SRN (ISPROFIN ) PLAVEBNÍ STUPE D ÍN

Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem státní hranice ýR/SRN (ISPROFIN 327 520 0007)

PLAVEBNÍ STUPEĕ DċýÍN DoplnČk posouzení vlivu zámČru na zákonem chránČné zájmy ochrany pĜírody

AQ-Service, s.r.o., 664 65 Malešovice 105 RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc. Autorizovaná osoba k provádČní biologického hodnocení ve smyslu § 67 podle § 45i zák.þ.114/1992 Sb., (Autorizaþní osvČdþení vydané Ministerstvem životního prostĜedí ýR rozhodnutím þ.j.OEKL/1441/05 ze dne 17.5.2005, autorizace prodloužena rozhodnutím MŽP þ.j. 25304/ENV/10 ze dne 23.3.2010)

Brno, Ĝíjen 2011

PLAVEBNÍ STUPEĕ DċýÍN Posouzení vlivu zámČru na zákonem chránČné zájmy ochrany pĜírody

Dopisem þ.j. 23017/ENV/11 ze den 23.5.2011 vrátilo MŽP, odbor posuzování vlivĤ na životní prostĜedí a integrované prevence, pĜedloženou dokumentaci EIA Plavebního stupnČ DČþín (dále PSD) k dopracování. Aby bylo možno vyhovČt požadavkĤm na dopracování dokumentace, bylo nutno provést doplĖující prĤzkumy a dopracování podkladĤ dokumentace, mezi nČž patĜí i podklad zpracovaný v intencích biologického hodnocení tohoto zámČru. Materiál zpracovaný v intencích biologického hodnocení zámČru výstavby PSD byl zpracován v dubnu 2010 (Zahrádka J., 2010: Plavební stupeĖ DČþín, posouzení vlivu zámČru na zákonem chránČné zájmy ochrany pĜírody, AQ-Service, s.r.o.). PĜedložený elaborát je doplĖkem výše uvedeného materiálu v intencích biologického hodnocení, a uvádí zmČny, ke kterým došlo na základČ doplĖujících prĤzkumĤ, konzultací se specialisty a diskuse s Ĝešitelským týmem dokumentace EIA.

RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

2


SEZNAM ZKRATEK AOPK

Agentura ochrany pĜírody a krajiny

C1

Kriticky ohrožený druh (dle ýerveného seznamu ýR)

C2

SilnČ ohrožený (dle ýerveného seznamu ýR)

C3

Ohrožený druh (dle ýerveného seznamu ýR)

EIA

Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivĤ na životní prostĜedí)

CHKO

ChránČná krajinná oblast

MVE

Malá vodní elektrárna

MZCHU

Maloplošné chránČné území

NPR

Národní pĜírodní rezervace

PP

PĜírodní památka

PR

PĜírodní rezervace

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ZCHD

ZvláštČ chránČný druh


3


3. POPIS A VYHODNOCENÍ BIOLOGICKÝCH PRVKģ KRAJINY

3.3. Výsledky biologických prĤzkumĤ V letech 2009 až 2011 byly provádČny nejaktuálnČjší biologické prĤzkumy, které koordinoval zpracovatel EIA. Tyto prĤzkumy navazovaly na rozsáhlé biologické prĤzkumy provádČné v letech 2005 – 2008 Výzkumným ústavem vodohospodáĜským TGM (Slavík et al., 2006 – 2008). Tento doplnČk materiálu zpracovaného v intencích biologického hodnocení je založen pĜedevším na datech získaných z prĤzkumĤ provádČných v letech 2010 a 2011 (Lumpe, 2011; Pudil a Horáþek, 2011; Jurajda et al., 2011; Vrabec et al., 2010; Well Consulting, 2010; Well Consulting, 2011a; Limni, 2011; Well Consulting, 2011b) a zároveĖ je zamČĜeno na podrobnČjší interpretaci prĤzkumĤ pĜedchozích.

3.3.1. Botanika Geobotanický prĤzkum V roce 2010 byl proveden podrobný prĤzkum struktury a funkce lužních porostĤ v rámci levého bĜehu Labe v oblasti ProstĜedního želbu, (tj. oblasti profilu plánovaného jezu), dále pak také na pravém bĜehu Labe pod þerpací stanicí v Loubí a následnČ také v rámci komplexu lužních porostĤ v PP Neboþadský luh (Well consulting, 2010). V rámci tohoto prĤzkumu, který byl zamČĜený primárnČ na sbČr botanických dat (floristické soupisy, fytocenologické snímky v jarním i letním aspektu), byl dále provádČn záznam struktury stromového a keĜového patra do mapových podkladĤ, zjišĢovány hydrologické pomČry porostĤ a prosvČtlenost stromového patra. ZjištČná data o struktuĜe porostĤ byla srovnávána pomocí leteckých snímkĤ s historickým stavem (ve dvou etapách – 50. léta a rok 2002 pĜed povodní), zároveĖ byl také provádČn srovnatelný prĤzkum na referenþních lokalitách kvalitních lužních porostĤ (NPR Libický luh na stĜedním Labi a PR PlaþkĤv les na jižní MoravČ) se kterými byla data z dolního Labe srovnávána. Z výsledkĤ lze struþnČ uvést poznatek o pomČrnČ chudém druhovém spektru cévnatých rostlin v porostech dolního Labe (druhovČ nejbohatším z porostĤ byl kontinuálnČ existující lužní porost v rámci PP Neboþadský luh), oproti pomČrnČ bohatým druhovým seznamĤm z referenþních lokalit (a to i v rámci letního aspektu). Tyto rozdíly jsou dány pĜedevším absencí trvaleji podmáþených ploch v lužních porostech dolního Labe, a celkovou homogenitou terénu, což je dáno také charakterem porostĤ vzniklých na zazemnČných koncentraþních výhonech po zaklesnutí hladiny Ĝeky hloubČji do koryta. Druhové pestrosti nepĜispívají ani pomČrnČ znaþnČ rozvinuté porosty invazních druhĤ rostlin (na levém bĜehu pĜedevším Helianthus tuberosus, na pravém pak Reynoutria japonica), které mimo jiné také tlumí pĜirozenou sukcesi stromového a keĜového patra výraznČ ovlivnČného povodnČmi (v roce 2002 a poté i v roce 2006). Údaje o znatelném postĜižení keĜového a stromového patra povodnČmi vycházejí z porovnání leteckých snímkĤ. Z této analýzy pĜi srovnání dat historických (50. léta) a souþasných vyplývá také, že v místech nynČjších lužních porostĤ severnČ od DČþína byly v polovinČ minulého století výše zmiĖované koncentraþní výhony (tj. koryto Ĝeky bylo znaþnČ širší, než je tomu dnes) nebo byly bĜehy intenzivnČ hospodáĜsky využívány. Z toho vyplívá, že souþasné lužní porosty nemají v tČchto místech vývojovČ kontinuální charakter a jejich stáĜí je maximálnČ 60 let. Tímto tvrzením však není zároveĖ RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

4


vyvraceno, že se zde lužní porosty v hluboké historii (pravdČpodobnČ pĜed nástupem intenzivnČjšího vlivu þlovČka) pĜirozenČ nevyskytovaly. Vzhledem ke kaĖonovitému charakteru údolí to však i tehdy musely být pouze úzké pásy lužních dĜevin. DoplnČním interpretace dĜívČjších prĤzkumĤ zmiĖovaných již v pĤvodním textu materiálu zpracovaného v intencích biologického hodnocení je interpretace prĤzkumĤ Ĝíþních náplavĤ v rámci ýeské republiky (Well consulting, 2009) a jejich vyhodnocení formou srovnání s prĤzkumem náplavĤ Labských. Na základČ tohoto prĤzkumu, který porovnával cca 40 lokalit náplavĤ sledovaných na vČtšinČ významných þeských a moravských tokĤ, lze prohlásit, že z hlediska zjištČných vegetaþních typĤ i zjištČných druhĤ, není mezi náplavy Labe a Ĝadou dalších lokalit v jiných þástech území výraznČjších rozdílĤ. Rozhodující rozdíly nebyly zjištČny ani pĜi srovnání zrnitostního složení labských a mimolabských náplavĤ. ěíþní náplavy dolního Labe jsou tedy významné spíše z hlediska fytogeografického (významný je výskyt drobnokvČtu pobĜežního (Corrigiola litoralis) na východní hranici svého areálu, þi dalších západních prvkĤ jako miliþky polabské (Eragrostis albensis) a nČkolika málo dalších pro dolní Labe typických druhĤ pĜ. ĜepenČ polabské (Xanthium albinum)). Vzhledem k regulovanému charakteru koryta je výjimeþný také celkový charakter náplavĤ, které jsou v mnoha místech spíše obnaženými bĜehy, þi dnem Ĝeky, než náplavem v užším slova smyslu, vznikajícím primárnČ eroznČ-akumulaþní þinností Ĝeky. Floristické prĤzkumy K dĜíve udávaným floristickým údajĤm pĜibyly v posledním roce údaje nové, založené na systematických prĤzkumech vodních makrofyt na bĜezích Labe a vybraných poĜíþních tĤních (Well Consulting, 2011a; Well Consulting, 2011b). Z tČchto údajĤ je tĜeba jmenovat pĜedevším nález rdestu uzlinatého (Potamogeton nodosus) (C2) – u pravého bĜehu Labe tČsnČ za umČle vybodovanou pláží v Jakubech a jeden nález rdestu maliþkého (Potamogeton pusillus agg.) u pravého bĜehu na úrovni koncentraþních výhonĤ u KĜešic. Ze zajímavých vodních makrofyt lokalizovaných v poĜíþních tĤních a lagunách mimo vodní tok lze z roku 2011 jmenovat nález Ĝeþanky pĜímoĜské (Najas marina) (C2), a rdestĤ (Potamogeton natans, P. crispus, P. pectinatus, P. pusillus. agg.) V tĤních byly dále také zaznamenány Myriophyllum spicatum, Elodea canadensis, Batrachium aquatile, Ceratophyllum demersum a širší spektrum obojživelných bylin jako Butomus umbellatus (C3) þi Sagittaria sagitifolia (C3). Jako druhovČ nejbohatší tĤnČ lze oznaþit tĤnČ, na pravém bĜehu Labe mezi KĜešicemi a Neboþady (pĜedevším tĤĖ nad ústím potoka Kameniþka a severní výhon z Ĝady koncentraþních výhonĤ pod Neboþadským luhem). DĤležité je také jmenovat nález blešníku obecného (Pulicaria vulgaris) (C1) na levém bĜehu v místČ plánovaného profilu plavebního stupnČ na horní hranČ bĜehového opevnČní. Šlo však pouze o jeden exempláĜ. DoplnČním a zpĜesnČním dĜíve uvádČných údajĤ o nČkterých ZCHD v území je následující: Druhy žluĢucha žlutá (Thalictrum flavum) a kostival þeský (Symphytum bohemicum) nebyly opakovanČ na udávaných lokalitách potvrzeny a vzhledem k charakteru obou lokalit je jejich výskyt více než nepravdČpodobný. U žluĢuchy jde s velkou pravdČpodobností o chybnou determinaci (v jednom roce výzkumĤ byl z lokality udáván druh Thalictrum aquilegifolium, v druhém roce pak Thalictrum flavum). Na základČ jiných prokazatelnČ chybnČ determinovaných druhĤ v rámci botanických prĤzkumu (Slavík et al., 2006 – 2008) lze zpochybnit i nález kostivalu þeského, kterému je velmi podobná bíle kvetoucí forma kostivalu lékaĜského, zvláštČ má-li výraznČ kĜídlatou lodyhu, což je u tohoto druhu vzhledem k jeho variabilitČ možné. Souþasný biotop také naprosto neodpovídá nárokĤm druhu a lze si jen tČžko pĜedstavit, že na stejném místČ byly pro druh v dobČ prĤzkumĤ podmínky vhodné. Oproti výše uvedeným ZCHD byla v roce 2011 nalezena potoþnice lékaĜská (Nasturtium RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

5


officinale) na ĜadČ dalších lokalit na bĜezích Labe þi poĜíþních tĤní (zde hojnČji). Ve vČtšinČ pĜípadĤ šlo o ojedinČlé nálezy avšak roztroušené Ĝídce po celém území (Well Consulting., 2011a; Well Consulting., 2011b). DoplnČním pĤvodního textu jsou následující zpĜesĖující informace o výskytu drobnokvČtu pobĜežního (Corrigiola littoralis) za posledních 15 let na dolním Labi (Chvojková a Marková, 2009; Faltys, 2008; Well Consulting, 2010, Well Consulting., 2011b. V rozmezí let 1993–2007, kdy byl drobnokvČt soustavnČji sledován a byl zaznamenán na následujících lokalitách (Kubát, 1999; Zajícová, 2000; Kubát in Šutera et al., 2001; Vávra in Slavík et al. 2007; Bauer in verb.; 2008). - Ústí nad Labem – StĜekov – pravý bĜeh, mezi silniþním a železniþním mostem - Ústí nad Labem – Svádov – pravý bĜeh, náplavy poloostrova a mezi poloostrovem a PĜívozem - ValtíĜov – pravý bĜeh, náplavy severozápadnČ obce, náplav naproti Kozímu vrchu - Povrly – levý bĜeh, široký štČrkový a bahnitý náplav v meandru Labe - Malé BĜezno – pravý bĜeh, náplav severnČ od obce - Neboþady – pravý bĜeh, systém koncentraþních hrází jižnČ od obce - DČþín – RozbČlesy – levý bĜeh, zimní pĜístav - DČþín – ústí Plouþnice – pravý bĜeh - ProstĜední Žleb – levý bĜeh - Dolní Žleb – levý bĜeh - Dolní Žleb – pravý bĜeh, u pĜívozu, náplav pod vyhlídkou Belvedér (v novČjších prĤzkumech oznaþováno jako HĜensko-pláž) Lokality a poþty zaznamenaných jedincĤ druhu v roce 2008 dle prĤzkumu (Chvojková, 2009) jsou uvedeny v následující tabulce (Tab. 1). Data korespondují s dalšími pozorováními Tab. 1: Lokalizace a poþetnost drobnokvČtu pobĜežního v roce 2008

Lokalita a poþet nalezených jedincĤ drobnokvČtu v roce 2008 StĜekov - Ústí n. L. Malé BĜezno Naproti obci TČchlovice Neboþady DČþín, RozbČlesy DČþín, ústí Plouþnice Dolní Žleb levý bĜeh Dolní Žleb pravý bĜeh Celkem 235 ks

1 21 1 20 1 121 5 cca 65

PĜi srovnání s výskytem v minulých letech lze konstatovat, že hojný výskyt v jedné sezónČ nemusí znamenat podobnČ vysoký poþet v následujícím roce s pĜíznivými chody hladin. NapĜíklad na stĜekovském náplavu, kde byl v sezónČ 2008 nalezen jediný jedinec, se v minulosti opakovanČ hojnČ vyskytoval. Naopak v roce 2008 zaznamenanému hojnému výskytu v DČþínČ u ústí Plouþnice pĜedcházel znaþnČ sporadický výskyt v pĜedchozích letech (Chvojková, 2009). V roce 2008 se drobnokvČt pohyboval v minimálním rozmezí 160–250 cm na vodoþtu Ústí nad Labem. Jedná se o podstatnČ širší pás, než uvádí Kubát (1999) – pĜibližnČ 200–230 cm a (Zajícová, 2000) – 210–240 cm. Rozdíl je dán výraznČ podprĤmČrnými hodnotami chodu vodních hladin pĜibližnČ od poloviny þervna do poþátku Ĝíjna 2008. Údaje zmiĖovaných RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

6


autorĤ vychází pĜedevším ze sledování v letech s vyššími vodními stavy. Lze konstatovat, že drobnokvČt dokáže úspČšnČ rĤst také na níže položených þástech náplavu, pokud je splnČna podmínka dostateþnČ dlouhé doby obnažení. V níže položených þástech náplavĤ se tedy vyskytuje nemalý poþet živatoschopných diaspor drobnokvČtu. V roce 2009 byl druh zaznamenán pouze na lokalitČ Dolní žleb (levý bĜeh) v podobČ jednoho exempláĜe (Well Consulting, 2010), v roce 2010 z dĤvodu vysokých prĤtokĤ bČhem celé sezony a pĜedevším v kritickém období pozdního léta a podzimu nebyl druh pozorován vĤbec. V roce 2011 byl výskyt drobnokvČtu pobĜežního (Corrigiola litoralis) zaznamenán novČ na umČle vytvoĜené pláži v Jakubech. Na známých lokalitách (pĜ. ústí Plouþnice) se v roce 2011 vyskytoval dokonce ve dvou vlnách (pozorován 21.6 a 1. 11), (Well Consulting, 2011b). Monitoring invazních druhĤ V roce 2010 byl bČhem letních mČsícĤ proveden komplexní prĤzkum rozšíĜení invazních druhĤ rostlin v dotþeném území po obou bĜezích Labe v dosahu záplav pĜibližnČ 5-ti leté vody, pĜípadnČ i dále od bĜehu (Well Consulting, 2010). Porosty byly zakresleny do map, zaznamenán byl stupeĖ invaze (na tĜístupĖové škále) a vyhodnoceno plošné zastoupení porostĤ konkrétních druhĤ spolu s rozšíĜením a dominancí druhĤ v rámci sledovaného úseku. Z výsledkĤ studie vyplývá, že vČtšina území je invazními druhy zasažena pomČrnČ významnČ (viz Obr. 1). NejhojnČjším nepĤvodním druhem v území je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), jejíž porosty však z velké þásti nejsou zcela kompaktní, ale jedná se o druh vyskytující se s velkou frekvencí, i když roztroušenČ, na velké ploše Ĝíþní nivy (je témČĜ jediným invazním druhem na pravém bĜehu Labe jižnČ od DČþína). Oproti tomu se topinambur (Helianthus tuberosus) a kĜídlatky (Reynoutria spp.) vyskytují na zhruba poloviþní ploše, avšak tvoĜí vČtšinou husté porosty s nejvyšší kategorií invaze. Tyto druhy dominují pĜedevším na pravém bĜehu Labe severnČ od DČþína Dalším z významných invazních druhĤ v území je zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), který je situován na mírnČ sušší stanovištČ a jeho porosty jsou vČtšinou ne zcela kompaktní avšak ne zcela zanedbatelné. Jeho výskyt je situován témČĜ výhradnČ na levý bĜeh Labe Ostatní z mapovaných invazních druhĤ nemají v území významnČjší zastoupení než v okolní kulturní krajinČ.


7


Obr. 1:Ukázka postižení nivy Labe invazními porosty (levý a pravý bĜeh pod pĜístavem v Loubí). Rozlišení porostĤ dle stupnČ invaze: stupeĖ 1 – roztroušené exempláĜe invazních druhĤ v hustotČ menší než 25 % vymapované plochy; stupeĖ 2 – nezapojené porosty (pĜítomnost invazních druhĤ je mezi 25 a 75 % plochy porostu); stupeĖ 3 – monodominantní , nebo vysoce invadované porosty (zastoupení invazních druhĤ 75 až 100 % plochy porostu). RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

8


Tab. 2: Celkové plochy v dotþeném území s výskytem invazních druhĤ rostlin (m2)

Plochy s výskytem invazních druhĤ rostlin (m2) celková plocha

stupeĖ invaze

Impatiens glandulifera Helianthus tuberosus Reynoutria spp. Echinocystis lobata Acer negundo Solidago canadensis Robinia pseudacacia Impatiens parviflora Solidago gigantea Erigeron annus Calamagrostis epigejos celkem

1 10852 1145 2339 431 421 9583 133 167 114 164 0 25350

2 23423 3351 1716 261 518 36990 742 387 1918 3042 0 72349

3 21405 16160 15868 171 1677 9464 1193 0 1541 411 423 68312

55680 20656 19923 863 2616 56037 2068 555 3573 3617 423 166010

Monitoring fytoplanktonu a bentosu Labe a tĤní V roce 2011 byl proveden za dlouhé období zĜejmČ nejpodrobnČjší prĤzkum Ĝas a sinic v Labi (a to jak planktoních, tak i bentických), obdobnČ i planktonních Ĝas a sinic v nČkterých poĜíþních tĤních (Well Consulting, 2011a; Limni, 2011). Z prĤzkumĤ fytobentosu Labe lze uvést, že, kromČ bČžných druhĤ, jejichž výskyt je na dolním toku Ĝek a v tomto saprobním pásmu obvyklý, se tu objevilo i nČkolik druhĤ, které sem byly zjevnČ splaveny z horních þástí toku a jeho pĜítokĤ, napĜ. Diatoma hyemalis, Eunotia formica, Hannaea arcus, Achnanthes subatomoides, Achnanthes biasolettiana. Zajímavé jsou také nálezy rĤzných halofilních až mesohalobních druhĤ rozsivek, u nichž se dá pĜedpokládat, že sem byly zavleþeny lodní dopravou až z estuaria. Týká se to druhĤ Bacillaria paxillifer, Actinocyclus normanii,

Pleurosira laevis, Navicula incertata, Nitzschia filiformis v. filiformis,Nitzschia filiformis v. conferta, Nitzschia clausii, Nitzschia tubicola, Nitzschia levidensis a Nitzschia dubia.

Potvrdilo se, že Ĝeka si z horních úsekĤ pĜináší do prostoru budoucí uvažované zdrže jen minimum takových druhĤ, které by pĜi následujícím masovém rozvoji mohly negativnČ ovlivnit kvalitu vody. VČtším zdrojem tČchto druhĤ by mohly být poĜíþní tĤnČ v tomto úseku toku, nebo tĤnČ ležící nad ním (masový rozvoj sinice Anabaena flos-aquae byl v roce 2011 zaznamenán v prostĜední tĤní v Podskalí a také jižní tĤni u Svádova). Ve fytoplanktonu Labe se sice objevují hlavní zástupci vodního kvČtu sinic, avšak v zanedbatelném množství. Také celková abundance fytoplanktonu je pomČrnČ nízká a vyšších hodnot (60 000 bunČk v 1 ml vody) dosahuje pouze v jarním období obvyklého rozvoje rozsivek. Z prĤzkumu fytoplanktonu tĤní lze uvést, že všechny tĤnČ se vyznaþují jarním rozvojem centrických rozsivek, témČĜ vždy s dominancí Cyclostephanos invisitatus. V létČ dochází k výrazné zmČnČ, když na vČtšinČ tĤní pĜevládnou kokální zelené Ĝasy za souþasného snížení abundance


9


3.3.2. Zoologie Bezobratlí MČkkýši (Mollusca) PĜi prĤzkumu poĜíþních tĤní v sezónČ 2011 (Well Consulting, 2011a) byly v oblasti nalezeny stejné druhy jako ukázaly výsledky pĜedcházejících prĤzkumĤ. Byla potvrzena pĜítomnost silnČ ohroženého druhu škeble rybniþná (Anodonta cygnaea) (v DČþínČ – Podskalí) a z druhĤ uvedených v ýerveném seznamu bezobratlých ýR (Farkaþ et al., 2005) byly v poĜíþních tĤních dále nalezeny druhy Musculium lacustre (témČĜ ohrožený), Pisidium supinum (témČĜ ohrožený), Sphaerium rivicola (témČĜ ohrožený), Viviparus viviparus (témČĜ ohrožený). PĜi monitoringu výhonĤ (Pöyry Environment, 2011b) byla na experimentálních výhonech prokázána pĜítomnost tĜí druhĤ z ýerveného seznamu: Musculium lacustre, Pisidium moitessierianum (ohrožený) a Pisidium supinum. Motýli V roce 2010 probíhal doplĖující prĤzkum zamČĜený na populace modráskĤ rodu Phengaris (Vrabec et al., 2010). Vyplývá z nČj, že populace modráskĤ Phengaris nausithous (modrásek bahenní) a Phengaris teleius (modrásek oþkovaný) je v zájmové oblasti rozdrobena do vČtšího množství metapopulací, které spolu více þi ménČ komunikují. TČchto jednotlivých kolonií se nachází v oblasti nejménČ 17, a nacházejí se na pravém i na levém bĜehu Labe. V souþasnosti je populace modráskĤ ohrožena zmČnami v hospodaĜení, na nČkterých lokalitách, kde se dĜíve vyskytovaly, již sledované druhy nebyly v sezónČ 2010 nalezeny. Makrozoobentos Nové poznatky o makrozoobentosu oblasti byly získány zejména pĜi monitoringu experimentálních výhonĤ (Pöyry Environment, 2011b) a také pĜi prĤzkumu poĜíþních tĤní (Well Consulting, 2011a). Tyto prĤzkumy potvrdili relativnČ pestré spoleþenstvo v Labi, a také vysokou míru zastoupení invazních druhĤ. K velice hojným invazním druhĤm Dikerogammarus villosus a Jaera istri se pĜidal nový invazní druh, který se doposud na našem území nenacházel: Corophium curvispinum. Potvrzuje se tím skuteþnost, že Labe je vstupní bránou do ýR pro mnohé nepĤvodní druhy. Na druhou stranu byl ovšem pozorován návrat nČkterých citlivých taxonĤ, které dĜíve z Labe vymizely a v souþasnosti se opČt objevují. Mezi nČ patĜí klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes), jejíž larva byla nalezena na experimentálním výhonu a jejíž exuvie byly nalezeny v nČkolika poĜíþních tĤních (ústí Studeného potoka, ústí Kameniþky, tĤnČ ve SvádovČ). Potvrdilo se tak dĜívČjší ojedinČlé pozorování tohoto druhu v oblasti (Waldhauser 2010). Také larvy klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) byly nalezeny v nČkolika tĤních podél Labe. Tento biotop je pro klínatku rohatou dosti neobvyklý, svČdþí však o širokém zapojení poĜíþních tĤní a výhonĤ do Ĝíþního ekosystému. Klínatka rohatá je v dané oblasti na vhodných biotopech široce rozšíĜena, nálezy s potvrzením vývoje (nález larvy þi exuvie) byly uþinČny na lokalitách: ústí Suché Kamenice, Podskalí, ProstĜední Žleb, Loubí, ústí Plouþnice, Neboþady, TČchlovice, Malé BĜezno, Svádov (Slavík et al., 2006 – 2008; Well Consulting, 2011a). Dalším druhem nížinných Ĝek, který nebyl dlouhá desetiletí v Labi spatĜen a v roce 2011 se objevil, je pošvatka Brachyptera braueri (Bojková et al., 2011), která byla zachycena na bĜehu Labe v Podskalí. Také nález vzácné jepice druhu Oligoneuriella rhenana na experimentálních výhonech svČdþí o vysokém biologickém potenciálu Labe.


10


Brouci Jedna ze skupin, na které byla zamČĜena pozornost pĜi prĤzkumu labských tĤní (Well Consulting, 2011a) byli vodní a semiakvatiþtí brouci. PĜi prĤzkumu 13 poĜíþních tĤní v úseku Ústí nad Labem-HĜensko bylo zjištČno 16 druhĤ potápníkĤ (Dytiscidae), 16 druhĤ vodomilĤ (Hydrophilidae), 2 plavþíci (Haliplidae), 7 druhĤ þeledi Helophoridae, 2 druhy þeledi Hydraenidae. Z druhĤ uvedených v ýerveném seznamu byly nalezeny druhy Anacaena bipustulata (ohrožený), Helochares lividus (ohrožený), Hydrovatus cuspidatus (ohrožený), Stictotarsus duodecimpustulatus (témČĜ ohrožený). Vzácný druh Ochthebius bicolon zachycený pĜi ústí Suché Kamenice (Boukal et al., 2007), se prĤzkumy nepodaĜilo potvrdit.

Obratlovci Ryby V roce 2011 bylo navázáno na dĜívČjší prĤzkumy sledováním ryb v toku Labe a také v poĜíþních tĤních (Jurajda et al., 2011). V roce 2011 bylo v úseku Lovosice-HĜensko ve 13 tĤních a na 9 místech Labe zjištČno celkem 27 druhĤ ryb ze sedmi þeledí. Potvrzen byl výskyt dvou chránČných druhĤ dle 114/1992: jelce jesena a vranky obecné. Byl potvrzen význam dolního úseku Labe pod StĜekovem, které pĜedstavuje ojedinČlý proudný úsek na þeském území umožĖující život pĤvodním Ĝíþním druhĤm ryb. Proudný charakter Ĝeky a pĜevážnČ tvrdé oblázkové þi kamenité dno umožĖuje výskyt samoudržitelných populací výše zmínČných Ĝíþních druhĤ ryb. Navazující úsek od StĜekova po PĜelouþ resp. Pardubice je regulován jezovými stupni a Ĝíþní koryto se zmČnilo v jednu jezovou zdrž navazující na druhou, což podporuje spíše druhy indiferentní (eurytopní) nebo limnofilní. PrĤzkum na štČrkové pláži v Lovosicích (tedy ve zdrži StĜekovského jezu) prokázal relativnČ vysokou druhovou bohatost plĤdku, avšak nízkou poþetnost, což mĤže souviset s absencí proudu (jedná se o lokalitu ve vzdutí StĜekovského jezu), (Jurajda et al., 2011). Obojživelníci Ve sledované oblasti bylo zjištČno celkem 9 druhĤ obojživelníkĤ (Voženílek, 2001; Slavík et al., 2006) (Šutera, 1994): mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), þolek obecný (Lissotriton vulgaris), þolek horský (Mesotriton alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Pseudepidalea viridis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnČdý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skĜehotavý (Pelophylax ridibundus). ýolek velký (Triturus cristatus) je v pĤvodním materiálu zpracovaném v intencích biologického hodnocení uveden omylem. Aktuálními prĤzkumy (Well Consulting, 2011) byla v polabských tĤních potvrzena pĜítomnost 4 druhĤ obojživelníkĤ (ropucha obecná, skokan hnČdý, skokan štíhlý, skokan skĜehotavý, ovšem jen u ropuchy obecné a skokana skĜehotavého bylo prokázáno úspČšné rozmnožování. Ptáci PrĤzkum ptákĤ, který byl dĜíve provedený (Slavík et al., 2006; Slavík et al., 2007; Lumpe, 2009) byl v roce 2011 aktualizován (Lumpe, 2011). Z provedených prĤzkumĤ, vþetnČ posledního (Lumpe, 2011), a literárních pramenĤ vyplývá, že celkem bylo na vymezeném území zjištČno 140 druhĤ. Pro ornitofaunu má sledované území zejména tĜi zásadní významy: 1) hnízdištČ 2) zimovištČ 3) migraþní koridor


11


1) HnízdištČ Jako hnízdištČ jsou využívány zejména biotopy mČkkého luhu se starou stromovou vegetací a štČrkové náplavy. Jako pravidelnČ hnízdící lze popsat 65 druhĤ. Z ptákĤ hnízdnČ vázaných na tyto biotopy byly v oblasti nejþetnČjší (ĜádovČ desítky párĤ) bČžné druhy jako pČvuška modrá, kos þerný, pČnice slavíková, pČnice þernohlavá, budníþek menší, sýkora modĜinka, sýkora koĖadra, pČnkava obecná. Z druhĤ zvláštČ chránČných jsou hnízdnČ vázány na zájmové území druhy: morþák velký (hnízdČní se aktuálnČ nepodaĜilo potvrdit), pisík obecný (1-2 páry), ledĖáþek Ĝíþní (1-2 páry), bĜehule Ĝíþní (0-10 párĤ), bramborníþek þernohlavý (1 pár), bramborníþek hnČdý (2-5 párĤ), slavík obecný (1-3 páry), lejsek šedý (1-4 páry), moudivláþek lužní (1-2 páry), Ģuhýk obecný (1 pár), žluva hajní (1-3 páry). 2) ZimovištČ V úseku pravidelnČ zimuje 47 druhĤ, nepravidelnČ 22 druhĤ. Pro zimovištČ ptákĤ má velký význam zejména pĜítomnost nezamrzající vodní hladiny, která umožĖuje zimování vodním ptákĤm. Jako podklad pro význam úseku lze použít výsledky Mezinárodního sþítání vodních ptákĤ (Tab. 3). Tab. 3: Souhrnné výsledky

Mezinárodního sþítání vodních ptákĤ na Labi v úseku PĜerov – DČþín – železniþní most a úsek DČþín – železniþní most – HĜensko

Druh Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) (O) Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) (O) Volavka popelavá (Ardea cinerea) LabuĢ velká (Cygnus olor) Hvízdák euroasijský (Anas penelope) Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Polák velký (Aythya ferina) Polák chocholaþka (Aythya fuligula) Morþák velký (Mergus merganser) (KO) Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) Lyska þerná (Fulica atra) Racek stĜíbĜitý (Larus argentatus) Racek chechtavý (Larus ridibundus) LedĖáþek Ĝíþní (Alcedo atthis) (SO) (Natura 2000)

15.1.06 6 127 3 3 2 624 4 21 124 1 61 38 0 1

16.4.06 0 12 0 1 0 84 0 0 0 0 0 0 1 0

3) Migraþní koridor PĜi prĤzkumech (Slavík et al., 2006) bylo zjištČno, že 32 druhĤ využívá toto území jako migraþní koridor. Tab. 4: ChránČné druhy

Druh

Tachybaptus ruficollis Potápka roháþ Podiceps cristatus Phalacrocorax Kormorán velký carbo KopĜivka obecná Anas strepera Potápka malá

zjištČné ve sledovaném území

PotenciálnČ ovlivnČno 1-2 páry 1-2 páry až 200 jedincĤ 1-3 páry

StupeĖ ohrožení dle vyhl. 395/1992 Sb. ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený


12


Druh

Mergus merganser LuĖák þervený Milvus milvus Vþelojed lesní Pernis apivorus Krahujec obecný Accipiter nisus Pisík obecný Actitis hypoleucos Holub doupĖák Columba oenas Žluva hajní Oriolus oriolus LedĖáþek Ĝíþní Alcedo atthis Rorýs obecný Apus apus Krkavec velký Corvus corax Vlaštovka Hirundo rustica obecná BĜehule Ĝíþní Riparia riparia Bramborníþek Saxicola torquata þernohlavý Morþák velký

Bramborníþek hnČdý Slavík obecný Lejsek šedý Moudivláþek lužní ġuhýk obecný

Saxicola rubetra Luscinia megarhynchos Muscicapa striata Remiz pendulinus Lanius collurio

PotenciálnČ ovlivnČno jedinci

StupeĖ ohrožení dle vyhl. 395/1992 Sb. kriticky ohrožený

jedinci 1 pár 1-3 páry 1-2 páry jedinci 1-3 páry 1-2 páry desítky jedinci desítky

kriticky ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený ohrožený ohrožený

30-35 párĤ 1-3 páry

ohrožený

2-5 párĤ 1-3 páry 1-4 páry 1-2 páry 1 pár

ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený ohrožený

NetopýĜi (Microchiroptera) V roce 2011 byl proveden doplĖkový prĤzkum netopýrĤ (Pudil a Horáþek, 2011). Pomocí batdetektoru byl v území tČsnČ pĜilehlém k bĜehĤm Labe (Neboþadský luh, bĜeh u KĜešic, okolí ústí Plouþnice a Jílovského potoka v centru DČþína, pravý i levý bĜeh v Loubí) potvrzen výskyt 6 druhĤ netopýrĤ: netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus), netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr veþerní (Eptesicus serotinus). NejþastČji zaznamenaným druhem byl netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), který má podél Labe pravdČpodobnČ podzimní migraþní koridor a s urþitostí zde má také sociální místa, kde se páĜí. VČtší poþet netopýrĤ byl zjištČn vždy tam, kde se vyskytovaly dostateþné bĜehové porosty, nejvyšší letová aktivita byla zaznamenána na lokalitČ Neboþadský luh. Celkovým shrnutím provedených prĤzkumĤ a literárních dat je možné prohlásit, že alespoĖ nČkdy se ve sledovaném území objevuje 15 druhĤ netopýrĤ.


13


Tab. 5: ChránČné druhy netopýrĤ

Druh Vrápenec malý Netopýr velkouchý Netopýr BrandtĤv Netopýr vodní Netopýr velký Netopýr vousatý Netopýr Ĝasnatý Netopýr parkový Netopýr hvízdavý Netopýr nejmenší Netopýr rezavý Netopýr veþerní Netopýr þerný Netopýr ušatý Netopýr dlouhouchý

Rhinolophus hipposideros Myotis bechsteinii Myotis brandtii Myotis daubentonii Myotis myotis Myotis mystacinus Myotis nattereri Pipistrellus nathusii Pipistrelus pipistrelus Pipistrelus pygmaeus Nyctalus noctula Eptesicus serotinus Barbastella barbastellus Plecotus auritus Plecotus austriacus

StupeĖ ohrožení dle vyhl. 395/1992 Sb. kriticky ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený kriticky ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený silnČ ohrožený

Drobní zemní savci (Insectivora, Rodentia) V roce 2011 byl proveden doplĖkový prĤzkum (Pudil a Horáþek, 2011) drobných zemních savcĤ na šesti lokalitách (Neboþadský luh, nad lodČnicí v KĜešicích, ústí Plouþnice, ústí Jílovského potoka, PSD Loubé – pravý bĜeh, PSD Loubí – levý bĜeh). Ve 300 pastích instalovaných po dobu jedné noci zjištČno 55 jedincĤ dvou ĜádĤ drobných savcĤ, konkrétnČ druhy: rejsek obecný (Sorex araneus), krysa potkan (Rattus norvegicus), myšice kĜovinná (Apodemus sylvaticus) a myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Další druh byl zjištČn na základČ pobytových stop, jedná se o krtka obecného (Talpa europaea). NejvČtší poþet drobných savcĤ byl zjištČn v Neboþadském luhu. Jediným hojným drobným zemním savcem sledovaných lokalit byla myšice temnopásá. Poþetnost odchycených jedincĤ závisela na pĜítomnosti husté vegetace kolem bĜehové linie.

3.5.

ZCHÚ a prvky ÚSES ve sledovaném území

DoplnČním vymezení nadregionálního biokoridoru K8 uvedeného v pĤvodním textu je následující úprava formulace, díky níž by již nemČlo docházet k nejednoznaþnostem v interpretaci popisu tohoto prvku USES: Nadregionální biokoridor K8 je v oblasti kaĖonu Labe vymezen tĜemi osami - osou vodní, která je tvoĜena vodním tokem, osou mezofilní buþiny na svazích levého bĜehu, a osou borĤ na bĜehu pravém, vþetnČ jejich ochranných zón. Terestrická þást biokoridoru prochází vesmČs lesním komplexem po strmých svazích, nejþastČji na stanovištích svČžích bazických a bohatých dubových buþin, nebo na stanovištích bazifilních borĤ. NejvČtší þást vede II. zónou CHKO ýeské StĜedohoĜí, území severnČ od Plouþnice prochází III. zónou. Význam vodní osy biokoridoru (toku Labe) v tomto úseku je v rámci USES demonstrován také pĜekrývajícími se regionálním biocentrem þ. 1370 Údolí Labe a Lokálním biocentrum þ. RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

14


31 ěeka Labe. Veškeré zmČny vyvolané výstavbou a provozem zámČru se dotknou vlastního akvatického biotopu Ĝeky a pĜilehlých bĜehových partií.

3.6.

Významné krajinné prvky

Na základČ vznesených pĜipomínek jsou oproti pĤvodnímu textu doplnČny následující obecné VKP, které však budou dotþeny jen velmi marginálnČ. Jsou jimi toky Jílovského potoka a Plouþnice, které se s vlivy zámČru protínají v místČ svého ústí do Labe. V pĜípadČ Jílovského potoka bude ovlivnČn jen krátký úsek (cca 100 m) kanalizovaného toku, v pĜípadČ Plouþnice bude úsek i ovlivnČní vyšší vzhledem k úpravám území v oblastí ústí Plouþnice. U obou pĜítokĤ jde však o velmi antropogennČ ovlivnČné þásti toku v intravilánu DČþína a provedené úpravy pĜiblíží tyto úseky pĜírodnímu stavu. 4.2.2. Skupina SO a PS 02 – Úprava plavební kynety pod PSD V roce 2011 byla provedena nová studie zabývající se optimalizací návrhu podoby lokalizace a množství koncentraþních výhonĤ na levém i pravém bĜehu pod PSD (Pöyry Environment, 2011a). Tato optimalizace (varianta 5.5 Obr. 2) byla založena na poznatcích získaných tĜíletým monitoringem experimentálních výhonĤ (Pöyry Environment, 2011b). Na základČ tohoto monitoringu byly navrženy také úpravy souþasných experimentálních výhonĤ. PĜedevším je oproti pĤvodnímu návrhu i souþasnému stavu stávajících výhonĤ navrženo zvýšení kóty horní hranice pláží za výhony, þímž bude dosaženo delší doby obnažení i pĜi vyšších prĤtocích v Ĝece a zároveĖ se také rozšíĜí pás obnažované þásti pláže, þímž se z pohledu vývoje jednoleté vegetace obnažených den zvýší ekologická stabilita stanovištČ. Výhony budou zároveĖ Ĝešeny variabilnČ, tj. v nČkolika variantách výšek umístČní koruny výhonu, typu prosypání þi nátokového prĤlehu, þímž bude zvýšena variabilita v mesohabitatových nabídkách a celkovČ obohacena morfologie pobĜežní linie. VhodnČ vytvoĜené koncentraþní výhony mohou být stanovištČm mnoha charakteristických druhĤ, jak dokládá napĜ. nČmecká studie (Kleinwächter et al. 2005) v níž je toto tvrzení dokládáno napĜ. výskytem vzácného druhu stĜevlíka (Bembidion velox), þi klínatky žlutonohé (Gomphus flavipes) v rámci koncentraþních výhonĤ Labe v NČmecku. Naposled jmenovaná klínatka žlutonohá byla zjištČna v letošním roce také v místČ stávajících experimentálních výhonĤ (Pöyry Environment, 2011b).

Obr. 2: ZnázornČní optimalizace celkového Ĝešení bĜehových výhonĤ (varianta 5.4 a 5..5)


15


4.2.3. Skupina SO 03 – Úpravy ve zdrži PSD DoplnČním pĤvodního textu popisujícího úpravy ve zdrži je následující rozšíĜená interpretace premisy uvádČjící, že navržená opatĜení budou plnit svoji pĜedpokládanou funkci. Lužní porosty mají v nivČ Labe dotþeného úseku pĜirozenČ své místo, urþitou kontinuitu i dostateþný species pool typický pro tento biotop. Je tedy logické pĜedpovídat, že pokud jim budou nabídnuty nové vhodnČ upravené plochy a bude iniciována výsadba v podobČ autochtonních druhĤ dĜevin, budou se s pĜispČním následné péþe v prvních letech od založení porotu vyvíjet k pĜedpokládanému cílovému stavu, kterým je v tČchto polohách mČkký luh nížinných Ĝek. Tomuto vývoji mĤže bránit pouze rozvoj invazních porostĤ, který bude v prvních letech od založení výsadby eliminován a vliv bobra evropského na novČ vysazené mČkké dĜeviny. Tomuto vlivu bude zamezováno mechanickou ochranou kosterních jedincĤ porostu, pĜípadnČ nátČry jejich kmenĤ vhodnými pĜípravky. Dle provedených prĤzkumĤ v souþasných lužních porostech lze také uvést, že navrhované Ĝízené kolísání hladiny vody ve zdrži stupnČ (0,5 m), odpovídá pozorovanému kolísání hladiny podzemní vody stávajících porostĤ, tj. že Ĝízeným kolísáním hladiny budou z pohledu lužních porostĤ simulovány souþasné pĜirozené hydrologické podmínky. Plážované bĜehy v jejichž návrhu je zohlednČn souþasný stav pĜirozených pláží (náplavĤ) na bĜezích Labe, pĜedevším sklon, zrnitostní složení a pĤvod substrátu budou mít dle pĜedpokladĤ pro své fungování v mnoha pĜípadech ideální výchozí podmínky (nČkteré z nich na tom budou zvláštČ z pohledu souvislé plochy lépe než náplavy souþasné). NovČ navrhované pláže jsou také situovány pĜevážnČ na konvexní (jesepní) bĜehy, pĜirozenČ vhodné pro ukládání sedimentu. Významným þinitelem fungování biotopu Ĝíþních náplavĤ (pĜedevším coby stanovištČ charakteristické jednoleté vegetace obnažených den) je pravidelné a ideálnČ dlouhodobČjší obnažování dostateþnČ širokého pásu tČchto pláží ve vhodnou þást roku. K tomu pĜirozenČ na Ĝece dochází s velkou nepravidelností a nejistotou. ěízeným kolísáním hladiny bude dosaženo jednak pravidelnosti, tak i dostateþné šíĜky obnaženého pásu (dle k tomu úþelu pĜesnČ navržených pláží) a zároveĖ vhodného naþasování do pozdnČ letních až podzimních mČsícĤ. Obavy z absence eroznČ-akumulaþní síly vzdutého úseku Ĝeky a tím i absence modelujícího, dynamického a disturbanþního elementu mohou být rozptýleny na základČ navržené manipulace s jezovými poli sklápČjícími se pĜi prĤtocích blížících se Q1 a vyšších tj. pĜi povodĖových stavech, které se na eroznČ-akumulaþní þinnosti Ĝeky podílejí pĜevážnČ. Za tČchto prĤtokĤ bude tedy doþasnČ zrušena pĜíþná bariéra toku v podobČ jezových polí a tím ponecháno volné pĤsobení unášecím a sedimentaþním silám Ĝeky. Obavou, avšak stČží modelovČ ovČĜitelnou, mĤže být pozmČnČná sedimentaþní schopnost toku na jemné škále, pĜedevším v místech mČlþin tj. v místech vytvoĜených pláží. Ta se mĤže projevit ukládáním tenké vrstvy jemného (bahnitého) sedimentu na povrchu štČrkových pláží v prĤbČhu roku (v intervalech mezi velkými vodami), þímže by mohla být ovlivnČna kompetiþní schopnost nČkterých druhĤ obnažovaných den pĜ. drobnokvČtu pobĜežního (Corrigiola litoralis), pro který by tyto podmínky nemusely být vhodné. Jiným druhĤm by toto prostĜedí naopak mohlo pĜinést vhodnČjší podmínky k uplatnČní se (tČmi mohou být z ohrožených druhĤ semenné banky území napĜ. Cyperus fuschus, Limosella aquatica, Pulicaria vulgaris þi Nasturtium officinale, preferující vyšší podíl jemnČjší zrnitostní složky substrátu). I s ohledem na výše uvedené, bude mít vytváĜení plážovaných úsekĤ (nejen jejich obnažovaných þástí) pozitivní vliv na zvýšení biotopové nabídky nČkterých skupin druhĤ jako jsou tĜeba ryby (potenciální trdlištČ), nebo bentické bezobratlé. TĤnČ a laguny navrhované jako souþást úprav v rámci lužních porostĤ a samotných bĜehĤ Labe zvýší již z principu habitatovou nabídku Ĝíþní nivy a zároveĖ se (v pĜípadČ lagun) budou podílet na rozþlenČní dnes pĜevážnČ uniformní bĜehové linie. TĤnČ i laguny jsou v souþasnosti RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

16


navrženy jako bezúdržbové a tudíž mohou dle pĜedpokladĤ sukcesními pochody bez neustálých zásahĤ þlovČka dosáhnout þasem stavu v krajinČ zapojených, druhovČ bohatých a ustálených mokĜadních biotopĤ. V roce 2011 probíhal v dotþeném území i mimo nČj v nivČ dolního Labe komplexní pĜírodovČdný prĤzkum vybraných poĜíþních tĤní (Well Consulting, 2011a), vedoucí k vyhodnocení základních požadavkĤ tĤní k dosažení pestrého druhového spektra rĤzných skupin organismĤ (zkoumány byly ryby, obojživelníci, makrozoobentos, fytoplankton, zooplankton a vodní makrofyta). Na základČ tČchto prĤzkumu bude provedena pĜípadná optimalizaþní úprava souþasného návrhu tĤní a lagun upravených územích a zároveĖ budou tato data sloužit jako podklad k zpČtnému hodnocení vývoje novČ vytvoĜených tĤní porovnáním s referenþními lokalitami tĤní souþasných. Mimo zmínČný pĜírodovČdný prĤzkum byla problematika podoby tĤní z pohledu biotopu pro bobra evropského (Castor fiber) konzultována s RNDr. Vlastimilem Kostkanem, Ph.D, na základČ jehož podnČtĤ budou návrhy nČkterých tĤní upraveny také. 4.2.4. Skupina SO 05 – Akvatické a terestrické migraþní pásmo Vzhledem k novému upravenému návrhu Ĝešení pĜedevším poproudní migrace ve variantČ 1B (vypracovaného až v období po odevzdání pĤvodního hodnocení) je zde tento návrh dodateþnČ uveden (Obr. 3). Ve variantČ 1B návrhu PSD byly pro ochranu ryb pĜi poproudní migraci (pĜedevším úhoĜe Ĝíþního) umístČny pĜed nátok do MVE driftové sítČ, které by byly problematické zejména z hlediska vysoké provozní nároþnosti. Na základČ tohoto závČru bylo prokonzultováno nČkolik dalších variant, z nichž dvČ opatĜení byly z pohledu technického Ĝešení po konzultaci s hydrotechniky a ichtyologem Mgr. OndĜejem Slavíkem PhD. (VÚV TGM. Praha) prohlášeny za uskuteþnitelné. Jedná se o návrh jemných þeslí osazených na nátokovém prahu MVE, doplnČný dnovým elektrickým odpuzovaþem. Na nátokový práh budou po celé délce 55 m umístČny min. 7 m vysoké þesle s rozteþí þeslic 30 mm, které by mČly zabránit prĤchodu vČtších ryb do prostoru nátoku elektrárny. Minimální velikost prĤlin byla prokonzultována s hydrotechniky a stanovena na 24 mm. Pro ochranu malých ryb budou pĜed þeslemi nainstalovány elektrické odpuzovaþe se stupĖujícím se napČtím, které nezpĤsobí rybám zranČní. Na svislé zdi MVE u pravého sektoru jezu bude umístČno sbČrné potrubí pro migrující ryby. Kombinací výše popsaných opatĜení by mČlo dojít k celkové ochranČ ryb pĜed vnikem do turbín MVE (pĜedevším migrujících úhoĜĤ) a zároveĖ splnČní hydraulických podmínek nutných ke správné funkci elektrárny. DodateþnČ budou nainstalována pĜídavná opatĜení, jako jsou svČtelné stroboskopy a zvukové zábrany. Dále by bylo vhodné zvážit použití usmČrĖovacího žlábku umístČného v nátokovém prahu pod elektrickým odpuzovaþem, pro navedení ryb na sbČrné potrubí.


17


Obr. 3: Situace nátoku na MVE

DoplĖujícím opatĜením poproudní migrace ryb bude sklápČní pravého sektoru jezu. Za vyšších prĤtokĤ (nad Q180d), kdy je zajištČna plná hltnost turbín MVE a funkce pravobĜežního biokoridoru, bude pĜepadat zbylý prĤtok vody pĜes zmínČné jezové pole, což od prĤtoku cca Q 180d umožní poproudní a þásteþnČ i protiproudní migraci ryb (napĜ. losos).

4.4. PĜedpokládané pĜímé vlivy na biocenózy

4.4.2. Územní systém ekologické stability

DoplnČním pĤvodního textu je následující zpĜesĖující informace v hodnocení vlivĤ zámČru na Nadregionální biokoridor K8, Lokální biocentrum þ. 33 (Neboþadský luh) a Lokální biocentrum þ. 32 (Ústí Plouþnice do Labe): Z pohledu nadregionálního biokoridoru K8 bude pĜímo dotþena pouze vodní osa biokoridoru a její ochranné pásmo. Tato þást bude ovlivĖována vzdutím jezového stupnČ v celé délce, dále samotnou stavbou objektu jezu, plavebních komor a elektrárny. Tento vliv bude nejsilnČjší ve vzdutí pĜed pĜíþnou stavbou. Stavba samotná bude znamenat pĜíþnou migraþní poproudní i protiproudní pĜekážku a tím omezení Ĝíþního kontinua. Toto narušení nebude izolaþního charakteru. NegativnČ ovlivnČné migraþní funkce biokoridoru budou v místČ stavby jezového stupnČ zmírnČny navrženými technickými a organizaþními opatĜeními. Migraþní prostupnost toku a zmírnČní bariérového efektu pĜíþné stavby je Ĝešena nad rámec požadavkĤ þeských oborových norem. Technické Ĝešení stavby se plnČ pĜizpĤsobilo požadavkĤm na realizaci zmírĖujících opatĜení v maximálním rozsahu. Pro všechny migrující druhy ryb bude migraþní prostupnost zachována. ZĤstanou zachovány pĜírodní a pĜírodČ blízké biotopy, a to i ve vzdutí stupnČ, tam se ovšem pozmČní nČkteré jejich charakteristiky. Modelové výzkumy však dokazují (Fošumpaur, 2007), že zmČny rychlostního pole a i návaznČ zmČny v sedimentaci nebudou významné, protože zdrž bude silnČ prĤtoþná. Z pohledu lokálního biocentra þ. 33 bude jeho ovlivnČní totožné jako ovlivnČní lokálního PP Neboþadský luh, které se vzájemnČ územnČ protínají. OvlivnČní je dokladováno grafem (Graf 1) a mapovými výĜezy (Obr. 4 a Obr. 5) s proloženými záplavovými þarami (viz níže). Lokální biocentrum þ. 32 Ústí Plouþnice bude oproti dnešnímu stavu pozmČnČno z hlediska proudnosti vzdutím nadjezí, ale zároveĖ zde budou provedena rozsáhlá environmentální opatĜení, která dnes omezenČ fungující biocentrum rozšíĜí plošnČ i biotopovČ. Zlepší se tak podstata jeho fungování a význam v ÚSES. RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

18


4.4.3 Biotopy a populace rostlin a živoþichĤ K pĤvodnímu textu je obecnČ doplnČno následující vysvČtlení: I pĜes destrukþní vliv na nČkteré zasažené biotopy, je nutné vzít v úvahu, že stavební þinnosti nezasáhnou veškeré zámČrem dotþené území souþasnČ. Jednotlivé stavební objekty a opatĜení budou budována postupnČ, takže rušené organizmy, zejména živoþichové, budou mít možnost opouštČt rušený prostor a nalézat refugia a biotopové pĜíležitosti v blízkém i vzdálenČjším okolí stavby. StejnČ tak lze pĜedpokládat zpČtnou rekolonizaci dotþeného území rostlinnými a živoþišnými druhy po skonþení stavebních pracích a rekultivaci dotþených ploch. Flóra – Vlivem vzdutí plavebního stupnČ budou zaplaveny nČkteré ze souþasných lokalit obnažovaných Ĝíþních náplavĤ, a þást porostĤ mČkkého luhu, které budou zároveĖ ovlivnČny samotným objektem plavebního stupnČ a s ním souvisejících staveb. SouþasnČ budou také vzdutím ovlivnČny stávající litorální partie a bĜehy v úseku ProstĜední želb – PP Neboþadský luh, pĜestože z hlediska flóry zde litorální zóna není témČĜ vyvinuta. Dojde také ke zvýšení vodního sloupce v severnČ umístČných tĤních a lagunách za koncentraþními výhony v rámci jejich komplexu mezi PP Neboþadský luh a ústím potoka Kameniþka u KĜešic. Z ohrožených, avšak zákonem nechránČných druhĤ cévnatých rostlin tak budou ovlivnČny následující. Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) (C1), jehož výskyt byl zaznamenán v roce 2011 na horní hranČ bĜehového opevnČní v oblasti profilu PSD, bude pĜímo ovlivnČn likvidací stanovištČ v prĤbČhu stavebních prací. Tento výskyt však lze považovat pouze za adventivní, resp. druh se dle této zkušenosti v semenné bance území vyskytuje a je pĜipraven osídlit potenciálnČ vhodné biotopy, kterým však není technické bĜehové opevnČní. PotenciálnČ vhodnými biotopy by mohly být novČ vytvoĜené obnažované pláže, které jsou souþástí environmentálních opatĜení varianty 1B. ěeþanka pĜímoĜská (Najas marina) (C2), zjištČná v rámci mČlké tĤnČ pod ústím potoka Kameniþka bude pĜímo ovlivnČna zvýšení hladiny v tĤni až o 70 cm oproti souþasným 50 cm, což zĜejmČ povede k vymizení druhu na této lokalitČ. Tomuto faktu nezabrání ani navýšení podélné hrázky oddČlující tĤĖ od toku Labe. Vzhledem k faktu, že druh byl v roce 2011 nalezen ještČ na dalších lokalitách situovaných jižnČ od vlivu vzdutí a také s ohledem na jeho vzrĤstající poþetnost a šíĜení v rámci ýR v posledních letech, nebude tento zánik na výše uvedené lokalitČ fatální. ZároveĖ lze pĜedpokládat, že pĜi vhodnČ navržených úpravách v podobČ mČlkých tĤní mĤže druh osídlit i tyto biotopy. Rdest uzlinatý (Potamogeton nodosus) (C2), zaznamenaný v litorální zónČ Labe na pravém bĜehu pod obcí Jakuby nebude vlivem vzdutí ovlivnČn a jediné ovlivnČní mĤže znamenat pĜedpokládaný vzrĤst lodní dopravy, ale mnohé pĜirozené faktory (pĜ. povodĖové stavy), þi faktory stávající (souþasné provozování lodní dopravy, pĜedevším rychle jedoucích malých plavidel) hrají ve výskytu druhu na lokalitČ vyšší roli. Obojživelné druhy litorálu šmel okoliþnatý (Buttomus umbelatus) (C3) a šípatka stĜelolistá (Sagittaria sagitifolia) (C3), vyskytující se ve vČtší míĜe také na výše zmiĖované lokalitČ tĤnČ pod ústím potoka Kameniþka budou negativnČ ovlivnČny zvýšením hladiny, které povede k jejich vymizení na lokalitČ. Šmel okoliþnatý je pomČrnČ bČžným zástupcem litorálu poĜíþních tĤní Labe zvláštČ v úseku jižnČ od vlivu vzdutí plavebního stupnČ a vliv na pĜežívání druhu v oblasti tedy nebude z tohoto pohledu tak zásadní. HĤĜe je na tom šípatka stĜelolistá, jejíž výskyt je spíše sporadický, avšak ani zde nebude vliv na druh fatální. PĜi hodnocení vlivu na další ohrožené druhy zaznamenané v rámci lužních porostĤ dotþeného úseku Labe (Angelica archangelica, Scrophularia nodosa, Ulmus minor, Populus nigra, Cucubalus baccifer), lze konstatovat, že druhy se vyskytují roztroušenČ v celém území a i pĜes pĜípadné zniþení þásti jejich biotopu budou stále ještČ hojnČ zastoupeny v rámci území. RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

19


Ohrožené druhy obnažovaných den a náplavĤ (Cyperus fuschus, Limosella aquatica, Isolepis setacea, Xanthium albinum, Barbarea stricta), z nichž je vČtšina také známa z více lokalit,

vzhledem ke své populaþní dynamice a s ohledem na novČ vytvoĜené obnažované pláže v rámci zámČru ve variantČ 1B, nebudou ovlivnČny zásadnČ, resp. novČ vytvoĜené pláže mohou nČkterým z nich poskytnout i vhodnČjší prostĜedí než je tomu teć napĜ. u druhĤ (Limosella aquatica a Cyperus fuschus), preferujících vyšší podíl jemnČjší frakce substrátu. Ostatní zjištČné ohrožené druhy cévnatých rostlin, nejsou vázány na vodní þi mokĜadní prostĜedí, pĜípadnČ jsou jejich nálezy lokalizovány mimo vliv zámČru plavebního stupnČ. Fytoplankton a fytobentos – Po vybudování plánovaného zámČru lze v úseku jezové zdrže oþekávat zvýšení prĤhlednosti vody (sedimentace abiosestonu a tČžších, zejména driftujících tychoplanktonních druhĤ Ĝas, zejména druhĤ Navicula s.l.), souþasnČ však i zvýšení výšky vodního sloupce. Lze však pĜedpokládat, že i za tČchto podmínek si fytoplankton udrží v Ĝíþním ekosystému pozici hlavního producenta, a bude urþovat míru uplatnČní bentických spoleþenstev fototrofĤ, což platí zejména o epilitických spoleþenstvech (þi nárostech na jakékoli pevné podložce vĤbec). PĜi úpravČ dna je žádoucí dbát na to, aby v zátopČ nevznikaly mČlþiny s bahnitým dnem, na nichž by mohlo docházet k hromadnému rozvoji bentických sinic s nebezpeþím jejich uvolĖování ode dna v podobČ metapelických koláþĤ plovoucích na hladinČ a vČtrem þi proudem roznášených po ploše celé jezové zdrže. Podle expertního odhadu nebude mít patrnČ vybudování plánovaného vodního díla na Labi významnČjší negativní dopady na strukturu fytoplanktonu. Makrozoobentos U této skupiny organismĤ lze nejvČtší zmČny pĜedpokládat v souvislosti se zmČnou lotického prostĜedí toku na lenitické prostĜedí zdrže. PĜestože zmČny nebudou významné a rozhodnČ nebudou fatální pro žádnou složku makrozoobentosu, lze v prostĜedí zdrže pĜedpokládat vyšší denzitu máloštČtinatých þervĤ, pijavek, mČkkýšĤ a zejména larev pakomárĤ. Vliv zdrže bude plynule vyznívat ve smČru proti toku Labe. NegativnČ ovlivnČny budou zejména populace reofilních bentontĤ. Mezi ty faunisticky zajímavé patĜí napĜ. larvy jepic Heptagenia coerulans a Oligoneuriella rhenana þi pošvatky Brachyptera braueri, zjišĢované v proudném úseku Labe. Naopak pozitivní vliv vzdutí jezu lze pĜedpokládat napĜ. na populace velkých mlžĤ rodu Anodonta a Unio. Ryby Vlivy na ichtyofaunu budou spoþívat zejména v: - zpomalení rychlosti proudu v nadjezí a následný pĜechod spoleþenstva, kde dominují reofilní ryby ke spoleþenstvu s dominancí ryb indiferentních þi limnofilních. - vlivu jezu jako migraþní bariéry - jevech spojených se zvýšenou lodní dopravou Zpomalení rychlosti proudu v nadjezí zpĤsobí pravdČpodobnČ pĜechod spoleþenstva, kde dominují reofilní ryby ke spoleþenstvu s dominancí ryb indiferentních þi limnofilních. PĜestože v úseku nad PS DČþín zĤstane pravdČpodobnČ zachována vČtšina druhĤ jako v souþasnosti, dojde ke snížení abundancí druhĤ reofilních, zejména v oblasti v blízkosti jezu. Labe je jediným vstupním koridorem diadromních druhĤ ryb, které v minulosti Ĝekou táhli – losos atlantský (Salmo salar), úhoĜ Ĝíþní (Anguilla anguilla), placka pomoĜanská (Alosa alosa), platýz bradaviþnatý (Pleuronectes flesus), jeseter velký (Acipenser sturio) a mihule moĜská (Petromyzon marinus), v souþasnosti táhne pouze losos a úhoĜ, výskyt ostatních diadromních druhĤ ryb nebyl recentnČ na našem území prokázán. Lze pĜedpokládat, RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

20


že s ohledem na zmČnČný charakter toku a povodí, je dolní Labe na þeském území hranicí potenciálního rozšíĜení tČchto druhĤ v Labi (placka pomoĜanská, platýz bradaviþnatý, jeseter velký a mihule moĜská) a existence PSD tuto skuteþnost významnČ neovlivní. Labe je jediným koridorem pro katadromní tah adultních úhoĜĤ do míst reprodukce v Sargasovém moĜi. MimoĜádnou dĤležitost tak získává ochrana turbín MVE pĜed nežádoucím vniknutím ryb. Nový návrh Ĝešení poproudní migrace tuto dĤležitost zohledĖuje a je tedy navržen systém jemných þeslí osazených na nátokovém prahu MVE, doplnČný dnovým elektrickým odpuzovaþem a svČtelnou i akustickou clonou (viz kapitola 4.2.4 Skupina SO 05 – Akvatické a terestrické migraþní pásmo) Ichtyofauna bude ovlivĖována nejenom existencí plavebního stupnČ (jeho výstavbou a provozem), ale následnČ i lodním provozem. Existence plavebního stupnČ ovlivní zejména délku plavebního provozu. ZároveĖ lze pĜedpokládat nárĤst intenzity dopravy (množství pĜepravovaného zboží, poþet lodí) Vliv vodní dopravy na ichtyofaunu lze pĜedpokládat ve dvou základních formách: -

pĜímé vlivy – pĜímé stĜety ryb s plavidly (poškozování, usmrcování, zmČna dynamiky hladiny) nepĜímé vlivy – vlivy na stanovištČ ryb (pĜíbĜežní zóna, trdlištČ, víĜení sedimentu, omezování rozvoje makrofyt, zneþištČní

PĜímé vlivy vodní dopravy, zejména pĜímé stĜety s plavidly nebudou významné. Daleko podstatnČjší jsou vlivy nepĜímé, které mohou zasahovat dĤležitá stanovištČ pro vývoj ryb, jako je napĜ. pĜíbĜežní zóna ovlivĖována vlnobitím pĜi prĤjezdu lodí. Tato zóna je mimoĜádnČ dĤležitá, neboĢ ĜadČ druhĤ poskytuje vhodná trdlištČ a pro vČtšinu druhĤ je místem odrĤstání plĤdku. Intenzita vlnobití je závislá na celé ĜadČ faktorĤ – velikost a tvar lodi, rychlost plavby, smČr (protiproudní a poproudní plavba), zpĤsob pohonu a Ĝada dalších. Z empirických pozorování vyplývá, že nejvíc vlnobitím není namáhaná pobĜežní linie prĤjezdem nákladních lodí, ale prĤjezdem malých až velmi malých rychlých rekreaþních a sportovních plavidel, zejména pohybují-li se tzv. ve skluzu. Ptáci Vliv na obecnČ chránČné druhy ptákĤ bude spoþívat jednak v jejich rušení stavebními pracemi, jednak zánikem nČkterých biotopĤ, zejména v souvislosti s kácením dĜevin. Pokud tČmito þinnostmi budou zasaženy populace ptaþích druhĤ, aĢ už pĜímým rušením nebo kácením dĜevin využívaných ke hnízdČní, bude nezbytné situaci Ĝešit v souladu s ust. §§ 5a 5b, zák. þ. 114/1992 Sb.) rozhodnutím orgánu ochrany pĜírody o odchylném postupu. Rušení ptákĤ se bude koncentrovat zejména do prostoru stavby vlastního plavebního stupnČ (jez, plavební komory, MVE, migraþní biokoridor, provozní objekt), zánik biotopĤ, zejména dĜevinných formací do spodní þásti vzdutí zdrže, zejména v levobĜežním úseku mezi plavebním stupnČm a šikmým železniþním mostem, kde probČhne vČtšina kácení dĜevin. Vegetace v dalších þástí pobĜežní linie bude ve své stromové a keĜové z vČtšiny zachována a to zejména v þásti vzdutí nad DČþínem. Další významnou zmČnu prostĜedí bude znamenat období po napuštČní zdrže do stabilizace nových pomČrĤ vegetace a pobĜežní zóny ve výraznČji dotþených partií zdrže (zejména dolní þást vzdutí). Naproti tomu zmírĖující opatĜení realizovaná ve zdrži vytvoĜí nové biotopové pĜíležitosti a to nejenom pro ptáky. Je však nutno vzít do úvahy, že novČ založené porosty dĜevin nebudou plnit své ekologické funkce od samého poþátku v plném rozsahu, v dobČ této þasové prodlevy, cca 20 – 30 let, budou ptaþí druhy využívat biotopovou nabídku v okolí a novČ založené porosty budou postupnČ kolonizovány tak, jak budou vČkovČ vyzrávat. RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

21


Z pohledu velikosti a rozsahu negativního vlivu lze konstatovat, že vzhledem k þetnosti obsazení dotþených stanovišĢ budou negativnČ ovlivnČny pouze jednotlivé páry hnízdící nebo žijící v tomto území. U vČtšiny druhĤ tak nebudou významnČ ovlivnČny ani jejich lokální populace. Toto se netýká rákosníkĤ zpČvných (Acrocephalus palustris) a strnadĤ rákosních (Emberiza schoeniclus), které postihne doþasná zmČna prostĜedí v místČ zámČru a dalších stavebních þinností. Vzdutím hladiny budou zasažena hnízdištČ rákosníkĤ zpČvných a strnadĤ rákosních, jejichž poþty budou podstatnČ redukovány kácením doprovodných bĜehových porostĤ. OvlivnČní se bude týkat jednotlivých párĤ (maximálnČ desítek párĤ). Tuto zmČnu je ale nutné vnímat v kontextu procesu realizace, po které dojde k ozelenČní narušených ploch a obnovČ keĜového patra v horizontu let.

4.4.5 ZvláštČ chránČná území DoplnČním pĤvodního textu je následující zpĜesnČní dotþení MZCHU zámČrem plavebního stupnČ. V územním kontaktu je realizace zámČru pouze s dvČma maloplošnými zvláštČ chránČnými územími a to územím národní pĜírodní rezervace KaĖon Labe a pĜírodní památky Neboþadský luh. NPR KaĖon Labe rozprostírající se až za hranicí záboru zámČru ve stráních nad silnicí z HĜenska do DČþína nebude územnČ dotþena. Hranice PP Neboþadský luh leží na horním konci vzdutí plavebního stupnČ a bude tak ovlivnČn pouze bĜeh poloostrova pĜírodní památky, tudíž se tento spíše marginální vliv projeví pĜípadnČ až za její hranicí, kterou je bĜehová linie terestrických biotopĤ. Výše zmiĖované ovlivnČní litorálu za hranicí chránČného území bude zpĤsobeno hydrodynamickým vzdutím, které však bude s ohledem na aktuální prĤtok v Labi dosahovat vždy pouze k hranici PP, þi nepatrnČ za ní. Nejvyššího ovlivnČní bude dosaženo pĜi prĤtoku Q180 a stavu 125 m n. m. na jezu, kdy bude zaplaveno cca 20 m souþasného cípu poloostrova, na kterém je vymapován fragment porostu s dĜevinami tvrdého luhu, jejichž ovlivnČní a možný ústup nelze vylouþit. Situaci ilustruje následující graf (Graf 1) a mapy (Obr. 4 a Obr. 5) s proloženými záplavovými þarami. ZámČrem plavebního stupnČ bude území pĜírodní památky ovlivnČno jen velmi okrajovČ bez vlivu na podstatu a pĜedmČty ochrany chránČného území.


22


Graf 1: Podélný profil vlivu hydrodynamického vzdĤtí v oblasti lokálního biocentra þ. 33 Neboþadského luhu tj mezi Ĝ. km 748 a 749.

Obr. 4: Detail severního cípu biocentra ovlivnČného vzdutím plavebního stupnČ (legenda viz následující mapa)


23


Obr. 5: Mapa ovlivnČní celého lokálního biocentra þ. 33 Neboþadský luh vlivem vzdutí


24


4.4.6. Biotopy a populace zvláštČ chránČných druhĤ rostlin a živoþichĤ Flóra DrobnokvČt pobĜežní (Corrigiola littoralis) Na základČ doplnČné rešerše prĤzkumĤ vČnovaných výskytu drobnokvČtu pobĜežního v posledních letech lze uvést, že vlivem vzdutí zámČru budou ovlivnČny následující známé lokality druhu: Ústí Plouþnice-pravý bĜeh, RozbČlesy-levý bĜeh a Neboþady-pravý bĜeh. Na posledních dvou jmenovaných se však drobnokvČt vyskytuje nepravidelnČ a pouze za velmi nízkých vodních stavĤ v urþitých letech. Další historickou, avšak ještČ ménČ pravidelnou lokalitou výskytu druhu je levobĜežní úzký pás mČlþiny na levém bĜehu v ProstĜedním žlebu, který bude dotþen samotnou výstavbou objektu plavebního stupnČ. Ostatní známé lokality nebudou zámČrem ve variantČ 1B dotþeny vĤbec. Vzhledem k nálezu drobnokvČtu na úzkém obnažovaném pásu umČle vytvoĜené pláže na pravém bĜehu Labe u obce Jakuby, lze pĜi užití vhodného autochtoního materiál správného zrnitostního složení (tak jako v pĜípadČ budování pláže v Jakubech použitého z prohrábek plavební dráhy) pĜedpokládat rozvoj druhu i na novČ vytvoĜených plážovaných úsecích v rámci úprav ve variantČ 1B zámČru. Vhodné by mČly dle pĜedpokladĤ být pĜedevším pláže mimo vzdutí plavebního stupnČ, tj. pláže za koncentraþními výhony v podjezí. Potoþnice lékaĜská (Nasturtium officinale) Druh je dle aktuálních prĤzkumĤ v území hojnČjší, než se dĜíve pĜedpokládalo, pĜestože jde stále o druh ohrožený, roztroušenČ se vyskytující. V semenné bance bĜehĤ Labe a pĜedevším bĜehĤ poĜíþních tĤní se však prokazatelnČ vyskytuje a vzhledem k jeho dynamice a ekologii lze uvést, že je schopný flexibilnČ osidlovat nové lokality, jsou-li pro nČj vyhovujícího charakteru. Jako potenciálnČ vhodné lze vyhodnotit novČ navržené plážované ĜízenČ obnažované bĜehy ve vzdutí PS, které jsou souþástí zámČru ve variantČ 1B. ŽluĢucha žlutá (Thalictrum flavum) a kostival þeský (Symphytum officinale) Oba zvláštČ chránČné druhy nebyly v území opakovanČ nalezeny a dle výše uvedených informací nelze pĜedpokládat jejich znovuobjevení (pakliže nebyly údaje o výskytu již od poþátku mylné). Vhledem k tomu, že druhy se v území v souþasnosti nevyskytují, plánovaný zámČr výstavby plavebního stupnČ na nČ nebude mít žádný vliv. Fauna Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) Druh se v Labi vyvíjí na vhodných biotopech prakticky v celém úseku HĜensko-Ústí n. Labem. Jeho populace je zde stabilní, nedosahuje však vysokých poþetností. Výstavba PS DČþín ve variantČ 1B se druhu negativnČ dotkne zejména zmČnou proudových podmínek ve zdrži jezu, neboĢ druh je znám svou vazbou na hydrologicky neovlivnČné toky se štČrkopísþitým dnem. PĜestože se dá pĜedpokládat negativní vliv jezové zdrže na populaci, navržená zmírĖující opatĜení (tvorba pláží a tĤní) mohou tyto vlivy þásteþnČ tlumit, neboĢ u tohoto druhu je známa jeho schopnost osidlovat umČlé substráty, dokonce i kamenný zához (Müller, 2004) a ve sledovaném úseku byl vývoj druhu potvrzen v netypickém biotopu poĜíþních tĤní (Well Consulting, 2011a). Dalšími negativními vlivy mĤže být zvýšená mortalita immaturních jedincĤ pĜi líhnutí vlivem zvýšené frekvence vlnČní pĜi þastČjším prĤjezdu lodí (Slavík et al., 2008) a pĜi výstavbČ a prohrábkách budou larvy fyzicky likvidovány. CelkovČ tedy výstavba PS DČþín zpĤsobí snížení poþetnosti populace druhu, ale pravdČpodobnČ nezpĤsobí jeho vymizení z oblasti.


25


Klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes) Východo-palearktický druh. Považován za vyhynulý ve vČtší þásti stĜední a západní Evropy, ale od devadesátých let se opČt objevuje ve velkých evropských Ĝekách (Dijkstra a Lewington, 2006). V Labi se objevuje sporadicky od roku 2009. Larvy žijí zahrabány v písþito-bahnitém dnČ nezneþištČných potamálních Ĝek s pĜirozeným dnem a bĜehy. Vliv zámČru na populaci klínatky žlutonohé se projeví zejména se zmČnami proudových pomČrĤ ve zdrži jezu. Tento vliv je velice obtížné predikovat, vzhledem ke zpomalení proudu mĤže být negativní, ale je možné, že dojde k rozšíĜení písþito-bahnitých plošek, které larvy preferují a pak by byla zmČna pozitivní. Potenciální negativní vliv je ve variantČ 1B zmírnČn výstavbou výhonĤ, které se ukázaly jako vhodný biotop pro tento druh (Pöyry Environment, 2011b) a tĤní, které klínatka žlutonohá v oblasti také osidluje (Well Consulting, 2011a). Modrásek bahenní (Phengaris nausithous) a modrásek oþkový (Phengaris teleius) Výskyt modráskĤ je dle posledních prĤzkumĤ v oblasti severnČ od DČþína rozdroben do mikropopulací a v širším okolí stavby zámČru je jich známo minimálnČ 17 (Vrabec et al, 2010). Realizací zámČru PSD budou negativnČ ovlivnČny nČkteré z nich, konkrétnČ jde o plochy þ. 1, 2 a 3, které budou zþásti zaplaveny a zþásti zniþeny pĜi výstavbČ plavebního stupnČ a þást lokality 4 (þásteþnČ bude zachována). Ze zprávy (Vrabec et al., 2010) vyplývá, že plochy, které by mohly být narušeny výstavbou vodního díla (Plochy 1-4) hostí zhruba ½ populace ze 16 sledovaných lokalit a že sumaþní poþetní odhad jedincĤ pro plochy, u kterých nehrozí narušení pro oba druhy motýlĤ pĜekroþil teoretickou minimální hranici nutnou pro uchování genetické diverzity a pĜežití populace. V souþasnosti na vČtšinČ „modráskových“ lokalit probíhá nežádoucí sukcese a ruderalizace vegetace, která se projevuje snižováním životaschopnosti populací modráskĤ. NapĜ. na lokalitách 5 a 6, kde se dĜíve modrásek oþkovaný vyskytoval, nebyla pĜítomnost tohoto druhu v letech 2009 a 2010 prokázána (Vrabec et al., 2010). Cílený management modráskových luk v souþasnosti probíhá pouze na plochách 3 a 4, kde jej provádí Správa CHKO Labské pískovce. Negativní vliv výstavby PSD na populace modráskĤ by tedy bylo možné zmírnit zavedením vhodného managementu napĜ. na plochy 5 a 6, které jsou v souþasnosti nevhodnČ obhospodaĜovány. Na základČ zkušeností - management na Slavíkových ostrovech (Cibulka et al., 2010) lze konstatovat, že v pĜípadČ zahájení vþasného a cíleného managementu je možné populaci modráskĤ v dotþeném území stabilizovat a následnČ dosáhnout toho, že po provedení nezbytných opatĜení, bude stav tČchto populací z hlediska ochrany ve srovnatelném stavu, v jakém je v souþasnosti.


26


Obr. 6: Lokality a dotþené lokality s výskytem modráskĤ

Obojživelníci V území je známo celkem 8 zvláštČ chránČných druhĤ obojživelníkĤ. Na populace vČtšiny druhĤ však výstavba PSD nebude mít žádný vliv, neboĢ se v oblasti trvale nevyskytují RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

27


(blatnice skvrnitá, ropucha zelená) þi jejich rozšíĜení zasahuje do ovlivnČné oblasti jen velice okrajovČ (ocasatí obojživelníci, skokan štíhlý). Vliv zámČru tak mĤže být významnČji rizikový jen pro dva druhy, které jsou již v pĤvodním materiálu zpracovaném v intencích biologického hodnocení uvedeny: ropuchu obecnou a skokana skĜehotavého.

Plazi Užovka podplamatá (Natrix tesselata) Slabá populace užovky podplamaté je známa z Neboþadského luhu, kde byla naposledy potvrzena v roce 2010 (nálezová databáze AOPK). Další populace je známa na Ĝece Plouþnici (oblast Malé VelenČ a Starého Šachova), (Slavík et al., 2006). Užovka podplamatá, nebude výstavbou PS DČþín dotþena, pokud by v budoucnu mČla tendenci šíĜit se na nová stanovištČ, environmentálnČ upravené plochy pro ni budou pĜedstavovat vhodné biotopy.

Ptáci Potápka malá (Podiceps ruficollis)(1-2 páry), potápka roháþ (Podiceps cristatus) (1-2 páry), kopĜivka obecná (Anas strepera)(1-3 páry) jsou druhy u kterých nelze vylouþit hnízdČní v oblasti. Tyto druhy budou doþasnČ ovlivnČny zánikem pobĜežních biotopĤ a rušením v prĤbČhu výstavby. Spolu s dalšími druhy - kormorán velký (Phalacrocorax carbo), morþák velký (Mergus merganser) – využívají dotþený úsek jako zimovištČ, kdy se zdržují na nezamrzajících úsecích.

LuĖák þervený (Milvus milvus), vþelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), holub doupĖák (Columba oenas), rorýs obecný (Apus apus), krkavec velký (Corvus corax), vlaštovka obecná (Hirundo rustica) jsou druhy, pro které jsou rozhodující jiné faktory prostĜedí než blízkost vodních ploch nebo dotþený úsek toku a jeho bezprostĜední okolí. Jedná se o druhy, které nebudou zámČrem ovlivnČny, resp. ovlivnČny nad rámec stanovený zákonným ustanovením (§ 50, zák. þ. 114/1992 Sb.). LedĖáþek Ĝíþní (Alcedo athis) LedĖáþek Ĝíþní je hnízdnČ zaznamenán v ústí Jílovského potoka. Dotþení se bude týkat tohoto místa a také omezením pĜi stavební þinnosti v prostoru zámČru. NegativnČ ovlivnČny budou 12 páry. Toto ovlivnČní mĤže být zmírnČno budováním umČlých hnízdních nor. Pisík obecný (Actitis hypoleucos) V prĤbČhu výstavby bude vlivem rušení znemožnČna možnost hnízdČní 1-2 párĤ pisíka obecného. Po ukonþení prací se pĜedpokládá potenciální využití štČrkových pláží jako hnízdištČ pro tento druh. Bramborníþek þernohlavý (Saxicola torquata) Bramborníþek þernohlavý v oblasti hnízdí v blízkosti Neboþadského luhu (Benda & Marek 2008). Stavbou mohou být teoreticky dotþeny max. 1-3 páry. Negativními vlivy bude zejména rušení, kácení dĜevin a zábor plochy pro vlastní stavbu. Po ukonþení stavebních prací a zapojení environmentálnČ upravených ploch by mČl tento druh opČt nalézt v oblasti vhodné biotopy.


28


Bramborníþek hnČdý (Saxicola rubetra) Stavbou budou dotþeny 2-5 páry. Negativními vlivy bude zejména rušení, kácení dĜevin a zábor plochy pro vlastní stavbu. Po ukonþení stavebních prací a zapojení environmentálnČ upravených ploch by mČl tento druh opČt nalézt v oblasti vhodná hnízdištČ. Moudivláþek lužní (Remiz pendulinus) Stavbou bude dotþen 1-2 páry. Negativními vlivy bude zejména rušení, kácení dĜevin a zábor plochy pro vlastní stavbu. Po ukonþení stavebních prací a zapojení environmentálnČ upravených ploch by mČl tento druh opČt nalézt v oblasti vhodná hnízdištČ. Lejsek šedý (Muscicapa striata) a Ģuhýk obecný (Lanius collurio) Lejsek šedý a Ģuhýk obecný pĜijdou o hnízdištČ pĜi úpravách levého bĜehu nad horní rejdou. PĜímo i nepĜímo lze oþekávat dotþení 1-4 párĤ z toho min. u jednoho páru bude dotþení trvalé vykácením porostu v místČ stavby jezu. Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) a žluva hajní (Oriolus oriolus) Posouzení vlivu zámČru na populace ptaþích druhĤ je velmi obtížné. Ptáci se vyznaþují vysokou dynamikou zmČn v poþetním zastoupení, lokalizaci hnízdišĢ a jejich využívání, sezónním výskytem apod. Vzhledem k tomu, že není známý þasový horizont výstavby PSD, lze doporuþit opakování ornitologického prĤzkumu v sezónČ pĜedcházející zahájení výstavby. Podle souþasných znalostí se zdá, že nebude ovlivnČn víc než jeden pár. BĜehule Ĝíþní (Riparia riparia) BĜehule Ĝíþní je hnízdnČ striktnČ vázána na kolmé stČny, ve kterých si hrabe nory, na jejichž konci hnízdí. V okrese DČþín žije bĜehule pouze v DČþínČ a to na náhradních biotopech, kdy osidluje drenážní otvory nábĜežních zdí podél Labe. V DČþínČ bylo v roce 2007 prokázáno hnízdČní 30-35 párĤ na pČti lokalitách (Benda & Rohlík 2007). KonkrétnČ: 1) pravý bĜeh Labe u bývalé restaurace Atlantik, celkem 4 obsazené nory, 2) pravý bĜeh Labe u budovy ýeské pĜístavy, a. s., celkem 5 obsazených nor, 3) Chrochvice, levý bĜeh Labe, naproti lodČnici v KĜešicích, 1 obsazená nora, 4) KĜešice, pravý bĜeh Labe, lodČnice, celkem 5 obsazených nor, 5) Vilsnice, levý bĜeh Labe, tČleso silnice – DČþín – Ústí nad Labem,15 – 20 obsazených nor. HnízdištČ na lokalitách 1 a 2 budou výstavbu zatopeny. Lokality 3 a 4 nebudou zatopeny, nelze však zcela vylouþit negativní vliv v dĤsledku zvednutí hladiny k blízkosti výletových otvorĤ. Na lokalitČ 5 také dojde k þásteþnému zvednutí hladiny, na tomto místČ to však nebude mít na hnízdČní bĜehulí vliv. Protože bĜehule pomČrnČ ochotnČ osazují umČle vytvoĜené dutiny (na DČþínsku ostatnČ nikde jinde nehnízdí) (Heneberg & KováĜ 2007) jako zmírĖující opatĜení je možné umísĢovat do svislých stČn vhodné dutiny, kde bĜehule mohou hnízdit.

4.6. Posouzení variant K upĜesnČní hodnocení variant zámČru v rámci pĤvodního textu lze uvést následující. PĜi hodnocení souþasném stavu tj. varianta 0 je tĜeba brát v úvahu pĜedevším dva faktory. Jedním z nich je pĜirozená schopnost porostĤ mČkkých luhĤ odolávat disturbancím v podobČ povodĖových prĤtokĤ a zároveĖ vysoká adaptabilnost tohoto biotopu k výše uvedeným jevĤm (tato schopnost pramení ze samotné podstaty biotopu a úzce souvisí také s jeho schopností pomČrnČ rychlého sukcesního vývoje velkými vodami narušených ploch porostĤ mČkkých luhĤ). Druhým faktorem je urþitým zpĤsobem nepĜirozené (v souþasné dobČ však již bČžné) RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc., autorizovaná osoba k provádČní biol. hodnocení dle § 67, zák. 114/1992 Sb. AQ_Service, s.r.o., 664 65 Malešovice

29


masové šíĜení neofytĤ na disturbancemi narušená místa, z nichž se potom dále šíĜí do krajiny a v mnohých pĜípadech (právČ v Ĝíþních nivách) následnČ tvoĜí kompaktní monodominantní porosty s absencí pĤvodních druhĤ bylinného patra, porosty které lze jen obtížnČ eliminovat. V nivČ dolního Labe dotþeného území, zvláštČ severnČ od DČþína je možné pozorovat oba tyto jevy vzájemnČ spolu soupeĜící. V souþasné dobČ je však bohužel nutné uvést, že sukcesní pochody velmi zaostávají za expanzí neofytĤ a bez zásahu zvenþí (tj. cílených managementových opatĜení) je vývoj a cílová stav nivy Labe vážnČ ohrožen. Výsledek opČt nelze s jistotou pĜedvídat, avšak za souþasného stavu Labské nivy nelze zcela vČĜit v úspČšnost samotných sukcesních pochodĤ. Pozitivním zásahem bylo ze strany CHKO Labské pískovce, letošní (rok 2011) provedení managementových opatĜení alespoĖ v þásti ploch postižených invazními porosty. PĜínosem varianty 1B je komplex environmentálních opatĜení, které rozšiĜují biotopové nabídky mokĜadních stanovišĢ v území, tedy stanovišĢ nejvíce negativnČ ovlivĖovaných souþasným zpĤsobem využívání ploch (resp. jeho absencí) a masivní invazí neofytĤ. Realizace environmentálních opatĜení bude sice pĜedstavovat doþasný rušivý zásah v prĤbČhu stavebních a terénních prací, po jejich dokonþení však tato opatĜení budou mít dlouhodobý pozitivní vliv na stav prostĜedí a jeho osídlení rostlinami a živoþichy.

5.

SHRNUTÍ A ZÁVċR

Podmínkou realizace zámČru je zajištČní a praktické provedení opatĜení k omezení negativních úþinkĤ zámČru prezentované ve variantČ 1B, zajištČní managemetu a dále zajištČní monitoringu negativních vlivĤ.

V Malešovicích 19.11.2011

RNDr. JiĜí Zahrádka, CSc.


30


BENDA P., MAREK J. 2008. Nová hnízdištČ bramborníþka þernohlavého (Saxicola torqua) na DČþínsku.

Zpravodaj ornitologického klubu pĜi Labských pískovcích, 2008, þ. 3, s. 16.

BENDA P., ROHLÍK. M. 2007. HnízdČní bĜehulí Ĝíþních (Riparia riparia) v DČþínČ v roce 2007. Kominíþek –

zpravodaj Severoþeské poboþky ýSO, záĜí 2007, þ. 6, s. 16-17.

BOJKOVÁ, J., SOLDÁN, T., ŠPAýEK, J., STRAKA, M. 2011. Distribution of stoneflies of the family Taeniopterygidae (Plecoptera) in the Czech Republic: earlier data, new records and recent distributional changes. ýasopis Slezkého muzea, Opava (submitted). BOUKAL, D., BOUKAL, M., FIKÁýEK, M., HÁJEK, J., KLEýKA, J., SKALICKÝ, S., ŠġASTNÝ, J., TRÁVNÍýEK, D. 2007. Katalog vodních broukĤ ýeské republiky [Online]. 2007. [cit. 2011-11-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.entu.cas.cz/boukal/reprints/Catalogue_water_beetles_CZ.pdf CIBULKA, J., NOVÁK, J., NOVÁKOVÁ, H., VRABEC, V., ŠġASTNÝ, K., BEJýEK, V., CIBULKOVÁ, L. 2010. Výroþní zpráva o výsledcích biologického prĤzkumu Slavíkových ostrovech u PĜelouþe. Praha: ýESKÁ ZEMċDċLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE, 2010. DIJKSTRA K.-D. B., LEWINGTON, R. 2006. Field guide to the dragonflies of Britain and Europe. Wildlife Publishing, 2006, s. 320. FALTYS, V. 2008. Výsledek botanického WELL Consulting s.r.o., 2008.

British

prĤzkumu náplavĤ Labe mezi Ústím nad Labem a HĜenskem. Brno :

FARKAý, J., KRÁL, D., ŠKORPÍK, M. 2005. ýervený seznam ohrožených druhĤ ýeské republiky. [Online]. Praha, 2005. [cit. 2011-11-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sci.muni.cz/zoolecol/inverteb/DipteraLab_UM/cerv_seznam_CR__bezobratli2005%5B1%5D.pdf

Bezobratlí.

FOŠUMPAUR, P. 2007. Posouzení a optimalizace soustĜećovacích výhonĤ na Labi v úseku pl. km 99,70105,40 pomocí 3D matematického modelu. 2007. HENEBERG P., KOVÁě V. 2007. HnízdČní bĜehule Ĝíþní (Riparia riparia) v umČle vytvoĜených dutinách. Sylvia, 2007, þ. 43, s. 123-138. CHVOJKOVÁ, E., MARKOVÁ, Š. 2009. Výzkum štČrkových náplavĤ – závČreþná zpráva (ZLEPŠENÍ PLAVEBNÍCH PODMÍNEK NA LABI V ÚSEKU PL.KM 90 AŽ STÁTNÍ HRANICE ýR/SRN). Praha : ěeditelství

vodních cest ýR, 2009.

JURAJDA, P.; VALOVÁ, Z.; JANÁý, M.; HALAýKA, K. 2011. Ichtyologický prĤzkum poĜíþních tĤní a lagun Ĝeky Labe v úseku StĜekov -HĜensko a vyhodnocení plĤdkového spoleþenstva v Ĝece Labi v úseku Lovosice-HĜensko. Brno: Ústav biologie obratlovcĤ AV ýR. OddČlení ekologie ryb, 2011. KLEINWÄCHTER M., EGGERS T. O., HENNING M., ANLAUF A., HENTSHCEL B., LARINK O. 2005. Distribution patterns of terrestrial and aquatic invertebrates influenced by different groyne forms along the River Elbe (Germany). 2005. Arch. Hydrobiol. Suppl. 155 (1-4): 319-338. KUBÁT K. 1999. Souþasný Praha: PĜíroda, 1999.

stav populací drobnokvČtu pobĜežního (Corrigiola litoralis L.) v ýeské republice.

KUBÁT, K. 2001. Poznámky k ekologii drobnokvČtu pobĜežního (Corrigiola litovalis) na dolním Labi. In ŠUTERA, V., KUNCOVÁ, J., VYSOKÝ, V. (eds) Labe. PĜíroda dolního þeského úseku Ĝeky na konci 20. století. Ústí nad Labem, 2001, s. 70-72. LIMNI 2011. Fytoplankton Ĝeky Labe v úseku Ústí n/L – HĜensko v r. 2011. Brno: WELL Consulting, 2011.


31


LUMPE, P. 2011. Ornitologický výzkum na úseku Labe Neboþady - Hormí Žleb v mimohnízdním období. Brno: WELL Consulting, 2011. LUMPE, P., MUDRA, S. 2009. Ornitologický výzkum na úseku Labe Neboþady – Horní Žleb. Zpráva o pozorování savcĤ. 2009. MÜLLER, O.2004. Steinschüttungen von Buhnen als Larval – Lebensraum für Ophiogomphus cecilia (Odonata: Gomphidae). Libellula 23 (1/2). 2004, s. 45-51. PÖYRY ENVIRONMENT 2011 b. Experimentální balvanité výhony – DČþín. Praha, 2011b. PÖYRY ENVIRONMENT 2011a. Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem státní hranice ýR/SRN - Plavební stupeĖ DČþín (þíslo projektu 327 520 0007). Optimalizace celkového Ĝešení bĜehových výhonĤ. Praha, 2011. PUDIL, M., HORÁýEK, D. 2011. Mamaliologický prĤzkum vybraných lokalit na bĜehu Labe v DČþínČ a okolí. Liberec, 2011. SLAVÍK, O. et al. 2006. Biologický prĤzkum a opatĜení pro akci „Plavební stupeĖ DČþín“ 2005 Masaryka, 2006.

výzkum vþetnČ návrhu minimalizaþních a kompenzaþních - 2006. Praha : Výzkumný ústav vodohospodáĜský T. G.

SLAVÍK, O. et al. 2007. Biologický prĤzkum a výzkum vþetnČ návrhu minimalizaþních a kompenzaþních opatĜení pro akci „Plavební stupeĖ DČþín“ 2006 - 2007. Praha : Výzkumný ústav vodohospodáĜský T. G. Masaryka, 2007.

SLAVÍK, O. et al. 2008. Biologický prĤzkum a výzkum vþetnČ návrhu minimalizaþních a kompenzaþních opatĜení pro akci „Plavební stupeĖ DČþín“ 2005 - 2007. Praha : Výzkumný ústav vodohospodáĜský T. G. Masaryka, 2008.

ŠUTERA V. 1994. Výsledy zoologického inventarizaþního prĤzkumu Ĝeky Labe mezi DČþínem a HĜenskem. In: Labe, Ĝeka souþasnosti a budoucnosti. DČþín: Spoleþnost pĜátel DČþína Amici Decini, 1994, s. 70-72. VOŽENÍLEK, P. 2001.

Další nálezy obojživelníkĤ a plazĤ v našem regionu. 2001.

VRABEC, V.; NOVÁK, J.; CIBULKA, J. 2010. ZávČreþná zpráva o výzkumu modráskĤ rodu Phengaris (dĜíve Maculinea)na Dolním Labi za rok 2010. Praha: ýeská zemČdČlská univerzita v Praze. Fakulta agrobiologie, pĜírodních a potravinových zdrojĤ. Katedra botaniky a fyziologie rostlin, 2010. WALDHAUSER M. 2010. Faunistické nálezy vážek (Odonata) z ýR. s. 59-71. In: DOLNÝ A., HARABIŠ F. (eds.) Vážky 2010. Sborník referátĤ XIII celostátního semináĜe odonatologĤ v Podyjí. ZO ýSOP Vlašim. 2010. WELL CONSULTING 2009. Analýza Ĝíþních náplavĤ na území ýR. Brno, 2009. WELL CONSULTING 2011b. PĜírodovČdné prĤzkumy pro zpĜesnČní návrhĤ zmírĖujících a revitalizaþních opatĜení v rámci zámČru Plavební stupeĖ DČþín – varianta 1b. Brno, 2011.

DoplnČní aktuálních podkladĤ o potenciálnČ dotþeném území pro potĜeby dopracování dokumentace posuzování vlivĤ na životní prostĜedí (EIA) zámČru Plavební stupeĖ DČþín. Brno,

WELL CONSULTING 2011c. 2011.

WELL CONSULTING. ZajištČní prĤbČžného monitoringu širšího dotþeného území zámČru Plavební DČþín na podkladČ sledování vybraných elementĤ vodních a pobĜežních ekosystémĤ. Brno, 2010.

stupeĖ

ZAJÍCOVÁ, P. 2000. Porosty bĜehových pozemkĤ na úseku regulovaného Labe, Plavební dny 2000, 2000.


32

SRN (ISPROFIN ) PLAVEBNÍ STUPE D ÍN

Recommend Documents