stupe dokumentace: urbanistická studie datum: prosinec 2004 výtisk íslo:

základní a identifikaþní údaje … investor (objednatel): MIKROREGION TELýSKO zastoupené: Mgr.Romanem Fabešem, pĜedsedou svazku Zachariáše z Hradce 4, 588 56 Telþ IýO: 71180311 Tel.: 567 112 411 Fax: 567 112 403 e-mail: [email protected]

autor návrhu (zpracovatel): ROMAN KOUCKÝ ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁě s.r.o., zastoupené: Ing. arch. Romanem Kouckým (ýKA 00 075), jednatelem Bruselská 13, 120 03 Praha 2 IýO: 25702271 Tel.: 222 515 754 Fax: 222 514 745 e-mail: [email protected]

stavba:

AREÁL ŠKOLNÍHO STATKU (PANSKÉHO DVORA) V TELýI stupeĖ dokumentace: urbanistická studie

datum: prosinec 2004

výtisk þíslo:

seznam obrazových pĜíloh … 01. Evropa 02. ýeská republika 03. Mikroregion Telþsko 04. PĜehled akcí v Telþi – Cyklický kalendáĜ 05. Širší souvislosti Panského dvora – Ĝešené území 06. Stávající stav Ĝešeného území 07. Varianty zastavČní 08. PĤdorys regulace 09. Stanovení podlažnosti 10. ěezy pĜíþné 11. ěez podélný 12. Krajinný park Panské nivy 13. Fáze zastavČní 14. Panorama z vČže kostela sv. Jakuba

Areál Panského dvora mČsto v EvropČ … [viz. obr. 01 Evropa]

Má-li þlovČk charakterizovat Evropu a hlavnČ pĜevážnou vČtšinu jejích mČst, dojde nepochybnČ k závČru, že jejich nejvýznamnČjším a vše pĜevyšujícím spoleþným rysem je „vrstvení a prolínání“. Vrstvení a prolínání historických dČjĤ a událostí ve stále se mČnící spoleþnosti, ale i promČn vyvolaných nejrĤznČjšími pĜírodními vlivy. Historie Evropy sice není nejstarší na svČtČ (známe mnohé starší a ve svém dĤsledku významnČjší civilizace), jejím specifikem a tím bezesporu i významnou devizou, je ale její kontinuita civilizovaného vývoje v prostoru i þase. Od poþátku vzniku takzvané evropské (západní) civilizace nenastal žádný významný úpadek þi dokonce zánik jako tomu bylo u mnohých vyspČlých civilizací Jižní Ameriky þi StĜedního východu. Evropa samozĜejmČ procházela obdobími velké slávy a rozkvČtu stĜídanými obdobími temnČjšími, avšak k fatálnímu kolapsu nedošlo prakticky nikdy. A tak jedna epocha stĜídala druhou a každá kultura se vrstvila na tu pĜedchozí. Kulturní a spoleþenské tendence ovlivĖovaly Evropu ze všech svČtových stran. ýasto sebou sice pĜinášely válku a strádání (ěímané, Turci, Švédové, Francouzi, Germáni) a pĜinášely sebou i svoji kulturu a vlivy svých, mnohdy vzdálených civilizací. A proto je Evropa taková jaká je, plná nejrĤznČjších slohĤ a stavebních stylĤ, plná nejrĤznČjších lidských spoleþenství a kultur. A nejvČtší mČrou toto vše platí pĜedevším pro Evropu stĜední, þehož jsou dĤkazem jak velká mČsta (Praha, VídeĖ, BudapešĢ ….) tak i mČsta mnohem menší (Litomyšl, Telþ…) Tento úvod by se možná mohl zdát zbyteþnČ obsáhlý, ale právČ souvislosti a vazby ke globální Evropské kultuĜe a její vývojové linii jsou možným základem a východiskem pro Ĝešení zadaného úkolu.

mezi Prahou a Vídní … [viz. obr. 02 ýeská republika]

Aby mČsteþko jako je Telþ, mohlo najít a definovat své postavení v naší zemi potažmo v EvropČ, je nezbytnČ nutné, aby dokázalo formulovat a popsat nejen svĤj historický význam, ale pĜedevším svĤj potenciál a možnosti v potĜebách a nárocích souþasného svČta. Telþ je mČsto malé, neleží na žádné z významných dopravních tepen a je tudíž, ve své podstatČ, v širších souvislostech nevýznamné. Žijeme ale v mediálním svČtČ, ve kterém se míra

významu a s ním spojeném zájmu už dávno nemČĜí jen velikostí a snadnou fyzickou dostupností, ale pĜedevším mírou objemu a dostupností informací. A proto je tĜeba rozvoj tohoto místa postavit na dostateþnČ rozvinuté a správnČ definované znalosti místa a na pĜesvČdþivé a mediálnČ pĜitažlivé strategii rozvoje. Protože cíl, plán, akce a pohyb, jsou mnohdy zajímavČjší a lákavČjší, než ukonþenČ definovaná a statická historická fakta. Pokud ale dokážeme mČsto mediálnČ zvýraznit a zviditelnit, je tĜeba k nČmu nalézt i cestu faktickou. V první ĜadČ, z nejvzdálenČjších míst, je to cesta letecká, dále pak vazba na hlavní evropské silniþní tahy, a nakonec na síĢ pĜijatelných místních a regionálních cest, které návštČvníka dovedou až do mČsta samého.

život mČsta … [viz. obr. 03 Mikroregion]

Pokud návštČvníka do mČsta „pĜilákáme“, je tĜeba zajistit mu dostatek atraktivit a zajímavostí nejen ve mČstČ samém, ale i v jeho bližším i vzdálenČjším okolí, protože jedinČ tak je šance, že se návštČvník, zdrží ve mČstČ déle a pĜinese mu tak skuteþný kýžený efekt. K tomu, co se ve mČstČ a jeho okolí v souþasné dobČ dČje jsme pĜipravili pĜehledný graf, který zachycuje nejdĤležitČjší spoleþensko kulturní a sportovní akce, které se opakovanČ odehrávají. [viz. obr. 04 PĜehled akcí v Telþi - Cyklický kalendáĜ]

Na þasové ose kalendáĜního roku jsou postupnČ schématicky zachyceny tĜi základní okruhy aktivit: V horní þásti grafu jsou zobrazeny kulturní instituce, které trvale pĤsobí ve mČstČ. Graficky je vyznaþena „sezóna“ aktivit, pĜípadnČ periodiþnost výmČnných výstav nebo trvalost stálé expozice. Ve stĜedním pásu grafu jsou zobrazeny tradiþní, nebo novČ zavádČné kulturní aktivity, jednodenního i delšího charakteru. Jednodenní akce jsou zobrazeny þárovČ, delší blokovČ, o délce trvání akce. Výška þáry, bloku pĜedstavuje pomČrovČ poþet návštČvníkĤ, kteĜí se akce obvykle úþastní. BarevnČ je odlišen významový dosah v regionálním a nadregionálním mČĜítku. (Oranžové aktivity jsou mezinárodního a celorepublikového významu, žluté nadregionálního, hnČdo-oranžové mikroregionálního, zelené – lokální, ale atraktivní pro turisty, hnČdé – lokální, rĤžové – zamČĜené na dČtské publikum.) Fialová kĜivka protínající stĜední graf pomČrovČ zobrazuje výši finanþních nákladĤ mČsta na jednotlivé kulturní akce. Ve spodní þásti grafu jsou zobrazeny sportovní aktivity. Odlišeny velikostnČ nejen podle významu, ale i podle poþtu úþastníkĤ. Z grafu je na první pohled patrné, že po pĜivítání nového roku, které je možné brát také jako ukonþení vánoþních prázdnin, nastává typický útlum. Na jaĜe jsou to spíše regionální tradiþní oslavy. Velikonoce postupnČ vedou k „zahájení sezóny“, které však není jasnČji definováno. OtevĜen je zámek, ale zajímavé jsou i letní prohlídky vČží. CelkovČ je zĜetelná kumulace a gradace kulturních aktivit v letních mČsících, kdy se koná Francouzko-þeská hudební akademie mezinárodního významu, Mezinárodní folklórní festival a celý blok aktivit „Prázdniny v Telþi“ s úþastí okolo 10000 návštČvníkĤ. Léto graduje obecnČ i turistickou sezónou. Na konci záĜí dochází k útlumu intenzivnČjších akcí nadmístního významu a ke konci roku jsou pak už jen tradiþní akce mikulášské a vánoþní, které mají ale pomČrnČ silnou místní návštČvnost. Sportovní aktivity zaþínají postupnČ na jaĜe, v létČ nabírají intenzitu a vrcholí na podzim. To se konají nejvýznamnČjší sportovní akce

a jejich þetnost se udrží až do vánoc. O Silvestra se koná sice teprve „mladá akce“ Výstupu na JavoĜici, zato se slibnou úþastí asi 500 turistĤ, (rok od roku úþast stoupá). Na první pohled je tedy patrná kumulace intenzity, významu i rĤznorodosti aktivit v letních mČsících s pĜesahem spíše do podzimu a s útlumem v zimČ a pĜedevším na jaĜe. Velké rezervy má z tohoto pohledu mČsto právČ v zimních a jarních mČsících.

Telþ – mČsto a zámek … [viz. obr. 05 Širší souvislosti Panského dvora – Ĝešené území]

Zvláštní, nepĜíliš dramatická ale pĜesto zvlnČná konfigurace terénu v okolí mČsta spolu s þetnými vodními plochami rybníkĤ a potokĤ, dávají mČstu i jeho okolí naprosto nezamČnitelný charakter. Nejstarší þást mČsta se zámkem (VnitĜní mČsto) je z velké þásti obklopena právČ onČmi vodními plochami, které spolu s jednoduchými hradebními zdmi, tvoĜily základní þást mČstské fortifikace. Centrálním veĜejným prostranstvím vnitĜního mČsta je mírnČ svažité trojúhelníkové námČstí s množstvím renesanþních, pĜevážnČ obytných budov. Jeho hrotitá þást ústí do areálu zámku. Vrcholem horní (západní) þásti námČstí je dominantní románská vČž kostela sv. Ducha. JihovýchodnČ na tuto þást mČsta navazuje þtvrĢ Podolí, jihozápadnČ pak za Ulickým (SemináĜským) a StaromČstským rybníkem je þtvrĢ Steré mČsto a na severovýchodČ se rozkládá þtvrĢ ŠtČpnice. A právČ na západním okraji této þtvrti je rozlehlý areál Panského dvora (pozdČji školního statku). Od nejstaršího centra mČsta (a od zámku) tento areál dČlí jen úzký pás zámeckého parku s jednou Ĝadou domĤ v ulici Slavatovské a Na baštČ. TČsná vazba na centrum mČsta dává tomuto, dnes velmi spoĜe nebo nevhodnČ využívanému území nesmírný potenciál. Je nutné pĜipomenout, že zámek má výraznou renesanþní (ve své podstatČ spíše manýristickou) strukturu s þetnými uzavĜenými i þásteþnČ otevĜenými nádvoĜími a zahradami, které vznikly nákladnou pĜestavbou a dalším postupným dostavováním celého areálu. Tento zásadní þin „ze svČta pouþeného“ Zachariáše z Hradce, který pĜinesl do Telþe ve své dobČ nejnovČjší architektonické principy se stal hlavním inspiraþním modelem, pro námi navrženou revitalizaci areálu Panského dvora.

Panský dvĤr … [viz. obr. 06 Stávající stav Ĝešeného území]

Plošná rozloha areálu (pĜipoþteme li k nČmu i velmi Ĝídce zastavČnou severozápadní þást až k sádkám) je o nČco málo vČtší než samotné VnitĜní mČsto. Rehabilitace a revitalizace tohoto místa je proto velmi závažným úkolem a to nejen urbanistickým a architektonickým, ale pĜedevším politickým. Toto místo bylo prakticky vždy, a to až do souþasnosti, využíváno k zemČdČlské výrobČ. Proto základní otázkou je zda, jakou formou a pĜípadnČ v jakém rozsahu, by zde mČla být tato tradiþní funkce zachována. Co se týþe stavebních prvkĤ, je situace v zásadČ mnohem jednodušší. V areálu je jen nČkolik hodnotných objektĤ, které je nutné a vhodné zachovat. Je zde pĜedevším sýpka (Panský špýchar) a holubník ze 17. století a þást obvodové zdi na východní stranČ areálu ze století osmnáctého. Ostatní budovy jsou vesmČs ze století dvacátého a jejich stavební a kulturní hodnota je zcela zanedbatelná.

Panské nivy a Luh u Telþe … Zajímavým a v okolní krajinČ svébytným pĜírodním územím navazujícím severozápadnČ na Panský dvĤr jsou oblasti Panské nivy a Luh u Telþe. Toto území, bylo vždy krajinným zázemím hospodáĜského dvora a jeho urbanizovaná struktura v krajinČ je proto výraznČ þitelná nejen z historických map. UprostĜed mírnČ stoupající louky (Panské nivy) je velmi zĜetelný ostrĤvek lesa s historickou salaší a pĜímým korytem drobné vodoteþe. Vlevo od dlouhé dvouĜadé aleje (Lipky) je bažantnice. ZalesnČný svah Luhu vykazuje prvky založeného krajinného parku s vrcholem u kaple sv. Karla v severozápadním cípu celého území. Zvláštní postavení tohoto územní v krajinČ dává ideální podmínky a pĜedpoklady pro rozvinutí a rozšíĜení aktivit soustĜedČných do areálu Panského dvora i za hranice mČsta do „volné krajiny“

varianty zastavČní … [viz. obr. 07 Varianty zastavČní]

PĜi základních úvahách o tom jak naložit s tak významnou plochou mČsta je potĜeba nejprve si ujasnit, co od tohoto místa chceme. Pokud bychom zde chtČli navrhnout bČžnou obytnou þtvrĢ jako je to v jiných okrajových þástech mČsta a doplnit tak prstenec standardních pĜedmČstí, zvolili bychom pravdČpodobnČ jemnou regulaci menších blokĤ, s hustou sítí ulic. Takové Ĝešení by jistČ zacelilo a stabilizovalo zástavbu a z urbanistického hlediska by nebylo vážnČjší chybou, za nČjakou dobu by nikdo ani netušil, že tomu bylo kdy jinak. Takové Ĝešení, by ale jistČ nemohlo využít dostateþnČ veškerého potenciálu, který toto území skýtá a ve výsledku by bylo v podstatČ zmaĜenou šancí. Proto nastupuje druhá možnost, tedy nabídnout tomuto území zásadnČjší promČnu, která povýší pĤvodní urþení a náplĖ tohoto místa. Tedy stáhnout k tomuto území významné spoleþensko kulturní, sportovní, politické a vzdČlávací aktivity mČsta. Protože ale rozloha areálu nČkolikanásobnČ pĜevyšuje potĜeby mČsta, je nutné od zaþátku koncipovat tyto aktivity s mnohem vzdálenČjším a rozsáhlejším spoleþenským dopadem, je potĜeba pracovat s delším þasovým horizontem. Ve chvíli, kdy se ale rozhodneme pro takto významnou náplĖ celé þásti mČsta, je nezbytné aby jí odpovídala i urbanistická a architektonická forma navrženého Ĝešení. NemĤžeme se proto snažit násilnČ vmČstnat výše zmínČné funkce do forem „bČžných mČstských domĤ“, ani se snažit urbanistické Ĝešení „pĜizpĤsobit“ obvyklé obytné zástavbČ. Hledali jsme proto výraz a Ĝád Ĝešení, který by se jednoznaþnČ a sebevČdomČ hlásil k dobČ svého vzniku (stejnČ tak jak tomu bylo u všech dnes chránČných a cenČných památek mČsta) a který by zároveĖ nabízel maximální variabilitu a flexibilitu pro dnes ne zcela pĜesnČ specifikovanou náplĖ celého areálu. Zpoþátku jsme pracovali na nČkolika rozdílných variantách. Variantách, které byly rozdílné nejen svým architektonickým a urbanistickým výrazem, ale které hledaly zároveĖ míru využitelnosti celého území. Každá z variant skýtá jiný pomČr zastavČných a nezastavČných þástí pozemkĤ a tím i jinou míru kapacity a zatížení celého místa. Spoleþných znakem všech navrhovaných Ĝešení, je pĜedevším práce s územím jako celkem. Jeho výstavba mĤže být postupná a

rozložená i do znaþného þasového úseku v závislosti a okamžitých potĜebách i možnostech mČsta nebo i soukromých investorĤ, ale vždy by mČl být zachován jednotný základní ráz a celistvost výchozího konceptu. Dalším spoleþným rysem je práce se „zahradou“. Všechny varianty chápou totiž celý pozemek jako jednu zahradu. Park, který má své zcela specifické þásti – nádvoĜí. Celé území je komponováno jako jeden homogenní organismus, do kterého jsou postupnČ „vkládány“ objemy jednotlivých soliterních budov. Nutností také zĤstává zachování všech hodnotných nebo dĤležitých staveb v areálu a všechny varianty proto pracují i s tímto faktem. ChránČné objekty jsou ve všech pĜípadech zachovány zcela automaticky a použití ostatních se mírnČ liší v souvislosti s charakterem navrženého Ĝešení. Varianta 1 je naprosto minimální a Ĝeší pouze demolice nevhodných domĤ, zbylé domy rekonstruuje a dostavuje pouze jeden a to krytou jízdárnu, která se v souþasné dobČ zdá být nejpotĜebnČjším a zároveĖ nejstabilizovanČjším tématem nové zástavby. V celém Ĝešeném území je však navržen systém parkových úprav tak, aby místo získalo novou kvalitu a hodnotu s tím, že pozdČjší zástavba (jejíž potĜebu by bylo možné v následném þase pĜesnČji specifikovat) by už jen citlivČ vstupovala do stabilizovaného a celistvého sytému vzrostlého parku. Varianta 2 vychází z principu hospodáĜského dvora v pĜední þásti areálu a celý pozemek zastavuje podobnými architektonickými útvary. Jednotlivé „nové dvory“ mají rozdílnou velikost, plochu i rozmČr jak budov, tak i nádvoĜí (vnitĜních zahrad) tak, aby bylo možno velmi flexibilnČ a variabilnČ reagovat na potĜeby jednotlivých funkþních náplní. UvnitĜ jednotlivých nádvoĜí se vytváĜejí zcela specifické prostory výrazem i funkcí odpovídající tomu kterému využití okolních budov. NČkteré tyto dvory mohou být otevĜené, jiné zcela uzavĜené. DĤslednČ volnČ pĜístupný je ale parkový prostor obcházející všechny tyto „ostrĤvky“ zástavby. Varianta 3 opČt vychází z hlavní þásti starého dvora a doplĖuje jeho stávající linii dalšími záhyby a zakĜiveními, takže v celém areálu vzniká jakýsi „had“ vinoucí se od mČsta smČrem do volné krajiny. I tato varianta skýtá velkou prostorovou a funkþní flexibilitu pro další možnou funkþní náplĖ a stejnČ tak umožĖuje i postupné budování a doplĖování celého areálu podle okamžitých potĜeb. Jednotlivé „autonomní zahrádky“ v tomto pĜípadČ vznikají v „zálivech“ vlnících se blokĤ domĤ, celý prostor je však otevĜený a volnČ pĜístupný. Varianta 4 spojuje nČkteré principy dvou pĜedešlých. Opticky vytváĜí nČco mezi celistvým „hadem“ a jednotlivými uzavĜenými dvory. VnitĜní zahrady jsou tak mnohem uzavĜenČjší než ve variantČ „had“ a mnohem pĜístupnČjší než ve variantČ „dvorky“. Velmi zĜetelným prvkem této varianty je také centrální cesta, která se mírnČ vlní smČrem od mČsta do volné krajiny. K této cestČ má také pĜímou vazbu vČtšina stávajících budov, které nejsou v tomto pĜípadČ zakomponovány do systému nové výstavby, ale stojí jako solitéry uvnitĜ jednotlivých vnitĜních zahrad. Varianta 5 pracuje se zdánlivČ nahodilou kompozicí rostlých struktur, které ovšem opČt vycházejí ze systému stávající zástavky. Toto Ĝešení poskytuje pomČrnČ velké procento zastavČní a tím i užitných ploch a

ve své „hravosti“ též naprosto nepĜeberné množství variabilnosti a možností zmČn. Varianta 6 pracuje s „obráceným“ principem. Jako by do zcela plného plošného zastavČní byly „vystĜíhány“ plochy jednotlivých zahrad a dvorĤ. Tato varianta vytváĜí velmi kompaktní celek s maximální možnou mírou zastavitelnosti pozemku. VČtšina historických budov stojí v tomto pĜípadČ opČt zcela samostatnČ uvnitĜ jednotlivých dvorĤ. Tyto dvory jsou v þetných místech spojeny prĤchody a prĤjezdy, zcela neporušená a celistvá ovšem zĤstává stĜešní rovina, do které se jednotlivé komunikace vĤbec nepropisují.

navržené Ĝešení … [viz. obr. 08 pĤdorys regulace]

Po dlouhých úvahách a diskusích jsme jako finální Ĝešení rozpracovali variantu 4, tedy kompozici nČkolika „polouzavĜených“ blokĤ domĤ se zachováním pĜední þásti bývalého statku a nČkolika dalších stávajících budov. DvČ základní podélné páteĜní cesty procházejí celou kompozicí. Jedna z nich je pĜímČjší a širší „koþárová“ a je tudíž urþena pro základní dopravní obsluhu areálu, druhá je užší a výraznČ þlenitČjší a mČla by provázet celým areálem pĜedevším pČší návštČvníky. ObČ tyto cesty mají své vazby na výrazné krajinné prvky za mČstem. Na tyto dvČ základní cesty navazují pĜíþnČ další komunikace, které ústí na obslužné komunikaci kolem areálu. Schéma kompozice budov v základních rysech naznaþuje, jak by se mohl celý areál v budoucnu rozvíjet. Jednotlivé „bloky“ mají rĤznČ široké jednotlivé trakty s tím, že je možno je témČĜ libovolnČ upravovat podle potĜeb finálního funkþního využití. „ýela tČchto poloblokĤ“ jsou v nČkolika místech naznaþena s velkou konstrukþní hloubkou, protože právČ zde pĜedpokládáme situování velkých centrálních prostor jednotlivých traktĤ, jako je napĜ. krytá jízdárna, velký konferenþní sál a podobnČ. Navržená stĜešní rovina nové zástavby se mírnČ zvedá, stejnČ jako terén Ĝešeného území. [viz. obr. 09 Stanovení podlažnosti a 10 PĜíþné Ĝezy a 11 ěez podélný]. Základní úroveĖ této roviny nepĜevyšuje dvČ nejdĤležitČjší budovy: sýpku a holubník. Rovina stĜech tedy de fakto kopíruje terén a proto se mírnČ zdvíhá smČrem od mČsta ven do krajiny. Výsledné plochy stĜech by tak mČly být mírnČ šikmé pultové, s hĜebenem vždy na odvrácené stranČ od mČsta, které, pĜi pohledu z vČže kostela sv. Jakuba, vytváĜejí svojí výraznou plochou „ornament v korunách stromĤ velkého parku“. [viz. obr. 14 Panorama z vČže]

Základní koncept zahrady vychází z geometrie celého návrhu. Jsou to víceménČ nepravidelné lichobČžníkové tvary, která jsou „vsunuty“ mezi objemy jednotlivých navržených budov. Základní zásadou tady je, aby byla zahrada na konkrétní zástavbČ víceménČ nezávislá, právČ proto, že pĜesný objem budov nebude v dobČ zakládání parku pravdČpodobnČ znám. Celý park bude založen jako zcela nový a souþasný koncept. Všechny hodnotné stromy a porosty, které bude možné zachovat je nutné použít a do konceptu zahrady integrovat. NáplĖ areálu jako celku není v souþasné dobČ zdaleka jasná, v souþasné dobČ se zdá být nejreálnČjší a nejrealizovatelnČjší idea mČstské jízdárny s menším chovem koní. Zdá se nám, že tato náplĖ je pro „nastartování“ a promČnu celého areálu velmi vhodná hned z nČkolika dĤvodĤ. PĜedevším toto využití udČlá „most“ do historie, kdy byl celý areál víceménČ hospodáĜsky využíván a umožní tak vhodnou mČrou zachovat kontinuitu funkce i náplnČ. Avšak pĜechod

od živoþišné výroby (typu výkrmu prasat nebo skotu) k chovu koní s jízdárnou výraznČ zjemní tento zpĤsob využití a zpĜístupní ho široké veĜejnosti. Nezanedbatelný je i druhý klad tohoto využití a to v souþasné dobČ velmi vzrĤstající zájem o tento druh zábavy þi sportu a to nejen mezi mladými lidmi a dČtmi ale i jako souþást rehabilitace a rĤzných léþebných metod pro starší. PĜení þást celého areálu, prostory dĜívČjšího statku, proto považujeme pro tuto aktivitu za nejvhodnČjší jednak proto, že se to logicky nabízí ve vztahu ke kvalitČ daných prostor a jednak proto, že se tak zaþne areál regenerovat od nejexponovanČjšího místa ve vztahu k mČstu a zámku. A paralela zámku, zámeckého parku a na ní navazující jízdárny, se zdá být také velice logickou. Toto Ĝešení ovšem vyžaduje velni odpovČdný a kultivovaný pĜístup provozovatele þi majitele této þásti areálu, protože je nezbytnČ nutné, aby tyto historické vstupní prostory, zĤstaly „otevĜené“ a prĤchozí a to nejen fyzicky, ale i pocitovČ. Není možné, aby byl dvĤr se starým holubníkem pouze hospodáĜským dvorem se spoustou hnoje, odloženého náĜadí a nepoĜádku. Naopak tento prostor musí být maximálnČ kultivovaný a lákat návštČvníky ke vstupu, prohlídce a následnému prĤchodu do navazujících þástí areálu a dál do krajiny. Proto také pĜedpokládáme nahrazení kolny za holubníkem klubovnou se zájezdní restaurací a informaþním stĜediskem celého „projektu“ Panského dvora v Telþi. Nová jízdárna je už samostatným objektem, pro který nejsou stávající budovy vhodné, proto právČ tuto jízdárnu považujeme za první a nejdĤležitČjší „novostavbu“ celého areálu, která jednak svou architektonickou kvalitou „udá tón“ celé další výstavbČ ale pĜedevším naznaþí první z nových nádvoĜí. Zachování konceptu nejen v prostoru ale pĜedevším v þase (protože pĜedpokládáme jeho postupné a znaþnČ dlouhodobé naplĖování) je základním pĜedpokladem úspČšné rehabilitace tohoto území. Proto je tĜeba vytvoĜit takový plán (architektonický i politický), který by v této fázi limitovat a pĜedurþovat jen minimum nutného tak, aby každý další stavebník a jeho architekt, byl schopen velmi snadno rozpoznat a tím pádem i udržet základní myšlenku a tu pak jen doplnit konkrétním architektonickým detailem. Jsme si vČdomi toho, že takové Ĝešení, klade znaþné nároky na volbu budoucích architektĤ jednotlivých þástí areálu, na kvalitu jejich architektonické práce na jejich osobní zodpovČdnost a schopnost uvažovat v širších souvislostech a s ohledem na prvotní koncept celého návrhu. PĜedpokládáme však, že architektura celého areálu bude pokraþováním architektonického dČdictví mČsta, protože turisté dnes „jezdí“ nejen za architekturou historickou, ale stále þastČji i za špiþkovou architekturou souþasnosti. Prvotní vstupy budou samozĜejmČ limitní. To jakým zpĤsobem a s jakým architektonickým výrazem bude celý areál založen, jak kvalitní architekturou budou první postavené domy a jaký ráz a charakter bude mít základní koncept i detail celé zahrady. Pokud se v prvních fázích podaĜí neudČlat vážnČjší chybu, je velmi pravdČpodobné, že se i „zbytek“ areálu dokáže této „nastavené laĢce“ alespoĖ pĜiblížit.

Panské nivy – velký krajinný park … [viz. obr. 12 Krajinný park Panské nivy]

Ve velký krajinný park navazující na zahradu uvnitĜ areálu, by se mČlo promČnit i celé území Panské nivy a Luh u Telþe až k PospíchalovČ rybníku a kostelíku sv. Jana. RozšíĜil by se tak potenciál Panského

dvora i možnosti jeho využití. Navrhujeme doplnit stávající uspoĜádání nČkolika novými prvky. Podél jižní þásti aleje Lipky, je tĜeba doplnit þást porostu Bažantnice až ke hĜbitovu a zahradnictví, aby se tak uzavĜela jihozápadní fronta Panské nivy. Ze severozápadu zase toto území uzavírá novČ navržená alej s novým segmentem lesního porostu. V koncích obou tČchto alejových cest pĜedpokládáme postupné vybudování stanového a chatkového kempu a nedaleko stanového kempu potom nový rybník s možností koupání. Nová alej navazuje pĜímo, pĜes nový mostek na hlavní páteĜní osu areálu statku (na „koþárovou cestu“). Na vlnící se linii druhé podélné cesty navazuje (opČt pĜes krátký mostek) cesta pČší, která se rozvíjí pĜibližnČ v ose Panské nivy. První úsek této cesty s malou vyhlídkou („posedem“) smČĜuje pĜímo k novČ navržené rozhlednČ, která se stane protipólem stávající rozhledny na Oslednicích. Jednotlivé „obraty“ této cesty potom svými vrcholy naznaþují významné kompoziþní vrcholy celého uspoĜádání. Novým prvkem je i segmentový výsek na úpatí svahu Luhu, který otevírá pohled smČrem k malému lesnímu rybníþku. Významným novým krajinným prvkem je i geometrické uspoĜádání keĜových porostĤ v celé ploše Panské nivy, které by mČlo být nejen zajímavým výtvarným akcentem, ale i jakousi pĜirozenou pĜekážkovou dráhou pro volnou jízdu na koni.

postupné naplĖování … To jakým zpĤsobem se bude postupnČ areál naplĖovat, je (jak už bylo Ĝeþeno) vČcí pĜedevším politických rozhodnutí a spoleþenské poptávky. Z toho, co jsme se zatím o mČstČ a jeho základním smČĜování a zámČrech dozvČdČli vyplývá, že základní deficit ve využitelných prostorách mČsta je pĜedevším v oblasti kulturnČ spoleþenské a þásteþnČ ubytovací. Je to pĜedevším potĜeba universálního kongresového sálu pro cca 300 lidí, alternativních prostor pro poĜádání napĜ. taneþních symposií þi folklorního festivalu (2-3 sálky pro cca 10-20 lidí, pĜípadnČ jeden pro cca 50 lidí). K tČmto prostorám je ale tĜeba zajistit i úmČrné množství ubytovacích kapacit, které jsou v souþasné dobČ Ĝešeny provizornČ. Objevuje se ale i potĜeba poĜádání rĤzných trhĤ a podobných jednorázových akcí (napĜ. veletrh kvČtin). Pro tyto aktivity by bylo nejvhodnČjší poþítat s nutnou technickou pĜípravou v rámci projektu navrhovaného parku (zasíĢování, pĜíprava pro mobilní konstrukce apod.) PĜedbČžný pĜedpoklad postupného naplĖování [viz. obr. 13 Fáza zastavČní]

Etapa I. – demolice, postupné vyþištČní, stavba jízdárny s pĜíslušenstvím, rekonstrukce I. nádvoĜí Etapa II. - založení parku, dostavba sýpky, klub a restaurace s informaþním centrem na prvním nádvoĜí, první þást „koþárové“ a pČší cesty Etapa III. – dostavba okolí mČstského úĜadu a parkovištČ s benzinovou pumpou (automobilová brána do mČsta) Etapa IV. – dostavba „panského dvora“ (tĜetí nádvoĜí), „okružní cesta“ a pĜíprava severní þásti Etapa V. – severní park a cesta zahradou, možné postupné dostavby, dokonþení cest a propojení s Panskou nivou (krajinou) Etapa VI. hotový areál

rámcová bilance ploch … navrhované objekty SEKCE 1 þíslo

zastavČná plocha m²

podlažnost

celková užitná plocha m²

1_1 1_2

1306 902

3 1

3918 902

þíslo


podlažnost


2_1 2_2 2_3 2_4 2_5

1868 1405 1129 850 523

2 3 3 4 4

3736 4215 3387 3400 2092

þíslo


podlažnost


3_1 3_2 3_3

3186 985 1070

3 2 2

9558 1970 2140

þíslo


podlažnost


4_1 4_2

1513 2133

3 2

4539 4266

þíslo


podlažnost


5_1

5245

3

15735

þíslo


podlažnost


6_1

4805

3

14415

celkem

26920 m²

SEKCE 2

SEKCE 3

SEKCE 4

SEKCE5 SEKCE 6

74273 m²

objekty po rekonstrukci SEKCE 1 þíslo


podlažnost


2732 1339 659 689 417 31

1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 2,5

4098 2009 989 1034 626 78


podlažnost


277 374 1010 520

2,5 1,5 1,5 3,5

693 561 1515 1820


podlažnost


737

3,5

2580


podlažnost


392 278 59

3,5 2 1,5

1372 556 89

SEKCE 2 þíslo

SEKCE 4 þíslo

SEKCE 6 þíslo

celkem

9514 m²

18016 m²

závČrem…

ZávČrem je nutno dodat, že celý pĜedkládaný návrh je v pravém slova smyslu studií, studií ideovou a studií koncepþní, která se zamýšlí v první ĜadČ nad tím, jaké má Ĝešený areál vazby ke svému krajinnému okolí, jaký má vztah k centru mČsta a k zámku a zejména, jaký uvnitĜ sebe skrývá potenciál. Aby se ale tato studie stala skuteþným podkladem pro další nakládání s tímto územím, musí být dále dopracována a to nejen z hlediska urbanistického architektonického a krajinného, ale zejména z hlediska politického mediálního a finanþního. JedinČ tak mĤže být postupnČ reálnČ uvádČna v život. Finance investované do pĜípravy takového „projektu“ jsou velmi dobĜe návratné a tak je nutné také o nich hovoĜit. MČsto, mikroregion i „region“ (kraj) by mČly spoleþnými silami sdružit prostĜedky na pĜípravu a propagaci celého zámČru již proto, že o rĤzné dotace je možné žádat teprve tehdy, existuje-li reálný projekt. Celkové þástky potĜebné pro chod pĜípravy akce takového rozsahu lze odhadnout na maximálnČ nČkolik milionĤ roþnČ, což je ve vztahu k velikosti a významu pozemkĤ celého území v podstatČ zanedbatelné.

stupe dokumentace: urbanistická studie datum: prosinec 2004 výtisk íslo:

Recommend Documents