧzné postoje k postavení člověka v přírodě a k chování člověka vŧči přírodě. 3. Chápe, ţe člověk z hlediska své existence potřebuje vyuţívat přírodní zdroje ve svŧj prospěch, ale vţdy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození ţivotního prostředí. 4. Zná z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvaţuje o nich

ČLOVĚK A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1.

- Jak ovlivňuje člověk ţivotní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání těchto forem ovlivňování z hlediska udrţitelnosti. - Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi vyuţívá a jaké klady a zápory se s jejich vyuţíváním a získáváním pojí. - Jakým zpŧsobem člověk vyuţívá vodu, jaké jsou nejčastější příčiny jejího znečištění, čím je zpŧsoben nedostatek pitné vody a


256

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prŧřezové téma by mělo ţákovi pomoci získat praktické dovednosti a návyky pro běţné denní činnosti napomáhající ke zlepšení ţivotního prostředí.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie, chemie, fyzika, geografie, dějepis, člověk a svět práce, výchova ke zdraví....

5.

6.

7.

8.

v souvislostech a chápe příčiny a následky jejich poškozování. Hledá příčiny neuspokojivého stavu ţivotního prostředí v minulosti i současnosti a hledá moţnosti dalšího vývoje. Chápe velkou provázanost faktorŧ ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a je schopen vybrat optimální řešení v reálných situacích. Dovede nahlíţet rŧzné aspekty ekologických problémŧ, vytvářet si vlastní názor a postoj k nim. Ví, jaké moţnosti má jako občan při ochraně ţivotního prostředí, a umět je vyuţívat.

jaký má dopad na společnost. - K čemu člověk vyuţívá pŧdu a jaké dŧsledky z toho pro ţivotní prostředí vyplývají. - Jaké jsou příčiny rychlého rŧstu lidské populace a jaký vliv má tento rŧst na ţivotní prostředí. - Jaké jsou příčiny a dŧsledky globálních ekologických problémŧ a jaký postoj k tomu zaujímají zainteresované skupiny. - Jaké jsou nástroje a moţnosti řešení globálních ekologických problémŧ ( např. legislativní, dobrovolné/občanské, institucionální, technologické) a jaké jsou moţnosti zapojení jednotlivce do jejich řešení. - Které základní principy se pojí s myšlenkou udrţitelného rozvoje. - Jaké jsou prognózy globálního rozvoje světa na podkladě současného environmentálního jednání lidstva.

257

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta, sexta Časová dotace: á 2 hod. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1.

2.

Ţák si osvojí kritický odstup od podnětŧ přicházejících z mediálních produktŧ ( tedy schopnost přijímat a zpracovávat mediální produkty s vědomím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu.

Je schopen reflexe sebe sama a je schopen nacházet své místo ve společnosti. 3. Uvědomuje si význam nezprostředkovaných mezilidských vztahŧ ( rodinných, partnerských ) a jejich vnitřní emocionální i poznávací dynamiku ( namnoze kontrastující s šablonovitou nabídkou jejich zobrazení v mediálních produktech ). 4. Získá citlivost vŧči kulturním rozdílŧm, chápe je jako obohacení ţivota, učí se rozumět odlišnostem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ


Mediální výchova přináší ţákŧm především doplnění představy:

- vliv médií na uspořádání kaţdodenního ţivota ( od denního rytmu přes rozestavění nábytku po výběr konverzačních témat) - předpokládané či skutečné vlivy některých mediálních obsahŧ na vnitřní rozpoloţení jedince ( násilí, pornografie) - vlivy celospolečenské a kulturní ( vliv na jazykovou kulturu, sdílené společenské hodnoty, na stabilitu společnosti, sport apod.).

1. o fungování rozhodovacích procesŧ v politické komunikaci ( význam médií a „medializace,“ funkce veřejného prostoru, rizika mediální manipulace) 2. o moci a její demokratické kontrole ( představy o společenské úloze ţurnalistiky – „čtvrtý stav,“ „hlídací pes demokracie“ apod.). 3. o veřejnosti a veřejném mínění ( zvláště postavení výzkumŧ veřejného mínění v mediální produkci). Dále jim nabízí představu

258

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, dějepis...

Vnímá ţivotní styl jako výraz vlastní autenticity a odlišuje ho od spotřebních ţivotních stylŧ nabízených masově mediální produkcí. 6. Chápe podstatu a projevy současných trendŧ ve vývoji světa, zvl. integrační a globalizační procesy, a vnímá, jak se tyto trendy projevují v kaţdodenním ţivotě ( včetně mediální nabídky) i v dlouhodobém směřování společnosti.

o současných trendech v mediální produkci podmíněných masovostí mediální produkce a její orientací na zisk a spotřebu ( depolitizace politických témat, zezábavňování, zestejňování).

5.

5.10 Fyzika

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu fyzika: V předmětu fyzika si ţáci osvojují především na základě pozorování, měření a experimentování nejdŧleţitější fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti potřebné k porozumění fyzikálním jevŧm a procesŧm vyskytujícím se v přírodě, v běţném ţivotě i v technické praxi. Fyzika významně přispívá k rozvoji rozumových schopností ţákŧ.

Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Organizuje a řídí vlastní učení se fyzikálním poznatkům při samostatné i skupinové práci, navrhuje sestavení fyzikálních experimentů pro demonstraci fyzikálních jevů, organizuje jeho provedení, zpracovává získané výsledky a interpretuje je, hledá souvislosti mezi nově získanými výsledky a dosavadními vědomostmi, kriticky hodnotí svoji činnost. b) Motivuje se pro další učení fyzikálním a technickým poznatkům a pozitivně hodnotí přínos učení pro svůj další ţivot. c) Efektivně získává fyzikální poznatky různými způsoby: pozorováním, experimenty a měřením, teoretickým studem za vyuţití různých strategií učení. d) Kriticky přistupuje k různým zdrojům fyzikálních informací, získané informace hodnotí z hlediska jejich věrohodnosti, zpracovává je a vyuţívá při svém studiu a praxi.

259

e) Doplňuje si fyzikální vědomosti, pouţívá adekvátní matematické a grafické prostředky k vyjadřování fyzikálních definic, vztahů a zákonů. f) Systemizuje získané fyzikální vědomosti a dovednosti po probrání jednotlivých tematických celků, vědomě je vyuţívá pro svůj další rozvoj a pro uplatnění v praxi. g) Kriticky hodnotí pokrok ve svých fyzikální znalostech, dovednostech a návycích, reaguje na hodnocení ze strany druhých a přijímá radu i kritiku.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Osvojí si strategii praktického řešení fyzikálních nebo technických problémů. b) Uplatňuje při řešení problémů základní myšlenkové operace – analýzu, syntézu, indukci, dedukci, srovnávání, třídění, abstrakci, konkretizaci, generalizaci, zkušenosti, pokus a omyl, fantazii, intuici. c) Uplatňuje logické, matematické, empirické a heuristické metody s vyuţitím fyzikálního a technického jazyk a symboliky. d) Kriticky interpretuje získané informace, ověřuje je, pro své tvrzení vyhledává argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podloţené závěry. e) Odhadne hodnoty veličin, které nemůţe přesně změřit, a chybu měření. f) Je otevřený k poznávání nových a originálních postupů při řešení problémů, zvaţuje moţné klady a zápory jednotlivých variant řešení včetně posouzení jejich rizik a důsledků.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) b) c) d)

Vyjadřuje se jasně, srozumitelně a přiměřeně v mluvených i psaných projevech při popisu fyzikálních jevů. Pouţívá s porozuměním matematická a grafická vyjádření fyzikálních a technických informací různého typu. Prakticky pouţívá komunikativní dovednosti v dalším studiu i ve svém osobním, profesním a občanském ţivotě. Čte s porozuměním a zájmem odborný text, věcně se zúčastňuje diskusí ve škole i na veřejnosti, přiměřeně sebevědomě prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe ve společnosti.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Posuzuje své reálné fyzické a duševní moţnosti, je schopen sebereflexe, odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování koriguje b) Stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i ţivotní podmínky c) Přizpůsobuje se měnícím se podmínkám ve škole i mimo školu, podle svých moţností je aktivně a tvořivě ovlivňuje d) Při skupinové práci uplatňuje své individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti, spolupracuje při dosahování společně stanovených cílů. e) Přispívá k vytváření hodnotných mezilidských vztahů zaloţených na vzájemné úctě, toleranci a vcítění se do pocitů a motivů jednání druhého člověka.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Zodpovědně a tvořivě přistupuje k plnění svých povinností a úkolů vyplývajících z výuky fyziky.

260

b) Je tolerantní, vstřícný, otevřený, ale i kritický k názorům druhých, chápe jejich potřeby a postoje, respektuje různorodost hodnot člověka. c) Hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování. d) Rozhoduje se tak, aby svým chováním a jednáním neohroţoval a nepoškozoval přírodní a ţivotní prostředí, není lhostejný k ţivotu ve svém okolí a k dění ve společnosti.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – KVINTA (humanitní větev) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Pouţívá s porozuměním zavedené fyzikální veličiny. 2. Uţívá s porozuměním zákonné měřicí jednotky pro vyjadřování hodnot veličin a při řešení úloh. 3. Změří vhodnou přímou nebo nepřímou metodou a s přiměřenou přesností délku, hmotnost a hustotu látky. 4. Zpracuje protokol o měření podle vzoru. 5. Určí správně výsledek měření uţitím absolutní a relativní chyby měření. 6. S porozuměním operuje se skalárními a vektorovými veličinami při řešení úloh. 7. Dodrţuje pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

261

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, skupinové vyučování, řešení problémových úloh, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, internet, referát, programy na PC, frontální práce, laboratorní práce, exkurze, didaktické hry…

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prakticky měří a zjišťuje rŧzné veličiny, získané výsledky umí zpracovat a interpretovat.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Matematika a její aplikace – jednotky a jejich převody, úpravy algebraických výrazŧ, zlomky, vektorový počet. Matematika a její aplikace, chemie – práce s Matematickofyzikálními a chemickými tabulkami.

1. Vyuţívá představy hmotného bodu při řešení úloh. 2. Rozhodne, o jakých druh pohybu se jedná. 3. Pouţívá základní kinematické vztahy pro jednotlivé druhy pohybŧ při řešení úloh. 4. Sestrojí grafy závislosti dráhy a rychlosti na čase a vyuţívá tyto grafy k řešení úloh.

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU

Viz výše

1. Uvede příklady pohybových a deformačních účinkŧ síly na těleso. 2. Určí výslednici dvou sil pŧsobících v jednom bodě. 3. Pouţívá Newtonovy pohybové zákony pro předvídání nebo vysvětlení pohybu tělesa při pŧsobení sil a při řešení úloh. 4. Vyuţívá zákon zachování hybnosti při řešení úloh a problémŧ včetně úloh z praxe. 5. Vyuţívá rozkladu sil k řešení úloh a problémŧ 6. Vypočítá zrychlení těles na nakloněné rovině. 7. Uvede příklady uţitečného a škodlivého tření.

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU A SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŦ

Viz výše

1. Uvede příklady, kdy těleso koná a kdy nekoná práci. 2. Určí práci síly výpočtem. 3. Zná souvislost změny kinetické energie s mechanickou prací. 4. Zná souvislost změny potenciální tíhové energie s mechanickou prací v tíhovém poli Země. 5. Vyuţívá zákona zachování mechanické energie při řešení úloh a problémŧ včetně úloh z praxe. 6. Řeší problémy z praxe s pouţitím vztahŧ pro výkon a účinnost.

MECHANICKÁ PRÁCE A MECHANICKÁ ENERGIE

Viz výše

262

Matematika a její aplikace – funkce, řešení rovnic a nerovnic, úlohy o pohybu bez odvození vztahu pro dostředivé zrychlení.

Uţitečné a škodlivé tření v praxi.

Geografie – závislost tíhové síly na zeměpisné šířce. BOZP – bezpečnostní pásy...

1. 2. 3. 4.

Řeší konkrétní úlohy na výpočet gravitační síly. Zakreslí síly vzájemného gravitačního pŧsobení. Řeší jednoduché úlohy na svislý a vodorovný vrh. Řeší úlohy pouţitím Keplerových zákonŧ

GRAVITAČNÍ POLE

Viz výše

Dŧsledky gravitačního pŧsobení Země v praxi.

Geografie - sluneční soustava, vliv Měsíce, slapové jevy, matematika a její aplikace – vektorový počet

1. Popíše posuvný a otáčivý pohyb tuhého tělesa. 2. Řeší úlohy na moment síly a momentovou větu. 3. Zkonstruuje výslednici dvou rŧznoběţných sil pŧsobících v rŧzných bodech tuhého tělesa. 4. Určí výslednici dvou souhlasně rovnoběţných sil a dvou nesouhlasně rovnoběţných sil. 5. Experimentálně určí těţiště tenké desky. 6. Řeší úlohy na dvojici sil, rozklad sil a stabilitu tělesa. 1. Uvede základní rozdíly mezi ideální a reálnou tekutinou. 2. Pouţívá vztah pro výpočet tlaku a tlakové síly. 3. Řeší úlohy s pouţitím Pascalova a Archimédova zákona. 4. Vysvětlí princip hydraulického zařízení. 5. Řeší úlohy z praxe pouţitím rovnice kontinuity.

MECHANIKA Viz výše TUHÉHO TĚLESA

MECHANIKA TEKUTIN

Viz výše

1. Uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek. 2. Vysvětlí rozdíly mezi skupenstvími z hlediska vztahu vnitřní kinetické a vnitřní potenciální energie částic. 3. Uvede příklady stavových změn a rovnováţných stavŧ. 4. Převádí teplotu z Celsiovy stupnice do Kelvinovy stupnice a naopak. 5. Řeší úlohy na výpočet látkového mnoţství, počtu částic v homogenním tělese, molární hmotnosti, molárního objemu. 6. Interpretuje fyzikální význam Avogadrovy konstanty. 1. Zná sloţky vnitřní energie a uvede příklady její změny. 2. Řeší úlohy na změnu vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou.

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY

Viz výše

Chemie

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO, PRÁCE

Viz výše

Matematika a její aplikace – řešení rovnic, práce s MFCHT

263

Uţití jednoduchých strojŧ v praxi.

Hydraulické zařízení, spojené nádoby, vztlaková síla a stavba lodí.

Energie proudící vody a větru- environmentální výchova

3. Interpretuje fyzikální význam měrné tepelné kapacity. 4. Sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší úlohy na její pouţití. 5. Řeší úlohy z praxe na pouţití 1. termodynamického zákona. 6. Uvede příklady na vedení tepla, proudění tepla a tepelné záření. 7. Vyhledáním součinitele tepelné vodivosti rozhodne o tepelné kvalitě materiálu.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – KVINTA (přírodovědná větev) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Pouţívá s porozuměním zavedené fyzikální veličiny. 2. Uţívá s porozuměním zákonné měřicí jednotky pro vyjadřování hodnot veličin a při řešení úloh. 3. Změří vhodnou přímou nebo nepřímou metodou a s přiměřenou přesností délku, hmotnost a hustotu látky. 4. Zpracuje protokol o měření podle vzoru a určí relativní chyby měření. 5. Rozlišuje skalární a vektorové veličiny, s porozuměním operuje s oběma těmito druhy veličin při řešení úloh. 6. Dodrţuje pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví.

7. Vyuţívá představy hmotného bodu při řešení úloh. 8. Umí rozhodnout, o jakých druh pohybu se jedná. 9. Pouţívá základní kinematické vztahy pro jednotlivé

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU

264

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, skupinové vyučování, řešení problémových úloh, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, internet, referát, programy na PC, frontální práce, laboratorní práce, exkurze, didaktické hry… Viz výše

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prakticky měří a zjišťuje rŧzné veličiny, získané výsledky umí zpracovat a interpretovat.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Matematika a její aplikace – jednotky a jejich převody, úpravy algebraických výrazŧ, zlomky, vektorový počet. Matematika a její aplikace, chemie – práce s Matematickofyzikálními a chemickými tabulkami.

Matematika a její aplikace – funkce, řešení rovnic a nerovnic, úlohy

druhy pohybŧ při řešení úloh. 10. Sestrojí grafy závislosti dráhy a rychlosti na čase a vyuţívá tyto grafy k řešení úloh na rovnoměrné a nerovnoměrné pohyby.

1. Uvede příklady pohybových a deformačních účinkŧ síly na těleso. 2. Určí graficky a v jednotlivých případech i početně výslednici dvou sil pŧsobících v jednom bodě. 3. Pouţívá Newtonovy pohybové zákony pro předvídání nebo vysvětlení pohybu tělesa při pŧsobení sil a při řešení úloh. 4. Rozliší inerciální a neinerciální vztaţnou soustavu, pouţívá Galileiho princip relativity pro popis pohybu v rŧzných IVS. 5. Vyuţívá zákon zachování hybnosti při řešení úloh a problémŧ včetně úloh z praxe. 6. Vyuţívá rozkladu sil k řešení úloh a problémŧ 7. Vysvětlí jednoduché případy pŧsobení setrvačných sil. 8. Vypočítá zrychlení těles na nakloněné rovině. 9. Vysvětlí pojem tření. 1. Uvede příklady, kdy těleso koná a kdy nekoná práci. 2. Určí práci síly výpočtem i graficky. 3. Zná souvislost změny kinetické energie s mechanickou prací. 4. Zná souvislost změny potenciální tíhové energie s mechanickou prací v tíhovém poli Země. 5. Vyuţívá zákona zachování mechanické energie při řešení úloh a problémŧ včetně úloh z praxe. 6. Řeší problémy z praxe s pouţitím vztahŧ pro výkon a účinnost.

o pohybu

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU A SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŦ

Viz výše

MECHANICKÁ PRÁCE A MECHANICKÁ ENERGIE

Viz výše

265

Uţitečné a škodlivé tření v praxi.

Geografie – závislost tíhové síly na zeměpisné šířce BOZPbezpečnostní pásy…

Rovnice kontinuity – příklad zákona zachování hmotnosti,Bernoulliho rovnice – příklad zákona zachování mechanické energie.

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Řeší konkrétní úlohy na výpočet gravitační síly. Zakreslí síly vzájemného gravitačního pŧsobení. Vysvětlí význam gravitační konstanty. Rozlišuje pojmy gravitační a tíhová síla, tíha. Vysvětlí závislost tíhové síly na zeměpisné šířce. Řeší úlohy pomocí Keplerových zákonŧ.

1. Popíše posuvný a otáčivý pohyb tuhého tělesa. 2. Řeší praktické úlohy na moment síly a momentovou větu. 3. Experimentálně ověří platnost momentové věty. 4. Zkonstruuje výslednici dvou rŧznoběţných sil pŧsobících v rŧzných bodech tuhého tělesa. 5. Určí výslednici dvou souhlasně rovnoběţných sil a dvou nesouhlasně rovnoběţných sil pŧsobících v rŧzných bodech tuhého tělesa. 6. Experimentálně určí těţiště tenké desky. 7. Vypočítá kinetickou energii valícího se válce. 1. Uvede a vysvětlí základní rozdíly mezi ideální a reálnou tekutinou. 2. Pouţívá vztah pro výpočet tlaku a tlakové síly. 3. Řeší úlohy s pouţitím Pascalova a Archimédova zákona. 4. Vysvětlí princip hydraulického zařízení. 5. Experimentálně určí hustotu pevné látky pouţitím Archimédova zákona. 6. Řeší úlohy z praxe pouţitím rovnice kontinuity a Bernoulliho rovnice. 7. Popíše obtékání těles ideální a reálnou tekutinou.

GRAVITAČNÍ POLE

Viz výše

MECHANIKA Viz výše TUHÉHO TĚLESA

MECHANIKA TEKUTIN

266

Viz výše

Dŧsledky gravitačního pŧsobení Země v praxi.

Geografie - sluneční soustava, vliv Měsíce, slapové jevy Matematika a její aplikace – vektorový počet

Uţití jednoduchých strojŧ v praxi.

Základy fyziky letu, hydraulické zařízení, spojené nádoby, vztlaková síla a stavba lodí.

Energie proudící vody a větru – environmentální výchova

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – SEXTA (humanitní větev) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Popíše postup, kterým se zjistí, zda plyn je nebo není ideální. 2. Vyuţívá stavovou rovnici ideálního plynu o stálé hmotnosti při řešení problémŧ spojených s jeho stavovými změnami. 3. Vyjádří graficky vzájemnou závislost stavových veličin u jednotlivých tepelných dějŧ (p-V, p-T a V-T diagramy).

1. Řeší úlohy na výpočet práce plynu při stálém tlaku. 2. Graficky určí práci plynu pro jednoduché tepelné děje. 3. Graficky znázorní kruhový děj sloţený z jednoduchých tepelných dějŧ a určí horní mez účinnosti kruhového děje. 4. Popíše činnost parní turbíny a spalovacích motorŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŦ

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM

267



MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Matematika a její aplikace – řešení rovnic, práce s grafy, základní rovnice pro tlak ideálního plynu bez odvození, odvození stavové rovnice z experimentu nebo popisem...

Matematika a její aplikace práce s grafy A negativní vliv spalovacích motorŧ na ţivotní prostředí a omezené zásoby paliv pro jejich pohon.

1. Uvede příklady monokrystalŧ, polykrystalŧ, amorfních látek a polymerŧ a vyjmenuje některé jejich vlastnosti a pouţití. 2. Uvede příklady jednoduchých typŧ deformací. 3. Řeší úlohy s pouţitím Hookova zákona. 4. Vyhledá v tabulkách meze pevnosti rŧzných materiálŧ a porovná je z hlediska jejich pevnosti. 5. Řeší úlohy na teplotní délkovou a objemovou roztaţnost pevných těles. 6. Uvede příklady praktické aplikace teplotní roztaţnosti. 1. Uvede vlastnosti povrchové vrstvy kapalin. 2. Zdŧvodní zakřivení povrchu kapaliny u stěny nádoby. 3. Uvede příklady z praxe na kapilární elevaci a depresi. 4. Řeší úlohy na teplotní objemovou roztaţnost kapalin a změnu hustoty kapaliny s teplotou. 5. Uvede příklady z praxe, kdy je třeba počítat s teplotní roztaţností kapalin a kde se tohoto jevu uţívá. 1. Rozlišuje děje: změna skupenství, chemická změna a rozpouštění látky. 2. Řeší úlohy s pouţitím vztahŧ pro skupenské teplo. 3. Interpretuje fyzikální význam měrného skupenského tepla. 4. Popíše, jak určit, zda pára je sytá nebo přehřátá. 5. Vysvětlí princip tlakového hrnce. 6. Rozumí veličinám, které popisují vodní páru v atmosféře. 1. Uvede příklady kmitavých pohybŧ z praxe. 2. Popíše souvislosti harmonického pohybu s rovnoměrným pohybem bodu po kruţnici. 3. Řeší úlohy s pouţitím vztahu pro okamţitou výchylku kmitavého pohybu bodu. 4. Sestrojí graf závislosti okamţité výchylky na čase a dovede v tomto grafu číst. 5. Řeší úlohy s pouţitím vztahu pro dobu kmitu pruţiny a matematického kyvadla.

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

Viz výše

Deformace tlakem, úmyslná změna tlaku. Teplotní roztaţnost v praxi.

Chemie, geologie – typy krystalŧ, vazební síly, práce s MFCHT...

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN

Viz výše

Teplotní roztaţnost kapalin v praxi.

Biologie – pohyb drobných ţivočichŧ po vodní hladině, práce s MFCHT...

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Viz výše

Návaznost na učivo o tepelných dějích (obrácený cyklus tepelného děje). Matematika a její aplikace - práce s grafy, práce s MFCHT...

KMITÁNÍ MECH. OSCILÁTORU

Viz výše

Vazba na kinematiku a dynamiku hmotného bodu. Matematika a její aplikace – goniometrické funkce, práce s grafy

268

6. Uvede praktické příklady rezonance.

1. Popíše vznik vlnění v pruţném látkovém prostředí. 2. Ilustruje na příkladech druhy vlnění. 3. Vyuţívá vztahu mezi vlnovou délkou, frekvencí a rychlostí vlnění při řešení konkrétních problémŧ. 4. Objasní vznik stojatého vlnění. 5. Objasní na příkladu vyuţití Huygensova principu. 6. Řeší úlohy na Snellŧv zákon. 7. Uvede příklady, kdy lze pozorovat ohyb vlnění. 1. Rozliší, kdy jde o zvuk, ultrazvuk, infrazvuk. 2. Řeší úlohy, ve kterých se vyskytuje veličina rychlost zvuku. 3. Zná základní charakteristiky tónu, umí rozhodnout, který ze dvou tónŧ má větší výšku. 4. Vysvětlí vznik ozvěny. 5. Uvede příklady vyuţití ultrazvuku. 6. Dovede se chránit před nadměrným hlukem. 1. Popíše vlastnosti elektricky nabitých těles. 2. Chápe elektrické pole jako zprostředkovatele interakce. 3. Řeší úlohy uţitím Coulombova zákona. 4. Popíše elektrické pole pomocí veličin intenzita el. pole, el. napětí. 5. Zelektruje těleso elektrostatickou indukcí. 6. Řeší úlohy na výpočet kapacity deskového kondenzátoru a na jednoduchá zapojení s kondenzátory. 1. Rozliší elektromotorické napětí (napětí naprázdno) od svorkového napětí. 2. Řeší úlohy na vztah pro ustálený proud. 3. Nakreslí schéma jednoduchého elektrického obvodu zapojí obvod podle tohoto schématu. 4. Změří napětí a proud v el. obvodu.

MECHANICKÉ VLNĚNÍ

Viz výše

ZVUKOVÉ VLNĚNÍ

Viz výše

Výroba hudebních nástrojŧ, stavba koncertních síní, přednáškových sálŧ…

Biologie – učivo o uchu, péčo o zdraví

ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE

Viz výše

Zná pozitivní i negativní účinky elektrostatického náboje (popílkové filtry, textilní výroba…).

VZNIK ELEKTRICKÉHO PRODU

Viz výše

Chemie – ionty, kovová vazba… Práce s MFCHT – vyhledání hodnot relativní permitivity látek Environmentální výchova – ochrana ţivotního prostředí BOZP – zásady bezpečnosti práce s elektrickým proudem

269

Matematika a její aplikace – goniometrické funkce

5. Určí odchylku a relativní odchylku při měření U a I. 6. Dodrţuje zásady pro práci v laboratoři.

1. Vyuţívá Ohmova zákona pro část obvodu i pro uzavřený obvod při řešení úloh a praktických problémŧ. 2. Vysvětlí pokles elektromotorického napětí zdroje při jeho zatíţení. 3. Řeší úlohy na vztahy pro odpor, práci a výkon. 4. Řeší jednoduché úlohy s pouţitím Kirchhoffových zákonŧ. 5. Pouţívá reostat a potenciometr k regulaci U a I. 6. Vysvětlí zkrat a funkci pojistek. 1. Vysvětlí, jak se liší elektrické vlastnosti kovŧ, polovodičŧ a izolantŧ. 2. Nakreslí schéma zapojení diody a provede zapojení. 3. Změří VA charakteristiku polovodičové diody. 1. Vysvětlí rozdíl mezi vedením proudu v kovech a kapalinách. 2. Řeší úlohy s pouţitím Faradayových zákonŧ. 3. Zná princip galvanického článku a akumulátoru. 4. Vysvětlí praktické pouţití elektrolýzy.

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH

Viz výše

ELEKTRICKÝ PROUD V POLOVODIČÍCH

Viz výše

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH

Viz výše

5. Popíše druhy výbojŧ. 6. Uvede příklady praktického pouţití výbojŧ v plynech. 7. Uvede příklady pouţití vlastností elektronového svazku v praxi.

ELEKTRICKÝ PROUD V PLYNECH A VE VAKUU

Viz výše

270

Matematika a její aplikace – řešení rovnic, úpravy algebraických výrazŧ, práce s MFCHT

Chemie - elektrolýza Environmentální výchova – negativní dŧsledky elektrolýzy na ţivotní prostředí, péče o akumulátory

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – SEXTA (přírodovědná větev) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek. 2. Nakreslí graf závislosti výsledný síly mezi dvěma částicemi na vzdálenosti těchto částic. 3. Vysvětlí rozdíly mezi skupenstvími z hlediska vzájemného vztahu vnitřní kinetické a vnitřní potenciální energie částic. 4. Uvede příklady stavových změn a rovnováţných stavŧ. 5. Převádí teplotu ve °C na teplotu v K a naopak. 6. Řeší úlohy na výpočet látkového mnoţství, počtu částic v homogenním tělese, molární hmotnosti a molárního objemu. 7. Interpretuje fyzikální význam Avogadrovy konstanty. 1. Řeší úlohy na změnu vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou. 2. Interpretuje fyzikální význam měrné tepelné kapacity. 3. Sestaví kalorimetrickou rovnici a řeší úlohy na její pouţití. 4. Uvede příklady na vedení tepla, proudění tepla a tepelné záření. 5. Řeší úlohy z praxe na pouţití prvního termodynamického zákona. 6. Zjištěním součinitele tepelné vodivosti rozhodne o tepelné kvalitě materiálu.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY

VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE, TEPLO

271



MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Matematika a její aplikace – řešení rovnic a nerovnic, počítání s mocninami, práce s grafy.

Práce s MFCHT Matematika a její aplikace – řešení rovnic, práce s grafy.

7. Popíše postup, kterým se zjistí, zda plyn je nebo není ideální. 8. Řeší úlohy na střední kvadratickou rychlost. 9. Vyuţívá stavovou rovnici ideálního plynu o stálé hmotnosti při řešení problémŧ spojených s jeho stavovými změnami. 10. Vyjádří graficky vzájemnou závislost stavových veličin u jednotlivých tepelných dějŧ (p-V, p-T a V-T diagramy). 11. Vysvětlí princip rotační olejové vývěvy. 12. Vysvětlí princip sněhového hasicího přístroje. 1. Řeší úlohy na výpočet práce plynu při stálém tlaku. 2. Graficky určí práci plynu pro jednoduché tepelné děje. 3. Graficky znázorní kruhový děj sloţený z jednoduchých tepelných dějŧ a určí horní mez účinnosti kruhového děje. 4. Aplikuje poznatky o kruhovém ději k objasnění funkce tepelných motorŧ.

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŦ

Viz výše

Matematika a její aplikace – řešení rovnic, práce s grafy

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM

Viz výše

Rozlišuje krystalické a amorfní látky. Uvede příklady jednoduchých typŧ deformací. Řeší úlohy s pouţitím Hookova zákona. Vyhledá v tabulkách meze pevnosti rŧzných materiálŧ a porovná je z hlediska jejich pevnosti. Řeší úlohy na teplotní délkovou a objemovou roztaţnost pevných těles. Uvede příklady praktické aplikace teplotní roztaţnosti. Vysvětlí vlastnosti povrchové vrstvy kapalin. Objasní fyzikální význam povrchového napětí. Vysvětlí vznik kapilární elevace a deprese, uvede příklady z praxe. Řeší úlohy na teplotní objemovou roztaţnost kapalin a změnu hustoty kapaliny s teplotou. Uvede příklady z praxe, kdy je třeba počítat s teplotní roztaţností kapalin a kde se tohoto jevu uţívá.

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

Viz výše

Deformace tlakem, úmyslná změna tlaku, teplotní roztaţnost v praxi.

Matematika a její aplikace – práce s grafy Negativní vliv spalovacích motorŧ na ţivotní prostředí a omezené zásoby paliv pro jejich pohon Chemie, geologie – typy krystalŧ, vazební síly, práce s MFCHT

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN

Viz výše

Teplotní roztaţnost kapalin v praxi.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. 2. 3. 4. 5.

272

Biologie – pohyb drobných ţivočichŧ po vodní hladině, práce s MFCHT

1. Vysvětlí jednotlivé změny skupenství z hlediska kinetické teorie látek a pouţitím fázového diagramu. 2. Interpretuje fyzikální význam měrného skupenského tepla. 3. Sestaví a řeší kalorimetrickou rovnici zahrnující změny skupenství. 4. Určuje hodnoty z křivky syté vodní páry a umí je interpretovat. 5. Vysvětlí princip chladničky a tepelného čerpadla. 6. Popíše, jak určit, zda pára je sytá nebo přehřátá. 7. Vysvětlí princip tlakového hrnce. 8. Rozumí veličinám, které popisují vodní páru v atmosféře. 1. Uvede příklady kmitavých pohybŧ z praxe. 2. Popíše souvislosti harmonického pohybu s rovnoměrným pohybem bodu po kruţnici. 3. Řeší úlohy na vztah pro okamţitou výchylku kmitavého pohybu tělesa. 4. Sestrojí graf závislosti okamţité výchylky na čase a dovede v tomto grafu číst. 5. Provede grafickou superpozici dvou sloţek harmonického kmitání téhoţ směru. 6. Vysvětlí příčinu harmonického pohybu. 7. Aplikuje zákon zachování mechanické energie na mechanický oscilátor. 8. Řeší úlohy s pouţitím vztahu pro dobu kmitu pruţiny a matematického kyvadla. 9. Experimentálně určí tuhost pruţiny a tíhové zrychlení. 10. Uvede praktické příklady rezonance. 11. Vysvětlí podmínky, za kterých dojde ke kmitŧm tlumeným, netlumeným a nuceným. 1. Popíše vznik vlnění v pruţném látkovém prostředí. 2. Ilustruje na příkladech druhy vlnění. 3. Vyuţívá vztahu mezi vlnovou délkou, frekvencí a rychlostí vlnění při řešení konkrétních problémŧ. 4. Řeší úlohy na pouţití rovnice postupné vlny. 5. Vysvětlí jev interference dvou koherentních vlnění.

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Viz výše

Návaznost na učivo o tepelných dějích (obrácený cyklus tepelného děje). Matematika a její aplikace - práce s grafy, práce s MFCHT

KMITÁNÍ MECH. OSCILÁTORU

Viz výše

Vazba na kinematiku a dynamiku hmotného bodu Matematika a její aplikace – goniometrické funkce, práce s grafy

MECHANICKÉ VLNĚNÍ

Viz výše

Matematika a její aplikace – goniometrické funkce

273

6. 7. 8. 9. 1. 2. 3.

4. 5. 6.

Objasní vznik stojatého vlnění. Objasní na příkladu vyuţití Huygensova principu. Řeší úlohy na Snellŧv zákon. Uvede a popíše příklady, kdy lze pozorovat interferenci a ohyb vlnění. Rozliší, kdy jde o zvuk, ultrazvuk, infrazvuk, zná přibliţně frekvenční intervaly. Řeší úlohy, ve kterých se vyskytuje veličina rychlost zvuku. Zná základní charakteristiky tónu, umí rozhodnout, který ze dvou tónŧ má větší výšku, předvede změnu výšky tónu struny. Vysvětlí vznik ozvěny. Uvede příklady vyuţití ultrazvuku. Dovede se chránit před nadměrným hlukem.

ZVUKOVÉ VLNĚNÍ

Viz výše

Výroba hudebních nástrojŧ, stavba koncertních síní, přednáškových sálŧ…

Biologie – učivo o uchu, péčo o zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – SEPTIMA (humanitní větev) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Chápe magnetické poje jako zprostředkovatele interakce. 2. Popíše, popř. nakreslí chování magnetky v magnetickém poli permanentního magnetu, vodiče s proudem a v magnetickém poli Země. 3. Znázorní indukčními čarami magnetické pole permanentního magnetu, přímého vodiče s proudem a cívky s proudem. 4. Určí směr a velikost magnetické síly pŧsobící na vodič s proudem a na částici s nábojem.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

274

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, skupinové vyučování, řešení problémových úloh, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace,



1. Demonstruje vznik indukovaného napětí jednoduchými pomŧckami. 2. Vysvětlí podstatu jevu elektromagnetická indukce. 3. Vysvětlí směr indukovaného proudu uţitím Lenzova zákona. 4. Řeší jednoduché úlohy uţitím Faradayova zákona. 5. Uvede příklady vyuţití elektromagnetické indukce. 1. Nakreslí grafy závislosti proudu a napětí na čase pro všechny jednoduché obvody střídavého proudu s R, L, C. 2. Rozlišuje okamţitou, maximální a efektivní hodnotu napětí a proudu. 3. Řeší úlohy na výpočet střední hodnoty výkonu střídavého proudu a na výpočet práce z činného výkonu. 1. Popíše a objasní činnost alternátoru, trojfázového generátoru, elektromotoru. 2. Uvede příklady elektromotorŧ v domácnosti, praxi. 3. Řeší úlohy na pouţití rovnice transformátoru. 4. Uvede příklady transformace nahoru a dolŧ. 5. Zdŧvodní transformaci nahoru při dálkovém přenosu elektrické energie. 6. Porovná jednotlivé typy elektráren podle účinnosti a vlivu na ţivotní prostředí. 1. Objasní funkci polovodičové diody jako usměrňovače. 2. Vysvětlí podstatu tranzistorového jevu zjednodušeným modelem.

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

video, internet, referát, programy na PC, frontální práce, laboratorní práce, exkurze, didaktické hry… Viz výše

STŘÍDAVÝ PRODU

Viz výše

Matematika a její aplikace – práce s grafy funkcí

STŘÍDAVÝ PROUD V ENERGETICE

Viz výše

Environmentální výchova –výroba elektrické energie a vliv na ţivotní prostředí. Biologie – účinky elektrického proudu na lidské tělo BOZP – 1. pomoc při zásahu el. proudem

FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ELEKTRONIKY

Viz výše

275

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Viz výše

BOZP – ochrana před elektromagnetickými vlnami.

PŘENOS INFORMACÍ ELEKTROMAGNETICKÝM VLNĚNÍM

Viz výše

Mediální výchova – média a mediální produkce – rozhlas, televize, fyzikálnětechnické základy médií

ZÁKLADNÍ POJMY OPTIKY

Viz výše

1. Pozná jevy zpŧsobené interferencí světla. 2. Popíše výsledek ohybu světla na hraně na mříţce v bílém a v monofrekvenčním světle. 3. Vysvětlí zpŧsob polarizace světla a podstatu i pouţití polarizačního filtru.

VLNOVÁ OPTIKA

Viz výše

Návaznost na poznatky o mechanickém vlnění.

1. Rozliší skutečný a zdánlivý obraz při zobrazené. 2. Sestrojí obraz předmětu pomocí rovinného a kulového zrcadla a pomocí tenké čočky a uvede jeho vlastnosti. 3. Řeší úlohy pouţitím zobrazovací rovnice pro kulové zrcadlo a pro tenkou čočku. 4. Vypočítá měřítko optického zobrazení (příčné zvětšení) Z. 5. Popíše oko jako optickou soustavu. 6. Experimentálně určí ohniskovou vzdálenost čočky. 7. Zná podstatu lupy, mikroskopu a dalekohledu.

OPTICKÉ ZOBARZOVÁNÍ

Viz výše

Matematika a její aplikace – řešení rovnic, úpravy algebraických výrazŧ, práce s MFCHT Biologie – oko BOZP – ochrana zraku

1. 2. 3. 4.

Popíše jevy v oscilačním obvodu LC. Zakreslí časový prŧběh kmitŧ napětí a proudu. Vypočítá vlastní frekvenci. Chápe elektromagnetické pole jako zprostředkovatele interakce.

1. Vysvětlí princip činnosti mikrofonu.

1. 2. 3. 4. 5.

Vypočítá rychlost světla v optickém prostředí. Nakreslí odraţený a lomený paprsek. Aplikuje úplný odraz v praxi. Řeší úlohy na odraz a lom světla. Vypočítá mezní úhel.

276

8. Zná podstatu vad oka a zpŧsoby korekce těchto vad.

1. Uvede příklady praktického vyuţití rŧzných druhŧ elektromagnetického záření. 2. Zná podstatu spektrální analýzy. 3. Uvede příklady uţití rentgenového záření.

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO ENERGIE

Viz výše

Chemie – spektrální analýza BOZP – ochrana před škodlivým zářením

1. Uvede příklady platnosti principu relativity. 2. Interpretuje princip stálé rychlosti světla. 3. Řeší úlohy na aplikaci vztahŧ pro hmotnost tělesa, hmotnostní úbytek, energii, změnu celkové energie a klidovou energii.

SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

Viz výše

Chemie – zákon zachování hmotnosti a zákon zachování energie při chemických dějích

1. Vypočítá energii kvanta pomocí frekvence a konstanty h. 2. Popíše vnější fotoelektrický jev a zná jeho základní vlastnosti. 3. Řeší úlohy na Einsteinovu rovnici pro fotoefekt. 4. Zná vlastnosti fotonu, určí jeho energii a hybnost. 5. Řeší úlohy pouţitím de Broglieho vztahu. 1. Uvede vztahy mezi spektrálními zákonitostmi a stavbou atomu. 2. Popíše kvantově mechanický model atomu. 3. Zná význam kvantových čísel a jejich souvislost s fyzikálními veličinami popisujícími atom. 4. Určí pomocí označení podslupek pouţívaných v chemii hlavní a vedlejší kvantové číslo a maximální počet elektronŧ v dané podslupce. 5. Vyhledá elektronovou konfiguraci atomu v periodické soustavě prvkŧ. 6. Vysvětlí význam Pauliho principu.

ZÁKALDNÍ POZNATKY KVANTOVÉ FYZIKY

Viz výše

Návaznost na téma o polovodičích – vnitřní fotoefekt – fotorezistor, fotodioda, fotočlánek.

ATOMOVÁ FYZIKA

Viz výše

Chemie - chemické prvky, periodická soustava prvkŧ, chemické vazby.

277

7. Objasní pojmy excitace, ionizace a disociace. 8. Uvede příklady vyuţití laserového záření.

1. Uvede základní charakteristiky atomového jádra. 2. Uvede typy radioaktivních přeměn a příklady praktického vyuţití radioaktivity. 3. Zná zpŧsoby ochrany člověka před radioaktivním zářením. 4. Řeší úlohy s vyuţitím zákona radioaktivní přeměny. 5. Pouţívá symboliku zápisu jaderných reakcí. 6. Řeší úlohy pouţitím zákonŧ zachování u jaderných reakcí. 7. Objasní princip činnosti jaderných reaktorŧ a elektráren. 1. Uvede příklady základních částic a elementárních částic. 2. Zná základní druhy detektorŧ částic a vysvětlí stručně princip jejich činnosti. 3. Zná základní typy urychlovačŧ částic a vysvětlí stručně princip jejich činnosti. 4. Uvede konkrétní příklady uplatnění jednotlivých typŧ interakcí v rŧzných systémech. 1. Objasní s vyuţitím poznaných fyzikálních zákonŧ pohybu těles a jejich vzájemného pŧsobení pohyby planet a dalších objektŧ sluneční soustavy. 2. Vyuţívá poznané fyzikální zákony k objasnění mořského přílivu a odlivu, polární záře a mechanismu zatmění Slunce a Měsíce.

JADERNÁ FYZIKA

Viz výše

ČÁSTICOVÁ FYZIKA

Viz výše

ASTROFYZIKA

Viz výše

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – SEPTIMA (přírodovědná větev) 278

Matematika a její aplikace – exponenciální funkce a rovnice BOZP – ochrana před radioaktivním zářením.

Geografie– přírodní prostředí


1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Popíše vlastnosti elektricky nabitých látek. Chápe elektrické pole jako zprostředkovatele interakce. Řeší úlohy uţitím Coulombova zákona. Popíše elektrické pole pomocí veličin intenzita el. pole, el. napětí, el. potenciál, znázorní graficky a vypočítá jejich hodnoty. Zelektruje těleso elektrostatickou indukcí a vysvětlí princip tohoto jevu. Předvídá chování vodičŧ a izolantŧ v elektrickém poli za rŧzných podmínek. Řeší úlohy na výpočet kapacity deskového kondenzátoru a na jednoduchá zapojení s kondenzátory. Vysvětlí funkci elektrostatického filtru a funkci uzemnění. Vysvětlí mechanismus vedení el. proudu. Rozliší elektromotorické napětí (napětí naprázdno) od svorkového napětí. Řeší úlohy na vztah pro ustálený proud. Nakreslí schéma jednoduchého elektrického obvodu a zapojí obvod podle tohoto schématu. Změří napětí a proud v el. obvodu. Určí odchylku a relativní odchylku při měření U a I. Dodrţuje zásady pro práci v laboratoři. Vyuţívá Ohmova zákona pro část obvodu i pro uzavřený obvod při řešení úloh a praktických problémŧ. Změří odpor rezistoru, spotřebiče. Změří VA charakteristiku prvku v obvodu. Řeší úlohy na vztahy pro odpor, práci a výkon. Řeší úlohy s pouţitím Kirchhoffových zákonŧ. Pouţívá reostat a potenciometr k regulaci U a I. Vysvětlí zkrat a funkci pojistek.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE

Viz výše

VZNIK ELEKTRICKÉHO PRODU

Viz výše

BOZP – zásady bezpečnosti práce s elektrickým proudem

ELEKTRICKÝ PROUD V KOVECH

Viz výše

Matematika a její aplikace – řešení rovnic, úpravy algebraických výrazŧ, práce s MFCHT

279

Zná pozitivní i negativní účinky elektrostatického náboje (popílkové filtry, textilní výroba…).

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Chemie – ionty, kovová vazba… Práce s MFCHT – vyhledání hodnot relativní permitivity látek Environmentální výchova – ochrana ţivotního prostředí

1. Vysvětlí, jak se liší elektrické vlastnosti kovŧ, polovodičŧ a izolantŧ. 2. Zdŧvodní rozdíl mezi příměsovou a vlastní vodivostí. 3. Objasní vznik hradlové vrstvy. 4. Vysvětlí diodový jev. 5. Změří VA charakteristiku polovodičové diody. 6. Rozezná termistor, diodu, fotodiodu, fotorezistor a uvede jejich vyuţití v praxi. 1. Vysvětlí rozdíl mezi vedením proudu v kovech a kapalinách. 2. Interpretuje význam Faradayovy konstanty. 3. Řeší úlohy s pouţitím Faradayových zákonŧ. 4. Zná princip galvanického článku a akumulátoru. 5. Vysvětlí praktické pouţití elektrolýzy i její negativní projevy. 1. Popíše druhy výbojŧ a příčiny jejich vzniku. 2. Uvede příklady praktického pouţití výbojŧ v plynech. 3. Vysvětlí podstatu katodové záření a jeho pouţití v praxi. 1. Chápe magnetické poje jako zprostředkovatele interakce. 2. Popíše, popř. nakreslí chování magnetky v magnetickém poli permanentního magnetu, vodiče s proudem a v magnetickém poli Země. 3. Znázorní indukčními čarami magnetické pole permanentního magnetu, přímého vodiče s proudem a cívky s proudem. 4. Určí směr a velikost magnetické síly pŧsobící na vodič s proudem a na částici s nábojem. 5. Vypočítá magnetickou indukci v okolí přímého vodiče a uvnitř dlouhého solenoidu. 6. Rozliší dia-, para- a feromagnetické látky.

ELEKTRICKÝ PROUD V POLOVODIČÍCH

Viz výše

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH

Viz výše

ELEKTRICKÝ PROUD V PLYNECH A VE VAKUU STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

Viz výše

280

Výklad, skupinové vyučování, řešení problémových úloh, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, internet, referát, programy na PC, frontální práce, laboratorní práce, exkurze, didaktické hry…

Chemie - elektrolýza Environmentální výchova – negativní dŧsledky elektrolýzy na ţivotní prostředí, péče o akumulátory..

Práce s MFCHT

1. Vypočítá magnetický indukční tok plochou cívky. 2. Demonstruje vznik indukovaného napětí jednoduchými příklady. 3. Vysvětlí podstatu jevu elektromagnetická indukce. 4. Vysvětlí směr indukovaného proudu uţitím Lenzova zákona. 5. Řeší jednoduché úlohy uţitím Faradayova zákona a vztahu pro indukčnost cívky. 6. Uvede příklady vyuţití elektromagnetické indukce. 7. Graficky znázorní časový prŧběh proudu a celkového napětí v cívce při zapnutí a vypnutí proud. 1. Nakreslí grafy závislosti proudu a napětí na čase pro všechny jednoduché obvody střídavého proudu s R, L, C. 2. Řeší jednoduché střídavé obvody pomocí fázorového diagramu. 3. Řeší jednoduché úlohy na výpočet impedance sériového obvodu R, L, C a na určení rezonanční frekvence. 4. Rozlišuje okamţitou, maximální a efektivní hodnotu napětí a proudu. 5. Řeší úlohy na výpočet střední hodnosty výkonu střídavého proudu a na výpočet práce z činného výkonu. 1. Popíše a objasní činnost alternátoru, trojfázového generátoru, elektromotoru, transformátoru a jednotlivých typŧ elektráren. 2. Nakreslí časový diagram a fázorový diagram trojfázového napětí. 3. Rozlišuje fázové a sdruţené napětí, zná tyto hodnoty u spotřebitelské sítě. 4. Uvede příklady transformace nahoru a dolŧ. 5. Zdŧvodní transformaci nahoru při dálkovém přenosu elektrické energie. 6. Porovná jednotlivé typy elektráren podle účinnosti a vlivu na ţivotní prostředí.

NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

Viz výše

STŘÍDAVÝ PROUD

Viz výše

Matematika a její aplikace – práce s grafy funkcí

STŘÍDAVÝ PROUD V ENERGETICE

Viz výše

Environmentální výchova – výroba elektrické energie a vliv na ţivotní prostředí. Biologie – účinky elektrického proudu na lidské tělo. BOZP – 1. pomoc při zásahu el. proudem.

281

1. Nakreslí schéma zapojení tranzistoru se společným emitorem. 2. Vysvětlí podstatu tranzistorového jevu. 3. Objasní funkci tranzistorového zesilovač na jednom zesilovacím stupni. 4. Má informace o dalších polovodičových součástkách. 1. Popíše jevy v oscilačním obvodu LC. 2. Zakreslí časový prŧběh kmitŧ napětí a proudu. 3. Vypočítá vlastní frekvenci. 4. uvede zpŧsob, jak dochází k přenosu energie v oscilačním obvodu napojeného na zdroj napětí. 5. Znázorní elektromagnetickou vlnu na dvouvodičovém vedení. 6. Popíše experimenty dokazující vlastnosti elektromagnetického vlnění. 7. Chápe elektromagnetické pole jako zprostředkovatele interakce. 1. Vysvětlí princip činnosti mikrofonu. 2. Popíše blokové schéma vysílače a základní druhy modulace nosné vlny. 3. Popíše blokové schéma rozhlasového přijímače.

FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ELEKTRONIKY

Viz výše

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Viz výše

BOZP – ochrana před elektromagnetickými vlnami.

PŘENOS INFORMACÍ ELEKTROMAGNETICKÝM VLNĚNÍM

Viz výše

Mediální výchova – média a mediální produkce – rozhlas, televize, fyzikálnětechnické základy médií...

VZDĚLÁVACÍ OBSAH FYZIKA – OKTÁVA (přírodovědná větev) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Vypočítá rychlost světla v optickém prostředí.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZÁKLADNÍ

METODY A FORMY PRÁCE Viz výše

282



2. 3. 4. 5.

Nakreslí odraţený a lomený paprsek. Aplikuje úplný odraz v praxi. Řeší úlohy na odraz a lom světla. Změří index lomu.

POJMY OPTIKY

1. 2. 3. 4.

Stanoví podmínky pro zesílení a pro zeslabení světla. Pozná jevy zpŧsobené interferencí světla. Vysvětlí vznik interferenčních maxim a minim. Popíše výsledek ohybu světla na hraně na mříţce v bílém a v monofrekvenčním světle. Rozliší spektrum vytvořené hranolem a mříţkou. Vysvětlí zpŧsob polarizace světla a podstatu i pouţití. Rozliší skutečný a zdánlivý obraz při zobrazení. Sestrojí obraz předmětu pomocí rovinného a kulového zrcadla a pomocí tenké čočky a uvede jeho vlastnosti. Řeší úlohy pouţitím zobrazovací rovnice pro kulové zrcadlo a pro tenkou čočku. Vypočítá měřítko optického zobrazení (příčné zvětšení) Z. Popíše oko jako optickou soustavu. Experimentálně určí ohniskovou vzdálenost čočky. Zná podstatu lupy, mikroskopu a dalekohledu. Zná podstatu vad oka a zpŧsoby korekce těchto vad. Uvede příklady praktického vyuţití rŧzných druhŧ elektromagnetického záření. Zná a dodrţuje pravidla dostatečného osvětlení. Objasní rozdíl mezi zářivou a světelnou energií. Řeší jednoduché úlohy na pouţití vztahu pro osvětlení. Zná podstatu spektrální analýzy. Uvede příklady uţití rentgenového záření.

VLNOVÁ OPTIKA

Viz výše

Návaznost na poznatky o mechanickém vlnění.

OPTICKÉ ZOBARZOVÁNÍ

Viz výše

Matematika a její aplikace – řešení rovnic, úpravy algebraických výrazŧ, práce s MFCHT Biologie – oko BOZP – ochrana zraku

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO ENERGIE

Výklad, skupinové vyučování, řešení problémových úloh, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, internet, referát, programy

Chemie – spektrální analýza BOZP – ochrana před škodlivým zářením

5. 6. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

283

na PC, frontální práce, laboratorní práce, exkurze, didaktické hry… Viz výše

1. Uvede příklady platnosti principu relativity. 2. Vysvětlí pojmy relativnost současnosti, kontrakce délek, dilatace času. 3. Řeší úlohy na aplikaci vztahŧ pro hmotnost tělesa, hmotnostní úbytek, energii, změnu celkové energie a klidovou energii.

SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

1. Vypočítá kvanta pomocí frekvence a konstanty h. 2. Popíše vnější fotoelektrický jev a zná jeho základní vlastnosti. 3. Řeší úlohy na Einsteinovu rovnici pro fotoefekt. 4. Zná vlastnosti fotonu, určí jeho energii a hybnost. 5. Řeší úlohy pouţitím de Broglieho vztahu. 6. Objasní pojmy kvantování energie, stacionární stav, kvantové číslo, energetická hladina. 1. Uvede vztahy mezi spektrálními zákonitostmi a stavbou atomu. 2. Popíše kvantově mechanický model atomu. 3. Zná význam kvantových čísel a jejich souvislost s fyzikálními veličinami popisujícími atom. 4. Určí pomocí označení podslupek pouţívaných v chemii počet elektronŧ v dané podslupce. 5. Vyhledá elektronovou konfiguraci atomu v periodické soustavě prvkŧ. 6. Vysvětlí význam Pauliho principu. 7. Objasní názorně vznik iontové a kovalentní vazby. 8. Objasní pojmy excitace, ionizace a disociace. 9. Uvede příklady vyuţití laserového záření. 1. Uvede základní charakteristiky atomového jádra.

ZÁKALDNÍ POZNATKY KVANTOVÉ FYZIKY

Viz výše

Návaznost na téma o polovodičích – vnitřní fotoefekt – fotorezistor, fotodioda, fotočlánek.

ATOMOVÁ FYZIKA

Viz výše

Chemie - chemické prvky, periodická soustava prvkŧ, chemické vazby.

JADERNÁ FYZIKA

Viz výše

Matematika

284

Chemie – zákon zachování hmotnosti a zákon zachování energie při chemických dějích

a

její

2. Popíše vlastnosti jaderných sil. 3. Řeší úlohy na vazbovou energii jader. 4. Uvede typy radioaktivních přeměn a příklady praktického vyuţití radioaktivity. 5. Zná zpŧsoby ochrany člověka před radioaktivním zářením. 6. Řeší úlohy s vyuţitím zákona radioaktivní přeměny. 7. Pouţívá symboliku zápisu jaderných reakcí. 8. Řeší úlohy na pouţití zákonŧ zachování u jaderných reakcí. 9. Objasní získávání energie štěpením těţkých jader. 10. Popíše princip činnosti jaderných reaktorŧ a elektráren. 11. Porovná energie získané spalováním uhlí a štěpením uranu. 1. Uvede příklady základních částic a elementárních částic. 2. Zná základní druhy detektorŧ částic a vysvětlí stručně princip jejich činnosti. 3. Zná základní typy urychlovačŧ částic a vysvětlí stručně princip jejich činnosti. 4. Uvede konkrétní příklady uplatnění jednotlivých typŧ interakcí v rŧzných systémech. 1. Porovná elektrodynamický obraz světa a současný obraz světa. 2. Vysvětlí, v čem spočívá klíčové postavení fyziky mezi ostatními přírodními vědami, a uvede některá moderní technická vyuţití fyzikálních objevŧ. 3. Má přehled o soustavě fyzikálních veličin a jejich jednotek, fyzikálních zákonŧ a teorií. 1. Objasní pohyby planet a dalších objektŧ sluneční soustavy. 2. Porovná vznik, stavbu a moţný vývoj hlavních druhŧ hvězd.

aplikace – exponenciální funkce a rovnice. BOZP – ochrana před radioaktivním zářením. Environmentální výchova výroba energie a ochrana ţivotního prostředí.

ČÁSTICOVÁ FYZIKA

Viz výše

FYZIKA V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

Viz výše

ASTROFYZIKA

Viz výše

285

Environmentální výchova – vliv člověka na ţivotní prostředí.

Vysvětlení mořského přílivu a odlivu, polární záře, zatmění Měsíce a Slunce...

Geografie – přírodní prostředí

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Humanitní větev : Ročníky: kvinta – septima Časová dotace: kvinta-5h, sexta-5h, septima-7h Přírodovědná větev : Ročníky: kvinta – oktáva Časová dotace: kvinta-6h, sexta-6h, septima-8h, oktáva-9h VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Uvědomuje si nutnost filtrace zplodin spalování. 2. Rozumí základnímu principu elektrostatické filtrace. 3. Dokáţe zdŧvodnit význam zvukových bariér a jejich nutnost výstavby v konkrétních situacích. 4. Chápe negativní dŧsledky elektrolýzy, dokáţe správně pečovat o akumulátory.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

286



Samostatná práce, referáty, skupinová práce, internet, výklad…

Ochrana přírody

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie – citlivost a ochrana zvukového ústrojí

1. Chápe nutnost vyuţívání alternativních zdrojŧ. 2. Zná moţné varianty pro získávání energie a uvědomuje si jejich dŧsledky na přírodu (těţba, odpad, hlučnost...). 3. Kriticky přijímá informace a pokouší se je verifikovat a ověřovat z rŧzných zdrojŧ – jaderné katastrofy, účinnost větrných a jiných elektráren atd. 4. S porozuměním interpretuje vznik a příčinu ztrát energie, metody jejich minimalizace, např. při přenosu či vytápění. 5. Rozmýšlí moţnosti pro úsporu energie v reálných situacích ( např. při stavbě nového domu).

SPOTŘEBA ENERGIE A OBNOVITELNÉ ZDROJE

Samostatná práce, referáty, skupinová práce, internet, výklad…

Cena energie, spotřeba a náklady na výrobu, rŧznorodost zdrojŧ…

Geografie – geografické rozloţení zdrojŧ energie, podmínky pro výstavbu elektráren Biologie – ohroţení jaderným zářením

5.11 Chemie

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu chemie: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Je veden k samostatnému získávání informací o poznatcích v oblasti přírodních věd, umí pracovat s odbornou literaturou a internetem. b) Učí se samostatně organizovat svou práci tak, aby byl schopen v termínu odevzdat zadané dlouhodobé úkoly nebo zvládnout delší tematické celky učiva. c) Utváří si představu o procesech probíhajících v přírodě na základě pozorování a experimentů. d) Propojuje problematiku chemie resp. EV (chemických látek, dějů, procesů) s běţným ţivotem. e) Je veden k posuzování věrohodnosti informací, zpracovává je z hlediska důleţitosti a objektivity a vyuţívá je k dalšímu učení a vytváření postojů a hodnot ve vztahu k ŢP.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a) Vyuţívá poznatků získaných v jiných oborech při řešení problematiky týkající se EV a chemie. b) Snaţí se hledat různé postupy při řešení zadaných úloh a diskutuje jejich klady a zápory. c) Dokáţe aplikovat a hodnotit různé postupy práce v laboratoři a odhadovat rizika s nimi spojená.

287

d) Porovnává odborné názory, mediální tvrzení a vlastní poznatky s ohledem na praktický ţivot. e) Formuluje problémy týkající se chemického a environmentálního vzdělávání i ve vztahu k běţnému ţivotu.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Vyuţívá všech dostupných prostředků komunikace pro zpracování vybraných problémů a posuzuje vhodnost zvolených informačních zdrojů. b) Ovládá odbornou chemickou terminologii, umí pouţívat chemické názvosloví a přehledně zapisovat průběh chemických dějů. c) Stručně a jednoznačně formuluje (písemně i ústně) výsledky měření, experimentů i řešení problémů a umí je prezentovat . d) Dokáţe obhájit výsledky své práce i svůj názor na řešení problémů, přijímat jiný názor i kritiku.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Spolupracuje se spoluţáky ve skupině (např. při laboratorních pracích nebo při řešení problémových úloh) při řešení zadaného úkolu s ohledem na individuální schopnosti a moţnosti. b) Uvaţuje o vlivu chemických látek na vlastní zdraví i zdraví spoluţáků, je veden k ohleduplnosti při práci a k dodrţování pravidel bezpečnosti práce s ohledem na ochranu zdraví i ţivotního prostředí. c) Studuje vliv chemických látek přítomných v okolním prostředí (ovzduší, potraviny, voda…) na vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Zná svá práva i práva jiných a zodpovědně plní své povinnosti . b) Vytváří si představu o chování lidí v nestandardních situacích (poţár, zamoření nebezpečnou látkou), jeţ mohou vzniknout v chemických laboratořích i při ekologických haváriích, a je schopen poskytnout účinnou pomoc. c) Je seznámen s vlivem vybraných skupin chemických látek na ţivotní prostředí a umí vyvodit závěry pro správné jednání v běţném ţivotě. d) Svým chováním a jednáním přispívá ke zlepšování ţivotní prostředí, snaţí se třídit odpad, správně nakládá s nebezpečnými látkami a chová se ohleduplně k přírodě.

6. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Ve vyšších ročnících si volí vzhledem ke svému budoucímu profesnímu zaměření vhodné volitelné předměty. b) Samostatně rozvíjí odbornost ve zvolených oborech, které mají vztah k budoucímu vysokoškolskému studiu nebo profesi. c) Aktivně se účastní výběrových akcí (exkurzí, přednášek, seminářů), organizuje svůj čas tak, aby dosáhl nejvhodnějším způsobem stanoveného cíle. Průběţně hodnotí částečné výsledky své práce a rozhoduje se o dalším postupu.

288

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE-KVINTA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



1. Orientuje se v základních historických datech, uvede a chronologicky zařadí významné objevy, zná nejvýznamnější vědce – chemiky. 2. Vysvětlí význam chemie jako přírodní vědy. 3. Charakterizuje předmět studia chemie a základní chemické obory. 4. Pozná základní pomŧcky pouţívané v chemické laboratoři a umí je pouţít. 5. Zná zásady bezpečné práce s běţně pouţívanými látkami, dokáţe posoudit nebezpečnost běţných látek.

ÚVOD DO STUDIA SŠ CHEMIE

Výklad, skupinové vyučování, demonstrace, video, laboratorní práce, referát

Pravidla bezpečnosti práce (práce s jedy, ţíravinami, hořlavinami a dalšími nebezpečnými látkami), pouţívání ochranných pomŧcek.

1. Rozliší a charakterizuje rŧzné druhy látek, pouţívá odbornou terminologii při jejich popisu. 2. Vypočítá sloţení roztokŧ a navrhne zpŧsob jejich přípravy. 3. Umí charakterizovat i prakticky pouţít základní postupy oddělování sloţek směsí. 4. Orientuje se v částicové stavbě látek. 5. Vysvětlí periodický zákon. 6. Na základě poznatkŧ o periodické soustavě předpovídá vlastnosti prvkŧ a jejich chování v chemických procesech . 7. Objasní vznik a charakterizuje základní typy chemických vazeb.

OBECNÁ CHEMIE - SLOŢENÍ A STRUKTURA LÁTEK a) klasifikace látek b) částicová struktura c) periodický zákon d) chemická vazba

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, laboratorní práce, referát...

Příprava roztokŧ a vyuţití oddělování sloţek směsí v praktickém ţivotě.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Dějepis, matematika a její aplikace, biologie, fyzika, geografie Osobnostní a sociální výchova – sociální komunikace, – morálka všedního dne...

Fyzika, matematika a její aplikace Osobnostní a sociální výchova – seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémŧ – sociální komunikace – spolupráce a soutěţ Enviromentální výchova – člověk a ţivotní prostředí

289

1. Charakterizuje jednotlivé typy chemických reakcí a zapisuje jejich prŧběh chemickými rovnicemi. 2. Vyuţívá znalosti o částicové struktuře látek a o chemických vazbách k předvídání vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích. 3. Definuje fyzikální veličiny, potřebné při chemických výpočtech, a prakticky je pouţívá. 4. Vyhledá potřebné údaje v MFCH-tabulkách.

- CHEMICKÉ REAKCE a) klasifikace reakcí - redoxní - acidobazické b) chemické rovnice c) výpočty z rovnic

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, laboratorní práce, didaktické hry, referát...

Vyhledávání potřebných údajŧ v odborné literatuře, v tabulkách nebo na internetu.

Fyzika, matematika a její aplikace

1. Správně pouţívá základní terminologii fyzikální chemie. 2. Charakterizuje faktory, které ovlivňují rychlost chemické reakce. 3. Klasifikuje chemické děje podle tepelné bilance.

FYZIKÁLNÍ CHEMIE a) základy termochemie b) základy reakční kinetiky

Vyuţití katalyzátorŧ, měření pH roztokŧ, vyuţití elektrolýzy, chemické zdroje el. energie...


1. Charakterizuje významné nekovy a polokovy a jejich sloučeniny. 2. Správně pouţívá názvosloví anorganických sloučenin. 3. Zhodnotí surovinové zdroje, vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí. 4. Dokáţe vyjadřovat chemické reakce rovnicemi a předpovídat jejich prŧběh.

ANORGANICKÁ CHEMIE a) vodík, kyslík a jejich sloučeniny b) názvosloví anorganických sloučenin c) významné nekovy a polokovy (prvky 18., 17., 16., 15., 14. skupiny).

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, didaktické hry, exkurze, referát... Výklad, skupinové vyučování, demonstrace, video, laboratorní práce, referát...

Omezování znečisťování ţivotního prostředí, ekologické vytápění, vliv automobilismu na ŢP. Praktické vyuţívání chemických prvkŧ a jejich sloučenin v prŧmyslu, v zemědělství i v domácnosti, ochrana proti korozi, ochrana ţivotního prostředí.

Geografie, biologie Mediální výchova – mediální produkty a jejich významy

290

Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE-KVINTA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



1. Orientuje se v základních historických datech, uvede a chronologicky zařadí významné objevy, zná nejvýznamnější vědce – chemiky. 2. Vysvětlí význam chemie jako přírodní vědy. 3. Charakterizuje předmět studia chemie a základní chemické obory. 4. Pozná základní pomŧcky pouţívané v chemické laboratoři a umí je pouţít. 5. Zná zásady bezpečné práce s běţně pouţívanými látkami, dokáţe posoudit nebezpečnost běţných látek.

ÚVOD DO STUDIA SŠ CHEMIE

Výklad, skupinové vyučování, demonstrace, video, laboratorní práce, referát....

Pravidla bezpečnosti práce (práce s jedy, ţíravinami, hořlavinami a dalšími nebezpečnými látkami), pouţívání ochranných pomŧcek.

1. Rozliší a charakterizuje rŧzné druhy látek, pouţívá odbornou terminologii při jejich popisu. 2. Vypočítá sloţení roztokŧ a navrhne zpŧsob jejich přípravy. 3. Umí charakterizovat i prakticky pouţít základní postupy oddělování sloţek směsí. 4. Orientuje se v částicové stavbě látek. 5. Vysvětlí periodický zákon. 6. Na základě poznatkŧ o periodické soustavě předpovídá vlastnosti prvkŧ a jejich chování v chemických procesech. 7. Objasní vznik a charakterizuje základní typy chemických vazeb.

OBECNÁ CHEMIE - SLOŢENÍ A STRUKTURA LÁTEK a) klasifikace látek b) částicová struktura c) periodický zákon d) chemická vazba

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, laboratorní práce, referát....

Příprava roztokŧ a vyuţití Oddělování sloţek směsí v praktickém ţivotě.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Dějepis, matematika a její aplikace, biologie, fyzika, geografie Osobnostní a sociální výchova – sociální komunikace, morálka všedního dne...

Fyzika, matematika a její aplikace Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémŧ – Sociální komunikace – spolupráce a soutěţ Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

291

1. Charakterizuje jednotlivé typy chemických reakcí a zapisuje jejich prŧběh správně vyčíslenými chemickými rovnicemi. 2. Vyuţívá znalosti o částicové struktuře látek a o chemických vazbách k předvídání vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích. 3. Definuje fyzikální veličiny, potřebné při chemických výpočtech, a prakticky je pouţívá. 4. Vyhledá potřebné údaje v MFCH-tabulkách.

- CHEMICKÉ REAKCE a) klasifikace reakcí - redoxní - acidobazické - komplexotvorné b) chemické rovnice c) výpočty z rovnic

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, laboratorní práce, didaktické hry, referát...

Vyhledávání potřebných údajŧ v odborné literatuře, v tabulkách nebo na internetu, měření pH roztokŧ.


1. Charakterizuje vodík, kyslík a jejich nejdŧleţitější sloučeniny. 2. Dokáţe vyjadřovat chemické reakce rovnicemi a předpovídat jejich prŧběh. 3. Správně pouţívá názvosloví anorganických sloučenin.

ANORGANICKÁ CHEMIE a) vodík, kyslík a jejich sloučeniny b) názvosloví anorganických sloučenin

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, didaktické hry, exkurze, referát...

Omezování znečisťování ţivotního prostředí, ekologické vytápění, vliv automobilismu na ŢP.

Biologie Mediální výchova – mediální produkty a jejich významy Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE – SEXTA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Charakterizuje významné kovy, jejich vlastnosti, výskyt, získávání. 2. Na základě poznatkŧ obecné chemie dokáţe charakterizovat vlastnosti anorganických sloučenin, jejich reakce zapíše chemickými rovnicemi. 3. Správně pouţívá názvosloví anorganických

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



ANORGANICKÁ CHEMIE a) vlastnosti prvkŧ s kovovým charakterem b) s-prvky d) d-prvky

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video,

Praktické vyuţívání kovŧ a jejich sloučenin v prŧmyslu, v zemědělství i v domácnosti, ochrana proti korozi, ochrana ţivotního

292

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie, biologie Mediální výchova – mediální produkty a jejich významy Enviromentální výchova – Člověk a

sloučenin.

1. Vysvětlí význam organické chemie. 2. Zhodnotí význam uhlíku pro strukturu organických sloučenin. 3. Správně pouţívá pravidla systematického názvosloví uhlovodíkŧ. 4. Charakterizuje jednotlivé skupiny uhlovodíkŧ a jejich významné zástupce. 5. Zhodnotí surovinové zdroje uhlovodíkŧ, vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí. 6. Dokáţe zapsat a vysvětlit prŧběh jednotlivých typŧ reakcí uhlovodíkŧ.

ORGANICKÁ CHEMIE - ÚVOD a) její historie a význam organické chemie b) organické sloučeniny - UHLOVODÍKY a) nasycené uhlovodíky b) nenasycené uhlovodíky c) aromatické uhlovodíky

laboratorní práce, didaktické hry, referát....

prostředí...

ţivotní prostředí

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, video, laboratorní práce, didaktické hry, referát...

Praktické vyuţití uhlovodíkŧ (paliva, rozpouštědla, suroviny chemického prŧmyslu...). Ochrana ţivotního prostředí.

Biologie, geografie... Enviromentální výchova Člověk a příroda

293

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE – SEXTA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Charakterizuje významné nekovy, polokovy a kovy, jejich vlastnosti, výskyt, získávání. 2. Na základě poznatkŧ obecné chemie dokáţe charakterizovat vlastnosti anorganických sloučenin, jejich reakce zapíše chemickými rovnicemi. 3. Správně pouţívá názvosloví anorganických sloučenin. 4. Zhodnotí surovinové zdroje anorganických látek, jejich vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí.

ANORGANICKÁ CHEMIE - VLASTNOSTI NEKOVŦ, POLOKOVŦ A JEJICH SLOUČENIN a) prvky 18. skupiny b) prvky 17. skupiny c) prvky 16. skupiny d) prvky 15. a 14. skupiny (zaměření na N, P, C) e) polokovy - VLASTNOSTI PRVKŦ S KOVOVÝM CHARAKTEREM

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, video, laboratorní práce, didaktické hry, referát....

Praktické vyuţívání chemických prvkŧ a jejich sloučenin v prŧmyslu, v zemědělství i v domácnosti, ochrana proti korozi, ochrana ţivotního prostředí.

1. Vysvětlí význam organické chemie. 2. Zhodnotí význam uhlíku pro strukturu organických sloučenin. 3. Správně pouţívá pravidla systematického názvosloví uhlovodíkŧ. 4. Charakterizuje jednotlivé skupiny uhlovodíkŧ a jejich významné zástupce. 5. Zhodnotí surovinové zdroje uhlovodíkŧ, vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí. 6. Dokáţe zapsat a vysvětlit prŧběh jednotlivých typŧ reakcí uhlovodíkŧ.

ORGANICKÁ CHEMIE - ÚVOD a) její historie a význam organické chemie b) organické sloučeniny - UHLOVODÍKY a) nasycené uhlovodíky b) nenasycené uhlovodíky c) aromatické uhlovodíky


Praktické vyuţití uhlovodíkŧ (paliva, rozpouštědla, suroviny chemického prŧmyslu). Ochrana ţivotního prostředí.

294


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie, biologie Mediální výchova – Mediální produkty a jejich významy Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

Biologie, geografie Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE – SEPTIMA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Charakterizuje jednotlivé skupiny derivátŧ uhlovodíkŧ a jejich významné zástupce. 2. Zhodnotí surovinové zdroje, event. zpŧsob výroby derivátŧ uhlovodíkŧ, jejich vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí. 3. Správně pouţívá pravidla systematického názvosloví organických sloučenin, u nejvýznamnějších zná i triviální názvy. 4. Dokáţe zapsat a vysvětlit prŧběh jednotlivých typŧ reakcí derivátŧ uhlovodíkŧ. 5. Dokáţe charakterizovat základní typy syntetických makromolekulárních látek z hlediska jejich výroby, vlastností, pouţití a vlivu na ţivotní prostředí 6. Diskutuje pouţití chemických látek v lékařství, v domácnostech, v zemědělství i v rŧzných odvětvích prŧmyslu. 1. Objasní strukturu a vlastnosti a základy metabolismu lipidŧ, sacharidŧ a proteinŧ. 2. Posoudí význam nejdŧleţitějších enzymŧ, vitaminŧ a hormonŧ . 3. Objasní strukturu a vlastnosti nukleových kyselin. 4. Vysvětlí význam biochemie jako vědního oboru.

ORGANICKÁ CHEMIE - DERIVÁTY UHLOVODÍKŦ a) halogenderiváty b) kyslíkaté deriváty (alkoholy, fenoly, ethery, karbonylové sloučeniny, karboxylové kyseliny) c) funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin - SYNTETICKÉ MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, video, laboratorní práce, didaktické hry, , referát

Praktické vyuţití derivátŧ uhlovodíkŧ. Alkoholismus. Význam plastŧ a syntetických vláken. Ochrana ţivotního prostředí (znečistění, třídění a recyklace odpadŧ). Pouţití léčiv. Chemické látky v zemědělství.

CHEMIE PŘÍRODNÍCH LÁTEK, ZÁKLADY BIOCHEMIE a) lipidy b) sacharidy c) proteiny d) nukleové kyseliny e) enzymy,vitaminy, hormony

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, laboratorní práce, referát, didaktické hry...

Zdravá výţiva. Vyuţití přírodních látek v prŧmyslu, v domácnosti, … Lékařství. Biotechnologie. Genetika.

295


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie, geografie Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

Biologie Enviromentální výchova – Problematika vztahŧ organismŧ a prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE – SEPTIMA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Charakterizuje jednotlivé skupiny derivátŧ uhlovodíkŧ a jejich významné zástupce. 2. Zhodnotí surovinové zdroje, event. zpŧsob výroby derivátŧ uhlovodíkŧ, jejich vyuţití v praxi a vliv na ţivotní prostředí. 3. Správně pouţívá pravidla systematického názvosloví organických sloučenin, u nejvýznamnějších zná i triviální názvy. 4. Dokáţe zapsat a vysvětlit prŧběh jednotlivých typŧ reakcí derivátŧ uhlovodíkŧ. 5. Vyuţívá znalosti základŧ analytické chemie k pochopení jejich praktického významu v organické chemii.

ORGANICKÁ CHEMIE - DERIVÁTY UHLOVODÍKŦ a) halogenderiváty b) kyslíkaté deriváty (alkoholy, fenoly, ethery, karbonylové sloučeniny, karboxylové kyseliny) c) funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin d) dusíkaté deriváty e) další organické sloučeniny (sloučeniny obsaující N, S, P, Si, organokovové sloučeniny) - SLOUČENINY HETEROCYKLICKÉ




Praktické vyuţití derivátŧ uhlovodíkŧ. Alkoholismus.

296

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie, geografie Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí

1. Dokáţe charakterizovat základní typy syntetických makromolekulárních látek z hlediska jejich výroby, vlastností, pouţití a vlivu na ţivotní prostředí. 2. Diskutuje pouţití chemických látek v lékařství, v domácnostech, v zemědělství i v rŧzných odvětvích prŧmyslu. 3. Posoudí kladný i záporný vliv chemických látek na člověka a jeho ţivotní prostředí.

1. Objasní strukturu a vlastnosti lipidŧ. 2. Objasní strukturu a vlastnosti sacharidŧ. 3. Rozliší základní zástupce izoprenoidŧ a posoudí jejich význam.

CHEMIE KOLEM NÁS a) syntetické makromolekulární látky b) léčiva c) pesticidy d) barviva e) detergenty

CHEMIE PŘÍRODNÍCH LÁTEK a) lipidy (stavba, vlastnosti) b) sacharidy (stavba, vlastnosti) c) izoprenoidy a alkaloidy

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, video, laboratorní práce, referát...

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, laboratorní práce, referát...

297

Význam plastŧ a syntetických vláken. Ochrana ţivotního prostředí (znečistění, třídění a recyklace odpadŧ). Pouţití léčiv. Chemické látky v zemědělství.

Zdravá výţiva. Vyuţití přírodních látek v prŧmyslu, v domácnosti …

Biologie, geografie Mediální výchova – Mediální produkty a jejich významy Osobnostní a sociální výchova – sociální komunikace, morálka všedního dne... Enviromentální výchova – Člověk a ţivotní prostředí Biologie

VZDĚLÁVACÍ OBSAH CHEMIE – OKTÁVA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Vysvětlí význam biochemie jako vědního oboru. 2. Objasní strukturu a vlastnosti proteinŧ. 3. Objasní strukturu a vlastnosti nukleových kyselin. 4. Posoudí význam nejdŧleţitějších enzymŧ, vitaminŧ a hormonŧ. 5. Vyuţívá znalosti struktury a vlastností přírodních látek pro objasnění funkce těchto sloučenin pro dŧleţité chemické procesy probíhající v organismech. 6. Charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam. 1. Správně pouţívá základní terminologii fyzikální chemie. 2. Charakterizuje faktory, které ovlivňují rychlost chemické reakce. 3. Klasifikuje chemické děje podle tepelné bilance. 4. Aplikuje termochemické zákony při výpočtech reakčních tepel. 5. Diskutuje podmínky ustavení dynamické rovnováhy. 6. Formuluje Guldbergŧv-Waageŧv zákon a Le Chatelierŧv princip. 7. Pro konkrétní reakce dokáţe vyjádřit disociační konstantu a rovnováţnou konstantu. 8. Charakterizuje redoxní děje a vysvětlí jejich prŧběh.

BIOCHEMIE a) biochemie jako vědní obor – studium ţivých soustav b) proteiny (stavba, vlastnosti, metabolismus) c) metabolismus sacharidŧ d) metabolismus lipidŧ e) nukleové kyseliny f) enzymy, vitaminy, hormony g) biochemické děje FYZIKÁLNÍ CHEMIE a) reakční kinetika b) termochemie c) chem. rovnováhy d) elektrochemie

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, video, referát, didaktické hry...

Lékařství. Biotechnologie. Genetika.

Výklad, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, práce s matematickofyzikálními a chemickými tabulkami, demonstrace, referát...

Vyuţití katalyzátorŧ. Měření pH roztokŧ. Vyuţití elektrolýzy. Chemické zdroje el. energie.

298


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie Enviromentální výchova – Problematika vztahŧ organismŧ a prostředí


ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Zná zásady bezpečné práce s běţně pouţívanými chemickými látkami. 2. Dokáţe posoudit nebezpečnost a vliv látek na zdraví člověka i na ţivotní prostředí.

ÚVOD DO STUDIA SŠ CHEMIE (Člověk a ţivotní prostředí)

Výklad, laboratorní práce, exkurze, referát…

1. Zhodnotí význam vody a vzduchu pro ţivot na Zemi, uvede příklady jejich znečišťování v přírodě i v domácnosti a navrhne moţnost jeho omezování. 2. Zhodnotí vliv činnosti člověka na změny obsahu kyslíku a ozonu v plynném obalu Země, vysvětlí pojem smog a uvede příklady zdrojŧ informací o čistotě ovzduší. 3. Popíše vlastnosti a pouţití vybraných oxidŧ a posoudí vliv těchto látek na ţivotní prostředí. 4. Objasní význam prŧmyslových hnojiv a posoudí jejich vliv na ţivotní prostředí.

ANORGANICKÁ CHEMIE (Člověk a ţivotní prostředí) - voda - vzduch - vlastnosti prvkŧ a jejich sloučenin

Skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, video, internet, …

1. Zhodnotí surovinové zdroje, event. zpŧsob výroby uhlovodíkŧ a jejich derivátŧ a jejich vliv na ţivotní prostředí. 2. Uvede příklady fosilních a prŧmyslově vyráběných paliv, popíše jejich vlastnosti a zhodnotí jejich vyuţívání včetně vlivu na ţivotní prostředí. 3. Rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie. 4. Vyhledá a uvede příklady havárií zpŧsobených

ORGANICKÁ CHEMIE (Člověk a ţivotní prostředí) - uhlovodíky - deriváty uhlovodíkŧ

Práce s pracovními sešity, skupinové vyučování, referát…

299

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Práce s chemickými látkami v laboratoři i v běţném ţivotě. Chemické výroby. Znečisťování vody a ovzduší, ochrana ţivotního prostředí. Zemědělství.

Energetika. Ekologické havárie. Vytápění. Automobilismus .

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie – ekologie, člověk a ţiv. prostředí

Biologie – ekologie, člověk a ţiv. prostředí Geografie – přírodní sféra Země, prŧmysl, zemědělství ...

Geografie – zeměpis ČR, zeměpis světadílŧ (těţba surovin, chemický prŧmysl, energetika). Biologie - ţivotospráva

ropou, ropnými produkty a zemním plynem.

1. Charakterizuje syntetické makromolekulární látky z hlediska jejich vlastností, pouţití a vlivu na ţivotní prostředí 2. Diskutuje pouţití chemických látek v lékařství, v domácnostech, v zemědělství i v rŧzných odvětvích prŧmyslu. 3. Posoudí kladný i záporný vliv chemických látek na člověka a jeho ţivotní prostředí.

CHEMIE KOLEM NÁS (Člověk a ţivotní prostředí)

Práce s pracovními sešity, video, internet, referát…

1. Orientuje se ve výchozích látkách a produktech dýchání a fotosyntézy. 2. Uvede podmínky pro prŧběh fotosyntézy a její význam pro ţivot na Zemi. 3. Uvede příklady biotechnologií a diskutuje o jejich významu.

BIOCHEMIE (Problematika vztahŧ organismŧ a prostředí)

Práce Ochrana přírody. s pracovními Biotechnologie. sešity, internet, práce s pracovními sešity, referát…

300

Ochrana ţivotního prostředí. Lékařství. Zemědělství. Domácnost.

Biologie – ekologie, člověk a ţivotní prostředí

Biologie – fotosyntéza

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Vyhodnocuje zprávy týkající se znečisťování vody a ovzduší chemickými látkami. 2. Vyhodnocuje pravdivost reklamy na vybrané produkty (např. balené vod …) a jejich vliv na zdraví.

ANORGANICKÁ CHEMIE (Mediální produkty a jejich významy) - voda - vzduch - vlastnosti prvkŧ a jejich sloučenin CHEMIE KOLEM NÁS, … (Mediální produkty a jejich významy, účinky mediální produkce a vliv médií) a) syntetické makromolekulární látky b) léčiva c) pesticidy d) barviva e) detergenty

Diskuze, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, demonstrace, video, internet …

Stavba prŧmyslových zón. Ekologické havárie. Domácnost.

Diskuze, skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, laboratorní práce…

Prací a čistící prostředky, změkčovače vody … Znečisťování ovzduší. Ochrana ţivotního prostředí.

1. Srovnává znalosti o sloučeninách, které jsou obsaţeny v běţných výrobcích, s hodnocením účinkŧ v reklamě. 2. Interpretuje zprávy s chemickou tématikou uváděné v médiích a zaujímá k nim odborně podloţená stanoviska. 3. Vnímá rozdíly mezi populárně-naučným filmem a filmem běţným, dokáţe interpretovat získané informace.

301


MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie – ekologie, člověk a ţiv. prostředí Geografie - prŧmysl, zemědělství

Geografie- prŧmysl, zemědělství Biologie – ekologie, Člověk a ţivotní prostředí

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta - oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP



1. Vyhodnocuje situace, kdy je třeba poskytnout první pomoc při běţných zraněních při práci s nebezpečnými látkami, se sklem, s ohněm … 2. Aplikuje znalosti o hašení poţárŧ na řešení modelových situací.

Laboratorní práce, problémové úlohy, diskuze, skupinová práce, video,…

1.

Laboratorní práce, problémové úlohy, diskuze, skupinová práce, video,…

Bezpečnost práce v laboratoři i v běţném ţivotě. První pomoc. Hašení poţáru. Organizace práce.

2.

1.

2.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

ÚVOD DO STUDIA SŠ CHEMIE + všechny laboratorní práce. (Sociální komunikace, morálka všedního dne) Organizuje svou činnost v rámci skupiny při OBECNÁ CHEMIE laboratorních cvičeních na základě svých znalostí + všechny tematické chemické problematiky. celky Navrhuje alternativní postupy při konkrétních + všechny laboratorní experimentech i při řešení chemických práce problémových úloh a dokáţe obhájit své argumenty. (Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémŧ, sociální komunikace, spolupráce a soutěţ) Uvádí příklady dopadu pouţívání vybraných skupin CHEMIE KOLEM chemických látek na zdraví člověka a na ţivotní NÁS prostředí a formuluje své postoje k této problematice. (Morálka všedního Rozlišuje rŧzné typy léčiv a návykových látek, uvádí dne, sociální příklady jejich vlivu na zdraví člověka a zaujímá komunikace) této problematice vlastní stanovisko. a) syntetické

302

Problémové úlohy, diskuze, skupinová práce, video,…

Lékařství. Protidrogová prevence. Ochrana ţivotního prostředí.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie – první pomoc

Fyzika – laboratorní práce Biologie – laboratorní práce

Biologie – zdraví člověka

makromolekulární látky b) léčiva c) pesticidy d) barviva e) detergenty

Domácnost.

5.12 Biologie

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu biologie : Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Studentům jsou zadávány zajímavé referáty, problémové úlohy a projekty s biologickými tématy, která je vedou k samostatnému vyhledávání informací z více pramenů, studenti jsou vedeni k tomu, aby hodnotili věrohodnost a správnost nalezených informací. Těmito úkoly se prohlubují mezipředmětové vztahy (společné projekty s chemií, zeměpisem atd.). Nutným předpokladem je práce s PC. b) Kaţdoročně se pořádají olympiády. c) Biologie je ideálním předmětem, ve kterém má student moţnost mít radost z učení pro samotné učení nikoli pro známky (vyhledávání zajímavostí, nových objevů…).

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) Student řeší problémové úlohy, které souvisí se současnými ekologickými problémy (skleníkový efekt, ozónová díra, kyselé deště atd.). b) Student pracuje s informacemi ze všech moţných zdrojů-ústní, tištěné, mediální a počítačové, včetně internetu. c) Učitel se snaţí střídat jednotlivé činnosti-diskuse, výklad, skupinová práce, laboratorní práce, projektové vyučování, práce s biologickými programy na PC, pouţívání dataprojektoru a videopřehrávače atd. Studentovi nejsou předkládány hotové informace, student je veden k tomu, aby k řešení různých problémů dospěl sám, učitel ho pouze vede a podporuje. d) Příprava aktivit pro spoluţáky (soutěţe, kvizy, „poznávačky“ …).

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student obhajuje své názory a vhodnou formou argumentuje. Má moţnost vytvořit si vlastní náhled na problém a svůj názor obhájit.

303

b) Student předvádí před třídou doma zpracované prezentace v powerpointu.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student střídá role ve skupině, je schopen týmové práce (projekty, skupinová práce, didaktické hry atd.). b) Student respektuje společně dohodnutá pravidla a dodrţuje termíny odevzdání a prezentace svých domácích prací.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student je veden k třídění odpadu. b) Důraz je kladen na to, aby student myslel ekologicky a uvědomoval si důsledky vlivu člověka na planetu Zemi.

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ a) Nedílnou součástí předmětu biologie jsou laboratorní práce, kde student získává praktickou zkušenost a zručnost při tvorbě preparátů, zkoumá přírodniny a modely, zkouší, zda teoretiky nabyté informace fungují i prakticky. b) Do kaţdého ročníku jsou zařazeny exkurze a výjezdy (zoologická zahrada, botanická zahrada, hydrobiologická exkurze, planetárium atd...).

7. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student je schopen si v posledních ročnících volit vhodné semináře s přihlédnutím k jeho budoucímu profesnímu zaměření. b) Student aktivně vyhledává výběrové akce školy (přednášky, exkurze… ), které mají vztah k jeho dalšímu profesnímu růstu. c) Student je schopen zorganizovat svůj čas tak, aby co nejefektivněji dosáhl předem vytyčeného cíle. Je schopen průběţně hodnotit dílčí dosaţené cíle a na jejich základě se rozhodovat o dalším postupu.

304

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE – KVINTA (větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. Vysvětlí, čím se zabývá biologie, zná jednotlivé uţší vědecké disciplíny. 2. Porovnává jednotlivá geologická období z hlediska evoluce organismŧ na Zemi. 3. Charakterizuje ţivé soustavy, zná jejich chemické sloţení, jejich propojení s neţivou přírodou, druhy ţivých soustav podle jejich organizovanosti. 4. Popíše prokaryotní buňku - její stavbu, chemické sloţení, funkci organel. 5. Odliší prokaryotní organismy od eukaryotních, zná jejich zástupce, jejich význam v přírodě a pro člověka. 6. Objasní stavbu viru, jeho rozmnoţování a dopady na ostatní organismy včetně člověka. 7. Zhodnotí zpŧsoby ochrany proti významným virovým a bakteriálním onemocněním. 8. Zná stavbu a funkci eukaryotické buňky jako základu mnohobuněčných organismŧ včetně základních fyziologických projevŧ. 9. Porozumí základním metabolickým procesŧm probíhajícím v buňce rostlin a ţivočichŧ. 10. Pochopí rozdíly mezi rozmnoţováním pohlavních (meióza) a nepohlavních buněk (mitóza).

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

PŘEDMĚT BIOLOGIE OBECNÁ BIOLOGIE a) chemické sloţení organismŧ b) vztahy mezi organismy c) obecné vlastnosti organismŧ d) prokaryotní buňka, prokaryotní organismy – bakterie, sinice e) viry, virová onemocnění f) eukaryotická buňka – transport látek přes plazmatickou membránu, osmóza, metabolismus buňky – získávání a uvolňování energie, syntéza nukleových kyselin g) rozmnoţování buněk – mitóza, meióza

305


Laboratorní práce, výklad, video, práce s odbornou literaturou, práce s atlasy, prezentace na PC, referáty, problémové vyučování...


POZNÁMKY (mezipředmětové vztahy,prŧřezová témata)

Pochopení základních stavebních jednotek všech ţivých organismŧ. Pochopení vzniku a prevence rŧzných běţných onemocnění (chřipka)…

Chemie – stavba organických látek, biochemie – přeměny látek... Environmentální výchova

1. Analyzuje vnitřní a vnější stavbu těl rostlin. 2. Popíše stavbu a funkci rostlinných orgánŧ. 3. Rozumí funkcím rostlin nezbytným pro jejich ţivot. 4. Objasní principy rozmnoţování rostlin a jejich praktické vyuţití.

BIOLOGIE ROSTLIN a) rostlinná pletiva, stélka b) rostlinné orgány c) vodní reţim rostlin d) fotosyntéza, dýchání e) výţiva rostlin f) pohyby rostlin, dráţdivost g) rŧst a vývoj rostlin

Viz výše

Rozvoj systematického myšlení, indukce,dedukce...

Chemie - alkaloidy, hormony

1. Porovná společné a rozdílné vlastnosti vyšších a niţších rostlin. 2. Pozná a pojmenuje dané rostlinné druhy. 3. Zařadí rostliny do vývojového systému podle jejich znakŧ. 4. Určuje neznámé druhy podle určovacího klíče. 5. Zhodnotí rostliny jako význačné producenty biomasy a moţnosti vyuţití rostlin pro člověka. 6. Vysvětlí základní pojmy z ekologie, rozumí potravnímu řetězci. 7. Posoudí dŧleţitost ochrany a obnovy přírodních společenstev.

SYSTÉM A EVOLUCE ROSTLIN a) řasy b) nahosemenné rostliny c) krytosemenné rostliny (jednoděloţné, dvouděloţné) – význačné čeledi, význační zástupci d) ekologie e) ekosystémy

Viz výše

Chápe řasy jako zdroj kyslíku při fotosyntéze. Chápe souvislost mezi výtrusnými rostlinami a vznikem černého uhlí. Chápe význam rostlin pro udrţení ţivota na naší planetě, ochrana přírody… Chápe hospodářský význam rostlin pro člověka, chápe, ţe některé rostliny jsou jedovaté, ví, jak zasáhnou při otravě.


306

1. Popíše stavbu lišejníkŧ a jejich ekologický význam. 2. Vymezí znaky hub a jejich odlišnosti od ostatních organismŧ. 3. Rozpozná hlavní zástupce hub a zařadí je do čeledí. 4. Posoudí ekologický význam hub a jejich nebezpečí pro člověka.

HOUBY A LIŠEJNÍKY a) stavba hub a lišejníkŧ b) zpŧsob výţivy hub c) rozmnoţování hub d) systém hub

Viz výše

307

Uvědomuje si nebezpečí při otravě houbami.


VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE – KVINTA (větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. Vysvětlí, čím se zabývá biologie, zná jednotlivé uţší vědecké disciplíny. 2. Porovnává jednotlivá geologická období z hlediska evoluce organismŧ na Zemi. 3. Charakterizuje ţivé soustavy, zná jejich chemické sloţení, jejich propojení s neţivou přírodou, druhy ţivých soustav podle jejich organizovanosti. 4. Popíše prokaryotní buňku - její stavbu, chemické sloţení, funkci organel. 5. Odliší prokaryotní organismy od eukaryotních, zná jejich zástupce, jejich význam v přírodě a pro člověka. 6. Objasní stavbu viru, jeho rozmnoţování a dopady na ostatní organismy včetně člověka. 7. Zhodnotí zpŧsoby ochrany proti významným virovým a bakteriálním onemocněním. 8. Zná stavbu a funkci eukaryotické buňky jako základu mnohobuněčných organismŧ včetně základních fyziologických projevŧ. 9. Porozumí základním metabolickým procesŧm probíhajícím v buňce rostlin a ţivočichŧ. 10. Pochopí rozdíly mezi rozmnoţováním pohlavních (meióza) a nepohlavních buněk (mitóza).

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

PŘEDMĚT BIOLOGIE OBECNÁ BIOLOGIE a) chemické sloţení organismŧ b) vztahy mezi organismy c) obecné vlastnosti organismŧ d) prokaryotní buňka, prokaryotní organismy – bakterie, sinice e) viry, virová onemocnění f) eukaryotická buňka – transport látek přes plazmatickou membránu, osmóza, metabolismus buňky – získávání a uvolňování energie, syntéza nukleových kyselin g) rozmnoţování buněk – mitóza, meióza

308


Laboratorní práce, výklad, video, práce s odbornou literaturou, práce s atlasy, prezentace na PC, referáty, problémové vyučování....


POZNÁMKY (mezipředmětové vztahy,prŧřezová témata)

Pochopení základních stavebních jednotek všech ţivých organismŧ. Pochopení vzniku a prevence rŧzných běţných onemocnění (chřipka)…

Chemie – stavba organických látek, biochemie – přeměny látek Environmentální výchova

1. Analyzuje vnitřní a vnější stavbu těl rostlin. 2. Popíše stavbu a funkci rostlinných orgánŧ. 3. Rozumí funkcím rostlin nezbytným pro jejich ţivot. 4. Objasní principy rozmnoţování rostlin a jejich praktické vyuţití.

BIOLOGIE ROSTLIN a) rostlinná pletiva, stélka b) rostlinné orgány c) vodní reţim rostlin d) fotosyntéza, dýchání e) výţiva rostlin f) pohyby rostlin, dráţdivost g) rŧst a vývoj rostlin

Viz výše

1. Porovná společné a rozdílné vlastnosti vyšších a niţších rostlin. 2. Pozná a pojmenuje dané rostlinné druhy. 3. Zařadí rostliny do vývojového systému podle jejich znakŧ. 4. Určuje neznámé druhy podle určovacího klíče. 5. Zhodnotí rostliny jako význačné producenty biomasy a moţnosti vyuţití rostlin pro člověka. 6. Vysvětlí základní pojmy z ekologie, rozumí potravnímu řetězci. 7. Posoudí dŧleţitost ochrany a obnovy přírodních společenstev.

SYSTÉM A EVOLUCE Viz výše ROSTLIN a) řasy b) nahosemenné rostliny c) krytosemenné rostliny (jednoděloţné, dvouděloţné) – význačné čeledi, význační zástupci d) ekologie e) ekosystémy

1. Popíše stavbu lišejníkŧ a jejich ekologický význam. 2. Vymezí znaky hub a jejich odlišnosti od ostatních organismŧ. 3. Rozpozná hlavní zástupce hub a zařadí je do čeledí. 4. Posoudí ekologický význam hub a jejich nebezpečí pro člověka.

HOUBY A LIŠEJNÍKY a) stavba hub a lišejníkŧ b) zpŧsob výţivy hub c) rozmnoţování hub d) sytém hub

Viz výše

309

Rozvoj systematického Chemie - alkaloidy, myšlení, hormony indukce,dedukce...

Chápe řasy jako zdroj kyslíku při fotosyntéze. Chápe souvislost mezi výtrusnými rostlinami a vznikem černého uhlí. Chápe význam rostlin pro udrţení ţivota na naší planetě, ochrana přírody… Chápe hospodářský význam rostlin pro člověka, chápe,ţe některé rostliny jsou jedovaté, ví,jak zasáhnou při otravě. Uvědomuje si nebezpečí při otravě houbami.

Chemie Environmentální výchova

Chemie Environmentální výchova

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE- SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Dokáţe charakterizovat zoologii jako vědu, dokáţe pojmenovat a charakterizovat obecné zoologické disciplíny. 2. Zná základní vlastnosti ţivočichŧ a umí pojmenovat základní rozdíly mezi rostlinnou a ţivočišnou buňkou. 3. Zná principy třídění organismŧ, orientuje se v zoologickém systému. 1. Chápe rozdíly a principy fungování ţivého organismu na úrovni jedné buňky a mnohobuněčného organismu. 2. Pozná a pojmenuje základní charakteristické zástupce, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...). 3. Orientuje se v sytému. 4. Pozná organismy (název, přenašeče, výskyt, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 1. Dokáţe svými slovy interpretovat invaginační teorii vzniku mnohobuněčnosti. 2. Zná typy rozmnoţování u mnohobuněčných ţivočichŧ. 3. Dokáţe schématicky znázornit a popsat příčný řez tělem mnohob. ţiv.v

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZOOLOGIE JAKO VĚDA, CHARAKTERISTICK É ZNAKY A VLASTNOSTI ŢIVOČICHŦ, ZOOLOGICKÝ SYSTÉM

PRVOCI

VZNIK MNOHOBUNĚČNOST I- INVAGINAČNÍ TEORIE, OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MNOHOBUNĚČNÝCH,



MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Chemie- chemické sloţení ţivočišné buňky a jejích částí

Výklad, samostatné referáty, power pointové prezentace, video, práce s odbornými atlasy a klíči, vyuţívání odborné literatury, práce s učebním s textem, problémové, skupinové a kooperativní vyučování, aktivizační metody, metody názorně demonstrační, práce s pracovními listy, laboratorní práce, diskuse... Viz výše

Rozvoj systematického myšlení, indukce, dedukce, analyticko- syntetického postupu, srovnávání...

Uvědomění si schopnosti ţivota na úrovni jediné buňky, uvědomění si prospěchu a škodlivosti zástupcŧ prvokŧ pro člověka, prevence nákazy prvoky celého světa...

Geografie- Laboratorní cvičení- zoozeměpis výskyt a moţnost nákazy smrtelně nebezpečných prvokŧ), ekosystémy pozorování prvokŧ. Environmentální výchova

Viz výše

Pochopení příčiny vzniku mnohobuněčnosti a evolučního mechanizmu, pochopení moţnosti odlišného názoru a jeho tolerance...

Český jazyk a literatura úvaha -věda versus víra Občanský a společenskovědní základ - akceptace a tolerance odlišných názorŧ, diskuse věda versus víra. Chemie - DNA, RNA

310

zárodečném vývoji a typy tělních dutin. 1. Na příkladu vybraného zástupce popíše stavbu těla daného organismu. 2. Pozná a pojmenuje základní charakteristické zástupce, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...), dokáţe objasnit jejich význam v přírodě. 3. Orientuje se v sytému a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin, jejich adaptacím k prostředí. 4. Pozná organismy (název, charakteristika, výskyt, zpŧsob nebezpečí, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí, ví, jak zabránit nákaze či ohroţení, zná zpŧsob ošetření a dokáţe zváţit, kdy je jiţ nutná pomoc odborníka (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 5. Vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ a orgánových soustav. 1. Popíše stavbu těla typického organismu charakteristického pro danou skupinu 2. Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichŧ 3. Vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ a orgánových soustav 4. Pozná a pojmenuje vybrané zástupce, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba,...), dokáţe objasnit jejich význam v přírodě. 5. Orientuje se v sytému a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin.

ROZMNOŢOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH BEZOBRATLÍDIBLASTICA: HOUBY, ŢAHAVCI, ŢEBERNATKY BEZOBRATLÍTRIBLASTICA: PLOŠTĚNCI, HLÍSTI, MĚKKÝŠI, KROUŢKOVCI.

ČLENOVCI: TROJLALOČNATCI KLEPÍTKATCI ŢABERNATÍ VZDUŠNICOVCI, OSTNOKOŢCI, POLOSTRUNATCI.

Viz výše

Ochrana přírody, pochopení významu jednotlivých ţivočišných druhŧ, biodiverzity, potřebě OŢP, seznámení se s lidskými parazity a pro člověka ţivotně nebezpečnými zástupci (prevence, zpŧsoby ošetření, moţnosti léčby), vyuţití konkrétních organismŧ v hospodářství státu, rozvíjení dovednosti poskytnutí první pomoci...

Geografie – zoozeměpis, ekosystémy Chemie - chemické sloţení tělních pokryvŧ a jejich derivátŧ, dŧkaz vápenatého sloţení ulity měkkýšŧ Občanský a společenskovědní základ - inteligence Pozn.: laboratorní cvičenípohyb a dŧkaz fotofobie ţíţaly obecné Environmentální výchova

Viz výše

Ochrana přírody, pochopení významu jednotlivých ţivočišných druhŧ, biodiverzity, potřeby OŢP, seznámení se s lidskými parazity a pro člověka ţivotně nebezpečnými zástupci či přenašeči (prevence, moţnosti léčby), vyuţití konkrétních organismŧ v hospodářství státu, pochopení rozdílu mezi uţitečným a

Geografie- zoozeměpis, ekosystémy, hospodářské vyuţití zástupcŧ Chemie- chemické sloţení tělní stavby, jedŧ, insekticidy Občanský a společenskovědní základ - fóbie Fyzika- prodění vzduchu a zvukové a světelné vlnění Environmentální výchova

311

6. Pozná organismy (název, charakteristika, výskyt, zpŧsob nebezpečí, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí, ví, jak zabránit nákaze či ohroţení, zná zpŧsob ošetření a dokáţe zváţit, kdy je jiţ nutná pomoc odborníka (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci).

1. Na příkladu vybraného zástupce popíše stavbu těla daného organismu. 2. Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichŧ. 3. Vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ a orgánových soustav. 4. Pozná a pojmenuje charakteristické zástupce podle předloţených obrázkŧ v odborné literatuře, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...), dokáţe objasnit jejich význam v přírodě. 5. Orientuje se v sytému a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin. 6. Pozná organismy (název, charakteristika, výskyt, zpŧsob nebezpečí, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí, ví, jak zabránit nákaze či ohroţení, zná zpŧsob ošetření a dokáţe zváţit, kdy je jiţ nutná pomoc odborníka (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 7. Zná a chápe význam hospodářsky a epidemiologicky významných druhŧ. Vysvětlí rozdíl a charakterizuje studenokrevné a teplokrevné obratlovce.

uţitkovým druhem, pochopení dŧvodŧ rozvoje členovcŧ jako nejpočetnějšího ţivočišného kmene, rozvíjení dovednosti poskytnutí první pomoci...

STRUNATCI: PLÁŠTĚNCI BEZLEBEČNÍ OBRATLOVCIBEZČELISTNATCI, KRUHOÚSTÍ, ČELISTNATCI, PARYBY, RYBY, OBOJŢIVELNÍCI, PLAZI, PTÁCI, SAVCI.

Viz výše, exkurze

312

Ochrana přírody, pochopení významu jednotlivých ţivočišných druhŧ, biodiverzity, potřeby OŢP, seznámení se vyuţití konkrétních organismŧ v hospodářství státu, rozvíjení dovednosti poskytnutí první pomoci...

Geografie- zoozeměpis, ekosystémy, hospodářské vyuţití zástupcŧ Občanský a společenskovědní základ - práva zvířat, fóbie Anglický jazyk - překlad odborného článku. Pozn.: exkurze ZOO Environmentální výchova

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE- SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Dokáţe charakterizovat zoologii jako vědu, dokáţe pojmenovat a charakterizovat obecné, speciální a aplikované zoologické disciplíny. 2. Zná základní vlastnosti ţivočichŧ a umí pojmenovat základní rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou, rostlinnou a ţivočišnou buňkou. 3. Zná principy třídění organismŧ, orientuje se v zoologickém systému a zařadí zástupce do říše a niţších taxonomických jednotek. 1. Chápe rozdíly a principy fungování ţivého organismu na úrovni jedné buňky a mnohobuněčného organismu. 2. Pozná a pojmenuje vybrané zástupce, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...) a uvědomuje si jejich nezastupitelný význam. 3. Orientuje se v sytému systému, zařadí zástupce do říše a niţších taxonomických jednotek a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin, jejich adaptacím k prostředí. 4. Pozná organismy (název, přenašeče, výskyt, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 5. Popíše a pozná základní diakritické a rozlišovací znaky, kterými se od sebe liší dva či více podobných druhŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZOOLOGIE JAKO VĚDA, CHARAKTERISTIC KÉ ZNAKY A VLASTNOSTI ŢIVOČICHŦ, ZOOLOGICKÝ SYSTÉM

PRVOCI

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, samostatné referáty, power pointové prezentace, video, práce s odbornými atlasy a klíči, vyuţívání odborné literatury, práce s učebním s textem, problémové, skupinové a kooperativní vyučování, aktivizační metody, metody názorně demonstrační, práce s pracovními listy, laboratorní práce, diskuse Viz výše

313

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozvoj systematického myšlení, indukce, dedukce, analytickosyntetického postupu, srovnávání

Uvědomění si schopnosti ţivota na úrovni jediné buňky, uvědomění si prospěchu a škodlivosti zástupcŧ prvokŧ pro člověka, prevence nákazy prvoky celého světa, pochopení dŧleţitosti významu prvokŧ (v rámci biodoverzity, potravních řetezcŧ, vývojových vztahŧ... )

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Chemie - chemické sloţení ţivočišné buňky a jejích částí

Geografie – zoozeměpis (výskyt a moţnost nákazy smrtelně nebezpečných prvokŧ), ekosystémy. Pozn. Laboratorní cvičenípozorování prvokŧ Environmentální výchova

6. Seznámí se se základy ekologie a etologie daných taxonomických jednotek. 1. Dokáţe svými slovy interpretovat rŧzné teorie vzniku mnohobuněčnosti. 2. Zná typy rozmnoţování u mnohobuněčných ţivočichŧ, dokáţe svými slovy popsat prŧběh gametogeneze. 3. Dokáţe schématicky znázornit a popsat příčný řez tělem mnohobuněčného ţivočicha v zárodečném vývoji a typy tělních dutin.

1. Na příkladu vybraného zástupce popíše stavbu těla daného organismu. 2. Pozná a pojmenuje vybrané zástupce, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...), dokáţe objasnit jejich význam v přírodě a potravní vztahy. 3. Orientuje se v sytému, zařadí zástupce do říše a niţších taxonomických jednotek a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin, jejich adaptacím k prostředí. 4. Pozná organismy (název, charakteristika, výskyt, zpŧsob nebezpečí, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí, ví, jak zabránit nákaze či ohroţení, zná zpŧsob ošetření a dokáţe zváţit, kdy je jiţ nutná pomoc odborníka (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 5. Popíše a pozná základní diakritické a rozlišovací znaky, kterými se od sebe liší dva či více

VZNIK MNOHOBUNĚČNO STI- IMIGRAČNÍ, INVAGINAČNÍ, PLAKULÁRNÍ TEORIE, OBECNÁ CHARAKTERISTIK A MNOHOBUNĚČNÝ CH, ROZMNOŢOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝ CH BEZOBRATLÍDIBLASTICA: VLOČKOVCI, HOUBY, ŢAHAVCI, ŢEBERNATKY BEZOBRATLÍTRIBLASTICA: MORULOVCI, PLOŠTĚNCI, PÁSNICE, MECHOVNATCI, HLÍSTI, VRTEJŠI, HLAVATCI, MĚKKÝŠI, SUMÝŠOVCI, RYPOHLAVCI, KROUŢKOVCI, DRÁPKOVCI, JAZYČNATKY,

Viz výše

Pochopení příčiny vzniku mnohobuněčnosti a evolučního mechanizmu, pochopení moţnosti odlišného názoru a jeho tolerance

Občanský a společenskovědní základ - akceptace a tolerance odlišných názorŧ, diskuse věda x víra... Chemie - DNA, RNA Environmentální výchova

Viz výše

Ochrana přírody, pochopení významu jednotlivých ţivočišných druhŧ a biodiverzity, potřebu OŢP, seznámení se s lidskými parazity a pro člověka ţivotně nebezpečnými zástupci (prevence, zpŧsoby ošetření, moţnosti léčby), vyuţití konkrétních organismŧ v hospodářství státu, rozvíjení dovednosti poskytnutí první pomoci...

Geografie - zoozeměpis, ekosystémy... Chemie - chemické sloţení tělních pokryvŧ a jejich derivátŧ, dŧkaz vápenatého sloţení ulity měkkýšŧ... Občanský a společenskovědní základ - inteligence Pozn.: laboratorní cvičenípitva ţíţaly obecné Environmentální výchova

314

podobných druhŧ. 6. Vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ a orgánových soustav, vysvětlí jejich dosavadní fylogenetický vývoj. 7. Seznámí se se základy ekologie a etologie daných taxonomických jednotek. 1. Na příkladu vybraného zástupce popíše stavbu těla daného organismu. 2. Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichŧ. 3. Vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ a orgánových soustav, vysvětlí jejich dosavadní fylogenetický vývoj. 4. Pozná a pojmenuje vybrané zástupce, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...), dokáţe objasnit jejich význam v přírodě a potravní vztahy. 5. Popíše a pozná základní diakritické a rozlišovací znaky, kterými se od sebe liší dva či více podobných druhŧ. 6. Orientuje se v sytému a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin, jejich adaptacím k prostředí. 7. Pozná organismy (název, charakteristika, výskyt, zpŧsob nebezpečí, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí, ví, jak zabránit nákaze či ohroţení, zná zpŧsob ošetření a dokáţe zváţit, kdy je jiţ nutná pomoc odborníka (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 8. Seznámí se se základy ekologie a etologie daných taxonomických jednotek. 1. Na příkladu vybraného zástupce popíše stavbu těla daného organismu. 2. Porovná základní vnější a vnitřní stavbu

ŢELVUŠKY.

ČLENOVCI: TROJLALOČNATCI KLEPÍTKATCI ŢABERNATÍ VZDUŠNICOVCI CHAPADLOVCI, PLOUTVENKY, BRADATICE, OSTNOKOŢCI, POLOSTRUNATCI.

Viz výše, exkurze

STRUNATCI: PLÁŠTĚNCI BEZLEBEČNÍ

Viz výše, exkurze

315

Ochrana přírody, pochopení významu jednotlivých ţivočišných druhŧ, biodiverzity, potřeby OŢP, seznámení se s lidskými parazity a pro člověka ţivotně nebezpečnými zástupci či přenašeči (prevence, moţnosti léčby), vyuţití konkrétních organismŧ v hospodářství státu, pochopení rozdílu mezi uţitečným a uţitkovým druhem, pochopení dŧvodŧ rozvoje členovcŧ jako nejpočetnějšího ţivočišného kmene, dovednost poznání základních zástupcŧ dle vnějšího habitu, rozvíjení dovednosti poskytnutí první pomoci. Ochrana přírody, pochopení významu jednotlivých

Geografie - zoozeměpis, ekosystémy, hospodářské vyuţití zástupcŧ Chemie - chemické sloţení tělní stavby, jedŧ, insekticidy Občanský a společenskovědní základ - fóbie Fyzika - prodění vzduchu a zvukové a světelné vlnění Pozn.: exkurze- Národní muzeum Environmentální výchova

Geografie - zoozeměpis, ekosystémy, hospodářské vyuţití zástupcŧ

vybraných ţivočichŧ. 3. Vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ a orgánových soustav, vysvětlí jejich dosavadní fylogenetický vývoj. 4. Pozná a pojmenuje vybrané zástupce podle předloţených obrázkŧ v odborné literatuře, charakterizuje jejich zpŧsob ţivota (pohyb, výskyt, výţiva, rozmnoţování, tělesná stavba...), dokáţe objasnit jejich význam v přírodě a potravní vztahy. 5. Orientuje se v sytému a rozumí vývojovým vztahŧm jednotlivých skupin, jejich adaptacím k prostředí. 6. Pozná organismy (název, charakteristika, výskyt, zpŧsob nebezpečí, moţnost léčby), kteří pro člověka představují nebezpečí, ví, jak zabránit nákaze či ohroţení, zná zpŧsob ošetření a dokáţe zváţit, kdy je jiţ nutná pomoc odborníka (parazité, smrtelně nebezpeční zástupci). 7. Popíše a pozná základní diakritické a rozlišovací znaky, kterými se od sebe liší dva či více podobných druhŧ. 8. Zná a chápe význam hospodářsky a epidemiologicky významných druhŧ. 9. Vysvětlí rozdíl a charakterizuje studenokrevné a teplokrevné obratlovce. 10. Pochopí a dokáţe vysvětlit adaptační mechanismy daných skupin jako dŧsledek zpŧsobu ţivota. 11. Seznámí se se základy ekologie a etologie daných taxonomických jednotek.

ţivočišných druhŧ a biodiverzity, potřeby OŢP, seznámení se s vyuţitím konkrétních organismŧ v hospodářství státu a jejich epidemiologických následkŧ, dovednost poznání základních zástupcŧ dle vnějšího habitu, rozvíjení dovednosti poskytnutí první pomoci.

OBRATLOVCIBEZČELISTNATCI, KRUHOÚSTÍ, ČELISTNATCI, PARYBY, RYBY, OBOJŢIVELNÍCI, PLAZI, PTÁCI.

316

Občanský a společenskovědní základ - práva zvířat, fóbie Anglický jazyk - překlad odborného článku Pozn.: exkurze ZOO Environmentální výchova

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE – SEPTIMA ( větev humanitní ) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, trvalé preparáty...


1. Vysvětlí pojmy: buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus. 2. Zná stavbu a funkci jednotlivých tkání lidského těla. 3. 1. Uvede význam soustav tvořících oporu a tvar těla a umoţňující pohyb. 2. Pojmenuje základní kosti a svaly. 3. Poskytne první pomoc při zlomeninách.

TKÁNĚ ORGÁNY

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ

Výklad, referáty, video, práce s atlasy, vyúkové programy...

Poskytnutí první pomoci.

1. Zná sloţení krve a funkce jednotlivých sloţek krve. 2. Zná stavbu srdce a druhy cév. 3. Vysvětlí činnost srdce a celé oběhové soustavy. 4. Zná příčiny nemocí oběhové soustavy a krve, jejich prevenci a zásady první pomoci.

TĚLNÍ TEKUTINY OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video, pracovní listy...

Onemocnění oběhové soustavy, poskytnutí první pomoci.

1. Pojmenuje a popíše části dýchací soustavy. 2. Vysvětlí činnost dýchací soustavy a čnnost při zátěţi. 3. Zná příčiny nemocí dýchací soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

DÝCHACÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video,laboratorní práce, vyuţívání odborné literatury...

1. Vyjmenuje a popíše části trávicí soustavy a objasní funkci jednotlivých orgánŧ. 2. Dokáţe vysvětlit, jak tělo získává ţiviny a další látky potřebné pro ţivot. 3. Zná příčiny nemocí trávicí soustavy, jejich

TRÁVICÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video, laboratorní práce...

Onemocnění dýchací soustavy, poskytnutí první pomoci při zástavě. Škodlivost kouření. Zdravá výţiva. První pomoc při krvácení.

317


Fyzika-energie Chemie-aerobní procesy Tělesná výchova-kondice, posilování

Mediální výchova-informace o kvalitě ovzduší, pylová zpravodajství Environmentální výchovaznečištění ovzduší Chemie-spalování Fyzika-energie

prevenci a zásady první pomoci. 1. Zná stavbu a funkci vylučovací soustavy. 2. Chápe význam dodrţování pitného reţimu pro správnou funkci ledvin. 3. Zná příčiny onemocnění vylučovací soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video, práce s atlasy, laboratorní práce...

Pitný reţim. Onemocnění vylučovací soustavy.

Environmentální výchovaochrana vodních zdrojŧ Chemie

1. Zná význam a stavbu kŧţe. 2. Zná onemocnění koţní soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

KOŢNÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video...

Environmentální výchovaozónová díra Fyzika-UV záření Geografie-ozónová díra

NERVOVÁ SOUSTAVA


Onemocnění kŧţe. První pomoc při popáleninách a omrzlinách. Onemocnění nervové soustavy.

1. Zná stavbu a funkci zrakového, sluchového a rovnováţného ústrojí. 2. Zná příčiny nemocí smyslových orgánŧ, jejich prevenci a zásady první pomoci.

SMYSLOVÉ ORGÁNY


Onemocnění smyslových orgánŧ.

Fyzika

1. Vyjmenuje nejdŧleţitější hormony lidského těla a objasní jejich vliv na řízení lidského organismu.

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty...

1. Popíše stavbu a funkci muţské a ţenské pohlavní soustavy. 2. Vysvětlí zpŧsob oplození a zná nebezpečí přenosu pohlavních chorob a jejich prevenci. 3. Popíše jednotlivé etapy ţivota jedince. 4. Rozliší příčiny, případně příznaky běţných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence. 1. Objasní vliv vnějšího prostředí na zdraví člověka. 2. Zná návykové látky a jejich nebezpečí.

POHLAVNÍ SOUSTAVA VÝVOJ JEDINCE

Výklad, referáty, video, odborná literatura...

Pohlavní choroby.

Chemie

ČLOVĚK A ZDRAVÍ


Kuřáctví, alkoholismus,

Osobnostní a sociální výchova-uvědomění

1. 2. 3. 4.

Popíše stavbu nervové soustavy. Objasní činnost nervové soustavy. Zná stavbu mozku a význam jednotlivých částí. Zná příčiny onemocnění nervové soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

318

Chemie

narkomanie. 1. Vysvětlí molekulární podstatu genetiky a orientuje se v základní genetické terminologii. 2. Vyuţívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismŧ. 3. Analyzuje moţnosti vyuţití znalostí z oblasti genetiky v běţném ţivotě.

GENETIKA

1. Vysvětlí význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udrţení ţivota na Zemi. 2. Uvede příklady výskytu organismŧ v určitém prostředí a vztahy mezi nimi. 3. Rozlišuje neţivé a ţivé sloţky ţivotního prostředí a vysvětlí pojmy populace, společenstvo, ekosystém a biom. 4. Vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězcŧ v rŧzných ekosystémech a zhodnotí jejich význam. 5. Uvede příklady kladných i záporných vlivŧ člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému.

EKOLOGIE

Výklad, referáty, video, internet, odborná literatura...

Geneticky podmíněné choroby.

Ochrana přírody.

negativního vlivu kuřáctví, alkoholismu, narkomanie Chemie Chemie

Environmentální výchovaproblematika vztahŧ organismŧ a prostředí Geografie

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE – SEPTIMA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Popíše vnější a vnitřní stavbu těla savcŧ za pouţití odborné terminologie a vysvětlí funkci jednotlivých orgánŧ. 2. Podle charakteristických znakŧ rozliší základní řády savcŧ a správně roztřídí vybrané zástupce. 3. Vysvětlí přizpŧsobení savcŧ prostředí, ve kterém

VZDĚLÁVACÍ OBSAH SAVCI

319

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, video,práce s atlasy, vyuţívání odborné literatury...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Bezpečné chování ve styku s ţivočichy. Ohroţené druhy. Ochrana přírody.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Environmentální výchova – ohroţené druhy, nezákonný lov, ochrana přírody Osobnostní a sociální výchova-chov domácích savcŧ

ţijí. 4. Objasní význam těchto ţivočichŧ v přírodě a jejich postavení v ekosystému.

Geografie

1. Vysvětlí pojmy: buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus. 2. Zná stavbu a funkci jednotlivých tkání lidského těla.

TKÁNĚ ORGÁNY

Výklad, referáty, trvalé preparáty...

1. Uvede význam soustav tvořících oporu a tvar těla a umoţňující pohyb. 2. Pojmenuje základní kosti a svaly. 3. Umí poskytnout první pomoc při zlomeninách.

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ

Výklad, referáty, video, práce s atlasy, vyúkové programy...

Poskytnutí první pomoci.

1. Zná sloţení krve a funkce jednotlivých sloţek krve. 2. Zná stavbu srdce a druhy cév. 3. Vysvětlí činnost srdce a celé oběhové soustavy. 4. Zná příčiny nemocí oběhové soustavy a krve, jejich prevenci a zásady první pomoci.

TĚLNÍ TEKUTINY OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video, pracovní listy...

Onemocnění oběhové soustavy, první pomoc při krvácení.

1. Pojmenuje a popíše části dýchací soustavy. 2. Vysvětlí činnost dýchací soustavy a činnost při zátěţi. 3. Zná příčiny nemocí dýchací soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

DÝCHACÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video,laboratorní práce, vyuţívání odborné literatury...

1. Vyjmenuje a popíše části trávicí soustavy a objasní funkci jednotlivých orgánŧ. 2. Dokáţe vysvětlit, jak tělo získává ţiviny a další látky potřebné pro ţivot.

TRÁVICÍ SOUSTAVA


Onemocnění dýchací soustavy, poskytnutí první pomoci při zástavě dechu. Škodlivost kouření. Zdravá výţiva.

320

Fyzika-energie Chemie-aerobní procesy Tělesná výchova-kondice, posilování

Mediální výchova-informace o kvalitě ovzduší, pylová zpravodajství Environmentální výchovaznečištění ovzduší Chemie-spalování Fyzika-energie

3. Zná příčiny nemocí trávicí soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci. 4. Vysvětlí rozvoj civilizačních chorob vznikajících jako dŧsledek nesprávné výţivy. 1. Zná stavbu a funkci vylučovací soustavy. 2. Chápe význam dodrţování pitného reţimu pro správnou funkci ledvin. 3. Zná příčiny onemocnění vylučovací soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty, video, práce s atlasy, laboratorní práce...

Pitný reţim. Onemocnění vylučovací soustavy.

Environmentální výchovaochrana vodních zdrojŧ Chemie

1. Zná význam a stavbu kŧţe. 2. Zná onemocnění koţní soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

KOŢNÍ SOUSTAVA


Environmentální výchovaozonová díra Fyzika -UV záření Geografie -ozónová díra

NERVOVÁ SOUSTAVA


Onemocnění kŧţe. První pomoc při popáleninách a omrzlinách. Onemocnění nervové soustavy.

1. Zná stavbu a funkci zrakového, sluchového a rovnováţného ústrojí. 2. Zná příčiny nemocí smyslových orgánŧ, jejich prevenci a zásady první pomoci.

SMYSLOVÉ ORGÁNY


Onemocnění smyslových orgánŧ.

Fyzika

1. Vyjmenuje nejdŧleţitější hormony lidského těla a objasní jejich vliv na řízení lidského organismu.

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Výklad, referáty...

1. Popíše stavbu a funkci muţské a ţenské pohlavní soustavy. 2. Vysvětlí pojem antikoncepce a plánované rodičovství. 3. Vysvětlí zpŧsob oplození a zná nebezpečí přenosu pohlavních chorob a jejich prevenci.

POHLAVNÍ SOUSTAVA VÝVOJ JEDINCE

Výklad, referáty, video, odborná literatura...

1. 2. 3. 4.

Popíše stavbu nervové soustavy. Objasní činnost nervové soustavy. Zná stavbu mozku a význam jednotlivých částí. Zná příčiny onemocnění nervové soustavy, jejich prevenci a zásady první pomoci.

321

Chemie Pohlavní choroby.

Chemie

4. Popíše jednotlivé etapy ţivota jedince. 5. Rozliší příčiny, případně příznaky běţných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence. 1. Objasní vliv vnějšího prostředí na zdraví člověka. 2. Zná návykové látky a jejich nebezpečí.

ČLOVĚK A ZDRAVÍ


Kuřáctví, alkoholismus, narkomanie.

Osobnostní a sociální výchova-uvědomění negativního vlivu kuřáctví, alkoholismu, narkomanie... Chemie

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOLOGIE – OKTÁVA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Chápe obecné principy pohlavního a nepohlavního rozmnoţování,uvědomuje si význam pohlavního rozmnoţování z hlediska udrţení druhu. 2. Popíše stavbu pohlavní soustavy muţe i ţeny, orientuje se v anatomickém atlase. 3. Objasní funkci pohlavních ţláz –vaječníkŧ a varlat, vysvětlí princip oplození, rozumí prŧběhu menstruačního cyklu –Vysvětlí změny v děloţní sliznici a ve vaječnících. 4. Chápe princip přenosu a ochrany pohlavně přenosných chorob, chápe nutnost a povinnost navštívit lékaře při těchto onemocněních, ví, k čemu slouţí antikoncepce, umí objasnit princip jejího pŧsobení, uvědomuje si nebezpečí promiskuity a porušení základních hygienických návykŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ROZMNOŢOVACÍ SOUSTAVA ČLOVĚKASTAVBA A FUNKCE

POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY, PREVENCE, HYGIENA

322

METODY A FORMY PRÁCE Výklad,samostatn é referáty, video,práce s atlasy, vyuţívání odborné literatury, problémové a skupinové vyučování, práce s pracovními sešity, laboratorní práce…

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prevence přenosu pohlavních chorob, nezbytnost včasného výběru vhodné antikoncepce.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Toto učivo jiţ bylo probíráno v kvartě, jedná se tedy o prohloubení stávajících znalostí a dovedností. Osobnostní a sociální výchova

1. Uvědomuje si etapy nitroděloţního vývoje jedince, chápe nutnost navštěvovat pravidelně v těhotenství lékaře, zná zásady chování v době těhotenství. 2. Dokáţe popsat jednotlivé etapy ontogenetického vývoje od narození aţ po smrt. 3. Chápe příčiny stárnutí, ví, jak tento proces souvisí se zdravým ţivotním stylem.

ONTOGENETICKÝ VÝVOJ ČLOVĚKA

Viz výše

Plánované rodičovství, úcta ke stáří.

Toto učivo jiţ bylo probíráno v kvartě, jedná se tedy o prohloubení stávajících znalostí a dovedností. Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova

1. Chápe vztah mezi fylogenezí druhu a ontogenezí jedince, dokáţe vysvětlit rozdíly jednotlivých procesŧ. 2. Orientuje se na časové ose, dokáţe zařadit jednotlivé předchŧdce člověka, zná posloupnost, v jaké se vyvíjeli. 3. Vysvětlí, jak souvisí znaky jednotlivých předchŧdcŧ člověka a prostředí, ve kterém se vyvíjeli. 4. Chápe, ţe antropogeneze je oblast, ve které dochází neustále k novým objevŧm, sám aktivně nové poznatky vyhledává. 1. Rozumí stavbě nukleových kyselin, rozlišuje rozdíly mezi DNA a RNA. 2. Dokáţe vysvětlit pojmy replikace, transkripce, translace, k vysvětlení pouţívá vhodné nákresy a animace. 3. Chápe vztahy mezi pojmy DNA, gen, alela, genotyp, genotyp. 4. Chápe rozdíl mezi mitózou a meiózou, rozumí oběma procesŧm, vyhledává vhodné nákresy a animace k jejich vysvětlení, chápe vztah těchto dějŧ ke stavbě DNA. 5. Popíše buněčný cyklus, vysvětlí jednotlivé etapy, dokáţe do tohoto cyklu zařadit mitózu,

ANTROPOGENEZE, FYLOGENETICKÝ VÝVOJ ČLOVĚKA

Viz výše

Pochopení evolučního vývoje, pochopení faktu, ţe existence ţádného ţivočišného ani rostlinného druhu na naší planetě netrvá věčně.

Dějepis,geografie Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova

MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY

Viz výše

Pochopení faktu, ţe genetika je velmi progresivní obor biologie, který má netušené moţnosti pro budoucnost lidstva, schopnost přečíst si články v odborně naučné literatuře a přitom porozumět základním termínŧm.

Chemie Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova

323

meiózu, replikaci. 1. Chápe dŧleţitost Mendela pro další rozvoj genetiky, o jeho osobnosti sám aktivně vyhledává informace. 2. Sám vymýšlí a počítá příklady na monohybridní i dihybridní kříţení. 3. Ví, které základní nemoci jsou autozomálně dědičné. 4. Vysvětlí Morganovy zákony, počítá příklady z praxe, ve kterých se objevuje tato problematika. 5. Rozpozná, kdy pouţít Mendlovy a kdy Morganovy zákony. 1. Ví, které základní nemoci jsou gonozomálně dědičné. 2. Počítá příklady z praktického ţivota. 3. Vysvětlí rozdíl mezi autozomální a gonozomální dědičností, chápe rozdíly a vztahy těchto dědičností. 1. Chápe rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním znakem. 2. Všechny výše nabyté poznatky dokáţe vztáhnout z jednotlivce na populaci. 3. Dokáţe vysvětlit, které faktory nejvíce ovlivňují genetiku populací. 4. Počítá příklady na tuto problematiku. 1. Chápe příčiny a následky vzniku mutací. 2. Uvědomuje si ovlivnění jejich vzniku. zhoršujícím se ţivotním prostředím 3. Vnímá genové inţenýrství jako velmi progresivní vědní obor. 4. Vyhledává informace o nových objevech, snaţí se porozumět jejich principu a dokáţe je vhodně prezentovat i s vyuţitím správné terminologie.

AUTOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST MENDELOVY ZÁKONY

Viz výše

GONOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST

Viz výše

DĚDIČNOST KVANTITATIVNÍCH ZNAKŦ GENETIKA POPULACÍ

Viz výše

MUTACE GENOVÉ INŢENÝRSTVÍ

Viz výše

324

Pochopení zpŧsobu přenosu dědičných onemocnění z rodičŧ na potomky, vyuţití moţnosti prevence a genetického poradenství.

Matematika a její aplikace (statistika, pravděpodobnost)

Pochopení zpŧsobu přenosu dědičných onemocnění z rodičŧ na potomky, vyuţití moţnosti prevence a genetického poradenství. Pochopení zpŧsobu přenosu dědičných onemocnění z rodičŧ na potomky, vyuţití moţnosti prevence a genetického poradenství. Pochopení, ţe radioaktivní záření, práce s chemickými jedy atd. má dopad na genetickou výbavu člověka, pochopení základní podstaty rakoviny.

Matematika a její aplikace (statistika, pravděpodobnost) Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova Matematika a její aplikace (statistika, pravděpodobnost) Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova Chemie Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova

Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova

1. Vnímá vztahy mezi ţivou a neţivou sloţkou ekosystému. 2. Jmenuje příklady biotických a biotických faktorŧ a umí vysvětlit jejich vliv na organismy ekosystému. 3. Rozumí pojmŧm ekosystém, společenstvo, populace, chápe rozdíly mezi nimi, uvádí příklady. 4. Dokáţe popsat hlavní faktory, kterými člověk ovlivňuje ţivotní prostředí, zná historický vývoj vztahŧ člověka a prostředí. 5. Uvědomuje si neustálý konflikt vývoje lidské společnosti a ochrany ţivotního prostředí. 6. Stručně charakterizuje současný stav ţivotního prostředí.

EKOLOGIE A JEJÍ ZÁKONITOSTI

Viz výše

325

Ochrana přírody, chápe význam jednotlivých ţivočišných a rostlinných druhŧ a nutnost chránit je před vyhubením, v praxi se řídí základními ekologickými pravidly (např. třídění odpadu), chápe význam trvale udrţitelného rozvoje.

Matematika a její aplikace (statistika, pravděpodobnost), Geografie, občanský a společenskovědní základ Environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Všechna průřezová témata dále systematicky rozvíjejí celky, které byly probrány na niţším gymnáziu. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Zná význam lesa pro člověka i pro přírodu jako takovou, EKOSYSTÉMY ví, které rostliny a ţivočichové v lese ţijí, uvědomuje si vztahy mezi nimi. 2. Uvědomuje si změny okolní krajiny vlivem člověka, rozlišuje plodiny pěstované člověkem na poli a rostliny planě rostoucí, uvědomuje si moţný negativní význam introdukovaných rostlin. 3. Chápe druhovou rozmanitost ekosystémŧ,uvědomuje si potravní vztahy mezi rostlinami a ţivočichy, uvádí příklady, kdy došlo narušení rovnováhy, která vedla k vyhynutí druhu, uvaţuje, jak by se mohlo této situaci předejít. Je mu známo, ţe některé látky se cestou potravních řetězcŧ dostávají aţ k člověku a zpŧsobují váţná onemocnění, vyhledá příklady v literatuře. 4. Chápe globální význam deštného pralesa pro lidstvo, uvědomuje si druhovou rozmanitost tohoto ekosystému a vysvětlí jeho nezastupitelnost na Zemi. 5. Vysvětlí funkci umělých ekosystémŧ, jejich vztahy k okolí, 326

METODY A FORMY PRÁCE Projekty, referáty, problémové úlohy, exkurze, přednášky…

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Ochrana přírody


Geografie - geografické rozloţení jednotlivých ekosystémŧ.. Dějepis - zásahy člověka do přírody v prŧběhu historie... Matematika a její aplikace - grafy, tabulky Exkurze - vyuţití organizací s ekologickým programem (Mrkev, Podhoubí, Tereza, Týncŧv Dvŧr)

tento příklad aplikuje na místní podmínky. 6. Vysvětlí vznik kulturní krajiny, chápe, ţe příroda je ovlivňována jiţ od vzniku civilizace, uvádí příklady zásahŧ člověka do přírody. 1. Vysvětlí vznik kyselých dešťŧ a jejich dopad na přírodu a uvede moţnosti, jak jim lze předcházet. 2. Uvede faktory znečisťující ovzduší a odhalí jejich příčinu. Sleduje monitoring ovzduší ve svém bydlišti i v okolí školy. 3. Ví, jak vznikají fosilní paliva, uvědomuje si jejich dopad na stav ţivotního prostředí, diskutuje o moţných alternativních zdrojích. 1. Chápe, jakým zpŧsobem člověk pozitivně i negativně zasahuje do ţivotního prostředí. 2. Dokáţe vysvětlit příčiny a dŧsledky ozonové díry, skleníkového efektu, vyhubení jednotlivých ţivočišných a rostlinných druhŧ GMO organismy, klonování. Chápe souvislosti mezi jednotlivými problémy, navrhuje moţnosti a zpŧsoby řešení, je schopen celý problém zhodnotit, vyjádřit vlastní názor, tento zdŧvodnit a prezentovat před třídou. Sleduje aktuální zásahy člověka do ţivotního prostředí, k tomuto vyuţívá dostupných prostředkŧ internet, televize, časopisy, noviny atd. Formou referátŧ dokáţe o těchto problémech pohovořit před třídou. 3. Zpracovává projekty u příleţitostí předem plánovaných akcí (Den Země atd.) – skupinová práce, projektové vyučování. 1. Uvědomuje si nutnost třídění odpadŧ a jejich recyklace. 2. Chápe, ţe ţivotní prostředí přímo ovlivňuje naše zdraví, zná moţnosti a zpŧsoby ochrany zdraví. 3. Zná principy udrţitelnosti rozvoje, uvádí příklady jejich uplatňování ve světě i u nás.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŢIVOTA

Ochrana přírody

Geografie – počasí, podnebí, paliva… Fyzika – energie Exkurze

LIDSKÉ AKTIVITY A PROBLÉMY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ochrana přírody

Občanský a společenskovědní základ – ochrana přírody a kulturních památek, právní řešení Geografie – doprava, zemědělství Dějepis- prŧmyslová revoluce Informatika a informační a komunikační technologievyhledávání a zpracování dostupných informací Exkurze

VZTAH ČLOVĚKA K PROSTŔEDÍ

Ochrana přírody a zdraví

Občanský a společenskovědní základ - ţivotní styl Geografie – naše obec Exkurze

327

SOCIÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ VÝCHOVA Ročníky : septima - oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Zná základní anatomii a fyziologii lidského těla, na základě této znalosti dokáţe vysvětlit a pochopit rozdílné postoje a hodnoty lidí ve společnosti. 2. Ví, ţe je dŧleţité cvičit smyslové vnímání, pozornost, soustředění, vŧli a dovednost zapamatování, zná techniky, kterými je moţné tyto schopnosti zlepšovat. 3. Dokáţe z biologického hlediska vysvětlit moţné příčiny agresivity, své chování se učí korigovat.

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ

METODY A FORMY PRÁCE Laboratorní práce, projekty, skupinová práce..



Zlepšování mezilidských vztahŧ, sebekontrola…

Občanský a společenskovědní základ

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky : septima - oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Chápe a respektuje jednotlivé rasy a etnika jako rovnocenné skupiny lidí, vychází ze základních znalostí fylogenetického vývoje člověka, aplikuje poznatky z antropogeneze.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ETNICKÝ PŦVOD ČLOVĚKA, KULTURNÍ DIFERENCE

328

METODY A FORMY PRÁCE Skupinová práce, projektové vyučování, referáty...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prevence vzniku a rozvoje rasismu

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky : septima - oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Uvádí na konkrétních příkladech závaţné dŧsledky a rizika vlivŧ společnosti na stav ţivotního prostředí v evropském a globálním měřítku, uvědomuje si nutnost ochrany přírodního prostředí ve světě.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH OBJEVUJEME EVROPU A SVĚT

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, referáty, aktuality z médií, ukázky fotografií, počítačových prezentací a dalších výukových materiálŧ, diskuse, samostatná práce…

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Zvýšení zájmu o Evropu a svět

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Dějepis, geografie, občanský a společenskovědní základ

5.13 Geografie

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu geografie : Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student si vybírá vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojuje získané poznatky do širších celků, hledá souvislosti. b) Získané poznatky kriticky posuzuje, porovnává a formuluje závěry. c) Poznává cíl a smysl učení, má pozitivní vztah k učení. d) Dokáţe vyhledávat, třídit a porovnávat informace. e) Pouţívá odbornou terminologii.

329

f) Dokáţe nalézat souvislosti mezi získanými poznatky, je schopen jejich aplikace v praxi, vyuţívá vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů . g) Vyuţívá počítače a internet v rámci výuky předmětu. h) Je mu umoţněno zapojovat se do mimovýukových aktivit, například do olympiád.

2. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) b) c) d) e) f)

Student dokáţe formulovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se souvisle a kultivovaně v ústním i písemném projevu. Učí se naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reaguje. V komunikaci dodrţuje předem stanovená pravidla. Umí naslouchat a respektovat názory druhých. Ovládá interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem materiálů. Je schopen diskuse na dané téma, obhajování svých názorů a postojů, odborné argumentace.

3. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU a) b) c) d) e)

Student je schopen pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o moţnostech řešení. Učí se kriticky myslet, je schopen hájit svá rozhodnutí. Dokáţe vyhledat a kombinovat informace z různých informačních zdrojů. Vyuţívá metody, při kterých samostatně dochází k řešením a závěrům. Umí pracovat s chybou.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student dokáţe pracovat ve skupinách na základě vytvořených pravidel, je schopen o pomoc poţádat, učí se vzájemnému respektu a naslouchání. b) Vytváří si pocit zodpovědnosti za své jednání, dokáţe se podílet na vytváření kritérií hodnocení svých výsledků. Student je veden ke schopnosti sebehodnocení a sebereflexe vlastního jednání, k dodrţování dohodnuté kvality, postupu a termínů, k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udrţitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student respektuje názory druhých, uvědomuje si svá práva i povinnosti ve škole i mimo školu. b) Dokáţe se rozhodovat zodpovědně dle dané situace. c) Chápe základní enviromentální problémy, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí, jedná v rámci trvale udrţitelného rozvoje. d) Je vyučujícím veden k respektování pravidel slušného chování, k vytváření osobních představ o geografickém a ţivotním prostředí.


a) Student je seznámen s pravidly bezpečného chování v terénu a prací s kartografickými prostředky (GPS, mapy a další moţnosti). b) Je veden k efektivní práci. c) Umí vyhledávat a vyuţívat různé zdroje informací.

7. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student rozvíjí svůj odborný i osobní potenciál, vyuţívá příleţitosti pro svůj osobní a profesní růst. b) Uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace. c) Získává a kriticky vyhodnocuje informace o svém vzdělávání a pracovních příleţitostech, vyuţívá dostupné zdroje pro plánování a realizaci svých dalších profesních aktivit i s vědomím trendů na trhu práce, ve vývoji společnosti a ekonomických aktivit. d) Je schopen kriticky posoudit rizika související s řešením různých problémů, včetně reálných ţivotních situací. e) Chápe trendy současného ekonomického vývoje, je schopen ho aplikovat na oblast podnikání a jeho rizik, umí posoudit realitu trţního prostředí.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH GEOGRAFIE – KVINTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Dokáţe na mapách lokalizovat významné geografické pojmy Evropy. 2. Zná nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu v rámci světadílu i jednotlivých státŧ. 3. Dokáţe porovnat jednotlivé státy a regiony, stanovit jejich jádrové a periferní oblasti, vytyčit společné znaky, vymezit základní charakteristiky z hlediska přírodního i socioekonomického. 4. Porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti, potenciál a problémy jednotlivých státŧ a regionŧ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ZEMÉPIS SVÉTADÍLŦ – Evropa – charakteristika státŧ

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, práce s atlasem a učebnicí, samostatná práce, práce ve skupinách, počítačové prezentace, vyuţití počítačových programŧ k výuce zeměpisu, aktuality z médií, dŧraz na samostatné vyjadřování, diskuse, vyuţití filmŧ a dalších materiálŧ, práce se statistickými daty, vyprávění studentŧ o vlastních zkušenostech z cestování, práce s tematickými mapami, práce s rŧznými zdroji dat – statistická data, internet… 331

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Dokáţe se orientovat v jednotlivých regionech a státech Evropy, zná jejich hlavní charakteristiky, rozumí problémŧm, které jsou o nich opakovaně uváděny v médiích.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie – vegetační pásma Evropy, ochrana přírody, geologický vývoj Dějepis – zmínky o některých aspektech historického vývoje evropských regionŧ a státŧ Občanský a společenskovědní základpolitické poměry, systémy a aktuality probíraných státŧ Matematika a její aplikace

5. Lokalizuje na mapě Evropy hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních oblastech, prŧběţně na jednotlivých oblastech a státech se seznamuje se základními údaji politického zeměpisu. 6. Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických a jiných produktŧ, z internetu a dalších médií, z grafŧ, diagramŧ, statistických a dalších informačních zdrojŧ. 7. Student zná hlavní instituce EU, dokáţe pohovořit o jejich kompetencích. Zná některé jejich představitele, je schopen debatovat o budoucnosti a problémech EU, uvede cíle evropské integrace.

-rozbor grafŧ, kartogramŧ, porovnání čísel, hustota zalidnění Chemie – vyuţití nerostných surovin, chemický prŧmysl Anglický jazyk – reálie Velké Británie a Irska Německý a francouzský jazyk – reálie příslušných zemí Informatika a informační a komunikační technologie – internet jako zdroj informací, počítačové prezentace a výukové materiály…

GEOGRAFIE – SEXTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Sumarizuje základní znalosti o vesmíru, objasní postavení Slunce ve vesmíru, popíše sluneční soustavu a její tělesa. 2. Charakterizuje polohu, povrch, pohyby a fáze Měsíce. 3. Aplikuje poznatky o vesmíru v pohledu na zemské těleso, zhodnotí postavení Země ve vesmíru, dokáţe zhodnotit její tvar, prokázat ho na konkrétních příkladech a porovnat její podstatné vlastnosti s vlastnostmi ostatních těles sluneční soustavy.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VESMÍR A SLUNEČNÍ SOUSTAVA



Výklad, samostatná práce, skupinová práce, počítačové prezentace, pouţití filmŧ a dalších materiálŧ, diskuse, práce s učebnicí, odbornou literaturou a

Dokáţe se orientovat ve sluneční soustavě, rozumí odbornému textu s tímto tématem, vnímá jeho mezipředmětové vazby.

332

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Fyzika, biologie – vesmír Dějepis – historie dobývání kosmu Matematika a její aplikace – vzdálenosti ve vesmíru a jejich porovnání

4. Prokáţe základní orientaci v historii dobývání kosmu, dokáţe uvést zpŧsoby vyuţití umělých druţic Země a kosmického výzkumu. 1. Vysvětlí zákonitosti pravidelného střídání dne a noci, střídání ročních období a polárního dne a noci. 2. Porozumí principŧm slunovratu a rovnodennosti. 3. Zhodnotí dŧsledky otáčení Země kolem osy pro praktický ţivot na Zemi. 4. Vysvětlí příčiny rozdílného času na Zemi, spočítá čas na jiných místech Země pomocí souřadnic, zvládá práci s mapou časových pásem, dokáţe určit změnu data při prŧletu nad 180. poledníkem (datová mez). 5. Pouţívá rŧzné typy map a ostatní dostupné kartografické produkty, pracuje s tematickými mapami, zvládá práci s turistickou mapou, ovládá metody znázornění výškopisu a polohopisu, vyhledává potřebné informace v rŧzných typech map, interpretuje a sestavuje jednotlivé grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje geografické údaje. Vyuţívá vlastní mentální mapy a mentální schémata. 6. Pouţívá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii. 7. Orientuje se pomocí map v krajině, zvládá praktické vyuţití satelitních navigačních přístrojŧ GPS, zná základní informace o dálkovém prŧzkumu Země. 1. Zná stavbu a sloţení tělesa Země, rozumí principŧm deskové tektoniky, objasní stavbu dna oceánŧ. 2. Dokáţe posoudit reliéf jako výsledek endogenních a exogenních pochodŧ, rozumí procesu jeho vzniku, zná příklady pŧsobení

atlasy…

KARTOGRAFIE, GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ

Výklad, samostatná práce, počítačové prezentace, práce s atlasy, rŧznými druhy map, zejména turistickými, práce s GPS...

Dokáţe se orientovat v mapě, zvládá práci s rŧznými druhy map, rozumí principŧm pohybu Země a jeho souvislostí (roční období, rovnodennost), dokáţe pracovat s GPS.

Matematika a její aplikace – výpočty a práce s měřítkem, příklady na určování času a datovou hranici Dějepis – mapy a určování času v minulosti Výtvarný obor – estetická stránka mapy, kresba map. značek Český jazyk a literatura – názvosloví na mapách

PŔÍRODNÍ SFÉRA ZEMÉ

Výklad, samostatná práce, skupinová práce, počítačové prezentace, vyuţití dalších

Rozumí principŧm vzniku zemského povrchu a projevŧ endogenní a exogenní činnosti (zemětřesení, sopečná činnost, krasové jevy

Biologie – fauna a flóra biomŧ, chránění ţivočichové a rostliny, rozmanitost biosféry, nutnost ochrany přírody Fyzika - tlak,teplota, změny skupenství

333

3.

4.

5.

6. 7.

1.

člověka na tvářnost reliéfu a vlivu zmíněných pochodŧ na ţivot člověka, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu. Porovná pŧsobení vnitřních a vnějších procesŧ v přírodní sféře a jejich vliv na lidskou společnost. Porozumí sloţení a stavbě atmosféry, objasní mechanismy její globální cirkulace a její dŧsledky pro vytváření klimatických pásŧ. Pracuje s klimatickou mapou a porovnává klima v jednotlivých pásech. Je schopen vést fundovanou diskusi o problematice změny klimatu a případném vlivu člověka na tyto změny. Porozumí rozmístění vody na Zemi, rozliší jednotlivé sloţky hydrosféry. Objasní koloběh vody na Zemi, vlastnosti mořské vody, dokáţe posoudit vliv vodstva na klima. Popíše vznik a sloţení pŧdy, chápe význam pŧd a nutnost jejich ochrany, zná problémy spojené s jejím vyuţíváním. Je schopen pohovořit o negativních příkladech vlivu člověka na přírodní prostředí. Objasní uspořádání biosféry v závislosti na klimatických podmínkách, rozliší hlavní biomy světa a uvede typické zástupce fauny a flóry v nich, charakterizuje vyuţití pŧvodních krajin člověkem a jejich ekologické následky. Zná některé závaţné dŧsledky a rizika přírodních a společenských vlivŧ na ţivotní prostředí.. Dokáţe uvést zákl. charakteristiky obyvatelstva světa, jeho jazykového, národnostního, rasového a náboţenského sloţení. Na přiměřené úrovni zhodnotí rozmístění světové populace, její strukturu, dynamiku, zaměstnanost a problémy populace v rŧzných typech ekonomik.

SOCIOEKO NOMICKÁ ZEMĚPIS

materiálŧ, odborné literatury, práce s učebnicí a atlasy...

atd.). Chápe podstatu některých globálních problémŧ spjatých s přírodní sférou (ozónová díra, globální oteplování), dokáţe o nich debatovat.

Chemie – ozónosféra, tzv. ozónová díra

Výklad, samostatná práce, skupinová práce, počítačové prezentace, vyuţití filmŧ a

Rozumí základním charakteristikám ekonomiky, obyvatelstva a sídel světa, dokáţe se orientovat v odborné terminologii těchto

Biologie – rasy, zemědělské plodiny, rozšíření chorob (AIDS)… Dějepis – zmínky o některých aspektech historického vývoje světadílŧ, makroregionŧ, příp. státŧ (vývoj obyvatelstva, náboţenství…)

334

2. Identifikuje základní geografické znaky a funkce sídel, zná hlavní parametry venkovského a městského osídlení a rozmístění sídel, posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, dokáţe uvést aktuální tendence a problémy vývoje osídlení. 3. Porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit, zhodnotí strukturu, sloţky a funkce světového hospodářství, dokáţe klasifikovat vybrané státy světa dle stavu jejich hospodářství a klasifikaci fundovaně odŧvodnit s dŧrazem na rozdíly a podobnosti mezi skupinami státŧ. Vymezí jádrové a periferní oblasti světa. 4. Zhodnotí rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojŧ, dokáţe pohovořit o rizicích jejich vyuţívání, zhodnotit politické souvislosti obchodu s nimi. 5. Dokáţe zhodnotit stav, vývoj, tendence, rozmístění a problémy světového zemědělství, prŧmyslu a sluţeb. 6. Zná hlavní světové oblasti turistického ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál. 7. Vymezí hlavní světové ekonomické, politické a vojenské integrace, ovládá hlavní principy jejich fungování, dokáţe pohovořit o jejich významu a perspektivách vývoje. 8. Lokalizuje hlavní aktuální geopolitické problémy a změny.

dalších materiálŧ, odborné literatury, diskuse, práce s atlasy, hodnocení aktuálních informací, sledování médií...

335

témat…

Občanský a společenskovědní základ - politické poměry, systémy a aktuality probíraných státŧ, lidská práva. Matematika a její aplikace -rozbor grafŧ, kartogramŧ, porovnání čísel, hustota zalidnění… Chemie – vyuţití nerostných surovin, chemický prŧmysl… Informatika a informační a komunikační technologie – internet jako zdroj informací, počítačové prezentace a výukových materiálŧ…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH GEOGRAFIE – OKTÁVA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. 2.

3. 4. 5. 6.

7. 1.

2.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH Vyhodnotí geografickou polohu ČR, její pozitiva ČESKÁ a negativa. REPUBLIKA – Charakterizuje geologický vývoj ČR a její OBECNÁ ČÁST geomorfologické členění, lokalizuje hlavní Poloha, geologický horopisné celky. vývoj, povrch, Zhodnotí klima ČR a rozebere vlivy, které se podnebí, vodstvo, podílejí na jeho charakteru. pŧdy, typy krajiny Charakterizuje hydrologickou situaci v ČR, její a ochrana problémy a vyuţití vodstva společností. přírody… Určí hlavní charakteristiky pedosféry v ČR, zhodnotí a porovná moţnosti jejího vyuţití. Dokáţe charakterizovat pŧvodní vegetační stupně ČR, vymezí hlavní chráněné oblasti a systém ochrany přírody, zhodnotí stav ţiv. prostředí ČR, pojmenuje a vysvětlí jeho hlavní problémy. Zhodnotí surovinovou základnu ČR a nastíní moţnosti a problémy jejího vyuţití. Zná hlavní charakteristiky obyvatelstva, dovede Obyvatelstvo a pojmenovat nejdŧl. rizika demografického sídla, hospodářství vývoje a diskutovat o nich, charakterizuje a – zemědělství, lokalizuje národnostní menšiny, je schopen prŧmysl, sluţby, diskutovat o problémech spjatých s vývojem cestovní ruch, obyvatelstva v ČR (imigrace..), zná náboţenskou vztahy ČR ke strukturu obyvatel státu, je schopen vyhledat a světu… pracovat s aktuálními demografickými údaji. Lokalizuje hlavní sídla ČR, dokáţe postihnout hl. charakteristiky a rozdíly mezi venkovským a městským osídlením.

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, práce s atlasem, samostatná práce, práce ve skupinách, počítačové prezentace, vyuţití počítačových programŧ k výuce zeměpisu, aktuality z médií, dŧraz na samostatné vyjadřování, diskuse, práce ve dvojicích, vyuţití filmŧ a dalších materiálŧ, práce se statistickými daty, práce s tematickými mapami, práce s rŧznými zdroji dat...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozumí podmínkám přírodní sféry ČR, vnímá nutnost ochrany ţivotního prostředí…

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie – vegetační pásma v ČR, ochrana přírody, geologický vývoj Dějepis – historický vývoj územní podoby a hranic ČR

Viz výše

Dokáţe charakterizovat hlavní náleţitosti spjaté s obyvatelstvem , sídly a ekonomikou našeho státu, pohovořit o jejich

Dějepis - vývoj počtu obyvatel, ekonomiky státu v posledních desetiletích Občanský a společenskovědní základ – územněsprávní dělení státu, ekonomický vývoj po roce 1989

336

3. Je schopen zhodnotit úroveň ekonomiky ČR, prŧběh její transformace i její vývoj a problémy. 4. Charakterizuje zemědělství státu, pohovoří o jeho produkční a krajinotvorné funkci a problémech. 5. Rozlišuje a porovnává předpoklady, rozmístění a perspektivu hospodářských aktivit v ČR, zhodnotí rozmístění, úroveň a charakter jednotlivých odvětví prŧmyslu, dopravy a sluţeb, jejich vazby na ŢP, vymezí hlavní jádrové i periferní oblasti státu z hlediska hospodářských aktivit a osídlení. 6. Posoudí hlavní charakteristiky a lokality cestovního ruchu našeho státu. 7. Zhodnotí mezinárodní postavení ČR, je schopen pohovořit o aspektech vztahŧ ČR a evropské integrace. Hodnotí a porovnává polohu, přírodní poměry a zdroje, lidský a hospodářský potenciál ČR v evropském a světovém kontextu. 1. Osvojí si základní přehled o statistických údajích vztahujících se k Praze jako místnímu regionu, popíše, posoudí a zhodnotí regionální zvláštnosti, přírodní, hospodářské a kulturní poměry, pojmenuje hlavní problémy města, je schopen diskutovat a podávat návrhy na jejich zlepšení, pracuje aktivně s plánem města, zhodnotí perspektivy jeho dalšího rozvoje, zná vazby místního regionu k vyšším územním celkŧm. 2. Lokalizuje jednotlivé regiony, kraje a jednotky NUTS v ČR. Charakterizuje přírodní podmínky, hospodářství, zvláštnosti, kulturní a jiná specifika jednotlivých regionŧ a jejich center, zná jejich problémy, dokáţe porovnávat jejich hospodářskou funkci a další charakteristiky.

problémech (problém stárnutí obyvatelstva atd.) a zaujmout stanovisko a navrhovat případné moţnosti řešení.

ČR – REGIONÁLNÍ ČÁST Praha a místní region, ostatní regiony ČR

Viz výše + vlastivědná exkurze

337

Zná dobře vlastní region, vnímá jeho hlavní rysy a problémy, v přiměřené míře je toho schopen i u dalších regionŧ ČR.

Biologie – stav krajiny, ochrany přírody a ţivotního prostředí v jednotlivých regionech ČR Dějepis – historický vývoj a zvláštnosti regionŧ, památky Prahy a dalších center Český jazyk a literatura – nářečí Matematika a její aplikace – práce se statistickými daty Chemie – chemický prŧmysl v regionech Informatika a informační a komunikační technologie – internet jako zdroj informací

3. Zhodnotí na příkladech rŧzné typy krajin, je schopen pohovořit o jejich sloţkách, specifických znacích, funkcích a vztazích s okolím, je informován o vývoji krajiny a přírody a o potenciálu krajiny. 4. Dokáţe okomentovat nejvýznamnější globální problémy a civilizační rizika přírodní i socioekonomická, vést o nich kultivovanou debatu, navrhovat moţnosti řešení, zvaţovat jejich případná rizika. 5. Zná hlavní rizika ţivotního prostředí, dokáţe určit negativa pŧsobení člověka na krajinu a přírodu, je si vědom nutnosti ochrany přírody a jejích zdrojŧ, je schopen pohovořit o příkladech a formách ochrany ţivotního prostředí. Ovládá základní terminologii oboru (trvale udrţitelný rozvoj, limity přírodního prostředí apod.).

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, KRAJINA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výklad, samostatná práce, počítačové prezentace, pouţití filmŧ, fotografií a dalších materiálŧ, ukázky odborné literatury, diskuse, práce s učebnicí a atlasy...

Je schopen vést fundovanou debatu o problematice, kriticky hodnotit informace z médií, zaujímat stanovisko k daným problémŧm.

Informatika a informační a komunikační technologie – internet jako zdroj informací, tvorba počítačových prezentací Biologie – problematika ţivotního prostředí a ochrany přírody, šíření chorob (AIDS…) Chemie – problematika ozónové díry

Zeměpis stojí na pomezí přírodovědné a humanitní větve, proto jsme se rozhodli volit stejné učivo v obou větvích. Toto učivo pak bude diferencováno individuálně vzhledem ke konkrétním potřebám dané třídy.

338

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky:kvinta, sexta, oktáva Časová dotace: kvinta: v průběhu celého roku (tématický celek Evropa – 60 hodin), sexta: 10 hodin oktáva: 5 hodin VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student zná hlavní instituce EU, dokáţe pohovořit o jejich významu a kompetencích. Dokáţe vyjmenovat některé představitele těchto institucí, pohovořit o podílu českých zástupcŧ na jejich činnosti, je schopen debatovat o budoucnosti EU, uvede cíle evropské integrace.

INSTITUCE EVROPSKE UNIE

1. Seznámí se se základními integracemi státŧ probíraných kontinentŧ, dokáţe je porovnat, lokalizuje na mapách světadílŧ hlavní geopolitické změny v konkrétních oblastech, prŧběţně se seznámí s politickými problémy současného světa.

MEZINÁRODNÍ INTEGRACE STÁTŦ, POLITICKÉ PROBLÉMY SOUČASNÉHO SVĚTA

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, diskuse, probírání aktualit, vyuţití prezentací, filmŧ, map a dalších výukových materiálŧ, práce s počítačem, médii

Výklad, diskuse, vyuţití prezentací, filmŧ, map a dalších výukových materiálŧ, práce s mapou, počítačem...

339

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Orientace v médiích, schopnost debatovat o uvedených problematikách, vědomí evropské sounáleţitosti a evropské vlastenectví…

Orientace v médiích, schopnost debatovat o uvedených problematikách, vědomí globálních souvislostí, propojenosti světa a jeho sounáleţitosti...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Občanský a společenskovědní základ

Občanský a společenskovědní základ

2. Prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkce mezinárodních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémŧ ve všech oblastech ţivota lidstva a na dodrţování lidských práv. 1. Uvádí na konkrétních příkladech závaţné dŧsledky a rizika vlivŧ společnosti na stav ţivotního prostředí v evropském a globálním měřítku, uvědomuje si nutnost ochrany přírodního prostředí ve světě. 1. Porovná a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry vybraných státŧ Evropy. 2. Vyuţívá internetu k samostatnému získávání informací o zemích Evropy. 3. Rozvíjí základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy.

VLIV ČLOVĚKA NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Výklad, referáty, prezentace, aktuality z médií, filmy, ukázky fotografií, dalších výukových materiálŧ, diskuse, samostatná práce...

STÁTY EVROPY

Výklad, diskuse, vyuţití filmŧ, počítačových prezentací, fotografií, map a dalších výukových materiálŧ, práce s mapou, samostatná práce, vyprávění studentŧ o vlastních zkušenostech z cestování, práce s rŧznými zdroji dat, vyuţití počítačových programŧ pro výuku, aktuality z médií…

340

Vědomí nutnosti ochrany ţivotního prostředí a jeho globální propojenosti.

Biologie

Informatika a informační a komunikační technologie, biologie

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta, sexta, oktáva Časové dotace: kvinta – 4 hodiny, sexta – 4 hodiny, oktáva – 4 hodiny VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student chápe rozdíl mezi realitou a médii zobrazovanými stereotypy. 2. Rozlišuje, např. sdělení vycházející ze společenských předsudkŧ nebo neodbornosti a sdělení objektivní, vycházející ze znalosti problematiky.

ČR – obyvatelstvo, etnické menšiny REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS SVĚTADÍLŦ – obyvatelstvo jednotlivých oblastí a státŧ (náboţenství, etnické menšiny….)

1. Student si uvědomuje význam a roli médií v kaţdodenním ţivotě společnosti – v oblasti politiky, kultury… 2. Rozvíjí své schopnosti analytického přístupu k médiím, kritického odstupu od nich. 3. Učí se vyuţívat moţností a nabídky médií jako zdroje cenných informací, kvalitní zábavy a naplnění volného času.

ČR, REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS – internet a další média jako zdroj informací, práce s neobjektivními informacemi a jejich kritika…



Výklad, diskuse, vyuţití Utváření objektivního filmŧ, počítačových pohledu prezentací, map a dalších výukových materiálŧ, vyprávění studentŧ o vlastních zkušenostech z cestování, práce s rŧznými zdroji dat, vyuţití počítačových programŧ pro výuku, aktuality z médií…. Viz. výše

341

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura Občanský a společenskovědní základ

Dějepis ,občanský a společenskovědní základ, český jazyk a literatura, cizí jazyky – jazyk a jazyková komunikace

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta, sexta, oktáva Časová dotace: kvinta – 2 hodiny, sexta – 6 hodin, oktáva – 6 hodin VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Charkterizuj faunu a flóru, ţivotní prostředí a krajinu svého okolí. 2. Uvědomuje si změny okolní krajiny vlivem člověka. 3. Chápe druhovou rozmanitost ekosystémŧ. 4. Chápe globální význam deštného pralesa pro lidstvo, uvědomuje si druhovou rozmanitost tohoto ekosystému a vysvětlí jeho nezastupitelnost na Zemi. 5. Vysvětlí vznik kulturní krajiny, chápe, zná příklady zásahu člověka do přírody, rozpozná a rozebere jeho rizika. 1. Vysvětlí vznik kyselých dešťŧ a jejich dopad na přírodu, uvede moţnosti, jak jim předcházet. 2. Uvede faktory znečišťující ovzduší a odhalí jejich příčinu. 3. Ví, jak vznikají fosilní paliva, uvědomuje si jejich dopad na stav ţivotního prostředí, diskutuje o moţných alternativních zdrojích. 4. Zná globální přírodní i civilizační rizika vývoje společnosti, dokáţe o nich vést fundovanou debatu.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH BIOSFÉRA KRAJINA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, skupinová práce, vyuţití počítačových prezentací, filmŧ a dalších výukových materiálŧ

ČESKÁ REPUBLIKA: ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SUROVINOVÉ ZDROJE, GEOLOGICKÝ VÝVOJ, GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, KRAJINA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, FYZICKÝ ZEMĚPIS, REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS.

342



Ochrana přírody, pochopení globálních problémŧ

Biologie

Ochrana přírody

Biologie

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta, sexta, oktáva Časové dotace: VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student má základní znalosti o rŧzných etnických a kulturních skupinách v ČR, v Evropě a ve světě. 2. Student se orientuje v pluralitní společnosti a uvědomuje si její moţný multikulturní charakter. 3. Student poznává a toleruje odlišnosti jiných národních, etnických, náboţenských a sociálních skupin. 4. PT pomáhá studentŧm uvědomit si vlastí identitu, identitu vlastního národa, vlastní sociokulturní zázemí. 5. PT stimuluje uvědomění si neslučitelnosti intolerance s principy ţivota v demokratické společnosti a vede studenty k angaţovanosti v této oblasti.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



OBYVATELSTVO ČR OBYVATELSTVO EVROPY ZEMĚPIS OBYVATELSTVA SVĚTA

Výklad, diskuse, probírání aktualit, vyuţití prezentací, filmŧ, map a dalších výukových materiálŧ...

Orientace v médiích, schopnost debatovat o uvedených problematikách, schopnost rozpoznat projevy rasismu a bránit jim.

REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS SVĚTADÍLŦ EVROPA ČESKÁ REPUBLIKA

343

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Dějepis, občanský a společenskovědní základ

5.14 Hudební obor

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu hudební obor : Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student plní praktické úkoly za pomoci hudebních projevů adekvátních jeho věku, schopnostem, znalostem, talentu. b) V oblasti hudební teorie student chápe a aktivně uţívá hudební terminologii, pracuje s odbornou literaturou, je veden k pochopení odborných textů. c) Student je schopen propojovat odborné znalosti s praktickým vyuţitím. d) Student argumentuje, obhajuje svoje názory a práci.

2. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student je veden k samostatné tvůrčí práci. b) Student chápe význam kultury a hudby, je motivován k zájmu o tuto oblast. c) Studentovi jsou zadávány samostatné referáty, které ho motivují k zájmu o hudbu a k vyhledávání informací z různých zdrojů.

3. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a) Student je schopen věnovat se samostatné tvůrčí práci, hledá různé varianty řešení úkolů. b) Student pracuje s informacemi z různých zdrojů (tištěná média, internet, nahrávky). c) Učitel se snaţí střídat jednotlivé činnosti, vyuţívá výklad, skupinovou práci, hudební hry, vokálně-instrumentální činnosti, samostatnou práci, samostatnou práci s odbornou literaturou.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Učitel klade důraz na schopnost spolupráce studentů v rámci skupiny. b) Studenti jsou schopni se vzájemně tolerovat, akceptovat odlišné názory. c) Student respektuje dohodnutá pravidla týmové práce.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student chápe význam hudby a obecně kultury v lidském ţivotě. b) Předmět hudební výchova se podílí na mimoškolních a mimovýukových aktivitách. c) Student chápe význam hudby jako terapie.


a) Student se na výuce podílí praktickými činnostmi, vyuţívá své teoretické vědomosti a dovednosti. b) Student navštěvuje muzea, koncerty, dokáţe tyto návštěvy odborně reflektovat.

7. KOMPETENCE K PODNIKÁNÍ a) b) c) d)

Studentům jsou zadávány úkoly, které je motivují k samostatné orientaci v hodnotách vytvářených hudební kulturou. V oblasti teorie je student veden k upevnění vědomí významu hudební kultury. Student se orientuje v oblasti hudebního průmyslu, chápe principy jeho fungování. Cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na osobní moţnosti se rozhoduje o svém budoucím profesním zaměření.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ OBOR– KVINTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách. 2. Orientuje se v zápise písní a skladeb a dle svých schopností je i realizuje. 3. Aktivně pracuje v hodinách, projevuje smysl pro tvořivost. 4. Orientuje se ve vývoji hudebního umění; rozlišuje hudební slohy podle jejich charakteristických znakŧ; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých vývojových etapách. 5. Na základě historických, společenských a kulturních kontextŧ popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla. 6. Odliší hudbu podle jejího stylového

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VOKÁLNÍ, INSTRUMENTÁLNÍ, POHYBOVÉ A POSLECHOVÉ ČINNOSTI DĚJINY EVROPSKÉ A ČESKÉ ARTIFICIÁLNÍ HUDBY OD PRAVĚKU DO OBDOBÍ KLASICISMU DĚJINY NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY SVĚTOVÉ I ČESKÉ OD KONCE 19. STOLETÍ DO 40. LET 20. STOLETÍ

345

METODY A FORMY PRÁCE Vokální, instrumentální, hudebně pohybové, poslechové činnosti, muzikoterapeutické techniky, hudební hry, samostatná práce, skupinová práce, frontální vyučování, projektové vyučování, práce s odbornou literaturou, práce s notovým materiálem...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Orientace v dějinách evropské artificiální hudby, konfrontace české a světové hudby, orientace v dějinách nonartificiální hudby, přehled o jednotlivých proudech a stylech...

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova mediální výchova, osobnostní a sociální výchova Český jazyk a literatura,dějepis společné kulturní akce s výtvarným oborem (návštěvy výstav, koncertŧ, souvislosti mezi jednotlivými druhy umění).

zařazení, významu a funkce; rozpozná vhodnost či nevhodnost vyuţití skladby v konkrétních situacích. 7. Uvědomuje si rozdílnost přístupŧ jednotlivých lidí k hudební tvorbě, je schopen zaujmout vlastní hodnotící stanovisko. 8. Chápe souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. 9. Projevuje pozitivní postoj ke kulturnímu a historickému dědictví.

HUDEBNÍ NAUKA NAVAZUJÍCÍ NA UČIVO PŘEDCHÁZEJÍCÍCH ROČNÍKŦ

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ OBOR– KVINTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách. 2. Aktivně pracuje v hodinách, projevuje smysl pro tvořivost. 3. Orientuje se ve vývoji hudebního umění; rozlišuje hudební slohy podle jejich charakteristických znakŧ. 4. Na základě historických, společenských a kulturních kontextŧ popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla. 5. Odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce. 6. Uvědomuje si rozdílnost přístupŧ

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VOKÁLNÍ, INSTRUMENTÁLNÍ, POHYBOVÉ A POSLECHOVÉ ČINNOSTI DĚJINY EVROPSKÉ A ČESKÉ ARTIFICIÁLNÍ HUDBY OD PRAVĚKU DO OBDOBÍ KLASICISMU DĚJINY NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY SVĚTOVÉ I

346

METODY A FORMY PRÁCE Vokální, instrumentální, hudebně pohybové, poslechové činnosti, muzikoterapeutické techniky, skupinová práce, frontální vyučování, práce s odbornou literaturou, práce s notovým materiálem...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Orientace v dějinách evropské artificiální hudby, konfrontace české a světové hudby, orientace v dějinách nonartificiální hudby, přehled o

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – místo české hudební kultury v evropském kontextu Multikulturní výchova – multikulturalita českého prostředí, vazby na kultury jiných národŧ Český jazyk a literatura, dějepis společné kulturní akce s Vo (návštěvy výstav,

jednotlivých lidí k hudební tvorbě, je schopen zaujmout vlastní hodnotící stanovisko . 7. Chápe souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. 8. Projevuje pozitivní postoj ke kulturnímu a historickému dědictví.

ČESKÉ OD KONCE 19. STOLETÍ DO 40. LET 20. STOLETÍ

jednotlivých proudech a stylech...

koncertŧ, souvislosti mezi jednotlivými druhy umění).

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ OBOR – SEXTA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách, uplatňuje zásady hlasové hygieny v běţném ţivotě. 2. Zpívá dle svých dispozic čistě a rytmicky přesně v jednohlase, ve dvojhlase. 3. Při hudebních aktivitách vyuţívá jednoduché a podle svých dispozic i sloţitější hudební nástroje. 4. Orientuje se v zápise jednoduchých, případně i sloţitějších písní a skladeb, na základě svých schopností tyto skladby realizuje. 5. Orientuje se v dějinách evropské artificiální hudby, rozlišuje jednotlivá stylová období, uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znakŧ, zohlední historický, společenský a kulturní kontext. 6. Rozpoznává styly a ţánry nonartificiální hudby, orientuje se v historii populární hudby. 7. Při poslechových činnostech interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



VOKÁLNÍ, INSTRUMENTÁLNÍ, POHYBOVÉ A POSLECHOVÉ ČINNOSTI

Vokální, instrumentální, hudebně pohybové, poslechové činnosti, muzikoterapeutické techniky, hudební hry, samostatná práce, skupinová práce, frontální vyučování, projektové vyučování, práce s odbornou literaturou, práce s notovým materiálem...

Orientace ve vývoji artificiální a nonartificiální hudby, rozvoj hudebních schopností, chápání souvislostí mezi hudbou a ostatními druhy umění, kritické zhodnocení hudebního díla...

DĚJINY SVĚTOVÉ A ČESKÉ ARTIFICIÁLNÍ HUDBY OD ROMANTISMU PO HUDBU 20. STOLETÍ DĚJINY SVĚTOVÉ A ČESKÉ NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY OD 50. LET 20. STOLETÍ

347

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova Český jazyk a literatura, dějepis společné kulturní akce s výtvarným oborem (návštěvy výstav, koncertŧ, souvislosti mezi jednotlivými druhy umění).

schopností. Při tom aktivně uţívá terminologii z oblasti hudební nauky. 8. Uvědomuje si sociální funkci hudby, vnímá hudbu jako zpŧsob prezentace vlastních idejí i názorŧ ostatních lidí, na základě toho je schopen se s hudbou ztotoţnit, či ji odmítnout. Dokáţe se distancovat od hudby, která s sebou nese netoleranci, rasismus a xenofobii.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ OBOR – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



1. Vyuţívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách, uplatňuje zásady hlasové hygieny v běţném ţivotě. 2. Při hudebních aktivitách vyuţívá jednoduché a podle svých dispozic i sloţitější hudební nástroje. 3. Orientuje se v zápise jednoduchých, případně i sloţitějších písní a skladeb, na základě svých schopností tyto skladby realizuje. 4. Orientuje se v dějinách evropské artificiální hudby, rozlišuje jednotlivá stylová období, dokáţe postihnout jejich základní rysy. 5. Rozpoznává styly a ţánry nonartificiální hudby, orientuje se v historii populární hudby, uvědomuje si její společenskou funkci a vztah

VOKÁLNÍ, INSTRUMENTÁLNÍ, POHYBOVÉ A POSLECHOVÉ ČINNOSTI

Vokální, instrumentální, hudebně pohybové, poslechové činnosti, muzikoterapeutické techniky, hudební hry, samostatná práce, skupinová práce, frontální vyučování, projektové vyučování, práce s odbornou literaturou, práce s notovým materiálem...

Orientace ve vývoji artificiální a nonartificiální hudby, rozvoj hudebních schopností, pochopení souvislostí mezi hudbou a ostatními druhy umění...

DĚJINY SVĚTOVÉ A ČESKÉ ARTIFICIÁLNÍ HUDBY OD ROMANTISMU PO HUDBU 20. STOLETÍ DĚJINY SVĚTOVÉ A ČESKÉ NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY OD 50. LET 20. STOLETÍ

348

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova Český jazyk a literatura, dějepis společné kulturní akce s Vo (návštěvy výstav, koncertŧ, souvislosti mezi jednotlivými druhy umění).

k hudebnímu prŧmyslu. 6. Při poslechových činnostech interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností. Při tom aktivně uţívá terminologii z oblasti hudební nauky.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ OBOR– SEPTIMA ( větev humanitní) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Orientuje se v dějinách artificiální hudby, vyděluje podstatné znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky uţité ve skladbě, k hudebnímu dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku. 2. Rozpoznává styly a ţánry nonartificiální hudby, orientuje se v historii populární hudby, uvědomuje si její společenskou funkci a vztah k hudebnímu prŧmyslu. 3. Orientuje se na české hudební scéně, zná česká hudební tělesa, dirigenty, sólisty... 4. Interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností. Klade dŧraz na historický, společenský a kulturní kontext, uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých uměleckých etapách.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ ŢÁNRY HUDEBNĚ – DRAMATICKÉ ŢÁNRY

METODY A FORMY PRÁCE Samostatná práce, skupinová práce, frontální vyučování, projektové vyučování, práce s odbornou literaturou...

ČESKÁ HUDEBNÍ SCÉNA INTERPRETACE HUDEBNÍHO DÍLA

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Orientace ve vývoji artificiální a nonartificiální hudby, přehled o současných reprezentantech hudebního světa, aktivní účast na koncert, divadelních představeních, recitálech... Kritické zhodnocení současné hudební produkce, pochopení souvislostí mezi hudbou a

349

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova Český jazyk a literatura, dějepisspolečné kulturní akce s výtvarným oborem

ostatními druhy umění....

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta - sexta, septima humanitní větve Časová dotace : průřezové téma je součástí výuky teoretických i praktických výukových hodin VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student chápe pozitivní smysl umění a kultury na celkový rozvoj osobnosti. 2. Student své rozvíjející se estetické cítění promítá do své osobnosti – rozvíjí vnímání krásy, kultivuje chování. 3. Student je schopen kultivované komunikace se spoluţáky, je součástí skupiny, se kterou aktivně spolupracuje. 4. Student rozumí sobě samému, rozvíjí svou sebedŧvěru a zodpovědnost.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ROZVOJ A KULTIVACE OSOBNOSTI

METODY A FORMY PRÁCE Skupinové diskuse, týmová práce, muzikoterapeutické hry…

KOMUNIKACE VERBÁLNÍ I NEVERBÁLNÍ

350

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Celková kultivace osobnosti, zlepšování schopností verbální i neverbální komunikace, rozvíjení tolerance…

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Výtvarný obor, občanský a společenskovědní základ spolupráce s krouţky v rámci školního kulturního klubu…

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta – sexta, septima humanitní větve Časová dotace : průřezové téma je součástí výuky teoretických i praktických výukových hodin

VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student chápe a respektuje jednotlivé rasy a etnika jako rovnocenné skupiny lidí. 2. Student respektuje práva příslušníkŧ odlišných sociokulturních skupin. 3. Student si uvědomuje moţné dopady svých verbálních i neverbálních projevŧ a nese za ně plnou odpovědnost. 4. Student chápe vztahy mezi jednotlivými kulturami, je schopen pochopit přínos odlišností rŧzných kultur. 5. Student vnímá hudbu v celé její kulturní a ţánrové rozmanitosti.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH KULTURNÍ DIFERENCE LIDSKÉ VZTAHY MULTIKULTURALITA

351

METODY A FORMY PRÁCE Skupinová práce, referáty, hry…



Schopnost komunikace s příslušníky odlišných etnik, chápání významu vzájemného obohacování jednotlivých kultur, prevence vzniku a rozvoje rasismu…

Dějepis, geografie,občanský a společenskovědní základ...

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky: kvinta-sexta, septima humanitní větve VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


352



1. Student je schopen pohovořit o jednotlivých fázích vývoje kultury v Evropě, vyjmenovat jejich charakteristické znaky, zejména v hudbě. 2. Student zná významné představitele evropské hudební kultury a umění a dokáţe je zařadit do patřičných směrŧ. 3. Uvědomuje si nutnost ochrany památek a kulturního dědictví Evropy a světa. 4. Rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním měřítku, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech.

EVROPSKÉ UMĚNÍ A KULTURA

Výklad, diskuse, vyuţití videa, fotografií, map a dalších výukových materiálŧ, práce s učebnicí, odbornou literaturou, skupinová práce, referáty, samostatná práce, četba ukázek, vyprávění vlastních záţitkŧ….

Návštěvy koncertŧ, muzeí praktická systematizace poznatkŧ…

Výtvarný obor, dějepis,geografie, český jazyk a literatura…

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta-sexta, septima humanitní větve Časová dotace : průřezové téma je součástí výuky teoretických i praktických výukových hodin.

353

VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student na základě výběru jazykových prostředkŧ, obrazŧ, hudby se učí vnímat a rozpoznat autora sdělení a jeho záměr pŧsobení na čtenáře, posluchače, diváka. 2. Student si uvědomuje význam a roli medií v současné kultuře a společnosti. 3. Rozvíjí své schopnosti analýzy mediálního sdělení. 4. Učí se vyuţívat moţností a nabídky medií pro tvŧrčí i teoretickou práci.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VNÍMÁNÍ AUTORA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ

METODY A FORMY PRÁCE Projektová práce, skupinová práce, specifické činnosti pro HO (poslech, analýza vnímaných obsahŧ)…

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozlišení druhŧ mediálních sdělení, objektivní hodnocení mediálních obsahŧ, samostatný výběr adekvátních médií na základě srovnání, vlastních zkušeností, znalostí, vědomostí…

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Český jazyk a literatura, Informatika a informační a komunikační technologie…

FUNGOVÁNÍ A VLIV MÉDIÍ VE SPOLEČNOSTI

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: kvinta-sexta, septima humanitní větve Časová dotace : průřezové téma je součástí výuky teoretických i praktických výukových hodin.

354


VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student dokáţe tvořivě ztvárnit přírodu a lidskou civilizaci. Volí pro to vhodné vyjadřovací prostředky, které se svou podstatou dotýkají ţivotního prostředí. Rozvíjí fantazii a představivost. 2. Student poznává a chápe zákonitosti přírody.

ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K VÝVOJI LIDSKÉ KULTURY

METODY A FORMY PRÁCE Studenti jsou vedeni k samostatné reflexi jednotlivých témat.

VÝVOJ KULTURY A OSÍDLENÍ V OBLASTI REGIONU ŠKOLY

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Konfrontace ţivotního prostředí s rozvojem lidské civilizace a kultury.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Geografie,dějepis, výtvarný obor... Některá témata se prolínají i do mimoškolní a mimovýukové oblasti – kurzy, exkurze.

5.15 Výtvarný obor

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu výtvarný obor: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 355

1. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Studentům jsou zadávány praktické úkoly, které podporují tvůrčí práci a komunikaci výtvarnými prostředky dostupnými jejich věku, typu a talentu atd. b) V oblasti teorie je student veden k pochopení komunikativní roviny i nonverbálního uměleckého vyjadřování v souvislostech s vývojem společnosti. Důraz je kladen na současnou situaci. c) Student pouţívá i základní odborné termíny a pracuje s dostupnou odbornou literaturou. Je veden k pochopení textu. d) Student obhajuje svůj názor i práci, vhodnou formou argumentuje.

2. KOMPETENCE K UCENI a) Student je veden k práci s odbornou literaturou a k samostatné tvůrčí práci. b) Student chápe význam kultury a uměleckého vyjádření a je motivován k celoţivotnímu zájmu o tuto oblast.

3. KOMPETENCE K RESENÍ PROBLÉMU a) Student je veden k samostatné tvůrčí práci, myšlení a hledání variant řešeni zadaných úkolů jak v praktických, tak v teoretických hodinách. b) Student je veden k tvůrčí práci i mimo předmět a v mimovýukové práci.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) Student spoluprácuje při skupinových úkolech, samotná tvůrčí práce rozvíjí vzájemnou toleranci mezi studenty.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Student se podílí i na mimoškolních a mimovýukových akcích školy.

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ a) Student pouţívá pro svoje výtvarné vyjádření dostupné technicko-pracovní postupy. b) Student chápe fáze a proces výtvarných technik, dodrţuje pracovní postup.

7. KOMPETENCE K PODNIKÁNÍ a) Studentům jsou zadávány úkoly, které je motivují k samostatné orientaci v hodnotách vytvářených výtvarnou kulturou a uměním. b) V oblasti teorie je student veden k upevnění vědomí významu výtvarné kultury. Důraz je kladen na současnou situaci. c) Student zná základní druhy a techniky výtvarného umění a je si vědom i hodnoty své výtvarné práce a dokáţe ji obhájit.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÝ OBOR – KVINTA ( větev humanitní)

356


VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Chápe souvislosti vývoje kultury a dokáţe své znalosti zobecňovat v prŧřezových okruzích témat. 2. Uplatňuje své znalosti v jiných předmětech a z jiných předmětŧ. 3. Pracuje s odbornými materiály včetně moţných současnou technikou dostupných pramenŧ. 4. Samostatně, aktivně a tvŧrčím zpŧsobem pracuje jak v teoretických, tak praktických hodinách. 5. Dokáţe pouţívat vhodné prostředky pro svoji individuální tvořivou výtvarnou práci. 6. Aktivně se zapojuje do práce v této oblasti jak ve škole, tak v mimoškolní práci.

I. UMĚNÍ A MAGIE, MÝTUS, UMĚNÍ PŘÍRODNÍCH NÁRODŦ

Teoretické hodiny jsou zaměřené na upevnění a rozvoj znalostí z niţšího stupně gymnázia.

II. ANTIKA, POČÁTKY KŘESŤANSKÉ HO UMĚNÍ

Forma mŧţe být rŧzná – referáty, prezentace, výklad…

III. PŘEHLED VÝVOJE EVROPSKÉ KULTURY DO KONCE 18. STOLETÍ SLOHY

Témata I., II. a III. mohou být zadávána jako tzv. prŧřezová – např. zobrazování člověka, prostoru, vztah k barvě, typy architektury, materiály atd.

IV. UMĚNÍ 19. STOLETÍ VÝTVARNÁ PRÁCE VYCHÁZÍ Z TEORIE


Dŧraz je kladen na pochopení souvislostí.

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ V oblasti teorie moţnost pouţívání znalostí i v jiných předmětech, upevnění zájmu o kulturu jako takovou. Vyuţití současných technologií pro přístup k odborné literatuře a práce s odbornou terminologií. Práce s odbornou literaturou. Rozvoj pracovních dovedností a schopností, rŧzné výtvarné techniky, náročnost práce.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÝ OBOR – KVINTA ( větev přírodovědná)

357

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova – vazby prostředí a kultury. Osobnostní a sociální výchova - prostupuje výukou. Hudební obor, dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky…


VZDĚLÁVACÍ OBSAH



1. Samostatně, aktivně a tvŧrčím zpŧsobem pracuje jak praktických, tak teoretických hodinách. 2. Uplatňuje individuální přístup k zadaným tématŧm. 3. Má znalosti o druzích a technikách výtvarného vyjadřování. 4. Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro svoji vlastní tvořivou práci. 5. Orientuje se ve výtvarné kultuře a chápe její vývoj v historických souvislostech. 6. Pouţívá své znalosti v jiných a z jiných předmětŧ. 7. Podle svých moţností se aktivně zapojuje do práce této oblasti jak ve škole, tak v mimoškolní práci.

I. UMĚNÍ A MAGIE, MÝTUS, MIMOEVROPSKÉ KULTURY

Teoretické hodiny jsou zaměřené na opakování a rozvoj znalostí z niţšího stupně gymnázia. Forma tohoto opakování mŧţe být rŧzná – referáty, prezentace, výklad… Témata I. a II. mohou být zadávána jako tzv. prŧběhová – např. vývoj architektury, zobrazení člověka, prostoru, společné a rozdílné rysy….

V oblasti teorie moţnost pouţívání znalostí i v jiných předmětech, upevnění zájmu o kulturu jako takovou.

II. VÝVOJ EVROPSKÉ KULTURY DO KONCE 18. STOLETÍ, HISTORICKÉ STAVEBNÍ SLOHY III. UMĚNÍ 19. STOLETÍ VÝTVARNÁ PRÁCE VYCHÁZÍ Z TEORIE

Dŧraz je kladen na pochopení základních souvislostí a samostatnou, tvŧrčí a aktivní práci.

Vyuţití současných technologií pro přístup k odborné literatuře. Práce s odbornou literaturou. Práce s odbornou terminologií Rozvoj pracovních dovedností a schopností, rŧzné výtvarné techniky, náročnost práce.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÝ OBOR – SEXTA ( větev humanitní)

358

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Osobnostní a sociální výchova - prostupuje výukou. Multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova – vazby prostředí a kultury. Hudební obor, dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky, geografieregionální zeměpis…


VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Orientuje se ve sloţitém prostředí kultury současného světa. 2. Chápe význam výtvarné kultury v souvislosti s celkovým vývojem a stavem společnosti. 3. Aktivně a samostatně vyhledává a hodnotí získané poznatky. 4. Pracuje s odborným textem. 5. Pouţívá své znalosti z jiných předmětŧ a i ze své vlastní mimoškolní zkušenosti. 6. Je schopen reflexe a sebereflexe jak v teoretických hodinách, tak při práci výtvarné. 7. Samostatně, aktivně a tvŧrčím zpŧsobem pracuje na individuálně vybíraných a zadávaných výtvarných pracích. 8. Uplatňuje individuální přístup k zadaným tématŧm. 9. Má znalosti o moţnostech, druzích a technikách výtvarného vyjadřování včetně současných. 10. Vybírá, kombinuje a vytváří vhodné prostředky pro svoji vlastní tvořivou práci. 11. Vysvětlí a obhájí výsledky své práce v oblasti teorie i praxe.

I. UMĚNÍ KONCE 19. STOLETÍ A PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ II. VÝTVARNÁ KULTURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ III. VÝTVARNÁ KULTURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ VÝTVARNÉ PRÁCE JSOU DLOUHODOBÉ A INDIVIDUÁLNĚ ZADÁVANÉ

METODY A FORMY PRÁCE Teoretické hodiny jsou zaměřené na současné umění, jeho počátky a pochopení souvislostí s celkovým obrazem kultury. Dŧraz je kladen na samostatnou orientaci a schopnost aktivní tvořivé práce v oblasti teorie i praxe.

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ V oblasti teorie schopnost samostatného uvaţování, výběru, třídění a hodnocení poznatkŧ. Rozvoj schopnosti pochopení odborného textu. Vyuţití současných technologií pro přístup k odborné literatuře a práce s odbornou terminologií. Rŧzné výtvarné techniky, náročnost výtvarné práce.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Multikulturní výchova – vztah a podíl kultur na vytváření jednotného prostředí v současném světě Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – teoretické hodiny. Environmentální výchova – vazby prostředí a kultury. Mediální výchova, osobnostní a sociální výchova - prostupuje výukou. Hudební obor, dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky…

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÝ OBOR – SEXTA ( větev přírodovědná) VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

359



MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY,

POZNÁMKY 1. Orientuje se ve sloţitém prostředí kultury současného světa. 2. Chápe význam výtvarné kultury v souvislosti s celkovým vývojem a stavem společnosti. 3. Aktivně a samostatně vyhledává a hodnotí získané poznatky. 4. Umí pracovat s odborným textem. 5. Pouţívá své znalosti z jiných předmětŧ a i ze své vlastní mimoškolní zkušenosti. 6. Je schopen reflexe a sebereflexe jak v teoretických hodinách, tak při práci výtvarné. 7. Samostatně, aktivně a tvŧrčím zpŧsobem pracuje na individuálně vybíraných a zadávaných výtvarných pracích. 8. Uplatňuje individuální přístup k zadaným tématŧm. 9. Má znalosti o moţnostech, druzích a technikách výtvarného vyjadřování včetně současných. 10. Vybírá, kombinuje a vytváří vhodné prostředky pro svoji vlastní tvořivou práci.

I. PŘELOM 19. A 20. STOLETÍ, POČÁTKY MODERNÍHO UMĚNÍ, HLAVNÍ LINIE VÝVOJE II. VÝTVARNÁ KULTURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ III. VÝTVARNÁ KULTURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ VÝTVARNÉ PRÁCE JSOU DLOUHODOBÉ A INDIVIDUÁLNĚ ZADÁVANÉ

Teoretické hodiny jsou zaměřené na současné umění a pochopení souvislostí s celkovým obrazem kultury. Dŧraz je kladen na samostatnou orientaci a schopnost aktivní tvořivé práce v oblasti teorie i praxe. Podle moţností zařazené aktuální výstavy, sbírky NG, vycházky za architekturou.

V oblasti teorie schopnost samostatného uvaţování, výběru, třídění a hodnocení poznatkŧ.

Multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova – vazby prostředí a kultury.

Vyuţití současných technologií pro přístup k odborné literatuře a práce s odbornou terminologií.

Mediální výchova, osobnostní a sociální výchova - prostupuje výukou.

Propojení znalostí s ostatními předměty. Rŧzné výtvarné techniky, náročnost výtvarné práce.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÝ OBOR– SEPTIMA ( větev humanitní)

360

Hudební obor, dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky…


1. Orientuje se v prostředí města, chápe jeho vývoj jako celku. 2. Zná významné památky a lokality a dovede určit jejich charakteristické rysy. 3. Zná základní vývoj české i světové kultury, se kterým se seznamuje aktivně a přímo v galeriích. 4. Porovnává a hodnotí jednotlivé etapy tohoto vývoje a chápe jejich rysy. 5. Má přehled o výtvarných druzích a technikách během vývoje výtvarné kultury. 6. Tvŧrčím zpŧsobem pracuje na individuálně vybíraných a zadávaných výtvarných nebo teoretických pracích. 7. Dlouhodobě pracuje se zvoleným tématem a pouţívá odbornou literaturu. 8. Má znalosti o moţnostech, druzích a technikách výtvarného vyjadřování včetně současných, které pro svoji práci pouţívá. 9. Je schopen reflexe a sebereflexe jak v teoretických hodinách, tak při práci výtvarné. 10. Vysvětlí a obhájí výsledky své práce.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH



I. HISTORICKÉ SLOHY A SOUČASNÁ ARCHITEKTURA

Teoretické hodiny vycházejí z aktivní práce studentŧ.

Profilace studentŧ vzhledem k dalšímu studiu po ukončení gymnázia.

II. SBÍRKY NG III. SBÍRKY NG IV. ARCHITEKTURA A PROSTŘEDÍ REGIONU AKTUÁLNÍ VÝSTAVY VÝTVARNÁ PRÁCE I TEORETICKÁ VYCHÁZÍ ZE ZAMĚŘENÍ A ORIENTACE STUDENTŦ

Témata jsou vybírána individuálně a vycházejí z konkrétních poznatkŧ, moţností návštěv výstav, sbírek NG apod. i ze zaměření studentŧ vzhledem k dalšímu studiu. Výstupem mohou být práce praktické i teoretické. .

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 361

Samostatná orientace v moţnostech kultury, sbírek NG, výstav, dŧraz je kladený na prostředí Prahy a regionu a to včetně architektury. Práce s odbornou literaturou podle zájmu a zaměření studentŧ.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Multikulturní výchova – vztah a podíl kultur na vytváření jednotného prostředí Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova – vazby prostředí a kultury. Osobnostní a sociální výchova - prostupuje výukou. Hudební obor, dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky, geografie, regionální zeměpis …

Ročníky : kvinta aţ sexta, septima humanitní větve Časová dotace : průřezové téma je součástí výuky teoretických i praktických výukových hodin. VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student si je vědom významu multikulturních vztahŧ, rozumí jejich souvislostem a orientuje se v nich. 2. Student zná, toleruje a chápe odlišnosti jiných národních, etnických, náboţenských a sociálních skupin. 3. Student se aktivně podílí na práci v oblasti lidských práv, respektuje práva druhých a uplatňuje práva svá. 4. Student rozpoznává projevy rasové a společenské nesnášenlivosti. 5. Student komunikuje a ţije ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin a spolupracuje s nimi.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH I. MULTIKULTURALITA SOUČASNÉHO SVĚTA, JEJÍ RYSY A VÝZNAM II. VZTAHY A VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI KULTURAMI III. ROLE EVROPSKÉ KULTURY VE VÝVOJI SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI

METODY A FORMY PRÁCE Témata jsou součástí výuky v teoretických i praktických hodinách, i v obecné rovině komunikace a práce uvnitř kolektivu. V teoretických hodinách je dán dŧraz na pochopení propojení kultur, jejich vztahy a vzájemné ovlivňování.

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozvoj schopností orientace v multikulturní společnosti. Rozvoj schopnosti tolerance a porozumění vŧči rŧzným etnickým a sociokulturním skupinám. Rozvoj schopnosti hodnocení i sebehodnocení v rámci širších souvislostí současného světa. Prŧřezové téma obecně stimuluje a koriguje jednání a hodnotový systém studentŧ. Pomáhá vytvářet postoje a principy tolerance, reflektovat zázemí rŧzných sociálních skupin a uznávat je, uvědomit si vlastní identitu a zodpovědnost i reflektovat vlastní zázemí.

IV. KULTURNÍ DIFERENCE V. PRINCIP SOCIÁLNÍHO SMÍRU A SOLIDARITY

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Na PT se výrazně podílí mimoškolní činnost a akce a spolupráce se Školním kulturním klubem. Významná je spolupráce mezi ročníky od 1. po 8. ročník gymnázia. Multikulturní výchova se často prolíná s osobnostní a sociální výchovou. Dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky, geografie…

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročníky : kvinta aţ sexta, septima humanitní větve 362

Časová dotace : průřezové téma je součástí teoretických hodin VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student zná jednotlivé fáze vývoje kultury v Evropě, chápe jejich vztahy v celoevropském prostředí a rozpozná charakteristické znaky zejména ve výtvarném umění. 2. Uvědomuje si nutnost ochrany památek a kulturního dědictví Evropy a světa. 3. Rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním měřítku, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH EVROPSKÉ UMĚNÍ A KULTURA

METODY A FORMY PRÁCE PT je součástí teoretických výukových hodin.

KULTURA NA NAŠEM ÚZEMÍ, VZTAH KE KULTUŘE CELOEVROPSKÉ, GLOBÁLNÍ SOUVISLOSTI

Výklad, diskuse, vyuţití videa a dalších materiálŧ, práce s odbornou literaturou, návštěvy výstav, skupinová práce, referáty, samostatná práce teoretická i výtvarná...

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Celková orientace v české i evropské kultuře. Rozvoj schopnosti propojovat učivo z rŧzných hlavně humanitně orientovaných předmětŧ. Rozvoj výtvarných dovedností a technických schopností, práce s odborným textem...

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta aţ sexta, septima humanitní větve

363

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Hudební obor, dějepis český jazyk a literatura... Spolupráce se Školním kulturním klubem, mimoškolní akce, exkurze

Časová dotace : průřezové téma je součástí jak praktických, tak teoretických hodin VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH




1. Student chápe zodpovědnost společnosti a kultury při tvorbě a ochraně ţivotního prostředí a aktivně se na ní podílí. 2. Student poznává a rozumí zákonitostem přírody, souvislostem mezi ní a vývojem současného světa. 3. Dokáţe tvořivě ztvárnit přírodu a lidskou civilizaci. Volí pro to vhodné vyjadřovací prostředky, vyuţívá i přírodní materiály pro svoji tvŧrčí práci.

ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VZTAH K VÝVOJI LIDSKÉ KULTURY OBECNĚ

Témata jsou součástí práce v předmětu jak v tvořivé výtvarné práci, tak jako součást teoretických hodin.

Rozvoj výtvarných dovedností a technických schopností.

PROSTŘEDÍ REGIONU

Studenti jsou vedeni k samostatné reflexi jednotlivých témat.

Člověk a příroda, člověk a společnost- geografie, dějepis... Některá témata se prolínají i do mimoškolní a mimovýukové oblasti – kurzy, exkurze…

Rozvoj schopnosti uvaţování v komplexních souvislostech neomezených jen na oblast kultury jako takové. Aktivní podíl na tvorbě ţivotního prostředí.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta aţ sexta, septima humanitní větve 364

Časová dotace : průřezové téma je součástí celé výuky VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Student chápe pozitivní smysl umění a kultury na celkový rozvoj osobnosti i společnosti. 2. Své estetické cítění promítá do své osobnosti – rozvoj vnímání krásy, kultivace chování….

TÉMATA OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVY jsou součástí jak teoretických, tak praktických hodin.

METODY A FORMY PRÁCE Základní je všestranná podpora rozvoje jak osobních, tak sociálních pozitivních hodnot u všech studentŧ.

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozvoj výtvarných dovedností a technických schopností. Rozvoj schopnosti vnímání a pochopení nonverbálního výtvarného projevu jako součásti kultury jako takové. Pochopení významu výtvarného projevu ve vývoji osobnosti i lidské civilizace.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta aţ sexta, septima humanitní větve

365

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Hudební obor, dějepis, občanský a společenskovědní základ...

Časová dotace : průřezové téma je součástí výuky, v teoretických hodinách je zařazené do sexty VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Student se na základě výběru jazykových prostředkŧ, obrazŧ, hudby učí vnímat a rozpoznávat autora sdělení a jeho záměr pŧsobení na čtenáře, posluchače, diváka. 2. Student si uvědomuje význam a roli medií v současné kultuře a společnosti. 3. Rozvíjí své schopnosti analýzy mediálního sdělení. 4. Vyuţívá moţností a nabídky medií pro tvŧrčí i teoretickou práci.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VNÍMÁNÍ AUTORA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ FUNGOVÁNÍ A VLIV MEDIÍ VE SPOLEČNOSTI

METODY A FORMY PRÁCE Témata se týkají jak teoretických, tak praktických hodin, moţnosti metod i forem práce jsou určovány i podle vlastního zájmu studentŧ. V teoretických hodinách se prŧřezové téma týká hlavně kultury současné a role medií v ní.

5.16 Tělesná výchova

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu tělesná výchova: 366

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Rozvoj výtvarných dovedností a technických schopností

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Hudební obor, informatika a informační a komunikační technologie …

Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student si osvojuje široké spektrum pohybových dovedností, které je schopen dále rozvíjet a přenášet do dalších činností. b) Poznává smysl tělovýchovných a sportovních činností, má radost z jejich průběhu a svého zdokonalování. Pro své zdokonalování je schopen sebekritiky, analýzy a určení metod, které vedou ke zvýšení výkonnosti, a tudíţ lepšímu a intenzivnějšímu proţitku. c) Vybírá si pohybovou činnost, ve které se dále samostatně rozvíjí.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a) b) c) d) e) f)

Řeší problémové situace v pohybových činnostech nejen věcně správně, ale i v co nejkratším čase. Rozpozná problémovou situaci /herní akci, nebezpečnou činnost/ a adekvátně reaguje. Posuzuje problémy, je schopen analýzy a poučení. Správně volí postupy a pomůcky k řešení problémových situací. Připravuje aktivity a úkoly pro spoluţáky. Neřeší pouze předloţené úkoly, ale snaţí se vlastní iniciativou přispět k úspěšnému celkovému řešení.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) b) c) d) e)

Naslouchá a rozumí pokynům učitele, uţívá odbornou terminologii. Dokáţe věcně, stručně a výstiţně vysvětlit svůj záměr a obhájit ho /pokyny k nácviku, organizace turnaje apod./. Vyuţívá modulace, síly hlasu apod. k prosazení svých cílů. Ovládá i nonverbální komunikaci /gesta, smluvené signály/. Vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření pozitivní atmosféry, týmového ducha a principu fair-play. Současně jich však nezneuţívá.

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) b) c) d)

Dokáţe spolupracovat a eventuálně podřídit své zájmy zájmům celku. Má „zdravou“ sebedůvěru, nebojí se v klíčových okamţicích převzít odpovědnost za výkon celého týmu. Výše zmíněnými vlastnostmi přispívá k utváření příjemné a tvůrčí atmosféry v kolektivu. Uvědomuje si důleţitost fyzických aktivit jako prevence civilizačních chorob, narkomanie, kriminality apod.

5. KOMPETENCE OBČANSKÉ a) Uvědomuje si nutnost hygienických a bezpečnostních zásad při tělesném cvičení. Řídí se jimi. b) Zná svá práva a povinnosti, vyuţívá je, ale respektuje totéţ u ostatních lidí. b) Posuzuje spoluobčany dle jejich dovedností a vlastností, nikoli podle rasy vzhledu apod.

367

c) Aktivně se zapojuje a spoluvytváří sportovní dění na naší škole. d) Dokáţe rozpoznat krizové situace a řešit je.

6. KOMPETENCE PRACOVNÍ a) Pouţívá bezpečně a účinně tělocvičné náčiní, nářadí a vybavení, dodrţuje b) pravidla a dokáţe se přizpůsobovat změněným podmínkám. c) Zná důleţitost fyzického zdraví a kondice pro úspěšné vykonávání budoucího povolání.

7. KOMPETENCE K PODNIKÁNÍ a) Uvědomuje si provázanost sportovních akcí s jejich komerčním vyuţitím a zkouší tento potenciál vyuţívat. b) Zná důleţitost reklamních a marketingových akcí pro finanční krytí sportovních akcí. c) Učí se, jak tenká je hranice mezi vyuţitím a zneuţitím výše uvedených principů.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TĚLESNÁ VÝCHOVA – KVINTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Dále prohlubuje své znalosti techniky atletických disciplín. 2. Připravuje úvodní části hodin jako prŧpravu k jednotlivým atletickým disciplínám. 3. Přizpŧsobuje nácvik techniky svým individuálním předpokladŧm. 4. Dále nacvičuje běh na krátké, střední a dlouhé tratě a zdokonaluje techniky skokŧ, hodŧ a vrhŧ – nabyté schopnosti a dovednosti uplatňuje v dalších sportovních disciplínách. 5. Rozvíjí dále své rychlostní a vytrvalostní schopnosti /rozloţené rovinky, výběhy apod./ a poznává zákonitosti a

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ATLETIKA 20%

368

METODY A FORMY PRÁCE T -testování, soutěţe H - hry CS - cvičení na stanovištích KP - kruhový provoz SV - samostatné připravené výstupy

HODNOCENÍ


T – testování MV – měřený výkon B - bodování VPV vyhodnocování připravených výstupŧ.

Tělesná výchova ovlivňuje studenta komplexně, tudíţ je zbytečné rozebírat vyuţití v jednotlivých předmětech.

propojenost jednotlivých atletických disciplín. 6. Dle moţností nacvičuje další atletické dovednosti – běh v zatáčce, štafetová předávka. 7. Zúčastní se jako organizátor atletických závodŧ, kde ovládá pravidla atletiky. 8. Uplatňuje získané dovednosti jako reprezentant školy. 1. Dále procvičuje a zdokonaluje známé prvky a sestavy. 2. Aktivně poskytuje dopomoc a záchranu. 3. Samostatně a aktivně rozvíjí své silové dispozice – posilovna, kondiční cvičení. 4. Připravuje úvodní části hodin jako prŧpravu k jednotlivým gymnastickým disciplínám. 5. Seznamuje se svými výkony pomocí videozáznamu. 6. Chlapci nacvičují: předchozí prvky (viz. ŠVP niţ. gymnázia) a spojují do sestav -akrobacie – kotouly do zášvihu a do stoje, letmo. výběrově kotoul vzklopmo, přemet vzad a vpřed. -trampolínka – skoky s přednoţením, roznoţením a další modifikace. -přeskok – roznoţka a skrčka přes bednu, výběrově roznoţka přes koně -hrazda – výmyk tahem, toč vzad, přešvihy /doskočná hrazda – výmyk, komíhání,silová a obratnostní cvičení/, výběrově – vzepření vzklopmo. -kruhy – zvyšování silové náročnosti cvičení –výšky kruhŧ při náskoku do vzporu, přednos, nácvik vzepření tahem a kotoulu… -bradla – komíhání, stoj na ramenou, seskok, kotoul. -rytmika – vlastní pohybová improvizace s náčiním i bez… -šplh – bez přírazu -úpoly – sebeobrana- podrazy, podmety, přehozy, řízený zápas... Seznamuje se s jednotlivými druhy bojových umění.

H – 30% S – 20% T – 20% SV – 30%

GYMNASTIKA 20%

Dívky:

369

CS – 30% H – 20% T – 10% KP – 10% SV – 30%

T, MV

T, B, VPV

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

-základy gymnastiky -cvičení na nářadí a s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, prŧpravná cvičení a úpoly… -akrobacie-přemet vpřed, kotoul do zášvihu a do stoje… -hrazda-toč vzad -kruhy- překot vzad -švédská bedna nadél- kotoul, roznoţka… -kladina- z rozběhu, výskok skrčmo do vzporu dřepmo, spojování poskokŧ a krokŧ /čertík, nŧţky/, leh vznesmo vzadu, seskok s pŧlobratem… -šplh- bez přírazu alespoň na jednom nářadí… -rytmická a kondiční gymnastika-polkový krok… -úpoly-střehové postoje, pády stranou, vzad... Fixuje a zdokonaluje HČJ a jednoduché kombinace. Vyzná se v jednotlivých herních situacích a zdokonaluje v nich svou činnost. Pokračuje v rozvoji herního chování a týmového ducha. Připravuje úvodní části hodin jako prŧpravu k jednotlivým druhŧm her. Organizuje a rozhoduje turnaj. Uplatňuje získané dovednosti jako reprezentant školy. Nacvičuje: -kopanou– HČJ, rychlý a postupný protiútok, osobní a zónovou obranu, zajišťování a přebírání. kombinace přihraj a běţ, přečíslení... -košíkovou – HČJ, rychlý protiútok a postupný útok, osobní a zónovou obranu, kombinace 2-2, zajišťování a proklouzávání. -házenou – HČJ, rychlý a postupný útok obrana proti rychlému útoku, přechod z útoku do obrany, přesun z útoku do obrany, zajišťování, přebírání, HK zaloţené na přihrávání a přebíhání, osobní obranný systém činnosti brankáře… -florbal – střelba tahem, golfem. Herní kombinace a činnosti -dtto-.

MÍČOVÉ HRY 30%

370

H– HČJ STSV –

40% 20% 10% 10% 20%

T, B, VPV

Ve všech hrách klademe dŧraz na utkání, které je základním prvek rozvoje všech zde uvedených dovedností.

-odbíjenou – pokračování rozvoje HČJ (odbití přes hlavu, odbití za ztíţených podmínek, odbití v pádu, vrchní podání – umístěné, příjem podání do pole 3, nahrávka z pole 3 do pole 2 a 4, nácvik útočného úderu), hra na normálním a beachovém hřišti.

1. Seznámí se se všemi probíranými netradičními sporty. 2. Dále v nich rozvíjí své herní a pohybové návyky. 3. Profiluje zde své přirozené sportovní zájmy a dále je prohlubuje. 4. Spolupracuje v rámci skupiny stejně vyhraněných spoluţákŧ. 5. Vyhledává další netradiční sporty a seznamuje s nimi své spoluţáky. 1. Zdokonaluje sjezdové techniky - jízdu v přívratu a šikmo svahem /odšlápnutí/, přenášení váhy a naklopení lyţí, vlnovky a oblouky /regulace rychlosti jízdy a zastavení/, jízdu na vleku, přejezd terénní nerovnosti, základy carvingu… 2. Zdokonaluje běţecké techniky - skluz, přenášení váhy, běh střídavý a soupaţný, bruslení, jízda v terénu a ve stopě- viz. LVVZ sekunda. 3. Nacvičuje další lyţařské dovednosti – modifikované oblouky

POHYBOVÉ HRY A NETRADIČNÍ SPORTY 30%

H– HČJ SSV -

40% 20% 10% 30%

T, B, VPV

Na konci kvinty by měli být studenti dobře seznámeni se všemi probíranými sportovními disciplínami a měli by je dokázat bez problémŧ provozovat. Od sexty by měla nastat

LVVZ

371

4. 5. 6. 7. 8. 1. 2. 3. 4.

(s přibrţděním, přeskakovaný apod.), jízdu v obtíţném a neznámém terénu (boule, hluboký sníh apod.). Zdokonaluje carvingovou techniku. Samostatně zvolí a připraví výzbroj a výstroj vzhledem ke klimatickým podmínkám a délce a druhu aktivity. Dokáţe ve výše uvedených dovednostech poradit a pomoci druhým. Pohybuje se relativně bezpečně v horském terénu. Zvládá základy první pomoci a pouţívá je. Uvědomuje si propojenost zdraví, hygieny a sportu. Má zafixovány bezpečnostní a hygienické návyky. Zná své slabiny a snaţí se je napravovat. Dále přirozeně dodrţuje a rozvíjí veškeré získané návyky a dovednosti (viz.RVP niţší gymnázium).

mírná oborová profilace dle zaměření a schopností jednotlivých tříd – futsal, odbíjená apod.

ZDRAVÍ, HYGIENA A BEZPEČNOST V TV v rámci blokŧ

Veškeré činnosti jsou vykonávány úměrně věku a fyzické kondici.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TĚLESNÁ VÝCHOVA – SEXTA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

372


HODNOCENÍ


1. 2. 3. 4. 5.

Samostatně trénuje jednotlivé atletické disciplíny. Vede samostatné tréninkové jednotky atletiky. Dále zdokonaluje techniku atletických disciplín. Aktivně se podílí na přípravě atletických přeborŧ GNK. Dle moţností reprezentuje školu a předává své poznatky a zkušenosti mladším spoluţákŧm.

1. Zdokonaluje jednotlivé prvky a vytváří jednoduché sestavy. 2. Organizuje a poskytuje dopomoc a záchranu. 3. Dále rozvíjí své silové dispozice – spoluvytváří vlastní tréninkový plán. 4. Vede samostatné tréninkové jednotky gymnastiky. 5. Spoluvytváří a analyzuje videozáznamy gymnastických prvkŧ a sestav. 6. Chlapci nacvičují nacvičují předchozí prvky a spojují je do sestav - akrobacie – kotouly do zášvihu a do stoje, letmo. Výběrově- kotoul vzklopmo, přemet vzad a vpřed, rŧzné modifikace. -trampolínka – skoky do lehu a další modifikace, salta... -přeskok – skrčka přes bednu, výběrově roznoţka a skrčka přes koně -hrazda – výmyk tahem z přednosu, toč vzad a vpřed, přešvihy /doskočná hrazda – výmyk, seskok při zášvihu, komíhání,silová a obratnostní cvičení/. Výběrově – vzepření vzklopmo a při zášvihu. -kruhy – zvyšování silové náročnosti cvičení –výšky kruhŧ při

ATLETIKA 15%

GYMNASTIKA 15%

373

T -testování, soutěţe H - hry CS - cvičení na stanovištích KP - kruhový provoz SV - samostatné připravené výstupy H – 20% S – 20% T – 20% SV – 40% CS – 30% H – 10% T – 10% KP – 10% SV – 40%

T – testování MV – měřený výkon B - bodování VPV vyhodnocování připravených výstupŧ.

T, MV T, B, VPV

Od sexty by měla nastat mírná oborová profilace dle zaměření a schopností jednotlivých tříd – futsal, odbíjená apod. Je však třeba se dále věnovat všem doposud probíraným sportovním aktivitám.

náskoku do vzporu, přednos, nácvik vzepření tahem a kotoulu. Výběrově – kotul, vzepření tahem obouruč -bradla – komíhání, stoj na ramenou, seskok, kotoul, přednoţka, zánoţka. -rytmika – vlastní pohybová improvizace s náčiním i bez… -šplh – bez přírazu, modifikace (v přednosu). -úpoly – základy karate, juda. Techniky přímých a obloukových úderŧ a kopŧ. Úhybné a krycí techniky. Podmety a podrazy. Pákové, lámací a škrtící techniky. Dívky: -základy gymnastiky -cvičení na nářadí a s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, prŧpravná cvičení a úpoly… -akrobacie-přemet vpřed, kotoul do zášvihu a do stoje… -hrazda-toč vzad -kruhy- překot vzad -švédská bedna nadél- kotoul, roznoţka… -kladina- z rozběhu výskok skrčmo do vzporu dřepmo, spojování poskokŧ a krokŧ /čertík, nŧţky/, leh vznesmo vzadu, seskok s pŧlobratem… -šplh- bez přírazu alespoň na jednom nářadí… -rytmická a kondiční gymnastika-polkový krok… -úpoly-střehové postoje, pády stranou, vzad...

374

1. Přirozeně pouţívá osvojené HČJ a kombinace při hře. 2. Rozpoznává a analyzuje herní situace a automaticky jim přizpŧsobuje svou činnost. 3. Dokáţe dle situace řídit a „koučovat“ své spoluhráče. 4. Dbá na dodrţování pravidel míčových her a řídí se principy fair play 5. Vede samostatné tréninkové jednotky míčových her. 6. Spolupodílí se a organizuje celoškolní herní soutěţe – futsalová liga apod. 7. Je schopen nabyté znalosti, dovednosti a zkušenosti předávat mladším spoluţákŧm. 8. Počíná se specializovat na jednu či dvě sportovní hry, které preferuje. 9. Nacvičuje: -kopanou– HČJ, rychlý a postupný protiútok, osobní a zónovou obranu, zajišťování a přebírání. kombinace přihraj a běţ, přečíslení... -košíkovou – HČJ, rychlý protiútok a postupný útok, osobní a zónovou obranu, kombinace 2-2, zajišťování a proklouzávání. -házenou – HČJ, rychlý a postupný útok obranu proti rychlému útoku, přechod z útoku do obrany, přesun z útoku do obrany, zajišťování, přebírání, HK zaloţené na přihrávání a přebíhání, osobní obranný systém činnosti brankáře… -florbal – střelba tahem, golfem, herní kombinace a činnosti -odbíjenou – pokračování rozvoje HČJ (odbití přes hlavu, odbití za ztíţených podmínek, odbití v pádu, vrchní podání – umístěné, příjem podání do pole 3, nahrávka z pole 3 do pole 2 a 4, nácvik útočného úderu), vbíhající nahrávač. Hra na normálním a beachovém hřišti. 1. Vyhledává a seznamuje se s dalšími netradičními sporty. 2. Zvládne je prezentovat na hodinách Tv. 3. Dokáţe i prosazovat jejich zařazení do programu ŠSK apod.

MÍČOVÉ HRY 50%

H– HČJ STSV –


H– HČJ SSV -

375

40% 10% 10% 10% 30%

40% 10% 10% 40%

T, B, VPV

T, B, VPV

Hlavní dŧraz je opět kladen na hru, na přirozené vyuţívání všech zde uvedených technik a dovedností. Studenti znají své slabiny a silné stránky, dokáţí se jim přizpŧsobit a vybrat si optimální post, zpŧsob hry apod.

1.

2.

Zdravotní, bezpečnostní a hygienická kritéria se stala samozřejmou a automatickou sloţkou kaţdé, nejen sportovní činnosti. Zná všechny základní principy a umí je uţívat.

ZDRAVÍ, HYGIENA A BEZPEČNOST V TV

Veškeré činnosti jsou vykonávány úměrně věku a fyzické kondici.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TĚLESNÁ VÝCHOVA – SEPTIMA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

1. 2. 3. 4. 5.

1. 2. 3.

Vybírá si oblíbené atletické disciplíny a ty dále trénuje a rozvíjí. Připravuje se na vyvrcholení atletického bloku – přeborŧ GNK v atletice. Aktivně se zúčastní jako závodník nebo organizátor. Je schopen funkce rozhodčího v sektoru „své“ disciplíny. Podílí se na vyhodnocování a zpracovávání výsledkŧ přeborŧ.

Vybírá si oblíbené gymnastické disciplíny a ty dále trénuje a rozvíjí. Organizuje a poskytuje dopomoc a záchranu. Individuálně rozvíjí své silové dispozice – vytváří vlastní

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ATLETIKA 5%

GYMNASTIKA 5%

376

METODY A FORMY PRÁCE T -testování, soutěţe H - hry CS - cvičení na stanovištích KP - kruhový provoz SV samostatné připravené výstupy H – 20% S – 20% T – 20% SV – 40% CS – 30% H – 10% T – 10% KP – 10%

HODNOCENÍ T – testování MV – měřený výkon B - bodování VPV vyhodnocování připravených výstupŧ.

T, MV

T, B, VPV

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Prohlubuje se profilace studentŧ dle jejich zájmŧ, potřeb a moţností. Na konci ročníku by měla být zakončena všeobecná fáze tělovýchovné a sportovní přípravy.

tréninkový plán. Vytváří a analyzuje videozáznamy gymnastických prvkŧ a sestav. 5. Nacvičuje a zdokonaluje ve „svých“ disciplínách jednotlivé prvky a sestavy. 6. Dle svých fyzických moţností je schopnen nacvičit a zařadit nadstandardní prvky. 7. Organizuje a zajišťuje dopomoc a záchranu při cvičení. 8. Vhodnou formou završuje gymnastický blok. 1. Přiměřeně svým fyzickým moţnostem zvládá veškeré dříve MÍČOVÉ HRY uvedené HČJ a kombinace. 60% 2. Přirozeně a automaticky je vyuţívá ve hře. 3. Pochopí základní herní systémy, naučí se je analyzovat ve hře a adekvátně na ně reaguje 4. Při hře umí měnit své role, motivovat spoluhráče a spoluvytvářet taktiku utkání. 5. Samostatně se rozcvičuje a připravuje na hru. 6. Vymýšlí systém a organizaci turnaje. 7. Je schopen řídit utkání. 8. Dále nacvičuje HČJ a kombinace, vybírá si z nich nejvhodnější pro svŧj hráčský „naturel“ a dále je prohlubuje. 9. Hlavní dŧraz klade na hru. 10. Uvědomuje si rozdíl mezi přátelským a soutěţním utkáním, a přizpŧsobuje tomu svŧj přístup. 11. Pokračuje v profilaci „svých“ sportovních her. 12. Dle moţností se podílí na veškerých herních aktivitách GNK.

SV – 40%

4.

1. 2. 3. 4.

Specializuje se na „své“ hry a netradiční sporty. V nich se dále zdokonaluje. Dle moţností pokračuje v jejich propagaci na GNK. Celý blok zakončuje výběrem aktivity letního výběrového kursu, kde by si měl osvojit další netradiční sport a prohloubit svŧj vztah k aktivním, volnočasovým činnostem v přírodě.


377

H– HČJ STSV –

H– HČJ SSV -

40% 10% 10% 10% 30%

50% 5% 5% 40%

T, B, VPV

T, B, VPV

Je zakončena všeobecná fáze tělovýchovné a sportovní přípravy. Student by se měl dobře orientovat v praktické i teoretické stránce všech probíraných činností a měl by mít zafixovaný kladný postoj

1. 2. 3. 4.

Dále prohlubuje své znalosti hlavně zdravotní problematiky. Zná svá případná oslabení a snaţí se je vhodnou aktivitou řešit – posílení posturálního svalstva, rhb., plavání apod. Uvědomuje úzkou propojenost fyzické kondice a zdraví pro spokojený, plnohodnotný ţivot a pracovní úspěšnost. Své aktivity se snaţí podřizovat výše uvedenému cíli.

k tělesným a sportovním aktivitám. Má jasně vybrána ta odvětví, která chce nadále provozovat a zdokonalovat v nich svou činnost. Veškeré činnosti jsou vykonávány úměrně věku a fyzické kondici.

ZDRAVÍ, HYGIENA A BEZPEČNOST V TVv rámci blokŧ

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TĚLESNÁ VÝCHOVA – OKTÁVA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Vybírá si sobě blízkou sportovní aktivitu a provozuje jí. 2. Pokud není sportovně vyprofilován, nebo disciplínu nelze provozovat z organizačních či jiných dŧvodŧ, bez problémŧ se zařazuje do jiné aktivity. 3. Podílí se na všech činnostech s tím spojených – organizace, rozhodování apod. 4. Dokáţe se bez problémŧ přizpŧsobit flexibilním změnám a ztíţené organizaci, které tento systém přináší – promíchávání skupin, změna sportovišť apod. 5. Sám přichází s dalšími návrhy a řešeními. 6. Nevyuţívá tento systém jen jako volnočasovou aktivitu, ale dle potřeby jej vyuţívá k přípravě k dalšímu studiu – nácvik k přijímacímu řízení na tělovýchovně zaměřené VŠ.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH Tělovýchovné a sportovní aktivity

378

METODY A FORMY PRÁCE CS – 10% H – 80% KP – 10%

HODNOCENÍ H, přístup k aktivitám

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Vyučující se snaţí, dle moţností, reagovat na poţadavky a přání studentŧ. Vytváří skupiny stejně sportovně orientovaných studentŧ, a umoţňuje jim provozovat „jejich“ druh sportu nebo fyzické aktivity.

7. Výkonnostní a vrcholoví sportovci se mohou v rámci systému věnovat rŧzným fázím tréninkového cyklu – regenerační, posilovací apod. 8. Pochopí význam tělesné výchovy a sportu jako nedílné součástí moderního stylu ţivota.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA SOCIÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo

VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Zná dŧleţitost zdraví a fyzické kondice pro optimální vývoj osobnosti člověka. 2. Chová se dle zásad fair play. 3. Dodrţuje zásady chování jedince ve skupině a respektuje je. 4. Dokáţe se podřídit zájmŧm kolektivu. 5. Přebere na sebe převzít zodpovědnost. 6. Má zdravou sebedŧvěru. 7. Chrání své zdraví i zdraví ostatních.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


Tělesná výchova

Hry, soutěţe…

379

HODNOCENÍ Pozorování


MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Ročníky : kvinta–oktáva Časová dotace : Průřezovému tématu je dán prostor v rámci běţné týdenní hodinové dotace, je zařazeno do výuky s ohledem na konkrétní probírané učivo

VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Respektuje při všech činnostech jedince rŧzných etnik a ras. 2. Dodrţuje zásady tolerance a spolupráce. 3. Má vybudovány základní morální normy a řídí se jimi. 4. Dokáţe přijmout zodpovědnost za sebe i druhé.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


Tělesná výchova

Hry, soutěţe…

380

HODNOCENÍ Pozorování


5.17 Člověk a svět práce

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu člověk a svět práce: Základní kompetence navazují na výchovné a vzdělávací strategie niţšího stupně gymnázia a dále je rozvíjejí. 1. KOMPETENCE K UČENÍ a) Student si své učení a pracovní činnost sám plánuje a organizuje, vyuţívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj. b) Efektivně vyuţívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení. c) Kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a vyuţívá při svém studiu a praxi. d) Kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci.

2. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ a) Student rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části. b) Vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvaţuje vyuţití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy. c) Uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení vyuţívá i myšlení tvořivé s pouţitím představivosti a intuice. d) Kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podloţené závěry. e) Je otevřený k vyuţití různých postupů při řešení problémů, nahlíţí problém z různých stran; f) Zvaţuje moţné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků.

3. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ a) Student s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně vyuţívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, symbolických a grafických vyjádření informací různého typu. b) Pouţívá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu. c) Efektivně vyuţívá moderní informační technologie. d) Vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje, je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k moţným pocitům partnerů v komunikaci. e) Prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem. f) Rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění.

381

4. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ a) b) c) d) e) f) g) h)

Student posuzuje reálně své fyzické a duševní moţnosti, je schopen sebereflexe. Stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i ţivotní podmínky. Odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje. Přizpůsobuje se měnícím se ţivotním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a moţností je aktivně a tvořivě ovlivňuje. Aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů. Přispívá k vytváření a udrţování hodnotných mezilidských vztahů zaloţených na vzájemné úctě, toleranci a empatii. Projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých. Rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům.

5. KOMPETENCE OBČANSKÁ a) Student informovaně zvaţuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níţ patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváţeně. b) O chodu společnosti a civilizace uvaţuje z hlediska udrţitelnosti ţivota, rozhoduje se a jedná tak, aby neohroţoval a nepoškozoval přírodu a ţivotní prostředí ani kulturu. c) Respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí. d) Rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání. e) Promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování. f) Chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohroţujících ţivot a zdraví, poskytne ostatním pomoc. g) Posuzuje události a vývoj veřejného ţivota, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí.

6. KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI a) Student cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a moţnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření; b) Rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a vyuţívá příleţitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním ţivotě; c) Uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; d) Získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příleţitostech, vyuţívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit. e) Usiluje o dosaţení stanovených cílů, průběţně reviduje a kriticky hodnotí dosaţené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu. f) Posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných ţivotních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést. g) Chápe podstatu a principy podnikání, zvaţuje jeho moţná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příleţitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu trţního prostředí a další faktory.

382

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE – SEPTIMA VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA PROFESNÍ VOLBA - práce jako seberealizace, 1. Kriticky posoudí své zdravotní, hodnocení vlastních schopností, osobnostní a kvalifikační vzdělávání a příprava na volbu předpoklady pro volbu dalšího studia profese (profesní a vzdělávací a profesní orientace. nabídka), přijímací pohovor a 2. Posuzuje profesní a vzdělávací výběrové řízení (společenské nabídku vztahující se k jeho profesní jednání, komunikační dovednosti, volbě a kariéře. asertivní jednání, empatie), 3. Posoudí profesní poptávku na pracovní úspěšnost a kariérní rŧst českém i evropském trhu práce a - dobrovolnictví jako příleţitost pruţně na ni reaguje dalším k rozvíjení pracovních zkušeností. vzděláváním. 4. Vyhotoví potřebnou dokumentaci MEZINÁRODNÍ TRH PRÁCE pro přijímací řízení k dalšímu studiu - nabídka a poptávka po i ve zvolené profesi. pracovních místech, informační, 5. Vhodně prezentuje vlastní osobu a poradenské a zprostředkovatelské práci, vhodně vystupuje při sluţby, pracovní trh v EU, přijímacím pohovoru nebo konkurzu. globalizace pracovního trhu, 6. Reflektuje význam práce pro profesní mobilita, rekvalifikace, psychické zdraví člověka, vytvoří si celoţivotní vzdělávání vyváţený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy. OSOBNÍ MANAGEMENT - plánování osobní práce, time management, , zaměstnání a mezilidské vztahy, zaměstnání a rodina, workholismus...

METODY A FORMY PRÁCE Výklad, skupinové vyučování, referáty, diskuse, besedy se zajímavými lidmi, exkurze na odborná pracoviště, skupinové projekty, práce s odbornou literaturou, internetem, s produkty masmédií, s tiskopisy a formuláři, s obrazovým materiálem, pouţití videa, didaktické hry…


Pomoc při profesní orientaci a výběru odpovídající vyšší či vysoké školy

Osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Český jazyk a literatura, geografie, výchova ke zdraví...

Praktické znalosti a dovednosti uplatňované při příleţitostných brigádách či při zaměstnanecké a podnikatelské činnosti během studia a po něm...

383


PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY 1. Uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď. 2. Uvede svá pracovní práva a vyţaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti. 3. Objasní funkci odborŧ. 4. Volí bezpečné pracovní postupy šetrné k ţivotnímu prostředí, pouţívá adekvátní pracovní pomŧcky. 5. Chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu. TRŢNÍ EKONOMIKA 1. Vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu. 2. Stanoví cenu jako součet nákladŧ, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníkŧ, místa či období, objasní dŧvody kolísání cen zboţí či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky. 3. Rozpozná běţné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky. 4. Rozlišuje a porovnává praktické vyuţití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější. 5. Posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním.

PRACOVNÍ PRÁVO - právní podmínky vzniku změny a zániku pracovního poměru (pracovní smlouva, zkušební doba, výpověď, odstupné) - práva a povinnosti účastníkŧ pracovněprávních vztahŧ, (pracovní doba, pracovní neschopnost, mzda, minimální mzda, odměny), odbory

Orientace v trţním prostředí

BEZPEČNOST PRÁCE - zásady bezpečnosti práce, ekologická hlediska práce, pracovní úraz a odškodnění ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY - typy ekonomik, ekonomický cyklus, trţní mechanismus,nabídka, poptávka, tvorba ceny, globální ekonomické otázky EKONOMICKÉ SUBJEKTY - právní formy podnikání (ţivnost, typy obchodních společností, druţstvo), základní právní normy týkající se podnikání

Mediální výchova

MARKETING - marketing a public relations, reklama, reklamní agentury

384

6. Uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zaţádat o ţivnostenské oprávnění. 7. Analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE 1. Objasní základní principy fungování systému příjmŧ a výdajŧ státu. 2. Rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje. 3. Uvede, jakým zpŧsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění. 4. Na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdŧleţitějších ekonomických ukazatelŧ (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v ţivotní úrovni občanŧ. 5. Vysvětlí podstatu inflace a její dŧsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úspory, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se dŧsledkŧm inflace bránit. 6. Uvede postup, jak vypočítá ţivotní minimum své domácnosti a zaţádá o sociální dávku, na kterou má nárok. 7. Objasní funkci podpory

FISKÁLNÍ POLITIKA - státní rozpočet, daňová soustava... MONETÁRNÍ POLITIKA ČNB - inflace, kurs měny, zahraniční platební bilance, HDP... SOCIÁLNÍ POLITIKA - dŧchodový systém, systém sociálních dávek, ţivotní minimum, nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti...

385

v nezaměstnanosti, funkci úřadŧ práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v rŧzných typech médií. FINANCE 1. Pouţívá nejběţnější platební nástroje, smění peníze za pouţití kurzovního lístku. 2. Uvede principy vývoje ceny akcií a moţnosti forem investic do cenných papírŧ. 3. Rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti. 4. Navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naloţit s přebytkovým rozpočtem domácnosti. 5. Na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboţí a sluţeb, včetně produktŧ finančního trhu). 6. Navrhne zpŧsoby, jak vyuţít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem,cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředkŧ a vysvětlí proč. 7. Vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdŧvodní svoji volbu, posoudí zpŧsoby zajištění úvěru a vysvětlí,

Finanční gramotnost

PENÍZE - funkce peněz, formy platebního styku v tuzemské i zahraniční měně, cenné papíry, akcie - burza HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu a jejich rozdíly, tok peněz v domácnosti - spotřební výdaje, práva spotřebitele, předpisy na ochranu spotřebitele...

386

jak se vyvarovat předluţení. 8. Vysvětlí zpŧsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN 9. Vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby 10. Objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank. 11. Vyuţívá moderní formy bankovních sluţeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá zpŧsoby bezhotovostního platebního styku.

FINANČNÍ PRODUKTY - zpŧsoby vyuţití přebytku finančních prostředkŧ, spořící a investiční produkty, další zpŧsoby investování peněz - řešení nedostatku finančních prostředkŧ, úvěrové produkty, leasing - úrokové sazby, RPCN... - pojištění BANKOVNÍ SOUSTAVA - ČNB a komerční banky, specializované finanční instituce, moderní formy bankovnictví...

387

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Ročník: septima Časová dotace: 1 hod VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Směřuje k porozumění sobě samému, vytváření vyváţeného sebepojetí. 2. Nachází cesty, jak čelit zátěţím vyplývajícím z charakteru ţivota 3. v dané době. 4. Rozpoznává faktory ovlivňující duševní energii a kreativitu. 5. Nabývá specifické dovednosti (seberegulativní i komunikační) pro zvládání rŧzných sociálních situací 6. (komunikačně sloţité situace, soutěţ, spolupráce, pomoc...) 7. Vytvoří si rejstřík rŧzných variant chování a zodpovědně se rozhoduje 8. o vyuţití rŧzných typŧ chování 9. a jednání v rŧzných situacích. 10. Porozumí sociální skupině, v níţ ţije. 11. Vytváří kvalitní mezilidské vztahy, bere ohled na druhé, je si vědom svých práv, závazkŧ a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazkŧ druhých.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŦ





1. Na základě poznání sebe sama je ţák schopen seberegulace a regulace vztahŧ s ostatními lidmi

Jazyk a jazyková komunikace, čověk a příroda, člověk a společnostobčanský a společenskovědní základ, umění a kultura...

SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE SPOLUPRÁCE A SOUTĚŢ

388

2. Je schopný se prakticky orientovat v rŧzných sociálních situacích 3. Uvědomuje si hodnotu lidské spolupráce

12. Umí spolupracovat. 13. Věnuje pozornost morálnímu jednání 14. a interpretaci etických fenoménŧ ve vlastním jednání. 15. Zkoumá reálie a témata kaţdodenního ţivota člověka. 16. Zná základy teorie jevŧ, s nimiţ se 17. v osobnostní a sociální výchově setkává, a zamýšlí se nad nimi.

389

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCHA GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ročník: septima Časová dotace: 1 hod VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP

VZDĚLÁVACÍ OBSAH


1. Přijímá zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém ţije. 2. Je vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápe je jako obohacení ţivota, učí se porozumět odlišnostem. 3. Uvědomuje si potřebu a přínos mezilidské soudrţnosti a spolupráce. 4. Ctí a rozvíjí duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlivost a demokracii. 5. Respektuje odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět. 6. Je solidární s lidmi ţijícími v obtíţných podmínkách. 7. Vnímá, respektuje a ochraňuje hodnoty světového a evropského kulturního dědictví. 8. Vnímá dopady a dŧsledky globalizačních a rozvojových procesŧ, rozlišuje mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učí se hledat kompromisy. 9. Zaujímá konstruktivní postoje k naléhavým otázkám míru a lidských práv v konkrétních ţivotních situacích.

GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY - teoretická základna pojmu globalizace - historické přístupy k procesŧm globalizace - geografické vnímání globalizace - perspektivy společenského rozvoje v kontextu globalizačních procesŧ - ekonomický rozvoj a globalizace - globalizace a kulturní změny - lokální kulturní prostředí v procesu globalizace - kulturní okruhy ve světě a v Evropě - člověk jako jedinec v globálním kontextu GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŦSLEDKY:


- nerovnoměrný vývoj světa - chudoba a bohatství - nerovnost v ekonomickém a společenském rozvoji – světový populační vývoj, mezinárodní migrace a migrační politika, azylové a uprchlické hnutí

390

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prŧřezové téma by mělo ţáku pomoci 1.při aktivním podílení se na řešení místních problémŧ a přispívání k řešení problémŧ na regionální, národní i mezinárodní úrovni 2.při získávání praktických dovedností pro osobní a pracovní ţivot v otevřeném evropském prostoru

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Člověk a společnost: dějepis, občanský a společenskovědní základ Člověk a příroda: geografie, biologie Informatika a informační a komunikační technologie

10. Brání se proti násilí, teroru a škodlivým vlivŧm, které jsou nepříznivým dŧsledkem globalizačních procesŧ. 11. Uvědomuje si zodpovědnosti a práva evropského občana, chápe podstatu evropského občanství. 12. Myslí systémově a hledá souvislosti mezi jevy a procesy. 13. Spolupracuje aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítí se při poznávání a posuzování jejich názorŧ do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy. 14. Vytvoří si na základě osvojených informací vlastní názor, umí ho vyjádřit a obhajuje ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu s evropskými a globálními vývojovými tendencemi. 15. Přijme názor ostatních a koriguje své pŧvodní pohledy na danou problematiku. 16. Vyuţívá lokální, regionální a mezinárodní příleţitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismŧ a struktur. 17. Srovnává odlišnosti a shodnosti kultury a ţivotního stylu v Evropě a ve světě, vyuţívá k tomu vlastní zkušenosti, veřejné

- zdraví v globálním kontextu - vzdělání v globálním kontextu - ţivotní prostředí a udrţitelný rozvoj - nerovnost mezi muţi a ţenami v globálním kontextu, problematika genderu - lidská práva v tzv.rozděleném světě - politické přístupy a postupy v rozhodování nmístní a globální úrovni HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE - historické kořeny rozvojové spolupráce - mezinárodní institucena pomoc rozvojové spolupráci - moţnosti zapojit se do rozvojové spolupráce - lidský rozvoj a jeho Rŧzné dimenze - humanitární pomoc a rozvojová spolupráce - světový obchod:

ŢIJEME V EVROPĚ - geografický a geopolitický profil Evropy, evropské jazykové a kulturní okruhy - evropské kulturní kořeny a hodnoty

391

informace a uměleckou tvorbu. 18. Kriticky zhodnotí a vyuţije zkušenost z jiného kulturního prostředí. 19. Chápe historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu. 20. Vnímá a hodnotí lokální a regionální jevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech. 21. Projevuje solidaritu s postoji evropských a jiných národŧ usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii. 22. Uvaţuje a nachází řešení problémŧ a konfliktŧ s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa. 23. Orientuje se v neznámém prostředí a mezinárodních situacích. 24. Osvojí si sociální a kulturní dovednosti usnadňující interkulturní a mezinárodní komunikaci.

- shody a rozdíly v ţivotním stylu evropských zemí - evropský integrační proces - významní Evropané - významní Evropané z českého prostředí - historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy - politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě - ekonomický vývoj českých zemí v evropském a světovém kontextu - vztahy ČR se sousedními zeměmi a spolupráce s nimi, středoevropské iniciativy VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ - vzdělávací politika EU a její projekce do vzdělávacího systému v ČR - vzdělávací programy EU a moţnosti účasti v nich - proces utváření evropského vzdělávacího prostoru a mobilita ve vzdělávání - podmínky a moţnosti studia v zahraničí - významné zahraniční univerzity - stipendia na zahraničních univerzitách - srovnávací charakteristiky vzdělávání na gymnáziích v ČR

392

a obdobných školách v zahraničí, profily absolventŧ a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly...

393

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ročníky: septima Časová dotace: 1 hod VZDĚLÁVACÍ VÝSTUP 1. Uvědomuje si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě. 2. Oceňuje hodnotu přírody, vnímá a je schopen hodnotit rŧzné postoje k postavení člověka v přírodě a k chování člověka vŧči přírodě. 3. Chápe, ţe člověk z hlediska své existence potřebuje vyuţívat přírodní zdroje ve svŧj prospěch, ale vţdy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození ţivotního prostředí. 4. Zná z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvaţuje o nich v souvislostech a chápe příčiny a následky jejich poškozování. 5. Hledá příčiny neuspokojivého stavu ţivotního prostředí v minulosti i současnosti a hledá moţnosti dalšího vývoje. 6. Chápe velkou provázanost faktorŧ ekologických s faktory

VZDĚLÁVACÍ OBSAH ČLOVĚK A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

- jak ovlivňuje člověk ţivotní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání těchto forem ovlivňování z hlediska udrţitelnosti - jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi vyuţívá a jaké klady a zápory se s jejich vyuţíváním a získáváním pojí - jakým zpŧsobem člověk vyuţívá vodu, jaké jsou nejčastější příčiny jejího znečištění, čím je zpŧsoben nedostatek pitné vody a jaký má dopad na společnost - k čemu člověk vyuţívá pŧdu a jaké dŧsledky z toho pro ţivotní prostředí vyplývají


394

PRAKTICKÉ VYUŢITÍ Prŧřezové téma by mělo ţákovi pomoci získat praktické dovednosti a návyky pro běţné denní činnosti napomáhající ke zlepšení ţivotního prostředí.

MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, POZNÁMKY Biologie, chemie, fyzika, geografie, dějepis, občanský a společenskovědní základ, výchova ke zdraví...

ekonomickými a sociálními a je schopen vybrat optimální řešení v reálných situacích. 7. Dovede nahlíţet rŧzné aspekty ekologických problémŧ, vytvářet si vlastní názor a postoj k nim. 8. Ví, jaké moţnosti má jako občan při ochraně ţivotního prostředí, a umí je vyuţívat.

- jaké jsou příčiny rychlého rŧstu lidské populace a jaký vliv má tento rŧst na ţivotní prostředí - jaké jsou příčiny a dŧsledky globálních ekologických problémŧ a jaký postoj k tomu zaujímají zainteresované skupiny - jaké jsou nástroje a moţnosti řešení globálních ekologických problémŧ (např. legislativní, dobrovolné/občanské, institucionální, technologické) a jaké jsou moţnosti zapojení jednotlivce do jejich řešení - které základní principy se pojí s myšlenkou udrţitelného rozvoje - jaké jsou prognózy globálního rozvoje světa na podkladě současného environmentálního jednání lidstva.

395

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vyšší stupeň vzdělávání

Recommend Documents